ZDE - STTO

Bylo nebylo, kdysi dávno v Aslanově zemi...
Letní tábor Lvíčat
2015
Boj s
králem
í
Hledán
Miraz
o Beskyd
sedmi
em
Velký harc d
ečů
ných m
l
e
z
u
o
k
y
pad
Pře
Akce
KHL
Nebeská Rybná
Orlické Hory
4. - 25. 7. 2015
Malý
ekla
oP
arc d
h
Pan B
n
Princ Kaspia
obr, P
na
v
Ledová králo
an Jez
evec, P
ík
Vrtuln
an Vlk
...
Ať žije Miraz, vládce Narnie!
I
Miraz
Pan Bobr smrdí!
Nejdůvěryhodnější zpravodajství v Narnii
4.7.2015
11. vydání
Hledá se pan Bobr a i další nepřátelé
kontrarevolučního hnutí. Podobizny
těchto nebezpečných živlů a jejich
dalších spolupracovníku můžete vidět
na obrázcích. Zdar a sílu Telmarínu!
Nebezpečný zločinec stále na
útěku. Telmarín nabízí odměnu za
dopadení.
Jeden z vůdců kontrarevolučního
hnutí známý pod jménem pan Bobr
stále uniká spravedlnosti. Spolu se
svými kumpány je znám hlavně svými
činy proti telmarínskému spojenci Ledové královně. Stíhaný je také pro řadu
dalších zločinů mezi něž patří skrývání
lidských dětí v Narnii a všeobecné napomáhání jejich agendy, boj za Aslana
a uctívání Aslana a mluvení lidskou
řečí. Upozorňujeme veřejnost, že se
jedná o velmi nebezpečného zločince
a pokud ho uvidíme neprodleně
uvědomte
nejbližšího telmarínského vojáka. Poznáte ho jednoduše.
je asi metr vysoký, má hnědou srst
Pan Jezevec
WANTED
Pan Bobr
a výrazné dva přední zuby. Charakteristický je také asi půlmetrový plochý ocas. Kolem něj se také můžou
nacházet další nebezpeční nepřátele
Telmarínu, jmenovitě pan Jezevec, pan
Vlk, pan Lišák a princ Kaspian, vůdce
Pan Lišák
V Telmarínu je tak krásně, až si z toho píšu básně!
I přes některé nepřátelské živly se v
Telmarínu žije blaze. Vyplývá to z
průzkumu statistického úřadu.
Nový průzkum statistického úřadu,
který proběhl za účasti studentů třetího
ročníku univerzity výslechu a mučení
v Telmarínu dokazuje, že spokojenost
obyvatelstva stoupla jen v posledním
roce o 50%. Lidé jsou zvláště spokojeni s tím, že už není jen zima.
“ Ledová královna byla sice moc milá
a vážili jsme si jí, ale ten sníh člověka
taky po chvíli omrzí,” vyjádřila se
jedna z dotazovaných. Naše velká
spojenkyně a bývalá královna Narnie
Jadis byla zabita nepřáteli Telmarínu
před pěti měsíci (viz. rubrika Vzpomínáme).
Členové Černé gardy
Spokojenost trvale stoupá již od doby,
co se královna Jadis ujmula vlády a
zahnala prohnaná mluvící zvířátka
zpět do lesů. Nicméně rapidní nárůst
nastal s vládou krále Miraze. Náš
panovník je známý pro svou rozhodnou povahu a zájem o hospodářský
rozvoj země. Ten můžeme pozorovat
například na výstavbě nové infrastruktury. Král také znovu zavedl hony na
zvířata, které byly zakázány za vlády
čtyř sourozenců v Cair Paravel.
Za rostoucí spokojenost obyvatelstva
lze také hledat přísnější bezpečnostní
opatření v zemi. Počet příslušníků
Černé gardy, telmarínských elitních
jednotek, od minulého roku vzrostl o
třetinu.
“Ačkoliv Telmarín má stále mnoho
nepřátel a není záhodno usínat na
vavřínech, je jisté, že Černá garda dělá
vše pro to, abychom se nemuseli bát
ani do lesa.” vyjádřil se exkluzivně pro
Telmarínské listy kapitán Černé gardy,
který si nepřeje být jmenován.
“Narnie je již takřka podrobena.
Všechna ta mluvící zviřátka brzy najdeme a dostane se jim rychlého konce.
Teď již prakticky není nic co by nás
mohlo zastavit.”
Pozor! Nevěřte starým legendám! Jsou to lži!
Varování všem obyvatelům Narnie:
Nepřátelé krále Miraze šíří nebezpečné lži o
tom, že Mirazův trůn je v ohrožení!
Poslední dobou se v Narnijských lesích šíří pověry,
že brzy Mirazova vláda skončí. Není to pravda!
Jak náš milovaný král sám uvedl pro náš deník, bude
vládnout ještě dalších minimálně 1000 let!
Informace o brzkém pádu našeho oblíbeného krále
jsme nechali prověřit v našem věšteckém oddělení.
Podle jejich vědeckých závěrů (věštění z čajových
lístků, házení korunou (pozor, né tou královskou)
atd.) v nejbližší době k žádné revoluci nedojde, ba co
víc, Miraz se bude těšit plnému zdraví.
Kdo tyto lživé informace šíří? Nejspíš jsou to
zvířátka, kterým vadí Mirazova vláda a zakládají
Tento portrét bájného Aslana byl vytvořen na
základě výpovědí zajatých zvířátek. Snad byste se té
vypelichané kočky nebáli?
různé odbojové skupiny. Hlavním vůdcem těchto
podvratných organizací je zřejmě pan Bobr, po
kterém už Telmarýnské gardy intenzivně pátrají,
bohužel zatím bez výsledku.
A co je obsahem těchto vymyšlených legend? Podle
naší rozvědky, která zatkla několik zvířátek a podrobila je výslechu, se údajně jedná o staré Narnijské
pověsti. Podle nich do Narnie občas vstoupí skupinka
neohrožených dětí, která zachrání situaci a obnoví
klid a mír. Pomáhat jim v tom má bájná postava - lev
Aslan. Toho však nikdo nikdy neviděl a podle našeho
názoru žije opravdu jen v těchto báchorkách.
A co říci závěrem? Jediný důvěryhodný zdroj, za
jehož citování vám nehrozí trestní stíhání, jsou Telmarýnské listy!
první zprávy z Narnie
Miraz, pan Bobr a ti ostatní...
práce je zábava
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
4.7.2015
1. vydání
První den v Narnii
V táboře musíme pracovat. První den
očima Vendy.
Po dlouhé cestě nás Jirka vyhodil z autobusu.
Byli jsme pořád v Česku, a tak jsme museli projít portálem.Řeknu vám, Narnie dobře skrývá
své portály.Trmáceli jsme se z kopce, bahnem,
kopřivama. No prostě lesem. Jak vypadá portál?
No, je to takový žebřík pod zem. U vstupu do
Narnie jsme potkali Bobra. Prý ho nemáme prozrazovat a hlavně máme dávat pozor před Telmarínama, kteří nás stejně hned po naší “stezce
odvahy” zajali.
Nejdříve nás odvedli do jakési jídelny. Hlídal
nás jeden “Termelín” s mečem a černým
pláštěm. Křičel na nás, prý měl ale jenom hlad.
Po obědě nás odvedli do pracovního tábora.
Budeme pracovat. Pro hrstku z nás to bylo
jedno z nejhorších zjištění tohoto dne.
Odpoledne nás Matěj poučoval o chování
v táboře a obecně o táboře. K večeři byl
buřtguláš. Dobrota.Na rozkazu nás násilně vys-
Martin nevěří vlastním očím... Vážně jsem tudy vstoupil do Narnie?
lýchali, jako co víme o Bobrovi. Já ani moje
družinka nic neřekla. Samozřejmě se, ale našel
někdo, kdo pana Bobra práskl.
Večerní program byla Kubova přednáška o
hlídání a obraně tábora a následné hry. Potom
jsme už šli na kutě do svých nových postelí a lá
dřevo, karimatka, deka.
Vendy
Pana Bobra málem chytli!
Členové Černé gardy stop- obelstili Telmaríny tím, že celou pravdy, pochází přeci jen od těch tábora a podnítil jeho obyvatele ke
ovali pana Bobra celou noc, cestu do kopce běželi buď pom- prohnaných Telmarínů. I tak je to, vzpouře. Ta proběhla velmi úspěšně
alu nebo vůbec. Pan Bobr tak měl ale jasná ukázka toho, co se může a myslím, že se z této porážky Telnakonec ale unikl.
potřebný čas uniknout.
Co je ovšem děsivější, je fakt,
Pan Bobr, náš velký spojenec, byl
že
pozici pana Bobra prý vyzv noci ze soboty na neděli málem
dostihnut telmarínskými vojáky. V radil Černé gardě někdo z tábora.
neděli v brzkých ranních hodinách Naše redakce si není jistá kolik
dokonce probíhal skrze tábor, což této informaci může přisuzovat
způsobilo poplach. Očití svědkové
tuto událost popisují takto: “Spal
jsme ve stanu a zdálo se mi o
palačinkách, když najednou někdo
venku začal pískat poplach. Vylez
jsem ze stanu a stáli tam dva takový
ti tamti v těch černejch pláštích a v
ruce měli kus kožešiny.”
Očitý svědek, který si nepřeje býti
jmenován dále hovoří o tom, jak
byli s ostatními členy táboru vyzváni ke běhu k břízce, kde se prý
Bobr schovává. Naštěstí, ale chytře
Jeli jsme autobusem
stát nebudeme li v tomto boji držet
pospolu.
Naštěstí se ukázalo, že pan Bobr
až na ztrátu kusu kožichu unikl
bez zranění. Prokázal to, když se
v odpoledních hodinách vplížil do
zastavili na benzínce a byla 10 minut
pauza. Po pauze jsme nastoupili zase
do autobusu a jelo se. Zase nastala zdlouhavá cesta a dlouhé povídání a pak
Nastoupili jsme do autobusu asi v jsme vystoupili z autobusu. Byli jsme na
10:00. Bylo nám všem vedro. Rodiče konečné...
se ještě vykecávali a my jsme byli
netrpěliví.
Luky
V 10:15 jsme konečně vyjeli. Po cestě
si všichni povídali a jedli. Pak jsme se
Lukyho krátká vzpomínka na
cestu na tábor.
maríni jen tak nevzpamatují.
To ovšem neznamená, že můžeme
polevit v ostražitosti. král Miraz
má stále značnou moc, mnoho
následovníku a jistě nejedno eso v
rukávu. Je tudíž třeba se náležitě
připravovat na naše další setkání s
ním, načerpat co nejvíce znalostí a
dovedností, které by se nám mohli
hodit a držet pevně při sobě.
Musíme si také, ale užít naše
současné vítězství. Tábor je znovu
pod naší kontrolou a telmarínská
hrozba je pro teď minimálně oslabena. A to tudíž i znamená, že na
příští rozvičce se již nikdo nemusí
držet zpátky.
Joziš
Dostavby pokračují
Revoluce v táboře
Pan Bobr mezi námi
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
2. vydání
5.7.2015
Miraz je zbabělec
naštval. Vendy slabým hlasem řekla CHOBOTNICE a vrhli jsme se na ně a zabili jsme
tři Telmarýny, ale Miraz uprchl. Asi o hodinu
později nás přepadli, ale my jsme je do minuty
pozabíjeli. Škoda že tam Miraz nebyl, protože
kdyby jo, tak bychom ho určitě dostali.
Pan Bobr organizuje revoluci v táboře.
Druhý den očima Martina a Emy
Ráno byl rychlý budíček, tábor vzbudili Telmaríni. Pátrali po hledaném panu Bobrovi,
který proběhl přes tábor. Usekli mu jen kus srsti
a ta visí na stožáru v táboře. Je to výstraha pro
mluvící zvířata z Narnie a hlavně pro Aslana.
Po brzkém vzbuzení se účastníci tábora začali
věnovat jeho dokončení. Byli jsme rozděleni do
čtyř skupin. Nejmladší dělali ohniště a zbytek
dělal plůtky, strážní přístřešek a hlavní bránu.
Bylo hrozné horko, ale pak z nenadání začala
bouřka. Byl to odpočinek pro naše ručičky,
nožičky, hlavičky, botičky, ramínka, lokýtky
atd… Během stavění plůtků vypukla vodní
bitka mezi dětmi a Telmarínským dozorovatelem. Dozorovatel se velice bavil.
Pokračovali jsme v dostavbách a najednou
k nám přiběhl pan Bobr a poradil jak ukončit
Mirazovu vládu. Řekl nám, že při nástupu
až přijde „král“ Miraz i se svými čtyřmi Telmaríny. Naše práce se mu vůbec nelíbila, tak ze
samého vzteku kopl do plůtků a tím nás velice
Ema a Martin
Že by nová nora pro pana Jezevce?
Pan Bobr vede povstání
Narnijská křížovka
Druhý den očima básníka
Budíček byl velmi rychlý,
všechna zvířátka z lesa prchly,
vzbudili nás Tlemarýni,
rádi bychom prchli skříní.
Jenom kdyby tady byla,
tak to by byla vážně síla.
Honili tu pana Bobra,
podívaná to byla fakt dobrá,
už ho málem měli v hrsti,
usekli mu kousek srsti.
Bylo jim to hodně líto,
rádi by nás probodali jak síto.
