Turistické noviny - Orlické hory a Podorlicko

Transkript

www.mojeorlickehory.cz
LÉTO / PODZIM 2016
Orlické hory jsou místem hlubokých lesů,
jezírek a lesních tůní, které byly odnepaměti
opředeny bájemi a pověstmi. Najdeme tu
řadu krásných míst, která stojí za to navštívit, nasát tu tajemnou a klidnou atmosféru
a vrátit se zpět v čase. Magická místa kapliček a křížových cest, zakleté duše princezen,
pověsti předávané z pokolení na pokolení,
to vše jsou Orlické hory, ale také jejich podhůří. Cestovat v čase můžete s pašeráky,
kteří vás vrátí do doby rakousko‑uherské
monarchie, kámen v lese s vyrytými nacionály zase do doby mobilizace a války.
Členitost Orlických hor a malebnost krajiny
Podorlicka již v dávných dobách přiměla
majitele panství budovat zde svá obranná
a později reprezentativní sídla. Jejich výstavba se časem posunula do údolí, do přístupnějších a úrodnějších míst kolem řek
Divoké i Tiché Orlice. Dodnes tu najdeme
honosná a okázalá sídla šlechtických rodů,
která nám připomínají slávu doby monarchů a představují klenotnici kulturního dědictví. Tajemnými příběhy jsou zahaleny
středověké hrady, zámky a tvrze. Na zámcích dodnes strašívá zlá Manda, v zámec-
kých grottách se schovává lecjaká mystická
bytost, a dokonce i v kašně či městském
rybníku občas přebývá vodník. Dodnes se
zde skrývají místa opředená tajemstvím
a pověstmi. Panská sídla jsou studnicí příběhů, dozvíte o osudech šlechtických rodů,
o dochovaných i nenalezených pokladech,
o příbězích exponátů, které jsou k vidění
v muzeích a galeriích. Zajímavé a leckdy poučné jsou také pověsti měst a obcí, které
vás budou touto krajinou provázet.
Pokračování na straně 2.
Příběhy
Orlických hor
a Podorlicka
PŘÍBĚHY
A POVĚSTI
TOP
SLUŽBY
TIPY
NA VÝLET
Pokračování ze strany 1.
Seznámíme vás také s některými příběhy starých řemesel. Řada z nich má svoji bohatou
historii i rodinnou tradici, která se mnohdy
prolíná až do současné doby. Při putování
můžete navštívit řemeslné dílny s ukázkou
tradičních řemesel či si je vyzkoušet na vlastní kůži, a odnést si milou vzpomínku i kousek
historie k sobě domů. Určitě narazíte na místa, po kterých se před vámi procházela nejedna významná osobnost nebo se například
literární postava může stát přímo vaším průvodcem a tato krásná místa navštívíte společně.
Stopy po skutečných či mystických postavách
u nás najdete třeba u Ledříkovy skály v krásném údolí Divoké Orlice na Zemské bráně.
Nezapomenutelným zážitkem pro vás může
být osobní setkání s Rampušákem, vládcem
Orlických hor. Můžete zkusit usednout na
jeho trůn, shlížet do údolí, vychutnávat si
krásné výhledy a něco si přát. Další přání se
vám může splnit – stačí se jen při putování po
horách v jednom místě chytnout za nos. Příběhy a pověsti vás zde budou provázet krok
za krokem. Přijeďte k nám do hor nebo podhůří, můžete zde strávit nejednu hezkou
chvilku, příjemnou, klidnou dovolenou a prožít tak svůj příběh.
Ať se vám u nás líbí minimálně stejně tak,
jako se tu líbí nám.
Hry pro cyklistické rodiny
Zpříjemněte si pobyt v Orlických horách a Podorlicku a zavítejte do našeho Orlického cyklo & inline království. Poznáte zajímavá místa,
užijete si aktivní zábavu a zažijete netradiční
zážitky. Hry jsou přístupné v mobilní aplikaci
GEOFUN, ke které je potřeba mít chytrý telefon. Zábavnou formou se seznámíte s pozoruhodnými místy i příběhy, oblíbenými turistickými cíli i místními rodáky. Průvodci vám
budou princezna Kačenka, Poláčkův Zilvar
2
z chudobince, Orlická cyklajn královna či dokonce náš oblíbený místní aristokrat František
Kinský. Při plnění geosrand a hledání indicií
vyzkoušíte svůj odhad, stanete se fotografy,
filmaři či spisovateli, ale hlavně se atraktivní
formou projedete po místech, která byste při
návštěvě Orlických hor a Podorlicka určitě neměli vynechat!
www.kralovstviorlicke.cz
www.krasnadikyhoram.cz
OBSAH
Příběhy panských sídel
3 –6
Příběhy dávných časů
7
Životní příběhy
8
Příběhy řemesel
9
Příběhy exponátů
10
Příběhy pozoruhodných míst
11–12
TOP nabídka služeb
13–16
Příběhy a pověsti měst a obcí
17 –18
Příběhy hotelů a penzionů
19
Příběhy SKI areálů
20
Příběhy s tipem na výlet
21–23
Kalendář akcí
24–27
PŘÍBĚHY PANSKÝCH SÍDEL
Loupeživý Mikuláš, král Karel IV., rod Harbuval
Chamaré a „poklad“… to vše na hradě Potštejn
Z rodiny se však nejvíce vyznamenal syn
Jan Antonín, který uvěřil báchorce o loupežnickém pokladu a areál horního hradu
včetně části páté brány během 35 let hledání pokladu doslova rozkopal. Jeho příběhem se nechal inspirovat známý romanopisec Alois Jirásek a světlo světa spatřilo
literární dílo „Poklad“ a Potštejn se tak
dostal do širokého povědomí.
Málokterý hrad se může pochlubit tak
barvitou historií jako Potštejn. Trosky
prastarých zdí jsou svědky mnohých příběhů. Počátky Potštejna připomínají pověst o praotci Čechovi, který vystoupil na
horu Říp, prohlásil, že zdejší země oplývá
strdím a že je tedy vhodné, aby se zde národ usadil a založil svůj stát.
Také na Potštejnsko se vydala skupina vladyků s rodinami a čeledí. Vedl ji Procek,
syn Půty z Křivic, s bratrem Půtou z rodu
Drslaviců. Zdejší hrad založili v druhé polovině 13. století.
Roku 1310 odjel Půta na sněm české šlechty do Prahy, což se stalo jemu i hradu osudné a byl zavražděn. Jeho syn Mikuláš smrt
otce pomstil, ale pomsta nezůstala bez
následků a král Jan Lucemburský Mikuláše
uvěznil, uvalil na něj peněžní tresty a poslal jej na pouť do Říma.
Jan Ludvík Harbuval Chamaré
Po návratu z vězení se vrátil na Potštejn,
usadil se na hradě a stal se odbojným rytířem. S bandou zlotřilců dobýval okolní tvrze a sídla, dal střežit cesty, přepadával kupce, loupil a kradl a vymáhal výkupné. Jan
Lucemburský z toho nadšený nebyl a vyslal
na hrad syna, budoucího českého krále –
Karla IV. Aby na vzpurného Mikuláše nebyl sám, vypravil s ním na cestu královské
vojsko. Roku 1339 byl hrad dobyt a zpustošen. Mikuláš vypustil duši v ruinách zdiva, když byla podkopána a zřícena hradní
věž. Od té doby se začalo povídat, že někde
v potštejnském podzemí čeká na svého objevitele obrovský loupežnický poklad.
Po porážce Mikuláše padl Potštejn do královských rukou. Karel IV. – nyní už jako
král – na něj nezanevřel a uvědomil si jeho
strategickou polohu. Potštejn byl znovu
vybudován; z šlechtického sídla se stala
pevnost. Za „husitského krále“ Jiřího z Powww.kralovstviorlicke.cz
Hrad Potštejn
děbrad, jenž hrad koupil v polovině 15.
století, se stal Potštejn spolu s nedalekými
Liticemi významným sídlem. Na Potštejně
byly upraveny hradby a do kamene byl vytesán latinský nápis. byly upraveny hradby
a zesíleno opevnění. Tajemný kámen vsazený v rohu paláce později zavdal k přesvědčení, že kdesi ve sklepích odpočívá
Mikulášův poklad. Od roku 1495 vlastnil
Potštejn Vilém z Pernštejna, jeden z nejmocnějších a nejmajetnějších českých
šlechticů své doby. Muž to byl moudrý
a štědrý a ani Potštejn nepřišel zkrátka. Doznal tehdy nebývalého rozkvětu. Interiéry
byly pohodlně vybaveny a na skále u třetí
brány vznikla studna.
Po smrti Viléma z Pernštejna byl osud hradu zpečetěn. Jeho vnuk Jaroslav už tolik
rozumu nepobral, zadlužil se a musel zděděné panství rozprodat. Poté se majitelé
Potštejna střídali, hrad byl opuštěn, chátral, až nakonec zpustl v zarostlou zříceninu.
Rod Harbuval Chamaré v roce 1746 zakoupil za 70 000 zlatých panství od hraběnky
Alžběty Zárubové z Hustiřan, které tvořilo městečko Potštejn spolu s vesnicemi,
Sopotnice, Brná, Proruby a Záměl. Hrad byl
již v té době neobyvatelný, a tak si v obci
vystavěli barokní zámek, kde se v roce
1749 Jan Ludvík Harbuval Chamaré s rodinou natrvalo usídlil.
Jan Ludvík měl kromě kapitálu i neobyčejné schopnosti a houževnatost. Stal se tak
v Potštejně organizátorem výroby plátna
a propagátorem plátenictví ve východních Čechách. Vybudoval zde tkalcovskou
a přadláckou školu, bělírnu a manufakturu
na zpracování hedvábí. Potštejnská manufaktura tak oživila doposud malé městečko
a stala se vzorem pro další podnikání šlechty. Pro české země byl tento projekt, který
přímo podporovala i císařovna Marie Terezie klíčový a pomohl rozvoji textilní výroby
v Čechách.
Byť se rod Chamaré řadí k těm nejúspěšnějším, které kdy v Potštejně hospodařily, poklad dosud nebyl nalezen. Povídá se
však, že Mikulášovy naloupené cennosti
odpočívají kdesi v podhradí dodnes. Dodnes je tu bezpočet neprobádaných tajných chodeb, ta nejdelší údajně vede až na
hrad do Litic, někdejší pevnosti vzdálené
na pět kilometrů.
Hrad Potštejn je v péči obce, která trvale
pokračuje v jeho rekonstrukci a tak může
být hrad každoročně zpřístupněn veřejnosti a to od měsíce dubna až října. V areálu hradu určitě nesmíte minout kapli sv.
Jana Nepomuckého z roku 1766, poslední
zastavení křížové cesty „Boží hrob“ z roku
1754 a pamětní desku Jiráskova „Pokladu“.
Kromě prohlídek, které seznamují s historií hradu, se zde konají Divadelní festivaly
nebo hrané noční prohlídky. V letošním
roce i akce připomínající dobytí hradu Karlem IV. Novinkou letošní sezóny je razírna
mincí, tuto dobovou minci s motivy hradu
si také můžete na hradě zakoupit.
Vyšlápněte si na hrad, vraťte se s námi do
historie a odměňte se krásný výhledem na
malebné okolí!
www.potstejn.cz
Mince z nové razírny
3
Příběh jednoho domu a jedné rodiny
roku 1948 a její členové se během této
doby významně zasloužili o rozkvět města
a jeho okolí. Bedřich Karel Kinský nechal
roku 1872 vybudovat cukrovar, jenž se stal
prvním průmyslovým podnikem v Kostelci, a podílel se také na výstavbě železniční
tratě z Velkého Oseka do Kyšperka, dnešního Letohradu, která byla dokončena roku
1874. František Josef Kinský se zase v letech 1897–1898 zasloužil o vznik kruhové
cihelny. Další Kinský, tentokrát Bedřich, byl
vynikajícím ornitologem a vypracoval první soubornou zprávou o výskytu ptactva
na Kostelecku, Rychnovsku a Žamberecku. Díky němu vznikla v zámeckém parku
v roce 1949 ptačí rezervace.
Je jistě mnoho domů, jejichž historie je
pevně spjatá s historií jen jedné rodiny.
Ale je málo domů, které můžete navštívit a podrobně se jak s historií domu, tak
s historií rodiny seznámit. Jedním z takových míst je Nový zámek v Kostelci nad
Orlicí. Ušlechtilá empírová stavba vznikla
v letech 1829–1833 pro Josefa Kinského
jako sídlo pro novou hraběcí větev rodu
Kinských.
Kostelecká větev rodu Kinských pak zámek obývala po několik generací až do
Ženy z kostelecké větve Kinských byly pokládány za nejhezčí aristokratky a také se
povětšině dobře provdaly. Například komtesa Marie Kinská se stala manželkou prince Karla Schwarzenberga. Žofie Chotková,
vnučka Josefa Kinského, byla manželkou
následníka trůnu Ferdinanda D’Este. V rodině Kinských se povídá, že geny „krásy“
přinesla do rodiny Karolina Kerpen, matka
zakladatele tohoto domu, která také zastávala významný úřad nejvyšší hofmistryně
arcivévodkyně Žofie na vídeňském dvoře.
Vedle péče o rodinu se ženy této rodiny
věnovaly různým zajímavým a netradičním
činnostem. Například Paulina Kinská, babička současného majitele zámku, byla významnou chovatelkou psů a zakladatelkou
chovu drsnosrstého jezevčíka v Čechách.
Výše uvedené příklady jsou jen střípky
z dlouhé a barvité historie rodiny Kinských
a to zde nezmiňujeme nic z pohnuté historie Nového zámku, stavby, která byla vlastně odsouzena k zániku. Že se tak nestalo
a že zůstala zachována pro budoucí generace, je důkazem nezdolnosti a statečnosti
potomků tohoto významného rodu.
Přijeďte se přesvědčit na vlastní oči, že
Nový zámek znovu stojí ve své původní
kráse a spolu s rozsáhlým anglickým parkem slouží jako místo pro všechny, kteří
rádi poslouchají příběhy, pro odpočinek
i poučení všech generací.
www.zamekkostelecno.cz
www.facebook.com/novyzamekkostelecno
Sídlo plné historie a krásné růže paní hraběnky Diany
Dějiny zámku Častolovice sahají až do 13.
století, kdy v údolí na soutoku řeky Bělé
a Kněžny stála vodní tvrz. Ta byla vybudována na mohutných dřevěných pilotech
uprostřed vodní hladiny. Na renesanční
zámek byl přebudován na přelomu 16.
a 17. století.
V roce 1694 zakoupili Častolovice Šternberkové jako své hlavní sídlo. Až do 20.
století pak zámek procházel množstvím
slohových přestaveb. Po roce 1948 zámek
přešel do majetku státu, který v jeho větší
Okolo zámku bylo vysázeno na 200 druhů
staromódních růží, které jejich milovníci
přijíždějí obdivovat hlavně v červnu.
Přáním paní Diany je, aby se na zámku
i v jeho okolí všichni návštěvníci cítili pohodlně, a aby si zde každý našel svoje místečko zájmu nebo zábavy. Takových možností
se opravdu nabízí hned několik - zámecká
expozice s bezbariérovým přístupem, galerie, ve které se konají výstavy obrazů, soch
a fotografií. Byla založena obora s bílými
daňky, růžová a vodní zahrada s rozmanitými druhy vzácných květin. Na nádvoří
zámku byla vybudována obřadní síň, galerie a kavárna s restaurací pro občerstvení
návštěvníků. Krásná procházka na vás čeká
anglickým parkem s oborou, můžete posedět v zahradním altánu Gloriet, s dětmi za-
části zbudoval internátní školu. Tím došlo
