Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně

Transkript

závěrečná zpráva
Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji
včetně prognózy vývoje na podporu
ekonomického rozvoje kraje
I. Loučková a kol.
prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje
© Sociotrendy, 2011
ISBN 978-80-904888-3-0
„Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji“
prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje
Obsah
Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu
ekonomického rozvoje kraje
Úvod ........................................................................................................................................... 4
I.1 Zdůvodnění zpracování analýzy....................................................................................... 4
I.2 Využití analýzy .................................................................................................................. 4
I.3 Historické souvislosti vývoje zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji ................... 5
I.3.1 Průmysl v meziválečném období................................................................................ 5
I.3.2 Situace zpracovatelského průmyslu po roce 1945..................................................... 6
I.3.3 Průmysl po roce 1989 - odstátnění a privatizace ....................................................... 6
I.3.4 Stav zpracovatelského průmyslu v posledním desetiletí až do současnosti .............. 6
I.4 Východiska a hypotézy ..................................................................................................... 8
I.4.1 Vybrané charakteristiky sledující zpracovatelský průmysl......................................... 9
II. Analytická část ...................................................................................................................... 15
II.1 Analýza dlouhodobých časových řad statistických ukazatelů ....................................... 15
II.1.A.1 Oborové hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji ............................. 25
II.1.A.2 Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy ................................................................. 34
II.1.B Regionální hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji .............................. 38
II.1.B.1 Okresy Zlínského kraje ......................................................................................... 38
II.1.B.2 ORP Zlínského kraje.............................................................................................. 46
II.1.C Vývoj zpracovatelského průmyslu v kraji v kontextu vývoje v ČR a EU ................. 51
II.2. Analýza trendů ve vývoji zpracovatelského průmyslu .................................................. 72
II.2.A Srovnání vývoje s obdobnými, avšak vyspělejšími regiony v rámci EU .................. 72
II.2.B Zkušenosti a očekávání vývoje ze strany významných subjektů zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji (výsledky průzkumu) ............................................................ 89
II.2.C Vazba rozvoje zpracovatelského průmyslu na významné rozvojové projekty (zóna
Holešov) a dostupnost lidských zdrojů ve Zlínském kraji ............................................... 136
II.2.D Očekávání a podpora vývoje vybraných oborů ze strany EU, ČR, případně dalších
států či regionů ............................................................................................................... 138
II. 3 Vyústění analytické části (shrnutí vývoje a trendů) .................................................... 142
III. Prognóza, doporučení podpory ......................................................................................... 150
III.1. Očekávaný vývoj zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v dlouhodobém
horizontu ............................................................................................................................ 150
www.sociotrendy.cz
2 strana | 168 celkem
III.2. Definice prioritních oborů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji pro zacílení
podpory .............................................................................................................................. 164
III.3. Doporučení podpůrných nástrojů pro prioritní obory zpracovatelského průmyslu .. 166
www.sociotrendy.cz
Úvod
I.1 Zdůvodnění zpracování analýzy
Zlínský kraj podporuje různým způsobem celou řadu oblastí souvisejících s ekonomickým
rozvojem na svém území. V rámci přímého vlivu se jedná o výkon veřejné správy v celé řadě
oblastí, např. zdravotnictví (krajské nemocnice), dopravy (silnice II. a III. tříd), školství (střední
a speciální školy), kultury a cestovního ruchu (kulturní památky, marketing cestovního
ruchu), ale také v oblasti podnikání a inovací (provoz a koordinace fungování
podnikatelských inkubátorů a vědecko-technických parků na území Zlínského kraje,
vzdělávací aktivity, Inovační portál Zlínského kraje, Inovační bulletin atd.). Kromě financování
subjektů, poskytujících služby přispívající k rozvoji podnikání a inovací, jsou realizovány také
různé aktivity na podporu podnikání (např. připravované inovační vouchery).
V rámci nepřímého vlivu Zlínského kraje na podporu podnikání a inovací jde zejména
o směřování podpůrných nástrojů na národní i evropské úrovni tak, aby reflektovaly potřeby
subjektů ve Zlínském kraji a dokázaly na ně adekvátním způsobem reagovat. Např. dotace
z Operačního programu Podnikání a inovace jsou poskytovány Ministerstvem průmyslu
a obchodu, avšak představitelé Zlínského kraje mohou účastí v Monitorovacím výboru
tohoto operačního programu částečně ovlivnit nastavení těchto podpůrných nástrojů.
Zároveň také připomínkováním dalších připravovaných podpůrných nástrojů na úrovni ČR
a částečně také na úrovni EU.
Z důvodu přípravy vlastních podpůrných nástrojů i z důvodu kvalifikovaného zapojení do
přípravy nástrojů podpory na regionální úrovni je nutné, aby představitelé Zlínského kraje
znali fungování podnikatelského prostředí a aktuální potřeby subjektů, které toto prostředí
tvoří a které zároveň největší měrou přispívají k ekonomickému rozvoji kraje.
Zlínský kraj je výrazně průmyslově zaměřen a také do budoucna se počítá se zachováním
významného podílu průmyslové výroby na zaměstnanosti a tvorbě HDP ve Zlínském kraji.
Proto byla identifikována potřeba zmapovat kvalitativní aspekty a očekávání vývoje
zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, což napomůže tvorbě vhodných podpůrných
nástrojů na úrovni kraje a zvýší schopnost představitelů Zlínského kraje ovlivňovat žádoucím
způsobem nastavení podpůrných nástrojů v oblasti zpracovatelského průmyslu.
I.2 Využití analýzy
V celé řadě evropských regionů probíhá diskuse o vhodnosti plošného či odvětvově
selektivního přístupu k podpoře podnikání a inovací. Zlínský kraj je v evropském měřítku
velmi malým regionem a převážná část podpůrných opatření vždy byla zaměřena plošně.
Výjimkou jsou pouze selektivně zaměřené podpory na mapování a vytvoření klastrů ve
významných průmyslových odvětvích Zlínského kraje, avšak další podpůrné nástroje
Zlínského kraje, které mohou členské firmy vzniklých klastrů využívat, jsou opět plošnými
nástroji, nabízenými i dalším subjektům mimo klastry.
Přístup EU však prosazuje při podpůrných aktivitách cestu důrazu na specializaci
a excelenci v regionálním pojetí, která využívá komparativních výhod jednotlivých regionů.
Pro realizaci tohoto přístupu je však nutné vymezit klíčové obory, na které má být podpora
www.sociotrendy.cz
zaměřena. Zlínský kraj dlouhodobě mapuje, zejména s využitím statistických ukazatelů,
zpracovatelský průmysl v regionu, avšak dosud chybí komplexní analýza, která kromě
srovnání stávajících statistických ukazatelů přinese i srovnání s údaji jiných regionů
a zejména pohled významných regionálních firem, který může rychleji pomoci s rozvojem
v odvětvích. Na základě analýzy je možné vymezit konkrétní odvětví zpracovatelského
průmyslu, která splňují předpoklady regionální komparativní výhody a mají potenciál na
vytvoření a dlouhodobé udržení výjimečné pozice na trhu. Analýza bude využita zejména při
probíhající aktualizaci Regionální inovační strategie a při přípravě konkrétních podpůrných
nástrojů, které by měly na základě aktualizované strategie směřovat ke zvýšení excelence ve
vymezených odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Analýza by měla mít
také vazbu na významné rozvojové projekty směřující (přímo či nepřímo) do oblasti podpory
zpracovatelského průmyslu v kraji (např. budování výzkumně-vývojové infrastruktury UTB ve
Zlíně, obsazování zóny Holešov a další), které jsou realizovány či připravovány ve Zlínském
kraji, ať již ze strany akademického, veřejného či podnikatelského sektoru.
Zlínský kraj Analýzu zpracovatelského průmyslu využije také při jednání s potenciálními
investory a k mapování potenciálu subdodavatelských firem v oblasti zpracovatelského
průmyslu. Zároveň může analýza sloužit také představitelům podnikatelského sektoru při
srovnávání vlastní výkonnosti s obdobnými subjekty v kraji a k přípravě vlastních rozvojových
projektů. V neposlední řadě také akademickému sektoru pro zpracování analytických
a strategických dokumentů např. popisujících zpracovatelský průmysl a rozvojové aspekty
Zlínského kraje.
I.3 Historické souvislosti vývoje zpracovatelského průmyslu ve
Zlínském kraji
Zlínský kraj byl v minulosti považován za ekonomicky silnou oblast s vysokou koncentrací
velkých průmyslových podniků. Úrodné nížiny na Zlínsku sloužily již ve středověku
k pěstování zemědělských plodin a díky tomu se zde poté mohl vyvinout vyspělý
zpracovatelský průmysl. Mezi lety 1850 a 1870 vzniklo mnoho sklářských, nábytkářských
a cukrovarnických firem, které zaměstnávaly tisíce lidí. Zvlášť významným obdobím je rok
1894, kdy byl založen obuvnický podnik Baťa.1
I.3.1 Průmysl v meziválečném období
Po vzniku samostatného československého státu se začaly rozšiřovat kožedělné nebo
strojírenské podniky a přibylo moderních průmyslových odvětví. Novým odvětvím se stalo
gumárenství, které zavedl Tomáš Baťa ve Zlíně už ve 20. letech. Baťovo úspěšné podnikání
zajistilo pracovní příležitosti stále více lidem. V roce 1931 už pro něj pracovalo 21 600 lidí.2
Při hospodářské krizi počátkem 30. let sice zaniklo několik podniků (výrobu ukončily např.
cukrovary v Napajedlech a Uherském Ostrohu, sklárny ve Velkých Karlovicích a skončila
i výroba nábytku ve Vsetíně), ale v letech 1935 až 1938 se zájem přesunul do obranného
1
PODHORSKÝ, M. Zlínský kraj. Praha: freytag & berndt, 2006. 160 s. ISBN 80-7316-147-8.
2
Přístup z: http://www.zlinskykraj.net/okraji.php?okraji=historie [cit. 7.6.2011]
www.sociotrendy.cz
průmyslu. Plynové masky začal vyrábět gumárenský podnik v Zubří, v Kunovicích zahájila
provoz letecká továrna s novým letištěm. V Bojkovicích, Bohuslavicích nad Vláří a v Jablůnce
se rozběhly muniční továrny a průmyslový potenciál Zlínského kraje dosáhl světové
konkurenceschopnosti.3
I.3.2 Situace zpracovatelského průmyslu po roce 1945
Po válce byla výroba a obchody znárodněny a staly se státním majetkem. Provoz podniků
a továren byl řízen ministerstvem. Ty se začlenily do národních podniků a ostatní činnosti a
služby zajišťovaly místní podniky a družstva. V důsledku tohoto začleňování byla některým
podnikům změněna jména, např. název Baťa se změnil ve Svit atd.
Mezi lety 1945-1960 se rozvinul slaboproudý elektrotechnický průmysl v Rožnově pod
Radhoštěm (Tesla), chemický průmysl ve Valašském Meziříčí, podnik MEZ v Brumově,
textilka ve Starém Městě a několik strojíren. Strategická pozice podniků v širším regionu
ovlivnila existující technickou infrastrukturu kraje, především dopravní.
I.3.3 Průmysl po roce 1989 - odstátnění a privatizace
Politické změny po roce 1989 měly několik pozitivních i negativních důsledků na
ekonomiku Zlínského kraje. Byl to např. útlum zbrojní výroby, odtržení od Slovenska (tzn.
přerušení důležitých obchodních kontaktů se slovenskými subjekty), špatná dopravní
obslužnost a také rozpad většiny vědecko-výzkumných pracovišť.
Po převodu podniků do rukou soukromých majitelů pokračovala řada z nich ve své
činnosti. V některých odvětvích však došlo k poklesu a oslabení (např. zánik obuvnické
výroby zlínského Svitu; oslabení elektrotechnických podniků). K postupnému rozvoji regionu
přispěla následně možnost vstupu zahraničních investorů do Zlínského kraje. Mezi významné
zahraniční investory vstupující na vznikající trh lze zařadit např. Barum Continental, Tajmac
ZPS, CIE Metal CZ, Zlín Precision, ON Semiconductor CHC.
I.3.4 Stav zpracovatelského průmyslu v posledním desetiletí až do současnosti
Průmyslový potenciál kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, zejména
gumárenského a plastikářského, kovodělného, elektrotechnického, strojírenského,
chemického a potravinářského.4
V roce 2004 působilo ve Zlínském kraji v průměru 168 průmyslových podniků se 100 a více
zaměstnanci, v r. 2009 již v průměru 198 průmyslových podniků. Lze tak zaznamenat růstový
3
MRÁČKOVÁ, H., POKLUDA, Z., RUSZELÁK, J. Putování časem Zlínským krajem. Zlín: Zlínský kraj, 2010. 195 s.
ISBN 978-80-254-8405-0.
4
ISBN 978-80-254-8405-0.
www.sociotrendy.cz
trend, který bude komentován v následujícím textu. Nejpočetněji jsou zastoupeny podniky
vyrábějící kovy, hutní a kovodělné výrobky, producenti pryžových a plastových výrobků. 5
Zlínský kraj začal od roku 2004 podporovat podnikatelské prostředí intenzitním
podněcováním inovačních aktivit. Zahájil přípravu Regionální inovační strategie Zlínského
kraje, přičemž výsledkem je mimo jiné výstavba podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a podpora spolupráce akademického sektoru s inovačními firmami
Zlínského kraje.
Mezi lety 2001-2002 vybudovalo město Zlín průmyslovou zónu u Lužkovic za 133 miliónů
korun a od roku 2007 vzniká místo vnitrostátního veřejného letiště v Holešově Strategická
průmyslová zóna Holešov. Další zóny ve Zlínském kraji byly vybudovány např. v okolí
Uherského Hradiště (Jaktáře), Vsetína (Bobrky), Valašského Meziříčí, Uherského Brodu –
Nivnice, Lešné, dále v Otrokovicích a Chropyni.
V průběhu roku 2009 provedl Zlínský kraj inventarizaci opuštěných výrobních nebo
zemědělských areálů (tzv. „brownfields“). Byly zmapovány a následně byla navržena
strategie jejich využití i způsob finanční podpory pro zpracování projektové dokumentace
pro případné vlastníky, kteří mají zájem zabývat se řešením problémů nevyužitých objektů.6
5
Přístup z: http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/0D00393104/$File/72050505.pdf [cit. 7.6.2011].
6
ISBN 978-80-254-8405-0.
www.sociotrendy.cz
I.4 Východiska a hypotézy
Ve strategických dokumentech Zlínského kraje7 jsou obsažena východiska, z nichž
vyplývají hypotézy týkající se vývoje zpracovatelského průmyslu do roku 2020. Z těchto
dokumentů vybíráme ty, které slouží jako východiska a hypotézy analýzy.
H1 Je předpokládán nárůst malých a středních firem
H2 Okres Zlín zůstane i nadále ekonomickým centrem kraje
H3 Rozvojový potenciál Zlínského kraje směřuje ve svém střednědobém i dlouhodobém
horizontu k reálné konvergenci vůči průměru EU při využití ukazatele HDP na obyvatele.
H4 Proces reálné konvergence rozvojového potenciálu Zlínského kraje vůči celostátnímu
průměru není příliš přesvědčivý
H5 Jako klíčové dle výše tržeb ve zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje se předpokládaly
firmy náležející do sektorů v níže uvedeném pořadí:
(1) Pryžový a plastikářský
(2) Výroba kovů a hutnictví
(3) Chemický
(4) Elektrotechnický
(5) Strojírenský
(5) Potravinářský
H6 S ohledem na počet firem zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje jsou jako klíčové
předpokládány firmy náležející do sektorů v uvedeném pořadí:
(1) Výroba kovů a hutnictví
(2) Elektrotechnický
(4) Potravinářský
(5) Strojírenský
Ostatní sektory s ohledem na jejich četnostní zastoupení ve Zlínském kraji a odpovídající
firmy (např. v papírenském a chemickém průmyslu, ve výrobě nekovových výrobků a v
dřevozpracujícím průmyslu) nejsou pojímány jako četnostně potenciálně expandující.
H7 S ohledem na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje jsou významné
ty firmy, které náležejí do sektorů dle pořadí:
(1) pryžový a plastikářský
(2) výroba kovů a hutnictví
V elektrotechnickém průmyslu je, s ohledem na zaměstnanost, předpokládána stagnace,
rovněž se předpokládá stagnace v potravinářském průmyslu.
7
Zahradník, P., Jedlička, J.: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020; Programy rozvoje územního obvodu Zlínského
kraje 2010-2012, ZK 2010. Poznamenáváme, že hypotézy byly formulovány pro tento dokument bez obsahových změn.
www.sociotrendy.cz
H8
S ohledem na výši výdělků jsou významné ty firmy, které náležejí do sektorů dle
pořadí:
(1) Chemický
(3) Strojírenský
Celková hypotéza:
H9 Vzhledem k tradicím, know-how a kontextu zpracovatelského průmyslu ve Zlínském
kraji zůstane pryžový a plastikářský průmysl i do budoucna mezi dominantními
průmyslovými odvětvími Zlínského kraje. S očekávaným trendem snižující se
industrializace kraje ve prospěch sektoru služeb se jeho podíl na celé ekonomice
Zlínska bude s největší pravděpodobností snižovat.
Zamítnutí případně ponechání hypotéz jako faktuálních výroků je komentováno na
odpovídajících místech textu a je zvýrazněno tučně kurzívou.
I.4.1 Vybrané charakteristiky sledující zpracovatelský průmysl
Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají
ekonomické subjekty z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi
celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách, a mezi spotřebou, oceněnou v kupních
cenách. Sama je tedy také v základních cenách. Sekundární sektor, do něhož se řadí celkově
těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a
stavebnictví, se na tvorbě hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji podílel vysokou mírou až
do roku 2007, v posledních dvou sledovaných letech došlo k mírnému poklesu této
charakteristiky, jak je zřejmé z tabulky 1 a grafu 1. Samotný zpracovatelský průmysl v letech
2007-2009 se však podílel druhým největším podílem (následujícím za službami) na tvorbě
hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji, viz tabulka 2. Nicméně i zde lze vysledovat
v uvedených letech pokles tohoto podílu na tvorbě HPH.
Tabulka 1: Podíl sekundárního sektoru na hrubé přidané hodnotě v krajích ČR (v %)
Kraje/Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
ČR
38,07
37,74
36,73
35,86
38,58
37,87
38,21
38,46
37,61
37,7
19,37
45,53
42,51
41,68
43,94
48,14
48,66
43,57
42,82
45,54
37,03
39
46,9
45,76
19,18
45,09
41,46
40,91
43,52
47,62
50,28
43,19
43,17
44,82
36,58
40,4
47,58
45,34
18,24
43,4
41,29
40,65
41,74
46,14
49,23
41,54
42,96
45,66
35,36
40,02
46,67
43,99
16,42
41,91
39,73
40,23
41,24
46,86
47,31
40,51
43
45,76
35,4
38,4
46,93
44,11
18,05
44,98
42,11
44,26
44,64
51,28
49,6
42,24
43,1
48,76
36,4
41,34
49,12
49,66
18,04
44,1
43,2
42,59
40,05
49,67
50,62
42,91
41,93
48,61
34,9
39,57
47,76
49,62
18,83
45,58
43,43
43,15
39,19
50,5
48,96
43,29
43,2
50,28
34,3
40,1
48,76
48,53
17,99
45,74
43,48
41,92
42,91
50,51
48,92
45,65
43,75
52,49
35,72
40,73
50,25
49,94
17,87
44,39
40,01
42,45
40,93
48,91
46,02
43,26
42,52
51,12
37,28
40,2
50,06
49,01
19,38
45,32
43,87
44,73
40,34
49,02
44,13
43,94
43,17
50,26
35,76
40,77
49,27
46,77
v tom kraj:
Hlavní město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Graf 1: Vývoj podílu sekundárního sektoru (celkem) na tvorbě HPH (v%)
60
50
40
Česká republika
30
Zlínský
20
10
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: ČSÚ
V roce 2009 se jednalo o snížení tohoto podílu o 2 procentní body. Celkový pokles HPH ve
Zlínském kraji byl způsoben poklesem HPH ve zpracovatelském průmyslu v důsledku
ekonomické krize, která oblast služeb příliš nezasáhla. Viz také graf 2.
Tabulka 2: Podíly vybraných odvětví na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH)
Hrubá přidaná hodnota v mil. Kč
v tom podíl odvětví ( %)
A, B Zemědělství, myslivost, lesnictví,
rybolov
C Těžba nerostných surovin
D Zpracovatelský průmysl
E Výroba a rozvod elektřiny,
plynu a vody
F Stavebnictví
G-Q Služby
Zdroj: ČSÚ
2007
2008
2009
148 459
159 436
152 472
2,5
3,5
3,3
0,1
0,1
0,1
40,9
40,7
38,7
1,6
1,6
2,0
7,6
7,6
8,4
47,2
46,4
47,4
Graf 2: Vývoj podílu zpracovatelského průmyslu (celkem) na tvorbě HPH (v %)
42
41
40
39
38
37
r. 2007
r. 2008
r. 2009
Zdroj: ČSÚ
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství
a gumárenství, bereme-li jako hodnotící kritérium výši tržeb za prodej vlastních výrobků a
služeb průmyslové povahy, viz tabulka 3. Společně vytváří téměř polovinu průmyslových
www.sociotrendy.cz
výkonů celého regionu. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a
chemický průmysl.8
Podíly plastikářského průmyslu na celkových výkonech zpracovatelského průmyslu, které
jsou měřitelné prostřednictvím tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové
povahy, byly 46,5 % v r. 2006, 45,3 % v r. 2007, 39,4 % v r. 2008 a v r. 2009 došlo k nárůstu
na 48,5 %. Dá se však předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou
zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i
dřevozpracující průmysl. Nicméně i v těchto odvětvích lze zaznamenat pro rok 2009 pokles
tržeb jako důsledek celosvětové ekonomické krize.9
Tabulka 3: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ
*)
2006
2007
2008
123 215
140 215
139 248 123 456
DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků
9 405
9 617
10 127
8 827
DC výroba usní a výrobků z usní
1 418
1 395
1 409
923
DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku
1 797
1 783
742
1 350
DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk
783
DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken
12 858
13 608
13 705
7 981
DH výroba pryžových a plastových výrobků
57 307
63 574
54 861
59 885
DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
2 951
2 932
2 689
DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků
11 035
13 800
16 927
DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených
7 796
9 828
9 589
DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení
10 710
13 315
17 344
DM výroba dopravních prostředků a zařízení
3 235
5 151
5 972
DN zpracovatelský průmysl jinde neuvedený
3 546
4 032
4 630
D Zpracovatelský průmysl (OKEČ) celkem
2009
1 024
1245
5420
Zdroj: ČSÚ
Měřítkem ekonomické vyspělosti zemí a regionů se obvykle používá ukazatel hrubého
domácího produktu přepočtený na jednoho obyvatele (HDP per capita), který je vyjádřený
8
http://ris.utb.cz/fileadmin/user_upload/Inov_profil_ZK/files/inovacni-prostredi.html
99
Údaje byly získány podle CZ-NACE, i tato okolnost se může projevit prostřednictvím poklesu tržeb, který je způsobený
administrativní změnou.
www.sociotrendy.cz
v paritě kupní síly. V roce 2008 se ukazatel HDP na obyvatele ve Zlínském kraji i v ČR
pohyboval na úrovni 68 % EU. K průměrné ekonomické vyspělosti EU zůstávalo Zlínskému
kraji 32 procentních bodů, v následujícím roce však došlo k poklesu přibližně o jeden
procentní bod. Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a ve Zlínském kraji
v kontextu EU je uveden v tabulce 4 a grafu 3.10 Jak z uvedených údajů vyplývá, proces reálné
konvergence ekonomiky Zlínského kraje se přibližuje (kromě let 2004 a 2005) vývoji v ČR i
vzhledem k průměru EU a neměl by být přerušen ani v období případné krize. Z toho
vyplývá, že hypotézu H3 můžeme akceptovat.
Graf 3: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a ZK (v %) v kontextu EU (EU 27=100 %)
70
68
66
64
62
Česká republika bez Prahy
60
Zlínský kraj
58
56
54
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 4: Regionální HDP na obyvatele (v %; EU = 100)
2000
2001
2002
2003
2004 2005 2006 2007
2008
2009
Česká republika celkem
68,3
70,2
70,3
73,1
74,9
75,8
76,9
79,8
80,3
80,3
59,4
60,5
60,5
62,8
64,7
65,1
65,8
67,8
68,1
67,3
Zlínský kraj
57,1
58,1
58,1
59,9
59,6
61,2
62,6
65,2
68
66,7
Území
Zdroj: ČSÚ
Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR (bez Prahy) a Zlínském kraji v kontextu
ČR v grafu 4 ukazuje, že přibližování vývoje Zlínského kraje v této charakteristice hodnotám
ČR bez Prahy se do roku 2007 příliš nedařilo, avšak od tohoto roku došlo k přiblížení se vývoji
ekonomické úrovně ostatních krajů ČR. Avšak v kontextu celé ČR, tedy i Prahy, hypotéza H4
vyvrácena nebyla a můžeme ji akceptovat.
10
Zdrojové údaje HDP na obyvatele v zemích EU dosahujících vyšší hodnoty než v ČR jsou uvedeny v příloze 1
v tabulce 46 a grafech 1 a 2.
www.sociotrendy.cz
Graf 4: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a Zlínský kraj (v %) v kontextu ČR (ČR=100 %)
88
86
84
82
80
Zlínský kraj
78
76
74
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 5: Regionální HDP na 1 obyvatele (v %; ČR = 100)
Území
Zlínský kraj
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
87
86,3
86
85,9
86,3
85,9
85,6
84,9
84,8
83,8
83,6
82,9
82,6
81,9
79,6
80,7
81,5
81,7
84,7
83
Zdroj: ČSÚ
Charakteristiky, které sledují vývoj zpracovatelského průmyslu v regionu, jsou voleny
s ohledem na dříve zpracované strategické dokumenty.11
Použité charakteristiky dostupné ze statistických zdrojů ČR a EU, které mohou být
komparovatelné a dlouhodobě porovnatelné v rámci časových řad:
1.
Průměrný počet podnikatelských subjektů v kraji
2.
Průměrná výše tržeb (celkem v mil. Kč)
3.
Průměrný počet zaměstnanců ve firmě
4.
Průměrná výše mezd
Mezi další charakteristiky patří údaje, které byly v rámci analýzy dílčím způsobem
zpracovány jednak na úrovni regionu, jednak na úrovni jednotlivých členských států EU.
Makroekonomické údaje jsou analyzovány v kontextu vybraných kapitol a budou použity
k popisu stávajícího stavu i prediktivním závěrům.
11
Strategie rozvoje Zlínského kraje do roku 2020, Programy rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010-2012, ZK 2010
www.sociotrendy.cz
Shrnutí
•
•
•
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství
a gumárenství, bereme-li jako hodnotící kritérium výši tržeb za prodej vlastních
výrobků a služeb průmyslové povahy.
Dá se předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i
nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i
dřevozpracující průmysl.
Z vývoje meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a ve Zlínském kraji v kontextu EU
je zřejmé, že proces reálné konvergence ekonomiky Zlínského kraje se, kromě let
2004 a 2005, přibližuje vývoji v ČR i průměru EU a neměl by být přerušen ani v období
krizí.
www.sociotrendy.cz
II. Analytická část
II.1 Analýza dlouhodobých časových řad statistických ukazatelů
Počet ekonomických subjektů
Ve Zlínském kraji je registrováno v r. 2010 celkem 134 374 ekonomických subjektů, z nichž
v tabulce 1 jsou uvedeny ty subjekty, které byly zařazeny do odvětví zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji. Většinou byl zaznamenán růst počtu těchto subjektů, viz graf 1 a
tabulka 1 v příloze 1.
Nárůst počtu ekonomických subjektů je zřejmý z grafu 1, a to jak všech, tak i tzv.
statistických podniků, tedy takových, které v daném období vykazovaly ekonomickou
činnost. S ohledem na počet podniků se 100 a více zaměstnanci12, jejichž vývoj je uveden
v grafu 2, kdy v letech 2009 a 2010 došlo k jejich poklesu, je zřejmé, že muselo dojít
k nárůstu ekonomických subjektů, které mají méně než 100 zaměstnanců, tedy malých a
středně velkých firem (s počtem 50-100 zaměstnanců; údaje o počtu nových firem se 100250 zaměstnanci nejsou k dispozici). S ohledem na zjištěné údaje můžeme rozhodnout o
platnosti/zamítnutí hypotézy H1 uvedené v první kapitole: Je předpokládán nárůst malých a
středních firem. Proto H1 nezamítáme.
Graf 1: Meziroční vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu ve
Zlínském kraji
160 000
140 000
120 000
Ekonomické subjekty celkem
100 000
80 000
60 000
Z toho: subjekty typu
statistický podnik
40 000
diference
20 000
0
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Zdroj: ČSÚ
Graf 2: Meziroční vývoj průměrného počtu podniků (se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji)
210
200
190
180
170
160
150
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Zdroj: ČSÚ
12
Údaje o počtu podniků s méně než 100 zaměstnanci ve Zlínském kraji ze zdrojů ČSÚ nebyly k dispozici.
www.sociotrendy.cz
Z tabulky 1 lze vyhledat odvětví s nejvyšším počtem ekonomických subjektů. Největší
počet ekonomických subjektů je zaměřen na obory činnosti: výroba kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení; zpracování dřeva, výroba dřevěných,
korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; výroba elektrických zařízení.
Další obory činnosti jsou v tabulce 1 označeny barevně.
Meziroční vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu
Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE je uveden v tabulce 1, celkový vývoj počtu subjektů
s odhadem do r. 2012 v tabulce 3 a grafu 4. V tabulce 1 je v jednotlivých řádcích
odpovídajících odvětvím zpracovatelského průmyslu uveden pomocí šipek nárůst, případně
pokles počtu všech, případně jen aktivních ekonomických subjektů s ohledem na
předcházející rok. Vyjádření změn v navýšení či poklesu registrovaných subjektů
zpracovatelského průmyslu13 je uvedeno v grafu 3. U téměř poloviny odvětví došlo
k nárůstu počtu subjektů, u necelých dvou pětin odvětví k jejich poklesu.
Tabulka 1: Meziroční vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu
Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (všechny subjekty a statistické podniky - aktivní)
Registrované subjekty
roky
Výroba potravinářských výrobků
Výroba nápojů
Výroba textilií
Výroba oděvů
Výroba usní a souvisejících výrobků
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a
slaměných výrobků, kromě nábytku
Výroba papíru a výrobků z papíru
Tisk a rozmnožování nahraných nosičů
Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů
Výroba chemických látek a chemických přípravků
ŠipkyStatistický
Všechnypodnik
aktivní
↑↓
2009
Všechny
subjekty
Všechny
subjekty
Statistický
podnik
2009
2010
889
106
422
897
111
353
↑
↑
↓
455
60
122
467
66
110
1 876
1 945
↑
660
695
274
250
↓
118
106
4 289
3 808
↓
2 421
2 078
63
68
↑
43
54
512
437
↓
386
329
1
1
1
1
228
206
↓
169
148
2010
Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických
přípravků
Výroba pryžových a plastových výrobků
7
6
↓
6
5
505
500
↓↑
343
346
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
681
682
↑
394
394
Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství
60
62
↑
39
42
6 482
6 590
↑
3 515
3 517
126
113
↓
93
89
Výroba elektrických zařízení
2 038
1 832
↓
1 342
1 212
Výroba strojů a zařízení j. n.
475
453
↓
338
328
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a
návěsů
52
50
↓↑
42
43
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
strojů a zařízení
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
13
V deseti odvětvích došlo k navýšení počtu jak všech, tak i aktivních ekonomických subjektů, v devíti odvětvích
došlo k jejich poklesu, ve třech odvětvích došlo k nárůstu pouze aktivních subjektů a u jednoho odvětví se
jednalo o pouze jediný subjekt beze změny.
www.sociotrendy.cz
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
57
58
↑
36
41
Výroba nábytku
952
1 449
↑
680
1 001
Ostatní zpracovatelský průmysl
881
843
↓↑
386
393
1 415
1 540
↑
964
1 014
Opravy a instalace strojů a zařízení
Zdroj: ČSÚ
Graf 3: Změna v počtu registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu ZK v letech 2009 a 2010
4%
13%
44%
39%
Nárůst
Pokles
Nárůst jen aktivních
Shoda
Zdroj: ČSÚ
V tabulce 2 uvádíme pořadí průmyslových odvětví ve Zlínském kraji podle průměrného
počtu podniků (nad 100 zaměstnanců).
Tabulka 2: Pořadí průmyslových odvětví ve Zlínském kraji podle průměrného počtu podniků v r. 2009
CZ-NACE
Pořadí podle počtu podniků (nad 100 zaměstnanců)
Průměrný
počet podniků
%
%
Průmysl celkem
198
Průmysl
celkem=100%
z toho: C Zpracovatelský průmysl
192
97,0
Zpracovatelský
průmysl
=100%
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
41
20,7
21,4
29
14,6
15,1
19
9,6
9,9
16
8,1
8,3
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
15
7,6
7,8
13
6,6
6,8
8
4,0
4,2
7
3,5
3,6
7
3,5
3,6
Zdroj: ČSÚ
Více než pětinou se podílí počet podniků (s více než 100 zaměstnanci) se zaměřením na
výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, na počtu
www.sociotrendy.cz
podniků průmyslu Zlínského kraje, rovněž na zpracovatelském průmyslu Zlínského kraje, viz
poslední sloupec tabulky 5. Následují výroba pryžových a plastových výrobků; výroba
potravinářských výrobků; výroba strojů a zařízení; výroba motorových vozidel (kromě
motocyklů), přívěsů a návěsů a výroba elektrických zařízení v počtech nad deset podniků.
Ostatní odvětví mají průměrně méně než 10 podniků (se 100 a více zaměstnanci).
Předpoklad hypotézy H6 byl, že pořadí odvětví, která budou s ohledem na četnost
subjektů se 100 a více zaměstnanci v pořadí (1) výroba kovů a hutnictví; (2) elektrotechnický;
(3) pryžový a plastikářský; (4) potravinářský; (5) strojírenský. Aktuální pořadí odvětví je:
výroba kovů a hutnictví; pryžový a plastikářský; potravinářský; strojírenský, elektrotechnický.
Počet subjektů v elektrotechnickém průmyslu se posouvá na šestou a sedmou pozici. Jestliže
budeme brát v úvahu elektrotechnický průmysl jako celek, tedy zahrneme-li do tohoto celku
výrobu elektrických zařízení a výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a
zařízení, posune se toto odvětví na třetí pozici s průměrným počtem 11 podniků před odvětví
výroba potravinářských výrobků. Výrobě strojů a zařízení by odpovídalo páté pořadí, jak bylo
hypotézou předpokládáno. Nicméně s ohledem na formulaci hypotézy, kterou je třeba
chápat jako výrok, hypotéza H6 s ohledem na uvedené pořadí nemůže být akceptována.
Druhá část hypotézy, že „ostatní sektory s ohledem na jejich četnostní zastoupení ve
Zlínském kraji a odpovídající firmy (např. v papírenském a chemickém průmyslu, ve výrobě
nekovových výrobků a v dřevozpracujícím průmyslu) nejsou pojímány jako četnostně
potenciálně expandující, by měla být změněna v tom, že počet podniků chemického
průmyslu se posunul na solidní osmé místo.
Vývoj vybraných ukazatelů
V tabulce 3 a grafu 4 jsou uvedeny základní charakteristiky celkového ekonomického
vývoje ve Zlínském kraji v průmyslu. Z grafu 4 je patrný mírný nárůst (po předchozím
poklesu) v tržbách průmyslové povahy a v průměrné hrubé měsíční mzdě, naopak mírný
pokles v průměrném evidenčním počtu zaměstnanců.
Tabulka 3: Vývoj vybraných ukazatelů ekonomického vývoje ve Zlínském kraji v průmyslu
Průmysl1) 2)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Průměrný počet podniků
133
135
159
168
168
170
180
187
201
Tržby za prodej vlastních
výrobků a služeb (mil. Kč)
64 208
68 391
72 651
89 484
103 464
113 372
128 452
145 496
145 314
z toho průmyslové povahy
63 733
67 407
71 357
88 154
101 998
111 777
126 705
143 979
Průměrný evidenční počet
zaměstnanců - fyzické osoby
51 422
51 201
50 636
49 741
49 892
49 484
50 803
Průměrná hrubá měsíční
mzda - fyzické osoby (Kč)
12 826
13 629
14 684
15 477
16 377
17 244
18 432
1)
2)
2009
198
170
142 913
126 402
132 821
53 268
55 078
46 988
44 396
19 813
21 405
21 529
22 640
podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji
od roku 2009 není zahrnuta sekce E - zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
2010
Graf 4: Meziroční vývoj vybraných ekonomických ukazatelů ve Zlínském kraji
160 000
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
Tržby za prodej vlastních výrobků a
služeb (mil. Kč)
z toho průmyslové povahy
Průměrný evidenční počet
zaměstnanců - fyzické osoby
r.
r.
r.
r.
r.
r.
r.
r.
r.
r.
r.
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Průměrná hrubá měsíční mzda - fyzické
osoby (Kč)
Zdroj: ČSÚ
V grafu 5 je uveden vývoj průměrného počtu průmyslových podniků (podniky se 100 a
více zaměstnanci se sídlem v kraji). Ačkoliv počty podniků v roce 2009 a 2010 klesly,
nepředpokládáme, že by tento trend měl být i v budoucnu. Tato situace je však hypotetická a
odvíjí se od celé řady dalších okolností, např. od naplňování obsazenosti průmyslové zóny
v Holešově, od vstupu dalších zahraničních investorů apod.
Graf 5: Meziroční vývoj průměrného počtu průmyslových podniků (podniky se 100 a více zaměstnanci se
sídlem v kraji)
250
200
150
Průměrný počet podniků
100
50
2 Procento klouzavého průměru
(Průměrný počet podniků)
0
Zdroj: ČSÚ
Nejvýznamnější průmyslová odvětví a jejich ekonomické charakteristiky
V tabulce 4 jsou uvedena významná průmyslová odvětví Zlínského kraje z pohledu
podrobněji sledovaných ekonomických charakteristik. Nejvýznamnějším odvětvím
zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji je, porovnáním všech charakteristik, výroba
pryžových a plastových výrobků, následovaná výrobou kovů a hutnictví. Je zřejmé, že počet
ekonomických subjektů neodráží skutečný potenciál kraje co do jejich podílu na vývoji tržeb,
zaměstnanosti a dalších ekonomických charakteristikách.
www.sociotrendy.cz
Tabulka 4: Nejvýznamnější průmyslová odvětví Zlínského kraje – souhrnná tabulka s podniky se 100 a více
14
zaměstnanci se sídlem v kraji pro rok 2009 (CZ-NACE)
Průměrný
počet
podniků
CZ-NACE
Tržby za prodej
Průměrný % z ekonomicky
Průměrná
vlastních výrobků a
evidenční
aktivních
hrubá
služeb průmyslové
obyvatel
počet
měsíční mzda
povahy mil. Kč (běžné zaměstnanců
(415 061
na
ceny)
k
31.12.2009)
zaměstnance
(fyzické
(Kč)
osoby)
Diference
x
průměrné
hrubé
měsíční mzdy
na
zaměstnance
v o odvětvích
ZK (Kč)
Průmysl celkem
198
126 402
46 988
11,32
21 529
178
z toho: C
Zpracovatelský průmysl
192
123 456
45 989
11,1
21 443
92
10 Výroba
potravinářských
výrobků
19
8 827
4 414
1,1
19 761
-1590
15 Výroba usní a
souvisejících výrobků
7
923
1 297
0,3
13 807
-7544
4
708
540
0,1
16 198
-5153
20 Výroba chemických
látek a chemických
přípravků
7
7 981
2 638
0,6
23 918
2567
22 Výroba pryžových a
plastových výrobků
29
59 885
10 567
2,5
23 958
2607
5
1 985
1 289
0,3
22 055
704
6
1 245
947
0,2
18 341
-3010
9 771
6 888
1,7
22 953
1602
11 938
2 381
0,6
22 208
857
3 814
3 060
0,7
18 857
-2494
4 932
3 780
0,9
22 116
765
16 Zpracování dřeva,
výroba dřevěných,
korkových, proutěných
a slaměných výrobků,
kromě nábytku
23 Výroba ostatních
nekovových
minerálních výrobků
24 Výroba základních
kovů, hutní zpracování
kovů; slévárenství
25 Výroba kovových
konstrukcí
a kovodělných
41
výrobků, kromě strojů
a zařízení
26 Výroba počítačů,
elektronických
a optických
8
přístrojů a zařízení
27 Výroba elektrických
zařízení
13
28 Výroba strojů a
16
14
Statistické údaje, které by vytřídily analyzované ukazatele (tržby, průměrný evidenční počet zaměstnanců
apod.) podle velikosti podniků (např. podniky s méně než 100 zaměstnanci), k dispozici nejsou.
www.sociotrendy.cz
zařízení
j. n.
29 Výroba motorových
vozidel
(kromě motocyklů),
15
5 420
3 683
0,9
18 459
-2129
4
1 246
970
0,2
22 452
1101
6
1 350
1 675
0,4
15 407
-5944
3
414
382
0,1
29 503
8152
přívěsů a návěsů
dopravních
prostředků
a zařízení
31 Výroba nábytku
33 Opravy a instalace
x
Diference = rozdíl průměrné hrubé měsíční mzdy na zaměstnance v o odvětvích ZK a průměru hrubé mzdy ve ZK (Kč)
(21351.-Kč pro druhé čtvrtletí 2011)
Zdroj: Statistická ročenka 2010
V tabulce 4 a grafu 6 je uveden meziroční vývoj podílu jednotlivých odvětví na celkových
tržbách zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Ve vývoji podílu tržeb za prodej
vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových tržbách zpracovatelského
průmyslu je patrný nárůst v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků v r. 2009, ač
v předešlém období byl v tomto odvětví klesající trend. Výrazný pokles lze zaznamenat v
odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků a mírný pokles v odvětví Výroba chemických
látek a chemických přípravků. V ostatních odvětví se jedná o relativně stabilní situaci.
Prognózy týkající se konkrétních odvětví s ohledem na zvolenou ekonomickou
charakteristiku však nemusejí být optimální. Vždy na celkovém vývoji participuje i celá řada
neekonomických faktorů, jako je např. oblast vzdělání, věda, politická stabilita, systém
(společenských) hodnot.15
Tabulka 4: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy a podíl na tržbách
*)
zpracovatelského průmyslu podle odvětví OKEČ
2006
mil. Kč
(běžné
ceny)
D Zpracovatelský průmysl (OKEČ)
celkem
15
podíl
tržeb
v odvětví
2006
(%)
2007
mil. Kč
(běžné
ceny)
podíl
tržeb
v odvětví
2007
(%)
2008
mil. Kč
(běžné
ceny)
123 215
100%
140 215
100
139 248
DA výroba potravinářských výrobků
a nápojů, tabákových výrobků
9 405
7,6
9 617
6,9
10 127
1 418
1,2
1 395
1,0
DD zpracování dřeva, výroba
dřevařských výrobků kromě nábytku
1 797
1,5
1 783
1,3
podíl
2009
podíl
tržeb
mil. Kč
tržeb
v odvětví (běžné v odvětví
ceny)
2008
2009
(%)
(%)
123 456
100%
7,3
8 827
7,1
1 409
1,0
923
0,7
742
0,5
1 350
1,1
Např. Lubomír Lízal, „Česko versus svět: zase plichta“, Hospodářské noviny 18.5.2011
www.sociotrendy.cz
DE výroba vlákniny, papíru a výrobků
z papíru; vydavatelství a tisk
783
0,6
DG výroba chemických látek,
přípravků, léčiv a chemických vláken
12 858
10,4
DH výroba pryžových a plastových
výrobků
57 307
DI výroba ostatních nekovových
0,0
1 024
0,7
13 608
9,7
13 705
9,8
7 981
6,5
46,5
63 574
45,3
54 861
39,4
59 885
48,5
2 951
2,4
2 932
2,1
2 689
1,9
DJ výroba základních kovů, hutních a
kovodělných výrobků
11 035
9,0
13 800
9,8
16 927
12,2
1245
1,0
DK výroba a opravy strojů a zařízení
jinde neuvedených
7 796
6,3
9 828
7,0
9 589
6,9
DL výroba elektrických optických
10 710
8,7
13 315
9,5
17 344
12,5
DM výroba dopravních prostředků a
zařízení
3 235
2,6
5 151
3,7
5 972
4,3
5420
4,4
DN zpracovatelský průmysl jinde
neuvedený
3 546
2,9
4 032
2,9
4 630
3,3
Zdroj: ČSÚ
Graf 6: Meziroční vývoj podílů tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových
tržbách zpracovatelského průmyslu (%) podle odvětví OKEČ
60
DA výroba potravinářských výrobků a
nápojů, tabákových výrobků
50
DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z
papíru; vydavatelství a tisk
40
výrobků
30
20
jinde neuvedených
10
zařízení
DN zpracovatelský průmysl jinde
neuvedený
0
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Zpracovatelský průmysl se podílí více než deseti procenty na zaměstnanosti ekonomicky
aktivních obyvatel ve Zlínském kraji, viz tabulka 3 a graf 7. Výroba pryžových a plastových
výrobků se na zaměstnanosti podílí nejvyšším procentem (2,5 %), pořadí ostatních odvětví je
zřejmé z grafu 7.
