Císařovna Alžběta I. - Fakultní základní škola Olomouc
Transkript
Císařovna Alžběta I. - Fakultní základní škola Olomouc
ted FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Císařovna Alžběta Olomouc, červen 2015 Karolina Slívová Vedoucí práce: Yvona Stantienová Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 2 Obsah 1 MLADÁ LÉTA SISI ....................................................................................................................... 5 1.1 1.1.1 1.2 Dětství............................................................................................................................... 6 Sourozenci .................................................................................................................... 6 1.2.2 Zámek Possenhofen...................................................................................................... 6 1.2.3 Vyučování .................................................................................................................... 7 Nečekané zásnuby ............................................................................................................ 7 1.3.1 Nervózní Helena ........................................................................................................... 7 1.3.2 V Ischlu ........................................................................................................................ 7 ALŽBĚTA CÍSAŘOVNOU............................................................................................................ 9 2.1 Z dětského pokoje na trůn................................................................................................. 9 2.2 Život na dvoře ................................................................................................................. 10 2.2.1 2.3 Milované Uhry ........................................................................................................... 10 Císařovniny záliby a rozmary ......................................................................................... 11 2.3.1 Posedlost vzhledem .................................................................................................... 11 2.3.2 Jízda na koni ............................................................................................................... 13 2.4 3 Rodiče........................................................................................................................... 5 1.2.1 1.3 2 Příchod na svět.................................................................................................................. 5 Děti ................................................................................................................................. 14 2.4.1 Rudolf Habsbursko-Lotrinský .................................................................................... 15 2.4.2 Marie Valérie.............................................................................................................. 16 KONEC ŽIVOTA ......................................................................................................................... 17 Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 3 Abstrakt Ve své práci jsem psala o císařovně Alžbětě a jejím životě. Vše začínalo narozením holčičky v Bavorsku, která vyrůstala na zámku Possenhofen se svými sourozenci a rodiči. Když se vdala za rakouského císaře Františka Josefa, odstěhovala se do Vídně. Porodila čtyři děti, ze kterých dvě v mladém věku zemřely a jen k jednomu se chovala jako ke svému opravdovému dítěti – k Marii Valérii. O ostatní děti velký zájem nejevila. Svého muže první léta manželství velmi milovala, později však láska trochu vyprchala. Oddanost