Alarm 23 - Nesehnutí

Komentáře

Transkript

Alarm 23 - Nesehnutí
Informaèní zpravodaj NESEHNUTÍ
èíslo 23 / kvìten 2004
Ministerstvo obrany se neubránilo...
V pondìlí 5. dubna zablokovala dvacítka antimilitaristických
aktivistù a aktivistek NESEHNUTÍ navzdory permanentní ostraze objektu vojenskou policií hlavní vchod ministerstva obrany.
Dva lidé vyšplhali na bránu ministerstva, kde rozvinuli velký
transparent s nápisem Ministerstvo obrany, víte, kde vraždí
vaše zbranì?
Asi po hodinì bezradného poèínání policistù se nìkolik z nich
rozhodlo proti demonstraci zasáhnout - zaèali jednotlivé úèastníky a úèastnice vláèet do pøistavených policejních aut.
Za další hodinu byla na místo pøepravena i rozbrušovaèka,
která v ohni jisker pøeøezala øetìzy pøipoutaných demonstrantù a také tito úèastníci byli pøevezeni do policejních cel.
Více v èlánku na stranì 3
Objednejte si ALARM! Chcete-li, aby vám nᚠzpravodaj chodil pravidelnì každé dva mìsíce, máte dvì možnosti. Pošlete na brnìnskou
adresu NESEHNUTÍ desetikorunovou známku (poèet známek = poèet èísel ALARMU) nebo nám napište na adresu [email protected],
kde si mùžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi (bez fotografií). ALARM si mùžete také prohlédnout na našich
internetových stránkách.
KVÌTEN 2 0 0 4
1
|
NESEHNUTÍ a Den Zemì 2004
Úklidem lesa, vyèištìním øeky,
informaèními stánky v centrech
mìst nebo zorganizováním rùzných her pro dìti oslavily jednotlivé místní skupiny NESEHNUTÍ
letošní Den Zemì.
V Olomouci
Vznikající olomoucká poboèka
uspoøádala oslavu Dne Zemì pøímo 22. dubna, a to v pøíjemném
prostøedí parku Bezruèovy
sady. Odbor ochrany ovzduší
povolil udìlat menší oheò, èemuž se nìkteøí lidé velmi podivovali (prý to byl úspìch). Akce
zaèala po 16 hodinì za aktivní
podpory skupiny bubebníkù,
pokraèovala ètením z knihy J.
Giona Muž, který sázel stromy,
po které následovala krátká
lekce jógy. Pak, asi ve 20 hodin,
pøišlo na øadu další bubnování,
bìhem nìhož jsme rozdìlali
oheò. Takto akce pokraèovala až
do 22 hodin. Po celou dobu konání jsme nabízeli kolemdoujcím
lidem informaèní materiály, kterými pøispìli i Ochránci hospodáøských zvíøat a Svoboda zvíøat. Rozdali jsme také 20 kg
chutných jablíèek. Akce byla
povedená, jen nás trochu mrzel nízký poèet zùèastnìných
(asi 40 osob) - èekali jsme víc,
nicménì spokojenost všech
byla zøejmá. (LukᚠBednaøík)
V Brnì
22. dubna jsme se spoleènì
s dalšími brnìnskými ekologickými organizacemi zúèastnili
oslavy Dne Zemì na Zelném
trhu (foto è.1). Loni se podobná
akce uskuteènila na hradì Veveøí, kdy ji organizoval Dùm ekologické výchovy Lipka a navštívilo ji nìkolik tisíc lidí, letos se
bohužel z øady dùvodù (jedním
z nich údajnì mìlo být i to, že
se úèastnilo NESEHNUTÍ, kvùli
èemuž mìsto odmítlo akci znovu finanènì podpoøit) nekonala.
Letos tedy pøišla ekologická poradna Veronica s myšlenkou umístit stánky jednotlivých organizací v blízkosti tradièních stánkù,
které stávají každý den v centru
Brna a lákají poèetné davy Bròanù k nákupùm ovoce a zeleniny. Bohužel nás radnice odsunula na ménì atraktivní místo
pøed budovou Moravského
zemského muzea, kam až tolik
lidí nezabloudí, a tak se informaèní stánky po celý den potýkaly s nepøíliš velkým zájmem
kolemjdoucích. Naštìstí se bìhem dopoledne pøišlo podívat
nìkolik školních tøíd, pro které
byla pøipravena soutìž o ceny, pøi níž mìli žáci a žákynì
u každého stánku odpovídat na
rùzné otázky týkající se tematického zamìøení organizace.
2
|
ALARM
Dalšími klady akce bylo pìkné sluneèné poèasí a slušný ohlas v médiích na druhý den.
Škoda, že v Brnì se zodpovìdné úøady
nestavìjí k aktivitám ekologických organizací pøíliš vstøícnì.
O tøi dny pozdìji, v nedìli 25. dubna, spolupoøádalo NESEHNUTÍ Brno v rámci Koalice za
záchranu Wilsonova lesa úklidové odpoledne v tomto brnìnském lesoparku proslaveném mj. úspìšnou kampaní proti rozšíøení stávající sjezdovky (foto è. 2 a 3). Její
svah hyzdily volnì poházené plastové kartáèe - zbytky umìlého povrchu, na kterém
se naposledy lyžovalo pøed ètrnácti lety. Po
domluvì s vedením Vysokého uèení technického, kterému ostatky sjezdovky (kartáèe, osvìtlení, plot) patøí a které se jich chce
pro jejich žalostný stav zbavit, jsme domluvili úklid a odvoz do jednoho lyžaøského areálu, na který nám škola nakonec i finanènì
pøispìla. V nedìli po obìdì se nás pøímo
ve Wilsoòáku sešlo nejprve okolo tøiceti,
záhy jsme však byli posílení zhruba dvacítkou teenagerù na terénních kolech. Po vyslechnutí krátkých projevù u informaèního
stánku se obèané všech vìkových kategorií pustili do práce. Kartáèù bylo nakonec
víc, než se èekalo, takže po hodinì a pùl
usilovného snažení jimi byly naplnìny hned
dva kontejnery, a spousta dalšího odpadu
ze sjezdovky se alespoò snesla na jedno
místo a bude zlikvidována pozdìji. Následovalo malé obèerstvení, a kdo chtìl, mohl se
zúèastnit turnaje O Kulièkového krále, který
zorganizovaly aktivní èlenky sdružení Masarykova ètvr. Nedìlní akce tak nebyla jen
klasickým úklidem, ale i pøipomenutím našich snah o zalesnìní celého svahu. Mimochodem, první vlaštovky v podobì tøí stromù, které jsme na nìj zasadili loni na podzim,
se mají k svìtu. (Filip Fuchs)
V Boskovicích
Den Zemì slavilo NESEHNUTÍ Boskovice
o pár dní døív - již v nedìli 18. 4., kdy jsme se
vydali vyèistit Stezky zdraví v okolí mìsta (foto
è. 4). Ke Dni Zemì se touto formou pøipojili
také skauti z oddílu Nibowaka, kteøí den pøedtím uklidili oblast turisticky atraktivní Vyhlídky.
Nedìlní úklid podpoøila i místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková, a pro všechny
úèastníky bylo pøipraveno veganské obèerstvení. Vzhledem ke znaèné délce všech tras
jsme nakonec uklidili jen èást, a i tak jsme bìhem necelých tøí kilometrù nasbírali odpadkù,
které by zaplnily šest popelnic. Výsledkem
boskovické akce je také domluva natom, že
pod záštitou místostarostky vznikne projekt
pravidelného èištìní boskovických stezek,
který bude koordinovat NESEHNUTÍ Boskovice. Další èištìní je domluveno už na nedìli
16. kvìtna. (Vašek Stoupal)
Ve Zlínì
I letos se naše místní skupina spoleènì s Dìtmi Zemì Zlín pøipojila ke Dni Zemì, a to v rámci
ekojarmarku poøádaného mìstem. Program
zaèal v 9 hodin na Námìstí Míru, kde jsme
mìli rezervovány tøi stánky. Jeden stánek obsahoval informaèní materiály OHZ Prostìjov
a jejich videodokumenty o utrpení hospodáøských zvíøat, vedle nìj jsme mìli ochutnávku
veganských paštik od výrobce SIVO Vsetín
a tøetí stánek byl zaplnìn informaèními materiály NESEHNUTÍ Zlín a Dìtí Zemì. Velký zájem
byl o ochutnávku bezmasé stravy, díky které jsme prodali spoustu veganských kuchaøek od Zelené distribuce. Ve spolupráci
s ekologickým centrem Ètyølístek jsme se
dìtem snažili vysvìtlit, proè je dùležité recyklovat papír. Dìti mìly možnost vyrábìt
obøí pexeso nebo papírové vìtrníèky. Také
jsme je uèili žonglovat a hrát na bubny.
V pozdních odpoledních hodinách, kdy už
se ekojarmark chýlil ke konci, vystoupilo kejklíøské seskupení Kejklehùlky ze Vsetína
a za doprovodu bubnù pøedvedlo øadu rozverných kouskù. Poté jsme se sešli u kašny na námìstí, kde byla v provozu èajová
zahrada a kde se volnì bubnovalo - kdo mìl
náladu a chu, ten se pøidal. (Filip Vanìk)
V Trutnovì
Souèástí trutnovských oslav Dne Zemì v pátek 23. dubna bylo také již tøetí èištìní øeky
Úpy, tzv. Igelitiáda. Na této akci, kterou jako
hlavní poøadatel organizovalo Støedisko ekologické výchovy a Etiky SEVER spoleènì
s dalšími místními organizacemi a školami,
se sešly v samotném Trutnovì na dvì stovky lidí a pøibližnì stejný poèet i v nedaleké
Úpici, kde celá akce pøed lety zaèínala. Tak
jako v jiných letech, i tentokrát bylo výsled-
kem nìkolikahodinového úsilí nìkolik tun
shromáždìného odpadu, èasto neuvìøitelného pùvodu. Pomoc pøi koordinaci postupu
jednotlivých pracovních skupin podél toku
øeky zajišovali dobrovolníci také z øad èlenù a sympatizantù trutnovského NESEHNUTÍ. Odmìnou pro všechny úèastníky byla
kromì dobrého pocitu z vykonané práce
i možnost volného vstupu na sobotní benefièní koncert místních skupin a na další doprovodné akce probíhající bìhem celého víkendu v Trutnovì i okolí. (TomᚠRetka)
Plné sklady antimilitaristické munice NESEHNUTÍ
Kampaò NESEHNUTÍ Zbranì, nebo lidská práva? si již více než dva roky klade za cíl vytahovat na svìtlo obchody se zbranìmi, které realizuje èeský stát a èeské zbrojovky, a ukázat
na souvislosti mezi tìmito obchody a porušováním lidských práv ve svìtì. Snažíme se prolamovat informaèní embarga èeských úøadù,
informujeme média a veøejnost, vytváøíme tlak
na to, aby se podobné zbrojní obchody dostaly
pod kontrolu veøejnosti a aby v nejlepším pøípadì ustaly úplnì. Jak se nám to daøí, mùžete
sami posoudit.
Již v minulém èísle ALARMu jsem sliboval
nìkolik akcí, které antimilitaristická skupina pøipravila. Filmový veèer spojený s diskusí o problému exportu èeských zbraní probìhl
v pøíjemném prostøedí blanenské èajovny Ulita
za úèasti dvou aktivistù NESEHNUTÍ.
Projekcí skvìlého filmu Bowling for Columbine
od amerického dokumentaristy Michaela Moorea byl také zahájen další (v poøadí již osmý)
Veèer s NESEHNUTÍm v Brnì. V pøeplnìné kanceláøi NESEHNUTÍ návštìvníci shlédli dokument, který se snaží dobrat pøíèin toho, proè ve
Spojených státech dochází za rok více než 10 000
vražd spáchaných støelnou zbraní, nebo proè
vnímání øady lidí v této zemi vystihují slova
zpìváka Marylina Mansona Prezident hází
bomby po celým svìtì, ale ten zlej jsem já,
protože zpívám rock’n’rollový písnièky. Po
skonèení projekce pak probìhla zajímavá diskuse s aktivisty NESEHNUTÍ o problematice
èeských obchodù se zbranìmi, veletrhu zbraní IDET i dalších souvisejících záležitostech.
Další veøejná diskuse o obchodu se zbranìmi
se uskuteènila na pozvání organizátorù mezinárodního filmového festivalu dokumentù o lidských právech Jeden svìt. Vhodnì doplòovala projekci britsko-zimbabwského dokumentu
nazvaného Zimbabwe-odpoèítávání, který ukazoval jak se tato zemì v poslední dobì dostala na okraj obèanské války a na diktátorské
a rasistické metody správy zemì uplatòované
jejím souèasným prezidentem Robertem Mugabem. Zimbabwe je totiž jedna z diktatur kterou dodávkami zbraní podporuje právì Èeská
republika.
Antimilitaristická kampaò NESEHNUTÍ již svojí
aktivitou pøesáhla rámec èeského státu. Proto
se v bøeznu tohoto roku zúèastnili dva aktivisté a jedna aktivistka NESEHNUTÍ mezinárodní
konference o problematice min a malých ruèních zbraní v nìmeckém Bad Bollu, poøádané
Evangelickou akademií. Referát NESEHNUTÍ
vyvolal na konferenci velký zájem i øadu dotazù
úèastníkù týkajících se situace v ÈR a byli jsme
požádáni o úèast na podobné akci i v pøíštím roce.
Mezinárodní aktivitou, kterou chystáme, bude i
výroèní zasedání evropské sítì organizací vystupujících proti obchodu se zbranìmi ENAAT
(European Network Against Arms Trade - http:/
/www.enaat.org). To se doposud uskuteèòovalo v zemích západní Evropy, díky aktivitì
NESEHNUTÍ a zájmu o úèast zástupcù organizací ze støední a východní Evropy se letošní
setkání uskuteèní 5. èervna v Brnì (zájemci
o úèast mohou kontaktovat NESEHNUTÍ Brno).
Aktivity naší kampanì se však nevyèerpávají
pouze úèastenstvím na diskusních setkáních
a konferencích. Pravidelnì také aktualizujeme
naše webové stránky http://zbrane.ecn.cz
a doplòujeme je o informace o obchodu se zbranìmi v ÈR. Je-li potøeba, upozoròujeme na
problém èeských zbrojních obchodù i formou
akcí obèanské neposlušnosti. Jedna taková se
uskuteènila také 5. dubna pøed Ministerstvem
obrany ÈR.
Toto ministerstvo dlouhodobì rozprodává ze
svých skladù velké množství zakázaného vojenského støeliva, munice a munièního zaøízení - samopalù, kulometù, tedy výzbroj, která je
naprosto ideální pro rùzné ozbrojené skupiny
a diktátorské režimy ve svìtì. Navíc prodávaná munice až nápadnì pasuje do zbraní,
které ÈR již v minulosti prodala do zemí, kde
vládnou nedemokratické režimy, porušují se
lidská práva, popøípadì zuøí vnitøní konflikty
(napø. Srí Lanka, Zimbabwe, Angola a Gruzie). Jelikož sami úøedníci ministerstva nám
v dopise pøiznali, že nesledují a neevidují, kde
