INFOKON - inspirace, inovace, imaginace

Transkript

INFOKON - inspirace, inovace, imaginace
Sborník příspěvků z konference
20. – 21. listopadu 2009
[třetí ročník konference]
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita Brno
Editor sborníku:
Petr Škyřík, [email protected]
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
Programový a organizační výbor konference:
PhDr. Petr Škyřík
PhDr. Michal Lorenz
Mgr. Ladislava Suchá
Mgr. Pavla Kovářová
Bc. Dagmar Chytková
Bc. Pavla Macháčková
Bc. Monika Malečková
Bc. Vojtěch Pilař
Bc. Lukáš Plch
Bc. Šimon Vích
Bc. Adam Vtípil
Bc. Eva Güntherová
Lucie Machová
Marie Zagorová
Web konference
Vojtěch Pilař www.infokon.cz
Sazba, návrh obálky
Bc. Dagmar Chytková
Katalogizace v knize – Národní knihovna ČR
Infokon 2009 (Brno, Česko)
Infokon 2009 : inspirace, inovace, imaginace : 3. ročník konference : Brno,
Česká republika, 20. – 21. listopadu 2009 : sborník příspěvků / P. Škyřík (editor)
– 1. vyd. – Brno : Tribun EU, 2009 – 180 s.
ISBN 978-80-7399-919-3
316.77-027.21 * 37.0:001.895 * 02 * 378 * (062.534)
- informační věda
- inovace ve vzdělávání
- knihovnictví
- vysoké školy – Česko
- sborníky konferencí
316.77 - Informační věda [12]
Za jazykovou a formální správnost příspěvků odpovídají autoři. Vytištěno v
České republice.
ISBN 978-80-7399-919-3
OBSAH
Předmluva
(Petr Škyřík)..............................................................................................4
Antypa neboli „chybami se člověk učí“
(Irma Friedlová)........................................................................................5
E-learningový kurz knihovnické angličtiny
(Eva Žaludová, Magdaléna Filipová) .......................................................10
Portál podpůrných služeb MUNIPORT
(Miroslav Blažek, Lenka Šatavová)..........................................................19
ProInflow
(Tibor Uhrín, Jaroslava Králová, Simona Chudobová) .............................31
TTT IVIG
(Jan Matula, Eva Trochtová, Anna Janíková)...........................................40
Benchmarking programu informační studia a knihovnictví – best isk
(Marek Janík, Lucie Koníčková, Kamil Matula, Lucie Mlýnková)..............47
Studentský Portál beta
(Pavel Neorál, Marcela Trýsková, Jan Matula, Ondřej Honka) ................61
Modul Hot spot projektu Portál
(Ondřej Vlček, Ivana Přibylová)...............................................................68
Kremace nebo recyklace aneb Co s přebytkem informace?
(Marek Timko) .......................................................................................75
Projekt VIAKISK
(Eva Holubcová, Markéta Ilková, Denisa Jílková, Libor Juhaňák,
Kateřina Kantorová, Veronika Rychtová)................................................85
SAR System CZ
(Jiří Zeman, Martina Huječková)...........................................................100
Kurz práce s informacemi
(Dagmar Chytková) ..............................................................................111
Audioknihy.net
(Alžběta Škytová, Lukáš Plch) ...............................................................122
Partneři Konference .............................................................................131
PŘEDMLUVA
„Jinýma očima - novým úhlem pohledu. Novými směry - jinými cestami.
Spolu bludištěm infofantazie.“
INFOKON je celostátní konference, zaměřená na oblast informační
vědy a knihovnictví, která se kaţdoročně koná pod záštitou Kabinetu
informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně. Jsou zde prezentovány především studentské
projekty, ale své místo si najdou i příspěvky akademiků a odborníků
z praxe.
INFOKON je široce zaměřen na INOVACE. Inovace jsou prací na
budoucnosti organizací, součástí jejich strategického řízení, klíčovým
procesem.
INFOKON se snaţí nacházet odpovědi na otázky, kterými se musíme
zabývat namísto „operativy, do nichţ se necháváme denně vtahovat:
o Existuje nějaká vize rozvoje oboru informační studia a
knihovnictví?
o Jaká je naše vize a strategie na její dosaţení? Co musíme udělat
proto, aby naše vize a strategie nezůstaly pouze na papíře?
o Kde se nacházejí nové příleţitosti a jak se jich zmocnit?
o Do jakých oblastí oboru musíme nasměrovat strategické inovace
a investice?
o Kde získat, jak rozvíjet a drţet nejlepší talenty a klíčové lidi
v organizacích?
o Kdo je naším uţivatelem a zákazníkem a jakou novou nebo
odlišnou hodnotu mu můţeme nabídnout?
o V čem můţeme být nejlepší na světě?
„Všechny ideály nepotřebují jen křídla, ale i místo, odkud by mohly
vzlétnout.―
(Ernest Hemingway)
Petr Škyřík
V Brně 21.listopadu 2009
-4-
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ―
ANTYPA NEBOLI „CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ“
Irma Friedlová
Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU, Brno
[email protected]
Abstrakt
Antypa.cz je typografický portál zaměřený na aktuální problematiku
nedodrţování pravidel české hladké sazby. Mottem našeho projektu můţe
být známé „chybami se člověk učí―. Na rozdíl od existujících portálů
zabývajících se typografií chceme upozorňovat na správnou sazbu
především pomocí chyb. Teorii ilustrujeme praktickými ukázkami
nesprávností, včetně vysvětlivek a řešení. Antypa nebude suchou příručkou,
bude výjimečná coby databáze chyb a ukázek, kterak NE. Ve svém
příspěvku poskytnu pozornému čtenáři zajímajícímu se o danou
problematiku odpovědi na tyto otázky: Kdo? Co? Jak? Proč? Pro koho?
Klíčová slova: česká hladká sazba, typografie, typografický portál, guerilla
kampaň.
-5-
1. Kdo?
Projekt realizuje Antypa tým ve sloţení:

Manaţer projektu: Renata Valentová

Asistent manaţera projektu: Petra Pešková

Inţenýr projektu: Zdeněk Zeman

Člen projektového týmu: Irma Friedlová

Člen projektového týmu: Věra Bertha Večeřová

Člen projektového týmu: Ivo Pěta
2. Co?
Projekt Antypa si klade za cíl upozornit veřejnost na typografické
chyby a prohřešky proti pravidlům české hladké sazby, které se
objevují ve všech médiích v takové míře, ţe jiţ často ani jako chyby
nejsou vnímány.
Proto vznikne portál na doméně www.antypa.cz, kde
návštěvník nalezne databázi oblíbených chyb a omylů,
typografické příručky a pravidla, zejména s přihlédnutím ke
specifikům českého jazyka a práce s českými texty. Portál bude dále
obsahovat e-learningové kurzy práce s textem a práce s textovými
editory a také informativní blok o typografii na úrovni estetické.
-6-
Obrázek 1: Logo projektu Antypa
3. Jak?
Součástí vzniklého portálu bude příprava teoretických dokumentů
k problematice typografie, české sazby, gramatiky a správného
vytváření jakéhokoliv druhu dokumentů a textů. Uţivatel tak
nalezne nejen teoreticky zpracovanou problematiku, ale bude moci
získanou znalost porovnat s praktickými ukázkami, které budou
vedle teorie významnou náplní portálu. Antypa.cz bude chtít
zaujmout uţivatele a motivovat ho k přispívání a diskuzi
o problematice typografie.
Další ambicí je navázat spolupráci s odbornými portály, které
v této oblasti jiţ působí, a být jim rovnocenným partnerem. Chceme
ukázat typografii tak, aby byla zajímavá nejen pro znalce tematiky,
ale také pro laiky, moţná typografii trochu jinak.
Práce na daném projektu bude probíhat ve dvou rovinách,
teoretické a praktické. V rámci teoretické části budou pro uţivatele
připraveny příručky o práci s odbornými texty, textovými editory a
sylabus pravidel české sazby. Na část teoretickou bude navazovat
e-learningový kurz, který bude obsahovat všechny výše uvedené
oblasti. V rámci části praktické půjde o vytvoření databáze fotografií
chyb a nesprávností, včetně jejich popisu a vysvětlení.
V komentářích fotografické dokumentace uţivatel zjistí, proč byl
daný objekt označen jako chybný a jaké je správné řešení. Po
naplnění základní databáze kvalitním obsahem bude spuštěn web
a naváţe guerilla kampaň.
Kampaní se chceme dostat do povědomí nejen odborné, ale
také laické veřejnosti, kterou upozorníme na notorické a zdomácnělé
-7-
chyby v praktické typografii. Guerillovou kampaní se pokusíme
nekonformním způsobem upozornit na nedostatky a chyby, které nás
kaţdodenně obklopují. Samolepkami, štítky a razítky opatříme
chyby na plakátech, vývěskách, nástěnkách, výlohách apod.
Počítáme s lidskou zvídavostí, zvědavostí a moţností zjistit na
webu, co ţe na tom plakátu bylo špatně… Součástí označení chyby
bude odkaz na Antypa.cz, kam se lapený zvědavec při nejbliţší
příleţitosti podívá. PR kampaň samozřejmě poskytne informaci
o existenci webu i uţivateli, který jednoduše potřebuje správně
napsat svůj text.
Uţivatel/návštěvník webu bude mít moţnost diskutovat
o prezentovaných jevech a sám také prostřednictvím moderovaného
fóra přidávat své vlastní příspěvky — fotografie chyb a komentáře.
Moderace zajistí administrátorům kontrolu obsahu a moţnost
přípravy komentáře k dané „uţivatelské chybě―. Do projektu se
zájemce zapojí také v modulu e-learningového kurzu, kde načerpá a
ověří své znalosti k dané problematice.
4. Proč?
Lidé se potřebují prezentovat psaným projevem, který dnes vyţaduje
vysokou úroveň jak po stránce pravopisu a pravidel hladké sazby,
tak po stránce formální úpravy. Všichni, kdo vytvářejí texty, ať jiţ
odborného, pracovního, studijního či osobního charakteru, potřebují
znát pravidla a postupy, jak text správně vytvořit. Portál Antypa.cz
nabídne poţadované informace a orientaci v problematice,
soustředěné na jednom místě.
Antypa chce upozornit na typografické chyby, které se
vyskytují všude kolem nás a na které si zvykáme natolik, ţe se pro
nás stávají standardem. Příklady těchto nedostatků vidíme nejen v
propagačních materiálech, na reklamních billboardech a ve výlohách
obchodů, ale setkáváme se s nimi také na akademické půdě —
dokonce i diplomové práce jsou plné typografických chyb a
ošklivostí.
Rádi bychom lidi přiměli tyto chyby začít vnímat a v ideálním
případě se jich nedopouštěli. Věříme, ţe je to jedna z moţných cest
k nápravě. Přínosem projektu by tak mohla být lépe informovaná
veřejnost, potaţmo estetičtější, oku lahodící psaný projev.
-8-
5. Pro koho?
Projektem se chceme obrátit na všechny, kteří pracují s psaným
slovem — tedy studenty, ţáky a populaci v produktivním věku.
Portály na českém internetu zabývající se problematikou typografie
jsou zaměřeny převáţně na odbornou veřejnost a uţivatele, kteří tyto
informace aktivně vyhledávají. Antypa.cz zacílí na běţnou veřejnost
a uţivatele, kteří nejsou primárními zájemci o tuto problematiku.
Svou pozornost budeme směřovat na studenty — zejména na
ty, kteří píší své závěrečné práce (ale i ročníkové a seminární práce)
a budeme jim poskytovat informace, jak pracovat s rozsáhlým
textem, jak jej vhodně strukturovat, čeho se vyvarovat a jak by měl
takový dokument před odevzdáním vypadat. Obrátíme se také na
populaci v produktivním věku — na veřejnost, která pracuje s texty
a píše texty. Zaměříme se na všímavé — ty, kteří si všimnou naší
kampaně a zapojí se upozorňováním na chyby. Ideální účastník
našeho projektu se stane aktivním přispěvatelem a spoluautorem
webu Antypa.cz.
6 Závěr/Diskuse
Chceme lidem vysvětlit, co, kde a proč psát, a ukázat, ţe tato
pravidla mají svůj smysl. Chceme, aby se lidé naučili pracovat
s textovými editory, dokázali vybrat písmo a zamysleli se nad
úpravou dokumentu, který tvoří. Chceme, aby diplomové práce
vypadaly esteticky a kvalitní obsah nebyl zabalen nechutnou
úpravou.
Věříme, ţe výsledek našeho snaţení (webový portál
www.antypa.cz) najde své uţivatele a přispěje k šíření pravidel
hladké české sazby.
Literatura
[1] KOČIČKA, Pavel a BLAŢEK, Filip. Praktická typografie.1.
Vyd. Praha : Computer Press, 2000. 288 s. ISBN 80-7226-3854.
[2] Typomil.com – písmo a typografie [online]. Cit. 2009-11-24.
Dostupné z: <http://typomil.com/index.htm>
[3] Root.cz [online]. Cit. 2009-11-24. Dostupné z:
<http://www.root.cz/clanky/strucny-uvod-do-typografie/>
-9-
E-LKA JE SKVĚLÁ UČITELKA
E-LEARNINGOVÝ KURZ KNIHOVNICKÉ
ANGLIČTINY
Eva Ţaludová, Magdaléna Filipová
[email protected], [email protected]
Abstrakt
E-learningový kurz knihovnické angličtiny e-LKA je rozvíjející se
studentský projekt, zaštítěný Kabinetem informačních studií a knihovnictví
na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Cílem projektu je
vytvoření e-learningového kurzu angličtiny pro zaměstnance městských
knihoven kolem 10000 obyvatel a univerzitních knihoven v Jihomoravském
kraji. Kurz cílí na schopnost knihovníků pouţívat angličtinu v běţných
situacích na pracovišti. Týká se to např. komunikace s uţivateli ze zahraničí
nebo orientace v základní knihovnické terminologii a sluţbách.
Klíčová slova: e-learning, angličtina, knihovny, knihovníci, vzdělání
Obrázek 1: Logo projektu e-LKA
- 10 -
1. Úvod
1.1 Představení projektu
Projekt e-LKA si klade za cíl vytvořit kvalitní e-learningový kurz
angličtiny pro knihovníky. Angličtina je nejrozšířenější světový
jazyk a schopnost jejího praktického pouţívání se v dnešní době
stává nutností, zvláště pro zaměstnance v informačních sluţbách.
Z praxe se nám potvrdilo, ţe mnoho knihovníků, kteří obdrţeli dotaz
v angličtině, vůbec nebylo schopno reagovat. Proto představuje
projekt e-LKA skutečný přínos a jeho realizace je nanejvýš
potřebná.
Projekt je zacílen na městské a univerzitní knihovny
v Jihomoravském kraji. U městských knihoven se zaměřujeme na
města, která mají kolem 10000 obyvatel nebo také na menší města,
která jsou turisticky atraktivní a můţe zde být větší výskyt anglicky
komunikujících osob. Tým e-LKA zatím vybral 15 měst, která
odpovídají stanoveným kritériím. Jedná se o města – Blansko,
Boskovice, Ivančice, Kuřim, Tišnov, Mikulov, Břeclav, Hodonín,
Kyjov, Stráţnice, Veselí nad Moravou, Slavkov u Brna, Vyškov,
Moravský Krumlov a Znojmo. Knihovny ve zmíněných městech
budou cíleně oslovovány. V případě zájmu se do kurzu mohou
přihlásit i zaměstnanci knihoven jiných měst. Univerzitní knihovny
budou v daném kraji osloveny všechny.
Projekt e-LKA je primárně určen referenčním knihovníkům,
jejichţ znalost angličtiny se pohybuje na úrovni falešný začátečník.
V současné době jednáme s moţným partnerem projektu –
Moravskou zemskou knihovnou. Přály bychom si, aby knihovna
zaštítila náš projekt jiţ v průběhu jeho vzniku, poskytla nám zázemí,
pomohla s propagací a převzala projekt po jeho dokončení.
1.2 Představení týmu
Projekt e-LKA realizují studentky navazujícího magisterského
programu oboru Informační studia a knihovnictví na Filozofické
fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Sedmičlenný tým jiţ pracuje
podle vytvořeného harmonogramu tak, aby byt vytvořen hodnotný
kurz, který nejdříve projde testovací a následně finální verzí.
Členky týmu projektu e-LKA:
- 11 -
Bc. Pavla Lichnovská - je hlavním koordinátorem projektu. Dále
zastává v realizačním týmu roli pedagoga, coţ znamená, ţe se podílí
na výběru a tvorbě e-learningových materiálů, stanovení osnov
kurzu a provádění úprav.
Bc. Lenka Janská – zastává také roli pedagoga. Zde uplatní své
zkušenosti ze zaměstnání, kde působí jako učitelka angličtiny na
základní škole.
Bc. Eva Karberová – zastává funkci technika. Jejím úkolem je
vytváření e-kurzu, vkládání hotových materiálů a natáčení video
materiálů.
Bc. Eva Ţaludová - je dalším technikem projektu. Pro e-LKU
vyuţije svých zkušeností a znalosti prostředí městské knihovny, kde
působí jako organizátor kulturních akcí v rámci komunitní role.
Bc. Magdaléna Filipová – je administrativním pracovníkem.
Vypomáhá s klíčovými aktivitami ostatních členek a je zodpovědná
za sběr a editaci materiálů pro kurz.
Bc. Renáta Domoráková - v týmu zastává roli „PR pracovníka―.
Jejím úkolem je prezentace a propagace projektu na veřejnosti a
kontakt s odbornou veřejností. Zde zúročí své zkušenosti vedoucí
městské knihovny s pověřenou funkcí.
Bc. Barbora Sedláčková - je metodikem projektu. Podílí se na
tvorbě materiálů a zabývá se formou a obsahovou vyrovnaností
jednotlivých modulů. V této roli úplatní osobní zkušenosti
z pracoviště, kde působí jako lektorka angličtiny na jazykové škole.
2. Současná situace
Knihovny v celé České republice plní nezastupitelnou funkci
ve vzdělávacím procesu – poskytují rešeršní a informační sluţby.
Nemělo by se zapomínat na to, ţe je nutné zaměstnance knihoven
neustále vzdělávat, aby mohli práci na svých pozicích vykonávat
skutečně plnohodnotně. Pokud byla výuka jazyků v knihovnách
doposud nějak realizována, tak jen prostřednictvím soukromých
lektorů, jazykových škol nebo obecně zaměřených on-line kurzů.
Velkou výhodou kurzu e-LKA je jeho zaměření na angličtinu
pouţívanou přímo v knihovnické praxi. Přinese účastníkům skutečné
obohacení o znalosti, které reálně vyuţijí ve své práci a pomůţe jim
- 12 -
zvládnout situace, pro tento druh pracoviště typické. Elektronická
podoba kurzu umoţní efektivní výuku i pro časově zaneprázdněné
bez ohledu na místo jejich bydliště. e-LKA nabídne rychlé, moderní
a skutečně efektivní zdokonalení knihovníků v anglickém jazyce,
které zvýší moţnosti jejich uplatnění.
3. E-learning
Jedná se o velmi moderní a specifický způsob vzdělávání s vyuţitím
informačních a komunikačních technologií. Je vyuţíván především
lidmi, kteří nemohou být z jakéhokoli důvodu ve stejný čas na
stejném místě.
On-line kurz nevzniká pouhým převodem textu do
elektronické podoby. Učivo je studentům předkládáno
i prostřednictvím multimediálních komponent, jako např. audio,
grafika nebo video. On-line kurz by měl být dynamický, interaktivní
a měl by účastníky motivovat ke studiu. Těţiště výuky by se mělo
přesunout z pasivní četby dlouhého studijního materiálu do aktivních
činností, které se stanou hlavním zdrojem získávání vědomostí. Je
také ţádoucí, aby on-line kurz umoţňoval interaktivní zpětnou
vazbu, kooperativní a kolaborativní práci studentů a diskuse
(Vejvodová, 2004).
4. Popis realizace projektu
4.1 Analýza prostředí
Před samotnou realizací kurzu bylo nutné analyzovat prostředí a na
základě výsledků upřesnit obsah kurzu. Tuto aktivitu se týmu jiţ
podařilo splnit.
Nejprve jsme v rámci monitoringu situace rozeslaly zhruba do
40 knihoven anglický e-mail. Jednalo se o fiktivního uţivatele, který
se jednoduchou formou dotazoval na výpůjční dobu a moţnosti
registrace do knihovny. Z dotázaných knihoven jich reagovalo jen 5,
coţ potvrdilo hypotézu, ţe anglická komunikace (byť písemná) je
pro knihovníky velkou překáţkou.
Následně jsme vytvořily dotazník v elektronické podobě,
abychom zjistily, jak celý projekt zacílit. Dotazník jsme rozeslaly do
městských, krajských, vědeckých a univerzitních knihoven v celé
ČR. Zjišťovaly jsem, jaký zájem knihovny o kurz projeví, jakou
- 13 -
jazykovou úroveň budou nejčastěji poţadovat, kolik času by byli
účastníci ochotni kurzu věnovat a o jaká témata by měli zájem.
Výsledky šetření u vybraných otázek:
Jaký je typ Vaší knihovny?
Obrázek 2: Výsledky dotazníkového šetření
Setkáváte se s dotazy v angličtině?
- 14 -
Měla by Vaše instituce zájem o e-learningový kurz oborové
angličtiny pro zaměstnance?
Jaká je úroveň angličtiny zaměstnanců, kteří by o kurz mohli
mít zájem?
- 15 -
Kolik času byste byli ochotni věnovat týdně e-learningovému
studiu angličtiny?
Kurz jsme nakonec zacílily na městské knihovny kolem 10000
obyvatel a na univerzitní knihovny v Jihomoravském kraji. Zatím
plánujeme 8 modulů (tedy 8 týdnů):
1. „Vítejte v knihovně“ (úvodní modul)
2. „Kniha“
3. „Knihovna“
4. „Čtenář“
5. „Sluţby knihovny“
6. „Vyhledávání informací“
7. „Konference“
8. „Rekapitulace kurzu, test“ (závěrečný modul)
4.2 Příprava a sběr materiálů
Podstatou této dlouhodobé činnosti je organizovaný sběr informací
pro tvorbu studijních materiálů. Mezi činnosti v rámci této
aktivity patří rešerše literatury, studium literatury a vybraných
e-learningových kurzů. Výstupem aktivity bude soubor podkladů pro
tvorbu jednotlivých studijních materiálů.
- 16 -
4.3 Publicita
Významnou činností je publicita a propagace projektu. V rámci
této aktivity budou vytvořeny prezentační materiály (logo, letáky,
samolepky, propisky), které budou pouţity na konferencích
(zatím INFOKON – Brno, Knihovny současnosti 2010 – Seč
u Chrudimi). Dále také dojde k propagaci v časopisech (Čtenář,
Duha, Ikaros, Inflow). Jiţ jsou zaloţeny i webové stránky projektu
(http://www.e-lka.webnode.cz), kam budou postupně vkládány
informace a také odkaz na kurz. Cílová skupina bude oslovována
elektronickou poštou.
4.4 Tvorba, testování a spuštění kurzu
Kurz vytvoříme v prostředí moodle. Tato aktivita zahrnuje tvorbu
textových a interaktivních studijních materiálů a také natáčení a
úpravu videí. V březnu 2010 bychom měly kurz dokončit a spustit
testovací verzi. Následně budou opraveny zjištěné chyby a upraveny
nevyhovující části. Ke spuštění finální podoby kurzu by mělo dojít
v dubnu aţ květnu 2010.
5. Rozpočet projektu
Jelikoţ je e-LKA studentský projekt, počítáme s finanční podporou
Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity.
Z této částky plánujeme zajistit vzdělávání týmu, nákup sluţeb,
nákup technického materiálu a kancelářských potřeb, dopravu a také
propagaci projektu.
Tým také zvaţuje moţnost podání grantu v rámci projektu
VISK 2 na mimoškolní vzdělávání knihovníků. Důvod zatím
nejistého postoje je skutečnost, ţe výsledky výběrového řízení
budou zveřejněny aţ v březnu roku 2010. V tom případě, ţe by se
komise rozhodla projektu e-LKA poţadovanou částku poskytnout,
by byly prohloubeny a zkvalitněny některé aktivity, především
technická úroveň a propagace projektu.
6. Závěr
E-learningový kurz e-LKA nabídne knihovníkům výuku angličtiny
zaměřenou přímo na knihovnickou praxi. Můţe výraznou mírou
- 17 -
přispět ke zkvalitnění knihovnické práce a zvýšení prestiţe
samotného oboru. Celý tým e-LKA doufá, ţe jeho dlouhodobá a
kvalitní práce bude oceněna a knihovníci v cíleném Jihomoravském
kraji budou kurz plně vyuţívat.
7. Pouţitá literatura
[1] VEJVODOVÁ, Jana. Metodická příručka pro autory on-line
kurzů. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2004
- 18 -
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB MUNIPORT
PORTÁL PODPŮRNÝCH SLUŢEB
MUNIPORT
Miroslav Blaţek, Lenka Šatavová
[email protected]
Abstrakt
Příspěvek se zabývá popisem situace na poli podpůrných sluţeb
v rámci českých a zahraničních univerzit, dále strukturou, ze které se
systémy podpory studentů skládají a spektrem sluţeb, které zahrnují.
V dnešní době je jiţ implementace informačních technologií do ţivota
studentů a chodu univerzity natolik běţná a rozsáhlá, ţe on-line
podpora je jednou z moţností, jak uspokojit stále se zvyšující nároky
studentů. Součástí příspěvku je také nástin budoucí tvorby portálu
podpůrných sluţeb Muniport, který vzniká jako studentský projekt
v rámci předmětu Aplikační seminář.
Klíčová slova
Portál podpůrných sluţeb, studentská podpora, online podpora,
podpůrné sluţby, terciální vzdělávání
- 19 -
Obrázek 1: Logo projektu
1. Stručné představení projektu
Portál podpůrných sluţeb Muniport navazuje na soudobý trend
ve vyšším vzdělávání, jenţ spočívá ve virtuální integraci sluţeb
Masarykovy Univerzity. Muniport bude usilovat o shromáţdění
odkazů na pokud moţno všechny podpůrné sluţby poskytované
fakultami, pracovišti a dalšími orgány MU a tyto sluţby
soustředí do jednoho uţivatelského rozhraní. Cílem je soupis a
následná přehledná kategorizace sluţeb vedoucí ke snadné
a rychlé orientaci uţivatele a ke kvalitnímu vyhledání
poţadovaných sluţeb. Důraz bude kladen na dodrţení zásad
pouţitelnosti a přístupnosti portálu, přičemţ bude přihlédnuto
k poznatkům z oblasti informační architektury. Cílovou
skupinou portálu jsou studenti MU, zejména ti z prvních
ročníků. Dále pak zaměstnanci univerzity a zájemci o studium
na univerzitě.
1.1 Realizátoři:
1. manaţerka projektu: Bc. Lenka Šatavová
2. analýza a sběr dat: Bc. Miroslav Blaţek
3. marketing a PR: Bc. Petr Hloušek
4. udrţitelnost: Bc. Eva Husáková
5. lasifikace a informační architektura webu: Bc. Jan Punčochář
Pokud selţeme, a my selháváme, velice často můţete vystopovat
selhání aţ zpět ke skutečnosti, ţe jsme se stali aţ příliš
zaměřenými na svoje vnitřní zájmy. Příliš jsme přemýšleli
o tom, co je dobré pro univerzitu a zapomínali jaké to je být
studentem. Nakonec není to o nás. Je to o nich.
Les Watson
- 20 -
2. Vznik podpůrných sluţeb
V poslední době lze, zvláště na západoevropských a amerických
univerzitách, sledovat určitý posun v přístupu ke vzdělávání
studentů. Počet studentů se velkou měrou v posledních několika
letech zvyšuje a ze vzdělávání zaměřeného na úzkou elitu se
stává vzdělávání dostupné takřka pro všechny potenciální
zájemce. Přitom však existuje vůle a potřeba jednat s kaţdým
studentem zvlášť, přistupovat ke kaţdému jako k individuální
bytosti, která má specifické nároky. Dochází také k zvyšování
poţadavků studentů, kteří očekávají při svém studiu od
univerzity plnou podporu a flexibilitu. Studenti často
neshledávají akademické prostředí jako uţivatelsky přívětivé.
Podle Les Watsona je potřeba přístup zaloţený raději na
sjednocování do jednoho celku, hledající součinnost a
propojování jednotlivých aktivit, a který spojuje zdroje
(a majitele zdrojů) v běţný zájem o transformaci zkušeností
studenta. V oblasti podpory studentů popisuje Watson tři
významné sloţky, které jsou základem přístupu zaloţeném na
slučování sluţeb v jeden celek.
-
Personál pracující ve sluţbách
-
Technologie
-
Fyzické a virtuální prostředí, které vytváříme1
Propojením těchto tří sloţek by mělo vzniknout
multifunkční centrum, které slouţí k podpoře studentům a
zaměstnancům dané univerzity, disponuje rozsáhlým souborem
sluţeb od přístupu k ICT po pořádání přednášek a konferencí.
1
WATSON, Les. It's not about us: it's about them. In Transformative Learning
Support Models in Higher Education : Educating the whole student. London :
Facet Publishing, 2008. s. 3-18.
- 21 -
Obrázek 2: Výzkum z univerzity v New Delhi
A) spokojenost při přijetí
B) správné odpovědi na otázky studentů
C) nabídka aktivit po přijetí
D) sluţby pracovního nasazení (problémy)
E) sluţby spojené se zkouškami
F) nároky na podporu informačních technologií
G) zlepšení v existujícím systému
H) přístup personálu ke studentům
I)
dostupnost mediálního vybavení
Očekávání studentů ohledně technologií nabízených
vysokými školami jsou velmi vysoká. Coţ je důleţité, tato
očekávání jsou obecně spojená s osobními technologiemi
orientovanými na sluţby spíše neţ na ty, které jsou zaloţené na
kontrole a přístupu uzavřených systémů, které v současné době
poskytujeme.2
V posledních letech můţeme pozorovat trend, kdy
západní univerzity reagují na potřeby studentů vznikem
nejrůznějších center podpůrných sluţeb, které ať uţ se nazývají
2
Watson str. 12
- 22 -
Student Support Service, Student based service nebo Learner
support service, mají vţdy za úkol nabízet studentům plnou
podporu při jejich působení na univerzitě.
Mezi významné průkopníky patří zejména Learning
Gateway Cumbria, která je charakteristická propojením
technology-rich fyzického prostoru se specializovaným
personálem, určitou obdobou studentských poradců a především
je známá díky propracovanému systému poskytovaných on-line
sluţeb. Stránky Learning, information and student services,
které jsou integrální součástí webu Univerzity of Cumbria,
poskytují poměrně inspirativní příklad portálu, který se snaţí
plně uspokojit moţné nároky studenta.
2.1 Co to jsou podpůrné sluţby
Základní kameny neakademické podpory studentů univerzity se
podle Alana Taina z UK Open University skládají
z poskytování informací, zkoumání problémů a navrhování
řešení, poskytování zpětné vazby jednotlivcům na
neakademické schopnosti a dovednosti, z praktické pomoci při
studiu, z uvádění důkazu pro financování, psaní osvědčení,
z propagací změn uvnitř univerzity ku prospěchu studentům a
z administrativní organizace podpory studentů.
Jako čtyři základní oblasti podpůrných sluţeb uvádí B.
K. Somayajulu a Tata Ramakrishna z Indira Gandhi National
Open University3 tyto:
1) Organizace a údrţba oblastních a studijních center
(Establishment & Maintenance of Regional/Study Centres)
2) Informačni sluţby (Information Services)
3) Sluţby před přijetím (Pre-admission services)
4) Sluţby po přijetí (Post-admission services)
3
SOMAYAJULU, B. K., RAMAKRISHNA, Tama. Distance and Learner
Support Services : Current Trends and Prospects [online]. [200-?] [cit. 2009-1117]. Dostupný z WWW: <http://wikieducator.org/images/0/08/PID_25.pdf>.
- 23 -
V zásadě se dá říci, ţe jak rozsáhlé je spektrum
individuálních poţadavků studentů, tak rozsáhlé (ovšem
v jistých reálně proveditelných mezích) by mělo být spektrum
sluţeb, jenţ tyto poţadavky budou uspokojovat.
2.1.1 Podpůrné sluţby on-line
Podpůrné sluţby studentům zdaleka nemusí být nabízeny pouze
prostřednictvím tzv. face-to-face komunikace4. Univerzitní web
můţe pokrývat řadu poţadavků, kvůli kterým není nutná
diskuze studenta s odborným personálem. Vzhledem k počtu
studentů dnes nejsou osobní konzultace kvůli běţným
problémům moţné. Webový portál nabízí východisko, kdy
z neúnosného one-to-one přístupu přichází s mediálním
vztahem typu one-to-many. Mezi další nesporné výhody patří
mimo mnoţství oslovených studentů také čas (student si sám
vyhledá informaci kdykoliv) a objem nabízených informací.
2.2 Portál podpůrných sluţeb
Cílem tohoto projektu je vytvořit portál v duchu zahraničních
Student Support Services, kde by z jednoho rozhraní byly
přístupné odkazy na všechny sluţby, které univerzita poskytuje
a které můţe student při svém působení na univerzitě
potřebovat. Vyhledávání na tomto portálu by mělo být
jednoduché, intuitivní a efektivní. Tvorba kategorizace a třídění
jednotlivých sluţeb bude stěţejní pro efektivní vyhledávání a
tím i pro úspěšnost projektu. Samozřejmě je třeba kalkulovat
s určitou časovou náročností při tvorbě kategorizace. Muniport
bude disponovat širokým rozsahem sluţeb, od osobních,
praktických aţ po akademické.
2.3 Mezi/národní kontext
V České republice zatím nelze pozorovat vznik ucelených
systémů podpůrných sluţeb tak, jak je známe např. z Britských
4
FAZIO, Teresa De, GILDING, Anthony, ZORZENON, Guido. Student
Learning Support in an Online Learning Environment [online]. [200-?] [cit.
2009-11-17]. Dostupný z WWW:
<http://www.ascilite.org.au/conferences/coffs00/papers/teresa_defazio.pdf>.
- 24 -
univerzit. Sloţku prostoru do určité míry suplují univerzitní
knihovny, personální sloţka je zastoupena nejrůznějšími
skupinami studentských poradců a studijních oddělení.
Virtuální podpora v takové míře, jaká je přímo na stránkách
zahraničních univerzit, v tuzemsku neexistuje vůbec.
Projekt Muniport se zaměřuje pouze na virtuální podporu
studentů. Není v našich silách vytvořit nový multifunkční
fyzický prostor, který by zahrnoval výše zmíněné tři sloţky.
Realizací podpůrných sluţeb ve virtuálním prostředí se chceme
přiblíţit stavu, který je v současnosti aktuální na zahraničních
univerzitách.
Jako inspirativní webové stránky bychom rádi zmínili
především tyto:
Obrázek 3: University Of Cumbria. Na první pohled vyniká
poměrně stručným, přehledným a jasným rozdělením. V horní
- 25 -
liště se v několika úrovních nachází celá síť nabízených sluţeb
a odkazů.
Obrázek 4: The University Of Sheffield. Rozdělení spíše podle
fakult neţ podle sluţeb, ovšem docela zajímavé jsou stručné
charakteristiky jednotlivých sluţeb.
- 26 -
Obrázek 5: University Of St Andrews. Vyniká zejména svoji
rozsáhlostí a komplexitou. Pokud je „sluţba― jiţ reprezentována
nějakou institucí, agendou, která má svůj vlastní web apod.,
vede odkaz přímo tam, zatímco v opačném případě jsou stránky
vytvořeny právě tvůrci portálu. Nechybí i odkazy na běţné
adresy (doktoři) i jiné portály. Jednotlivé stránky se liší podle
toho, jaký typ sluţby nabízí. Obsah webu proniká i zcela mimo
akademickou sféru. Vzniká ucelený systém.
2.4 Analýza stavu podpůrných sluţeb na MU
Na Aplikačním semináři, kde jsme poprvé představovali, byť
ještě zcela v hrubých obrysech, náš projekt, zazněl poměrně
relevantní dotaz typu „To chcete suplovat IS (potaţmo stránky
univerzity)?―. Stálo by tedy za to, zkusit provést drobnou
analýzu stránek univerzity a podívat se, jakým způsobem jsou
nejrůznější sluţby studentům nabízeny.
Základní rozcestník na stránkách www.muni.cz nabízí
osm kategorií, z nichţ nejblíţe naší představě je podle názvu
pravděpodobně mnoţina „sluţby a informační zdroje―. Jak jiţ
- 27 -
ale název a ostatně i čtyři z pěti hlavních kategorií (informační
systémy, knihovny a studovny, poskytování informací,
informační zdroje mimo MU) umístěných na těchto stránkách
prozrazují, jedná se spíše informační zdroje, neţli o sluţby.
Mimo trochu nejasnou a zcela povrchní kategorizaci odkazů je
zjevná i značná neúplnost. Třídění nepokrývá celé spektrum
poţadavků, které by mohl student klást. Celková struktura této
stránky je značně plochá a končí u odkazů, které vedou zpět na
stránky univerzity či na další primární zdroje informací ke
studiu typu databáze či knihovny, případně na nějaké další
informační systémy, například ELF (který v mnoţině „sluţby a
informační zdroje není paradoxně vůbec zahrnut) apod. Zcela
chybí odkazy na vzdělávání mimo tradiční výuku a odkazy
uspokojující potřeby studentů, které se přímo netýkají
vzdělávacího procesu.
Několik zajímavých odkazů se dále nabízí v kategorii
studium. Mimo nejrůznější odkazy týkající se převáţně
vzdělávání se zde nachází i mnoţina „Sluţby studentům―, která
nabízí pouze čtyři odkazy (např. koleje a menzy). Dle našeho
názoru student nemá potřebu znovu se na tento rozcestník
vracet.
To ovšem neznamená, ţe by se odkazy na nejrůznější
sluţby na webu muni.cz vůbec nenacházely. Většina z nich se
ovšem nachází aţ na konci dlouhé cesty, která začíná například
odkazem na jinou fakultu, kde však musí uţivatel často
vyhledávat znovu od začátku. Řada důleţitých odkazů se na
stránkách samozřejmě vyskytuje, ovšem cesta za nimi bývá
dlouhá a v některých případech vyţaduje značné úsilí. Chybí
jasná kategorizace a třídění a proto se stává, ţe poţadovaný
odkaz nalezneme pouze díky náhodě.
2.5 Popis portálu
V rámci projektu chceme vytvořit jednotný, dobře
pouţitelný, přístupný, intuitivní portál usnadňující orientaci
studentů v podpůrných sluţbách Masarykovy univerzity.
Vzhledem k tomu, ţe na Masarykově univerzitě nestudují pouze
studenti hovořící českým jazykem, bude portál i v anglické
verzi. Bude se jednat o jednoduchý rozcestník, který bude
- 28 -
obsahovat stručné informace a odkazy na konkrétní sluţby MU.
Rozcestník by měl díky pouţití minimalistického, přehledného
návrhu designu a kategorizace obsahu poskytovat maximálně
hodnotné sluţby. Po zmapování současné situace utvoříme
klasifikaci sluţeb podle trendů informační architektury. Cílem
je dosáhnout vysoké pouţitelnosti a přístupnosti portálu. Tyto
vlastnosti budou zajištěny prostřednictvím uţivatelského
testování a následných modifikací. Nezbytná bude jistá míra
integrace do univerzitního prostředí. Portál by měl být umístěn
v subdoméně univerzitní domény muni.cz. Na univerzitních
webech bude umístěn dostatečný počet zpětných odkazů.
Nejnáročnější část projektu však nastane po vytvoření
portálu, kdy bude nutné zajistit dostatečnou publicitu a
propagaci. Dále je nutno zajistit dlouhodobou udrţitelnost
projektu.
Celkovým výstupem bude portál, na kterém nejen
studenti naleznou kvalitní přehled dostupných podpůrných
sluţeb Masarykovy univerzity.
3. Závěr
Projekt Muniport se snaţí následovat současný trend vytváření
podpůrných vzdělávacích sluţeb, který můţeme pozorovat na
zahraničních univerzitách. Muniport se bude snaţit o zvýšení
komfortu studentů při jejich působení na Masarykově
univerzitě, a to formou vytvoření virtuálního prostředí, kde
budou z jednoho rozhraní dostupné veškeré sluţby, které
Masarykova univerzita studentům poskytuje. Portál bude
zahrnovat rozmanité spektrum sluţeb, od projektů vznikajících
na jednotlivých katedrách, přes akce pro studenty prvních
ročníků aţ po návody, jak ţádat o stipendia.
Nesnaţíme se o vytvoření konkurenčního portálu ani
o suplování univerzitního webu muni.cz, usilujeme jeho
doplnění a rozšíření. Naopak doufáme, ţe jiţ plně zaběhnutý
Muniport vezme Masarykova univerzita pod svá křídla.
- 29 -
Literatura:
[1] FAZIO, Teresa De, GILDING, Anthony, ZORZENON,
Guido. Student Learning Support in an Online Learning
Environment [online]. [200-?] [cit. 2009-11-17]. Dostupný
z WWW:
<http://www.ascilite.org.au/conferences/coffs00/papers/ter
esa_defazio.pdf>.
[2] SOMAYAJULU, B. K., RAMAKRISHNA, Tama.
Distance and Learner Support Services : Current Trends
and Prospects [online]. [200-?] [cit. 2009-11-17].
Dostupný z WWW:
<http://wikieducator.org/images/0/08/PID_25.pdf>.
[3] WATSON, Les. It's not about us: it's about them. In
WEAVER, Margaret. Transformative Learning Support
Models in Higher Education : Educating the whole
student. London : Facet Publishing, 2008. s. 3-18.
- 30 -
PROINFLOW: ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
ProInflow
ČASOPIS PRO INFORMAČNÍ VĚDY
Tibor Uhrín, Jaroslava Králová, Simona Chudobová
[email protected];[email protected];
[email protected]
Abstrakt
Obsahem příspěvku je představení projektu, jehoţ cílem bude vytvoření
elektronického odborného recenzovaného časopisu z oblasti informačních
věd. Budou zde přiblíţeny vize a poslání časopisu a současný stav
projektu. Časopis bude transdisciplinárně zaměřený a bude usilovat
o mezinárodní přesah. Jedním ze záměrů projektu bude propojení českého
a slovenského prostředí v rámci oboru. Smyslem projektu bude vytvoření
prostoru slouţícího odborné diskusi v rámci oboru, který dle našeho
názoru v současnosti v našem prostředí chybí.
Klíčová slova: ProInflow, Časopis pro informační vědy, recenzovaný
časopis, informační věda
- 31 -
1. Úvod
Časopis pro informační vědy je elektronické periodikum, které
vzniká v rámci projektu v předmětu Aplikační seminář. Vytváří jej
skupina studentů z oboru Informačních studií a knihovnictví na
Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Časopis vzniká jako
reakce na potřebu odborného recenzovaného periodika z oboru
informačních věd, který v našich podmínkách chybí. Přestoţe lze
u nás nalézt mnoţství periodik z této tematické oblasti, často jsou
to časopisy zaměřené především na knihovnictví a informační věda
bývá pak spíše jen jakýmsi doplňkem. Postrádáme v našem
prostředí účinný nástroj odborné komunikace, který by
představoval trvalý a vysoce kvalitní zdroj informací. Časopis
bude nabízet prostor, v němţ se vynikající myšlenky našich
odborníků ale i studentů budou střetávat, aby zrodily nové poznání,
aby posunovaly hranice našeho oboru. Chceme pro tuto skupinu
lidí vytvořit prostředí, v němţ budou moci vzájemně konfrontovat
své myšlenky, kde budou moci publikovat kvalitní texty, ale i
čerpat zajímavou inspiraci.
1.1. Realizační tým
Realizační tým je tvořen studenty prvního ročníku navazujícího
magisterského studia Informačních studií a knihovnictví. Jedná se
o Bc. Simonu Stolařovou, Bc. Simonu Chudobovou, Bc. Jaroslavu
Královou, Bc. Šimona Vícha, Bc. Tibora Uhrína a Bc. Adama
Vtípila. Role v týmu byly rozděleny následujícím způsobem:
Jméno
Role
Bc. Simona Chudobová
Marketingová manaţerka
Bc. Jaroslava Králová
Zabezpečení vnějších poţadavků na
časopis
Zabezpečení autorsko-právních aspektů
- 32 -
Bc. Simona Stolařová
Koordinátorka projektu
PR projektu
Kontaktní osoba
Bc. Tibor Uhrín
Poradce pro vnitřní otázky
Redaktor
Bc. Šimon Vích
Finanční poradce
Projektový poradce
Bc. Adam Vtípil
Manaţer technické podpory
Tabulka 1: Realizační tým 1
Dále byly vytvořeny pozice, jejichţ hlavní pracovní náplní je
projekt zaštiťovat a poskytovat podporu a kontrolovat průběh a
realizaci projektu.
Jméno
Pozice
Mgr. Ladislava
Suchá
Garant
Bc. Edita Vališová,
DiS.
Supervizor
PhDr. Michal Lorenz
Konzultant z KISKu
Tabulka 2: Realizační tým 2
2.
Recenzovaný časopis
Recenzovaný časopis je zvláštním typem odborného periodika.
Jeho obsah tvoří původní vědecké texty. Kvalita obsahu je zde
zajišťována recenzenty na základě anonymního recenzního řízení.
- 33 -
TDKIV recenzovaný časopis definuje takto: „Odborná periodická
publikace, která prošla před vydáním recenzním řízením, to
znamená, ţe po přijetí do redakce recenzenti nezávisle na sobě
vypracovali k jednotlivým článkům odborné posudky, na jejichţ
základě autoři upravili své články do konečné zveřejněné podoby.―
[1]
2.1. Recenzní řízení
Recenzní řízení probíhá pravidelně před vydáním kaţdého čísla
časopisu. V první fázi procesu autoři posílají své články redakci
časopisu. Ta následně oslovuje recenzenty, kteří jsou odborníci pro
tematickou oblast, do které konkrétní článek spadá. Tito odborníci
bývají zpravidla dva. Recenzní řízení probíhá anonymně, jména
recenzentů nejsou veřejnosti ani autorům známa. Zároveň
recenzenti v průběhu posuzování netuší, kdo je autorem
hodnoceného článku. Po kritickém posouzení článku vypracují
recenzenti posudek, v němţ vyjadřují s obsahem textu souhlas
nebo nesouhlas, případně zde navrhují konkrétní úpravy. Článek
spolu s posudky putuje poté nazpět k jeho autorovi. Ten nyní můţe
svůj text upravit či doplnit podle doporučení svých kolegů. Takto
charakterizované běţné recenzní řízení bude zajišťovat kvalitu
obsahu i našeho časopisu.
2.2. Recenzované časopisy v České republice
Články v recenzovaných časopisech jsou jedním z předmětů
hodnocení výzkumu a vývoje. V České republice má tuto
problematiku na starosti Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
V souvislosti s potřebami tohoto hodnocení zřídila Rada seznam
recenzovaných neimpaktovaných periodik. Odborné recenzované
periodikum vymezuje Rada vlády jako: „...vědecký časopis, který
je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo
elektronické podobě a má přidělen ISSN kód.― [2] Časopisy, které
se ucházejí o zařazení na tento seznam, musí splňovat určitá
vymezená kritéria. Náš časopis bude od počátku koncipovaný tak,
aby těmto nárokům vyhovoval.
- 34 -
Podmínky se týkají zejména sloţení redakční rady, obsahu
časopisu či jeho formálních poţadavků. Redakční rada vzniká jako
poradní orgán redakce. Její úlohou bude v našem případě převáţně
navrhování tématických zaměření jednotlivých čísel časopisu.
Rada bývá obsazována významnými osobnostmi. Počet jejích
členů se můţe měnit. Podle výše zmíněných pravidel musí počet
externích členů redakční rady (tj. takových, kteří nejsou
zaměstnanci vydavatelem časopisu) přesahovat 50 % z celkového
počtu. Další pravidlo je zaměřeno na podíl recenzovaného a
nerecenzovaného textu. Recenzované články musí tvořit více jak
polovinu obsahu čísla, a to v přepočtu na normostrany. V souladu
s těmito pravidly jsme také poţádali o evidenční číslo na
Ministerstvu kultury.
Seznam bývá pravidelně aktualizován. Nejbliţší aktualizace
proběhne na jaře roku 2010 zpětně za letošní rok. Z toho důvodu
chceme vydat první číslo časopisu do konce tohoto kalendářního
roku. Další aktualizace totiţ nejsou jisté.
3.
Představení projektu
Cílem našeho projektu je vytvoření odborného recenzovaného
časopisu z oboru informačních věd. Časopis bude vycházet
v elektronické podobě čtyřikrát do roka. V souladu s charakterem
oboru bude náš časopis orientovaný transdisciplinárně. Měl by
slouţit jako most propojující informační vědu v českém
a slovenském prostředí. V souladu s tímto plánem hodláme
v periodiku pravidelně vydávat statě autorů z obou zemí. Přejeme
si, aby vytvořením tohoto časopisu česká a slovenská informační
věda získala nástroj odborné diskuze, společný prostor pro sdílení
a vývoj poznání, který přispěje k jejímu rozvoji. Kromě toho
budeme také usilovat o širší mezinárodní působnost. Nebudeme se
tedy bránit článkům i v jiných jazycích, právě naopak, zejména
anglické statě budou vítané. Navíc bude anglický jazyk v časopise
zastoupen v podobě anotace. S ohledem na mezinárodní zastoupení
budeme sestavovat redakční radu a také vybírat recenzenty
k jednotlivým článkům. Periodikum bude podporovat myšlenku
Open Access a bude usilovat o nejvyšší moţnou míru přístupnosti.
- 35 -
To se týká také webových stránek časopisu, které budou vytvářeny
zejména s ohledem na poznatky v oblasti informačního chování a
oboru rozhraní člověk-počítač. Tato snaha se bude týkat předně
uţivatelského prostředí webu, informační architektury a navigace,
a to s ohledem na přístupnost a pouţitelnost stránek. Zároveň
vytvoříme jednoduché a přehledné webové prostředí, v němţ
čtenáři velmi snadno naleznou, co potřebují. V této souvislosti
bychom rádi vytvořili návrh citační mapy, která by později mohla
být s obsahem časopisu propojena jako nástroj podporující
specifický způsob vyhledávání.
3.1. Obsah časopisu
Při tvorbě obsahu vycházíme z poţadavků, které na recenzované
časopisy klade Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Z toho důvodu
budou více jak 50 % náplně kaţdého čísla tvořit recenzované
odborné články, přičemţ kaţdé číslo bude mít své tematické
zaměření. Zbylý prostor bude věnován nerecenzovaným rubrikám.
Mezi nimi budou například recenze zajímavých publikací z oboru.
Rovněţ uvaţujeme o zřízení stálé rubriky přibliţující ţivot a dílo
významných osobností z oblasti informační vědy a jí příbuzných
oborů. Další obsah budou tvořit překlady zahraničních článků,
které budou tematicky odpovídat jednotlivým číslům. V časopise
také mohou vycházet výjimečné studentské práce.
3.2. Cílová skupina
Projekt se přednostně zaměřuje na vědeckou veřejnost z oboru
informačních věd. Bude se jednat zejména o odborníky z České a
Slovenské republiky. V tomto prostředí totiţ není dostatek
recenzovaných časopisů, kde by mohli publikovat svou práci. Tyto
odborníky se budeme snaţit získat hned do několika rolí. Máme
o ně zájem nejen jako o čtenáře, ale i jako o autory a recenzenty.
Dále se zaměříme na české a slovenské studenty informačních
studií a knihovnictví, které budeme získávat především jako
čtenáře. Zvláštní skupinu tvoří studenti doktorandských studijních
programů, které budeme běţně oslovovat jako autory článků.
Potřebují totiţ v rámci svého studia publikovat určitý počet
- 36 -
příspěvků a my doufáme, ţe někteří z nich je budou chtít
publikovat u nás.
3.3. Publicita
Publicitě se budeme hlouběji věnovat aţ po vydání prvního čísla
časopisu. V současné fázi projektu se v rámci projektu soustředíme
zejména na oslovování potenciálních autorů a recenzentů. Touto
cestou se zvyšuje povědomí o připravovaném časopise.
Dále bude následovat tvorba webových stránek, jejichţ
první verze by měla být spuštěna do konce letošního roku. Ve
stejném termínu by mělo být vydáno i první číslo časopisu.
Stránky se budou nacházet na doméně inflow.cz.
Dalším krokem bude rozesílání e-mailů, které budou naši
cílovou skupinu o časopise informovat. Poté budou následovat
pravidelné zprávy o vydání nového čísla časopisu. Upozornit na
sebe chceme také prostřednictvím vybraných odborných
konferencí. Pro rozesílání zpráv o časopisu se nabízí například
elektronická konference knihovna. Zvaţujeme vydání článků
o našem časopise ve vybraných elektronických periodikách. Další
formou propagace bude vytvoření stránky o ProInflow na
Wikipedii.
Propagace bude v určité formě probíhat i s pomocí našich
partnerů. Na prvním místě bude časopis Inflow, se kterým budeme
například sdílet společnou značku a doménu. Dále můţeme čerpat
z jeho zkušeností s vydáváním časopisu. Dalším klíčovými
partnery budou právě probíhající projekty NAKLIV a PARTSIP.
A v neposlední řadě jde o Kabinet informačních studií
a knihovnictví, který nám poskytuje záštitu.
3.4. Řešení autorsko-právních aspektů
Důleţitou oblastí tvorby časopisu je vyřešení autorsko-právní
ochrany obsahu. Zvolený model by měl být vhodný pro autory
i pro časopis samotný, respektive pro jeho vydavatele. Nyní
uvaţujeme o více variantách. První z nich je implementace
Creative Commons. Jde o soubor veřejných licencí, jejichţ původ
- 37 -
lze hledat v roce 2002 ve Spojených státech. V dubnu letošního
roku vznikla i česká verze licencí. A právě české licence bychom
mohli v rámci časopisu vyuţívat. Za hlavní myšlenku lze pokládat
moţnost, ţe autoři sami určují typ licence, tedy podmínky jak
můţe být s jejich dílem zacházeno. Určit míru jeho ochrany.
„CC licence lze chápat jako jednotlivé kombinace poskytnutých
a vyhrazených práv autora k dílu, které tvoří konkrétní typ
CC licence.― [3]
Druhou moţností je podepisování individuálních licenčních
smluv s jednotlivými autory, ve kterých by byly specifikovány
podmínky vydání článku a nakládání s ním. V tomto případě
oslovíme odborníka na tuto oblast.
4.
Závěr
ProInflow: Časopis pro informační vědy je nově se formující
odborné recenzované periodikum. Mělo by slouţit jako nástroj pro
rozvoj vědecké komunikace v oblasti informačních věd. Rozhodli
jsme se časopis vytvořit, protoţe periodikum tohoto typu v České
republice chybí, řídíme-li se seznamem recenzovaných periodik
Rady vlády. V současné době se na tomto seznamu nachází kolem
čtyř set periodik z nejrůznějších oborů. [4] Oblast informačních
věd zde však není zastoupena, ačkoliv jsou časopisy, které se na
seznam nyní pokouší dostat. Časopis je zacílen na odbornou
veřejnost a studenty z tohoto oboru. Kvalitu jeho obsahu bude
zajišťovat recenzní řízení. Doufáme, ţe se nám podaří udrţet
kvalitu, kterou jsme si na začátku projektu předsevzali, a ţe
vznikne opravdu inovativní a inspirativní časopis.
A na závěr krátká charakteristika. Časopis bude:
-
odborný
recenzovaný
transdisciplinární
mezinárodní (v první
slovenský)
otevřený pro uţivatele
elektronický
fázi
minimálně
česko-
- 38 -
Zdroje:
[1] Národní knihovna ČR. Česká terminologická databáze
knihovnictví a informační vědy : Recenzovaný časopis
[online]. [2008] [cit. 2009-11-20]. Autor Hesla : Havlová,
Jaroslava . Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/>. Zde
dostupný v bázi KTD.
[2] Rada pro výzkum a vývoj . Postup přípravy : Seznamu
recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v
České republice [online]. 2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z
WWW:
<http://www.vyzkum.cz/storage/att/5196AF1793708A448C3A
B46BE8154C8A/Postup%20pro%20p%C5%99%C3%ADprav
u%20seznamu%20%C4%8Dasopis%C5%AF.pdf>.
[3] GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém
prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit.
<http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 18028772.
[4] Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik)
vydávaných v České republice [online]. c2009 [cit. 2009-1120]. Dostupný z WWW:
<http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=49594Y
- 39 -
TTT IVIG
TTT IVIG
Jan Matula, Eva Trochtová, Anna Janíková
Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě
[email protected]; [email protected];
[email protected]
Abstrakt
Článek pojednává o přípravě kurzů Informačního vzdělávání a gramotnosti
v rámci Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské
univerzity v Opavě. Ve článku jsou popsány jednotlivé fáze implementace
kurzu IVIG do kurikula uvedeného oboru, a to: koncepce zaškolování
lektorů z řad studentů, procesy předcházejících akreditaci, metodika kurzu,
didaktika kurzu, návaznost na jiné projekty a dílčích výsledy, vyplývající
z provedeného před-výzkumu vlivu kurzu IVIG na informační gramotnost
studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK SU.
Klíčová slova: Informační vzdělávání, informační gramotnost, metodika
kurzů IVIG, knihovnictví.
- 40 -
TTT IVIG
1. Úvodem
Kurzy Informační gramotnosti a informačního vzdělávání (IVIG)
jsou v ČR zpravidla doménou univerzitních knihoven. Jejich
hlavním úkolem je, v relativně krátkém časovém horizontu seznámit
uţivatele se základními dovednostmi, které jsou spjaty s informační
gramotností. Schopnost pracovat s informacemi je jeden z hlavních
poţadavků, které jsou kladeny na studenty vysokých škol. Míra
schopnosti efektivně informace zpracovávat má přímý vliv na jejich
následné studium. Tento problém uzavírá připravovaný výzkum
s danými hypotézami.
2. Výchozí stav, projekt TT ICT
Problematika informačního vzdělávání je v posledních letech
předmětem diskusí na úrovni akademických pracovišť. Hlavními
aktéry v debatách o integraci kurzů IVIG do systému vzdělávání
(a to myšleno na všech úrovních ZŠ, SŠ, VŠ) jsou právě akademické
knihovny. V ČR tento problém aktivně řeší Asociace knihoven
vysokých škol (AKVŠ).
Na Slezské univerzitě v Opavě jsou realizovány informační
kurzy Ústřední knihovnou Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU
v Opavě. Jsou určené prioritně pro studenty 1. ročníků. Hlavním
úkolem těchto kurzů je seznámit nové studenty s prostředím
univerzitní knihovny, organizací fondu, knihovním katalogem
OPAC, informačními zdroji, které knihovna zpřístupňuje, a dalšími
sluţbami knihovny.
Projekt TT ICT vznikl v roce 2008 pod záštitou Oddělení
knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU. Jeho
prioritním záměrem bylo, rozšíření koncepce kurzů IVIG nad rámec
informačních kurzů, realizovaných Ústřední knihovnou, pro potřeby
studentů Knihovnictví na ÚBK FPF SU. Jako dílčí cíle projektu byly
stanoveny tyto aktivity: vytvoření koncepce kurzu IVIG „na míru―
potřebám oboru; vytvoření mechanismů pro prevenci plagiátorství
resp. zvýšení povědomí o informační etice, která přímo souvisí
s tvorbou VŠ prací; zaškolení lektorů; organizační zabezpečení
kurzů; evaluace projektů skrze před-výzkum vlivu kurzu IVIG na
- 41 -
TTT IVIG
informační gramotnost studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na
ÚBK SU.
3. Koncepce kurzu
Pilotní kurz TT ICT vznikl jako jeden z mnoha výstupů výjezdového
semináře Terénní projekt (pozn.: kód předmětu FPF UBK/KN002).
Úkolem skupin, kooperujících na kurzu IVIG, bylo: vytvoření
obsahové koncepce kurzu; zajištění organizace kurzu, včetně
lektorování; zajištění publicity, související s projektem; vytvoření
koncepce před-výzkumu, evaluačních dotazníků a jejich následné
vyhodnocení.
Odbornou část realizace projektu (zaškolení lektorů z řad
studentů, didaktiku kurzů, metodologii výzkumu) zaštítili
koordinátoři projektu - pedagogové a pracovníci FPF SU v Opavě
(Matula, Honka, Janíková) a ÚK FF MU (Trochtová).
V souvislosti s relativně netradiční koncepcí (tj. lektoři jsou
zaškolování z řad studentů a posléze školí ostatní studenty) vyvstala
i moţná rizika celého projektu. Vznikly obavy, zda je moţné
v krátkém časovém horizontu zaškolit kvalitní lektory, aby splňovali
předpoklady k lektorské činnosti, při zachování kvality předávaných
vědomostí po další linii (student-student). Toto riziko jsme se
pokusili minimalizovat vhodným výběrem studentů s předpoklady
k lektorské činnosti.
Původní koncepce kurzu IVIG počítala se 4 bloky (blíţe
rozvedeno v následující kapitole) v rozsahu 8 vyučovacích hodin
(pozn. FPF SU má 45 min. vyuč. hodiny) k zaškolení lektorů. Byly
to tyto bloky:
1. blok – Management projektu (cíle projektu, jednotlivé fáze,
analýza rizik, kontrolní mechanismy, zástupnost lektorů)
2. blok – Obsahová náplň kurzů I.
3. blok – Didaktika kurzů (nácvik lektorských dovedností)
4. blok - Obsahová náplň kurzů II.
- 42 -
TTT IVIG
4. Pilotní běh kurzu
Právě moţné riziko, vyplývající z personálního zajištění kurzu,
zásadním způsobem ovlivnilo běh pilotní části TT ICT. Bylo
rozhodnuto, ţe v rámci výstupu tohoto projektu budou realizovány
hned 2 typy kurzů s odlišnou tématikou – 1) kurz TT ICT (a to jako
seminář, doplňující vyučovaný předmět Výpočetní technika), 2) kurz
TT IVIG (kurz o, kterém pojednává tento článek). Úkolem prvního
kurzu bylo zhodnotit, zda jsou vybraní lektoři vhodní pro výuku
kurzu IVIG (v obecném slova smyslu – zde byly sledovány převáţně
pedagogické schopnosti, rétorické schopnosti lektorů, apod.). Teprve
v následující části, po zjištění, zda byl výběr lektorů ze strany
koordinátorů projektu správný, bylo přistoupeno k realizaci kurzů
TT IVIG.
Uvedené kurzy byly poprvé realizovány v ak. roce
2008/2009, přičemţ první typ pod záštitou mateřského projektu –
seminář Terénní projekt, a druhý typ – tj. TT IVIG, jiţ jako
akreditovaný výběrový předmět Trainning Trainers ICT (kód
předmětu FPF UBK/KNP10).
5. Dílčí výsledky, výstupy, zkušenosti s realizací
Počet účastníků kaţdého kurzu přesáhl 150 studentů. Celkem bylo
v rámci pilotního běhu obou kurzů zaškoleno přes 300 studentů
1. ročníku oboru Knihovnictví na ÚBK FPP SU. Na realizaci se
podílelo 8 lektorů z řad studentů (převáţně 3. ročníku bakalářského
stupně) a 4 koordinátoři. Lektoři ve dvojicích realizovali více neţ
25 dvouhodinových kurzů s tématikou ICT a IVIG. Kurzy TT ICT
byly realizovány v období prosinec 2008 aţ leden 2009, kurzy TT
IVIG (které byly předmětem následného před-výzkumu) proběhly
v období duben aţ květen 2009.
Realizace samotných kurzů probíhala bez výrazných
problémů, jednotlivé kurzy byly realizovány v počítačové učebně
s kapacitou 15 míst. Účastníci kurzu se na jednotlivé kurzy hlásili
prostřednictvím registračního emailu. Přihlášení jim bylo následně
potvrzeno. Technické zabezpečení kurzů vyţadovalo (mimo 15 PC):
dataprojektor, tabuli pro poznámky lektorů, tištěné materiály
s poznámkovým aparátem pro účastníky kurzu.
- 43 -
TTT IVIG
Motivací účastníků (studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví)
bylo získání bodového zvýhodnění u zápočtu z povinného předmětu
Výpočetní technika. V obecném slova smyslu pak proklamace
nabitých poznatků, souvisejících s prací s informacemi. Procentuální
zastoupení zúčastněných studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na
ÚBK FPF SU v Opavě tvořilo necelých 40 % z celkového počtu
studentů 1. ročníku, včetně dvou-oborového studia.
Lektoři kurzů poukazovali na velký rozsah probíraných témat
v kurzu, coţ se v realizaci jednotlivých kurzů projevilo nutností
přesáhnout plánovanou dobu trvání kurzu. Reálná délka pak
přesahovala 120 minut, přičemţ původní koncepce počítala
s 90 minutami. Avšak účastníci kurzu nevnímali toto prodlouţení
negativně.
6.
Obsahová náplň kurzu
Obsahová náplň kurzu TT IVIG byla vytvořena na základě
dostupných koncepcí kurzů IVIG v ČR například: kurz práce
s informacemi na FF MU, portál Infogram.cz a do jisté míry se
pracovalo i se zahraničními standardy (resp. dokumenty,
vymezujícími oblast poţadavků kladených na informačně
gramotného vysokoškolského studenta).
Kurz byl rozdělen do 4 logických celků řešících problematiku:
I.) Úvod do elektronických informačních zdrojů
Obsah: informační zdroje, elektronické zdroje, rešerše, obecné
zásady vyhledávání v elektronických informačních zdrojích (EIZ),
rozdělení EIZ, přístup k elektronickým informačním zdrojům
(licencované x volné, oborové x univerzální, primární x sekundární
x terciární, fulltextové x bibliografické).
II.) Volné zdroje
Obsah: typologie sluţeb knihovny, meziknihovní sluţby
a elektronické dodávání dokumentů - katalogy (OPAC, CASLIN),
Internet, vyhledávače, metavyhledávače, předmětové katalogy,
invisible web, oborové brány, digitální knihovny, Google Scholar,
Knoll, Scirus, KOUMES, Google Book Search, JIB.
- 44 -
TTT IVIG
III.)
Licencované zdroje
Obsah: přehled a charakteristika dostupných databází (pozn. v rámci
zdrojů
dostupných
z FPF
SU
v Opavě),
vyhledávání
v bibliografických a plnotextových databázích, plné texty
v databázích, vyuţití logických operátorů při zadávání rešeršního
dotazu.
IV.)Zásady tvorby odborných prací - prevence plagiátorství
Obsah: Autorský zákon, citační etika, způsoby citování, generátory
citací.
7.
Výsledky evaluace pilotního kurzu
Evaluace pilotního kurzu TT IVIG proběhla v období květen aţ
červen 2009 u všech studentů 1. ročníku oboru Knihovnictví na
ÚBK FPF SU v Opavě. U studentů, kteří se kurzů účastnili, bylo
zjišťováno, do jaké míry, si uchovali povědomí o vědomostech,
které měli získat absolvováním kurzů TT IVIG. Maximální časová
vzdálenost mezi absolvováním kurzu a evaluací nepřesahovala
45 kalendářních dnů.
Byly stanoveny následující hypotézy výzkumu:
Hypotéza č. 1
Kurzy informačního vzdělávání a informační gramotnosti pro
studenty 1. ročníků vysokých škol mají přímý vliv na jejich následné
vysokoškolské studium.
Hypotéza č. 2
Studenti, kteří absolvovali kurzy informačního vzdělávání
a informační gramotnosti jsou schopni lépe pracovat s informacemi
v souladu s citační etikou.
Jako metoda byl zvolen dotazník. Při pretestu byla
posuzována správná formulace otázek, jejich konstrukce
a kategorizace. Byly vyuţity především otevřené otázky.
Výsledky předběţného dotazníkového šetření, provedeného
mimo jiné pro potřeby evaluace pilotních kurzů TT IVIG, poukázaly
- 45 -
TTT IVIG
na nedostatky v koncepci realizovaných kurzů. Z před-výzkumu také
vyplynulo, ţe absolventi kurzů si pamatují pouze část informací, bez
širších souvislostí s jednotlivými probíranými tématy. Obsahovou
náplň a časový fond kurzů bylo proto nutné upravit.
8.
Druhý ročník TT IVIG v ak. roce 2009/10
V současné době (pozn. autora listopad 2009) probíhají přípravy
k realizaci druhého ročníku kurzu TT IVIG na ÚBK SU v Opavě.
Rovněţ probíhá diskuse na téma optimalizace obsahové náplně
kurzů, které plánujeme realizovat. Předpokládaný počet účastníků
kurzu TT IVIG je obdobný jako v předchozím roce (tj. cca
150 účastníků). Předpokládaný začátek kurzu pro studenty
1. ročníku oboru Knihovnictví je leden aţ únor 2009.
Projekt počítá v letošním akademickém roce s významným
partnerem, Ústřední knihovnou FPF SU v Opavě, která se dle
společného plánu bude aktivně podílet na kurzech informačního
vzdělávání a gramotnosti pro studenty oboru Knihovnictví na FPF
SU v Opavě. Část kurzů bude probíhat v počítačových učebnách,
část v prostorách knihovny. Rovněţ plánujeme vhodně (dle
výsledků) upravit dotazník pro institucionální výzkum Vlivu kurzů
IVIG na studenty 1. ročníku oboru knihovnictví na ÚBK FPF SU
v Opavě.
9.
Závěr
Realizace kurzu Informačního vzdělávání a informační gramotnosti
pro potřeby konkrétního studijního oboru (Knihovnictví na ÚBK
FPF SU v Opavě) vyţaduje: vhodnou koncepci vzdělávacích kurzů,
personální a materiální zajištění, odborné garanty kurzu, vhodné
nastavení mechanismů pro evaluaci implementovaných kurzů.
- 46 -
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ
BENCHMARKING PROGRAMU INFORMAČNÍ
STUDIA A KNIHOVNICTVÍ – BEST ISK
Marek Janik, Lucie Koníčková, Kamil Matula, Lucie Mlýnková
[email protected]; [email protected]
Abstrakt
Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví na univerzitách
států střední Evropy, resp. těch v sousedství České republiky, je projekt
aktuálně realizovaný a vyvíjený na půdě Slezské univerzity. Jeho cílem je
zmapování a analýza úrovně, rozsahu, kvality a dalších zvolených atributů
v rámci studijního programu Informační studia a knihovnictví, resp. jeho
modifikovaných, jinojazyčných ekvivalentů, s nimiţ operují vybrané
akademické instituce příslušných zemí. Příspěvek se pokusí přiblíţit metodu
benchmarkingu jako takovou, způsob její aplikace v akademickém prostředí,
nastíní základní motivy projektu, charakteristiky, rizika, plán a postup
realizace a budoucí vývoj.
Klíčová slova: benchmarking, evaluační kritéria, srovnávací metody,
odborné vzdělávání, studijní programy
- 47 -
Benchmarking
Prvotním problémem kaţdého projektu je výběr metod vhodných
k jeho vlastní realizaci. V našem případě jsme pouţili
benchmarking, jeţ je jedním z nástrojů strategického managementu
pro zlepšení konkurenceschopnosti organizací. Ve své podstatě se
jedná o moderní nástroj řízení kvality, který hledá nejlepší řešení
na základě měření výkonů a procesů organizací a jejich
vzájemného systematického porovnávání. Umoţňuje tudíţ
manaţerům lépe poznat vnitřní fungování organizace, identifikovat
příleţitosti ke zlepšení či efektivně sdílet zkušenosti na podporu
jejich vzájemné spolupráce. Jedná se o techniku trvalé
optimalizace, která se snaţí nalézt nejlepší praktické postupy
uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímţ smyslem je
dosáhnout co nejlepších výkonů a výsledků v rámci těch do procesu
zapojených. [1]
Termín benchmarking se rovněţ pouţívá k popisu velkého
mnoţství různých měření a hodnocení technologií, které byly
vybrány za cílem zlepšení kvality a výkonnosti organizace. Bývá
povaţován za techniku podobnou procesu mapování (např. při
analýze pracovních procesů a jejich srovnávání), jiní v něm vidí
činnost srovnávání závěrů nebo výsledků organizací s podobným
profilem. Ve své podstatě ale zahrnuje mnohem více, neţ je sběr
statistických údajů. Americké centrum pro produktivitu a kvalitu
definuje benchmarking jako:
„Proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti
vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které
organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke
zlepšení své vlastní výkonnosti“. [2]
Kategorie benchmarkingu [3]
Benchmarking můţeme členit podle toho, kde je uskutečňován.
A) Interní – zahrnuje měření podobných procesů a aktivit,
prováděných v rámci oddělení jedné organizace. Jeho
hlavní předností je snadný a rychlý přístup
k informacím a údajům. Po vyhodnocení výsledků
- 48 -
a jejich vhodné aplikaci je moţno dojít v rámci
poboček organizace k vyrovnání jejich výsledků či
úrovně.
B) Externí – probíhá mezi více organizacemi, jeţ jsou ve
zkoumaných hlediscích srovnatelné. Je závislý zejména
na ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat.
Dále lze ještě rozlišit dělení následující:
1)
Funkční (druhový) – je charakterizován srovnáváním
dat s nejlepší organizací ve zkoumaném oboru
působnosti
2)
Strategický – zkoumá dlouhodobé strategie a obecné
přístupy, které umoţnily lépe prosperujícím
organizacím dosáhnout daného úspěchu. Orientuje se
zejména na nové technologie, zdokonalování postupů
apod.
3)
Procesní – jeho cílem je zlepšit procesy a činnosti
uvnitř organizace, k čemuţ ji dopomáhá spolupráce
s partnery s podobným charakterem.
4)
Výkonový – nejčastěji pouţívaný benchmarking,
pomocí něhoţ organizace zjišťuje své postavení
vzhledem k výkonovým charakteristikám partnera ze
stejného sektoru.
Základní metodika benchmarkingu [4]
Z uţšího hlediska si lze pod tímto pojmem představit následující
procesy a jevy členěné do 4 etap, kterými se dá řídit:
a) Plánování