vůči jejímu manželovi se vrátila až pozdním věku jejího života. Ze všeho nejradši jezdila na koni a cestovala a její velkou láskou byly také Uhry, kam ráda jezdila. Její život skončil atentátem, který na ni v září roku 1898 spáchal Luigi Lucheni. Abstract In meiner Arbeit habe ich über Kaiserin Sisi geschrieben. Alles hat mit der Geburt des Mädchens in Bayern im Jahre 1837 angefangen. Sie ist auf der Burg Possenhofen mit ihren Geschwistern und Eltern gro3geworden. Nach der Hochzeit mit dem österreichischen Kaiser Franz Joseph ist sie nach Wien umgezogen. Sie hat vier Kinder geboren, zwei von ihnen sind hoch im Kinderalter gestorben. Nur einem Kind, Marie Valerie, hat sie ihr Interesse gewidmet. Ihren Mann hat sie am Anfang der Ehe sehr geliebt, später hat die Liebe von Ihrer Seite ein Bisschen abgelassen. Am liebsten ist sie geritten und gereist. Ihr Lieblingsland war Ungarn. Sie ist am 18. 9. 1898 gestorben. Luigi Lucheni hat auf sie Attentat geübt. Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 4 ÚVOD Dlouho jsem hledala téma práce a při návštěvě Vídeňského muzea mě tato postava natolik zaujala, že jsem se rozhodla psát o ní. Je to podrobnější popis života císařovny Alžběty a lidí či věcí týkajících se jí. Císařovna se mi zdála jako velmi zajímavá osobnost, která se od ostatních císařoven v mnoha věcech lišila. Její život byl velice zajímavý, jak jsem se díky vypracování této eseje o ní dozvěděla. A toho jsem právě touto prací chtěla dosáhnout. Rozšířit si vědomosti týkající se našich dějin a dozvědět se to, co jsem předtím nevěděla a mnoho lidí podle mě určitě neví. O Sisi je napsáno nespočet knih a byly natočeny i filmy. Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 5 1 MLADÁ LÉTA SISI 1.1 Příchod na svět Alžběta, pokřtěná jako Elisabeth Amalie Eugenie, se narodila jako čtvrté dítě Maxmiliána Bavorského a Luisy Bavorské, též Ludoviky, v mnichovské rezidenci jejího otce. Dnem narození byl nedělní Štědrý den roku 1837. Jako kdysi Napoleon měla dokonce při narození vyrostlý jeden zoubek. Pověrčiví lidé by tedy za těchto okolností mohli tvrdit, že toto dítě je předurčené k tomu, stát se v dospělosti velmi významnou osobou. Ovšem z druhé stránky k tomu moc velké předpoklady neměla. Její otec byl přece jen pouze bezvýznamný vévoda. 1.1.1 Rodiče Maxmilián Bavorský byl bezprostřední a přívětivý aristokrat, který rád trávil čas i s lidmi, kteří v sobě neměli ani trošku šlechtické krve. Mluvil s mnoha obyčejnými lidmi a podle toho, co se dozvěděl, uskutečňoval různé dobročinné skutky. Jeho vášní byla hudba a literatura, kterou nejen že vstřebával, ale také produkoval. V hospodě hrál s nadšením na citeru (strunný drnkací hudební nástroj) a už v patnácti letech napsal své první literární dílo, které obsahovalo více kratších básní. Se šlechtou se rád bavil o své rodinné historii. Ve své mnichovské rezidenci si založil dokonce svůj vlastní koňský cirkus. Dost často a rád cestoval. Povídalo se o něm hodně historek i vtipných příběhů a měl dobrou pověst. Jeho žena Ludovika byla na rozdíl od něho tišší a působila pyšně. Vztah mezi nimi nebyl zrovna nejlepší. Oba byli k manželství přinuceni a jejich vztah nebyl založen na lásce. Max Ludoviku častokrát podváděl a už předem ji upřímně pověděl, že miluje jinou ženu a ji si nevzal z vlastní vůle. Toto manželství se tedy moc šťastně nevyvedlo. Rodiče Sisi, Max a Ludovika Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 6 1.2 Dětství 1.2.1 Sourozenci Alžběta měla sedm sourozenců a byla z nich třetí nejstarší. Nejstarší bratr Ludvík (1831-1891), nejstarší sestra Helena (1834-1898), která byla podobna jak zevnějškem, tak duší matce a měla přezdívku „Nené“, potom bratr Karel Theodor (1839-1910), kterému se přezdívalo „Gackel“, Marie (1841-1925), Matylda (1847-1897), tentokrát s přezdívkou „Vrabčák“ a nakonec nejmladší ze sourozenců Max Emanuel (1849-1893), jemuž se říkalo „Mapperl“ – to byli Alžbětini sourozenci. Ludovika porodila v roce 1832 ještě chlapečka jménem Vilém, ale ten s nedožitým prvním rokem zemřel. 