A zazvonil zvonec
a básničky byl konec.
Martin a Ema
1) Kdo je dočasným králem Narnie
2) Kdo slouží Mirazovi
3) Kdo je hledaný tvor
4) Jak se jmenuje hledaný princ
5) Jak se jmenuje sourozenec, který umí velice dobře střílet z luku
6) Jak se jmenuje sněžná královna
7) Název země, ve které se nacházíme
8) Jaká zbraň střílí šípy
9) Čím se volá o pomoc
10) Kdo je to Miraz
11) Jaké zvíře je Aslan
Ema
Boj s Telmarýny
Potkáváme Narnijská zvířátka
Zahájení tábora proběhlo
skoro bez problému
Zahajovací oheň se vydařil
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
6.7.2015
3. vydání
Mluvení se zvířátky
Pan Bobr, Jezevec, Myšák, Vlk a další...
Stručný přehled třetího dne
Den začal budíčkem v 7:00, potom jsme běželi
k břízce jako rozcvičku. Pak jsme se nabatožili a
vyrazili jsme. Dole na základně jsme dostali mapu
s bodama, které musíme navštívit. Navštívili
jsme: Jezevce, Kočku, Myšku, Medvěda, který
měl vzteklinu, Zuzanku, Lucinku, Krále Petra a
Bobra. U každého z nich jsme dostali úkol, např.
jak si uvařit, jak se ošětřit atd. Také jsme dostali životy, které se nám uvázaly na ruku. Ostatní skupinky je měly taky. Když jsme se někde
střetli, tak jsme si je měli navzájem strhávat a
bojovali jsme. Když jsme došli zpět do tábora,
byl rozkaz na další den. Potom jsme se odebrali
a šli jsme k ohni a tam začali zpívat, zapálila
se pochodeň, kterou předem udělali. Poté jsme
začaly zpívat. Nejdřív šli spát malí Bobříci,
potom šli spát děti pod 10 let a ostatní tam byli
do 11:30, pak šli spát všichni.
Lea
Zahajovací oheň se vydařil
“Kde je vlajka? Kdo z vás ji schoval?”
Zahájení tábora proběhlo téměř bez
problému
Po večeři nás čekalo slavnostní zahájení
našeho tábora, který je již 45. táborem Lvíčat
(wow!). Čím se to letošní zapsalo do dějin?
Na začátek se ale vraťme kousek zpět. Na
odpolední svačině totiž Šnek mluvil o tom, jaké
všechny katastrofy postihly zahájení Tomyho
prvního tábora (Jak se přetrhlo lanko u stožáru,
jak oheň nechtěl hořet atd. )Všichni jsme se
zasmáli a říkali jsme si, co se asi stane tentokrát
(letos je to Matějův první tábor v roli hlavního
vedoucího).
Pomineme-li časové zpoždění, které se
bohužel už na letošním táboře dá považovat
za standard, probíhaly přípravy na slavnostní
nástup bez problémů. Praporová a vlajková četa
nacvičovali hru Kdo, Kdy, Kam a Jak, všichni
(včetně Kuličky) měli krojové košile nebo
alespoň trika. Vše bylo téměř připraveno.
Legrace přišla vzápětí, když do slavnostního
zahájení zbývalo několik minut. Od brány se
z úst nejmenovaného vedoucího ozvalo: “Kde
je vlajka? Kdo z vás ji schoval?”. Naštěstí se
brzy všechno vyřešilo. Ukázalo se, že vlajka se
nacházela ve stanu zmíněného vedoucího. Jak
se tam dostala se přesně neví, jisté je jen to, že
Venca se potutelně usmíval :-)
Vlajka se tedy našla a vypadalo to, že vše
ostatní proběhne v pořádku. Nástup začal,
praporová četa odpochodovala na značky,
vlajková též. Právě, když se Lukáš pokusil začít
vytahovat vlajku k nebesům, očko držící lanko
na stožáru povolilo.
Mezi nastoupenými táborníky propukl smích.
Situaci se rozhodl zachránit vedoucí dne Kuba,
který přišel Lukášovi neohroženě na pomoc.
Po několika marných pokusech vrátit očko
na původní místo uchopil do ruky kámen a
a použil ho ve stylu pravěkém jako kladivo.
Ostatní se smáli, až se za břicho popadali.
Tímto naštěstí všechny kalamity skončily a
náš tábor byl slavnostně zahájen. U následného
ohně jsme zpívali písničky, hráli hry a Matěj
nám řekl o začínajících přepadech. Ale o tom
až příště...
Michal
Narnijská křížovka 2
Hádanka pro dnešní den:
U (tajenka) jsme na výletě potkali jaké zvíře?
1) Název tábora, na který útočíme? 2) Zvíře,
které leželo u vstupu do Narnie? 3) Počet
kouzelných mečů? (slovy) 4) Co zakřičíme,
když během obrany tábora potřebujeme pomoct někoho zalehnout? 5) Náš tábor je v
obci? 6) Barva družinky Křupani? 7) Název
několikadenního výletu?
Petr
Učíme se přežít v přírodě
Výroba štítů
První setkání s Aslanem!
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
7.7.2015
4. vydání
První setkání s Aslanem
Už víme, jak na Miraze. Ekluzivní
rozhovor s princem Kaspianem
Dobrý den princi, jak se dnes máte? Jaký
jste měl večer?
Ujde to. Právě jsem se vrátil ze setkání s
vědmou.
Popište našim čtenářům blíže, co se dnes
večer vlastně odehrálo.
Večer jsem se vydal do tábora těch dětí, co
si říkají Lvíčata. Od pana Jezevce jsem věděl,
že někde nad jejich táborem se nachází vědma,
která by nám mohla pomoci v boji s králem Mirazem.
Co jste se od vědmy dozvěděli?
Její řeč byla velice zajímavá. Vyprávěla nám
příběh z dávné minulosti Narnie. Podle této
legendy existuje 7 kouzelných mečů, kdo je
všechny má, ten vládne Narnii.
A kdo je má?
Jeden mám možná já! Druhý má Aslan, jak
jsme se sami přesvědčili. Obávám se, že jeden z
mečů vlastní král Miraz.
A ty zbylé čtyři?
Podle vědmy si je před dávnými časy
přivlastnily síly živlů. aspoň to vyčetly děti z té
věštby, kterou nám vědma předala.
Byl tam Aslan?
Vědma, Aslan, princ Kaspian a Lvíčata
Ano, byl. Konečně se nám ukázal! Už jsem
přestával doufat, že vůbec existuje. Je to taková
bájná postava...
Jak se neoficiální vládce Narnie vlastně
má?
Byl v celkem dobrém rozmaru. Ale on si
vždycky udržuje odstup. Myslím si ale, že i na
něj Lvíčata se svými štíty a odhodláním udělala
dojem. Jenom mám trochu obavu o jeho chrup.
Jeho zuby vypadaly (tedy ještě nevypadaly,
jenom na pohled vypadaly) dost křivě. Asi by si
měl zajít na ortodoncii.
A jaké máte plány dál?
Budoucnost je stále nejistá. Bohužel jsem
stále na útěku. Požádal jsem Lvíčata o pomoc a
tuto noc budu spát v jejich táboře. Doufám, že
tam bude bezpečno.
Záhadná věštba, kterou nám předala vědma
Chcete být králem Narnie?
Tak určitě. Už jako malé princátko jsem si
to přál. Bohužel pak přišel Miraz a všechno
bylo jinak, ale jsem optimista. Věřím ve šťastný
konec, jako to bývá v pohádkách.
Zálesácké dovednosti
Jak rozdělat oheň lupou, postavit přístřešek
nebo se zorientovat podle hvězd? O dopoledním programu píše Lukáš
Budíček byl normálně v osm hodin, pak byla
rozcvička. První kontrola byla s princem Kaspianem. Učili jsme se rozdělávat oheň s pomocí
lupy nebo křesadla. Jako druhá kontrola byla
jak neumřít žízní. Moc mě to nezaujalo. Jako
třetí byla zvířátka neboli jejich hlasy (převážně
ptactvo). Když nám Šnek pouštěl zvuk ptáka,
který se jmenoval Budníček Menší, tak se
Bazének napuštěný kvůli nesmesitelnému vedru
měl úspěch hlavně u Bobříků
Michal a princ Kaspian
ozval úplně stejný zvuk. Možná to byl samec
nebo samice to nevím. Čtvrtá kontrola byla jak
nasekat a nařezat dříví. Pátá kontrola byla s
Vencou jak si postavit přístřešek nebo krytí a
jak se potichu pohybovat v lese. Poslední kontrola byla u Jirky jak se zorientovat v lese.
Nejvíce se mi líbila kontrola ohně s princem
Kaspianem. Když jsem vše dodělal přišel jsem
znovu a podařilo se mi zapálit oheň lupou.
Lukáš
Odpoledne jsme vyráběli štíty. A moc se nám
povedly
Autor článku rozdělává oheň křesadlem za asistence prince Kaspiana
Kvůli tropickým teplotám zasedala programová
sekce v bazénku
Princ Kaspian unesen
Přepady v plném proudu
Hvězdička dnes nespala
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
5. vydání
8. 7. 2015 (středa)
Večerní přepad
jako stanoviště, u kterého jsme měli sraz. Poté
začalo to napínavé. Začali jsme se plížit k
táboru. Plížili jsme se asi hodinu a půl. Až jsme
se tam doplížili, schovali jsme se mezi stany
a čekali jsme, až na nás nebude svítit hlídka.
Nakonec jsme vyběhli a začali hledat vlaječky
a méďu. Najednou se ozvalo POPLACH a
my jsme se rozutekli a dělali jsme, že patříme
k nim. Někdy nám na to skočili a někdy nás
poznali a sebrali nám život. Ale někteří to
přežili, ale vlajku stejně neměli. Jenom jediná
Papája měla život i vlaječku. Potom jsme se
všichni seskupili a došli jsme až k Léně, se
kterou jsme odjeli zpět do tábora. Vrátili jsme
se ve čtvrt na jednu a pak jsme šli spát.
Večerní výprava pro Méďu a praporky.
Vypráví redaktorka Lea
Po návštěvě vědmy a Aslana (o tom jsme
psali v minulém čísle – pozn. red.) jsme šli na
večerní přepad na Hvězdičku. Nejdříve jsme
měli sraz dole na základně kde jsme si ukázali
mapu HVĚZDIČKY, kudy půjdem a kde jsou
jaký vlaječky. Hlavně jsme měli ukrást MEDVÍDKA a nebo ho alespoň zahlédnout a potom
říct, kde je, aby ho líp našli ostatní. Potom jsme
vyrazili. Jeli jsme osobníma autama. Jeli jsme:
Lea, Patrik, Vašík, Papája, Pája, Ota, Dave a
Léna. Vysadili nás ve vesnici ve které jsme
se asi 3x vydali na špatnou stranu. Nakonec
jsme vyrazili dobrou cestou, tam jsme potkali
nějakého opilého pána, který bydlel směrem,
kudy jsme šli i my. Pak jsme si mysleli, že
nás pronásleduje. Nakonec zašel do svého
baráku. O kousek vedle jsme nechali Lénu
Lea
Mapa HVĚZDIČKY - taktická příprava je důležitá
Další útok na Hvězdičku
Dopolední přepad Hnězdičky pod
velením Haničky. Vypráví Natálka
Adámkova krátká vzpomínka na tutéž
akci
Ráno přišel vlk. A řekl nám že Mirazovi
vojáci unesli prince Kaspiána. Tak se tábor
rozdělil na tři týmy a šlo se. Ale než jsme
odešli přepadnout tábor Hvězdička, tak nám
Hanka vysvětlila jak tábor přepadnem. Hanky
tým nezískal ani jeden praporek. Cestou zpátky
začalo pršet a my jsme se šli schovat. Jeden
milý pán nám poskytl přístřech. A uvařili jsme
si oběd. Když jsme vařili oběd viděli jsme
jednoho vojáka a běželi jsme za ním. Elisa ho
chytila. Ten voják tvrdil že je houbař. Ale prozradilo ho že neměl košík a že měl plášť černý
jako uhel. Potom nám řekl, že v sobotu v 17:30
hodin bude přesun zajatého prince Kaspiana.
Ve vesnici Slatina a tři kilometry. Potom jsme
se vrátili do tábora.
Přijeli jsme tam Natašou. Vyložili nás u pily.
Museli jsme obcházet celý tábor. Pak jsme
se chvíli krčili u záchodů. A pak jsme vběhli
do tábora a kluk na nás koukal a nic. Ale až
jsme šli kolem baráku tak pískli poplach. A
já utíkám lesem a chytli mě. Odevzdal jsem
život a čekal jsem na Haničku až došli všichni
na stanoviště. Tak jsme jí šli hledat.
Adam
Natálka
Akce! Exkluzivní foto přímo z přepadu! Škoda, že
se tento praporek nakonec nepodařilo odnést...
Adámek s Lukáškem útočí
Princ Kaspian unesen z našeho tábora!
Šokující zpráva! Následník Narnijského
trůnu a náš spojenec zmizel
Stalo se to v noci z úterý na středu. Princ
Kaspian, kterého jsme ubytovali v bažině, byl
unesen Telmarýnskými vojáky. Únos proběhl
zřejmě při jednom z poplachů. Na místě
zůstaly rozházené matrace a spacák (vlevo) a
pochva jeho meče s krvavou stopou (vpravo)
Podaří se nám osvobodit Kaspiana a získat
jeho meč?
