Geschichte der Juden in Königgrätz. Dějiny Židů v Hradci Králové.

.erst in diesem J. wurde durch die Initiative des
H errn Jakob H irsch in K. ein F riedhof geschaffen
und gleichzeitig eine Ch. K. gegründet. D em ersten
Ausschuß gehörten folgende H erren an : Jakob
H i r s c h , F riedrich R i t t e r , Edmund F e l d '
m a n n , Julius J. F i s c h e r, Julius M ä n d 1 und
Theodor K o n i r s c h . H err Jakob H i r s c h , der
seit Bestand der K. G ^dem Ausschuß derselben an
gehörte und auch als T/i V. und Schriftführer fun
gierte, verstand es auchtals erster Obmann der G h.
K. mit Energie und Tatkraft in kurzer Zeit den jun
gen Verein zu einer ;;a"nsehnlichen H öhe emporzu
bringen. F ür seine Verdienste um den Verein wurde
er am 12. D ezember 1897 zum Ehrenmitgliede er
n an n t. Andere Ehrenmitglieder des Vereines sind:
Prof. D r. Karl T h i e b e r g e r , Edmund F e l d
m a n n , Karl G a n s , Siegfried H e l l e r , D r. S.
K i r c h e n b e r g e r und Julius M ä n d 1. U n ter
der Ägide děs H errn Jakob H irsch spendete die
Ch. K. 1000 Kč für die Erbauung eines Jemenitéh
heimes und wurde auch im J. 1910 die Bethalle auf
dem F riedhofe zu einer Zeremonienhalle erweitert.
Im J. 1919 trat H err H irsch wegen hohen Alters von
seiher Stelle als Obmann zurück und wurde zum
Ehrenobmahn ernannt. Ihm folgte H err Siegfried
H e l l e r , der bereits seit 1903 die Stelle eines Ob
mannsstv. bekleidete und sich nun als Obmann be
stens bewährt. N achdem H err H eller infolge Ü ber
bürdung im J. 1921 auf seine Stelle resignierte, wur
de H err Alfred R i e s zum Obmann gewählt, welcher
dieses Amt bis zum heutigen Tage in gewissenhafter
Weise versieht.
Die Renaissancebewegung im Judentum fand auch
in unserer G emeinde Eingang und führte im J. 1904
zur G ründung des Vereines „Theodor Herzl". D ieser
Verein hat sich um die Verbreitung und Vertiefung
des zionistischen G edankens und des jüd. Lebens in
unserer G emeinde große Verdienste erworben. D er
erste Obmann war H err D r. F riedrich W e i h s , dz.
Rb. in Teplitz. Ihm folgte D r. H ermann H i r s c h ,
der für seine Verdienste um den Verein zum Ehren
obmann ernannt wurde, ferner Ing. T h e i n und
D ř. S e l i g m a n n . Seit drei Jahren steht an der
Spitze des Vereines ein Präsidium', bestehend aus
304
dem Obmann Robert H e l l e r und den Stv. S. 0.
L i c h t n e r und Willi K o n i r s c h . Als N ational
fondkommissär fungiert seit vielen Jah ren Leopold
S c h i l l e r . Am 25. und 26. Mai 1929 wurde der
25 jähr. Bestand dies Vereines, sowie der 25. Todes
tag H erzls durch ein Bankett und einen feierlichen
G ottesdienst begangen. Beide Veranstaltungen stan
den auf einem hohen N iveau und haben dem Verein
viele F reunde und Anhänger gewonnen. N ach den
U nruhen in P alästina/ im August 1929 wurde eine
N otstandaktion durchgeführt, welche einen nahm
haften Betrag erzielte. Auch die Aktion anläßlich
des 80. G eburtstages des P räsidenten Masaryk zei
tigte ein sehr schönes Ergebnis.
D er jüd. Sport und Turnverein „ M akkabi" wurde
im J, 1920 durch Robert H e l l e r ins Leben gerufen
und macht sich die körperliche Ertüchtigung und
sittliche H ebung unserer Jugend zur Aufgabe. Seit
Bestand des Vereines .bis zum heutigen Tage wirken
H ugo H i r s c h als Obmann und Robert H e l l e r
als Turnwart. Im Jun i 1930 feierte der M akkabi K.
in Verbindung mit dem Brudervereine Brüx, Aussig
und Teplitz das 10 jähr. Vereinsjubiläum durch Ver
anstaltung eines großen Sportfestes in Teplitz.
Einer unserer jüngsten Vereine ist die durch F rau
D r. Berta B r i 1 1 bewerkstelligte G ründung der
Ortsgruppe K. des Landesverbandes jüd. Mädchen
und F rauen. D ieser Verein, welcher unsere F rauen
vertraut machen will mit den kulturellen und sozia
len Problemen des Judentums und der speziellen
Aufgabe der jüd. F rau, hat in der kurzen Zeit seines
Bestandes sich viele Anhänger und F reunde erwor
ben. D ie Ortsgruppe K. zählt heute bereits zu den
mustergültigsten im böhm. Landesverbände. Seit
Rücktritt der ersten verdienstvollen P räsidentin,
F rau D r. Berta Brill, führte F rau Anna H irsch mit
geschickter H and die Leitung des Vereines. Als Vize
präsidentin fungierte F rau D r. K r a k a u e r .
' Zu erwähnen wäre noch, daß die Bibliothek eines
ehemals bestandenen G eselligkeitsvereines „Concor1
dia" nach dessen Auflösung in den Besitz der Ge
meinde überging, welche ihrerseits die Verwaltung
der Bibliothek dem hiesigen Techeleth Lawan über
trug.
Dějiny Židů
v H radci Králové.
G eschichte der Juden
in Königgrätz.
