Mám zájem - Komunistický svaz mládeže

24 POSLEDNÍ STRANA
ÚNOR 2005
ÍSLO 2
RO NÍK 11
Mám zájem:
O více informací o KSM
o p edplatné m sí níku MLADÁ PRAVDA (na
poštovné solidárn posílám....….K )
být distributorem ……..… kus MLADÉ PRAVDY
o pravidelné informování o aktivitách KSM
e-mailem
SMS
pravideln dostávat aktuální letáky a plakáty
KSM
o zkontaktování s nejbližším klubem nebo aktivistou KSM
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
P idat se ke KSM
Jméno a p íjmení:
Adresa:
V k:
Mobil:
E-mail:
+420
/
@
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
Politických v z
9, 111 21 Praha 1
Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99
Tel: 222897443, 222897469,
Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected]
http://www.ksm.cz
Ú et: EBANKA – 701695001/2400
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218
Vyšlo 2. ledna 2005
Po et výtisk : 500
Šéfredaktor: Milan Kraj a
Redak ní rada: Ludvík Šulda, Zden k Štefek,
Petr Skála, Milan Kraj a
Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
17. listopad 2004 ve znamení boje proti antikomunismu
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Latinskoamerický ples
5. února se v Brn v hotelu Myslivna
uskute ní Latinskoamerický ples, který spolupo ádá zdejší klub Komunistického svazu mládeže.
K ú asti na p ipravovaných akcích se
m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních
íslech:
721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z
9, 11121
Praha, kde získáte i bližší informace!
Beseda s M. Grebení kem
Moravské setkání KSM
7. února se v
Brn uskute ní beseda, organizov aná
KSM, s p edse d o u
ÚV
KS M Miroslavem Grebení kem.
Úst ední rada KSM
Úst ední rada Komunistického svazu mládeže
se uskute ní 19. b ezna
v Praze
Moravské setkání len a
lenek
Komunistického
svazu mládeže se uskute ní 26. - 27. února 2005
v Uni ov .
Mezinárodní den proti válce
20. b ezna se v
Praze uskute ní
protivále ná demonstrace v rámci Mezinárodního
dne proti válce a
okupaci, podporovaná KSM.
Poznávací zájezd
23. dubna spoluorganizuje Komunistický svaz mládeže Brno poznávací
zájezd „Po stopách bratislavsko - brn nské operace“, v novaný 60. výroí osvobození eskoslovenska sov tskými vojsky
KULTURA 23
2
eský výbor XVI. SFMS
Za al pracovat eský p ípravný výbor
XVI. Sv tového
festivalu
mládeže
a
st udent stv a,
který se uskute ní v srpnu 2005 ve venezuelském
Caracasu.
Více info: http://sfms.webpark.cz
projev vlastní neschopnosti vyniknout jinak a jinde, o projev
namyšlenosti a pohrdání masami.
Nejde totiž o to, aby
„interpreta“ sd lení pochopilo co
nejvíc lidí, aby se jeho sd lení
co nejvíc rozší ilo, nýbrž jen o to
získat si v rapové scén respekt
bláznivými
hesly
a
„novátorskými“ slovy. T mi se
rape i odlišují a vymezují proti
ostatní mládeži (zvláš d lnické)
a p edevším proti starším v kovým ro ník m. Ú elem je nahradit skute né p í iny problém
v kapitalismu smyšlenými mezigenera ními rozpory a odvést
tak pozornost a vzpouru mladých proti kapitalist m na slepou
vedlejší kolej. V tom se rap nijak
neliší od r zných alternativních
realit (drogy, hrá ství, náboženský izolacionalismus) nebo od
fašismu (ten vytvá í zase um lé
Z týdeníku Marxisticko - lenep átelství mezi rasami a nároninské strany N mecka Rote
dy).
Proti takovému rozbíje ství Fahne p eložil a upravil JKA
je t eba postavit bojovou jednotu
mladých i starších soudruh .
Bez aktivního p isp ní mládeže
nem že proletariát zvít zit. Mládež musí boj proletariátu vzít za
sv j a pod ídit své zvláštní individualistické i skupinové zájmy
obecným komplexním úkol m,
spojit své zájmy se zájmy ostatních vyko is ovaných sociálních
skupin, protože jedin jejich vyešením budou vy ešeny i problémy mládeže. Jedin pokud
toto mládež pochopí, mohou se
zcela rozvinout její nejlepší
schopnosti. Celé tajemství úsp chu tkví práv v dialektické jednot stá í a mládí. A tento záv r
platí i pro hudbu.
Volker Hoffmann / Anna
Bartholomé
Výstava politických plakát
V Galerii u K ížovník na K ížovnickém nám stí (vedle Karlova
mostu) probíhá pod záštitou Ministerstva kultury R od 26.1. do
30.3. 2005 výstava Moc obraz Obrazy moci aneb Politický plakát a propaganda. Hlavním cílem výstavy je podle oficiálních
leták ukázat sílu politického
plakátu a propagandistického
pouta e ve vztahu k jeho ú elu,
který byl použit k propagaci ideologií ve 20. století. Výstava obsahuje n kolik desítek d l plakáeskoslotové tvorby p evážn
venského a sov tského p vodu.
Od avantgardních d l z 20. a 30.
let až po socialistický realismus.
Mezi plakáty režim lidov demokratických a posléze budujících socialismus jsem objevil jen
jediný z dob Protektorátu a to
plakát Národního souru enství.
Názvy d l jsou p eloženy do
eštiny a kolem na st nách jsou
umíst ny úryvky projev a d l
antikomunistických „velikán “,
p edevším Hellen Arendtové.
P estože vstupné, 100K pro
dosp lé, 50K pro studenty, se
tvá í relativn lidov , prodávané
prezenta ní knihy v hodnot 700
a 1200 korun nebo pohlednice
s tématikou z vystavených plakát za 50K již rozhodn lidové
nejsou. Navíc m zklamal malý
rozsah, nikoliv obsah výstavy a
je na každém, zda za 15 max.
20 minutovou prohlídku je ochoten zmín né „kil o“ investovat.
Znovu musím zopakovat, že vystavované plakáty jsou velmi
zajímavé, podn tné a z velké
v tšiny p kné a proto bych návšt vu výstavy, nad kterou p evzal osobní záštitu nap . Karel
Schwarzenberg, doporu il. Pro
zajímavost, asi z d vodu záštity
bývalého pana kanclé e je ke
koupi na výstav nabídnuta i
kniha jak zlí komunisté pronásledovali hodnou šlechtu. K úplnosti zbývá už jen doplnit, že jako
doprovodný program výstavy
probíhá v kin Ponrepo promítání dobových film jako nap . Triumf v le, Zítra se bude tan it
všude, Bylo to v máji ad.
PSK
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
22 KULTURA
pe i naproti tomu mohou vystupovat zcela otev en v zá i reflektor , kde jsou jejich t lo, obliej i hlas snadno identifikovatelné a kde jsou oslavování jako
„cooloví týpci“ a zárove si zachovávají p ídech undergroundu.
„D lej si, co chceš, ale z sta p i tom uvoln nej a cool“ –
tak zní úst ední poselství rapu.
Jde o pokrytectví. Jakoby mohla
v rámci kapitalistických vztah
pro masu lidí a mládeže v bec
možnost skute né seberealizace
existovat. „Uvoln ný a cool“ neznamená nic jiného, než pasivní
a nezú astn ný, izolovaný od
aktivit. Podle takových scestných názor není pot eba a ani
by se nem lo vášniv , disciplinovan
a
rázn
bojovat
v jednotn s ostatními za zásadní zm nu spole enských pom r .
Od nevinného posm chu
ke zlým pomluvám
Nejd ležit jší metody používané v rapu k tvorb excesivního kultu vlastního já jsou
„dissen“ a „battle“, tzn. druh boje
dvou kohout (raper ) na jednom smetišti.
Dissen ( z angl. disrespect,
tzn. chovat se pohrdav ) znamená provokovat svého konkurenta
slovy. N co p itom zní ješt vtipn : „ Ty jsi zrnko písku a já Sahara, ty jsi doušek vody a já Niagara.“ (podle Sascha Verlan,
Rap-Texte, in Arbeitstexte für
den Unterricht , Stuttgart 2000,
s. 25)
Když se ale vtipkuje úpln o
všem, není to nakonec v bec
vtipné. Dalším stupn m dissenu
už jsou vyložené urážky a rány
pod pás, v rámci nichž se až
p íliš asto objevuje tvrzení primitivn nep átelské k d lník m:
„ Ty seš tak blbej jako idi
tracku s kade nicí, já t odhalím
ty mr avou kej uf ukan e. Ty jsi
absolutní peklo a já ráj. (podle
Sascha Verlan, Rap-Texte, in
Arbeitstexte für den Unterricht,
Stuttgart 2000, s. 65)
Od poloviny devadesátých
let se texty p i „battles“ stále
zost ují a stávají se ím dál tím
víc reakcioná ské. Objevuje se
v nich asto sociální darwinismus – propaganda, že p ežijí jen
ti nejsiln jší („Život je tvrdej,
úsp chu nedosáhne, kdo jde po
falešný stop .“) Rap se p i dissenu a battle používá jako doprovodná hudba ke konkuren nímu boji, p i n mž koncertující
„um lci“ rozeštvávají taky d lníky.
Stále otev en ji se projevuje
tendence ostatní rapery nejen
urážet, ale ponížit je a aspo
slovn je zlikvidovat. Rýmy, které se d ív týkaly blíže nedefinovaných fiktivních osob, te úto í
proti jednozna n ur ených skupinám lidí a jsou pné výhružek
proti ženám, postiženým, komunist m, homosexuál m apod.
Lze uvést pro p íklad jen pár
text n meckého rapu: „ Žádnej
respekt v i t m, kdo se rapu
posmívaj. Jste d vky, d vky, nic
než d vky.“ „ Poslouchejte vy,
dívky, které jste na ženský, nakonec vás krut
dostanem.“
„Zplynujem t , jak Hitler celý
tvoje p íbuzenstvo.“ (viz 20 Jahre Hiphop in Deutschland, Höfen 2000, s. 251)
Celosv tov se v rapu prosazuje trend zesurov ní a otup ní. Rasistická propaganda se
stala „salonfähig“ (jde o známé
n mecké slovo doslova p ijatelná i do salon , shopná být užívána v salonech, tzn. b žn používaná, chápaná jako n co
všeobecn normálního – pozn.
p ekladatele).
Místo, aby se zloba nad celou bezperspektivností systému
obrátila proti jeho skute ným
p vodc m, slouží rap k tomu,
aby si lidi nadávali navzájem.
Vít zem je ten, kdo svoje soupee v „battle“ nevíc urazí, ten kdo
použije nejsprostší nadávky.
Zbožšt ní požívaní drog
Konzumování drog je otev en propagováno mnoha rapery. V textech se objevují pr povídky ve stylu „sv t je p íliš
drsnej bez trávy“ apod. Alkohol,
ale p edevším „fet“ se vyzvedá
jako nezbytnost. Hašiš je zbošován jako „droga komunity“,
která posiluje spole né v domí.
Velké mezinárodní hiphopové
akce bývají proto asto spojeny
práv s¨distribucí a požíváním
drog. To, že touto cestou jsou do
drogové scény zataženy masy
mladých, kte í prost cht jí zapadnout do kolektivu, už velké
hiphopa ské celebrity nezajímá.
Vládnoucí už dávno poznaly,
jak cenná je hiphopová kultura
pro udržení kapitalistického systému a pro „kanalizaci“ vzpoury
mládeže. Nejen díky jejímu využití pro obchodní ú ely v rámci
hudebního a jiného zábavního
pr myslu, ale také díky otupení
ostnu vzpoury, která je zavedena na slepou kolej. Rap a další
složky hiphopu jsou proto propagovány v domech mládeže i
v n kterých školách. V Berlín
nap íklad existuje nabídka více
než 100 za ízení pro mládež,
kde lze praktikovat graffiti. Rapové koncerty jsou sponzorovány
od velkých nadnárodních koncern – od General Motors,
DaimlerChrysler, p es Siemens
až po Nike atd.
Mezigenera ní animozita
jako program
Rap p isp l nemalou m rou
k tomu, že se dnes statisíce mladých lidí vytvá í jakousi tajnou
e , vymýšlejí si stále nová slova, jako in, socka, kendor, oldspeak aj. v dom ní, že tím projevují b hví jakou kreativitu. Ve
skute nosti nejde o žádný nový
jazyk ani o modernizaci, revolucionarizaci slovníku, ale jde o
3
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM:
Boj proti byrokracii!