tyto zbranì po jejich prodání konèí, a že na
této skuteènosti nehodlají nic zmìnit, rozhodli
jsme se na tuto skuteènost upozornit o nìco
dùraznìji, než jsme udìlali v loòském roce
(viz ALARM è. 22).
Po víkendovém informaènì-technickém soustøedìní antimilitaristických aktivistù a aktivistek odjela více než dvacítka z nich do Prahy,
kde pøes permanentní ostrahu objektu vojenskou policií zablokovala (díky malé lsti – viz
výstøižek z MfD na str. 13 t. è. ALARMu) na
dvì hodiny hlavní vchod ministerstva obrany.
Dva lidé dokonce vyšplhali na bránu ministerstva, kde rozvinuli velký transparent s nápisem
Ministerstvo obrany, víte, kde vraždí vaše zbranì? Ostatní úèastnící a úèastnice akce pak
s transparenty požadujícími Staré zbranì – neprodávat, znièit! zcela uzavøeli pøíjezd do areálu ministerstva. Tøi z nich se silnými øetìzy
pøipoutali ke kovové bránì. Bezradní pøíslušníci vojenské policie zùstali zavøeni v areálu ministerstva a jen skrze møíže brány se pákovými kleštìmi neúspìšnì pokoušeli odstranit
pøipoutané demonstranty a demonstrantky.
Nìkolik vojákù se také pokoušelo umluvit dvojici na bránì ke slezení, a poté, co neuspìli, si
zavolali na pomoc pražské hasièe. Ti však po
pøíjezdu zásah proti demonstraci odmítli. Mezitím se pøed branou ministerstva hromadila vozidla Policie ÈR, stejnì jako zástupcù médií.
Tiskoví mluvèí NESEHNUTÍ vysvìtlovali smysl akce a poskytovali rozhovory, ve kterých
dokladovali podíl èeského ministerstva obrany
na porušování lidských práv ve svìtì. Asi po
hodinì bezradného poèínání policistù se nìkolik z nich rozhodlo proti demonstraci zasáhnout a zaèali jednotlivé úèastníky a úèastnice
vláèet do pøistavených policejních aut, kde pak
následnì zjišovali totožnost pøedvedených
Závìreèné chvíle blokády...
ALARM
|
3
osob. Za dvì hodiny byla na místo pøepravena
i rozbrušovaèka, která v ohni jisker pøeøezala
øetìzy pøipoutaných demonstrantù a pøevezla
je do policejních cel, kde se setkali se svými
kolegy a kolegynìmi. Dvojice na bránì ministerstva nakonec solidárnì s dalšími zadrženými slezla dobrovolnì (policisté nevìdìli, jak ji
sundat), a nechala se též zatknout. Po nìkolika hodinách zadržení a absolvování výslechù
byli všichni úèastníci a úèastnice akce propuštìni. Na závìr akce se dostavil i tiskový mluvèí
ministerstva obrany Ladislav Šticha, který popøel, že by ministerstvo jakékoliv staré zbranì
prodávalo (pøestože informace o tomto jsou vyvìšeny na webu ministerstva http://
www.army.cz/scripts/detail.php?id=175). Poté
reagoval na požadavek NESEHNUTÍ, aby informace o zbrojních obchodech byly transparentní, tvrzením, že v žádné z vyspìlých zemí
nebývá zvykem informace o vývozech zbraní
zveøejòovat. Toto lživé prohlášení vyvrací obsáhlé výroèní zprávy, které o obchodu se zbranìmi pravidelnì veøejnì publikuje napø. Švédsko, Nizozemí, Velká Británie nebo Nìmecko.
V naprostém zoufalství èi totálnì neinformován
pak mluvèí Šticha prohlásil, že èeské zbranì
rozhodnì neputují do zemí s nedemokratickými
režimem nebo tam, kde je válka. Vývozy èeských zbraní jen za rok 2003 do zemí jako Kolumbie, Srí Lanka, Vietnam nebo Èína mluví
samy za sebe. Proti lživým prohlášením tiskového mluvèího ministerstva obrany se NESEHNUTÍ ohradilo otevøeným dopisem.
Akce probìhla zcela dle pøedstav NESEHNUTÍ, pøipoutala pozornost k závažnému
problému, o kterém díky ní informovala
všechna významná tištìná média. Reportáže o akci a problému obchodu se zbranìmi
pøinesla ve svých celostátních zpravodajských poøadech i Èeská televize èi TV Pri-
ma. K reakci bylo pøinuceno i ministerstvo
obrany.
Poslední akcí zamìøenou na toto téma byla také
úèast našich zástupcù na semináøi poøádaném
protikorupèní nevládní organizací Transparency International a Ministerstvem zahranièních
vìcí ÈR. Tématem setkání byla diskuse o možnostech zveøejòování informací o exportech
zbraní z ÈR, o což se vedle nevládních organizací snaží i nìkteøí pracovníci ministerstva zahranièí. Proti nim pak se zavedeným systémem utajit co jde stojí zodpovìdní pracovníci
ministerstva prùmyslu a obchodu, ministerstva
vnitra a ministerstva obrany. Každopádnì, námìstek ministra pro bezpeènostní politiku Jan
Winkler pøislíbil do konce roku 2004 vydání výroèní zprávy o èeských zbrojních vývozech
za rok 2003. Uvidíme tedy, co pøinese èas.
Milan Štefanec
Uprchlíci z Èeèenska – horký brambor èeských úøadù
O konkrétní práci s žadateli o azyl v ÈR, která je
souèástí kampanì NESEHNUTÍ nazvané Bezpeèí pro uprchlíky informují èlánky Jiøího Koželouha v tomto èísle ALARMu. Nedílnou souèástí
této kampanì jsou také aktivity, pøi kterých se
snažíme o problémech uprchlíkù hledajících
ochranu v Èeské republice informovat veøejnost.
Snažíme se také vytváøet tlak na zodpovìdné
státní orgány, aby tíživou situaci øady žadatelù
o azyl uspokojivì øešily. Jednou z takovýchto
akcí byla i celodenní demonstrace pøed Ministerstvem vnitra ÈR v lednu tohoto roku.
Smyslem akce konané pod heslem Nevracejte
uprchlíky do války bylo upoutat pozornost
k pøípadu skupiny šedesáti èeèenských uprchlíkù, kterým èeské úøady hrozily vyhoštìním zpìt
do zemì zmítané válkou (podrobnì je pøípad popsán v èlánku Ruská ruleta ministerstva vnitra
v ALARMu è. 22). Petici na jejich podporu adresovanou ministerstvu vnitra podepsalo pøes
1 400 lidí. V mrazivý den se proto na schodech
ministerstva vnitra utáboøila desítka èlenù Amnesty International a NESEHNUTÍ. Na stanech mìli
transparenty s požadavky Bezpeèí pro èeèenské uprchlíky èi Právo na azyl = právo na život,
na lihových vaøièích se v mrazivý den vaøil teplý
èaj a zeleninová polévka a k poslechu hrála èeèensko-ingušská hudba. Po celou dobu demonstrace jsme se snažili pøimìt prvního námìstka
ministra vnitra Miloslava Koudelného, který má
na starosti azylovou politiku, aby pøišel za námi
a pøevzal si petici s podpisy. To se nepovedlo,
takže jsme nakonec petici pøedali jeho zástupci.
Akce vzbudila zájem médií a nejen díky ní
o pøípadu èeèenských uprchlíkù rozsáhle
a opakovanì (napø. ÈT tøikrát, LN dvakrát…)
informovala vìtšina sdìlovacích prostøedkù ne-
Akce NESEHNUTÍ pøed ministerstvem vnitra
4
|
ALARM
jen ve svém zpravodajství, ale i v rozsáhlejších
reportážích a analýzách. Ministerstvo vnitra pak
zareagovalo tím, že nìkolik dní po naší akci svolalo tiskovou konferenci, která byla vìnována azylové politice ÈR. Na ní se pak TomᚠHaišman,
øeditel odboru migraèní a azylové politiky ministerstva vnitra, opakovanì ohrazoval proti výtkám
nevládních organizací na adresu ministerstva,
pøièemž jeho nejsilnìjším argumentem bylo, že
nevládní organizace koneckoncù v roce 2003
dostaly od MV ÈR dotace v hodnotì 4 900 000
Kè na práci s uprchlíky, a se tedy snaží (jen
pøipomínám, že NESEHNUTÍ a AI žádné dotace
od MV ÈR nedostalo a ani v budoucnu o nì nehodlá usilovat). Øeditelka Správy uprchlických
zaøízení MV ÈR Miluše Dohnalová zase èelila
dotazu zástupce NESEHNUTÍ, který žádal její
vyjádøení k obvinìním, že uprchlíci, kteøí si na
svoji situaci, na špatné podmínky v uprchlických
táborech a na rozhodnutí MV ÈR a Policie ÈR
stìžovali novináøùm, jsou terèem policejní šikany, jsou jim na pokojích provádìny noèní policejní
razie a øada z nich je proti své vùli rozdìlována
a pøemisována do jiných uprchlických táborù.
Odpovìï paní øeditelky lze oznaèit za obhajobu,
která je souèástí obžaloby: „Ne, informace o policejních raziích musím absolutnì popøít, jedná se
o standardní postup policejních kontrol podle zákona... Stejnì tak musím vyvrátit dohady o rozdìlování a pøemisování uprchlíkù. Pouze ve snaze zajistit jim v druhoinstanèním øízení lepší
podmínky je pøemisujeme do menších táborù…“
Diskusi pak uzavøel námìstek ministra vnitra Koudelný slovy, že v roce 2003 „…èeský azylový
systém obstál“ a že „…naše zkušenosti jsou využívány i v zemích bývalého Sovìtského svazu“, což ve tváøi tìch pøítomných, kteøí znají kruš-
né podmínky uprchlíkù v tìchto státech, vzbudilo
oprávnìný úsmìv.
Problému ozbrojeného konfliktu v Èeèensku
a vlnì uprchlíkù z této zemì byla vìnována
i další veøejná akce. Šlo o vzpomínkové setkání poøádané koalicí nevládních organizací a jednotlivcù Výbor SOS Èeèensko. Konalo se
v Praze 23. února v den 60. výroèí násilné
deportace pùl milionu Èeèencù a Ingušù do nehostinných stepí Kazachstánu a na Sibiø. Již
v prùbìhu tohoto transportu v roce 1944 pìtina
z nich zemøela následkem hladu, žíznì
a skvrnitého tyfu. Na 80 tisíc dalších zahynulo
ve stepích v prùbìhu následujících let.
Demonstrace se zúèastnilo více než 300 lidí
a zaznìly na ní projevy poøádajících organizací, novináøù i nìkolika politikù. NESEHNUTÍ ve
svém projevu pøipomnìlo nejen historii deportace Èeèencù a dvou èeèensko-ruských válek v 90. letech minulého století (jejich obìmi
se stalo pøes 20 000 vojákù a na 70 000 civilních obyvatel), ale pøipomnìlo i tìžkou situaci
uprchlíkù z Èeèenska jak na území Ruské
federace, tak i v Èeské republice. V podobném
duchu se nesla i hesla na transparentech úèastníkù a úèastnic akce – Dar èeských úøadù
Èeèencùm: vyhoštìní místo pohoštìní, Èeèensko: genocida pokraèuje, Kdo vyhání uprchlíky
podporuje genocidu, Èeèensko: nemlème!, Mír
pro Èeèensko: mír pro Rusko… O akci rozsáhle a v kontextu historického výroèí informovala ÈT, dalším výsledkem (nejen této akce,
ale i celé kampanì nevládních organizací proti
vyhoštìní uprchlíkù) bylo navázání pøímého
kontaktu se zodpovìdnými pracovníky ministerstva vnitra. Probìhla též první spoleèná
schùzka, na které se vyjasòovala stanoviska
Demonstrace 23. 2. 2004
a postoje zainteresovaných subjektù. Z toho,
co bylo na schùzce øeèeno, dle mého názoru
jednoznaènì vyplynulo, že propast v pojímání
problému mezi úøedníky ministerstva vnitra
a zástupci nevládních organizací je skuteènì
hluboká. A pokud nebude pokraèovat vytrvalý tlak organizací zabývajících se uprchlíky na
státní orgány, je i šance na dobrovolnou zmìnu represivního pøístupu státu k bìžencùm
více než mizivá. Prvním pozitivním výsledkem
tohoto tlaku je veøejný pøíslib pracovníkù ministerstva vnitra, že nebudou z Èeské republiky vyhošovat žádné Èeèence. Což je ovšem
v situaci, kdy vìtšina z nich azyl nezískala
v ÈR (požádali o nìj v øadì pøípadù úspìšnì v Rakousku, Nìmecku apod.) a na území
ÈR se tedy nenachází, spíše proklamace než
pøíslib konkrétního jednání.
Milan Štefanec
Veèery s NESEHNUTÍM
V únoru jsme se rozhodli naše pravidelné
filmové projekce spojené s besedou se zajímavými lidmi, odehrávající se pøímo
v brnìnské kanceláøi NESEHNUTÍ, zamìøit na problematiku uprchlictví, a podpoøit tak
novou kampaò Bezpeèí pro uprchlíky (více
se o ní doètete v samostatném èlánku). Obsahem veèera s názvem Nevracejte uprchlíky do války tak bylo promítání dokumentárního filmu z video-archívu spoleènosti Èlovìk
v tísni Ilegální pøistìhovalci – cesta peklem,
který ukazuje nesnáze, jež je provázejí pøi
hledání nového domova v Evropì. O následnou besedu se pak postarali aktivisté uprchlické kampanì Lubor Kysuèan (Amnesty International) a Milan Štefanec (NESEHNUTÍ).
Zúèastnìní tak mìli možnost dozvìdìt se
více o tom, proè lidé utíkají ze svých domovù, a co je zhruba èeká, když se dostanou
do soukolí azylové politiky státù a pøevadìèských mafií, jak se (ne)mìní postoj veøejnosti a úøadù k uprchlíkùm, jaká je situace
v jiných „cílových“ zemích a jaké zmìny
mùžeme oèekávat s rozšíøením Evropské
Unie. Veèer byl též oficiálním zahájením sbírky hraèek, výtvarných potøeb a knih urèených pro bìžence z uprchlických táborù
v okolí Brna, která probíhá v kanceláøi NESEHNUTÍ.
Dubnový jubilejní 10. Veèer s NESEHNUTÍm
byl zamìøen na jedno z témat, jemuž se NESEHNUTÍ ve svých zaèátcích intenzivnì
vìnovalo v rámci své kampanì za práva zvíøat a kterému se na rùzných úrovních v souèasnosti vìnují pøedevším mimobrnìnské místní
skupiny. V Brnì se jím v souèasnosti dostateènì zabývá místní poboèka organizace Svoboda zvíøat, se kterou NESEHNUTÍ spolupracuje. Tematický veèer byl zamìøen na oblast
problematiky pokusù na zvíøatech. Povídání
aktivisty Svobody zvíøat Petra Schmieda doplnila videoprojekce britského filmového dokumentu Zmaøené životy, který se zamìøuje
nejen na etickou stránku pokusù na zvíøatech,