Graf 7: Podíl jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti ekonomicky aktivních
obyvatel ve Zlínském kraji (v %)
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
Zdroj: ČSÚ
Ačkoliv se podniky v letech 2007-2009 potýkaly s krizovou situací, mzdy nebyly v průměru
touto krizí výrazně zasaženy, viz tabulka 5 a graf 8. Tato situace byla kompenzována
snižováním počtu pracovníků v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Pro rok
2012 je však odhadováno mírné snížení průměrných hrubých mezd s ohledem na údaje
získané terénním šetřením na souboru subjektů zpracovatelského průmyslu. Nicméně jedná
se pouze o odhad, dá se předpokládat, že toto snížení by se mohlo dotýkat např. nově
nastupujících do zaměstnání, případně pouze některých typů firem, jak je uváděno v analýze
kapitoly II.2.B. Graf 8 ukazuje, s ohledem na získané empirické údaje, předpokládaný vývoj
(mírné snížení resp. stagnaci v r. 2012), nicméně graf obsahuje i lineární trend, který snížení
mezd neakceptuje (tenká přímka uvnitř grafu s rostoucí tendencí).
Tabulka 5: Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy - fyzické osoby (Kč), odhad do r. 2012
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 odhad 2011
12 826 13 629 14 684 15 477 16 377 17 244 18 432 19 813 21 405 21 529 22 640
22 488
16
odhad 2012
22840
Zdroj: ČSÚ
16
Odhad byl dělán jednak extrapolací, jednak byl odhad kontrolován s údaji získanými z terénního šetření 2011.
Průměrná mzda ve Zlínském kraji ve 2. Čtvrtletí 2011 byla ČSÚ oznámena ve výši 21 351.- Kč.
www.sociotrendy.cz
Graf 8: Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy - fyzické osoby (Kč), odhad do r. 2012
30 000
20 000
10 000
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
odhad
2011
odhad
2012
Zdroj: Sociotrendy
Mzdy podle odvětví
Časové řady podle odvětví lze analyzovat do r. 2008 pouze z hlediska klasifikace OKEČ.
Data v třídění CZ-NACE nejsou dostupná. Pokud se týká průměrných mezd v jednotlivých
odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, vysoce nad průměrem mezd
Zlínského kraje se tyčí mzdy poskytované v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení,
následuje Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba chemických látek a chemických
přípravků. Ostatní jsou patrny z grafu 9. V grafu jsou odvětví s nadprůměrnými mzdami
zaznamenány vpravo od osy grafu, vlevo jsou odvětví se mzdami podprůměrnými.
Graf 9: Diference výše hrubé mzdy v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu a průměrné hrubé
mzdy ve Zlínském kraji (v Kč)
Výroba pryžových a plastových
výrobků
Výroba chem. látek a chem. řípravků
Výroba kovových konstrukcí a
Výr. ostatních dopravních prostředků a
zařízení
Výroba PC, elektronických a optic. zař.
Výroba strojů a zařízení
Výroba ostatních nekovových
Výroba motorových vozidel kromě
motocyklů, návěsů
Výroba zákl. kovů, hutní zpracování
kovů, slévárenství
Zpracov. dřeva, výroba dřevěných,
korkových, proutěných, kromě nábytku
Výroba nábytku
Výroba usní a souvisejících výrobku
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
II.1.A.1 Oborové hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji17
Vývoj tržeb
Z tabulky 6 a grafu 10 vývoje tržeb je zřejmý prudký nárůst tržeb v odvětví DL výroba
elektrických optických přístrojů a zařízení a DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných
výrobků. Tržby v odvětví DH výroba pryžových a plastových výrobků viditelně poznamenala
v r. 2008 ekonomická krize.
Tabulka 6: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ)
TRŽBY (OKEČ, mil.Kč)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
DA výroba
potravinářských
výrobků a nápojů,
tabákových výrobků
6 581
7 123
7 795
7 364
8 651
8 504
9 405
9 617
10 127
DC výroba usní a
výrobků z usní
3 455
3 457
1 963
1 234
1 231
1 274
1 418
1 395
1 409
619
816
1 779
2 139
1 797
1 783
742
836
567
613
622
617
783
DD zpracování dřeva,
výroba dřevařských
výrobků kromě
nábytku
272
DE výroba vlákniny,
papíru a výrobků z
papíru; vydavatelství a
tisk
1 024
DG výroba chemických
látek, přípravků, léčiv a
chemických vláken
8 347
8 360
7 788
8 953
9 896
10 421
12 858
13 608
13 705
DH výroba pryžových a
16 761
21 915
24 989
39 597
43 047
45 195
57 307
63 574
54 861
DI výroba ostatních
nekovových
2 371
2 399
2 588
2 983
2 743
3 148
2 951
2 932
2 689
DJ výroba základních
kovů, hutních a
4 053
4 604
5 371
6 268
7 844
9 488
11 035
13 800
16 927
DK výroba a opravy
strojů a zařízení jinde
neuvedených
5 784
5 767
4 945
5 263
5 590
6 809
7 796
9 828
9 589
DL výroba elektrických
optických přístrojů
a zařízení
7 053
6 172
6 926
6 027
7 473
7 656
10 710
13 315
17 344
17
Poznamenáváme, že charakteristiky odvětví nacházející se ve Zlínském kraji dle CZ-NACE jsou popsány
v úvodu kapitoly II.I.C.
www.sociotrendy.cz
DM výroba dopravních
prostředků
a zařízení
1 687
1 268
2 108
3 084
6 020
9 385
3 235
5 151
5 972
Zdroj: ČSÚ
Graf 10: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ, mil. Kč)
70 000
60 000
DA výroba potravinářských výrobků a
nápojů, tabákových výrobků
DC výroba usní a výrobků z usní"
50 000
DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z
papíru; vydavatelství a tisk
40 000
DG výroba chemických látek, přípravků,
léčiv a chemických vláken
výrobků"
30 000
minerálních výrobků"
kovodělných výrobků"
20 000
jinde neuvedených
přístrojů a zařízen"
10 000
zařízení"
0
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008
Zdroj: ČSÚ
V tabulce 7 jsou uvedeny tržby ve zpracovatelském průmyslu roku 2009 podle CZ-NACE a
pořadí odvětví podle velikosti tržeb, technologická náročnost jednotlivých odvětví a
procentní podíl tržeb jednotlivých odvětví Zlínského kraje na celkových tržbách v ČR.
Nejvyššími tržbami se na zpracovatelském průmyslu podílí opět výroba pryžových a
plastových výrobků následovaná výrobou počítačů, elektronických a optických přístrojů a
zařízení a výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení.
www.sociotrendy.cz
Uvedená odvětví budou i v následujících letech hrát klíčovou roli v rozvoji ekonomického
potenciálu Zlínského kraje. Nicméně důležitá jsou i další odvětví, např. výroba nábytku.
Tabulka 7: Komplexní údaje: Tržby v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r. 2009, CZNACE (pořadí odvětví s nejvyššími tržbami, procentní podíl tržeb ZK na celkových tržbách ČR, technologické
náročnost, podíly)
Technologická
náročnost*
Česká
republika
(mil.kč)
Rok 2009
22 Výroba pryžových a
26 Výroba počítačů,
elektronických a optických
Zlínský
kraj
(mil.kč)
Česká
Procentní
republika
podíl tržeb v
(mil.kč)
odvětví ZK
na celkových %, ČR=100
%
tržbách v
odvětví ČR
Zlínský
kraj
Vý-
Diference
voj
(ZK-ČR)
(mil.kč)
%
%
ZK=100
%
MLT
139 315
59 885
43,0
7,7
49,7
↑
42
HT
217 502
11 938
5,5
12,0
9,9
↓
-2,1
5,8
8,1
↑
2,3
25 Výroba kovových
konstrukcí a kovodělných
výrobků, kromě strojů a
zařízení
MLT
105 984
9 771
10 Výroba potravinářských
výrobků
LT
139 073
8 827
6,3
7,7
7,3
↓
-0,4
20 Výroba chemických látek
a chemických přípravků
MHT
82 782
7 981
9,6
4,6
6,6
↑
2
29 Výroba motorových
vozidel (kromě motocyklů)
HT
527 405
5 420
1,0
29,1
4,5
↓
-24,6
28 Výroba strojů a zařízení
j. n.
MHT
155 532
4 932
3,2
8,6
4,1
↓
-4,5
27 Výroba elektrických
zařízení
MHT
111 685
3 814
3,4
6,2
3,2
↓
-3
nekovových minerálních
výrobků
MLT
88 415
1 985
2,2
4,9
1,6
↓
-3,3
LT
10 325
1 350
13,1
0,6
1,1
↑
0,5
dopravních prostředků a
zařízení
MHT
34 813
1 246
3,6
1,9
1,0
↓
-0,9
24 Výroba základních kovů,
hutní zpracování kovů;
slévárenství
MLT
124 776
1 245
1,0
6,9
1,0
↓
-5,9
15 Výroba usní a
souvisejících výrobků
LT
2 206
923
41,8
0,1
0,8
↑
0,7
16 Zpracování dřeva,
výroba dřevěných,
korkových, proutěných a
slaměných výrobků, kromě
nábytku
LT
26 513
708
2,7
1,5
0,6
↓
-0,9
33 Opravy a instalace strojů
a zařízení
MLT
47 319
414
9,6
2,6
0,3
↓
-2,3
31 Výroba nábytku
www.sociotrendy.cz
9,2
* Jsou rozlišovány čtyři skupiny odvětví podle technologické náročnosti: HT- High-tech odvětví, MHT-Medium high-tech,MLT-Medium lowtech odvětví a LT-Low-tech odvětví
Zdroj: ČSÚ
Hypotéza H5 předpokládala vysoké tržby odvětví v pořadí (1) pryžový a plastikářský; (2)
výroba kovů a hutnictví; (3) chemický; (4) elektrotechnický; (5) strojírenský; (6)
potravinářský. V současnosti je pořadí změněno tím, že na druhou pozici se dostává
elektrotechnické odvětví, na čtvrtou odvětví výroba potravinářských výrobků. Proto
hypotéza H5 ve výše uvedené formulaci nemůže být akceptována.
Doplňující interpretací je procentní podíl tržeb ZK na celkových tržbách jednotlivých
odvětví v ČR. První místo výroby pryžových a plastových výrobků zůstává zachováno. Ale
další pořadí jsou změněna. Na druhé místo se dostala výroba usní a souvisejících výrobků,
na třetí místo v pořadí výroba nábytku. Změna pořadí je dána změnou celkové výše tržeb
v daném odvětví v ČR (v uvedených odvětvích jsou v ČR celkově tržby nižší). Je však otázkou,
zda by ve Zlínském kraji neměla být podpořena i tato odvětví, může se jednat o unikátní
firmy, které mají tradici a jsou charakteristické právě pro konkrétní oblast (např. Bystřice
pod Hostýnem firmou TON). Další podíly (a pořadí) jsou zřejmé z tabulky.
Vývoj tržeb v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu v kontextu ČR lze
odvodit z grafů 10a až 10d, v nichž jsou uvedeny tržby přepočtené k roku 2005 (rok
2005=100%). Poznamenáváme, že se jedná o odhady, neboť data za Zlínský kraj byla získána
dle číselníku OKEČ18, zatímco zdrojová data za ČR jsou uvedena dle číselníku NACE19.
Z porovnání vývoje v jednotlivých odvětvích v ČR a ve Zlínském kraji lze sledovat, že vývoj
tržeb byl od r. 2006 oproti průměrným podílům (%) v ČR rostoucí v následujících odvětvích:
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě
nábytku, Výroba chemických látek a chemických přípravků, Výroba základních kovů, hutní
zpracování kovů, slévárenství, Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, Výroba
elektrických optických přístrojů a zařízení, Výroba dopravních prostředků a zařízení,
Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků. Vývoj tržeb byl od r. 2006
oproti průměrným podílům v ČR nevyvážený v odvětví Výroba pryžových a plastových
výrobků, které však v r. 2009 zaujímalo v tržbách Zlínského kraje první místo, viz tabulka 7.
Vývoj tržeb byl od r. 2006 oproti průměrným podílům v ČR relativně stabilní v odvětví
Výroba usní a výrobků z usní, kdy vývoj do r. 2008 byl v ČR navíc oproti Zlínskému kraji
výrazně klesající. Jedná se však o odvětví, které v tržbách Zlínského kraje v r. 2009 zaujalo až
třinácté místo (celkem z patnácti odvětví, viz tabulka 7).
Údaje týkající se tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r. 2009
dle CZ-NACE včetně zjištění zvýšení či snížení tržeb vzhledem k údajům za ČR jsou uvedeny
v předposledním sloupci tabulky 7. V posledním sloupci tabulky 7 jsou uvedeny diference
(rozdíly) odpovídajících podílů ve Zlínském kraji a v ČR. Rozdílové hledisko poukazuje, že ve
Zlínském kraji jsou tržby vyšší než tržby v ČR v odvětví Výroba pryžových a plastových
výrobků (rozdíl 42 %), v odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
strojů a zařízení a v odvětví Výroba chemických látek a chemických přípravků (rozdíl 2,3 %),
18
Jedná se o údaje do roku 2008.
19
Zdrojové údaje vývoje tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu v ČR podle NACE byly použity pro vyhledání tendencí
vývoje tržeb v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu a jsou uvedeny v tabulce 47 Přílohy 1.
www.sociotrendy.cz
v odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků (rozdíl 0,7 %) a v odvětví Výroba nábytku
(rozdíl 0,5 %). V ostatních odvětvích jsou tržby v ČR vyšší.
Graf 10 a: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr
roku 2005 = 100 %)
140
120
100
ČR výroba potravinářských výrobků
a nápojů
80
60
ČR výroba usní a výrobků z usní
40
20
0
2006
2007
2008
ČR zpracování dřeva, výroba
Zdroj: ČSÚ
Graf 10 b: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr
roku 2005 = 100 %)
180
DE výroba vlákniny, papíru a
výrobků z papíru; vydavatelství a
tisk
160
140
120
ČR výroba vlákniny, papíru a
tisk
100
80
ČR výroba chemických látek,
60
výrobků
40
ČR výroba pryžových a plastových
výrobků
20
0
2006
2007
2008
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Graf 10 c: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr
roku 2005 = 100 %)
200
180
160
140
120
ČR výroba ostatních nekovových
100
DJ výroba základních kovů, hutních
a kovodělných výrobků
80
ČR výroba základních kovů, hutních
60
DK výroba a opravy strojů a
zařízení jinde neuvedených
40
ČR výroba a opravy strojů a
20
0
2006
2007
2008
Zdroj: ČSÚ
Graf 10 d: Meziroční vývoj tržeb v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji a v ČR (v %; průměr
roku 2005 = 100 %)
250
200
DL výroba elektrických
optických přístrojů a zařízení
150
ČR výroba elektrických
100
prostředků a zařízení
50
ČR výroba dopravních
0
2006
2007
2008
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
II.1.A.1 Vývoj zaměstnanosti
Participace odvětví zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti v kraji vyplývá z tabulky
8 a grafu 11 vývoje zaměstnanosti (dle OKEČ). Je zřejmý jak mírný nárůst, tak i výkyvy
směrem ke snížení počtu zaměstnanců ve většině odvětví. Nárůst je např. v odvětvích výroba
základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba elektrických optických přístrojů a
zařízení, výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených.
Tabulka 8: Meziroční vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ)
Počet zaměstnanců
(OKEČ)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
DA výroba
potravinářských
výrobků a nápojů,
tabákových výrobků
3 480
3 793
4 178
3 923
4 223
3 931
4 281
4 060
4 232
DC výroba usní a
výrobků z usní
5 852
5 709
3 984
2 464
2 243
1 994
1 955
2 001
1 991
457
792
925
1 145
1 070
786
588
596
487
596
569
DD zpracování dřeva,
výroba dřevařských
výrobků kromě
nábytku
415
DE výroba vlákniny,
papíru a výrobků z
papíru; vydavatelství
a tisk
670
621
DG výroba
chemických látek,
přípravků, léčiv a
chemických vláken
2 757
2 388
2 329
2 737
2 008
2 074
2 546
2 644
2 950
DH výroba pryžových
a plastových výrobků
6 385
7 426
7 568
8 629
8 967
8 551
10 080
11 308
11 296
DI výroba ostatních
nekovových
1 742
1 770
1 780
1 839
1 581
1 614
1 486
1 488
1 477
DJ výroba základních
kovů, hutních a
4 272
4 572
4 820
4 753
4 921
5 476
6 303
6 870
7 804
DK výroba a opravy
strojů a zařízení jinde
neuvedených
6 803
6 842
6 315
6 019
5 329
5 434
5 551
6 276
6 404
DL výroba
elektrických
optických přístrojů a
zařízení
9 106
8 554
8 564
8 117
9 302
8 877
8 173
8 509
8 667
DM výroba
dopravních
2 565
2 053
3 061
2 934
3 129
3 391
2 687
2 847
3 648
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Graf 11: Meziroční vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ, počet zaměstnanců)
12 000
10 000
dřevařských výrobků kromě
nábytku
tisk
přípravků, léčiv a chemických
vláken
výrobků
8 000
6 000
DJ výroba základních kovů, hutních
4 000
jinde neuvedených
DM výroba dopravních prostředků
a zařízení
2 000
0
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008
Zdroj: ČSÚ
V tabulce 9 jsou uvedeny počty zaměstnanců zpracovatelského průmyslu v jednotlivých
odvětvích podle CZ-NACE podle pořadí odvětví podle jeho participace na zaměstnanosti dle
evidenčního počtu zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců je evidováno v odvětvích Výroba
pryžových a plastových výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků,
kromě strojů a zařízení, Výroba potravinářských výrobků a výroba strojů a zařízení. Pokud
budeme brát v úvahu procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu
zaměstnanců ČR v daném odvětví (prostřední sloupec tabulky 9), pak pořadí v tomto indexu
je změněno a je zřejmé z grafu 12. Při hodnocení jednotlivých odvětví samostatně je
zřejmé, že největší procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu
zaměstnanců ČR je zastoupen v odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků, pětinou se na
zaměstnanosti v ČR podílí Výroba pryžových a plastových výrobků a na třetím místě je v ČR
Výroba nábytku.
www.sociotrendy.cz
Tabulka 9: Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu ve ZK a ČR v r. 2009
Rok 2009
Průměrný
Průměrný
evidenční
evidenční
počet
počet
zaměstnanců v zaměstnanců
ČR
ve ZK
Procentní
podíl
počtu
zaměstnanců
ve ZK na
celkovém
počtu
zaměstnanců
ČR
20
relativní
podíl na
zaměstna-
relativní
podíl na
zaměstna-
nosti v ČR
nosti v ZK
Rozdíl
(ZK-ČR)
22 Výroba pryžových a plastových
výrobků
50 959
10 567
20,7
8,0
23,7
15,7
25 Výroba kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků, kromě strojů
a zařízení
63 179
6 888
10,9
9,9
15,5
5,6
10 Výroba potravinářských výrobků
58 116
4 414
7,6
9,1
9,9
0,8
28 Výroba strojů a zařízení j. n.
79 801
3 780
4,7
12,5
8,5
-4
29 Výroba motorových vozidel
(kromě motocyklů) přívěsů a
návěsů
127 593
3 683
2,9
20,0
8,3
-11,7
27 Výroba elektrických zařízení
55 751
3 060
5,5
8,8
6,9
-1,9
20 Výroba chemických látek a
chemických přípravků
20 098
2 638
13,1
3,2
5,9
2,7
26 Výroba počítačů, elektronických
a optických přístrojů a zařízení
33 010
2 381
7,2
5,2
5,3
0,1
31 Výroba nábytku
9 409
1 675
17,8
1,5
3,8
2,3
15 Výroba usní a souvisejících
výrobků
2 901
1 297
44,7
0,5
2,9
2,4
23 Výroba ostatních nekovových
38 808
1 289
3,3
6,1
2,9
-3,2
30 Výroba ostatních dopravních
14 228
970
6,8
2,2
2,2
0
24 Výroba základních kovů, hutní
zpracování kovů; slévárenství
41 457
947
2,3
6,5
2,1
-4,4
16 Zpracování dřeva, výroba
dřevěných, korkových, proutěných
a slaměných výrobků, kromě
nábytku
11 757
540
4,6
1,8
1,2
-0,6
33 Opravy a instalace strojů a
zařízení
29 345
382
1,3
4,6
0,9
-3,7
Zdroj: ČSÚ
Rozdíl podílu zaměstnanosti ve Zlínském kraji je o více než 5 % vyšší než v ČR v odvětvích
Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných
výrobků, kromě strojů a zařízení (viz poslední sloupec tabulky 9), dále v odvětvích Výroba
chemických látek a chemických přípravků, Výroba nábytku a Výroba usní a souvisejících
20
Přesně se jedná o průměrný evidenční počet zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji v r.
2009 (CZ-NACE) podle pořadí odvětví s nejvyššími počty zaměstnanců a procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na
celkovém počtu zaměstnanců v ČR.
www.sociotrendy.cz
výrobků je rozdíl vyšší o více než 2 %. Jedná se o významná odvětví zpracovatelského
průmyslu Zlínského kraje.
Graf 12: Procentní podíl počtu zaměstnanců ve ZK na celkovém počtu zaměstnanců ČR v daném odvětví
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Zdroj: ČSÚ
S ohledem na hypotézu H 7, týkající se zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu
Zlínského kraje, bylo hypoteticky předpokládáno, že budou významné ty firmy, které náležejí
do sektorů dle pořadí: (1) pryžový a plastikářský; (2) výroba kovů a hutnictví.
Pořadí firem náležejících do těchto sektorů je aktuálně zachováno, v této části hypotéza
platí. Další část hypotézy však neplatí. Neplatí, že by v elektrotechnickém průmyslu
s ohledem na zaměstnanost, byla (s osmou pozicí v pořadí počtu zaměstnaných osob)
předpokládána stagnace, rovněž předpokládaná stagnace se neprojevila v potravinářském
průmyslu, spíše se jedná o variování počtu zaměstnanců nad 4000 jedinců21. Celkově
hypotéza H7 nemůže být akceptována.
Celková hypotéza H9 nebyla prostřednictvím zjištěných údajů v první části vyvrácena. Další
část, že s očekávaným trendem snižující se industrializace kraje ve prospěch sektoru služeb se
podíl pryžového a plastikářského průmyslu na celé ekonomice Zlínska bude s největší
pravděpodobností snižovat, rovněž vyvrácena není, neboť podíl služeb na tvorbě hrubé
přidané hodnoty ve Zlínském kraji, jak je uvedeno v tabulce 1, má mírně vzrůstající tendenci.
Tendence podílu celkového zpracovatelského průmyslu je celkově mírně klesající. Hypotézu
H9 lze akceptovat.
II.1.A.2 Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy
Ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji došlo k nárůstu hrubé
měsíční mzdy nestejnoměrně dle jednotlivých odvětví. Vývoj hrubé měsíční mzdy ve
21
Pokud bychom předpokládali stagnaci, neměly by být počty zaměstnanců měněny ve větším rozmezí než 50
zaměstnanců. V elektrotechnickém průmyslu se jednalo o nárůst 158 zaměstnanců, v potravinářském o nárůst
172 zaměstnanců. Upřesnění mohou být použita pro formulaci případných nových hypotéz.
www.sociotrendy.cz
zpracovatelském průmyslu jako celku byl analyzován v tabulce 4 kapitoly II.1. V této části se
zabýváme odvětvími zpracovatelského průmyslu, jejich vývojem a diferencemi počítanými
nikoliv od průměrné mzdy ve Zlínském kraji (jak bylo uvedeno v tabulce 2), ale diferencemi
počítanými od průměrných výdělků v ČR v daném odvětví.
Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy ve všech odvětvích zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji (OKEČ) je růstový a je zřejmý z grafu 13a, zdrojová tabulka
časových řad je uvedena v příloze 1 jako tabulka č. 2. Do roku 2008 nejvyšší příjmy patřily
odvětvím: Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a Výroba pryžových
a plastových výrobků.
Diference průměrných hrubých měsíčních příjmů v jednotlivých odvětvích od průměrných
příjmů v odpovídajících odvětvích v ČR jsou zřejmé z grafu 13b. Výrazně vyšší příjmy jsou
pouze v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků a Výroba kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení.
Graf 13a: Meziroční vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve
Zlínském kraji (OKEČ, Kč)
30 000
DA výroba potravinářských
výrobků a nápojů, tabákových
výrobků
DC výroba usní a výrobků z usní"
25 000
dřevařských výrobků kromě
nábytku
tisk
20 000
přípravků, léčiv a chemických
vláken
výrobků"
15 000
minerálních výrobků"
DJ výroba základních kovů,
hutních a kovodělných výrobků"
10 000
DK výroba a opravy strojů a
přístrojů a zařízen"
5 000
prostředků a zařízení"
0
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Do 1000,- Kč pod průměrem v daném odvětví ČR má Výroba usní a souvisejících výrobků,
výroba potravinářských výrobků, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a
zařízení a opravy a instalace strojů a zařízení. Ještě nižší příjmy než v rozmezí od 1000,- Kč do
2500,- Kč pod průměrem v daném odvětví ČR mají odvětví Výroba chemických látek a
chemických přípravků a výroba nábytku. Ostatní odvětví mají ještě nižší příjmy, viz graf 14.
V odvětví Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů jsou průměrné
mzdy ve Zlínském kraji nižší než v ČR téměř o 7000,- Kč.
Graf 13b: Diference výše průměrné hrubé mzdy v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ZK a
průměrné hrubé mzdy v odpovídajících odvětvích ČR (v Kč)
Opravy a inste strojů a zařízení
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných
výrobků
Výroba PC, elektronických a optických
přístrojů a zař.
Výroba strojů a zařízení
Výroba chemických látek a přípravků
Výroba nábytku
Výroba ost. nekovových minerál. výrobků
Zpracování dřeva, výroba dřevěných,
korkových, slam. výrobků, kromě nábytku
Výroba zákl. kovů, hutní zprac., slévárenství
Výroba ostatních dopravních prostředků a
zař.
Výroba motorových vozidel (kromě
motocyklů) přívěsů
Zdroj: ČSÚ
V tabulce 10 je uvedena průměrná hrubá měsíční mzda v odvětvích zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji v jednotlivých odvětvích podle CZ-NACE včetně dalších
charakteristik, jako je pořadí odvětví podle průměrné hrubé měsíční mzdy. Nejlepší platové
podmínky jsou v oborech Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba pryžových a
plastových výrobků (které si v této charakteristice ponechávají významnou přední pozici),
Výroba chemických látek, chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení.
V rámci hypotézy H8 bylo předpokládáno, že dle výše výdělků ve zpracovatelském
průmyslu jsou významné ty firmy, které náležejí do sektorů dle pořadí: (1) chemický, (2)
pryžový a plastikářský; (3) strojírenský. Podle údajů z r. 2009 se jednalo v dané
charakteristice o pořadí odvětví: Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba pryžových a
www.sociotrendy.cz
plastových výrobků (které si i v této charakteristice ponechávají významnou přední pozici),
Výroba chemických látek, chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. S ohledem na změnu reálného pořadí výše
výdělků v sektorech zpracovatelského průmyslu hypotéza H8 být akceptována nemůže.22
Tabulka 10: Průměrné hrubé mzdy zaměstnanců v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji
v r. 2009 (CZ-NACE) podle pořadí odvětví s nejvyššími mzdami zaměstnanců ve ZK
%
Zlínský
kraj
33 Opravy a instalace strojů a zařízení
30 137
29 503
-634
97,9
9,5
22 Výroba pryžových a plastových výrobků
21 958
23 958
2000
109,1
7,7
20 Výroba chemických látek a chemických přípravků
25 729
23 918
-1811
93,0
7,7
25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
22 433
22 953
520
102,3
7,4
30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
28 317
22 452
-5865
79,3
7,2
26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
23 028
22 208
-820
96,4
7,2
23 349
22 116
-1233
94,7
7,1
23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
25 550
22 055
-3495
86,3
7,1
10 Výroba potravinářských výrobků
20 623
19 761
-862
95,8
6,4
21 955
18 857
-3098
85,9
6,1
29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů
25 434
18 459
-6975
72,6
6,0
24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství
23 692
18 341
-5351
77,4
5,9
16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a
20 430
16 198
-4232
79,3
5,2
31 Výroba nábytku
17 650
15 407
-2243
87,3
5,0
15 Výroba usní a souvisejících výrobků
14 541
13 807
-734
95,0
4,5
Rok 2009
(Kč)
Rozdíl
*)
Česká
republika
(Kč)
%
(ZK=100
ZK-ČR
%)
(Kč) (ČR=100%)
*)
Ve sloupci jsou uvedeny podíly průměrné hrubé mzdy jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu vzhledem k celkovému objemu
mezd zpracovatelského průmyslu ve ZK (ZK = 100 %)
Zdroj: ČSÚ
Shrnutí
•
•
•
Ve Zlínském kraji dochází k nárůstu malých a středně velkých podniků.
Největší počet ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci je zaměřen na
obory činnosti: Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a
zařízení; Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných
výrobků, kromě nábytku, Výroba elektrických zařízení.
Ve Zlínském kraji dochází k mírnému nárůstu tržeb průmyslové povahy a mírnému
nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy, naopak k mírnému poklesu průměrného
evidenčního počtu zaměstnanců.
22
V letech do r. 2008 vykazovalo odvětví Výroba chemických látek, chemických přípravků ve Zlínském kraji nejvyšší hrubé
mzdy.
www.sociotrendy.cz
•
•
•
•
Ve vývoji podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na
celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je patrný nárůst v odvětví Výroba
pryžových a plastových výrobků. Výrazný pokles lze zaznamenat v odvětví Výroba
usní a souvisejících výrobků, mírný pokles v odvětví Výroba chemických látek a
chemických přípravků.
Zaměstnanost ve Zlínském kraji je vyšší než v ČR v odvětvích Výroba pryžových a
plastových výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
strojů a zařízení, dále v odvětvích Výroba chemických látek a chemických přípravků,
Výroba nábytku a Výroba usní a souvisejících výrobků.
Průměrné hrubé měsíční příjmy v odvětvích Výroba pryžových a plastových výrobků a
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ve
Zlínském kraji jsou výrazně vyšší než hrubé měsíční příjmy v odpovídajících odvětvích
ČR.
Nejlepší platové podmínky ve Zlínském kraji jsou v oborech Opravy a instalace strojů
a zařízení, Výroba pryžových a plastových výrobků, Výroba chemických látek,
chemických přípravků a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
strojů a zařízení.
II.1.B Regionální hledisko vývoje zpracovatelského průmyslu v kraji
Regionální hledisko je klíčovou okolností pro možnost nasměrovat podporu firmám
zpracovatelského průmyslu, které budou schopny zajistit podmínky pro pozitivní ekonomický
vývoj ve Zlínském kraji. Regionální oblast (okresy, ORP) je statisticky dostupná z registrů
podnikatelských subjektů. Avšak novější údaje než z roku 2005 týkající se vývoje mezd, tržeb,
zaměstnanosti apod. ve zpracovatelském průmyslu podle okresů a ORP krajů k dispozici
nejsou.23 V této kapitole proto uvádíme aktuální data týkající se počtu registrovaných
ekonomických subjektů ve třídění dle okresů a ORP Zlínského kraje a pro argumentovanou
charakteristiku jednotlivých okresů odkazujeme na údaje staršího data.
II.1.B.1 Okresy Zlínského kraje
Tabulka 11 uvádí souhrnné údaje o počtu aktivních registrovaných subjektů
zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE (2010), také
tzv. statistických podniků. Z těchto údajů byl vytvořen graf 14, v němž je uvedeno podílové
zastoupení jednotlivých okresů v konkrétních odvětvích zpracovatelského průmyslu.
Z tohoto grafu vyplývá, že okres Zlín zůstává ekonomickým centrem kraje, takto byla
formulována hypotéza H2. V okrese Zlín je největší podíl všech odvětví podle CZ-NACE,
pouze kromě odvětví a) výroby textilií, b) výroby počítačů, elektronických a optických
přístrojů a zařízení a c) zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a
slaměných výrobků, kromě nábytku. Tato odvětví dominují v okrese Vsetín. Hypotézu H2 lze
akceptovat.
23
Dle vyjádření zaměstnanců ČSÚ - dostupná data z regionálního hlediska v databázi ČSÚ nejsou k dispozici. Tyto údaje
nejsou k dispozici ani z dřívějších období z regionálních charakteristik zpracovatelského průmyslu.
www.sociotrendy.cz
Graf 14: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve
třídění podle CZ-NACE (2010) - 1. část
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Kroměříž
Vsetín
Uherské Hradiště
Zlín
Zdroj: ČSÚ
Graf 14: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje ve
třídění podle CZ-NACE (2010) - 2. část
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Kroměříž
Vsetín
Uherské Hradiště
Zlín
Zdroj: ČSÚ
Tabulka 11: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v okresech Zlínského kraje
ve třídění podle CZ-NACE (2010)
Zlín
Uherské
Hradiště
Vsetín
Kroměříž
50 586
30 769
31 047
21 972
166
129
96
76
Výroba nápojů
22
24
10
10
Výroba textilií
20
19
59
12
Výroba oděvů
282
177
126
110
58
21
20
7
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a
586
431
766
295
27
4
13
10
Registrované ekonomické subjekty 2010 - aktivní
Ekonomické subjekty celkem (všechny)
www.sociotrendy.cz
162
81
49
37
63
31
39
15
Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických
přípravků
3
1
1
181
46
74
45
81
153
115
45
18
12
9
3
1 129
1 089
767
532
23
19
35
12
470
257
258
227
143
85
59
41
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
20
5
8
10
16
14
7
4
Výroba nábytku
298
221
249
233
167
86
99
41
377
250
238
149
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů
a zařízení
Zdroj: ČSÚ
Vývoj počtu všech registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu
v okresech Zlínského kraje dle CZ-NACE je uveden v grafu 15, zdrojové údaje jsou uvedeny
v tabulce 16 v příloze 1. Graf poukazuje na stabilní situaci v jednotlivých okresech.
Graf 15: Vývoj počtu ekonomických subjektů v okresech Zlínského kraje
60 000
50 000
40 000
Zlín
30 000
Uherské Hradiště
Vsetín
20 000
Kroměříž
10 000
0
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: ČSÚ
Vývoj počtu registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu
v okresech Zlínského kraje ve třídění podle CZ-NACE je uveden dle pořadí v tabulkách 17
až 20 v příloze 1.
Statistický popis okresů podle počtu ekonomických subjektů ve Zlínském kraji je doplněn
o další údaje, které umožňují charakterizovat jednotlivé okresy s ohledem na vybrané
ekonomické charakteristiky. Pro tento doplňkový popis jsou použity údaje z roku 2005, které
však aktualizované nejsou. Nepředpokládá se totiž, že by výskyt počtu ekonomických
subjektů koreloval s vývojem tržeb daného odvětví, jak lze usoudit z tabulky 12. Tato tabulka
byla vytvořena z údajů získaných pro konkrétní ekonomické ukazatele, kterými jsou počet
pracovníků, počet aktivních subjektů (firem) a tržby za prodej vlastních výkonů a služeb
www.sociotrendy.cz
v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu a uvádí údaje o celkových příspěvcích
"nadprůměrných" okresů k celkové hodnotě výše uvedených ukazatelů. Tato tabulka může
být podkladem pro hodnocení celkového charakteru jednotlivých okresů Zlínského kraje.
Tabulka 12: Regionální charakteristiky zpracovatelského průmyslu v roce 2005/2009
24
Přehled příspěvku "nadprůměrných" okresů k celkové hodnotě ukazatele jsou označeny hvězdičkami, údaje pod
průměrem ukazatele jsou označeny pomlčkou
*)
Zlín
Uherské Hradiště
Vsetín
Kroměříž
Celkový počet
pracovníků/Počet
aktivních subjektů/
Tržby za prodej vl.
výkonů a služeb
Celkový počet
pracovníků/Počet
výkonů a služeb
Celkový počet
pracovníků/Počet
výkonů a služeb
Celkový počet
pracovníků/Počet
výkonů a služeb
-/III/-
****/III/****
***/II/**
*/II/**
Výroba nápojů
-/I/-
****/I/****
***/I/**
*/I/**
Výroba textilií
-/I/-
-/I/-
*/I/-
-/I/-
Výroba oděvů
-/IV/-
***/I/***
-/III/*
-/III/-
****/II/****
*/I/-
*/I/**
-/I/-
**/IV/-
***/ IV/**
****/IV/***
-/IV/-
**/I/-
-/I/-
-/I/-
-/I/-
***/III/**
-/II/-
-/I/-
-/I/-
Výroba chemických látek a chemických
přípravků
-/II/-
-/I/-
****/I/****
-/I/-
Výroba základních farmaceutických výrobků
a farmaceutických přípravků
-/I/-
-/I/-
-/I/-
****/III/****
*/I/-
****/II/*
-/I/-
Výroba ostatních nekovových minerálních
výrobků
-/II/-
-/III/-
**/III/**
-/I/-
Výroba základních kovů, hutní zpracování
kovů; slévárenství
-/I/-
-/I/-
-/I/-
-/I/-
výrobků, kromě strojů a zařízení
****/IV/****
***/IV/**
***/IV/***
-/IV/-
Výroba počítačů, elektronických a optických
-/I/-
***/I/*
****/I/***
-/I/-
****/IV/*
***/IV/-
***/IV/**
-/IV/-
****/III/***
***/II/**
-/II/-
-/I/-
motocyklů), přívěsů a návěsů
-/I/-
-/I/-
-/I/-
-/I/-
Výroba ostatních dopravních prostředků a
zařízení
-/I/-
****/I/*
-/I/-
-/I/-
Výroba nábytku
-/IV/-
-/IV/-
**/IV/-
****/IV/**
****/III/***
-/II/-
-/II/-
-/I/-
****/IV/***
***/IV/**
-/IV/-
-/III/-
Okresy
Charakteristiky
korkových, proutěných a slaměných výrobků,
kromě nábytku
24
Materiály KÚ Zlínského kraje (Regionální charakteristiky zpracovatelského průmyslu od Adviser EURO, 2005)
www.sociotrendy.cz
*)
x)
Nad průměrem ukazatele: **** 4. kvartil; *** 3. kvartil; ** 2. kvarti; * 1. kvartil;
Symboly IV = více než 200 subjektů; III = 100 – 199 subjektů; II = více než 50 - 99 subjektů; I = do 50 subjektů
Zdroj: Adviser EURO 2005; zpracování Sociotrendy
Charakteristiku okresů Zlínského kraje doplňují údaje o vývoji nezaměstnanosti uvedené
v grafu 16. Ekonomicky nejsilnějšími okresy Zlínského kraje jsou s ohledem na míru
nezaměstnanosti podle pořadí Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín a nejslabším je od druhé
poloviny roku 2009 okres Kroměříž, jehož míra nezaměstnanosti v posledních měsících klesla
na úroveň okresu Vsetín.
Graf 16: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech Zlínského kraje, ve Zlínském kraji a v ČR (v %)
14,0
12,0
10,0
Kroměříž
Uherské Hradiště
Vsetín
8,0
Zlín
ČR
6,0
Zlínský kraj
4,0
2,0
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
r. 2011
Zdroj: Materiály KÚ ZK
Ve všech okresech Zlínského kraje jsou zastoupena odvětví zpracovatelského průmyslu
uvedená v tabulce 12. Jednotlivé okresy charakterizuje zejména jejich podíl na celkovém
ekonomickém výkonu a také míra nezaměstnanosti. Pokud nejsou za okresy aktualizované
údaje z posledních let, bereme v úvahu poslední dostupná data s tím, že tyto údaje
porovnáme s počtem ekonomických subjektů.
Okres Zlín lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví:
• Výroba pryžových a plastových výrobků jak s vysokou zaměstnaností, tak podílem na
tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů)
• Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
s vysokou zaměstnaností a podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem
v odvětví (nad 200 subjektů) a jejich nárůstem
• Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených s vysokou zaměstnaností a podílem na
www.sociotrendy.cz
•
Výroba elektrických zařízení s vysokou zaměstnaností, nižším podílem na tržbách za
produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů)
• Ostatní zpracovatelský průmysl s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na
• Opravy a instalace strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností a podílem na tržbách za
produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů)
• Tisk a rozmnožování nahraných nosičů s vyšší zaměstnaností, vyšším podílem na
• Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků,
kromě nábytku s nadprůměrnou zaměstnaností a počtem firem v odvětví (nad 200
subjektů)
• Výroba papíru a výrobků z papíru s nadprůměrnou zaměstnaností a počtem firem
v odvětví (do 50 subjektů)
• Zvláštní postavení má odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků, které se v
současnosti podílí malým podílem na tržbách za produkci a služby počtem firem
v odvětví (do 100 subjektů)
V okrese Zlín je největší podíl všech odvětví podle počtu aktivních registrovaných
subjektů zpracovatelského průmyslu ve třídění podle CZ-NACE, pouze kromě odvětví Výroba
textilií, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a Zpracování dřeva,
výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Jedná se o
průmyslový okres s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví
Výroba pryžových a plastových výrobků, v odvětví strojírenství Výroba strojů a zařízení j.
n., Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení apod.
(Např. firmy Barum Continental, Tajmac ZPS, Fatra Napajedla v ORP Otrokovice). Okres je
v rámci kraje charakteristický nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je v posledním roce nižší
než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR.
Okres Uherské Hradiště lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví:
• Výroba potravinářských výrobků jak s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách
za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 200 subjektů)
• Výroba nápojů jak s vysokou zaměstnaností, tak podílem na tržbách za produkci a
služby i počtem firem v odvětví (do 50 subjektů)
• Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení jak s vysokou zaměstnaností, tak
podílem na tržbách za produkci a služby s počtem subjektů do 50 firem
• Výroba oděvů s nadprůměrnou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a
kromě nábytku s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i
počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů)
s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem
v odvětví (nad 200 subjektů), nárůst počtu subjektů
• Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení jak s vysokou
zaměstnaností, tak podílem na tržbách za produkci a služby i počtem firem v odvětví
(do 50 subjektů)
• Výroba strojů a zařízení j. n. s vysokou zaměstnaností, s nadprůměrným podílem na
www.sociotrendy.cz
•
•
•
Opravy a instalace strojů a zařízení s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za
produkci a služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů)
Výroba elektrických zařízení s nadprůměrnou zaměstnaností, s počtem firem
v odvětví (nad 200 subjektů)
Nárůst počtu firem Výroba nábytku
Okres Uherské Hradiště je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve
zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků,
např. v Kunovicích sídlí firma Aircraft Industries. Okres je charakteristický druhou nejnižší
mírou nezaměstnanosti, která v posledním půlroce odpovídá průměrné míře
nezaměstnanosti ve Zlínském kraji, je však vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR.
Okres Vsetín lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví:
kromě nábytku s vysokou zaměstnaností, s podílem na tržbách za produkci a služby i
počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů)
• Výroba pryžových a plastových výrobků s vysokou zaměstnaností, s nadprůměrným
podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 100 subjektů),
nárůst počtu registrovaných subjektů
• Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení s vysokou
zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem
v odvětví (do 50 subjektů), pokles počtu registrovaných subjektů
s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a služby a počtem
firem v odvětví (nad 200 subjektů), nárůst počtu registrovaných subjektů
• Výroba elektrických zařízení s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách za
produkci a služby a počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů)
• Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků s nadprůměrnou zaměstnaností,
podílem na tržbách za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 200 subjektů)
• Výroba chemických látek a chemických přípravků s vysokou zaměstnaností a podílem
na tržbách za produkci a služby, který v současnosti neroste a počtem firem v odvětví
do 50 subjektů
• Výroba potravinářských výrobků s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách
za produkci a služby a počtem firem v odvětví (do 100 subjektů), nárůst počtu
registrovaných subjektů
• Výroba nápojů s nadprůměrnou zaměstnaností, podílem na tržbách za produkci a
služby a počtem firem v odvětví (do 50 subjektů), nárůst počtu registrovaných
subjektů
• Výroba nábytku s nadprůměrnou zaměstnaností a počtem firem v odvětví (nad 200
subjektů), bez uvedeného podílu na tržbách, nárůst počtu registrovaných subjektů
Okres Vsetín je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu
zejména v odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. V okrese sídlí
významné firmy, např. ON Semiconductor v ORP Rožnově pod Radhoštěm, firmy DEZA a CIE
METAL CZ v ORP Valašské Meziříčí. Okres je v posledních dvou letech charakteristický druhou
nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. V posledních čtyřech měsících však byla průměrná
www.sociotrendy.cz
míra nezaměstnanosti v tomto okrese pod úrovní deseti procent, avšak vyšší než průměrná
nezaměstnanost ve Zlínském kraji.