Množství byrokratic kýc h
a nutných návšt v
p edpis
ú edník
a ú ad ,
as to
s frontami, zbyte n komplikuje
život oby ejných lidí, kte í si nemohou dovolit právní zástupce,
kte í by za n všechny formality
vy izovali. A již si cht jí postavit
i upravit d m, vy ídit sociální
dávky i podpo it ekologický projekt ve svém okolí, musí vypl ovat ady formulá a navíc jsou
ekací doby na vy ízení zna né.
KSM proto usiluje o:
Jedno kontaktní místo co
nejblíže ob an m pro vy izování veškerých žádostí!
Progresivní podporu elektronického vy izování styku
s ú ady v etn maximální
ochrany osobních dat!
Zjednodušení, legislativní
provázání, zefektivn ní a
zrychlení vy izování všech
(a
již
právních úkon
v oblasti da ové, obchodní,
ob anské i trestní)!
NIKDY NEZAPOMENEME
V pátek 7. ledna se berounský klub KSM zú astnil pokládání v nc a vzpomenutí památky
padlých len protifašistického
odboje a jejich spolupracovník
u obce Osek na Berounsku.
Tuto akci po ádá každoro n
místní KS M. Z Oseka vyjíždí autobus, který ú astníky
doveze k lesu, lesní cestou
se jde asi 15 minut na místo bývalého partyzánského krytu.
Zde se v letech 1943
a 1944 ukrývaly hledané
osoby, lenové III. Ilegálního ÚV KS a ty i sov tští vojáci, kterým se poda ilo uprchnout z n meckého zajetí. Kryt se stal
centrem protifašistického
odboje, jeho lenové plánovali a provád li etné sabotáže
v širokém okolí. Dále rozši ovali
Rudé právo a jiné ilegální tiskoviny. Fašisti tí okupanti tušili
p ítomnost partyzánské skupiny,
avšak úkryt byl postaven a zamaskován tak precizn , že se ho
dlouhou dobu nepoda ilo nikomu
objevit. Kryt byl prozrazen 11.
ledna 1944. Poté následovalo
zatýkání ady ob an z okolních
vesnic, kte í spolupracovali
s partyzány, t ináct z nich bylo
od-
souzeno k trestu smrti.
Na padlé partyzány a jejich
spoluprac ovníky vzpomenuli
nejen
lenové KS M a my z
ada lidí
KSM, ale také
z okolních obcí, lenové Svazu
bojovník za svobodu a lenové
Klubu eského pohrani í. Autobus byl plný, rozdával jsem
v n m asopis Mladá pravda, o
který byl velký zájem. Položili
jsme v nec s nápisem NIKDY
NEZAPOMENEME. A skute n
nezapomeneme - tento rok b hem srpna, stejn jako loni náš
klub uspo ádá prohlídku tohoto krytu s odborným výkladem všech dramatických
událostí, které se zde odehrály. Datum a informace
budou v as uve ejn ny
prost ednictvím Mladé
pravdy a internetu.
A nezapomene ani ada
ostatních; následující den se
v Oseku konal na po est hrdých
partyzán a jejich state ných
spolupracovník již 29. ro ník
b hu Partyzánskou stezkou.
Jedná se o nejv tší a nejprestižn jší b h v našem okrese, tra
m í 10km a vede z Oseka do
lesa okolo krytu a zp t do Oseka. Každoro n se zú astní p es
100 lidí.
KSM Beroun
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
4
KULTURA 21
LENIN – LIEBKNECHT – LUXEMBURG 2005
POHÁDKA O REBELSKÉ KULTU E HIPHOPU 2
Rap - moderní prost edek rozkolu
Tak, jako již mnohokrát v
minulosti zorganizoval Komunistický svaz mládeže výpravu eských mladých komunist na tradi ní komunistický LLL víkend
konaný 8. - 9. ledna tohoto roku
v n meckém hlavním m st , k
p ipomenutí zavražd ní v dc
n mecké revoluce Rosy Luxemburg a Karla Liebknechta a smrti
v dce revoluce ruské, Vladimíra
Ilji e Lenina.
Antifašistický
kongres
mládeže
Hned po p íjezdu do Berlína
sp cháme do centra mládeže ve
tvrti Kreuzberg. Tradi n se
zde den p ed LLL demonstrací
koná ada levicových aktivit.
Centrum mládeže je rozlehlá
p ízemní budova uprost ed parku, jejíž sou ástí jsou dva velké
konferen ní sály, menší klubovny na sch ze ale i internetová
kavárna, bar a místnosti s kule níkovými i dalšími hracími stoly.
Své infostánky zde m la ada
organizací a hnutí – Socialistická
n mecká
d lnická
mládež
(SDAJ), Asociace marxistických
student (AMS), Antifašistická
akce, mladí odborá i z IG Metall
a Ver.di. a ada dalších. Nejv tší
akcí, která se v Centru mládeže
koná, je Antifašistický kongres
mládeže. Organizuje jej Jednota
pronásledovaných nacistickým
režimem - Svazu antifašist
VVN-BdA, organizace sdružující
bývalé bojovníky proti fašistickému režimu, ale i mladé antifašisty. A se koná o kongres mládeže a mladí tvo í i naprostou v tšinu z n kolikaset lenného poslucha stva, mezi e níky figurují p edevším velké osobnosti z
doby odporu proti hitlerovskému
nacismu. P ísp vky se krom
p ipomenutí nacistické zkušenosti týkají p edevším nebezpeí, plynoucího ze sjednocování
dvou stále úsp šn jších fašistických
stran
–
Národn demokratické strany N mecka a
N mecké lidové unie a také
hrozb všeobecné fašizace n mecké spole nosti.
O festivalu ve Venezuele
Na Antifašistický kongres
mládeže navazuje celá ada
menších p ednášek a diskusí,
týkajících se sociálních reforem
namí ených proti pracujícím a
mládeži, protivále ného hnutí,
solidarity s Kubánskou revolucí
atd. Pro KSM je zdaleka nejd ležit jší mítink po ádaný sesterskou SDAJ, který se týkal XVI.
Sv tového festivalu mládeže a
studentstva, chystaného na letošní srpen do venezuelského
hlavního m sta Caracasu. Krom zástupc SDAJ a KSM zde
p edstavují p ípravu festivalu ve
svých zemích také reprezentanti
ecka,
Komunistické mládeže
Mládeže Komunistické strany v
Dánsku a Komunistické mládeže
Švédska. V N mecku se do p ípravy festivalu poda ilo zapojit
skute n široké spektrum mládeže – krom levicových mládežnických hnutí také sekce
mládeže nejv tších odborových
svaz a vysokoškolské studentské organizace. Podle p edb žných odhad by se v rámci n mecké delegace m lo caracaského festivalu zú astnit okolo
p ti set mladých lidí. Aktivity v
Centru mládeže pokra ují v
Centru mládeže ješt koncertem
ska a hiphopových hudebních
skupin, který trvá až do vskutku
velmi pokro ilých no ních hodin.
Bojovný rudý pochod
Vyvrcholením aktivit k p ipomenutí Lenina, Liebknechta a
Luxemburgové je tradi ní mnohatisícový pochod, konající se
vždy druhou ned li v lednu. Le-
Úvod
Hiphop je kultura mládeže,
která se celosv tov rozší ila
zvlášt v posledních letech. Sv j
p vod má sice ve velkom stských ghettech USA, ale dnes
už tvo í jednu ze základních složek m š ácké masové konzumní kultury. Vládnoucím kruh m
totiž nez stalo utajeno, že bezperspektivní a slepá rebelie hiphopa se dá skv le integrovat
do systému maloburžoazního
myšlení. P edevším prost ednictvím tzv. moderního antiautoritá ství ( i antitotalitarismu), jehož je hiphop sou ástí, dochází
k desintegraci, desorientaci a
demoralizaci protestu mladých
lidí. Základní složky hiphopu
tvo i grafitti, breakdance a rapová muzika. S nimi je úzce spjato
asto i ve ejn
propagované
braní drog. A koliv snad n kte í
hiphopa i zastávají v i kapitalismu opozi ní postoje, je kultura
hiphopu jako celek reak ní. Minule jsme se zabývali grafitti,
nyní se zam me na rap – hudební vyjád ení hiphopu.
Pojem Rap má sv j p vod
v angli tin a je zkratkou slovního spojení Rhytm and Poetry
( esky rytmus a básnictví), tedy
má jít o um ní rytmického recitálu s beatovou hudbou jako melodickým pozadím. Kv li velkému
významu textu je rap znám jako
„message music“, jako muzika,
která ší í n jaké poselství. Proto
je rap asto používán r znými
hudebními skupinami, které zastávají politické postoje. Mnozí
mladiství jsou rapem nadšeni,
protože je otev ený novým hudebním vliv m a nechává
prostor pro spontánní protestní
akce reagující na aktuální situaci. Realita je ale jiná.
Ticho po p šin
kolem
Bushovy války v Iráku
V týdnech, v nichž probíhala
válka v Iráku, velcí rape i ml eli.
Jedin Beasty Boys nabídli na
své webové stránce alespo
n jaký protivále ný rap. Jinak
„ ada tvrdých hiphopa a rocker , kte í na sebe obvykle upozorují svými kontroverzními postoji, zcela nekontroverzn držela
hubu.“(Berliner Zeitung z 19.3.
2003) Byla to náhoda nebo projev vlivu kapitalistického systému na rap?
Dva d ležité pilí e tzv. moderního
antiautoritá ství
(antitotalitarismu) se v hiphopu
isté podob :
nacházejí v tém
jde o individualismus a sobectví,
které mají mládež rozd lit. Individuální seberealizace, nikoliv
jednotný boj, je prohlašována za
hlavní životní cíl mládeže. Je
zaml ováno, že ve skute nosti
mládež pot ebuje pomoc a
„autoritu starších soudruh , která je založena na zkušenostech
z boj proti útlaku a vyko is ování“, jak již íkal Lenin (viz Strategie a taktika v t ídním boji, otišt no
v Revolutinärer
Weg
20/1981,s. 129). Namísto toho
podle raper má být autoritou
prý jedin vlastní já a uspokojování osobních pot eb jednotlivce.
Rap tenhle nesprávný individualismus propaguje, i když jiným zp sobem než grafitti.
Spreje i v podstat kv li nebezpe í trestního stíhání nem žou
vystoupit z temnoty uli ek, vlakových dep a tunel metra. Ra-
20 KULTURA
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
SK BEZZUBOV s. r. o.
Bylo, nebylo. Ve m st Kocour (jde o bývalé m sto Kocourkov, od n hož se odd lila
m stská ást Kov a vytvo ila
samostatnou obec) existovalo
n kolik fotbalových klub . V tšina z nich byla ale otev ena jen
pro honoraci. Pouze jediný klub
nechal za sebe hrát i m š ácké
pantáty a sem tam n jakého
proletá e. Tímto klubem byl SK
Bezzubov s.r.o., d íve nazývaný
SK Dynamo. SK Bezzubov s.r.o.
dosahoval stabilních, pom rn
slušných výkon . Potýkal se
ovšem s jedním zásadním problémem – s nedostatkem dorostu. Klub m l sice p idružený dorost Dynamo, který hrál zadarmo, dob e reprezentoval a vít zil
i nad siln jšími protivníky, ale
mnoho funkcioná
SK Bezzubov s.r.o. i n kte í hrá i se na
dívali skrz prsty. Dorost si totiž
myslel, že hlavní ve h e je zápal,
chu hrát a výsledek hry a ne
peníze nebo vysoké provize pro
jednotlivé reprezentanty. Navíc
Dynamo mohlo postavit na trávník dv jedenáctky, což se SK
Bezzubovu s.r.o. zdálo málo.
Zvláš ost e se proti Dynamu
vyprofiloval len vedení klubu,
který skryt fandil týmu FC Uhelné sklady a ti z hrá , kte í dostávali peníze i když prohráli
nebo i když v bec nehráli.
SK Bezzubov s.r.o. se rozhodl vy ešit nastalou situaci vytvo ením poradní odborné skupiny pro dorost. leny skupiny byli
maskot týmu Kachn Napipi,
neúsp šný noviná , který p edtím nepsal do sportovní rubriky,
ale pro zahrádká e Johanes Mrtvik a v neposlední ad bývalý
len soupe ícího dorostu Izák
Kohn, u kterého se nev d lo,
pro do skupiny p išel a zda v bec ze svého bývalého týmu
skute n odešel.