Ukradli jsme Méďu!
Bráníme náš tábor
Čištění Zdobnice a tajemné
nálezy
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
9. 7. 2015
Pravda o akci Méďa
Akce Méďa z trochu jiného pohledu.
Píše velitel přepadu Jirka
Před soumrakem jsme dosáhli místa našeho
spaní a děti začaly zvelebovat své nocoviště.
Ani zde se chlapci před děvčaty úplně nevytáhli. Nejdříve si popletli barvy tyčí s dírami
Tak a teď, jak to bylo doopravdy. Okolo
a když se jim konečně podařilo zasunout je na
páté se schromáždila skupina deseti dětí před
správná místa, dali plachtu naruby a ještě o
chalupou. Jednalo se o „elitní“ tým nejstarších
180° obráceně. Po výborné Dominičině kaši z
dětí a jejich milých vedoucích. Chlapci celou
těstovin s konzervami, které prý byly z masa,
cestu machrovali, jak se dostanou k méďovi,
se děti uložily ke spánku. Přesně o patnáct
ukradnou spoustu vlajek a poperou se s hlídminut později, tedy okolo jedné ranní se všichni
kou. Možná si vážně akci představovali jako
probudili a začali se chystat na přepad. Už to
procházku růžovým sadem nebo chtěli jen
zapůsobit na Vendy s Maruškou, které se celou rozhodně nevypadalo, jako před několika hocestu smály a červenaly vzadu. Vedlejším cílem dinami na chatě. Všichni se třásli zimou nebo
dřepovali. Dokonce i největší frajeři se báli
akce bylo přepadnout telmarínského vojáka a
získat důležitou informaci. Ten je ovšem obala- a snažili být vzadu. Akorát Vendy se pořád
smála na půl lesa. Přiblížení k táboru probělo
mutil a po nekonečném náhánění a mučení
špinavým spodním prádlem a fyzickém násilím bez problému, pominemeli špatné odbočení
do řeky, které vymyslel jeden nejmenovaný
děti hledaly neexistující košík s houbami.
6. (dvoustranné) vydání!!!
vedoucí v maskáčích. K útoku by bylo lepší
se snad nevyjadřovat. Po vběhnutí do tábora
nastal chaos a panika na obou stranách zdi.
Medvídka se všichni báli vzít, nakonce však
byl odnesen. Vojtu jsme museli k vlajce dokopat a poté ho nutit k úniku. Ostatní frajeři a
slečinky jen zmateně běhali po táboře. Je zajiímavé, že do druhé akce asi o hodinu později
se nikomu nechtělo. Nakonec se skupinka tří
dětí a dvou instruktorů rozhodla útok opětovat.
Asi padesát metrů od tábora se ale zalekli
baterky a zbaběle utekly, což považuji a zradu
a srabáctví. Ovšem když došli do tábora, frajeři
už vesele machrovali nad slečnami, co všechno
se jim povedlo, jak se za ně porvali a poté
nepozorvaně utekli. Akorát Vendy se pořád
smála.
Jirka
Dobrodružství - noční přepad starších
Akce méďa z pohledu účastníka-Michala
Začalo to tak, že jsme si zabalili na jeden den,
poté jsme vyrazili, ale nejdříve jsme šli hledat
telmarína, aby nám řekl, kde je princ Kaspian.
Nejdříve nám tvrdil, že je houbař a že neví, kdo
to je princ Kaspian.
Proto jsme ho začali „mučit“, Vašek si z nohy
sundal tři dny staré ponožky a zavázali jsme
mu tkaničky z obou bot dohromady, poté nám
řekl, že v sobotu v 17:30 v Pěčíně u kostela se
něco má dít. Tak jsme ho pustili a šli jsme si
postavit stan v lese, abychom mohli napadnout
hvězdičku.
V noci ve 2:00 jsme vstali a šli jsme asi
hodinu a 30 minut. Měli tichý poplach, protože
nás slyšeli, jak se plazíme, potom jsme tam
naběhli. Jirka a Vašek vzali medvídka a Martin
s Vojtou ukradli vlajky. Potom jsme šli spát.
Ráno jsme se vzbudili a zbalili jsme si a jeli
jsme Natašou do tábora.
Michal
Starší cestou na přepad přepadli telmarínského vojáka. Informace o Kaspianovi nechtěl prozradit, tak došlo na vášovy postarší ponožky (vidíte na obrázku). Pak už povolil...
Rozhovor o noční operaci “Méďa”
Vojta vyzpovídal členy noční akce.
Co si myslíte o cestě do naší skryté
základny?
Martin: Cesta byla velice krátká, ale batohy
velmi těžké.
Vašek: Zbytečně prodloužená (prý Jirkou).
Jak byste zhodnotili večeři?
Martin: Večeře byla výborná a rychlá.
Vašek: Velice nechutná.
Jaký máte názor na Jirkovu taktiku?
Martin: Jirkova orientaci v prostoru je velmi
špatná.
Vašek: Až na malé nedokonalosti dobrá.
Jaký je tvůj názor na kradení vlajek a
méďy.
Vašek: Super zábava.
Jak by jsi zhodnotil akci jedním slovem?
Vašek: Dokonalá.
Vojta Posilnění před přepadem
Strana 2
6. (dvoustranné) vydání
Proměnlivé dopoledne a polední klid
A co se dělo v táboře? O tom píše
redaktorka Papája
Budíček byl, jestli se nepletu v 9:00. Vzbudila
se polovina tábora, vůbec jsem něvěděla, kde
jsou ostatní, ale pak jsem si vzpomněla, že jsou
na přepadu. Celé dopoledne jsme měli „volno“.
Hráli jsme různé hry. Buď jsme hráli přehazku
nebo s Joziš hry, jako jsou Země, město, nebo
různé hry s papírem a tužkou. Potom Matěj
zařval „POPLÁÁÁCH!“, protože do tábora
seběhli Slatiňáci. Myslela jsem, že se budeme
prát, ale když přiběhli, zastavili se a jen jednomu došlo, že musí krást praporky, ale Lea ho
chytla. Nakonec jsme je všechny pozabíjeli a
oni odešli. Nikdo nic neukrad.
Bylo to proměnlivé dopoledne, protože si
počasí dělalo, co chtělo, třeba minutu pršelo,
potom pět minut svítilo slunce a pořád se to
měnilo. Na konci dopoledního programu přijeli
ostatní z přepadu. Přivezli nám MEDVÍDKA
a dva praporky. Všichni byli strašně unavení, a
proto celý polední klid prospali. Ti, co nespali,
si našívali znaky na košili nebo triko.
/// -.- / --- / -. / . / -.-. // .--. / .-. / …-/ -. /
.. / …. / --- // -.-. / .-.. / .- / -. / -.- / ..- ///
Papája
Méďa se dopoledne zabydloval v táboře
Dobročinné odpoledne a učený večer
Odpolední program - čištění Zdobnice,
záhadné nálezy a večerní odbornosti
Po poledním klidu jsme vyrazili na
dobročinnou akci, čištění Zdobnice. Našli
jsme spoustu odpadků, co kde zanechali v
přírodě. Například kusy kovových předmětů,
plasty, papíry atd. Ale našli jsme i podivnější
věci, třeba mrtvolu, která se nejspíš jmenovala
A.M. neboli Adam Maldr. On tam měl spoustu
svých věcí, jako jsou lopaty, brašna se zkumavkama a co bylo nejzajímavěšjí, našli jsme
jeho deník, a v něm bylo jeho psaní o existenci mimozemšťanů nebo jak psal UFO. Četli
Krutá noc
jsme si ho a zjistili jsme, že jsou tam pověsti
o Orlických horách, které obsahují zmínku o
UFO. Také tam byla mapa ukazující body, kde
jsme něco měli najít, ale to jsme se rozhodli,
že uděláme další den. Večer jsme se rozdělili
po odbornostech, což jsou SPOJAŘ (Edmund),
KUCHAŘ (Zuzana), ZDRAVOTNÍK (Lucinka), PRŮZKUMNÍK (Petr), a šli jsme se
učit.
///-.-/---/-././-.-.//-../.-./..-/…././…./--//-.-./.-../.-/-./-.-/..-///
Fotka záhadného nálezu, zřejmě se jedná o tělo
Adama Maldra, jehož záhadný deník ležel opodál
Papája
Osmisměrka na
cesty
Najděte tato slova:
cesta
řeka
baterka
nožík
batůžek
boty
celta
stan,
KPZ,
borovice
jelen
ešus
deka
V noci nás vzbudili na tichý poplach. Všichni
jsme byli připravení na postelích, všichni
se klepali zimou a pořád nic. Nakonec nám
řekli, že můžeme jít spát. Druhý den jsme se
dozvěděli, co se dělo. Byli to průzkumníci z
Hvězdičky. Ale ještě před tichým poplachem
byl hlasitý poplach, hlídka zařvala poplách
a všichni okamžitě vyběhli ze stanů a začali
utíkat a chytat. Nakonec jsme je všechny pochytali. Za celou noc nám ukradli pět praporků.
V táboře nás bylo málo, protože ostatní byli
na Slatině. Ti, co byli na Slatině, přinesli medvídka. Když šli přepadnout.
Zajímavost z přepadu starší skupiny: když
Vendy utíkala s praporkem, za ní běželo spoustu děti, viděla špatně a bežela a spadla do
kompostu.
Vašík
Maruška a Elisa
Další fotky z čištění Zdobnice
Vašek něco našel... Ukázalo se, že to byl deník AM,
plný informací o mimozemšťanech
Tohle všechno jsme nasbírali
Nakonec jsme potkali pana Bobra, který stavěl hráz
Méďa
Méďa
Méďa
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
6.7.2015
Speciální příloha
Méďa a brána
Méďa v postýlce v Jirkově postýlce
Méďa a Jirka
Méďa na záchodě
Méďa to má spočítaný
speciální příloha
Méďa třídí plasty
I redakce měla z medvídka velkou radost...
Méďa hlídá praporek
Méďa se sprchuje
Méďa a Radar
A vedení též
Méďa s deštníkem
Bojovka KHL (Kamenec,
Hvězdička, Lvíčata)
Kdo se bojí, nesmí do lesa
Opravdu existují?
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
10. 7. 2015
Pátrání po mimozemšťanech
Hledali jsme stopy mimozemšťanů v
Orlických horách
Ráno jsme se probudili po nočních útocích a
hned po snídani se zase něco dělo. Včera při
čištění Zdobnice jsme našli mrtvé tělo a u něj
Opravdu existují! Tuto fotku UFO nám už
nikdo nevyvrátí...
deník, ve kterém byla zmínka o UFO-NECH. A
proto jsme se dnes ráno (po snídani) vypravili s
velkýma batohama na výlet. Měli jsme si zabalit na dva dny.
Nasedli jsme do Natašy a jeli. Když se dojelo
na místo, potkali jsme se s našimi kamarády
ze Slatiny. Společně jsme se potom vydali po
stopách doktora Novotného, který se přátelil s
mužem, co byl zavražděn. Museli jsme chodit
po různých stanovištích a hledat tohoto doktora.
Cestu nám ale ztěžovali dva muži v černém,
kteří zabili toho člověka, co vlastnil deník. Nakonec jsme, ale přece jen doktora Novotného
našli a pomohli jsme mu s hledáním zlata, které
tu podle legendy ztratil nějaký sedlák. Po tomto
výletě jsme se rozhodli ubytovat v lese a poté
následovala hra s kamencem.
Probíhalo to tak, že my (Lvíčata) a Slatina
7. vydání
jsme bojovali proti Kamenci tak, že každý měl
na rukávu život (byl to sucháč) a ty z protějšího
družstva mu ho museli sundat (každý měl tři
životy). Obě dvě skupiny měly věci, co se
museli ukrást, my jsme měli bednu a oni rakety.
Byla to celkem zábava, až na nějaký zranění, co
se tam staly. Nakonec jsme ukradli dvě velké
rakety, nevím přesně kdo vyhrál, ale vím že hra
končila o půlnoci a pak jsme šli všichni spát.
Maruška, Elisa. Patrik
Před Akcí...
Pátrání
O něco kratší vzpomínka na tutéž akci
Dne 10.7. jsme se vydali pátrat po mimozemské civilizaci. V boji proti kamenci jsme
bojovali statečně a usilovně. Kamenec byl,
ale stejně lepší. Bojovali jsme od 17:00 až
do půlnoci. Všichni jsme byli, unavení a
vyčerpaní a někteří bohužel zranění. Byli jsme
za doktorem Novotným a našli jsme zlatý
dukát a prstýnek. Celý den jsme byli spojení
s Hvězdičkou a bylo to zábavné, byla s nima
sranda.
Patrik
Hledáme mimozemský materiál detektorem kovů
Do útoku!!!
Mimozemšťan spatřen
10. 7. zaznamenali milovníci konspiračních teorií podezřelou aktivitu v Orlických horách v okolí
Nebeské Rybné. Obhájci tvrzení o existenci mimozemšťanů všichni napjatě čekají, zda se informace o sledování UFO potvrdí. Pokud někdo máte nějaký videozaznam této události pošlete ho
Co dělali Bobříci
8. 7. 2015
Ráno jsme se vydali na výpravu pro praporky
do nepřátelského tábora. Cestou jsme potkali
černého vojáka a po zlém (protože po dobrém
to nešlo) jsme z něj dostali důležité informace
o záchraně uneseného prince Kaspiana. Při
přepadu tábora Hvězdička jsme byli stateční,
plížili se jako myšky a při útoku jsme dva
praporky získali. Zatím jsme nejlepší skupinka! Odpoledne jsme si pískem namalovali
obrázky.