1.2.2 Zámek Possenhofen Alžběta prožívala většinu svého dětství na zámku Possenhofen, kterému se sourozenci říkala Possi. Nacházel se v malebné krajně u Starnberského jezera, měl čtyři rohové věže, ale ke vznešenosti mnichovské rezidence měl daleko. Už jen tou vzdáleností od hlavního bavorského města. Celý byl obrostlý břečťanem a za ním se rýsovala zahrada podobná parku. Dlouhé louky, jezero, lesy – pro děti úžasné místo k zábavě. Častokrát byly uskutečňované procházky se psy, kočkami, koňmi nebo dokonce krávami. Kamarády, s nimiž si hrála, měla hlavně ve svých sourozencích nebo také v dětech ze šlechtických rodin v okolí. Vychovávala je převážně matka, neboť otec byl jen zřídka doma. Děti na to byly zvyklé. Když byl ale doma, všechno jim vynahradil. Chodili na dlouhé procházky po okolí nebo hrály s otcem v hospodách na jeho oblíbenou citeru. Zámek Possenhofen Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 1.2.3 7 Vyučování Děti se učily doma a jejich učitelé to s nimi neměli lehké. Měly tehdy čtyři vyučovací hodiny denně. Byly vychovávány jako křesťané. Učily se bavorskému nářečí a francouzštinu, kterou ovšem ovládaly ne zcela dostatečně. Při učení se ale moc nesnažily a otec je v tom ani nepodporoval. Celkově vzato se toho moc nenaučily, jelikož když se při vyučování objevil tatínek, aby si s nimi povídal nebo vyrazil ven do přírody, výuka se přerušila na tak dlouho, jak Max chtěl. A to mohlo znamenat klidně i celý den. 1.3 Nečekané zásnuby 1.3.1 Nervózní Helena I když bylo Sisi jen patnáct let, její matka se už poohlížela po nějaké dobré partii, ale bezúspěšně. Pro její starší sestru Helenu už nápasdníka našla. Měla se stát manželkou rakouského císaře Františka Josefa, svého bratrance. Matka Františka Josefa, Žofie, byla sestra Ludoviky a vše bylo přesně předem domluvené. Helena se pilně učila, aby se mohla před svým novým manželem na zásnubách v Ischlu pěkně předvést. Švadleny jí šily krásné šaty a učila se tancovat. Byla z toho dne velice nervózní. Matka se proto rozhodla, že v srpnu na zásnuby vezme s sebou i Alžbětu, aby její sestra byla o něco klidnější. Alžbětina sestra Helena 1.3.2 V Ischlu Návštěva už od začátku neprobíhala zrovna dvakrát dobře. Na místo přijely dámy pozdě a nestihly se ani převléct z černých obyčejných šatů, ve kterých cestovaly, což byla pro Helenu obrovská pohroma. Snažila si to u císaře nějak napravit, ale tím jak byla nervózní, ještě všechno zhoršovala. Za to Sisi, která byla v naprostém klidu, zapůsobila na císaře daleko líp. U kávy vedla rozhovor právě Alžběta a Helena tak přišla o pozornost všech. Matka císaře se jakkoli pokoušela odvrátit Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 8 jeho pozornost na Helenu, ale marně. František Josef vyprávěl pořád jen o Sisi a řekl například, že „je svěží jako rozpuklý mandloňový květ“ a že má „sametové oči“ a „rty jako jahody“. Na plese veřejně projevil to, že o Helenu zájem nemá. Při tradičním zásnubním tanci zamířil přímo k Sisi a tím pádem bylo rozhodnuto. Další den, 18. srpna 1853, kdy František Josef slavil svých 23 let, dostal jako dar ruku Alžběty, do které byl zamilovaný. I Sisi potvrdila, že chce císaře za manžela, když se jí ptali. Bylo to dokonce z pravé lásky, což v té době zas tak časté nebylo. Čím víc se ale svatba blížila, tím měla Alžběta horší náladu a těsně před tím, než měla odjet do Vídně, upadla do depresí a melancholie. Alžběta