Zpracoval
Bearbeitet von
OGR. L. Domečka,
vrchn právn
Königgrätz.
r i r a d e c Král. byl důležitým m stem obchodn m již
v době předhistorické a i pak v době kn žec a králov
ské, pokud nebyl ještě městem. Obchodn ci ub rali se
tudy po jedné z nejvýznamnějš ch cest, spojuj c Mo
ravu přes Čechy se Slezskem a i po cestě, jež od n
odbočovala ku P raze a po několika, rovněž od n od
bočuj c ch cestách podřadnějš ch. Za doby kn žec a
na počátku doby královské bydleli řemesln ci, jakož
i někteř obchodn ci před hradem stoj c m na opev
něném jednom z dvou návrš nad stokem Labe s Orlic
a jin asi již tehda i v podhrad . A tehda snad tu byli
také již židé jako v podhrad ve Znojmě, kde se při
pom naj r. 1052 ).
P řed r. 1225 král Přemysl Otokar I. založil nad
stokem Labe s Orlic na předhrad , do něhož pojal i
starý hrad a sousedn návrš , do té doby neopevněné,
město H radec. Bylo to prvn město v Čechách, zalo
žené podle práva německého, starš než Staré Město
P ražské. Když prostora pro nove město byla vyměřo
vána, bylo při tom pamatováno i na m sto, kde by
mohli býti usazeni ž i d é . Zprávu o m stě tom máme
sice až z konce 14. stol., kdy nazývá se Židovským ná
měst m, nynějš to Kavč plácek, ale jistě bylo do
plánu města H . K. pojato již při jeho založen . Jinak
nebylo by možno si vysvětliti, proč by bylo vedle sa
mého Malého náměst bývalo utvořeno ještě jiné
náměst čko, kdyby nebylo vyhlédnuto pro zvláštn
účel a proč by nebylo zastaveno domy. N áměst to
bylo uzavřeno a do něho vedl jen úzký vchod z Ma
lého náměst , dosud zachovaný. T en byl bu uzavřen
branou nebo řetězem jako v jiných městech část je
jich, kde židé bydleli, kde měli své ghetto
vlastn
domy.
Zprávu o žid. náměst (platea judeorum) převzal
kronikář královéhradecký K. J. Biener z Bienenberku
do svých německy psaných dějin z bern ho rejstř ka
města H radce z 1. 1390—1404, z něhož jen něco málo
listů se zachovalo. P še v nich též, že byla škola ve
druhé, t. j . východn části města. Ale na plánku, ke
spisu svému připojeném, spletl si to a klade školu na
Židovské n ám ěst 2 ). To svedlo později k domněnce,
že to byla škola židovská. Ale, jak jsem z jiného pra
mene dokázal, nebyla to škola židovská, nýbrž křes
anská, a ta byla na jiném m stě, v nynějš Mýtské
u lici 0 ) .
Židé ve 14. stol. v H . K. neměli ani školy, ani syna
gogy. N a Židovském náměst mohli m ti tři, nejvýše
čtyři domy, obývané třemi nebo čtyřmi židovskými
rodinami. Ještě v polovině 17. stol. bylo v H . K. pouze
p ě t ž i d . r o d i n . P ro malý počet židů nebylo také
tehda třeba ani synagogy, ani školy.
Židé v H . K. udrželi se nepochybně i v době husit
ské. Teprve nař zen m krále Ludv ka z 25. července
1454 byli ze všech zem koruny české, tud ž i z H . K.
vypověděn i 4 ). Ale netrvalo ani dlouho a usadili se
'Hradec Králové 1 20
rada L. Domečka v Hradci Králové..
v H . K. zase. D ov dáme se o nich jako hradeckých,
usedl c ch z listu vdovy po králi Ludv kovi I., daného
v Linci 4. března 1521, kterým městu H . K. potvrdila
dř vějš jeho privileje. V něm mezi jiným se nařizuje,
že nikdo nesm u židů hradeckých mimo vůli a vědo
most př sežných města H . K. žádných půjček, lichev,
prodejů, frajmarků a jiných všech obchodů činiti pod
propadnut m toho, čehož by se dopustil. K tomu se
dodává, že se to v H . již prve pro uvarován těžkost
a budouc ch lidských nesnáz n edopouštělo 5 ). Tento
dodatek zároveň prozrazuje, že židé již před r. 1521
opět v H . K. bydleli. '
Zanedlouho musili se však židé opět z H . K. stěho
vati. D le usnesen sněmovn ho z r. 1541 a dle násle
duj c ho nato nař zen krále F erdinanda I . z r. 1542
byli židé ze zem českých vypověděni s t m, že kdyby
byli tu přistiženi, maj býti na hrdle trestáni mimo ty,
kdo by od krále měli povolen zůstati do př št ho
sv. Jiř . R. 1545 pobyt židů v zem ch českých byl ná
rok prodloužen a pak ponecháni v nich byli nadále °)..
R. 1551 nař zeno bylo, že židé mus nositi ženský pláš
a na něm na levé straně přišité kolečko ze žlutého
sukna, aby se lišili od křes an ů 7 ).
~
V H . však po r. 1542 v ce žádný žid stálého bydliště
neměl, ani zdržovati se nesměl, což vysv tá i z náiglédu
j c zprávy: R. 1549 P avel, zámečn k, trestán byl šat
lavou, že židy přechovával. Též r. 1549 H avel H.ořicka
a Jan Zavagesta trestáni byli věž , že s židy činiti niěli
a dluhu jim n ezaplatili 3 ).
R. 1589 žid. děvečka u Markyty Choustnické, cht c
se dáti pokřt ti, žádala, by byljt v H . K. přijata pod
ochranu. Žádost jej byla městskou radou zam tnuta,
ježto národ žid. v městě H . K. své stanoviště nemá a
nev se, co by z toho vzej ti mohlo. I přikázáno j bylo,
aby se jinam obrátila, ježto nemůže býti trpěno, by
při městě v H . K. byt svůj měla. K tomu kron ikář hra
decký F r. Švenda ve svém „Železném obraze města
Králové H radce" poznamenal: „Tak ani z naděje
křest přij ti židovinu Hradečt v městě těch časů ne
trpěli*)."