9. 7. 2015
10. 7. 2015
Dnešní rozcvička byla fakt zábava, dělali
jsme totiž závody zvířátek. Po snídani jsme
hráli sportovní hry a nejvíc nás bavil fotbal.
Odpoledne jsme si s Michalem vyráběli vlastní
štíty, abychom byli dobře připraveni na boj za
lva Aslana, pravého vládce Narnie. Pak jsme
se učili uzlovat a hledali dvojice pexesa. Po
večeři jsme začali plnit znak Pejska a Kočičky.
Dopoledne jsme si hráli hry, třeba na
rybičky, na uzel nebo jsme se od sebe snažili
roztrhnout vedoucí. Ale hlavně jsme skákali
na trampolíně a pořádně si užili klouzačky a
houpačky. Když jsme se zrovna nudili, zlobili
jsme Otíka a věšeli se mu na záda. Po svačině
na nás už čekala Nataša (to je naše parádní
auto, ve kterém jsou nejlepší drncáky), aby
nás odvezla za pokladem, který bránili děti z
táborů Hvězdička a Kamenec. Najednou se
všude objevil kouř a nám se v tom zmatku
podařilo získat dobrůtky z pokladu.
Markéta
Návrat z akce, odpočinek
osvobození prince Kaspiana
večerní ohně družin
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
11.7.2015
8. vydání
Osvobození Kaspiana
Ema a Vašek popisují přepadení
vězeňského konvoje
Po návratu do tábora ze zábavné akce KHL
všichni účastníci dostali osobní volno. Po konci
osobního volna měl nastat oběd, ale nenastal
kvůli zpoždění v kuchyni.
Rozdělili jsme se na dvě skupiny, protože
máme ve vlastnictví medvídka, kterého musíme
uchránit před nepřátelskými tábory za každou
cenu. Poté, co jsme se vrátili z oběda, jsme dostali 20ti minutový odpolední klid.
Po odpoledňáku jsme šli zachránit prince
Kaspiána, kterého unesli Telmarínští vojáci.
Jelikož jsme věděli místo a čas převozu prince
Kaspiána, přichystali jsme léčku na zastavení
vozu mirazovi vojenské služby. Přepadli jsme
vůz a zneškodnili čtyři Telmaránské strážcea
osvobodili jsme prince Kaspiána, který u sebe
bohužel neměl jeden ze sedmi mečů. Přijmuli
jsme Kaspiánovo díky a nabídli jsme jednomu
ze stráží, že když nás odveze zpět do tábora,
tak bude svobodný.
Po večeři byly družinové ohně u kterých jsme
si mohli popovídat o věcech, co nás zajímají.
Ema a Vašek
Telmarýn,
nikoli telmarín
Útočíme na vozidlo VĚZEŇSKÉ SLUŽBY MIRAZOVY ARMÁDY. Nakonec se nám (i díky kouřové cloně)
podařilo prince Kaspiana osvobodit.
Báseň o Narnii
V naší redakci se rozhořel spor, zda se ve
slově telmar(ý/í)n píše měkké nebo tvrdé
i/y. Článek na toto téma zpracovala Anča.
Lingvistickým rozborem tohoto slova jsme
dospěli k opravě pravopisu z měkkého i na
tvrdé y.
Vychází ze složeniny slova “Tele” a “Rozmarýn”. Rozmarýn je jistě všem známá bylina, využívaná jako koření. Proč si jí dávní
předkové Telmarýnů vzali do jména není naší
redakci jasné. Původ slova Tele snad není třeba
nikomu vysvětlovat.
g
Jmenuji se Papája
a mám ráda Aslana.
V Narnii je velká švanda,
bydlí tam naše velká banda.
Chodíme tu na přepady,
máme se tu všichni rádi.
Narnie je veliká,
Telmarýny přiláká.
Ale mi je porazíme,
společně to oslavíme.
Nakonec jen mohu říci:
Aslan je pán Narnie,
zlé království rozbije.
Papája
Anča
Bobříci se při čekání na osvobozující akci dobře
bavili.
Koudy řídí přepadovou skupinu
Vojta se před útokem na vězeňský vůz řádně zamaskoval
Princ Kaspian nám poděkoval za osvobození a
poradil, jak pokračovat v boji proti Mirazovi
Hledáme meč země
koupání
záhadný sněhulák
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
12.7.2015
Meč země a koupaliště
9. vydání
Pronásledování Telmarínů, hledání meče zase vedl Vojta na místo, kde jsme měli porazit byli asi 2 hodiny a potom jsme museli rychle jít,
další Telmaríny. Dostali jsme detektor kovu a aby jsme stihli autobus.
země, koupání v Rychnově. O tom všem náš cíl byl najít meč země. Když jsme ho našli,
píše redaktorka Lea
šli jsme na KOUPALIŠTĚ. Na koupališti jsme
Lea
Den začal budíčkem a rozcvičkou. Potom jsme
se nabatožili na výlet za mečem země a potom na
koupaliště. Odvezl nás Bob autobusem. Vysadili
nás blízko jednoho Telmarína a aby jsme se přes
něj dostali museli jsme si s nim střihnout. Když
jsme se přes něj dostali, obdrželi jsme papír na
podpisy od lidí a narnijskou svíčku, kterou jsme
měli vyměnit na zajímavé věci. Vyrazili na cestu,
ale!! mohli jsme se bát toho, že mapu měl Vojta.
Když jsme došli k dalšímu Telmarínovi, který
nás nechtěl pustit také dál a, aby jsme se přes
něj také dostali museli jsme se nepozorovaně
přiblížit k němu, natož aby si nás všim. Poté nás
Hledáme meč země detektorem kovu
Někteří měli z nálezu meče velkou radost
Tobogán!!!
Na koupáku byla legrace...
Krátká báseň o koupání
Lvíčata se vody bojí,
ovšem ne ty z Rybné,
do vody hned skákají,
bazény jsou jich plné.
Slunce přitom krásně svítí,
ani mráček nepřijde.
Den se jim teď však již kráti
a tak tato skupina autobusem odjede
čvachtání si užili
na skluzavce sklouzli
o tom teď ve spacáku zdát se jim bude.
Petr
Naše nepravidelná rubrika KONSPIRAČNÍ TEORIE / ASLANOVY PLKY
Zima přichází?
Zatímco většina tábora odešla vesele do
bazénu, u základny se děly podivné věci.
Je neděle 12.7., pozdní dopoledne, venku asi
26 stupňů. Slunce svítí, ptáci zpívají, tábor je
vylidněn. Všichni si již ráno nandali na záda
batohy s plavkami a ručníkem a odešli se do
Rychnova vykoupat v bazénu. Vše se zdá, jak
má být.
Před základnou se, ale najednou objevil podivný útvar. Sněhulák! V létě! Zdá se to být
nemožné, ale je to tak. Co mohlo zapříčinit tuto
anomálii, která do horkých letních dnů opravdu
nepatří? Teorií je více.
„Je to jasný úkaz, že královna Jadis se vrací,“
říká jeden ze svědků této události. „Bílou
čarodějnici nelze zabít a vy všichni, kteří jste se
o to pokusili, teď budete náležitě trpět pod její
znovunastolenou vládou!“
Ostatní si, ale nejsou tak jistí, že sněhulák je
výtvorem nebožky ledové královny. „Jadis je
Sněhulák! Kde se tady vzal?
mrtvá, to ví každý. Když to spojíme s nedáv-
nou mimozemskou aktivitou v této oblasti, je
jasné, že jde jen o další úkaz o existenci UFO.
Oni chtějí, abychom o nich věděli, a tímto se
snaží s námi komunikovat,“ vyjádřil se k tomuto tématu odborník na neidentifikovatelné
létající objekty (Unidentified Flying Objects)
Rostislav Mimoň. Pan Mimoň podkládá své
tvrzení tím, že v Orlické hory jsou jedním z
míst, kde je UFO často viděno.
Naše redakce ovšem přišla s dalším
možným vysvětlením. Je možné, že sněhulák
je výsledkem podnebné anomálie spojené
s časoprostorovou odchylkou. Ty dvě spojené dohromady vytvořily jakousi bublinu, o
poloměru asi 1 metr, kde je reálně v tuto chvíli
zimní období. Není ovšem důvod k obavám.
Působením rozdílných teplot a tlaků na stěnu
bubliny jí brzy zbortí. Dovoluji si tvrdit, že než
se zbytek tábora vrátí zpět z koupání, zbude již
ze sněhuláka jen loužička vody.
Joziš
Narnijský kvíz
Družinová bojovka
Společný oheň KHL
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
13.7.2015
10. vydání
Kvíz a bojovka
občas pochybovat, téměř celou dobu byli zalezlí někde za stromem. Teprve až se modří
a červení spojili proti zeleným, tak začalo
vlaječek přibývat (u červených), pak se ale spojenectví zrušilo a na hracím poli vznikl zmatek.
Nakonec vyhráli modří, druzí byli zelení a
červení byli poslední. Bitva bohužel neproběhla
bez zranění. Nakonec všechno dopadlo dobře,
jen se prokázalo, že jedna nejmenovaná osoba
je schopna spáchat atentát mečem na druhou
nejmenovanou osobu.
Áďa
Která družina zná nejlépe Narnii? A
která je nejlepší v boji? Popisuje Áďa
Ráno nás vzbudilo zapískání budíčku asi v
sedm hodin. Všude bylo mokro po nočním
dešti. Vykolébali jsme se ze stanů, ještě v
polospánku po noční návštěvě. Po krátké
rozcvičce jsme se odebrali na snídani.
Poté jsme začali hrát kvíz. Hráli jsme s
kostkou a figurkama a když jsme si stoupli na
určité pole (s červenou barvou), tak jsme
dostali otázku, která se týkala Narnie. Každý
tým se aspoň jednou trefil na políčko s
křížkem, které je vrátilo asi o deset políček
dozadu, nebo nehodil potřebné potřebné číslo.
Nakonec jsme se dozvěděli třeba proč v posledním díle děti zemřeli, kdo byl prvním králem
Narnie a další věci, co se týče knih o Narnii.
Asi před obědem jsme odešli do lesa se svými
štíty, papírovými koulemi a meči. Všechny
družinky (kromě bobříků) si udělaly kruh, do
kterého zabodly 3 vlaječky, které zbyly ještě
z přepadů. A pak začala bojovka. Dlouho
se o vlaječky přetahovala modrá a čerbvená
družinka, o existenci zelené družinky se dalo
Vašek měl z ukradené vlaječky radost
Červení (Divocí Fauni) útočí!!!
Vzít vlaječku a rychle pryč!
Oheň KHL
Společný oheň tří spřátelených táborů
krátce komentuje Lukáš
Po odpoledním klidu jsme měli volný čas na
uklízení. Jako další program byl oheň KHL.
(pozor, neplést se zkratkou Kontinentální
Hokejové Ligy, v tomto případě jde o Kamenec, Hvězdičku a Lvíčata - pozn. red.)
Nějakej kus cesty jsme museli ujít a pak jsme
nasedli do Nataši a jelo se.
Na hvězdičce se dalo střílet z luku, vzduchovky
a flusačky, také se tam hrálo ringo, petkovaná a
fotbal. Poté byla svačina a pak oheň, Léna hrála
na kytaru a zpívalo se. Byla píseň kdy jsme si
svlékali kalhoty a byly tam i pěkný scénky.
Hlavním aktérem naší scénky byl Bob alias pan
Bobr, který si “zuby čistí rád”
Scénka Hvězdičky na téma MASH byla ...
zajímavá
Slavnostní oheň
Lukáš
Vašík střílí ze vzduchovky
Netradiční sport - petkovaná. Uhodnete o co šlo?
Hledáme meč vody
Prší
vrtulník
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
14.7.2015
11. vydání
Výprava za mečem vody
Pátrání po meči vody. Náročný a deštivý
den popisují Pevenciovi
Začalo to budíčkem. Dali jsme si rozcvičku
jako každý den. Potom jsme si šli vyčistit zuby
a šli jsme na snídani. Ke snídani byly cornflacky s mlíkem a čajem. Poté jsme si šli zabalit
na jeden den a šli jsme do Nataši (naše vozidlo
- pozn. red.) a Nataša nás odvezla na určité
místo. Šli jsme za řekou Bělá. Z Pramene řeky
Bělá jsme nabrali vodu, která vůbec nebyla bílá
(jak se o ní říká), ale vypadala jako Skřípalův
guláš. Když jsme došli k pramenu, všichni jsme
si mysleli, že už jsme v polovině cesty, ale to
jsme netušili, že je před námi patnáct patnáct
kiláků. Po dlouhé, mrazivé a dešťové cestě jsme
se konečně doškrábali k Masarykově chatě,
která nám trovhu zvedla naději k teplé sladké
palačince. Bohužel Michal s Ivčou zeveleli, že
všichni musíme stihnout vrtulník na Kamenci.