ale také na jejich „užiteènost“ ve vìdì, lékaøství apod., a snaží se divákùm a divaèkám
pomoci nalézt odpovìdi na rùzné sporné otázky jako Jak jsou zvíøata používána? Je taková vìda správná? Proè se nìco takového
dìje? Jaké existují alternativy? Ve své snaze
dobrat se odpovìdí se opírá o èetné výzkumy
a názory svìtové odborné veøejnosti. Petr
Schmied také pohovoøil o situaci v Èeské republice a o tom, jaké jsou možnosti alternativ a
pomoci. K dispozici bylo též velké množství
informaèních materiálù a publikací nejen o problematice pokusù, ale zvíøecích práv obecnì.
Kvìtnový Veèer s NESEHNUTÍ bude vìnován problematice hypermarketù.
Katka Plesková
O lidských právech ve Varšavì
Na pøelomu února a bøezna tohoto roku poøádala polská Helsinská nadace pro lidská práva další roèník Mezinárodní zimní školy o lidských právech. Tentokráte byla škola urèena
pøedevším pro obèany zemí bývalého Sovìtského svazu. Z 800 pøihlášených zájemcù
bylo vybráno 45 osob z lidskoprávních organizací pùsobících ve všech postsovìtských zemích (vyjma Pobaltí), jedna zástupkynì Bulharska a zástupce NESEHNUTÍ
reprezentující Èeskou republiku.
Program mezinárodní školy byl skuteènì
pestrý – historie a filosofie lidských práv,
ústavní a obèanská práva, mechanismy
kontroly dodržování lidských práv, institut
ombudsmana, genderová rovnost, práva
menšin, mezinárodní instituce a lidská práva apod. Vedle nìkolika pøednášek probíhalo školení formou praktických nácvikù a èinností (napø. sepsání žaloby pro Evropský
soud pro lidská práva ve Štrasburku), pøe-
devším diskusí. Ty byly obzvláštì u nìkterých
témat bouølivé, napø. když se pøi diskusích
o právech a postavení ženy ve spoleènosti
rozhoøela ostrá polemika mezi úèastníky
a úèastnicemi z Arménie, Ázerbajdžánu, Ukrajiny a Èeèenska. Nezanedbatelnou souèástí
akce však byla i neformální setkání úèastníkù a úèastnic. Pøi nich bylo možné rozebírat
napø. složitou situaci lidskoprávních (a nejen tìch) aktivit v diktátorském režimu
v Turkmenistánu, humanitární situaci v Èeèensku, politický neklid v Gruzii, politickou
situaci pøedvolebního Bìloruska, povolební
„normalizaci“ a pronásledování opozice
v Ázerbajdžánu, postupné oklešování politických svobod v Uzbekistánu èi Kyrgyzstánu apod. Nezapomenutelným zážitkem
pak byla i pravidelná sportovní utkání ve stolním tenise, kuleèníku apod., každodenní veèerní setkání za zpìvu národních
i populárních písní z bývalých sovìtských
Uprchlická kampaò zdárnì pokraèuje
Od vydání minulého Alarmu nabyla nová kampaò NESEHNUTÍ Bezpeèí pro uprchlíky na síle.
K vytvoøené skupince se pøidávají stále noví
aktivisté a aktivistky, kampaò zaèíná získávat
strukturu, aktivit pøibývá a finanèní zajištìní také
není pro zaèátek nejhorší.
Skupina èítá již kolem 30 èlenù a èlenek, a to
nejen z NESEHNUTÍ a Amnesty International,
ale i z øad studentù a studentek a sociálních
a pedagogických pracovníkù. V únoru a bøeznu se uskuteènily dva výjezdy do uprchlického
tábora v Zastávce u Brna, kde jsme dìtem promítali pohádky a uspoøádali pro nì øadu soutìží
a her. Souèástí jednoho dìtského dne byl také
karneval a výroba masek. Bìhem víkendu 27.
- 28. 3. jsme ve spolupráci se Støediskem eko-
zemí (zde je potøeba uznat, že prim držela
ukrajinská delegace), a to vše za pronášení
nefalšovaných kavkazských „tostù“ (pøípitkù).
Jedineèná atmosféra celého setkání navíc nezanikla skonèením školení - jednotliví úèastníci
jsou mezi sebou i nadále v kontaktu, vymìòují
si mezi sebou informace a domlouvají spoleèné projekty. V jednom pøípadì dokonce probìhla spoleèná podpùrná dopisová akce za
jednoho úèastníka školení (øeditele Centra pro
lidská práva v kyrgyzském Tokmoku), který byl
zatèen a pìt dní držen v pracovním táboøe
v Kyrgyzstánu, a to vše jen za to, že si dovolil
pøejít pøes silnici zrovna v dobì, kdy okolo projíždìla ve svých limuzínách bìloruská delegace na setkání pohlavárù zemí Spoleèenství nezávislých státù u jezera Issyk-Kool.
Milan Štefanec
logické výchovy Sluòákov zorganizovali výlet
asi 30 uprchlíkù (pøevážnì z Èeèenska a Arménie) do Horky nad Moravou (viz. èlánek Veselý výlet s uprchlíky). Do budoucna chystáme uspoøádat ekovýchovný stopovací výlet do
okolí Zastávky u Brna, sportovní olympiádu,
výjezd na dìtské divadelní pøedstavení do
Vyškova, výlet na brnìnskou pøehradu atd.
ALARM
|
5
Od konce února také poøádáme sbírky hraèek
a knížek pro malé i velké uprchlíky. Dary je
možné pøinášet na akce NESEHNUTÍ a Amnesty International, na sbìrná místa ve studentském klubu Krmítko na FSS MU nebo po telefonické domluvì pøímo do naší kanceláøe na
Údolní 44.
Tyto aktivity se mohou uskuteèòovat také díky
finanèní podpoøe Nadace VIZE 97 a nìkolika desítkám individuálních dárcù a dárkyò, jež pøispìli
na naši kampaò a jimž tímto srdeènì dìkujeme.
Dùležitou souèástí naší èinnosti je i osvìtová
èinnost zamìøená na veøejnost v ÈR. Èeská
veøejnost ještì stále není pøipravena na soužití
s lidmi z jiného kulturního prostøedí, a uprchlíky
èastokrát zamìòuje za zloèince èi teroristy. Proto
poøádáme besedy a promítání o uprchlictví, kde
se snažíme pøedstavit cizince veøejnosti v lepším svìtle. Pokud máte zájem uspoøádat besedu spojenou s promítáním zajímavého dokumentu na toto téma ve vašem mìstì neváhejte,
a kontaktujte nás.
Dále se angažujeme v jednotlivých pøípadech
porušování práv uprchlíkù na našem území – pøípady zveøejòujeme, sepisujeme právní podání
a petice, poøádáme veøejné akce. Tím se jednak
snažíme pomoci konkrétním lidem, jednak upozoròovat na problémy uprchlíkù v Èeské republice a na pøíliš byrokratickou a ve svém dùsledku
nelidskou politiku orgánù Ministerstva vnitra ÈR.
Malý poèet udìlených azylù i v pøípadech lidí pocházejících z oblastí váleèných konfliktù vede
Veselý výlet s uprchlíky
Tak by se dal popsat víkendový výjezd na
konci bøezna uspoøádaný uprchlickou skupinou NESEHNUTÍ. Na zaèátku byla myšlenka vytáhnout dìti-uprchlíky z nepøívìtivého
pobytového støediska do pøírody a zároveò
ukázat veøejnosti, že jde o obyèejné lidi, kteøí
si nezaslouží nᚠnezájem nebo nenávist,
ale naopak potøebují naši pomoc. Proto jsme
ve spolupráci se Støediskem ekologické výchovy Sluòákov zorganizovali výlet asi 30
uprchlíkù (pøevážnì z Èeèenska a Arménie)
do Horky nad Moravou. V sobotu 27. bøezna
Karneval v táboøe
Sázení stromù s uprchlíky
|
6
ALARM
navštívily dìti a rodièe historické centrum
Olomouce, mìly možnost vyšplhat na vìž
staré radnice, dozvìdìly se zajímavosti
o flóøe a faunì CHKO Litovelského Pomoraví, uprostøed kterého také strávily noc v Lesní chatì. V nedìli pak dìti vysázely nìkolik
desítek vzrostlých stromù ve vznikajícím
výukovém biocentru Sluòákov blízko obce
Horka nad Moravou, a pøispìly tak nejen
k budování biocentra, ale i k jeho propagaci.
Úèastníci a úèastnice si nemohli pobyt vynachválit, a my doufáme, že jsme jim ales-
pøímému ohrožení tìchto uprchlíkù, nebo je v lepším pøípadì vhání do rukou pøevadìèských mafií. Mimo to jsme oslovili nìkteré politiky a zpracovali jsme analýzu azylové praxe èeských státních
orgánù s cílem pøispìt ke zmìnì azylové politiky
ÈR a k pøehodnocení nevstøícného pøístupu
k uprchlíkùm. V brzké dobì zaèneme zveøejòovat informace o našich aktivitách na internetových stránkách a podle finanèních možností vytiskneme letáky a další informaèní materiály
o problematice uprchlíkù v ÈR. Chystáme se také
pøednášet o právech a problémech uprchlíkù na
základních a støedních školách.
Jirka Koželouh
poò na chvíli umožnili zapomenout na jejich
tíživou situaci.
Výlet probìhl úspìšnì také díky veliké ochotì všech spoluorganizátorù. Dopravu jsme
zajistili díky finanèní podpoøe Nadace Partnerství, zajímavý program pøipravili nebo
i finanènì podpoøili pracovníci a pracovnice
olomoucké radnice, CHKO Litovelského Pomoraví, firmy Zahrada Olomouc a Støediska
ekologické výchovy Sluòákov.
Jirka Koželouh
Novinky z kampanì Ženská práva jsou lidská práva
Úèastníci a úèastnice semináøe naslouchají...
Kniha ABC feminismu právì vychází!
NESEHNUTÍ Brno vydává v tìchto dnech pod
názvem ABC feminismu již druhou publikaci vìnovanou problematice ženských práv. Vybrané
texty reflektují nejvýznamnìjší souèasná témata feministického hnutí, jakými jsou postavení
ženy v rodinì, rovné pøíležitosti v zamìstnání,
postoj spoleènosti k ženskému tìlu a ženské
sexualitì, domácí násilí nebo obchod se ženami, dále pøináší vysvìtlení problematiky genderové nerovnosti ve spoleènosti a v jazyce
a souhrnný pøehled historie ženského hnutí.
Autorkami textù jsou významné pøedstavitelky
ženského hnutí v Èeské republice, jako napø.
Hana Havelková, Hana Maøíková nebo Vìra
Sokolová, pùsobící na UK Praha, nebo Linda
Sokaèová z Gender studies Praha. Z brnìnského Gender centra pøi FSS MU se na knize
podílely Kateøina Machovcová, Iva Šmídová,
Lucie Jarkovská a Jolana Navrátilová. Dalšími
brnìnskými autorkami jsou humanitní enviromentalistka Dita Dražilová a religionistka Iva Doležalová. Markéta Huòková z organizace Ženy
bez násilí a Klára Skøivánková ze sdružení
LaStrada svými texty pøispìly k pochopení problematiky obchodu se ženami a násilí na ženách. Redaktor Marek Šálek v krátké glose
hodnotí zkušenost muže na rodièovské dovolené.
Ženská kampaò NESEHNUTÍ Brno považuje
za dùležité nabídnout knihu zahrnující stìžejní
témata ženského hnutí, a podat tak ucelený pøehled dané problematiky bìžnému ètenáøi pøístupnou, ètivou formou. Název ABC feminismu podle nás dobøe vystihuje nᚠzámìr pøedložit knihu,
která by sloužila jako základ, bez nìhož nelze
poznat víc, jak je tomu u prvních písmen abecedy, která vás pøivedou k dalšímu poznání.
Publikace ABC feminismu stojí 120 Kè
a objednat si ji mùžete na brnìnské adrese
NESEHNUTÍ.
8. bøezen – MDŽ
Jistì tušíte co se pod touto zkratkou skrývá
– ano, je to onen svátek žen, který má bohužel
stále ještì pøetrvávající nádech karafiátù a soudružských gratulací opilých mužù kolegyním na
pracovišti. Tento den je však také významným
svátkem pøipomínajícím historický boj žen za pøiznání jejich základních lidských práv – zejména
(stále ne všude úplnì samozøejmého) práva volebního. V dnešní dobì se smysl tohoto dne lehce
zmìnil a je spíše pøíležitostí k pøipomenutí, že
na cestì k rovnému postavení žen a mužù ve
spoleènosti je ještì mnoho co øešit. Organizace
zabývající se ženskými právy Mezinárodní den
žen (který byl již v Èeské republice uznán
...profesorce Schauerové pøednášející o zaèátcích ženského hnutí
významným dnem) pravidelnì slaví a využívají
též k akcím a debatám na rùzná „ženskoprávní“
témata. Nejinak tomu bylo i v Brnì.
Aktivisté a aktivistky NESEHNUTÍ se podíleli
na zahájení èeské verze mezinárodní kampanì
Amnesty International Stop násilí na ženách,
které probìhlo v nedìli 7. bøezna formou pochodu brnìnskými ulicemi pod hlavièkou
a v duchu hesla Za jeden provaz proti násilí na
ženách. Pochodu pøedcházely infostánky
a proslovy zástupkyò nìkolika brnìnských
neziskových organizací, které se násilím (zejména domácím násilím) na ženách v Brnì
zabývají. NESEHNUTÍ se pak samo k oslavám pøipojilo kulturní akcí, která probìhla
v pøedveèer MDŽ 7. bøezna. Souèástí akce
Mýdlový Dýchánek Žen aneb Šovinisto, vypláchni si mýdlem ústa, která se odehrála pøíznaènì v brnìnském klubu Mýdlo, byly kromì vystoupení dvou místních hudebních tìles
(Blues2 a La-la-la) též feministický a šovinistický koutek a veselé kulturní vložky vtipnì
zobrazující rùzné oblasti problematiky øešení
ženských práv a rovného postavení obou pohlaví.
Pøednáška Stop domácímu násilí
NESEHNUTÍ do budoucna pøipravuje nový
soubor pøednášek zamìøených na ženská práva. V souèasnosti vám nabízíme pøednášku na
téma Stop domácímu násilí, která poskytuje základní informace o tom, co je domácí násilí,
o nejèastìjších mýtech provázejících tuto problematiku, o možnostech obrany a pomoci,
popis obìti i agresora, o legislativì apod. Povídání je spojeno s videoprojekcí filmového dokumentu.
Beseda již nìkolikrát probìhla v Brnì a svou
mimobrnìnskou premiéru mìla 29. ledna, kdy
aktivistky NESEHNUTÍ pøijaly pozvání Ekocentra Ulita Blansko. Místní èajovna poskytla pøíjemný prostor pro podnìtné setkání a též zamyšlení