k devastaci a mnohým nevhodným stavebním úpravám.
V letošní sezóně bude zámek otevřen od
pátku 29. dubna do neděle 9. října, každý den kromě pondělí. Zámecký zvěřinec
a park jsou přístupné veřejnosti po celý rok
a uzavírají se za soumraku.
V roce 1992, kdy byl zámek v restituci vrácen paní Dianě Phipps Sternbergové, která
se jako jediná z původních obyvatel zámku dožila návratu, začal zámek opět ožívat.
Ihned po restituci začala Diana Sternbergová
s vysazováním stromů a keřů nejenom na
nádvoří zámku, ale také po celém parku.
4
mířit na dětské hřiště a v neposlední řadě
do velmi oblíbeného Zámeckého zvěřince. Tady si mohou děti pohladit a nakrmit
téměř všechna zvířata, jako jsou pštrosi,
lamy, poníci, kozy, různé druhy papoušků
a bažantů, zakrslí králíčci a morčata. Věříme, že zde strávíte spoustu příjemných
chvil a rádi se budete vracet!
www.zamek‑castolovice.cz
OSUDY „POKLADŮ“ TVRZE ORLICE
Každý si můžeme pod slovem podklad
představit něco jiného, pro někoho to
jsou děti, partner, partnerka či zdraví. Zde
si však povíme o takovém pokladu, jaký si
každý chudý člověk přál a asi i dnes přeje
nalézt.
Že štěstí přeje připraveným i v dnešní době,
je vidět na nedávném nálezu pokladu vysoké hodnoty v Pardubickém kraji. Přitom ho
nebylo potřeba ani vykopat, stál v hrnci na
povrchu prakticky 1000 let, než si ho někdo
všiml.
Proč je vlastně možné poklady dodnes nalézat? Většinou to jsou nevyzvednuté úschovy
hodnotných předmětů a platidel, které bývaly skrývány v nejistých dobách nebo v případě přímého ohrožení válečných tažení či
drancování měst.
ských a hessenských. Šlo tedy o depot stříbrných mincí.
Poklad byl podle datace ražby mincí ukryt
někdy po roce 1471, tedy v době, kdy pravděpodobně okolím tvrze táhla uherská vojska (např. bitva u Zvole roku 1468). Tím, že
si ukryté mince nikdo nevyzvedl, je jisté, že
ten, kdo o místě věděl, nepřežil. Nejspíše poklad patřil některému z pánů z Orlice, jelikož
poblíž nikdo takový obnos peněz pravděpodobně neměl.
Zajímavé je, jak nález – „poklad“ skončil.
Nádeník Venzl nález poctivě nahlásil a předal
tehdejším úřadům. Poklad byl poté předán
vzniklému muzeu v Hradci Králové. Zde však
veškerá stopa po pokladu končí, neboť dle
vyjádření současné správy muzea žádný takový depot mincí nemají v evidenci…
Při návštěvě středověké tvrze Orlice můžete i vy také podobné „poklady“ nalézt. Jsou
to většinou vystavené nálezy, získané při
archeologickém průzkumu při rekonstrukci
tvrze v roce 2010–12. Uvidíte zde i mince
z období života na tvrzi a mnoho sečných
i palných zbraní. Autor článku: Pavel Tacl
www.tvrzorlice.cz
Stejně jako většina panských sídel, tak i Orlická tvrz v Letohradě (dříve Geiersberg) zažívala různé nebezpečné situace, jako byly
požáry a hrozba útoku při tažení vojsk, ať už
cizích nebo místních lupičů. Dokladem jedné
takové situace je i poklad nalezený kunčickým občanem, kdy nádeník Josef Venzl, při
lámání kamene v blízkosti tvrze dne 21. 6.
roku 1823, nalezl keramickou nádobu, která obsahovala 789 grošů pražských, míšen-
NA ZÁMKU VLÁDLA ZLÁ MANDA
Opočeský zámek je opředen řadou pověstí.
Bílé siluety opočenských pánů Trčků z Lípy
zjevující se v okolí svého sídla, dokud náhrobky Trčků nebyly opraveny a umístěny
v kostele, či zazděná Kateřina, jejíž duch
bloudí nočním zámikem a dodnes hledá
svého milého. A mezi nejznámější patří ta
O Zlé Mandě.
Pan Jan Rudolf Trčka byl povahy dobromyslné a poddaní ho měli v lásce, zato však jeho
choť Maří Magdalénu, rozenou Lobkovicovou, z duše nenáviděli. Byla sličná, avšak
přísná na poddané a velmi šetrná a lakotná.
Krušné časy zažívali poddaní během třicetileté války, vedlo se jim zle, nemohli platit vrchnosti úrok a upadali v dluhy. Pan Trčka sice
leckdy oko přimhouřil, když viděl bídu lidu,
avšak jeho paní mu radila, aby na ně přísné
tresty uvalil.
Jednou se paní rozzlobila na lovčího, že dodává do vrchnostenské kuchyně málo zvěře.
Ten se ohradil tím, že smečky selských psů
hubí zvěř. Paní ihned nařídila poddaným, aby
usekli všem psům jednu nohu. Kdo tak neučiní, ten že bude mít co činit se zámeckým drábem. Za své skutky si vysloužila paní Trčková
hanlivý název „zlá Manda“.
mohli pomoci a vruby si museli nechat řezat.
Když jednoho dne pan Trčka odcestoval, využila paní Trčková této okolnosti, aby vymohla
na poddaných dlužný úrok. Vydala hned přísný rozkaz, aby se dostavili na Opočno se svými dřevy a podle vrubů počet skládali.
Sedláci otáleli, čekali, až se pan Trčka vrátí,
a doufali, že se nad nimi ustrne a s placením počká. Teprve když obdrželi zaručenou
zprávu, že je pan Trčka opět doma, složili
svoje dřeva na vůz a jeli s nimi na zámek.
Zkormouceně vešli na nádvoří a hluboce se
poklonili před panem Trčkou, který jim vyšel
vstříc. Pan Trčka pokynul, aby dřeva skládali
z vozu. Když bylo všechno dřevo na kupě, nechal hromadu zapálit. Zaradovali se sedláci,
s úsměvem přihlíželi, jak dřeva s vruby hoří.
Tímto činem byly jejich dluhy splaceny. Trčka
nezchudl a sedlákům naproti tomu bylo alespoň na čas pomoženo.
Autor ilustrace Tomáš Kodydek
Zlou Mandu mohou návštěvníci zámku potkat i dnes, a to v den Hradozámecké noci,
kdy zámek ožívá historickými postavami ze
své minulosti. Jedinečnou atmosféru zámku
a setkání nejen se zlou Mandou můžete zažít v roce 2016 poslední srpnovou sobotu,
vítáni jste však v Opočně samozřejmě po
celý rok.
Bylo tehdy zvykem, že sedláci dostávali dřeva, na něž se jim řezaly vruby, jestliže nemohli včas zaplatit. Sedláci se vrubů báli, neboť
věděli, že jim lakotná paní nic neodpustí.
Avšak nyní jim nastaly tak kruté časy, že si newww.kralovstviorlicke.cz
www.visitopocno.cz
5
Od rodu Chamaré po rodinu Nováčkovu
Rodina Chamaré v polovině 19. století vymírá po meči a dědička panství Alžběta
Chamaré se vdává za Prokopa Jana Dobřenského z Dobřenic. Tímto sňatkem panství přešlo do rukou Dobřenských, kteří
drželi Potštejn do roku 1945, kdy jim byl
veškerý majetek zabaven na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.
V roce 1746 koupil potštejnské panství
Jan Ludvík Harbuval Chamaré, který
nutně potřeboval důstojné sídlo přímo
v městečku.
Základem pro stavbu zámku se stal komplex budov hospodářského dvora, výstavba proběhla pod taktovkou architekta
Josefa Jägera. Pozdně barokní čtyřkřídlá
jednopatrová stavba kolem čtvercového
nádvoří byla tedy pouze přestavbou, nikoli novostavbou. Důkazem je také to, že
se již půl století nestavěla sídla uzavřená
s nádvorními arkádami. Všechna křídla
budov byla výškově sjednocena a završena
mansardovou střechou. Kvůli sloupovému
vestibulu bylo přestavěno vstupní východní křídlo a v západním křídle byl vybudován převýšený hlavní sál. Uprostřed jižního
křídla vznikla kaple v půlkruhovém rizalitu.
Zevní výzdoba se soustředila na vstupní
průčelí, kde byl vybudován portál rámovaný balkonem na sloupech.
Vstup byl ozdoben erbem majitele panství,
jeho manželky a letopočtem 1749, kdy
bylo dokončeno toto křídlo zámku. Zámek
byl dokončen roku 1755, po roce 1757 se
prováděly úpravy okolí a parku, které byly
ukončeny roku 1772 výstavbou zdi okolo
parku. V 19. století došlo k úpravě fasád
a parku.
V letech 1945–46 byl zámek pronajímán
velvyslanectví Velké Británie za účelem
dovolené britského velvyslance. Roku
1949 zámek získalo Revoluční odborové
hnutí, konala se tu školení funkcionářů
a pracovníků. Zámek byl během této doby
významně poškozen, původní šlechtické
pokoje byly změněny na posluchárny či
ubytovací místnosti, původní nábytek byl
z části odvezen do různých depozitářů,
z části rozkraden či zničen. ROH působilo
na zámku do roku 1989.
Poté se vystřídalo několik soukromých majitelů, ale žádný nedbal údržby objektu.
Situace se mění až v roce 2004, kdy poničený zámek kupují manželé Nováčkovi
a pouští se do oprav.
Antonín a Anna Chamaré s dětmi
pro rodiny s dětmi. V Bubákově, strašidelném sklepení, se návštěvník bude tak
trošku bát i se poučí. V Pohádkově, expozici pro ty nejmenší, si zadovádí a na hraných prohlídkách zámku se hlavně pobaví.
V roce 2016 se také potštejnský zámek
připojuje k celonárodním oslavám 700.
let oslav narození krále Karla IV. se svými
novými hranými prohlídkami z doby středověku nazvanými „Ztracen v čase“. Jako
nadstavbu k této prohlídce můžete navštívit edukativně‑zábavnou expozici v samostatně stojící budově v parku, nazvanou
„Bludiště u Karla IV“. Chcete‑li si vyzkoušet,
jak se u historie upřímně zasmát, musíte
navštívit právě zámek Potštejn. Těšíme se
na Vaši návštěvu!
www.zamekpotstejn.cz
Zámek byl zpřístupněn veřejnosti roku
2006 a to okruh jídelna, pracovna, kaple,
ložnice, dětský pokoj, modrý salón, a další
místnosti se přidávají postupně. Roku 2010
byl otevřen zámecký park v anglickém stylu. Současné vybavení zahrnuje původní
nábytek (dnes zapůjčený od NPÚ), zařízení
zapůjčené z muzeí a soukromé předměty
manželů Nováčkových.
V posledních letech bylo do prohlídkového
okruhu zahrnuto několik nových síní a to
honosná zámecká knihovna s kachlovými
kamny, koupelna s nástěnnými malbami,
hudební salónek se vzácnými malbami
a klavírem, zlatý salónek s krásným výhledem do parku.
Zrekonstruovaný zámek nabízí svým návštěvníkům nejen klasické prohlídky interiérů s průvodcem, zámeckou cukrárnu, park
v anglickém stylu a hotel přímo v zámku,
ale nabízí především kultivovanou zábavu
6
PŘÍBĚHY DÁVNÝCH ČASŮ
Pašeráci v Orlickém Záhoří
V těsném sousedství obce vede státní
hranice. Od války o rakouské dědictví,
s různými menšími či většími změnami
ovlivňuje hranice život obce. Byly doby,
kdy hranice vlastně jako by nebyla, ale
v jiných dobách byla přísně střežena.
A řekněte upřímně, co by to bylo za
hraniční obec, aby se tu alespoň trošku
nepašovalo. O pašerácích se v Orlických
horách vyprávějí celé legendy, osudy
některých z nich se staly námětem pohádek. Pašovalo se všechno, co se tehdy
Autorka
Jarmila Haldová
zrovna hodilo. Cukerín, petrolej, tabák,
máslo, krajky – prostě, kde bylo levněji,
tam se nakupovalo a na druhé straně se
prodávalo. Někdy šlo při pašovaní o život, pašeráků i financů. Pár pomníčků
podél hranic připomíná smutné osudy
i zmařené lidské životy. Jindy se při pa-
šování udály historky spíše úsměvné.
A tak nám dovolte do pohádkových
postaviček přidat skutečné pašeráky,
jejichž osudy zaznamenal pan Antonín
Špinler v knize „Na Modrou stranu, pašeráci!“
Tento příběh se stal ještě za rakousko –
uherské monarchie. Tehdy byla celnice
v Kunštátě (dnes součást Orlického Záhoří) a působili zde dva velmi přísní financové. Náčelník Langer a celní úředník
Klar. Oba byli vždy vychvalováni a dáváni
ostatním za příklad. Ale jak se říká, na
každého jednou dojde, a jednoho léta
došlo i na ně.
Pohled od Polska na bývalou celnici
(roubenka vpravo) z hraničního mostu
(archiv obce Orlické Záhoří)
Na pruské straně za řekou Divokou Orlicí,
na samotě u vsi Fridrichov zemřel jeden
muž. Když se loučil se světem, projevil přání, aby ho pochovali na hřbitově
v rodných Říčkách. Proto pozůstalí napsali žádosti na finanční pohraniční služebny
na pruské i rakouské straně o povolení
převozu rakve a přechodu smutečních
hostí z Fridrichova do Říček a nazpět. Na
pruské ani na rakouské služebně nebylo
proti pohřbu námitek.
úřadem v Kunštátě smuteční průvod.
Koňmi tažený vůz s rakví a na čtyřicet
smutečních hostů. Náčelník celního úřadu Langer pokynul rukou, aby průvod
pokračoval v cestě, ale úředník Klar podezíravě prohlížel rakev a požádal vozku,
aby u rakve nadzvedl víko k prohlídce…
A tak asi po týdnu zastavil před celním
www.orlickehory.eu, www.orlickezahori.eu
A co bylo dál? Celý příběh včetně jeho
pokračování najdete na: www.mojeorlickehory.cz.
Víte, že je v Olešnici KÓTA 701?
Letos tomu je 78 let, co byla vyhlášena mobilizace záložních ročníků čsl. vojska. V té
době to byli naši otcové, kteří byli povoláni do armády, aby bránili německé armádě
v zabírání pohraničního území, zvané Sudety. I když byla naše armáda dobře vyzbrojena, německá armáda byla mnohem silnější.
Naděje na úspěšnou obranu byla za předpokladu, že nám pomohou naši spojenci.
Po nástupu Hitlera k moci bylo nutné zaměřit
se na obranu země. Začalo se s budováním
pohraničního opevnění, jehož součástí bylo
i pásmo Orlických hor, v plánech označené
jako 35. hraniční oblast. 78 let života pevnůstek, pěchotních srubů, jejich výstavba
a odhodlání bránit republiku, zůstávají do-
dnes slavnou tradicí našich národů. Květnová částečná mobilizace v roce 1938 ukázala,
že jsme odhodláni republiku bránit. Zářijová
všeobecná mobilizace čs. vojska téhož roku
byla dokladem dobré organizace armády
i odhodlání našich vojáků bránit vlast.
Jako současný kronikář spolu s bývalým vedoucím polesí Jaroslavem Zatloukalem se
vydáváme v Olešnici v Orlických horách na
Kostelní vrch ke kameni, který nejprve čistíme ocelovými kartáči, kde se nám postupně
objevují vytesané údaje a iniciály.
V Olešnici, na Čihalce, na Polomech byly rozmístěny různé hlásky, kulometná stanoviště.
Kostelní vrch kóta č. 702 k. ú. Olešnice č. j.
část 1023/3 jihozápadně asi 150m od Feistova kopce kóta č. 706 je dodnes již zmiňovaný