Okres Kroměříž lze charakterizovat výrazným zaměřením na odvětví:
• Výroba nábytku s vysokou zaměstnaností, vysokým podílem na tržbách za produkci a
služby i počtem firem v odvětví (nad 200 subjektů), nárůst počtu registrovaných
subjektů
• Výroba potravinářských výrobků s nadprůměrnou zaměstnaností i podílem na tržbách
za produkci a služby i počtem firem v odvětví (do 100 subjektů), nárůst počtu
registrovaných subjektů
• Výroba nápojů s nadprůměrnou zaměstnaností i podílem na tržbách za produkci a
Okres Kroměříž poněkud zaostává za ostatními okresy Zlínského kraje celkově nízkým
výkonem ve zpracovatelském průmyslu (zaměstnanost, tržby), nicméně potenciál okresu je
v odvětví Výroba nábytku (firma TON v ORP Bystřice pod Hostýnem) a v podpoře odvětví
Výroba potravinářských výrobků. Okres je charakteristický nejvyšší mírou nezaměstnanosti,
která však v posledních dvou měsících klesá k úrovni nezaměstnanosti v okrese Vsetín, která
je však vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v kraji i v ČR.
Charakteristika okresů vyplývá i z požadavků na profese, které jsou v jednotlivých
okresech vyžadované Celkově lze říci, že nejžádanější profese v celém kraji jsou řemeslníci a
opraváři. Okres Kroměříž se od ostatních liší tím, že jsou žádané profese pracovníků ve
službách a prodeji. Situace uvedená v grafu 17. Konkrétně dle aktuálních údajů z druhého
čtvrtletí roku 2011 mezi nejvíce poptávané profese v okresech Zlín a Uherské Hradiště patří
řemeslníci a opraváři, v okrese Zlín a Vsetín rovněž obsluha strojů a zařízení, montéři. Lze
upřesnit i počty jednotlivých profesí, které jsou uvedeny v závorce:
V okrese Zlín jsou nejvíce požadované profese řemeslníci a opraváři (226), kovodělníci,
strojírenští dělníci a pracovníci (175); specialisté (102), techničtí a odborní pracovníci (100).
V okrese Uherské Hradiště se jedná o profese řemeslníci a opraváři (142); kovodělníci,
strojírenští dělníci a pracovníci (111), techničtí a odborní pracovníci (61).
V okrese Vsetín jsou nejvíce požadované profese specialisté (96), řemeslníci a opraváři
(95), techničtí a odborní pracovníci (93).
V okrese Kroměříž se jedná o profese řemeslníci a opraváři (62), dále pracovníci ve
službách a prodeji (40).
www.sociotrendy.cz
Graf 17: Nejvíce vyžadované profese v okresech Zlínského kraje
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Obsluha strojů a zařízení, montéři
100%
80%
Řemeslníci a opraváři
60%
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství,
lesnictví, rybářství
Pracovníci ve službách a prodeji
40%
Úředníci
20%
Techničtí a odborní pracovníci
0%
Zlín
Uherké
Hradiště
Vsetin
Kroměříž
Specialisté
Zdroj: MPSV ČR
II.1.B.2 ORP Zlínského kraje
Vývoj počtu všech registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského průmyslu
v ORP Zlínského kraje dle CZ-NACE je uveden v grafu 17, zdrojové údaje jsou uvedeny
v tabulce 3 v příloze 1. Poukazuje na stabilní situaci v tomto indexu, počet podniků ve většině
ORP neklesá.
Graf 17: Vývoj počtu ekonomických subjektů v ORP Zlínského kraje
35 000
30 000
ORP Zlín
Uherské Hradiště
Kroměříž
Vsetín
Uherský Brod
Valašské Meziříčí
Rožnov pod Radhoštěm
Otrokovice
Valašské Klobouky
Luhačovice
Vizovice
Holešov
ORP Bystřice pod Hostýnem
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
2008
2009
2010
Zdroj: ČSÚ
Konkrétní údaje o počtu všech registrovaných ekonomických subjektů zpracovatelského
průmyslu v ORP Zlínského kraje dle CZ-NACE je uveden dle pořadí v tabulkách 4 až 15
v příloze 1.
Počty subjektů, které vykazovaly v roce 2010 ekonomickou činnost (tzv. statistických
podniků, které spadají do všech ekonomických subjektů) v ORP Zlínského kraje jsou uvedeny
v následujících grafech, a to jednak souhrnném grafu 18, kde jsou uvedena všechna odvětví,
jednak v dílčích grafech 18a – 18c, z nichž lze vyhledat jednotlivá odvětví a odpovídající počty
subjektů. Z uvedených grafů je zřejmé, že jednotlivá ORP je možno charakterizovat výrazně
zastoupenými odvětvími a naopak. Graf 18 se jeví být sice nepřehledný, ale je možné v něm
vyhledat ta odvětví, v nichž v konkrétních ORP počet aktivních ekonomických subjektů
www.sociotrendy.cz
přesahuje hranici 200 a více subjektů (v grafu 18 vyznačeno červenou čárou). Jedná se o
odvětví:
kromě nábytku v ORP Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště
• Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení v ORP
Zlín, Kroměříž, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Vsetín a Valašské Meziříčí
• Výroba elektrických zařízení v ORP Zlín
• Opravy a instalace strojů a zařízení v ORP Zlín
Odvětví náležející jednotlivým ORP Zlínského kraje, v nichž se nachází více než 100
aktivních ekonomických subjektů (v grafu 18 vyznačeno tmavou čárou), jsou:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Výroba oděvů v ORP Zlín a Uherské Hradiště;
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků,
kromě nábytku ve všech ORP, kromě Bystřice pod Hostýnem, ORP Luhačovice,
Otrokovice a Vizovice;
Tisk a rozmnožování nahraných nosičů v ORP Zlín;
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ve všech
ORP, kromě Bystřice pod Hostýnem;
Výroba elektrických zařízení v ORP Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž;
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení v ORP Uherské Hradiště;
Výroba nábytku v ORP Bystřice pod Hostýnem, Vsetín, Zlín;
Opravy a instalace strojů a zařízení v ORP Zlín, Uherské Hradiště, Uherský Brod,
Bystřice pod Hostýnem
Ostatní zpracovatelský průmysl v ORP Zlín.
www.sociotrendy.cz
0
www.sociotrendy.cz
Výroba nábytku
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a…
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a…
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě…
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových,…
Výroba oděvů
Výroba textilií
Výroba nápojů
Graf 18: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve třídění
podle CZ-NACE (2010)
600
Zlín
500
Holešov
400
Kroměříž
Luhačovice
300
Otrokovice
200
Uherský Brod
100
Uherské Hradiště
Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zdroj: ČSÚ
Graf 18a: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve
třídění podle CZ-NACE (2010) – 1. Část
600
500
400
300
200
100
0
Výroba
potravinářských
výrobků
Výroba nápojů
Zlín
Kroměříž
Valašské Klobouky
Výroba textilií
Výroba oděvů
Luhačovice
Uherský Brod
Vizovice
Výroba usní a
souvisejících
výrobků
Holešov
Otrokovice
Uherské Hradiště
Vsetín
Zpracování dřeva,
výroba
dřevěných,
korkových,
proutěných a
slaměných
výrobků, kromě
nábytku
Výroba papíru a
výrobků z papíru
Zdroj: ČSÚ
Graf 18b: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve
600
Zlín
500
Holešov
400
Kroměříž
300
Luhačovice
Otrokovice
200
Uherský Brod
100
Uherské Hradiště
Valašské Klobouky
0
Tisk a
rozmnožování
nahraných
nosičů
Výroba
chemických
látek a
chemických
přípravků
Výroba
pryžových a
plastových
výrobků
Výroba
ostatních
nekovových
minerálních
výrobků
Výroba
základních
kovů, hutní
zpracování
kovů;
slévárenství
Výroba
Výroba
kovových
počítačů,
konstrukcí a elektronických
kovodělných
a optických
výrobků,
přístrojů a
kromě strojů a
zařízení
zařízení
Vizovice
Vsetín
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Graf 18c: Počet aktivních registrovaných subjektů zpracovatelského průmyslu v ORP Zlínského kraje ve
300
Zlín
250
Holešov
200
Kroměříž
Luhačovice
150
Otrokovice
100
Uherský Brod
50
Uherské Hradiště
Valašské Klobouky
0
Výroba
elektrických
zařízení
Výroba strojů
a zařízení j. n.
Výroba
motorových
vozidel
(kromě
motocyklů),
přívěsů a
návěsů
Výroba
ostatních
dopravních
prostředků a
zařízení
Výroba
nábytku
Ostatní
zpracovatelský
průmysl
Opravy a
instalace
strojů a
zařízení
Vizovice
Vsetín
Zdroj: ČSÚ
Shrnutí:
•
•
•
•
•
V okrese Zlín je největší podíl všech odvětví podle počtu aktivních registrovaných
subjektů zpracovatelského průmyslu ve třídění podle CZ-NACE (také tzv. statistických
podniků), pouze kromě odvětví Výroba textilií, Výroba počítačů, elektronických a
optických přístrojů a zařízení a Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových,
proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Jedná se o průmyslový okres
s vysokým výkonem ve zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba
pryžových a plastových výrobků, v odvětví strojírenství Výroba strojů a zařízení j. n.,
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení apod.
Sídlí zde významné firmy, např. Barum Continental, Tajmac ZPS, Fatra Napajedla v
ORP Otrokovice.
Okres Uherské Hradiště je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve
zpracovatelském průmyslu zejména v odvětví Výroba ostatních dopravních
prostředků (např. v Kunovicích firma Aircraft Industries).
Okres Vsetín je průmyslovým okresem s vysokým výkonem ve zpracovatelském
průmyslu zejména v odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů
V okrese sídlí významné firmy, např. ON Semiconductor v ORP Rožnově pod
Radhoštěm, firmy DEZA a CIE METAL CZ v ORP Valašské Meziříčí.
Okres Kroměříž poněkud zaostává za ostatními okresy Zlínského kraje celkově nízkým
výkonem ve zpracovatelském průmyslu (zaměstnanost, tržby), nicméně potenciál
okresu je v odvětví Výroba nábytku (firma TON v ORP Bystřice pod Hostýnem) a
v podpoře odvětví Výroba potravinářských výrobků.
Na území Zlínského kraje lze vysledovat lokality na úrovni okresů, kde dochází ke
koncentraci určitých odvětví zpracovatelského průmyslu a na druhou stranu kde je
naopak struktura roztříštěná, bez významného vůdčího podniku, který by na sebe
www.sociotrendy.cz
vázal další firmy. Jedná se o okresy Zlín (s firmami např. Barum Continental, Tajmac
ZPS), Uherské Hradiště (např. s firmou Aircraft Industries) a okres Vsetín (s firmami
např. ON Semiconductor v ORP Rožnově pod Radhoštěm, DEZA). V okrese Kroměříž
významné podniky zpracovatelského průmyslu, které na sebe vážou další podniky,
svá sídla nemají, avšak s ohledem na potenciální vstup investorů do Strategické
průmyslové zóny Holešov i tato situace může být změněna. 25
II.1.C Vývoj zpracovatelského průmyslu v kraji v kontextu vývoje v ČR a EU
Charakteristika odvětví zpracovatelského průmyslu v kraji ZK v kontextu ČR a EU26
Znalostní a technologická úroveň zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje do určité
míry determinuje ekonomický vývoj kraje. Pokud nejsou do vědecko-technického rozvoje
investovány prostředky, zákonitě ztrácí region na své konkurenceschopnosti. Je potřebné
zasazovat i tyto okolnosti do širšího kontextu makroekonomických a strukturálních
ukazatelů. Ukazatelé mohou charakterizovat vliv a dopady vědeckých, technologických a
inovačních procesů na celkový ekonomický rozvoj.
Nejprve jsou uvedeny charakteristiky odvětví nacházející se ve Zlínském kraji dle CZ-NACE,
následně jsou uvedeny základní socioekonomické charakteristiky v kontextu ČR a EU.
Charakteristiky odvětví dle CZ-NACE
CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků
Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje
důležitý pilíř ekonomiky Evropské unie. Podílí se 2 % na HDP. Polovina obratu odvětví je
produkována malými a středními podniky, které vytvářejí podstatnou část podnikatelské
základny a zpracovávají převážnou část agrární produkce. Hlavní vývozní oblastí na prvních
třech místech v roce 2009 bylo Slovensko s podílem 31 %, Německo s podílem 16 % a Polsko
s podílem 9 %. Na dovozu v roce 2009 se podílelo více než čtvrtinou Německo (28 %), Polsko
s podílem 18 % a třetí v pořadí bylo Slovensko s podílem 9 %. Obdobně jako v EU patří i v ČR
sektor potravin k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu.
CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků
Odvětví kožedělného průmyslu tvoří dva obory: Činění a úprava usní (vyčiněných kůží),
zpracování a barvení kožešin, výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků;
Výroba obuvi. Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem
zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráce se zahraničními firmami. Přes
projevy hospodářské krize a dovoz levné obuvi z Číny a dalších zemí došlo v roce 2009 k
meziročnímu zvýšení tržeb v oboru kožedělného průmyslu v ČR celkem o 12,6 %.
25
Celá řada investorů hodlá ve Strategické průmyslové zóně Holešov postavit závody a vytvořit adekvátní
pracovní místa.
26
Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument84178.html
www.sociotrendy.cz
S ohledem na zahraniční obchod ČR mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří
Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko a Itálie, v oblasti dovozu se jedná o Čínu, Itálii,
Německo, Vietnam a Slovensko. Co se týká zahraničního obchodu celé EU 27, lze říci, že v
roce 2009 se i v kožedělném průmyslu se projevila celoevropská krize. V oboru usní a kůží
došlo k výraznému poklesu dovozu do EU 27 o cca 36,0 % proti roku 2008. V oboru
obuvnického průmyslu byli a jsou hlavními dodavateli obuvi do EU 27 výrobci z Číny a
Vietnamu, kteří celkem dodávají do EU 27 více než 60 % z celkového dovozu do EU.
Největšími odběrateli obuvi z EU je USA, Rusko a Švýcarsko. V České republice i EU přetrvává
hlavně regionální charakter kožedělného průmyslu.
CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných
výrobků, kromě nábytku
Výroba dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě
výroby nábytku, dále jen „dřevozpracující průmysl“, patří v České republice k odvětvím s
nejstarší tradicí. Z podílů oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků má vyšší podíl výroba
dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku (72,5 %), následuje výroba
pilařská a impregnace dřeva. Dřevařský průmysl měl v roce 2009 příznivé podmínky rozvoje,
pokud se jedná o dostupnost surové hmoty ke zpracování. Ukazatel tržby za prodej vlastních
výrobků a služeb v odvětví měl v období let 2005 až 2007 stoupající tendenci. Ke konci roku
2008 se projevil dopad celosvětové krize, který pokračoval v roce 2009 poklesem o 13,4 %.
Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat i v následujících dvou letech. Odvětví
zpracovává domácí surovinu, není proto závislé na jejím dovozu. Průmysl je rozmístěn
prakticky na celém území republiky. Na zpracovatelském průmyslu ČR se podílel v roce 2009
téměř 18 %, z toho 97,75 % tvoří domácí společnosti, zbylých 2,25 % společnosti zahraniční.
Dřevařský průmysl ČR vyváží nejvíce produktů do členských zemí EU, zejména do Německa a
Rakouska. Z celkové výroby se do zemí EU vyváží více než tři čtvrtiny (79 %) produkce. Pokud
se jedná o dovoz, na prvním místě zůstává Německo, na druhém je Slovensko.
CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků
Chemický průmysl CZ-NACE 20 má v rámci zpracovatelských odvětví zvláštní pozici,
protože svými výrobky zásobuje prakticky všechny oblasti ekonomiky, navíc do tohoto
odvětví se započítával i farmaceutický průmysl. Rok 2009 byl z hlediska tržeb pro toto
odvětví nepříznivý, v porovnání s rokem 2008 došlo k poklesu o více než 14 %. Ačkoliv v první
stovce „CZECH TOP 100“ firem se v objemu tržeb umístila na 92. místě DEZA (Valašské
Meziříčí) ze Zlínského kraje, tržby u této firmy poklesly v r. 2009 téměř o polovinu (48 %).27
Struktura vývozu a dovozu v tomto odvětví se v posledních letech příliš nemění. Jedná se
zejména o obchodní partnery např. Německo, Slovensko, Polsko. Ze států mimo EU 27 patří k
našim důležitým obchodním partnerům zejména USA a Švýcarsko. Celkově v rámci EU 27
patří český chemický průmysl k méně významným zpracovatelským odvětvím. Na celkových
tržbách EU 27 se ČR podílela jen 1,1 %, zatímco Polsko 2,3 % a Maďarsko 0,7 %. Český
chemický průmysl zažívá v roce 2010, podobně jako ve většině států EU 27, období
konjunktury. Přes nedávnou krizi je chemický průmysl v rámci EU i nadále
konkurenceschopný a patří k hybným sektorům zpracovatelského průmyslu.
27
http://www.mpo.cz/dokument84178.html
www.sociotrendy.cz
CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků
Výroba pryžových a plastových výrobků patří po řadu let k hlavním tahounům české
ekonomiky a zpracovatelského průmyslu. Bezprostředně navazuje na stavebnictví,
automobilový, elektrotechnický a obalový průmysl i další odvětví. V roce 2009 se proto
projevila ekonomická recese na globálních trzích, především v produkci automobilů. Odvětví
se dělí na dva velké obory: Výroba pryžových výrobků a Výroba zboží z plastů. V roce 2000
jeho podíl na tržbách ZP činil cca 4,5 %, v roce 2009 to bylo 6,5 %, což znamenalo v žebříčku
tržeb v odvětvích ZP šesté místo. Z regionálního hlediska má odvětví rozhodující zastoupení
ve Zlínském kraji (s podílem necelé jedné třetiny na celkových tržbách), kde sídlí společnosti
Barum Continental, s.r.o., Mitas, a.s. a Fatra, s.r.o. Největším partnerem ČR je EU 27, která
se na obratu zahraničního obchodu v roce 2009 podílela 84 %, což bylo mírně pod úrovní
roku 2008 (86 %). Hlavním obchodním partnerem vůči ČR zůstává nadále Německo, druhým
největším obchodním partnerem bylo v roce 2009 Polsko a třetím Slovensko. Dalšími velkými
obchodními partnery jsou Itálie, Francie a Rakousko. Postavení gumárenského a
plastikářského průmyslu v Česku je silnější než v EU 27. Podíl tohoto odvětví na
zaměstnanosti v unii se pohybuje jen kolem 4 %, zatímco v Česku je o tři procentní body
vyšší. V rámci porovnání 500 nejvýznamnějších firem střední a východní Evropy v roce 2009
společnost Barum Continental, s.r.o. ze Zlínského kraje získala 95. místo.28
CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
Odvětví zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. K
nejvýznamnějším oborům, které vykazují za odvětví CZ-NACE 23 dlouhodobě nejvyšší
zaměstnanost a nejvyšší podíl tržeb, patří obor Výroba skla a skleněných výrobků a obor
Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Hlavním vývozním artiklem odvětví
je sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace.
Jejich podíl na celkovém vývozu byl v roce 2009 na úrovni cca 75 %, což představuje nárůst o
cca 2 % proti roku 2008. Odvětví má nižší materiálovou náročnost a nižší průměrný podíl
nakupovaných služeb ve srovnání s celkem zpracovatelského průmyslu. Mezi obory jsou však
značné rozdíly zejména v energetické náročnosti a v podílu manuální a strojní práce a tím i
souvisejících nákladů na technologické vybavení provozoven. Mezi nejvýznamnější obchodní
partnery odvětví patří země EU 27 a mezi nimi pak Německo, dále Slovensko a Polsko.
K obchodním partnerům mimo trh EU 27 patří USA, Rusko, Spojené Arabské Emiráty a Čína.
Všechny obory sklářského a keramického průmyslu se od roku 2008 vyrovnávají s dopady
ekonomické krize a stále sílící konkurencí a jsou jejím vývojem ohroženy. Jsou závislé na řadě
navazujících průmyslových odvětví, zejména na vývoji ve stavebnictví a automobilovém
průmyslu. Výrobci stavebních materiálů musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického
růstu, ale zároveň i na další faktory. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká
energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči
odběratelům.
28
http://www.mpo.cz/dokument84178.html
www.sociotrendy.cz
CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství
Hutnictví je právem považováno za základní průmyslové odvětví, neboť výroba kovů je
prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví
vyrábějících investiční (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický
průmysl, stavebnictví) a spotřební zboží. Současně se jedná o odvětví s mimořádnou
fondovou náročností, vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků. V oboru jsou
nutné rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických
procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20-30 let), proto investiční
rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutnictví a zpracování kovů
patří k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Náklady na
energii obecně představují více než 10 % ve struktuře nákladů vyrobeného kovu. Rok 2008
znamenal konec pozitivního rozvoje oboru. Negativní vývoj HDP v r 2009 byl ovlivněn
především výrazným poklesem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, který
se v průběhu roku potýkal s odbytovou krizí a byl nucen omezovat výrobu, odkládat investice
a propouštět zaměstnance. Recese ocelářské výroby v ČR dosáhla v průběhu 2. čtvrtletí r.
2009 svého dna. V 1. pololetí 2009 sice došlo k určitému oživení poptávky, ale zrealizované
objemy dodávek byly podstatně nižší než v období před krizi a další snížení poptávky nastalo
koncem roku 2009. Výraznější nárůst poptávky a tím i růst tuzemského trhu nastal až v
průběhu roku 2010. Co se týká zahraničního obchodu, negativní vliv na zahraniční obchod
v rámci EU představoval hlavně pokles německé ekonomiky, v roce 2009 se meziročně snížil
český vývoz do Německa o 8,5 %.
CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
Toto odvětví zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou
funkci, a nově výrobu zbraní a střeliva. Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do
odvětví je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím
běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto odvětví. Přes různorodost výrobků
odvětví je pro všechny obory skutečnost, že původním materiálovým vstupem do tohoto
odvětví jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v odvětví CZ-NACE 24 Výroba základních
kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných
výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Zejména pro
strojírenský a automobilový průmysl je toto odvětví jedním z nejdůležitějších dodavatelů
komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Toto odvětví se v roce 2009 řadí
na druhé místo podílem 8,7 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci
zpracovatelského průmyslu. Dominantní postavení mezi odběrateli ocelářských výrobků si
stále udržuje odvětví kovodělné výroby a jeho podíl postupně roste. Dalším odběratelským
odvětvím v pořadí je automobilový průmysl, jehož podíl v průběhu sledovaného období
nepatrně vzrůstá, a také stavebnictví. Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je největším
obchodním partnerem Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u
tohoto partnera v podstatě nemění.
CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
Elektrotechnický průmysl patří mezi klíčové sektory české ekonomiky a je jedním z
rozhodujících odvětví zpracovatelského průmyslu. Zahrnuje jak výrobu počítačů,
elektronických a optických přístrojů, tak i související služby. Ve Zlínském kraji se jedná
zejména o firmu On Semocinductor v Rožnově pod Radhoštěm. Na exportu odvětví se podílí
Německo, Nizozemí, Francie a Velké Británie. Na importu má rozhodující postavení Čína, což
www.sociotrendy.cz
je dáno dovozem komunikační a sdělovací techniky (dovoz notebooků, herních zařízení a
sdělovací techniky), dále Německo, Nizozemí a Japonsko. Zahraničně obchodní orientace
tuzemských exportérů a importérů se dlouhodobě podstatně nemění.
CZ-NACE 27 - Výroba elektrických zařízení
Do odvětví výroby elektrických zařízení lze zahrnout velice široké spektrum nabídky
výrobků, které mají především využití jak ve zpracovatelském průmyslu (výroba a rozvod
elektrické energie, doprava apod.), tak i ve spotřebitelské sféře. Největší podíl (téměř
polovinu) tržeb za prodej vlastních výrobků tvoří výroba elektrických motorů, generátorů,
transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení. Na druhém místě s 16 %
zastoupením je výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a
elektroinstalačních zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2009 došlo k
meziročnímu poklesu tržeb až o čtvrtinu, což bylo částečně způsobeno hospodářskou krizí.
Největší nárůst tržeb v období 2005 až 2009 byl zaznamenán u oboru Výroba baterií a
akumulátorů. Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2009 má
Výroba počítačů a periferních zařízení 48 %, na druhém místě je Výroba spotřební
elektroniky s necelými 29 %. Hlavní postavení v exportu má Německo, což je způsobeno
především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou. Mateřské firmy obvykle
zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky a
to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi nevýznamnější dovozce patří opět Německo,
následované Čínou, Itálií a Rakouskem.
CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených
Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení.
Toto odvětví zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí
na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování,
vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a
využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto
oddílu patří i pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou
určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech.
Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví zaujímají dva široké
obory, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotou. A to Výroba
ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební
stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) 35,7 % a Výroba strojů a
zařízení pro všeobecné účely (pecí, sušáren, dopravního a zvedacího zařízení, chladícího,
větracího a klimatizačního zařízení apod.) 25,9 %. Odvětví Výroba strojů a zařízení zaujímá v
rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Toto odvětví se v roce 2009 podílelo
více než 8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu, čímž obsadilo
pomyslné čtvrté místo. Z hlediska dovozu i vývozu je již tradičně dominantním partnerem
Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu, ale i dovozu, pohyboval řádově kolem 40
%. Ve vývozu jsou dalšími partnery Slovensko, Francie, Rusko, Polsko a další země EU.
Dovozními zeměmi, kromě Německa, jsou Itálie, Japonsko, Čína, Francie.
CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
Česká republika má dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. Český
automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České
republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a
www.sociotrendy.cz
zaměstnanosti, i přes hospodářskou krizi, která výrazným způsobem zasáhla prakticky
všechna odvětví zpracovatelského průmyslu. Zároveň tvoří skoro pětinu domácího exportu.
Na koncové výrobce vozidel jsou napojeni výrobci autodílů z dalších odvětví
zpracovatelského průmyslu např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského,
sklářského, textilního a všeobecného strojírenství. V roce 2009 si toto odvětví udrželo, stejně
jako v letech předchozích, největší podíl na tržbách a exportu zpracovatelského průmyslu, a
to i přes meziroční pokles tržeb. V umístění firem z automobilového průmyslu v CZ TOP 100
se společnost Visteon - Autopal, s.r.o., která má v ORP Uherské Hradiště pobočku v obci Hluk
jako výrobce světelné, klimatizační a chladicí techniky pro automobilový průmysl, získala 65.
místo. Automobilový průmysl je stále více proexportně orientované odvětví. Jedná se o
vývoz do zemí EU a to Německa, Francie, Slovenska, Velké Británie, Polska. Dovozními
zeměmi jsou Německo, Polsko, Francie, Slovensko, Španělsko, Maďarsko, Itálie.
CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou
dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří odvětví mezi převážně
proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Je to
odvětví s bohatou historií. Toto odvětví se podílí na celkových tržbách zpracovatelského
průmyslu 1,4 %, u zaměstnanosti je to necelými 1,5 %. Také z hlediska exportu patří mezi
minoritní odvětví. Nicméně, s ohledem na Zlínský kraj, patří mezi významné výrobce v tomto
odvětví kunovický výrobce letounů Aircraft Industries. Mezi největší exportní trhy patří i v
tomto odvětví Německo, na čemž se podílí nejvíce kolejová vozidla a jejich díly (na vývozu
železničního průmyslu se podílelo skoro čtvrtinou), dále Turecko, Francie. Na dovozu se
podílí největším podílem USA (komponenty na vrtulníky a další letadla vyráběná u nás), dále
zejména dovozem kolejových vozidel a jejich komponentů Německo, Rakousko, Slovensko.
Francie dováží díly na letadla, Tchaj-wan součástky na cyklistická kola.
CZ-NACE 31 - Výroba nábytku
Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované
(upravené) dřevo nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované výrobky ze dřeva,
překližky a dýhy, které dodává dřevařský průmysl. Odvětví je charakteristické vysokou
materiálovou náročností, která představuje až 80 % z celkových nákladů. Odvětví se v roce
2009 podílelo 3 % na výsledcích zpracovatelského průmyslu v tržbách za prodej vlastních
výrobků a služeb. Z hlediska výrobků oboru představuje špičkovou evropskou úroveň
především ohýbaný nábytek firmy TON v okrese Kroměříž, lékařská křesla, zejména v
poslední době vyniká velmi dobrou úrovní také kuchyňský nábytek. Z územního hlediska
vývoz výrobků odvětví směřuje především do členských zemí EU. Zejména do Německa, na
Slovensko, do Velké Británie a Rakouska a dalších zemí. Obdobně je tomu i v dovozních
územích, kde hlavními zeměmi dovozu do ČR jsou Německo, Polsko, Čína, dále Rakousko,
Dánsko a další. Lze předpokládat, že hlavní výrobky odvětví budou i nadále dodávány
především do států EU.
CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení
Toto odvětví zahrnuje odborné opravy výrobků vyráběných ve zpracovatelském sektoru,
prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje rovněž
provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků pro zajištění
optimálního fungování a zabránění provozním poruchám těchto výrobků. Na tržbách za
www.sociotrendy.cz
prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílí 2,9 %, což je
pomyslným jedenáctým místem z dvaceti dvou odvětví zpracovatelského průmyslu.
Socioekonomické charakteristiky členských států EU - zaměstnanost29
Zaměstnanost je jedním z klíčových indikátorů, který reflektuje ekonomickou prosperitu
země. Komparace jsou uvedeny jak tabulkami, tak odpovídajícími grafy. Jedná se zejména o
meziroční vývoje zaměstnanosti. Meziroční vývoj počtu zaměstnanců dle všech odvětví dle
CZ-NACE porovnání ČR, EU, krajů NUTS III a regionů soudržnosti NUTS II v ČR (tisíce fyzických
osob) je uveden v příloze jako tabulka 22. Meziroční vývoj počtu zaměstnanců v průmyslu je
uveden v tabulce 1a, podíly těchto zaměstnanců v průmyslu jsou uvedeny v grafu 1.
V tabulce 1b jsou uvedeny relativní hodnoty meziročního vývoj počtu zaměstnanců
v průmyslu vztažené k roku 2000 (rok 2000=100%).
V tabulce 2 je uveden meziroční vývoj počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském
průmyslu v porovnání EU27, EU25 a ČR, který je v zásadě u uvedených skupin konstantní.
Tabulka 1a: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců (Empolyment in persons) v průmyslu dle CZ-NACE (C – F)
porovnání ČR, EU, krajů NUTS III a regionů soudržnosti NUTS II v ČR (tisíce fyzických osob)
Země/Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1 933,5
1 944,1
1 935,2
1 888,0
1 896,4
1 909,4
1 949,1
1 989,5
2 021,6
167,5
164,4
158,7
159,7
158,6
156,5
166,3
162,3
173,0
Středočeský kraj
211,1
208,7
215,1
204,4
208,5
211,2
218,5
235,0
244,8
Jihočeský kraj
125,7
122,7
122,0
118,8
124,9
123,9
121,8
125,7
125,1
Plzeňský kraj
114,6
114,5
115,9
111,5
118,4
126,6
120,5
124,6
125,4
Karlovarský kraj
62,0
60,5
59,2
62,2
61,1
61,3
62,5
60,8
57,6
Ústecký kraj
142,0
151,6
145,9
134,5
133,8
141,8
142,4
142,4
150,9
Liberecký kraj
106,5
106,5
101,9
98,2
107,6
109,1
106,8
105,2
100,8
Královéhradecký kraj
110,2
116,7
118,4
102,4
101,3
114,3
110,0
112,0
116,6
Pardubický kraj
93,3
104,5
107,4
107,0
108,5
105,0
107,6
113,5
114,7
Vysočina
106,7
107,6
108,2
100,4
104,6
104,6
110,5
117,2
105,7
Jihomoravský kraj
208,0
200,9
190,1
199,8
198,3
197,8
203,2
212,0
218,8
Olomoucký kraj
116,8
112,7
118,3
120,0
111,4
111,9
118,8
121,0
116,8
Zlínský kraj
132,0
138,5
138,6
134,7
127,3
119,9
130,0
132,3
133,8
Moravskoslezský kraj
237,1
234,3
235,5
234,4
232,1
225,3
230,0
225,4
237,6
167,5
164,4
158,7
159,7
158,6
156,5
166,3
162,3
173,0
Střední Čechy
211,1
208,7
215,1
204,4
208,5
211,2
218,5
235,0
244,8
ČR
NUTS III
NUTS II
29
Meziroční vývoj počtu osob v populaci celkem (tisíce fyzických osob) členských států EU je uveden v tabulce
21 v příloze 1.
www.sociotrendy.cz
Jihozápad
240,3
237,2
237,9
230,3
243,3
250,6
242,4
250,3
250,5
Severozápad
204,0
212,1
205,1
196,7
194,9
203,1
204,9
203,2
208,5
Severovýchod
310,0
327,7
327,7
307,6
317,4
328,4
324,4
330,7
332,1
Jihovýchod
314,7
308,5
298,3
300,2
302,9
302,4
313,7
329,3
324,5
Střední Morava
248,8
251,2
256,9
254,7
238,7
231,8
248,8
253,3
250,6
Moravskoslezsko
237,1
234,3
235,5
234,4
232,1
225,3
230,0
225,4
237,6
1 002,8
993,9
972,3
960,2
952,5
957,6
963,8
988,3
1 002,8
Belgie
936,9
945,8
914,4
891,0
876,2
872,3
875,7
878,8
884,9
Bulharsko
892,8
873,3
881,8
883,1
905,6
944,8
1 011,0
1 073,9
1 116,6
Kypr
65,3
64,7
65,3
69,2
72,1
74,3
76,1
78,3
80,1
Dánsko
635,0
631,0
616,0
595,0
577,0
579,0
589,0
606,0
614,0
Estonsko
193,4
194,0
186,6
196,8
211,6
208,4
216,1
227,7
228,8
Finsko
639,2
639,8
631,5
619,9
611,5
619,9
631,0
646,8
649,5
Francie
5 865,4
5 881,3
5 796,1
5 709,0
5 652,4
5 620,7
5 746,3
5 664,0
5 614,5
Německo
11 302,7
11 141,6
10 794,3
10 462,0
10 274,0
10 073,0
10 000,0
10 120,0
10 223,0
840,5
868,5
878,8
893,5
899,9
908,1
912,4
942,4
937,8
1 302,5
1 323,0
1 316,8
1 303,3
1 339,8
1 322,3
1 328,4
1 341,4
1 306,9
Irsko
488,7
503,5
495,2
498,0
517,7
542,1
569,1
580,0
537,3
Itálie
6 743,4
6 830,0
6 914,7
6 996,8
6 983,7
7 029,2
7 099,9
7 191,5
Lotyšsko
244,2
250,8
239,0
258,4
268,2
264,6
290,1
312,4
320,4
Litva
373,3
362,3
381,1
398,8
399,6
422,6
439,2
466,9
462,2
Lucembursko
60,8
62,7
64,4
68,9
69,9
71,1
72,8
74,3
76,3
Malta
45,1
45,7
44,6
43,3
41,7
41,6
41,5
41,5
40,4
1 472,5
1 443,2
1 392,5
1 353,4
1 328,7
1 332,3
1 341,2
1 355,4
Další země EU
Rakousko
Řecko
Maďarsko
Nizozemsko
Polsko
4 027,4
4 324,4
3 938,4
3 886,4
3 965,6
4 103,4
4 339,6
4 646,5
4 948,7
Portugalsko
1 632,2
1 609,5
1 614,8
1 561,3
1 527,3
1 478,1
1 455,8
1 444,7
1 408,0
Rumunsko
2 634,2
2 638,7
2 873,8
2 759,8
2 862,0
2 765,4
2 866,3
2 890,1
2 898,5
Slovensko
705,5
701,0
695,6
713,6
708,1
712,7
725,2
740,2
767,7
Slovinsko
340,6
341,1
335,3
329,4
325,6
323,5
324,2
333,7
342,0
Španělsko
4 915,0
5 094,5
5 180,9
5 301,2
5 458,5
5 651,9
5 789,8
5 909,3
5 589,4
Švédsko
1 045,8
1 071,9
1 052,6
1 029,4
996,4
996,0
1 006,3
1 041,4
1 064,2
6 649,6
6 165,6
6 404,7
6 321,9
5 917,9
6 197,0
6 235,4
Spojené království (UK)
Zdroj: EUROSTAT
ČR má ve srovnání s ostatními zeměmi EU největší podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském
průmyslu.
www.sociotrendy.cz
Graf 1: Počet osob zaměstnaných v průmyslu celkem, (% celkového počtu zaměstnanců)
80%
2008
70%
2000
60%
50%
40%
30%
20%
Řecko
Francie
EU27
Lotyšsko
Litva
Nizozemsko
Norsko
UK
Austrálie
Kanada
Dánsko
Švédsko
Bulharsko
Belgie
Švýcarsko
Irsko
Rumunsko
Korea
Estonsko
Polsko
Finsko
Rakousko
Turecko
Španělsko
Japonsko
Slovinsko
Itálie
Portugalsko
Německo
Maďarsko
Slovensko
0%
ČR
10%
Zdroj: EUROSTAT
Tabulka 1b: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců (Empolyment in persons) v průmyslu dle CZ-NACE (C–F)
porovnání ČR, EU, krajů NUTS III a regionů soudržnosti NUTS II v ČR (relativní hodnoty vztažené k roku
2000=100%)
Země/Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
ČR
100,5
100,1
97,6
98,1
98,8
100,8
102,9
104,6
98,1
94,7
95,3
94,7
93,4
99,3
96,9
103,3
Středočeský kraj
98,9
101,9
96,8
98,8
100,0
103,5
111,3
116,0
Jihočeský kraj
97,6
97,1
94,5
99,4
98,6
96,9
100,0
99,5
Plzeňský kraj
99,9
101,1
97,3
103,3
110,5
105,1
108,7
109,4
Karlovarský kraj
97,6
95,5
100,3
98,5
98,9
100,8
98,1
92,9
Ústecký kraj
106,8
102,7
94,7
94,2
99,9
100,3
100,3
106,3
Liberecký kraj
100,0
95,7
92,2
101,0
102,4
100,3
98,8
94,6
Královéhradecký kraj
105,9
107,4
92,9
91,9
103,7
99,8
101,6
105,8
Pardubický kraj
112,0
115,1
114,7
116,3
112,5
115,3
121,7
122,9
Vysočina
100,8
101,4
94,1
98,0
98,0
103,6
109,8
99,1
Jihomoravský kraj
96,6
91,4
96,1
95,3
95,1
97,7
101,9
105,2
Olomoucký kraj
96,5
101,3
102,7
95,4
95,8
101,7
103,6
100,0
Zlínský kraj
104,9
105,0
102,0
96,4
90,8
98,5
100,2
101,4
Moravskoslezský kraj
98,8
99,3
98,9
97,9
95,0
97,0
95,1
100,2
98,1
94,7
95,3
94,7
93,4
99,3
96,9
103,3
Střední Čechy
98,9
101,9
96,8
98,8
100,0
103,5
111,3
116,0
Jihozápad
98,7
99,0
95,8
101,2
104,3
100,9
104,2
104,2
Severozápad
104,0
100,5
96,4
95,5
99,6
100,4
99,6
102,2
Severovýchod
105,7
105,7
99,2
102,4
105,9
104,6
106,7
107,1
Jihovýchod
98,0
94,8
95,4
96,3
96,1
99,7
104,6
103,1
Střední Morava
101,0
103,3
102,4
95,9
93,2
100,0
101,8
100,7
NUTS III
NUTS II
www.sociotrendy.cz
Moravskoslezsko
98,8
99,3
98,9
97,9
95,0
97,0
95,1
100,2
Rakousko
99,1
97,0
95,8
95,0
95,5
96,1
98,6
100,0
Belgie
100,9
97,6
95,1
93,5
93,1
93,5
93,8
94,4
Bulharsko
97,8
98,8
98,9
101,4
105,8
113,2
120,3
125,1
Kypr
99,1
100,0
106,0
110,4
113,8
116,5
119,9
122,7
Dánsko
99,4
97,0
93,7
90,9
91,2
92,8
95,4
96,7
Estonsko
100,3
96,5
101,8
109,4
107,8
111,7
117,7
118,3
Finsko
100,1
98,8
97,0
95,7
97,0
98,7
101,2
101,6
Francie
100,3
98,8
97,3
96,4
95,8
98,0
96,6
95,7
Německo
98,6
95,5
92,6
90,9
89,1
88,5
89,5
90,4
Řecko
103,3
104,6
106,3
107,1
108,0
108,6
112,1
111,6
Maďarsko
101,6
101,1
100,1
102,9
101,5
102,0
103,0
100,3
Irsko
103,0
101,3
101,9
105,9
110,9
116,5
118,7
109,9
Itálie
101,3
102,5
103,8
103,6
104,2
105,3
106,6
Lotyšsko
102,7
97,9
105,8
109,8
108,4
118,8
127,9
131,2
Litva
97,1
102,1
106,8
107,0
113,2
117,7
125,1
123,8
Lucembursko
103,1
105,9
113,3
115,0
116,9
119,7
122,2
125,5
Malta
101,3
98,9
96,0
92,5
92,2
92,0
92,0
89,6
Polsko
107,4
97,8
96,5
98,5
101,9
107,8
115,4
122,9
Portugalsko
98,6
98,9
95,7
93,6
90,6
89,2
88,5
86,3
Rumunsko
100,2
109,1
104,8
108,6
105,0
108,8
109,7
110,0
Slovensko
99,4
98,6
101,1
100,4
101,0
102,8
104,9
108,8
Slovinsko
100,1
98,4
96,7
95,6
95,0
95,2
98,0
100,4
Španělsko
103,7
105,4
107,9
111,1
115,0
117,8
120,2
113,7
Švédsko
102,5
100,7
98,4
95,3
95,2
96,2
99,6
101,8
Další země EU
Zdroj: EUROSTAT
Graf 2a: Meziroční vývoj podílu zaměstnanců v průmyslu dle CZ-NACE (C–F) v ČR a Zlínském kraji (%)
110,0
100,0
ČR
90,0
Zlínský kraj
80,0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: ČSÚ
Počet zaměstnaných osob podle skupin odvětví, zejména zdrojové údaje týkající se
průmyslu ve státech EU (tisíce fyzických osob) v roce 2008, je uveden tabulce 26 přílohy 1.
www.sociotrendy.cz
Tabulka 2: Meziroční vývoj počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu – porovnání EU27, EU25
a ČR
Země/Rok
2000
2001
2002
2003
EU 27
EU 25
ČR
2004
2005
2006
2007
352 642
346 438
344 128
345 406
1 345 623
1 354 162
1 383 837
344 351
340 065
337 184
332 620
329 310
1 377 896
1 391 218
1 387 998
1 372 300
1 363 226
Zdroj: EUROSTAT
Vývoj míry zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let), porovnání
EU27, EU25, EU15, EU 10, jednotlivých ČR, EU a regionů soudržnosti NUTS II v rámci ČR v %,
je uveden v grafech 2 a 3 a zdrojové údaje v tabulce 27 v příloze 1. Ačkoliv se nejedná o data
přímo zpracovatelského průmyslu, lze i tyto údaje použít tak, že sledujeme tvary křivek
(odpovídající nárůstu či poklesu). Argumentace vyplývá z grafu 3b, který je vytvořen z údajů
zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v ČR a je uveden v kapitole III.1.a jako graf 1.
Tvar křivky grafu 3b odpovídá vývoji zaměstnanosti ekonomicky aktivní populace v krajích
ČR, zejména v letech 2008 až 2010, rovněž grafu 2, který komparuje ČR a země EU. Vývoj
zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) byl v letech 2005 a 2006 nižší
než ve státech EU 27, v následujících letech vývoj odpovídá vývoji v EU 27. Dá se
předpokládat, že tento vývoj lze aplikovat i na zpracovatelský průmysl.
Graf 2b: Meziroční vývoj zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) v rámci EU27, EU25,
EU15, EU 10 a v rámci ČR v %
75
70
EU 27
65
EU 25
EU 15
60
EU 10
55
ČR
50
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Zdroj: EUROSTAT
Vývoj zaměstnanosti ve Zlínském kraji (v rámci NUTS II) v letech 2008 -2010 se pohybuje
v rozmezí vývoje zaměstnanosti mezi ostatními regiony ČR, viz graf 3a.
www.sociotrendy.cz
Graf 3a: Meziroční vývoj zaměstnanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) v rámci ČR v %
80
75
Praha
Strední Cechy
70
Jihozápad
Severozápad
65
Severovýchod
60
Jihovýchod
Strední Morava
55
Moravskoslezsko
50
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010
Zdroj: EUROSTAT
Graf 3b: Meziroční vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (ve čtvrtletích) v ČR (průměrný evidenční
počet zaměstnanců – fyzické osoby)
1 600 000
1 400 000
1 200 000
1 000 000
r2000
r2001
r2002
r2003
r2004
r2005
r2006
r2007
r2008
r2009
r2010
r2011
Zdroj:ČSÚ
V regionální disparitě dle míry zaměstnanosti ekonomicky aktivních osob, Česká
republika dosahuje podprůměrných hodnot, jak je uvedeno v grafu 4. Zdrojové údaje jsou
uvedeny v tabulce 28 přílohy 1.
Graf 4: Regionální disparity dle míry zaměstnanosti ekonomicky aktivních osob v % - porovnání EU 27, EU 15
a ČR
14
12
10
8
6
4
2
0
EU 27
EU 15
ČR
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Zdroj: EUROSTAT
Socioekonomické charakteristiky členských států EU - počty podniků
V Meziročním vývoji počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu ve srovnání ČR s EU 27
a EU 25, jak je zřejmé z tabulky 3, k výkyvům nedochází, vývoj podniků je srovnatelný. Toto je
zřejmé i z grafu 5.