Listem daným ve Znojmě 28. července 1628 c sař a
král F erdinand I I . městu H . K. potvrdil všecky jeho
dř vějš privileje a v něm mimo to poručil, by židů
mezi sebou ani v městě ani na předměst i na jiných
gruntech svých netrpěli, nejsouce k tomu povinni, a
jim tu žádného bytu nepřáli pod uvarován m jeho
hněvu a nemilosti, jeho dědiců, budouc ch králů čes
kých, též propaden všech dř vějš ch privilej 10 ).
N ež H radečt se rozkazem t m neř dili. R. 1651 byd
leli již v H . K. t ř i židié 26 let, jak n že podrobněji
bude o tom psáno, tedy od r. 1626. A r. 1636 8. ledna
městskou radou třem židům byly pronajaty do dne a
do roka a nic dále dva domy v ulic ch s podm nkou,
že mus se pokojně h oyáti a jiných židů žádných v ce
k sobě nepřij mati. Do té doby maj svých pohledávek
305
Königgrätz 1
u sousedů si vyhledati. T m nemá býti přetrženo usta
noven privilegia c saře a krále F erdinanda I I ., jež
nedovoluje jich přechováván v H . K. Oni židé ná to
prosili, by mohli na neurčitou dobu v H . K. zůstati.
Městskou radou bylo jim odpověděno, že, budou li se
pokojně chovati, za to žádati mohou a také laskavou
odpově dostan ou 1 1 ).
R. 1651 bylo v H . K. již několik židů usazeno a měli
již dokonce svého rab na. Byl to D avid Tachovský,
43 lety vdovec. Bydlel v H . K. v nájmu 26 let a s n m
po tři léta jeho ze ové V t a Izák se svými ženami
Annou a L dou. Měl syna Samuela a dcery D orotu,
Salku a Alynku, kuchařku Zuzanu a služebn ka Abra
hama. Mimo ně bydleli tehda v H . K. v nájmu ještě
židé: Lebl Bon 26 let se ženou Johanou, dcerami L
dou a Esterou, synem Izákem, kuchařkou Eliškou, slu
žebn kem Jakubem, kantorem Bernardem, který tu žil
4 roky, jeho ženou Reginou, syny Leblem a Jakubem
a dcerou Sávou. Adam, žij c v H . K. 25 let, žena jeho
Eva, synové Tobiáš a Samuel a dcera L da. Enoch Syk,
26 lety, v H . K. narozený, žena jeho M ariana, syn
Wolf, kuchařka Alina a služebn k Samuel. Lebl, žij c
v H . K. 4 léta, Anna, jeho žena, dcera Káča a syn
J a ku b 1 2 ) .
Rok nato c sař a král F erdin an d I I I . listem z 23.
Června 1652 potvrdil H radeckým jejich dř vějš privi
leje, při čemž jim nař dil, že žádné židy v městě svém
nesměj trpěti. A tak ňiusili 4. prosince 1652 židé do
jednoho H . K. o pu st it i 1 3 ) . D ne 18. ř jna 1658 dal
purkmistrovský úřad v H . K. židu Leblovi Bonovi,
který tu ještě r. 1651 bydlel a obchod vedl, vysvěd
čen , že.ze žádné jiné př činy z nař zen obce do No
vého Bydžova se nevystěhoval, než jediné z té, že
v potvrzen privilegi městu H . K. c sařem F erdinan
dem I I I . výslovně bylo nař zeno, že žádný žid v něm
bydleti a zdržovati se nemá nyn i na věčné časy bu
douc . Z téže př činy i jin židé hradečt jinam musili
se o brát it i 1 4 ) .
N edlouho nato r. 1665 prvn biskup královéhra
decký Matiáš z Bilenberka o nešporách v jesuitském
kostele pokřtil žida, kterého s sebou přivezl 1 5 ).
Na potvrzen privilegi města H . K. c sařem F erdi
nandem I I I . odvolala se i městská rada, když zam tla
žádost nějakého žida, podanou 29. srpna 1746, aby mu
o podzimn m výročn m trh u toho roku bylo povoleno
prodávati. Ale brzo nato přijat byl do H . K. žid vino
paln k s podm nkou, že žádný žid nesm u něho přes
noc zůstati, leč by se u primasa ohlásil a městskému
rychtáři poplatek za to zaplat il 1 0 ) .
V r. 1747 začla se zmáhati náboženská sekta isra
elitů čili Abrahamitů hlavně v okol N o v é h o B y d
ž o v a a C h l u m c e n. C. K n přistupovali i četn
tajn nekatol ci. D uševn m vůdcem sekty té býl rab n
M endl z N ového Bydžova. Když se schůze israelitů
prozradily, byl větš počet jich zatčen a uvězněn v H .
K., kde je krajský hejtman Václav Vančura z Řehnic
24. února 1748 počal vyslýchati. P ři vyšetřován 62
z nich působil též známý jesuita Koniáš. Mnoz z uvěz
něných israelitů byli, když se bludu svého odřekli a
vyznán v ry učinili, propuštěni a pouze nad čtyřmi
vynesen byl rozsudek smrti. U pálen z nich byl však
v H . K. jen ovčák Jan Vacek, kdežto třem ostatn m
udělena byla na popravišti milost a odsouzeni byli
k obecn mu d lu na silnic ch. Mimo ně odsouzena byla
ještě israelitka Ludmila Baurová, žena sedláka z chlum
ského panstv , pro rouhám k useknut ruky a k upá
len za živa. Rozsudek ten vykonán byl na n v H . K.
také ještě r. 1748. P ředn z israelitů, krejč Jan Pita
z Chudonic, upálen byl r. 1748 18. prosince v N ovém
Bydžově a rab n Mendl teprve 7. března 1750
v P raze»)
.
