HL03-2013 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XXI.  číslo 3
SIMONA BAUMRTOVÁ
Nejlepší česká plavkyně navštívila DNT
Milí čtenáři,
navzdory letnímu počasí a času
dovolených panují v Severočeských
dolech neletně nabité týdny. A zda‑
leka se to netýká jen nepřetržitých
provozů na obou těžebních lokali‑
tách. Na přelomu června a července
v souvislosti s fúzemi dceřiných spo‑
lečností proběhly důležité personální
přesuny v rámci skupiny SD. Letní
termín měla také plánovaná generál‑
ní prověrka Českého báňského úřa‑
du na DNT. Na tamním prvním skrýv‑
kovém řezu i přes vysoké teploty
úspěšně pokračuje oprava havaro‑
vaného rýpadla SchRs 1 550/K 109.
Pěkné letní počasí přímo vybízí k ex‑
kurzi do důlního provozu a na rekul‑
tivace, které jsou v tomto ročním ob‑
dobí nejatraktivnější. Přivítali jsme na
DNT i DB řadu vzácných hostů jako
krajského hejtmana Oldřicha Bu‑
beníčka, guvernéra ČNB Miroslava
Singera, či talentovanou olympijskou
naději – chomutovskou plavkyni Si‑
monu Baumrtovou. To vše najdete
v aktuálním vydání Hornických listů.
K létu našich zaměstnanců patří
také intenzivní využití volného času
nejrůznějšími outdoorovými aktivi‑
tami. Co všechno dává sport Petrovi
Kirschovi, zjistíte v rubrice Profil. Rádi
informujeme o výborných výsledcích
cyklistického týmu SD v prestižním
závodě kolem hnědouhelných povr‑
chových dolů a po nové jezerní kraji‑
ně v Sasku. Pokud ještě nevíte, kam
se vydáte letos na dovolenou či výlet,
možná vás inspirují články o krásách
Českého Švýcarska, nebo o cestě
pracovníků SD do Itálie.
Letní vydání Hornických listů ob‑
sahuje tradičně přílohu Severočes‑
ké listy – léto 2013. Pevně věřím, že
i když jsou vydávány především pro
občany měst a obcí sousedících
s našimi provozy na Bílinsku a Tuši‑
micku, nabídnou dobré čtení i vám.
Krásné léto!
Tomáš Vrba
obsah
slovo ředitele
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
v lednu příštího roku si společně připomeneme 20 let od
vzniku společnosti SD. Jako zaměstnanci skupiny Severo‑
české doly si jistě všichni dobře uvědomujeme, že pro další
vývoj, a tím i pro základní přístup k zaměstnanosti, je ne‑
smírně důležité, že obě naše těžební lokality – DNT a DB –
disponují platným povolením hornické činnosti do roku 2029,
respektive 2030. Uvažované počty zaměstnanců v jednot‑
livých obdobích pak budou navazovat na očekávané těžby.
3 slovo ředitele
Josef Molek
strana 7
4 aktuality
Fúze a personální změny ve skupině SD
Generální prověrka ČBÚ na DNT
Permon už na DNT zůstane
Úpravna důlních vod Emerán v DB
je připravena na větší výkony
Oprava kulové dráhy rýpadla
SchRs 1 320/K 110 na DNT
Hasiči z DNT pomáhali lidem
postiženým povodněmi
V nejbližších letech předpokládá skupina Severočeské
doly udržení zaměstnanosti na současné úrovni – souhrnné
číslo představuje zhruba 5 200 zaměstnanců. Proces racio‑
nalizace se netýká pouze zaměstnanosti, ale i jiných oblastí
práce s lidskými zdroji. Musíme se například zabývat věko‑
vou strukturou: průměrný věk našich zaměstnanců přesahu‑
je 46 roků a každoročně jich odchází do starobního důchodu
zhruba 100, a to převážně z dělnických pozic. Realizujeme
řadu opatření v oblasti podpory vzdělávání zaměstnanců.