Identifikace objektu benchmarkingu,

Identifikace srovnávaných organizací,

Určení metody sběru dat a samotný sběr dat.
- 49 -
Cílem prvního kroku je zjistit na který produkt či proces
se máme zaměřit. Nejdříve prozkoumáme svou vlastní
organizaci. Zásadním dalším krokem je nalezení vhodného
partnera pro porovnávání, se kterým je nutno navázat vzájemné
vztahy na té nejvyšší moţné úrovni v organizaci. Partner by měl
být seznámen s naším záměrem, obeznámen s celou
problematikou a je nutno vyzdvihnout klady, které mu
partnerství a vzájemná spolupráce můţe přinést.
Velká část úspěchu benchmarkingu je závislá na objektivitě
získaných informací, jeţ závisí zejména na způsobu sběru dat. Jako
nejčastěji vyuţívané způsoby sběru dat se uvádí:
 dotazníková šetření,
 interview se zástupci partnera,
 pozorování přímo na místě,
 analýza dostupných záznamů.
Vyšší kvalitu získaných dat získáme vzájemnou kombinací
těchto způsobů. Samotný sběr dat musí být předem důkladně
naplánovaný proces, jehoţ prvním krokem by mělo být předání
informací o své vlastní organizaci a nabídka vzájemných sluţeb.
b) Analýza
 Stanovení současné úrovně výkonnosti,
 Definování budoucí úrovně vlastní výkonnosti.
Tato etapa zahrnuje organizování a třídění nabytých
informací, pochopení zaměření partnerských organizací a určení
rozdílů mezi tou námi a partnery. Zjištění samotného rozdílu je
pouze částí analytického kroku a tudíţ je nutno pochopit a zjistit
postupy, proč rozdíl mezi organizacemi vznikl.
c) Integrace
 Konzultace výsledků a získávání ohlasu u partnerů,
 Stanovení funkčních cílů pro zlepšování,
- 50 -
Všechny nashromáţděné informace se sepisují do závěrečné
hodnotící zprávy o benchmarkingu, jeţ by měla být předána do
rukou vedoucí osobě organizace. Výsledky zpracováváme co
nejpřehledněji, aby měly co nejvyšší vypovídající schopnost.
d) Realizace
 Plánování projektu zlepšování,
 Implementace plánů a monitorování výsledků,
 Opětovné porovnávání výkonnosti.
Poslední etapa v sobě zahrnuje činnosti zaměřené na sníţení
zjištěného rozdílu a proces zdokonalování na viditelné výsledky,
které je dobré vyjádřit za nové cíle organizace. [3]
Model a cíl procesu benchmarkingu
Procesní model benchmarkingu nastiňuje kroky, které je třeba
udělat v rámci projektu. Existuje řada přístupů s různým počtem
kroků a je tak obtíţné pro organizace mezi sebou účelně
komunikovat. Aby bylo moţné tuto komunikaci zlepšit,
vyvinuly čtyři organizace, které se benchmarkingem intenzivně
zabývají (Boeing, Digital Equipment, Motorola a Xerox) model
se čtyřmi kvadranty, který objasňuje, o čem benchmarking je.
Tato "šablona" ustavuje obecné souvislosti pro tvorbu
procesního modelu, který vyjadřuje specifickou posloupnost
kroků a činností pro provedení benchmarkingu. [6]
- 51 -
Obrázek 1: Model procesu benchmarkingu
Model obsahuje základní otázky, kterými se spolu
s řešitelským týmem budeme zabývat. KFÚ označuje kritické
faktory úspěchu, tzn. klíčové oblasti aktivit organizace. Hybné síly
vyvolávají výsledky, jeţ bylo moţné sledovat během provádění
studie.
Cílem této metody, jakoţto kontinuálního procesu učení,
stejně jako našeho projektu, není pouhé srovnávání jednotlivých
sledovaných ukazatelů, ale hlavně odhalování činitelů úspěšnosti,
které nás pomohou navést na tu správnou cestu k odpovědi na
otázku, jak co nejefektivněji přizpůsobit metodiku vzdělávání, aby
bylo v rámci jednotlivých škol dosaţeno maximální míry kvality
výuky
v rámci studijního
programu
ISK
v závislosti
na akademickém prostředí, ve kterém je prováděna.
Výhody benchmarkingu [7]