.^
^
. . •
V době, když H . K. stal se pevnost , jež začla se
stavěti r. 1766, židům až na n epatrn é výjimky nebylo
v H . K. dovoleno bydletij~~ále mohli sem docházeti;
Když však chtěli z pevnosti vyj ti, musili m ti od veli
telstv jeho povolen , aby byli z bran puštěni. R. 1773
městský rychtář poslal vojenské stráži l stek, aby
z města židy pustila. Pevnostn velitelstv c tilo se
t m v právu svém dotčeno, že rychtář neposlal l stek
jemu, nýbrž dal rozkaz př mo stráži u brány. Vysvětlilo
se pak, že l stek byl omylem donesen stráži m sto vo
jenskému velitelstv 18 ).
V r. 1774 bydlel v H . již žid A u s t e r 1 i t z. Roku
toho židu E l i á š i W i n t e r n i t z o v i , který měl již
dozor nad tabákem v kraji hradeckém, povolen byl
prodej tabáku v H . K. I žádal městskou radu, aby
mohl tu bydleti s usazeným židem Austerlitzem. Měst
skou "radou žádosti jeho bylo vyhověno, ale s pod
m nkou, že bude v H . K. bydleti bez rodiny tak dlou
ho, pokud bydlen v městě tomto od gubernia nebude
mu povoleno. Když povolen dostál, přestěhoval se do
domu P ulpánova. D ěkan c sařskému rychtáři F r.
Schneidrovi to vytýkal a žádal, aby se Winternitzovi
byt vykázal někde stranou.
Ze r. 1774 bylo již několik židů obchodn ků v H . K.,
dokazuje, že městská rada roku toho se usnesla, že
židům má se nař diti, by se neopovažovali v čase
proces m ti krámy otevřen y 1 9 ).
Na počátku devatenáctého stolet přijat býl za
obyvatele města H . K. žid Jos. W i n t e r n i t z . Od
„ P ravovarn ho měš anstva" měl najatu vinopalnu.
R. 1808 platil z n nájemného 12 set a r. 1810 15 set
zl. C. M. R. 1822 „ P ravovarn měš anstvo" žádalo ma
gistrát, aby mohlo Jos. Winternitzovi pálen kořalky
vz ti a samo v domě u „ Zlatého lva" ji páliti. Ale bylo
se žádost svou zam tnuto. Odvolalo se n ato ke gu
berniu v P raze, u něhož to vyhrálo, ale pak Winter
nitzovi přece zase vinopalnu na tři roky, t. j . do r.
1826, pronajalo 2 0 ) . Tento žid Winternitz byl dobrý
člověk. R. 1804 a 1805 panoval velký hlad, zvláště
v českých horách. Mnoho tkalcovských rodin proto je
opustilo a stěhovalo se do Moravy. V Olomouci byli
však zadrženi a domů přes H . K. počtem 205 posláni.
Tu tábořili na Velkém náměst a domác lidé nosili
jim j dlo. Žid Winternitz pak dal každému na cestu
dva krejcary, jež tehda měly dosti velkou cenu proti
krejcarům pozdějš m. I modlili .se za křes any
i židy 2 l ) .
R. 1800 zal. byla na děkanstv v H . K. kniha, obsa
huj c matriku narozených a obřezaných a matriku
oddac a úmrtn židů z H . K. a z obc k němu přifa
řených. Posledn zápisy v n jsou z r. 1859. Mimo to
zapsána byla do n též dř vějš narozen dět a sice
r. 1790 Josefa Rousbergra, obchodn ka v Malšovic ch,
k H . K. přifařených, r. 1795 Abrahama M ayera, tra
fikanta v H . K. a r. 1799 Jos. G ráfa, obchodn ka
v Malšovic ch.
Židů bydlelo dle zm něných matrik v H . K. v době
od r. 1800 do r. 1859 již několik. Vedle Abrahama
Mayera Bernard B a r o c h (1802) a Jonáš T u r n o v
s k ý (1803), jichž zaměstnán nen uvedeno. Israel
W e i s s (1804), Emanuel L Ö w y (1808), Josef W i n
t e r n i t z, o němž výše stala se zm nka. Byl to asi
týž, který byl v H . vinopaln kem a, když j m přestal
býti, měl lotern kolekturu. Zemřel r. 1844. M arkus
Juda B o c h s h o r n , israelský domác učitel, který
se oběsil r. 1828 ve vyšetřovac vazbě a byl pod N o
vým H radcem pohřben. Leopold
Winternitz
(1844) byl synem Jos. Winternitze a měl po něm lo
tern kolekturu. Byl též výběrč m okresn žid. daně.
R. 1843 oženil se s Mari , dcerou Abrahama
F l e i s c h r a z D oudleb. Mojž š P o l e k (1857), ná
ham Mayer, trafikant, a Josef Winternitz, loterh ko
jemce mýta v H . K., D avid S o m m e r , israelský uči
lekt a n t 2 3 ) .
tel (1857), N athan L u s t i g (1857), Jakub R ů ž i č
R. 1841 10. dubna podkomořský úřad upoaornil ma
ka , obchodvedouc (1832), a Marie K u b n o v á ,
služka, 90 roků stará (1835). V Malšovic ch, k H . K. gistrát v H . K., že nemohou býti žádány od židů př
spěvky na osvětlován města, když je také křes ané
přifařených a zčásti i náležej c ch, bydleli F ilip L ö
n ep lat 2 4 ) .
•vv y (1814), zm něn již Jos. G r a f a Jos. R o u s
V letech 1850—1859 připom ná se již v H . K. žid.
b e r g e r, dále V t T a u s i k, nájemce hostince
učitel D avid S o m m e r . V téže době bydlelo již ně
(1855), Jakub K l e i n , chalupn k a výčepn k (1859).
kolik
rodin žid. nejen v městě, nýbrž i na jeho před
Ježto v H . K. nebylo židovského hřbitova, byli židé tu
měst ch, Pražském P ředměst , Kuklenáeh. Novém H .
a v okol zemřel pohřb váni na židovských hřbitovech
a
Malšovic
ch. N ásledek toho byl, že r. 1860 utvořila
v H ořic ch, N ov. Bydžově, Vamberku a v N ov. Městě
se v H . K. israelská obec se zvoleným představen
nad Metuj .
stvem,
ale
byla dlouho trpěna, ježto nemohla do
R. 1813 přistěhoval se do části Malšovic u H . K.,
s ci přes opětovné žádosti od m stodržitelstv potvr
jež náležela ke statku D oln mu P ř m u, z panstv
zen
svých
stanov.