nad souèasnou situací v oblasti øešení problematiky domácího násilí. Besedy se zúèastnily
i pracovnice azylových domù v regionu, které ji
významnì obohatily o své postøehy z praxe.
Semináøe (nejen) o ženských právech
Sufražetky, ekofeminismus, domácí násilí, pøirozený porod, lesbické matky – tìmito a mnoha
dalšími pojmy jsme se zabývali na dalších ze
série semináøù vzdìlávacího cyklu Ženská práva jsou lidská práva, který se koná od ledna
vždy jednou mìsíènì v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brnì.
Hlavním tématem druhého únorového semináøe
byla historie ženského hnutí. Hlavní pøednášející se stala Alena Schauerová (externí vyuèující FF a FSS MU). Posluchaèi a posluchaèky se
dozvìdìli o východiscích, hlavních snahách,
osobnostech, úspìších i neúspìších tzv. první
a druhé vlny feminismu ve svìtì i v Èeské (tehdy
samozøejmì Èeskoslovenské) republice. Bohužel už nebyl v nabitém programu dostatek èasu
na souhrn souèasného feministického myšlení
(nìkdy nazývaného tzv. tøetí èi dokonce ètvrtou
vlnou), a tak jsme byli moc rádi, že jsme coby
pøednášející pøizvali i ženy, které se zabývají ženskými právy a nìkterými z feministických smìrù
dneška. Dita Jahodová z Anarchofeministické
skupiny (pùvodní Feministická skupina 8. bøezna) mluvila o tom, jak a o co usiluje anarchofeminismus, a pøedstavila též nìkteré z osobností
tzv. mužského hnutí. S rùznorodými smìry
a pøístupy v ekofeminismu nás seznámila Dita
Dražilová (FSS MU). Na závìr se Zuzana
Luklová (aktivní úèastnice cyklu) postarala
o prezentaci jednoho z nejvýznamìjších souèasných ženských hnutí pùsobících v rozvojových zemích - afghánské ženské organizaci
RAWA.
V bøeznu jsme se zabývali neradostným, ale
velmi aktuálním a dùležitým tématem násilí na
ženách. Jelikož jde o téma pomìrnì široké rozhodli jsme se, že bude nejlépe se nìkterými
z jeho forem zabývat obšírnìji, a zvolili jsme ty,
které jsou bohužel hojnì rozšíøené i v naší spoleènosti – domácí násilí a obchod se ženami. Abychom úèastníkùm a úèastnicím zprostøedkovali
ALARM
|
7
detailní a interaktivnìjší popis problematiky,
pøizvali jsme jako pøednášející odbornice pùsobící v nevládních neziskových organizacích
aktivnì se tématy zabývajících v praxi. Velmi
zajímavý a podnìtný workshop o tom, co to je
domácí násilí, jaké mùže mít formy, o možnostech obrany a pomoci pøipravila trojice pracovnic Poradny pro ženy v tísni pøi Lize lidských
práv Brno, pracující s obìtmi domácího násilí.
Národní koordinátorka a øeditelka èeské poboèky mezinárodní organizace La Strada, jejíž
hlavní èinností je pomoc a prevence obchodu
s lidmi - Petra Burèíková - nám osvìtlila problematiku obchodu se ženami - pojem, formy,
mechanismy, rozsah obchodu, popis obchodované osoby, èeské i mezinárodní právní úpravy apod. Na závìr si aktivistky NESEHNUTÍ
pøipravily shrnutí dalších závažných forem násilí na ženách ve svìtì a také pozitivní závìr
zahrnující souhrn aktivit a kampaníèeských
i mezinárodních organizací a možností, jak se
každý/á z nás mùže k boji proti násilí na ženách pøipojit.
Duben patøil tématu mateøství a rodina a úèastníci a úèastnice se mìli v úvodu možnost pod
vedením profesora Petra Mareše (FSS MU)
podívat na tìhotenství a mateøství z pohledu
sociálních vìd a výzkumù (jakou roli pøi rozhodování o mateøství hrají rùzné neviditelné spoleèenské tlaky, rodina, pøátelé apod.). O dìsivé praxi a zvycích v èeských porodnicích
nerespektujících doporuèení Svìtové zdravotnické organizace nás informovala porodní asistentka Ivana Königsmarková (Asociace po-
Jídlo místo zbraní na jaøe
Kromì tradièních vaøení a rozdávání
bezdomovcùm každý první víkend v mìsíci
nabízelo NESEHNUTÍ Brno v období únor –
duben veganské jídlo na nìkolika akcích
- pøedevším na místních koncertech. Bøezen
byl na koncerty slabý, ale v dubnu JMZ
vaøilo na koncertì U Babièky (8. 4.) jednu
várnici pro kapely, pùl na benefièní prodej
lidem a 17.4. na koncertì v Yachtu pùl várnice
pro kapely a pùl na prodej lidem. Zájem o jídlo
je na koncertech pomìrnì velký, zato
o informaèní materiály k JMZ a antimilitaristické kampani už menší, asi bychom
mìli popøemýšlet nad lepším propojením jídla
s politikou, aby se nevytrácel smysl celé vìci.
Každý mìsíc také dìláme cca 50 baget na
ženské semináøe NESEHNUTÍ, které probíhají
na Fakultì sociálních studií.
Už od loòského podzimu dodáváme bagety
nazvané „Houmík“ do studentského bufetu
Krmítko na FSS - každý týden (až na ten
velikonoèní) po 20 ks, vìtšinou v úterý, zájem
rodních asistentek), která též vysvìtlila, jak je
možno se rùzným zlozvykùm lékaøského personálu vyhnout èi bránit a jaké existují další alternativy v podobì pøirozených porodù doma nebo
v porodním domì. Její vystoupení coby èlovìka
z praxe zúèastnìné velmi nadchlo a nutno napsat, že øadu pøítomných žen i uklidnilo. Tradièní
pohled na složení rodiny jako jedno z úskalí rodin
homosexuálních párù popisovala ve své závìreèné pøednášce Kateøina Nedbálková (FSS MU)
a kromì øady pøedsudkù, které musí gayové èi
lesby pøi cestì k dítìti pøekonávat.
Cyklus semináøù se pomalu blíží ke svému závìru, jejž bude pøedstavovat poslední kvìtnový
semináø o rovných pøíležitostech žen a mužù.
Kateøina Plesková a Lenka Formánková
o nì je v konkurenci ostatních baget, sendvièù, rohlíkù a vajíèkových chlebù velký - do
dvou dnù bývají pryè. Reakce jsou vesmìs
kladné, lidé hlavnì oceòují fakt, že koneènì
existuje veganská alternativa ke „krokodýlím“
bagetám s mnohdy podivným a nedùvìryhodným obsahem.
Klára Topolová
Aktuálnì z hlubin regálù a bezedných nákupních vozíkù
Vernisហvýstavy Zaostøeno na hypermarkety
V pondìlí 16. února se ve foyer Moravské
zemské knihovny uskuteènila vernisហnové
výstavy NESEHNUTÍ Zaostøeno na hypermarkety, která v textech a na fotografiích ukazuje
odvrácenou tváø obøích nákupních center. Na
celkem jedenácti panelech je problematika hyper a super marketù komentována z pohledu
ekonomù, architektù, ekologù, sociologù èi
právníkù. Výstava popisuje souèasnou situaci
v Èeské republice, dopad obøích obchodù na
fungování a vzhled našich mìst, pozornost je
vìnována také nejèastìjším reklamním trikùm,
které nákupní øetìzce používají k lákání zákazníkù, èi popisu nejznámìjších pøípadù, kdy
se proti stavbì nových supermarketù postavili
sami obèané. Pøináší mj. dosud nepublikované
fotografie z blokády staveništì supermarketu
Billa v Litvínovì v roce 1999 nebo fotografie
stromù pokácených v blízkosti supermarketù
Lidl.
8
|
ALARM
Samotná vernisហprobìhla za úèasti zhruba
ètyøicítky lidí a za slušného zájmu novináøù. Na
místì bylo pøichystáno veganské obèerstvení,
a akce byla také obohacena o prezentaci instalací studentek scénografie JAMU na téma
„manipulace“. Je potìšitelné, že hypermarketová problematika je v médiích stále žádaná –
dokonce pøišla nabídka od týdeníku Metropolis
(který pøináší aktuální programy kin, divadel
a koncertù a rozdává se zdarma po celém Brnì)
na dodání vlastního èlánku na toto téma, kterou
jsme samozøejmì rádi využili. Výstava byla
v zemské knihovnì umístìna do poloviny bøezna, a po celý mìsíc nám chodily ohlasy od jejích návštìvníkù a dokonce i nabídky na aktivní
zapojení se do èinnosti NESEHNUTÍ.
Pamìtníci si možná vzpomenou na stejnojmennou výstavu, kterou NESEHNUTÍ nabízelo od
poloviny roku 2001. Zatímco název jsme se
rozhodli ponechat, výstava, kterou nabízíme
nyní, je mnohem rozsáhlejší, aktualizovaná na
stav z konce roku 2003 a s nejvìtší pravdì-
podobností i vizuálnì pøitažlivìjší. Což mùžete
posoudit sami, navštívite-li ji na nìkterém z míst,
kde bude v nejbližších mìsících umístìna. Do
konce èervna je v Olomouci, kde ji pøedevším
na rùzných støedních školách vystavuje místní
skupina Hnutí Duha (které se na výrobì výstavy finanènì podílelo). Pøedstaví se také na Ekologických dnech Olomouc. Od èervence do záøí
pak bude putovat po jednotlivých poboèkách
brnìnské Knihovny Jiøího Mahena (Bohunice,
Bystrc, Líšeò). Bližší informace o jednotlivých
zastávkách výstavy naleznete na našich internetových stránkách www.hyper.cz. Na
stránkách zároveò najdete formuláø, prostøednictvím kterého je možné si ji objednat (vzhledem k velkému zájmu doporuèujeme objednávat s nìkolikamìsíèním pøedstihem). Výstava
je vhodná na umístìní napø. do škol, knihoven,
klubù, ekologických center, center volného
èasu, èajoven nebo kin. Zároveò s ní mùžeme
na požádání poskytnout informaèní materiály
(za dobrovolný pøíspìvek). Starší verze vý-
stavy je stále k dispozici (25 barevných fotografií o rozmìrech 30 × 45 cm v lehkém rámu)
a používáme ji pøedevším na krátkodobá zapùjèení. Po domluvì je také možnost zajistit
pøednášku. Její sylabus najdete na stránkách
www.hyper.cz/CZ/prednasky.html nebo v minulém èísle Alarmu. V bøeznu NESEHNUTÍ
o problematice hypermarketù pøednášelo
v Èeské Tøebové v Ekocentru Podorlicko
a v Brnì v rámci jednoho z Klubù Hnutí Brontosaurus.
Mají se v Tišnovì stavìt další supermarkety?
Na tuto otázku by mìla již brzy odpovìdìt odborná studie Maloobchod v Tišnovì – souèasný stav a možnosti rozvoje, jejíž vypracování si na místní radnici prosadili obèané mìsta.
O celé kauze jsme informovali podrobnìji v minulém èísle, v polovinì února vstoupila do další
etapy. Tehdy totiž tišnovské zastupitelstvo jednomyslnì schválilo poøízení studie a plnì tak
podpoøilo požadavky petice zorganizované
sdružením Za sebevìdomé Tišnovsko. Jedná se
o velký úspìch – málokdy se u nás stane, že
by rozhodování o výstavbì dalšího supermar-
ketu pøedcházelo vypracování studie, kolik
velkých obchodù mìsto ještì snese. V drtivé
vìtšinì pøípadù zastupitelé s obèany o možných negativních dopadech velkých obchodù
vùbec nediskutují, natož aby vyslyšeli jejich požadavky napø. ve formì petice. I když samozøejmì netušíme, jak pro nás studie nakonec
dopadne, dùležité je už to, že Tišnov by se do
budoucna mohl stát modelovým pøíkladem
obce, kde se dopady plánovaných supermarketù nejdøíve peèlivì a hlavnì nezávisle (studii
má vypracovat RNDr. Zdenìk Szczyrba, PhD.,
z Pøírodovìdecké fakulty UP v Olomouci) posuzují, výsledky se zapracují do územního plánu, a podle nìj pak mìsto postupuje.
Nová publikace
Poèátkem roku byly pomalu a nesmìle zapoèaty
práce na vydání nové publikace s hypermarketovou tematikou. Oproti pøedchozím dvìma
sborníkùm pøednášek Zaostøeno na hypermarkety a O hypermarketech veøejnì se tentokrát
bude jednat o knížku, podrobnì popisující nejrùznìjší kontroverzní kauzy, které se v éøe
budování nákupních a zábavních center v Èeské republice od poloviny 90. let až do souèas-
nosti udály. Doètete se zde mj. o tom, jak se
stavìla Billa v Litvínovì, jak se kácely stromy
v okolí supermarketu Lidl, jak chce Penny Market postavit nový obchod na školním høišti
v Pøerovì, jak se likvidoval park pøed ministerstvem životního prostøedí kvùli stavbì hypermarketu Carrefour nebo o tom, jak v Olomouci
zabránili budování Paláce Morava v historickém centru mìsta. Na základì jednotlivých pøípadových studií pak publikace popíše a zhodnotí možnosti obèanù a jejich sdružení ovlivòovat výstavbu nových øetìzcù ve své obci.
Projekt na vydání nové knížky podpoøila Nadace Open Society Fund, a vydání je plánováno
na konce roku 2004. V této souvislosti bychom
vás chtìli poprosit o zasílání jakýchkoliv pøíspìvkù týkajících se fungování hyper- a super
marketù v Èeské republice. Stejnì tak nás
prosím kontaktujte, pokud jste se nìjakého
sporu o výstavbu nového nákupního èi zábavního centra zúèastnili (v obou pøípadech pište
na brnìnskou adresu NESEHNUTÍ).
Filip Fuchs
NESEHNUTÍ a pøesun brnìnského vlakového nádraží
V bøeznu tohoto roku rozbìhla koalice obèanských sdružení Nádraží v centru rozsáhlou akci
za prosazení referenda o pøípadném pøesunu
brnìnského hlavního vlakového nádraží. Cílem
je nasbírat 19 000 podpisù brnìnských obèanù
potøebných k prosazení lokálního referenda
(které by pravdìpodobnì probìhlo spoleènì
s podzimními komunálními volbami).
Tato obèanská aktivita spustila zájem nejen
médií, ale hlavnì široké veøejnosti o tuto problematiku. Kromì odborných poøadù a èlánkù
(jejichž znìní mùžete najít na stránkách koalice www.nadrazivcentru.cz) bylo vytvoøeno