Tabulka 3: Meziroční vývoj počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu – porovnání EU27, EU25 a ČR
www.sociotrendy.cz
Stát/Rok
2000
2001
2002
2003
EU 27
EU 25
2 170 425
2 176 613
144 099
131 582
ČR
153 788
2004
2005
2006
2007
2 314 934
2 322 305
2 309 523
2 322 833
149 581
149 203
152 645
2 235 340
2 230 899
153 131
151 252
Zdroj: EUROSTAT
Graf 5: Meziroční vývoj počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu – porovnání EU27, EU25 a ČR
30
2500000
2000000
1500000
1000000
500000
0
EU 27
EU 25
ČR
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: EUROSTAT
Přidaná hodnota podle skupin odvětví
Vývoj HDP v porovnání s ostatními zeměmi EU je zřejmý z tabulky 21a v příloze 1. ČR se ve
výši dosaženého HDP nachází ve druhé polovině mezi komparovanými zeměmi (na 16.
pozici).
Přidaná hodnota podle skupin odvětví je uvedená v tabulce 4. Index poukazuje na rozdíl
mezi čistým provozním ziskem na straně jedné a kapitálovými náklady na straně druhé 31.
Z této tabulky vybíráme průmysl, kde se ČR nachází na osmé pozici indexu charakterizujícího
hodnotu majetku vlastníků firem. V tabulce 5 jsou uvedeny země s vyššími hodnotami
sledovaného indexu, než jsou v ČR. Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině
odvětví průmysl v procentním vyjádření je uvedeno v grafu 7. Na prvním místě se nachází
Německo s nejvyšším podílem v této položce.
Tabulka 4: Přidaná hodnota podle skupin odvětví (mld. PPP US$ – běžné ceny)
Zemědělství,
2)
Lesnictví,
Průmysl
1)
Rybolov
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
2 383
5 389
6 165
2 146
736
5 025
40 753
2 406
35 347
62 762
16 195
75 143
36 442
5 386
43 723
272 045
41 425
365 136
Průmysl
vyjádřeno v %
Obchod, Peněžnictví,
Součet
Veřejné služby,
3)
Stavebnictví
Ubytování, Podnikové
6)
„průmysl“=100
Zdravotnictví
4)
5)
Doprava
služby
%
24,1
12,6
12,5
9,4
8,1
5,1
4,3
2,6
2,5
19 436
6 374
16 007
9 855
2 127
12 675
132 876
14 671
108 353
104 486
17 379
43 312
44 590
6 214
40 368
666 397
49 593
487 885
80 554
17 400
61 208
39 405
6 590
34 439
376 301
30 319
391 563
84 654
11 156
40 571
48 171
4 730
38 630
507 796
34 636
369 885
30
Poznamenáváme, že pokud jde o vyhledání trendů v datech, nemá smysl relativizovat údaje tabulky. Křivky
absolutních čísel vyjadřují trendy dostačujícím způsobem.
31
Index slouží především k posouzení hodnoty majetku vlastníků firem.
www.sociotrendy.cz
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Spojené
království
Španělsko
Švédsko
EU27
Austrálie
Island
Japonsko
Korea
Mexiko
Norsko
Spojené státy
(US)
Švýcarsko
Turecko
OECD
Rusko
388
2 336
1 012
132
7 619
163
24 388
11 358
22 617
5 338
5 148
21 193
11 103
3 534
1 219
1 937
11 465
4 663
3 867
43 348
1 569
696 073
124 348
147 625
40 452
69 816
72 592
42 619
33 877
13 242
2,4
2,4
2,2
1,5
1,5
1,5
1,4
1,4
1,3
1,2
0,6
0,5
0,4
0,2
0,2
1 747
5 352
2 998
2 152
8 171
310
109 760
36 367
46 096
15 872
21 244
33 552
14 477
9 402
4 326
5 157
8 871
7 800
19 204
39 482
1 896
801 312
174 901
115 598
54 846
71 610
44 222
55 045
21 036
11 528
5 202
16 063
9 785
7 882
38 210
2 243
484 666
133 088
159 095
59 943
71 290
69 452
103 729
29 486
11 722
4 477
9 337
6 986
5 965
40 025
2 532
602 209
148 426
113 941
56 652
61 932
41 055
72 903
16 538
9 818
17 777
360 686
0,1
125 020
659 670
423 414
468 291
35 425
5 603
256 333
19 991
683
62 997
31 416
53 124
2 820
233 793
70 496
2 876 842
154 198
1 886
937 359
344 684
472 492
108 836
0,1
0,1
156 920
17 107
922 053
58 036
1 022
264 249
82 227
113 717
12 765
315 938
77 790
4 040 665
238 811
2 608
1 186 023
237 885
321 634
46 601
337 739
63 053
3 013 911
166 318
2 063
885 434
231 236
445 653
41 388
295 747
84 544
3 229 342
145 286
2 405
1 072 362
242 973
204 683
51 617
165 000
2 216 200
631 800
4 516 300
2 439 900
3 406 500
4 151
79 066
72 934
205 467
17 744
48 854
77 292
196 746
72 548
297 956
82 858
106 803
123 981
754 914
164 481
397 556
789 365
314 948
1) OKEČ A, B – Zemědělství, lesnictví a rybolov; 2) OKEČ C,D,E – Těžba nerostných surovin; Zpracovatelský
průmysl; Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; 3) OKEČ F – Stavebnictví; 4) OKEČ G,H,I – Obchod, ubytování a
stravování; Doprava, skladování a spoje; 5) OKEČ J,K – Peněžnictví a pojišťovnictví, podnikové služby; 6) OKEČ
N–Q Zdravotnictví a sociální péče; Veterinární činnosti; Veřejné, sociální a osobní služby
Zdroj: Eurostat, OECD
Tabulka 5: Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl. (mld. PPP US$ – běžné ceny)
Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl
Průmysl
2)
Německo
696 073
Itálie
365 136
Spojené království (UK)*
360 686
Francie
272 045
Španělsko
233 793
Polsko
147 625
Nizozemsko
124 348
Česká republika (ČR)
75 143
www.sociotrendy.cz
Graf 7: Pořadí zemí EU podle přidané hodnoty ve skupině odvětví průmysl v procentním vyjádření.
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
Kypr
Malta
Lotyšsko
Lucembursko
Litva
Estonsko
Slovinsko
Bulharsko
Dánsko
Slovensko
Irsko
Portugalsko
Řecko
Maďarsko
Belgie
Finsko
Švédsko
Rakousko
Rumunsko
Česká republika
Polsko
Nizozemsko
Francie
Španělsko
Itálie
Spojené království
Německo
0,0
Hrubá tvorba fixního kapitálu32
V rámci zemí EU existují velmi podstatné rozdíly v míře investic. Meziroční vývoj hrubé
tvorby fixního kapitálu je uveden v tabulce 44. V grafu 8 je uvedena struktura hrubého
fixního kapitálu. V ČR je více než polovina tohoto kapitálu v části movitých investic, dále
strojů a zařízení. V podílu hrubého fixního kapitálu v oblasti investic do ostatních strojů a
zařízení se jedná přibližně o vice než desetiprocentní podíl. V grafu 9 je uveden meziroční
vývoj těch zemí, které v této charakteristice ČR převyšují, nicméně dvanáctá pozice
poukazuje na nadprůměrné investice ČR. Dá se očekávat, že tento trend zůstane zachován
i v budoucnu.
Tabulka 6: Celkové investice - Hrubá tvorba fixního kapitálu (mld. PPP US$ – běžné ceny)
32
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Belgie
60
61
59
59
64
70
76
82
90
Bulharsko
8
10
11
12
13
16
19
24
30
Česká republika
43
46
47
49
51
52
57
64
64
Dánsko
31
31
32
32
34
35
42
45
44
Estonsko
3
4
5
6
6
7
9
10
9
Finsko
27
28
27
27
30
32
35
41
43
Francie
299
317
321
320
341
373
413
455
484
Irsko
25
26
28
31
36
43
48
52
42
Itálie
296
314
320
318
327
342
376
400
405
Kypr
2
3
3
3
3
3
4
4
5
Litva
6
7
8
9
9
10
12
16
15
Lotyšsko
5
5
6
6
7
9
10
12
11
Lucembursko
5
5
6
6
6
7
7
8
8
Maďarsko
29
32
35
35
37
39
40
41
43
Malta
2
2
1
1
1
2
2
2
2
Údaje týkající se kompenzace zaměstnavatelů, jak bylo požadováno, jsou uvedeny v tabulce 29 přílohy 1.
www.sociotrendy.cz
Německo
458
443
417
421
432
450
505
548
580
Nizozemsko
103
104
103
100
102
108
123
133
145
Polsko
96
87
83
83
90
96
113
137
152
Portugalsko
50
51
51
48
48
52
54
57
59
Rakousko
55
54
53
57
58
60
64
68
72
Rumunsko
12
11
10
10
10
13
17
24
27
Řecko
43
47
53
58
59
56
65
68
66
Slovensko
15
19
19
18
19
23
26
29
31
Slovinsko
9
9
9
10
11
12
14
15
17
Spojené království
263
274
288
291
317
330
363
388
384
Španělsko
222
239
261
283
311
349
409
444
434
Švédsko
45
45
45
46
50
53
61
69
73
2 185
2 253
2 280
2 326
2 469
2 639
2 966
3 242
3 380
124
136
156
169
181
201
216
241
246
2
2
2
2
2
3
4
3
3
Japonsko
818
822
795
800
842
902
950
983
1 006
Kanada
167
178
183
194
213
241
268
287
294
Korea
243
248
268
283
303
316
337
362
383
Mexiko
211
202
202
210
234
262
301
327
356
Norsko
30
30
30
30
35
41
49
57
62
Nový Zéland
16
18
19
21
23
25
26
28
27
EU27
Austrálie
Island
Spojené státy (US)
1 982
1 981
1 932
2 017
2 218
2 452
2 623
2 655
2 576
Švýcarsko
52
51
52
51
54
56
63
70
74
Turecko
120
89
96
100
140
164
199
206
207
OECD
5 930
5 982
5 983
6 160
6 659
7 235
7 914
8 347
8 455
Izrael
28
27
27
25
26
27
30
36
36
Rusko
165
201
208
244
268
296
389
493
626
Graf 8: Struktura celkových investic podle předmětu investice, 2008
Obydlí, ostatní budovy a stavby
Dopravní prostředky
Ostatní stroje a zařízení
Nehmotná fixní aktiva
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
Irsko
Finsko
Francie
Korea
Estonsko
Slovinsko
Španělsko
Nizozemsko
Maďarsko
Rakousko
Dánsko
US
Itálie
ČR
Německo
Slovensko
Belgie
Švédsko
0%
Řecko
10%
www.sociotrendy.cz
Graf 9: Celkové investice - Hrubá tvorba fixního kapitálu (mld. PPP US$ – běžné ceny)- země dosahující
vyšších hodnot než ČR
700
Německo
600
Francie
Španělsko
500
Itálie
Spojené království (UK)
400
Polsko
Nizozemsko
300
Belgie
Švédsko
200
Rakousko
Řecko
100
Česká republika (ČR)
0
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008
Zdroj: EUROSTAT
Meziroční vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu od roku 2000 do 2012 (předpokládaný
vývoj) ve srovnání EU27, zemí eurozóny, ČR a regionu NUTS II Střední Morava v mil. EURO za
všechna odvětví dle CZ-NACE, je uveden v grafu 10. Vývoj v ČR odpovídá celkovému vývoji
v EU. Vývoj odpovídající Střední Moravě, tedy Zlínskému kraji, byl v letech 2002 až 2007
kolísavý, v r. 2007 došlo k propadu pod úroveň ČR i EU. Údaje dalších let k dispozici nejsou.
Vývoj objemu tvorby hrubého fixního kapitálu v šesti základních typech aktiv dle CZ-NACE je
obdobný jako vývoj celkový, uvedený v grafu 10, odpovídající tabulky 30 až 33 jsou uvedeny
v příloze 1.
Graf 10: Meziroční vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu - srovnání EU27, zemí eurozóny, ČR a regionu NUTS II
Střední Morava v mil. EURO za všechna odvětví dle CZ-NACE (v %, relativně rok 2001 = 100 %)
160
140
120
EU 27
100
80
Eurozóna
60
ČR
40
Střední Morava
20
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: EUROSTAT
www.sociotrendy.cz
Stav přímých zahraničních investic ČR ve srovnání s ostatními zeměmi EU je uveden
v grafu 11, zdrojové údaje v tabulce 34 přílohy 1. Je zřejmé, že přímé investice ČR v zahraničí
jsou vysoce podprůměrné.
Graf 11: E-19 Stav přímých zahraničních investic, k 31.12. 2008 (mld. US$ – běžné ceny)
1 600
států v zahraničí
1 400
ve státech
1 200
1 000
800
600
400
Rakousko
Čína
Finsko
Korea
Portugalsko
Řecko
Polsko
Maďarsko
Turecko
ČR
Slovinsko
Estonsko
Litva
Slovensko
Bulharsko
Lotyšsko
Rumunsko
0
US*
UK
Německo
Francie
Nizozemsko
Švýcarsko
Japonsko
Španělsko
Belgie
Kanada
Itálie
Švédsko
Rusko
Austrálie
Dánsko
Norsko
Irsko
200
* US: stav přímých zahraničních investic US v zahraničí - 3 162 mld. US$
Zdroj: UNCTAD
Hrubá přidaná hodnota v těžbě a dobývání, zpracovatelském průmyslu, výrobě a rozvodu
elektřiny, plynu a vody
Ze souhrnné tabulky 7 vyplývá, že Česká republika dosahuje vyšších hodnot hrubé
přidané hodnoty 33 v charakteristikách - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl,
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - než jsou odpovídající hodnoty za země EU 27.
Jedná se o výsledek rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb, tedy produkce těžby a
dobývání, zpracovatelského průmyslu, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody měřené na
jedné straně a mezi spotřebou, tedy hodnotou statků a služeb spotřebovaných ve výrobě, na
straně druhé. Tabulka byla získána jako komplexní, nebylo možno vytřídit údaje pouze za
zpracovatelský průmysl. Do roku 2003 dosahovalo vyšších hodnot pouze Irsko. Vývoj ve výše
uvedených charakteristikách je zřejmý z grafu 12.
Tabulka 7: Hrubá přidaná hodnota - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod
elektřiny, plynu a vody
V běžných základních cenách a běžných směnných kurzech (% ze všech odvětví)
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
EU (27 zemí)
22,4
22,4
21,7
21,1
20,5
20,3
20,2
20,3
20,2
19,8
18,0
EU (15 zemí)
22,3
22,2
21,5
20,9
20,2
20,0
19,8
19,9
19,8
19,3
17,4
33
Jedná se o výsledek rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb, tedy produkce těžby a dobývání, zpracovatelského
průmyslu, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody měřené na jedné straně a mezi spotřebou (hodnota statků a služeb
spotřebovaných ve výrobě) na straně druhé. Tabulka byla získána jako komplexní, nebylo možno vytřídit údaje pouze za
zpracovatelský průmysl.
www.sociotrendy.cz
Eurozóna
22,4
22,3
21,7
21,2
20,6
20,5
20,3
20,3
20,4
19,8
17,8
ea 17
22,3
22,2
21,7
21,2
20,7
20,6
20,3
20,4
20,5
19,9
17,8
Eurozóna (16
zemí)
22,3
22,2
21,7
21,2
20,7
20,6
20,3
20,4
20,5
19,9
17,8
Belgie
22,1
22,1
21,2
20,7
19,9
19,7
19,2
19,0
18,5
17,7
16,3
Bulharsko
20,1
21,3
22,2
22,5
23,3
22,7
23,2
23,9
24,5
22,0
21,4
Česká republika
31,8
31,6
31,5
30,5
29,5
32,1
31,6
31,9
32,0
31,0
30,3
Dánsko
20,4
21,3
20,6
20,4
19,6
19,4
20,1
20,4
20,0
20,3
17,6
Německo
24,8
25,1
24,9
24,6
24,5
25,1
25,2
25,9
26,4
25,6
22,2
Estonsko
21,3
22,0
22,5
22,5
22,7
21,9
21,5
21,0
20,7
20,5
19,5
Irsko
35,8
34,3
33,4
34,0
30,3
27,3
25,0
23,8
24,0
23,8
26,3
13,9
13,2
13,3
12,5
12,3
12,9
12,7
12,4
13,0
13,3
Řecko
Španělsko
21,3
20,9
20,3
19,5
19,0
18,5
18,2
17,8
17,3
17,0
15,3
Francie
18,0
17,7
17,2
16,6
15,9
15,4
15,0
14,4
14,2
13,6
12,4
Itálie
23,8
23,4
22,8
22,4
21,4
21,2
20,9
21,1
21,4
20,8
18,8
Kypr
12,4
12,2
11,8
11,9
11,7
11,7
11,3
10,3
9,9
9,4
9,2
Lotyšsko
18,3
17,4
17,5
17,2
16,7
16,4
15,5
14,5
14,2
14,0
14,0
Litva
22,5
23,8
24,7
23,4
24,5
25,8
25,3
24,1
22,4
21,6
20,5
Lucembursko
12,9
12,6
12,4
11,7
11,5
11,4
10,6
9,8
10,6
9,1
7,8
Maďarsko
26,7
26,6
25,6
24,6
24,8
25,5
25,3
25,4
25,2
24,9
25,0
Malta
22,4
24,4
20,8
20,7
21,0
18,4
17,4
17,5
17,6
17,5
15,6
Nizozemsko
19,0
19,3
18,9
18,4
18,3
18,5
18,8
19,1
19,1
19,8
17,9
Rakousko
23,0
23,3
23,2
22,6
22,2
22,2
22,4
22,8
23,2
23,2
21,8
Polsko
24,6
24,0
22,5
22,3
23,7
25,2
24,7
24,7
24,5
24,3
24,4
Portugalsko
21,4
20,4
19,9
19,5
19,1
18,6
18,1
18,2
18,1
17,3
16,8
Rumunsko
27,9
29,0
29,4
30,0
27,8
27,9
28,1
27,8
27,5
25,8
27,2
Slovinsko
29,0
29,1
29,3
28,8
28,9
28,3
27,4
27,2
26,7
25,5
23,2
Slovensko
29,7
29,1
28,5
26,8
28,9
30,3
29,7
31,3
30,2
29,0
25,7
Finsko
28,0
28,4
28,1
27,5
27,0
26,3
25,8
26,8
26,8
25,0
21,2
Švédsko
24,5
24,5
23,6
23,3
23,0
23,2
23,3
23,2
22,9
21,6
19,4
Spojené
království
22,3
22,0
20,7
19,3
18,0
17,2
17,2
17,2
16,6
16,2
15,0
Zdroj: http://apl.czso.cz/ode/tab/tec00004.htm
www.sociotrendy.cz
Graf 12: Meziroční vývoj hrubé přidané hodnoty - těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba
a rozvod elektřiny, plynu a vody
V běžných základních cenách a běžných směnných kurzech (% ze všech odvětví)
40
30
EU (27 zemí)
20
Česká republika
10
0
r.1999
r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Zdroj: CZSO
Shrnutí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pro období 2011 a 2012 je předpokládán ve Zlínském kraji nárůst malých a středních
firem.
Ačkoliv celkové počty podniků v roce 2009 a 2010 klesly, nepředpokládáme, že by
klesající trend ve Zlínském kraji měl být i v budoucnu.
Největší počet ekonomických subjektů ve Zlínském kraji je zaměřen na obory
činnosti: Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení,
Zpracování dřeva, Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků,
kromě nábytku, Výroba elektrických zařízení.
Pokud se týká průměrných mezd v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu
ve Zlínském kraji, vysoce nad průměrem mezd Zlínského kraje se tyčí mzdy
poskytované v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení. Následuje Výroba
pryžových a plastových výrobků a Výroba chemických látek a chemických přípravků.
Nejlepší platové podmínky jsou v oborech Opravy a instalace strojů a zařízení, Výroba
pryžových a plastových výrobků, Výroba chemických látek, chemických přípravků a
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení.
Ačkoliv se podniky v letech 2007-2009 potýkaly s ekonomickými problémy, mzdy
nebyly v průměru krizí výrazně zasaženy. Tato situace byla kompenzována snižováním
počtu pracovníků v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu.
Počet firem zaměřených na odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných
výrobků, kromě strojů a zařízení, se na počtu podniků zpracovatelského průmyslu
Zlínského kraje podílí více než pětinou.
Nejvíce podniků s více než 100 zaměstnanci náleží sektoru Výroba kovových
konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Následují odvětví Výroba
pryžových a plastových výrobků, Výroba potravinářských výrobků, Výroba strojů a
zařízení, Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a Výroba
elektrických zařízení v počtech nad deset podniků. Ostatní odvětví mají průměrně
méně než 10 podniků se 100 a více zaměstnanci.
Nejvyššími tržbami se na zpracovatelském průmyslu podílí odvětví Výroba pryžových
a plastových výrobků. Následuje odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických
přístrojů a zařízení a Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě
strojů a zařízení. Doplňujícím údajem je procentní podíl tržeb Zlínského kraje na
celkových tržbách jednotlivých odvětví v ČR. První místo zaujímá Výroba pryžových a
www.sociotrendy.cz
•
•
•
•
•
•
•
plastových výrobků, na druhé místo se posunula Výroba usní a souvisejících výrobků,
na třetí místo Výroba nábytku. Změna pořadí je dána změnou celkového počtu tržeb
v daném odvětví v ČR, v uvedených odvětvích jsou v ČR celkově tržby nižší.
Nejžádanějšími profesemi v celém kraji jsou řemeslníci a opraváři. Okres Kroměříž se
od ostatních liší tím, že jsou v něm navíc žádané profese pracovníků ve službách a v
prodeji. Nejvíce poptávané profese v okresech Zlín a Uherské Hradiště jsou řemeslníci
a opraváři, v okrese Zlín a Vsetín rovněž obsluha strojů a zařízení, montéři.
Česká republika má ve srovnání s ostatními zeměmi EU největší podíl osob
zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu.
Vývoj zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-64 let) byl v ČR v letech
2005 a 2006 nižší než ve státech EU 27, v následujících letech vývoj v ČR odpovídá
vývoji v EU 27. Vývoj zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ve Zlínském
kraji v letech 2008 -2010 kopíruje vývoj zaměstnanosti v ostatních regionech ČR.
V meziročním vývoji počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu ve srovnání ČR s EU
27 a EU 25 k výkyvům nedochází, vývoj počtu podniků je srovnatelný.
ČR se ve výši dosaženého HDP nachází ve druhé polovině mezi zeměmi EU. Ve výši
indexu přidané hodnoty, který charakterizuje hodnotu majetku vlastníků firem
v odvětví zpracovatelského průmyslu, se ČR nachází na osmé pozici mezi ostatními
zeměmi EU. Na prvním místě v tomto indexu se nachází Německo.
V rámci zemí EU existují velmi podstatné rozdíly v míře investic. S ohledem na
strukturu hrubého fixního kapitálu ČR více než polovina tohoto kapitálu náleží části
movitých investic, dále strojům a zařízením.
Česká republika dosahuje vyšších hodnot hrubé přidané hodnoty v charakteristikách těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a
vody - než jsou odpovídající hodnoty za země EU 27. Jedná se o výsledek rozdílu mezi
celkovou produkcí zboží a služeb (produkcí těžby a dobývání, zpracovatelského
průmyslu, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody) na straně jedné a mezi
spotřebou (hodnotou statků a služeb spotřebovaných ve výrobě) na straně druhé. Ve
výrobním procesu se v České republice spotřebovává nejméně vyprodukovaných
statků.
www.sociotrendy.cz
II.2. Analýza trendů ve vývoji zpracovatelského průmyslu
II.2.A Srovnání vývoje s obdobnými, avšak vyspělejšími regiony v rámci EU
Srovnání skutečností signalizujících rozvoj průmyslu v daných regionech
S ohledem na předchozí kapitoly, zejména oborová hlediska vývoje zpracovatelského
průmyslu ve Zlínském kraji, lze srovnání skutečností signalizujících rozvoj průmyslu v daných
regionech realizovat prostřednictvím vyhledání sektorů zpracovatelského průmyslu, které
spadají do jedné ze skupin ve třídění technologické náročnosti, tedy obory high-tech,
medium high-tech, medium low-tech a low-tech odvětví. Toto se jeví být nestrannou
množností, jak diagnostikovat rozvor průmyslu v regionech EU.
Lze odhadovat, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu bude závislý na náročnosti
ekonomických aktivit. To znamená, že bude potřebné rozlišovat vývoj odvětví s ohledem na
uvedené hodnotící charakteristiky. High-tech odvětví je pojímáno jako technologicky a
finančně nejnáročnější. Hodnotící kritérium slouží k odhadu budoucího vývoje v konkrétních
sektorech. Zařazení odvětví zpracovatelského průmyslu do některé ze skupin podle
technologické náročnosti má vypovídací hodnotu vzhledem ke specifickým podmínkám
v regionech EU. Např. high-tech odvětví zahrnují vysoké technologické znalosti a rozvíjí se
rychleji, na rozdíl od níže hodnocených odvětví. Údaje za Zlínský kraj včetně uvedení hightech odvětví jsou v předchozí kapitole Oborová hlediska vývoje zpracovatelského průmyslu.
V této kapitole jsou srovnány dostupné údaje za členské země EU.
Tradičně jsou rozlišovány čtyři skupiny odvětví podle technologické náročnosti:
• High-tech odvětví (CZ-NACE 21, 26, 303),
• Medium high-tech odvětví (CZ-NACE 20, 254, 27 – 29, 30 bez 303, 325),
• Medium low-tech odvětví (CZ-NACE 19, 22 –24, 25 bez 254, 33)
• Low-tech odvětví (CZ-NACE 10 – 18, 31, 32 bez 325)
Důležitou informací týkající se zpracovatelského průmyslu, jak bylo řečeno výše, je jeho
třídění podle odvětví nacházejících se v high a medium high-tech sektorech, zejména podíl
pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu.
V následujícím textu jsou uvedeny komparační tabulky.34
High-tech sektory
Meziroční vývoj počtu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve
státech EU 27 za období 2000 až 2007 je uveden v grafu 1 a tabulce 1. Státy EU v posledním
sledovaném roce vykazují vesměs mírný nárůst počtu pracovníků tohoto sektoru, což je
důležitou skutečností signalizující rozvoj průmyslu v daných regionech. Nejvyšší počet
pracovníků v tomto sektoru má Německo. Česká republika se nachází na šestém místě
pomyslného pořadí, tedy v jeho polovině.
34
Tabulky, které byly požadovány pro informace týkající se high-tech sektorů zpracovatelského průmyslu ve
státech EU 15 za období 2000 až 2007, jsou uvedeny v příloze.
www.sociotrendy.cz
Tabulka 1: Počet pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za období
35
2000 až 2007
Státy EU 27
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Belgie
53367
55355
51959
49630
48047
47903
49185
49243
Česká
republika
84131
86208
87945
88838
93400
95150
100357
104293
Dánsko
40603
43481
42262
41872
40364
41619
40271
40245
Finsko
59835
59861
56654
53412
52147
53265
53405
54104
Francie
370351
380257
373384
357856
327143
319230
332930
333572
Irsko
68384
69297
61304
60559
63531
65297
69614
69125
Itálie
339569
345623
351004
347335
345665
349565
365647
373729
Maďarsko
117036
127287
131849
128400
147911
146100
130662
148302
Německo
752427
754884
748564
739478
736533
724878
728716
762446
Portugalsko
34383
32976
28039
27824
28464
27223
26894
Rakousko
62489
62827
59427
57238
55705
55715
57137
54699
Španělsko
161189
166933
153653
151207
154414
160230
163179
168769
Švédsko
104468
107160
99399
92492
83538
83076
81132
81461
Zdroj: OECD
Graf 1: Meziroční vývoj počtu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27
za období 2000 až 2007
900000
800000
Belgie
Česká republika
700000
Dánsko
Finsko
600000
Francie
500000
Irsko
Itálie
400000
Maďarsko
Německo
300000
Portugalsko
Rakousko
200000
Španělsko
100000
Švédsko
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
35
http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=90 ... Industry and Services... Industry and Service Statistics (MEI)... Structural
Analysis (STAN) Databases... STAN Database for Structural Analysis...EMPN Number of persons engaged (total employment)
www.sociotrendy.cz
Tabulka 2: Průměrný počet pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 a v
ČR za období 2000 až 2007
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Česká republika
84131
86208
87945
88838
93400
95150
100357
104293
EU 27 - průměr
172941
176319
172726
168934
167451
166865
169164
186666
Zdroj: OECD
Graf 2: Vývoj meziročního indexu průměrného počtu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského
průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007
200000
Česká republika
100000
EU 27 - průměr
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Největší podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 má Irsko,
naopak nejmenší má Portugalsko. Česká republika se nachází ve druhé polovině
pomyslného pořadí za zeměmi Irsko, Maďarsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo,
Belgie, Rakousko, Itálie. Podíl pracovníků působících v high-tech sektorech ČR však roste.
ČR si ponechává ve vývoji plynulost, ve vývoji tendence k poklesu nejsou, jak je uvedeno
v grafech 3 a 4.
Tabulka 3: Podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu
celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)36
Státy EU 27
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Belgie
8,06
8,28
8,07
7,94
7,84
7,90
8,21
8,31
Česká
republika
6,16
6,18
6,34
6,58
6,90
6,94
7,16
7,31
Dánsko
9,16
9,82
9,79
10,16
10,24
10,79
10,51
10,27
Finsko
13,01
12,92
12,48
12,05
12,07
12,31
12,24
12,29
Francie
10,04
10,26
10,29
10,09
9,56
9,52
10,11
10,28
Irsko
22,97
23,12
21,28
21,45
22,89
23,84
25,53
25,16
Itálie
6,79
6,92
6,97
6,85
6,88
7,01
7,26
7,37
Maďarsko
11,80
12,51
12,95
13,07
15,52
15,73
14,09
15,86
Německo
9,28
9,27
9,41
9,54
9,65
9,65
9,78
10,11
Portugalsko
3,29
3,20
2,75
2,81
2,95
2,90
2,91
Rakousko
9,31
9,33
9,03
8,83
8,66
8,59
8,72
8,17
Španělsko
5,43
5,53
5,05
4,94
5,00
5,16
5,26
5,49
Švédsko
13,21
13,35
12,73
12,20
11,54
11,60
11,42
11,22
Zdroj: OECD
36
http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=90
... Industry and Services... Industry and Service Statistics (MEI)... Structural Analysis (STAN)
Number of persons engaged (total employment)
Databases... STAN Database for Structural Analysis...EMPN
www.sociotrendy.cz
Graf 3: Meziroční vývoj podílu pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)
30
25
Belgie
Česká republika
Dánsko
20
Finsko
Francie
Irsko
15
Itálie
Maďarsko
Německo
10
Portugalsko
Rakousko
Španělsko
Švédsko
5
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Tabulka 4: Průměrný podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském
průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %)
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Česká republika
1,8
1,8
1,8
1,9
2,0
2,0
2,1
2,1
EU 27 - průměr
1,9
2,0
1,9
1,8
1,8
1,8
1,8
1,9
Zdroj: OECD
www.sociotrendy.cz
Graf 4: Vývoj meziročního indexu průměrných podílů pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského
průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %)
2,2
2
Česká republika
1,8
EU 27 - průměr
1,6
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Největší podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 má opět Irsko a nejmenší
Portugalsko. Česká republika se nachází na čtvrtém místě pomyslného pořadí roku 2007.
Podílové vyjádření v komparaci s ostatními zeměmi je zřejmé z grafu 5. Pokud budeme
sledovat meziroční vývoj tohoto indexu v komparaci s průměrem EU, v podílu na
zaměstnanosti v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu Česká republika vykazuje
růstovou tendenci, viz grafy 5 a 6.
Tabulka 5: Podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve
37
státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)
Státy EU 27
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Belgie
1,29
1,35
1,27
1,21
1,15
1,12
1,14
1,12
Česká
republika
1,78
1,81
1,83
1,88
1,98
2,00
2,08
2,12
Dánsko
1,49
1,60
1,56
1,56
1,48
1,52
1,44
1,45
Finsko
2,54
2,51
2,37
2,24
2,18
2,20
2,17
2,15
Francie
1,49
1,50
1,47
1,41
1,28
1,24
1,28
1,27
Irsko
4,06
3,99
3,47
3,36
3,43
3,36
3,42
3,27
Itálie
1,60
1,60
1,60
1,57
1,54
1,55
1,59
1,61
Maďarsko
3,04
3,29
3,41
3,27
3,79
3,75
3,32
3,78
Německo
2,06
2,06
2,07
2,06
2,06
1,99
1,96
2,01
Portugalsko
0,68
0,65
0,55
0,54
0,56
0,53
0,52
Rakousko
1,65
1,65
1,58
1,51
1,49
1,46
1,45
1,36
Španělsko
1,03
1,03
0,92
0,87
0,86
0,84
0,83
0,83
Švédsko
2,51
2,53
2,34
2,18
1,98
1,95
1,87
1,79
Zdroj: OECD
37
http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=90 ...Labour... Labour Force Statistics... Annual Labour Force Statistics... ALFS Summary tables
www.sociotrendy.cz
Graf 5: Podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve
státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)
4,5
4
Belgie
Česká republika
3,5
Dánsko
Finsko
3
Francie
2,5
Irsko
Itálie
2
Maďarsko
Německo
1,5
Portugalsko
Rakousko
1
Španělsko
0,5
Švédsko
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Tabulka 6: Průměrný podíl pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %)
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
HT Česká republika
1,78
1,81
1,83
1,88
1,98
2
2,08
2,12
HT EU 27 - průměr
1,94
1,96
1,88
1,82
1,83
1,81
1,77
1,74
Zdroj: OECD
Graf 6: Vývoj meziročního indexu průměrných podílů pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského
průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007
2,5
2
HT Česká republika (%)
1,5
HT EU 27 - průměr (%)
1
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Medium high-tech sektory
Počet pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU
27 je uveden v tabulce 7 a grafu 7. Je zřejmé, že došlo v posledních několika sledovaných
letech (2004-2007) k poklesu počtu pracovníků v Německu, Francii i Itálii. Česká republika
si však drží ve sledovaném období let 2004 – 2007 růstovou tendenci. Vývoj meziročního
indexu průměrného počtu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského
www.sociotrendy.cz
průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 je uveden v grafu 8. Do roku 2004
Česká republika vykazovalo nejprve mírný pokles průměrného počtu pracovníků, který
následovala stabilizace a mírný nárůst indexu.
Tabulka 7: Počet pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 za
38
období 2000 až 2007
Státy EU 27
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Belgie
181630
183 564
174333
168050
162860
161886
160183
155299
Česká republika
387286
403 716
403780
394779
395816
416625
440311
456793
Dánsko
108724
111 390
110573
105294
101722
100995
100661
107187
Finsko
102965
105 539
104446
102988
101653
104235
106695
110196
Francie
857857
860 905
832714
816770
795385
788981
757263
742539
Irsko
60260
60 638
58538
55202
51822
49183
47797
48899
Itálie
1165815
1 155 920
1163121
1176657
1183663
1204967
1223699
1222875
Maďarsko
216903
225 208
217016
219043
222950
224139
223909
240722
Německo
2955783
3 014 882
2944586
2881824
2839316
2789837
2778250
2787654
Portugalsko
133155
128 970
129744
125227
119525
117161
115980
Rakousko
165830
169 077
167859
167139
166991
174564
175255
187892
Španělsko
653231
664 984
671781
672827
681733
682762
682335
680876
Švédsko
238331
244 813
242036
239247
231487
230053
229535
238289
Zdroj: OECD
38
www.sociotrendy.cz
Graf 7: Meziroční vývoj počtu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve
státech EU 27 za období 2000 až 2007
3500000
3000000
Belgie
2500000
Česká republika
Dánsko
Finsko
2000000
Francie
Irsko
Itálie
Maďarsko
1500000
Německo
Portugalsko
Rakousko
1000000
Španělsko
Švédsko
500000
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Tabulka 8: Průměrný počet pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu ve státech
EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Česká republika
387286
403 716
403780
394779
395816
416625
440311
456793
EU 27 - průměr
555982
563816
555425
548081
542686
541953
541683
581602
Zdroj: OECD
www.sociotrendy.cz
Graf 8: Vývoj meziročního indexu průměrného počtu pracovníků v medium high-tech sektorech
zpracovatelského průmyslu ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007
800000
600000
400000
Česká republika
200000
EU 27 - průměr
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Meziroční podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 je uveden v grafu 9. Česká republika
v tomto indexu vykazuje výrazný nárůst, pohybuje se na třetí pozici pomyslného pořadí za
Německem a Švédskem.
S ohledem na vývoj meziročního indexu průměrného podílu pracovníků v medium hightech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech
EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 Česká republika vykazuje růstovou tendenci
nadprůměrných hodnot, viz graf 10.
Tabulka 9: Podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském
39
průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)
Státy EU 27
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Belgie
27,44
27,47
27,08
26,90
26,58
26,70
26,73
26,20
Česká republika
28,34
28,92
29,10
29,24
29,23
30,39
31,40
32,00
Dánsko
24,54
25,15
25,63
25,56
25,81
26,19
26,28
27,35
Finsko
22,39
22,78
23,00
23,24
23,53
24,09
24,45
25,03
Francie
23,25
23,23
22,94
23,03
23,25
23,53
23,01
22,89
Irsko
20,24
20,23
20,32
19,55
18,67
17,96
17,53
17,80
Itálie
23,29
23,15
23,10
23,20
23,55
24,15
24,31
24,12
Maďarsko
21,88
22,14
21,32
22,29
23,39
24,13
24,15
25,74
Německo
36,45
37,04
37,00
37,18
37,20
37,12
37,28
36,96
Portugalsko
12,73
12,50
12,73
12,66
12,40
12,50
12,53
Rakousko
24,70
25,12
25,49
25,77
25,97
26,93
26,75
28,06
Španělsko
22,00
22,02
22,07
21,97
22,08
21,98
22,01
22,15
Švédsko
30,15
30,50
31,00
31,56
31,99
32,13
32,32
32,82
Zdroj: OECD
39
www.sociotrendy.cz
Graf 9: Meziroční podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 (v %)
40
35
Belgie
Česká republika
30
Dánsko
Finsko
25
Francie
Irsko
20
Itálie
Maďarsko
15
Německo
Portugalsko
10
Rakousko
Španělsko
5
Švédsko
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Tabulka 10: Průměrný podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Česká republika
28,3
28,9
29,1
29,2
29,2
30,4
31,4
32,0
EU 27 - průměr
24,4
24,6
24,7
24,8
24,9
25,2
25,3
26,8
Zdroj: OECD
Graf 10: Vývoj meziročního indexu průměrného podílu pracovníků v medium high-tech sektorech
zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až
2007 (v %)
35
30
Česká republika
25
EU 27 - průměr
20
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
www.sociotrendy.cz
Pozice meziročního vývoje podílu pracovníků v medium high-tech sektorech
zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 je pro ČR
dominantní, v tomto odvětví je zaměstnán v komparaci s ostatními zeměmi EU největší
počet pracovníků, viz graf 11. Od roku 2003 ČR vykazuje v tomto indexu růstovou tendenci.
Graf 11: Meziroční vývoj podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 (v %)
10
9
Belgie
8
Česká republika
7
Dánsko
Finsko
6
Francie
Irsko
5
Itálie
Maďarsko
4
Německo
Portugalsko
3
Rakousko
Španělsko
2
Švédsko
1
0
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Tabulka 11: Podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
40
zaměstnanosti ve státech EU 27 za období 2000 až 2007 (v %)
Státy EU 27
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Belgie
4,39
4,48
4,25
4,09
3,90
3,79
3,73
3,52
Česká republika
8,19
8,50
8,42
8,34
8,41
8,75
9,12
9,28
Dánsko
3,99
4,09
4,07
3,91
3,74
3,70
3,61
3,86
Finsko
4,37
4,42
4,37
4,32
4,26
4,31
4,33
4,39
Francie
3,45
3,41
3,27
3,21
3,12
3,07
2,92
2,83
Irsko
3,58
3,49
3,31
3,07
2,80
2,53
2,35
2,31
Itálie
5,49
5,34
5,31
5,32
5,28
5,34
5,32
5,27
Maďarsko
5,63
5,82
5,61
5,58
5,72
5,75
5,70
6,13
40
http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=90 ...Labour... Labour Force Statistics... Annual Labour Force Statistics... ALFS
Summary tables
www.sociotrendy.cz
Německo
8,11
8,24
8,12
8,04
7,92
7,67
7,47
7,34
Portugalsko
2,65
2,52
2,53
2,45
2,33
2,29
2,25
Rakousko
4,39
4,45
4,45
4,40
4,46
4,56
4,46
4,66
Španělsko
4,19
4,11
4,04
3,89
3,79
3,60
3,45
3,34
Švédsko
5,73
5,78
5,70
5,65
5,49
5,40
5,29
5,25
Zdroj: OECD
Tabulka 12: Průměrné podíly pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %)
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Česká republika
8,2
8,5
8,4
8,3
8,4
8,8
9,1
9,3
EU 27 - průměr
4,9
5,0
4,9
4,8
4,7
4,7
4,6
4,8
Zdroj: OECD
Podíl pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti za období 2000 až 2007 ve státech EU z pohledu vývoje průměrných údajů
nemá výrazně rostoucí tendenci, viz graf 12. Otázkou je, jak budou vypadat údaje z období
ekonomické krize, které v době zpracování dostupné nebyly.
Graf 12: Vývoj meziročního indexu průměrných podílů pracovníků v medium high-tech sektorech
zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti ve státech EU 27 a v ČR za období 2000 až 2007 (v %)
11
9
7
Česká republika
5
EU 27 - průměr
3
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: OECD
Pro státy: Bulharsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí,
Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Velká Británie údaje o počtu zaměstnanců
v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu nejsou dostupné vůbec.
Předběžně můžeme shrnout:
• Klíčovou okolností pro budoucí vývoj zpracovatelského průmyslu nejen v EU, ČR, ale i
ve Zlínském kraji, je především jeho potenciál, který se promítá prostřednictvím
skutečností signalizujících rozvoj průmyslu v daných regionech. Tímto potenciálem
jsou ta odvětví, která jsou založena na vysoké technologické náročnosti používané při
zpracování produktů minimálně firem spadajících do těchto odvětví. Jsme oprávněni
uvést s ohledem na zjištěné údaje, že převažuje růstový potenciál v podílu
pracovníků v high-tech a medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27.
• Česká republika se nachází ve druhé polovině pomyslného pořadí v podílu
pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském
průmyslu celkem ve státech EU 27 v roce 2007 za zeměmi Irsko, Maďarsko, Finsko,
www.sociotrendy.cz
•
•
•
Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Podíl pracovníků
působících v high-tech sektorech ČR však roste.
Česká republika se nachází na čtvrtém místě pomyslného pořadí roku 2007 v podílu
pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti ve státech EU 27.
Česká republika se nachází na třetí pozici pomyslného pořadí za Německem a
Švédskem v podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského
průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27.
Česká republika se nachází na první dominantní pozici meziročního vývoje podílu
pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti ve státech EU 27. V tomto odvětví je zaměstnán, v komparaci
s ostatními zeměmi EU, největší počet pracovníků.
Srovnání Zlínského kraje a vybraných průmyslových regionů „západní“ Evropy
Jestliže máme analyzovat země dosahujících vyšší hodnoty HDP na obyvatele než ČR, je
nutné mít k dispozici minimálně údaje uvádějící hodnoty HDP na obyvatele. Regiony EU,
jejichž ekonomické ukazatele (zejména HDP na obyvatele) dosahují vyšších hodnot než
ukazatele Zlínského kraje, jsou uvedeny v tabulce 13 a grafech 13 a 14. Pokud bychom brali
v úvahu HDP dané země, nachází se ČR na šestnácté pozici, pokud HDP na obyvatele, ČR se
nachází na osmnácté pozici. Ačkoliv dochází k výkyvům v aktuálním růstu HDP u jednotlivých
zemí, kdy např. ČR dosahovalo vyšších hodnot v letech 2007-2009 než Portugalsko a Malta,
nedá se předpokládat, že by ve vývoji došlo k zásadnímu zvratu směrem k propadům (viz
např. situace v Irsku po r. 2007), pokud by nenastaly nějaké nepředvídané okolnosti
(katastrofy, další krize apod.).