P rvn m starostou zvolen byl r. 1860
doudlebského žid F ilip L ö w y, podomn obchodn k.
obchodn k Jáchym R i e m e r, po němž až do r. 1890
Od r. 1815 měl tu i trafiku. Ježto byl to obchodn k
byli starosty Samuel B a u m e r, pensionovaný vojen
čilý, který zacházel i do H . K. i okoln ch obc , šest
hradeckých obchodn ků se střižným zbož m těžce
neslo jeho konkurenci. I stěžovali si na něho ma
gistrátu a žádali, aby byl vyhoštěn. Když se st žnost
svou byli zam tnuti, rekurovali ke krajskému úřadu.
P ři vyšetřován , jež úřadem t mto bylo zavedeno, bylo
zjištěno, že otec F ilipa Löwyho Emanuel Löwy a jeho
rodina byli dle t. zv. židovského paten tu připsáni
k panstv doudlebskému a dle guber. dekr. z r. 1801
obdrželi č. 642; že F ilip Löwy byl ženat a otcem
čtyř d tek, že provozuje podomn obchod a prodává
v Malšovic ch tabák na základě úředn ho povolen .
Poněvadž nemohlo se mu za vinu klásti nic nezákon
ného, byl rekurs hradeckých obchodn ků i krajským
úřadem zam tnut. Ale dva z nich a dva nov , z nichž
jeden, Josef Riedel, nebyl vlastně obchodn kem, ný
brž jenom prýmkařem, v pronásledován žida Löwyho
Jáchym Riemer
Samuel Bäumer
i pak neustali. Odvolali se ke guberniu v P raze a
v odvolán svém op rali se o některé, jak bylo zjiš
ský lékař, a Jakub K a l b . R. 1864 byl přijat za ra
těno, nepravdivé důvody. P roto nepochodili ani u to
b na A b r a h a m K o l n , jehož otec J o s e f K ö h n
hoto úřadu. Zaj mavé jsou důvody, jež uvedeny byly byl rab nem v Žamberce. Obdržel právo oddávati, za
úřadem t mto pro zam tnut odvolán hradeckých ob
pisovati do matriky a starati se o< vyučován náb. žid.
chodn ků. Mezi nimi zvláště tyto:
F ilip Löwy zdržuje se od r. 1815 jako trafikant
v Malšovic ch, v d lu panstv přimského, a pobyt byl
mu tu i guberniem r. 1819 povolen. H radečt obchod
n ci snaž ise zmařiti konkurenci žida Löwyho, aby mohli
si určovati libovolně a zištně ceny svého zbož na úkor
občanstva. H radečt střižn obchodn ci maj malé sklady,
kdežto Löwy, maje u továrn ků velký úvěr, vždy nej
lepš m výběrem zbož může posloužiti. Obchod po
domn provozuje nejen v H ., nýbrž i v okoln ch měs
tech a vesnic ch. H radečt střižn obchodn ci prodá
vaj zbož své hlavně o týdenn ch a výročn ch trz ch,
dále o neděl ch a svátc ch. V H . K. připadaj trhy na
sobotu, kdy Löwy jako žid neobchoduje a v neděli a
ve svátek nesm , ježto ve dny ty podomn obchod ne
Josef Bäum
n dovolen.
Rb. Abraham Kohn
Ale zm něn hradečt obchodn ci neustávali dále
v
H
.
K.
Též
soukromně
vyučoval
vědám litern m.
podávati st žnosti na žida Löwyho. A když v jedné
st žnosti uvedli, že pož vá protekce úřadů a v jiné Bohoslužby konaly se v soukromých domech č. 17,
76
a
64.
V
tomto
posledn
m
domě
upravena
byla mod
st žnost , podané př mo c saři, nepravdou hleděli ho
litebna. R. 1887 najat byl dům Č. 67. V něm "bydleli
oklamati, byli krajským úřadem v H . K. r. 1824 od
též rab n a šochet (spolusluha) a na dvoře postavena
souzeni: Anton n Kyncler jako původce toho haneb
25
ného jednán ke třem dnům vězen a 10 zl. C. M. a byla synagoga ) .
Tomáš Kapoun, Jan N ikelsgeld a Jan Riedel,, každý
R. 1872 S. J. P o 1 a c k, švagr Abrahama K.o.h n a,
ke 24 hod. vězen a 5 zl. C. M. pokuty. Odsouzen
zař dil si v H . K, německou školu. Když žactva při
proti tomyto nálezu podali ještě téhož roku odvolán
bývalo, najal pro ni celý dům. Ježto neměl pro vy
k zemskému guberniu v P raze. N ásledovalo dlouhé chovatelnu koncesi, okresn školn rada pro město
22
vyšetřován , jež ještě r. 1833 nebylo skon čen o ). Jak mu školu zakázala, ale nerozpustila ji, nýbrž pone
to na konec s pronásledovateli žida Löwyho' dopadlo, chala do doby, až si koncesi pro ni o p a t ř 2 6 ) . Když se
nen známo, ježto spisy o tom se nezachovaly.
S. J. Polack z H . K. odstěhoval, německá škola za
V r. 1836, jak zapsáno je v „ P amětn knize města nikla.