množství sbìrných míst (jejich seznam najdete na nternetových stránkách koalice), kde
mohou jednotliví obèané podpoøit myšlenku
referenda svým podpisem (k 7. 4.2004 bylo
pod peticí za referendum shromáždìno 6000
podpisù). Množství podpisù shromáždìných
Údolní 44
…aneb další várka struèných aktualit o èinnosti
brnìnské místní skupiny.
Na pøelomu února a bøezna navštívil Filip Fuchs
coby jeden z koordinátorù kampanì Zaostøeno
na hypermarkety Japonsko. Stalo se tak na
pozvání Sasakawovy mírové nadace, která
NESEHNUTÍ udìlila první místo za ekologický
projekt roku 2003. Na programu byla mj.
návštìva nìkolika recyklaèních továren
v Tokiu èi Insitutu pro výzkum oceánù.
15. kvìtna se NESEHNUTÍ Brno se svým
informaèním stánkem zúèastní studentského
v takto krátké dobì svìdèí o tom, že Bròanùm nejsou vìci veøejné lhostejné. Podpis
pod peticí samozøejmì neznamená automaticky „ne“ pøesunu nádraží – znamená to
hlavnì, že obèané Brna chtìjí získávat nové
odborné a pravdivé informace o této problematice, na jejichž základì by se mohli
v referendu rozhodnout o takto závažné
otázce.
NESEHNUTÍ Brno se vedle sbìru podpisù pod
petici (na naší adrese funguje jedno ze sbìrných míst) na celé aktivitì podílí pøedevším
kompletním vytvoøením a udržováním internetových stránek koalice, a v nejbližší dobì pøipravuje recesistickou akci pro veøejnost nazvanou Primátorova míle – pomìrnì nároèný
závod v bìhu se zavazadly od budovy souèasného nádraží k místu, kde by mìlo vyrùst
nádraží nové.
Už teï mùžeme prohlásit, že celá akce za referendum je úspìšná - rozhýbala brnìnské obèany k aktivitì (vypsání referenda však mohou
podpoøit i mimobrnìnští svým podpisem pod
korespondenèní lístek zaslaný hejtmanovi). Nezbývá než si pøát, aby bylo dosaženo i cíle shromáždìní dostateèného množství podpisù
a následného vypsání referenda. Toto referendum by pøineslo možnost ještì rozsáhlejší odborné argumentace pro i proti pøesunu, možnost vypracování a vytøíbení názorù na vìc
a možnost obèanù podílet se na vìcech veøejných. Nezbývá pak než si pøát, aby celá kampaò byla objektivní a poctivá a obì strany dostaly pokud možno stejný prostor a prostøedky ke
svému vyjádøení. Toto bude asi nejsložitìjší…
festivalu Pøesahy 004 - maraton hudby, divadel,
výstav a filmù propukne bude probíhat od 11 do
22 hodin na Fakultì sociálních studií na Gorkého
7 a v pøilehlé zahradì Domu køesanské mládeže Petrinum. O dva týdny døív bude NESEHNUTÍ pøednášet o své èinnosti v Olomouci a 1. 5. se zúèastní i ekologických trhù
v rámci každoroèních Ekologických dnù Olomouc.
Díky finanèní podpoøe od jednoho ze sympatizantù NESEHNUTÍ – Dušana Jonáka
z Hoøic – jsme mohli dotisknout leták Zapálíte
si?, jehož pùvodní verze už byla zhruba pøed
rokem rozebrána. Staronový, lehce zaktualizovaný leták upozoròující na nìkteré
možná nepøíliš známe aspekty kouøení
a výroby cigaret jsme tak mohli vydat opìt
v nìkolikatisícovém nákladu. Máte-li o nìj
zájem, ozvìte se na naši adresu.
Jinou prezentaci NESEHNUTÍ už máme za
sebou – probìhla 21. dubna v Praze v rámci
Studentského fóra 2004 a jeho Veletrhu
neziskových organizací.
Novinky v knihovnì NESEHNUTÍ Brno
Za poslední mìsíce do naší knihovny opìt pøibyla
celá øada zajímavých titulù. Kompletní seznam
nabízené literatury najdete na stránkách http://
www.nesehnuti.ecn.cz/cz/knihovna.html. Zároveò jsme také pøipravili jednu drobnou zmìnu
v pùjèovním øádu – doposud si nebylo možné
pùjèovat èasopisy domù, což se odráželo
v malém zájmu ètenáøù o nì. Proto jsme se rozhodli nabízet i èasopisy v bìžném pùjèovním
režimu – tj. od teï je možné si je zapùjèit stejnì
jako knihy domù, ale pouze na jeden týden. Oproti
knihám je možné si zapùjèit až 5 kusù (u knih jen
2), vratná záloha 50 Kè se platí stejnì jako u knih.
V nabídce máme desítky titulù èasopisù z nejrùznìjších oblastí, a už jde o Sedmou generaci, Via
Iuris, Car Busters, Magazín Greenpeace nebo
Žanž (ochrana životního prostøedí), Pøímou cestu, Potmìchu a Bloody Mary (feminismus a gen-
Alena Plchová
NESEHNUTÍ Brno
der studies), Zpravodaj OHZ, Animal Times, Peta
News nebo Different Life (ochrana práv zvíøat),
Noviny AI, Most pro lidská práva nebo Tibetské
listy (ochrana lidských práv), takže neváhejte
a pøijïte si nìco zajímavého a pouèného vypùjèit.
Otevøeno máme každé pondìlí a støedu vždy od
10:00 do 12:00 a od 16:00 do 18:00 v kanceláøi
NESEHNUTÍ Brno na Údolní 44 (tram è.4 ze
zastávky Èeská).
ALARM
|9
Sekce Feminismus a gender studies
D. J. Curran Ženy, muži a spoleènost (Karolinum). V èeském pøekladu úspìšné uèebnice
amerických sociologù vìnované gender studies
má ètenáø možnost seznámit se se souèasným
feministickým myšlením. Publikace obsahuje
velké množství empirických dat o jednotlivých
feministických hnutích, feministických disciplinách a feministických otázkách. Ètenáø se seznámí s historií a obsahem gender studies,
s odlišným biologickým a spoleèenským životním postavením ženy a muže nebo s analýzou
rùzného postavení muže a ženy ve školství,
v zamìstnání a v politice. Z pohledu gender studies autoøi analyzují i jazyk médií a otázky lidského zdraví èi intimních vztahù.
It‘s In Our Hands – Stop Violence Against
Women (Amnesty International). Publikace
vydaná k nové kampani AI zamìøené na potlaèování násilí na ženách. Analyzuje pøípady násilí na ženách v rùzných èástech svìta, zdùrazòuje roli státu, komunity i jednotlivcù pøi snaze
násilí na ženách ukonèit. (v angliètinì) Bohatá
fotografická dokumentace.
J. Voòková, M. Huòková Domácí násilí
v èeském právu z pohledu žen (proFem,
2004). Kniha mapuje problematiku domácího
násilí z pohledu kriminologického, genderového
a z pohledu postavení obìti. Mapuje souèasný
právní stav v ÈR, srovnává situaci u nás
a v zahranièí, nabízí další možnosti právní úpravy, které by vedly k efektivnìjšímu øešení tohoto závažného spoleèenského problému.
Sekce Ekologie a spoleènost
Suburbanizace a její sociální, ekonomické
a ekologické dùsledky (Ústav pro ekopolitiku 2002). Sborník je souborem referátù ze
ètyø semináøù k tématu živelného nebo nedostateènì regulovaného rùstu mìst. Autoøi
pøíspìvkù jsou zástupci širokého spektra
odborníkù na tuto problematiku: specialisté
z oboru sociální geografie a regionálního rozvoje, územního plánování, urbanismu, architektury a ekologie.
Dìti na cestách – bezpeènì po mìstì
(MŽP 2003). Publikace o negativních dopadech automobilismu na dìti a o tom, jak se dají
nìkteré nepøíznivé trendy v dopravì zvrátit
ve prospìch chodcù a zklidòování mìstského
provozu. Pøináší konkrétní poznatky z celé
Evropy, øadu užiteèných nápadù a kontaktù
na zahranièní organizace. Bohatá fotografická
pøíloha.
Ch. Day Duch a místo (ERA 2004). Kniha
britského architekta a environmentalisty ukazuje, jakým zpùsobem se dá ekologicky stavìt
a organizovat veøejný prostor – jak svìt skrze
lepší stavby uèinit lepším místem našeho pobytu. Jak dostat do souladu naše ego a „eko“
a jak respektovat udržitelný rozvoj a zároveò
vnést ekologii do mezilidských vztahù a okolního prostøedí.
V. Šilhánková Veøejné prostory v územnì plánovacím procesu (FA VUT, 2003).
Kvalita veøejných prostorù je vizitkou každé
NESEHNUTÍ Boskovice
Èinnost NESEHNUTÍ Boskovice v novém roce
jsme zahájili vycházkou na boskovický mokøad,
abychom zjistili, jak vypadá oblast dva roky po
realizaci projektu Asanace mokøadù. Kvùli
krutému mrazu se ale nedìlní dopolední
procházky zúèastnili jen ti nejradikálnìjší otužilci
(zdravíme dvanáctiletého Michala Borovku
z Blanska).
V únoru jsme navštívili koordinaèní schùzku
Zdravého mìsta Boskovice a neziskových
organizací, kde jsme poprvé veøejnì pøedstavili
naši èinnost mìstu a ostatním obèanským
sdružením. Mnozí nás vidìli poprvé „na vlastní
oèi“ zjistili, kdo že dìlá to NESEHNUTÍ. Jako
jedni z mála jsme pøítomné seznámili s plánovanou èinností na celý letošní rok.
V bøeznu jsme otevøeli téma rolí (postavení)
žen a mužù ve spoleènosti formou celoroèního
pøednáškového cyklu s názvem Ženským
okem aneb co nevidíme èi vidìt nechceme.
Podrobnìjší informace o nìm naleznete
v samostatném èlánku. Ménì potìšující je fakt,
že nás tìsnì pøed zaèátkem prvního veèera
vìnovaného právùm žen opustila jedna ze
zakládajících aktivistek, a na vše tak zùstáváme
jen dva.
Pøesto to nevzdáváme a v dubnu realizujeme
další akci. Ze spolupráce s 7 Teeth Crew
vyplynula 5. dubna pøednáška Vzbouøený
Chiapas s Mgr. Alicí Dvorskou o minulosti,
souèasnosti a budoucnosti mexických Indiánù
a zapatistického hnutí spojená s projekcí
dokumentárního filmu Storm of the Mountains a
instalací stejnojmenné výstavy na ètrnáct dní
v pøísálí kina Panorama.
Uvítáme jakoukoliv pomoc a snahu, a proto,
máte-li chu a zájem, spojte se s námi nebo
alespoò podpoøte návštìvou akcí, které
v nejbližší dobì pøipravujeme:
10
|
ALARM
- Aktivní pøístup k tìhotenství a pøirozený
porod
Pøednáška s promítáním v rámci cyklu
Ženským okem aneb co nevidíme èi vidìt
nechceme. S porodní asistentkou o porodech
a péèi bìhem porodu, o zvyklostech
a možnostech, které v této oblasti v Èeské
republice i ve svìtì existují a také o výhodách
a nevýhodách rùzných pøístupù k porodu.
pondìlí 10. kvìtna v 18 h, videosál kina
Panorama
- Veøejná schùzka místní skupiny
NESEHNUTÍ Boskovice
nedìle 16. kvìtna v 14 h, Klubík na Plaèkovì ulici
Vašek Stoupal
Ženským okem v Boskovicích
Osvìtovým pøednáškovým cyklem Ženským
okem aneb co nevidíme èi vidìt nechceme jsme
se rozhodli nejen v Boskovicích, ale
i v celém regionu vùbec poprvé veøejnì
upozornit na nìkteré významné spoleèenské
problémy. Kromì uceleného pøednáškového
cyklu, který probíhá každé druhé pondìlí
v mìsíci a je pøístupný jak široké, tak i odborné
veøejnosti (uèitelé, zamìstnanci z oblasti sociální
sféry, azylových domù atd.), nabízíme také
možnost seznámení se s literaturou z oblasti
ženských práv, která v okrese Blansko až na
výjimky není dosud dostupná.
Cyklus jsme symbolicky zahájili 8. bøezna na
Mezinárodní den žen. Asi patnáct posluchaèù
a posluchaèek jsme prostøednictvím komponovaného pásma seznámili v místním cafépubu Za zrcadlem se vznikem, historií a souèastným pohledem na tento významný den
pøipomínající boj žen za jejich práva.
obce. S tím, jak se spoleènost stále více
atomizuje, pøibývá domácností jednotlivcù
i lidí opravdu osamìlých, s tím vzrùstá potøeba mezilidských kontaktù. Veøejné prostory
nejsou jenom prázdné plochy mezi budovami, ale místa, kde se lidé navzájem setkávají, jsou to obývací pokoje mìsta, kde se
odehrávají rozhovory, mimoøádné události i
každodenní lidské èinnosti. Bohatá fotografická pøíloha.
Sekce Lidská práva
P. Procházková, J. Štìtina Utøete tìlesné
šávy (G+G 2001). Silné pøíbìhy lidí dohnaných
krutostí váleèného konfliktu mimo „vlastní“
spoleènost. Autoøi se ve svých povídkách (Poprava – vìc veøejná, Vykradaèi hrobù) vyslovují k tématu vzpoury jedince proti svìtu zla,
moci a násilí. Texty poukazují také na
vztah mezi západní a islámskou civilizací.
Metaforou i mementem se Petøe Procházkové
a Jaromíru Štìtinovi stala Èeèna a osudy
tamìjších obyvatel.
P. Procházková, J. Štìtina Rošangol (G+G,
2003). Afghánské povídky Adžamal (Petra
Procházková) a Svìt podle Hobbese (Jaromír
Štìtina) jsou „reportáží“ z místa, které oba autoøi poznávali bezprostøednì nìkolik mìsícù.
Jaký je souèasný Afghánistán? Jak se žije
tamìjším rodinám, dìtem, ženám? Odpovìï
podávají autoøi v pøíbìzích dvou žen-matek.
Filip Fuchs
Z následující debaty bylo patrné, že lidé mají
potøebu se k tematice vyjadøovat a ujasòovat
si ji. Také bylo zøejmé, že mnozí mají zkreslený
názor na feminismus obecnì a že zahájení
cyklu v Boskovicích má své opodstatnìní.
Tøináctého dubna jsme pokraèovali ve
videosále kina Panorama. Lucie Jarkovská
z Gender centra pøi FSS Masarykovy univerzity
Brno nám v pøednášce nazvané Úvod do
problematiky gender vysvìtlila pro nìkteré
dosud neznámý pojem gender a dotkla se také
dnešního významu feminismu. Z živé debaty
mezi návštìvníky pøednášky, kteøí k našemu
potìšení patøili i ke starší generaci, bylo patrné,
jak je tìžké zamyslet se nad celospoleèenskými
pøedsudky a stereotypy spojenými s obrazem
muže a ženy. A pøípadnì si uvìdomit své