kámen. U tohoto kamene kóta č. 701 byla
malá posádka vybavena těžkým kulometem
s výhledem do Pruska…
Chcete vědět, jak to bylo dál a co je vytesáno na zmiňovaném kameni? Celý příběh
najdete na www.mojeorlickehory.cz
Domnívám se, že i tyto stručné poznámky
poskytují přehled o důležitém časovém období historie naší obce. Příběhy před 78 lety
si to jistě zaslouží. Dnes je na kótě 701 a 702
Ski areál Hartman.
Autor článku: Zdeněk Bachura, kronikář obce
Olešnice v Orlických horách
Tip na výlet: Až půjdete na vycházku,
tak kolem řadovek a cestou vedle hotelu
Hartman přes paseku, vkročíte do vysokého lesa, kde asi po 200 metrech doprava
najdete zmiňovaný kámen a stanoviště
malé posádky z května roku 1938.
www.olesnice.net
7
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY
Rodný domek F. V. HEKA nebo F. L. VĚKA?
spis „Veliký pátek“, v němž ostře kritizoval
tehdejší dobrušské maloměstské nešvary.
Publikování tohoto díla mu vyneslo soud
a následnou konfiskaci spisu. Dobrušskými mocipány byl Hek až do svého odchodu
z města neustále perzekvován a pronásledován. Roku 1821 mu umírá manželka, o rok
později prodal zbytky svého majetku v dražbě a opustil Dobrušku. Poslední léta svého
života strávil u své provdané dcery Ludmily
Štolovské v Kyšperku (dnešní Letohrad).
Radoslav Brzobohatý, seriál F. L. Věk
František Vladislav Hek (11. 4. 1769 –
4. 9. 1847) se narodil v Dobrušce v rodině
kupce. Po ukončení městské školy odešel
studovat do Prahy, kde ukončil základní
školu a piaristické gymnázium. A právě
v Praze se dostal do styku s českou vlasteneckou společností. Po návratu do Dobrušky v druhé polovině 80. let postupně
přebral otcovu kupeckou živnost. Ve svém
krámku Hek nejen obchodoval, ale také
půjčoval české knihy a noviny. V dalším
vzdělávání pokračoval jako samouk. Jeho
knihovna čítala úctyhodných 3.284 svazků, mezi nimiž byly spisy filozofické, historické a přírodovědné.
V roce 1820 vydal svůj nejvýznamnější
Hekův vlastní životopis použil Alois Jirásek
jako jeden z podkladů pro svůj pětidílný
román o českém národním obrození „F. L.
Věk“.
Jeho rodný domek je častým cílem návštěvníků města a také jedním z mála objektů,
které přečkaly požáry v 19. století a minulou
éru. Domek získalo město do svého vlastnictví již za první republiky a dlouhá léta sloužil
k nájemnímu bydlení.
Zlom pro další existenci domku znamenalo uvedení zfilmovaného díla Aloise Jiráska
jako televizního seriálu „F. L. Věk“ na konci 60. let min. století. Seriál měl nevídaný
ohlas a do Dobrušky začali přijíždět turisté.
Tehdejší ředitel muzea Dr. Ladislav Hladký
tak připravil scénář a město nechalo domek
Rodný domek F. V. Heka
opravit. Zajímavostí je, že většina prací byla
udělána zdarma nebo za symbolickou cenu.
Dobrušští občané přicházeli pomáhat a přinášeli množství předmětů ze svých půd, kterými byl bohatě vybaven především kupecký
krámek.
Opravy domku byly dokončeny a 1. května 1972 za účasti představitelů seriálových
rolí v čele s F. L. Věkem – Radoslavem Brzobohatým – byl slavnostně otevřen. V dalších
desetiletích byl domek udržován a expozice
v něm prošla řadou úprav.
Rodný domek F. V. Heka je otevřen pro návštěvníky od dubna do září.
A stejně jako v dobách F. L. Věka, i dnes
bude každý její návštěvník vítán jako nejvzácnější host.
www.mestodobruska.cz
Choceň a příběh Jana Pernera
Český vlastenec, projektant a stavitel železničních tratí Jan Perner (7. 9. 1815 –
10. 9. 1845) se narodil v rodině mlynáře.
V letech 1822–1827 vychodil školu v Potěhách, do roku 1830 pak studoval na Týnské
hlavní škole v Praze. Navzdory přání otce ve
studiu pokračoval na pražském technickém
učilišti (polytechnice).
Roku 1836 se přihlásil na inzerát hledající
inženýry pro stavbu železnic v carském Rusku. Začal pracovat na stavbě dráhy z Petrohradu do Carského Sela a Pavlovska. Poté,
co údajně nechal tělesně potrestat ruské-
ho dozorce, však došlo ke konfliktu s úřady a Perner musel na podzim 1836 práci
i Rusko opustit.
Od 1. 6. 1837 nastoupil Perner na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Do
léta 1839 vedl stavbu úseku z Břeclavi do Brna. Poté byl pověřen projekčními
pracemi v úseku z Ostravy do Osvětimi.
„Každý si sám určuje svůj osud,
ale i sám za to platí.“
Euripidés
Dne 26. 11. 1842 schválil císař jeho návrhy na trasu dráhy z Prahy do Drážďan.
Slavnostní otevření dráhy mezi Olomoucí
a Prahou bylo stanoveno na 20. 8. 1845.
Dne 9. 9. 1845 se vrchní inspektor Perner
vracel z cesty na Moravu v prvním voze
za lokomotivou. Vyhlížel neustále oknem
a prohlížel si postup dokončovacích prací
na dráze. Po výjezdu vlaku z choceňského
tunelu sestoupil Jan Perner na nejnižší stupeň schůdku vozu pomalu vjíždějícího vlaku do choceňského nádraží a pohlédl zpět,
zřejmě na tunel. Tato chvíle se mu stala
osudnou, neboť v zápětí narazil hlavou
o návěstní sloupek – označník. Těžce raně-
8
Choceňský tunel
1. 3. 1842 se stal státním úředníkem s funkcí vrchní inženýr státních drah.
Vjezd do tunelu r. 1915
ný na ruce a s otřesem mozku odmítl doporučení lékaře, aby nejezdil dál. Ale on do
vlaku nastoupil a pokračoval do Pardubic.
Zde ještě vystoupil, ale po několika krocích
se zhroutil. Byl odvezen do otcova domu,
kde druhý den 10. 9. po těžkém a dlouhém
boji o život o jedenácté hodině zemřel. Pohřeb se konal v pátek 12. 9. 1845 odpoledne v 16 hodin za účasti velkého počtu lidí.
Z Prahy byl vypraven zvláštní vlak.
www.chocen‑mesto.cz
PŘÍBĚHY ŘEMESEL
Příběh poslední sklářské „hutě Karolína“
Sklářská huť Karolína byla založena českým podnikatelem Edmundem Kadlíkem
roku 1873. Jak zaznamenal kronikář, při
její výstavbě pracovalo 100 až 150 dělníků. Nejednalo se však jen o samotnou
sklářskou huť, ale o celý komplex provozů, včetně pily a dokonce i školy. Nechyběl ani dům majitele a také domy pro zaměstnance.
Sklářská huť spotřebovala ročně zhruba
2400m3 dřeva. Bylo těženo v létě, ale sváženo ke sklárně až s příchodem zimy na
saních. Velké množství dřeva bylo těženo
v prostoru Luisina údolí, kde byla malá dřevařská osada zásobující ještě i Anenskou
huť.
Výrobní program byl poměrně široký a reagoval na požadavky trhu. Ještě dnes nás
mnohé z výrobků překvapí svou krásou
a moderním tvarem. Byly to vázy, nápo-
jové sklo, půllitry, korbele, mísy a misky,
toaletní sklo, kalamáře, osvětlovací sklo,
kroužky na prostírání i skleněné šperky.
Největším problémem Karolíniny hutě
nebylo vyrobit, ale prodat a především
dopravit. Do Deštného v Orlických horách
nedošla železnice a tak byla doprava zajišťována koňskými povozy. Přesto se zboží
z huti dostávalo i do zahraničí, je doložena
velká zakázka z Londýna.
Edmund Kadlík, ač byl velmi schopným
podnikatelem, prodává v roce 1901 huť
majiteli solnického panství svobodnému
panu baronu Vilému z Koenigswarter za
39 000 korun. Ten již za dva roky huť znova
prodává Bohumilu Králi a ten ji v roce 1907
opět prodává Maxu Johnovi – továrníku
z Jedlové. Bohužel neštěstí v podobě dvou
za sebou jdoucích požárů poškodilo podnikání natolik, že po postupném utlumení
výroby je dne 26. února 1910 realizována
Orlickohorské sklo je uchováváno ve sbírce
Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel
v Deštném v Orlických horách.
poslední tavba. A touto tavbou také končí
sklářská výroba na naší straně Orlických
hor. Dnes na místě sklářské hutě stojí vyhlášená restaurace Karolina.
Sklářskou tradici však připomíná akce
Tavení skla dřevem, konaná každoročně
v Deštném v Orlických horách první srpnový víkend a expozice Muzea zimních
sportů, turistiky a řemesel v Deštném
v Orlických horách.
Přijeďte se podívat na tu skleněnou krásu,
stojí opravdu za to!
www.villanova.cz
Zvony a zvonky…srdeční záležitost jedné rodiny
ky i zvony opatřit nápisem či znakem města, zámku, hradu nebo znakem firemním.
Takto zdobené zvonky se stávají unikátním
suvenýrem nebo reklamním předmětem.
Na přání zákazníka je možno každý zvonek
opatřit dřevěným držátkem nebo větší zvony vsadit do zvonic a konzolí. Po dohodě
jsou možné i další úpravy, záleží pouze na
vašem přání.
Ze starých řemeslných dílen vycházejí už
po staletí věci krásné a lidem užitečné.
Bronzové zvonky a zvony pan zvonař Jan
Šeda začal odlévat v kovolitecké dílně již
od roku 1990. Spolu se synem dnes odlévají bronzové zvonky od malých, vánočních, až po čtyřicetikilové zvony pro malé
kostelíky. Ty největší zvony pak montují
s hodinovým odbíjením a elektrickým pohonem. Ruční výrobou forem z přírodních
písků a samostatným opracováním každého odlitku, až po konečné zdobení a leštění, vznikají originály. Takto vyrobené zvonky se liší povrchem, zdobením a výškou
tónu. Podle přání zákazníka je možné zvonwww.kralovstviorlicke.cz
DEŠTENSKÁ ZVONKOHRA - zvony pro Deštenskou zvonkohru odlili otec a syn Jan
a Jan Šedovi v letech 2009–2011 a poprvé
zněla v roce 2012. Zvonkohra je osazena
dvanácti zvony v rozsahu jedné oktávy, laděna je v D dur a D moll. Mechaniku a pohon vymyslel a sestrojil pan Luděk Bernard
z Rokytnice v Orlických horách. O zastřešení ve tvaru deštníku se postaral místní mistr klempíř Tomáš Válek se svými přáteli.
Zvonkohra je tedy výsledkem spolupráce
výhradně místních řemeslníků.
Po odbití hodin hraje zvonkohra od 9.00 do
18.00 hodin písničku v každou celou hodinu. V 11.00 a 17.00 hodin uslyší návštěvníci skladby tři.
Až si půjdete poslechnout, jak zvonkohra
na Deštném krásně hraje, tak vstupte do
„Ateliéru Zvonaře a Hrnčířky“, před kterým tato zvonkohra stojí. Můžete si s panem Šedou popovídat o krásné tradici - práci zvonařů, a ještě si odnést z workshopů,
které v ateliéru nabízejí, vámi ručně vyrobenou krásnou rolničku nebo vlastnoručně
vymalovaný hrníček či misku. Jako bonus
vás čeká totiž i setkání s „Hrnčířkou“ Barborou Šedovou, která vyrábí tak nádhernou keramiku, že s prázdnou domů určitě
neodejdete.
www.zvony.com, www.atelierdestne.cz
9
PŘÍBĚHY EXPONÁTŮ
Každý exponát má svůj příběh, i když je to „jen fotka“
Když návštěvník prochází Muzeem řemesel v Letohradě, většinou ani netuší, jaké
příběhy jsou s exponáty spojeny. Někdy
to jsou příběhy smutné a kruté, jindy
zase dojímavé, málokdy jsou však veselé. Uvedu „příběh jedné fotografie“…
Pavel Tacl majitel muzea vypráví…
O tehdejším nesnadném a skromném
životě lidí hodně napoví skupinové fotografie z té doby. Jakmile nějakou někde
objevím, třeba v antikvariátech ve starých
albech, zvětším si ji, aby se dala lépe prozkoumat. Kromě technických detailů se
dá hodně vyčíst z pohledu těch upracovaných a sedřených lidí. Taková byla i fotografie neznámé rolnické rodiny, která mě
natolik oslovila, že jsem ji nechal zvětšit
do formátu 1 x 1,5 metru a pověsil na zeď
do expozice zemědělství a použili jsme ji
i na titulní stranu další série propagačních
letáčků muzea. Asi za rok jsem měl v poště email: (zkráceno)
„Dobrý den,
ve Vašem tištěném letáku „Muzeum řemesel Letohrad“ jsme s příbuznými poznali fotografii na první stránce. Jedná se
o rodinu sedláka Josefa Hamrníka z Polních Chrčic č. 11 s rodinou a čeledíny asi
z roku 1930. Já jsem vnuk Josefa Hamrníka. Polní Chrčice budou letos slavit 650.
výročí. Byli jsme požádáni zastupitelstvem
obce o nějaké materiály z historie vesnice.
(1925) a Anna (1926). Hospodářství fungovalo s různými výkyvy, ale stále se zvětšovalo. V nejlepších letech měli 5 koňů,
tažné voly a asi 10 krav. V roce 1938 p.
Hamrník onemocněl zápalem plic a zůstal
dlouhodobě nemocný. O hospodářství se
musela starat manželka za pomoci dcer
a s výpomocí najatých lidí z vesnice. Takto to fungovalo až do r 1947, kdy na následky dlouhé nemoci zemřel, a i potom.
V roce 1940 se vdala do Sán nejstarší dcera. V roce 1947 se vdala dcera Miloslava
a v roce 1954 dcera Anna. Obě stále pracovaly na statku. V 50. letech v době pronásledování kulaků, za které byli samo-
Tuto fotku známe, ale nepodařilo se nám
ji nalézt. Hospodářské stavení č. 11 v Polních Chrčicích bylo postaveno v roce 1907
otcem p. Josefa Hamrníka. Na výměře cca
20 ha hospodařili společně s manželkou
Anežkou a jeho rodiči. Postupně se jim
narodily dcera Marie (1921), Miloslava
10
zřejmě považováni, byla paní Hamrníková
zatčena a držena ve vazbě kvůli zamlčení
1 ks selete proti evidenci národního výboru. S tím byla spojena domovní prohlídka,
při které přišli o peníze a cennosti. V té
době byly sousední obce združstevněny
a založená JZD a státní statky fungovaly
velice špatně. V Polních Chrčicích po mnoha pokusech došlo k založení družstva až
v r. 1958. Ještě si já sám pamatuji svádění
dobytka do společného, rozorávání mezí
a odebírání zemědělských strojů. Protože
JZD zde nebylo založeno takovým bezohledným způsobem jako se to dělo začátkem padesátých let, bylo zde družstvo celkem rozumně vedeno, lidé si tu začali na
tuto dobu slušně vydělávat. V roce 1969
zemřela Anežka Hamrníková. Dcera Miloslava s rodinou žila v č. 37 po svých prarodičích až do smrti a dcera Anna žije na
bývalém statku dodnes.“
S pozdravem M. S.
30. 1. 2011
Pavel Tacl pokračuje…
Musím vám říct, že to bylo pro mne veliké překvapení. Okamžitě se zrodil nápad