Tabulka 13: HDP na obyvatele v zemích EU (EU 27=100 %)
země\roky
EU 27
EU 15
2000
100
115
2001
100
115
2002
100
114
2003
100
114
2004
100
113
2005
100
113
2006
100
112
2007
100
112
2008
100
111
2009
100
110
2010
100
110
Belgie
126
124
125
123
121
120
118
116
115
116
118
Bulharsko
28
30
32
34
35
37
38
40
43
44
44
Česká republika
69
70
70
73
75
76
77
80
81
82
80
Dánsko
132
128
128
124
126
124
124
123
123
121
125
Německo
Estonsko
Irsko
Řecko
Španělsko
Francie
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Nizozemsko
Rakousko
118
45
132
84
97
115
117
89
36
39
245
55
85
134
132
116
46
134
87
98
116
118
91
38
41
234
59
79
134
126
115
50
139
90
101
116
112
89
41
44
240
62
81
133
127
116
55
142
93
101
111
111
89
43
49
248
63
80
129
128
116
57
143
94
101
110
107
90
46
50
253
64
78
129
128
116
62
145
92
102
110
105
91
48
53
255
63
78
131
125
116
66
146
93
105
108
104
91
51
55
271
63
77
131
126
116
70
148
92
105
108
104
93
56
59
275
62
76
132
124
116
69
133
94
103
106
104
97
56
61
280
65
78
133
124
115
64
128
94
103
107
104
99
52
55
272
65
81
131
125
118
64
127
89
101
107
100
98
52
58
283
64
83
133
126
www.sociotrendy.cz
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Švédsko
Velká Británie
48
81
26
80
50
117
128
119
48
80
28
80
52
115
123
120
48
80
29
83
54
115
122
121
49
79
31
84
56
113
124
122
51
77
34
87
57
116
127
124
51
79
35
87
60
114
122
122
52
79
38
88
63
114
123
120
55
79
42
89
68
118
125
116
56
78
47
91
72
119
123
115
61
80
46
88
73
114
119
113
Zdroj: Eurostat
Graf 13: HDP na obyvatele v zemích EU (2010; EU 27=100 %)
300
250
200
150
100
50
Bulgaria
Romania
Latvia
Poland
Lithuania
Estonia
Hungary
Slovakia
Czech Republic
Portugal
Malta
Slovenia
Cyprus
Greece
Italy
Spain
France
Finland
United Kingdom
Belgium
Germany
Sweden
Austria
Denmark
Ireland
Netherlands
Luxembourg
0
Zdroj: Eurostat
www.sociotrendy.cz
62
81
45
86
74
116
123
114
Graf 14: Vývoj HDP v zemích EU dosahujících vyšší hodnoty než v ČR (EU 27=100 %)
300
250
Lucembursko
Nizozemsko
Irsko
Rakousko
Dánsko
200
Švédsko
Belgie
Německo
Finsko
150
Velká Británie
Francie
Španělsko
Itálie
Kypr
100
Řecko
Slovinsko
Malta
Portugalsko
50
Česká republika
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Eurostat
V předstihu před ČR jsou země: Německo, Francie, Spojené království (UK), Itálie,
Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Belgie, Švédsko, Rakousko, Řecko, Dánsko, Finsko, Irsko,
Portugalsko, Malta a Slovinsko. Pokud ale vezmeme jako kritérium komparace v úvahu ty
země, které jsou angažované v používání high-tech a medium-high technologií, které
signalizují potenciál rozvoje průmyslu v daném regionu, zůstává ze zemí, které předstihují
ČR, pouze polovina, a to Irsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko,
Itálie. Tyto země předstihují ČR jak v HDP na obyvatele, tak v náročnosti na používané
technologie. Ze seznamu zemí původně předstihující ČR vypadlo např. Řecko a Španělsko,
země s aktuálně problematickou ekonomikou.
www.sociotrendy.cz
Český statistický úřad v říjnu 2011 zveřejnil údaje o tržbách ve zpracovatelském průmyslu
v ČR. Z nich vyplývá, že aktuálně firmám postupně klesají zakázky a proto náklady na mzdy
budou pro ně postupně neudržitelné. Tržby průmyslové povahy byly v září jen necelé
procento nad loňskou úrovní. V květnu byly proti loňsku o 10 % a v lednu o 20 % vyšší.
Z tohoto vývoje lze usoudit, že oživení průmyslu skončilo. Může se opakovat propad, ke
kterému došlo na podzim roku 2008. Případné oslabení exportu rozhodne o osudu českého
průmyslu v příštích měsících. Zahraniční zakázky sice byly v září roku 2011 ještě získávány, ale
oslabení exportu může postihnout firmy, které vyvážejí do Evropské unie. Český průmysl drží
nad vodou především export. Pokud firmám klesají tržby, musí snižovat platy, anebo
propouštět, aby udržely produktivitu na dosavadní úrovni. Dle sdělení viceprezidenta Svazu
průmyslu se dají očekávat obtížné časy. Problémy se zaměstnaností mohou být řešeny
odstávkami a rekvalifikacemi pro ty, kdo nebudou mít pro zaměstnance práci. Firmy se
budou snažit udržet zaměstnance za každou cenu, protože se obávají, že po přechodu krize
nenajdou dostatečně kvalifikovanou náhradu. Mohla by pomoci novela zákoníku práce, která
by umožnila lépe používat konto pracovní doby, aby bylo možné převádět část pracovního
úvazku až ve dvouleté perspektivě.
Příklad specifických podpůrných nástrojů v zahraničí
Např. ve Finsku a Rakousku jsou používány nástroje, které napomáhají rozvoji vybraných
progresivních průmyslových oborů. Poznamenáváme, že Finsko je země, která se v minulém
století po válce velmi podobala ČR. Jedním z nástrojů pro rozvoj oborů je vybudování
regionální sítě spolupracujících subjektů, jiným nástrojem je podpora projektů zajišťujících
kvalitu výstupů na základě vzájemné spolupráce. Upřesňujeme, že hlavním znakem
zahraniční zkušenosti z Finska a Rakouska je silný důraz kladený na:
• Síť regionálně působících subjektů (podniků, univerzit, výzkumných ústavů,
technologických center, finančních poskytovatelů), které mají vypracovanou strategii
rozvoje založenou na potřebách regionu;
• Hodnocení kvality navrhovaných společných projektů, které musí splnit jen základní
formální kritéria (tj. aby projekty byly realizovatelné a měly konkrétní výstupy);
• Na realizaci společných projektů různých subjektů, které jsou zaměřeny na posílení
konkurenceschopnosti regionu;
• Důslednou spolupráci veřejných výzkumných organizací a podnikové sféry.
Uvedená opatření lze realizovat za předpokladu shody a dodržení postupů všech aktérů
participujících na podpůrných nástrojích. Je zřejmé, že úspěšnost takových nástrojů
předpokládá mj. i silný morální kredit všech zúčastněných (tím více v období krize),
nabízejících i přijímajících podpůrné nástroje.
Problematičnost přijímaných modelů ze zahraničí
•
•
Nekomparovatelnost různorodých oblastí (zejména kulturní rozdíly, hodnotová
orientace populace, legislativa)
Země s vyššími ekonomickými charakteristikami nepochybně musejí mít jasná
pravidla, jakým způsobem tyto regiony přistupují k otázkám rozvoje průmyslu a jak jej
podporují. Tato pravidla jsou zásadně vtištěna kulturou a jejich platnost se pouze
předpokládá. V jiném kontextu by ekonomiky fungovat nemohly.
www.sociotrendy.cz
Shrnutí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Klíčovou okolností pro budoucí vývoj zpracovatelského průmyslu nejen v EU, ČR, ale i
ve Zlínském kraji, je především jeho potenciál, který se promítá prostřednictvím
skutečností signalizující rozvoj průmyslu v daných regionech. Tímto potenciálem
jsou ta odvětví, která jsou založena na vysoké technologické náročnosti používané při
zpracování produktů minimálně firem spadajících do těchto odvětví. Jsme oprávněni
uvést s ohledem na zjištěné údaje, že převažuje růstový potenciál v podílu
pracovníků high-tech a medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na
zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27.
Česká republika se nachází ve druhé polovině pomyslného pořadí v podílu
pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na zpracovatelském
průmyslu celkem ve státech EU 27 v roce 2007 za zeměmi Irsko, Maďarsko, Finsko,
Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko, Itálie. Podíl pracovníků
působících v high-tech sektorech ČR však roste.
Česká republika se nachází na čtvrtém místě pomyslného pořadí roku 2007 v podílu
pracovníků v high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti ve státech EU 27.
Česká republika se nachází na třetí pozici pomyslného pořadí za Německem a
Švédskem v podílu pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského
průmyslu na zpracovatelském průmyslu celkem ve státech EU 27.
Česká republika se nachází na dominantní pozici meziročního vývoje podílu
pracovníků v medium high-tech sektorech zpracovatelského průmyslu na celkové
zaměstnanosti ve státech EU 27. V tomto odvětví je zaměstnán, v komparaci
s ostatními zeměmi EU, největší počet pracovníků.
Země, které předstihují ČR a které signalizují potenciál rozvoje průmyslu v daném
regionu, jsou Irsko, Finsko, Švédsko, Francie, Dánsko, Německo, Belgie, Rakousko,
Itálie. Tyto země předstihují ČR jak v HDP na obyvatele, tak v náročnosti na používané
technologie.
Např. ve Finsku a Rakousku jsou používány nástroje, které napomáhají rozvoji
vybraných progresivních průmyslových oborů. Jedním z nástrojů pro rozvoj oborů je
vybudování spolupracující regionální sítě spolupracujících subjektů, jiným nástrojem
je podpora projektů zajišťujících kvalitu výstupů na základě vzájemné spolupráce.
Problematičnost přijímaných modelů ze zahraničí je dána zejména tím, že
kontext zahraničí (mentalita populace, legislativa, hodnotové systémy apod.) je od
celkového kontextu ČR i populace žijící ve ZK rozdílný. Toto se výrazně promítá do
způsobu jednání všech aktérů pohybujících se nejen v průmyslu. Tradice, hodnotové
orientace, kultura, toto vše ovlivňuje podnikatelské prostředí v ČR.
Země s vyšším ekonomickým potenciálem musejí mít jasná pravidla, jakým způsobem
tyto regiony přistupují k otázkám rozvoje průmyslu a jak jej podporují. Tato pravidla
jsou vtištěna populacím těchto zemí a předpokládá se jejich platnost.
Předpokladem rozvoje průmyslu nejen ve Zlínském kraji je morálka aktérů
participujících na podnikání.
www.sociotrendy.cz
II.2.B Zkušenosti a očekávání vývoje ze strany významných subjektů
zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (výsledky průzkumu)
Úvod a metodika
Analýza trendů ve vývoji zpracovatelského průmyslu byla realizována prostřednictvím
výzkumného šetření zaměřeného na zjištění zkušeností a očekávání vývoje ze strany
významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Pro účast v šetření bylo
osloveno 39 významných subjektů zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Šetření bylo
zaměřeno na zjištění zejména úrovně stávajících technologií ve firmách, na zjištění nových
trendů vývoje a očekávané reakce firem na tyto nové trendy. Analýza byla provedena
dotazníkovým šetřením formou osobního pohovoru. Pro pokrytí obsahu zadání byly
provedeny analýzy dalších zjištění získaných prostřednictvím integrované výzkumné
metodologie uplatňované ve specifických výzkumných situacích.
Terénní šetření proběhlo v srpnu a první zářijový týden v r. 2011. Deskripce výzkumného
souboru a analýza zjištění získaných z terénního šetření je obsahem této kapitoly.
Výsledky výzkumného šetření, argumentace
Deskripce výzkumného souboru a jeho třídění
Výzkumného šetření se účastnila více než polovina (53,8 %) společností s ručením
omezeným, téměř polovina akciových společností a jedna fyzická osoba, viz graf 1.
Jejich vznik se datuje rokem 1932, kdy vznikla nejstarší firma našeho výzkumného
souboru, nejmladší firma vznikla v r. 2010. Podíly doby trvání firem v kategorizovaném
vyjádření jsou uvedeny v grafu 2. Tři čtvrtiny firem zahájily svoji činnost v porevolučním
období. Mladších firem, založených v r. 2000 a později, je přibližně šestina.
Graf 1: Právní forma firem (N=39)
akciová společnost
43,6%
53,8%
fyzická osoba
s.r.o.
2,6%
Zdroj: Sociotrendy
Doba trvání firem na trhu - většina z nich na něm působí více než 10 let, viz graf 2.
www.sociotrendy.cz
Graf 2: Doba trvání firmy na trhu (N=39)
10,3%
víc než 10 let
89,7%
méně než 5 let
Zdroj: Sociotrendy
Sídla firem jsou uvedena seznamy jejich spádových obcí s rozšířenou působností ve
Zlínském kraji (OPR) a v okresech v tabulce 1.
Tabulka 1: Spádové obce s rozšířenou působností
Okres
Kroměříž
Uherské Hradiště
Vsetín
Zlín
Počet
7
ORP firem
Počet
1
Holešov
1
Kroměříž
5
Uherské Hradiště
5
Uherský Brod
3
3
1
Vsetín
5
Luhačovice
1
Otrokovice
2
Valašské Klobouky
2
Vizovice
2
Zlín
8
8
9
15
Celkem
39
Zdroj: Sociotrendy
Tradičně jsou rozlišovány čtyři skupiny odvětví podle technologické náročnosti: high-tech
odvětví (CZ-NACE 21, 26, 303), medium high-tech odvětví (CZ-NACE 20, 254, 27 – 29, 30 bez
303, 325), medium low-tech odvětví (CZ-NACE 19, 22 – 24, 25 bez 254, 33) a low-tech
odvětví (CZ-NACE 10 – 18, 31, 32 bez 325). V grafu 3 je uvedeno třídění zkoumaných
subjektů podle technologické náročnosti.
www.sociotrendy.cz
Graf 3: Skupiny odvětví podle technologické náročnosti (N=38)
7,7%
7,7%
high
35,9%
medium high
48,7%
medium low
low
Zdroj: Sociotrendy
Použili jsme členění firem na malé, středí a velké, jak je obvyklé ve vymezení ČSÚ. Malých
firem (do 50 zaměstnanců) byla v souboru necelá pětina (18,4 %), středně velkých firem (50249 zaměstnanců) nejvíce (50 %) a velkých firem (250 zaměstnanců a více) téměř třetina
(31,6 ). Podílové vyjádření je uvedeno grafem 4 .
Graf 4: Velikostní struktura firem (N=38)
31,6%
18,4%
malé firmy
středně velké firmy
50,0%
velké firmy
Zdroj: Sociotrendy
V grafu 5 je uvedeno třídění souboru zpracovatelských subjektů podle velikostní struktury
firem a technologické náročnosti. Ve všech typech odvětví dle technologické náročnosti jsou
v souboru zastoupeny velké firmy, tj. s více než 250 zaměstnanci.
Graf 5: Velikostní struktura firem podle technologické náročnosti (podílové i četnostní vyjádření, N=38)
100%
80%
1
5
5
1
9
2
velké firmy
60%
40%
2
6
malé firmy
20%
2
4
1
0%
1 high
2 medium
high
3 medium
low
4 low
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Třídění dle CZ-NACE
Podrobné třídění podnikatelského sektoru dle číselníku NACE je uvedeno v tabulce 4.
Tabulka 4: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a sekcí
Číselný kód - sekce
Počet firem
1
11
1
25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
8
3
3
5
29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
3
31 Výroba nábytku
3
32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb
1
Zdroj: Sociotrendy
Třídění podnikatelských sektorů podle CZ-NACE a podle technologické náročnosti je
uvedeno v tabulce 5.
Tabulka 5: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a technologické náročnosti
Skupiny odvětví podle technologické náročnosti
high-tech
medium
medium low-
high-tech
tech
celkem
low-tech
0
1
0
0
1
0
0
11
0
11
0
0
1
0
1
0
1
7
0
8
3
0
0
0
3
0
3
0
0
3
0
5
0
0
5
23 Výroba ostatních nekovových minerálních
výrobků
25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných
26 Výroba počítačů, elektronických a optických
www.sociotrendy.cz
29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů),
0
3
0
0
3
31 Výroba nábytku
0
0
0
3
3
0
1
0
0
1
Celkem
3
14
19
3
39
Zdroj: Sociotrendy
Třídění podnikatelských sektorů podle technologické náročnosti a jejich příslušnosti
k okresům Zlínského kraje je uvedeno v tabulce 6. Např. okres Kroměříž má zastoupení po
dvou firmách ve skupině medium high-tech a low-tech, tři firmy ve skupině medium lowtech. Ostatní údaje lze vyčíst ze zmíněné tabulky.
Tabulka 6: Odvětví firem podle technologické náročnosti v jednotlivých okresech
Skupiny odvětví podle technologické náročnosti
Okres
Celkem
high
medium high
medium low
low
Kroměříž
0
2
3
2
7
Uherské Hradiště
1
3
3
0
7
Vsetín
2
2
5
0
9
Zlín
0
7
8
1
16
3
14
19
3
39
Celkem
Zdroj: Sociotrendy
Dvě třetiny firem má vlastní vývojové oddělení, marketingové oddělení má více než
polovina firem. Uvádíme i další třídění těchto charakteristik podle velikostí firem a rovněž
podle jejich příslušnosti ke skupinám odvětví podle technologické náročnosti, jak je uvedeno
v následujících grafech 5 až 7.
Graf 5: Vývojové oddělení ve firmách
35,9%
64,1%
mají
nemají
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 6: Vývojové oddělení ve firmách ve firmách podle technologické náročnosti (N=39)
100%
50%
1
3
2
11
9
1
10
2
nemají vývojové oddělení
mají vývojové oddělení
0%
high
medium medium
high
low
low
Zdroj: Sociotrendy
Graf 7: Vývojové oddělení ve firmách podle jejich velikosti (N=38)
100%
5
50%
2
6
3
13
9
nemají vývojové oddělení
mají vývojové oddělení
0%
malé firmy
středně velké
firmy
velké firmy
Zdroj: Sociotrendy
Většina firem má své vlastní vývojové oddělení. Tabulka 7 upřesňuje tuto situaci
prostřednictvím zařazení firem do sektorů podle CZ-NACE.
Tabulka 7: Vývojové oddělení ve firmách podle CZ-NACE
vývojové oddělení
Celkem
ano
ne
1
0
1
6
5
11
1
0
1
4
4
8
2
1
3
1
2
3
4
1
5
3
0
3
31 Výroba nábytku
2
1
3
1
0
1
Celkem
25
14
39
25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a
zařízení
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Většina firem sice má i samostatné marketingové oddělaní, viz graf 8, avšak tříděním
firem dle jejich zařazení do skupin podle technologické náročnosti získáváme přesnější
informace. Firmy ze skupiny medium high-tech mají významně více samostatných
marketingových oddělení než firmy z ostatních skupin.
Graf 8: Samostatné marketingové oddělení ve firmách (N=39)
48,7%
mají
51,3%
nemají
Zdroj: Sociotrendy
Graf 9: Samostatné marketingové oddělení ve firmách podle jejich zařazení do skupin dle technologické
náročnosti (N=39)
100%
2
12
50%
3
2
ne
12
7
1
ano
0%
high
medium
high
medium low
low
Zdroj: Sociotrendy
Graf 10: Samostatné marketingové oddělení ve firmách podle jejich velikosti
100%
5
50%
2
10
9
4
8
ne
ano
0%
malé firmy
velké firmy
Zdroj: Sociotrendy
Vlastnická struktura firem
Více než dvě třetiny firem je ve vlastnictví českých podnikatelů, jsou jejich stoprocentními
vlastníky (69,2 %) zbylá část, téměř třetina firem (30,8 %) tvoří spoluvlastnictví se
zahraničními partnery, kdy domácí vlastnictví se pohybuje v rozmezí udávaných podílů od
9,89 % až po 95 %, případně se jedná o zahraniční stoprocentní vlastníky firem. Byly uváděny
země: Francie (70 % podíl v jedné firmě spolu s 30 % podílem firmy z Německa), dále dvakrát
Německo se 100 %, GBR (8 %), Itálie (51 %), Rakousko (99,97 %), Španělsko (100 %),
Bermudy (5 %), Rusko (RF) (51 %), Švýcarsko (0,03 %) a USA (100 %).
www.sociotrendy.cz
Úroveň autonomie rozhodování
Vlastnické struktuře firem odpovídá i úroveň autonomie rozhodování v rámci působení
firmy ve Zlínském kraji. Zástupci firem hodnotili úroveň autonomie v oblastech uvedených
v tabulce 8 prostřednictvím škály 1 až 3. Mohli uvést i možnost, že se danou oblastí
nezabývají (údaje do výpočtu odpovídajících indexů pak zařazeny nebyly). Index rozhodování
je v tabulce 8 v posledním řádku a lze ho použít pro uspořádání odpovídajících oblastí a od
největší autonomie po nejmenší. Ve firmách celkem logicky je nejvíce autonomní
rozhodování o personálních záležitostech a marketingu. Nejnižší je autonomie týkající se
strategického směřování firmy, což je záležitost vlastnictví firmy.
Vzhledem k důležitosti o rozhodování ve firmě, zde je situace odlišná. Tabulka 9 uvádí
informace o důležitosti rozhodování o uvedených oblastech podle velikosti indexu. Na
prvním místě se objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, investicích,
dále o rozvoji technologií, personálních záležitostech, strategických dodavatelích a
marketingu. Autonomie v rozhodování je důležitá ve všech skupinách odvětví podle
technologické náročnosti.
Tabulka 8: Index rozhodování o úrovni autonomie v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených
oblastech podle skupin odvětví (Použita škála: 1 = rozhodujeme zcela samostatně, 2= rozhodujeme částečně a
3= vůbec nerozhodujeme.)
Skupiny odvětví
podle
technologické
náročnosti
Strategickém
směřování
firmy
Strategických
dodavatelích
Investicích
Personálních
záležitostech
Marketingu Marketingovém
výzkumu
1 high
1,67
1,33
1,33
1,00
1,00
1,00
1,33
2 medium high
1,43
1,21
1,50
1,14
1,21
1,21
1,29
3 medium low
1,22
1,16
1,21
1,11
1,12
1,18
1,16
4 low
1,33
1,00
1,33
1,00
1,00
1,00
1,00
1,34
1,18
1,33
1,10
1,14
1,17
1,21
Rozvoji
technologií
Index
důležitosti
rozhodování
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 9: Index důležitosti rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech
podle skupin odvětví (Použita škála: 1 = Velmi důležité, 2 = Částečně důležité a 3 = málo důležité.)
Skupiny odvětví
podle technologické
náročnosti
Strategickém Strategických
směřování dodavatelích
firmy
Investicích
Personálních Marketingu Marketingovém Rozvoji
záležitostech
výzkumu
technologií
1 high
1,00
1,33
1,00
1,00
1,33
1,33
1,00
2 medium high
1,00
1,21
1,07
1,36
1,21
1,43
1,21
3 medium low
1,16
1,16
1,05
1,05
1,32
1,47
1,11
4 low
1,00
1,33
1,00
1,00
1,67
1,33
1,00
1,08
1,21
1,05
1,15
1,31
1,44
1,13
Index důležitosti
rozhodování
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Významní dodavatelé surovin, materiálu činností a služeb
Firmy spolupracují s významnými dodavateli různých druhů zboží. Tabulka 10 udává počet
firem Zlínského kraje, které uvedly své významné dodavatele surovin, materiálu, činností a
služeb alespoň jednou. Graf 11 uvádí podíly jednotlivých druhů surovin, materiálu, činností a
služeb v rámci těchto vyjmenovaných specifikací. Největší podíl významných dodavatelů
služeb, polotovarů, polohotových výrobků, dílů, rovněž služeb, pochází ze Zlínského kraje.
Tabulka 10: Počet firem, které udávají významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb (N=39)
Pouze vlastní
zdroje
Ze Zlínského
kraje
Z jiných krajů v
ČR
Z jiných států
EU
Mimo EU
1 (2,6 %)
19 (48,7 %)
29 (74,4 %)
28 (71,8 %)
12 (30,8,1 %)
2. Polotovarů, polohotových
výrobků, dílů
10 (25,6 %)
22 (56,4 %)
22 (56,4 %)
16 (38,5 %)
5 (12,8 %)
3. Výzkumných a vývojových
činností
19 (48,7 %)
10 (25,6 %)
16 (41,0 %)
13 (33,3 %)
4 (10,3 %)
4. Služeb
7 (17,9 %)
29 (74,4 %)
23 (59,0 %)
32 (82,1 %)
37 (94,9 %)
1. Surovin
Zdroj: Sociotrendy
Graf 11: Geografický rozptyl významných dodavatelů surovin, materiálu, činností a služeb druhů
v podílovém vyjádření
(Podíly firem, které uvedly významné dodavatele pro uvedené oblasti alespoň jednou)
Mimo EU
Surovin
Z jiných států EU
Polotovarů,polohotových výrobků, dílů
Z jiných krajů v ČR
Výzkumných a vývojových činností
Ze Zlínského kraje
Služeb
Pouze vlastní zdroje
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Sociotrendy
Primární odběratelé výrobků
Primárními odběrateli výrobků zpracovatelských firem Zlínského kraje jsou koneční
spotřebitelé např. domácnost, firmu, veřejný sektor, dále se jedná o zpracovatelský průmysl
a obchodní organizace. Rozdělení odběratelů je přibližně třetinové, viz graf 13.
www.sociotrendy.cz
Graf 13: Primární odběratelé výrobků a služeb (N=37)
27,0%
1)Konečný spotřebitel
(domácnost, firma, veřejný
sektor)
37,8%
2)Zpracovatelský průmysl
35,1%
3)Obchodní organizace
Zdroj: Sociotrendy
Někteří zástupci firem navíc problematiku odběratelů upřesňovali o konkrétní údaje.
Uváděli např., že odběrateli jsou rovněž:
• montážní (výrobní) firmy
• kompletující firma, engenieringová firma – kompletuje vyšší celek, produkt tvoří část
dodávky
• firmy zpracovatelského průmyslu
• obchodní organizace
• generální dodavatel stavby
• pokud možno velké stavební firmy
• imobilní osoby
• osoby právnické i fyzické bez omezení
Malé firmy významně častěji dodávají své výrobky (řekněme celkem logicky) konečnému
spotřebiteli, zatímco pro velké firmy se tato situace (opět logicky) mění, jak je uvedeno v
grafu 14.
Graf 14: Primární odběratelé a velikostní struktura firem (N=36)
100%
16,7%
41,7%
80%
50,0%
60%
40%
16,7%
83,3%
33,3%
20%
33,3%
25,0%
0%
malé firmy
středně velké
firmy
velké firmy
sektor)
Zdroj: Sociotrendy
Druh konečného odběratele v závislosti na příslušnosti k odvětví dle technologické
náročnosti je zřejmý z grafu 15. Dvě třetiny výrobků firem high-tech směřuje do
zpracovatelského průmyslu a nikoliv ke konečnému spotřebiteli.
www.sociotrendy.cz
Graf 15: Primární odběratelé a odvětví dle technologické náročnosti (%, N=37)
100%
80%
23,1%
33,3%
33,3%
25,0%
30,8%
60%
33,3%
40%
66,7%
66,7%
46,2%
20%
33,3%
0%
1 high
2 medium 3 medium
high
low
4 low
sektor)
Zdroj: Sociotrendy
Prodej výrobků
Výrobky a služby firem Zlínského kraje jsou prodávány jak do samotného Zlínského kraje,
tak i mimo tento kraj. Počet firem, které výrobky prodávají do uvedených lokalit jsou
uvedeny v tabulce 11.
Tabulka 11: Geografický rozptyl prodeje výrobků
Počet firem a podíl prodeje
výrobků ve ZK
výrobků v jiných krajích ČR
výrobků v EU
výrobků mimo EU
30 (23,6 %)
36 (28,3%)
34 (26,8 %)
27 (21,2 %)
Zdroj: Sociotrendy
Podíl prodeje výrobků firem podle všech oblastí uvedených firmami (N= 127, jedná se o
počet odpovědí), je uveden v grafu 16. Důležitou informací je, že prodej výrobků v rámci ČR
převažuje, více než pětina výrobků směřuje na zahraniční trhy mimo EU a více než čtvrtina
výrobků směřuje na trhy EU.
Graf 16: Podíl prodeje výrobků firem podle ze všech oblastí uvedených firmami (N= 127)
prodej výrobků ve ZK
21,3%
26,8%
23,6%
28,3%
prodej výrobků v jiných
krajích ČR
prodej výrobků v EU
prodej výrobků mimo EU
Zdroj: Sociotrendy
Prodej výrobků a služeb firem v jednotlivých oblastech je popsán v grafu 17 a tabulce 13.
Průměrné procento prodeje výrobků ve Zlínském kraji je výrazně vyšší než medián, lze tedy
usoudit, že prodej výrobků bude více směřován mimo Zlínský kraj, což odpovídá i dalším
www.sociotrendy.cz
položkám grafu. Podíly prodeje výrobků v jednotlivých územních celcích celkově variují
v rozmezí 5 % až 50 %.41
Graf 17: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků a služeb firem
60
40
Průměrné procento
20
Median
0
Podíl prodeje výrobků Podíl prodeje výrobků v Podíl prodeje výrobků v Podíl prodeje výrobků
ve ZK
jiných krajích ČR
EU
mimo EU
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 12: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků firem
Validní odpovědi
Průměrné procento
Medián
Podíl prodeje
Podíl prodeje
Podíl prodeje
Podíl prodeje výrobků
výrobků ve
výrobků v jiných
výrobků v EU
mimo EU
ZK
krajích ČR
30
36
34
27
12,90
31,10
49,68
18,76
5
20
50
10
Zdroj: Sociotrendy
Průměrný podíl prodeje výrobků firem podle jejich příslušnosti do skupiny s různou
úrovní technologické náročnosti je uveden v grafu 17. Největší podíl výrobků high-tech
náročnosti směřuje za hranice ČR do zemí EU a mimo EU.
Graf 17: Geografický rozptyl prodeje výrobků podle příslušnosti firem do skupiny s různou úrovní
technologické náročnosti (%)
100
100
90
87,5
80
70
60
61,67
50
49,27
42,14
40
30
20
10
0
36,94
29,68
16,25
18,67
10,88
10
8
5
Podíl prodeje
Podíl prodeje
výrobků ve ZK
výrobků v jiných
krajích ČR
1 high
2 medium high
3 medium low
20,46
17,5
9,59
Podíl prodeje
výrobků v EU
4 low
Podíl prodeje
výrobků mimo EU
Zdroj: Sociotrendy
41
Poznamenáváme, reformy odhadovaly podíly tak, aby v součtu měly 100%.
www.sociotrendy.cz
Průměrný podíl prodeje výrobků firem podle jejich velikostní struktury je uveden v grafu
18.
Graf 18: Geografický rozptyl prodeje výrobků podle velikosti firem (%)
60
53,22
50,6
50
52,64
40
35,39
34,83
30
31,45
22,32
20
malé firmy
21,75
17
10
0
velké firmy
8,71
6,7
3,5
Podíl prodeje výrobků Podíl prodeje výrobků Podíl prodeje výrobků Podíl prodeje výrobků
ve ZK
v jiných krajích ČR
v EU
mimo EU
Zdroj: Sociotrendy
Převažující úroveň technologií
Firmy používají převážně technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících
konkurenčních firmách. Téměř každá šestá firma používá špičkové technologie. Viz graf 19.
Graf 19: Převažující úroveň technologií
15,4%
84,6%
Technologie srovnatelné s
technologiemi v
odpovídajících
konkurenčních firmách
Špičkové technologie
Zdroj: Sociotrendy
Upřesnění špičkových technologií např.:
• CNC, LASER, frekvenční ohýbání
• Laser, ohýbací centrum, lakovna, pískovna, montáže
• Nejmodernější japonská CNC soustružnická centra, umožňující progresívní obrábění
dílců s vysokou přesností.
• Pokud možno nejprogresivnější a nejmodernější stavební stroje
• Řízené stroje v ČR
• Vakuové pokovování, fluorizace
• Nové generace technologií odpovídající vývoji a výrobě specializovaných strojů a
zařízení (získána různá ocenění a medaile)
Směřování rozvoje firem
Potřeby zpracovatelských subjektů se promítají do tržních priorit ve směřování rozvoje
firem v příštích třech letech. Důležitost této oblasti byla zdůrazněna nejen zjištěním, kterou
oblast směřování tržního rozvoje firmy považují za důležitou, ale i zjištěním úrovně
důležitosti prostřednictvím ohodnocení dané charakteristiky na škále („1“ = maximální
www.sociotrendy.cz
priorita, …, „5“ není prioritou). Uspořádání charakteristik podle úrovně priorit je uvedeno
v tabulce 13, kde jsou zkoumané charakteristiky vyjmenovány. Na prvním místě se u
zpracovatelských firem jedná o to, aby v následujících třech letech firmy s inovovanými
produkty vstoupily na současný trh. Na dalším místě firmy hodlají zejména stabilizovat
současnými produkty situaci na současném trhu.
Tabulka 13: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy ( „1“ = maximální priorita, …, „5“ není prioritou)
Počet
Minimum
Maximum
Index
priority
Inovovanými produkty vstoupit na současný trh
38
1
5
1,61
Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu
35
1
5
1,71
Současnými produkty proniknout na nové trhy
37
1
5
1,78
Inovovanými produkty získat nové trhy
37
1
5
1,89
Zdroj: Sociotrendy
Tržní priority podnikatelských subjektů se liší podle skupin odvětví podle technologické
náročnosti, podle velikosti firem i podle geografického umístění v jednotlivých okresech
Zlínského kraje. Tyto priority jsou uvedeny v grafech 20 až 22.
Potřeba stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu je obdobná a pro
všechny subjekty důležitá. Nicméně pokud se jedná o geografické umístění v okresech
Zlínského kraje, obdobné potřeby vykazují okres Kroměříž a Zlín. Firmy příslušné spádovému
území okresu Vsetín a Uherské Hradiště vykazují odlišnosti. Ostatní potřeby týkající se tržních
priorit a jednotlivých typů subjektů a jejich geografické příslušnosti k okresům Zlínského
kraje jsou uvedeny v grafu 22.
Graf 20: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy dle skupin odvětví podle technologické náročnosti
( „1“ = maximální priorita, …, „3“ není prioritou)
3
1 high
2 medium high
3 medium low
4 low
2
1
Stabilizovat
Současnými
Inovovanými
současnými
produkty
produkty vstoupit
produkty situaci na proniknout na nové na současný trh
současném trhu
trhy
Inovovanými
produkty získat
nové trhy
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 21: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy dle skupin odvětví podle jejich velikosti
3
malé firmy
2
velké firmy
1
Stabilizovat současnými Současnými produkty
Inovovanými produkty
produkty situaci na
proniknout na nové trhy vstoupit na současný trh
současném trhu
získat nové trhy
Zdroj: Sociotrendy
Graf 22: Tržní priority týkající se směřování rozvoje firmy dle jejich geografického umístění v okresech
Zlínského kraje
3
Kroměříž
2
Uherské Hradiště
Vsetín
Zlín
1
Stabilizovat současnými
produkty situaci na
současném trhu
Současnými produkty
proniknout na nové trhy vstoupit na současný trh
získat nové trhy
Zdroj: Sociotrendy
Roční tržby a jejich odhadovaný vývoj
Podle získaných údajů42 vývoje tržeb ve firmách lze předpokládat, že firmy v průměru
neočekávají příliš velký pokles svých tržeb. Pokud bereme v úvahu pro ohodnocení vývoje
tržeb medián, i zde je předpokládán pro budoucí rok mírný nárůst.
Graf 23: Vývoj centrálních charakteristik ročních tržeb
800000
700000
600000
500000
Průměrná tržba (tis. Kč)
400000
Medián (tis. Kč)
300000
200000
roční tržby (v tis. Kč) roční tržby (v tis. Kč) roční tržby (v tis. Kč) roční tržby (v tis. Kč)
2009
2010
2011
2012
Zdroj: Sociotrendy
42
Jedná se o odhady tržeb tak, jak byly uvedeny zástupci firem.
www.sociotrendy.cz
Tabulka 14: Vývoj centrálních charakteristik ročních tržeb
roční tržby (v tis.
roční tržby (v tis. Kč)
Kč) 2009
Kč) 2010
2011
Kč) 2012
Validní
37
36
37
35
Neuvedeno
2
3
2
4
Průměr (tis. Kč)
572256,86
637205,92
671464,81
703434,23
Medián (tis. Kč)
230503,00
243000,00
270000,00
295000,00
25387
25000
40000
80000
Modus
Zdroj: Sociotrendy
Graf 24: Vývoj průměrných tržeb dle skupiny odvětví podle technologické náročnosti
1200000
1000000
800000
high
600000
medium high
400000
medium low
200000
low
0
2009
2010
2011
2012
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 15: Vývoj průměrných tržeb dle skupin odvětví podle technologické náročnosti
Skupiny odvětví podle technologické
náročnosti
Kč) 2009
Kč) 2010
2011
Kč) 2012
high
897666,33
712000,00
733333,33
785000,00
medium high
815748,15
1022961,77
1037500,00
1134785,71
medium low
365065,68
380606,11
397955,44
329387,38
low
469765,50
327000,00
478000,00
554000,00
Celkem
572256,86
637205,92
671464,81
703434,23
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 25: Vývoj průměrných tržeb dle velikosti firem
2000000
1800000
1600000
1400000
1200000
1000000
800000
600000
400000
200000
0
malé firmy
velké firmy
2009
2010
2011
2012
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 16: Vývoj průměrných tržeb dle velikosti firem
Kč) 2009
Kč) 2010
2011
Kč) 2012
malé firmy
46175,29
49599,71
51599,71
56885,43
279145,72
313655,18
344055,56
361277,78
velké firmy
1421343,64
1438339,75
1524166,67
1771900,00
Celkem
582850,83
637205,92
671464,81
703434,23
velikostní struktura
Zdroj: Sociotrendy
Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií
Firmy nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb.
Střední hodnotou je 2 % tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií firmy,
nicméně průměrná hodnota procenta od roku 2009 mírně narůstá, a to průměrně o 3,9 %,
v roce 2010 4,2 %, v roce 2011 se jednalo o 5,0 % a pro rok 2012 je plánováno průměrně
investovat 5,3 % z tržeb firmy. Poznamenáváme, že nejvyšší procento podílu z tržeb
investované a plánované investovat do výzkumu a vývoje technologií je 42 % v r. 2009, nyní
se jedná o 40 %. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 17.
Tabulka 17: Charakteristiky potenciálu pro investice do výzkumu a vývoje technologií (%)
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
výzkumu a vývoje
výzkumu a
výzkumu a vývoje
výzkumu a vývoje
2009
vývoje 2010
2011
2012
Validní
30
31
29
29
Maximum
25
22
20
20
Průměr
3,9
4,2
5,0
5,3
Medián
2
2
2
2,5
Modus
1
1
1
1
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 26: Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií podle odvětví dle technologické náročnosti (%)
7
6
5
1 high
4
2 medium high
3
2
3 medium low
1
4 low
0
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
výzkumu a vývoje 2009 výzkumu a vývoje 2010 výzkumu a vývoje 2011 výzkumu a vývoje 2012
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 18: Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií podle odvětví dle technologické
náročnosti (%)
1 high
2 medium high
3 medium low
4 low
Celkem
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
podíl z tržeb do
výzkumu a vývoje
výzkumu a
výzkumu a vývoje
výzkumu a vývoje
2009
vývoje 2010
2011
2012
1,5
2,3
2,8
4,3
5,0
5,0
6,1
6,4
3,8
4,4
5,2
5,3
5,0
5,0
6,1
6,4
3,9
4,2
5,0
5,3
Zdroj: Sociotrendy
Projevy dopadu ekonomické krize na inovace ve zpracovatelských firmách
Ekonomická krize má celou řadu projevů dopadu na celkové postavení zpracovatelských
firem na trhu. Avšak hodnocení celkové situace v negativní rovině nevyznívá, zřejmě proto,
že firmy jsou schopny se aktivně samy s nepředvídatelnými okolnostmi vyrovnat.
Hodnocení charakteristik, které tuto pozici zaznamenávaly a které bylo realizováno
prostřednictvím škály 1 – 5 (s extrémními hodnotami: 1=velmi pozitivní situace na trhu, …,
5=velmi negativní situace na trhu), z nichž byly vypočítány odpovídající indexy, se pohybuje
v rozmezí 2,0 – 2,59. Jednalo se o celkové posouzení položek: Vývoj ekonomické situace,
Chování konkurenčních firem, Platební morálka obchodních partnerů, Spolupráce se
subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se subjekty soukromé
sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se zahraničními obchodními partnery.
Tříděním těchto charakteristik podle velikosti firem, podle jejich příslušnosti k odvětvím,
podle technologické náročnosti a také podle jejich geografické příslušnosti k okresům
Zlínského kraje, jsme získali podrobná hodnocení pozic jednotlivých charakteristik, které jsou
uvedeny ve vyjádření odpovídajících indexů v grafech 27 až 29 a pro přehlednost i
odpovídajících tabulkách 19 až 22. (V posledním řádku tabulek je vždy údaj o celkovém
průměrném indexu daných charakteristik, který je závislý na počtu firem, které v průzkumu
www.sociotrendy.cz
odpovídaly. Proto se tyto údaje s ohledem na velikost firem, nebo jejich příslušnosti
k odvětví, nemusejí shodovat.)
Celkové pořadí hodnocených charakteristik je od nejhoršího hodnocení po nejlepší:
Chování konkurenčních firem, Platební morálka obchodních partnerů, Spolupráce se
subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se subjekty soukromé
sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se zahraničními obchodními partnery a Vývoj
ekonomické situace.
Největší variační rozpětí mají spolupráce se subjekty soukromé sféry a platební morálka
obchodních partnerů. Firmy náležející do skupiny low-tech situaci v oblasti spolupráce se
subjekty soukromé sféry hodnotí pozitivně, firmy náležející do skupiny high-tech ji hodnotí
pouze jako dobrou. Firmy náležející do skupiny high-tech situaci v oblasti platební morálky
obchodních partnerů hodnotí pozitivně, avšak firmy náležející do skupiny medium high-tech
a také medium low-tech ji hodnotí jako pouze dobrou. Obdobná situace je i v oblasti velikosti
firem, kde se velké firmy přiklánějí spíše k pozitivnímu hodnocení, ale ani ty např.
s konkurenční situací spokojeny nejsou.
Podnikatelské subjekty sídlící na území okresů Kroměříž jsou nejméně spokojeny
s platební morálkou obchodních partnerů, také se spoluprací se subjekty akademické sféry,
rovněž se spoluprací se zahraničními obchodními partnery. Podrobné závěry lze vyhledat
přímo z grafů.
Graf 27: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich příslušnosti k odvětvím podle technologické
náročnosti (1=velmi pozitivní situace na trhu, …, 5=velmi negativní situace na trhu)
4,0
3,5
3,0
2,5
1 high
2,0
2 medium high
1,5
3 medium low
4 low
1,0
1. Vývoj
ekonomické situace
2. Chování
konkurenčních
firem
3. Platební morálka 4. Spolupráce se 5. Spolupráce se 6. Spolupráce se
obchodních
subjekty
subjekty soukromé
zahraničními
partnerů
akademické sféry a
sféry a
obchodními
jejich participace na jejichparticipace na
partnery
vývoji
vývoji
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Tabulka 19: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich příslušnosti k odvětvím podle technologické
náročnosti (1=velmi pozitivní situace na trhu, …, 5=velmi negativní situace na trhu)
Skupiny odvětví
1. Vývoj
2. Chování
3. Platební
4. Spolupráce
5.
6. Spolupráce
ekonomické
konkurenčních
morálka
se subjekty
Spolupráce
se
situace
firem
obchodních
akademické
se subjekty
zahraničními
partnerů
sféry a jejich
soukromé
obchodními
participace
sféry a jejich
partnery
na vývoji
participace
podle
technologické
náročnosti
na vývoji
1. high
2,33
3,00
1,67
3,00
3,00
1,33
2. medium high
2,86
3,50
3,00
2,25
2,36
1,85
3. medium low
2,47
3,29
2,95
3,25
2,92
2,29
4. low
2,33
2,67
2,33
3,00
1,50
1,67
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 20: Indexy celkové situace firem na trhu (1=velmi pozitivní situace na trhu, …, 5=velmi negativní
situace na trhu)
Počet
Minimum
Maximum
Index
6. Spolupráce se zahraničními obchodními partnery
36
1
3
2,00
1. Vývoj ekonomické situace
39
1
4
2,59
5. Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich
28
1
4
2,61
28
1
5
2,79
3. Platební morálka obchodních partnerů
38
1
5
2,82
2. Chování konkurenčních firem
34
1
5
3,29
participace na vývoji
4. Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich
participace na vývoji
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 28: Indexy celkové situace firem na trhu podle velikostní struktury firem
4
3,5
3
2,5
malé firmy
2
1,5
velké firmy
1
1. Vývoj
ekonomické
situace
2. Chování
konkurenčních
firem
3. Platební
morálka
obchodních
partnerů
4. Spolupráce se 5. Spolupráce se 6. Spolupráce se
subjekty
subjekty
zahraničními
akademické sféry soukromé sféry a obchodními
a jejich
jejich participace
partnery
participace na
na vývoji
vývoji
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 21: Indexy celkové situace firem na trhu podle velikostní struktury firem
1. Vývoj
2. Chování
3. Platební
4. Spolupráce
5.
6. Spolupráce
ekonomické
konkurenčních
morálka
se subjekty
Spolupráce
se
situace
firem
obchodních
akademické
se subjekty
zahraničními
partnerů
sféry a jejich
soukromé
obchodními
participace
sféry a jejich
partnery
na vývoji
participace
Skupiny odvětví
podle velikosti
firem
na vývoji
Malé firmy
2,86
3,29
2,71
2,33
2,80
2,17
2,58
3,41
3,11
2,87
2,69
2,12
Velké firmy
2,42
3,10
2,42
2,80
2,33
1,75
Průměrný index
2,58
3,29
2,81
2,79
2,59
2,00
Středně velké
firmy
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 29: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich geografického umístění v okresech ZK
4
3
Kroměříž
Uherské Hradiště
2
Vsetín
Zlín
1
1. Vývoj
ekonomické situace
2. Chování
konkurenčních
firem
3. Platební morálka 4. Spolupráce se 5. Spolupráce se 6. Spolupráce se
obchodních
subjekty
subjekty soukromé
zahraničními
partnerů
akademické sféry a
sféry a jejich
obchodními
jejich participace na participace na
partnery
vývoji
vývoji
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 22: Indexy celkové situace firem na trhu podle jejich geografického umístění v okresech ZK
1. Vývoj
2. Chování
3. Platební
4. Spolupráce
5.