pøispìní k udržování tìchto stereotypù.
Na celý cyklus jsme v rámci grantového
programu mìsta Boskovice pro neziskové
organizace získali potøebné finance, a mùžeme
tak jednotlivé pøednášky realizovat pro veøejnost jako bezplatné.
A jaká budou další témata?
* 10. kvìtna - Aktivní pøístup k tìhotenství
a pøirozený porod
* 14. èervna - Historie ženského hnutí
* 13. záøí - Rovné pøíležitosti
* 11. øíjna - Gender a média
* 8. listopadu - Žena a náboženství
* 13. prosince - Domácí násilí
Petra Hynková
NESEHNUTÍ Boskovice
P.O. Box 30, 680 01 Boskovice
[email protected]
tel. 516 453 253 (9-17h)
NESEHNUTÍ Olomouc
Poèet úèastníkù naší vznikající místní skupiny
stále osciluje mezi pìti až deseti, nìkdo je aktivní
víc, nìkdo míò. Oslovujeme další lidi, snažíme
se najít nové pøíznivce.
V mìsíci bøeznu jsme spolupoøádali Den pro
Tibet, jehož hlavní organizaci v Olomouci
již desátým rokem zajišoval pan Pavel
Roško. Pomohli jsme s výrobou a roznášením plakátù, oslovili média a na akci
samotné jsme nabízeli infomateriály. Akce
zaèala pochodem pøes centrum mìsta za
úèasti asi 70 lidí, následoval program
v Èajovnì u Mloka, kde byl pøítomen
pøednášející pøímo tibetského pùvodu, který
v krátké debatì vylíèil problém své rodné
zemì. Následovalo promítnutí filmu
o dalajlamovi a hra na tibetské mísy.
Další již ryze naší akcí bylo Jarní èištìní
pøírody, které probìhlo 20. 3. v rámci mezinárodního dne Clean Up The World.
Vytipovali jsme jedno velmi zneèištìné místo
nedaleko centra mìsta a za pomoci sedmi
dobrovolníkù jsme jej za nìkolik hodin vyèistili.
Z plochy zelenì o rozloze asi 200 x 20 m
NESEHNUTÍ Pøíbram
Dochází u nás k velké zmìnì. Pøestáváme fungovat jako místní skupina, protože jsme zbyly
jen dvì - všichni se rozutekli na studia do jiných mìst a tak se nᚠstatut mìní na kontaktní místo.
Z archivu Jednoho svìta
Ve dnech 8. 3.-13. 3.2004 probìhl v Pøíbrami
festival dokumentárních filmù o lidských právech, který jsme letos nazvali Z archivu jednoho svìta. Na festivalu se podíleli Gymnázium
Pøíbram, NESEHNUTÍ Pøíbram, prostory Kinokavárna Obskura a samozøejmì Èlovìk v tísni,
spoleènost pøi ÈT. K zhlednutí byly filmy Je to
mùj život, Dalajláma - síla pravdy, Evangelium
podle Papuáncù, Ilegální pøistìhovalci - cesta
peklem, Drsné dìti a Váleèný fotograf.
Film o Dalajlámovi zároveò zahajoval naše aktivity ke Dni pro Tibet. Na Ilegální pøistìhovalce
pøijali pozvání Lubor Kysuèan z Amnesty International Brno a host pøímo z Afghánistánu, kterého domluvil Èlovìk v tísni. Po filmu následovala debata. Diskuse probìhla také následující
den po filmu Drsné dìti. Hostem byla jedna sleè-
na z Humanistického hnutí, které také uspoøádalo v prostorách gymnázia výstavu. Posledním dnem festivalu byla sobota, kdy mohli lidé
shlédnout hned dva filmy, protože odpoledne
se promítalo pro velký zájem znovu Evangelium podle Papuáncù. Celý festival konèil filmem
Váleèný fotograf spojeným s diskusí s Janem
Èulíkem z Britských listù o médiích.
Všem školám byla poslána pozvánka na filmový festival a nabídnuta možnost vybrat si film
i èas promítání v dopoledních hodinách. Ani jedna z nich bohužel neprojevila zájem, což nás
zklamalo. Pouze nìkolik studentù Gymnázia
Pøíbram, které se na pøípravách podílelo, pøišlo
podpoøit festival ve svém volném èase.
Den pro Tibet
V úterý 9. bøezna zaèal Den pro Tibet filmem
Dalajláma - síla pravdy v kinokavárnì Obskura. Poté se všichni pøíznivci Tibetu odebrali pøed
èajovnu Klub Na Zemi, pøed kterou mìlo probìhnout bubnování. Ten den zrovna nebylo
poèasí na bubnování na ulici, takže jsme naplánovaný program pøesunuli do jejích útulných
LukᚠBednaøík
NESEHNUTÍ Olomouc
Lubìnice 1, 783 46 okr. Olomouc
[email protected]
prostor. Vyvìsili jsme zde tibetskou vlajku, a asi
hodinu se z èajovny linula hudba bubnù, flétny,
rùzných chrastidel a cinkátek. Nìkteøí pøítomní
se bìhem bubnování dostali i do tranzu. Veèer
jsme se pøipojili k akci obèanského sdružení
Lungta Svìtlo pro Tandzina Deleg Rimpoccheho. Pøed èajovnou jsme zapálili svíèky ve tvaru
slova Tibet a vyrobili mandalu z fazolí a sluneènicových semínek. Poté následoval program
uvnitø – informovali jsme pøítomné o celé kauze
a celkem se nám podaøilo odeslat asi 30 pohlednic jako vyjádøení protestu proti neoprávnìnému rozsudku smrti pro Tandzina Delega
Rimpoccheho. Po celý den bylo v èajovnì možné ochutnat campu a tibetský slaný èaj. Tato
akce se velmi vydaøila a jistì se ke Dni Tibetu
pøíští rok zase pøipojíme.
Štìpánka Èížková
NESEHNUTÍ Pøíbram
Dlouhá 104, 261 01 Pøíbram 4
[email protected]
Z archivu Jednoho svìta
Den pro Tibet
NESEHNUTÍ Trutnov
V rámci pøipomínky výroèí tibetského povstání
proti èínské okupaci požádala místní skupina
NESEHNUTÍ v Trutnovì pøedstavitele mìsta
o vyvìšení tibetské vlajky na budovu radnice.
Nutno dodat, že úspìšnì, kromì toho bylo uspoøádáno malé shromáždìní jako souèást celoevropské akce Svìtlo pro Tändzin Deleg
Rinpoèheho. Na akci se bohužel podepsalo
velmi nepøíznivé poèasí, pøesto se však nìkolik lidí na místì srazu pod sochou Uffo Horna
sešlo. Po pøeètení našeho prohlášení
k pøípadu, byly zapáleny svíèky a pøedány
jsme nejrùznìjším odpadem naplnili 30(!)
igelitových pytlù.
Pevnì vìøím, že si k nám brzy najdou cestu
další zájemci a zapojí se do vzniku místní
skupiny.
pohlednice adresované pøedsedovi evropské
komise Romanu Prodimu a èínskému ministru
zahranièních vìcí. Celkem jich bylo rozdáno
více než sto, mimo jiné prostøednictvím místní
èajovny a také v rámci koncertu místních kapel, který se právì k pøíležitosti dne pro Tibet
konal v nedalekém Vrchlabí.
Už v této dobì se však objevil jeden velký
lokální problém, do jehož øešení se lidé
z trutnovského NESEHNUTÍ aktivnì zapojili.
Jedná se o projekt lyžaøského areálu v místním lesoparku, který zaèal prosazovat jeden
z trutnovských podnikatelù. V první fázi by mìla
být vybudována 450 metrù dlouhá a asi 50 metrù
široká sjezdovka se sedaèkovým vlekem
a umìlým zasnìžováním, a v další fázi pak
napøíklad i snowboardová rampa. Trutnovský
lesopark je unikátní mimo jiné i tím, že se nachází prakticky v centru mìsta, takže je schopen poskytnou prostor pro odpoèinek na èerstvém vzduchu, aniž byste museli jít nebo jet
nìkam dál. Plánované sjezdovce by muselo
„ustoupit“ nejen sto padesát vzrostlých stromù, ale i øada dalších mladých, zejména listná-
ALARM
|
11
èù. Kromì toho je celý lesopark vyhlášen pietním místem, vzhledem k tomu, že v jeho prostoru padlo v jedné zbyteèné bitvì jedné nesmyslné války více než tisíc mužù rùzných
národností, jejichž oznaèené i neoznaèené
a èasto i masové hroby se nacházejí po celém
lesoparku a jeho okolí. Dalšími slabostmi celého plánu jsou dopravní dostupnost plánovaného areálu, parkovací plochy, dostupnost inženýrských sítí a rozsáhlé terénní úpravy, které
by bylo nutno provést.
Pøesto všechno vyjádøili nìkteøí pøedstavitelé
mìsta celému zámìru otevøenou podporu
a prezentovali ji v místních i celostátních médiích. Aktivity za záchranu trutnovského lesoparku byly zahájeny sepsáním otevøeného
dopisu starostovi mìsta, který vedle dalších
zástupcù místních sdružení, neziskových organizací a evangelických církví podepsal i zá-
NESEHNUTÍ Zlín
Pøeji všem za naši místní skupinu Nesehnutých
krásné jaro!
Jídlo místo zbraní (6. února 2004)
Neubìhl ani týden po mém pøíjezdu z Nového
Zélandu, a už jsem byl opìt zapojen do èinnosti
NESEHNUTÍ, a to pøi rozdávání jídla bezdomovcùm na autobusovém nádraží ve
Zlínì.Tentokrát bylo celkem chladné poèasí,
a to nás pøimìlo k myšlence, že bychom mohli
nashromáždit teplé obleèení a podarovat jím
lidi žijící na ulici. Mluvil jsem s jedním postarším
pánem, který je již nìjakou dobu bez domova,
a ten si mi postìžoval, že tuto zimu údajnì
zemøelo jen na Zlínsku šest bezdomovcù. Podle
jeho názoru to jen ulevilo mìstským úøadùm
a hlavnì mìstské policii, ponìvadž si s nimi
nemusí dále špinit ruce. Je to paradox, ale na
mìsto Zlín se 100 000 obyvateli pøipadá pouze
jedna malá ubytovna s deseti lùžky, která má
sloužit jako doèasné zázemí lidem, kteøí se
ocitnou bez pøístøeší. Kdo zaváhá, ten…
Jídlo místo zbraní (5. bøezna 2004)
Tak jako každý mìsíc i první bøeznový pátek
jsme se sešli s našimi pøíznivci z øad
zlínských bezdomovcù. Tentokrát jsme je
obdarovali veganským pokrmem mnohým
pøipomínající zabijaèkovou polévku. Rozdali
jsme nìco kolem dvaceti porcí.
Svìtlo pro Tändzing Deleg Rinpoèheho
(7. bøezna 2004)
Pøi pøípravách letošního mezinárodního Dne
Tibetu nás oslovilo obèanské sdružení Lungta,
které naplánovalo celorepublikovou akci pod
12
|
ALARM
stupce NESEHNUTÍ. Po neurèité reakci, jíž se
dopisu ze strany vedení mìsta dostalo, následovala petice, pod kterou se za první tøi týdny
podepsalo sedmnáct set obèanù mìsta a která
dosud pokraèuje. Lidé z NESEHNUTÍ a jejich
pøíznivci z tohoto poètu nasbírali pøímo v ulicích
pøibližnì ètvrtinu.
Završením první fáze se pak stalo zasedání
mìstského zastupitelstva v pondìlí 5. dubna,
které zaèínalo pøímo v prostoru plánované sjezdovky a na nìmž mìl dotyèný podnikatel své
zámìry osvìtlovat zastupitelùm i veøejnosti.
NESEHNUTÍ jakožto v tomto ohledu nejprogresivnìjší souèást snahy o záchranu lesoparku
pøipravilo na tuto akci øadu transparentù a artefaktù vytvoøených ze starých lyží, pomocí nichž
bylo poukazováno na absurditu celého plánu.
Souèástí procházky zastupitelù se stal také pøízrak padlého vojáka, pøedstavovaný jedním
z pøíznivcù NESEHNUTÍ, který se stal pravdìpodobnì noèní mùrou onoho podnikatele a zcela jistì žádaným cílem pøítomných novináøù.
Akce se podle místních médií úèastnilo osmdesát, podle poøadatelù však spíše padesát lidí rozlièného vìku od studentù po dùchodce.
Po skonèení akce se skupinka asi patnácti lidí
operativnì pøemístila pøed budovu radnice, kde
vytrvala až do zaèátku druhé èásti zasedání
a kde se k petici pøipojovali stále noví a noví
lidé. Zastupitelstvo k žádnému závìru nakonec nedošlo, takže je pravdìpodobné, že bude
tento pøípad ještì pokraèovat… Doètete se
v dalším Alarmu.
TomᚠEichler
názvem Svìtlo pro Tändzing Deleg Rinpoèheho.
Šlo o podpùrnou akci pro èlovìka, který byl v Èínì odsouzen k trestu smrti. Díky celosvìtovému nesouhlasu se v souèasné dobì
projednává alespoò zmírnìní trestu na doživotí.
Jde o tibetského duchovního, kterého èínské
úøady obžalovaly z teroristických útokù.
Rozsudek odsoudili pøedstavitelé demokratických vlád a øada nevládních organizací
zabývajících se ochranou lidských práv.
Evropský parlament jednomyslnì schválil
rezoluci, v níž vyzval èínské úøady, aby proces
okamžitì revidovaly. Amnesty International
a organizace na podporu Tibetu podaly žádost
o nový proces a úèast nezávislých právních
zá stupcù. Více si o tomto pøípadu mùžete pøeèíst
na stránkách www.lungta.cz.
Akce byla oficiálnì naplánována na 9. bøezna,
kdy se mìli od 18:00 shromáždit lidé a zapálením svíèek projevit svùj nesouhlas s odsouzením tohoto dalšího èínského politického
vìznì. Naše místní skupina zorganizovala
vlastní akci už o dva dny døíve, ale na smyslu
celého setkáni to nic nezmìnilo. Uskuteènila se
v holešovské èajírnì u Pythona. Po pøeètení
veøejného prohlášení k pøípadu T. D. Rimpoèheho následovala meditace zamìøená na
problematiku mezilidských vztahù a veèer
uzavøelo hudební vystoupení Tomáše Èabli
se skladbami pøevzatými od Karla Kryla.
Možná se ptáte proè zrovna Kryl? Myslím si, že
myšlenky, kterými byla Krylova tvorba naplnìna,
jsou stále aktuální i dnes – tøeba právì
v souvislosti s okupací Tibetu. Tento veèer svítilo
v Holešovì 25 podpùrných svìtýlek pro T. D.
Rimpoèheho.
Jídlo místo zbraní (2. dubna 2004)
I v dubnu jsme se objevili na autobusovém
nádraží ve Zlínì a rozdávali jídlo našim sociálnì
slabším spoluobèanùm. Byl krásný jarní den,
všem chutnalo a panovala pøátelská atmosféra.
NESEHNUTÍ Trutnov
Rozmarýnova 448, 541 02 Trutnov
[email protected]
Velikonoèní brigáda v lese (12. dubna 2004)
Stejnì tak jako minulý rok jsme se i letos domluvili,
že strávíme velikonoèní pondìlí nìjakou užiteènou
aktivitou namísto obžerství - jak bývá v dnešní
spoleènosti èastým zvykem. Z krásného bukového lesa jsme odstranili zarezlý ostnatý drát,
