Rezonanční cvičení, tzv

TECHNIKA MLUVENÉHO PROJEVU – PRACOVNÍ LISTY
Pohybové ústrojí - výchozí vzpřímený postoj: chodidla jsou na šířku
pánve, váha je rovnoměrně rozložena na celá chodidla – uvědomění si
chodidel, propružená kolena, mírné stažení hýždí, vtažení konečníku,
tah páteře vzhůru, ramena rozložíme – směřují dolů a do šíře se
zapojením hrudníku, nakonec hlavu rovnovážně „usadíme“ na krk –
hlava v protažení páteře
__________________________________________________________
Dechové ústrojí a bránice: myslet na pravidelný dech, maximální
výdech pomocí břišních svalů nám umožní hluboký nádech do bránice a
žeber tzv. kombinovaný nádech, který potřebujeme při mluveném
projevu, mluvený projev vyžaduje krátký, hluboký a tichý nádech a co
nejdelší výdech, pomalý rovnoměrný výdech nám umožňuje ovládání
bránice - plochý sval, oddělující dutinu břišní od dutiny hrudní,
umožňující svou pružností hluboký nádech do plic spolu s rozšířením
hrudníku, co nejdéle rozprostřená bránice uchycená v pevném rámu
rozšířeného hrudního koše, slouží k co nejdelšímu rovnoměrnému
výdechu ( bránice jako „opratě“ pro výdechový proud), který umožňuje
spolu s rezonančními dutinami tvorbu znělého hlasu, tzv. posazení hlasu
Dechová cviční, cvičení na uvědomění a procvičení bránice :
(všechna cvičení provádíme ve výchozím vzpřímeném postoji,
soustředěně, s živou představivostí, naplno)
- uvědomělý, koncentrovaný, maximální výdech za pomoci břišních
svalů – zadržíme – tělo nechat nadechnout jak potřebuje – opět
maximální výdech - několikrát opakovat
– hluboký nádech do bránice a do žeber (začít opět výdechem) –
opřít a zadržet – prudký výdech pomocí břicha (sledovat bránici, která
při prudkém výdechu jde ihned do vyklenutí) - několikrát opakovat
- nafukování matračky nebo balónku (můžeme foukat do sevřené
pěsti)- překonávání odporu opřením se do bránice – zapojení
mezižeberních a břišních svalů, pozorně sledovat a vnímat, co dělá
bránice a hrudník,
pozor! krk zůstává klidný, není v křeči
- dlouhý rovnoměrný výdech (tento výdech používáme při mluveném
projevu) - za pomoci souhlásky sssssssssssssssssss - opět nejdříve
uvědoměle a kvalitně vydechnout – zadržet a potom krátký, tichý a
hluboký nádech do bránice a žeber = kombinovaný nádech – opět
zadržet - při rovnoměrném výdechu za pomocí břišních a mezižeberních
1
svalů udržovat co nejdéle rozprostřenou bránici – bedlivě sledovat kdy
svaly povolí a my vydechujeme nadoraz , vnímat rozprostřenou bránici a
při konečném výdechu vyklenutou bránici
- pružnost bránice – prudce vyrážet
-š-/-š-/-š-/-š-… - hra na
mašinku
za pomoci silového přitahování rukou k tělu s každým hlasitým
výdechem souhláskou -š- , poté tělo automaticky nadechne ( představa
dechu jako pružiny - stlačení pružiny = výdech a puštění tzn. vyskočení
pružiny = nádech ), začít pomalu, uvědoměle a přesnou představou a
postupně zrychlovat,
úplně stejně pracovat s kombinací hlásek -s-/-š-/-s-/-š-… ,
to samé, ale zvuk tvoří prudký výdech a ne hlasivky -tk-/-tk-/-tk-….
-tk-/-tyky-…. -tk-/-tuku-…. -pb-/-pb-/-pb- ….
__________________________________________________________
Hlasové ústrojí a rezonanční dutiny:
hlasivky, nacházející se v hrtanu, slouží k tvorbě hlasu, při fonaci
(hlasivkové svaly se přitáhnou k sobě) jsou rozráženy výdechovým
proudem, který je rozechvívá, hlasivky vibrují a vydávají zvuk, ten je
zesilován rezonančními dutinami (hrudní, hrdelní, ústní, čelní) a
rezonance těchto dutin dává hlasu znělost, nosnost a zabarvení,
schopnost používat rezonanční dutiny k rozeznění hlasu (základem
rezonancí je správný dech) zabraňuje přepínání hlasivek, které vede
k jejich překrvování a následnému poškození
- k rozeznění hlasu je potřeba otevřená hrdelní dutina, krk – viz.
výchozí vzpřímený postoj, ke správnému otevření krku nám pomáhá
zívnutí či kousnutí do jablka - hrudní rezonance - -h-h-h-hhhhhh, -ž-ž-ž-ž-žžžžžžžžžž
- čelní, hlavová rezonance – mmmmmmm, mimimimimi,
mongmongmong, mumumimimumumimi atp.