Trvale je motivujeme ke zvyšování či udržení odborné kvalifi‑
kace a hodně do této oblasti investujeme. Je obecným pra‑
vidlem, že kvalifikovaný zaměstnanec má větší šanci získat
práci, pokud se jeho pracoviště dotknou organizační změny.
10 hlavní téma
Povolení hornické činnosti pro DNT do roku 2029
12 profil
Petr Kirsch
strana 14
14 svět dolů
Oprava havarovaného rýpadla
SchRs 1 550/K 109
Hejtman Ústeckého kraje fáral na DNT
Zařízení na potlačení exploze ve filtrační soustavě
a potrubních systémech pro odsávání prachu
na DNT – ÚDUT
Letní návštěva Simony Baumrtové na DNT
Proč to ti archeologové dělají?
Laboratoře OŘKJ v Tušimicích
rozšířily svou akreditaci
Za dobu své existence prošla společnost řadou restruk‑
turalizačních fází. Dovolte mi proto připomenout, jak proces
restrukturalizace probíhal. První fáze (1994–1997) se za‑
měřila na vnitřní racionalizační procesy a činnosti, zatímco
druhá fáze (1998–2002) znamenala především vyčleňování
činností do dceřiných společností. A od roku 2003 probíhala
třetí fáze ve znamení změn organizační struktury a zavedení
procesního řízení. Proces změn organizační struktury pokra‑
čuje dodnes. Je to logické, neboť měnící se podmínky a po‑
žadavky trhu vyžadují, aby společnost trvale na tento vývoj
reagovala. Cílem změn je udržení konkurenceschopnosti.
25 z odborů
Povodně a pomoc postiženým lidem i přírodě
Oslavy MDD 2013
strana 16
26 hornické tradice
Evropské dny horníků a hutníků
27 jubilanti
Jiří Jelínek
28 informace
Noví báňští inženýři a bakaláři promovali v Mostě
30 tip na výlet
Národní park České Švýcarsko
strana 20
31 sport
Horníci ze Severočeských dolů
v cyklistickém závodě Neuseenclassics
Proces racionalizace a změn organizační
struktury ve skupině SD pokračuje. Cílem
je udržení konkurenceschopnosti v reakci
na měnící se podmínky a požadavky trhu.
Klíčová je podpora ze strany zaměstnanců
při otevřeně vedeném sociálním dialogu.
HORNICKÉ listy 3/2013
časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy,
Budovatelů 2830, 434 01 Most, e‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové:
Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba.
Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2013: 23. 7. 2013
UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2013: 6. 9. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s.
V tomto čísle Hornických listů se dočtete mimo jiné o do‑
končených fúzích dceřiných společností PRODECO, a.s.
s SD – 1. strojírenskou, a.s. a SD – Autodoprava, a.s.
s SD – Rekultivace, a.s. i o novém personálním složení ve‑
dení jednotlivých dceřiných společností. K 1. srpnu 2013
pak bude činnost středisek důlní a doplňkové mechanizace
a ropného hospodářství vyčleněna do dceřiné společnos‑
ti SD – Autodoprava, a.s. Zaměstnanci budou převedeni
v souladu s příslušným ustanovením Zákoníku práce, vel‑
mi zjednodušeně lze říci, že jejich pracovní smlouvu přebírá
nový zaměstnavatel SD – Autodoprava, a.s.
Pro proces změn je vždy klíčová podpora zaměstnanců.
Bez spolehlivých kolegů s odpovědným přístupem k práci to
nikdy a nikde nefunguje. Proto je také důležité znát cestu, po
které skupina Severočeské doly směřuje, potkávat se a dis‑
kutovat. Otevřený sociální dialog a zaměstnaneckou a soci‑
ální politiku klade společnost do čela svých priorit.
Zdař Bůh!