ve svatebních šatech Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 9 2 ALŽBĚTA CÍSAŘOVNOU 2.1 Z dětského pokoje na trůn 27. dubna 1854 se uskutečnila svatba a Sisi se tak stala v sedmnácti letech císařovnou. Matka o ní měla velké obavy, Alžběta byla ještě mladá a nebyla připravená na panování. Ludoviku uklidňovalo alespoň to, že je v přítomnosti její sestry Žofie, která k Sisi byla vždycky milá a postará se o ni. Císař František Josef byl do ní opravdu zamilovaný a ona do něho. Ještě před svatbou, kdy žil pár odděleně, jí psával mnoho dopisů, ze kterých vyplývá, jak moc ji měl rád. I přes to se Alžběta necítila nejlíp. Císařovna už se se necítila tolik svobodně. Jeden z důvodů byl například ten, že do jejího pokoje mohly chodit ty nejvznešenější dámy, kdy se jim zachtělo. Ráno se musela účastnit společných snídaní a to pro ni představovalo skoro muka, vzhledem k Žofiiným ustavičným nepříjemným otázkám. Když byla představována královskému dvoru, všichni očekávali císařovnu, ale mladičká Sisi pronesla jen pár zajíkavých slov a nakonec se rozplakala. František a Alžběta spolu na trůně Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 10 2.2 Život na dvoře Alžběta měla klid jen za zdmi Hofburgu. Když si někdy chtěla vyjít ven do města podívat se do různých obchodů společně se svými dvorními dámami, strhl se kolem ní velký shluk zvědavých lidí, který někdy musela rozhánět i policie. Zajímala se o literaturu stejně jako její otec. Uměla německy, maďarsky, česky, polsky, rumunsky, italsky, anglicky, francouzsky, latinsky, starořečtinou a novořečtinou. Ovšem nejvíc ze všech jazyků se věnovala oběma řeckým a maďarskému. 2.2.1 Milované Uhry Bez stále pracujícího manžela se cítila císařovna osamělá. Když vážně onemocněla, doktor jí doporučil ozdravný pobyt na jihu. Vydala se do Uher, kde byla velice spokojená a šťastná. Přátelila se tu s maďarskou šlechtou, kterou velice oslnila. Jezdila velmi výborně na koni, byla krásná a k tomu úžasně ovládala jejich jazyk. Účastnila se mnoha honů na koních a byla vždy v čele a považována za jednu z nejlepších jezdkyň té doby. Ve dvorních dámách si našla přítelkyně, kterým velmi věřila a rozuměla si s nimi. Ráda zasahovala do rakousko-uherských vyrovnání a tím byla Maďary zbožňována ještě víc. Čím víc ale byla oblíbená v Uhrách, tím míň v Rakousku. Mladá Sisi Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 11 2.3 Císařovniny záliby a rozmary 2.3.1 2.3.1.1 Posedlost vzhledem Vlasy Alžběta si velice zakládala na svém vzhledu. Největší chloubou byly její krásně dlouhé a husté hnědé vlasy. Velmi pečlivě se o ně starala. Každý den věnovala dvě hodiny jejich česání. Najala si dokonce speciální kadeřnici, která se o její vlasy den co den starala. Po rozčesávání si své „mrtvé“ (vypadlé) vlasy nechávala ukázat na stříbrném podnose a podle toho, kolik jich vypadlo, udělila své kadeřnici - Francisce - trest. Jednou nebo dvakrát měsíčně si císařovna vlasy umývala. Byla to dlouhá procedura, při které ji nesměl nikdo rušit. Spočívala v tom, že Franciska smíchala třicet žloutků a francovku a tuto směs nanášela štětcem na jednotlivé prameny vlasů. Pak se směs nechala hodinu na vlasy působit a poté umyla teplou vodou a nakonec opláchla vývarem ze slupek vlašských ořechů. Císařovniny krásné dlouhé vlasy Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 2.3.1.2 12 Váha a postava Sisi si též velice zakládala na své váze a postavě. Třikrát denně se vážila a jednou denně si měřila obvod pasu, lýtek a stehen. Její váha vyšplhala nejvýš na 55 kilo. Většinou vážila mezi 45-55 kily, což při její výšce 172 cm bylo opravdu málo. Prošla různými dietními procedurami jako například tou, že si na spaní obalila boky do vlhkých studených