6. Spolupráce
ekonomické
konkurenčních
morálka
se subjekty
Spolupráce
se
situace
firem
obchodních
akademické
se subjekty
zahraničními
partnerů
sféry a jejich
soukromé
obchodními
participace
sféry a jejich
partnery
na vývoji
participace
Skupiny odvětví
podle velikosti
firem
na vývoji
Kroměříž
2,71
3,14
3,29
3,00
2,60
2,29
2,43
3,50
2,29
2,67
2,60
2,00
Vsetín
2,56
3,29
2,89
2,60
2,83
1,86
Zlín
2,63
3,29
2,80
2,85
2,50
1,93
Průměrný index
2,59
3,29
2,82
2,79
2,61
2,00
Uherské
Hradiště
Zdroj: Sociotrendy
Aktuální rozvojové bariéry, reakce firem
Rozvoj ve firmách je těsně spjat s možností ve firmách inovovat (ve smyslu všech druhů
inovací) a je často závislý na celé řadě okolností, které tomuto rozvoji brání. Z předložené
nabídky (seznamu) konkrétních bariér inovací zástupci firem označovali intenzitu jejich vlivu
na rozvoj ve firmách ve Zlínském kraji. Intenzita vlivu byla zjišťována na škále, kdy 1=nízká
bariéra, 5= vysoká bariéra.
Seznam bariér rozvoje firem podle pořadí od nejvyšší bariéry po relativně nejnižší je
uveden v tabulce 23. Toto pořadí bariér je závislé na příslušnosti firmy k odvětví podle
www.sociotrendy.cz
technologické náročnosti, také na její velikosti. Odpovídající hodnoty bariér ve třídění podle
typu firmy jsou uvedeny v grafech 30a až 30c.
Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající
byrokratickou zátěží a nedostatek lidských zdrojů ve smyslu špatné dostupnosti nových
kvalifikovaných pracovníků. Následujícími bariérami rozvoje firem jsou finanční okolnosti
(výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR. Ostatní bariéry jsou uvedeny v následující
tabulce a podrobných grafech.
Tabulka 23: Bariéry rozvoje firem
Počet
Minimum
Maximum
Index beriéry
17. Administrativa, byrokratická zátěž
32
1
5
3,31
13. Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků (nových)
32
1
5
3,31
6. Vysoké výrobní náklady
30
1
5
3,2
12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků (současných)
30
1
5
3,07
7. Vysoké náklady na mzdy
30
1
5
3,03
14. Ekonomická nestabilita v ČR – ekonomická rizika
29
1
5
3
16. Nedostatečná legislativa, normy
29
1
5
2,93
15. Politická nestabilita v ČR
29
1
5
2,83
11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie
30
1
5
2,8
21. Nedostatečná podpora exportu
29
1
5
2,76
4. Cenová strategie řetězců firem
24
1
5
2,71
1. Zahraniční konkurence
30
1
5
2,67
18. Nedostatek manažerských dovedností
31
1
5
2,61
2. Domácí konkurence
30
1
5
2,4
22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů
24
1
5
2,33
19. Nedostatek znalostí o dotacích
31
1
5
2,32
5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty
30
1
5
2,3
3. Nízká informace o trzích
29
1
4
2,28
8. Nízká dostupnost finančních prostředků
29
1
5
2,28
20. Nízká úroveň technologií
30
1
5
2,23
10. Nedostatečné prostory – budovy a pozemky
32
1
5
2,22
22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů
24
1
5
2,33
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 30a: Průměrné hodnoty indexu bariér podle technologické náročnosti a velikosti firem
1.část
5
4
high
medium high
medium low
3
low
malé firmy
2
velké firmy
1
1. Zahraniční
konkurence
2. Domácí
konkurence
3. Nízká
4. Cenová 5. Nízký zájem
informace o
strategie
zákazníků o
trzích
řetězců firem nové produkty
6. Vysoké
výrobní
náklady
7. Vysoké
náklady na
mzdy
Zdroj: Sociotrendy
Graf 30b: Průměrné hodnoty indexu bariér podle technologické náročnosti a podle velikosti firem
2.část
5
4
high
medium high
3
medium low
low
2
malé firmy
velké firmy
1
8. Nízká
dostupnost
finančních
prostředků
9. Nedostatek
10.
11. Preference 12. Nízký stav 13. Špatná
14.
informací o Nedostatečné kvantity na kvalifikovaných dostupnost
Ekonomická
nových
prostory –
úkor kvality a pracovníků kvalifikovaných nestabilita v ČR
technologiích
špičkové
pracovníků
budovy a
pozemky
technologie
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 30c: Průměrné hodnoty indexu bariér podle technologické náročnosti a podle velikosti firem
3.část
5
4
high
medium high
3
medium low
low
malé firmy
2
velké firmy
1
15. Politická
16.
17.
18. Nedostatek 19. Nedostatek 20. Nízká
nestabilita v ČR Nedostatečná Administrativa, manažerských znalostí o
úroveň
legislativa,
byrokratická
dovedností
dotacích
technologií
normy
zátěž
21.
22.
Nedostatečná Nedostatečný
podpora
přístup ke
exportu
znalostem sítí
a klastrů
Zdroj: Sociotrendy
Firmy hodlají na rozvojové bariéry reagovat zejména:
• Spoluprací se školami (základní - střední - vysoké), přeshraniční spoluprací (např. Zlín Trenčín),
• Udržením odborníků v regionu, proškolováním a zabezpečením vzdělání zaměstnanců
a jejich motivováním
• Budováním obchodních příležitostí se silným partnerem, zvýšení odolnosti v rámci
konkurenčního boje na trhu
• Inovací produktů, nabízení lepších výrobků a služeb, nízkou cenou, dostatečnou
kvalitou, dobrou prací na trhu a udržením si dobrého jména firem
• Zapojením zahraničního partnera do inovačních projektů
• Prováděním vývoje na běžících zakázkách
• Vlastní snahou firem o aktivaci regionu, v němž působí
Významná ocenění firem zpracovatelského průmyslu
Firmy dosáhly významných úspěchů a získaly řadu významných ocenění. Téměř polovina z
nich (45%) uvedla konkrétní úspěchy a ocenění.
Spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi
Většina firem (44,7 %), která se vyjádřila ke spolupráci se vzdělávacími a výzkumnými a
vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji, řeší vývoj v rámci vlastní
firmy. Přibližně šestina firem (17,1 %) se k situaci nevyjádřila. Více než čtvrtina (28,6 %)
www.sociotrendy.cz
validních odpovědí byla, že se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti
výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji spolupracují. Podrobné údaje jsou uvedeny grafem 31.
Graf 31: Spolupráce firmy se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a
vývoje ve Zlínském kraji (N=37)
Ano
5,4%
10,8%
40,5%
Ne, řešíme vývoj v rámci
vlastní firmy
43,2%
Přebíráme řešení od
vlastnické struktury
Spolupráce v rámci ČR,
kombinaceuvedených
možností
Zdroj: Sociotrendy
Hodnocení spolupráce v institucích je uvedeno v tabulce 24. Nejlépe je hodnocena
spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí, v úrovni velmi dobrého
hodnocení se nacházejí ostatní instituce.
Tabulka 24: Hodnocení spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi
v oblasti výzkumu a vývoje
(1 =výborná spolupráce,…,3= dobrá spolupráce,…, 5= špatná spolupráce)
Počet
Minimum
Maximum
Index spolupráce
Vysoké školy
21
1
4
2,20
Vysoké školy v zahraničí
4
1
3
2,00
Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v rámci ČR
13
1
4
2,04
Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v zahraničí
5
1
3
1,80
Zdroj: Sociotrendy
Příklady jednotlivých institucí, s nimiž firmy spolupracují, jsou uvedeny v následujících
seznamech.
Spolupráce s vysokými školami v ČR
• Univerzita Tomáše Bati, Zlín
• Západočeská univerzita, Plzeň
• VUT Brno, MU Brno, UP Olomouc
• ČVUT Praha
• Univerzita Karlova, Praha
• Vysoká škola báňská, Ostrava
www.sociotrendy.cz
Spolupráce s vysokými školami v zahraničí
• Technická univerzita Bratislava
• Univerzita Hannover (software pro simulaci el. strojů)
• Ad hoc, zejména v Německu
Spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v rámci ČR
• Akademie věd
• VZLÚ Praha (Výzkumný a zkušební letecký ústav)
• Český metrologický institut
• Výzkumný ústav syntetického kaučuku
• Institut pro testování a certifikaci
• Výzkumný ústav bezpečnosti práce
• Výzkumné ústavy působících v oblasti fyziky a jaderné fyziky
• Sigma - výzkumný a vývojový ústav
• Výzkumný ústav organických syntéz
• ITC
• VÚ železniční
• SVÚT Plzeň
• Liberec a.s., Praha
Spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí, např.:
• Výzkumný ústav v Hanoveru
• VUKI Slovensko
• VTT Technical Research centre of Finland
Lidské zdroje ve firmách zpracovatelského průmyslu
Celkově počet zaměstnanců ve firmách variuje v roce 2010 od 15 zaměstnanců, až po
4 254. Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek (viz
dále). Jako celkovou charakteristiku středního počtu pracovníků v institucích jsme použili jak
medián, tak průměrný počet. Celkově medián nepoukazuje na změnu plánovaného počtu
zaměstnanců, nicméně z průměrného údaje lze usoudit, že firmy příliš nehodlají počty
zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců
(8,5% z validních údajů, jednalo se o šest firem). Toto odpovídá celkové situaci
zaměstnanosti v ČR i ve světě.
Tabulka 25: Stav zaměstnanců ve firmách
Celkový přepočtený stav
zaměstnanců
2010
2011
2010
modus
modus
medián
20
30
146
Odhad pro
2011
medián
Průměrný
počet
2010
Odhad pro
2011
Průměrný
počet
150
373
380
Zdroj: Sociotrendy
Více než polovina firem (22; 58%) předpokládá v roce 2011 nárůst počtu zaměstnanců,
necelá pětina firem (7; 18 %) předpokládá nezměněný počet zaměstnanců a pokles počtu
www.sociotrendy.cz
zaměstnanců je předpokládán u téměř čtvrtiny (9; 24 %) firem. Podrobné údaje jsou uvedeny
v tabulce 26.
Tabulka 26: Variabilita předpokládaného počtu zaměstnanců v r. 2011 (N=38)
Počet firem
%
Předpokládaný pokles v rozmezí 10-25 zaměstnanců
3
7,9
Předpokládaný pokles do 10 zaměstnanců
6
15,8
Beze změny
7
18,4
Předpokládaný nárůst v rozmezí 1 - 10 zaměstnanců
12
31,6
3
7,9
2
5,3
1
2,6
4
10,5
Celkem firem
38
100,0
Zdroj: Sociotrendy
Reziduální vyjádření prostřednictvím diferencí mezi aktuálním počtem zaměstnanců v r.
2010 a předpokládaným počtem pracovníků v r. 2011 je uvedeno v grafu 32. 43
Graf 32: Reziduální vyjádření diferencí předpokládaného a aktuálního počtu zaměstnanců (Počet firem=38)
(osa x=identifikace firmy, osa y=diference počtu zaměstnanců)
60
50
40
30
20
10
0
-10
1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
-20
-30
Zdroj: Sociotrendy
43
Ačkoliv šetření bylo provedeno v létě 2011, aktuální počet zaměstnanců se vztahoval k roku 2010 a
předpokládaný počet se vztahoval ke konci roku 2011.
www.sociotrendy.cz
Získávání kvalifikovaných pracovníků
Situace týkající se získáváním kvalifikovaných pracovníků ve firmách ve Zlínském kraji byla
zjišťována prostřednictvím pětistupňové škály ve významu školní stupnice, kdy „1=problémy
nemáme,…, 3=průměrné problémy,…,5=velké problémy“. Celkově polovina firem
zpracovatelského průmyslu udává se získáváním kvalifikovaných pracovníků průměrné
(obvyklé) problémy. Celková situace je zřejmá z grafu 33. Malé firmy a také firmy náležející
s ohledem na technologickou náročnost do skupiny medium low-tech upřesňují, že problémy
se získáváním pracovníků nemají. Diferenciace s ohledem na další typy firem jsou uvedeny
v grafech 34 a 35. „Spíše problematickou“ spatřují situaci středně velké firmy a firmy
náležející do skupiny medium high-tech.
Graf 33: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků
5,3%
23,7%
10,5%
problémy nemáme
malé problémy
10,5%
průměrné problémy
50,0%
spíš problémy
velké problémy
Zdroj: Sociotrendy
Graf 34: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků podle technologické náročnosti firem
100%
2
1
90%
80%
70%
11
60%
50%
3
2
1
low
medium low
2
1
40%
30%
5
high
2
20%
medium high
6
10%
1
1
0%
problémy
nemáme
malé
problémy
průměrné
problémy
spíš
problémy
velké
problémy
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 35: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firem (N=37)
100%
5
2
80%
60%
1
40%
4
velké firmy
11
4
4
2
20%
3
1
0%
problémy
nemáme
malé
problémy
průměrné
problémy
spíš
problémy
malé firmy
velké
problémy
Zdroj: Sociotrendy
Chybějící profese
Ve zpracovatelských firmách je největší poptávka po vysokoškolsky i středoškolsky
vzdělaných odbornících ze strojírenství, dále po manažerech s praxí, vysokoškolsky
vzdělaných obchodnících a vysokoškolácích elektrotechnických oborů. Podrobné údaje jsou
uvedeny v tabulce 27.
Tabulka 27: Chybějící profese
Profese
VŠ
SŠ
Vyučen/nižší než SŠ
1. plastikářské
5 (12,8 %)
7 (17,9 %)
6 (15,4 %)
2. gumárenské
3 (7,7 %)
2 (5,1 %)
2 (5,1 %)
3. strojírenské
14 (35,9 %)
16 (41,0 %)
11 (28,2 %)
4. chemické
2 (5,1 %)
2 (5,1 %)
6. elektrotechnické
8 (20,5 %)
4 (10,3 %)
1 (2,6 %)
7. stavební
1 (2,6 %)
1 (2,6 %)
1 (2,6 %)
8. informační technologie
3 (7,7 %)
2 (5,1 %)
10. kožedělné
1 (1,3 %)
11. dřevařské
13. obchodní
1 (1,3 %)
2 (5,1 %)
13 (33,3 %)
14. ekonomické
3 (7,7 %)
15. manažerské
14 (35,9 %)
4 (10,3 %)
1 (2,6 %)
Zdroj: Sociotrendy
Další vzdělávání pracovníků ve firmách
Většina firem (84%) nabízí svým zaměstnancům odborné vzdělávání, přibližně šestina
firem další odborné vzdělávání zaměstnanců neřeší, viz graf 36.
www.sociotrendy.cz
Graf 36: Odborné vzdělávání zaměstnanců ve zpracovatelských firmách (N=38)
15,8%
ano
84,2%
ne
Zdroj: Sociotrendy
Vzdělávání je nabízeno zejména v oblastech:
- Školení spojená s profesemi
- Rámec osobnostního rozvoje
- Komplexní systém školení (i v rámci dotací)
- Jiné
Specifikace dalšího vzdělávání ve firmách Zlínského kraje dle výpovědí respondentů je
uvedena v tabulce 28 a poukazuje na rozmanitost pohledů na jednotlivé vzdělávací aktivity.
Tabulka 28: Specifikace dalšího vzdělávání ve firmách Zlínského kraje dle výpovědí
Specifikace vzdělávání ve zpracovatelských firmách Zlínského kraje
Školení spojená s profesemi
Odborné školení obsluhy strojů, jazykové kurzy, odborné semináře a školení (účetnictví, logistika, management)
Např. Školící programy a kurzy (např. SAP), zaškolování nových zaměstnanců ve výrobě, školení bezpečnosti práce, zavádění
nových výrobních procesů, jazykové kurzy, odborné kurzy (např. Účetní, personalistika)
Zaškolování nových zaměstnanců ve výrobě
Výroba oblasti "štíhlé výroby", jazykové, IT, personalistika, manažerské, marketingové, obchod
Odborné kurzy (např. účetní, personalistika, řízení kvality, Word, Excel)
Obchodní a manažerské dovednosti - školení
Legislativní - kvalita EMS
Profesní školení (např. lešenáři, vazači, řidiči, svářeči, jeřábníci, elektrikáři, ADR)
Firemní vzdělávací plány, individuální plány školení
Rámec osobnostního rozvoje
Jazykové kurzy pro zaměstnance
Účast na konferencích
Mezinárodní stáže a školy
Komplexní systém školení (i v rámci dotací)
Komplexní systém odborného vzdělávání (Komplexní systém odborného vzdělávání a rozvoje všech zaměstnanců (např.
mezinárodní stáže a školy, učební obor s výučním listem, podpora dálkového studia VŠ, atd.)
Před rokem 2010 z vlastních prostředků dle stanovených potřeb rozvoje zaměstnanců, v letech 2011, 2012 s využitím dotací
v rámci projektu „Školení je šance“ a vlastního projektu
Školení s využitím dotací v rámci projektu (např. Vzdělávejte se! A EDUCA)
Interní školení, externí školení, samostudium – dle plánu školení a případně dle aktuální situace
Vzdělávací projekty-specifické i obecné s přispěním evropských fondů, mimo to vysíláme zaměstnance na delší školení a
kurzy
Jiné
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Vývoj mzdových prostředků ve firmách zpracovatelského průmyslu
Úroveň průměrných hrubých mezd v podílovém vyjádření platových skupin v roce 2010 a
odhad pro rok 2011 je uveden v grafu 37. Mírné navýšení mezd firmy celkově očekávají
v platových skupinách od 25.000,- Kč až do 30.000,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným
snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí 15.000,- Kč až 20.000,- Kč. Tabulky 29 a 30
situaci upřesňují. V r. 2010 třetina (32,3%) zaměstnanců zpracovatelského průmyslu měla
průměrnou hrubou mzdu do výše 20.000.- Kč. V r. 2011 by touto mzdu měla mít pouze
přibližně čtvrtina (27,6 %) zaměstnanců, zbylý větší podíl zaměstnanců by měl mít
průměrnou hrubou mzdu vyšší.
Graf 37: Úroveň mezd v kategoriích průměrné hrubé mzdy za roky 2010 a 2010
100%
80%
60%
40%
20%
7,7
12,8
5,1
15,4
více než 30 000.- Kč
33,3
33,3
20 001.- Kč - 25 000.- Kč
17,9
7,7
12,8
7,7
25 001.- Kč - 30 000.- Kč
15 001.- Kč - 20 000.- Kč
do 15 000.- Kč
0%
2010
2011
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 29: Úroveň průměrné mzdy v kategoriích hrubé mzdy za rok 2010
Kategorie mezd v r. 2010
Validní
Počet
%
Validní %
Kumulativní %
do 15 000.- Kč
3
7,7
9,7
9,7
15 001.- Kč - 20 000.- Kč
7
17,9
22,6
32,3
20 001.- Kč - 25 000.- Kč
13
33,3
41,9
74,2
25 001.- Kč - 30 000.- Kč
5
12,8
16,1
90,3
3
7,7
9,7
100,0
Celkem
31
79,5
100,0
8
20,5
39
100,0
Bez
odpovědi
Celkem
Zdroj: Sociotrendy
Tabulka 30: Úroveň průměrné mzdy v kategoriích hrubé mzdy za rok 2011
Kategorie mezd v r. 2011
Validní
do 15 000.- Kč
www.sociotrendy.cz
Počet
%
Validní %
Kumulativní %
3
7,7
10,3
10,3
15 001.- Kč - 20 000.- Kč
5
12,8
17,2
27,6
20 001.- Kč - 25 000.- Kč
13
33,3
44,8
72,4
25 001.- Kč - 30 000.- Kč
6
15,4
20,7
93,1
2
5,1
6,9
100,0
Celkem
29
74,4
100,0
10
25,6
39
100,0
Bez
odpovědi
Celkem
Zdroj: Sociotrendy
Odhady z uváděných průměrných měsíčních hrubých mezd ve zpracovatelských firmách
v r. 2010 variují v rozmezí 15.000,- Kč až 32.440,- Kč pro rok 2010 a v rozmezí 15.000,- Kč až
33.000,- pro rok 2011.
Celková měsíční hrubá mzda ve firmách zpracovatelského průmyslu dosahuje v r. 2010
částku 22.590,- Kč, (hodnota mediánu je 23.740,- Kč) a v odhadu pro rok 2011 se jedná o
částku 22.941,- Kč (hodnota mediánu je 24.000,- Kč), což mírně převyšuje celorepublikový
průměr. Pro rok 2011 je udávaná průměrná hrubá mzda v ČR 22,781,- Kč.
Výše průměrné hrubé mzdy je v různých typech zpracovatelských firem diferencovaná.
Diferenciace je zřejmá z grafu 38. Nejvyšších průměrných výdělků dosahují zaměstnanci
v sektoru medium high-tech a ve velkých firmách.
Graf 38: Úroveň mezd v kategoriích průměrné hrubé mzdy za roky 2010 a 2011 podle velikosti firmy a podle
příslušnosti firmy ke skupině s odpovídající technologickou náročností
26 000
25 000
high
24 000
medium high
23 000
medium low
22 000
low
malé firmy
21 000
20 000
velké firmy
19 000
průměrná hrubá mzda 2010
Zdroj: Sociotrendy
Výše průměrných mezd zaměstnanců zpracovatelského průmyslu je diferencovaná i s
ohledem na geografickou příslušnost firmy k jednotlivým okresům Zlínského kraje. Nejnižších
průměrných výdělků dosahují zaměstnanci firem z okresu Kroměříž. Ostatní údaje jsou
uvedeny v grafu 39.
www.sociotrendy.cz
Graf 39: Úroveň mezd v kategoriích průměrné hrubé mzdy za roky 2010 a 2011 podle geografické příslušnosti
firmy k okresu Zlínského kraje
27000
25000
23000
Kroměříž
Uherské Hradiště
21000
Vsetín
19000
Zlín
17000
15000
Zdroj: Sociotrendy
Marketingové aktivity významných firem zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji
Marketingové aktivity firem byly sledovány prostřednictvím zjištění úrovně šesti
odpovídajících charakteristik. Úroveň indexů sledujících marketingové charakteristiky variuje
v rozmezí nejdůležitější úrovně 2,0 (orientace na zákazníka) až po 2,74 úroveň neméně
důležitou, (sledování aktuálních vývojových trendů na trhu), tedy v rozmezí průměru.
Odpovídající indexy včetně komentáře specifikujícího extrémní hodnoty jsou uvedeny v
tabulce 31.
Tabulka 31: Indexy úrovně marketingových charakteristik
Orientace: 1= maximální úroveň důležitosti pro firmu, … , 5 = minimální úroveň důležitosti pro firmu
A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu
Marketingové aktivity
nejsou podloženy
výzkumem trhu a
neplánují se, na změny na
trhu je reagováno podle
situace (hodnocení 5)
2,74
Vývoj trhu se pečlivě sleduje
prostřednictvím marketingového
výzkumu, trendy jsou rozhodující pro
plánování dlouhodobých
marketingových aktivit
(hodnocení 1)
B. Hodnocení tržní konkurenční pozice
Trh se sleduje jen tehdy,
když se objeví problémy a
je třeba zjistit, v jaké je
firma skutečně pozici
2,25
Systematické sledování situace na trhu
umožňuje firmě, že zná konkurenční
prostředí a operativně na něj reaguje
(hodnocení 1)
(hodnocení 5)
C. Orientace na zákazníka
Vlastnosti produktu
uspokojují potřeby
zákazníka a není proto
třeba plýtvat časem na
další průzkumy
www.sociotrendy.cz
2,11
Firma plánovitě a pravidelně sleduje
potřeby zákazníků, vyhodnocuje
informace o nich a výsledky využívá v
marketingu i při tvorbě strategie
(hodnocení 1)
(hodnocení 5)
D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy
Zákaznické postoje se
cíleně nesledují, protože
negativní odezva se rychle
objeví sama
2,00
(hodnocení 5)
Ve firmě existuje a využívá se systém
pravidelného získávání názorů od
zákazníků a tyto informace se promítají
do aktivit firmy
(hodnocení 1)
E. Způsob přenášení tržních informací
Poznatky z praxe jsou
dostatečné a známé všem
kompetentním
pracovníkům, proto není
zapotřebí se dalším
získáváním a
zpracováváním informací
systematicky zabývat
2,26
Firma má ERP informační systém (např.
SAP, Microsoft Dynamics, obsahující
moduly: ekonomický, skladový,
personální atd.), který využívají všichni
pracovníci určitým způsobem.
(hodnocení 1)
(hodnocení 5)
F. Propojení marketingu a finančního řízení
Není třeba, aby marketing
byl propojen s finančním
plánováním
(hodnocení 5)
2,74
Firma má dlouhodobý marketingový
plán a vyhodnocuje jednotlivé aktivity,
operativně provádí změny ve
finančním a marketingovém plánu
(hodnocení 1)
Zdroj: Sociotrendy
Třídění marketingových charakteristik podle příslušnosti firem k jedné ze skupin
technologické náročnosti a podle jejich velikosti a výpočet odpovídajících indexů, poskytuje o
marketingových aktivitách podrobný obraz. Odpovídající indexy marketingové úrovně jsou
obsaženy v grafu 40.
Největší variační rozpětí týkající se jednak velikosti firem, jednak jejich příslušnosti ke
skupině podle technologické náročnosti, vykazuje „sledování postojů zákazníka k produktu
firmy“, a to pro od úrovně nejdůležitější 1,0 u firem náležejících do skupiny high-tech, až po
nejméně důležitou úroveň 3,25 u firem spadajících do skupiny low-tech. Toto rozpětí je dáno
právě tím, že vlastnosti produktů firem s low-tech potřeby zákazníka opravdu uspokojují,
protože produkty těchto firem jsou dlouhodobě specifické a firmy již znají potřeby svých
zákazníků. (Poznamenáváme, že do této skupiny spadá i vysoce specializovaná firma
s vysokou mezinárodní prestiží.) Úroveň odpovídajících marketingových charakteristik je
třeba brát jako orientační. Důležité je vždy brát v úvahu specifika firem, která mohou, ale
nemusí být spojena s konkrétní marketingovou charakteristikou. Důležitost či nedůležitost
konkrétní marketingové charakteristiky je proto další mírou diferenciace firem v regionálním
kontextu. Obdobným způsobem lze analyzovat variační rozpětí dalších charakteristik, které
jsou v grafu uvedeny.
www.sociotrendy.cz
Graf 40: Úroveň marketingových charakteristik podle technologické náročnosti a podle velikosti firem
Orientace hodnocení: 1= důležitá charakteristika, … , 5 = nedůležitá charakteristika
4
high
3
medium high
medium low
low
2
malé firmy
1
velké firmy
Sledování
Hodnocení
aktuálních
tržní
vývojových
konkurenční
trendů na trhu
pozice
Orientace na
zákazníka
Sledování
postojů
zákazníků k
produktu firmy
Způsob
přenášení
tržních
informací
Propojení
marketingu a
finančního
řízení
Zdroj: Sociotrendy
Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty
Účast významných zpracovatelských firem v profesně zájmových sdruženích, platformách
a obdobných organizacích a jejich spolupráce s podpůrnými subjekty, na niž byli respondenti
dotazováni, je zaznamenána v tabulkách 32a a 32b, v nichž je uveden index spokojenosti se
spoluprací prostřednictvím hodnocení na školní stupnici (1 až 5).44 Cílem dotazu na účast
firem v profesně zájmových sdruženích a zjištění úrovně jejich spokojenosti se spoluprací jak
se sdruženími, tak podpůrnými subjekty a jinými organizacemi, nebylo hodnotit práci
subjektů a organizací jako takových, ale způsob vnímání zájmových sdružení, platforem a
podpůrných subjektů jednotlivými dotazovanými. Proto níže uváděná hodnocení mají pouze
orientační charakter týkající se pohledu některých posuzovatelů.
Největší spokojenost ve všech typech firem je s plastikářským klastrem, OHK ve Zlíně, s
Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, s Univerzitním institutem
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, rovněž s Okresní hospodářskou komorou v Uherském
Hradišti a Kroměříži, s Technologickým inovačním centrem s.r.o. a Krajským úřadem práce s
okresními pobočkami v rozmezí velmi dobrého hodnocení 45. K ostatním organizacím byly
uváděny výhrady.
Účast firem ve výše uvedených zájmových sdruženích či platformám podle jejich
příslušnosti k velikosti a také jejich úrovni podle technologické náročnosti se současným
zaznamenáním indexu spokojenosti viz graf 41a, 41b, 41c. Variační rozpětí uvedeného
indexu spokojenosti s ohledem na příslušnost firmy k daným typům (velikost a technologická
náročnost) je u jednotlivých sdružení, platforem či podpůrných subjektů v některých
případech značné a lze je vyhledat přímo z citovaných grafů.
44
Spolupráci chápeme jako výbornou v rozmezí hodnocení 1,0 až 1,9, velmi dobrou v rozmezí velikosti indexu
2,0 až 2,99, jako dobrou v rozmezí velikosti indexu 3 až 3,99, uspokojivou v rozmezí velikosti indexu 4 až 4,99 a
jako neuspokojivou s velikostí indexu 5.
45
Spolupráci chápeme jako výbornou v rozmezí hodnocení 1,0 až 1,9, velmi dobrou v rozmezí velikosti indexu
2,0 až 2,99, jako dobrou v rozmezí velikosti indexu 3 až 3,99, uspokojivou v rozmezí velikosti indexu 4 až 4,99 a
jako neuspokojivou s velikostí indexu 5.
www.sociotrendy.cz
Tabulka 32: Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách či spolupráce s podpůrnými
organizacemi a jejich hodnocení
Počet
hodnocení
(Počet respondentů=39)
Index
spokojenosti se
spoluprací
Plastikářský klastr
5
12,8%
2,2
Jiný subjekt či platforma
(např. Česká
elektrotechnická asociace)
4
10,3%
2,25
Hodnotilo více než 10 % Přínos členství či spolupráce,
případné problémy týkající se
posuzovatelů
spolupráce
výzkumného souboru
%
OHK ve Zlíně
Spolupráce v oblasti vzdělávání;
školení, dobrá spolupráce
13
33,3%
2,31
Agentura pro podporu
podnikání a investic
CzechInvest
Dobrá spolupráce; zajištění
investice v některých případech,
kde je to možné; podpora při
podání žádosti o dotace z EU;
využíváme dotované projekty na
podporu VaV; nedostatečná
koordinace komunikace,
nedostatečné informace,
neznalost místních souvislostí
24
61,5%
2,33
Univerzitní institut
Univerzity Tomáše Bati ve
Zlíně
13
33,3%
2,62
OHK Uherské Hradiště
8
20,5%
2,63
Technologické inovační
centrum s.r.o.
Snaha o spolupráci v několika
oblastech
13
33,3%
2,69
Krajská hospodářská
komora Zlínského kraje
Jsme jen pasívním příjemcem
informací
21
53,8%
2,76
Krajský úřad práce s
okresními pobočkami
Standardní spolupráce; úzká
spolupráce v řadě oblastí; v rámci
programu „Vzdělávejte se“
výborná spolupráce
17
43,6%
2,76
Regionální podpůrný zdroj,
s.r.o.
4
10,3%
4,5
Kontaktní centrum pro
východní trhy
5
12,8%
4,6
Energetická agentura
Zlínského kraje
4
10,3%
4,75
Industry Servis ZK, a.s.
Poskytuje zmatečné a
(Průmyslová zóna Holešov) nedostatečné informace; bez
důvěry veřejnosti
4
10,3%
5
Tabulka 32b: Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách či spolupráce s podpůrnými
organizacemi a jejich hodnocení
Počet
hodnocení
(Počet respondentů=39)
Index
spokojenosti se
spoluprací
OHK Kroměříž
3
7,7%
2,67
Dřevařsko - nábytkářský
klastr ABC WOOD, o.s.
2
5,1%
4
Hodnotilo méně než 5
% posuzovatelů
výzkumného souboru
www.sociotrendy.cz
Přínos členství či spolupráce,
případné problémy týkající se
spolupráce
%
OHK Vsetín
Školení, dobrá spolupráce
3
7,7%
4,33
Agentura pro ekonomický
rozvoj Vsetínska, o.p.s.
Běžná spolupráce při dotacích
3
7,7%
5
Podnikatelský inkubátor
Kunovice - Panský dvůr,
s.r.o
3
7,7%
5
Regionální centrum
kooperace, a.s.
3
7,7%
5
Regionální rozvojová
agentura Východní Moravy
3
7,7%
5
Úřad regionální rady
regionu soudržnosti NUTS
II Střední Morava (ROP
Střední Morava)
3
7,7%
5
Valašskokloboucké
podnikatelské centrum
s.r.o.
3
7,7%
5
Obuvnický klastr
1
2,6%
5
1
2,6%
5
Letecký klastr
Zatím nefunguje, jen formálně
Zdroj: Sociotrendy
Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami apod.
podle technologické náročnosti a podle velikosti firem je uvedený v grafech 41a až 41c.
Graf 41a: Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými
organizacemi podle technologické náročnosti a podle velikosti firem
5
4
high
medium high
3
medium low
low
2
malé firmy
velké firmy
1
Agentura pro Agentura pro
Krajská
Podnikatelský
ekonomický
podporu
hospodářská
inkubátor
rozvoj
podnikání a
komora
Kunovice Vsetínska,
investic
Zlínského kraje Panský dvůr,
o.p.s.
CzechInvest
s.r.o
Regionální
centrum
kooperace,
a.s.
Regionální
podpůrný
zdroj, s.r.o.
Regionální
rozvojová
agentura
Východní
Moravy
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Graf 41b: Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými
organizacemi apod. podle technologické náročnosti a podle velikosti firem
5
4
3
2
1
Úřad regionální rady
regionu soudržnosti
NUTS II Střední
Morava (ROP Střední
Morava)
high
Technologické
inovační centrum
s.r.o.
Univerzitní institut
Univerzity Tomáše
Bati ve Zlíně
medium high
Valašskokloboucké Industry Servis ZK, Energetická agentura Kontaktní centrum Krajský úřad práce s
podnikatelské
a.s. (Průmyslová zóna Zlínského kraje
pro východní trhy okresními pobočkami
centrum s.r.o.
Holešov)
medium low
low
malé firmy
velké firmy
Zdroj: Sociotrendy
Graf 41c: Index spokojenosti se spoluprací s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými
organizacemi podle technologické náročnosti a podle velikosti firem
5
4
high
medium high
3
medium low
low
malé firmy
2
velké firmy
1
OHK ve Zlíně
OHK
Uherské
Hradiště
OHK
Kroměříž
OHK Vsetín Plastikářský Obuvnický
klastr
klastr
Letecký
klastr
Dřevařsko nábytkářský
klastr ABC
WOOD, o.s.
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Služby využívané k podpoře podnikání
Ve Zlínském kraji jsou k dispozici podpůrné subjekty, které nabízejí podnikatelům celou
řadu služeb k podpoře jejich činnosti. Seznam nabízených služeb, důležitost již využívaných
služeb a uvedení podílu jejich využívání je uvedena v tabulce 33.
Tabulka 33: Služby využívané k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti a vyžadované služby
s hodnocením důležitosti - uspořádáno podle důležitosti (Důležitost služby byla hodnocena na školní
stupnici: 1 = velmi důležitá, …, 5 =nedůležitá.)
Důležitost již používané služby
% používané (Počet
respondentů=39)
1,77
33,3%
2
35,9%
Podpora pro ochranu duševního vlastnictví
2,11
23,1%
Služby vědeckovýzkumných institucí (národních,
zahraničních)
2,33
38,5%
Informační e-bulletin v oblasti inovací
2,33
7,7%
Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné
apod.)
2,44
64,1%
Soutěže oceňující a zviditelňující firmu – např.: Firma roku,
Inovační firma Zlínského kraje apod.
2,6
25,6%
Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací,
odborného působení firmy apod.
2,62
33,3%
Inovační portál Zlínského kraje
2,75
10,3%
Služby na podporu exportu
2,9
25,6%
Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém
měřítku na inovační aktivity)
3
7,7%
Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační
vouchery)
3
7,7%
Jiné - Vouchery pro univerzitu
3
5,1%
Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací
3,4
12,8%
Podnikatelské inkubátory
3,5
5,1%
Technologické a kooperační burzy
3,67
7,7%
Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny,
nevyužívané areály)
4
5,1%
Technologické parky
5
2,6%
Projektový a dotační servis
Marketing
Zdroj: Sociotrendy
www.sociotrendy.cz
Potřeby subjektů k podpoře podnikání
V tabulce 34 je uveden seznam těch služeb, které jsou podnikateli vyžadovány a podíl
subjektů, kteří tuto konkrétní službu požadují. Upřesňujeme, že např. služby Projektový a
dotační servis vůbec využívána nebyla.
Tabulka 34: Služby vyžadované k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti a vyžadované služby
s hodnocením důležitosti - uspořádáno podle důležitosti (Důležitost služby byla hodnocena na školní
stupnici: 1 = velmi důležitá, …, 5 =nedůležitá.)
Důležitost vyžadované služby
% vyžadované
Vzdělávací semináře (manažerské, personální,
odborné apod.)
1
2,6%
Jiné - Vouchery pro univerzitu
1
2,6%
Podnikatelské inkubátory
2
7,7%
Služby vědeckovýzkumných institucí (národních,
zahraničních)
2,33
7,7%
Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v
malém měřítku na inovační aktivity)
2,33
7,7%
Služby na podporu exportu
2,4
12,8%
Technologické parky
2,5
15,4%
Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např.
inovační vouchery)
2,5
25,6%
Soutěže oceňující a zviditelňující firmu – např.: Firma
roku, Inovační firma Zlínského kraje apod.
2,71
17,9%
Marketing
2,75
10,3%
Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové
zóny, nevyužívané areály)
2,83
15,4%
Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací
3
12,8%
Inovační portál Zlínského kraje
3
20,5%
Informační e-bulletin v oblasti inovací
3,14
17,9%
Mezinárodní konference a workshopy v oblasti
inovací, odborného působení firmy apod.
3,29
17,9%
Technologické a kooperační burzy
3,29
17,9%
Podpora pro ochranu duševního vlastnictví
3,67
7,7%
Zdroj: Sociotrendy
Pokud podnikatelé žádné služby nepoužívají a ani je nepožadují, jistě je důležité znát
důvod jejich nezájmu. Např. k využívání služby Kvalifikované poradenství v oblasti řízení
inovací bylo pětinou subjektů uvedeno, že mají vlastní zdroje. Upřesnění důvodu pro
nevyužívání dalších služeb k podpoře podnikání je uvedeno v tabulce 43 přílohy 1.
www.sociotrendy.cz
Využívání podpůrných nástrojů
Více než polovina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru (21; 53,8 %)
uvedla, že čerpala různé finanční dotace z národních a regionálních zdrojů. Rovněž více než
třetina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru (15; 38,5 %) uvedla, že čerpala
různé finanční dotace ze zdrojů EU.46
Další náměty firem
Firmy uváděly své náměty týkající se možnosti propojovat výzkum a vývoj s podnikáním.
Šlo zejména o obecná vyjádření požadavků propojení aplikace s praxí:
• Naučení výzkumných institucí, aby poznaly, kde vytvářejí hodnotu, a motivovat je ke
spolupráci s aplikační sférou
• Větší motivace zahraničních investorů
• Aplikace výsledků výzkumu do průmyslové výroby
• Praktický přínos spolupráce s výzkumnými institucemi
• Seznámení odborné veřejnosti dle oboru podnikání, jaké služby mohou výzkumné
instituce podnikatelům nabídnout
Motivační a investiční pobídky:
• Motivační pobídky, které jsou zaměřeny pro začínající (nově příchozí) firmy, zavést i
pro tradičně působící firmy
• Podpora plastikářského klastru
• Podpora strojírenské výroby
Specifické
• Zajištění státních investic do čištění odpadních vod, do zdrojů pitné vod, budování i
průmyslových zón v menších obcích kraje
Firmy formulovaly i další témata k podpoře podnikání ve Zlínském kraji, která jsou uvedena
v tabulce 35 tak, jak byla témata formulována47.
Tabulka 35: Další komentář k podpoře rozvoje firem
Další komentář k podpoře rozvoje firem
Zlínský kraj potřebuje vytvořit prostředí, aby podnikatelé nemuseli odcházet jinam kvůli nižší efektivitě výroby v kraji.
Nejsou potřeba soutěže ani inovační bulletiny. Je potřeba ošetřit a usnadnit budování nových továren, zajistit
kvalifikovanou pracovní sílu, podpořit mobilitu, praktický výzkum, snížit administrativní zátěž—prostě základní věci, pro
které má podnikatel ve Zlíně rozvíjet své aktivity. To je nenahraditelná role krajské samosprávy.
Pro stavební průmysl by bylo přínosem nově specializovat vysoké školství na nové ekologické stavební materiály,
vycházející z místních zdrojů. Dále na vývoj a regionální výrobu zařízení pro alternativní zdroje energie. Využít inspiraci
uživatelů pro vývoj a výrobu speciálních stavebních strojů a technologií.
Chtěli bychom vidět nějaké srovnání podmínek pro podnikání ve Zlínském kraji s jinými kraji ČR; třeba soutěž mezi
úředníky a politiky by pomohla víc než mezi firmami. Máme zkušenosti s výrobou a pobídkami v jiných zemích. Na Zlínsku
nejsou tak kvalitně připravené programy podpory a prostředí pro podnikání, jako jinde.
46
Upřesnění finančních veřejných (mimo daňové odpočty) podpor, které firmy získaly ve Zlínském kraji v posledních
několika letech, je uvedeno v tabulce 44. Firmy sdělovaly i své podnikatelské záměry týkající se plánovaného čerpání
veřejné podpory. Příklady těchto záměrů jsou uvedeny v tabulce 45.
47
Poznamenáváme, že mnohdy se témata opakovala. Jednalo se o taková, která byla pro zástupce firem
důležitá.
www.sociotrendy.cz
Podpora developerských projektů – např. spoluúčast ve financování infrastruktury – silnice, chodníky, veřejné osvětlení =
nižší náklady na výstavbu = nižší ceny nového bydlení = není důvod k odchodu lékařů, učitelů, VŠ, manažerů do Prahy,
Brna a zahraničí.
Je potřeba podporovat propojení vzdělávací sféry s výrobními podniky.
V současnosti je malá podpora tradiční strojní výroby, chybějí zejména kvalifikovaní dělníci, např. strojní zámečník, svářeč.
Uvítali bychom posunutí hranice pro hodnocení středních firem do 400=500 pracovníků, abychom mohli využít různých
dotačních titulů v rámci inovací.
Více se zaměřit a vhodnou formou (se zaměřením pro podnikatele v malých a středních firmách) zpřístupnit zdroj
informací a již realizovaných řešení.
Zdroj: Sociotrendy
Shrnutí hlavních zjištění
Celková situace
Pro cíle výzkumného šetření jsme pracovali s výzkumným souborem zastupujícím firmy
zpracovatelského průmyslu náležejících do sektorů podle CZ-NACE:
25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
31 Výroba nábytku
Vývoj ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji je ze strany významných subjektů
zpracovatelského průmyslu, jejichž sdělení jsou dále rozpracována a specifikována,
v celkovém souhrnu očekáván ve standardních tématech48:
• Orientací výsledných produktů na jejich kvalitu a široký sortiment, vývoj nových
produktů s jedinečností postupů a zpracování, rovněž cenu konečného produktu
• Zajištěním lidských zdrojů, a to jak kvalifikovaných pracovníků ve specifických
oborech zpracovatelského průmyslu (profese strojírenské, plastikářské,
elektrotechnické), tak vysokoškolsky vzdělaných pracovníků manažerských a
obchodních profesí
• Vysokou úrovní technologií, která je pro diferencované sektory specifická a
důslednou orientací na její neustálé obnovování
48
Témata připomínají „učebnicové“ poučky, takto však byla zaznamenána. Nicméně všeobecně lidé v ČR, nejen
profesionálové, jsou zvyklí na položenou otázku reagovat naučeným způsobem, který je nijak neohrožuje. V
populaci ČR je zakořeněna obava z důsledků, které by mělo pravdivé a upřímné vyslovení odpovědi na dotaz či
sdělení nějakého názoru. Jako cenné výstupy však spatřujeme nestranná data, která jsou prezentována
shrnutím a podrobnými tabulkami a grafy uvedenými v textu zprávy.
www.sociotrendy.cz
•
•
•
•
•
•
•
•
Vlastním výzkumem a vývojem prostřednictvím jednak sofistikovaných postupů ve
vlastních laboratořích, jednak důslednou spoluprací s výzkumnými a vývojovými
pracovišti vědy a výzkumu
Investicemi do výzkumu a vývoje (podíly v rozsahu 1% až 20%)
Zapojením do řady projektů podporovaných národními i nadnárodními programy
Účastí na významných výstavách a veletrzích
Důslednou komunikací s potenciálními zákazníky
Exportem i mimo Zlínský kraj, nejen do zemí EU, ale mimo EU, např. Indie, Korea USA
a další, zejména obnovou exportních kontaktů v Rusku a v bývalých zemích SSSR
(získání nových zakázek, nové kontakty s významnými osobnostmi zpracovatelského
průmyslu apod.)