paní Hamerníkovou na jejím statku navštívit a vyfotit ji na stejném místě, kde
vznikla ta historická fotka před více než
80lety. Paní Anna byla velice ochotná
a tak jsme ji 28. 6. 2011 v jejích 85 letech
navštívili.
Díky ztracené fotografii se stala paní Hamerníková s její rodinou natrvalo konkrétní součástí exponátu – jednoho z příběhů
Muzea řemesel v Letohradě. (na fotografii
třetí dítě zleva).
www.muzeumremesel.cz
PŘÍBĚHY POZORUHODNÝCH MÍST
Kaple na Dříši a zázračný pramen
Osada Dříš vznikla derivací Deštného někdy
na počátku 18. století. Lidé zde žijící nalézali obživu v řemeslné výrobě a zemědělství,
i když to bylo s ohledem na nadmořskou
výšku a reliéf terénu velmi chudobné hospodaření.
Pro místní komunitu měla velký význam kaple blahoslavené Panny Marie. Poutní kaple
byla zbudována i vysvěcena v roce 1809 díky
Andreasovi Liebichovi a Antonínu Baumgartnerovi. Ovšem pro stavbu bylo vybráno
místo již v minulosti svázané se zázračným
uzdravením. Zázračná voda vyvěrala z malé
studánky pod smrkem, na němž byl umístěn
obrázek Panny Marie. Nad tímto zázračným
pramenem byla postavena dřevěná kaple.
Ta měla rámovou konstrukci a byla pobyta
prkny. Kaple se stala v průběhu desetiletí významným lokálním poutním místem.
Přehnané zvěsti o bohatství uloženém přímo v kapli byly asi příčinou jejího vyloupení
v noci z 2. na 3. 8. 1840.
Stále sílící obliba tohoto místa vedla k vybudování křížové cesty a tak dne 22. 7. 1870 na
svátek sv. Marie Magdalény, byla slavnostně
vysvěcena. Kamenickou práci odvedl sochař
I. Hartmann z Olešnice a celkové náklady se
vyšplhaly na 882 zl. 95 kr.
V roce 1893 byla křížová cesta upravena. Původní kamenickou reliéfní výzdobu nahradily
litinové desky a bylo položeno celkem 28 kamenných schodů. V dalším roce byly všechny
obrazy jednotlivých zastavení pozlaceny.
Kaple získala z milodarů poutníků slušný majetek. Ten v roce 1840 dosáhl částky 1280 zl.
k.m. a stále vzrůstal. Peníze byly původně
uloženy u vrchnostenského úřadu v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1869 bylo
toto jmění předáno obci v Deštném. Kupní
smlouvou ze 7. 9. 1881 vykoupila deštenská
obec za 20 zl. od manželů Antonína a Karolíny Schröterových pozemek na němž kaple
stála. Roku 1891 byl interiér kaple doplněn
dvěma oltářními sochami, sv. Anny a P. Marie a sv. Jáchyma, díly sochaře J. Runggaldiera
z Grödenu v Tyrolsku. Jak nám dokládají první fotografie, tak v té době přicházely ke kapli
stovky poutníků.
Z archívu Muzea zimních sportů, turistiky
a řemesel Deštné v Orlických horách
nových časů již ve značně poškozeném stavu.
V roce 1990 prošla generální rekonstrukcí
kaple a v letech 2005–2006 i křížová cesta.
Dnes je toto místo opět opečovávané a žijící.
Deštné je zároveň jedním z míst vandrování
po Kačenčině pohádkové říši a seznámíte se
zde s příběhem princezny Kačenky, vládkyně
zdejších hor.
www.orlickehory.eu
Krásnou tradici přetrhly dvě světové války.
První z nich kapli připravila o zvon, druhá pak
o věřící.
V meziválečném období byl poutní areál stále udržován a v jeho blízkosti vznikla slavná
Chata Panorama – místo, odkud se šířil duch
Klubu českých turistů do Orlických hor.
Autor fotografie Milan Drahoňovský
Na vrcholu Suchého vrchu stával v dávných časech krásný zámek, v němž bydlel
král se svojí půvabnou dcerou. Měl ji velmi rád, ale ona byla svévolná a neposlušná a způsobila otci mnoho hoře a starostí.
Jednoho dne mu došla trpělivost, velmi se
rozhněval a proměnil svou dceru i se zámkem ve skálu, v níž je uzamčena princeznina duše.
Druhá světová válka a její dopad na původní obyvatelstvo Orlických hor znamenal
i dlouhá léta nezájmu pro tuto kapli. Kaple
chátrala, křížová cesta byla rozvalena a z původních reliéfních litinových desek zůstala jediná. A tak se památný areál dočkal
Pověst o Suchém vrchu
su meč. Až mi ho vezmeš, řeknu ti, co máš
dělat dál. Uposlechneš‑li mé rady, přinese
ti to štěstí“.
Následující noc čekal pastýř u skály. Přesně
o půlnoci se spustil strašlivý rámus a objevil se vepř sršící oheň na všechny strany.
Pastýř se ale lekl, že nebyl schopen nic dělat. Vzmohl se jenom na útěk. Doprovázel
ho nářek a bědování vepře, který zmizel ve
skále. Zakletá princezna prý čeká na své vysvobození dodnes.
O mnoho století později přišel ke skále pastýř a našel ji otevřenou. Když vešel
dovnitř, našel tam překrásnou dívku, jež
právě pekla koláč. Přistoupil až k ní a ona
si mu začala stěžovat na svůj smutný osud
a zapřísahala ho, aby ji vysvobodil. Když
svolil, připravovala ho na to, co se stane:
„Objevím se tu po několik nocí. Poprvé přijdu v podobě žhnoucího vepře a v rypáku
budu mít klíč. Ten mi musíš vytrhnout za
pomoci téhle hůlky.“
Dnes zde najdeme Kramářovu chatu s rozhlednou, která je oblíbeným výletním místem.
Pověst uvedena v knize Grossmutter erzählt z roku 1940, jejíž převyprávěný překlad vyšel v knize Evy Koudelkové - Babiččina vyprávění.
S těmito slovy mu hůlku podala a pokračovala: „O druhé noci mi bude žhnout jen
půlka těla a v rypáku ponesu kroužek. I ten
mi musíš s pomocí hůlky vzít. Třetí noc
bude žhnout jen má hlava a v rypáku ponewww.kralovstviorlicke.cz
Autor fotografie Milan Drahoňovský
www.suchak.cz
11
PŘÍBĚHY POZORUHODNÝCH MÍST
Pověst předávaná z pokolení na pokolení…
LETOHRAD - HISTORICKÉ MĚSTO PARDUBICKÉHO KRAJE ROKU 2015
Každá pověst, která se předává z pokolení na pokolení, je zlatem nedoceněna. Generace si ji předává vyprávěním
nebo čtením, a tak zůstává v našich
myslích… Rádi se s vámi podělíme
o pověst města Letohradu (původně
Kyšperku) – „Pověst o založení svatojánské kaple na Kopečku v Kyšperku“…
pověst tak bude žít dál…
Bylo to roku 1736, kdy ještě byla robota v plném proudu. Pahorek, na kterém dnes stojí kaplička, byl úplně holý.
Malý kousek dále jest Hradisko, kde za
dávných dob stála tvrz zvaná Geiersber
(Supí hora). Tenkráte, kdy tato pověst
začíná, stávaly tam trosky, kdysi bývalé
to slávy pánů kyšperského panství.
Tehdy vládl na kyšperském panství mocný hrabě. Byl to pán, který trýznil poddaný lid. Pořádal zábavy, na které se sjíždělo dosti hostí, a když zámek již nestačil,
nechal postaviti v tak zvané Oboře zámecký letohrádek.
Hrabě měl krásnou a milou paní, kterou
lid miloval. Pan choť ji na zámku uzavíral
a na svoji paní žárlil. Když mohla, utíkala ze zámku na opuštěnou tvrz, kde pak
dlouhou dobu sedávala, plakala a modlila se.
Když jednoho dne hrabě se vrátil na zámek a nezastihl svoji paní, počal zuřit.
Bylo mu řečeno, že se nachází v polozbořené tvrzi. Hrabě vyskočil na koně
a uháněl na místo, kde zastihl svoji paní,
kterak klečíc se modlí a pláče.
„Tak, zde má paní dlí a celé hodiny se
modlí a čeká, až její láska přijde, zatím,
co pan hrabě je očekáván prázdnými pokoji? Zde tedy, moje paní, je vaše zamilované místečko? Tak aby vám bylo ještě
milejší a měla jste k němu blíže, poroučím vám, rozumíte mi, poroučím, odnésti
všechny tyto kameny z tohoto místa, tam
na ten Kopeček!“…
Co se stalo poté, když tato slova vyřkl?
Celou pověst včetně jejího pokračování
najdete na www.mojeorlickehory.cz
Čerpáno z publikace Anny Šárkové „Lidová pověst o založení svatojánské kaple na Kopečku v Kyšperku“
www.letohrad.eu
TIP NA VÝLET: Vycházkový okruh „Poznej město Letohrad“ (4,5 km) – začátek trasy na náměstí – Městské muzeum (Napoleonovy
saně, expozice sirkařství) – zámek a zámecký park (strašidelná jeskyně, empírový altán, voliéra s papušky a výběh s klokany) – kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku nad městem – Muchova vyhlídka na Kopečku – náměstí s kostelem sv. Václava – Muzeum
řemesel – rodný dům otce Madeleine Albrightové v Tyršově ulici – kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici – Tvrz Orlice.
www.info.letohrad.eu
Malebné „ÚDOLÍ TICHÉ ORLICE“
břehu Tiché Orlice se majestátně vypíná
vrch Zátvor, jehož náhorní plošina v dobách pobytu J. A. Komenského v Brandýse
nad Orlicí skýtala bezpečný úkryt tajným
shromážděním příslušníků Jednoty bratrské.
Řeka Tichá Orlice se na své pouti východočeskou krajinou protéká několika romantickými partiemi. Dominuje jim kaňonovité údolí mezi Ústím nad Orlicí a Chocní na
středním toku řeky. Tato krajinná paráda
je známa cestujícím z vlaků na hlavním
českém železničním koridoru mezi Prahou a Moravou, kdy se cestou z Prahy ráz
krajiny po projetí „Choceňským tunelem“
úplně mění. Údolí si zamilovali cyklisté,
in‑line bruslaři i pěší turisté, jimž slouží
od roku 2007 nová asfaltová cyklostezka.
Bezprostřední okolí nad Tichou Orlicí v popisovaném místě nabízí mnoho variant výletů – a to jak pro pěší turistiku, tak i cykloturistiku.
Stojí za to zde zastavit, usadit se na lavičce a pod korunami staletých listnáčů chvíli
sledovat úžasné přírodní divadlo.
Podrobné informace k putování „Údolím
Tiché Orlice“ najdete na www.mojeorlickehory.cz
Údolní nivu s říčními meandry roubí na levém břehu strmě se zvedající svahy vrchu
Lysina. Nad osadou Bezpráví na pravém
12
Putujte s námi po turistických zajímavostech po proudu řeky… naše putování začíná v Ústí nad Orlicí, kde si povšimněte
původní výpravní budovy „Staré dámy“.
Pokračujeme na rozhlednu na Andrlově
chlumu a dále k Dolečkově hájovně, kde
se za války odehrál silný příběh. Dobré pivko na vás čeká v Klopotech nebo
na Bezpráví U Pildy vedle bývalého mlýna. Za osadou Perná, před Brandýsem
nad Orlicí se vydáme odbočkou vlevo po
mostě k Brandýskému labyrintu, který
připomíná nejslavnější dílo Jana Amose
Komenského. Nad městečkem ožívá zřícenina hradu, kterou také nesmíme minout.
V našem putování pokračujeme po cyklostezce do Chocně okolo bývalého mlýna
do přírodní rezervace Peliny, kde končí
naše putování.
Autor článku: Martin Leschinger
TOP UBYTOVÁNÍ A GASTRONOMIE
HOTEL A HORSKÉ
APARTMÁNY HARTMAN
5.
hotel
restaurace
wellness, bazén
hotel
horské apartmánové chaty
restaurace
wellness
Olešnice v Orlických horách 241
Masarykova 941
Rychnov nad Kněžnou
+420 702 370 670
[email protected]
+420 494 534 619
[email protected]
www.hotelhartman.cz
www.hotelpanorama.eu
HOTEL NA ZÁMEČKU
A MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR
HOTEL
HAVEL
hotel,
restaurace
kavárna s cukrárnou
hotel, restaurace
kavárna, pivnice
historická hodovní síň
Třebovská 1
Ústí nad Orlicí – Hylváty
Staré náměstí 61
+420 773 583 027
[email protected]
+420 494 534 576
[email protected]
www.pivovar‑ustinadorlici.cz
www.hotelhavel.cz
ALFA
RESORT
KRAMÁŘOVA CHATA
NA SUCHÉM VRCHU
hotel
horské apartmánové chaty
restaurace
panoramatický bazén
hotel, restaurace
bufet
wellness
rozhledna
Deštné v Orlických horách 78
Orličky 186
+420 773 100 111
[email protected]
+420 702 028 153
[email protected]
www.alfaresort.cz
www.suchak.cz
PENZION A RESTAURACE
KOZÍ CHLÍVEK
TVRZ
ORLICE
penzion
restaurace
wellness
hotel, restaurace
staročeská krčma
wellness
Deštné v Orlických horách 220
Orlice 1
Letohrad
+420 734 622 699
[email protected]
+420 465 677 720
[email protected]
www.kozichlivek.cz
www.tvrzorlice.cz
5.
LETOVISKO
STUDÁNKA
HOSTINEC
U HUBÁLKŮ
hotel, vila u hotelu
restaurace
wellness, bazén
penzion
restaurace
Letovisko Studánka 505
Kostelecká Lhota 40
Kostelec nad Orlicí
+420 494 389 200
[email protected]
+420 732 403 127
[email protected]
www.hotelstudanka.cz
HOTEL
PANORAMA
www.uhubalku.cz
13
TOP UBYTOVÁNÍ A GASTRONOMIE
WELLNESS PENZION
POD ROZHLEDNOU
5.
penzion
bazén
golfové a fotbalgolfové hřiště
penzion
restaurace
wellness, bazén
tenisový kurt
Nebeská Rybná 2
Rokytnice v Orlických horách
Vrbice 32, Kostelec nad Orlicí
+420 603 726 531
+420 777 203 445
[email protected]
www.penzion‑pod‑rozhlednou.cz
www.penzionorlicko.cz
PENZION
RAMPUŠÁK
HORSKÁ BOUDA
ČIHALKA
penzion
restaurace
venkovní posezení
horská bouda
restuarace
venkovní posezení
Náměstí T.G.M. 5
Olešnice
v Orlických horách 223
+420 605 824 866
[email protected]
+420 775 510 413
[email protected]
www.rampusak.cz
www.cihalka.cz
HORSKÁ CHATA
NA ROZCESTÍ
STAROČESKÁ
KRČMA
horská chata
restaurace
sluneční terasa
venkovní hřiště
stylová restaurace
venkovní posezení
večírky, akce
Vilímkova 117, Vamberk
České Petrovice 161
+420 603 484 893
[email protected]
+420 723 332 119
[email protected]
www.staroceska‑krcma‑vamberk.
webnode.cz
www.narozcesti.eu
RESTAURACE
NOVÝ DVŮR
TONIOVA KAVÁRNA
A RESTAURACE
restaurace
venkovní posezení
kavárna
restaurace
dětské hřiště
Nový dvůr 143, Letohrad
Komenského 266
Kostelec nad Orlicí
+420 465 621 555
restaurace@novydvur‑letohrad.cz
+420 734 338 404
[email protected]
www.novydvur‑letohrad.cz
www.zamekkostelecno.cz/kavarna
STAROČESKÝ PIVOVÁREK
RAMPUŠÁK
ŘEMESLNÝ PIVOVAR
CLOCK
pivovar, sladovna, exkurze
Bowling Bar
venkovní zahrádka
svatby a akce, ubytování
pivovar
pivnice
venkovní posezení
Křovická 267, Dobruška
Školní 2, Potštejn
+420 737 130 963
[email protected]
+420 732 989 699
[email protected]
www.pivovar‑dobruska.cz
14
PENZION
ORLICKO
www.pivovarclock.cz
TOP VOLNÝ ČAS
NOVÝ ZÁMEK
KOSTELEC NAD ORLICÍ
ZÁMEK
ČASTOLOVICE
zámecká expozice
Galerie Kinský
anglický park
dětské hřiště
zámecká expozice
zvěřinec
anglický park s oborou
galerie
Komenského 1, Kostelec nad Orlicí