hadříků, což mělo zapříčinit to, že jí boky zhubnou. Sice to pravděpodobně nebylo kvůli této proceduře, ale její obvod pasu činil jen pouhých 47 centimetrů. Jindy zase pila směsi ze syrových vajec a kořeněných bílků nebo vypila celé litry studeného kravského mléka, které pocházelo od krav ze schönbrunnského parku, a kontroloval je sám císař. Sisi si nikdy nesedala, ani ve svém pokoji židle neměla. Když s někým vedla delší rozhovory, tak jen za pochodu nebo třeba při vyjížďce na koni. Sisi a její úzký pas Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 2.3.1.3 13 Stárnutí neunikla Její postava byla krásně štíhlá, její vlasy přinejmenším nádherné, ale její vrásky na obličeji po padesátce to již celé trochu kazily. Sisi měla za to, že je to dědičné. Její matka a sestry silnou vrásčitostí trpěly taky. Vždy, když jela kolem různých lidí ať už na koni, nebo v kočáře, si svůj obličej zakrývala vějířem. Známky stárnutí se na této krásné ženě začaly projevovat příliš brzy a mimo to, že svou pleť neustále promazávala různými oleji či krémy, nemohla proti vráskám dělat nic. 2.3.2 Jízda na koni Už od mala učil Sisi její otec jízdě na koni. Jak už bylo zmíněno, měl i svůj vlastní koňský cirkus. Byla výbornou jezdkyní a později se také učila od krasojezdkyň z cirkusu. U koní nacházela klid a necítila se tak sama v dobách, kdy to pro ni na dvoře nebylo lehké. Jezdila na dlouhé vyjížďky a nebála se ani jízdy přes poorané pole. Na honech byla téměř vždy nejlepší. Neustále se zdokonalovala až do té doby, co jí začaly revmatické potíže. To se jezdectví musela vzdát. Našla si ovšem náhradu – šerm. V tom se zdokonalila postupem času natolik, že se mnozí její učitelé báli, že zápas se svou žákyní prohrají. Alžběta na koni Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 14 2.4 Děti Od žen té doby se Sisi výrazně lišila tím, že neměla moc v lásce malé děti a rodinné záležitosti. Na dlouhé měsíce své děti a manžela opouštěla, aby se mohla věnovat svým vlastním zájmům. Když někdy jezdila na cesty se svým manželem, své děti brávali málokdy s sebou. Její prvorozenou dcerou byla Žofie. Ta ale jako malé dítě zemřela na následky průjmů a úplavice, když cestovala se svými rodiči a mladší sestrou po Uhrách. Dále pak přišla na svět druhá dcera jménem Gisela. Matka byla přecitlivělá, podrážděná, nesnášela malé děti a taky těhotenství a babička Žofie, která si toto uvědomovala, chtěla děti vychovávat a přemístit je i do jiných pokojů, které by byly blíž tomu jejímu. Toto se Sisi ani trochu nelíbilo. Její manžel se přiklonil na její stranu a děti se nikam nestěhovaly. Je ale zřejmé, že Žofii nechtěla vnoučata odepřít úplně a měla k nim přístup kdykoli chtěla. Takže Giselu a později i Rudolfa vychovávala především jejich babička a děti s matkou moc dobrý vztah neměly, protože o ně velký zájem nejevila. Malá Gisela Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 2.4.1 15 Rudolf Habsbursko-Lotrinský Dalším dítětem byl Rudolf. Byl to citlivý a bystrý kluk, ze kterého měla celá země radost, protože se konečně narodil očekávaný následovník jeho otce. Jeho otec František ho už odmalička vychovával jako vojáka. Od šesti let byl Rudolf odloučen od své sestry Gisely, což pro něj byla velká rána a přidělili mu jeho vlastního vychovatele generálmajora hraběte Gondrecourta. Byl to velmi bezcitný a chladný muž. V rámci výcviku ho generál poléval studenou vodou, budil výstřely z pistole nebo ho zavřel do obory a strašil tím, že se na něj řítí divočák. Rudolf z toho všeho byl celý nesvůj, znavený, bledý a nemocný. Když toto viděla jeho matka Alžběta, nechala mu přidělit mírnějšího vychovatele. Avšak Rudolf byl již následky této zlé výchovy poznamenán na celý život. V dospělosti se mu