Aktivity skupiny byly rozli né. Nap íklad se dohodla s SK
Bezzubov s.r.o., že uspo ádají
fotbalový turnaj dorostu SK Bezzubov na h išti, které p ipravili
ásti
dorostenci
z velké
z Dynama. Izák Kohn pak prosadil, aby byli na akci vpušt ni jen
ti lenové Dynama, kte í byli zárove registrovanými fanoušky
SK Bezzubov s.r.o. D sledek
takové represe byl ale tristní –
na turnaji se nesešla dohromady
ani jedna jedenáctka, natož dv ,
nutné k tomu, aby zápas prob hl.
Jiným podnikem OS pro dorost bylo uspo ádání tréninkového soust ed ní. SK Bezzubov
s.r.o. na to vydal t žké peníze,
ale i tady splakal nad výd lkem.
Soust ed ní se minulo ú inkem.
emu se ale lze divit, když spoívalo v tréninku hrubých faul ,
p ebíháním
dopln ném
z hospody do diskotéky a nazpátek?!
Dorost Dynamo zatím vyhrál
n kolik zápas . Nebylo mu to
však nic moc platné. OS pro dorost ho, i když k tomu nem la
pražádné oprávn ní, nepoušt la
na h išt , a tak lenové Dynama
museli v tšinou trénovat na trávníku p ed stadionem. Na h išti
dorostu SK Bezzubov s.r.o. trénovaly díky Kohnovi, Mrtvikovi a
Kachn ti Napipi jenom dorosty
cizích mužstev. T ch bylo
vždycky tak málo, že hrál jenom
jeden úto ník na branká e
„nájezdy“.
Zdá se vám to nespravedlivé? Myslíte si, že by SK Bezzubov m l podpo it Dynamo oproti
bláznivým kousk m skupiny pro
dorost a že by se m l zbavit nea funkcioná
schopných hrá
a za ít hrát p kný, týmový fotbal
p itažlivý pro diváky? Že by do
svých ad m l brát hlavn dobré
fotbalisty? To je sice hezké, ale
jestli se to stane, leží stále ve
hv zdách. Jak budou pokra ovat dramatické osudy kocourského mužstva a jeho dorostu
Dynama? Na rozuzlení téhle
hádanky si budeme muset ješt
n jaký as po kat.
Francek Starosta
tos se ho ú astní p es 12000
lidí, což je o tak ka 2 tisíce více
než minulý rok. Jednotlivé organizace a hnutí pochodují v rámci
svých kontingent . K t m nejv tším a nejvýrazn jším pat í kontingenty N mecké komunistické
strany, antifašist z VVN-BdA,
Marxisticko-leninské strany N mecka a r zných komunistických organizací tureckých emigrant v N mecku. Ze skandovaných hesel snad nejvíce vystihuje atmosféru celého našeho
pochodu "Karl, Rosa, Wladimir,
für unsere Zukunft kämpfen
wir“ (Karle, Roso, Vladimíre –
my bojujeme za svou budoucnost). Mezi tématy stovek
transparent
vévodí ty, které
jsou namí eny proti souboru
asociálních reforem Schröderovy vlády Agenda 2010, novému
zákoníku práce Hartz IV, okupaci Iráku a Palestiny i proti sociálním škrt m, které prosazuje
v Berlín vládnoucí koalice sociálních
demokrat
s
„postkomunistickou“
Stranou
demokratického socialismu. Pochod se ale nedokáže obejít bez
tradi ních provokací tisíc policist , které v n kterých momentech dokonce p esáhují charak-
ter fyzických poty ek. My, ú astnici pochodu z ad eského Komunistického svazu mládeže
jdeme v rámci mezinárodního
mládežnického kontingentu, který tvo í p edevším p íznivci
SDAJ, AMS a jejich partnerských organizací z celé Evropy.
5
ná e desítky tisíc Berlí an . Památník – obelisk s nápisem Die
Toten mahnen uns (Mrtví nás
upomínají) – je celý pokryt
ohromným množstvím rudých
kv t . Ani letos tedy nezapomn li pracující a mládež na své
hrdiny, kte í za myšlenku socialistické revoluce položili své žiDie Toten mahnen uns
voty. B hem jednoho dne se
N kolikakilometrový pochod p išlo okolo sto tisíc lidí poklonit
je zakon en Internacionálou u památce komunistických mu edPráv ník . Jejich odkaz tak žije dál!
Pomníku
socialist .
k n mu se po celý den chodily
Milan Kraj a
vzpomenout na mrtvé revolucio-
6
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
PROJEV ZÁSTUPCE KSM NA SHROMÁŽD NÍ
ST EDO ESKÉHO K P
Vážení p átelé,
Cht l bych Vás, Klub eského pohrani í pozdravit jménem
st edo eského Komunistického
svazu mládeže.
Ochrana národních zájm je
i pro nás velmi d ležitá, vnímáme ji konsistentn s obranou
zájm t ídních.
Proto také v ad aktivit naše
organizace úzce i ší eji spolupracovaly, mohu jmenovat aktivity proti esko-n mecké deklaraci, proti Evropské unii, aktivity ke
dni vzniku eskoslovenské republiky a dalším významným
výro ím, starému i novodobým
Mnichov m, aktivity proti neofa-
šismu, rasismu a diskriminaci,
ale také aktivity poznávací, jakou jsou nap . výpravy po stopách partyzánského hnutí, které
provádí náš berounský klub.
My nezapomínáme na historii, není nám lhostejná naše souasnost a aktivn se chceme
podílet na tvo ení naší budoucnosti. Velice si vážíme innosti
K P, která je d ležitá i mimo
jiné proto, že již i z úst mladých
len strany, dokonce lena Odborné sekce mládeže p i ÚV
KS M, zaznívají výroky jako že
„Rudá armáda byla zb , která
znásil ovala a kradla“ (jedná se
o slova Zde ka Zewela z KS M
Praha 5 – pozn. red.).
Cht l bych vám pop át
úsp šné dnešní jednání, K P
r st vlivu i akceschopnosti, a
vám všem osobn hodn zdraví,
elánu a energie. Budeme to
všichni pot ebovat.
BEZPLATNOU HROMADNOU DOPRAVOU
ZA ISTÁ A ZDRAVÁ M STA
Co je to za nesmysl? Doprava v m st zdarma? Tak podobn bude jist reagovat ada lidí,
kte í se dozví o nové kampani
KSM.
Na základ diskuse na poslední prosincové Úst ední rad ,
v reakci na fakta o rostoucím
zne išt ní ovzduší nejen m sta,
ale i planety, v reakci na trend
stále sílícího automobilismu a
p ipravované zdražování m stské dopravy, p ipravujeme kampa za bezplatnou hromadnou
dopravu, pro Prahu a Brno. Je
samoz ejmé, že v rámci této
kampan se postavíme i proti
všem pokus m o zdražování
jízdenek MHD.
Naše kampa není jen o
jednom požadavku, je o strategické koncepci rozvoje dopravy
a o preferencích, o našich preferencích, kterými jsou hlediska
ekologické, zdravotní, rychlostní
a i finan ní. A není vzdušným
mostem ani zbožným p áním,
ale rozvinutím dosavadní dlouhodobé koncepce rozvoje dopravního systému hl. m. Prahy,
která je zakotvena v Zásadách
dopravní politiky hl. m. Prahy a
územn promítnuta v Územním
plánu hl. m. Prahy.
Sou asná koncepce vychází
z dnes již všeobecn uznávaných
hlavních princip dopravního plánování, kterými jsou zejména
nutnost zajišt ní podmínek pro
ú innou regulaci automobilové
dopravy a komplexní preference
ve ejné osobní dopravy oproti
doprav individuální.
Podívejme se na Prahu
podrobn ji.
V pracovním dnu se v osobní doprav v Praze vykoná p i4,5 mil. cest, z toho
bližn
HISTORIE 19
6
cca 46 % hromadnou dopravou,
34 % osobními automobily a 20
% p šky a na kolech. Podíl cest
konaných kombinací hromadné
a automobilové dopravy iní necelých 0,5 %. P edpokládá se,
že v období kolem roku 2010
stoupne po et cest konaných v
osobní doprav na území m sta
v pracovním dnu na 5,3 - 5,9 mil.
cest/den, z toho 42 - 43 % cest
bude konáno dopravou hromadnou, 34 - 39 % individuální automobilovou dopravou a 18 -23 %
cest bude konáno p šky a na
kolech. Podíl cest kombinovaných by se podle t chto p edpoklad m l pohybovat v rozmezí
0,6 -1,4 %.
N kolika po etními úkony
dosp jeme k tomu, že po et
cest autem se do roku 2010 zvýší o dalších až 31%, a nedojde
k žádnému p esunu k užívání
Text úvodníku sou asn uvádí,
že USA musejí v prvé ad
upustit od zám ru vojensky zardousit KLDR a musejí zm nit
imperialistický nep átelský postoj
v i Koreji. Jedin tak m že do-
jít k zmírn ní nap tí v celém regionu. Spole ný úvodník nakonec zd raz uje, že korejský lid
bude stejn jako v minulosti i
nap íšt vystupovat na obranu
národní d stojnosti a suverenity
a že Korejská lidov demokratická republika bude v zahrani ní
politice d sledn uskute ovat
myšlenky samostatnosti, míru a
p átelství.
Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE
Jednota mládeže – významný výsledek
boje proti fašismu
V lednovém
ísle (2005)
Mladé Pravdy jsme uvedli, že
rok 1945 – tedy p ed 60ti lety –
znamenal velké rozší ení revolu ních a pokrokových organizací mládeže a to zejména
v Evrop . Byl to mimo jiné i významný výsledek spole ného
boje proti fašismu a jeho porážky v kv tnu 1945.
Bylo tomu tak i v naší republice. P ipome me, že v období 1.
republiky (1918 – 1938) existovalo mnoho set organizací d tí a
mládeže, které p sobily v rámci
politických stran, t lovýchovných
a mnoha zájmových organizací,
nap . ve studentském hnutí existovaly stovky organizací st edoškolské a vysokoškolské mládeže.Mnohé organizace mládeže
byly b hem fašistické okupace
zakázány a nemohly vyvíjet
svou innost. Mezi n pat ily i
organizace d tí a mládeže, které
m ly blízký vztah ke komunistické stran .
lenové
a p edstavitelé
mnoha mládežnických organizací se aktivn zapojili do protifašistického boje, mezi nimi byli
mladí komsomolci a lenové
dalších levicových organizací
mládeže. Jedním z jejich p edních cíl , o který usilovali, bylo
vytvo ení pot ebné jednoty mládeže nutné pro další vývoj osvobozené zem od fašismu.
Dovol, milý tená i, uvést
konkrétní p íklad z kv tna 1945
a to z Mladé Boleslavi. Mladí
komunisté to byli, kte í za všech
sil od za átku roku 1945 usilovali o vytvo ení pot ebné jednoty
mládeže, která se utvá ela v boji
proti fašismu, i v budoucím období, Za átkem m síce kv tna
byly
u in ny
prvé
kroky
k vytvo ení jednotné organizace
mládeže – Svazu eské mládeže. O to usilovali vedle mladých
komunist i mladí demokraté.
Ihned po osvobození Mladé Boleslavi, bylo to 10. kv tna (9.
kv tna bylo m sto vážn bombardováno) vznikl p ípravný výbor k ustavení S M.
Mezi t mi, kte í se mezi prvními p ihlásili ke spolupráci p i
vzniku jednotné organizace mládeže byli u ové mladoboleslavské automobilky (ASAP). Proto,
ne náhodou, p ipravili sv j u ovský manifest, který byl p ednesen v prvý den jejich nástupu
do u ovské dílny v m síci kv tnu.
Jaký byl jeho obsah? Uvádíme n která fakta. Po úvodu, který se kriticky vyjád il k pom r m
v u ovské díln za nacistického
na zákovedení, k nahnání u
pové práce, k innosti Kuratoria
pro výchovu mládeže bylo e eno: „Kamarádi, stojíme na prahu
nové budoucí práce. Musíme
pracovat s chutí, ne stav t stranou a ekat, jak vše dopadne.