Zajištěním financování výrobních programů (v současnosti udávána opatrnost
bankovního sektoru při poskytování úvěrů)
Rozvíjením spolupráce s ostatními účastníky profesně zájmových sdružení a
obdobnými subjekty ve Zlínském kraji, zlepšením celkové spokojenosti se spoluprací
s těmito subjekty, která je v současnosti závislá na typu spolupracujícího subjektu.
Specifikace zjištění
Deskripce výzkumného souboru
• Výzkumného šetření se účastnila více než polovina společností s ručením omezeným,
téměř polovina akciových společností a jedna fyzická osoba. Většina firem souboru
vznikla po roce 1990, tomu odpovídá mediánová kategorie, kterou je 20 let,
průměrná doba trvání firem výzkumného souboru je 22 let.
• Ve výzkumném souboru byla zastoupena všechna ORP Zlínského kraje.
• Středně velké firmy byly zastoupeny polovinou subjektů, následovaly firmy velké
s téměř třetinovým zastoupením ve výzkumném souboru.
• Soubor firem byl tříděn podle jejich příslušnosti ve skupinách odvětví s různou
technologickou náročností. Téměř polovina firem náležela do skupiny medium-lowtech, třetina firem do skupiny medium-high-tech a po necelých desetinách do
skupiny high-tech a low-tech.
• Dvě třetiny firem mají vlastní vývojové oddělení, více než polovina firem má
samostatné marketingové oddělení.
• Více než dvě třetiny firem je ve vlastnictví českých podnikatelů.
Úroveň autonomie ve firmách
• Vlastnické struktuře firem odpovídá i úroveň autonomie rozhodování v rámci
působení firmy ve Zlínském kraji. Nejvíce autonomie spadá na vrub rozhodování o
personálních záležitostech a marketingu. Nejnižší je autonomie týkající se
strategického směřování firmy, což je záležitost vlastnictví firmy.
• S ohledem na důležitosti o rozhodování ve firmě, na prvním místě se objevuje
důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, dále o investicích, rozvoji
technologií, personálních záležitostech, strategických dodavatelích a marketingu.
Primární odběratelé výrobků
• Více než třetina primárních odběratelů výrobků zpracovatelských firem Zlínského
kraje je nasměrována na konečného spotřebitele (domácnost, firmu, veřejný sektor)
a na zpracovatelský průmysl. Více než čtvrtinou se jedná o obchodní organizace.
www.sociotrendy.cz
•
Dvě třetiny výrobků firem s high-technologiemi směřuje do zpracovatelského
průmyslu, nikoliv ke konečnému spotřebiteli.
• Výrobky a služby firem Zlínského kraje jsou prodávány jak do samotného Zlínského
kraje, tak i mimo tento kraj.
• Více než pětina výrobků směřuje na zahraniční trhy mimo EU a více než čtvrtina
výrobků směřuje na trhy EU.
Převažující úroveň technologií
• Firmy používají převážně technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících
konkurenčních firmách.
• Téměř každá šestá firma používá, jak představitelé firem sami uváděli, špičkové
technologie (např.: lasery, ohýbací centra, nejmodernější japonská CNC soustružnická
centra a nové generace technologií odpovídající vývoji a výrobě specializovaných
strojů a zařízení)
Směřování rozvoje firem
• Ve směřování rozvoje firem ve zpracovatelském průmyslu se na prvním místě jedná o
to, aby v následujících třech letech firmy inovovanými produkty vstoupily na
současný trh. Na dalším místě firmy hodlají stabilizovat současnými produkty situaci
na současném trhu.
• Tržní priority podnikatelských subjektů se liší podle skupin odvětví podle
technologické náročnosti, podle velikosti firem i podle geografického umístění
v jednotlivých okresech ZK, viz konkrétní údaje v textu.
Roční tržby a jejich odhadovaný vývoj
• Vesměs firmy v průměru neočekávají příliš velký pokles svých tržeb, předpokládají
jejich nárůst i v příštích letech.
• Komunikační partneři si byli vědomi, že v novém století se tržní situace průběžně
mění, tj. od nárůstů k propadům.
• Nárůst tržeb je očekáván zejména ve skupině firem s „medium high“ technologiemi a
u velkých firem.
Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií
• Firmy nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých
tržeb, průměrným procentem je však hodnota okolo 5 % v r. 2011.
• Firmy předpokládají mírný nárůst svých investic do výzkumu a vývoje nových
technologií.
• Výše podílu z tržeb investovaná do výzkumu a vývoje nových technologií je však
diferencovaná s ohledem na velikost firem a jejich příslušnost do konkrétní skupiny
dle technologické náročnosti.
Projevy dopadu ekonomické krize ve zpracovatelských firmách
•
•
Ekonomická krize má celou řadu projevů dopadu na celkové postavení
zpracovatelských firem na trhu. Avšak hodnocení celkové situace v negativní rovině
nevyznívá, zřejmě proto, že firmy jsou schopny se aktivně samy s nepředvídatelnými
okolnostmi vyrovnat.
Byly hodnoceny charakteristiky: Vývoj ekonomické situace, Chování konkurenčních
firem, Platební morálka obchodních partnerů, Spolupráce se subjekty akademické
sféry a jejich participace na vývoji, Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich
www.sociotrendy.cz
participace na vývoji, Spolupráce se zahraničními obchodními partnery ve vyjádření
od velmi pozitivní situace na trhu až po velmi negativní situace na trhu.
• Firmy jako nejhorší na trhu hodnotí chování konkurenčních firem, dále v pořadí
platební morálku obchodních partnerů, spolupráci se subjekty akademické sféry a
jejich participace na vývoji, spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace
na vývoji. Nejlépe je hodnocena spolupráce se zahraničními obchodními partnery a
vývoj ekonomické situace.
• Největší variační rozpětí má spolupráce se subjekty soukromé sféry a platební
morálka obchodních partnerů. Firmy náležející do skupiny low-tech situaci v oblasti
spolupráce se subjekty soukromé sféry hodnotí pozitivně, firmy náležející do skupiny
high-tech ji hodnotí pouze jako dobrou. Firmy náležející do skupiny high-tech situaci
v oblasti platební morálky obchodních partnerů hodnotí pozitivně, avšak firmy
náležející do skupiny medium high-tech a také medium low-tech ji hodnotí pouze
jako dobrou. Obdobná situace je i v oblasti velikosti firem, kde se velké firmy
přiklánějí spíše k pozitivnímu hodnocení, ale ani ty např. s konkurenční situací
spokojeny nejsou.
Aktuální rozvojové bariéry a reakce firem
• Rozvoj ve firmách je těsně spjat s možností ve firmách inovovat (ve smyslu všech
druhů inovací) a je často závislý na celé řadě okolností, které tomuto rozvoji brání.
• Jako největší bariéry byly uváděny nedostatek lidských zdrojů ve smyslu špatné
dostupnosti nových kvalifikovaných pracovníků a náročná administrativa s
odpovídající byrokratickou zátěží.
• Následujícími bariérami rozvoje firem byly finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a
politická nestabilita v ČR.
Firmy hodlají na rozvojové bariéry reagovat zejména, jak samy uváděly:
• Spoluprací se školami (základní – střední – vysoké), přeshraniční spoluprací
(např. Zlín – Trenčín), projektem udržení odborníků v regionu, proškolováním a
zabezpečením vzdělání zaměstnanců a jejich motivováním
• Budováním obchodních příležitostí se silným partnerem, zvýšení odolnosti v rámci
konkurenčního boje na trhu
• Inovací produktů, nabízení lepších výrobků a služeb, nízkou cenou, dostatečnou
kvalitou, dobrou prací na trhu a udržením si dobrého jména firem
• Zapojením do inovačních projektů zahraničního partnera
• Prováděním vývoje na běžících zakázkách
• Vlastní snahou firem o aktivaci regionu, v němž působí
Z výše uvedených obecných výroků je zřejmé, že firmy většinou reakce na bariéry
nespecifikovaly. Rozvojové bariéry chápaly jako běžnou součást v podnikání, kterým se musí
v zásadě čelit průběžně. Aktuálně je řešena vždy ta situace, která je v podnikání
nejproblematičtější.
Spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi
• Téměř polovina firem zpracovatelského průmyslu, která se vyjádřila ke spolupráci se
vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve
Zlínském kraji, řeší vývoj v rámci vlastní firmy.
• Přibližně šestina firem se k situaci nevyjádřila.
www.sociotrendy.cz
•
Více než čtvrtina validních odpovědí byla, že se vzdělávacími a výzkumnými a
vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji spolupracují.
• Nejlépe je hodnocena spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti
v zahraničí, v úrovni velmi dobrého hodnocení se nacházejí ostatní instituce.
Lidské zdroje
• Celkově počet zaměstnanců ve firmách zpracovatelského průmyslu variuje v roce
2010 od 15 zaměstnanců až po 4 254.
• Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek.
• Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců.
• Polovina firem zpracovatelského průmyslu udává se získáváním kvalifikovaných
pracovníků průměrné (obvyklé) problémy.
• Malé firmy a také firmy náležející s ohledem na technologickou náročnost do skupiny
medium low–tech problémy se získáváním pracovníků nemají.
• Jako „spíše problematickou“ spatřují situaci se získáváním pracovníků středně velké
firmy náležející do skupiny medium high-tech.
• Ve zpracovatelských firmách je největší poptávka po vysokoškolsky i středoškolsky
vzdělaných odbornících ze strojírenství, dále po manažerech s praxí, vysokoškolsky
vzdělaných obchodnících a vysokoškolácích elektrotechnických oborů.
• Většina firem nabízí svým zaměstnancům odborné vzdělávání, přibližně šestina firem
se dalším odborným vzděláváním zaměstnanců nezabývá.
Vývoj mzdových prostředků
•
Mírné navýšení mezd firmy celkově očekávají v platových skupinách od 25 000,- Kč do
30 000,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců
s platem v rozmezí 15.000,- Kč až 20.000,- Kč.
• V r. 2010 třetina zaměstnanců zpracovatelského průmyslu měla průměrnou hrubou
mzdu do výše 20.000,- Kč. V r. 2011 by tuto mzdu měla mít přibližně čtvrtina
zaměstnanců, zbylý podíl zaměstnanců by měl mít průměrnou hrubou mzdu vyšší.
• Celková měsíční hrubá mzda ve firmách zpracovatelského průmyslu dosahuje v r.
2010 částku 22.590,- Kč, (hodnota mediánu je 23.740,- Kč) a v odhadu pro rok 2011
se jedná o částku 22.941,- Kč (hodnota mediánu je 24.000,- Kč), což mírně převyšuje
celorepublikový průměr.
• Výše průměrné hrubé mzdy je v různých typech zpracovatelských firem
diferencovaná. Nejvyšších průměrných výdělků dosahují zaměstnanci v sektoru
medium high-tech.
Marketingové aktivity
• Marketingové aktivity firem byly sledovány prostřednictvím zjištění úrovně šesti
odpovídajících charakteristik. Úroveň indexů sledujících marketingové charakteristiky
variuje v rozmezí průměru od nejdůležitější úrovně - orientace na zákazníka, až po
úroveň nejméně důležitou, a to sledování aktuálních vývojových trendů na trhu.
• Důležitost či nedůležitost konkrétní marketingové charakteristiky je ve firmách
zpracovatelského průmyslu další mírou diferenciace firem v regionálním kontextu.
Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty zpracovatelského průmyslu
• Významné zpracovatelské firmy jsou členy celé řady profesně zájmových sdružení,
obdobných organizací a platforem a spolupracují s podpůrnými subjekty Zlínského
kraje. Největší spokojenost ve všech typech firem je s Plastikářským klastrem, jinými
subjekty či platformami, které firmy specifikovaly, OHK ve Zlíně, Agenturou pro
www.sociotrendy.cz
podporu podnikání a investic CzechInvest, Univerzitním institutem Univerzity Tomáše
Bati ve Zlíně, rovněž s Okresní hospodářskou komorou v Uherském Hradišti a
Kroměříži, Technologickým inovačním centrem s.r.o. a Krajským úřadem práce s
okresními pobočkami s velmi dobrým hodnocením.
Využívání podpůrných nástrojů
• Významné zpracovatelské firmy využívají k podpoře podnikání celou řadu služeb.
• Více než polovina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru čerpala
různé finanční dotace z národních a regionálních zdrojů.
• Více než třetina podnikatelských subjektů ze zpracovatelského sektoru čerpala různé
finanční dotace ze zdrojů EU.
• Firmy mají své podnikatelské záměry týkající se plánovaného čerpání veřejné
podpory.
II.2.C Vazba rozvoje zpracovatelského průmyslu na významné rozvojové projekty
(zóna Holešov) a dostupnost lidských zdrojů ve Zlínském kraji
Česká republika podpořila od konce devadesátých let více než stovku ploch v
průmyslových zónách. Dnes na nich stojí a funguje bezmála 550 podniků, které zaměstnávají
na sto tisíc lidí49. Ve shodě s údaji ČSÚ byl ve Zlínském kraji v roce 2006 zaznamenán velký
meziroční hospodářský růst, byl však způsoben spíše spotřebou než investičními aktivitami.
Velká očekávání se v tomto ohledu zaměřovala právě na průmyslovou zónu Holešov. Celkově
zóna Holešov teprve přijímá své první investory a předpokládané počty pracovních sil se
budou naplňovat pozvolna. Zatím se neobjevil žádný investor ze zahraničí, který by potvrdil
svou investici v této lokalitě. Ani v rámci výzkumného šetření nebyl identifikován žádný
významný rozvojový projekt některé firmy zpracovatelského průmyslu, očekávající velkou
potřebu lidských zdrojů. Jde jen o rozšíření výroby místních firem, přinášející nová pracovní
místa v řádu desítek.
V Holešově se jedná o strategickou plochu pro investory, do níž plyne mnoho finanční
podpory ze státních prostředků. Státní podpora tvoří tři čtvrtiny všech finančních dotací
projektu. Celkové plánované náklady na přípravu zóny a vybudování infrastruktury činí 1,138
miliardy korun, přičemž 853 milionů z toho hradí stát a ostatní část spadá do rozpočtu
Zlínského kraje.50,51 Stavební práce na infrastruktuře zóny začaly již na podzim roku 2008.
První etapa výstavby infrastruktury byla dokončena v listopadu roku 2009.
Dle ekonomické studie Dopady rozvojového projektu Strategické průmyslové zóny Holešov
a možnosti využití52 mělo dojít do roku 2013 v rámci zóny Holešov k vytvoření až 12 tisíc
pracovních míst. Odhady investic firem přicházejících do této zóny se pohybovaly ve výši 18
až 20 miliard korun. Podle autorů Petra Zahradníčka a Jana Jedličky patří mezi typické
investory do podobných průmyslových zón zástupci pryžového a plastikářského průmyslu,
49
Přístup z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podpora-investic/prumyslova-zona-holesov-sezaplnuje/1000497/60991/[cit. 5. 9. 2011]
50
Přístup z http://www.zonaholesov.cz/obcan.php?lang=en [cit. 5. 9. 2011]
51
viz: Expertní regionální analýza Zlínského kraje – analýza konkurenceschopnosti Zlínského kraje
52
Zahradník Petr, Jedlička Jan - Dopady rozvojového projektu Strategické průmyslové zóny Holešov a možnosti
využití (duben 2007), neveřejná publikace pro potřeby Zlínského kraje
www.sociotrendy.cz
výroby dopravních prostředků, výroby kovů a kovodělných výrobků, případně strojírenství.
Preferovanou skupinou byli investoři, kteří se orientují na výrobu založenou na vysoké
přidané hodnotě a využívají moderní technologie. Ti by tak do regionu přinesli spolu s
originální produkty také jisté know-how. Další upřednostňovanou skupinou investorů jsou
podnikatelé se zaměřením na oblast služeb. Jde například o high-tech opravárenská centra
(televize, DVD přehrávače), ale i ostatní výrobky pro osobní spotřebu (mobilní telefony,
kamery, fotoaparáty atd.), zákaznická call centra nadnárodních investorů, logistická a
distribuční centra, centrální sklady a podobně. Lákání takto zaměřených investorů je součástí
Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje za léta 2010-2012 od stejných autorů a
je rovněž ve vazbě na Regionální inovační strategii Zlínského kraje. O investorech rozhoduje
výhradně Zlínský kraj a prostřednictvím agentury CzechInvest i stát, jejich působení by
nemělo ohrozit důležité podniky v kraji a jejich výroba by měla být šetrná k životnímu
prostředí. Jednak je investor povinen podílet se na financování případných archeologických
nálezů a jednak je velká pozornost věnována ochraně spodních vod, kdy Zlínský kraj přispěje
40 miliony korun na intenzifikaci čistírny odpadních vod53.
Předpokládalo se zvýšení růstu HDP Zlínského kraje a očekávalo vybudování dopravní
infrastruktury nezbytné pro získání nových investorů. Jednalo se nejen o prodloužení dálnice
D1, ale také navazující R49 směrem na Půchov, která má vést v bezprostřední blízkosti zóny.
Jednalo se o posílení postavení okresu Kroměříž, který patří v ekonomických ukazatelích mezi
slabší regiony Zlínského kraje. V publikaci se dále píše, že existence obdobných průmyslových
zón vede k pozitivnímu vlivu na zaměstnanost, zahraniční obchod a nese s sebou kultivaci
podnikatelského prostředí.
Autoři publikace si od Holešova rovněž slibovali vytvoření přirozeného regionálního i
nadregionálního podnikatelského, výzkumného, vývojového, inovačního a vzdělávacího
centra, v němž by byly koncentrovány významné části průmyslových kapacit regionu.
V Holešově již jedna instituce výzkumu a vývoje je, podmínky pro vytvoření takového
střediska by tedy mohly být vhodné. Jedná se o akciovou společnost Vodní zdroje Holešov,
v jejíchž laboratořích probíhají měření a analýzy v oblasti ekologie, hydrogeologie a
odstraňování ekologických zátěží. V minulosti již její vědci spolupracovali s podniky jako je
Škoda Plzeň, popř. O2 Aréna54.
Realita je prozatím taková, že do konce listopadu 2011 byly podepsány dohody s prvními
11 zájemci o investování. V tomto roce pokračuje výstavba vnitřní infrastruktury zóny a
probíhají jednání s dalšími potenciálními investory. Celková výše potvrzených investic v zóně
však již dosahuje hodnoty 2 miliardy korun a má se zde realizovat desítka investičních
projektů.55
Ve Zlínském kraji je dokončován Technologický park Progress, který rozšiřuje možnosti
podnikání v areálu Strategické průmyslové zóny v Holešově. Jedná se o komplex tří budov,
53
Přístup z http://www.zonaholesov.cz/obcan.php?lang=en [cit. 5. 9. 2011]
54
Viz: Instituce VaV a podpory inovačního podnikání- výstup šetření WP5 - UTB
55
Např. jedna z investiční společnosti, Unimarco, která se zabývá prodejem, montáží a opravami zemědělských
strojů a je výhradním českým importérem několika renomovaných světových výrobců komunální, zemědělské a
vinařské techniky. Tato společnost zvažuje vložit do zóny 20 milionů korun a vytvořit 15 pracovních míst. Nový
závod má zabrat 1,13 hektaru a stavba by měla být zahájena v červnu 2012 a dokončena o rok později.
(Přístup z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podpora-investic/prumyslova-zona-holesov-sezaplnuje/1000497/60991/ [cit. 5. 9. 2011]
www.sociotrendy.cz
které by měly sloužit inovativně zaměřeným firmám s výzkumným a vývojovým potenciálem
působícím v high-tech a medium high-tech odvětvích. Realizátorem projektu je společnost
Industry Servis ZK, která je ve vlastnictví Zlínského kraje. Industry servis ZK připravuje celou
zónu i její následný provoz. Dalšími partnery projektu jsou Zlínský kraj a Technologické
inovační centrum. Technologický park má mít k dispozici 5 958 metrů čtverečních
s potenciálním počtem cca 140 pracovních míst. Součástí technologického parku Progress je
také podnikatelský inkubátor, kde se na 1950 metrech čtverečních plánuje vytvoření asi 60
pracovních míst56. Jedná se o prostory pro začínající podnikatele s výhodným nájmem a
nabídkou poradenských služeb.
V Analýze inovačního potenciálu Zlínského kraje vypracované Technologickým inovačním
centrem se hovoří o ohlasu firem na nabídku volných zainvestovaných ploch. Na tento
nástroj podpory podnikání reagovalo 25% dotazovaných, průmyslová zóna Holešov však
nebyla při rozhovorech zmiňována a odezva na ni byla spíše negativní57.
II.2.D Očekávání a podpora vývoje vybraných oborů ze strany EU, ČR, případně
dalších států či regionů
Členské státy EU mají vzhledem k inovačním cílům a procesům rozdílné výchozí podmínky.
Česká republika musí zejména posílit význam výzkumu a vývoje jako hlavních zdrojů inovací.
Vedle toho by měla pracovat na zlepšení vztahů mezi soukromou a veřejnou sférou. Inspiraci
pro využití rozvojových strategií lze najít prakticky v každé ze zemí, v nichž většina
rozvinutých tržních ekonomik věnuje velkou pozornost uspořádání národního inovačního
systému a inovační politice většinou zaměřené na dlouhodobou udržitelnost
konkurenceschopnosti. Tedy jedná se o aktivity a motivační nástroje zaměřené na podporu
inovací s vysokou přidanou hodnotou, i když zkušenosti některých zemí s inovační politikou
jsou velké, aplikace na české podmínky je velmi omezená. To potvrzuje každý, kdo v zahraničí
pobýval a seznamoval se s různými přístupy k řešení aktuálních úloh, ať se jedná o země
severské, např. Finsko či Švédsko, tak země jižní, Portugalsko, Itálie apod. Německo si
ponechává klíčovou pozici v rámci celé EU.
V rámci zvyšování konkurenceschopnosti je doporučována (v zahraničních i českých
modelech) spolupráce mezi podniky, což je, předpokládáme, naprosto logické. V zemích s
rozvinutou tržní ekonomikou je mnoho úspěšných klastrů i VTP. Jelikož každý klastr či VTP je
z hlediska podmínek a motivace vzniku (a tím i probíhajících aktivit) originálním systémem,
nemá vůbec smysl se těmito specifiky zabývat.
Existuje řada dobrých praxí ze zahraničí (např. technologický foresight realizovaný v Irsku
od roku 1999), avšak ne vždy existuje vazba na konkrétní obory.58 Modelem pro Zlínský kraj
56
Přístup z http://www.zonaholesov.cz/clanky.php?lang=cs&kategorie=42[cit. 5. 9. 2011]
57
TIC: Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, září 2009. Negativní odezva byla zřejmě způsobena
kauzou společnosti Mitas, která zamýšlela v zóně vyrábět pneumatiky do traktorů. V tisku již proběhla zpráva,
že Mitas v zóně investovat nebude.
58
Příkladem těchto proklamací jsou opakované výroky typu: „Nástroje pro zkvalitňování řízení výzkumu se v zahraničí
uplatňují převážně uvnitř jednotlivých výzkumných organizací formou interního vzdělávání“, nebo „Možnou inspirací pro
tvorbu nového programu na podporu špičkových výzkumných infrastruktur může být dosavadní zkušenost z realizace OP
VaVpI, kde byl systém evaluace a následné negociace projektů inspirován zkušenostmi ze zahraničí (7. Rámcový program
EU, Lucembursko, Rakousko). Princip spočívá v nezávislém expertním hodnocení zahraničními odborníky, kteří doporučují
www.sociotrendy.cz
v oblasti foresightu a technologických oblastí strategického významu pro ekonomický růst
by mohla být např. finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES. Tato
agentura vyhledává možnosti propojení výzkumných institucí s ostatními firmami. Společně
s podnikateli a výzkumníky stanovuje strategicky důležité oblasti výzkumu a vývoje. Na
základě konkrétních požadavků a vzájemných dojednání vytváří programy pro financování
konkrétních projektů. Tato agentura monitoruje i dopad všech projektů, na kterých se
finančně podílí. Dalším modelem se jeví být švédská agentura VINNOVA, která používá
sektorový přístup. Zde jsou podporována vybraná odvětví švédské ekonomiky, jimiž jsou v
současné době informační a komunikační technologie, služby a implementace
informačních technologií, biotechnologie, nový vyspělý zpracovatelský průmysl59 a
doprava. Tedy stejné sektory (odvětví), které jsou podporované v rámci ČR, viz dále.
V zahraničí byl úspěšně implementován i model, ve kterém existuje samostatná agentura,
např. FINPRO jako obdoba české agentury CzechTrade, jejímž úkolem je podporovat jak
export, tak i sledovat globální trendy a signalizovat nově se objevující ekonomické a
technologické trendy.
Rozvoj inovačních procesů a podpora znalostí jsou klíčové priority v evropské politické
agendě. Opakovaně je důraz je kladen na součinnost mezi regionálními aktéry a na hledání
účinných nástrojů k podpoře výzkumu, inovací v rámci procesu soudržnosti s cílem rozvoje
evropského výzkumného prostoru a překonání roztříštěnosti výzkumného úsilí v celé Evropě.
Pro následné zkoumání rozvojových strategií na úrovni EU byl vybrán základní podpůrný
program RP7 pro financování výzkumu v Evropě v období 2007-2013.60 V rámci sedmého
rámcového programu v roce 2007 byly stanoveny tyto čtyři hlavní cíle, a to:
•
•
•
•
•
•
Podporovat regionální hospodářský růst a konkurenceschopnost
Posílit regionální investice do výzkumu a inovací
Mobilizovat všechny typy financování včetně možných synergií se Strukturálními
fondy
CIP a dalšími zdroji financování
Usnadnit nadnárodní spolupráci klastrů a podpora vytváření evropské sítě na
nadnárodní úrovni
Propojit různé obory do Evropského výzkumného prostoru
Programu se účastní zejména:
•
•
•
Německo, Francie, Itálie a Španělsko jako největší hráči v oblasti VaV s významným
nadregionálním přesahem
Finsko, Řecko a Švédsko se podílely na projektech v rámci především partnerských
rolí
Došlo k propojení východoevropských zemí, mezi které patří především Slovensko,
Maďarsko a Česká republika;
úpravy projektů, včetně konkrétní výkonnostních parametrů projektů. Jako inspirace pro proces tvorby národních priorit v
oblasti výzkumných infrastruktur v ČR může být využita zkušenost z fungování ESFRI…“ podobně i výroky „ Inspiraci pro
zavádění standardů kvality v doktorském studiu je možné nalézt v rámci Evropské univerzitní asociace…“ apod. Konkrétní
obory, které mají být předmětem rozvoje, uváděny nejsou, resp. pouze v omezené míře, viz dále.
59
60
Poznamenáváme, že upřesnění „vyspělého zpracovatelského průmyslu“ k dispozici nebylo.
http://ec.europa.eu/research/evaluations
www.sociotrendy.cz
•
Středomořské země jsou zastoupeny v partnerských projektech s Portugalskem,
Kyprem, Izraelem a dalšími zeměmi.
V období 2007-2009 byla předložena řada inovativních projektů RP7. Nízkou úspěšnost
mělo např. Řecko (25 návrhů, úspěšnost 4%) a Itálie (34 návrhů, úspěšnost 5,9%). Nejvyšší
úspěšnost mělo Dánsko a Slovinsko (50%), dále Rakousko (42,9%), Francie (38,5%) a
Nizozemsko (33%). Z nových členských států, Česká republika (úspěšnost 25%), Polsko (22%)
a Rumunsko (25%) patřily k nejvíce aktivním zemím.61
Vybrané obory
Konkrétními obory, které by měly být rozvíjeny a na které by měla být zaměřena
pozornost zpracovatelského průmyslu pro udržení schopnosti zlínské ekonomiky jako celku
konkurovat na světovém trhu, jsou obory, které byly identifikované jako prioritní na základě
materiálového výzkumu 62.
•
•
•
•
•
•
Multifunkční, heterogenní polymerní materiály pro konstrukční aplikace a
technologie jejich přípravy včetně nano-bio materiálů a senzorických materiálů pro
diagnostické i léčebné postupy v lékařství a při monitoringu životního prostředí.
Modifikované polovodiče typu (AIIIBV a AIIBVI), nové formy uhlíku a křemíku,
zejména materiály pro přípravu zdrojů extrémně intenzivního koherentního záření,
generaci elektronových svazků, fotovoltaiku, fotoniku, atd.
Tenkovrstvé gradientní keramické a polymerní nanostruktury a funkční nanovrstvy,
pro elektroniku, fotoniku, spintroniku, chemickou syntézu a nové zdroje energie a
materiály pro molekulární elektroniku včetně vývoje diagnostických metod a metod
strukturní analýzy nano-strukturních materiálů.
Konstrukční a multifukční materiály a jejich prekurzory derivované z rychle
obnovitelných zdrojů, především zemědělských plodin a biotechnologických procesů.
Kovové materiály na bázi slitin železa a neželezných kovů s vysokými hodnotami
užitných vlastností pro špičková zařízení ve strojírenství, energetice, stavebnictví,
obranném průmyslu a dopravě, vyráběné technologiemi s vysokou ekonomickou
účinností, zejména slitiny a kompozity pro dopravní techniku a nové metody
strukturní analýzy a diagnostiky konstrukcí, povrchové úpravy, atd.
Výzkum vlivu nanočástic na životní prostředí a člověka.
Výše uvedené obory mají zajištěnu podporu do r. 2013 prostřednictvím Strukturálních fondů
EU, především prostřednictvím operačních programů:
•
•
•
OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)
OP Podnikání a inovace (OP PI)
V rámci programu Eurostars, který vychází z principů EUREKY a 7. RP (kde jsou projekty
orientovány na oblasti soukromého i veřejného sektoru a jejichž výstupem musí být nové
61
http://ec.europa.eu/research/evaluations
62
Dostupné: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844
www.sociotrendy.cz
špičkové výrobky, technologie nebo služby, schopné komerčního využití), byly identifikovány
projekty zaměřené na oblasti (tematické celky), které budou podporovány:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Informační technologie
Nové materiály
Životní prostředí
Biotechnologie a medicínské technologie
Robotika a automatizace
Komunikační technologie
Energetika
Doprava
Lasery
Vývoj z pohledu strategie Evropa 2020
Jádrem strategie Evropa 2020 by měly být tři priority:
•
•
•
Inteligentní růst – vyvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích.
Udržitelný růst – podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně
náročnou na zdroje.
Růst podporující začlenění – podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se
bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností.
Tyto tři priority se ve Zlínském kraj vzájemně podporují a nabízí vizi evropského sociálně
tržního hospodářství pro 21. století. Konkretizace těchto cílu se promítá např. do zvýšení
zaměstnanosti u osob v produktivním věku, minimálně udržení současného stavu,63 rovněž
do předpokladu zlepšování podmínek ve Zlínském kraji pro investice soukromého sektoru do
výzkumu a vývoje. V současnosti firmy zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje nejčastěji
investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb. Ačkoliv střední
hodnotou jsou 2 % tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií firmy, průměrná
hodnota procenta je vyšší a od roku 2009 mírně narůstá. Pro udržení konkurenceschopnosti
Zlínského kraje je důležité udržení této situace.
Specifické projekty - podpora klastrů v rámci EU
Podpora klastrů byla jednou z priorit rámcového programu v roce 2007. Klastry jsou
vytvářeny napříč různými obory, zde jde o vytipování konkrétních průmyslových odvětví, na
které se prioritně zaměřuje podpora na úrovni EU nebo ČR. V následující tabulce 1 jsou
upřesněny strategicky významné projekty pro spolupracující regiony, které byly v rámci
63
Původní předpoklad zvýšení zaměstnanosti ve věku 20 až 64 let ze „současných 69 % na nejméně 75 %.“ byl založen na
rostoucí tendenci vývoje zaměstnanosti v EU v roce 2006 (viz graf 2 v kapitole II.1.C). Nicméně pokles zaměstnanosti
v následujícím roce tento předpoklad značně omezil, proto předpokládáme, že by mělo být cílem udržení současné
zaměstnanosti a případným nárůstem v dalších letech. Viz také kapitola II.3.
www.sociotrendy.cz
klastrů realizované.64 V rámci klastrů byly EU podporovány obory zpracovatelského
průmyslu, např.:
•
•
•
Doprava
Nanotechnologie
Plastikářský sektor
Tabulka 1: Strategicky významné projekty pro spolupracující regiony v rámci programu RP7
Jméno projektu
Účastnící projektu
Oblast programu
Specifikace
Keen
• Veneto (Itálie)
Nanotechnologie
Region Grenoble se průmysl orientuje na
Regions
• Pais Vasco
konkurenceschopnost klastru v rámci celého hodnotového
řetězce, a to od nanovýrobců až po nano spotřebitele.
(Španělsko)
• Rhône-Alpes
(Francie)
PlastiVal
• Valencia
Plastikářský
(Španělsko)
sektor
Plasty jsou klíčovým regionálním sektorem ve Valencii, patří
mezi pět nejlepších, pokud jde o přispění k regionálnímu
HDP. Toto je strategické i pro oblast trhu Plasty slouží i
automobilovému průmyslu i pro jiné výrobce, kteří hledají
nové formy technických plastů pro jejich konečné
produkty.Centrální Evropa má unikátní pozici,
Zdroj: http://ec.europa.eu/research/evaluations/index_en.cfm?pg=archive
II. 3 Vyústění analytické části (shrnutí vývoje a trendů)
Analýza vývoje zpracovatelského průmyslu byla realizována prostřednictvím výzkumného
šetření zaměřeného na zjištění zkušeností a očekávání vývoje ze strany významných subjektů
zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji. Šetření obsahuje údaje zpracované na základě
analýzy sekundárních dat (od ČSÚ, OECD, Eurostat apod.) a dále od významných subjektů
zpracovatelského průmyslu, jejichž primární sdělení byla analyzována a rozpracována do
závěrů. Vzhledem k analýze potřeb zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji je pro
udržení rozvoje firem důležité dodržení následujících předpokladů:
• Orientace výsledných produktů na: (a) kvalitu (zajištěnou obnovováním a rozvíjením
technologií), (b) široký sortiment produktů, (c) vývoj nových produktů s jedinečností
postupů a zpracování, (d) cenu konečného produktu
• Zajištění lidských zdrojů, a to jak kvalifikovaných pracovníků ve specifických oborech
zpracovatelského průmyslu (profese strojírenské, plastikářské, elektrotechnické), tak
vysokoškolsky vzdělaných pracovníků manažerských a obchodních profesí
64
Poznamenáváme, že součástí jednoho z klastrů byl i Zlínský kraj. Mnohdy jsou klastry uměle vytvořené za účelem získání
dotací a poté ani nefungují (např. CERADA), navíc dopad na firmy je často mizivý. Obdobná zkušenost je známá i z jiných
„mezinárodních“ projektů, jejichž cílem je získání konkrétní dotace (např. pro účely inovace výukových programů na
univerzitách). Napsání projektu je jedna část, realizace projektu může být velmi sporadická. Evaluační výzkum v této oblasti
dosud realizován nebyl.
www.sociotrendy.cz
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Vysoká úroveň technologií, která je pro diferencované sektory specifická, avšak je
důležitá důsledná orientace na její neustálé obnovování
Vlastní výzkum a vývoj prostřednictvích jednak sofistikovaných postupů ve vlastních
laboratořích, jednak důslednou spoluprací s výzkumnými a vývojovými pracovišti
(univerzity, technické obory, např. VUT, ČVUT, výzkumné a vývojové instituce)
Investice do výzkumu a vývoje
Zapojení do projektů podporovaných národními i nadnárodními programy
Účast na významných výstavách a veletrzích
Důsledná komunikace s potenciálními zákazníky
Export i mimo Zlínský kraj, nejen do zemí EU, ale i mimo EU, např. do Indie, USA a
dalších, zejména obnova exportních kontaktů v Rusku a v bývalých zemích SSSR
(získání nových zakázek, nové kontakty s významnými osobnostmi zpracovatelského
průmyslu apod.)
Zajištění financování výrobních programů (v současnosti udávána opatrnost
bankovního sektoru při poskytování úvěrů)
Rozvíjení spolupráce s ostatními účastníky profesně zájmových sdružení a obdobnými
subjekty ve Zlínském kraji, zlepšení celkové spokojenosti se spoluprací s těmito
subjekty, která je v současnosti závislá na typu spolupracujícího subjektu.
Celkově vývoj zpracovatelského průmyslu v ČR směřuje jak k rozvoji strojírenství jako
tradičnímu sektoru, tak k rozvoji nových odvětví, založených na specifických technologiích,
jako jsou nanotechnologie a biotechnologie.
Ve střednědobém horizontu, s ohledem na závěry výše výzkumného šetření, má Zlínský
kraj potenciál pro rozvoj zejména v tradičních oborech, kde však mohou např.
nanotechnologie hrát velkou roli. Lze predigovat rozvoj dalších klíčových odvětví v oblasti
zpracovatelského průmyslu s tím, že jejich pořadí se může měnit s ohledem na aktuální
světovou situaci a s ohledem na další faktory.
Mezi odvětví s růstovým potenciálem patří průmysl 65
(1) Pryžový a plastikářský;
(2) Výroba kovů;
(3) Chemický;
(4) Elektrotechnický;
(5) Strojírenský;
(6) Potravinářský.
65
Poznamenáváme, že některé obory mají podporu ve VaV institucích Zlínského kraje. Instituce VaV nabízejí firmám
aplikovaný výzkum v oborech chemie, stavebnictví, marketingu a zemědělství. VaV instituce se Zlínského kraje se zaměřují,
jak bylo uvedeno ve výzkumu 2011, rovněž na oblasti: plastikářství, gumárenství; ekologie a životní prostředí; chemické,
potravinářské; informatika; stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize); zemědělství a
lesnictví; zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl); kožedělné a textilní. Strojírenství, ačkoliv některá VaV pracoviště
uvedla zaměření i na tuto oblast, nemá ve Zlínském kraji přímé zastoupení specifického VaV pracoviště orientovaného na
tento obor. Výzkum a vývoj inovací ve strojírenství ve Zlínském kraji je především vázán na pracoviště VaV VUT Brno.
www.sociotrendy.cz
Popis perspektiv klíčových oborů podle NACE ve Zlínském kraji 66
CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (1)
Postavení gumárenského a plastikářského průmyslu v rámci Zlínského kraje velmi výrazné.
Hlavním důvodem je orientace gumárenských a zejména plastikářských kapacit na
automobilový průmysl. Nejvíce konkurenceschopný je Zlínský kraj ve výrobě osobních a
nákladních pneumatik a vzdušnic. Rok 2009 byl pro odvětví nepříznivý, v roce 2010 se situace
zlepšila díky oživení většiny evropských ekonomik v rozhodujících odběratelských odvětvích.
Zlínský kraj se musí vyrovnat s konkurencí z Číny, Ruska, Indie a Brazílie. Zlínsko se může
stát atraktivnější z hlediska schopnosti vyrábět za nižší produkční náklady při dodržení kvality
a modernizace. Vedle toho existují pro tuzemský gumárenský a plastikářský průmysl i nadále
dobré předpoklady. Rovněž se očekává, že poptávka po plastech díky stále širší nabídce
poroste, a to jak pro technické účely, tak pro finální spotřebu, včetně produktů pro volný čas.
Podíl tržeb tohoto na průmyslu kraje je 49,7 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je
v podílovém vyjádření 109,1 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 23,7 % a podíl na
zaměstnanosti v ČR 8,0 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín, a Vsetín, částečně i pro
Uherské Hradiště. V okrese Zlín se nachází do 200 ekonomických subjektů, v okrese Vsetín
do 100 a v okrese Uherské Hradiště do 50 subjektů tohoto odvětví. Podíl na tržbách za
produkci a služby je v okrese Zlín vysoce nadprůměrný, v okrese Vsetín nadprůměrný. Do
těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (2)
Kovodělná výroba v České republice i ve Zlínském kraji má dlouhou tradici stejně jako
strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných
výrobků a při výrobě výrobků stoupá, zejména kvůli užitným vlastnostem kovů. S rozvojem
strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České
republice dále vzrostla poptávka po kovových komponentech do těchto odvětví.
Velkým odběratelem produktů odvětví kovovýroby je stavebnictví. V konkurenčním
prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího či menšího
rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále se rozvíjejí.
Rozvoj odvětví by měl být podporován zejména prostřednictvím investičních pobídek pro
výrobce s důrazem na použití high technologií. Vznikající a podporovaná technologická
centra a jiné formy podpory umožňují zvyšovat kvalitu produktů v odvětví, takto je zajištěn
odbytu jak v ČR, tak v zahraničí. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků ve
Zlínském kraji má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj i v konkurenčním prostředí. Navíc
odvětví nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí.
Podíl tržeb tohoto odvětví na průmyslu kraje je 8,1 % a úroveň výdělků (ve srovnání s ČR)
je v podílovém vyjádření 102,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 15,5 % a podíl
na zaměstnanosti v ČR 9,9 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín, Uherské Hradiště a
Vsetín. Ve všech těchto okresech se nachází více než 200 ekonomických subjektů. Podíl na
66
Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument84178.html. Perspektivy klíčových oboru ve Zlínském kraji vycházejí z celkové
analýzy tržeb, zaměstnanosti, mezd a počtu subjektů v jednotlivých sektorech zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji,
jak je dále upřesněno. Odpovídající údaje jsou uvedený v tabulkách 7 , 9 a 10 kapitoly II.1.A.
www.sociotrendy.cz
tržbách za produkci a služby je v rámci Zlínského kraje v pořadí okresů Zlín, Vsetín a Uherské
Hradiště. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (3)
Český chemický průmysl patří v rámci EU 27 k méně významným zpracovatelským
odvětvím. Také chemický průmysl ve Zlínském kraji zažívá v roce 2010, podobně jako ve
většině států EU 27. Je však nutné počítat se zpomalením tempa růstu.
Důvody očekávaného poklesu jsou např. zvýšení cen elektřiny v důsledku podpory
fotovoltaiky (chemický průmysl patří k energeticky náročným odvětvím); změna klimatu
(emisní povolenky); snaha Evropské komise zvýšit procento snížení emisí CO2 až na 30 % má
značné dopady na chemický a rafinérský průmysl. Dále chemická legislativa (Evropská
iniciativa REACH, RoHS, IPPC) vede k postupnému snižování konkurenceschopnosti českého
chemického průmyslu vůči EU 15, ale také Číně, Indii apod., což platí to zejména pro malé a
střední podniky, kterých se tato opatření dotknou nejvíce.
Pro udržení pozice odvětví je třeba zejména: (1) udržet silnou produkční bázi a investovat
do rozvoje nových perspektivních sektorů (nové, zelené technologie, nanotechnologie,
fotonika, progresivní materiály, biotechnologie apod.); (2) identifikovat budoucí potřeby v
kvalifikaci personálu (národní a mezinárodní vzdělávací programy, výchova na školách,
zlepšení image u široké veřejnosti apod.); (3) zajistit prostředky na výzkum, vývoj a inovace;
(4) zajistit přístup na globální trhy energií a surovin za konkurenční ceny; (5) podpořit vyšší a
efektivnější využití obnovitelných surovin. Tyto obecné závěry platí jak pro ČR, tak i pro
Zlínský kraj.
Podíl tržeb uvedeného odvětví na průmyslu kraje je 6,6 %, úroveň výdělků (ve srovnání
s ČR) v podílovém vyjádření je 93,0 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 5,9 % a
podíl na zaměstnanosti v ČR 3,2 %. Odvětví je významné pro okres Vsetín. Nachází se zde do
50 ekonomických subjektů. Do tohoto okresu je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (4)
Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál zejména
díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. V příštích letech lze po těchto
dodávkách očekávat výrazný nárůst poptávky. Celková zaměstnanost v odvětví by v
budoucích letech měla i nadále vzrůstat. Velký nárůst lze očekávat v oboru Výroba
elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních
zařízení, dále v oboru Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a
elektroinstalačních zařízení.
s ČR) v podílovém vyjádření je 85,9 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 6,9 % a
podíl na zaměstnanosti v ČR 8,8 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín, Uherské Hradiště a
Vsetín. V okrese Zlín se nachází více než 200 ekonomických subjektů, v ostatních dvou do
200 subjektů tohoto odvětví. Do těchto okresů je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
www.sociotrendy.cz
CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (4)
Elektrotechnika je oborem, jehož produkty nacházíme na každém kroku. Vývoj tohoto
odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Tento
průmysl je odvětvím, kde na rozdíl od ostatních tradičních oborů zpracovatelského průmyslu,
výrobní technologie zastarávají rychleji. Novým trendem je zejména zvětšování kapacit
výpočetní techniky, dále pak zrychlování výpočetních procesů, které umožňuje vývoj a
použití nových aplikací.
