Žaludeční vředy u koní

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO, KLINIKA CHOROB KONÍ
http://fvl.vfu.cz/sekce_ustavy/klinika-chorob-koni/
Doc. MVDr. Barbora Bezděková, PhD., DECEIM
Žaludeční vředy u koní
Žaludeční vředy u koní (gastrické ulcerace, vředová choroba, „equine gastric ulcer syndrom“
– EGUS) jsou dobře známým a diskutovaným onemocněním nejen mezi veterinárními lékaři,
ale i mezi trenéry a majiteli koní. Jedná se o „civilizační chorobu“ koní a daň za způsob jejich
využití a změnu přirozeného prostředí.
Celosvětový výskyt žaludečních vředů u koní všech využití je velmi vysoký a závisí na
mnoha faktorech. Postiženy jsou všechny věkové kategorie, onemocnění se vyskytuje u
různých plemen a jedinců s různým využitím a dosahuje až 95 %. Žaludek u koně je
anatomicky jedinečný a je vystlán dvěma typy sliznic, které jsou ostře odděleny v hranici
zvané margo plicatus. Nežláznatá sliznice je vystlána vrstevnatým dlaždicovým epitelem a
chrání žaludek mechanicky. Žláznatá sliznice produkuje všechny chemicko-biologické
agresivní a protektivní faktory (pepsin, kyselina chlorovodíková, prokrvení sliznice, hlen
apod.). Ulcerace se vyskytují na obou slizničních částech žaludku koně - žláznaté i
nežláznaté s predispozicí podél margo plicatus a v pyloru.
Přesná příčina vzniku žaludečních vředů u koní není známa, ale existuje řada rizikových
faktorů. Jedná se zejména o vliv zátěže (trénink, stres), aplikaci nesteroidních antiflogistik
(fenylbutazon, flunixin-meglumin atd.) a vliv diety. Rizikovým faktorem vzniku EGUS je
podávání vysoko koncentrované diety s nedostatkem vlákniny. Užívání koncentrovaných
elektrolytových přípravků (běžné zejména u vytrvalostních dostihů) může vést ke tvorbě
žaludečních vředů a to z důvodu jejich hyperosmolality. U lidí byla jako hlavní faktor
uplatňující se při vzniku žaludečních vředů prokázána infekce Helicobacter pylori. U koní je
role bakteriální infekce neznámá. I přes uvedený výčet rizikových faktorů pro vznik
žaludečních vředů není dosud jasné, z jakého důvodu jsou někteří koně postiženi tímto
onemocněním ve vážné formě a jiní jedinci ve stejných podmínkách vředovou chorobou
netrpí. Klinický obraz vředové choroby u koní je nespecifický. U postižených koní se mohou
objevovat opakující se kolikové bolesti spojené s krmením, snížený apetit zejména
v závislosti na intenzitě zátěže a po transportu, zhoršená kondice a zátěžová intolerance.
Komplikace doprovázející vředovou chorobu u koní mohou být život ohrožující (zúžení
pyloru). Definitivní diagnóza žaludečních vředů u koní je možná výlučně pomocí
gastroskopického vyšetření.
Terapie žaludečních vředů je symptomatická, neboť stále nebyla prokázána příčina a je
založena na podávání omeprazolu (inhibitor protonové pumpy) a změně managementu.
Esenciální kroky prevence EGUS zahrnují dietní opatření a vyvarování se známým rizikovým
faktorům. Krmná opatření spočívají v trvalém přístupu k objemovému krmivu s preferencí
vojtěškového sena, kvalitní pastvě, omezení vysoko energetického krmiva (maximálně 0,5 kg
jádra/100 kg ž. hm. po minimálně šesti hodinách) a nahrazení jádra olejem (nejlépe
kukuřičným). Obecné doporučení spočívá i v omezení stresu (transportní, sociální stres
apod.) a závisí na individuálních podmínkách. Preventivně lze podávat i antiulcerózní
medikamenty (omeprazol 1 mg/kg per os po 24 hodinách).