Musíme se sjednotit. Musíme
ukázat pevnou v li, pomáhat si
navzájem, ukázat všem, že jsme
dob í kamarádi. Nesmíme nechat dopustit, aby se na nás hled lo jako na u edníky, musíme
se postavit vedle našich kamarád – student … Budeme míti
svoji samosprávu, sv j výbor a
budeme míti vše, co pat í u ovskému pr myslovému dorostu,
to, co nám bylo za nacistického
režimu vzato. Nemohli jsme zakládat literární kroužky, kde bychom se u ili díla sv tových
klasik , nemohli jsme se u it
naše básn , divadelní hry… Musíme nyní dohonit i i to, co jsme
zameškali v naší i sv tové literatu e. Musíme založiti literární,
divadelní kroužky, navšt vovati
divadla, koncerty, filmy, výstavy
atd.“
Na toto první shromážd ní
byli u ni zváni letáky, který za ínal „Kamarádi – u ové ASAPu!
Obracíme se na vás s výzvou o
vzájemnou spolupráci ve Svazu
eskoslovenské mládeže“ (pozn.
Tehdy
se
vloudila
chyba
„ eskoslovenské“, správn m lo
být „ eské“ mládeže, F.K.).
Je to malý, dobový doklad.
Potvrzuje, že mladí u ové –
d lnická mládež – byli mezi prvními, kte í vstupovali do jednotné organizace mládeže – Svazu
eské mládeže.
František Kovanda
18 ZE ZAHRANI Í
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
18
bal Climate Coalition skeptické
hlasy, které zpochyb ovaly nutnost p ijmout opat ení proti podnebným zm nám.
Jednou z lobistických skupin
dnes je nap . Scientific Alliance,
která má vazby na americkou
ropnou spole nost ExxonMobil.
Minulý m síc vydala tato organizace
spole n
s Washingtonským Marschallovým institutem analýzu, v níž
tvrdí, že ke globálnímu oteplování nedochází. Marshall v institut
obdržel od ropné spole nost
ExxonMobil v roce 2003 na
"studium podnebných zm n" 51
000 liber a letos v lednu další
blíže neur enou ástku.
A tak zatímco se mezi sebou
hádají politici, ti podle toho, kdo
je platí a í zájmy hájí, aktivisté
a v dci, množství skleníkových
v ovzduší stále stoupá
plyn
(tedy v decky e eno, ono by
stoupalo ješt desítky let, i kdyby se dnes p estalo spalování
fosilních paliv používat, taková
je setrva nost proces v p írod ,
pozn. autora). Možnost chybných prognóz samoz ejm existuje, ale kdo je ochoten ignoro-
vat z etelnou hrozbu, která se
nad námi vznáší jako Damokl v
me ? Ten, který si íká, co je mi
do dalších generací, m se to
týkat nebude? Ten, pro kterého
by ada omezení znamenala
snižování vlastních zisk ? Ten,
který je zcela zahlcen sám sebou a sv t okolo ho nezajímá?
Jaký jiný systém než kapitalismus dovedl tak slep krá et
k vlastní smrti, která by mohla
znamenat agónii pro celé lidstvo?
Zden k Štefek
KLDR A ROK 2005
P i p íležitosti nového roku 2005
uve ejnily všechny nejv tší noviny KLDR (Rodong sinmun – orgán ÚV KSP, oson inmingun –
Kor.lid.arm. i chongnjon onú –
denník P edvoj mládeže) spole ný úvodník, který konstatuje, že
v uplynulém roce byla rozvinuta
revolu ní ofenziva na t ech hlavních frontách innosti: politickoideové,
protiimperialistickovojenské
a
hospodá skov decké a uvádí, že se poda ilo
dosáhnout vít zství na všech
t chto frontách. Nový rok u che
94(2005) by m l být plodným
rokem, kdy by mohlo být dosaženo velkých zm n v korejské
revoluci a p i budování silné prosperující ekonomiky zem . Zárove se úvodník zmi uje o celkových úkolech nastávajícího roku:
„Díky tomu, že komunistická
strana, armáda a všechen lid,
v etn mládeže, budou nadále
postupovat v t sné jednot , dosáhnou toho, že 60. výro í konce 2. sv tové války a osvobození korejské vlasti od okupant a
60. výro í založení strany zazá í
jako festival celé ady památných vít zství, což je hlavní bojový úkol, který p ed námi
v tomto roce vyvstává.“ Spole ný úvodník dále uvádí, že je nutné vysoko pozvednout mohutnou politicko-ideovou uv dom lost revolu ních mas, v níž jsou
pevn semknuty miliony p íslušník armády a lidu kolem úst edí
revoluce, dále je také pot eba
pevn se držet revolu ní linie a
všestrann posilovat vojenskou
k obran
p ipravenost zem
p ed p ípadnou agresí. „Je nezbytné, aby byl vyvoláním a dalším stup ováním revolu ního
úsilí na všech frontách budování
socialismu maximalizován pozitivní obrat v hospodá ské výstavb a p i zvyšování životní
úrovn lidu. „Hlavní frontou náporu v zem d lství je p i souasné hospodá ské výstavb
rozhodné zvýšení zem d lské
výroby“, íká úvodník. lánek se
rovn ž podrobn zmi uje o úkolech, které vyvstávají v oborech
elektroenergetiky, t žby uhlí,
kovopr myslu, železni ní dopravy, lehkého pr myslu, v dy,
školství, kultury, zdravotnictví
ad. a poté uvádí, že v zájmu dosažení vít zství musí být zvýšen
uv dom lý zápal stranických
organizací a stranických pracov-
hromadné dopravy. P i napl okoncepce.
vání
sou asné
S každým, kdo zná situaci
v Praze, neustálé fronty automobil , hluk a obyvatele lapající
každodenn zplodiny, musí tato
p edstava ot ást. Mimochodem,
doporu uji všem dokument M j
život po dopravním kolapsu (30
min.) , reportáž n meckého režiséra S. Faltina a P. Ohlendorfa
z budoucnosti (2012).
Jediným zp sobem, kterým
má být dávána p ednost hromadné doprav p ed individuální, mají být stejn jako dosud
vyhrazení jízdních pruh
pro autobusy
povolení
jízdy
autobus
MHD po tramvajových kolejích
z izování betonových d lících prvk
podél tramvajových
tratí
z izování
r zných
typ
nestandardních zastávek tramník a „musí být zajišt no, aby
bojové a revolu ní nadšení korejského lidu vzplanulo beze
zbytku“. Spole ný úvodník též
uvádí, že v r.2005, tj. v roce 5.
výro í
historického
pchjongjangského setkání a vydání
Spole né deklarace Severu a
Jihu z 15. ervna, musí všechen
lid žijící na severu i na jihu Koreje i v zahrani í dosáhnout dalšího pokroku p i uskute ování
sjednocení zem pod heslem
„Vp ed s vysoce vzty enými prapory Spolupráce v zájmu národní svrchovanosti, Spolupráce
proti válce a za mír a Spolupráce v duchu jednoty a vlastenectví!“ Úvodník konstatuje, že v
sou asnosti bezprecedentn sílí
provokace USA proti KLDR a
v d sledku toho bohužel stále
siln ji vyvstává nebezpe í války
na Korejském poloostrov , které
se stává až kriticky aktuálním.
vajové dopravy
preference jízdy tramvajových vlak a nástupu cestujících
sv telnou signalizací
Zcela jist p isp jí tato opatení k zrychlení m stské hromadné dopravy, ale to je asi tak
vše. My tedy navrhujeme jako
ešení cenovou výhodu – MHD
zdarma, tedy v oblasti vnit ních
pásem. Již te je m stská doprava levn jší než automobilová
(jejíž cena ješt navíc nezahrnuje veškeré náklady spojené
s automobilismem, nap . ekologické) a v tšinou je i rychlejší,
eknete si, copak to nesta í?
Z ekonomického
hlediska
není doprava zdarma p i hlubším pohledu tak nesmyslná, jak
se na první pohled zdá. P íjmy
z jízdenek a legitimací totiž pokryjí jen necelou tvrtinu náklad
dopravního podniku. Zbytek je
stejn dotován. A navíc – vezm te si, kolik vlastn výroba,
distribuce jízdenek stojí, v etn
všech automat na výdej i automat na jejich ozna ování. Co
stojí revizo i a prodejci.
Sou asný stav znamená
navíc obrovské zát že (náklady)
ekologické, na které se vydávají
náplasti z jiných kapitol, zdravotní (snížení imunity obyvatel, škody p i dopravních nehodách) i
finan ní (op t škody p i dopravních nehodách, ale i náklady na
asto megalomanské automobilové projekty, které místo aby
tranzitní dopravu odvedly po
okruhu okolo Prahy dále, tahají ji
p es r zné pražské ásti. Že
k tomu p ispívají i r zná lobby,
podez elé zájmy, si jist dovedete p edstavit, já vás odkáži na
poda enou prezentaci T. Kramára (ur it bude k dispozici op t
b hem zá ijového Dne bez aut)
Korupce v pražské doprav , kde
uvádí konkrétní p íklady manipulace s ve ejnými zakázkami
(nejen) v oblasti dopravy, popisuje pražské klientelistické sít a
vysv tluje mechanismus využívání mandatorských firem p i
realizaci ve ejných zakázek. V
p ísp vku jsou nej ast ji zmi ovány ( azeno abecedn ) Dopravní podniky v ele s generálním editelem Milanem Houfkem, Inženýring dopravních staveb (IDS) a jeho editel ing.
Kvasni ka, Odbor m stského
investora (OMI) a jeho bývalý
editel Jozef Macko, dále radní
pro dopravu Radovan Šteiner,
který je p edsedou dozor í rady
IDS. P ipo t te k tomu obrovské
odm ny p edstavitel dopravního podniku a len Dozor í rady
a máte docela slušnou sumi ku,
která by se dala ušet it a využít
na rozší ení vozového parku,
aby m stská doprava jezdila
ješt ast ji a spolehliv ji…
Nedílnou sou ástí musí být
samoz ejm podpora ekologické
formy hromadné dopravy, tedy
metra, tramvají a tzv. zelených
autobus .
Dalším pilí em vedle bez-
7
platné MHD je ur itá politika v
oblasti automobilismu. Na ad
seminá se diskutuje o vybudování parkoviš na okraji m sta a
finan ní motivaci ob an , aby je
využívali a nejezdili do centra.
Já si dovedu p edstavit i mýtné
(odstup ované dle ekologické
škodlivosti
vozu,
zejm.
v souvislosti se zásobovací službou, využívající t eba elektrovozy), poplatky za pr jezdy a parkování ve m st a dokonce i
zákaz vjezdu do centra v bec
(mimo výjime né p ípady – sanitka apod.).
Pro konkrétní p iblížení našeho modelu sáhnu na p íklad
Dne bez aut, který se již adu let
uskute uje v ad
pravideln
m st celého sv ta, v etn mnoha m st z R (r zné akce p i
této p íležitosti po ádají u nás
desítky ob anských sdružení).
P eneseme se zdánliv daleko,
do Kolumbie. Tam, v Bogot
(6,4 milion obyvatel), ve tvrtek
24. února 2000 vyhlásil a doslova musel Den bez aut protla it
starosta Enrique Penalosa. Bogota je mj. zvláštní tím, že zde
ješt není vybudováno metro,
autobusovou dopravu zajiš uje
mnoho soukromých firem a ne
jeden dopravní podnik. Proti Dnu
bez aut se zvedla silná vlna odporu. Dokonce prob hla soudní
p e s cílem akci zakázat, nebo
prý porušuje základní vlastnická
práva, svobodu pohybu a právo
na práci obyvatel m sta a okolních oblastí. Akci také siln kritizovali obchodníci, kte í se obávali velké ekonomické ztráty. To
se však nepotvrdilo. P esto starosta musel áste n ustoupit a
vydat n kolik výjimek: vjezdu do
m sta bylo umožn no motocykl m, kamión m a opancé ovaným osobním aut m, které používá politická a podnikatelská
elita. Jak to vše dopadlo? V dob od 6.30 do 19.30 hodin m lo
832 000 osobních aut zakázaný
8
Z DOMOVA
vjezd na území m sta, 85 % lidí
použilo ve ejnou dopravu, 1,5
milion lidí jelo na kole, n kolik
na koních i na bruslích. P estože ten den hust pršelo, idi i
autobus byli podrážd ní a autobusy leckde nesta ily zájmu lidí,
v tšina Bogo an si den pochvalovalo. A jaké jsou konkrétní
výsledky? Nemocnice ohlásily
snížení po tu ošet ených lidí o
20 až 30 %, po et dopravních
nehod poklesl ze 100 za den na
27, došlo pouze ke 24 zran ním
ve srovnání s 70 až 80 a nikdo
nebyl poprvé po t ech letech
usmrcen (obvykle to jsou dva až
t i lidé za den). Dále došlo ke
snížení obsahu oxid dusíku v
ovzduší o 8 %, oxidu uhelnatého
o 22 % a množství prachových
ástic o 21 %. Jeden jediný
den…
Tímto p ípadem bych dnešní
první vlaštovku na toto téma
ukon il a t ším se na reakce.