dostavily vážnější zdravotní problémy a řešil různé politické záležitosti, kvůli kterým bral morfium, pil alkohol a to jeho stav ještě zhoršovalo. Ani jeho manželství nebylo zrovna nejšťastnější. Miloval úplně jinou ženu než svou manželku Stefanii. Celkově už všechno nezvládal a tak přemýšlel o sebevraždě. Nakonec se tomu tak stalo a korunní princ Rudolf se se svou přítelkyní Mary Vetserovou, kterou velmi miloval a stala se jeho společnicí při vzájemné sebevraždě, zastřelil 30. ledna 1889 v šest hodin ráno v Mayerlingu a důvod nebyl až tak zcela známý. Alžbětu to velice ranilo. Bylo to její druhé dítě, co umřelo v mladém věku a po Rudolfově smrti chodila již jen v černých oděvech. Korunní princ Rudolf Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 2.4.2 16 Marie Valérie Marie Valérie byla čtvrtým a zároveň posledním dítětem Alžběty a Františka. Právě poslední dceru měla císařovna nejradši a dávala ji tolik lásky, kolik jen mohla. Tuto dívku vychovávala ona sama na rozdíl od svých třech starších dětí, které (neoficiálně) vychovávala její tchýně Žofie. Marii porodila její matka v Uhrách a tím vyjadřovala, jaký k nim má vřelý vztah a taky proto se Marii přezdívalo uherské dítě. Své nejmladší dítě brala za své „jediné“ a tu péči a lásku, kterou nedala svým předešlým dětem, teď celá připadla na Marii Valérii. Císařovna se kvůli ní ale rozhodně nevzdala svého milovaného cestování a dceru a chůvy brala s sebou. Alžběta byla velice starostlivá v ohledu zdraví své dcery. Když byla Marie malinká, byla Alžběta celá hysterická jen z toho, že měla běžné zažívací potíže. I v dospělosti po jejím manželovi požadovala, aby ji sdělil každou její nevolnost a průběh všech nemocí. Alžběta ji chtěla vychovat tak, aby měla ráda Uhry stejně, jako ona sama. Ale to se jí rozhodně nepovedlo. Po nějaké době začala Marie trpět velkou nenávistí k Uhrám a to z toho důvodu, že ji matka nutila mluvit maďarsky a taky protože se povídalo, že její otec je Gyula Andrássy, uherský hrabě, což nebyla pravda, ale tato fáma dost dlouho vydržela. Kdykoli odjela císařovna na cesty a svou nejmilejší dceru nechala doma, Marie poprosila otce, jestli by mohla mluvit německy místo maďarsky a otec jí to samozřejmě s radostí dovolil. Marie Valérie ale byla také zajímavá tím, že se nechtěla ústně vůbec vyjadřovat a stala se z ní takzvaná „mlčící žena“. Celkově moc nemluvila, ale za to dost psávala. Všechny své zážitky i to co si myslela psala. Psávala i o vztahu mezi ní a matkou, kterou sice milovala, ale častokrát jí nerozuměla a nechápala ji. Jako dospělá chtěla mít rodinu a rodinný život pro ni znamenal něco opravdu krásného asi proto, že sama jím jako malá moc nežila. S matkou neustále sama někde cestovala a s otcem se vídala jen málokdy. Cestování s matkou skončilo tehdy, co se zamilovala do arcivévody Františka Salvátora, což Alžběta nevzala moc dobře. Marie si pak založila rodinu a tím by se dalo říct, že se, i když ne zcela úplně, od své matky odpoutala. Marie Valérie Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 17 3 KONEC ŽIVOTA Po smrti svého syna byla Alžběta čím dál víc smutnější a upadala do depresí. Jednou jela lodí se svou dvorní dámou, slečnou Stárayovou, do Territetu u Montreux a sešla se zde se svou přítelkyní Julií Rothschildovou. Daly si na jejím zámku lehké občerstvení, poslouchaly živou hudbu a povídaly si. Bylo 10. září 1898 a císařovna se svou dvorní dámou se vracely do ženevského přístavu na loď. Najednou se objevil v jejich blízkosti muž, který udělal pohyb, jakoby zakopl, a prudce vrazil rukou císařovně do hrudníku. Alžběta se skácela zády na zem a hned se kolem ní seskupil shluk lidí. Pomohli Sisi vstát a šli dál k přístavu, přičemž Alžbětu jen bolelo na prsou. Při vstupu na loď se jí udělalo velice nevolno, skoro omdlívala a byla celá bledá. Za pomocí ostatních se ji pokoušeli nějak oživit. Alžběta nakonec otevřela oči a byla chvíli při vědomí a dívala se kolem sebe. Nakonec se podívala na svou dvorní dámu a řekla „Co se to jen se mnou stalo?