Po r. 1860 v c a v ce židů v H . K. přibývalo. Tak
H radce Králové", směli v městě H . K. bydleti jen dva
dle matriky narozených bydleli t u r. 1867 Wolf
židé se svými rodinami. Byli to již výše zm něn Abra
u s n u e r , Jtupec, r. liSöü zm něný již rb. Abraham
K o h n , Albert G i i n s b e r g e r , obchodn k s plo
dinami, Emanuel K o h n, výčepn k kořalky, r. 1869
Samuel B a u m e r, lékař, a Jáchym J e i t e l e s , vý
čepn k kořalky, r. 1870 Ludv k S t e i n , kupec, Moric
I p p e n, obchodn k s obil m, r. 1872 N athan N e t
t e l , výčepn k kořalky, Karel S t e i n , kupec, Josef
F r ä n k e l , obchodn k s lihovinami, Ign. B a u m ,
kupec, a Josef E g e r, bez zaměstnán , a r. 1876 Sa
muel S o u d e k , obchodn k s galantern m zbož m " ) .
Domovské právo neměl v H . K. v té době žádný žid.
R. 1879 žádal o ně Em. Kohn, ale byl zam tnut 2 S ) . Te
prve později přece mu bylo uděleno. P rvn ze židů
zakoupil si v H . K. dům (č. 210) r. 1872 obchodn k
Karel S t e i n d l e r 2 0 ) .
staveny a zař zeny obchodn kem, židem Jos. F r a n k
1 e m U hlami z bl zkého staveniště rozbity byly oken
n tabule y př zem a uvnitř zrcadla a plynové lampy,
leprve vojskem byli demonstranti vytlačeni. D ruhého
R. 1877 ustavilo se bratrstvo pohřebn , jež zakou
pilo na P o u c h o v ě od eráru pozemek pro žid.
hřbitov v sousedstv hřbitova katolického a vojen
ského. Téhož ještě roku hřbitov byl založen a částečně
oplocen 3 0 ) . Pokud ho nebylo, byli dle matriky úmrtn
konány pohřby žid. od r. 1874 do roku 1876 z H . Kr.
a nejbližš ho okol na žid. hřbitovy v Ž a m b e r c e ,
D o b r u š c e , N o v é m M ě s t ě n. M. a N o v é m
B yd ž o vě 3 1) .
R. 1881 israelská obec založila nadaci pro žid. stu
duj c ho reálky (420 K). R. 1890 všichni členové
představenstva israelské obce vzdali se svých funkc ,
ježto nově usazen v H . K. židé neměli smyslu pro
spořádané obecn hospodářstv , a mimo to> správu obce
starostům po Jáchymovi Riemrovi následuj c m, Samu
elu Baumerovi a Jakubu Kalbovi, stěžovali. Ale gene
ráln shromážděn židů, svolané na den 24. srpna téhož
roku, se usneslo, že nemaj se konati nové volby, nýbrž
že se má ustaviti náboženská obec israelská pro H ,
Kr. a okol dle zákona ze dne 21. března 1890 (č. 57
ř. z.). Zároveň proveden usnesen toho a správa obce
Julie Ganzová
Leo Taussig
svěřeny byly zvláštn mu komitétu. V čelo jeho od
r. 1890—1894 byl advokát dr. Jos. T a u s i k. Ten za
vedl české bohoslužby a provedl ustanoven ž. o., jej ž dne o polednách mládež podněcovaná dělnictvem vy
tloukla ještě okna G randhotelu v prvém poschod .
stanovy byly však schváleny teprve výnosem m sto
držitelstv ze dne 16. března 1896. Žid. ohec v H . Kr. Josef F ränkel, rodák z bl zkého Chlumu, památného
rozhodnou
bitvou r. 1866, člověk hodný a dobrý, měl
zauj má obvod soudn ho okresu královéhradeckého a
nechanického s výjimkou obc D ohalic, D ubu, Klenice, velkou škodu, která nikýrn nahrazena mu nebyla. Hlu
boce
roztrpčen
prodal pak G randhotel okresn mu za
Lod na, Mokrovous, Lužan, Velkých Petrovic, Stra
ÄS
čova a Sovětic, s m sty a samotami k nim přidělenými, stupitelstvu královéhradeckému ).
R. 1905 zbudována byla v H . Kr. dle plánu archi
jež náležej k náboženské obci v H ořic ch.
tekta Václava Weinzettla, později ředitele státn ka
R. 1894 28. ledna zvolen byl za starostu ž. o. ob
menické a sochařské školy v H ořic ch, s y n a g o g a
chodn k Bohum r W e i s s, r. 1896 14. května advokát na rohu Tř dy českosl. vojska a Tř dy Posp šilovy a
dr. Hugo G e d u l d i g e r a r. 1902 advokát dr. Josef byla 24. zář 1905 slavnostně zasvěcena. Mimo mod
T a u s i k . Od té doby podnes jest stále starostou, vy
litebnu jsou v nádherné budově té byty rab na, kos
j maje dobu od 1. srpna 1914 do 20. dubna 1915, kdy teln ka, domovn ka a zasedac s ň s archivem. O stav
za světové války konal v poli, pak jako velitel rekon
bu synagogy hlavn zásluhu z skal si starosta dr. Tau
valescentn ho odidělen ve Vys. Mýtě službu vojenskou isik. R. 1905 zemřel rab n Abraham Kohn a téhož roku
jako záložn setn k. D r. Josef T a u s i k založil Spolek ustanoven byl za nástupce jeho dr. Vilém K 1 a u b e r,
pro udržován válečných pomn ků z r. 1866 na bo
který začal úřadovati 1. ř jna téhož roku, když byl již
jišt ch a byl po 30 let jeho jednatelem, sepsal českého při zasvěcen synagogy věčné světlo rozžehl a kázán
a německého „Průvodce po bojišti královehradec
měl.
kém, u České Skalice a N áchoda", a byl též jednatelem
R. 1911 byl hřbitov na Pouchově rozš řen a r. 1918
„Spolku pro1 podporu propuštěných trestanců při kraj
nově oplocen. R. 1915 15. března zemřel rab n dr.
ském soudu v H . K . " S 2 ) . Za své zásluhy byl dr. Tau
Vilém
Klauber. Od té doby obstarává duchovn správu,
sik několikráte vyznamenán a za .své služby v prvn
Ivovské bitvě dostal záslužný kř ž s vyznamenán m a vyučuje náboženstv a spravuje matriky jako rab n
od
r.