Jak cvičit posazení a rozeznění hlasu:
vždy vycházet z propojení -h- a -m- - -hmmmmmtzn. vycházet z opory bránice a propojit hrudní a hlavovou rezonanci
- „posazený“ hlas vedeme uvolněným otevřeným krkem-pod horním
patrem- otevřenou dutinou ústní směrem ven
- rezonanční cvičení – vždy začínat z jemného, lehkého brumenda
-hmmmaaaaeeeiiiiooouuu…, - hmauauauau…, -hejááááááááá, hahooooouuu…, -bim-bam-bim-bam…, mňaaaauuuu-nahoru i dolů,
podobně siréna-úúúúúúúúú
2
Artikulační ústrojí: čelist, jazyk, zuby a rty umožňují tvořit slova, lehce a
svižně se otvírající čelist ( otvírání úst) vypouští rozezvučený hlas,
vedený širokým hrdlem, ústní dutinou (ne nosní) ven do prostoru,
pomocí jazyka, zubů, rtů a dechu se tvoří hlásky a z hlásek slova, aktivní
používání rtů ( pevnost a pružnost – roztažení koutků) vede k lepší
srozumitelnosti
artikulační rozcvička – klapání čelistí ( otvírat jako při zakousnutí se do
jablka), vyplazování jazyka, promasírovat rty přes zuby, jazykem zevnitř
úst kolem rtů, našpulit rty a zkousnout mezi zuby – opakovat, profouknutí
uvolněných rtů, pevnou špičkou jazyka promasírovat lícní svaly,
rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr, tamtadamtadam-temtedemtedem-tumtudumtudum
atp., davadevedividovo
Cvičení na uvolnění mluvidel a posazení hlasu:
Volno, Váňo, dále! Halóóóó, hááááááááló! Mami, babi, mami, babi!
Mimi, moje Mimi! Míní, méně, Máňa… papapapapagénó!
Tam ten den, tam ten den….Lalalalala Lera…….. na pipipipipi na…
Malá, malá, malá,…kač, kač, kač, kač,…Na ťuťuťuťu…
Ťuťuťumuťuťu…,čičičičičičičičí…..kokokokodák…Vrkůůůůůůůůů,cililink,
kutulululululů…Mananmanamana…menemene…mini….mono…munu…
Jazykolamy:
Vlky plky, drbu vrbu, vlk zmrzl, prst zvlhl, zhltl hrst zrn.
Strýc Šusta suší švestky v sušárně. Osuš si šosy. Sčeš si vlasy s čela.
Sklapla piksla, piksla sklapla, splaskla piksla z plexiskla.
Kdy zas zašustíš sukní? Pět švestek, šest švestek.
Z čeho chceš sčítat čísla?
Pan kaplan plakal v kapli.
Jetelem letěl jelen, jelen letěl jetelem.
Potkal se s peklem pod Popokatepetlem.
Zamete to ta teta nebo nezamete to ta teta?
Bratře Petře, nepřepepři toho vepře.
Naše okenice je mezi okenicemi ta nejokenicovatější.
Pokopete-li mu to pole nebo nepokopete-li mu to pole?
Pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty šli do pštrosáčárny.
Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora
nebo nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora?
Třistatřiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes třistatřiatřicet stříbrných
střech.
3
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Gal 3, 1 – 5
Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Vždyť vám byl zrovna před očima
vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Jen to bych od vás rád věděl: dostali jste Ducha
za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? To jste tak pošetilí? Začali
jste duchem, a teď končíte tělem ? Tak veliké věci jste prožili, a všechno je nadarmo?
V tom případě by to ovšem bylo nadarmo. Tedy ten, který vám uděluje Ducha a dělá
mezi vámi zázraky, činí to za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána?
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.1 Kor 12, 31 – 13, 13
Usilujte o vyšší dary!
A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu: Kdybych mluvil jazyky lidskými
i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání,
ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl,
nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení,
ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska
vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání –
to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečně, i naše prorokování je jen
částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl
dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem
se stal mužem , překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen
v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom
poznám plně, jako Bůh zná mně.
A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
Georgie Herbert: ELIXÍR (přebásnil J. Hrdlička)
Můj Bože, nauč mě
tě ve všech věcech zřít,
ať vše, co konám, k slávě tvé
vždy umím obrátit.
S láskou se dotýkáš
údělu našich vin,
tvůj elixír vše činí v nás
zas čistým, zářivým.
Nechci jak zvíře divé
pudové hnát se za svým,
chci radostně a trpělivě
vyznávat, že ti patřím.
Z tvé moci služebník
čin božský vykoná,
když zákonů tvých pamětliv
činí, co konat má.
Kdo okem vidí sklo,
pozná: je průhledné!
Pak dálky nebe modrého
skrze ně dohlédne.
Mudrců kámen, hle,
promění v zlato vše!
Čím spíše Bůh, když jmění své
uchopí, obejme!
4