který kdysi plnil funkci hranice území, pøièemž se
o nìj mrzaèila lesní zvìø a vrùstal do okolních
stromù. Pøi této práci jsme strávili celý den
v krásném lesním prostøedí. Obdobných míst se
nachází v lesích mnoho, a proto plánujeme, že
v této èinnosti budeme pokraèovat i do budoucna.
Plánujeme
Na 22. dubna jsme naplánovali Den Zemì, který
se tradiènì koná na zlínském námìstí v rámci
ekojarmarku. O tom, jak dopadl, si mùžete
pøeèíst na jiném místì v tomto èísle Alarmu.
Pøíští akci Jídlo místo zbraní bychom rádi doplnili
antimilitaristickou výstavou a na zaèátek mìsíce
èervna plánujeme již 5. roèník Slavností pøírody.
Za NESEHNUTÍ Zlín s úctou ke všemu živému
Filip Vanìk
NESEHNUTÍ Zlín
3.kvìtna 735, 763 12 Vizovice
tel. 737 85 44 66
Výstøižky
z tisku
ALARM
| 13
14
| ALARM
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ
NOVINKY
* „ABC feminismu“ Nejnovìjší publikace NESEHNUTÍ - Vybrané texty reflektují nejvýznamnìjší souèasná
témata feministického hnutí, jakými jsou postavení ženy
v rodinì, rovné pøíležitosti v zamìstnání, postoj spoleènosti k ženskému tìlu a ženské sexualitì, domácí
násilí nebo obchod se ženami. Dále pøináší vysvìtlení
problematiky genderové nerovnosti ve spoleènosti
a v jazyce a souhrnný pøehled historie ženského hnutí.
Autorkami textù jsou významné pøedstavitelky ženského hnutí v Èeské republice. Cena 120 Kè.
* Tibetská vlajka Vlajka svobodného Tibetu v jeho
národních barvách, rozmìry 90x140 cm. Cena 280 Kè
* Pøemysl Mácha „Plamínek v horách, požár v nížine“ (Doplnìk 2003) Historie indiánského povstání
v Chiapasu - kronika povstání, jeho pøíèin a souvislostí
a také jeho materiálních, sociálních a morálních
dùsledkù. Cena 168 Kè
* Janet Biehl „Pozvání do sociální ekologie“
(Subverze 2003) Další práce od autorky známé knihy
Ekofašismus – Pouèení z nìmecké zkušenosti.
Pozvání do sociální ekologie se snaží o promyšlenou
radikální kritiku souèasných sociálních, politických
a anti-ekologických trendù, o rekonstrukèní, ekologický, komunitární a etický pøístup ke spoleènosti.
Cena 25 Kè
* Car Busters è. 17 a è. 18 Vizuálnì pøitažlivý èasopis
„vymítaèù aut“ upozoròující èasto i humornou formou
na odvrácenou tváø automobilismu (více na
www.carbusters.org) - v angliètinì. Cena 35 Kè
* PØÍMÁ CESTA è. 5 Nové èíslo èasopisu Feministické
skupiny 8. bøezna s podtitulem Muži v patriarchátu - Role
otce v prvních letech života, Ideologie podøízenosti,
Výchova chlapcù a její vliv na partnerské vztahy atd. Cena
25 Kè
* AMARO GENDALOS è.10 a è.11 Zajímavý a velmi
ètivý èasopis o tzv. romské problematice, který se
nevyhýbá øadì kontroverzních témat, a už jde o rasismus
nebo o vládní politiku k romské menšinì. Cena 17 Kè
* Trièko antimilitaristické kampanì NESEHNUTÍ
zakoupením trièka mùžete propagovat nejen aktivity
naší kampanì, ale navíc jí podpoøíte i finanènì a získáte
vkusný odìv vhodný takøka pro všechny pøíležitosti.
Trièka jsou s potiskem vepøedu, bavlnìná, ve
velikostech S, M, L, XL,XXL, v barvì èervené, modré,
oranzové, okrové. Cena 200 Kè
Motiv vypadá takto, na rukávu je navíc logo
NESEHNUTÍ:
ÈASOPISY
* MYŠ MAŠ GAZETA è. 19 a è. 21 - „kulturní obšastník
o všelièems“. V è.19 reportហze zasedání MMF/SB v Praze,
cestopisy, básnièky, recenze atd. è. 21 má jako hlavní téma
ekofeminismus a gender, dále squat ve Støešovicích,
squatting v ÈR, opìt básnièky, cestopisy, recenze atd. Cena
10 Kè (SLEVA!)
* SEDMÁ GENERACE è. 6 èíslo vìnované speciálnì tématu
hypermarketù. Uvnitø: Jak regulovat hypermarkety, Od malých
prodejen k hypermarketùm, Vztah hypermarketù k zamìstnancùm atd. Cena 29 Kè
* EXISTENCE è. 13 a 14 Anarchistická revue, vždy okolo
40 stran A4, dvoubarevná obálka. Obsahuje vìtšinou
teoretické èlánky o anarchismu, èlánky o ekonomické
globalizaci a boji proti ní atd. , èíslo 13 má za ústøední téma
militarismus, è. 14 téma „Anarchie v praxi“ Cena è. 13 je
25 Kè a è. 14 je 28 Kè
* PØES PRÁH è. 3 „Èasopis pro ochranu rodièù, dìtí
a pøírody ve mìstì“. Èasopis Hnutí Pražské matky, z
obsahu: lokální zprávy, Mýty o èeské škole, Jezdit a
nezabíjet? atd. Zdarma
* TIBETSKÉ LISTY è. 7, 8, 9, 10 Obèasník o vìcech
tibetských. Jediná tištìná publikace s èerstvými
informacemi o Tibetu, jeho historii a kultuøe. Obsahuje
rozhovory se zajímavými lidmi, kteøí se Tibetem zabývají,
pøeklady z jinak nedostupných zahranièních materiálù,
reportáže dokumentující porušování lidských práv aj.
Zdarma
* TIBETSKÉ LISTY è. 13-14 - z èlánkù: výpovìï
politického vìznì, cesta do Potaly, akce Vlajka pro Tibet
atd. Cena 5 Kè
* ZPRAVODAJ OHZ è. 1, 2, 4, 5, 6 barevný informaèní
èasopis spolku Ochránci hospodáøských zvíøat. Syrová
fakta o týrání zvíøat pro masný prùmysl, vivisekci, zábavu
atd. Zdarma
BROŽURY A KN͎KY
* Petra Procházková „Aluminiová královna“ Kniha
s podtitulem Rusko – èeèenská válka oèima žen pøináší
šest rozhovorù známé váleèné zpravodajky se ženami,
které prožily ruskou agresi v Èeèensku. Cena 159 Kè
* „O hypermarketech veøejnì“ Sborník, sestávající
se z pøíspìvkù celkem 15ti autorù, nìkolika odborných
pøíloh a barevné fotografické pøílohy. Sborník je
kompilací jak teoretických èlánkù od odborníkù v oboru,
které vám poskytnou øadu postøehù a faktù k tématu, tak
i pøíspìvkù „aktivistických“ od zástupcù obèanských
sdružení jako Dìti Zemì, sdružení Calla ad. Pøíspìvek
pøedsedy Odborové svazu pracovníkù obchodu vám
zase osvìtlí praktiky obchodních øetìzcù v oblasti
práva pracovního. Sborník obsahuje i literární dílko
Michala Hvoreckého popisující otvírání nového
hypermarketu. Vìøíme, že naše publikace vám, kteøí se
chcete další expanzi hyper- a super-marketù postavit,
poskytne cenné informace pro vaši aktivitu. Cena 49
Kè
* „Pravda oTibetu“ Fakta a svìdectví o èínské okupaci
Tibetu. Cena 65 Kè
* „Stopping The Torture Trade“ Obsáhlá brožura
Amnesty International v angliètinì o obchodu
s policejní technikou, zneužívanou nedemokratickými
režimy k muèení. Pouta, elektrické obušky, slzné
plyny... z pohledu tìch, na kterých byly jejich úèinky
vyzkoušeny. Spousta fotografií. Cena 30 Kè
* Charles Patterson „Vìèná Treblinka“ (Práh)
Rozsáhlá publikace s podtitulem Ve vztahu ke
zvíøatùm jsme všichni nacisté. Charles Paterson ve
své knize ukazuje, že krutosti páchané na bezbranných mimolidských stvoøeních jsou pøedzvìstí
zloèinù vùèi lidem samým a že zotroèení a zabíjení
zvíøat je koøenem všemožného zla a násilí – otroctví,
rasismu, genocid, pogromù a mnohých jiných krutostí.
Kniha, která nás nejen donutí k vážnému zamyšlení
nad utrpením milionù bezbranných tvorù, ale pøináší
také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Cena
220 Kè
* „Vývoz živých zvíøat - krutý a bezcitný obchod,
který musí být ukonèen“ Barevná publikace Spoleènosti
pro zvíøata upozoròující na šokující téma transportù
hospodáøských zvíøat. Cena 5 Kè
* „Zavírání dveøí“ padesátstránková publikace
o náboženských represích èínské vlády v okupovaném
Tibetu. Cena 45 Kè
* „O zelí a panstvu“ Obrázková kniha o genetickém
inženýrství. Cena 50 Kè
* Richard Douthwaite „Ekológia peòazí“ (diveRzita)
Kniha známého kritika ekonomické globalizace vás
seznámí s vývojem a souèasným fungováním tohoto
smìnného prostøedku, který zdaleka není neutrálním
a pøipomene problémy, které jeho používáním vznikají. Cena
50 Kè
* Život není na prodej (Gaia) Sborník pøíspìvkù ze
stejnojmenného semináøe, který probìhl bìhem
zasedání MMF a WB v Praze. O dopadu ekonomické
globalizace na ženy, dìti a pøírodu. Dvojjazyènì èesky a anglicky se spoustou fotografií. Cena 58 Kè
OSTATNÍ
* Pohlednice „Proti legalizaci policejního násilí“
plnobarevná Cena 7 Kè
* Videokazeta „Obchod se psy a koèkami v Jižní
Koreji“ V Jižní Koreji jsou roènì zabity asi 2 miliony psù.
Odhady utýraných koèek se rùzní. To vše i pøes
jihokorejské zákony, které toto poèínání zakazují. Tento
dokument pøibližuje pozadí tìchto krutých praktik a ptá se
po oprávnìnosti poukazování na „dávné kulturní tradice“.
Cena 120 Kè
* Samolepka „Stop reklamním materiálùm“ na vaši
schránku Cena 2Kè
* Samolepka „Svobodu Tibetu!“ Barevná benefièní
samolepka s tibetskou vlajkou a citovaným nápisem.
Cena 10 Kè
* Videokazeta „Dalajlama v Praze“ – Etika pro pøíští
tisíciletí videokazeta, pøednáška ze Sportovní haly na
podzim 2000. Cena 190 Kè
* Trièko „Den bez aut“ (èerné, modré nebo zelené
s dvoubarevným - bíloèerveným - A3 potiskem vepøedu,
logem NESEHNUTÍ a Hlasu Zemì na rukávu, velikosti L,
XL a XXL) Cena 150 Kè
FEMINISTICKÁ DISTRIBUCE
* ŽENSKÁ PRÁVA JSOU LIDSKÁ PRÁVA Sborník
pøednášek ze stejnojmenného cyklu semináøù s texty
o feministických vlnách, násilí na ženách, jiných
modelech mužství a rodiny, ekofeminismu, mýtu krásy
a dalších tématech. Cena 49 Kè (POSLEDNÍCH PÁR
KUSÙ!)
* Eve Ensler „VAGINA MONOLOGY“ (Pragma)
Exkurze do poslední neprobádané oblasti, oslava
ženské sexuality. Hra, která inspirovala dynamické hnutí
V-Day, jehož cílem je skoncovat s násilím na ženách.
Cena 165 Kè
* Carol Pateman „SEXUÁLNA ZMLUVA“ Kritika
specificky moderní formy patriarchátu a dùležitých
politických institucí – obèanství, zamìstnání, manželství,
vèetnì liberalistických koncepcí jednotlivce. Cena 200
Kè
* MOŽNOS VO¼BY. ASPEKTY PRÁV A ZODPOVEDNOSTI Sborník èlánkù na téma reprodukèní
svobody v kontextu lidských práv a obrazù ženskosti a
mateøství. Cena 150 Kè
* PIATA ŽENA. ASPEKTY NÁSILIA PÁCHANÉHO NA
ŽENÁCH Sborník textù mapujících komplexnì
problematiku násilí na ženách – od pohledu práva,
psychologie, medicíny, pøes osobní pøíbìhy až po pomocné
organizace a závazné dokumenty. Cena 150 Kè
* HLASY ŽIEN. ASPEKTY ŽENSKEJ POLITIKY Tøetí
z øady nových sborníkù je jakousi souhrnnou
feministickou èítankou, která na èeském a slovenském
trhu dlouho chybìla. Studie, èlánky, rozhovory
k historii, úspìchùm a dùvodùm feministického boje,
vèetnì nejsouèasnìjších témat. Cena 150 Kè
* G. Braun, D. Wolters „PROTI SEXUÁLNEMU
ZNEUŽÍVANIU DIEVÈATA A CHLAPCOV“ Pøíruèka o
sexuálním zneužívání dìtí a jeho prevenci. Cena 25 Kè
* Jana Juráòová „IBA BABA“ Buøièské ètení pro mladší
sestry a kamarádky, o tøináctileté Sojce, která odmítá
pøedstavu ženskosti vnucovanou rodièi, uèiteli a okolím.
Cena 69 Kè
* Marta Tikkanen „MUŽOV NEMOŽNO ZNÁSILNIT“
Znásilnìná obì se rozhodne bojovat proti pachateli
stejnými prostøedky. Cena 109 Kè
* Nina Sadur „TOTÁLNE ZAKÁZANɓ Fantaskní prózy
o slabosti dnešního èlovìka, který se odtrhl od své
pøirozené podstaty. Cena 99 Kè
* Silvia Lispuchová „EŠTE“ „‚Èo si mi to urobila‘,
monotónne bedákal muž, ale ona už ho nevnímala.
Nedoèkavo otvorila odchýlené dvere a vypadla do tmy.“
Cena 79 Kè
* Marta Tikkanen „PRÍBEH LÁSKY STOROÈIA“
Zpovìdi manželky alkoholika. Cena 70 Kè
* Nina Sadur „ÈUDNÁ ŽENSKÁ A INÉ HRY“ Sedm
èudných her ze souèasné ruské produkce. Cena 70 Kè
* Jaroslava Blažková „...AKO Z GRATULAÈNEJ
KARTY“ Necenzurované vydání kdysi problematických
povídek slovenské autorky. Cena 90 Kè
* Feministický èasopis ASPEKT - Násilie II. (70 Kè).
* Feministický obèasník POTMÌCHU - téma Žena,
práce, zamìstnání. Cena 10 Kè
Uvedené ceny jsou bez poštovného! O kalkulaci pøesné
èástky nám prosím napište.
Zpravodaj
pro
sympatizanty
a sympatizantky NESEHNUTÍ. Je
zasílán zdarma všem, kdo nám doruèí
10 Kè známku.
Uzávìrka dalšího èísla je 31.8. 2004.
Sazba: Filip Fuchs
Kontakt:
NESEHNUTÍ Brno
Údolní 44
602 00 Brno
tel./fax: 543 24 53 42
e-mail: [email protected]
http://nesehnuti.ecn.cz
vytištìno na recyklovaném papíøe
ALARM
|
15
Vyplòte prosím pøiloženou návratku
dobrovolníka/dobrovolnice
sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ
(v elektronické podobì také
na http://nesehnuti.ecn.cz)
ZAPOJTE SE
PODPOØTE NÁS
Nezávislé sociálnì ekologické hnutí - NESEHNUTÍ vzniklo na podzim 1997 v Brnì s cílem aktivnì
napomoci øešení problémù v oblasti lidských práv a životního prostøedí. Dùležitá je pro nás každá
pomoc - od šíøení informaèních materiálù až po práci na konkrétních kampaních. Neménì dùležitá je
i vaše finanèní podpora, která nám umožní realizaci øady významných aktivit. Jsou-li vám aktivity
NESEHNUTÍ sympatické, uvítáme vᚠpøíspìvek na Transparentní úèet NESEHNUTÍ Brno
vedený u eBanky, èíslo úètu: 1190794001/2400.
16
|
ALARM