1905
v H . Kr. působ c kantor Oskar E i s n e r,
meči.
který původně povolán byl na pomoc zestárlému ra
R. 1897 ministerský předseda hr. Badeni padl hlav
b nu Abr. Koh n ovi 34 ).
ně pro odpor N ěmců proti vydaným j m jazykovým
Za světové války již r. 1915 přibyli do H . Kr. prvn
nař zen m. To bylo př činou k demonstrac m v Praze
uprchl ci z východn ho bojiště a po nich následovali
i v H . K. V. H . K. 2. prosince shlukla se mládež, děl
n ci i někteř starš občané a za heslem: „N a N ěmce jin v letech 1916—1917. V H . Kr. utvořil se hned
i židy!" procházeli městem a při tom roztloukli několik r. 1915 „Pomocný komitét péče o uprchl ky". Členové
oken N ěmcům a německé nápisy na některých firmách jeho byli vesměs židé. Ve schůzi 14. dubna 1915 zvo
len byl předsedou Arthur S i n g e r , m stopředsedou
pomazali. P ak vrhli se na G randhotel právě nově vy
Leo T a u s i g, referentem K. R. M ü l l e r , poklad
• Hradec Krdlopé 4
308
Könlggratz 4
n kem B. S t ü c k g o l d , jednatelem Ed. M ü l l e r a
účetn m Max F i s c h e r z H . Kr. Komitét staral se
hlavně o< uprchl ky židovské, ale podporoval i uprch
l ky jinověrce. Opatřoval jim šaty, obuv, přikrývky,
slanin ky i potraviny. N ěkolika ženám opatřeny byly
i šic stroje. Vydán kryla se z př spěvků poplatn ků
ž. o. královéhradecké a z darů, jež docházely z Prahy,
Brna, Liberce, Svitav a i z. některých měst v Ně
mecku. Již v roce 1915 přijelo přes 400 uprchl ků,
kteř byli rozděleni po obc ch okresu královéhradec
kého. Byli z H aliče, Bukoviny a U krajiny. R. 1916
bylo jich na Královéhradecku 1606. N ěkteř vrátili se
již r. 1917 do H aliče. Většina však tu ještě zůstala.
R. 1917 byla pro děti uprchl ků zř zena škola polská
a německá škola ukrajinská na Pražském Předměst
u H . Kr. a polská škola ve Všestarech. Asi na 100 dět
chodilo mimo to do českých škol. R. 1918 v červenci
byly školy pro< děti uprchl ků na Pražském Předměst
a ve Všestarech zavřeny. Do konce r. 1918 posledn
uprchl ci vrátili se d o m ů 3 5 ) .
N a žid. hřbitově na Pouchově pohřbeni byli ze
mřel v H . Kr. za svět. války voj ni, dva důstojn ci a
sedm m užů 3 e ), a mimo to 30 haličských a bukovinských
uprchl ků. Také pochována tu byla jako obě světové
války Marie Kreitnerová, cho továrn ka z Třebocho
vic p. Orébem, jež zemřela nakazivši se skvrnitým
tyfem při ošetřován válečných uprchl ků.
V r. 1920 byla ž. o. y H . Kr. na oslavu dra T. G.
Masaryka založena nadace v částce 14.000 Kč pro pět
studuj c ch středn ch škol v H . Kr. bez rozd lu vy
znán a r. 1927 na pamět 70. výroč narozenin starosty
téže obce dra Josefa Tausika nadace v částce 10.000
Kč pro chudého studenta a chudého př slušn ka nábo
ženské obce israelské. Mimo to israelská obec věnovala
dlouholetému starostovi dru J. Tausikpvi pamětn
desku mramorovou v synagoze um stěnou a dala v za
sedac s ni vyvěsiti jeho podobiznu 37 ).
V r. 1929 ž. o. v H . Kr. měla 437 členů, mezi nimi
170 poplatn ků. Potřeba v rozpočtu roku toho činila
33.814 Kč a úhrada státn dotace 2500 Kč, př spěvky
členů 22.754 Kč, obvyklé poplatky rituáln , platy za
sedadla v synagoze a dary.
V r. 1890 byli v městě H . Kr. mezi 7816 obyvateli
292 židé, r. 1900 mezi 9767 obyv. 309 ž., r. 1910 mezi
11.065 obyv. 299 ž. a r. 1921 mezi 13.011 obyv. 314 Ž.
R. 1930 židé advokáti byli v H . Kr. 4 a I ékan 2. Ně
kteř lékaři i 2 advokáti, kteř dř ve byli židy, jsou
nyn bez vyznán . Domů v H . Kr. maj židé 25, mezi
nimi 15 pravovárečných.
„ J ü d i s c h e r F r a u e n v e r e i n " byl v H . Kr.
zal. r. 1880. — R. 1922 přezván byl: „Česko židovský
spolek pan a d vek."
Prvn předsedkyn byla Pavl na F r a n k l o v á ,
cho obchodn ka a druhou od r. 1891 do 1933 Julie
G a n z o v á , cho obchodn ka. Od r. 1933 je předsed
kyn Berta F r a n k l o v á , cho obchodn ka. Spolek
podporuje chudé a zchudlé souvěrce a vypomáhá
všude, kde je b da.
Během r. 1930 postavena byla na žid. hřbitově
v Pouchově dvorana dle návrhů rodáka královéhra
deckého F rantiška B e r g r a, architekta v Praze,
který bezplatně plány israelské obci vypracoval.