+420 731 326 423
[email protected]
Masarykova 1, Častolovice
+420 732 832 442
info@zamek‑castolovice.cz
www.zamekkostelecno.cz
www.zamek‑castolovice.cz
ZÁMEK
POTŠTEJN
MUZEUM
ŘEMESEL
zámecká expozice
Bubákov, Pohádkov
zámecký hotel
park, cukrárna
muzejní expozice
restaurace
Jarníkova 1, Potštejn
+420 728 939 028
[email protected]
Nový dvůr 143, Letohrad
+420 465 621 550
[email protected]
www.zamekpotstejn.cz
www.muzeumremesel.cz
TVRZ
ORLICE
HRAD
POTŠTEJN
muzejní expozice
restaurace a krčma
posezení na hradbách
zřícenina hradu
komentované prohlídky
razírna mincí
Orlice 1, Letohrad
+420 465 677 731
[email protected]
Potštejn
+420 494 546 812
[email protected]
www.tvrzorlice.cz
www.potstejn.cz
ATELIÉR
RENATA
ARCHEOLOGICKÉ
MUZEUM VILLA NOVA
dekorace a design
degustace a vinotéka
výstavy a přednášky
sladké pokušení
archeologické muzeum
v přírodě
víkend středověkých
technologií
Nádražní 705, Opočno
+420 775 350 901
info@atelier‑renata.cz
Liberk – Uhřínov 15, Rychnov n. Kn.
+420 496 633 139
[email protected]
www.atelier‑renata.cz
www.villanova.cz
ATELIÉR ZVONAŘE
A HRNČÍŘKY
TVRZ
HANIČKA
ateliér
prodejní galerie
workshopy
deštenská zvonkohra
vojenské opevnění
muzejní expozice
Na Staré cestě 156,
Deštné v Orlických horách
+420 603 204 111
[email protected]
www.atelierdestne.cz
+420 491 616 998
[email protected]
www.hanicka.cz
15
TOP AKTIVITY
SKICENTRUM
DEŠTNÉ V ORLICKÝCH
HORÁCH
SKI CENTRUM ŘÍČKY
V ORLICKÝCH HORÁCH
sedačková lanovka
terénní tříkolky
horské koloběžky
sedačková lanovka
horské koloběžky
multifunkční hřiště
+420 492 601 601
[email protected]
Říčky v Orlických horách 239
+420 494 595 559
[email protected]
www.skicentrumdestne.cz
www.skiricky.cz
SKIRESORT
BUKOVÁ HORA
SPORTAREÁL
ČESKÉ PETROVICE
lanovky z údolí Čenkovic
i Červené Vody
horské koloběžky
baby trasy
vlek v provozu
travní lyžování
tubing
Mlýnický Dvůr 8, Červená Voda
+420 725 488 155
[email protected]
České Petrovice 58
+420 606 659 494
[email protected]
www.skibukovka.cz
www.ceskepetrovice.com
ADVENTURE
DEŠTNÉ
SPORTOVNÍ CENTRUM
RIO
lanový park, lezecká stěna
terénní tříkolky, čtyřkolky,
koloběžky a kolečkové lyže
horská kola, elektrokola
K2 Hiking
indoorcycling
Trx, Flowin
kruhový trénink
+420 603 213 266
[email protected]
Polská 1360, Ústí nad Orlicí
+420 777 673 359
[email protected]
www.lanovyparkdestne.cz
www.bazenusti.cz
FOTBALPARK
NEBESKÁ RYBNÁ
KRYTÝ BAZÉN
A LETNÍ KOUPALIŠTĚ
fotbalgolfové hřiště – 18 jamek
krytý bazén
sauna
letní koupaliště
vířivá vana a parní komory
Nebeská Rybná 162
+420 777 203 445
[email protected]
Mírová 890, Dobruška
+420 777 418 798
[email protected]
www.fotbalparknebeskarybna.cz
www.bazen.mestodobruska.cz
BIKE PARK
PEKLÁK
PLAVECKÝ BAZÉN
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
tratě pro kola
tratě pro terénní káry
půjčovna vybavení
krytý bazén
tobogán
sauna a aroma pára
masáže
Pod Jelenicí 653, Česká Třebová
+420 731 125 800
[email protected]
www.peklak.cz
16
Javornická 1720
+420 494 323 289
[email protected]
www.bazenrk.cz
PŘÍBĚHY A POVĚSTI MĚST A OBCÍ
Lípa na Hraštickém kopci
Skuhrovská lípa (také známá jako Rubínova lípa nebo Robotní lípa) u Skuhrova
nad Bělou je památný strom, který podle
pověsti připomíná konec roboty. Roste na
Hraštickém kopci asi 120 metrů severovýchodně od křižovatky, kde se sbíhá cesta
od skuhrovského kostela svatého Jakuba
Většího a Hraštic ve směru na Svinnou. Při
procházkách ji můžete vidět na uměle navršeném kopečku a její kmen lemuje lavička.
kopce navozili hlínu, aby byla lípa dobře viditelná a do jeho středu stromek zasadili. Byla
to jejich poslední robota – nikoli z rozkazu,
ale z vlastní vůle.
Vysazena byla v letech 1838–1848, tudíž její
stáří je aktuálně 178 let, výška dosahuje do
25,4 m a její obvod je 295 cm.
Druhý příběh vychází z farní kroniky. Zápis
pochází od faráře Josefa Ehrenbergera, který
do úřadu nastoupil roku 1853. Věk lípy odhadoval na 15 let. Předchozí farář Josef Rubín
prý nechal do opuštěného lomu navozit hlínu a lípu do ní zasadit.
O zasazení lípy existují dva příběhy. Jeden
příběh vypráví o zasazení lípy jako upomínky
zrušení roboty (1848) místními sedláky, kteří chtěli, aby příštím generacím připomínala
ukončení jejich poroby. Na nejvyšší místo
„Kéž tato lípa ještě dlouho roste a poutníku, jehož kroky v stínu košaté koruny
stanou, připomene dávno minulé
a utvrdí ho v lásce k naší krásné zemi
a ještě krásnější řeči!“
-Ed. Kouřim-
Autor Rostislav Štverák
www.skuhrov.cz
Jak Rokytnice medvěda do znaku dostala…
Z dochovaných archivních pramenů
nelze přesně určit
vznik Rokytnice.
Její počátky lze
datovat na přelom
13. a 14. století, kdy tehdejší vlastníci
tohoto panství – Páni z Rychnova počali
kolonizovat toto území, bohaté na zásoby dřeva. První zmínka o tehdy uhlířské
osadě je datována k roku 1318, kdy byla
Rokytnice vypálena loupeživými rytíři
z nedalekého hradu Liberka.
Legenda o vzniku znaku říká, že někdy
v 15. století, kdy městečko obklopoval ještě hustý les plný divokých zvířat, zatoulal
se na rynek medvěd, kterého přilákal med
od roje včel v duté staré lípě. Přítomnost
nebezpečného zvířete způsobila dokonalý
chaos, křik a zmatek mezi obyvatelstvem.
Když mohutná šelma viděla, co svoji návštěvou způsobila, vylezla ze strachu do
koruny mohutné lípy. Z blízké tvrze pak
přispěchali dva zbrojnoši, kteří medvěda
bodali kopím, až zvíře padlo mrtvé k zemi.
Medvědi byli zakrátko v celých Orlických
horách vyhubeni, ale lipové aleje, které
v době květu obletují tisíce pilných včel, se
v Rokytnici dochovaly doposud.
V 16. století se začíná na listinách města objevovat pečeť se znakem města,
zobrazující mohutnou lípu se šplhajícím medvědem, kterého ze stran bodají zbrojnoši.
www.rokytnice.cz
Vodník v Benátkách
Vždy o jedenácté vylézal z vody a sedával
na vrbě, kde si pročesával své dlouhé zelené vlasy. Kdo šel náhodou v noci kolem,
toho popadl, a nic mu nebyla platná obrana. Každého utopil. Mnoho odvážlivců se
ho pokoušelo zabít, ale všichni za svou
troufalost zaplatili životem.
Až jednou Marek z Trávníka, který se vracel z lovu, uviděl hastrmana, jak sedí na
vrbě a líčí pentle na děvčata. Vystřelil na
něj a vodník skočil do vody. Od té doby se
v těchto místech už neukázal.
Také v pivovarském rybníčku se utopilo několik lidí. Vždy o svatojánské noci se hladiwww.kralovstviorlicke.cz
na rybníčka zamlží, utichne vítr a jen měsíc
osvětluje okolí. Tu zavíří voda a z mlžného
oparu začnou vystupovat utopenci. Zástup
vede první utopený a za ním následují další. Průvod několikrát obejde rybníček a děsí
pocestné. Pak náhle, úderem dvanácté,
zmizí. Ten, kdo prý zahlédne tento hrůzný
zástup, do roka se utopí.
Ale vy se bát nemusíte, je to jen jedna
z mnoha pověstí města Česká Třebová. Zda
‑li vás zajímají další pověsti, které se k městu váží, podívejte se na webové stránky,
nebo zavítejte do knihovny.
www.ceska‑trebova.cz
ilustrační kresba
17
PŘÍBĚHY A POVĚSTI MĚST A OBCÍ
Vydejte se po stopách mlsného medvěda…
Jablonné nad Orlicí má ve svém znaku medvěda s berlou. O tom, jak tento znak údajně
vznikl, vypráví následující pověst „O mlsném
medvědovi“.
Vždy na podzim, po sklizni, lanšperský purkrabí posílal do okolních obcí vozy a ozbrojenou
čeleď, která měla za úkol vybrat naturální
dávky požadované zbraslavskými mnichy.
Někdy se stávalo, že skutečné výběrčí předešli falešní, kteří vybírali do vlastní kapsy. Aby
tomu purkrabí zabránil, posílal s čeledí mnicha nebo jim půjčoval svou berlu.
Pověst říká, že když se jednou k Jablonnému
blížil vůz naložený naturáliemi shromážděnými v okolních vesnicích, vůně medu přivábila
medvěda. Vystrašený doprovod se rozutekl
a zvíře vylezlo na vůz. Koně ho však ucítili
a dali se do zběsilého běhu. Medvěd, aby se
udržel na voze, sevřel předními tlapami berlu. Tak vjel až na náměstí, kde se mu konečně
podařilo opustit vůz a zmizet v lese. Po dlouhé době se objevila i zbabělá čeleď. Na paměť
této události dostalo Jablonné do znaku medvěda s berlou.
Tip na výlet: Na vycházkový okruh „Po stopách mlsného medvěda“ se můžete vydat
po celý rok i vy. Deset informačních tabulí
je rozeseto na zajímavých místech na trase dlouhé přibližně čtyři a půl kilometru.
Během putování se dozvíte něco z historie
a přečtete si zábavné perličky ze života ve
městě a okolí.
www.jablonneno.cz
Víte, kdo byl český „Le Corbusier“?
Významný francouzský výtvarný kritik Michel Ragon, který je považován za největšího architekta 20. století, nazval Kamila
Roškota „českým Le Corbusierem“,a nebyl
daleko od pravdy.
Chcete se dozvědět více o projektech,
u kterých byl Kamil Roškot včetně historie a současnosti Roškotova divadla a Pastvinské přehrady? Více se dočtete na www.
mojeorlickehory.cz.
Mnozí možná ani netuší, že v našem regionu
zanechal svoji stopu významný český architekt Kamil Roškot. Najdeme zde dvě jeho velké stavby – budovu Roškotova divadla v Ústí
nad Orlicí a přehradu na Divoké Orlici v Pastvinách, zvanou Pastvinská přehrada.
Autorka článku Bc. Zdenka Kroulíková. Čerpáno z www.archiweb.cz
www.ustinadorlici.cz
Kamil Roškot se narodil před 130 lety ve Vlašimi. Po studiích stavitelství a architektury
sbíral zkušenosti na svých studijních cestách
po celé Evropě, ale i v Tunisu a Alžírsku. Studoval dějiny umění a kresbu u prof. Maxe
Švabinského a architekturu u prof. Jana Kotěry.
Jak chytrá stařenka zachránila Lanškroun…
Město Lanškroun nabízí řadu tajemných
míst a vy se můžete po stopách těchto
místo vydat právě teď…co třeba tam,
kde zůstaly valy a příkopy a kde se říká
„Švédské šance“? A víte, jaká pověst se
o tomto místě vypráví?pověst o „Chytré
stařence“…
V třicetileté válce táhli Švédové od Králík
a Šilperka na Lanškroun a chtěli jej obsadit. Když se dostali na poslední vršek
šilperské silnice, viděli v údolí město Lanškroun, bylo obehnané zdmi a příkopy.
V tom k nim přistoupila jedna stařenka.
Šla z Kořenného – později z něho vznikla
osada Laudon.
Valy a příkopy tam po nich zůstaly, říká
se jim Švédské šance. Tak stařenka třemi
slovy zachránila Lanškroun. Taková babka,
a věděla si rady!
Čerpáno z lidových pověstí z Čech, Moravy
a Slezka – Živá voda, autoři Oldřich Sirovátka, Marta Šrámková
www.lanskroun.eu
„V Lanškrouně je mor!“ volala na Švédy.
Autor ilustrace Anika Schmidt
18
Švédové se zalekli, zůstali stát a už nešli
dále. Položili se na té výšině a opevnili se.
PŘÍBĚHY HOTELŮ A PENZIONŮ
Dovolená jako v pohádce
V Orlických horách a Podorlicku je řada
míst, která si někteří pamatují třeba
z dob dětství, kde trávili prázdniny na táborech, u prarodičů, z dob svých studií.
Někteří i z dob základní vojenské služby
a v neposlední řadě ze soukromého či
pracovního života, kdy jste se stěhovali
za prací nebo svoji láskou. Pamatujete si
místa či budovy, které vypadaly úplně jinak, než vypadají dnes? Některým z vás
připomeneme místa dávno minulá, a některým místa, která můžeme doporučit
pro strávení krásné dovolené s dětmi,
vnoučaty, kamarády či partnerem. Každé
místo má svoji historii a svůj příběh…
Víte, že historie „Studánky“ v lese Včelném
sahá až do 17. století? V té době zde vyvěralo několik pramenů léčivé vody a byly tu
městské lázně. Dnes tu naleznete úžasné
místo pro odpočinek, včetně kompletní nabídky služeb od ubytování až po relaxaci.
Ubytujte se v Letovisku Studánka ****
u Rychnova nad Kněžnou v pokojích okořeněných místními legendami. V pokoji „PANNA NA JELENU“ se dozvíte o pověsti krásné
panny jezdící na ochočeném jelenovi.
www.hotelstudanka.cz
Krásné místo a rodinnou pohodu naleznete v rodinném penzionu Kozí chlívek
v Deštném v Orlických horách. Vůni dřeva,
kachlová kamna, horký čaj v nádherném
keramickém bucláčku a ještě teplý koláč
s povidly vás přenesou do časů našich babiček. Dopřát si zde můžete také aroma koupel v dřevěné vaně s bylinkami ze zdejších
Kačenčiných hor a přenocovat můžete třeba v Pomněnkovém nebo Levandulovém
pokoji.
www.kozichlivek.cz
služeb, ubytujte se v horských apartmánových chatách hotelového komplexu
Alfa Resort. Teplo domova navodí i krbová
kamna, která jsou součástí každé chaty. Relaxovat zde můžete se šampaňským v ruce
a s výhledem na hřeben Orlických hor.
www.alfaresort.cz
Víte, jak Hotel Havel v Rychnově nad Kněžnou získal svoje jméno? V roce 1860 byl
postaven jako Hotel Procházka. Od roku
1898 hotel vlastnilo město a své jméno dostal po prvním nájemci panu Karlu Havlovi
a také po kostelíku svatého Havla v těsné
blízkosti hostelu. Dodnes patří mezi oblíbené hotely Podorlicka. Kromě kvalitní
restaurace se tu nachází tradiční česká pivnice, kde čepují regionální pivo.
www.hotelhavel.eu
Kdysi školní středisko ŽAZ Vamberk ze sedmdesátých let, později známé jako Chata
Rampušák a nyní hotel s wellness centrem, tak to je Hotel Hartman v Olešnici
v Orlických horách. Zajímavostí je, že zde
zůstal zachován jako jediný původní interiérový prvek krb s křesílky ve společenské
místnosti z roku 1976. Pro hosty se hotel
otevřel v únoru 2016 a vy se můžete také
nechat ubytovat v horských apartmánech
s výhledem na sjezdovku.
www.hotelhartman.cz