Zden k Štefek
BUDE NOŠENÍ TRIKA
S GUEVAROU TRESTNÍM INEM?
"Modrá šance" povážliv
hn dne. Langer jako stínový
ministr vnitra za al zve ej ovat
své p edstavy o demokracii, jak
se o tom p esv d ili lenové
KSM a KS M, kte í se spolu s
redaktorem Halo novin Milanem
Rokytkou zú astnili jednoho seminá e. Reportáž z tohoto seminá e byla zve ejn na v Halo novinách a nyní ji zve ej ujeme i
my:
"Seminá na téma Byly komunismus a národní socialismus
stejným zlem (Bude nošení tri ka s Che trestným
inem?)
uspo ádaný pé í družstva FONTES RERUM tradi n na Novotného lávce, p inesl další kamínek do mozaiky skládající se
postupn v obrázek o aktuálních
programových cílech ODS, tzv.
Modré šanci. "M me stejným
metrem: nošení tri ka s Hitlerem
je stejn nep ípustné jako nošení tri ka s Ernestem Guevarou
nebo Maem. Tito lidé mají na
rukou krev," prohlásil místop edseda sn movny a stínový ministr
vnitra ODS Ivan Langer na p ímý dotaz, zda své nedávné výroky v tisku na toto téma myslí
skute n vážn a zda se neobává narušení po dlouhých letech
op t se slibn rozvíjejících obchodních vztah s ínskou lidovou republikou.
Tam je vít z nad agresivním
ZE ZAHRANI Í 17
8
japonským militarismem - Mao,
stále vysoce váženou postavou
národních d jin. Další panelisté
Valtr Komárek (bývalý poradce
Ernesta Guevary a místop edseda eskoslovenské vlády), Leo
Pavlát, ( editel Židovského muzea) a Zden k Zbo il (politolog a
šéfredaktor asopisu Mezinárodní politika) byly Langerovou sveepou a mylnou argumentací
pon kud zasko eni. Komárek
popisoval své osobní zážitky s
Ježíšem se samopalem, jak je
také Guevara p ezdíván, a vyzýval k národnímu smí ení a k p emýšlení, jak pozvednout životní
úrove obyvatelstva, Pavlát objas oval
hr znou,
rasovými
pseudoteoriemi
motivovanou
podstatu nacismu a Zbo il navrhoval, aby se s kone ným úsudkem o stejnosti i nestejnosti
komunismu a národního socialismu po kalo, nebo téma je
ješt p íliš živé.
Moderátor seminá e, poslanec Jan Mládek ( SSD) se pokoušel o odleh ení dusné atmosféry navozené stínovým šéfem
vnitra a z p enosného radiomagnetofonu poušt l jihoamerické
písn , v nichž je op vován Ernesto Che Guevara. Budou tyto
písni ky také zakázané, tázal se
Langera. Slova jsou nebezpe n jší než kulky, odv til Langer.
Dále nabídl auditoriu úvahu nad
ností.“ Tímto v pravd symbolickým vystoupením bylo zahájeno
2000 akcí tvo ících WSF. Souástí byla rovn ž minuta ticha za
ob ti všech tragédií, p edevším
však ob tí asijských tsunami.
Malá Kubánka, která celé
fórum zahajovala, se jmenuje
Ivetta Gonzálesová. Je dcerou
Reného Gonzálese, jednoho
z p ti hrdinných Kubánc , kte í
jsou bestiáln v zn ni v USA,
protože si dovolili v zájmu pokrokové Kuby infiltrovat maiamské
teroristické exilové organizace.
Na rozdíl od vlády Kubánské
republiky, která umož uje spojování rodin i otev ených kontrarevolucioná (viz naposledy aféra
s kubánskými emigranty v R),
nedovolí „demokratický“ režim
Spojených stát Ivett ani její
matce Reného Gonzálese navštívit.
Vzhledem k situaci ve sv t
není divu, že podstatnou složkou
WSF byly i všemožné formy vyjád ení solidarity s Kubou, Venezuelou, Palestinou, KLDR, Irákem apod. stejn jako volání po
míru, po reálném právu na vzd lání, po respektování životního
prost edí atd. WSF trvá ty i dny
a má se v novat celé plejád
r zných témat, z nichž nejvýznamn jších 15 si jako st žejní
okruhy diskuzí a aktivit vyberou
samotní ú astníci WSF.
PSK
KAPITALISMUS ŽENE SV T DO ZÁHUBY
nedávným chováním anglického
prince Harryho: "P išel v uniform n meckého polního maršála
na jakýsi soukromý ve írek a
vyvolalo to po celém sv t
pozdvižení a já se táži, vyvolalo
by stejné reakce, kdyby p išel v
uniform sov tského maršála?"
Šokovaní panelisté i lidé z pléna
se mu pokoušeli vysv tlit, bohužel evidentn marn , že Anglie,
USA a SSSR byly vále ní spojenci v boji s nacistickým N meckem a že jen díky jejich spole nému úsilí se poda ilo odvrátit
mimo jiné i akutní hrozbu vyhlazení, resp. pon m ení eského
národa, což si p ipomeneme
Podle velkého mezinárodního výzkumného projektu, jehož
výsledky
byly
zve ejn ny
v prestižním asopise Nature, by
mohla globální teplota stoupnout
až o jedenáct stup .
Studie využívala osobních
po íta po celém sv t . Lidé si
mohou stáhnout na vlastní po íta software projektu a vyprodukovat vlastní podnebné prognózy. V rámci projektu se zaregistrovalo více než 95 000 lidí z
více než 150 zemí. Jejich po ítae vytvo ily více než 60 000 prognóz budoucího klimatu.
Každý po íta vytvá í trochu
odlišnou podnebnou prognózu.
Zkoumá, co se stane globálnímu
klimatu, pokud se ve srovnání s
p edpr myslovým v kem zdvojnásobí množství kysli níku uhliitého v atmosfé e. K tomu by
m lo dojít asi v polovin jednadvacátého století. Z prognóz
vyplývá, že by teplota m la
stoupnout v rozmezí od 2 do 11
stup . K nejv tšímu vzr stu
teploty by m lo dojít asi za sto
let od sou asnosti.
Globální oteplování, zp sobené civiliza ními faktory a bezohlednou honbou za ziskem by
s sebou p ineslo dalekosáhlé
dopady, od roztání ledovc ,
zvednutí hladiny oceán a tedy
zaplavení obrovských ploch
úrodných nížin (a tedy poklesu
produkce potravin a problém
hladu) p es vylidn ní n kterých
rovníkových oblastí (tedy problém migrace) po další zvýšení
výskyt ni ivých tornád, hurikán , povodní, bou í a dalších rozmar p írody. A to ješt takováto
zm na m že znamenat za átek
nevratného procesu kon ícího
totálním zni ením života na zemi. Potvrzují se tak varovné hlasy v dc ze 70. let (nap . ím-
ského klubu), kte í na podobná
rizika upozor ovali a požadovali
urychlené ešení na celoplanetární úrovni.
Vidina okamžitého zisku je
však pro sou asnou spole nost
d ležit jší než ešení klí ových
problém planety. A tak nejv tší
zne iš ovatel planety, USA, odmítá podepsat dohodu z Kjóta
(která se práv klimatu týká),
lobbistické skupiny, zejména
ropné
spole nosti,
financují
kampan , které se snaží podnebné zm ny popírat. Není se
emu divit, zavedení limit na
vypoušt ní skleníkových plyn
by postihlo zejména ropné spole nosti, protože v tšina skleníkových plyn pochází ze spalování fosilních paliv.
Americké ropné spole nosti
financovaly tedy v devadesátých
letech prost ednictvím tzv. Glo-
16 ZE ZAHRANI Í
vou kolonii – než jakým p íkladem je práv nyn jší Irák? A je
snad n co tajuplného na faktu,
že všechny tyto a jim podobné
snahy soudobé finan ní oligarchie, všechny tyto tendence a
motivy, jsou jen výrazem t ch
samých nejvnit n jších, ekonomicko-tržních „hnacích sil“?
T ch sil, jež tvo í podstatu jejich
vlastního soukromovlastnického
principu. Tedy principu, jehož
jsou nyn jší všemocné mezinárodní korporace (vzniklé rovn ž
díky ekonomické koncentraci a
centralizaci), nutným vývojovým
výsledkem, jenž nakonec dosp l
až
k
monopolnímu,
„transnárodnímu“ údobí. T mto
souvislostem a princip m odpovídá zdaleka nejen špinavá politika „civilizované“ oligarchie v i
Iráku, avšak pojem „soudobý
Irák“ se v tomto ohledu stal skute n exemplární ukázkou páchnoucího profilu tohoto dekadentního, parazitického, historicky
bezperspektivního a evidentn
odumírajícího ádu. Ekonomického systému, jenž byl pouze
díky bezprecedentní mezinárodní zrad a s ní souvisejícímu
sv tovému politickému revizionizmu, v bec ješt
(prozatím)
vpušt n do XXI.století a do t etího tisíciletí…
Ostatn , byli a jsou to práv
marxisté, kte í vždy ukazovali a
teoreticky zevšeobec ovali, že
„moderní“ finan ní oligarchie je
ve své podstat vývojovým produktem i rozhodujícím nositelem, st žejním výrazem i nenávratnou hlavní „oporou“ tržního a
soukromovlastnického prost edí
samého, již sto let naprosto neodd litelného od zmín ných
koncern
i transnárodních korporací. Ovšem, tržního a soukromovlastnického prost edí, historicky však naprosto p echodného (což zde ale není naším cílem dále konkretizovat), a již
um le udržovaného a p ezrávajícího. Nyní jsme v souvislosti se
vším výše uvedeným a nazna eným, nuceni znova a znova konstatovat, znova a znova opakovat, tu podstatnou a zásadní
v c, d ležitou jak z hlediska socialistických idejí, tak i z hlediska
správné teorie a taktiky antikapitalistického boje a protiimperialistického hnutí v bec. Že o této
nezpochybnitelné pravd (o zákonité souvislosti mezi soukromovlastnickými principy a vztahy
na stran jedné a kolonialistické,
exploata ní a genocidní podstat TNC na stran druhé), pravd , o níž mimo jiné již dávno
sv d í obrovské množství exakt-
ních fakt , se op t p esv d ujeme i v souvislosti s Irákem. Tedy
i v souvislosti se všemi nejnov jšími ekonomicko-politickými i
vále nými zlo iny t ch samých
nadnárodních korporací, pro
jejic hž „d em okr atic k é“,
„humánní“ a „lidskoprávní“ aktivity, se nyn jší rdoušená a trýzn ná irácká zem , stala – a to již
- j ed ní m
nes m az at eln
z nejd siv jších symbol d jin
sv tového monopolního kapitalismu.
Tyto pravdy a tyto hlubší
souvislosti jsou samoz ejm
„oficiáln “ (pokud je to ješt v b ec m ožn o) z am l ovan é,
„nebezpe né“ a „nepohodlné“,
což je rovn ž zcela logické; (A je
to logické zejména proto, pon vadž práv takoví, jakými jsou
Bush nebo Blair, by si nade
všechno p áli, aby miliony lidí
v konzumních spole nostech
donekone na slep v ily tomu,
že koncern m a jejich globálním
institucím nejde o nic jiného, než
o „všeobecný blahobyt a prospetr it u “, a ž e „ p os v át n é“ ,
„p irozené“ a „nedotknutelné“
soukromé vlastnictví – tj. hlavní
pilí tržního, imperialistického
systému - potrvá „nav ky v k “.)
D. P.
KUBÁNSKÉ D V ÁTKO A 200 000 LIDÍ
Šestiletá kubánská dívka
otevírala
svým
projevem
v brazilském Porto Alegre 5.
sv tové sociální fórum (WSF).
