Evropa po třicetileté válce
Transkript
Evropa po třicetileté válce
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu: Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Anotace Název tematické oblasti: Dějiny pozdního středověku a novověku do roku 1848 Název učebního materiálu: Evropa po třicetileté válce Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_D0212 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: 2. ročník čtyřletého (6. ročník osmiletého) gymnázia Autor: Mgr. Milan Kratochvíl Datum vytvoření: 8. 5. 2013 Datum ověření ve výuce: 31. 5. 2013 Druh učebního materiálu: pracovní list Očekávaný výstup: Definuje vývoj v jednotlivých evropských zemích po třicetileté válce. Metodické poznámky: Materiál lze použít při individuální i skupinové práci, po jednotlivých úkolech i vcelku. Zadání po probrání učiva, časová náročnost 30 - 45 minut (v závislosti na individuální či skupinové práci, dispozici třídy atd.). Evropa po třicetileté válce - pracovní list …………………………......................... 1. Objasni pojem: JUNKEŘI ___________________________________________________________________________ MERKANTILISMUS ___________________________________________________________________ SAMODĚRŽAVÍ ______________________________________________________________________ KADETKA ___________________________________________________________________________ PETROHRAD ________________________________________________________________________ FRONDA____________________________________________________________________________ NEVOLNICKÁ MANUFAKTURA__________________________________________________________ OKNO DO EVROPY ___________________________________________________________________ 2. Napiš datum prvního dělení Polska. Kolik těchto „dělení“ celkem proběhlo? Které části získalo Rakousko a co mu tato území měla nahradit? Kteří sousedi se o Polsko dále rozdělili? 3. Vyjmenuj hlavní opory absolutismu Ludvíka XIV. 4. Počátkem 18. století vymřel v jedné evropské zemi panovnický rod, o trůn usiloval i francouzský král. S jakým výsledkem? 5. Vysvětli pojem parlamentarismus a uveď příklady dvou zemí, kde se tato forma vlády ujala. 6. V kterých oblastech především spočívaly reformy Petra I. Velikého? Kterým směrem směřovaly jeho hlavní výboje? 7. Základ pozdějšího sjednoceného Německa započal vznikem Pruska, které vzniklo spojením ……………………………….………. a ………………………………………... V čele státu stála dynastie ………………………………………., hlavním městem této nové evropské velmoci se stal ………………………………. 8. Sedmiletá válka proběhla mj. mezi dvěma významnými koloniálními mocnostmi. Kterými a s jakým výsledkem? 9. Objasni dějinný význam těchto postav: Kateřina II. __________________________________________________________________________ Fridrich Vilém I. ______________________________________________________________________ Kardinál Mazarin ______________________________________________________________________ Bohdan Chmelnyckyj ___________________________________________________________________ Jan III.Sobieski ________________________________________________________________________ Evropa po třicetileté válce - pracovní list (ŘEŠENÍ) 1. Objasni pojem: JUNKEŘI – zemědělsko-vojenská šlechta v Prusku (statkáři) MERKANTILISMUS – ekonomická teorie, převaha vývozu nad dovozem, protekcionářství, koncentrace drahých kovů… SAMODĚRŽAVÍ – absolutistická vláda v Rusku, moc soustředěna v rukou cara KADETKA – vojenská škola zaměřená na výcvik důstojníků PETROHRAD – město založené Petrem Velikým, do roku 1917 hlavní město Ruska FRONDA – šlechtické povstání ve Francii (Fronda parlamentu, Fronda princů…) NEVOLNICKÁ MANUFAKTURA – způsob výroby v Rusku, při nedostatku volných pracovních sil zde robotovali nevolníci OKNO DO EVROPY – (úspěšná) snaha Petra Velikého prorazit izolaci Ruska od západu získáním přístupu k moři (Baltu) a zbudování přístavu (Petrohradu) 2. Napiš datum prvního dělení Polska. Kolik těchto „dělení“ celkem proběhlo? 1772, tři Které části získalo Rakousko a co mu tato území měla nahradit? Malopolsko, část Mazovska, západní krajina, Halič (náhrada Slezska) Kteří sousedi se o Polsko dále rozdělili? Prusko a Rusko 3. Vyjmenuj hlavní opory absolutismu Ludvíka XIV. Byrokratický aparát – stálá armáda – jediná církev (katolická) – tajná policie… 4. Počátkem 18. století vymřel v jedné evropské zemi panovnický rod, o trůn usiloval i francouzský král. S jakým výsledkem? Ve Španělsku, na španělský trůn nastupuje Filip, vnuk francouzského krále Ludvíka XIV., ale pouze se zárukou o vyloučení francouzsko-španělské personální unie, Rakousko výměnou získává Jižní Nizozemsko (Belgie) a španělské državy v Itálii. 5. Vysvětli pojem parlamentarismus a uveď příklady dvou zemí, kde se tato forma vlády ujala. - významný podíl parlamentu na moci zákonodárné i výkonné, moc panovníka formální (parlamentní monarchie), nebo omezena ústavou (konstituční monarchie) – Polsko, Nizozemí, Anglie 6. V kterých oblastech především spočívaly reformy Petra I. Velikého? Kterým směrem směřovaly jeho hlavní výboje? - správní (posílení samoděržaví, gubernie), vojenské (evropská armáda, loďstvo), hospodářské (merkantilismus, manufaktury), školská (odborné školy), kulturní (azbuka, juliánský kalendář)… 7. Základ pozdějšího sjednoceného Německa započal vznikem Pruska, které vzniklo spojením Braniborska a Východního Pruska. V čele státu stála dynastie Hohenzollernů, hlavním městem této nové evropské velmoci se stal Berlín. 8. Sedmiletá válka proběhla mj. mezi dvěma významnými koloniálními mocnostmi. Kterými a s jakým výsledkem? Francie x V. Británie - porážka Francie, mj. ztráta části Louisiany, Kanady, většiny indických držav 9. Objasni dějinný význam těchto postav: Kateřina II. – ruská panovnice, absolutismus, vybojován přístup k Černému moři, expanze na Sibiř Fridrich Vilém I. – „král vojáků“, úsporný, budování silné armády, militarizace Pruska Kardinál Mazarin – 1. ministr Francie, vláda v době nezletilosti Ludvíka XIV., posilování absolutist. tendencí Bohdan Chmelnyckyj – vůdce kozáků, boje s Tatary i polskou-litevskou unií, rozdělení Ukrajiny Jan III. Sobieski – „Turkobijec“, polský panovník, porážka Turků u Vídně 1683 Zdroj: archiv autora