Josef Molek
personální ředitel
2/3
editorial
FÚZE A PERSONÁLNÍ ZMĚNY VE SKUPINĚ SD
Vedení společnosti Severočeské doly a.s. rozhodlo o fúzích dceřiných společností, které se uskutečnily 1. července
letošního roku. Tento restrukturalizační krok směřuje ke zvýšení efektivity a vybudování ekonomicky silných
subjektů ve skupině SD. Fúze přinesly samozřejmě i některé personální přesuny v managementu. Změna se
dotkla i představenstva SD a.s., které má od 1. července jen šest členů a pracuje ve složení: Ivan Lapin, předseda
představenstva; Jiří Postolka, místopředseda představenstva, členové představenstva – Vladimír Budinský,
Jan Kalina, Jiří Neruda a Jiří Zahradník. Od 11. července nahradil nový technický ředitel SD Pavel Kresan ve funkci
Miroslava Eise, který přešel na pozici generálního ředitele dceřiné společnosti SD – Kolejová doprava, a.s.
Pavel Kresan (*1963)
technický ředitel SD
Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, absolvoval řadu mezinárodních kurzů
a stáží. Ve Skupině ČEZ pracuje od roku 1988. Zastával různé manažerské pozice,
naposledy působil jako vedoucí útvaru technologie strojní a stavební v Jaderné
elektrárně Dukovany. Zúčastnil se také řady mezinárodních misí souvisejících s ja‑
dernou energetikou. V Severočeských dolech pracoval od 1. dubna 2013 na pozici
manažera útvaru investic.
Fúze dceřiných
společností
K 1. červenci došlo k fúzi
společnosti PRODECO, a.s.
a SD – 1. strojírenská, a.s.,
kde nástupnickým subjektem
je PRODECO, a.s.
SD – Autodoprava, a.s. se stala
nástupnickou společností
ze sloučení SD – Autodoprava, a.s.
a SD – Rekultivace, a.s.
Fúze formou sloučení nemají vliv na
rozsah činností fúzovaných společnos‑
tí, neboť budou dál prováděny v rámci
nové organizační struktury nástupnic‑
kých společností.
Restrukturalizace skupiny SD, kdy
došlo ke sloučení dceřiných společnos‑
tí s podobnými a často překrývajícími
se předměty podnikání, přispěje k vy‑
tvoření ekonomicky silných subjektů
s výrazným postavením na trhu, s efek‑
tivním řízením a jednotností nastavení
jednotlivých procesů, sdílením zdrojů
a podpůrných služeb. Nezanedbatelné
bude také snížení nákladů na správu.
František Maroušek (*1956)
předseda představenstva
a generální ředitel Prodeco, a.s.
Absolvent Vysoké školy strojní a elek‑
trotechnické v Plzni, Polytechnického
institutu v Kyjevě a postgraduálního stu‑
dia na VŠB – TU v Ostravě. Od roku 1981
působil na DNT, kde mimo jiné zastával
pozici vedoucího výroby a techniky na
ZDTP. V roce 2002 přešel do dceřiné
společnosti SD – Kolejová doprava, a.s.,
kde byl od roku 2004 předsedou před‑
stavenstva a ředitelem. Od 1. července
2013 byl ustanoven generálním ředite‑
lem společnosti Prodeco, a.s. a před‑
sedou čtyřčlenného představenstva,
ve kterém s ním zasedají: Josef Böhm,
místopředseda představenstva a ředitel
úseku Správa; Pavel Sluka, člen před‑
stavenstva a ředitel úseku Výroba a Jo‑
sef Zetek, člen představenstva a ředitel
úseku Obchod a inženýring.
Tomáš Sedláček (*1970)
a generální ředitel
SD – Autodoprava, a.s.