umoţňuje organizacím lépe identifikovat současnou pozici
na trhu,

podává dobré informace o jejich slabých a silných
stránkách,
- 52 -

při opakovaném srovnávání umoţňuje trvalé dosahování
lepších výsledků,

podporuje inovační chování,

můţe upozornit na měnící se potřeby uţivatelů,

testuje rámcovou strategii,

podává včasné varování, pokud organizace ve svém oboru
zaostává,

pomáhá eliminovat či vyřadit zbytečné činnosti.
[4] Představení projektu Best ISK
Projekt Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví
(dále jen Best ISK) vzniká pro podporu výuky vysokoškolského
programu Informační studia a knihovnictví (ISK). Jedná se
o srovnávání předností oborů ISK vybraných institucí ve státech
sousedících s Českou republikou za pouţití metody benchmarking,
coţ ve výsledku povede k zlepšení kvality výuky zmiňovaného
studijního programu na všech institucích do projektu zapojených.
Samotnou realizaci projektu doprovází několik aktivit, např.
identifikace institucí, sběr dat pro vybrané indexy, dotazníkové
šetření, studentských workshop a další.
Cílem není jen analyzovat, vyhodnotit a srovnat výsledky
jednotlivých institucí. Ale také navázat komunikaci a snaţit se
vzájemně dále společně vylepšovat a budovat program ISK, pomocí
vzájemného učení.
Best ISK vznikl v rámci předmětu KNP02 Terénní projekt,
který probíhá na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské
Univerzity v Opavě (FPF SU), která si nedávno podala ţádost
o udělení finanční podpory z operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost, pro realizaci projektu s názvem Inovace
studijních programů Informační studia a knihovnictví směrem
k větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní
ekonomice (Inovace ISK FPF SU). Best ISK je první z jeho šesti
klíčových aktivit. Získání peněţních prostředků umoţní více
- 53 -
prakticky vyuţít výsledky projektu Best ISK a následně tak
zkvalitnit a inovovat náplň oboru ISK na SU, coţ je také jedním
z hlavních cílů projektu.
Představení týmu Best ISK
Projekt Best ISK je realizován ve spolupráci studentů bakalářského
oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví na Ústavu
informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity
(ÚI FPF SU) a studentů navazujících magisterských oborů –
Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu
(Ústav bohemistky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké
fakulty Slezské univerzity – ÚBK FPF SU) a Informační
a knihovnická studia (ÚI FPF SU). Jedná se o Bc. Marka Janika,
Bc. Lucii Koníčkovou, Kamila Matulu, Lucii Mlýnkovou a
Bc. Michaelu Šachovou. Nemalý podíl na realizaci a tvorbě projektu
má garant a vedoucí projektu PhDr. Michal Lorenz.
Práce na projektu je různorodá a rozděluje se mezi všechny
členy týmu. Jedná se převáţně o vyhledávácí, identifikační procesy
či analýzu získaných dat. Dá se však říct, ţe jedinou přesně
vymezenou roli koordinátora má PhDr. Michal Lorenz, který
zasahuje také do realizace.
Logo projektu
Obrázek 2: Logo projektu Best ISK
- 54 -
Je dobrým zvykem, ţe projekty mají mít svá loga, která jsou
pro ně jakousi identifikační známkou, nástrojem prezentace a
propagace. Také projekt Best ISK nebude výjimkou. Logo vychází
hlavně z pouţité metody, tzv. best-in-class benchmarking, coţ je
proces hledání nejlepšího příkladu v rámci dané oblasti či oboru. [7]
Podkladem pro ideu jeho grafického provedení byla odlišná úroveň
jednolitlivých indexů, jimiţ se proces zabývá, a která je tedy
znázorněna různě vysokými sloupci grafu. Následné určení onoho
nejlepšího příkladu naznačuje šipka směřující vzhůru a potvrzující
tak to, co naznačuje samotný název projektu – stanovení nejlepších
praktik v rámci oboru ISK.
Cíle projektu
Cílem projektu je de facto zmapování situace v oboru – především je
zde cíl vytvořit profily výukových pracovišť, vyučujících
program ISK s ohledem na otevřené programy a nově zařazené
předměty. V této souvislosti se také bude zkoumat vzdělávací proces
či výzkumné prostředí jednotlivých pracovišť. Nedílnou součástí je
poté i benchmarking výzkumného procesu a rozsah
internacionalizace.
Dalším v pořadí je způsob implementace informačních
a komunikačních technologií (ICT) do výuky. To znamená, zda
existují nějaké nové, nám neznámé, metody výuky, způsoby
inovace.
Posledním důleţitým předmětem sledování je způsob
podpory učící se komunity a participativního kurikula. Tím je
myšlena informační ekologie, nastavení učícího se prostředí a
informačních technologií, spokojenost studentů, benchmarking
studentských zkušeností.
Rizika projektu a opatření k jejich odstranění
Při realizaci projektu je nutné pro jeho úspěšný průběh zejména
zaměření se na rizika, jeţ by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj,
případně jej i ohrozit, a předem vytvořit opatření, která jsou tato
rizika schopná eliminovat. Jako první z takových rizik byla
identifikována spolupráce výukových pracovišť při sběru dat.
- 55 -
Zde mohou nastat nesrovnalosti ve zjištěných informacích, které tak
se tak stanou nerelevantními nebo nedostatečnými. Školy nemusí
mít informace ke zkoumaným indexům nikde zveřejněny, tím pádem
se tyto stávají relativně hůře dostupné. V neposlední řadě je to pak
určitá neochota ke spolupráci ze strany jednotlivých pracovišť. Jako
další riziko však byla identifikována také podpora a spolupráce ze
strany vedení obou mateřských ústavů (ÚI a ÚBK FPF SU). Mezi
další dílčí rizika byla zahrnuta spolupráce projektového týmu a
nezvládnutí časového harmonogramu či pouţité metody.
Aby k těmto negativním situacím nedošlo, jsou potřeba
předem promyšlené strategie, jak jim předcházet. Realizační tým tak
má v případě prvního rizika k dispozici a srovnání více zdrojů, ze
kterých můţe čerpat a při sběru dat klade důraz na ověřené
a důvěryhodné zdroje. Ochotu spolupracovat hodláme podpořit
snahou o maximálně profesionální vystupování při komunikaci,
důsledným prezentováním potřebnosti, relevance a také výhod a
praktických výsledků, jeţ mohou z projektu vyplynout. Spolupráci
ze strany vedení obou ústavů by měla obstarat naše snaha
o transparentní realizaci projektu Best ISK a zajištění kvalitní
úrovně komunikace a informovanosti obou stran. Co se týče
spolupráce týmu, zde je nutná jeho důsledná motivace, kladení
důrazu na otevřenost a vnitřní komunikaci. Nedodrţení časového
harmonogramu lze předejít naplánováním více kontrolních schůzek
před konečnou fází. Předejít riziku nezvládnutí metody se budeme
snaţit prostřednictvím studia odborných materiálů a co nejvíce
kvalitní přípravou metodických postupů.
[5] Průběh realizace projektu Best ISK
Na terénním projektu v říjnu 2009 proběhlo úvodní stručné
seznámení s projektem samotným. Garant projektu, PhDr. Michal
Lorenz, tým obeznámil s cíli a charakteristikou projektu a poté
obecnou metodikou benchmarkingu.
Identifikace vzorku
Jedním z prvních úkolů byla identifikace škol a institucí, na něţ se
studie zaměří. Byly zvoleny akademické instituce v rámci České
republiky a jejích sousedících států – Polska, Německa, Rakouska a
- 56 -
Slovenska. Na základě tohoto určení pak probíhal informační
průzkum zaměřený na identifikaci výukových pracovišť, které
zajišťují výuku naplňující obor ISK, případně jeho určitou
modifikaci. Vzorek po počátečním informačním průzkumu čítal
několik akademických institucí.
Sběr dat
Následující aktivitou bylo určení indexů, resp. klíčových pojmů
a informací, na něţ se zaměří prvotní sběr dat prostřednictvím
internetu. Oblasti, do nichţ by se indexy daly zhruba roztřídit, jsou
tyto: lidé, metody, technologie a hodnoty. V rámci těchto čtyř
oblastí pak proběhl sběr dat v internetovém prostředí, který měl za
cíl získání co nejvíce moţných a dohledatelných informací
o stanovených oborech, jejich personálním zajištění, specifických
či obecných metodách výuky, kvalitě a úrovni pouţívaných
technologií a hodnot v rámci akademické instituce. Pro lepší
představu uvádíme příklady několika indexů ze sledovaných oblastí:

počet studentů versus počet uchazečů o daný obor,

počet stávajících versus počet zahraničních a hostujících
vyučujících,

počet partnerů nabízejících stáţe versus počet stáţistů,

počet předmětů zaměřených na soft skills / projektovou
výuku,

délka trvání povinné praxe,

počet počítačů a virtuálních nástrojů / pouţití netware ve
výuce,

dostupnost studijních materiálů v elektronické podobě,

výuka informační etiky,

způsob definování antiplagiátorské politiky na úrovni oboru
/ instituce.
- 57 -
Učené hádání
Na základě tohoto sběru dat a jeho omezených moţností je třeba
doplnit informace od samotných vyučujících, nejlépe vedoucích
jednotlivých ústavů. K tomu poslouţí letošní akce z cyklu Učené
hádání, která bude realizována 20. listopadu 2009 v Brně. Jedná se
o setkání a diskusi zástupců pozvaných akademických institucí
prováděnou pomocí metody Focus group. Tato metoda spočívá ve
skupinovém rozhovoru s volnější strukturou. Jiţ samotný její název
je odvozen od směru celé diskuse: od všeobecného začátku ke
konkrétnímu tématu výzkumu. Díky tomu, ţe účastníci diskuse by
měli být vedoucí příslušné vzdělávací instituce, či alespoň osoby
kompetentní k vyjadřování se o stavbě a struktuře vzdělávacího
kurikula a vstupování za své pracoviště do kooperačních projektů,
slibujeme si, ţe na základě diskuse získáme další cenné informace
k indexům.
Dotazník
Chybějící informace o stanovených indexech budou posléze
doplňovány prostřednictvím dotazníku, jenţ bude zaslán příslušným
institucím v ČR i ostatních státech ze vzorku.
Studentský workshop
Naplánován je také studentský workshop, který bude realizován
nejen metodou Focus group jako Učené hádání, ale také formou polo
strukturovaných rozhovorů se studenty vzorkových institucí a
doplněn dotazníkem, vytvářeným pomocí Sence of community index
(SCI).
Analýza a výsledky průzkumu
Veškeré nasbírané informace pak budou řazeny do tabulky
k indexům a porovnávány mezi jednotlivými školami. Výsledkem
by pak mělo být jaké pracoviště je v čem jedinečné a jaké jsou tak
nejúčinnější metody ve výuce. Z těchto výsledků by také mělo být
vyplynout, která škola se více zaměřuje na praktickou stránku
(řemeslo) a které spíše na tu vědeckou či teoretickou. Ozřejměny by
tak měly být i nejnovější trendy a nejlepší praktiky v oboru.
- 58 -
Výsledné údaje pak budou zpracovány do databáze, jeţ bude
přístupná všem účastníkům studie a poslouţí i k inovaci kurikula.
[6] Inovativní charakter a přínos projektu
Reálné a kvalitativní dopady projektu souvisí s přijetím grantu
Inovace ISK FPF SU. V případě jeho úspěšného schválení získá
projekt své praktické opodstatnění. Jelikoţ je jeho cílem mj.
porovnání stavu kurikul studijního programu ISK a oborových
trendů na univerzitách v okolí ČR, získané informace budou rovněţ
podkladem pro rozsáhlou inovaci zmíněného programu na Slezské
univerzitě. Reflexe zjištěné úrovně, rozsahu, kvality i současných
trendů bude podkladem pro inovaci stávajících či vytvoření zcela
nových předmětů programu ISK na FPF SU. Od tohoto kroku si
slibujeme výrazné zlepšení a odstranění nedostatků kurikula
stávajícího a tím pádem i zatraktivnění studia programu jako
takového. Inovovaný program ISK FPF SU pak bude mít lepší
předpoklady pro produkci absolventů s vyhlídkou vyšší
uplatnitelnosti na trhu práce.
[7] Udrţitelnost projektu
Udrţitelnost projektu je moţná ve dvou variantách.
Výsledků shrnutých do databáze profilů jednotlivých výukových
pracovišť se můţe ujmout jeden z partnerů grantového projektu.
[8] Závěr
Jako studenti si neustále klademe otázky, zda se studium dá ještě
vylepšit? Zda se do výuky zařazují novodobé trendy?
A v neposlední, jak se asi vyučuje náš studijní program na jiných
českých univerzitách, a co teprve na vysokých školách v zahraničí?
Díky projektu Best ISK by tyto otázky mohly být pro všechny
studenty zodpovězeny. Díky očekávané spolupráci je vysoká
pravděpodobnost, ţe se v rámci vzájemné komunikace poučíme od
ostatních a ti od nás. Vše má své specifika a vše se liší. Proč však
tyto přednosti nezmapovat a nezapravit do běţného studia a neudělat
tak výuku pro studenty kvalitnější?
- 59 -
V tomto má projekt Best ISK velký potenciál. I kdyţ je
projekt zaměřen především na cílovou skupinu studentů, doufáme,
ţe pomůţe i ostatním členům akademické obce, kteří se starají
o výuku ve studijním programu ISK.
Literatura
[1] Benchmarking [online]. Krajské zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín,
příspěvková organizace, [2007] [cit. 2009-11-13]. Dostupný
z WWW: <http://www.kvic.cz/detail.asp?ID=2177>.
[2] Benchmarking [online]. Česká společnost pro jakost, 2002 [cit.
<http://www.benchmarking.cz/faq.asp>.
[3] JEŢEK, Jiří. Benchmarking v regionálním rozvoji : příklady
úspěšných komunálních a regionálních projektů [online].
Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit. 2009-11-13].
Dostupný z WWW: <http://www.mmrvyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/37072.aspx>. ISBN 807043-519-4.
[4] CLARK, Karen L. Benchmarking as a Global Strategy for
Improving Instruction in Higher Education [online]. Phoenix :
2002 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.eric.ed.gov/ERICDocs/data/ericdocs2sql/content_s
torage_01/0000019b/80/13/33/9b.pdf>.
[5] O Benchmarkingu [online]. Česká společnost pro jakost, 2002
[cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.benchmarking.cz/faq.asp>.
[6] Český benchmarkingový index [online]. Czech invest, 1994 [cit.
<http://www.czechinvest.org/benchmarking>.
[7] INGER, Morton. Benchmarking in Education: Tech Prep, a
Case in Point. IEE Brief Number 8. [online]. 1999 [cit. 2009-1113]. Dostupný z databáze ERIC: < http://www.eric.ed.gov/>.
- 60 -
PORTÁL BETA
STUDENTSKÝ PORTÁL beta
Pavel Neorál, Marcela Trýsková, Jan Matula, Ondřej Honka
[email protected], [email protected], [email protected],
[email protected].
Abstrakt
Příspěvek pojednává o studentském portálu podpůrných sluţeb souvisejících
se studiem oboru knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Jsou zde
popsány jednotlivé moduly studentského Portálu beta (např. Forum, HotSpot, Wiki, Úschovna, Projekt management, aj.) spolu s popisem
sledovaného záměru vyuţití jednotlivých uvedených modulů. Rovněţ jsou
zmíněny dílčí výsledky testování stability webového Portálu beta.
Klíčová slova: informační systém, portál, studenti knihovnictví, informační
studia a knihovnictví.
- 61 -
PORTÁL BETA
1.
Projekt Portál beta
Projekt Portál beta vznikl jako jeden z výstupů kurzu Terénní projekt
UBK/KNP02 v zimním semestru akademického roku 2009/10.
Klade si za cíl především sjednotit a zjednodušit komunikaci mezi
studenty a pedagogy, zlepšit informovanost a usnadnit orientaci
v univerzitním prostředí.
Nový studentský Portál beta sjednocuje dosavadní výstupy
výjezdových seminářů Terénní projekt (http://knihovnik.zaridi.to,
http://knihovnik.fpf.slu.cz, http://uzel.fpf.slu.cz vzniklé za období
2007-09) realizované ve webovém prostředí do jednoho místa –
portálů. Portál je postaven na redakčním systému Joomla!, coţ je
svobodně šiřitelný software pod GNU/GPL licencí. Redakční
systém Joomla! umoţňuje implementaci jednotlivých instalačních
programových balíčků, které v jednotném webovém rozhraní
zabezpečují, s ohledem na svou funkčnost, konkrétní procesy
systému.
Na realizaci a funkčním zabezpečení Portálu nebo aktivit
z něj plynoucích se podílí či přispívá celá řada partnerů. V prvé řadě
se jedná o studenty oboru knihovnictví Ústavu bohemistiky a
knihovnictví a Ústavu Informatiky Filozoficko-přírodovědecké
fakulty Slezské univerzity v Opavě, dále Centrum Informačních
Technologií, Centrum Výpočetní Techniky, Ústřední knihovna FPF
SU v Opavě a sdruţení podnikajících osob Information Research,
které portál navrhlo a optimalizovalo pro jeho záměr.
- 62 -
PORTÁL BETA
Obrázek 1: Hlavní stránka – rozhraní studentského Portálu beta
<http://portal.fpf.slu.cz>.
2.
Sluţby portálu
Sluţby portálu jsou rozděleny na veřejné a neveřejné, přičemţ ty
neveřejné jsou určeny výhradně studentům jednooborového a
dvouoborového studia studijního programu Informační studia
a knihovnictví. Na Slezské univerzitě v Opavě je studijní program
ISK realizován pod Ústavem bohemistiky a knihovnictví a Ústavem
informatiky. V obou případech lze studovat v bakalářském
i magisterském studijním programu.
Veřejné sluţby portálu jsou realizovány skrze sekci „Infoweb―
a Hlavní nabídku. Infoweb je součástí hlavní stránky Portálu beta,
nabízí krátké sdělení - články o blíţících se přednáškách, kulturních
akcích a aktivitách studentů participujících na výjezdovém semináři
– Terénním projektu. Přístupné jsou také odkazy v Hlavní nabídce,
která poskytuje informace o aktivních projektech, informačních
zdrojích a aktualitách z univerzitního prostředí (RSS kanály).
V Hlavní nabídce jsou umístěny „Nápovědy― k celé řadě aplikací
(síť Eduroam, poštovní server Horde, nastavení proxy serveru
k přístupu do EIZ univerzity, apod.), které mohou vyuţít
- 63 -
PORTÁL BETA
i studenti jiných oborů FPF SU v Opavě. Volně přístupný je rovněţ
modul „Wiki― – wikipedie s vybranými předměty knihovníků ÚBK,
dále odkazy na univerzitní informační systém STAG, přístup
k univerzitní elektronické poště Horde, odkaz na oficiální stránky
FPF SU a na stránky Ústřední knihovny FPF SU v Opavě.
Neveřejné sluţby zahrnují: přístup do diskusního fóra (zde
jsou k jednotlivým vyučovaným předmětům otevřeny diskuse),
přistup do elektronického studijního poradce – tzv. modul Hot-Spot
(viz příspěvek Hot-Spot v tomto sborníku), úschovnu elektronických
dokumentů (resp. prostor pro odevzdávání seminárních prací a
zpřístupnění studijních dokumentů), nástroj pro projektový
management slouţící studentům semináře Terénní projekt
k efektivnímu řízení projektové činnosti.
Obrázek 2: Modul „Úschovna―.
- 64 -
PORTÁL BETA
3.
Technické a personální zabezpečení systému
Provoz portálu zabezpečuje dvanácti členný tým sloţený převáţně
ze studentů knihovnictví ÚBK a ÚI FPF SU v Opavě. Tito
administrátoři mají jasně rozdělené části Portálu (resp. jednotlivé
sekce), které spravují nebo přímo zabezpečují komunikaci
s konkrétními uţivateli (studenty a pedagogy). Pod záštitou Portálu
beta působí taktéţ další (na administrátorech nezávislý) tým, který
realizuje sluţbu elektronického studijního poradce s názvem HotSpot, která je jedním z řady modulů studentského portálu.
Některé zdroje informací (ústavní a celofakultní aktuality) jsou
sklízeny automaticky s pomocí integrované RSS čtečky, která je
rovněţ součástí vyuţívaného redakčního systému Joomla!.
Zabezpečení přístupu uţivatelů je zajištěno protokolem
LDAP v návaznosti na databázi uţivatelů univerzitního
informačního systému STAG. Jak jiţ bylo uvedeno, do uzavřených
částí systému mohou vstupovat pouze studenti a vyučující studijního
programu Informační studia a knihovnictví, coţ činí něco málo přes
800 uţivatelů. Tito uţivatelé se k neveřejným sluţbám Portálu beta
přihlašují stejným uţivatelským jménem a heslem jako do
informačního systému Slezské univerzity, za coţ vděčíme
zaměstnancům Centra Informačních Technologií SU. Díky připojení
k databázi studentů byla odstraněna pracná a časově náročná
registrace jednotlivých uţivatelů.
Správa modulů a nabídek Portálu beta je prováděna přes
administrátorské rozhraní, které je přístupné pouze správcům
portálu.
- 65 -
PORTÁL BETA
Obrázek 3: Administrátorské rozhraní studentského Portálu beta.
V současnosti (pozn. autora: prosinec 2009) je vyuţita verze
1.5.14 redakčního systému Joomla! K zabezpečení funkčnosti
jednotlivých modulů jsou vyuţity tyto komponenty:

JoomGallery

RSS kanály

Ankety

Project Log

Remository

Simplest Forum

Huru Helpdesk

Banner

Kontakty
- 66 -
PORTÁL BETA
Obrázek 4: Ucase diagram Portálu beta.
Celá řada komponentů byla ve fázi prvotního testovacího
provozu shledána za nevyhovující, některé komponenty bylo nutné
vhodně modifikovat pro potřeby záměru projektu a pro snadnou
orientaci uţivatelů v prostředí portálu.
4.
Testování zátěţe systému
Studentský Portál beta byl před zahájením provozu testován řadou
softwarových IBM testerů. Tyto testery umoţňují testerům
(správcům) a vývojářům grafických uţivatelských rozhraní
minimalizovat čas strávený správou testů při změnách v testovaných
aplikacích. Jde o nástroje pro automatizované funkční a regresivní
testování aplikací v jazyce Java, v prostředí Microsoft Visual
Studio .NET, a v celé řadě webových aplikací. Testování se provádí
jako poslední fáze před plným uvedením do provozu.
K testování portálu byly pouţity tyto nástroje:

Manual Tester (IBM Rational Manual Tester)
- 67 -
PORTÁL BETA

Functional Tester (IBM Rational Functional Tester)