Toto „otev ení“ se odehrálo po
skon ení velké demonstrace,
které se zú astnilo podle odhad brazilské vojenské policie
p es 200 000 lidí. Demonstrace
byla namí ena proti okupaci Iráku, proti neoliberalismu, rostoucímu zadlužování zemí t etího
sv ta, proti celosv tovým závod m ve zbrojení v etn militari-
Z DOMOVA
16
zace EU i proti nejnov jším
snahám USA o vytvo ení celoamerické zóny volného obchodu
(ALCA). Krátký text, který d v e
p e etlo ve špan lštin , byl
ihned p ekládán do portugalštiny, angli tiny a francouzštiny a
vyzýval
k dodržování
„spravedlnosti a cti jako univerzálních všelidských hodnot“.
Ú astníky WSF, kte í se sjeli
z více než sta zemí celého sv - a který stojí proti sv tu sílícího
ta, pak ozna il apel dívky za neoliberalismu, válek a nerov„obyvatele sv ta, který je možný
oslavami 60. výro í konce druhé
sv tové války. Budete asi muset
napsat do USA, kde mají na jedné letadlové lodi p em n né v
muzeum vystavenu uniformu
maršála Sov tského svazu Žukova, že d lají chybu a propagují hnutí sm ující k potla ení
práv a svobod ob an , sd lil
bledému stínovému ministrovi
jeden z diskutujících.
Možná nebude za nošení
tri ka s Che i Maem v zení,
t eba pomohou i tresty ve ejn
prosp šných prací, ekl p i odchodu Langer reportérovi našeho listu, sedícího vedle lena
Komunistického svazu mládeže
v rudém tri ku s erným portrétem revolucioná e zavražd -
9
ného agenty CIA. Reportér mu
na oplátku p edal studii amerického ekonoma M. Rothbarda
Levice nebo pravice? Vyhlídky
pro svobodu, v níž je s v deckou
akribií detailn rozebrán rozdíl
mezi komunistickým a fašistickým, resp. nacistickým hnutím."
CO BY P INESLA ROVNÁ DA ODSky
P i pro ítání dokument ,
které mají spasit naší spole nost
po vít zství ODS ve volbách v
roce 2006, jsem si uv domil jednu v c. Ano, pan Tlustý má
pravdu! Vždy já v bec nevím,
jaké platím dan a ani jak jsou
složeny dan z p íjm . Nebojte
se (n kte í možná truchlete :-)),
neopustím ady KSM ani KS M.
Vše ostatní v "modré šanci" je
jenom popsaný list, který nám
ukazuje, jak ješt více se dá p ilepšit bohatým.
Abych byl konkrétní a t m,
kte í tak jako já (doposud) po-
ádn neznají da ovou politiku
R se pokusím napsat jak tomu
je. K osv tlení problému jsem
zvolil spolupráci s ú etními programy, kalkulátorem a samoz ejm lov kem nejpovolan jším –
ú etní. Jelikož se "idiotská rovná
N ŽKY SE V R I EVROP DÁLE ROZEVÍRAJÍ
P íjmové n žky se v Evrop neustále rozevírají. P ibývá lidí s
vysokými p íjmy a sou asn i lidí pracující na hranici minimální
mzdy. Pr m rná mzda ztrácí svoji vypovídací schopnost, protože
je zna n ovlivn na ob any s nejvyššími p íjmy. Kde jsou rozdíly
nejv tší?
Statisticky:
V esku je rodinný p íjem 10 % nejlépe situovaných domácností p tkrát vyšší než p íjem 10 % nejh e situovaných domácností.
Pr m rná mzda je pro v tšinu lidí nedosažitelná. Její výše je
ovlivn ná extrémn vysokými p íjmy dob e placených ob an .
Hodnoty mezd nejlépe placených zam stnanc výrazn zvyšují
aritmetický pr m r mezd, který tak stále mén odpovídá vžité
p edstav mzdy b žného zam stnance.
Se adíme-li všechny mzdy zam stnanc podle velikosti, tak
zam stnanec nacházející se svou mzdou p esn uprost ed
(medián) má mzdu v Evrop tém o 20 % nižší, než jaká je pr m rná mzda.
V esku iní rozdíl mezi pr m rnou mzdou a mediánem 2700
K , podpr m rnou mzdu pobírá 60% ob an ..
Co si myslíte, že s tímto stavem ješt ud lá Modrá šance?
da " (jak ji pojmenoval M. Zeman a já s ním souhlasím) po ítá jen pro da z p íjm a pravd podobn i pro da z p idané
hodnoty (v tomto ješt asi nemá
jasno ani samotná ODS, natožpak politická prostitutka KDUSL). Pokud se bude rovná da
týkat i DPH pak by ze sou asných 19% a 5% byla jedna 15%. Nep edpokládám že ODS
dosáhne na 101 mandát , takže
p eci jen sáhne po pomoci bližní
KDU a ta bude bojovat za da
17%. Nap íklad v tšina potravin
má nyní sazbu 5%. To bude samoz ejm
znamenat zvýšení
náklad
rodinného rozpo tu.
Nap íklad nákup potravin t í lenné rodiny na týden (reálný nákup) nás vyšel na 1467,- bez
DPH s daní je to nyní 1553,-.
Pokud bude da 15% pak by
nás stejný nákup vyšel o 133,K více a to Týdn (m sí n je
to v pr m ru 577,-)! Vodné a
sto né je také v nižší sazb , tedy rovnou daní se zvýší její cena, elekt ina a plyn jsou v sazb
vyšší tam by m la cena klesnout
10 Z DOMOVA
(u nás doma tak ušet íme na
energiích za m síc 82,- K ). Nájemné by m lo být v sou asné
dob od dan osvobozeno a tam
bude záležet spíše na tom kolik
výjimek bude povoleno. Pokud
ale je v sou asné dob n jaké
DPH pak si jeho zm nu ur it
odvodíte sami ...
Podle ODS je nespravedlivé,
že lidé s vyššími p íjmy platí vyšší dan a komplikovanost da ového systému prý dokazuje asté najímání da ových poradc .
Panu Tlustému bych mohl z praxe íct, že to není složitostí daového systému, ostatn ú etní
programy vše za ídí za vás ...
ale najímání da ových poradc
je v tšinou d sledkem nepo ádnosti podnikatel a tím faktem,
že p i zpracování da ovým poradcem je lh ta pro odevzdání
p iznání prodloužena o 3 m síce. Vynechám komentá "výhod"
rovné dan , ty jen dokládají, komu má "modrá šance" sloužit.
Jak jsou na tom dan z p íjm
fyzických osob a OSV (osoba
samostatn výd le n inná)? Z
hrubé mzdy se ode te 3170,- K
jako nezdanitelná položka, dále
odvody zdravotní a sociální. Z
toho co z stane zaplatíte da z
p íjmu. Pokud je tato ástka do
9100,- zaplatíte z této ástky
15%. Tedy tato p íjmová oblast
na tom z stane stejn (za p edpokladu, že prostitutce posta í
15%, ona by cht la 17% !). Pokud máte mezi 9100,- a 18200,pak z 9100,- zaplatíte 15%
ZE ZAHRANI Í 15
10
(1365,- K ) a z toho co je nad
9100,- zaplatíte 20%. Pokud je
tedy váš p íjem 9200,- pak zaplatíte 15% z 9100,-K a 20% ze
100,- K . Pokud je p íjem
18200,- až 27600,- pak ástka
nad 18200,- je zdan na 25%
(p i emž platí stejný princip jako
výše – 9100,- = 15% nechci
unavovat ísly, ale ono to jinak
nejde :-(...) no a kone n pokud
máte p íjem nad 27600,- K tak
zaplatíte 32% da z p íjmu nad
tuto ástku (pro ástky do této
výše op t platí stejný princip).
Ona ta da ová soustava není
zase tak hrozná, zvlášt , když
vám software vypíše kolik máte
zaplatit. V tšiny obyvatelstva se
tedy rovná da m že dotknout
jen snížením DPH (což ješt
nemusí být jisté, možná budeme
sv dky "handlu" 15% dan z
p íjmu za zachování 19% DPH –
ješt stále prost nev ím, že
ODS bude sestavovat jednobarevnou vládu).
Dan právnických osob mne
moc nezajímají, ale tato da má
jednu sazbu - okolo 30%. Podle
p edkladatele modré šance –
finance je nespravedlivé dvojí
zdan ní u akciových spole ností. Jsou totiž zdan ny p íjmy i
následn vyplácené dividendy.
Jenže jakou práci vykonávají
majitelé akcií? Za co dostávají
dividendy a pro by se nem li
výnosy ze spekulací zdanit?
Op t je vid t, komu slouží ODS
a že Leninovo "za vším hledejte
zájmy t íd" stále platí a platit bu-
de, dokud budou t ídy.
Modrá šance – finance je
brožurka, která úto í tém
na
každý krok vlády. ODS je p eci
jen opozi ní stranou a ty v tšinou neumí pochválit vládu za
dobré v ci. Jenže ešení ODS
nenabízí mnoho. Krom obecných v t, které by složil i prv áek v této brožurce moc podstatného napsáno není. Ono by se
mohlo asi p eci jen stát, že si
tuto brožurku p e te i n kdo jiný
než vedení a lenové ODS a
bude se pak dožadovat pln ní
slib ... Ono také na principech
kapitalismu moc zm n vymýšlet
nejde, obzvlášt , když tzv. sociální demokracie se ím dál více
stává liberální demokracií. Když
už se n jaká ta "revolu ní" novinka jako je rovná da najde, je
otázkou jen do asného odložení
krize. Ale možná že rovná da
krizi kapitalismu urychlí – p eci
jen objem pen z, které jsou pot eba pro ob h se v tšin obyvatelstva sníží na úkor menšiny...
Nejvíc m na tom vše mrzí, že
KS M (ale i KSM), která má
ur it dostatek odborník není
schopna vypracovat materiál,
který by dokázal, jak se sliby a
ešení ODS promítnou do života
b žného ob ana. Není to dlouho
co na TA3 (slovenská zpravodajská televize) byla debata nad
tématem: "Pro se ekonomický
r st neprojevuje na život obyejných lidí"...
Vjm
sv ta, naprosto elementární,
markantní a evidentní. A k tomu,
abychom jasn vnímali veškerý
velkokapitálový, antidemokratický a státn -teroristický diktát
proti drtivé v tšin lidstva, ekonomickou, odírající, drancující,
permanentn genocidní i politickou zr dnost, mravní zvrácenost
i militaristické gangsterství nyn jšího sv tov -systémového
status quo, opravdu nemusíme
být zrovna nejuv dom lejšími i
nejvzd lan jšími marxisty nebo
levicovými intelektuály. ( íkáme
– jasn vnímali: Nebo pokud
jde o všestranné, podrobné a do
hloubky dovedené chápání t chto skute ností ve všech zákonitých spole ensko-vývojových
souvislostech „moderního“ kapitalismu jako takového – tak to už
je dimenze, v níž k onomu jasnému vnímání je nutno p ipojit
ješt základní v domí o hlavních
spole ensko-v deckých objevech K. Marxe, V. I. Lenina a
dalších , objevech, jejichž pravdivost je „globální“ realitou dnešního sv ta, potvrzována skute n mnohem více, než kdykoli
p edtím v d jinách;)
P ed více než rokem USA
z ve ej nil y úm ys l p ipus tit
k velkým investicím ve zni eném
Iráku pouze státy, které se spolu
s nimi ú astnily agrese nebo se
podílely i podílejí na správ této
zem (tedy: na okupa ním rozhodování o této zemi). V prosinci
2003 zve ejnil londýnský Institut
pro informace o válce a míru
zajímavé skute nosti, na n ž
mimo jiné poukazovali irá tí žurnalisté v lánku Irá ané se obávají odlivu bohatství zem , který
byl zve ejn n i v eském tisku.
V lánku se uvádí: „Zatímco se
ve sv t vedou spory, zda p ístup ke kontrakt m – a tedy i
zisk m – mají mít i zem , které
násilné svržení Saddámova režimu odmítaly, v Iráku samotném
vyvolává rozpaky už celý princip
zahrani ních investic. Kontrover-
ze se to í kolem nového zákona
o zahrani ních investicích, který
v zá í (2003) schválil americký
civilní správce Iráku Paul Bremer, a kolem zám ru privatizovat státní firmy. Zákon totiž zahrani ním investor m umož uje
stoprocentní vlastnictví iráckých
spole ností, a nezdan ný vývoz
výnos do ciziny.“
Tento zákon sice po formální stránce vylu uje zahrani ní
vlastnictví „sektoru p írodních
zdroj “, tj. i ropy. Avšak každému lov ku, který má k dispozici
normální zdravý lidský rozum a
který sleduje dnešní situaci v
Iráku, každému takovému lov ku, který by zárove necht l zesm šnit sám sebe, musí být zcela jasné, jaká byla a je úloha
všech sou asných, kolaborants k ýc h, „ir ác k ýc h“ l ou t ek.