Vystudoval Vysokou školu ekonomie
a managementu v Praze. Před přícho‑
dem do Skupiny ČEZ pracoval osm let
ve vedení společnosti Staropramen, kde
zastával různé manažerské pozice. Ve
Skupině ČEZ působí od roku 2005, a to
ve funkci ředitele úseku Dopravní služby
a jednatele společnosti ČEZ Korporátní
služby, s.r.o. Od 1. července 2013 byl
ustanoven generálním ředitelem spo‑
lečnosti SD – Autodoprava, a.s. a před‑
sedou čtyřčlenného představenstva, ve
kterém s ním zasedají: Petr Krob, místo‑
předseda představenstva a ředitel úseku
Správa; Arnošt Mimra, člen představen‑
stva a ředitel úseku Autodoprava a Milan
Neuman, člen představenstva a ředitel
úseku Mechanizace a rekultivace.
Miroslav Eis (*1957)
a generální ředitel
SD – Kolejová doprava, a.s.
V hornictví se pohybuje více než třicet
let. Po absolvování Fakulty hornicko-ge‑
ologické VŠB – TU v Ostravě zastával na
DNT řadu řídících funkcí, mimo jiné ve‑
doucího odboru řízení výroby a výrobně
technického náměstka. Od roku 1996
byl ředitelem DNT, od roku 2003 pak
technickým ředitelem a od roku 2006
i členem představenstva SD a.s. Od
11. července 2013 byl ustanoven gene‑
rálním ředitelem SD – Kolejová doprava,
a.s., jejíž představenstvo má složení: Mi‑
roslav Eis, předseda představenstva; Jiří
Kynčil, místopředseda představenstva
a ředitel úseku Správa; Vilém Lerach,
člen představenstva a ředitel úseku Do‑
prava a Aleš Schilberger, člen předsta‑
venstva a ředitel úseku Provoz.
PRODECO, a.s., tradiční dodavatel
velkostrojů a mechanizace povrchové
těžby, získalo sloučením s SD – 1. stro‑
jírenskou, a.s. příslušné výrobní kapa‑
city a bude tak schopné kromě vlastní
inženýrské činnosti a zpracování pro‑
jektových dokumentací poskytovat
komplexní dodávky s výrazně menší
potřebou subdodavatelů. Lze předpo‑
kládat, že posílí své postavení také na
externích trzích.
SD – Autodoprava, a.s. už v minulosti
významně kooperovala s SD – Rekul‑
tivace, a.s., například při zajišťování
přepravních výkonů u technických
rekultivací na obou těžebních lokali‑
tách. Jako nástupnická společnost je
SD – Autodoprava, a.s. jednotným po‑
skytovatelem přepravních služeb pro
celou skupinu.
Všichni zaměstnanci zanikajících
společností se dnem zápisu fúze do
obchodního rejstříku stali zaměstnanci
nástupnických společností.
Generální prověrka ČBÚ potvrdila
bezpečně a odborně vedenou
hornickou činnost na DNT
Ve dnech 20. až 28. června uskutečnil na DNT Český báňský
úřad generální prověrku zaměřenou na komplexní kontrolu
týkající se nejen úrovně bezpečnosti práce, ale také dodržování
podmínek povolení hornické činnosti, stavu strojního a elektro
zařízení, zpracování důlně měřické dokumentace, či míry
seznámení zaměstnanců s havarijním plánem. DNT prokázaly,
že jsou moderním hnědouhelným lomem s profesionálním týmem
pracovníků. Během zevrubné kontroly ze strany několika pracovních
skupin nebyly totiž zaznamenány žádné vážné nedostatky.
Generální prověrku vedl Alexander
Hykel, zástupce ředitele I. odboru
ČBÚ. Přítomni byli také představite‑
lé OBÚ v Mostě, Krajské hygienické
stanice Ústeckého kraje a inspektor
bezpečnosti práce Severočeského
sdružení odborových organizací důl‑
ního průmyslu; doplňovali je v celkem
pěti odborných skupinách příslušní
pracovníci DNT a Správy a.s. Garanty
prověrky za SD byli výrobní ředitel Jiří
Neruda, závodní lomů Milan Novotný
a ředitel pro výrobu DNT Pavel Smata‑
na. Nedílnou součástí hloubkové kont‑
roly byly inspekční prohlídky pracovišť
a zařízení. Četnost těchto komplex‑
ních kontrol ze strany státní báňské
správy je dána rizikovostí a velikostí
provozu. Velké těžební organizace se
prověřují zhruba jednou za čtyři roky.