Po zhlédnutí úžasného vrtulníku jsme všichni
pogratulovali Vendy a Marušce k úspěšnému
dokončení mlčenlivé zkoušky tří orlích per.
Poté jsme našli ideální místo k vaření guláše. Při
vaření guláše jsme měli soutěž o nejlepší guláš,
vídeňský nebo maďarský. Podle očekávání
vyhrál vídeňský guláš. Po snědení guláše jsme se
vydali hledat meč vody. Bylo vidět, že bůh vody
nám k této výpravě nepřál. Cestou nás přepadl
ukrutný déšť. Když jsme dorazili k danému
místu, tak nám Michal (velkej) vysvětlil pravidla
boje s Telmaríny, kteří nás bohužel předběhli v
hledání meče vody. Pravidla zněla takto: Telmaríny šlo zabít jen tak, že se jim strhne fáborek,
ale aby to nebylo tak jednoduché, tak každý Telmarín měl u sebe meč, kterým se dalo zabíjet
dotykem. I přes tyto nástrahy jsme meč vody
ukořistili. A potom jsme se vrátili do tábora. A
protože jsme byli všichni unavení, tak jsme šli
spát. A to je konec
Michal, Martin, Adam, Ema
Vídeňský vs. Maďarský
Během výletu se odehrál souboj jako z
dob Rakouska-Uherska
Nebojte se, nečtete retro vydání z dob Franze
Josefa. Souboj Vídeňský versus Maďarský
proběhl během vaření oběda. Měli jsme dva
druhy guláše. Který je lepší? Tříčlenná porota
se nakonec usnesla, že v poměru 2:1 zvítězila
Vídeň. Našlo se však mnoho zastánců dualismu,
kterým na chuti tolik nezáleželo a byli rádi, že
mají něco teplého do žaludku.
Vrtulník přistává
Kulinářský souboj
Bobříci byli z putování za mečem vody hodně
unavení...
Magický rituál na skále Sfinga. Spojili jsme vodu
ze tří řek (Bělá, Zdobnice, Kněžna) a ...
... a v dáli se objevil modrý kouř, kde jsme poté
našli to, co jsme hledali - meč vody, hurá!
Inzerce
Společnost Heduš a spol. nabízí
výrobu dortů na zakázku.
Vyrobíme všechno od tanku po
vrtulník. Ceny výhodné, rychlé
dodání
Nabízím stavbu hrází. Malé,
velké, protipovidňové, bytelné,
dřevěné, od odborníka. Ideálně v
povodí Zdobnice, jinam to mám
daleko. Cena dohodou
pan Bobr s.r.o.
Mladá báječná vedoucí by se
ráda seznámila s odvážným a samostatným Najnijským mužem.
Pouze vážná známost
značka: Aslan s námi
kontakt: 1. husky stan
Profesionální superrychlé laminování. Nabízíme i laminované
mapy, lze je použít mnoha způsoby,
třeba jako deštník. Diskrétní jednání
zaručeno
adresa: El laminator kancl NR 80
ninja faktor
den bez vedoucích
anarchie v táboře
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
15. a 16.7. 2015
12. vydání
Volno a mytí, Ninja faktor
15.7. 2015 - o programu tohoto dne
krátce referuje Papája a Vendy
Celé dopoledne jsme měli volno a chodili
jsme po družinkách a jen ty nejodvážnější se
sprchovali v solární sprše, kde to bylo vážně
studené.
Ninja faktor byl super. Několik překážek se
nedalo udělat bez trestných vteřin, několik
bez čistého oblečení. Kdo vyhrál, nikdo neví.
Přesto jsme všichni rádi, že jsme ho úspěšně
absolvovali a všichni žijeme.
Papája a Vendy
součásti ninja faktoru byla i lanová lávka
Tomík v akci
Vedoucí i instruktoři chybí,
tak máme veget
Den B očima členky rady Lvíčat Vendy
Ráno nás probudila Emča. Vedoucí i
instruktoři chybí, tak máme veget. Rada Lvíčat
se chopila vedení. Rozcvička, hygiena, snídaně,
bodování pořádku.
Dopoledne jsme měli na programu Bramball,
nebo jak se to píše. Nastaly, ale problémy.
Michal si sednul před základnu a prohlásil, že
nikam nejde, že ho to nebaví. Áďa, Petr a ostatní srarší asi nepochopili, že do kuchyně se
prostě stále nesmí. Matouš a Eliška se chtěli
vykoupat v potoce. Patrik si hrál na radu,
pokoušel se převzít vedení. Katastrofa. Anarchie... Dopoledne, když jsme se dokopali do
tábora, jsme hráli přehazku. Bylo by to fajn,
pokud by nám Vašek, jakožto vedoucí služby
neodmítnul dát svačinu, po které všichni
toužili. Odpoledne jsme dělali oheň. Bohužel
Luky, Petr, Vojta a další nepostavili oheň, ale
hromadu dříví. Myslím, že přece jenom den B
k něčemu byl. Poučili jsme se, jak se staví oheň
a, že ty děti jsou nezvladatelné.
Vendy
Vedoucí jsou uneseni... a mučeni
Křížovka z velkého harcu (přijela k nám z budoucnosti)
1) Jméno prince v zeleném v Narnie
2) Svět, ve kterém se pohybujeme na celém táboře
3) meč, který jsme získali na malém harcu
4) meč, který získali Bobříci
5) jméno kluka, co byl v Narnii králem (a v táboře jsou dva kluci se
stejným jménem)
6) zvíře žijící v Beskydech
7) král Narnie
8) meč, který jsme získali na velkém harcu
9) kluk z Narnie, kterého nikdo neměl rád
10) velký výlet s přespáním na táboře
Papája
Medvěd -- Rys -- Vítr -- Vlk
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
20.7.2015
Putování za mečem větru
místo jsme dorazili večer
celí unavení. Potom jsme
museli dát všechno jídlo do
pytlů a přivázat na strom,
protože Kuba myslel, že přijdou medvědi.
O čtyřech dnech na cestách píší zpravodajky
Martinka, Andy a Marta.
No co na to říct? Vstávání ve 3:00 se
sice nikomu nelíbilo, ale tak co jsme měli
dělat, když zlí a podlí vedoucí
by nás jinak hodili do koryta!
Cesta byla taková trochu divná.
První řidič autobusu havaruje.
Jako kdyby to udělal naschvál.
Pak jsme jeli s řidičem, který z
dětí udělal dospělé, jako kdyby
chudák Emička byla nějaká patnáctiletá!! Opravdu někteří řidiči
by ty autobusy řídit neměli! Po
těžkých a upocených cestách
autobusem, jsme už jeli vlakem,
který byl narvaný. Petr s Jirkou si
tam nacvičili své představení, ve
kterém Jirka řekne: „Kopněte do
vrtule.“ A Petr dodá: „Tři, dva,
jedna, teď.“ Když jsme dorazili
do Rožnova pod Radhoštěm, vydali jsme se do skanzenu. Kromě
pár starých roubených chalup, Šelmy v mnoha podobách
tam toho moc k vidění nebylo, ale
Samozřejmě nepřišli, ale tak „KUBA.“
nám se to líbilo a navíc jsme si tam mohli Samozřejmě, že Kuba prostě musel udělat
koupi zmrzlinu, která měla výraznou chuť vše proto, aby se nám nic nestalo a udělal k
vajíček, ale byla výborná. Potom jsme tomu všechna nutná opatření. Martin chtěl
se vydali na Radegast, kde jsme potkali spát s holkama ve stanu, ale Kuba mu to
partu nějakých kamarádů, kteří si s námi zakázal, protože se bál ho s nimi nechat
kousek cesty povídali a Andy si dost samotného. Martin z toho byl moc smutný.
dobře zapamatovali. Když se nám konečně Ale lepší smutný obličej než o dalšího
podařilo vyšplhat nahoru, vyfotili jsme člena více. I když my jsme nebyly jiné a
se na soše. Museli jsme to fotit víckrát, spali také smíšeně ve stanech a o moc víc
protože díky Marty výborným uměleckým členů v oddíle není.
schopnostem, jsme na fotce neměli hlavu.
Dalšího dne jsme došli do Srdce Beskyd,
Nakonec to vyfotil někdo schopnější. Na
přes Čertův mlýn. Večeři nám tam udělali.
Byl smažák a brambory. Zvenku hotel
vypadal super, ale záchody ani sprcha nic
moc.
Třetí den jsme se vydali na smrk a potom
nepříjemnou cestou z kopce až k přehradě
Šance. Tam jsme si dali rychlý oběd,
Kuskus s vepřovkou a hráškem. Když
jsme se škrábali na vrchol směrem na
Lysou horu, plno lidem se udělalo špatně
a někdo i zvracel. Tak jsme se rozdělili na
dvě skupinky. Jednu, co půjde na Lysou
a tu které je špatně a půjde rovnou spát.
Cestou jsme trochu bloudili a dost zmokli.
Došli jsme do Muchovic, kde jsme mohli
přespat u nějakých hodných lidí na půdě.
Potom k nám došla schopnější skupinka a
usnuli jsme zatím v tom nejluxusnějším,
co jsme na harcu kdy spali.
Když jsme se probudili na superluxusní půdě, vyrazili jsme k lanáči, kde na
nás čekali Andy s Ančou a snídaní. Po
lanovém parku jsme pospíchali na
nádraží. Vlak jsme nakonec stihli a
jeli si pohodově až do tábora.
Ovšem ne do toho našeho!!!
Kubu totiž napadlo si cestou
vyzvednout medvídka. Tak jsme
se stavili přepadnout Hvězdičku a
medvídka jsme ukradli za bílého
dne. Bohužel jsme museli ze Slatiny jít pěšky. Nataša vzala batohy
a ty nejunavenější a nejlínější. Nakonec cesta byla skvělá. Do chalupy jsme vpochodovali a zpívali
jsme lvíčecí hymnu a „No to se
ví“. Všichni z baráku nám tleskali a vepřové maso s knedlíkem
a špenátem, bylo super zakončení
harcu.
No, děti vypadaly, že každou chvilkou umřou, ale nevzdaly se. Sice
byla pauza každou hodinu a to každý den,
ale na místo jsme se vždy dostali. Co na
to říct dál? Domů jsme dorazili s puchýři
a naštvaní a tak má harc vypadat!!! Tak
příští rok zase.
Ovšem ještě před půlnocí si Hvězdička
přišla pro to, co jim patří a tak nás přepadl
celý jejich tábor. Nemilosrdně jsme se trochu pobili a nakonec si však Hvězdička
přeci jen Medvídka vybojovala i s jeho
oblíbenou hračkou v podobě červeně nabarvené šišky.
Den první
Méďa Béďa
na útěku
O počátku putování
Vedoucí a instruktoři nás vzbudili ve tři ráno, abychom se
odebrali na snídani a rozebrali
si erární materiál. Pak jsme
pospíchali na zastávku u kostela,
ze které nám jel autobus. Poté
jsme jeli směr Rokytnice, kde
jsme nastoupili na autobus a ten
jel do Rychnova, pak do České
Třebové, Valašské Meziříčí,
Rožnova pod Radhoštěm, kde
nás Kuba poučil o tom, co máme
dělat, když uvidíme méďu Béďu.
Potom jsme ťapali po vrcholcích hor Radhošť a Radegast. Z
Radegastu jsme došli na Pustevny, kde jsme se ubytovali. Na
Pustevnách jsme potkali Míšu s
Vojtou, kteří tam na nás čekali
společně s Kubou a Davidem.
Ema/Vašek
Výroba větroměru
Kamenný člověk,
Velký bůh,
Patron piva –
To je jeho duch.
Kdo to je?
Ema/Vašek
Speciální vydání
Nutná prvně-večerní selfie
Strana 2
20.7.2015
O měření
Shrnutí prvního dne
V úvodu výpravy jsme panu medvědovi výměnou
za indicie, vedoucí k nalezení meče větru, nabídli obstarávání meteorologických údajů podél celé naší cesty.
Než jsme se však stali těmi pravými meteorology,
museli jsme se toho hodně naučit. Jak rozlišit jednotlivé
druhy mraků, změřit si rychlost větru či co to vlastně je
ta atmosféra.
Naše snažení pak bylo odměněno nejen získaným
mečem, ale i spoustou naměřených údajů. Ty vám tedy zde
(se zatlačenou slzou za zničené měřící přístroje)
přinášíme.
Start
Rožnov pod Radhoštěm
Čas Místo
14:25
Přes
Radhošť, Radegast
Cíl
Pustevny
Teplota Směr větru Otáčky v 10s Oblačnost
31
-
18:45 Radhošť
27
-
-
10%
Vzdálenost
14km
Druh oblaků
Cirrus
Den druhý
Sobota – Den šlapání a těšení
Ráno jsme se probudili na Pustevnách, sbalili
jsme stany, nasnídali se, Kuba sundal jídlo ze
stromů a vydali jsme se na cestu. Nejdříve
nás pátrání po meči zavedlo na vrchol hory
Tanečnice, kde jsme našli další zprávu a
pokračovali dále, tentokrát na Čertův Mlýn,
poté Kuba vyhlásil radostnou zprávu, že mlýn
je jistě v údolí a chvíli to tak i vypadalo, jelikož
jsme šli z kopce, ovšem poté se cesta zase zvedla a z údolí se vyklubal vrchol dalšího kopce,
a tak jsme provedli měření a šli dál. Takhle
se to opakovalo ještě párkrát. Poté jsme šli k
místu Kociánka a odtamtud jsme konečně vyrazili na slíbenou večeři do podivně vypadajícího hotelu Srdce Beskyd.