Dlouholetou tradici má i Hostinec U Hubálků v Kostelecké Lhotě. Vždy býval místem,
kde se scházeli lidé k dobrému jídlu a pití.
Toto místo je jak stvořené pro rodinnou
dovolenou s nezapomenutelným kulinářským zážitkem. Velkou devizou penzionu
s restaurací je jednoduchost, tradice a jídla
podle staročeských a regionálních receptů.
Kromě jídel z kuchařek venkovských babiček zde můžete ochutnat cibulovou marmeládu či hrušková povidla.
www.uhubalku.cz
Oblíbenou zastávkou turistů, cyklistů i běžkařů je rodinný Penzion Rampušák v Rokytnici v Orlických horách. Najdete zde
příjemný interiér pravé horské chalupy,
roztopený krb i dřevěnou podobiznu zdejšího ochránce hor Rampušáka. Kromě nadstandartního ubytování se můžete těšit na
domácí kuchyni a určitě si pochutnáte na
uzených žebrech podávaných na prkénku
nebo jelení kýtě s brusinkami.
www.rampusak.cz
Věřte, že takovýchto míst s krásným či zajímavým příběhem je tu více. Kompletní
nabídku doporučeného ubytování najdete
na www.mojeorlickehory.cz
Na horách v Deštném ještě chvíli zůstaneme… jestli hledáte opravdový klid, pohodlí
a ničím nerušené soukromí, ale zároveň
snadnou dosažitelnost všech hotelových
V rodinném Wellness Hotelu Panorama
v Rychnově nad Kněžnou můžete posnídat
domácí chléb dle receptury z 18. století
a speciality světové kuchyně ocení nejeden gurmán. Historie hotelu sahá až do
roku 1938. V průběhu stavby však přišla
válka a bylo rozhodnuto, že se hotel bude
jmenovat na místo plánovaného názvu
V Modřinkách po Hotelu Panorama v Deštném, o který Češi přišli jako následek po
Mnichovské dohodě.
www.hotelpanorama.eu
19
PŘÍBĚHY SKI AREÁLŮ
Říčky pamatují opravdu hodně…
Říčky si toho pamatují hodně, ale staly se především místem, kde vznikla pevná přátelství,
zažilo se hodně zábavy, a kde spousta lidí získala lyžařské dovednosti a odkud vzešli sportovci, kteří Českou republiku reprezentují na
mezinárodní úrovni.
Říčky jsou po generace místem, kam jezdí na
dovolené a výlety rodiny se svými dětmi a ty
po letech opět se svými dětmi. Tato tradice
se rozvíjí již od 30. let 20. století, kdy byl lyžaři objeven Zakletý vrch. Lyžovalo se na svahu současné modré sjezdovky (Loučky), kde
byly vykácené stromy. V té době se na kopec
šlapalo po svých, první přepravní zařízení
bylo spuštěno až v roce 1959.
Díky těm, kteří v počátcích věnovali energii
rozvoji zimního sportu v Říčkách, můžeme
dnes pokračovat a rozvíjet tuto pomyslnou
štafetu. Pro rodiny, školy a party přátel jsou
Říčky oblíbené pro své zázemí a krásnou přírodu. V zimě jsou zde připraveny široké sjezdovky, běžecké tratě i lyžařská škola, pro léto
bohatá letní zábava pro všechny věkové kategorie! Čtyřsedačková lanovka zahajuje provoz
obvykle první víkend v červnu a běží až do
září. Na své si přijdou také milovníci pěší turistiky nebo cykloturistiky, které lanovka vyveze
na Vrch Zakletý, odkud je to již malý kousek
na hlavní hřebenovou trasu Orlických hor
a jednu z nejhezčích horských tras u nás. Kdo
má raději adrenalinové aktivity, může brázdit
červenou sjezdovku od vrchu dolů na speciální horské tříkolce nebo využít zvýhodněné
balíčky se sousedním lanovým parkem.
Navštivte Ski centrum Říčky a poznejte atmosféru místa, kde jde sport ruku v ruce se
zábavou již po několik desítek let.
www.skiricky.cz
Na Rampušákově trůně si můžete přát…
Vrchol Bukové hory se skalním výběžkem,
který se ční nad údolím Čenkovic z jedné
strany a údolím Červené Vody ze strany
druhé, si Rampušák natolik oblíbil, že si zde
udělal i svůj trůn. Je to tak pro něj pohodlnější, může tak dohlížet na krajinu a zvířata.
Rampušák je samozřejmě velkorysý a kdokoli si potřebuje odpočinout, může se pohodlně na trůn usadit a to ve Fitresortu Buková hora.
Do království vládce Orlických hor „Rampušáka“ na vrchol Bukové hory se můžete
vydat nejen pěšky či na kolech, ale i vzduchem! Okolí Bukové hory je malebné a láká
k procházkám i těch nejmenších. Nejméně
náročná trasa pro pěší i cyklisty vede z Červenovodského sedla po vrstevnici. Má tu zastávku i cyklobus. Samozřejmě lze vyrazit jak
z údolí Čenkovic, tak Červené Vody. To už je
úkol pro zdatnější. A pohodovou variantou je
použití jedné z lanových drah, tedy přistání
na vrcholku Bukové hory přímo ze vzduchu.
A víte, co se traduje? Kdo na trůn usedne se
zavřenýma očima s přáním, splní se mu do
jednoho roku.
Tak určitě zavítejte a nezapomeňte si něco
přát!
www.skibukovka.cz
Víte co se stane, když obejdete „Kapli na Adamu“?
Počátek příběhu „Kaple na Adamu“ začíná
už v roce 1800 tím, že Anton Baier, místní
obchodník onemocněl cestou z Brna těžkou
nemocí nosu. V době nemoci viděl ve snu
výjev slavného Zmrtvýchvstání. Po tomto
snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem s tímto výjevem. Své předsevzetí splnil v roce 1801.
Na pamětní destičce stojí slova: „Jeho víra se
naplnila a on se uzdravil!“ Proto toto místo
obestavěl v r. 1821 dřevěnou kaplí a v roce
1847 byla postavena kaple kamenná. Kapli
se také říká „Nosní kaple“, která byla v roce
2000 kompletně opravena s významnou pomocí starousedlíků a znovu vysvěcena. Roku
2006 byla uspořádána veřejná sbírka na 20
pískovcových schodů vedoucích ke kapli.
Anton Baier, místní obchodník z čp. 23 a člen hudební kapely onemocněl cestou
z Brna těžkou nemocí nosu.V době nemoci viděl ve snu výjev slavného Zmrtvýchvstání.Po tomto snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem
s tímto výjevem.Své předsevzetí splnil v roce 1801?. Na pamětní destičce stojí
slova:“Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!“ Zpočátku stál obrázek volně na
sloupku.Obraz byl navštěvován věřícími zdejší obce.Proto toto místo obestavěl
v r.1821 se svolením majitele pozemku Josefa Schlollera dřevěnou kaplí.Tím byl
obraz také chráněn před nepřízní počasí.
Na obraze je napsáno:
Věnováno v r.1821 Antonem Baierem z Českých Petrovic.V roce 1847 byla Antonem Baierem postavena kaple kamenná. Anton Baier zemřel v r. 1886 ve věku
76 let.V roce 1860 nechali obnovit oltář i obraz Josef Baier, Emanuel Baier- děti
zakladatele a vnučka Anna Baier. Malý dárek synovce zakladatele byla tabulka umístěna 3. července 1860: „ Můj Bože buď k nám stále milostiv a milosrdný a zachovej našemu dílu přízeň, Ámen“.
Další oprava byla na žádost hospodáře Josefa Schrollera provedena v roce 1886.
Byl opraven oltář a křížová cesta(Johann Hermann). Další oprava byla provedena v r. 1912.Náklady byly hrazeny z obecního fondu a z darů šlechetných
dobrodinců.
Z vděčnosti a úcty ke Spasiteli nechala kapli opravit v r. Ann Lux a nechala
původní obraz Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem je
k přečtení:“Původní obrazový sloupek ke slávě Zmrtvýchvstání postaven v
roce 1821 Antonem Baierem České Petrovice“.
Kapli se také říkalo „Nosní kaple“ podle zakladatele,který trpěl nepříjemnou
nemocí nosu.Ke kapli bylo podle zvyku zakladatele pořádáno každý rok na
Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie procesí. Na velikonoční pondělí vítala z hůry od kaple přicházející procesí veselá hudba.
Až v roce 2000 byla kaple kompletně opravena s významnou pomocí staro
usedlíků a znovu vysvěcena.V roce 2006 pak byla uspořádána veřejná sbírka
na 20 pískovcových schodů vedoucích ke kapli.
Kdysi se říkalo:
„Dobré jest, alespoň jedenkráte za rok, před kaplí, za nos se chytiti.., kapli
obejíti a věřit sobě a zdraví svému při tom,pak se Vám dařit bude celý rok
a zdraví budete užívat“.
20
Kaple leží přímo mezi dvěma sjezdovkami ve
Sportareálu České Petrovice a je možné ji navštívit jak na lyžích tak pěšky. Na nejvyšším
kopci vesnice je vidět z daleka, obzvlášť večer, když je nasvětlena. Je významnou dominantou obce České Petrovice.
A víte, co se se stane, když obejdete kapli
a budete si držet nos? Tak si budete rok zdraví užívat. A to za návštěvu této kaple určitě
stojí!
Celý příběh o „Kapli na Adamu“, který přepsal
dle doslovného překladu kronikář z německé
kroniky, včetně dalšího přepisu, který malinko
zjednodušujeme a doplňujeme o některé informace, najdete www.mojeorlickehory.cz.
www.ceskepetrovice.com
Soutěžní otázka:
Proč se kapli říká „Nosní kaple“?
První tři, kteří nám napíšou na e‑mail:
[email protected] správnou odpověď, získají
krásnou cenu.
PŘÍBĚHY S TIPEM NA VÝLET
PORCINKULE (česky) a PORTIUNCULA (latinsky)…
Název je zkomolením italského místního
jména Porzioncula, Porziuncola či latinsky
Portiuncula (údělíček, podílek, malý pozemek). Jde o kapličku v Assisi, která se dnes
nachází uvnitř baziliky Panny Marie Andělské. Jeho zakladatel sv. František z Assisi
kostelík získal pro svou řeholi a založil zde
společně se svatou Klárou řád klarisek. Podle legendy obdržel sv. František od papeže
Honoria III. pro kostelík privilegium plnomocných odpustků. Papež Sixtus IV. je rozšířil na všechny kostely prvního a druhého
řádu sv. Františka jen pro františkány. V roce
1622 bylo privilegium rozšířeno Řehořem XV. pro všechny věřící, kteří po zpovědi
a svatém přijímání navštěvovali tyto kostely v určené dny. Později téhož roku rozšířil
Řehoř privilegium i na všechny kapucínské
kostely. Následující papežové je rozšířili na
všechny kostely s nějakým vztahem k františkánskému řádu.
Porcinkule je tradiční pouť, která se koná
první srpnový víkend, v některých českých
a moravských městech, jejichž historie je
spjatá s františkánským řádem. V náboženském významu je porcinkule výroční církevní
slavnost konaná 2. srpna ve františkánských
a kapucínských kostelech, spojená s udílením plnomocných odpustků a doprovázená
lidovou poutí. Slovo porcinkule je také zlidovělým názvem pro svátek Panny Marie Andělské slavený 2. srpna. S poutí je spojováno
tradiční pečivo – preclíky.
Po velkém požáru města v r. 1866 se uspíši-
www.opocno.cz
Každý rok město Opočno ožívá první srpnový víkend největší kulturní událostí roku poutí „PORCINKULÍ“ a Opočenským jarmarkem,
Dobrušské pivovarnictví
Vyjdeme‑li z textu „Mutinova narovnání“
z roku 1320, který potvrzuje měšťanům právo várečné „…aby sami spoluměšťané panu
Mutinovi dávku, zvanou lidově „šos“ odevzdávali a to o svátku Narození Páně (25. 12. )
a na den sv. Jana Křtitele (24. 6. ) ze všech
domů a polí podle jejich umístění a rozloh
dříve založených a zřízených, s výjimkou
domů nárožních a které mají pivovary, tyto
domy u Vodní brány po dvanácti groších mají
řádně dávat a platit, ostatní domy budou povinny platit po osmi groších“; neboť před zřízením zdi městské se Dobruška nazývala ves
Leštná a hospodáři domů a pivovarů svobodně vařili pivo na svých pozemcích a mají vařit
bez překážky. K svědectví byla připevněna
naše pečeť Konáno a dáno léta Páně 1320.
který se letos koná 5. – 7. 8. 2016. Během tří
dnů si návštěvníci poutě mohou vyzkoušet
mnohé atrakce, obdivovat šermířská utkání
nebo se zaposlouchat do vyprávění loutkové
pohádky.
lo budování nových pivovarských sklepů
v Novoměstském kopci (Belvedér) a poblíž
již stávajících sklepů byl zakoupen další po-
zemek v Křovické ulici spolu s domkem čp.
267 (do r. 1883 č.11 d.) a na jeho místě byl
od r. 1868 budován stávající areál pivovaru
se sladovnou.
Historie Pivovaru Dobruška – výňatek z publikace J. Ptáčka „Dobrušské pivovarnictví“
(2001)
Celý příběh o historii pivovarnictví v Dobrušce najdete na www.mojeorlickehory.cz
pískovcová pamětní
deska umístěná
na hvozdu sladovny dobrušského
pivovaru
Tip na výlet: možnost prohlídky (nutno objednat předem) výrobního areálu Sladovny
v její původní řemeslné podobě a Pivovaru,
kde uvidíte prostory klasické výroby piva,
jako je varna, spilka, sklep. A co si můžete odvézt domů? Třeba regionální pivo
„Rampušák“ a věřte, že vám bude chutnat!
www.pivovar‑dobruska.cz
Řemeslný pivovar Clock v Potštejně
uvařili 17. 11. 2012. Počet garážových várek
se na jaře roku 2014, kdy jsme domovarnickou scénu opustili, vyšplhal téměř na třicet.“
A nyní tu vaří moderní pivo – gurmánský
produkt zapadající do moderního životního
stylu. Hostům nabízejí novodobé pojetí piva,
které kvalitou a rozmanitostí určitě překvapí.
Nepasterované a nefiltrované pivo se zde vaří
pouze z kvalitních přírodních surovin – vody,
sladu, chmele a kvasnic.
Řemeslný pivovar Clock najdete v centru
obce Potštejn v původním objektu bývalého
zámeckého pivovaru. Původní pivovar byl
uzavřen v roce 1914. Dne 4. 7. 2014 se tak
znovuotevřením tohoto pivovaru vrátilo vaření piva do Potštejna přesně po 100 letech.
Jak říká sám majitel: „O pivo jsme se s kolegou, současným sládkem, začali více zajímat
již na studiích a rozhodli jsme se začít s domácím vařením. První pivo jsme doma v garáži
Od října 2014 nabízí Clock piva ze série No
Idols! Jedním z nich je 15° American IPA. Je to
svrchně kvašené světlé pivo s výraznou hořkostí a intenzivním aroma, chmelené americkými chmely Mosaic a Equinox. Pivo má
zlatou barvu, nižší bílou pěnu, výrazné aroma
mandarinek a květin, nižší říz a středně plnou
sladovou chuť. Hořkost je vyšší, schovaná za
chutí amerických chmelů.
piva v přímém přenosu. Ochutnat lze například piva Hektor 10°, Maid 12°, pšeničné
Goldie 11°, nebo svrchně kvašená Clock 12°
a Twist 14°. Nabídka se mění téměř každý