(Bohužel, v etn
nyn jšího,
zrádného a zbab lého vedení
oficiální Irácké „komunistické“
strany.) Že všichni ti takzvaní
„správci“, mocenské složky a
v bec všechny struktury, vytvoené a fungující jako výsledek
agrese a výsledek okupace, a
tedy i jacíkoliv podobní „správci“
ropného
bohatství
v okupovaném Iráku, nejsou a
ani nemohou být nikým jiným
než pouhými americkými protektorátními loutkami. Než skute n ými „ l oaj ál ní mi“ sil ami
k americké soldatesce, stejn
tak „oddanými“, jako celá
„prozatímní vláda“. A že jsou
pln závislí na p íkazech, rozhodnutích i „radách“ t ch, jejichž ozbrojená moc, plný dozor
nad veškerým chodem zem a
„kontrolní dohled“ (neboli: vražedný armádn -okupa ní teror)
nad všeobecným vojenským i
civilním životem (tj. živo ením,
utrpením a rozkladem), jsou rozhodujícími pákami, které udávají
v zemi skute ný tón. Níže ješt
uvidíme, jak sm šná jsou tvrzení, že „o žádný výprodej iráckého bohatství nep jde“ a že
„Irá ané (ale kte í???) si o svém
p írodním bohatství budou rozhodovat sami“.
Nyní pokra ujme v citaci ze
lánku: „Michael
zmín ného
Fleisher z civilní okupa ní správy p ipustil, že takto široce pojaté konkuren ní prost edí m že
p ivodit krach mnoha iráckých
podnik , místní byznysmeny se
ale pokusil (ovšem jedin jako
vrchol bezostyšného výsm chu,
surového cynismu a krajní
„neoliberální“ perverzity – naše
pozn.) povzbudit slovy (pokusil
se „povzbudit“! To je opravdu
trefa do
erného… - naše
pozn.): ,Nejlepší z vás p ežijí.´…
Mnoho Irá an se obává, že
cizinci nejenže p eválcují domácí firmy, navíc ale ohrozí i bezpe nost zem . P ipustil to i len
Ameri any vytvo ené prozatímní
vládní rady Samír as-Sumajdí.
,Kv li letitému baasistickému
vymývání mozk si lidé myslí, že
zahrani ní investice naši zemi
ožebra í,´
ekl bagdádskému
listu as-Sabah.“ (Pan Sumajdí,
tento oddaný služebník „svého“
Impéria, díky jehož teroristickému vpádu do Iráku, nyní získal
moc a „postavení“, samoz ejm
jist považuje bestiální drancování t etího sv ta vinou nadnárodních korporací i (USA ízeného) MMF, nikoli za hrozivý,
všeobecn uznávaný fakt, exaktn dokazovaný konkrétními ekonomickými údaji i d sivou realitou zdrcující v tšiny odíraných a
hospodá sky závislých zemí –
nýbrž za pouhý výsledek
„baasistického vymývání mozk “!)
Existuje snad ješt n jaký
viditeln jší, symboli t jší a z ejm jší p íklad toho, jak si nejmocn jší nadnárodní oligarchické
kruhy Impéria a jeho komplic , a
to prost ednictvím své války,
vedené k posílení a rozší ení
kontroly i vlivu svého soukromého vlastnictví, rozd lují další no-
14 ZE ZAHRANI Í
k upozor uje na skute nost, že
velké monopolní
spole nosti,
které p vodn v Iráku ropný pr mysl ovládaly, za nou podle
všeho žádat zp t „své“ majetky,
zestátn né iráckou vládou
v roce 1972. T mto analytik m,
kte í bedliv sledovali d ní na
sv tových trzích, je jasné, které
ekonomicko-mocenské a nadnárodní skupiny mají na válce nejv tší zájem a jaké skute né motivy a zákulisní snahy budou
rozhodovat o válce, stejn jako o
nových vlastnických pom rech a
osudu Iráku. „P vodní iráckou
ropnou spole nost…ovládaly
z jedné tvrtiny spole nosti BP,
Shell a p edch dce dnešního
Totalu. Zbývající podíly ve spole nosti vlastnily Standard Oil a
Mobil. Práv t i ze jmenovaných
spole ností, BP, Shell a ExxonMobil, by nyní mohly usilovat o
zp tné získání svých majetk
v Irácké ropné spole nosti.“ (Právo, 20/3 2003) Podle tehdejšího zahrani ního tisku by tak
mohl novou (proamerickou) vládu ekat velký „právní“ boj o ropná nalezišt …
Na scénu by za takových
okolností samoz ejm nemohlo
nevstoupit i další zost ení konkuren ního boje mezi soudobými
sv tovými imperialistickými mocnostmi, nebo Rusko se v oné
dob stále ješt významn podílí
na iráckém exportu ropy. A navíc ruské ropné koncerny již
p edtím podepsaly i kontrakty,
které ruským velkopodnikatel m
m ly umožnit zahájit t žbu ve
velmi lukrativních nalezištích
ropy. „Ruské firmy se nyní obávají, že je nová (povále ná, proamerická - pozn.) vláda možná
bude nutit k odchodu ze zem .
Pozorovatelé spekulují, že pokud by v Iráku skute n došlo ke
zm n vlády podle scéná e, o
n mž se (s cynickým, ziskuchtivým nadšením, typickým pro
p edstavitele velkokapitálu –
pozn.) hovo í na finan ních tr-
Z DOMOVA 11
14
zích, pak by se Rusové pravd snažili…(bránit) své
podobn
zájmy… Návrat do Iráku je pro
zahrani ní t ža ské spole nosti
o to lákav jší, že náklady na
t žbu ropy v Iráku pat í mezi
nejnižší na sv t .“ (Tamtéž)
Co to mimo jiné znamená,
zvlášt s ohledem na ím dál
vážn jší rozpory i krizové projevy americké i celosv tové tržní
ekonomiky - i vzhledem ke všem
dalším pr hledným okolnostem
a zvráceným podmínkám zahájení agrese? Jen to, že mohly
být pouze k smíchu tehdejší výroky Tonyho Blaira, že „na zp sob, jak bude využívána irácká
ropa, by m la dohlížet OSN“,
apod. Byla to asi stejná lež, jako
demagogická tvrzení o iráckých
„zbraních hromadného ni ení“,
kterými všemocný a nebezpe ný
Saddám „ohrožuje mírumilovnou
Ameriku“, nebo tvrzení, že
„ropný problém je pouze okrajová, vedlejší výhoda“. Ano? Tak
jako vše, co „alespo trochu“
více
zapáchá možností ješt
zmaximalizovat pohádkovou
nadhodnotu „nejvlivn jších“
Trans-National-Corporations,
zavést kdekoli v tržním sv t
nové „sweatshopy“ a jiné
„civilizované“ výhody, jež jsou
nefalšovanými výhodami pro ty,
kdo profitují z faktické rekolonizace. A to nejen Iráku, nýbrž
zdrcující v tšiny planety! Vše, co
t ebas „sebemén “ páchne možností upevnit své konkuren ní
pozice proti jiným monopolním
skupinám, rozší it kontrolu t ch
i on ch trh , ovládnout další
zdroje surovin, získat dodate né, lukrativní, neoliberáln pod ízené „volné zóny“ pro „volné“
investice. Pro exploatování levné pracovní síly, pro úv rové
odírání i nadzisky z „dluhové
služby“, pro „globální“ kontrolu
nad transferem užitných hodnot i
kapitálu, atd. atd. – to vše je
zcela ur it pro nejv tší koncerny a finan ní spekulanty jen…
(nesm jte se!) „okrajový, kolaterální a vedlejší“ problém – jen
s tou „mali kostí“, že vždy tento
„vedlejší“ problém nestojí nikde
jinde než práv a výhradn - na
prvním míst !
Je opravdu tak t žké pochopit, kde všechny tyto (a mnohé
jiné) uvedené aspekty mají své
ko eny, své hlavní p í iny a svoji
podstatu? Což musíme být zrovna n jakými špi kovými ekonomickými analytiky, abychom jasn vid li, že tyto zám ry a motivy nejen že nejsou náhodné, ale
že spo ívají v samotných základních, podstatných a vnit ních
souvislostech tohoto ekonomického ádu? Nebo jejich neodluitelnost od p ímých pilí , na
nichž stojí onen globální status
quo – vysoká koncentrace a integrace finan ního kapitálu, zákon konkurence a maximálního
zisku, tržní systém, zvláš nepod n es v e s v é m
ch yb n
„monopoln -globálním“ stadiu
(MMF, BIRD, OECD, EU…),
s jeho „nezbytností“ obchodn i
finan n odírat a exploatovat
rozvojové zem , s jeho ultramilitarizací i akciovou megaspekulací, s jeho „nutností“ stupovit vysávat tu nejlevn jší prac ovní s ílu a k umu l ovat,
„ochra ovat“ a hlavn vyvážet
„p ebyte ný“ kapitál „I.sv ta“,
s jeho zotro enou pracovní silou
jako zbožím a (logicky práv pro
to všechno) zejména s jeho gigantickým soukromým vlastnictvím, soust ed ným rozhodující
m rou v rukou pár stovek
„nadnárodních“ klan – tak tato
jejich neodlu itelnost, je zejména nyní, na p elomu tisíciletí, již
více než z ejmá a absolutn nepochybná!! A tohle faktum
prost nelze pop ít.
Všechny tyto skute nosti
jsou pro každého informovaného
lov ka, který úmysln a v dom nezavírá o i p ed realitou
soudobého imperialistického
LOV K V TÍSNI UKAZUJE R ŽKY
O kontrarevolu ním charakteru
lov k v tísni p i
organizace
eské televizi a o její innosti
proti Kubánské republice se již
Mladá pravda n kolikrát zmi ovala. „ lov k v tísni“, skrývající
se pod pláštíkem neziskové humanitární organizace se sama
ostatn nikdy netajila tím, že
finan n i jinak podporuje všemožné antikomunistické skupinky v ad zemí. V n kterých médiích se nyní objevila informace
o prohlášení této organizace, že
z pen z, které vybere pro ob ti
ni ivých tsunami v jihovýchodní
Asii, jich na pomoc lidem postiženým touto katastrofou bude
použita pouze ást a v tšinu si
lov k v tísni ponechá na jiné
budoucí aktivity, v etn tzv. inností sm ující na ochranu
„lidských práv a svobod“. To je
p eci jen silná káva. Tzn.
z pen z vybraných pro lidi postižené p írodní katastrofou se bude financovat nap . rozvratné
p sobení kubánských disident ,
aby škodili kubánskému lidu.
Myslím, že solidární ob ané,
kte í poskytli finan ní prost edky
v dobré ví e, že pomohou pot ebným si rozhodn jejich užití
k takovým škodícím ú el m ne-
p edstavovali a jen zlomek by
s tím souhlasil. Organizace lov k v tísni se také nikdy netajila
svými sympatiemi k e enským
separatist m, kte í bojují proti
Rus m. (Ne, že bych v této souvislosti obhajoval iny Jelcinovy
a posléze Putinovy soldatesky,
ale útoky e enských vahábbit
proti
nemocnicím,
divadl m
apod. jsou do nebe volající zbab lostí a jedná se o zlo iny i pro
v tšinu sv tového muslimstva,
organizací
intifády.)
v etn
Ze zahrani ního vysílání BBC se
celý sv t dozv d l, že ve sklep
e enském
domu v hlavním
m st Grozném, jehož ást má
eská
pronajatou
práv
lov k
„humanitární“ nadace
v tísni, objevily p i prohlídce ruské bezpe nostní síly tajnou tiskárnu na falešné dokumenty,
dva granátomety, šest náloží
p ipravených k výbuchu, zbran
a náboje. I kdyby se formáln
potvrdilo tvrzení pracovník organizace, že s inností terorist
nemají nic spole ného a o existenci sklepa budovy nev d li,
neškodilo by, kdyby eské ministerstvo zahrani í doporu ilo pracovník m
eských
„humanitárních“ organizací, aby
se v as podívali, co se d je ve
sklepech dom , které používají.