Tenhle hotel musel zažít i Karel IV (spíše
Jupíííí!!!
Klement Gottwald, pozn. redakce). Rozbalili
jsme si stany a ubytovali jsme se přímo v
mraveništi (to se ráno rychle vstávalo). Hotel
nás pohostil smaženým sýrem s bramborami.
Nebudeme hotel pomlouvat a o bramborách
ani sýru nebudeme mluvit (redakce soudí,
že večeře byla výborná, pozn. redakce). Po
večeři jsme si vysypali žaludky na obrovském
kolotoči.
Dostali jsme kázání o splachování záchodů.
Kuba se nás ptal, proč nesplachujeme, ale
vysvětlení, že nemůžeme stát na těch záchodech věčně a snažit se spláchnout nefungujícím splachovadlem, jelikož máme strach z
Baziliška, mu nestačilo. Potom Petr otevřel
svojí lékárničku. Zacpal si nos a pustil se do
práce. Suverénně vyhrává Papája s počtem
devíti puchýřů a Martinka s jedenácti. Krev
naštěstí tekla jenom dvakrát.
Petr S./Vendy
Bulvár
Anonymní příspěvek z kategorie
“Harcovní vztahy”
Souboj fotografů
“Už jen 500 výškových metrů”
V pátek se k nám připojila
Míša se svým boyfriendem. Už
z předešlých let víme, že David
měl na Míšu zálusk. Vojta, nový
Míši boyfriend se svojí ráznou
povahou si Míšu hlídá. David se
po Míše už párkrát ohlížel, ale
zatím nepřicházejí větší projevy
žárlivosti. Zatímco Petr se ohlíží
stále jen po Domče. Z prvního a
druhého týdne víme, že Domča
byla zajímavá nejen pro Petra,
ale i pro Davida. Jak se stiuace
vyvine dál? No, nevíme. Pořád
je tu i Martinka, Marta i Andy. S
kým spí David ve stanu?
Anonym
Tradiční ranní rituál vzájemného vyndavání vší
Aby těch kolotočů nebylo málo...
Sobotní vstávání
Ještě jednou o probuzení v tisíci
metrech
„Šup vstávejte!“ Probouzeli nás
vedoucí. V celém narychlo postaveném kempu bylo slyšet zívání
ospalých členů velkého harcu.
Náš kemp stál u penzionu na Radegastu. Snídaně bylo přebytečně,
už jsme nemohli. K snídani byla
vánočka a máslem. Potom Kuba
zařval: „Tak nabatožit a jdeme!“
Vyrazili jsme.
Večeře v hotelu všem moc chutnala
Vojtův zlepšovák
Papája
Strana 3
20.7.2015
Shrnutí druhého dne
Start
Pustevny
Čas
10:15
Místo
Pustevny
11:23
12:19
14:13
17:23
Tanečnice
Čertův Mlýn
Bařiny
Kladnatá
Přes
Čertův Mlýn, Bařiny, Kladnatá, Kociánka
Teplota Směr větru Otáčky v 10s
32
29
28
31
29
S
-
Vzdálenost
17km
Oblačnost
10%
Druh oblaků
Cirrus
50%
50%
15%
30%
Cirrostratus
Cirrostratus
?
?
5
-
Mokré slepice za války
Cíl
Srdce Beskyd (Podolánky)
Den třetí
Ráno jsme se probudili u chaty jménem Srdce Našli jsme pár dalších indicií. 4 kilometry od rychlosti jsme postavili stan. Všichni kromě
Beskyd. Ke snídani byl porridge. Potom jsme Lysé Hory jsme našli Martinku s krosnou (i s Petra a Kuby (ti upevňovali stan) byli ve stanu.
se sbalili a šli na Smrk. Bylo to hodně do
David přinesl arašídy. Byli dobrý. Kuba (ve
skutečnosti to byla Míša, pozn. redakce) zařídil v
kopce, byo vedro a všude borůvky, které jsme
nedaleké vesnici ke spaní půdu. Trochu přestalo
ani nestačili sbírat. Šli jsme hodně dlouho a
když jsme konečně vyšli nahoru, museli jsme
pršet. Sbalili jsme stan a začalo pršet a začaly
zase dělat nějaký měření „s větrníkem,“ který
padat kroupy. A byli jsme mokrý jak slepici
a za války kvůli kroupům. Sešli jsme z kopce
ale vůbec jako větrník nevypadal. Byla to spíš
směs kelímků a lepenky. Potom co jsme si
a schovali se pod mostem. Počkali až se déšť
zmírní. Pak jsme sešli do vesnice v domnění,
odpočinuli, jsme šli konečně po dlouhé době z
že je to ta, kterou hledáme. Nějakého pána jsme
kopce, až k přehradě Šance. Bohužel když jsme
tam došli, tak jsme zjistili, že tam něco opravují
se zeptali a zjistili, že jsem to přešli, že musíme
a že je tam zákaz vstupu. Ale neměli jsme jinou
jít 1 kilometr zpátky. Došli jsme do chalupy a
možnost než překročit zátarasy. Nějak jsme to
začalo pršet. Potkali jsme Davida, Kuba a Jirku.
Mimochodem byl tam hezkej Simpson. Kuba s
zvládli a potom jsme si dali oběd, na který se
Večerní pohoda na půdě
všichni těšili.
Davidem šli na Lysou pro Jirku (a meč, pozn.
Po obědě jsme se rozdělili na dvě skupiny (na Jirkovou). Kuba nám řekl, že kdo chce, může redakce).
blicí a chodící), ta naše šla směr Lysá Hora. na Lysou (bez batohů). Jenže začalo pršet. V
Maruška/Tomáš
Hodnocení nedělní stravy
Porridge (snídaně)
3/5
5/5
5/5
Sněz, co můžeš
Střední
Chuť
Vzhled
Teplota
Servírování
Přípalenost
Cous-cous (oběd)
5/5
4/5
4/5
Přejedl jsem se!
Připálené jen nádobí
Těstoviny (večeře)
4/5
2/5
5/5
Samoobsluha do ešusu
Vůbec, ale rozvařené
Vojta
Shrnutí třetího dne
Přes
Smrk, přehrada Šance, Butořanka
Start
Srdce Beskyd
Čas
9:52
Místo
Polana
11:36
16:05
Smrk
Šance
Teplota Směr větru Otáčky v 10s
23
S
2
28
34
Takřka celá skupina na vrcholu Smrku
S
S
8
3
Cíl
Muchovice
Vzdálenost
18km
Oblačnost
10%
Druh oblaků
?
25%
7%
Cirrocumulus
Cirrocumulus
Vedoucí celou dobu poctivě dbali o náš zdravotní
stav
Strana 4
20.7.2015
Den čtvrtý
Poslední den harcu
Ráno jsme se vzbudili na půdě jednoho z domů v Muchovicích. Potom
jsme si vyčistili zuby a začali si balit ještě navlhlé věci, většina z nás šla
bez snídaně. Měli jsme namířeno do lanového centra, které se jmenovalo
Opičárna (nebo tak nějak) a tam jsme dostali snídani (jogurt a rohlí).
Anča nám řekla, že v obchodě měli jenom čínské zelí, takže budeme
mít zelí a všichni už si představovali, jak do nás to zelí cpou (naštěstí
na to nedošlo). Ještě během cesty do lanového, která byla docela do
kopce, jsme se zastavili a na jedný z těch zastávek jsme slyšeli: „tak
kdo se s Martinem a Vojtou vrátí pro ten foťák?“ Nakonec se nedostali
do lanového centra. Většina z nás při prolézali překážek křičela, hlavně
předtím dostali půlhodinovou instruktář o tom, jak dát kladku na lanko.
Nakonec jsme se odebrali na blízké vlakové nádraží v Ostravici, tam
jsme se dostali ke svačině (sušenkám!). Potom jsme jeli jenom vlakem a
vraceli se do tábora.
Áďa
Romantická snídaně po harcovsku
Cesta zpět
Po obědě, který jsme měli ve vlaku, se furt povídalo, pak jsme ještě
jednou přestupovali. V Ostravě jsme něco málo nakoupili. Poté jsem
byl v kupé s Vojtou, Míšou, Tomášem a nějakou paní a Vietnamcem.
Zase jsme přestoupili. Na mé překvapení jsme šli útočit na Hvězdičku.
Všichni jsme byli v barevném oblečení. Nakonec jsme méďu ukradli.
Když ty co nebyly páprdy tak šli pěšky. Zpívali jsme si a když jsme šli
kolem domu, tak vylezli vedoucí a začali tleskat. Pak se všichni hodně
najedli. Ale když už byl večer, tak si Slatina přišla pro Méďu a u té
rvačky jsem si narazil nohu, pak už jsem usnul a teda tady je konec.
Luky
Hlavně se správně chytit
Shrnutí čtvrtého dne
Start
Muchovice
Přes
Lanové centrum Opičárna
Cíl
Ostravice žst
Vzdálenost
6km
Slatina nad Zdobnicí
Hamernice
Nebeská Rybná
7km
Během událostí nedělního večera (bouřka, zběsilý běh do Muchovic, návštěva vesničanů....) jsme bohužel přišli o teploměr i větroměr, měření tedy
v pondělí již nepokračovalo.
O harcu obecně
Chvilka poezie Zaluštěte si s harcem!
Harc (Martinka)
Ráno vstávat ve tři jsme museli
protestovat jsme chvilku zkusili,
Vzali batohy a dolů šli hned.
Opravdu jsme chtěli jít zpět
autobus trochu zpoždění měl
a pak ještě havarovat chtěl.
1 - Čím začíná den? 2 - Poslední jídlo dne 3 - Hora, na které byl meč vzduchu 4 - Skála 5 - Nejvyšší
body kopců 6 - Jméno boha v Beskydech 7 - Zprávy byly...
Ema/Vašek
1 - Probuzením 2 - Večeře 3 - Lysá 4 - Skála 5 - Vrcholy 6 - Radegast 7 - Zašifrovány
Na místě jsme nebyli hned.
A my stále jsme chtěli zpět.
Cesta dlouhá byla to pravda je,
My jsme však chtěli jít do ráje.
Harcovní hlášky
Víte jaký je rozdíl mezi stanem
vedoucích a stanem dětí? Že stan
dětí pořád stojí, zatímco stan vedoucích už se skládá (Kuba)
Ale octli jsme se v Beskydech,
kde medvědi touží po lidech.
Meč větru (Ema, Vašek)
Mocný větrný Král
Nám seslal meč větru
Abychom s ním konali dobro v Narnii
a chránili ji před všemi zlými silami
To na hoře Lysé dvoum pocestným nařídil
Kopněte do vrtule vy bando
líná!!! (Jirka)
Papája
Papája
Harcovníci: Áďa, Anča, Andy, Bob, David, Dominika, Ema, Jirka, Luky, Kuba, Martin, Marta, Martinka, Maruška, Míša, Papája, Petr M., Petr S.,
Tomáš, Vašek, Vendy, Vojta P., Vojta S.
chůze léčí
666
koupání v Pekle
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
17. - 19.7.
maloharcovní vydání
Jdeme, jdeme, jdeme...
Reportáž z malého harcu přináší Elisa s
Adámkem
Začalo to budíčkem. Potom jsme šli na snídani, ta byla rychlá. Vedoucí nás popoháněli,
že budeme hledat meč ohně. Když jsme přišli
do tábora, začali jsme si balit. Do velkého batohu jsme si zabalili vše potřebné. Když jsme
si zabalili, tak jsme se vydali na cestu. Auto
nám odvezlo zavazadla. Tak jsme šli ke kříži v
Bělé. Když jsme došli do Javornice, tak jsme si
dali oběd. Pak jsme šli k sokolovně. Tam jsme
našli poslední šifru, kde se psalo jak získat
meč ohně. Potom jsme potkali gepardici Lízu,
která nás zavedla k mostu. Přešli jsme most. Na
druhé straně jsme nejdříve postavili stany a pak
jsme se šli vykoupat. Potom jsme šli k ohni a
opékali jsme si buřty. Pozdě večer se objevil
A jsme zase doma!
čert a udělali jsme rituál a získali jsme meč
ohně. Na druhý den jsme zbalili stany a šli jsme
na koupaliště a strašně jsme si to tam užili.
Elisa a Adámek
Cestou necestou, polem nepolem...
Naše nepravidelná rubrika KONSPIRAČNÍ TEORIE / ASLANOVY PLKY
Časoprostorová anomálie
Napětí roste. Podezřelé úkazy se množí. Na
harcu se nám objevila časoprostorová anomálie
v kotlíku s těstovinami!
Páteční oběd malého harcu znovu přilákal do
Orlických hor mnoho milovníků konspiračních
teorií.
Těstoviny s provensálskou omáčkou a
vepřovým masem se vařily ve dvou shodných
kotlících na dvou téměř shodných plynových
vařičích na jedné cestě v Javornici Přími. To by
samo o sobě nebylo zas tak podivuhodné. Co je
zvláštní je, že se doba varu v jednotlivém kotlíku zásadně lišila. Zatímco v jednom se voda
normálně ohřívala, ve druhém totiž chladla.