Performance Tester (IBM Rational Performance Tester)
Testovanými poloţkami byly následující moduly: Info-web,
Galerie, Forum, Hot-Spot, Projekt management, Úschovna a Wiki.
Byly testovány tyto vlastnosti systému:

funkčnost přihlášení se do portálu pomocí LDAP
databáze studentů, propojení jednotlivých modulů a jejich
funkčnost,
 moţnost ručního vkládání měřených hodnot a jejich
editace přímo na stránkách portálu,
 výkon portálového řešení postaveného na technologiích
Joomla! a příslušných modulech.
Celkové hodnocení vyplývající z testovacích nástrojů IBM
poukázalo na některé nedostatky systému, které se během běţného
testování nepodařilo odhalit. Na základě identifikovaných chyb byl
vytvořen harmonogram odladění chyb dle stupně závaţnosti. Toto
„ladění― bude probíhat v následujících měsících během „beta―
provozu portálu. Termín zahájení beta provozu byl v listopadu 2009,
termín ukončení nebyl v době vzniku příspěvku stanoven.
5.
Udrţitelnost Portálu, nástin vývoje
Předběţná udrţitelnost Portálu beta je stanovena na 1 rok, přičemţ se
předpokládá, ţe plánovaná doba bude po důkladném zhodnocení provozu
prodlouţena. V příštím semestru (tj. LS ak. rok 2009/10) dojde ke
sloučení týmů administrátorů Portálu beta a operátorů modulu Hot-Spot.
Rovněţ předpokládáme implementaci dalších komponentů k rozšíření
podpůrných sluţeb pro uţivatele. Nabízí se celá řada modulů, které
mohou zkvalitnit jak sluţby poskytované uţivatelům (prioritně
studentům), tak i práci pedagogů, která souvisí s agendou výuky.
Další vývoj portálu zajisté ovlivní míra spokojenosti uţivatelů.
Věříme, ţe právě díky jejich zpětné vazbě budeme moci pravidelně
zlepšovat sluţby nabízené uţivatelům – studentům a pedagogům
studijního programu Informační studia a knihovnictví na Slezské
univerzitě v Opavě.
- 68 -
MODUL HOT SPOT
MODUL HOT SPOT PROJEKTU
PORTÁL SLEZSKÉ UNIVERZITY
V OPAVĚ
Ondřej Vlček, Ivana Přibylová
Realizace a aplikace sluţby HOT SPOT
Cílem tohoto příspěvku je představit projekt HOT SPOT, který funguje jako
jeden z modulů v nově spuštěném Portálu, slouţící oborům Informační
studia se zaměřením na knihovnictví a Knihovnictví. Účelem vzniku
modulu bylo usnadnit studium především studentům prvních ročníků
pomocí rychlých odpovědí na dotazy studijního charakteru. Posluchače
obeznámíme jednak s pouţitím systému ze strany studentů, a také
s principem respondence.
Klíčová slova: modul HOT SPOT, studijní program Informační studia a
knihovnictví
- 69 -
MODUL HOT SPOT
1. HOT SPOT obecně
Zprovoznění kategorie HOT SPOT bylo uděleno na šestém
Terénním projektu, nesoucím název ,,Partnerství a sítě―.
Realizátorský tým tohoto modulu tvoří osm lidí, skládající se
z lektora, ze studentů bakalářského, magisterského studia, prezenční
i kombinované formy, obou větví knihovnictví na Slezské
univerzitě. Projekt je široce zaměřen na všechny studenty UBK a UI
Slezské univerzity v Opavě. HOT SPOT má být nástrojem
a prostředkem, který bude zajišťovat studentům odpovědi na jejich
dotazy, přinášet jim školní aktuality a podporu při jejich studiu.
Veškeré odpovědi mají naplnit znalostní databázi a tím zajistit
udrţitelnost sluţby.
Plánované aktivity bude plně realizovat tým HOT SPOT,
který po dobu dvou měsíců bude formou sluţeb ve své sekci
odpovídat na dotazy a potřeby uţivatelů, spravovat a doplňovat
znalostní databázi a bude se podílet na vylepšení celého Portálu.
1.1 Popis projektu
Hlavním cílem projektu je uvedení sekce HOT SPOT do provozu,
po dobu dvou měsíců zajistit plný servis pro studenty v podobě
odpovědí na vznesené dotazy. Výstupem budou informace, které
naplní znalostní databázi. V lednu se provede revize jmenované
databáze a doplní se o potřebné informace, tak aby byly pokryty
veškeré informační potřeby studenta v průběhu celého jednoho
semestru.
Modul HOT SPOT umoţňuje rozčlenění uţivatelů do 3 kategorií,
přičemţ kaţdá z nich má svá specifická práva. Studenti disponují se
základními právy týkající se především vkládání dotazů a prohlíţení
znalostní báze. Řešitelský HOT SPOT tým má nejširší práva ohledně
odpovídání na dotazy. Nad celou sekcí dohlíţí administrátor HOT
SPOT modulu – jeho pravomoci jsou na nejvyšší úrovni.
V týmu si členové rozdělili jednotlivé pracovní role. Byl
dohodnutý princip sluţeb, záskoků, rezerv.
Prostřednictvím webového rozhraní Portálu a záloţky HOT
SPOT bude tým komunikovat se studenty a řešit poţadavky, dotazy
a jejich informační potřeby
- 70 -
MODUL HOT SPOT
Je důleţité téţ podotknout vybudování nápovědy pro
studenty, jelikoţ je téţ nedílnou součástí celého modulu.
Tým HOT SPOT má uţ od počátku sjednanou hierarchii,
která jasně stanovuje postupy dotazu při větší obtíţnosti řešitelnosti.
Vrchol zaujímá studijní oddělení, pod ním jsou vedoucí jednotlivých
sekcí projektu a základ tvoří lidé z HOT SPOT týmu.
Konečným výstupem bude v lednu znalostní databáze, která
bude dál slouţit studentům pro nalezení relevantní odpovědi na
jejich vznešené dotazy. Budou statisticky zhodnoceny jednotlivé
okruhy. Tým HOT SPOT vše zpracuje v závěrečné studii
proveditelnosti.
1.2 Popis cílové skupiny
Hlavní cílová skupina: Studenti prvního ročníku knihovnictví UBK a
UI.
Vedlejší cílová skupina: Všichni studenti knihovnictví.
Hlavní cílovou skupinou jsou studenti prvního ročníku
knihovnictví UBK a UI, kteří budou hledat informační nástroj
a pomoc v počátcích studia a při prvotní orientaci na vysoké škole.
HOT SPOT má v první řadě této skupině přinést informační
pomoc. Studenti mohou pomocí jednoduchého intuitivního
formuláře zasílat dotaz ke studiu. Odpověď na dotaz bude uloţena
do znalostní databáze a zároveň odeslána dotazujícímu se studentovi
na školní e-mail HORDE. Tímto principem se bude znalostní
databáze plnit.
Systém bude plně k dispozici všem studentům UBK a UI.
1.3 Zapojení cílové skupiny
Školní portál bude slouţit všem studentům, jako jednotný
informační portál, kde všichni naleznou na jednom místě veškeré
potřebné aplikace (Info-web, Foto-galerie, Forum, HOT SPOT,
Projekt management, Úschovna, Wiki, Stag, Pošta, Knihovna, FPFSLU). Studenti dále můţou portál vyuţít k zřízení vlastního fóra,
budou vyčleněné sekce k uloţení školních úkolů daných předmětů.
Portál můţe zajistit komunikaci s učitelem. Pro jednotlivé studenty
bude přínosné, ţe vše naleznou na jedné webové adrese za pouţití
jednoho přihlašovacího hesla. Prostřednictvím společných e-mailů,
- 71 -
MODUL HOT SPOT
učitelů, třídních referentů budou informování o zahájení provozu
Portálu. Studenti jednotlivé aplikace jiţ dnes navštěvují a plně
vyuţívají. Mnoho přihlašovacích hesel, web adres se stávalo
mnohdy překáţkou. Portál sjednocením eliminuje tyto nedostatky
a nabízí jednoduché řešení.
1.4 Přínos pro cílovou skupinu
Systém HOT SPOT bude radit studentům s tím, kde najdou
odpovědi na své problémy spojené se studiem. Studenti mohou psát
své dotazy na jedno místo a zároveň uvidí všechny ostatní dotazy.
Postupně vznikne databáze nejčastějších dotazů, kterou si studenti
mohou procházet. Sluţba HOT SPOT by měla eliminovat stres
studentů z jejich problémů, s nimiţ mohou nejdříve oslovit sluţbu
HOT SPOT, ale pokud bude dotaz opravdu stěţejní, bude dále
přesměrován na studijní referenty a popřípadě samotné Studijní
oddělení. Sluţba HOT SPOT by měla ušetřit studentům čas tím, ţe
je nasměruje na dokumenty, kde najdou odpovědi na své dotazy, a
měla by je také naučit větší samostatnosti v řešení svých problémů.
1.5 Udrţitelnost projektu
Po ukončení projektu HOT SPOT je předpoklad, ţe v rámci
terénního projektu 2010 bude připraven nový projekt, který můţe
být postaven na myšlence sloučení týmu „Portál“ a „HOT SPOT“.
Předpokládá se, ţe v rozmezí dvou měsíců dojde k naplnění
znalostní databáze a pokračující projekt by měl v pozměněném
reţimu organizace zajistit následovný servis a aktualizace celého
Portálu. Bude tak zajištěna udrţitelnost projektu na dobu neurčitou.
Stávající spolupráce mezi partnery je ohraničena časovou osou
projektu.
- 72 -
MODUL HOT SPOT
2. Propagace
Jednou z prvních klíčových aktivit při zpracování projektu byla
tvorba loga, které by vystihlo náš tým a naši práci.
Obrázek 1: Logo modulu HOT SPOT vystihuje trefnost a rychlost
v odpovědi na vznesené dotazy.
Naše sluţba byla propagována pomocí plakátu, viz obrázek 2.
- 73 -
MODUL HOT SPOT
Obrázek 2: Plakát slouţící k propagaci sluţby.
3. Závěr
Cílem našeho projektu je primárně poskytnout pomoc studentům
především prvních ročníků studijního programu Informačních studií
a knihovnictví.
Naše cílové aktivity jsou zaměřeny:
- spuštění sluţby HOT SPOT (splněno)
- zaškolení studentů ve vyuţívání sluţby (realizuje se)
- rychlé a efektivní zpracování dotazů studentů
- plnění znalostní databáze
- vyhodnocení sluţby HOT SPOT
- zajištění udrţitelnosti projektu
Projekt je inovativní v rámci studia a studentů Slezské
univerzity v Opavě ve smyslu pohotovosti a aktuálnosti informací.
Vyjímečnost modulu spočívá také ve shromáţdění všech informací
potřebných k úspěšnému studiu v jedné databázi společné pro
všechny studenty UI a UBK.
- 74 -
KREMACE NEBO RECYKLACE ANEB CO S PŘEBYTKEM INFORMACE?
KREMACE NEBO RECYKLACE
ANEB CO S PŘEBYTKEM
INFORMACE?
Marek Timko
[email protected]
Abstrakt: Zamyšlení nad problémem přebytku sociokulturních informací
v současných „informačních společnostech―, tázání se na moţné způsoby
řešení, zejména ve srovnání s informacemi přirozenými. Výchozí pozicí je
koncepce evoluční ontologie, z které autor přebírá pojetí informace jako
ontologické kategorie a její členění na informaci přirozenou a sociokulturní.
Zamyšlení má formu „koláţe― sestávající ze třech „obrazů―.
Klíčová slova: Sociokulturní informace, přirozená informace, kremace,
recyklace, informační expanze, informační přetíţení.
- 75 -
Obraz I. – obraz z historie.
Kdyţ se pozorněji podíváme do vzdálenější nebo i ne příliš vzdálené
minulosti, tak moţná zjistíme, ţe kremace sociokulturní informace –
tedy ireverzibilní zničení jistého typu uspořádanosti s vlastním,
člověkem vytvořeným sémantickým aspektem, prostřednictvím
tepla, konkrétněji ohně – nebyly aţ tak výjimečnou událostí. Asi ta
nejznámější kremace, a pokud bychom chtěli být škodolibě patetičtí,
tak asi i „nejvelkolepější―, byla ta, která se odehrála v Alexandrijské
knihovně (největší to knihovny antického světa), a to dokonce
opakovaně. Poprvé v ní hořelo v roce 47 před n. l. za války mezi
Caesarem a Pompeiem, kdyţ Alexandrii obsadilo Caesarovo vojsko.
Podruhé v rozmezí let 389-3915, to uţ byla za náboţenských bouří
taky zcela zbořena. Po znovuvybudování v ní hořelo potřetí
v rozmezí let 638-6436, kdy byla Alexandrie dobyta Araby.
Předpokládá se, ţe v době největšího rozkvětu knihovny v ní bylo aţ
70 000 ručně psaných svazků. Zachránilo se jen pár odpisů,
z originálních svazků nezůstalo pravděpodobně nic.7
Na českém území docházelo k velkým a často i veřejným
kremacím knih zejména po bitvě na Bíle hoře (1620). Známým
cenzorem, inkvizitorem a paličem byl v té době jezuitský kněz
a misionář Antonín Koniáš (1691–1760) . Uvádí se, ţe jeho zanícený
a doslova plamenný boj proti protestantské literatuře vedl ke spálení
asi 30 000 knih (tento počet je ale podhodnocen, protoţe „byl
vztahován jen na knihy jazykově české, které ve skutečnosti tvořily
z celkové počtu zhruba čtvrtinu―8, ale taky proto, ţe vycházel jenom
z dochovaných záznamů. Skutečný počet spálených svazků bude
tedy ještě vyšší).9
5 Přiznáváme, ţe se nám nepodařilo najít spolehlivě jednoznačný rok, ve kterém se
odehrála tato událost. Různé encyklopedie a historické práce se v datování rozcházejí,
někdy aţ o pět let. Proto uvádíme časové rozpětí let, které se v literatuře nejčastěji
objevují.
6 Viz předchozí poznámka.
7 Srovnej Cejpek, J. (a kol.): Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, 2002.
s. 32.
8 Viz Antonín Koniáš [online]. [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Koni%C3%A1%C5%A1
- 76 -
Co se týká minulosti nedávné, tak ani ta není „skoupá― na
rozsáhlé kremace sociokulturních informací uloţených v knihách.
Jedna z největších „akcí― tohoto typu ve 20. století bylo veřejné –
tedy jednoznačně manifestační! – a organizované pálení knih
nacisty, které se odehralo 10. května 1933 ve většině německých
univerzitních měst.10 Nacisti a jejich sympatizanti kromě knih
ţidovských spisovatelů pálili i knihy všech, kteří nesouhlasili
s fašistickým reţimem Třetí říše či těch, kteří byli obvinění z šíření
„protiněmeckého ducha―. Na hranici se tak vedle sebe ocitli
například knihy A. Einsteina, T. Manna, B. Brechta, E. M.
Remaqua, L. Feuchtwangera, S. Freuda a dalších. Shořelo víc neţ 25
000 svazků. Je smutnou, ale příznačnou okolností, ţe na hranici
skončily i knihy významného německého ţidovského básníka
Heinricha Heineho, kterého výrok z roku 1822 o tom, ţe: „Tam, kde
se pálí knihy, dojde nakonec také na pálení lidí“ se později tragicky
naplnil, a to v nebývalé šíři a zrůdné systematičnosti.
Všechny tyhle příklady spájí něco společného. Můţeme si
všimnout, ţe ani v jednom z popisovaným případů se kremace
sociokulturní informace neprováděla z důvodu přebytku informací,
P. Voit uvádí, ţe historikové připisují Koniášovi „spálení 30 000 aţ 60 000 knih
(vyšší z obou údajů do literatury vnesl 1776 exjezuita Jan Leopold Šeršník, první
Koniášův ţivotopisec).― Voit, P.: Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné
obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006. s. 483.
9 Na druhé straně český historik Jiří Bílý tvrdí, ţe „rozhodně nelze obviňovat Koniáše
z toho, ţe svým působením nenávratně zničil řadu cenných literárních památek. Knih
jím spálených mohlo být nejvýše poloviční mnoţství, neţ tvrdí jeho odpůrci, a řada
děl zanikla i jiným způsobem – ve válečné vřavě, při poţárech, špatným zpracováním
apod. Bílý také dokazuje, ţe pálení knih bylo naprosto běţnou záleţitostí i u
nekatolíků – zmiňuje Komenského, který schvaluje spálení děl pohanských filozofů a
básníků a nijak by se nerozpakoval pálit knihy katolické.― Citováno z: Krajtl, O.:
Jezuita Antonín Koniáš [online]. 2007 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_content&task=view&id=766
&Itemid=60.
10 „Na některých místech Německa se pálení knih konalo vzhledem k dešti o několik
dní později. Jinde došlo k pálení knih aţ 21. června, v den letního slunovratu.―
Stránský, M.: Veřejné pálení neněmeckých knih v roce 1933 [online]. 2004 [cit. 20.
11. 2009]. Dostupný z: http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/books.
- 77 -
tedy ne proto, ţe by jich bylo hodně co do počtu11 – například dnes
máme informací v podobě kníţek, časopisů či elektronických
dokumentů rozhodně víc neţ kdykoli v minulosti, a přitom zvýšenou
frekvenci pálení (naštěstí!) nepozorujeme. Problémem tedy není
samotný počet, ale spíše různorodost (tedy diverzita) informací.
Likvidovaly se a likvidují ty informace, které jsou z nějakého
důvodu nebezpečné, podezřelé nebo jenom „jiné―, přičemţ
nejčastějším důvodem k zničení bývá nekompatibilita sémantického
aspektu informace s tím, co prosazuje mocenský systém (politický
nebo náboţenský) jako závazné, určující, nezpochybnitelné. Častá je
také malá slučitelnost s přesvědčením většiny společnosti (nebo
menšiny, která je u moci). Na tomto místě bychom ale chtěli
připomenout, ţe vysoká diverzita sociokulturních informací má ve
společnosti většinou vysoce pozitivní projevy, zejména ve formě
názorové tolerance a respektování jinakosti.12 Z hlediska kultury,
kterou chápeme jako umělý nadindividuální systém s vlastní vnitřní
informací (duchovní kulturou ), můţe mít velká míra různorodosti
sociokulturní informace rozhodující pozitivní vliv na stabilitu
samotného systému (předpokládáme, ţe v tomto případě je situace
analogická vztahu biodiverzity a biosféry).
Obraz II. – obraz ze současnosti.
Moţná nebudeme daleko od pravdy, kdyţ dnešní informační
společnosti budeme charakterizovat jako společnosti informačního
přebytku. Dokonce to vypadá tak, ţe bude ještě hůř..., tedy spíše víc!
Více sociokulturních informací, které vytváříme, produkujeme,
archivujeme, ale které častokrát uţ vůbec nestíháme reflektovat,
interpretovat či proměnit na znalosti a dovednosti. Různí autoři
zabývající se informační explozí upozorňují, ţe ročně se ve světe
11 Samozřejmě si uvědomujeme, ţe samotná kvantifikace sociokulturní informace
nemusí být vţdy ani jednoznačná, ani bezproblémově provoditelná, a to zejména
proto, ţe samotný obsah (tedy sémantický aspekt informace) se kvantifikaci vzpírá.
Souhlasíme s tvrzením Antonína Markoše, ţe: „Kvantifikovat můţeme informaci jen
tehdy, kdyţ si ji napřed vymezíme jako měřitelnou veličinu, tedy v shannonovském
smyslu – ale pak přímo z definice nezáleţí na obsahu!― Viz Markošova poznámka
číslo 11 v: Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost : Jacques Monod v zrcadle dnešní
doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. s. 173.
12 Pro společnosti totalitární to bude platit obráceně.
- 78 -
vydá zhruba 100 000 časopisů (v 65 jazycích), 300 000 odborných
monografií a asi milión článků a odborných reprintů. Z toho všeho je
ale citována jenom zhruba polovina publikovaných článků.13
Je zřejmé, ţe čím větší počet informací (různého charakteru a
kvality), tím větší riziko informační přetíţenosti či zahlcenosti, a to
nejenom v souvislosti se zákonitým omezením kapacity informační
techniky (tato omezenost je povahy fyzikální), ale i samotného
percipienta (tady uţ ale není omezená kapacita jenom fyzikální
povahy, ale i biologické a psychické). Nakonec, sami dobře z vlastní
zkušenosti víme, ţe disponovat větším mnoţstvím informací nemusí
mít vţdycky jenom pozitivní efekt (jedním z moţných problémů je
např. nemoţnost přímého ověření důvěryhodnosti informací).
O negativních projevech informačního přetíţení píše i Pavol
Rankov: „Informačné preťaţenie a informačný stres spôsobujú, ţe
časť informácií musí byť korigovaná, časť je zabudnutá, skomolená
či inak stratená. A to vyvoláva u niektorých ľudí neistotu, ţe nevedia
o skúmanom jave nič.―14
K charakteristice místa dnešního člověka v současných
informačních společnostech bychom mohli pouţít i konstatování
českého filosofa Zdeňka Pince: „Moderní člověk (…) nedostatkem
informací nestrádá. Má-li něčeho dostatek, snad dokonce nadbytek,
jsou to informace. Čím víc jich má, dnes by bylo přesnější říci: můţe
mít, tím problematičtěji se jeví rozhodování na jejich základě.―15
Problémem je, ţe to, které informace jsou pro nás důleţité a
relevantní pro naše jednání, zpravidla zjistíme aţ ex post. Aţ pak
vlastně víme to, co jsme měli vědět na začátku.16 Pincovo hodnocení
informačního „blahobytu― pro člověka je ve vztahu k jeho jednání
13 Viz Činčera, J.: Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy.
Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 46. Autor na stejném místě taky píše, ţe „se
odhaduje, ţe 85 % vědecké literatury není publikováno pro předávání nových
informací, ale pro získání grantů a vědecko-pedagogických stupňů, či jako
seberealizace autora.― Tamtéţ, s. 46.
14 Rankov, P.: Informačná explózia – Informačný stres – Informačné správanie
[online]. 2006 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2006/august/03.pdf
15 Sokol, J. – Pinc, Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. s. 129.
16 Tamţe, s. 129.
- 79 -
tedy negativní. Jak sám píše: „Soudím, ţe informace z podstaty
svého fungování vůbec nejsou neutrální, jak nás média i informační
vědci občas přesvědčují, slouţí k šíření neladu a šumu a jsou
zdrojem oné kormutlivosti, která na člověka padá z toho, ţe to, co ví,
je k ničemu, ţe na tom minimálně nemůţe zaloţit nové, a přitom
bezpečné poznání.―17
Sociokulturní informace mají (ve srovnání s informacemi
přirozeným) tu výhodu, ţe jsou relativně recyklovatelné18, omezení
je tady v podstatě jen na straně materiálního nosiče (z jazykového
hlediska je pro naše téma zajímavé, ţe „zakonzervování―
sociokulturní informace pro příští, tedy do budoucna orientované
pouţití prostřednictvím dnešní informační techniky označujeme jako
„vypálení―, např. CD nebo DVD nosič). Materiální nosič
sociokulturní informace (zejména v souvislosti s informační
technikou) je však z hlediska výrazné časové omezenosti pouţití a
malé nekompatibility s přirozeným prostředím často problematický.
Typicky přebytečnou sociokulturní informací je „spam―, tedy
nevyţádaný e-mail, většinou s reklamním či propagačním obsahem.
Spam nejen ţe obtěţuje svého „čtenáře―, tedy příjemce, ale má i svůj
ekologický aspekt, tedy negativní vliv na ţivotní prostředí.
Ekonomové přepočítali, ţe energie, která se kaţdý rok spotřebuje na
přenos, zpracování a filtrování spamu, by mohla pokrýt energetické
potřeby 2,4 milionu domů. Téměř 80 % spotřebované energie se
týká uţivatelů, kteří spamy maţou. Světový spam ročně spálí (pozor:
tohle pálení se ale pojmu kremace netýká!) zhruba 33 terawatthodin
energie (tera = miliarda). Tahle energie by odpovídala emisím
skleníkových plynů z 3,1 milionu osobních aut, které by
spotřebovaly asi 7 miliard litrů benzinu.19
17 Tamţe, s. 130.
18 „Informácia je recyklovateľná a rozmnoţiteľná, ani opakovaným pouţitím sa
nevyčerpáva, ale naopak, môţe byť prameňom na vytváranie nových informácií.―
Rankov, P.: Informačná explózia – Informačný stres – Informačné správanie.
19 Bušta, P.: Uhlíková stopa spamu. In: Euro. č. 16, 20. 4. 2009, s. 90.
- 80 -
Obraz III. – obraz z přírody.
Ţivá přirozená informace, která je výsledkem evoluce ţivota na naší
planetě, je uloţena v molekule DNA a jako souhrn genetické
informace ţivého organizmu představuje jeho genom. Zjednodušeně
můţeme říct, ţe genomy jsou tím, co od sebe odlišuje jednotlivé
biologické druhy.20 Biologický druh je jakoby kníţkou, kterou
napsala přirozená evoluce v rámci fylogeneze. V současnosti známe
asi 1,75 aţ 2 miliony biologických druhů, přičemţ se předpokládá,
ţe jejich reálný počet je 10 aţ 40násobně vyšší. Vysoká míra
biodiverzity udrţuje systém biosféry v relativní stabilitě.
Kremaci ţivé (biotické) informace si můţeme ukázat a
představit na příkladu vypalování tropických pralesů.21 Jejich
současné mizení se sice oproti 80. létům trochu zpomalilo, ale i tak
ubývá ročně zhruba 140 000 km2, coţ je území větší neţ celé bývalé
Československo.22 Jenom „Amazonské pralesy, jejichţ porost
pokrývá území srovnatelné s kontinentální rozlohou Spojených států
a které jsou domovem aţ 30 % známých druhů ţivočichů a rostlin,
ztratily od roku 2003 téměř 2,5 milionu hektarů lesa kvůli kácení a
vypalování.―23 Smutnou statistikou je, ţe „téměř 80 % všech
světových pralesů jiţ bylo zničeno, z toho velká část v posledních
třiceti letech. A dokonce i ta poslední pětina, která ještě zbývá, je
nyní váţně ohroţena.―24
Americký evoluční biolog a entomolog Edward O. Wilson,
který se problémem biodiverzity zabývá uţ několik desetiletí,
20 Genom je samozřejmě taky tím, co od sebe odlišuje i jednotlivce v rámci stejného
biologického druhu, kaţdý ţivý organizmus má specifický genom, ale v rámci
jednoho druhu jsou společné sekvence genetické informace v převáţné většině nad
individuálními rozdíly.
21 Dalšími „vinníky― ubývání pralesů je těţba dřeva (komerční holorub, budování
pastvin apod).
22 Biolog E. O. Wilson uvádí, ţe „kaţdou sekundu je ztracena plocha fotbalového
hřiště.― Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota. Praha: Nakladatelství Lidových novin,
1995. s. 285 a n.
23 Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, neţ se myslelo, míní vědci [online]. 2004
[cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z: http://ecomonitor.cz/zprava.shtml?x=192872.
24 Deštné pralesy [online]. [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://skoroekolog.sweb.cz/sos/tema/pralesy.htm.
- 81 -
předpokládá, ţe v tropických pralesech můţe ţít zhruba 10 milonů
druhů (coţ dokonce povaţuje za nejniţší odhad!). Pokud by mizení
pralesů pokračovalo stejným tempem i v budoucnosti, tak hrozí, ţe
do roku 2022 zmizí polovina plochy deštních pralesů. Důsledkem by
bylo vyhynutí 10 aţ 22 % všech biologických druhů. Podle Wilsona
dochází v posledních desetiletích k zániku asi 27 000 druhů ročně,
coţ je zhruba 74 druhů kaţdý den, tedy 3 druhy kaţdou hodinu.25
Jelikoţ podle současných odhadů ţijou v tropických pralesech
asi 2/3 všech biologických druhů26, můţeme tyto biotopy povaţovat
za jakési rezervoáry přirozené informace, za přirozeně vzniklé
informační databáze. Taky se předpokládá, ţe biosféra funguje díky
existenci relativně malého počtu (který není znám) klíčových
biologických druhů, zejména bakterií a jednobuněčných
organismů.27 Pokud se síť ţivota naší protipřírodní aktivitou příliš
naruší, hrozí kolaps celého systému. Ničení přirozené informace
(a je vlastně úplně jedno, jestli „kremací―, nebo nějak jinak) je
ničením nejenom specifických podmínek, které umoţňují naši
vlastní existenci na Zemi, ale i ničením jedinečných přirozených
informací, ničením specifického paměťového záznamu, který se
útvářel v průběhu evoluce pozemské přírody. Jelikoţ víme, ţe pro
informaci neplatí zákon zachování (tak jako platí pro mnoţství
energie ve vesmíru), tak je zřejmé a biologické vědy to jenom
potvrzují, ţe biotická informace jednou zaniknuvší uţ odchází
z evoluční scény bez moţnosti návratu. Lapidárně to vyjadřuje i
evoluční biolog Stephen J. Gould: „Sloţité struktury, které během
evoluce jednou úplně zmizí, uţ nemohou vzniknout znova ve zcela
totoţné podobě. (…) Kdyţ evoluce rozebere tak komplikovaný
systém (jakým je ţivý organismus nebo biologický druh – pozn.
M. T.), není uţ prakticky naděje, ţe by mohl být někdy sestrojen
25 Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota..., s. 291.
26 Přitom tropické pralesy zabírají zhruba jen 6 % zemské souše. Předpokládaná
původní rozloha tropických pralesů (před lidskou destruktivní aktivitou) se odhaduje
na 16 mil. km2. V roce 1982 činila skutečná rozloha tropických pralesů 9,5 mil. km2,
v roce 1991 uţ ale jenom 6,7 mil. km2..
27 Stojí za připomenutí, ţe „... jeden gram půdy obsahuje 5000 – 38000 různých
druhů bakterií.― Šmajs, D. „Genomika bakterií: moţnosti, omezení, aplikace.― In:
Universitas. Revue Masarykovy univerzity 2004/1, s. 40.
- 82 -
znovu, kousek po kousku.―28 Je důleţité si uvědomit a mít nejenom
na paměti, ale i na srdci, ţe tvořivost přirozené evoluce nejenom ţe
neumíme napodobit, my ji ani nerozumíme. Vtírá se tedy otázka,
můţeme obnovovat něco, o čem vlastně vůbec nevíme, jak funguje?
Literatura:
[1] Antonín Koniáš [online]. [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Koni%C3%A1
%C5%A1
[2] Bušta, P.: „Uhlíková stopa spamu.― In: Euro. č. 16, 20. 4. 2009,
s. 90
[3] Cejpek, J. (a kol.): Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha:
Karolinum, 2002.
[4] Činčera, J.: Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu
informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002.
[5] Deštné pralesy [online]. [cit. 20. 11. 2009] Dostupný z:
http://skoroekolog.sweb.cz/sos/tema/pralesy.htm.
[6] Gould, S. J.: Pandin palec : malá tajemství evoluce. Praha:
Mladá fronta, 1988.
[7] Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, neţ se myslelo, míní
vědci [online]. 2004 [cit. 20. 11. 2009]. Dostupný z:
http://ecomonitor.cz/zprava.shtml?x=192872.
[8] Krajtl, O.: Jezuita Antonín Koniáš [online]. 2007 [cit. 20. 11.
2009]. Dostupný z:
http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_conte
nt&task=view&id=766&Itemid=60.
[9] Markoš, A. (ed.): Náhoda a nutnost : Jacques Monod v zrcadle
dnešní doby. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008.
28 Gould, S. J.: Pandin palec : malá tajemství evoluce. Praha: Mladá fronta, 1988. s.
272.
- 83 -
[10] Rankov, P.: Informačná explózia – Informačný stres –
Informačné správanie [online]. 2006 [cit. 20. 11. 2009].
Dostupný z:
http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2006/au
gust/03.pdf
[11] Sokol, J. – Pinc, Z.: Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003.
[12] Stránský, M.: Veřejné pálení neněmeckých knih v roce 1933
[online]. 2004 [cit. 17. 11. 2009]. Dostupný z:
http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/books.
[13] Šmajs, D. „Genomika bakterií: moţnosti, omezení, aplikace.―
In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity 2004/1.
[14] Voit, P.: Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory
mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006
[15] Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota. Praha: Nakladatelství
Lidových novin, 1995.
- 84 -
VIAKISK
APLIKACE VZDĚLÁVACÍCH A KOLABORATIVNÍCH
NÁSTROJŮ VE VIRTUÁLNÍM SVĚTĚ SECOND LIFE
PROJEKT VIAKISK
Eva Holubcová, Markéta Ilková, Denisa Jílková, Libor Juhaňák,
Kateřina Kantorová, Veronika Rychtová
[email protected], [email protected], [email protected],
[email protected], [email protected], [email protected]
Abstrakt
Projekt „Virtuální akademický kampus ISK― má inovativním způsobem realizovat
část vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa. Jeho cílem je
nabídnout platformu pro studenty, akademické pracovníky, knihovny a jiné partnery
projektu, kterým přinese novou moţnost prezentace a spolupráce. Projekt je
realizován ve 3D virtuálním světě Second Life, který přináší oproti Learning
Manager Systems nové moţnosti. Příspěvek nastíní základní teoretická východiska
pro realizaci virtuálního kampusu a představí konkrétní způsoby jeho vyuţití. Rovněţ
zmíní plánované akce v rámci projektu VIAKISK a poukáţe na další moţnosti, které
nabízí virtuální kampusy zahraničních univerzit.
Klíčová slova: virtuální světy, Second Life, vzdělávání, informační studia a
knihovnictví
- 85 -
VIAKISK
1. Úvod
Projekt „VIAKISK― má inovativním způsobem realizovat část
vzdělávacích a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa.
E-learning, jako kreativní forma výuky, je stále atraktivnější, ale
většinou se zaměřuje pouze na kontinuální výuku v rámci skupin či
tříd. Probírá se prostřednictvím čtení online textů nebo promítání
videí. Existují i různé diskusní fóra pro asynchronní komunikaci.
Ale stále zde chybí moduly pro synchronní komunikaci, která je
závislá na neverbálních podnětech, jako je tón hlasu, gesta, blízkost,
výrazy obličeje tj. face-to-face interakce. [3]
Jakousi náhradou jsou 3D virtuální světy, kdy interakce
probíhá pomocí avatara. Nabízí uţivatelům vidět společný prostor,
předměty, pohyb ostatních, coţ vyvolává silný pocit přítomnosti
a bezprostřednosti. Dále nabízí gesta, komunikaci prostřednictvím
zvukového a hlasového chatu, který je srovnatelný s jinými
telefonními konferencemi, a netradiční vzdělávací prostředí.
Různé studie uvádějí, ţe „primárním faktorem ovlivňující vyuţití
e-learningu je nedostatek sociální interakce.― Virtuální světy jsou
právě schopny nahradit a podpořit sociální přítomnost a odstranit
vzdálenost mezi uţivateli. Socializace můţe být vnímána jako
klíčový faktor v on-line vzdělávání, jehoţ studenti postrádají.
Stacey, Evans, Smith a Rice v roce 2001 zjistili, ţe socializace je
silnou příleţitostí pro stavbu znalostí s vrstevníky a přispívá
k lepším a větším studijním výsledkům. Jejich výzkumy podporují
vytváření strategií pro efektivní a trvalou socializaci pro učení a pro
vytváření prostředí pro efektivnější kolaborativní učení. Výzkumy
v oblasti socializace a společenské existence v synchronním 3-D
MUVEs jsou však stále v počátcích. [2]
2. Virtuální světy
Definice virtuálního světa se různí a odvíjí se i od prostředí, které se
ho snaţí vyuţívat/aplikovat. V roce 1990 tvrdil Raph Koster, tvrdí,
ţe virtuální svět je „prostorové zobrazení trvalého virtuálního
prostředí, které můţe pociťovat mnoho účastníků najednou, a kteří
jsou zastoupeni v prostoru skrze avatary― [1]. V současnosti (2008)
definuje Mark W. Bell virtuální svět jako "synchronní, perzistentní
síť lidí reprezentovaných avatary, která je podporována počítačovou
sítí" [1].
- 86 -
VIAKISK
Podívame-li se na tuto definici blíţe, vidíme, ţe se skládá
s pěti hlavních pilířů:

Synchronicita. Nejde jen o to, ţe virtuální svět je
primárně postaven na synchronní komunikaci. Důleţité
je především to, ţe existuje jakýsi "společný čas" jenţ,
umoţňuje hromadné skupinové aktivity a další
koordinované společenské aktivity.

Perzistentní svět. Virtuální svět nemůţe být
pozastaven, nýbrţ existuje a funguje nadále i po té, co
ho účastník opustil. Účastníci jsou tedy členy
dynamické komunity.

Síť lidí. Ačkoli se hovoří o virtuálním světě, jádrem
jsou vţdy reální lidé, kteří vytvářejí reálné sociální
prostředí.

Reprezentace pomocí avatarů. Skuteční lidé jsou ve
virtuální světe zastoupeni pomocí avatarů či agentů,
kteří mohou nabývat různých podob. Avatar je pak tím,
kdo jakoby „ţije― v onom virtuálním světě, kdo se
v něm pohybuje a jedná.

Síť počítačů. Důleţitým prvkem je pak samozřejmě to,
ţe celý virtuální svět existuje v rámci počítačové sítě.
[1]
Rovněţ je třeba podotknout, ţe „rozeznáváme dva obecné
druhy virtuálních světů: na hru orientované virtuální světy (gameoriented virtual worlds), které obvykle mají předdefinované
"virtuální kultury", a otevřená kultura virtuálních světů (open culture
virtual worlds), které jsou nejpřitaţlivější právě pro vzdělávací
účely.― Pro projekt VIAKISK byl zvolen virtuální svět s otevřenou
kulturou, a to Second Life. Jedná se o druh virtuálních světů, které
umoţňují nákup ostrova a osvojení nástrojů na jeho vybudování.
Uţivatelé mohou vytvářet virtuální stavby dle vlastního
architektonického návrhu, modelovat okolní krajinu, vymýšlet
vlastní artefakty jako nábytek, vzdělávací nástroje, informační tabule
atd. Je zde také moţnost utvářet a upravovat svět, jenţ zcela
odpovídá poţadovaným cílům, coţ také vede k obrovské
- 87 -
VIAKISK
rozmanitosti a zajímavosti těchto světů. Například Harvard
University mezi prvními zvolil Second Life jako platformu pro svou
virtuální školu. Nejedná se jen o akademické prostředí, které
vyuţívá virtuální světy k vzdělávacím účelům, ale i o různé firmy a
neziskové organizace vyuţívající nástroje virtuálního světa pro
týmovou práci, školení zaměstnanců, svou reprezentaci, získávání
sponzorů a prosazování svých reálných cílů, jako třeba Národní úřad
pro letectví a správní vědy (National Aeronautics and Science
Administration – NASA), jenţ má v Second Life bohatě rozvinuté
místo. Virtuální světy s otevřenou kulturou jsou vhodné i pro
vytváření komunit majících stejné zájmy a aktivity v reálném světě.
„Dobrým příkladem je aktivní komunita pedagogů v reálném světě,
kteří vyuţívají Second Life pro podporu a rozšíření své akademické
činnosti.― [3]
2.1 Virtuální přítomnost
Virtuální přítomnost byla definována jako „stav vědomí,
psychologický pocit, ţe jsme ve virtuálním prostředí― [3]. Za jeden
z důleţitých prvků přítomnosti je povaţováno ponoření (Immersion).
Slater a Wilbur definují ponoření jako „stupeň začleňování, ţe ţivé
okolní a virtuální realita jsou dodávány do uţivatelových smyslů
přes počítač - vytvořené virtuální prostředí― [3]. Důleţitá je také
emocionální stránka, která hraje roli také při učení, protoţe emoce
ovlivňují všechny rozměry přítomnosti, např. chování a fyziologické
a kognitivní procesy.
Sociální rozměr virtuálního prostředí
Důleţitým aspektem přítomnosti, je to, ţe lidé prostřednictvím
avatarů mohou cítit bezprostřednost a intimitu vůči ostatním
účastníkům ve virtuálním světě. Sociální dimenze virtuálních světů,
jako reprezentace sebe sama, pohyby avatarů, verbální a textové
komunikace, a neverbální komunikace pomocí gest―, upevňuje
sociální přítomnost a reálnost při interakci s ostatními. Zpětná vazba
a blízkost avaratů, sociální přítomnost ještě upevňují.
Vizualizace virtuálních světů
Velkou výhodou, je dobrá vizualizace, kdy se avataři navzájem vidí,
vnímají pohyby druhých a slyší.
- 88 -
VIAKISK
Neverbální komunikace je ve virtuálních světech na dobré
úrovni, avataři se do dění mohou snadno zapojovat. Například při
výuce se mohou hlásit o slovo, mohou si navzájem vyjadřovat
neverbálně své pocity a názory. Mohou se také dotýkat a pracovat
s předměty. Co zatím virtuální světy neumí je ovládání mimiky
obličeje avatarů.
Zvukové chaty, fungují na reálném principu, coţ umocňuje
pocit reálného času. Kdyţ je vám někdo ve virtuálním světě vzdálen,
slyšíte ho slaběji, na rozdíl od toho, kdo stojí vedle vás.
3. Second Life
Second Life, v překladu „Druhý ţivot―, je v současné době
pravděpodobně nejdokonalejší a nejúspěšnější simulace
virtuálního světa. SL je třírozměrný virtuální svět, který je
vyvíjen firmou Linden Lab a je od svého spuštění 23. června
2003 přístupný na internetu.
Ačkoliv je Second Life často nazýván hrou, měl by být
vnímán spíše jako prostředí, které nabízí více neţ jen odreagování a
zábavu. Na rozdíl od hry zde nejsou určeny cíle, postupy, pravidla.
Naopak, je pouze na vás, zda se Second Life stane místem vašeho
odpočinku při klábosení s přáteli, zda jej nasadíte jako komunikační
systém pro vaši firmu anebo zda se právě v Second Life chcete
seriózně učit cizí jazyky pod dohledem rodilých mluvčích.
3.1. Historie SL [10]
SL není nováčkem virtuálního prostoru, prvotní koncept byl navrţen
formou RPG, coţ je druh hry, kde hráči zaujímají role fiktivních
postav (Role-PlayinG – hraní v roli), které si podle daných pravidel
vytvoří a za které v samotné hře jednají.
V listopadu 2002 se vynořila testovací alfa verze SL, poté
následovalo přidávání různých moţností, které SL nabízí a zároveň
vyţaduje např. teleport = přemísťování, poplatek za vlastnictví
pozemků, či synchronizace a zachování všech objektů vytvořených
obyvateli ve virtuálním světě.
Rok 2003 představoval v SL významné období, neboť byla
spuštěna oficiální verze. Došlo ke zlepšení vyhledávacích funkcí,
map, grafiky a animačních schémat.
- 89 -
VIAKISK
V současné době je na celém světě zaregistrováno v tomto
prostředí přes 14 000 000 uţivatelů. Stovky nových obyvatel se
připojují kaţdý den a vytvářejí stále nové a nové bytosti, které
zkoumají svět a potkávají nové lidi a také objevují způsoby, jak si
uţít zábavy.
3.2. Charakteristika a moţnosti SL [10]
Základní vyuţívání Second life je zdarma po registraci na stránkách
www.secondlife.com. Program Second life Viewer, který je pro
vyuţívání potřeba si nainstalovat umoţňuje obyvatelům spolu
interagovat prostřednictvím svých avatarů.
Vyuţívání SL je věkově omezeno: hlavní svět, tzv. MainGrid,
je určen pro věkovou skupinu od osmnácti let, zatímco menší svět
TeenGrid je určeně pro skupinu 13-18 let a platí pro něj také odlišná
pravidla. Po registraci a spuštění Second life se nový uţivatel objeví
na vstupním ostrově – ten je určen pro seznámení s prostředím a je
plně oddělen od zbytku SL.
Samotní tvůrci se pak starají o bezproblémový chod systémů,
funkčnost serverů a technickou podporu.
Existují zde dva typy uţivatelských účtů – basic a premium
membership – které se liší moţnostmi a právy. Zajímavostí SL je to,
ţe v rámci virtuálního světa se pouţívají takzvané „linden dolary―.
Tyto virtuální peníze je moţno směnit za reálné peníze (USD, EUR,
CZK) např. 270 L$ = 1 $.
V SL spolu mohou uţivatelé chatovat, vytvářet a prodávat
věci, cestovat po virtuálním světě a také se vzdělávat.
Mezi další moţnosti vyuţití virtuálního světa patří diskuzní
setkávání a besedy se zajímavými hosty, elektronické vzdělávání,
marketing a budování image inovativních společností, konzultace
k vyuţití SL pro vlastní potřeby, firmu, propagaci.
3.3. Second Life v ČR [6]
V prostředí SL existuje pro všechny česky a slovensky hovořící
obyvatele Second Life české město Bohemia. Nejen ţe vytvořené
město odpovídá českému a slovenskému stylu a nese hrdý název
Bohemia, ale především jeho oficiální jazykem je čeština a
- 90 -
VIAKISK
slovenština. Můţete zde komunikovat česky a slovensky
s kamarády, s prodavači v obchodech či s pracovníky informačního
centra, kteří vám pomohou, kdyţ nebudete vědět co a jak. Pobyt ve
městě je bezplatný, stejně jako navštívení akcí pořádaných městem
Bohemia.
Některé instituce a lidé z ČR se rozhodli si také zakoupit
virtuální půdu, která jim umoţňuje začít vytvářet nové inovativní
moţnosti podnikání, prezentovat svou činnost, navazovat kontakty a
dát o sobě znát ve virtuálním světě. Pomocí této moţnosti se
v současnosti prezentují v českých oblastech SL firmy jako: O2,
Pivovar Staropramen, Raiffeisent bank, CzechTourism, Policie ČR,
AC Sparta Praha, IBM Česká republika, Český rozhlas a také
vzdělávací instituce jako je například Filozofická fakulta Univerzity
Palackého v Olomouci.
Obrázek 1: Tým VIAKISK na své první schůzce konané v SL
v prostorách Regionální knihovny Karviná
- 91 -
VIAKISK
3.4. Second Life a vzdělávání
Kvalita distančního a kolaborativního vzdělávání ve virtuálním světě
se odvíjí od kvality připravených vzdělávacích nástrojů a efektivity
podpůrných studijních systémů. Proto chce projekt VIAKISK
provozovat následující aktivity:

Rozvoj distančních kurzů pro získávání odborných znalostí,
které budou obsahovat výuku alespoň jednoho předmětu a
vystavování materiálů. Důleţitou roli zde hraje interakce
mezi studenty a studenty a vyučujícími. Second Life má
u distančního vzdělávání sníţit pocit vzdálenosti a izolaci
od vrstevníků a učitelů a má poskytovat příleţitosti pro
bliţší spolupráci a vzdělávací činnosti.

Uplatňování kolaborativního učení v rámci komunity
(Computer Supported Collaborative Learning – CSCL).
Vhodné pro budování týmu, kterých je rozptýlených po
celém světě, a jenţ můţe jít do Second Life a pracovat na
něčem společně. [11]

Pořádaní konferencí a přednášek na témata z oboru. Projekt
se bude snaţit zainteresovávat jak přednášející, vyučující
knihovnictví na českých vysokých školách, tak odborníky
z praxe.

Vyuţívání prostor kampusu jako informační platformy,
informující o různých akcích ve světě SL, a sociální zázemí
pro neformální komunikaci, spojovaní lidí, prostor pro
diskuse.

Vytvoření sociálních arén. Hry a společné zkušenosti
usnadňují vznik sociální sítí a pocit sounáleţitosti.
4. Projekt VIAKISK
Projekt VIAKISK má za cíl umoţnit realizaci vzdělávacích
a kolaborativních aktivit v prostředí virtuálního světa. Jeho cílem je
nabídnout platformu pro studenty, akademické pracovníky,
knihovny a jiné partnery projektu, kterým přinese novou moţnost
prezentace a spolupráce. Tedy vytvořit silnou komunitu, která ho
bude vyuţívat a které bude uţitečný.
- 92 -
VIAKISK
Projekt bude realizován ve 3D virtuálním světě Second Life,
který přináší oproti Learning Manager Systems nové moţnosti a
který je obecně více vyuţívaný akademickým prostředím
např. v USA. Zakoupení ostrova právě probíhá. Hrubá stavba by
měla být stavitelem dokončena do ledna roku 2010 a pak stavitel
stavbu opustí. Poté bude následovat úprava a doplnění kampusu po
obsahové stránce.
V období před spuštěním kampusu budeme udrţovat
o projektu povědomí, spustíme public relations a budeme promýšlet
a připravovat k realizaci konkrétní akce, které se budou odehrávat
v kampusu. Rovněţ ukáţeme, co nabízí virtuální kampusy
zahraničních univerzit, dále naplánujeme aktivity, které ukáţou další
moţnosti SL.
Cílem VIAKISKu bude nabízet virtuální prostor pro
synchronizovanou nebo individuální výuku a vzdělávání. 3D
rozhraní je vhodné pro týmovou spolupráci, diskuse a vzájemnou
prezentaci, kterou mohou vyuţít cílové skupiny. Dále podpora
neformální komunikace, vzájemné reflexe, zvyšování sociální
interakce mezi komunitou, která se v něm vytvoří.
4.1. Cílové skupiny projektu
Projekt VIAKISK nabízí platformu v rámci světa SL pro podporu
nejmodernějších vyučovacích a vzdělávacích technik. Je proto určen
především pro následující cílové skupiny:
 studenty, akademické pracovníky a jiné osoby činné v oboru
informačních studií a knihovnictví (ISK) v ČR, pro které
bude mít největší přínos z hlediska poznání a orientace
v novém rychle se rozvíjejícím prostředí, které bude
důleţité i z hlediska jejich profese jako informačních
pracovníků;
 studenty a akademické pracovníky Masarykovy univerzity
obecně, se zvláštním zacílením na kombinované
a handicapované studenty, kterým nabídne nesporné
usnadnění a rozšíření studia nabídkou virtuální výuky a
prostředí pro komunikaci obecně;
- 93 -
VIAKISK
 uţivatele a pracovníky knihoven i knihovny samotné,
a stejně tak další vzdělávací instituce, které mohou
v novém prostředí propagovat své sluţby a získat tak
další uţivatele.
Akademické prostředí se snaţí vyuţívat virtuální světy pro
výuku jiţ od počátku 90. let, přičemţ SL v současné době vyuţívá
více neţ 170 vzdělávacích institucí, včetně věhlasných univerzit jako
Harvard či Stanford [9]. Výuka v prostředí SL je výhodná tím, ţe
nejen se můţe odehrávat v prostředí, které jiţ známe z reálného
světa (klasické místnosti, tabule apod), ale také obsahuje značnou
přidanou hodnotu umoţněním takových způsobů výuky, které
v reálném ţivotě v běţné výuce nejsou z časových a finančních
důvodů moţné [8].
Akademická sféra vyuţívá Second Life i proto, ţe značně
usnadňuje sdílení dat potřebných pro výuku [9], tedy i komunikaci
jako takovou. Např. pro špatně vidící občany je zde od r. 2007
nástroj „voice chat― [9], neslyšící zase mohou vyuţívat klasického
chatování v SL. Další moţnosti výuky ve virtuálním světě jsou stále
předmětem vědeckých výzkumů. Z praxe lze zmínit známý projekt
Euroland, kde dvě školy z různých států (Itálie a Nizozemí)
spolupracovaly ve komplexním virtuálním prostředí synchronně
i asychronně [7].
- 94 -
VIAKISK
Obrázek 2: Část exhibice Library of Congress v SL na téma
Deklarace nezávislosti. Návštěvník si můţe si můţe přečíst plný text
týkající se exponátu nebo si poslechnout komentář.29
Knihovny a knihovníci mohou originální cestou propagovat
literaturu, poutavým příkladem je Bradburyville [6], místo které
prezentuje ţivot a dílo spisovatele Ray Bradbury. Z českých
knihoven velmi dobrou zkušenost ve světě SL učinila Regionální
knihovna Karviná, která nabízené sluţby v SL propojila úspěšně
s reálným světem, coţ odpovídá smyslu Library 2.0. Ve SL nyní
začínají fungovat Alliance Library System a Second Life
Library/Info Island30, coţ jsou projekty, které chtějí zastřešovat
knihovníky a knihovny v rámci tohoto světa. Second Life Library
2.0 např. spolupracuje s jednou z největších knihoven na světě,
Library of Congress [4].
4.2. Architektura a výstavba kampusu
Předpokladem pro stavbu virtuálního kampusu je zakoupení
virtuálního pozemku ve světě Second Life.
Samotnou výstavbu, tj. programování a modelování budov
a jejich vybavení, realizuje virtuální architekt Chad Edmonds, v SL
známý jako Nashville Cortes. Má za sebou uţ mnoho projektů,
např. budovu Sun Microsystems nebo LMU Psychology Island. Na
tomto ostrově probíhá mimo jiné virtuální výuka studentů Loyola
Marymouth University z Los Angeles.
LMU Psychology Island je velmi zajímavý také z hlediska
informační architektury ostrova, proto jím bude částečně inspirován
i areál kampusu VIAKISK. Inspiraci jsme našli zejména v kříţové
informační architektuře kampusu, kdy kaţdá jeho budova je
současně křiţovatkou cest k dalším budovám. Celý ostrov je
propojen teleporty a hned u vstupu návštěvníky vítá mapa
s teleportačními odkazy na jednotlivá místa v kampusu –
přednášková místnost, společenské prostory, virtuální model mozku,
muzeum spánku, apod. Z kaţdého místa na ostrově se lze rychle
29 Viz. http://www.flickr.com/photos/pathfinderlinden/227332170
30 Viz http://infoisland.org resp. http://secondlifelibrary.blogspot.com.
- 95 -
VIAKISK
dostat na jiné libovolné místo. Ani úplní nováčci v SL tak nemají
problém se v kampusu zorientovat. Navigace je stručná, jasná
a intuitivní.
VIAKISK má být rovněţ koncipován tak, aby kladl co
nejniţší nároky na hardwarové vybavení a rychlost internetového
připojení uţivatele. To zahrnuje i jednoduché budovy a objekty, aby
se avatar mohl po kampusu snadno a maximálně přímo pohybovat a
nebylo nutné načítat příliš velké mnoţství dat, coţ pohyb v SL
značně komplikuje.
Základem virtuální kampusu bude konferenční místnost.
Právě zde se budou pořádat všechny přednášky a konference.
Nezbytnou pomůckou je velká obrazovka, na níţ je moţné kromě
prezentací promítat i jiný obsah. Jako avatar sice sedíte na sedadle
a sledujete obrazovku a přednášejícího stejně, jako byste tak činili na
přednášce v reálném prostředí, ale pomocí ovládání kamery si
můţete svůj objekt pozorování libovolně přiblíţit – takţe se nemůţe
stát, ţe byste ze zadních míst v sále nic neviděli či neslyšeli.
Podobným způsobem lze realizovat i konference či meetingy.
Z hlediska informační architektury je proto vhodné uţívat co nejvíce
otevřené budovy, aby uţivatel neměl problémy při práci s kamerou.
Další částí kampusu by měly být různé studijní boxy či
týmové pracovny, které by poskytovaly prostor pro virtuální
týmovou spolupráci.
VIAKISK však nemá být jen místem pro formální setkávání
studentů, pedagogů a odborné veřejnosti. Důleţitou roli hraje také
neformální setkávání, které je třeba uţivatelům umoţnit. Studentské
aktivity všeho druhu lze provozovat ve společenských prostorách
kampusu. Tzv. sociální arény slouţí k neformálnímu setkávání
a zábavě. Poskytují i vhodný prostor pro tzv. newbies friendly
setkání, tedy méně formální setkání uţivatelů, kteří se touto formou
naučí základní fakta o SL a jeho ovládání.
V rámci virtuální kampusu ISK chceme nabídnout prostor
také knihovnám. Knihovny a případně i další paměťové instituce
mohou v prostorách VIAKISKu propagovat své sluţby např. formou
kontaktního místa, informačního bodu, informačních tabulí nebo
odkazů na online katalogy.
- 96 -
VIAKISK
4.3. Vzdělávací aktivity a moţnosti vyuţití kampusu
Moţností pro vyuţití virtuálního světa, potaţmo konkrétně virtuálního
kampusu ISK, je mnoho. Cílem projektu je vyuţít co největšího počtu
z nich:

První a nejtypičtější moţnost vyuţití je pořádání jednotlivých
přednášek, případně celých konferencí přímo ve virtuálním
kampusu.