A zamyslet nad financováním a
fungováním lov ka v tísni p i
eské televizi by se m li také
všichni lidé, protože z jejich koncesioná ských poplatk
eská
televize oficiáln
adu akcí
„ lov ka v tísni“ podporuje. Potom veškeré nabídky, které u inila
R nap . v i d tem
z Beslanu, postiženým práv
e enskými teroristy, jejichž výzbroj a zajiš ovací za ízení byly
lov ka v tísni nalezeve sklep
ny, zn jí jako nev rohodné pokrytectví.
Enver
(použity informace nap . z relací
BBC,PSVE Metro, HaNo )
DEMONSTRANTI ZAHNALI MINISTRA SN HEM
Koncem ledna prob hla p ed
budovou ministerstva zem d lství demonstrace lesník proti
zm nám v obchodní politice
státního podniku Lesy R, který
spravuje zhruba polovinu všech
les v republice a v posledních
n kolika letech má tržby p esahující 5mld korun. N kolik tisíc
v yb a ven ýc h
d em ons tr an t
transparenty s hesly „Neberte
nám práci“ ad. p išlo vyjád it sv j
R,
odpor proti postupu Les
kt er é
cht jí
nap íšt
„privatizovat“ smluvní vztahy
s dodavateli lesnických a d evozpracujících prací. Podle odbor , ale i samotných podnikatel by novou politikou mohlo p ijít
o místo asi 3000 lidí v lesích a
d al š íc h ví c e j ak 2 0 0 0
v d evozpracujícím pr myslu.
V lesním hospodá ství pracuje
p itom v R p ibližn 26000 lidí.
Ministr zem d lství Palas se
sice snažil p ítomné za zvuku
motorových pil uklidnit tím, že
„jako ministr zem d lství nep ipustí, aby enormní zisky putovaly do kapes šéf t žebních spo-
le ností a státní podnik Lesy R
m l z toho nulový zisk“, ale demonstranti si o tom mysleli svoje. Ministr musel následn prchat zp t do svého ú adu, když
se na n j sneslo n kolik sn hových koulí a vají ek (vají ka, na
rozdíl od ledovek, ale minula).
Demo skon ila krátce po p l
druhé a t i nespokojenci házející
sn hovými koulemi byli policií
zadrženi a jsou stíháni za
„výtržnictví“. O em to sv d í?
No p ece, že na lesy si stát sáhnout dá, na své ministry nikoliv.
12 Z DOMOVA
„LEVICE“ VÁBÍ PRO ŠKOLNÉ
Nedávno jsme porazili jeden
pokus o školné, které tehdy
p edkládal P. Mat j z Unie svobody. NA podzim minulého roku
se zase o totéž pokusila skupina
ODS. Také v tomto
senátor
p ípad poslanci návrh zamítli.
Ale tím to nekon í, naopak.
Jednak ada sociálních demokrat prohlásila, že by se o školném (po jejich hospoda ení) m lo
uvažovat,
pokud
bude
„sociáln únosné“, jednak se
za aly objevovat výzkumy, kdy
na základ pochybných a zavád jících otázek m lo vyjít najevo, že školné chce v tšina lidí…
Jaká je skute nost? Poslední
výzkum mluví jasn :
CVVM, 23.12.2004: Lidé
cht jí bezplatné školství
Drtivá v tšina ob an (90
%) souhlasí se zachováním bezplatného státního školství, proti
je 8,1 procenta. Vyplývá to z
v era zve ejn ného šet ení Centra pro výzkum ve ejného mín ní
(CVVM). Mezi prioritami v tšiny
lidí je také zavedení doživotních
trest za opakované závažné
trestné iny (88,7 %) a plná zam stnanost (80,6 %).
Pravdou je, že sociální demokraté a ani n kte í bývalí
(Valen ík) i sou asní lenové
KS M (Dolejš, viz on-line rozhovor
na
www.kscm.cz
z 24.1.2005) (a vlastn i p edkladatelé návrhu z roku 1994 Urbánek a Botlík a z roku 2002 P.
Mat j ) nenavrhovali klasické
školné, ale vycházeli z australského modelu HECS - Higher
Education Contribution Scheme.
Z modelu,
který
se
v modifikované podob p ipravuje pracovním týmem v tichosti i
dnes. Vždy
28. ledna se
v Parlamentu uskute nil seminá na téma „Jak dál ve financování vysokého školství?“,který
ve spolupráci s Institutem pro
ZE ZAHRANI Í 13
12
sociální a ekonomické analýzy
(ISEA, jejich reak ní charakter si
p e íst
na
http://
m žete
www.isea-cz.org/) a Iniciativou
Týdne neklidu (ITN) po ádal
Výbor pro v du, vzd lání, kulturu, mládež a t lovýchovu. Zde
se také p edstavili zmín ní akté i
- Petr Mat j (d íve poslanec,
dnes Sociologický ústav AV R a
ISEA) v tématu „Životní náklady
student , zdroje jejich financování a p edstavy o spoluú asti student “, Radim Valen ík (d íve
KS M, nyní Vysoká škola finan ní a správní a ISEA)
v tématu „Návrh systému odloženého
školného“,
Simona
Weidnerová (ISEA, d íve asistentka poslance Petra Mat j ) v
tématu „Jak legislativn usnadnit
zam stnávání student ?" a Jana
Matesová (Sv tová banka) v
tématu „Role Sv tové banky v
reformách financování vysokého
školství"
Ten modifikovaný australský
model školného má vypadat velice jakoby sociáln – snaží se lidi
oblbovat tím, že každý bude platit až z toho, co mu vzd lání
vynese, každý bude platit podle
toho, kolik mu vzd lání vynese,
každý bude platit p ímo tomu,
kdo mu vzd lávací služby poskytl.
Ale už na první pohled ne eší základní problém – rozdílnou
finan ní situaci student chudých a student bohatých (resp.
jejich rodi ). Je lhostejné, jestli
má student chudý splácet školné
po vystudování a dosažení ur itého platu nebo rovnou tím, že si
p j í od banky i jiného subjektu. Vždy bude proti tomu, kdo
má finance hotov p i sob (a
t eba si tedy nemusí p i studiu
ani p ivyd lávat) v nevýhod ,
bude diskriminován. V každém
systému, který je založen na
jakémkoliv placení si studia.
Chudý bude diskriminován i p ímo po studiu, by by dosáhl ur ité výše platu (našel uplatn ní
v oboru atd., což není zase tak
jednoduché). V ase, kdy si má
hledat byt, v podmínkách kapitalismu splácet hypotéky a další
p j ky by se zatížil ješt další
splátkou, na rozdíl od jeho bohatšího kolegy.
K dokreslení toho, jak je studium náro né i bez školného,
zejména pro chudé, uvedu ješt
jednu statistiku.
Sociologický ústav Akademie v d eské republiky provedl
výzkum, kolik stojí studenty jejich studium.
Poslucha e ve ejných vysokých škol stojí m síc studia v
pr m ru t i a p l tisíce korun.
Jejich kolegy ze soukromých
vysokých škol o poznání více,
n kdy až o p t a p l tisíce korun.Vyplynulo to z výzkumu, který do ástky zahrnul jak poplatky
spojené se studiem, náklady na
knihy a pom cky, tak výdaje
spojené s bydlením, stravováním a dopravou.
"Za bydlení, stravu a dopravu utratím v pr m ru t i tisíce
dv st korun m sí n ," ekl
nap íklad Ladislav Vondrá ek z
Ostravské univerzity, který - protože jako student ve ejné školy
bydlí ve státem dotované koleji vydá za bydlení "jen" tisíc korun.
H e jsou na tom poslucha i
soukromé školy, kte í možnost
ubytování na koleji nemají. "Za
st echu nad hlavou zaplatím
osmnáct set korun m sí n .
Celkov m stojí m síc studia
kolem devíti tisíc," uvedl student
Vysoké školy podnikání v Ostrav Zden k Pospíšil, který bydlí v
podnájmu. Také stravování stojí
mén poslucha e ve ejných vysokých škol, jejichž menzy získávají dotaci. Studenti soukromých vysokých škol sáhnou do
kapsy kv li strav
hloub ji.
"M sí n za jídlo utratím zhruba
tisíc sto korun," uvedl Marek Žídek z Ostravské univerzity."Zaplatím za stravu tisíc šest
set korun," ekl Lubomír Pyšný z
Vysoké školy podnikání. Za knihy a další studijní materiály vydají studenti obecn v pr m ru
t i tisíce korun. I v tomto p ípad
dají víc poslucha i soukromých
škol.
Jak ze studie Sociologického ústavu Akademie v d eské
republiky dále vyplynulo, p tina
ve ejných a zhruba
student
tvrtina poslucha
soukromých
vysokých škol uvedla, že výdaje
spojené se studiem zna n zat žují rodinný rozpo et. Více než
polovina student soukromých
škol se domnívá, že by nedostatek pen z mohl být p í inou
p ed asného odchodu ze škol.
Mezi studenty ve ejných škol
mají tyto obavy více než dv
p tiny lidí…
Jediný model získání dalších zdroj pro VŠ, který m žeme podpo it, je zvýšení rozpo tu této podkapitoly. Kde na
to vzít? Jak zajistit, aby lidé vrá-
tili státu investice do jeho vzd lání? Progresivní daní z p íjmu.
Jestliže vysokoškoláci (ale i st edoškoláci, protože u nás neplatí
automaticky vysokoškolák = vyšší p íjem, srovnejte si adu obor …) dosáhnou nadstandardních p íjm , pak a platí nadstandardní dan a z nich se jist
na vzd lání dalších prost edky
najdou.
Vysoké školy mají samoz ejm více problém než jen otázku školného. Vm šování podnik do pr b hu studia v intencích
Bolo ské a Berlínské deklarace
je však na samostatný lánek,
který se jist v Mladé Pravd
objeví.
Zden k Štefek
IRÁK: NOVÁ AMERICKÁ KOLONIE...,
ALE I DRUHÝ VIETNAM
Ješt dávno p ed zahájením
oné špinavé agrese Bushovy a
Blairovy kliky proti iráckému lidu,
poukazovaly všechny pokrokové a mírumilovné síly na sv t
na jasné skute nosti a pravé
d vody této zlo inné, ubohé,
zbab lé a teroristické války. Již
dávno bylo dokázáno, jaké byly
a jsou reálné motivy vále ných
vrah a okupant , že tyto motivy
jsou ryze imperiální, mocenskostrategické a ekonomické, ryze
hegemonistické a neokoloniální.
Tento fakt byl tak mimo ádn
o ividný a z ejmý, že jej v nejpodstatn jších aspektech museli
p iznat a také p iznávali i mnozí
„pragmati t jší“
p edstavitelé
finan ní oligarchie, jejich politici
nebo p ední ekonomi tí odborníci. Britský ministr zahrani í
Straw
již
v lednu
2003
demaskoval, o co
v podstat
v nadcházející válce doopravdy
p jde. The Guardian tehdy
v lánku Straw p iznává, že ropa
je klí ovou prioritou, napsal:
„Americká i britská vláda oficiáln popírají, že je ropa faktorem
v rýsující se válce s Irákem, ale
n kte í minist i a ú edníci
íkají,
v Bílém dom soukrom
že
ropa
je
d ležit jší
v kalkulacích (ohledn
války)
než zbran hromadného ni ení… Tito minist i a ú edníci upozor ují na nestabilitu sou asných zdroj ropy – St edního
východu, oblasti Kaspického
mo e a Alžírska – a pot ebu zajistit alternativy. Irák má druhá
nejv tší známá ložiska ropy na
sv t .“
A zdroj z britského Ministerstva zahrani í trefn doplnil: „S
tímto problémem (relevantnosti
„energetického“ hlediska) by-
chom se museli vypo ádat, i kdyby byl Saddám dob e se chovajícím jednotlivcem.“
P ední americký profesor
Kolumbijské univerzity, pravicový ekonom Jeffrey D. Sachs,
píše po átkem lo ského roku ve
svém
komentá i, nazvaném
Ameri ané cht jí vál it p edevším kv li rop : „Bushova administrativa m že být p esv d ena, že se chystá do války, aby
bojovala za demokracii na St edním východ , ale americká podpora skute né demokracii se
brzy rozplyne. Válka vedená
kv li rop bude bohužel válkou,
která dále destabilizuje mezinárodní politiku a spole nost a
podkope skute nou bezpe nost
Spojených stát a celého sv ta.“
V téže dob ada p edních
sv tových ekonomických analyti-