“Přestávka na oběd byla dlouhá, stihli jsme
si zahrát asi pět kol šlapky a poté proběhla i
soutěž o největší šišku.” vyjádřil se o události
jeden z přímých účastníků.
Samozřejmě jsme neváhali a tento úkaz
jsme ihned nahlásili patřičným autoritám
(odborníkům na UFO, konspirační teorie a
Bonbon boarding...
dokonce i týdeníku BLESK, o kterém jsme
slyšeli, že se těmito věcmi zabývá).
Tito odborníci nám nabídli různá vysvětlení
pro zmíněnou odchylku.
“Nyní už musí být všem jasné, že se ledová královna vrací. Začne to v kotlíku, ale
brzy již opět ovládne celou Narnii!” řekl
exkluzivně pro náš plátek jeden z odborníků
přivolaných na místo, který si ovšem nepřeje
být jmenován. Oproti tomu náš starý znamý
Rostislav Mimoň, odborník na UFO, přichází s
jinou hypotézou: “Jedná se o miniaturní černou
díru, která byla uměle vytvořena jako místo
vstupu mimozemšťanů do této dimenze. Proč
si vybrali právě tento kotlík je samozřejmě
otázkou.” Pan Mimoň si bohužel pohoršil harcovníky, když začal požadovat vydání kotlíku
pro výzkumné účely. V tu chvíli byl násilně
odveden a kotlík byl dále používán k vaření
těstovin. Pan Mimoň nemohl tudíž svou hypotézu potvrdit ani vyvrátit.
Týdeník Blesk, který byl také přivolán na
místo činu nás, redakci Letopisů, zklamal, ale
stejně zde jejich hypotézu uvedeme pro případ,
že by jí snad nějaký náš bláhový čtenář chtěl
věřit. Tvrdí, že v jednom kotlíku se těstoviny
vařili pomaleji, protože v bombě došel plyn.
Zchlazování vody pak považují za přirozený
fyzikální jev, způsobený ztrátou zdroje tepla.
Jak nelogické.
Jak je naším zvykem, naše redakce přichází
s vlastním řešením této záhady. Jednalo se
podle nás o časoprostorovou anomálii vzniklou
zakřivením superstrun naší dimenze. Ta
způsobila, že v daném kotlíku pro danou chvíli
čas běžel ve smyčce, kdy se voda vždy ohřála
na 80 stupňů než se znovu vrátila na nulu.
Čtenáři jistě rádi uslyší, že když se nám jídlo
konečně podařilo uvařit, bylo tak výborné, že
jsme po jeho snědení museli lidem i bonbony
nutit.
Joziš
Fronta na maso aneb hlad byl tak velký, že to
dokonce všichni snědli
Naší redakci také velmi chutnalo
Strana 2
Tady něco strašně smrdí...
Převlékneme se do plavek a jdeme
k vodě. Kluci jsou odvážnější a
Teplota vzduchu se pohybuje kolem sic neohroženě do osvěžující (ledové) vody
krásných, ale vyčerpávajících 30 stupňů. vstupují. Andrea váhá, Matěj říká, že
ve vodě něco smrdí. Všichni si vodu
Ač nám cestou trošku sprchlo, vzduch
je dusný, takže při příchodu na tábořiště očicháváme, ale necítíme nic, tak do ní
jsme všichni naloženi ve vlastním potu. nakonec také vstupujeme. Nakonec se i
Andrea osmělila a plácla sebou do vln.
Naštěstí se naše tábořiště pro tento den
nachází u krásné idylické říčky. V zájmu Najednou se ozve znechucený výkřik a
Andrea stojí ve vodě a ukazuje na munás všech, sic spolu budeme spát ve
mifikovanou mrtvolu žáby, která leží
stanech, tedy nebyla jiná možnost, než
na kameni 20 cm od místa, kde jsme se
využít říčky k podvečerní koupeli.
Jak jsme se koupali v řece aneb Andrey
noční můra
Ani po harcu nezahálíme a rovnou se v
brzkých ranních hodinách vydáváme na
přepad. Korespondenti Letopisů Pavlík a
Vašík o tom přináší exkluzivní svědectví.
Ve 4:00 nás vzbudili. Nikdo nevěděl o co jde.
Nakonec jsme se dozvěděli o co jde. Šli jsme
na přepad. Teple jsme se oblékli a šli jsme do
kuchyně. Tam jsme si dali rohlík a pití. Pak
jsme nasedli do Natašy a jeli jsme. Nataša, ale
neměla nabitou baterku, takže jela jen trošku.
Dojeli jsme na Slatinu a pak jsme se plížili až
do tábora. Tam jsme se dostali k nástěnce a
koupali.Jo, už víme co tu smrdí.
Joziš
I Matěj se koupal s žábou...
Přepad
čapli jsme medvídka. Utíkali jsme a po chvíli
zazněl poplach. Doběhli jsme až k cizím autům
a tam nás chytli i s medvídkem. Ale Matěj
říkal, že jsme byli moc šikovní.
KONEC
Pavlík a Vašík
Návrat v přepadu, v pozadí východ slunce. Co víc si
přát?
Harcovní selfie serie,
aneb jsme krásní a víme to!
Jirka a...
Krávy a...
Malý harc a...
Joziš a...
Odpočinek po harcu
Narnie má talent
Double křížovka
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
13. vydání
21.7.2015
Jsme talentovaní
Má Narnie talent? O tom píše naše
redaktorka Papája
V úterý podvečer jsme měli Narnie má talent
2015. Bylo to krásné. Jen ti nejodvážnější z nás
předvedli něco před celým táborem. Když porota
obodovala představení hodně body, začali jsme
všichni tleskat a pískat radostí a chválihodně
jsme se usmívali. Shlédli jsme od Lukáška Bojový tanec, od Elisy básničku v bulharštině,
představení mě, Emy a Martina Věštící mimino, od Martinky kouzlo Hořící kapesník, který
neshoří, od Lukyho vtip, od Vašíka zpěv (mimochodem bylo to krásné) a od Natálky tanec na
druhý pokus. Moc se mi to líbilo a věřím, že těm,
ktěří nejsou posedlí blbostma se to také líbilo.
Jo, a abych nezapomněla, Vojta a Tomáš ztrapnili českou hymnu!!! :-( HANBA JIM!!!
A večer… no, co k tomu dodat… prostě oheň
družin.
Papája
Pajá hraje na flétnu
Věštící mimino v podání Martina a Emy
Po Harcu...
Double křížovka
O zážitcích z tohoto odpočinkového dne
píše Tomáš
Vylušti morseovku a vyluštěné slovo doplň do křížovky
V úterý 21.7.2015 dopoledne jsme měli volno
po harcu. Dospávali jsme, myli se atd. Všichni
jsme si odpočinuli po čtyřdenním výletě. Já jsem
se konečně vyspal, protože Vojta a Martin mi ve
stanu brali věci (např. polštář a spacák. A rozvalovali se jako kdby spali na letišti. Takže jsem
se konečně opravdu vyspal. Taky byla vodní
válka. Byla super. Všichni byli mokrý a všichni
uschli. Trochu byly mokrý i stany. Taky uschly.
Naplňování se ujal Jirka. Když jsme uschli, šli
jsme na oběd, který byl dobrý.
Tomáš
Autor článku píše kroniku o tom, jak po harcu
psali kroniky...
1) /-/.-/-.../---/.-./
2) /--/./-.-.//...-/--../-../..-/----/..-/
3) /-.-/.-/.../.--./../.-/-./
4) /...-/---/-../.-/
5) /--/./-.-./
6) /-./.-/.-./-./.././
7) /.-/.../.-../.-/-./
8) /./.-./-.../
9) /-.-/.-./.-/.-..///
Nebesák
VOLNO/MYTÍ
Narnie 1997
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
14. vydání
22.7.2015
Výprava za Kaspianovým mečem
O náročné noční akci pro starší a insrtuktory píše krátce Lukáš
Nemám tušení, v kolik jsme nastoupili do
Nataši. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Poté,
co jsme ušli asi 3 km nás znovu nabrala Nataša.
Pak nás zastavila celní kontrola a popravila
naše instruktory. Neměli jsme mapu!
Naštěstí jsme potkali Dejva s kterým jsme
došli k farmářce. Tam jsme ovečkám nalili vodu
a vysloužili jsme si večeři. Nastoupili jsme do
Nataši a jelo se. Pak mě vysadili a Ema šla se
mnou. Pak nás dohonil Martin a David.
Nakonec jsme došli. Pak jsme kradli meč . Pak
jsme už jeli natašou domů.
Lukáš
Jedním z úkolů bylo přelít vodu z lahve do ešusu
pouze pomocí provázků...
Nebesák z pohledu účastníků
Krátký rozhovor s Martinem (letošním
vítězem) a Papájou
1) jaký byl podle tebe závod?
M: Závod byl dlouhý a slunečný.
2) Jaká kontrola byla podle tebe nejlepší?
M: Hod na cíl
3) Tak co, Martine, jaká kontrola byla nejhorší?
M: Botanika. Fůůůj, zakázal bych jí.
4) ztratil ses?
M: Jo, jednou, běžel jsem na druhou stranu.
5) Předběhl tě někdo?
M: Ne, ale pokoušel se o to.
6) Připadalo Mácovi divný, když jsi na
předposlední kontrolu doběhl druhý a vyběhl na
začátku poslední?
M: Jo
1) Ahoj Papájo, jaký byl podle tebe závod?
P: Byl dobrej, ale zdálo se mi, že bylo moc
kontrol...
2) Jaká kontrola byla nejlepší?
P: Knoflík
3) Jaká byla nehorší?
P: Hod na cíl, protože jsem nic netrefila.
Někteří běželi celou cestu, někteří šetřili síly na
kontroly...
Instruktoři zase vztyčovali vlajku na stožár, který
stál uprostčed kruhu, kam nesměli vstoupit
Stupně vítězů
Kategorie M
1. místo
Adámek (57 bodů)
2. místo
Pavlík (51 bodů)
3. místo
Vašík (50 bodů)
Kategorie S
1. místo
Martin (116 bodů)
2. místo
Vendy (86 bodů)
3. místo
Vašek (77 bodů)
Finská stezka, překážka zvaná X
rubrika RETRO/VZPOMÍNKY BÝVALÝCH HLAVNÍCH VEDOUCÍCH
Narnie 1997
Na rok 1997, kdy jsme si naposledy hráli Na zimním táboře jsme bojovali se zimní
královnou, museli jsme jí zlomit hůlku a byla
na Narnii, vzpomíná Tomy
Lvíčata byla v Narnii již v roce 1997. Skoro
nikdo z Vás si to asi nepamatuje, ale Tomy
ano. Bylo mu 12 let a moc se mu to líbilo. Na
výpravách jsme měli družinky vždy po čtyřech,
podle dětí z Narnie – starší kluk byl Petr, starší
holka Zuzanka, mladší holka Lucinka a mladší
kluk Edmund. Poznali jsme tak spoustu nových
kamarádů starších i mladších. Na jednu z bojovek jsme si každý vyrobili papírové zvířátko
a museli jsme ho pak v v noci hlídat v lese. Já
si vyrobil krokodýla. Kdo usnul, tak o zvířátko
přišel a nemohl hrát dál. Kdo neusnul, mohl
přepadávat zlobidláky.
tam spousta sněhu. Na letním táboře jsme šli na
hru po okolí tábora, plnili různé úkoly a zpátky
jsme šli přes starý tábořiště po poli s krávami.
Krávy na nás zaútočily a my se museli schovat
na stromy. Na stromech jsme strávili asi dvacet minut, pak krávy odešly a my pokračovali
v cestě. Krávy se ale vrátily a my znova lezli na
stromy. Na druhý pokus se nám podařilo odejít.
Určitě se na tuhle historku zeptejte Andrey, moc
dobře si ji taky pamatuje. No a na konci tábora
jsme určitě všechno zachránili, vyhráli a dobře
to dopadlo.
Tomy
Poznáváte? Takto vypada naše základna před
rekonstrukcí...
Miraz poražen
Aslanova armáda vítězí
Disko Trysko
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
15. vydání
23.7.2015
Jak jsme skoncovali s Mirazem
Poslední bitvu a přípravu na ní popisuje
náš korespondent Martin
zmizela. Miraz se sice pokusil o útěk, byl však
dopaden a předán Aslanovi.
Rozhodující bitva je za námi. Bylo to slavné
vítězství dobra nad zlem, o kterém si obyvatelé
Narnie budou ještě dlouho vyprávět. Velký
dík patří všem členům Aslanovy armády, kteří
ukázali velkou udatnost a chrabrost v boji.
Sláva Aslanovi! Sláva Narnii!
Martin
Poprvé a naposled nebyla rozcvička, ale
důkladnější hygiena. Před závěrečnou bitvou
jsme se vydali na výlet a na něm jsme získávali
zbraně na bitvu. Nejvíce zbraní nasbírala skupinka Pevenciovi, ale zlatý pohár sebrali
Křuptauři. Po výletě jsme nabrali sílu a šli jsme
do závěrečné bitvy, která rozhodne o osudu NarBoj s Mirazem byl krutý... Na straně zla totiž stála i
ledová královna Jadis a příšery z podsvětí
Dopolední část závěrečné bojovky. Pohár živlů nakonec v ruinách starého paláce našli Křuptauři
Bulvár č. 2, aneb diskotéka očima naší
reportérky Vendy
nie. Nejdřív jsme se museli zbavit Telmarínů,
ale pak se ozval 3 gong a …
Jadis dokončila magický rituál a vypustila
příšery z podsvětí. Tím se bitva dostala do druhé
fáze. Boj s příšerami byl dlouhý, ale nakonec se
nám podařilo (pod velením prince Kaspiana)
všechny bytosti z podsvětí zneškodnit. Přemohli
jsme i Jadis, která nadobro ztratila svou moc a
Vítězné foto naší neporazitelné armády! Miraz
(vpravo dole) poražen. HURÁ!!! SLÁVA NARNII!!!