Pozitivní výsledek aktuální prověrky,
kdy nebyl shledán žádný závažný ne‑
dostatek či závada, stvrdil, že opatře‑
ní realizovaná k efektivní a bezpečné
těžbě uhlí byla správná.
text a foto: Tomáš Vrba
Permon na DNT už zůstane
Prestižní cenu za vynikající výsled‑
ky v oblasti bezpečnosti práce získa‑
ly DNT už třikrát (2008, 2009 a 2011).
Ocenění v podobě plastiky z dílny
akademického sochaře Michala Mo‑
ravce je putovní, tj. vždy jen na rok pro
vítěze aktuálního ročníku. Třetí získání
Permona opravňuje Severočeské doly
nechat si vyrobit repliku putovní soš‑
ky do trvalého držení – této možnosti
bylo využito. Nový symbol převzal od
předsedy ČBÚ Iva Pěgřímka generál‑
ní ředitel SD Ivan Lapin. Permon bude
umístěn ve vestibulu DNT, aby podle
tradované pověsti dál pomáhal zdej‑
ším horníkům.
4/5
aktuality
aktuality
Ročenky DB a DNT
Exkurzi na Dolech Bílina zařadili do
svého programu v České republice
členové výboru pro technický výzkum
Evropské asociace uhelného průmyslu
EURACOAL. Prostřednictvím Zaměst‑
navatelského svazu důlního a naftové‑
ho průmyslu ČR zastupuje Severočes‑
ké doly v EURACOAL ředitel strategie
a komunikace Vladimír Budinský, který
byl také spolu s Ivanem Bílým, vedou‑
cím oddělení přípravy výroby DB, prů‑
vodcem odborně fundovaných hostů.
Ústředním tématem diskuse během pro‑
hlídky Dolů Bílina byly otázky týkající se
podílu a úlohy uhlí v energetickém mixu
v ČR a v Evropě. EURACOAL zastřešuje
evropský uhelný průmysl a má 35 členů
z 20 zemí. Hlavním cílem asociace je
posilování významu uhlí pro bezpečnost
energetických dodávek v EU.
Úpravna důlních vod Emerán v DB
je připravena na větší výkony
Rozsáhlá investiční akce Zkapacitnění úpravny důlních vod Emerán byla dokončena v plánovaném termínu 28. června. Zařízení sloužící k čištění důlních vod
z lomu Bílina prošlo důkladnou modernizací a rozšířením, takže je nyní schopné pracovat s průtokem v množství až 500 l/s, s možností odděleného čištění
důlní vody s obsahem nerozpustných látek a manganu. Nyní zde probíhá dvouměsíční zkušební provoz. Stavba byla zahájena v dubnu loňského roku a dodavatelem bylo sdružení dceřiných společností PRODECO a SD – Rekultivace.
Euracoal v DB
19. výstava minerálů v Klášterci
OPRAVA KULOVÉ
DRÁHY RÝPADLA
SchRs 1 320/K 110
NA DNT
Stalo se už tradicí, že vždy na jaře
zahájí výstavu minerálů ze severočeské
hnědouhelné pánve slavnostní vernisáž.
Letos tomu tak bylo už po devatenácté.