“ A to byla poslední slova císařovny Alžběty. Potom upadla do bezvědomí a položila se na lavici. Slečna Stárayová ji zvedla, odtrhla její živůtek a uviděla velkou krvavou skvrnu a ránu ve tvaru trojúhelníku, ze které se řinula krev. Když se dostala k doktorovi, oznámil, že už není žádná šance na uzdravení. Na císařovnu spáchal atentát italský anarchista Luigi Lucheni. Bodl jí do hrudníku pilníkem. Všichni nesli smrt panovnice velice těžce a nejhůř její manžel František, který ji nadevše miloval a s přibývajícími léty pořád víc. Několik dní zvonily všechny zvony ve Vídni, konal se velký smuteční průvod, ve kterém šly desetitisíce lidí. Všichni svou císařovnu oplakávali, neboť to byla opravdu výjimečná panovnice, na kterou se jen tak nezapomene. Atentát na císařovnu Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 18 Závěr O Sisi jsem toho původně moc nevěděla, ale i z toho, co jsem se o ní při návštěvě Vídeňského muzea dověděla, mě zaujala nejen jako známá historická postava, ale především jako zajímavá osobnost, a proto jsem se rozhodla napsat práci právě o ní. V průběhu práce jsem o jejím životě zjistila ještě mnoho dalších zajímavých informací, které mi vždy znovu potvrzovaly, že výběr tématu byl trefou do černého. Doufám, že i vám se moje práce líbila a bavila vás a že jste se z ní dozvěděli také hodně zajímavých věcí jako já. Přesně za tímto účelem jsem totiž tuto práci napsala a v žádném případě svého výběru tématu nelituji. Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 19 Prohlašuji, že na celé práci jsem pracoval samostatně a uvedl jsem použitou literaturu. V Olomouci, červen 2015 _______________________ podpis Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 20 Literatura a zdroje knihy: Beate Hammondová: Mladá léta velkých císařoven. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2004 G. Praschlová – Bichlerová: Císařovna Alžběta – mýtus a pravda. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2004 Martha Schadová, Horst Schad: Marie Valérie – Deník nejmilejší dcery císařovny Alžběty Rakouské. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2007 Irma Sztárayová: Poslední léta císařovny Alžběty. Praha: Brána, 2005 webové stránky: [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_Bavorsk%C3%A1 [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.cisarovna-sisi.wz.cz/zi.html [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#img dii=P4zS0xqqovNUBM%3A%3BP4zS0xqqovNUBM%3A%3BXrN31edz1c0QM%3A&imgrc=P4zS0xqqovNUBM%253A%3BOsVbGSsajMhGM%3Bhttp%253A%252F%252Fimageproxy.jxs.cz%252F~nd01%252Fjxs%252Fc z~%252F978%252F674%252Fcda8e6385f_38594628_o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Ferzseb et-kiralyne.blog.cz%252F0812%252Fobrazy-cisarovny-alzbety-od-winterhaltera%3B440%3B654 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=d%C4%9Bti+sisi&imgrc=bno7qga3RLwW2M%253A%3BWIZbu3Y2qenAM%3Bhttp%253A%252F%252Fimageproxy.jxs.cz%252F~nd05%252Fjxs%252Fcz~%25 2F923%252F218%252F9e7dedc6b9_87138984_o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fsophiss.blog. cz%252F1207%252Fsisi-a-jeji-deti%3B331%3B405 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 21 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=korunn%C3%AD+princ+rudolf&imgdii=EI19Bdmc8X9EaM%3A%3BEI19Bdmc8X9Ea M%3A%3BYOsOAkXhRrRsvM%3A&imgrc=EI19Bdmc8X9EaM%253A%3BzEy7qoPDXJqpv M%3Bhttp%253A%252F%252Fupload.wikimedia.org%252Fwikipedia%252Fcommons%252Fthu mb%252Fa%252Faf%252FMayerling10.jpg%252F200pxMayerling10.