Druhým velkým trendem je miniaturalizace těchto zařízení, do popředí se dostávají
přenosné počítače (notebook) a novinkou jsou i počítače do kapsy (tablet). Mezi další trendy
patří také úplné vymizení klávesnic z mobilních telefonů a jejich nahrazení dotykovými
displeji. Elektrotechnický průmysl má velkou budoucnost a lze očekávat další zvětšování
kapacit výpočetní techniky, zrychlování výpočtových procesů a samozřejmě i miniaturalizace
těchto zařízení.
s ČR) je v podílovém vyjádření 96,4 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 5,3 % a
podíl na zaměstnanosti v ČR 5,2 %. Odvětví je významné pro okresy Uherské Hradiště a
Vsetín. V obou okresech se nachází do 100 ekonomických subjektů. Do těchto okresů je
vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. (5)
Všeobecné strojírenství se konsoliduje a vykazuje růstovou dynamiku. Po létech poklesu
významnosti tohoto odvětví lze pozorovat trend příznivého vývoje realizace produkce jak v
jednotlivých oborech, tak i směrech odbytu. Příznivým jevem je znovuzískávání tradičních
vývozních území, což svědčí o přínosu proexportní politiky pro tuzemské exportéry.
podíl na zaměstnanosti v ČR 12,5 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín a Uherské Hradiště.
V okrese Zlín se nachází do 200 ekonomických subjektů, v okrese Uherské Hradiště do 100
subjektů tohoto odvětví. Do těchto okresů, je vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků a nápoje (6)
Výroba potravinářských výrobků patřila vždy k významným odvětvím zpracovatelského
průmyslu v ČR i ve Zlínském kraji. Nepříznivým stavem je rostoucí trend importu potravin do
ČR. O perspektivě výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů bude rozhodovat kvalita
produktů a přidaná hodnota produkce. Jednou z možností je uplatnění produktů, které
splňují podmínky ochrany v EU i výrobků, které nesou značku KLASA. Bude žádoucí takto
pokračovat i u biopotravin a regionálních potravin. Podpora této produkce vhodnými
marketingovými nástroji by se měla promítnout do oživení podnikatelského prostředí v
celém odvětví. Konkurenceschopnost odvětví výroby potravinářských výrobků a výroby
nápojů by měla být posilována.
podíl na zaměstnanosti v ČR 9,1 %. Odvětví je významné pro okresy Uherské Hradiště, Vsetín
a Kroměříž. V okrese Uherské Hradiště se nachází do 200 ekonomických subjektů, v ostatních
dvou do 100 subjektů tohoto odvětví. Do těchto okresů, zejména do okresu Kroměříž
www.sociotrendy.cz
z důvodu zvýšení konkurenceschopnosti vůči jiným regionům, je vhodné směřovat podporu
tohoto odvětví.
Popis perspektiv dalších důležitých oborů podle NACE ve Zlínském kraji
Ačkoliv další odvětví nebyla pojímána pro Zlínský kraj jako klíčová, uvádíme specifikaci i
dalších odvětví, která by mohla být na regionální úrovni rovněž podporována.
CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
Toto odvětví se skládá z velmi rozdílných pododvětví, která byla celosvětovou krizí
zasažena rozdílně. Mezi prvními 11 podniky tohoto odvětví jsou zejména výrobci kolejových
vozidel a jejich součástí. Mezi pozitivní zprávy pro budoucnost odvětví u nás patří informace
o rozšiřování výrobních kapacit nebo budování vývojových či testovacích center firem v
tomto odvětí. Některé firmy již investovaly více než desetimilionové investice do vývojověvýrobního pracoviště kompozitů.
Podíl tržeb odvětví na průmyslu kraje je 1 %, úroveň výdělků (ve srovnání s ČR) je
v podílovém vyjádření 79,3 %, zaměstnanost ve srovnání v rámci kraje je 2,2 % a podíl na
zaměstnanosti v ČR 2,2 %. Odvětví je významné pro okres Uherské Hradiště, v němž se
nachází do 50 ekonomických subjektů. V rámci Zlínského kraje i tohoto okresu má významné
postavení kunovický výrobce letounů Aircraft Industries, jedná se o „novou jedničku
zlínského byznysu“. Do okresu Uherské Hradiště je vhodné směřovat podporu tohoto
odvětví.
CZ-NACE 31 Výroba nábytku
Dosahované výsledky, podložené zázemím kvalitních domácích obnovitelných surovin,
jsou předpokladem dalšího růstu odvětví. Pro odvětví je trvale aktuální zavádění
nejmodernější techniky a technologie. Pro perspektivu odvětví je důležité rozšiřování
obchodních i kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu k třetím zemím,
zejména se zaměřením na Ruskou Federaci.
podíl na zaměstnanosti v ČR 1,5 %. Odvětví je významné pro okres Kroměříž. V okrese se
nachází více než 200 ekonomických subjektů. Do okresu je vhodné směřovat podporu tohoto
odvětví.
CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků
V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala oboru usní a surových kůží,
proto jsou v tomto oboru aplikovány některé směrnice, které mají ne příliš příznivý dopad na
průmysl. V rámci konkurenceschopnosti pak je zásadním problémem skutečnost, že evropský
trh je prakticky neomezen pro dovozy z celého světa, naopak ale je zde řada celních bariér a
dovozních omezení v třetích zemích. Toto je zvláště omezující v současné době, kdy je
zásadním problémem nalezení nových trhů.
Stejně tak jako v Evropě i v České republice a ve Zlínském kraji přetrvává hlavně regionální
charakter kožedělného průmyslu. V oboru je vysoká konkurence hlavně z asijských zemí a
proto čeští výrobci musí hledat nové trhy a orientovat se na export a k tomu může napomoci
www.sociotrendy.cz
i větší spolupráce se zahraničními partnery, zaměření se na výrobu specializované obuvi s
vyšší přidanou hodnotou, zdravotní obuvi, dětské a pracovní obuvi a určitým náznakem
zlepšení je i snaha o návrat některých známých značek jako je Prestige a BOTAS.
podíl na zaměstnanosti v ČR 0,5 %. V r. 2005 významným okresem s nadprůměrnou
zaměstnaností v tomto odvětví byl okres Zlín včetně nadprůměrných tržeb. V okrese se
nachází do 100 ekonomických subjektů, od minulého roku však došlo k poklesu o šest
subjektů. Od roku 2006 mají tržby ve Zlínském kraji celkem klesající tendenci. Ačkoliv se
nejeví, že by se situace příliš změnila, je vhodné podporovat regionální charakter tohoto
průmyslu, zejména v okrese Vsetín v souvislosti s kulturním dědictvím specifických oblastí,
např. výroba obuvi k regionálním krojům.
CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
Všechny obory sklářského a keramického průmyslu se od roku 2008 vyrovnávají s dopady
ekonomické krize a stále sílící konkurencí. Toto odvětví neprodukuje nebezpečné odpady,
které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je
určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v
průmyslu stavebních hmot (např. cihly, kamenina, beton). Současný vývoj zahraniční a
domácí ekonomiky nedává velké naděje na výrazné zlepšení.
Technický pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo v řadě průmyslových
technologií, musí najít odezvu v oblasti výroby a zlepšených vlastností stavebních materiálů.
Inovace musí být zaměřeny především na zlevnění výstavby a dosažení vyšší užitné hodnoty
staveb. Ve prospěch optimistického očekávání budoucnosti českého stavebnictví hovoří
v první řadě objektivní potřeba investiční výstavby v příštích deseti letech. Nejvýznamnější
podmínkou budoucího rozvoje stavebnictví je však pozitivní vývoj české ekonomiky Evropské
unie jako celku.
podíl na zaměstnanosti v ČR 6,1 %. Významné místo v tomto odvětví měl v r. 2005 okres
Vsetín s nadprůměrnou zaměstnaností i nadprůměrnými tržbami. V okrese se nachází do 200
aktivních ekonomických subjektů a od minulého roku došlo k jejich nárůstu o osm firem.
Podpora odvětví by mohla směřovat do tohoto okresu.
CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných
Zlínský dřevozpracující průmysl je schopen produkovat konkurenceschopné výrobky ve
všech svých oborech. Má dobré předpoklady k dalšímu rozvoji a zvyšování objemu a kvality
výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. Dalšího rozvoj dřevařského průmyslu
bude záležet na udržení resp. zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců. Je nutné
pokračovat v zavádění nejnovějších technik a technologií a v uplatňování moderních metod
řízení. Důležité bude soustřeďování výroby do větších celků, kde jsou lepší předpoklady k
dosažení vysoké produktivity práce a produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
Čeští výrobci v dřevařském průmyslu jsou kvalitou i cenou žádanými dodavateli svých
výrobků nejen na tuzemském trhu, ale i na trzích ostatních zemí v EU a ve světě.
www.sociotrendy.cz
podíl na zaměstnanosti v ČR 1,8 %. Odvětví je významné pro okresy Vsetín, Uherské Hradiště
a Zlín. Ve všech uvedených okresech se nachází více než 200 ekonomických subjektů.
Podpora odvětví by mohla směřovat do těchto okresů.
CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení
Toto odvětví má přímé vazby na odvětví, jež se zabývají výrobní činností a zajišťují
dodávky strojů, zařízení a dílů pro instalaci, montáže i opravy. Celkově má velmi dobré
vyhlídky na další rozvoj.
podíl na zaměstnanosti v ČR 4,6 %. Odvětví je významné pro okresy Zlín a Uherské Hradiště,
nachází se v jednom i druhém více než 200 ekonomických subjektů. Do těchto okresů je
vhodné směřovat podporu tohoto odvětví.
CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů a návěsů
V České republice již byla překročena hranice 1 mil. ks vyrobených motorových vozidel,
meziroční navýšení výroby avizovaly firmy Škoda, Hyundai, AVIA, u ostatních výrobců vozidel
by mělo dojít ke snížení. Také výrobci autodílů avizují meziroční navýšení tržeb. Několik
domácích výrobců hodlá tuto výrobu rozšiřovat.
podíl na zaměstnanosti v ČR 20,0 %. S ohledem na mírně rostoucí vývoj tržeb by ani toto
odvětví nemělo být zanedbáno. V okrese Zlín došlo od posledního sledovaného období v r.
2010 k nárůstu o dva ekonomické subjekty.
Shrnutí
Závěrem kapitoly lze konstatovat, že je od podnikatelských subjektů očekávána
institucionální podpora a tvorba pozitivních podmínek podnikatelského prostředí, která
eliminuje migraci podnikatelů z důvodů nižší efektivity výroby v kraji. Mezi jejich potřeby
patří např. služby vedoucí k usnadnění budování nových firem, zajištění kvalifikované
pracovní síly, podpoření mobility, praktického výzkumu a zejména snížení administrativní
zátěže efektivnějším využíváním zpracovávaných údajů.
www.sociotrendy.cz
III. Prognóza, doporučení podpory
III.1. Očekávaný vývoj zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji
v dlouhodobém horizontu
III.1.a Vývoj zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji jako celku
Má-li prognózování poskytnout orientaci ve složitém fungování jednotlivých systémů,
musí vycházet z důkladné znalosti všech příslušných systémotvorných faktorů a vztahů, ze
spolehlivých analýz a z celkové správné diagnózy nežádoucích trendů vývoje zkoumaného.
Prognózování se proto neobejde bez studia externích a interních vlivů, které doprovázejí
vývoj společnosti. Mezi externí vlivy můžeme zařadit globalizaci, budování evropského
prostoru, rostoucí vliv a integraci „bohatých regionů“ na bázi proximility. Mezi interní vlivy
počítáme restrukturalizaci české ekonomiky, zajišťování udržitelného rozvoje, investiční
politiku a silnou orientaci na získávání zahraničních investorů, uchovávání a rozvoj potenciálu
území a další.
Cílem této kapitoly není vytvořit samostatný prognostický model, ale použít dostupné
údaje pro odhad vývoje důležitých odvětví ve zpracovatelském průmyslu v Zlínském kraji.
K tomuto cíli byly použity jak dostupné údaje z publikace Zlínského kraje „Strategie rozvoje
Zlínského kraje 2009 – 2020“ 67, v níž je doporučeno pro posouzení vývoje použít tradiční
ekonomické ukazatele tak, projektu Národní observatoře České republiky – „Projekce
zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro ČR“ 68.
Důležité charakteristiky, které by měly sloužit pro porovnatelnost a vývoj odvětví ve
zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji, jsou dostupné ze statistických zdrojů ČR a EU, a
mohou být komparovatelné a dlouhodobě porovnatelné v rámci časových řad. Jedná se o:
1.
2.
3.
4.
Průměrný počet podnikatelských subjektů v kraji
Průměrnou výši tržeb (celkem v mil. Kč)
Průměrný počet zaměstnanců ve firmě
Průměrnou výši mezd
Zpracovatelský průmysl patří a v dlouhodobém výhledu bude patřit mezi tahouny a
zároveň bude zaměstnávat nejvíce osob ve Zlínském kraji69, tím se bude výraznou mírou
podílet na tvorbě HDP Zlínského kraje a zaměstnanosti, což je pro budoucnost klíčové.
Ačkoliv níže uvedené grafy sledující vývoj jednotlivých charakteristik ve zpracovatelském
průmyslu ve Zlínském kraji a jsou uváděny již v předešlých částech předkládané analýzy,
uvádíme je pro přehlednost na tomto místě ještě jednou. Z vývoje grafů vyplývá optimistický
67
Zahradník, P., Jedlička, J.: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020; Programy rozvoje územního obvodu Zlínského
kraje 2010-2012, ZK 2010. Co se týče odhadu vývoje přímo zpracovatelského průmyslu vyjádřených v číselných
řadách, tak se v citované publikaci Zlínského kraje explicitně nic takového neobjevuje. Výhled do roku 2020 je
formulován velmi obecně.
68
Havlíčková V., Lapáček M.: Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro Českou republiku“. NOZVNVF č.4/2007. Praha, NOZV-NVF 2007.
69
Viz tabulka 1 kapitoly I.4.1 a graf 7 kapitoly II.1., rovněž http://www.mpo.cz/dokument84178.html
www.sociotrendy.cz
závěr týkající se celého zpracovatelského průmyslu v tom smyslu, že křivky poukazují na
opakované poklesy a nárůsty v určitých časových obdobích. Celkově však zaměstnanost
vykazuje sestupnou tendenci. Tendence ve vývoji tržeb, počtu podniků zpracovatelského
průmyslu a hrubé mzdy je spíše rostoucí. Dá se předpokládat, že firmy zpracovatelského
průmyslu se budou snažit o alespoň mírné navyšování tržeb i mezd, minimálně jejich
zachování ve stabilizované úrovni. Pokud by byla celková ekonomická situace nepříznivá,
jednalo by se pravděpodobně o kompenzaci těchto vlivů omezováním zaměstnanosti. Údaje
pro jednotlivá odvětví a odpovídající charakteristiky zpracovatelského průmyslu ve Zlínském
kraji, zejména v časovém vývoji, však dostupné nejsou. Z tohoto důvodu jsme použili modely
vytvořené alespoň pro jednu z charakteristik, na jejímž základě lze argumentovat očekávaný
vývoj jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu i ve Zlínském kraji. Touto
charakteristikou je zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Předpokládáme, že by se
modely řešené pro jednotlivé kraje ČR mohly lišit v konkrétních číselných údajích, nicméně
ve vývoji by měly být dlouhodobé tendence, tj. růst resp. pokles, zachovány.
Graf 1: Vývoj zaměstnanosti ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (průměrný evidenční počet
zaměstnanců – fyzické osoby)
1 500 000
1 400 000
1 300 000
1 200 000
1 100 000
1 000 000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: ČSÚ
Zpracovatelský průmysl ZK se podílí více než třetinou (v r. 2009 se jednalo o 38,9% podíl)
na tvorbě HPH ve Zlínském kraji.
Graf 2: Vývoj počtu podniků ve zpracovatelském průmyslu (se 100 a více zaměstnanci) ve Zlínském kraji
170
120
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2008
r. 2009
Zdroj: ČSÚ
Graf 3: Vývoj tržeb ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji (mil. Kč)
150 000
100 000
50 000
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Graf 4: Vývoj podílu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu na celkové zaměstnanosti ve Zlínském kraji (v %)
52
50
48
46
44
42
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
Zdroj: ČSÚ
Graf 5: Vývoj podílu hrubé mzdy ve zpracovatelském průmyslu na celkové hrubé mzdě ve Zlínském kraji (v %)
105,5
104,5
103,5
102,5
101,5
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
Zdroj: ČSÚ
Pro vstup do prognostických modelů je třeba znát mnoho dat, která jsou rozdělená do 5
základních forem: exogenní data (úroveň průmyslové produkce, daňové sazby); převodníky
klasifikací (např. z kategorií spotřebitelských výdajů na komodity); ostatní převodníky (např.
matice nepřímých daňových sazeb pro podniky); parametrické matice (např. parametry
investičních funkcí); kalibrační veličiny, veličiny se zpožděním, historická data. Z uvedeného
vyplývá, že jde o dlouhodobou činnost, která je spojena zpravidla s vývojem vlastního
prognostického modelu, který by se dal vhodně aplikovat na problematiku zkoumaného.
Pokud by se do modelu nezapočítala všechna data se snahou o zjednodušení, hrozilo by
zkreslení a prognostika by se stala irelevantní.
Jako příklad komplexní prognostické analýzy, kterou však použijeme pro relativizaci
argumentace vývoje z tohoto modelu na základě aktualizovaných údajů, nám může posloužit
projekt Národní observatoře České republiky – „Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku
2020 pro ČR70“. Pro Tuto prognózu byl použit prognostický model E3ME (sestavený experty
z britské Cambridge Econometrics), upravený pro podmínky ČR. Tento model měl být vhodný
svou postatou pro analytickou podporu politického rozhodování a výzkumných aktivit
v oblasti střednědobých a dlouhodobých dopadů politik týkajících se oblasti ekonomiky,
životního prostředí a energetiky. Model se skládá ze 3 stěžejních modulů EnergyEnvironment-Economy a kombinuje dynamický ekonometrický přístup s některými aspekty
modelu všeobecné rovnováhy a modelů korekce chyb s ekonometrickou analýzou založenou
na historických časových řadách.
Řešení prognostických modelů spočívá v celkové složitosti propojení, která z regionálního
hlediska ovlivňují průběh ekonomického modelu. Tyto vazby jsou v obrázku 1 znázorněny ve
třech úrovních: ostatní svět, irelevantní země (regiony) EU a relevantní země EU.
70
Havlíčková V., Lapáček M.: Projekce zaměstnanosti v odvětvích do roku 2020 pro Českou republiku“. NOZVNVF č.4/2007. Praha, NOZV-NVF 2007.
www.sociotrendy.cz
Obrázek 1: Vazby, které ovlivňují průběh ekonomického modelu
Zdroj: Projekce zaměstnanosti, NOZV-NVF 2007
Zpracovatelský průmysl je největším odvětvím v české ekonomice, a to jak ve vyráběném
produktu, tak v celkové zaměstnanosti. Níže uvedené grafy jsou uváděny nikoliv z důvodu
uvádění četnostních údajů, ale z důvodu vizuálního průběhu a tvarů křivek, které tento vývoj
charakterizují.71 Poznamenáváme, že model byl řešen v době před proběhnutou
celosvětovou krizí a je chápán jako orientační, jiné prognostické modely dostupné nejsou.
Pro třídění odvětví byl používán číselník OKEČ, v současnosti pracujeme s číselníkem CZNACE.
71
Výsledky modelu z r. 2007 uváděly, že se zpracovatelský průmysl podílel na celkové zaměstnanosti 28,4 %, do roku 2020
by měl tento podíl mírně klesnout na 26,5 % v roce 2020. Až do roku 2009 se předpokládal mírný nárůst zaměstnanosti v
tomto odvětví, počínaje rokem 2010 mělo však docházet postupnému poklesu až na 1251 tisíc osob v roce 2020, což mělo
být o 110 tisíc osob méně než v roce 2006. Relativně se tak jednalo o průměrný roční pokles zaměstnanosti 0,2 %, celkově
poté o pokles o 8,1 %.
www.sociotrendy.cz
Obrázek 2: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu dle prognostického modelu (Zaměstnanost
v tis. Kč a roční změna v % vyjádřena spojitou křivkou)
Zdroj: Projekce zaměstnanosti, NOZV-NVF 2007
III.1.b Vývoj odvětví zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji
Pro odhad vývoje v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji
byla použita zaměstnanost a odpovídající dostupná data, protože pro tuto charakteristiku byl
vypracován prognostický model odpovídající vývoji v ČR. Popis vývoje v ČR chápeme jako
podpůrný.
Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ve Zlínském
kraji, dle oborů NACE podle pořadí počtu zaměstnaných v roce 2011 v meziročním vývoji od
roku 2000, je uveden v grafech 6a a 6c. Tento vývoj zaměstnanosti byl ještě kvůli
komparovatelnosti s prognostickým modelem přepočítán na relativní zaměstnanost k r.
2006. Vývoj sleduje údaje ekvivalentní prognostickým křivkám, které jsou analyzované
samostatně podle jednotlivých odvětví.
Z grafu 6a, v němž je uvedeno prvních 8 odvětví zpracovatelského průmyslu Zlínského
kraje, je zřejmé, že vývoj zaměstnanosti je velmi variabilní, z čehož logicky vyplývá variabilita
dalších charakteristik (např. tržeb, údaje za subjekty Zlínského kraje k dispozici však nejsou).
V aktuálním roce lze vyhledat pouze dvě odvětví, u nichž byl zjištěn pokles zaměstnanosti
v prvních dvou kvartálech tohoto roku. Jedná se o odvětví Výroba pryžových a plastových
výrobků a Výroba elektrických zařízení. Tato odvětví již zřejmě pružně reagovala na aktuální
ekonomickou situaci, která je závislá na kontextu EU a současných měnících se podmínkách.
U všech dalších odvětví nelze z dat v r. 2011 zjistit kvartální pokles, nejvýše stagnaci a to u
odvětví Zpracování dřeva a ostatních dřevěných výrobků kromě nábytku a u odvětví Výroba
ostatních nekovových minerálních výrobků.
www.sociotrendy.cz
Graf 6a: Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji dle oborů NACE podle pořadí r. 2011
(Průměrné počty zaměstnaných)
200 000
180 000
160 000
motocyklů), přívěsů a návěsů
Výroba strojů a zařízení, j.n.
140 000
120 000
100 000
80 000
Zpracování dřeva, výroba dřevěných apod.
60 000
výrobků
40 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: ČSÚ
Graf 6b: Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji dle oborů NACE podle pořadí r. 2011 - (rok
72
2006 = 100 %:10; relativně k r. 2006)
12
11
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů),
Výroba strojů a zařízení, j.n.
10
9
8
Zpracování dřeva, výroba dřevěných apod.
výrobků
7
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: ČSÚ
72
Vzhledem ke komparovatelnosti s prognostickým modelem byly údaje (počty zaměstnaných) přepočteny na
zaměstnanost relativně k r. 2006 (rok 2006=100 %:10)
www.sociotrendy.cz
V odvětvích zpracovatelského průmyslu Zlínského kraje, která jsou uvedena v grafu 6c, lze
celkově u zaměstnanosti vysledovat klesající trend, který je střídán meziročními i kvartálními
výkyvy. Nárůst zaměstnanosti však lze vysledovat u odvětví Ostatní zpracovatelský průmysl a
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. V této skupině došlo ke kvartálnímu
nárůstu zaměstnanosti v r. 2011 u odvětví Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů;
slévárenství, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, Ostatní
zpracovatelský průmysl a Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. U ostatních
odvětví zpracovatelského průmyslu lze spíš zaznamenat stagnaci.
Graf 6c-pokračování: Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji dle oborů NACE podle pořadí r.
2011 (Průměrné počty zaměstnaných)
90 000
Výroba základních kovů, hutní
zpracování; slévárenství
80 000
Výroba počítačů, elektronických a
70 000
přípravků
Výroba textilií
60 000
Výroba nábytku
Výroba oděvů
50 000
40 000
Výroba ostatních dopravních
30 000
Výroba nápojů
Výroba základních farmaceutických
výrobků a farmaceutických přípravků
20 000
Výroba koksu a rafinovaných ropných
produktů
10 000
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: ČSÚ
www.sociotrendy.cz
Graf 6d-pokračování: Vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji dle oborů NACE podle pořadí
73
r. 2011 (rok 2006 = 100 %:10; relativně k r. 2006)
13
Výroba základních kovů, hutní
zpracování; slévárenství
12
Výroba chemických látek a
chemických přípravků
11
Výroba textilií
Výroba nábytku
10
Výroba oděvů
Tisk a rozmnožování nahraných
nosičů
9
Výroba ostatních dopravních
8
Výroba nápojů
Výroba základních farmaceutických
výrobků a farmaceutických přípravků
7
Výroba koksu a rafinovaných ropných
produktů
6
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: ČSÚ
III.1.c Scénář vývoje zpracovatelského průmyslu s uvedením nových technologií, které by
měly v dlouhodobém horizontu zpracovatelský průmysl ve Zlínském kraji ovlivnit.
Nové technologie, které by měly v dlouhodobém horizontu zpracovatelský průmysl ve
Zlínském kraji ovlivnit, byly uvedeny v závěru kapitoly II. Tyto technologie uvádíme ještě
jednou:
73
Vzhledem ke komparovatelnosti s prognostickým modelem byly údaje (počty zaměstnaných) přepočteny na
zaměstnanost relativně k r. 2006 (rok 2006=100 %:10)
www.sociotrendy.cz
•
•
•
•
•
•
1. Multifunkční, heterogenní polymerní materiály pro konstrukční aplikace a
technologie jejich přípravy včetně nano-bio materiálů a senzorických materiálů pro
diagnostické i léčebné postupy v lékařství a při monitoringu životního prostředí.
2. Modifikované polovodiče typu (AIIIBV a AIIBVI), nové formy uhlíku a křemíku,
zejména materiály pro přípravu zdrojů extrémně intenzivního koherentního záření,
generaci elektronových svazků, fotovoltaiku, fotoniku, atd.
3. Tenkovrstvé gradientní keramické a polymerní nanostruktury a funkční nanovrstvy,
pro elektroniku, fotoniku, spintroniku, chemickou syntézu a nové zdroje energie a
materiály pro molekulární elektroniku včetně vývoje diagnostických metod a metod
strukturní analýzy nano-strukturních materiálů.
4. Konstrukční a multifukční materiály a jejich prekurzory derivované z rychle
obnovitelných zdrojů, především zemědělských plodin a biotechnologických
procesů.
5. Kovové materiály na bázi slitin železa a neželezných kovů s vysokými hodnotami
užitných vlastností pro špičková zařízení ve strojírenství, energetice, stavebnictví,
obranném průmyslu a dopravě, vyráběné technologiemi s vysokou ekonomickou
účinností, zejména slitiny a kompozity pro dopravní techniku a nové metody
strukturní analýzy a diagnostiky konstrukcí, povrchové úpravy, atd.
6. Výzkum vlivu nanočástic na životní prostředí a člověka.
Technologie by se měly promítat do všech relevantních odvětví zpracovatelského
průmyslu.
CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků
Postavení gumárenského a plastikářského průmyslu v rámci Zlínského kraje velmi výrazné.
Hlavním důvodem je orientace gumárenských a zejména plastikářských kapacit na
automobilový průmysl.
Výroba pryžových a plastových výrobků je odvětví poměrně perspektivní. Je ze značné
části dodavatelské – jeho výstupy slouží jako komponenty v dalších odvětvích (stavebnictví,
strojírenství, automobilový průmysl apod.). Závislost na těchto odběratelích a jejich
vývojových tendencích se odráží v projekci pro toto odvětví. Významnější růst průmyslové
výroby v ČR by se okolo roku 2010 měl začít zpomalovat. Ústup průmyslu a jeho podílu na
celkové zaměstnanosti patrně ovlivní vývoj odvětví v delším horizontu.
Vývoj dle prognostického modelu je uveden v obrázku 3, kde je předpokládán pokles
zaměstnanosti po roce 2015. Bereme-li však v úvahu vývoj časových řad, uvedený v grafu 6b
(údaje přepočteny k r. 2006), potom z aktuálních dat vývojový pokles zřejmý není, v druhé
polovině roku 2009 byl nastartován vzestup zaměstnanosti.
V tomto odvětví již bylo podpořeno 52 relevantních projektů, viz tabulka 1. Toto odvětví
je důležité podporovat i nadále.
www.sociotrendy.cz
Obrázek 3: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „pryže a plasty“ relativně k r. 2006 dle
prognostického modelu (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
Kovodělná výroba v České republice i ve Zlínském kraji má dlouhou tradici stejně jako
strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných
výrobků a při výrobě výrobků stoupá, zejména kvůli užitným vlastnost kovů. Pro kovoprůmysl
platí podobné implikace jako pro hutnictví železa. Růst poptávky a zaměstnanosti je aktuálně
velmi výrazný. Výrazný pokles zaměstnanosti je spíše málo pravděpodobný. Kovoprůmysl je
silně propojen s řadou odvětví (stavebnictví, strojírenství, automobilový průmysl apod.),
jejichž produkce a poptávka by měly být v horizontu projekce poměrně stabilní.
Ačkoliv prognostický model nastiňuje klesající trend, s ohledem na aktuální situaci ve
Zlínském kraji, viz graf 6b, doporučujeme udržení tohoto odvětví na alespoň současné
úrovni, ačkoliv světová krize nutí majitele firem k hromadnému propouštění zaměstnanců.
V tomto odvětví již bylo podpořeno 120 relevantních projektů, viz tabulka 1. Toto odvětví
je důležité podporovat i nadále.
Obrázek 4: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „kovové konstrukce, kovodělné výrobky“
relativně k r. 2006 dle prognostického modelu (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
www.sociotrendy.cz
CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků
Český chemický průmysl patří v rámci EU 27 k relativně méně významným
zpracovatelským odvětvím. Chemický průmysl ve Zlínském kraji zažívá v roce 2010, podobně
jako ve většině států EU 27, období rozvoje, je však nutné počítat se zpomalením tempa
růstu. Do tohoto odvětví se započítával i farmaceutický průmysl. Výroba léčiv patří
dlouhodobě k perspektivním odvětvím. Kromě demografického vývoje ji posiluje i trend
růstu spotřeby léků ve společnosti, který se s velkou pravděpodobností v příštích letech
nezastaví. Z hlediska trhu práce se jedná o poměrně atraktivní odvětví s vysokými
kvalifikačními požadavky a přidanou hodnotou, které by nemělo být ovlivněné hrozbou
přesunu do nízko nákladových zemí.
Ačkoliv prognostický model nastiňuje klesající trend zaměstnanosti v odvětví
„chemikálie“, v odvětví „léčiva“ nastiňuje trend rostoucí. Z grafu 6d je zřejmé, že Výroba
chemických látek a chemických přípravků vykazuje v zaměstnanosti relativní stabilitu. Dle
číselníku CZ-NACE do tohoto odvětví spadají obě odvětví dle OKEČ (viz obrázky 5 a 6), je
vhodné odvětví udržet na stabilní pozici a lze v něm očekávat, s ohledem na farmaceutický
průmysl, pozitivní vývoj. Odvětví již bylo podpořeno 23 relevantními projekty, viz tabulka 1,
je důležitá jeho podpora i v budoucnu.
Obrázek 5: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „chemikálie“ a „léčiva“ relativně k r. 2006
dle prognostického modelu (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických, optických přístrojů, zařízení a CZ-NACE 27
Elektrotechnika je oborem, jehož produkty nacházíme na každém kroku. Vývoj tohoto
odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Výroba
elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný růstový potenciál zejména díky knowhow v oblasti dodávek technologií pro energetiku. V příštích letech lze po těchto dodávkách
očekávat výrazný nárůst poptávky. Celková zaměstnanost v odvětví by v budoucích letech
měla i nadále vzrůstat.
Dle prognostického modelu lze očekávat v uvedených odvětvích postupný útlum, nicméně
specifikace jako takové za tato odvětví nejsou k dispozici. Prognostický model je vypočítán
pouze pro odvětví „elektronika“ a „elektrické inženýrství a přístroje“ a situace
zaměstnanosti pro toto odvětví do roku 2015 byla předpokládána alespoň pro odvětví
www.sociotrendy.cz
„elektrické inženýrství a přístroje“, relativní stabilní. Z grafu 6d je zřejmé, že odvětví Výroba
počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení vykazuje v zaměstnanosti pokles,
avšak v prvním pololetí i v tomto odvětví došlo k nárůstu zaměstnanosti, odvětví Výroba
elektrických zařízení vykazuje nárůst, jak je zřejmé z grafu 6b. Odvětví Výroba počítačů,
elektronických a optických přístrojů a zařízení a Výroba elektrických zařízení by neměla být
vyloučena z podpory už proto, že odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických
přístrojů a zařízení bylo již podpořeno 17 projekty a odvětví Výroba elektrických zařízení bylo
pro jejich rozvoj podpořeno 48 projekty, viz tabulka 1.
Obrázek 6: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „Elektronika“, „Elektrické inženýrství a
přístroje“ relativně k r. 2006 dle prognostického modelu (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n.
Všeobecné strojírenství se konsoliduje a vykazuje růstovou dynamiku. Po létech poklesu
významnosti tohoto odvětví lze pozorovat trend příznivého vývoje realizace produkce jak v
jednotlivých oborech, tak i směrech odbytu.
Obrázek 7: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „stojní inženýrství“ relativně k r. 2006 dle
prognostického modelu (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
Strojírenství je tradičním odvětvím českého průmyslu. S ohledem na celkovou technickou
vzdělanost, konkurenci a porovnání obdobně orientovaném Německu lze očekávat, že
zaměstnanost ve strojírenství začne mírně klesat.
www.sociotrendy.cz
Dle prognostického modelu lze očekávat přibližně do roku 2017 relativní stabilitu tohoto
odvětví. Z aktuálních údajů, viz graf 6b, je zřejmé, že došlo na začátku tohoto roku v tomto
odvětví k nárůstu zaměstnanosti. Odvětví Výroba strojů a zařízení j. n. bylo podpořeno 37
projekty, viz tabulka 1. Toto odvětví je vhodné podporovat i v budoucnu.
CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků a nápojů
Výroba potravinářských výrobků patřila vždy k významným odvětvím zpracovatelského
průmyslu v ČR i ve Zlínském kraji. Nepříznivým stavem je rostoucí trend importu potravin do
ČR. O perspektivě výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů bude rozhodovat kvalita
produktů a přidaná hodnota produkce.
Prognostický vývoj, viz obrázek 8, v potravinářském průmyslu by odpovídal předpokladům
o postupném úbytku pracovníků v tomto odvětví v ČR. Na vývoj odvětví bude mít vliv i
očekávaný pokles obyvatelstva v produktivním věku a zvyšování produktivity práce.
Obrázek 8: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „Potraviny, nápoje a tabák“ relativně k r.
2006 dle prognostického modelu. (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
Dle prognostického modelu lze očekávat přibližně pozitivní vývoj zaměstnanosti, po
pracovnících v tomto odvětví bude spíše poptávka. Z aktuálních údajů, viz graf 6b, je zřejmé,
že došlo na začátku roku 2010 nejprve k nárůstu, poději poklesu zaměstnanosti a v
současnosti je situace již stabilní. Ani toto odvětví by nemělo být v kontextu podpor
zpracovatelského průmyslu zanedbáno.
CZ-NACE 31 Výroba nábytku
Nábytkářský průmysl v posledních letech zaznamenává úspěchy díky rostoucí produktivitě
práce a konkurenceschopnosti na českém i evropském trhu. Patří sem zejména nábytkářský
průmysl a výroba hudebních nástrojů. Nábytkářský průmysl byl v minulých letech nepříznivě
ovlivněný přílivem levnějšího nábytku z Polska, v případě hraček dovozem z Číny.
Do odvětví „Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený“, pro které byla vypracovaná
prognóza, spadá dle OKEČ výroba nábytku a hudebních nástrojů. Proto obrázek
prognostického modelu, ačkoliv je nazván odvětví „Zpracovatelský průmysl jinde
neuvedený“, zařazujeme do odvětví výroby nábytku. Současně přidáváme i vývoj odvětví
www.sociotrendy.cz
zaměřené na výrobu papíru, i když v současnosti je málo důležitým odvětvím ve Zlínském
kraji, neboť dle prognostického modelu je zde vývojový trend rostoucí.
Z aktuálních údajů je zřejmé, že odvětví Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových,
proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku vykazuje od posledního čtvrtletí minulého
roku nárůst zaměstnanosti, viz graf 6b.
Odvětví Výroba nábytku mělo po celou dobu sledovaného vývoje vesměs klesající
tendenci, v r. 2011 lze zaznamenat zastavení této klesající tendence, viz graf 6d. Odvětví
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě
nábytku bylo podpořeno 19 projekty a odvětví Výroba nábytku 14 projekty, viz tabulka 1. Je
vhodné tato odvětví podporovat i v budoucnu.
Obrázek 9: Vývoj zaměstnanosti ČR ve zpracovatelském průmyslu „Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený“
a „Dřevo a papír“ dle prognostického modelu. (Zaměstnanost relativně k r. 2006)
www.sociotrendy.cz
III.2. Definice prioritních oborů zpracovatelského průmyslu ve
Zlínském kraji pro zacílení podpory
Na základě závěrečných zjištění, analýzy a odpovídajících údajů, charakterizujících
problematiku zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, vymezujeme jako prioritní obor
takový, který se podílí více než 80 % na výši mezd ve srovnání s daným odvětvím v ČR; více
než 10 % na celkových tržbách ve Zlínském kraji; více než 4 % na zaměstnanosti ve Zlínském
kraji a v daném oboru je registrováno více než 30 aktivních podnikatelských subjektů. Tyto
hodnoty byly stanoveny porovnáním dostupných dat uvedených v analýze.
Nabízíme argumentovaná doporučení, na jejichž základě se lze rozhodnout pro optimální
variantu s ohledem na aktualizovaný ekonomický, politický, enviromentální i sociální kontext
Zlínského kraje.
Je smysluplné definovat jako prioritní i ta odvětví zpracovatelského průmyslu, která již
byla podpořena a která zajišťují minimálně stabilitu v kraji alespoň na současné úrovni.
Perspektivy klíčových oborů ve Zlínském kraji podle NACE jsou v současnosti již
nastartovány 74 s ohledem na realizované projekty, které tyto obory pro svůj rozvoj již
získaly. Mělo by být proto v zájmu kraje podporované sektory nejen udržovat, ale i rozvíjet.
Seznam oborů se získanými projekty ze strukturálních fondů OPPI v počtu větším než 10 je
uveden v tabulce 1. Nejvíce projektů získal, tudíž nejvíce podporovaný obor je „Výroba
kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“ (120 projektů),
následuje Výroba pryžových a plastových výrobků (52 projektů), Výroba elektrických zařízení
(48 projektů), Výroba strojů a zařízení j. n., (37 projektů) Výroba chemických látek a
chemických přípravků (23 projektů), Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových,
proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (19 projektů), Výroba počítačů,
elektronických a optických přístrojů a zařízení (17 projektů) a Výroba nábytku (14 projektů).
Tabulka 1: Podpořené projekty ze strukturálních fondů OPPI v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve
Zlínském kraji.
Výše podpory (Kč)
Proplaceno (Kč)
Počet projektů
korkových, proutěných a slaměných
193 620 000
56 656 405
19
přípravků
265 356 500
92 956 891
23
392 563 000
134 702 018
52
Výroba kovových konstrukcí a
kovodělných výrobků, kromě strojů
a zařízení
708 634 500
240 375 497
120
292 128 000
19 781 031
17
Schválené projekty ke dni 19. září 2011
74
Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument84178.html
www.sociotrendy.cz
178 972 000
59 784 855
48
306 504 000
88 995 718
37
Výroba nábytku
83 962 000
71 271 707
14
Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje
www.sociotrendy.cz
III.3. Doporučení podpůrných nástrojů pro prioritní obory
zpracovatelského průmyslu
Na základě závěrečných zjištění předkládané analýzy a odpovídajících údajů,
charakterizujících problematiku zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, uvádíme
následující doporučení:
Pro prioritní obory zpracovatelského průmyslu
• Využívat existující systém podpůrných nástrojů MSP, který je zajištěn existencí
specializovaných institucí na podporu podnikání - CzechInvest, CzechTrade, ČMZRB,
Design centrum ČR, ČEB, EGAP, Informační místa pro podnikatele
• Pokračovat v podpoře podpůrných subjektů poskytujících poradenské služby pro
malé a střední podnikatele
• Pokračovat v podpoře zkvalitnění činností sítě externích poradců, Regionálních
poradenských a informačních center a Podnikatelských inovačních center,
vytvořením Informačních míst pro podnikatele v gesci Hospodářské komory ČR,
Registru poradců v gesci agentury CzechInvest, Regionální kanceláře CzechInvestu a
Rozvojem informačních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod v gesci
agentury CzechTrade
• Pokračovat ve využívání operačních programů (např. OPPI)
• Podporovat programy zvýhodněných úvěrů a záruk pro MSP
• Podporovat
programy
poskytující
dotace
podnikatelům
k
rozvoji
konkurenceschopnosti a k inovačně zaměřeným projektům
• Zlepšit využitelnost dotací pro podnikatele s kratší historií
• Zlepšit využitelnost dotací na projekty s vysoce dynamickým růstem, zejména ve
spojitosti s inovacemi
• Podporovat zájem o programy na podporu úspory energie a využití obnovitelných
zdrojů energie
• Podporovat zvyšování náročnosti projektů, která by měla umožnit zvýšit
pravděpodobnost úspěšnosti obdobných typů projektů
• Podporovat rozšiřování inovačních voucherů
• Vytvořit organizaci s cílem transferu technologií, vytvářející síť zahrnující například
patentové a daňové poradce, investory nebo právníky
• Pokračovat v rozvíjení/zlepšení práce současných klastrů
• Prostřednictvím webových stránek vytvořit/pokračovat v propojení vícero
zainteresovaných oblastí na jedné zastřešující platformě
• Příprava manažerů a majitelů firem k schopnosti čelit novým výzvám v zostřujícím se
konkurenčním boji
Oblast VaV
• Navrhnout program pro napojení místní vědy na světový výzkum a zároveň
nastartovat kariérní rozvoj místních mladých vědců
• Pořádat mezinárodní partnerská setkání zástupců firemní a akademické sféry na
jednom místě
www.sociotrendy.cz
•
•
•
Rozšířit kontakty a spolupráci mezi univerzitami, soukromým i veřejným sektorem,
které mohou přispět ke zlepšení ke konkurenceschopnosti pracovní síly
Pokračovat v programu PROSPERITA, kterým byly položeny základy k vytvoření
prostředí pro efektivní spolupráci podnikatelského sektoru s vědeckovýzkumnými
institucemi a vysokými školami a k vybudování kvalitní infrastruktury pro průmyslový
výzkum, vývoj a inovace
Podpora vzniku spin-off firem
Finanční nástroje přímé
• Finanční nástroje, např. zvýhodněný regionální úvěr.
• Nástroj podpory pro firmy v inkubátoru „Fond mikropůjček“ (viz příklad
Jihomoravského kraje). Jedná se o půjčku ve výši 250 až 750 tisíc korun na 3 roky. Je
výhodně úročena a splátky jistiny mohou být odloženy o 12 měsíců.
Podpora ze soukromého sektoru
• Bankovní služby
• Leasing
• Faktoring
• Busines Angels
• Venture kapitál
Finanční nástroje nepřímé
• Nepřímá podpora – daňové úlevy, celní úlevy
Pro zahraniční investory
• Vytvořit příručku poskytující základní návod a zkušenosti, které mají zahraničním
investorům napomoci uchytit se v regionu
Systém kontrol, evaluace
• Vytvořit platformu složenou ze skupiny expertů, která by poskytovala hodnocení
výzkumných a technologických politik s cílem tvorby evaluačních standardů
• Zlepšit evidenci o efektivním využívání průmyslových zón, klastrů a technologických
parků
• Podporovat provádění organizačních, funkčních, procesních a informačních auditů,
jejichž výstupem je identifikace stávajících procesů, určení optimální organizační a
procesní struktury a vymezení odpovídající struktury zaměstnanců
www.sociotrendy.cz
Seznam zkratek
7. RP - Sedmý rámcový program pro vědu a technologický výzkum
CIP - Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
ČEB - Česká exportní banka
ČMZRB - Českomoravská záruční a rozvojová banka
ČR - Česká republika
ČSÚ, CZSO - Český statistický úřad
ČVUT - České vysoké učení technické
CZ-NACE - Klasifikace ekonomických činností dle Českého statistického úřadu
EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
EU - Evropská unie
HDP - Hrubý domácí produkt
HPH - Hrubá přidaná hodnota
HT - High tech technologie
MSP - Malé a střední podniky
N - Počet
NOZV - Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání
NUTS II - Územní celek, vytvořeno pro statistické účely statistického úřadu Evropské unie
NVF - Národní vzdělávací fond
OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Organisation for Economic Cooperation and
Development
OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností
OP - Operační program
OPPI - Operační program Podnikání a inovace
RIS - Regionální inovační strategie Zlínského kraje
ROP Regionální operační program Střední Morava
UTB - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
VaV - Výzkum a vývoj
VaVpI - Výzkum a vývoj pro inovace
VK - Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VUT - Vysoké učení technické
VTP - Vědeckotechnické parky
VŠ - Vysoká škola
ZK - Zlínský kraj
ZP - Zpracovatelský průmysl
www.sociotrendy.cz

Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně

Transkript

Podobné dokumenty

Prvky IV. skupiny – poznámky 6.A GVN

prezentace firmy - VEGA-HSH

strategie textilního a oděvního průmyslu ii. etapa studie

Chemie – 1

Úvod k technologii