Členové israelské obce v H . Kr., mezi nimiž jsou
vynikaj c průmysln ci a živnostn ci, hlás se a také
dř ve hlásili se k českému národu a mnoz konaj
dobré služby všeužitečné. (D r. H ugo K a f k a jako
člen měst. rady, Karel M ü l l e r jako předseda ředi
telstv měst. spořitelny a Otto F r ä n k e l jako Člen
výboru pravoyárečného měš anstva a j.) Představen
stvo pak ž. o. snažilo se vždy o to, aby mezi jej mi
př slušn ky a př slušn ky jmých vyznán náboženských
panovala pravá občanská snášenlivost.
Od r. 1932 do 1933 byl stár. o. ž. Karel M ü l l e r ,
továrn k.
1) D r . H . E i n h o r n : G e sc h ic h t e d e r J u d e n i n Z n a im v d le
H u go G o ld : D ie J u d e n u n d J u d e n ge m e i n d e n M ä h r e n s i n Ver
ga n ge n h e it u n d G e ge n wa r t , 574.
2) K. B ie n e r z B ie n e n h e r gu , G e sc h ic h t e d e r S t a d t K ö u ig
gr ä t z, 189.
3) K d e byla m ě st ská Ško la v H r a d c i K r á l . ve st o l. 14.
O svět a L i d u 1929, č. 1.
I) D r . H . E i n h o r n , t a m t é ž , st r . 581.
5) J . J . Solař, D ě je p is m ě st a H r a d c e K r á l . n a d L a bem , 59.
e) O t t ů v Slo vn k n a u č n ý, d. XVI I ., 833. F r . Šven d a, Ž elezn ý
o br a z m ě st a H r a d c e K r á l. , r o zd l 3, st r . 16, 40.
7) F r . Šven d a, t a m t é ž , st r . 90.
8) F r . Šven d a, t a m t é ž , st r . 80.
9) F r . Šven da, t a m t é ž , r o zd l 4, 170.
10) J. J. Solař, tamtéž, str. 117.
II) F r. Švenda, Měděný obraz města H radce Král. nad La
bem, rozd l 1, str. 257.
12) Archiv ministerstva vnitra v Praze.
1.3) F r. Švenda, tamtéž, rozd. 2, str. 165.
14) F r . Šven d a, t a m t é ž , st r . 214.
15) F r . Šven d a, r o zd . 3, 1 1 .
16) F r . Šven d a, H lin ě n ý o br a z m ě st a H r a d c e K r á l. , r o zd . 2,
st r. 74.
'
'
.
.
:
17) Ant. Rezek, Dějiny prostonárodn ho hnut náboženského,
114, 115. Israelité čili Abrahamité, Kalendář česko židovský
1889—1890. F r. Švenda, tamtéž, rozd. 4, str. 108—111.
18) Vine. Paulus, Židé v H radci Král. H radecký kraj I I I ,
195—196.
. .
19) V. P a u lu s, t a m t é ž , st r . 196.
20) P sa n á k n i h a o d I gn l S t r a n ka , Ü b e r B r a n d we se n n e b st
a n d e r e n G e ge n st ä n d e n zu K ö n iggr ä t z . M a je t e k R . H e lvie h ä
v H r a d c i K r á l.
21) Pamětn kniha hlavn školy královéhradecké v ředitelně
obecné školy chlapecké v H radci Král., 67.
22) R . Z u m a n , D va c e t i le t ý z á p a s k r á l o vé h r a d e c k ýc h st ř iž n c h
obch odn ků
s podomn m
o b c h o d n k e m ž id e m F i l . L ö wi m
v 1. 1813—1833. O b c h o d n L ist y 1928, 2 12 —2 14 , 2 2 2 —2 2 3 .
23) O p is jej v m ě st . h i st o r i c k é m m u se u v H r a d c i K r á l. , 24.
24) V. P a u lu s, B ýva lé o svě t lo vá n m ě st a H r a d c e K r á l . R a t i
bo ř 3 1 . ř jn a 1908.
25) Sd ě le n
J U D r a J o s. T a u sika . st a r o st y žid o vské o bc e
v H r a d c i K r á l.
ae) K r a ja n 1872, č. 2.
27) M a t r i k a žid o vské o bc e v H r a d c i K r á l. , *u lo ž e n á v t a m n
syn ago ze. D o r. 1859 p sá n y byly žid o vské m a t r i k y n a d ě ka n st v
v H r a d c i K r á l. O d r . 1860—1864 se žid o vské m a t r i k y zt r a t ily.
V syn a go ze jso u o d r. 1864.
28) P r o t o k o ly o sc h ů z c h m ě st . za st u p it e lst va v H r a d c i K r á l .
z r. 1879.
20) P o z e m ko vá k n i h a m ě st a H r a d c e K r á l . v list o vn ě t a m n h o
o kr e sn h o so u d u .
30) Sd ělen d r a J . T a u sik a .
31) M a t r i k a u lo že n á v syn a go ze v H r a d c i K r á l .
32) Sd ělen d r a J . T a u sika .
33) R a t i b o ř 1897. 685, 700. H r a d e c k á r e vo lu c e v r. 1897,
O svět a L id u , 1930, č. 27, st r . 4.
34) Sd ě le n d r a J . T a u si k a .
35) P r o t o k o l „ P o m o c n é h o k o m i t é t u p é č e o u p r c h l k y", u lo že n ý
u E d . M ü lle r a v H r a d c i K r á l .
se) N a žid o vské m h ř b i t o vě v P o u c h o vě p o c h o vá n i byli F r .
Sin ger, d ě lo st ř e le c ký p o r u č k, Z i k m u n d K le in , p o r u č k, k t e r ý se
u t o p i l p ř i ko u p á n , Sa m u el G o ld sc h m id t , št á b. šiko va t e l, a M ic h a l
Sin ger, K a r . F in k , K o n r á d Blö d e , Š a lo m o u n E p st e in , J i n d ř . H e i
m e r a K a r . E isn e r , vo j n i. S d ě le n d r a J . T a u si k a .
37) S d ě le n t é h o ž .