Otevření výstavy předcházela přednáš‑
ka geologa Karla Macha týkající se vzni‑
ku hory Bořeň. Přítomné uměl zaujmout
unikátními informacemi o dynamice ge‑
ologických procesů vzniku znělcové do‑
minanty Bílinska včetně jejího porovnání
se slavnou horou Devils Tower v americ‑
kém Wyomingu. Zpestřením vernisáže
byl pak křest nové knihy týmu geologů
SD (Zdeněk Dvořák, Jiří Svejkovský, Ol‑
dřich Janeček a Pavel Coufal) nazvané
Minerály severočeské hnědouhelné pán‑
ve. Knížku uvedl v život a hodně spoko‑
jených čtenářů popřál její kmotr Vladimír
Budinský, ředitel strategie a komunikace.
Stavební akce zkapacitnění úpravny
důlních vod byla realizována v soula‑
du s platným Plánem otvírky, přípra‑
vy a dobývání DB. Nutnost zvýšení
kapacity a rozšíření zdejší původní
úpravny vyvolalo zpřísnění emisních
limitů vypouštěných důlních vod poža‑
dované vládním usnesením č. 61/2003
Sb., o ukazatelích a hodnotách pří‑
pustného znečištění povrchových
a odpadních vod. Původní areál se tak
rozrostl o reakční dvoukomorovou ná‑
drž nerozpustných látek, dvoukomo‑
rovou reakční usazovací nádrž na čiš‑
tění důlních vod s obsahem manganu,
6/7
Pokud si chcete připomenout důleži‑
té události provázející těžbu uhlí v DNT
a DB během loňského roku, pak právě
vám jsou určeny tradiční ročenky. Také
letos poděkoval oběma autorským tý‑
mům generální ředitel Ivan Lapin, který
se rád ujal symbolického křtu výprav‑
ných knih mapujících rok 2012. Tvůrci
ročenek usilují o trvalé zkvalitňování
svých počinů. Snaží se přinášet více
než jen chronologické přehledy přibli‑
žující dění uplynulého roku. Letos čte‑
náři v ročence DNT najdou zajímavé
informace včetně bohaté fotografické
přílohy o zauhlovacích zařízeních vyrá‑
běných v Transportě Chrudim. Ročen‑
ka DB zase přináší profil dceřiné spo‑
lečnosti SD – Kolejová doprava.
Plánovaná roční revize rýpadla
SchRs 1 320/K 110 byla rozšířena
o výměnu provozem v náročných
podmínkách opotřebené kulové
dráhy. Akci zajišťuje dceřiná spo‑
lečnost Prodeco a probíhá od
5. června do 8. srpna přímo na dru‑
hém skrývkovém řezu DNT. Vymě‑
něné horní a dolní segmenty kulové
dráhy o průměru 15 m budou nově
umístěny do nového uložení, kde se
za pomoci speciální vylévací hmo‑
ty docílí maximálně přesné nivelity.
Paralelně s výměnou kulové dráhy
provádějí členové posádky velko‑
stroje opravy dopravní linky a uzlů,
včetně pochůzných lávek ke zvýšení
bezpečnosti. Úpravy se týkají také
přesypů a dopadových míst.
dvoukomorovou vyrovnávací nádrž na
manganové vody a o technické úpra‑
vy v napojení stávajících usazovacích
a vyrovnávacích nádrží. Postaven byl
také nový technologický objekt, kde je
umístěn centrální velín pro řízení che‑
mické úpravy čištění vod a je zde insta‑
lováno i nové kalové hospodářství pro
odvodňování kalů. Nechybí ani obsluž‑
ný kanál s inženýrskými sítěmi a tech‑
nologickým vybavením. Samozřejmostí
je kamerový a řídicí systém. Součástí
nového kabátu úpravárenského objek‑
tu jsou také místní komunikace, oplo‑
cení a venkovní osvětlení.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2013:
leden
až
červen
Počet evidovaných úrazů
2013
2012
DB
19
35
DNT
14
Správa a. s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2013
2012
-16
8
13
-5
39
-25
8
14
-6
2
0
+2
2
0
+2
35
74
-39
18
27
-9
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
V rámci integrovaného záchranného
systému zasahovaly týmy tušimických
hasičů při odstraňování následků červ‑
nových povodní v Ústeckém kraji. Mís‑
tem jejich nasazení byla čtvrť Střekov
v Ústí nad Labem a obec Mlékojedy na
Litoměřicku. Vyzbrojeni moderní techni‑
kou, zejména výkonnými čerpadly, od‑
straňovali hasiči ze sklepů vodu z roz‑
vodněného Labe. Jednotky HZS DNT
mají s likvidací následků povodní zku‑
šenosti už z let 1997 a 2002. Osvědčily
se také letos. „Děkuji HZS DNT za obě‑
tavou okamžitou pomoc, která význam‑
ně přispěla ke zmírnění následků škod
červnové živelné pohromy,“ zhodnotil
profesionální zásah našich hasičů Ro‑
man Vyskočil, vrchní rada a ředitel HZS
Ústeckého kraje.