DI-SKO-TÉ-KA
Na diskotéce to žilo. Tancovalo se jak na rychlé
tak na pomalé písně. Nikdo nezůstal sedět moc
dlouho. Pokud máme posoudit, kdo s kým tancoval nejvíce, bude to těžké. Letos totiž nebyla
diskotéka tak dlouhá, aby se taneční páry opakovaly. Přesto se jich pár našlo. Třeba pár D a V.
V, známý svojí frajírkovskou povahou, se vždy,
když tancoval s D, usmíval. D se, ale prý podle
některých zdrojů nemůže rozhodnout mezi Z a
V. Připomínáme: V – dítě, D – instruktorka, Z –
rubrika BULVÁR
vedoucí. Během diskotéky se objevila i dvojice
J – M. Ta se, ale neosvědčila. Když se totiž vyhecovaný J svlékl do spodního prádla, M zavřela
oči. Dále poukazujeme na pár P – E. Boreček
M zůstal stát v rohu a koukal po ostatních. Z
minulého článku Bulvár se dvojice osvědčily. P
tancoval hlavně s D. M s V a D, jako známý
gentleman, slečny střídal.
Vendy
Tancovalo se i na rychlé písně (aneb ploužáky nikdo
neměl čas fotit, protože všichni ploužili)
(POZN. RED. - VŠECHNA UVEDENÁ TVRZENÍ JSOU “SAMOZŘEJMĚ”
NAPROSTO SMYŠLENÁ A KDYBY SE NĚKDO NÁHODOU URAZIL, TAK
TO ASI ZROVNA BYLA PRAVDA...)
Disko v obrazech,
aneb jsme krásní a víme to č. 2
Nikdo nezůstal dlouho sedět v rohu (hlavně proto,
že nebylo kde)
Po západu slunce začali vylézat i duchové...
...a dokonce i členové Mirazovy temné armády.
Tábor končí
Závěrečný táborák
Rituál sedmi mečů
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
24.7. 2015
Červená se, line záře...
Závěrečný táborák proběhl v duchu
uvolněném.
Slavnostní oheň zapaloval Matěj, jako hlavní
vedoucí, Karel, jako vítěz bodování vedoucích,
vítězka celoročního bodování Vendy a vítěz
Nebesáku Martin. Po tradiční „Červená se, line
záře…“ se slova ujal Krtek a podělil se s námi
o své vzpomínky na zakládání oddílu a na jeho
bývalé členy. Poté se udíleli lvíčecí znaky,
načež následovalo v programu proloženém
písněmi ještě vyhlášení bodování, Nebesáku
a tak vůbec. A samozřejmě také udílení cen,
kterého se letos ujala narnijská zvířátka a které
proběhlo téměř bez problému. Řada lvíčat si
letos přišla pro nějaký nový znak a čtyři si
16. (dvoustranné) vydání !!!
dokonce o půlnoci přišli pro ten nejdůležitější
– znak Tří orlích per! Těmito čtyřmi šťastlivci
(nebo spíše šťastlivkyněmi) jsou Vendy,
Maruška, Dáda a Domča.
No, a co ještě dodat. Samozřejmě se během
ohně také zpívalo, jedlo a povídalo. Večerka
byla dobrovolná a někteří odvážlivci vydrželi
až do svítání. A bez ohledu na to, jestli někdo
šel spát, nebo zůstal po celou noc bdělý a u
ohně, když ráno vysvitly první paprsky slunce,
už jsme nebyli v Narnii, ale v Nebeské Rybné,
v Orlických horách. Ale Narnie na nás jistě
nikdy nezapomene.
Joziš
Závěrečný oheň...
Narnie osvobozena
Jak dopadl rituál sedmi mečů? O tom
píše redaktor Michal...
Během závěrečného ohně jsme s pomocí
sedmi mečů potvrdili naše vítězství nad zlem
Jak na rituál jsme se dozvěděli z pradávné
legendy, kterou získali Pevenciovi během
závěrečné bojovky. Psalo se v ní o zlatém poháru živlů (který získali pro změnu Křuptauři),
o sedmi mečích…
Kolem jedenácté dorazila k našemu ohni
vzácná návštěva – princ, nyní vlastně už král
Narnie, Kaspian. Přišla chvíle korunovace
nových králů Narnie. Vendy z Kuncova, Áďu
z Kuncova, Papáju z Kuncova, (jak vidíte, rod
Kunců je početný…), Emu z Durdilova, Lukáše
z Hacklova a Vaška z Vodičkova Kaspian
postupně pasoval na krále/královnu Narnie a
Rituál osvobození Narnie. Přítomno 7 kouzelných
mečů, 6 nejlepších v bodování a Kaspian
každému svěřil do opatrování jeden z kouzelných mečů.
Pak přišel na řadu samotný obřad. Král Kas-
pian přistoupil se svým mečem k planoucímu
poháru živlů a pronesl magickou větu. Stejně
učinili i ostaní nově pasovaní králové Narnie.
Všichni napjatě očekávali, co se bude dít dál.
Podaří se to? Budou Miraz, Ledová královna a
další zlé bytosti poraženy nadobro? Objeví se
Aslan?
Napětí vrcholilo. Všech sedm nových vládců
Narnie zkřížilo své meče nad posvátným
plamenem. Všichni třikrát zvolali: Sláva Narnii!!!
A pak…
… pak se o kus dál rozhořel oheň ohnivých
fontán, magický plamen v poháru se zbarvil
dozelena a objevil se Aslan.
Povedlo se, Narnie je zachráněna. Hurá!!!
Michal
Fota ze závěrečného ohně
Slib lvíčat
Martin, Vendy, Karel a Matěj zapalovali slavnostní
táborák
Princ Kaspian pasoval šest vyvolených na krále a
královny Narnie
24.7.2015 - strana 2
Bodování
16. (dvoustranné) vydání !!!
Kdo dostal jaký znak?
Znaky lvíčat
Zelený
Vašík, Michal, Elisa, Patrik,
Matyáš, Kačka, Lukášek
Žlutý
Papája, Áďa
Gardový
Vendy, Dominika, Míša
Odbornosti
Spojař
0 – Vašík
I – Vendy, Áďa
II – Andy
Zdravotník
0 – Elisa
I – Papája, Lukáš
Průzkumník
0 – Matyáš
I – Petr S., Ema
II – Vojta
Kuchař
0 –Maruška, Natálka
I – Pavlík
II – Lukáš, Dominika
Slib lvíčat složil i Matyáš
TTZ
Kočička a pejsek
Kristýnka
Turista
Papája, Adámek
Táborník
Vendy, Ema, Vašek,
Martinka
Zálesák
Dominika, Kuba, Karel, Joziš
Na táboře byli ještě Bobříci, ti však odjeli po dvou týdnech.
3 orlí pera
Letos zdárně splnila zkoušku sebezapření, pevné vůle
a samostatnosti Dominika, Vendy, Dáda a Maruška.
Dokázali 24 nejíst, 24 hodin nepromluvit jediné slovo
a 24 zůstat o samotě v lese, uvařit si a pozorovat
tábor. Gratulujeme! Už dlouho se nestalo, že by tento
nejcenější znak získala 4 Lvíčata najednou!
Závěrečná zkouška u ohně - Vendy
Ohlédnutí za letopisy Narnie
Vážení čtenáři!
Závěrečný oheň byl časem hodnocení a bilancování.
Jak tedy zhodnotit letošní kroniky? 17 normálních vydání, 2 harcovní, jedno telmarínsky-propagandistické, 71 článků, 4 básně, 7
křížovek, sudoku nebo osmisměrek, mnoho
krásných fotek a vtipných popisků, nespočet
pravopisných i jiných chyb :-)
A také mnoho probdělých večerů a nocí při
sázení článků do počítače...
Velké díky patří všem, kteří do letopisů
přispěli aspoň jedním článkem, aneb jak říká
staré Narnijské přísloví: Bez žádného článku
opravdu noviny neuděláš :-).
Redakce
Balíme
Uklízíme
Jedeme
Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno.
25.7.2015
No to se ví, jedeme domů
Cesta domů proběhla téměř bez
problému.
Všechno krásné jednou končí a tak jsme se v
sobotu museli rozloučit s táborem a vydat se
na cestu. Samozřejmě, že tomuto rozloučení
předcházel velký úklid tábora a baráku, balení
a všeobecné hledání ztracených ponožek. A
samozřejmě byl přečten poslední rozkaz. Pak
už stačilo jen se najíst a vyčkat příjezdu autobusu. Ten byl trochu zpožděn, takže jsme
ve volném čase stihly projít všechny fotky z
tábora.
Cesta autobusem proběhla téměř bez problému. Většina osazenstva tzv. „vytuhla“ hned
jak nasedla, takže se až do Hradce ozývalo autobusem jen občasné chrápání. V Hradci jsme
si dali krátkou přestávku na svačinu, ale vzhl-
První polovina cesty byla dosti tichá...
17. vydání
edem k tomu, že náš autobus bez zátěže málem
odlétl, rychle jsme se posadili zase zpátky.
Na spaní už ale nebyl čas, hlavně proto, že
zadní sekce začala za Hradcem hlasitě zpívat,
což jim (nám) vydrželo až do Prahy. Zpívalo
se všechno možné, od Psice až po Bednu
od Whiskey. Zvláštní hitovku letos tvořila
písnička „Kdyby byl Bavorov…“ Na Kačerově
se začalo zpívat tradiční No to se ví a než jsme
dojeli na Novodvorskou všem nám trochu
přeskakoval hlas. Nicméně si můžeme být jistí,
že nás rodiče slyšeli přijíždět už od Krče.
Po vystoupení z autobusu zbývalo už jen vykládání, loučení a poslední nástup. A pak už šup
do sprch a na večeři domů…
Joziš
Speciální cena redakce za
nejdojemnější fotku
Tak určitě táborové hlášky
a tak dále. Letos jsme i vzali i inspiraci z
Hvězdičky – „Jé! Na prasáka!“
Naše reportérka Vendy přichází se
shrnutím významných letošních
hlášek...
Lvíčta 4ever, aneb zanechali jsme v táboře Záři upomínku
na nás, aby se tam necítili moc opuštěně...
Není tábora bez originálních hlášek.
Narosto nejlepší hláška Michala –
„Neuděláš nic.“, nebo „Tak určitě…“
Tyhle hlášky dokážou srazit každé dítě i
instruktora. Podobně iritující jsou i hlášky z
harcu – „3,2,1, teď!“ a „Kopněte do vrtule!“
V těchto hláškách je mistr Petr. Když se
situace obrátí a jsou naštvaní instruktoři a
vedoucí, jsou tu hlášky jako: „Ses po—al v
kině!“, na které je zase odborník Jirka. Pak
je tu ještě třetí situace, kdy se instruktoři a
vedoucí posmívají dětem – „Ratatatata!“,
Hlášky z Velkého harcu
-
Kopněte do vrtule!
-
3,2,1, teď!
Instruktoři – Ratatatata!
Hvězdička
-
Jé! Pořádně na prasáka!
Michal
-
Tak určitě!
-
No jo no, neuděláš nic...
Lukáš
-
Houbičky!
Vendy
Z Narnie na Sever
Vyrážíme mezi válečníky Severu
Zvuky průletů německých letadel či zlatonky
během zápasu ve Famfrpálu se zdály býti už
na doslech, nakonec se však zdá, že zvítězí
oslavné ódy na počest bohů Thora, Odina,
Lokiho a dalších. V příštím roce se totiž vypravíme na sever, kde vikingové dávají dobrou
noc a současně také dobré ráno. Pokud zrovna
máte štěstí a nějaká noc je.
Vikingové byli severští mořeplavci, jenž se
v 8.-11. Století našeho letopočtu vydávali na
dobyvatelské výpravy po Evropě a nejen tam.
Tvrdí se totiž, že to byli oni, kdo jako první
dorazili do Ameriky! Na těchto plavbách byli
pod ochranou nejen již zmíněné trojice, ale i
řady dalších bohů, sídlících v síních Valhally.
Nechcete-li v diskuzi s Olafem a Henrikem
během pádlování na drakkaru působit neznale,
nemuselo by být špatné si zopakovat některé
severské fráze. Například „med hver padling
nærmere fastlandet“ (s každým zapádlováním
jsme blíže pevnině), „det finnes ikke dårlig
vær, bare dårlige klær“ (neexistuje špatné
počasí, jen špatné oblečení). Po přistání se pak
může hodit „bjeffer hunden sjelden biter“ (pes,
který štěká, nekouše).
Ať už s frázemi, či bez nich. Těšíme se, až se
v září sejdeme u jednoho pádla!
Kuba
SPECIÁLNÍ SELFIE PŘÍLOHA
Aneb na závěr pár nejlepších selfíček našich nejlepších instruktorů a vedoucích z letošního tábora. Bylo to super!