den. Mimoto se dozvíte, že ležák, pšeničné
pivo a svrchně kvašená piva (ale) se točí každý do své originální sklenice. Přijeďte do
Potštejna a zastavte se!
Budete‑li mít štěstí, můžete sledovat vaření
www.pivovarclock.cz
21
Geologická stezka na kopci?
Při výstavbě zdejšího ski areálu Hartman v Olešnici v Orlických horách byly
objeveny pozoruhodné žulové útvary.
Pan majitel se rozhodl, že na vlastní náklady vybuduje naučnou geologickou
stezku na návrší Feistova kopce, která
byla v létě roku 2014 dokončena.
Naučná stezka vás krásnou procházkou
v devíti zastaveních provede nejzajímavějšími místy geomorfologicky ojedinělého typu reliéfu návrší Feistova kopce.
Podkladem svahu i celého návrší je světlá granitoidní hornina žula, pro kterou
je typické balvanité zvětrávání. Dříve
kompaktní prvohorní hlubinný magmatit
se tak během stovek milionů let vlivem
vnějších podmínek začal rozpadat a dnes
je podstatná část návrší pokryta balvany
a skalkami.
Návštěvníci se mohou občerstvit v restauraci otevřené přes letní prázdniny.
U restaurace je prostor pro sportovní aktivity a dětský koutek pro děti. Tak vzhůru na Feistův kopec!
www.skihartman.cz
Orlické hory jsou plné veselých a dobrodružných historek o pašerácích a jejich
pronásledovatelích. Život na hranici byl
vždy tvrdý a divoký. Na jedné straně zde
byla překrásná a nespoutaná příroda, na
druhé lidská bída, která v dobách po válce
mnoho místních lidí donutila vydělávat si
na živobytí všelijak – třeba pašováním.
Pašerácká lávka byla původně postavena
vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů.
Především v nočních hodinách však začala
Znáte příběh „Pašerácké lávky“?
být využívána k paši různého zboží. Pašeráci znali velice dobře svůj kraj a zboží, které
se jim podařilo přenést, se poschovávalo
v chalupách a hned druhý den ho vyzvedávali překupníci, aby ho prodali. A protože
bylo široko daleko známo, čemu tato lávka
slouží, začala se nazývat „Pašerácká“.
„Pašovalo se všecko možny živobyti. Hlauně z Prajska do Čech. Kilo cukru u nás tehdy stálo přes 40 krejcarů, tam 26 krejcarů.
Proto tedy stálo zato, přinýst z Prajska kilo
cukru, ačkoli to bylo šest hodin cesty.“ (Jan
Štěpánek, vůdce javornických pašeráků)
Pašerácká lávka se nachází v údolí Divoké
Orlice a její dnešní podoba pochází z roku
2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni.
Je jednou ze zastávek naučné stezky (3 km
dlouhá naučná stezka s 22 zastaveními, při
kterých se seznámíte s místní historií i přírodními zajímavostmi) v přírodní rezervaci
Zemská Brána. Nejlépe se k ní dostanete po
modré turistické značce od Zemské brány,
nebo po červené Jiráskově cestě.
www.klasterecnadorlici.cz
Víte, že můžete potkat „PAŠERÁKA“
v životní velikosti?
Zajímavost pro letní sezónu si připravila obec Orlické Záhoří, která již v příběhu o pašerácích na straně 7 těchto turistických novin přiblížila život „pašeráků“ za rakousko‑uherské
monarchie.
Před Obecním úřadem je k vidění dřevěný PAŠERÁK v životní velikosti, kterého vytvořil pan Jan
Rázek z Javornice. Vy se s ním můžete vyfotit a odnést si tak krásnou vzpomínku z návštěvy
tohoto krásného místa v Orlických horách.
www.orlickezahori.eu
SOUTĚŽ
Tři nejhezčí fotky s PAŠERÁKEM odměníme hezkou cenou!
Fotky posílejte na [email protected]
22
Pověst o loupežníku Ledříčkovi
Při cestě kolem řeky
Divoké Orlice naučnou stezkou přijdete
ke skále, jež se nalézá
na pravé straně řeky
směrem proti proudu. K této skále se
vztahuje tato pověst.
Všude tam, kde bylo třeba v podhorských
chalupách zmírnit bídu, neštěstí, zjevil se
tajemný mužík, malé, rozložité postavy
a poskytl pomoc. Býval přestrojen za mysliveckého mládence nebo mlynářského chasníka, krajánka nebo za finance „strnada“.
Nikdy se však tajemný človíček neobjevil
znovu a nepožadoval vrácení půjčky nebo
daru.
Je tomu již dávno, někdy před 200 lety,
kdy se ukrýval v temných hvozdech Orlických hor loupežník Ledříček, postrach to
boháčů celého orlického kraje, avšak velký
přítel a ochránce chudých. Neměl žádných
spoludruhů. Tím také svoje odvážné kousky
prováděl sám a lépe unikal pronásledovatelům. Více než dvě desetiletí se ho nepodařilo polapit. V Orlických horách měl mnoho
tajných přátel. Mezi lidem šla pověst, že Ledříček zná a používá bylinu, která jej prý činí
neviditelným. Skutečnost byla ale taková,
že Ledříčkovi pomáhala velká znalost lesa,
přízeň přátel, hbitost a obratnost.
Panstvem a jeho policajty byl silně pronásledován a štván. Avšak po dvaceti letech
stálého pronásledování přeci jen Ledříček
skončil svůj dobrodružný život. Jednou spěchal do svého úkrytu a při slézání jedle se
mu přetrhl zpuchřelý provazový žebřík a on
spadl z vysoké skály do hlubiny, kde zůstal
s roztříštěnými údy ležet mrtev. To prý bylo
někdy na podzim. Teprve na jaře, když slezl sníh, našel panský hajný v houštině pod
skálou jeho mrtvé tělo. Byl to smutek a žal
po horách Orlických. Mstil křivdy a bezpráví
učiněné vrchností na prostém lidu.
Nejpřirozenější ochranou mu byla zejména
skrýš v nitru strmé a vysoké skály, dnes nazývané „Ledříčkova“. Mohutná jedle, dosahující až k vrcholu skály, byla mu vhodným
žebříkem, po kterém do jeskyně vystupoval.
O původu loupežníka Ledříčka není nic známo, ani jeho skutečné příjmení. Pravděpodobně, že od jména Lédr z nejvýše položené
obce Čihák, kde ve fantazii prostých lidí bylo
toto jméno zdrobnělé a používané.
Tip na výlet: Ledříčkova skála je součástí naučné stezky Zemská brána na Divoké Orlici.
Najdete ji na pravém břehu Divoké Orlice
nedaleko Pašerácké lávky. Příkrá stráň je tu
vysoká asi 60 metrů, přičemž v dolní části
spadá k řece asi 20 m vysokou svislou skalní
stěnou s dobře viditelnou jeskyňkou. Podle tradice v ní mnoho let bydlel legendární
zbojník Orlických hor - Ledříček.
Putování se Zilvarem!
Určitě všichni dobře znáte Karla Poláčka
a jeho román „ Bylo nás pět“. Hlavní postavou tohoto příběhu je Petr Bajza, syn
majitele koloniálu Vendelína Bajzy.
Petr chodí do školy se svými nejlepšími kamarády – Antonínem Bejvalem, Čeňkem
Jirsákem, Josefem Zilvarem a Eduardem
Kemlinkem. Příběh začíná někdy na začátku
školního roku. Ve škole, do které Petr chodí, je několik skupin dětí. Jsou to chlapci,
co bydlí v ulici Palackého, mezi které patří
tato pětka, pak to jsou Ješináci, Habrováci
a Dražáci.
Petr se svými kamarády rozhodl, že budou
Habrováky pronásledovat, ale dopadlo to
dosti odlišně od jejich představ. Při manévrech je totiž přepadli Ješináci. Jejich další
neméně pěkná hra byla na zapálené město. Ke hře potřebovali několik krabic, které
ukradli Petrovu strýci Vařekovi z krámu.
Když podařená pětka zrovna nedělala lumwww.kralovstviorlicke.cz
párny, chodila se koupat na Klobouky. Toto
místo se jmenuje podle toho, že tam jednomu chlapci uplaval klobouk, když chtěl přeplavat řeku. Prázdniny utekly jako voda, Petr
však hned první den školy zůstal po škole.
Když se mu pak jejich služka Kristýna posmívala, dal jí do kufru mrtvou myš. Dále následovali Vánoce, a Bajzovi přišel navštívit
strýc s manželkou. Byli velice znechuceni, že
Bajzovi vyhazují peníze za husu. K zimě však
patří i sáňkování, při kterém si kluci udělali
karbidový ohňostroj. A už tu bylo jaro a s jarem přichází povodeň. A brzy potom přijíždí cirkus. Aby mohl Petr jít na představení,
chová se velice ctnostně. V cirkuse se mu
nejvíc líbí slon Jumbo. Před koncem roku
dostane Petr horečku. Když doma odpočívá
zdá se mu dlouhý sen, ve kterém vidí, jak
mu otec koupil Jumba a on se sním a s kamarády vydá do Indie.
Petr Bajza je kluk, který chodí do školy. Často vyvádí spoustu lumpáren, ale v jádru je
to docela hodný hoch. Čeněk Jirsák je taktéž školák jako Petr. Jeho otec dělá boty
a čepice. Čenda je pobožný a chodí ke svaté
zpovědi. A aby si všechny hříchy pamatoval,
tak si je zapisuje do notýsku, je tudíž hodně
svědomitý. Eduard Kemlink má otce na úřadě. Eda vlastní spoustu detektivek a ostatním klukům je vždy půjčí. Má také psa Pajdu
a dvě sestry. Antonín Bejval má otce, který
je provazníkem. Mají pacholka jménem Jakub, který se jim stará o koně. Tonda je velký
vynálezce, ale své vynálezy neukazuje, protože se bojí, aby mu je někdo nevzal. Josef
Zilvar má tatínka válečného invalidu. Starý
Zilvar chodí žebrat a o Pepu se moc nestará.
Pepa si tedy dělá, co chce a ze všech kluků
se bojí rozhodně nejmíň nějakého postihu
za jejich lumpárny.
www.rychnovsko.info
Tip na výlet: Pokud se chcete vrátit do dob
Pepka Zilvara a zažít část příběhu po jeho
boku, nenechte si ujít Putování se Zilvarem“
po historických místech města. V Rychnově
nad Kněžnou se konají pravidelně v průběhu letních prázdnin.
23
Regionální kalendář akcí
KVĚTEN
4.6.2016 – Lanškroun.
Soutěže chladnokrevných koní, formanská
jízda, divácké soutěže, doprovodný program.
4. 6. 2016 – Nebeská Rybná.
Tradiční soutěž sekáčů v kosení louky,
kategorie mužů i žen. Stylový
doprovodný program.
Duben – 28. 8. 2016 – Kostelec nad Orlicí.
Interaktivní výstava pro všechny generace
v Novém zámku Kostelec nad Orlicí.
Mezinárodní hudební festival
Výstava výtvarných prací dětí
29. 4. – 2. 6. 2016 – Častolovice.
Výstava tvorby dětí ZŠ na zámku Častolovice.
44. ročník Pochodu přes tři hrady
a 32. ročník Přes tři hrady na kole
7. 5. 2016 – Potštejn, Žampach, Litice.
Tradiční akce – pěšky, s kočárky nebo na kole
či koloběžce.
Olešnický majáles
7. 5. 2016 – Olešnice v Orlických horách.
Bohatý program, hudební kapely,
atrakce pro děti.
Bylinky a jejich zpracování
11. 5. 2016 – Opočno.
O bylinkách a jejich zpracování se dozvíte
od Kateřiny Geržové v Ateliéru Renata.
Včelí rojení aneb den plný her
15. 5. 2016 – Rychnov nad Kněžnou.
VI. ročník plný her v Letovisku Studánka.
Včelí rojení
CYKLO GLACENSIS
Zámecké imaginárium
Pouťové dozvuky
Týden knihy
5.6.2016 – Lanškroun.
39.ročník festivalu dechových hudeb.
23. – 28. 5. 2016 – Letohrad.
Poodhalte tajemství vzniku knihy
na Tvrzi Orlice.
Šumná Orlice
27. – 28. 5. 2016 – Kostelec nad Orlicí.
11. ročník je zasvěcen židovským památkám.
Muzejní noc v Chaloupce
Maxe Švabinského
28. 5. 2016 Česká Třebová – Kozlov.
Zahájení turistické sezóny, v rámci
celorepublikového Festivalu muzejních nocí.
6. – 11. 6. 2016 – Ústí nad Orlicí.
17. ročník týdne dobré pohody
s profesionálními i amatérskými kapelami,
sportem a zábavou.
Melody Makers Ondřeje Havelky
9. 6. 2016 – Rychnov na Kněžnou.
Swingová kapela Melody Makers
v Letovisku Studánka.
Jablonský medvídek
Ústecká 21
Den bezpečnostních složek
28. – 29. 5. 2016 – Ústí nad Orlicí.
Tradiční mezinárodní automobilové
závody do vrchu.
10. 6. 2016 – Dobruška.
Akce konaná na nám. F. L. Věka.
Festival jazzových orchestrů
10. 6. 2016 – Ústí nad Orlicí.
Koncert s autogramiádou
v Měšťanském pivovaru Hylváty.
29. 5. 2016 – Choceň.
18. ročník hudebního festivalu
na nádvoří zámku.
Divadelní představení na hradě
Kopečková pouť
Stálá expozice F. Kupky a L. Sluky
Putování za třebovským kohoutem
Medvědi v Jablonném
Město dobrých andělů
Skorofestival tance a hudby
22. 5. 2016 – Jablonné nad Orlicí.
Charitativní akce, sportovní
a kulturní program, vystoupí Anna K.
Město v pohybu
10. – 11. 6. 2016 – Jablonné nad Orlicí.
XXII. ročník hudebního festivalu
s doprovodným programem.
Hudečkovy Častolovice
21. – 22. 5. 2016 – Česká Třebová.
Tradiční vycházka pro celé rodiny
pořádaná Klubem českých turistů.
Pravečkův Lanškroun
28. 5. 2016 – Lanškroun.
V. ročník knoflíkiády na Novém zámku.
Knoflíkiáda
Potštejnská pouť
21. – 22. 5. 2016 – Letohrad.
Pouťové atrakce na Václavském náměstí
a na Bečvárně, tradiční ohňostroj.
Dětský den a řemeslný jarmark
4. 6. 2016 – Deštné v Orlických horách.
Den věnovaný nejen dětem u Kozího chlívku.
20. – 21. 5. 2016, 15.ročník mezinárodní
cyklistické akce, hvězdicové jízdy z českých
a polských měst, cílem Zieleniec v Polsku,
trasy 70 - 90 km.
20. – 22. 5. 2016 – Potštejn.
Tradiční pouťové oslavy.
4. 6. – 12. 6. 2016 – Letohrad.
Zahajovací koncert na Tvrzi Orlice,
závěrečný koncert na zámeckém nádvoří.
23. 5. 2016 – Letohrad.
Pouťové dozvuky v kapli
sv. Jana Nepomuckého.
29. 5. – 19. 6. 2016 – Skuhrov nad Bělou.
Představí se čtyři amatérské divadelní soubory.
Chlaďas 2016
Orlický sekáč
Zámecké imaginárium – 13(ne)pokojů
kosteleckého zámku
24
KALENDÁŘ AKCÍ
ČERVEN
Vladimír Mišík live
Adrenalinový den s Čendou
11. 6. 2016 – lanový park
Deštné v Orlických horách.
Karel IV. a jeho dvořan Petr Jelito
11. 6. 2016 – Lanškroun.
Středověká slavnost k 700. výročí Karla IV.
konaná v areálu zámku a Městském muzeu.
Červen 2016 – Častolovice.
Výstava na zámku Častolovice.
Červen – září 2016 – Opočno.
Výstavní síň F. Kupky – areál Státního
zámku Opočno.
1. – 31. 8. 2016 – Jablonné nad Orlicí.
Výstava dobových i současných
medvědů – více než 700 exponátů.
2. – 4. 6. 2016 – Choceň.
Mezinárodní festival současného tance
na nádvoří zámku.
KALENDÁŘ AKCÍ
Muzika pod širým nebem
aneb vzpomeňme si
na dobré lidi – 3. Ročník
Víkend středověkých technologií
9. – 10. 7. 2016 – Villa Nova Uhřínov.
Tradiční řemeslný festival
v archeologickém muzeu v přírodě.