Další moţností je realizovat být celý vyučovací předmět
v rámci SL. Zde pak lze „přenést― jiţ existující předmět do
virtuálního světa, nebo vytvořit předmět zcela nový, který by
se zabýval např. právě virtuálními světy a jejich vyuţití ve
vzdělávání.

Rovněţ je moţné nerealizovat celý předmět v SL, ale zajistit
skrze VIAKISK pouze podporu klasické výuky.

Jinou moţností je pořádat pravidelné vzdělávací akce, které
nejsou vyloţeně spjaty se školním vyučováním. Ty mohou mít
podobu diskuze nad odbornými tématy, která je vedena
odborníky, ale můţe se do ní zapojit kdokoli.

Potom lze vyuţívat virtuální místo jako prostor pro spolupráci
skupin a týmů při realizování zadaného projektu. Studenti si
tak nemusí sami vytvářet komunikační a interakční platformu,
ale mohou vyuţít virtuálních týmových pracoven s potřebným
vybavením.

VIAKISK můţe také slouţit jako kontaktní místo. Nejen však
pouze ve smyslu seznamu odkazů či kontaktních informací.
Lze si třeba představit, ţe v rámci virtuálního kampusu můţou
probíhat konzultační hodiny, mezi studentem a učitelem. To
by mohlo být často vyuţívané např. u kombinovaných
studentů.

V neposlední řadě je zde moţnost vytvořit komunitní prostor
pro sdílení informací a znalostní. Jste-li zrovna připojeni k SL,
můţete se setkat a diskutovat s jakýmkoli odborníkem, kterého
potkáte. Právě dostupnost a otevřenost odborné spolupráce je
jedním z hlavních principů VIAKISKu a cílů našeho snaţení.
- 97 -
VIAKISK
5. Závěr
V současnosti se objevuje stále více a více druhů moderních
informačních a komunikačních technologií, které jsou schopny
nabídnout nevídané moţnosti, jak inovovat dosavadní – jiţ poněkud
zastaralé – metody vzdělávání. Snahy a vize projektu VIAKISK jsou
jasné. Zaměřit se na jednu konkrétní technologii (v našem případě
virtuální svět SL), ukázat jak je moţné ji vyuţít ve vzdělávání
inovativním způsobem a takto pomocí zmíněné technologie přispět
ke skutečnému posunu ve vzdělávání.
Literatura
[1] BELL, Mark W. Toward a Definition of ―Virtual Worlds‖.
Journal of Virtual Worlds Research. 2008, vol. 1. no. 1, str. 1-5.
[2] EDIRISINGHA, Palitha – NIE, Ming – PLUCIENNIK, Mark.
Socialisation for learning at a distance in a 3-Dmulti-user virtual
environment. British Journal of Educational Technolog Systems
[online]. 2009, vol 40, no 3, str. 458–479.
[3] FRANCESCHI, Katherine – LEE, Ron ald M. – ZANAKIS,
Stelios H. Engaging Group E-Learning in Virtual Worlds.
Journal of Management Information Systems [online]. 2009,
vol. 26, no. 1, str. 73–100.
[4] GODFREY, Krista. A new world for virtual reference Export.
Library Hi Tech. 2008, vol. 26, no. 4., str. 525-539.
[5] HASALÍK, Radim. České firmy objevují virtuální svět Second
Life. Lupa [online]. 2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/ceske-firmy-objevuji-virtualni-svetsecond-life/>.
[6] KLAAR, Pia. Memories of Bradburyville and Only Yesterday.
RezLibris: Magazine for librarians [online]. 2009 [cit. 2009-1120]. Dostupný z WWW:
<http://www.rezlibris.com/social/communities/409-memoriesof-bradburyville-and-only-yesterday.html>.
[7] LIGORIO, M. B. – VAN DER MEIJDEN, H. Teacher
Guidelines for Cross-National Virtual Communities in Primary
- 98 -
VIAKISK
Education. Journal of Computer Assisted Learning. 2008, vol.
24, no. 1, str. 11-25.
[8] LIM, Kenneth. The six learnings of Second Life: A framework
for designing curricular interventions in-world. Journal of
Virtual Worlds Research. 2009, vol. 2, no. 1, str. 3-11.
[9] MON, Lorri. Questions and answers in a virtual world:
Educators and librarians as information providers in Second
Life. Journal of Virtual Worlds Research. 2009, vol. 2, no. 1,
str. 3-21.
[10]RYLICH, Jan. Second Life – ţivot ve virtuální realitě. Lupa
[online]. 2007 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/second-life-8211-zivot-ve-virtualnirealite/>.
[11]TAMPONE, Kevin. Companies, colleges use virtual worlds as
training tools. Business Journal (Central New York). 2008, vol.
22, no 16, str. 1-11.
- 99 -
SAR System CZ
SAR SYSTEM CZ
INFORMACE PRO ZÁCHRANÁŘE
Jiří Zeman, Martina Huječková
Abstrakt
Projekt SAR System CZ usiluje o zprovoznění informačního portálu a systému
pro sloţky integrovaného záchranného systému (dále IZS), které se účastní
pátracích a záchranných akcí. V současné době neexistuje v ČR jednotný
a ucelený prostor pro specialisty na tento typ akcí. Portál bude slouţit pro účely
shromaţďování a prezentaci normativů a odborných článků, diskuze a
prezentace i neziskových organizací, které je moţno zapojit do těchto akcí.
Informační systém usnadňuje efektivní vyuţití aplikací a informačních zdrojů
v případě zásahu dostupných i v místě nasazení. Musí poskytovat informace
o počasí, mapové podklady, kontaktní informace na specialisty, státní správu a
další organizace, které je moţné vyuţít při SAR akcích.
Klíčová slova: informační systém, informační portál, integrovaný záchranný
systém, neziskové organizace, kynologové, Search and Rescue
- 100 -
SAR System CZ
1. Co znamená SAR?
Zkratka SAR vychází z anglického Search and Rescue a v překladu
znamená „pátrání/vyhledávání a záchrana―. Přesná definice SAR ve
světě není jednotná a závisí na pouţití v normativech jednotlivých
zemí a různých organizací. Například pro potřeby Pobřeţní stráţe
Spojených států amerických se jedná o „Pouţití disponibilních
zdrojů pro pomoc osobám nebo majetku v potenciální nebo aktuální
tísni―. V dokumentu ANNEX 12 Mezinárodní organizace pro civilní
letectví (ICAO) je Search „operace koordinovaná záchranným
koordinačním střediskem nebo záchrannou podústřednou,
pouţívající dosaţitelného personálu a prostředků pro lokalizaci osob
v tísni―.31 Rescue je definováno jako „operace pro nalezení osob
v tísni, poskytnutí počáteční lékařské nebo další péče a jejich přesun
do bezpečí―. 32 V České republice je SAR uváděno v normativech
pouze v souvislosti s leteckou sluţbou pátrání a záchrany v případě
leteckého neštěstí.33 Tato sluţba vychází z výše zmíněného
dokumentu ICAO. V České republice můţeme SAR operace
definovat jako: jednorázové a časově omezené nasazení dostupných
sil a prostředků směřující k vyhledání a záchraně pohřešované
osoby, které hrozí nebezpečí ohroţení ţivota nebo zdraví. SAR
sloţky jako: sloţky IZS, které se takovýchto operací účastní.
2. Typy pátracích a záchranných akcí
31
"Search and rescue means the use of available resources to assist persons and
property in potential or actual distress.―
United States Coast Guard. Model Maritime Service Code : Search and Rescue Chapter 9 [online]. 1995 , 09/09/2008 [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW:
<http://www.uscg.mil/international/affairs/Publications/MMSCode/english/Chap9.ht
m>.
32
„Search. An operation normally coordinated by a rescue coordination centre or
rescue subcentre using available personnel and facilities to locate persons in distress.
Rescue. An operation to retrieve persons in distress, provide for their initial medical
or other needs, and deliver them to a place of safety.―
International Civil Aviation Organization. Search and Rescue : Annex 12 to the
Convention on International Civil Aviation. 8th edition. [s.l.] : [s.n.], 2004. 43 s.
33
Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Katalog typových činností
integrovaného záchranného systému : Letecká nehoda. Praha : [s.n.], 2005. 41 s.
Dostupný z WWW: <http://www.hzscr.cz/soubor/stc04-2005-uplna-pdf.aspx>.
- 101 -
SAR System CZ
Rozdělení jednotlivých typů pátracích a záchranných akcí je rovněţ
nejednotné a závisí na převaţujícím rázu krajiny určité země nebo
nejčastěji pouţívané metodě podle charakteru prostředí.
Pro potřeby pouţití v České republice můţeme pátrací
a záchranné akce rozdělit podle charakteru prostředí, ve které se
předpokládá nalezení pohřešované osoby na:
•
Sutinové vyhledávání
•
Plošné vyhledávání
•
Vyhledávání na vodních plochách
•
Vyhledávání v horském terénu a v lavinách
Jednotlivé typy pátracích a záchranných akcí spadají do
kompetence různých sloţek IZS a jejich rozdělení spočívá
ve specializaci určité sloţky na daný typ prostředí.
3. Cíle projektu
Naším hlavním cílem je vytvořit kvalitní informační portál, který by
podával o problematice pátracích a záchranných akcí co nejpřesnější
informace. Tento portál bude propojovat nejen profesionály z této
oblasti, ale celou širokou veřejnost, která by se chtěla o této
problematice dozvědět relevantní informace.
Informační portál bude pruţně reagovat na současné potřeby
z praxe a přinášet aktuální informace o krizových situacích a
zároveň poskytovat instruktáţní, učební a jiné materiály vztahující
se k dané problematice, pro všechny zainteresované subjekty.
Informační systém bude usilovat o dostatečnou informační
a komunikační podporu zasahujících sloţek při SAR akcích, kdy je
potřeba vyuţít veškeré dostupné technologie, které tyto sluţby
poskytují a zajistit jejich pouţití v co nejširší míře pro sdílení a
rychlou distribuci podstatných informací jednotlivým velitelům
zásahů či přímo členům zasahujících sloţek.
- 102 -
SAR System CZ
Obrázek 1: Pracovní verze portálu
Obrázek 2: Pracovní verze systému
Vzhledem k nutnosti udrţení vysoké odborné úrovně
poskytovaných informací je nutná úzká spolupráce se specialisty na
- 103 -
SAR System CZ
tento typ akcí a následná podrobná analýza a optimalizace
instalovaných aplikací a modulů v systému.
Dále bychom se chtěli zaměřit na publicitu a dostat informace
o tomto projektu do povědomí všech zainteresovaných skupin
i široké veřejnosti. Toho bychom chtěli dosáhnout na základě účasti
na seminářích a praktických cvičeních a dále spoluprací s médii,
které věnují velkou pozornost zásahům v oblasti sutinového
i plošného vyhledávání.
4. Co chceme změnit?
Aktuální situace v oblasti pátracích a záchranných akcí se vyznačuje
převáţně nejednotným přístupem a omezenou komunikací mezi
jednotlivými sloţkami. Existují portály, sdruţující homogenní
skupiny, ovšem v současnosti je třeba tyto skupiny propojit
a umoţnit tak lepší komunikaci, rychlejší operacionalitu a kvalitní
kooperaci při přípravě na tento typ akcí.
Při těchto akcích je důleţitý především čas, komunikace a
vzájemná efektivní kooperace. V současné době v této oblasti chybí
jednotný informační systém a portál, který by umoţnil výrazné
zlepšení výše uvedených oblastí. Důleţitým mezníkem můţe být
také podpora kynologických týmů v oblasti pátracích a záchranných
akcí v terénu, kdy často bohuţel nejsou vyuţíváni atestovaní
kynologové MV a koordinace zásahu je závislá na systému
jednotlivých krajů. V budoucnu by se tak dalo předejít situacím, kdy
záchranní psi jsou přizváni aţ po několika dnech nebo vůbec.
Náš projekt realizujeme s odborníky, kteří se v oblasti zájmu
dlouhodobě pohybují a znají stávající situaci, jsou tedy kompetentní
v dané problematice. Jejich znalosti jsou pro nás cenným materiálem
a spolupráce s nimi přináší nezbytné informace a postřehy z praxe.
Neméně důleţitá je i propagace projektu. Velení jednotlivých typů
SAR akcí spadá do kompetence státních orgánů a výstupy z projektu
musí splňovat poţadavky HZS ČR a Policie ČR.
- 104 -
SAR System CZ
5. Inovace?
Projekt je inovativní především v samotném zaměření na pátrací
a záchranné akce. Snaţí se sjednotit jak profesionální, tak
dobrovolné organizace a vybudovat jednotný informační systém
a portál, který poskytuje dostupné informace a důleţité odkazy na
informační zdroje vyuţitelné pro tuto oblast. V současné době
neexistuje v ČR ani v Evropě jednotný a ucelený prostor pro
specialisty na tento typ akcí. Taktéţ moţnost vyuţití nástrojů a
licencí, které jsou schopny vytvořit plně funkční informační systém
za nízkou cenu, je v současné době velmi zajímavá.
6. Zaměřeno na...
Hlavní cílovou skupinou jsou specialisté na pátrací a záchranné akce
a členové sloţek IZS, kteří se těchto akcí účastní. Při těchto typech
mimořádné události jsou kladeny vysoké nároky na odbornou
způsobilost zasahujících členů.
Samostatnou skupinu tvoří kynologové atestovaní
Ministerstvem vnitra pro nasazení při SAR akcích na území ČR a při
mezinárodních operacích. Tito lidé se přímo specializují na
vyhledávání a záchranu pohřešovaných osob a proto tvoří jádro
cílové skupiny. Jsou členy různých sloţek IZS a mohou tak
efektivně distribuovat informace o projektu ve svém okolí a tím i
podpořit propagaci vlastní činnosti.
Další cílovou skupinou je profesionální i laická veřejnost,
kterou je nutné informovat o nasazení dostupných sil a prostředků
v případě konkrétní akce a jak postupovat i v případě pohřešování
například blízké osoby. V těchto situacích je důleţité včasné
povolání kompetentních orgánů a předejití moţnému ohroţení
pohřešované osoby v případě časové prodlevy.
7. Co vznikne?
Informační portál by měl být nápomocný především
shromaţďováním a prezentací informací o přípravě jednotlivých
sloţek, odborných článků o dané problematice, zpráv z jiţ
proběhlých akcí, prostorem pro diskuzi široké veřejnosti a také
prezentací i neziskových organizací, které by bylo moţné
- 105 -
SAR System CZ
zapojit do SAR akcí v rámci IZS. Významnou měrou můţe
pomoci propagace kynologických pátracích týmů ke zvýšení
efektivnosti postupů při těchto typech akcí, kdy jeden pes
dokáţe nahradit aţ 50 osob v rojnici.
Dále by měl portál slouţit ke zvýšení informovanosti široké
veřejnosti o moţnostech pátracích a záchranných týmů a ke zlepšení
informovanosti neziskových organizací a občanských sdruţení
o potřebách a podmínkách základních sloţek IZS pro jejich případné
začlenění do praktického nasazení. Také by měl usilovat, jak je
zmíněno výše, o vytvoření komunity uţivatelů, kteří jsou specialisté
na uvedenou činnost včetně poskytnutí prostoru pro diskuzi
o podstatných tématech. Celkově by měl portál slouţit ke zvýšení
profesionality zasahujících subjektů a tím i k výrazné propagaci
tohoto typu činnosti.
Informační systém by měl poskytnout konkrétní informace
pro velitele zásahů a zasahující subjekty o moţnostech povolání
dalších sloţek, jejich kontaktní informace, technické prostředky,
dostupnost, počet členů apod. Dále také informace o počasí
v souvislosti s potřebami kynologických pátracích týmů, mapové
podklady či závěry a vyhodnocení posloupnosti jednotlivých kroků a
postupů, a rovněţ prostor pro sběr dat a informací pro dodatečné
analýzy. Součástí systému by měla být i SMS alert aplikace pro
svolávání specialistů na tento typ akcí.
Pro zasahující sloţky je důleţité vyuţití všech
dostupných záchranářů, techniky a výborná koordinace při
zásahu. Zmiňované sloţky mají k dispozici nástroje pro
podporu operačního řízení, nicméně chybí online nástroje
dostupné přes Internet i v místě zásahu.
8. Jednoduše a zadarmo?
Pomocí open source systémů pro správu obsahu (dále CMS) je
moţné vyvíjet aplikace a hledat uplatnění těchto systémů i
v náročných oblastech jako je podpora činností k záchraně
pohřešovaných osob. Výhodou těchto systémů je moţnost
implementace bez znalosti programování a jednoduchá modifikace
celé struktury CMS v souladu s informačními potřebami. Pro
- 106 -
SAR System CZ
základní strukturu lze pouţít zdarma vyvíjeného systému, pro který
jsou dostupné v dostatečné míře i doplňkové komponenty. Celé
aplikace je poté moţno aktualizovat v závislosti na okamţitých
trendech bez nutnosti dodatečných investic a v případě potřeby je
moţno skládat celý systém jako stavebnici za pouţití různorodých
prvků.
To vše přináší výhody oproti hotovým komerčně vyvíjeným
aplikacím, kdy v případě pouţití Joomly zaplatí zadavatel pouze
nadstandardní komerční doplňky, pokud se pro ně rozhodne. Stále
zde ovšem zůstává moţnost pouţít řešení zdarma, pokud v dané
oblasti existuje. Naproti tomu mohou být nevýhodou střední nároky
na odborné znalosti realizátora projektu v oblasti informačních
technologií a to spíše v rozsahu znalostí neţ úzké specializaci na
určitou oblast. Doplňkové komponenty zasahují do širokého spektra
pouţívaných technologií, od jazyků HTML, XHTML, SQL, XML,
PHP a Java, pouţití FTP, HTTP, HTTPS protokolů, aţ k technologii
AJAX a dalším. Pro základní implementaci systému a instalaci
doplňků ovšem postačuje uţivatelská znalost uvedených technologií,
případně pečlivé studium nápovědy. Z tohoto důvodu vidíme široké
pole uplatnění CMS pro studenty oboru Informační studia a
knihovnictví, kteří zmiňované znalosti a dovednosti mají. Díky
schopnostem identifikovat informační potřeby mohou vyvíjet
webové aplikace s podporou mnoha funkcí a technologií a přitom
v souladu s uţivatelskou přívětivostí a účinnou informační
architekturou těchto aplikací.
9. Co bude dál a jak se můţe zapojit kaţdý...
Současně s projektem vzniká občanské sdruţení Search and Rescue
Czech Republik (SAR CZ), které bude v budoucnu zajišťovat chod
portálu i systému a aktivit z nich vyplývajících. Rozsah aktivit bude
nadále probíhat jak v rámci správy a rozšiřování informačního
systému a portálu, tak i v rozšiřování aktivit v rámci pátracích
a záchranných akcí a přípravy zúčasněných sloţek IZS.
Tyto aktivity bude zajišťovat SAR CZ a jedná se především
o podporu jak informační, komunikační a organizační, tak
i materiální, pro zvyšování efektivity při SAR akcích a dostatečnou
- 107 -
SAR System CZ
přípravu jednotlivých specialistů. Jednou z moţných aktivit je
například e-learningové vzdělávání účastníků těchto akcí. Taktéţ je
plánováno poskytování informací odborné i laické veřejnosti. Další
aktivita, která by měla být v budoucnosti v rámci projektu
realizována, je i zveřejňování multimediálních prezentací
neziskových organizací, jeţ by mohlo zvýšit zájem sponzorů
i povědomí laické veřejnosti o SAR problematice.
V rámci průběţné analýzy portálu a testování informačního systému
lze obě aplikace neustále vyvíjet a upravovat. Jedná se o vizuální
změny rozloţení jednotlivých objektů, úpravy grafického designu,
instalace dalších komponent a modulů či napojení na další aplikace.
Vhodné by byly instalace některého software ze skupiny Project &
Task Management, doplňky komponenty CB, integrace SMS
upozorňování a podpora mobilních zařízení. Další oblastí pro
rozšíření jsou moţnosti přenášení videa z místa zásahu jednotlivými
účastníky nebo GPS monitoring rojnice, členů týmů či psovodů se
psy.
Do oblasti informačního portálu by bylo vhodné také zapojit
nové formy e-learningu, kde dostatek podnětů z této sféry nabízí
ucelený program vzdělávání FEMA – Federal Emergency
Management Agency na portálu Emergency Management Institute.34
34
Emergency Management Institute Home Page [online]. [2009] , July 23, 2009 [cit.
2009-06-20]. Dostupný z WWW: <http://training.fema.gov/>.
- 108 -
SAR System CZ
Obrázek 3: Program vzdělávání FEMA
Obrázek 4: Program vzdělávání FEMA
- 109 -
SAR System CZ
Literatura
[1] "Search and rescue means the use of available resources to assist
persons and property in potential or actual distress.―
[2] United States Coast Guard. Model Maritime Service Code :
Search and Rescue - Chapter 9 [online]. 1995 , 09/09/2008 [cit.
<http://www.uscg.mil/international/affairs/Publications/MMSCo
de/english/Chap9.htm>.
[3] „Search. An operation normally coordinated by a rescue
coordination centre or rescue subcentre using available
personnel and facilities to locate persons in distress.
[4] Rescue. An operation to retrieve persons in distress, provide for
their initial medical or other needs, and deliver them to a place
of safety.―
[5] International Civil Aviation Organization. Search and Rescue :
Annex 12 to the Convention on International Civil Aviation. 8th
edition. [s.l.] : [s.n.], 2004. 43 s.
[6] Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Katalog typových činností integrovaného záchranného systému :
Letecká nehoda. Praha : [s.n.], 2005. 41 s. Dostupný z WWW:
<http://www.hzscr.cz/soubor/stc04-2005-uplna-pdf.aspx>.
[7] Emergency Management Institute Home Page [online]. [2009] ,
July 23, 2009 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW:
<http://training.fema.gov/>.
- 110 -
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
INOVACE E-LEARNINGOVÉHO KURZU
Dagmar Chytková
Abstrakt:
Projekt Kurz práce s informacemi si klade za cíl inovovat a taktéţ rozšířit
současný celouniverzitní e-learningový předmět Kurz práce s informacemi
(kód předmětu KPI11). Inovované i nově vzniklé moduly kurzu se budou
tematicky věnovat širokému spektru práce s informacemi. V jejím
základním pojetí představí problematiku definování tématu, vyhledávání
informací, jejich zpracování a následné prezentování. V širším pojetí se
zaměří na témata jako efektivní čtení a psaní, vyrovnání se
s přeinformovaností, moţnosti vizualizace informací či práce na týmových
školních projektech.
Klíčová slova:
informační gramotnost, e-learning, informace
- 111 -
1. Informační gramotnost
Pod pojmem informační gramotnost můţeme v dnešní době chápat
„znalosti a dovednosti práce s informační a komunikační technikou
(počítačová gramotnost) a zvláštní znalosti a dovednosti, které
bývají v odborné literatuře označeny pojmem funkční
gramotnost.―1 Počítačová gramotnost zahrnuje schopnost práce
s výpočetní technikou. Pod funkční gramotnost spadá dovednost
orientovat se ve světě informací, umění informace interpretovat,
nalézt, zpracovat a aplikovat je v reálném ţivotě. Student
informačně gramotný je tedy schopný informace zjišťovat, získávat
a zpracovávat. Informačně gramotný student tedy dokáţe:

„identifikovat informační potřeby,

pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii,

vyuţívat odpovídající zdroje a informační systémy,

v informačních zdrojích vyhledat poţadované informace,

získané informace kriticky zhodnotit,

informace vhodně zpracovat a vyuţít,

informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách
prostřednictvím různých technologií,

posoudit morální a právní aspekty vyuţívání informací.―2
Přehled
gramotnosti.
nám
podává
grafické
znázornění
informační
Obrázek 1: Informační gramotnost jako struktura3
- 112 -
Nedostatek informační gramotnosti způsobuje diferenciaci
mezi obyvateli a tyto rozdíly můţe ještě prohlubovat. Tento problém
je někdy označován jako digital divide. Právě řešením nedostatku
informační gramotnosti je informační výchova. Jedná se o proces,
jehoţ cílem je právě informační gramotnost. Informačně gramotným
se nelze stát jednorázově, jedná se o dlouhodobý proces, kontinuální
záleţitost. Můţeme říci, ţe se jedná o záměrný proces získávání
znalostí a vědomostí důleţitých pro schopnosti shromaţďovat,
zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat informace a schopnost
pracovat s různými dokumenty.4
1.1 Informační vzděláváni na Masarykově univerzitě
Kromě projektu Kurz práce s informacemi existuje několik kurzů,
které se zaměřují na informační gramotnost. Většinou se však jedná
o kurzy roztříštěné a zaměřené jen na určitá témata. Příkladem
mohou být například kurzy knihoven, pořádající vzdělávání v oblasti
práce s databázemi či orientace v knihovně. Na ESF a FF probíhají
kurzy akademického psaní, které se informační gramotnosti také
částečně věnují. Dále existuje kurz Knihovny univerzitního
kampusu. Jedná se o kurz zaměřený jiţ na informační gramotnost, je
však zaměřen oborově, tedy jen pro některé studenty. Kurz práce
s informacemi je tak jediným kurzem určeným pro celou
Masarykovu univerzitu a zaměřeným na práci s informacemi
v nejširším měřítku.
1.2 Práce s informacemi
Kurz je především zaměřen na výuku informační gramotnosti.
Studenti se naučí, jak lze informace hledat, kde je hledat, jak citovat,
jak pouţívat vyhledávací strategie apod. Kurz práce s informacemi si
však neklade za cíl studenta vzdělat jen v rámci klasické informační
gramotnosti. Zaměřuje se také na práci s informacemi
v nejobecnějším slova smyslu. Studenti se tedy mj. naučí zpracování
a vyuţívání informací kreativně, dokáţí se vyrovnat se
s technostresem, efektivně se učit, číst a psát, pracovat
s informacemi v týmu apod.
- 113 -
2. KURZ PRÁCE S INFORMACEMI NA MASARYKOVĚ
UNIVERZITĚ
2.1 Původní kurz
Kurz práce s informacemi vznikl v roce 2006 – 2007 v rámci
rozvojového projektu "Elektronické výukové materiály a komplexní
podpora jejich tvorby a vyuţití na MU v Brně". Na realizaci projektu
se podílel Kabinet knihovnictví FF, Ústřední knihovna FF a Ústřední
knihovna PdF. Kurz je určen pro studenty Masarykovy univerzity
v prezenční i kombinované formě, v bakalářských, magisterských
i doktorandských studijních programech. Kurz je vyučován jako
plně e-learningový, studenti mají tedy povinnou fyzickou účast jen
na závěrečném testování. Výuka probíhá přes Informační systém
Masarykovy univerzity. Zapsaný student má přístup do kurzu
24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Kaţdý týden se studentovi otevírá
nový modul s novým tématem, minulé moduly zůstávají přístupné.
Nyní kurz obsahuje celkem 13 modulů. V rámci kaţdého modulu je
obsaţen výukový, motivační, testovací a zpětnovazebný materiál.
Jednotlivé moduly byly zaměřeny na tato témata:

definování problému a práce s tématem,

jak a kde hledat informace,

vyhledávání informací,

odborné databáze,

citace a etika,

hodnocení informací,

efektivní psaní a čtení.
- 114 -
Kurz nabízí materiály několika typů. Mezi nejpouţívanější
patří interaktivní přednáška, motivační video, interaktivní autotest a
textová opora. Mezi další materiály jsou zařazeny rozšiřující
materiály, zadávání práce (odpovědníky) a diskuzní fórum.
2.2 Inovace původního kurzu
Obrázek 2: Nové logo projektu
Jelikoţ Kurz práce s informacemi vznikal v letech 2006-2007,
usoudilo se, ţe je potřeba kurz inovovat. A to jak z hlediska
formálního, tematického i didaktického. Zastaralé informace budou
nahrazeny informacemi aktuálními.
Learning management systém Informačního systému
Masarykovy univerzity (dále jen IS MU LMS) byl techniky
inovován a poskytuje několik nových funkcí. To umoţňuje kurz
udělat více efektivním. Zejména se tak kurz stane více interaktivním,
motivujícím
a zábavnějším.
Proběhla
inovace
moţností
interaktivních přednášek, metod zkoušení i grafické podoby IS MU
LMS. To umoţňuje realizačnímu týmu pro inovaci Kurzu práce
s informacemi kurz inovovat i po formální a didaktické stránce.
Výhodou je především moţnost rychlejšího zkoušení a rychlejší a
efektivnější práce s Informační systémem Masarykovy univerzity,
zejména co se týká zadávání hodnocení úkolů. Další výhodou se jeví
téţ nové moţnosti designu odpovědníků, a to nejen po barevné
stránce, ale také nové moţnosti struktury mohou studentovi pomoci
v lepší orientaci v kurzu či příjemnější práci.
Po důkladné analýze kurzu budou stanoveny přesné postupy
pro tematickou inovaci kurzu. Zaměření kurzu bude zachováno,
- 115 -
moduly však budou přepracovány. Zachovány zůstanou vesměs
všechny moduly z hlediska tematického pokrytí. Některé
dvojmoduly však budou zkráceny do jednoho modulu a namísto nich
budou vytvořeny moduly zcela nové. Zejména se jedná
o vyhledávání na internetu. Tento nový modul bude zaměřen na
problematiku webu 2.0 a vyuţívání jeho sluţeb pro studium i osobní
ţivot. Některé moduly budou naopak rozšířeny do dvou modulů. Jde
např. o modul zahrnující efektivní psaní a čtení. Zcela nově bude
vytvořen (kromě jiţ zmíněného modulu o webu 2.0) modul o tvorbě
prezentací.
2.3 Tvorba nového volně navazujícího kurzu
Realizační tým se rozhodl zpracovat také zcela nový kurz, který
bude na výše zmíněný kurz volně navazovat. Pro zapsání kurzu
nebude podmínkou absolvování kurzu předchozího (KPI11).
Struktura nového kurzu zůstane stejná jako struktura kurzu prvního.
Kurz bude obsahovat taktéţ 13 modulů. Kaţdý modul bude otevírán
po jednom týdnu. Moduly budou zaměřeny na rozšiřující práci
s informacemi. Cílem nového kurzu je naučit studenta pracovat
s informacemi kreativně, umět informace vizualizovat, informace
sdílet, pracovat s informacemi v týmu či se vyrovnávat
s technostresem.
Tým cítí potřebu tento kurz vytvořit z několika důvodů.
Zejména je snahou vypracovat daná témata podrobně, z čehoţ plyne,
ţe jednosemestrální kurz by tuto podmínku nemohl splňovat. Další
tendencí je ukázat studentům netradiční techniky práce
s informacemi. Student pochopí význam divergentního myšlení
a naučí se na problém nahlíţet z několika stran. Cílem je mimo jiné
také přispět k formování učící se společnosti. Jedná se o společnost,
kde je „vzdělávání umoţněno všem bez diskriminace. Občané jsou
motivováni ke vzdělávání, podporovány institucemi a pokrok ve
studiu je uznáván jako hodnota.―5
Mezi návrhy modulů patří např.:

problematika typografie,

publikování na internetu,
- 116 -

technostres a ergonomie,

informační bezpečnost,

vizualizace informací (mentální mapování),

efektivní učení (paměť, prokrastinace…),

efektivní čtení (rychločtení),

práce v týmu (sdílení),

prezentace informací (obhajování, argumentace),

kreativní techniky (laterární myšlení, brainstorming,
mentální mapy).
3. CÍLOVÁ SKUPINA
Cílovou skupinou projektu jsou všichni studenti Masarykovy
univerzity v prezenční i kombinované formě, v bakalářských,
magisterských i doktorandských studijních programech. Z tohoto
počtu by chtěl realizační tým zařadit do kaţdého běhu obou kurzů
okolo 600 studentů, kteří projdou registrací a zápisem přes
Informační systém Masarykovy univerzity.
3.1 Motivace cílové skupiny
Motivace cílové skupiny je postavena na několika bodech. Pro
studenty prvních ročníků je motivací orientace ve světě informací
vůbec. Pro studenty vyšších ročníků se stává motivací především
jejich šance na vytváření kvalitních a hodnotných vysokoškolských
prací (seminárních, bakalářských, magisterských atd.). Motivací by
se měla stát i kvalita zpracování kurzu a jeho aktuálnost.
3.2 Přínosy pro cílovou skupinu
Inovované i nově vytvořené moduly Kurzu práce s informacemi
výrazně přispějí ke zlepšení informační gramotnosti studentů a práce
s informacemi v nejobecnějším slova smyslu, která jim umoţní lépe
studovat a vytvářet kvalitnější práce při studiu, získané dovednosti
však uplatní téţ v budoucím zaměstnání. Tím kurz přispívá ke
zlepšování kultury práce celého univerzitního pracoviště.
- 117 -
Po absolvování obou kurzů bude student schopen mimo jiné:

















definovat problém a lépe pracovat se zvoleným tématem,
nalézt relevantní informace a vědět, kde je hledat,
vyhledávat informace pomocí vyhledávacích strategií,
vyuţívat nové sluţby internetu (web 2.0),
efektivněji vyhledávat v elektronických databázích,
správně citovat,
rozumět informační etice a jejím problémům,
hodnotit kriticky informace,
lépe psát odborné texty,
vytvářet elektronické prezentace,
efektivněji se učit,
efektivně číst texty,
vyrovnávat se s technostresem,
vizualizovat informace,
kreativně pracovat s informacemi,
lépe prezentovat a obhajovat své i týmové projekty,
pracovat na vytváření nejen školních projektů v týmu.
3.3 Oslovení cílové skupiny
Cílová skupina bude oslovena několika způsoby. Především budeme
studenty informovat o existenci a vypsání předmětu Kurz práce
s informacemi prostřednictvím Informačního systému. Kromě
aktualizování sylabu předmětu bude napsána informativní zpráva na
Vývěsce Informačního systému. Dále proběhne informativní
schůzka pro zájemce o předmět v době ještě před koncem zápisu
předmětů. Pouţité však budou i jiné formy oslovení. Vytvořeny
budou např. plakáty, letáky a broţury, a to v klasické
i kontroverznější podobě. Pomocí guerillových akcí bude předmět
téţ propagován za účelem získání studentů.
- 118 -
4. DALŠÍ INOVATIVNÍ PRVKY
4.1 Guerillové prvky
Kurz budeme s pomocí projektu Guerrilla Readers propagovat
guerillovým způsobem. V rámci této kampaně budou vytvořeny
neobvyklé, někdy aţ kontroverzní plakáty, broţury, visačky na
dveře, nálepky, stripy apod. Mj. budou téţ vytvořeny guerillové
(nárazové) akce. Pomocí této metody si chceme získat studenty
i jinou formou něţ klasickou.
4.2 Sociální sítě
Kurz práce s informacemi bude vyuţívat sociálních sítí k propagaci
kurzu, k informování potencionálních i zapsaných studentů a ke
sdílení informací jiţ v průběhu spuštění kurzu.
4.2.1 Facebook
Kurz bude mít vytvořen svůj vlastní profil na Facebooku
(www.facebook.com). Facebook bude slouţit především ke
zpravování aktualit studentům i široké veřejnosti a ke snaze získat
kurz do povědomí (nejen) studentů.
4.2.2 Ning
Vytvořena bude sociální síť Ning (www.kurz-kpi.ning.com). Ta bude
slouţit jako neoficiální studentské prostředí. Studenti budou mít
moţnost sdílet zajímavé informace, diskutovat nad problémy,
pomáhat si. Hlavními moţnostmi je vyuţití chatu, diskuze na daná
témata, sdílení obrázků a videa. Tutoři nebudou kontrolovat
pravdivost příspěvků. Do prostředí budou zasahovat jen
v nejnutnějším případě nebo tehdy, kdyţ budou chtít studenty
informovat o něčem, co se nevešlo do kurzu.
5. SPOLUPRÁCE
V rámci realizace kurzu by tým chtěl zapojit všechny zájemce do
tvorby kurzu. Přidávat své nápady na zlepšení kurzu a návrhy na
obsah nových modulů mohou všichni zájemci na Wiki KISKu, kde
naleznou také informaci o plánovaných modulech:
- 119 -
Webová adresa pro příspěvky:
http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kurz_práce_s_informacemi.
Obrázek 3: Výzva ke spolupráci
6. REALIZAČNÍ TÝM
Základní realizační tým čitá 5 členů. Jmenovitě:

Dagmar Chytková

Monika Malečková

Stinislava Midrlová

Vladimíra Perlová

Filip Šubrt
Mimo ně na kurzu spolupracuje a bude spolupracovat celá
řada odborníků. Garantem projektu je Petr Škyřík, supervizorem Jan
Zikuška.
7. ZÁVĚR
Kurz práce s informacemi je předmět vyučovaný na Masarykově
univerzitě. Nyní probíhá jeho inovace. Tato inovace umoţňuje zvýšit
informační gramotnost studentů Masarykovy univerzity i práce
s informacemi vůbec.
- 120 -
8. LITERATURA
[1] JONÁK, Zdeněk. Čtenářská versus informační gramotnost.
Podporují se nebo jsou ve sporu? [cit. 2009-11-15] Dostupné
z www: <http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1040/CTENARSKAVERSUS-INFORMACNI-GRAMOTNOST-PODPORUJI-SENEBO-JSOU-VE-SPORU.html/>
[2] DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost – klíčové
pojmy informační výchovy [online] 2007. [cit.: 2009-11-15]
Dostupné z www: http://nazornost-ucebnipomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
[3] DOMBROVSKÁ, Michaela – LANDOVÁ, Hana – TICHÁ,
Ludmila. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. [cit.
2009-11-15] Dostupné z www:
http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html
[4] DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost – klíčové
pojmy informační výchovy [online] 2007. [cit.: 2009-11-15]
Dostupné z www: http://nazornost-ucebnipomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
[5] BENEŠ, Milan. Úvod do andragogiky. Praha: Karolinum,
1999. s. 12
- 121 -
AUDIOKNIHY.NET
AUDIOKNIHY.NET
Alţběta Škytová, Lukáš Plch
[email protected], [email protected]
Abstrakt
Hlavním cílem projektu je poukázat na audioknihy jako na hodnotnou alternativu
ke klasické četbě. Podnětem pro jeho zaloţení je nízké povědomí o audioknihách
mezi širokou veřejností. Je pro nás výzvou vzbudit vyšší zájem o tento přístup
k literatuře. Prostřednictvím projektu chceme o audioknihách informovat v co
nejširším moţném měřítku, k tomu nám má pomoci tvorba webového portálu jako
rozcestníku veškerých informací ze světa audioknih. Jeho úkolem je také
vytvoření komunitního prostředí, které zahrne uţivatele nejen z řad posluchačů,
ale také z řad samotných tvůrců, vydavatelů a distributorů audioknih. Mimo to je
naším záměrem cílená propagace a také samotná tvorba audionahrávek.
Klíčová slova: audioknihy, Audioknihy.net, četba, portál, posluchači, propagace,
vydavatelství
- 122 -
AUDIOKNIHY.NET
1. Popis projektu
Hlavním cílem projektu Audioknihy.net je dosáhnout větší popularizace
audioknih. Audioknihy mohou být předmětem zájmu mnohých skupin, a
to jako doplněk, tak i jako moţná alternativa ke klasické četbě. Mohou je
vyuţívat i nečtenáři, lidé zrakové postiţení či děti předškolního věku.
Přesto je však tento přístup k literatuře v současné době u nás
opomíjen. Je to způsobeno nedostatkem odborných prací na toto téma a
informací, které s audioknihami nějakým způsobem souvisí.
Náš projekt chce prostřednictvím tvorby internetového portálu
systematizovat oblast audioknih a poskytnout tak zájemcům ucelené
informace o tomto přístupu k literatuře. Bude tedy přínosem kaţdému,
kdo se o tématu chce dozvědět více. Zároveň však přinese přidanou
hodnotu pro všechny ty, kteří audioknihy vytvářejí, distribuují či
zprostředkovávají.
Na českém trhu se pohybuje několik vydavatelství, která se
zaměřují na audioknihy. Nicméně jejich počet je nízký a povědomí
veřejnosti o jejich aktivitě mizivé. Tato vydavatelství chtějí získat širší
komunitu zájemců o své produkty. Náš projekt tedy reaguje na tuto akutní
potřebu. Chceme vybudovat místo na webu, kolem kterého se vytvoří
určitá komunita spojující všechny, kdo se o audioknihy zajímají.
Obrázek 1: Logo projektu
2. Portál
Uţivatel na portálu Audioknihy.net nalezne:

Rozcestník vydavatelství

Seznam všech dosud vydaných českých audioknih

Aktuální informace a reportáţe z dění ze světa audioknih
- 123 -
AUDIOKNIHY.NET

Aktuální informace a reportáţe z dění týkajícího se našeho
projektu

Pozvánky na související akce

Námi vydané či zprostředkované audioknihy

Fotogalerii

Fórum
Do portálu budou implementovány nástroje webu 2.0 umoţňující
lepší komunikaci a větší zapojení návštěvníků webu.
3. Cílová skupina
Cílová skupina našeho projektu se vyznačuje svým širokým
rozptylem. Je sloţena ze stávajících posluchačů audioknih,
z potenciálních budoucích uţivatelů a stejně i z jednotlivých vydavatelů,
kteří mluvené slovo posluchačům zprostředkovávají. Obecně lze říci, ţe
cílovou skupinou je:

Široká veřejnost, kterou lze rozloţit do spektra jednotlivých
podskupin. Mnoho lidí ocení praktickou moţnost věnovat se
při poslechu audioknih dalším činnostem, ušetřit tak čas a
zároveň si práci zpříjemnit. Audioknihy však mohou být i
alternativním způsobem čtení pro ty, kterým klasické čtení
nevyhovuje nebo trpí jakoukoli indispozicí.

Odborná veřejnost zastoupená vydavateli, producenty,
distributory a poskytovateli audioknih.
Jedním z důleţitých cílů projektu je tyto dvě skupiny propojit a
zprostředkovat komunikaci mezi nimi.
Široká veřejnost je zastoupena skupinami, jeţ mohou uvítat
audioknihy pro jejich praktičnost. Zde je moţné zařadit řidiče, cestující
v dopravních prostředcích, zahrádkáře, ţeny v domácnosti, maminky na
mateřské dovolené, malé i větší děti, nečtenáře, osoby s nejrůznějšími
disfunkcemi či zrakovým handicapem atd. Těmto skupinám náš projekt
přinese:
- 124 -
AUDIOKNIHY.NET

Online prostor s utříděnými a komplexními informacemi
z oblasti audioknih

Moţnost účasti na kulturních akcích, které budeme pořádat

Moţnost poslechu námi zprostředkovaných či vytvořených
audioknih
Odborná veřejnost získá naší činností:

Zmapování pole jejich působnosti a objevení nových skupin
lidí se zájmem o audioknihy

Vytvoření komunity nových posluchačů

Upevnění zájmu o audioknihu u stávajících posluchačů

Zvýšení povědomí a zájmu o audioknihu jako způsobu
přístupu k literatuře
Pro cílové skupiny budou pořádány jednotlivé propagační akce
(křty, poslechové večery, aktivity spojené s guerillovým marketingem
apod.). Konkrétní propagační akce se však budou zaměřovat vţdy jen na
jednu či několik cílových podskupin. Jejich průběh se tedy bude odvíjet
od tohoto zaměření.
Další činností, pomocí které se budeme snaţit u posluchačů posílit
zájem o tuto oblast, je nahrávání našich vlastních audioknih. Touto
formou se chceme pokusit zpřístupnit díla s uvolněnými autorskými právy
a následně je poskytnout volně ke staţení.
4. Klíčové aktivity
Klíčové aktivity projektu je moţné rozdělit do pěti skupin:
1. Portál Audioknihy.net – je koncipován jako rozcestník
informací o audioknihách a dění kolem nich. Web také slouţí
pro setkávání komunit příznivců z řad posluchačů, tvůrců,
distributorů a vydavatelů audioknih. Přináší novinky, zajímavosti
a články týkající se tématu.
2. Konference – účast je realizována na základě výběru
nejvhodnějších konferencí, následné přípravy obsahu příspěvku
- 125 -
AUDIOKNIHY.NET
a samotného vystoupení. Konference jsou vhodnou příleţitostí
pro získání si převáţně odborné části společnosti, která poté
můţe působit dál na své vlastní příznivce.
3. Propagační akce - jsou pořádány za účelem nalákání nových
posluchačů a zprostředkování public relations mezi komunitou
stávajících posluchačů a vydavateli audioknih. Jedná se
o kulturní akce např. formou poslechových večerů. Pro zajištění
úspěchu této propagace jsou pouţívány metody guerillového
marketingu.
4. Vlastní nahrávání audioknih a audioreklam – abychom se i my
zapojili přímo do audiosvěta, nahráváme vlastní audionahrávky,
vymýšlíme, co vše dalšího by se dalo nahrát, sháníme osoby
s vhodnými hlasovými dispozicemi. Nahrávané věci samozřejmě
neodporují autorským právům, vyuţíváme pouze volná díla, na
která se autorský zákon jiţ nevztahuje. Pro zpestření vytváříme i
vlastní audioreklamy.
5. Publicita – je nedílnou součástí a jednou z klíčových aktivit
projektu. Snaţíme se o udrţování public relations na vysoké
úrovni. Monitorujeme a kontaktujeme veřejná média, která jsou
tak informována o naší činnosti. Abychom audioknihy přiblíţili
ještě více společnosti, máme zaloţené účty na sociálních sítích,
které umoţňují kaţdodenní setkávání s našimi příznivci.
5. Publicita
Publicita bude zajištěna pomocí tradičních i netradičních médií:

Veřejná média – převáţně tisk, ve kterém budeme informovat
o připravovaných a provedených aktivitách

Odborné (knihovnické) časopisy – vytváření odborných článků
vztahující se k problematice audioknih, informování
o projektové činnosti

Blogging – zprávy o činnosti, aktuality, odkazy, novinky na
portálu
- 126 -
AUDIOKNIHY.NET

Portál – vytváření vlastních článků, informace ze světa
audioknih, přehled a recenze vydaných audioknih, reportáţe
z propagačních i dalších akcí, odkazy na další články, online
public relations

Konference – informace o vlastní činnosti na konferencích,
seminářích, workshopech či dalších informačních akcích

Sociální sítě – vyuţití sociálních sítí (Facebook, Myspace,
Delicous, Twitter) – odkazování, ukázky audioknih, online
public relations
6. Partneři
Aby portál a celý náš projekt pracoval tak, jak má, a plnil veškeré námi
stanovené funkce, je potřeba zapojit i další strany. Je nutné spojit se
s českými vydavatelstvími zaměřenými na audioknihy. Poté bude na
portál vystavena vizitka vydavatelství, informace o jejich činnosti a
o audioknihách jimi vydaných. Spolupráce bude trvat neustále a na portál
budou průběţně doplňovány aktuality od vydavatelství – zpráva o nové
audioknize, pozvánka na křest, články od vydavatelů apod.
Vydavatelství, která budou oslovena:

Audiostory35

Popron a Fonia36

Radioservis37

Supraphon38

Tympanum39
Audiostory [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: <http://www.audiostory.cz/>.
Popron music [online]. 2004 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.popronmusic.cz/>.
37
Radioservis. [online]. c2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.radioservis-as.cz/>.
38
Supraphon [online]. c2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.supraphon.cz/>.
39
Tympanum. [online]. c2006 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.tympanum.cz/>.
35
36
- 127 -
AUDIOKNIHY.NET
Dále půjde o spolupráci s jinými organizacemi zaměřenými na
audioknihy, chceme se spojit například s projekty Panáček v říši
mluveného slova40, LibriVox41 či Český rozhlas, který vytváří program
„Čtenářský deník―42 v audiopodobě. A také chceme se souhlasy autorů
přejímat či odkazovat na jiţ zveřejněné články zabývající se tématikou
audioknih.
7. Závěr
Portál Audioknihy.net tedy poskytne na jednom místě rozsáhlou nabídku
informací týkajících se audioknih. Přinese aktuality od jednotlivých
vydavatelství, upozorní na nejnovější audioknihy, nabídne zajímavé
články. Navíc návštěvník stránek získá přehledný seznam všech
audioknih vydaných na území České republiky, a to včetně informace,
u jakého vydavatelství byla audiokniha vydána.
Projekt chce vyzdvihnout všechna vydavatelství, poukázat na ně a
na jejich činnost a hlavně chce přitáhnout větší pozornost na audioknihy
samotné. Propagačními akcemi zajistí zvýšení povědomí o audioknihách.
Sociální sítě poté zaručí neustálou komunikaci s fanoušky projektu a také
nabídnou moţnou cestu pro získání si dalších členů.
Panáček v říši mluveného slova [online]. c2007 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW
<http://mluveny.panacek.com/>.
41
LibriVox [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: <http://www.librivox.cz/>.
42
Čtenářský deník [online]. c2000-2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal/>.
40
- 128 -
AUDIOKNIHY.NET
8. Zdroje
[1] Audiostory [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.audiostory.cz/>.
[2] Čtenářský deník [online]. c2000-2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z
WWW: <http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal/>.
[3] LibriVox [online]. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW:
<http://www.librivox.cz/>.
[4] Panáček v říši mluveného slova [online]. c2007 [cit. 2009-11-20].
Dostupný z WWW: <http://mluveny.panacek.com/>.
[5] Popron music [online]. 2004 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WW:
<http://www.popronmusic.cz/>.
[6] Radioservis. [online]. c2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WW:
<http://www.radioservis-as.cz/>.
[7] Supraphon [online]. c2008 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW
<http://www.supraphon.cz/>.
[8] Tympanum. [online]. c2006 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW
<http://www.tympanum.cz/>.
- 129 -
- 130 -
PARTNEŘI KONFERENCE
- 131 -
- 132 -
- 133 -
INFOKON – inspirace, inovace, imaginace
Edičně připravil Petr Škyřík
Vydal a vytiskl Tribun EU s. r. o.
Gorkého 41, 602 00 Brno
v edici Knihovnicka.cz
V Tribunu EU vydání první
Brno 2010
ISBN 978-80-7399-919-3
www.knihovnicka.cz
- 134 -