Technické kreslení - Obchodní akademie a Střední odborné učiliště

Technické kreslení
Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová
Název školy
Obchodní akademie a Střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou
Název a číslo projektu
Motivace žáků ke studiu technických předmětů
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.16/01.0065
Název modulu
Integrace odborného jazyka do výuky odborných předmětů
Re al izát or e m to h oto p r oje ktu j e Ob ch od n í ak ad e mi e a St ř ed n í od b o rn é u či li št ě V e se lí n ad Mor a vou
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Technické kreslení
4. KÓTOVÁNÍ
Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto
důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických výkresech.
Základní pojmy a pravidla kótování






Kóta je číslo určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů nebo polohu
předmětu a jeho částí, bez zřetele na měřítko, ve kterém je předmět kreslen.
Délkové rozměry se kótují na celém výkrese ve stejných měřicích jednotkách,
převážně v milimetrech, aniž by se uváděla jejich značka (mm). Měřicí jednotky
jiných veličin se uvádět musí.
Rovinné úhly se kótují v úhlových stupních, minutách a vteřinách, v tomto případě se
značky měřicích jednotek připisují vždy.
Každý prvek má být na výkrese kótován pouze jednou.
Kóty se umisťují v tom pohledu nebo řezu, v němž je jasný jejich vztah ke
kótovanému prvku. Kóty téhož prvku se umísťují pokud možno do jednoho obrazu.
Všechny informace o rozměrech potřebné k úplnému a srozumitelnému popsání
předmětu musí být uvedeny přímo na výkrese, pokud nejsou uvedeny v souvisejících
dokumentech (např. v popisovém poli nebo v seznamu položek).
Provedení kót
Formální provedení a uspořádání kót musí odpovídat stanoveným pravidlům tak, aby byla
zajištěna jednoznačnost a přehlednost celé soustavy kót. Kóta, kótovací čáry i hraniční značky
mají při zobrazení přednost, ostatní čáry se v jejich okolí přeruší.
Kótovací a pomocné čáry
Kótovací, pomocné (vynášející) a odkazové čáry se kreslí tenkou plnou čarou. Jsou zobrazeny
buď jako úsečky, nebo jako oblouky kružnic.



Kótovací čáry se kreslí rovnoběžně s kótovaným rozměrem nebo jako kruhový
oblouk se středem ve vrcholu úhlu. Hraničí se hraničícími značkami. Kótovací čáry se
nemají vzájemně protínat, nesmí splynout s jinou čarou (hranou, osou, pomocnou a
odkazovou čarou).
Pomocné (vynášející) čáry se kreslí kolmo na kótovaný prvek nebo směřují do
vrcholu úhlu. Jestliže by takto nakreslená kóta byla nejasná, nakreslí se pomocné čáry
šikmo (obr. 4.3 a). Pomocné čáry se prodlužují zakótovací čáru 1 až 2 mm. Jako
pomocných čar je dovoleno využít os nebo prodloužených os. Při kótování obecných
křivek je dovoleno užít prodloužení kótovacích čar jako čar pomocných (obr. 4.3 b).
Odkazové čáry se kreslí převážně lomené tak, aby zapsání kóty bylo rovnoběžné
s dolním okrajem výkresu.
Hraničící značky
strana 1
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Soňa Matůšová
Kótovací čáry se ukončují hraničícími šipkami nebo hraničícími úsečkami. Na výkrese nebo
v jednom souboru výkresů se má používat vždy jen jeden typ a velikost hraničících značek.
Výjimku tvoří některé kóty (je uvedeno dále v textu) a značka počátku při zjednodušeném
kótování od společné základny.






Použití různých druhů šipek je rovnocenné. Velikost šipek je rovna výšce písma kót h.
Kreslí se tenkými plnými čarami s úhlem rozevření 15°.
Šipky s úhlem rozevření 90° se používají pro kótování výškové úrovně vzhledem ke
vztažné výšce, např. stavbě nebo terénu.
Hraničící šipky se kreslí přednostně uvnitř pomocných (vynášejících) nebo
obrysových čar. Není-li mezi vynášecími čarami dostatek místa pro hraničící šipky a
kótu, kreslí se šipky vně vynášejících nebo obrysových čar (obr. 4.5 a).
Střídají-li se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, mohou se hraničící
šipky u kratších kót vynechat (obr. 4.5 b).
Hraničící úsečky se užívají v řetězci kót, když je na téže kótovací čáře několik
krátkých rozměrů. Kreslí se skloněné pod úhlem 45° a jsou dlouhé 2,5 až 5 mm (obr.
4.5 c). Hraničící úsečky se nekreslí tam, kde je kótovací čára ukončena na viditelné
hraně kreslené tlustou plnou čarou. Řetězec se musí rozložit na samostatné kóty
s posunutými kótovacími čarami (obr. 4.6 a).
Hraničící šipky nemá protínat žádná čára. Stane-li se tak, musí se čára přerušit (obr.
4.6 a). Při kótování šrafovaných ploch se hraničící šipky kreslí vně ploch a šrafy se
v místě zápisu kóty přeruší (obr. 4.6 b).
Náměty pro práci s textem
1/ Vysvětlete pravděpodobný účel vzniku textu.
2/ Určete pravděpodobného adresáta textu.
3/ Přiřaďte text, v rámci odborného funkčního stylu, ke stylu vědeckému, populárně
naučnému, popř. prakticky odbornému či učebnímu.
4/ Určete slohový útvar a slohový postup.
5/ Charakterizujte slovní zásobu textu.
6/ Vyhledejte odbornou terminologii v textu.
7/ Pomocí slovníku cizích slov, oborového slovníku a slovníku na internetu zjistěte význam
odborných termínů, případně český ekvivalent.
8/ Procvičujte skloňování odborných termínů.
9/ Objasněte syntax odborného textu.
10/ Charakterizujte stylistickou stránku odborných textů, posuďte výstavbu textu.
strana 2
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Soňa Matůšová
Použité zdroje:
KLETEČKA, Jaroslav a Petr FOŘT. Technické kreslení. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2012,
s. 73-75. ISBN 978-80-251-1887-8.
strana 3
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Soňa Matůšová