11. 6. 2016 – Rokytnice v Orlických horách.
3. ročník festivalu plného dobré muziky
v zámeckém parku.
Večerní prohlídky
9. 7. a 23. 7. , 6. 8. a 20. 8. 2016 – Letohrad.
Večerní prohlídky na Tvrzi Orlice.
Benefiční koncert
11. 6. 2016 – kostel sv. Máří Magdalény.
Fotbalgolfový turnaj
9. – 10. 7. 2016 – Nebeská Rybná.
Dne 9. 7. 2016 pro veřejnost,
10. 7. ligový turnaj.
Říčkovský masakr
11. 6. 2016 – Říčky v Orlických horách.
1. ročník běhu do sjezdovky
pro všechny kategorie.
Janouškovo Ústí
alias Muzikanti v Cakli
12. – 13.6.2016 – Ústí nad Orlicí.
Folkový festival v příjemném prostředí
v Cakli u Tiché Orlice.
Čermenské slavnosti
17. – 18. 6. 2016 – Lanškroun a Dolní Čermná.
Mezinárodní folklórní festival.
ŘíčkyFest
na otevřené scéně uprostřed lyžařského areálu.
Oslavy od 700 let
700 let oslav města, zajímavé akce,
bohatý program – hudební
a divadelní vystoupení.
Letohrátky
24. – 25. 6. 2016 – Letohrad.
Hry a soutěže pro děti, prezentace
letohradských spolků.
Pouťové oslavy
25. – 26. 6. 2016 – Orlické Záhoří.
Tradiční oslavy obce s kulturním programem.
Poláčkovo léto
26. 6. – 6. 7. 2016 – Rychnov nad Kněžnou.
Každoroční tradiční divadelní festival.
Pivovarnictví
28. 6. – 28. 8. 2016 – Žamberk.
Výstava v Městském muzeu - výstava o pivu,
pivních lahvích, etiketách.
Koncert skupiny Klapeto
Koncert lidové skupiny Klapeto v rámci
Poláčkova léta v Letovisku Studánka.
Promenáda v kloboucích
ČERVENEC
Kulturní léto na farní zahradě
Červenec - Lanškroun.
Cyklus pátečních letních večerů pro milovníky
hudby a dobré zábavy.
Výstava obrazů – Michal Novák
Červenec 2016 – Častolovice - Výstava obrazů
na zámku Častolovice.
Hudební čtvrtky a filmové pátky
Červenec – park Javorka, Česká Třebová
Koncerty regionálních kapel a večerní promítání.
10. 7. 2016 – zámek Potštejn.
Promenáda v kloboucích,
vyhlášení nejlepšího klobouku.
Blue Effect
15. 7. 2016 – Kostelec nad Orlicí.
Open air koncert v areálu Nového zámku.
Sraz parních stříkaček
16. 7. 2016 – Opočno.
5. celorepublikový sraz parních stříkaček
spojený s oslavou 140. výročí založení
SDH Opočno.
Pelinyfest
1. 7. 2016 – Choceň
Prázdninový festival s kapelami v parku
Peliny.
Den otevřených dveří
Chráněných dílen Kopeček
2.7.2016 - Bartošovice v Orlických horách.
Ukázky řemesel, kulturní program pro dospělé i děti.
Rieter open
2. – 9. 7. 2016 – Ústí nad Orlicí.
Mezinárodní tenisový turnaj mužů
kategorie Futures.
Noční prohlídky
Promenáda v kloboucích Potštejn
Ledříčkovy slavnosti
16. 7. 2016 – Bartošovice v Orlických horách.
Tradiční oslavy obce s kulturním programem.
2. – 3. 7. , 22. – 23. 7. 2016 – zámek Potštejn.
Nezapomenutelný noční zámecký zážitek.
Karel IV. na Potštejně
Noční hrané prohlídky s Karlem IV.
Zvonečkový jarmark
Letní divadelní festival
Říčkovský Golem
2. a 30. 7. 2016 – hrad Potštejn.
Hrané prohlídky v režii
Ochotnicko-čtenářské besedy Orlice.
4. – 7. 7. 2016 – hrad Potštejn.
4. ročník Letního divadelního festivalu
pro děti i dospělé.
Řemeslnická sobota
9. 7. 2016 – Letohrad.
8. ročník řemeslnické akce s ukázky
řemesel a jarmark.
16. 7. 2016 – hrad Potštejn.
16. – 17. 7. 2016 – Deštné v Orlických horách
5. ročník jarmarku v Ateliéru
Zvonaře a Hrčnířky na Staré cestě.
31. ročník tradičního horského triatlonu.
Orlická brána
22. – 23. 7. 2016 – Žamberk.
Kulturní festival pro celou rodinu
u Tyršovy rozhledny plný divadla, hudby a filmu.
Anenská pouť
22. – 24. 7. 2016 – Rokytnice v Orlických horách.
Tradiční pouť, ohňostroj, řemeslný jarmark,
poutní mše, skotské horalské hry.
Více informací včetně tipů na další akce
najdete na
Koncert skupiny Klapeto
Řemeslnická sobota Letohrad
tel.: +420 725 921 969
25
KALENDÁŘ AKCÍ
Noční strašidelné prohlídky
22. a 29. 7. 2016 - Letohrad.
Na zámku vás provede Bílá paní,
trasa vede zámeckým parkem.
Jazz rock festival
23. 7. 2016 – Česká Třebová.
Kubánský večer s kapelou
DOS CUBANAS
23. 7. a 20. 8. 2016 – Rychnov nad Kněžnou.
Hudební večer v zahradě Hotelu Panorama.
Noční prohlídky
12. – 13. 8. 2016 – zámek Potštejn.
Nezapomenutelný noční zámecký zážitek.
Neratovské poutní slavnosti
12. - 15.8.2016 - Neratov.
Vrchol neratovského kulturního roku
s duchovním, hudebním a charitativním
programem, řemeslný jarmark, domácí
občerstvení, různé koncerty, Běh naděje.
Mezinárodní setkání sokolníků Opočno
SRPEN
Kulturní léto na farní zahradě
Srpen – Lanškroun.
Cyklus pátečních letních večerů
pro milovníky hudby a dobré zábavy.
Výstava obrazů – Helena Hrušková
Noční strašidelné prohlídky
Festival plný hudby, dobrého jídla a pití.
Ejhle, loutka!
19. – 20. 8. 2016 – Žamberk.
Divadelně – hudební festival.
Ústecká staročeská pouť
13. – 14. 8. 2016 – Ústí nad Orlicí.
91. ročník tradiční Staročeské pouti.
Kunštátský drvoštěp
13. 8. 2016 – Orlické Záhoří.
Mezinárodní dřevařská soutěž,
doprovodný program.
Hudební čtvrtky a filmové pátky
Koncert mladých umělců
Jablofest 2016
5. 8. a 19. 8. 2016 – Letohrad.
Trasa vede zámeckým parkem
ke strašidelné jeskyni, plnění úkolů.
Srpen 2016 – Častolovice.
Výstava obrazů na zámku Častolovice.
Srpen – park Javorka, Česká Třebová.
Koncerty regionálních kapel a večerní promítání.
13. – 14. 8. 2016 – Villa Nova Uhřínov.
Tradiční řemeslný festival
v archeologickém muzeu v přírodě.
5. 8. 2016 - zámek Potštejn.
Kunštátský drvoštěp
Aneta Langerová – Na Radosti 2016
Koncert v rámci turné Na Radosti
za doprovodu kapely a smyčcového
tria v areálu parku.
Den otevřených dveří
Tavení skla dřevem
Pivní slavnosti
20. 8. 2016 – Dobruška.
VI. ročník, bohatý doprovodný program
v Rodinném pivovaru Rampušák.
5. – 7. 8. 2016 – Muzeum
Deštné v Orlických horách.
Prodejní výstava, ukázka řemesel
a výstava ručních prací.
20. 8. 2016 – Choceň.
XV. ročník tradičního letního festivalu
v parku Peliny.
Rychnovský jarmark
Porcinkule a opočenský jarmark
26. – 27. 8. 2016 – Rychnov nad Kněžnou.
6. ročník ukázky tradičních lidových
a uměleckých řemesel.
5. – 7. 8. 2016 – Opočno.
Pouťové atrakce, řemeslné trhy,
historický šerm, loutkové divadlo, koncerty.
Tavení skla dřevem
Mezinárodní přehlídka
folklorních souborů
16. 8. 2016 – Dobruška.
Zahraniční taneční soubory, zábava a tanec.
Rukojmí bez rizika
Noční strašidelné prohlídky Letohrad
26
Představení divadelní hry v Letovisku Studánka.
Hradozámecká noc na hradě
Potštejn – 700. let Karla IV.
Akce konaná k výročí 700. let Karla IV.
Hradozámecká noc
Akce konaná k výročí 700. let Karla IV.
Hradozámecká noc
27. 8. 2016 – zámek Častolovice.
KALENDÁŘ AKCÍ
ZÁŘÍ
Výstava fotografií – Konstantin Korovin
Září 2016 – Častolovice.
Výstava fotografií na zámku Častolovice
Atletický pětiboj
Září 2016 – Olešnice v Orlických horách.
17. ročník atletického pětiboje pro muže i ženy.
Lanškrounská kopa
a městské slavnosti
9. – 10. 9. 2016 – Lanškroun.
48. ročník největší turistické akce
v ČR a dvoudenní městské slavnosti.
Mistrovství ČR v biatlonu
na kolečkových lyžích
10. – 11. 9. 2016 – Letohrad.
Podzimní kytary na hradě
Jabkancová pouť Česká Třebová
LISTOPAD
Advent mezi horami
Listopad – prosinec.
Cyklus adventních koncertů
na česko-polské hranici.
Světýlkování
1. 11. 2016 – Choceň.
XI.ročník soutěžní přehlídky světýlek,
průvod do parku Peliny, malý ohňostroj.
Svatomartinské slavnosti
Swingový festival na zámku
Novinka - historicky „malý Masopust“,
folklórní soubory a lidová řemesla.
Swingový festival na zámku
6. ročník setkání příznivců swingové
a jazzové hudby v areálu Nového zámku.
Medový jarmark
a Vyhlídkové vrcholy
Bohatý kulturní program, jarmark,
pochod po okolí.
Kačenčino loučení s létem
3. 9. 2016 – Deštné v Orlických horách.
Pohádkový les plný překvapení a her pro děti.
Eduard Landa – Vzpomínky
4. – 25. 9. 2016 – Žamberk.
Výstava k 90. výročí narození žamberského
rodáka malíře Eduarda Landy
Hudební festival F. I. Tůmy
XIII. ročník hudebního festivalu.
Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích
Food festival
Velký piknik s dobrým jídlem a pitím
nejen od regionálních producentů
v zeleni zámeckého parku.
Svatováclavské slavnosti
23. 24. 9. 2016 – Dobruška.
Bohatý program s řadou vystoupení,
koncertů či výstav.
ŘÍJEN
Jabkancová pouť
19. 11. 2016 – Česká Třebová.
51. ročník, prodej známé třebovské
pochoutky spojený s kulturním programem.
Tradiční adventní trhy
19. – 20. 11. 2016 – Opočno.
Tradiční akce v Ateliéru Renata.
Vánoční ulička – adventní jarmark
11. ročník vánoční uličky a adventního
jarmarku.
Mezinárodní hudební festival
F.L. Věka
Vánoční jarmark
Mezinárodní setkání sokolníků
Slavnosti perníku
Posvícenská zábava
Rozsvícení vánočního stromu
a Vánoce v muzeu
Dobruška, Opočno a další.
Kulturní akce celého regionu.
5. – 8. 10. 2016 – Opočno.
49. ročník setkání sokolníků, ukázky lovu
s dravci pro veřejnost.
7. 10. 2016 – Kostelecká Lhota.
Přijďte se pobavit a užít si krásný večer
v Hostinci U Hubálků.
27. 11. 2016 – Skuhrov nad Bělou.
Nabídka vánočního zboží od výrobců
a drobných řemeslníků.
Nová akce zámku ve spolupráci
se zámkem Kameniec v Polsku.
27. 11. 2016 – Letohrad.
Tradiční rozsvícení vánočního stromu
na Václavském náměstí.
Cestopisné promítání o Filipínách
12. 10. 2016 – Poštejn.
(od 12. 10. každý třetí týden cestopisné promítání)
Zavítejte na cestopisné promítání a povídání
do Pivovaru Clock.
Den stromů
Celosvětový svátek Dne stromů.
Jazz A Little Otherwise
Mezinárodní jazzový festival Lanškroun
20. 10. 2016 – Lanškroun.
Mezinárodní jazzový festival konaný
v sále zámku.
Světýlkování Choceň
27
PEKLÁK ČESKÁ TŘEBOVÁ
BIKE PARK A TERÉNNÍ KÁRY
KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN
ČESKÁ TŘEBOVÁ
PROVOZ OD ČERVNA DO SRPNA
PROVOZ OD KVĚTNA DO ŘÍJNA
rekreační 25 m dlouhý bazén
s hloubkou
• tratě různé obtížnosti – černá, červená, modrá
dětský bazén s vodními chrliči
a vzduchovou masáží
• skoky a klopené zatáčky
tobogán o délce 80 m
se světelnými efekty
• zapůjčení vybavení – sjezdová kola, integrální přilby
• horské káry – sjezd na 800 m dlouhé sjezdovce
whirlpool
• 2 tratě – Slalomka a SuperG
dvě parní komory
v letních měsících vstup
na venkovní travnatou plochu
provozuje Eko bi s.r.o., www.ekobi.cz
www.bazen‑trebova.cz
www.peklak.cz
U Teplárny 617, 560 02 Česká Třebová
tel.: +420 465 531 060, email: bazen‑[email protected]
Pod Jelenicí 653, 560 02 Česká Třebová
tel.: +420 731 125 800, e‑mail: [email protected]
KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN ÚSTÍ NAD ORLICÍ
AQUAPARK ÚSTÍ NAD ORLICÍ
RELAXACE A ZÁBAVA
ODPOČINEK A ZÁBAVA
Provoz od září do června.
Letní Aquapark s atrakcemi.
Provoz od června do srpna.
C
M
Y
CM
MY
CY
CMY
K
plavecký bazén délky 25 m s hloubkou 105 - 170 cm
tobogán dlouhý 84 m
vířivka pro 5 osob
parní kabiny s teplotou 40˚C a 45˚C
dětský bazén s chrličem a skluzavkou
relaxační centrum
plavecký bazén dlouhý 25 m
dětský bazén s kaskádou,
skluzavkami a vodním hřibem
rekreační bazén
tobogán dlouhý 101 m
skluzavka „Kamikadze“
vodní chrliče
V celém areálu je využívaná technologie slané vody
bez standardního chlórování.
Relaxační centrum v suterénu nabízí velký relaxační bazén
s hydromasáží a vzduchovou masáží, solární louku,
infrasaunu, parní kabinu a mořské akvárium o objemu 1500 l.
Polská 1360, 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: +420 734 353 475, e-mail: [email protected]
www.facebook.com/tepvos, www.bazenusti.cz
další nabídka
služeb:bazén
aquaaaerobic,
aquazorbing,
plavecká
škola
Krytý plavecký
Aquapark
provozuje TEPVOS,
spol.
s r.o.Chobotnice,
- úsek Rekreační služby
kurzy plavání, kondiční plavání, plavání pro těhotné, pronájem plaveckého
www.bazenusti.cz, [email protected]
V Lukách, 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: +420 608 553 305
TURISTICKÉ NOVINY LÉTO – PODZIM 2016
Vydala: Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko – zájmové sdružení právnických osob (IČ: 720 34 459) • Adresa: Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou
Kontakty: tel.: +420 725 921 969, e‑mail: [email protected] • Redakce: kancelář DS OHP, členové a partneři DSOHP • Grafické zpracování, předtisková a jazyková korektura:
Jiří Doležal • Tisk: GOLEMPRESS, s.r.o. • Fotografie: archiv DSOHP, archiv členů a partnerů DSOHP • Distribuce: DSOHP

Turistické noviny - Orlické hory a Podorlicko

Transkript

Podobné dokumenty

Zima 2015 / jaro 2016 - Orlické hory a Podorlicko

Cestování - Senior Pas - slevy a výhody pro seniory

na volný čas a kultura - i

Firemní komunikace

Vážení přátelé, sousedé, občané, lidé místní i

kultura a volný čas sport kulturní centrum česká třebová pro vás

Labská cykLotrasa

Zima 2012 / jaro 2013

Závěrečná zpráva 2006 - Nadace Kutná Hora Památka UNESCO

Zpravodaj web

marianne - Penzion Pastuška

Famtrip report - Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko

Říčky - Ritschka - Říčky v Orlických horách

Katalog k vystave - Dobrís 2007

orlické hory a podorlicko

Na veNkOvě - Orlické hory a Podorlicko

Newsletter Královéhradeckého kraje září 2014

Léto 2011 - Orlické hory a Podorlicko

Zapomenutá historie - Orlické hory a Podorlicko

Jaro / léto 2014 - Orlické hory a Podorlicko

Zima 2014 / jaro 2015 - Orlické hory a Podorlicko

zde