Podobné dokumenty

Koncert pro Vaška Tašku měl nebývalou účast a úspěch

Koncert pro Vaška Tašku měl nebývalou účast a úspěch brzy podívat na pomníèek, který bude umístìn v lesíku vedle obøadní sínì na mìstském høbitovì. Doufejme, že to není naposled. Chceme pochválit i podìkovat obèanùm mìsta, kteøí pøispìli bohulibému z...

Více

7-8/2013 - Městský Obvod Michálkovice

7-8/2013 - Městský Obvod Michálkovice pøes 700 tis. Kè. Nejinak tomu bylo i v pøípadì ostatních mìstských obvodù, a proto bylo nutno nahradit tento výpadek tak, že mìsto èást svých pøíjmù ze zdanìní hazardu rozdìlilo mìstským obvodùm. ...

Více

athem našeho umírajícího dne

athem našeho umírajícího dne Není tedy divu, že zjev Rainera Marii Rilka (1875–1926) a sláva, kterou si vydobyl ve světě, zapůsobila na pražskou literární scénu jako blesk z čistého nebe. Původem byl Rilke Pražan, i jeho první...

Více

Výroční zpráva 2003

Výroční zpráva 2003 probíhá obèanská válka, v zemích, kde se vlády dopouštìjí státního teroru vùèi svým obèanùm a v zemích které slouží coby pøekladištì zbraní pro dodávky jiným nedemokratickým režimùm èi teroristický...

Více

VN 4/2015 - Město Vizovice

VN 4/2015 - Město Vizovice nebo pouze velmi málo. Abych uvedl pøíklad tìchto principù, tak než zvedat ruku pro opravu již existujícího chodníku, radìji hlasujeme pro vybudování chodníku tam, kde dosud žádný není. To, že se "...

Více

2009 podzim - Dobré divadlo dětem

2009 podzim - Dobré divadlo dětem V  tom výètu umìleckých oborù, v  nichž se vedle dospìlých angažují také dìti, je jedna výjimka, o níž se já osobnì domnívám, že je pro dìti nevhodná, a to je spoleèenský tanec. V tomto oboru nejse...

Více

Kovák č. 6/2015 - Odborový svaz KOVO

Kovák č. 6/2015 - Odborový svaz KOVO se strháváním èlenského pøíspìvku mzdovou úètárnou. Skuteèností také je, že nìkteøí zamìstnavatelé by tyto odvody pøíspìvkù mohli odmítat provádìt právì z dùvodu, že už k tomu nejsou smluvnì vázáni...

Více