Nové koleso pro
KU 800.18/K 99 na DB
Hasiči z DNT pomáhali lidem
postiženým povodněmi
Přivítali jsme guvernéra ČNB
Netradiční trasa 22kilometrového bě‑
žeckého závodu směřující nejen před‑
polím Dolů Bílina, ale také již rekultivo‑
vanou krajinou, přilákala 15. června více
než tři stovky aktivních účastníků. O tom,
že výběr trasy se organizátorům závodu
a spolupracujícím specialistům SD po‑
vedl, svědčily pozitivní ohlasy závodníků.
Zaujaly je nejen rozsáhlé rekultivované
plochy na výsypce Pokrok, ale také ne‑
všední výhledy na povrchový důl. Ti, co
běželi jen rekreačně, dokonce neváhali
se zastavit, aby si impozantní pohled vy‑
fotili. V závodě si výborně vedl Petr Kir‑
sch, vedoucí odboru přípravy území
SD, s časem 01:48:31 doběhl do cíle na
pěkném desátém místě. Podle názorů
organizátorů a účastníků by bylo dobré
úspěšnou akci zopakovat. Rekultivace
SD nabízejí atraktivních míst celou řadu.
Miroslav Singer, guvernér vyso‑
ce respektované instituce ČNB, byl
13. července hostem společnosti
Severočeské doly. Odborný dopro‑
vod na těžební lokalitě DB obstaral
výrobní ředitel Jiří Neruda. Guvernér
Singer se zajímal o moderní dobýva‑
cí technologii, do které se nedávno
právě na DB značně investovalo. Se‑
známil se s nejnovějším velkostrojem
KK 1 300/K 111, zajímal se o proble‑
matiku starých důlních děl a v této
souvislosti i o historii těžby na Bílinsku.
Další oblastí zájmu Miroslava Singera
byly rekultivační akce, vztahy se sou‑
sedními obcemi a samozřejmě opět
investice SD – tentokrát ekologické.
Půlmaraton kolem DB
V rámci rekonstrukce špičky
kolesového rýpadla KU 800.18/K 99
byl zaznamenán důležitý mezník
v dosavadní historii dílen
SD – 1. strojírenské (nyní Prodeco).
Vůbec poprvé zde výhradně
vlastními silami vyrobili nové koleso.
Koleso o průměru 10,4 m a hmotnos‑
ti 38,3 t vyráběli v bílinských dílnách
SD – 1. strojírenské zhruba tři měsíce.