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fcs.wikipedia.org%252Fwiki%252FKorunn%2525C 3%2525AD_princ_Rudolf%3B200%3B348 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=helena+bavorsk%C3%A1&imgrc=LTPpDFElMUalXM%253A%3BcIYfkaUhbpGlpM% 3Bhttps%253A%252F%252Fupload.wikimedia.org%252Fwikipedia%252Fcommons%252Fthumb %252F7%252F70%252FHelena_Thurn_Taxis.jpg%252F200pxHelena_Thurn_Taxis.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fcs.wikipedia.org%252Fwiki%252FHelena_ Bavorsk%2525C3%2525A1%3B200%3B319 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=sisi+bavorsk%C3%A1+svatba&imgrc=iV6Syx83dKhxCM%253A%3BbQHcHHE9MGb xRM%3Bhttp%253A%252F%252Fimageproxy.jxs.cz%252F~nd01%252Fjxs%252Fcz~%252F19 3%252F863%252F0421ddf4ff_34531461_o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fcorlyn.blog.cz%25 2F0809%252Falzbeta-sisi-bavorska%3B318%3B420 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=sisi+bavorsk%C3%A1+atent%C3%A1t&imgdii=OYoIJe7W5XQ7DM%3A%3BOYoIJe 7W5XQ7DM%3A%3BoRre8RsCaeTIM%3A&imgrc=OYoIJe7W5XQ7DM%253A%3B4CWwQ5pWU7GYgM%3Bhttp%253 A%252F%252Fimageproxy.jxs.cz%252F~nd04%252Fjxs%252Fcz~%252F783%252F449%252F6 bae47e875_68917042_o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Ferzsebetkiralyne.blog.cz%252F1009%252Fsmrt-cisarovny-alzbety%3B640%3B467 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 22 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=sisi+bavorsk%C3%A1+svatba&imgrc=iV6Syx83dKhxCM%253A%3BbQHcHHE9MGb xRM%3Bhttp%253A%252F%252Fimageproxy.jxs.cz%252F~nd01%252Fjxs%252Fcz~%252F19 3%252F863%252F0421ddf4ff_34531461_o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fcorlyn.blog.cz%25 2F0809%252Falzbeta-sisi-bavorska%3B318%3B420 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=sisi+bavorsk%C3%A1+&imgrc=6kTWShrJW5V8UM%253A%3B__qgvW6F2LHocM %3Bhttp%253A%252F%252Fwww.osobnostihistorie2.estranky.cz%252Fimg%252Fmid%252F28 8%252F6.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.osobnostihistorie2.estranky.cz%252Ffotoalbum %252Falzbeta-bavorska---sisi-1837--rakouska-cisarovna%252F6.html%3B304%3B460 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=sisi+bavorsk%C3%A1+&imgrc=kHyNFaXCGc6gZM%253A%3BtF4deuDTOaVxUM% 3Bhttp%253A%252F%252Fcisarovnasisi.wz.cz%252Falzbeta%252Fsisi0.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fzenyvhistorii.blog.cz%252F 0708%252Fportrety-a-fotky-alzbety-bavorske-zamlada%3B480%3B614 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=z%C3%A1mek+possenhofen&imgrc=VH1NMWgOGANoQM%253A%3BKTgrhNFIP8 7tOM%3Bhttp%253A%252F%252Fimg2.stylowi.pl%252F%252Fimages%252Fitems%252Fo%25 2F201312%252Fstylowi_pl_architektura_zamek-possenhofenbawaria_15656382.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fstylowi.pl%252F15656382%3B800%3B625 [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=marie+valerie&imgrc=l-WSSDIocbPQM%253A%3BGG9RyHx3R19zjM%3Bhttp%253A%252F%252Fnd01.jxs.cz%252F366%252 F676%252F75a370b246_36466739_o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Ferzsebetkiralyne.blog.cz%252F0811%252Fportrety-marie-valerie%3B265%3B368 Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 [online]. [cit. 2015-06-02]. 23 Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99ovna+sisi&espv=2&biw=1366&bih=677 &tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=s8iBVZOmKYjZU6vdgvAC&ved=0CB8QsAQ#tbm =isch&q=max+bavorsk%C3%BD&imgrc=mDf9qVRfkYyhTM%253A%3B2IZWLMVP6gqg7M %3Bhttp%253A%252F%252Fwww.osobnostimat.estranky.cz%252Fimg%252Fmid%252F37%25 2F2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.osobnostimat.estranky.cz%252Ffotoalbum%252Fmax milian-josef-bavorsky-1808--bavorsky-vevoda%252F2.html%3B460%3B312