Ještě předtím zde kvůli této výjimečné
zakázce musela být upravena část vý‑
robní haly pro zabudování přípravku na
sestavení kolesa. Zároveň s kolesem
byl vyroben také otěrový prstenec. Na
konci června už bylo koleso dokonče‑
no. Z důvodu velikosti bylo nutné hoto‑
vé koleso rozpálit do čtyř expedičních
celků. Ty se postupně převezly k místu
nasazení rýpadla KU 800.18/K 99 na
bílinské skrývce, kde postupně vzniká
improvizované montážní místo. K osa‑
zení celého nového rypného ústrojí
na velkostroj dojde během podzimu
v rámci plánované rekonstrukce toho‑
to velkostroje, která se bude týkat také
pohonů, převodovky, či frekvenčních
měničů. Koleso s 15 korečky bude nově
uchyceno k hřídeli tak, aby usnadňo‑
valo kontrolu šroubových spojů, po‑
dobně jako je tomu u nejmodernější‑
ho bílinského rýpadla KK 1 300/K 111.
Nouzové ovládání základních pohybů
rýpadla (zdvih, otoč, výsuv kolesového
výložníku a kráčení) dozná také změn
a bude možné rovněž prostřednictvím
dálkového ovládání pro případ, kdy ne‑
lze ovládat stroj z kabiny řidiče.
Pozornost a pohotovost se vyplatila
Zachytit ohnisko požáru v rané fázi, zabránit jeho rozšíření
a znemožnit tím ohrožení životů a škody na majetku – to vše
se beze zbytku podařilo dvěma pozorným a svědomitým
pracovníkům Dolů Bílina. Oldřicha Běhunčíka
a Zbyňka Krále jsme navštívili na jejich pracovištích.
Oldřich Běhunčík
klapkař rýpadla K 10 000/K 74
Jako jediný z členů posádky se
aktivně podílel také na jeho montáži.
Unikátní velkostroj zná víc než do‑
konale a dobře ví, co dokáže požár.
„Kromě jednoho požáru, který způso‑
bili v roce 1979 externí montážníci při
opravě spojovacího mostu, kdy do‑
šlo ke vzplanutí kabelů, si nepamatu‑
ji, že by u nás nějaký požár byl. Jistě
je to také tím, že se během let udělala
řada opatření proti vzniku a rozšíření
požáru. Z těchto důvodů byly původ‑
ní olejové transformátory nahrazeny
novými suchými. Naše rýpadlo je
také vybaveno stabilním hasicím za‑
řízením GABAR. Přesto je nutná neu‑
stálá obezřetnost. 17. dubna jsem si
při sledování toku materiálu na DPD
všiml podezřelého dýmu. Ihned jsem
to nahlásil bagrákovi, který obratem
informoval operátory ve velíně. Záhy
došlo k uhašení zárodku požáru,“
uvedl Oldřich Běhunčík.
Zbyněk Král
provozní zámečník DPD
Právě Zbyněk Král byl tím, kdo
se na základě upozornění klapkaře
K 10 000/K 74 jako první dostal k mís‑
tu požáru na trase dálkové pásové
dopravy PD 707. „Když jsem se vra‑
cel z ranní kontrolní prohlídky zhruba
12kilometorového úseku dálkové pá‑
sové dopravy prvního skrývkového
řezu, volali mi z velína, že u PD 707 je
viditelný kouř. Okamžitě jsem se otočil
a co nejrychleji se dostal k uvedené‑
mu místu. V době mého příjezdu už
hořely dva válečky spodní větve DPD.
Nejdříve jsem oba válečky vyrazil kla‑
divem a za pomoci hasicího přístroje,
který vozíme v autě, je ihned uhasil.
Podařilo se mi to ještě předtím, než
se zastavila pasovka. Protože nedo‑
šlo k poškození pásu, technologický
celek se brzy opět kompletně rozjel.
Válečky jsme vyměnili při nejbližší
preventivní opravě,“ popsal událost
ze 17. dubna zámečník Zbyněk Král.
8/9
aktuality
Povolení hornické činnosti
pro DNT do roku 2029
Vydání povolení předcházela téměř
tříletá důkladná příprava
Povolení Obvodního báňského úřa‑
du v Mostě bylo vydáno již v prosinci
loňského roku, ale z důvodů odvolání
některých účastníků řízení nabylo práv‑
ní moci až letos v květnu. Rozsáhlou
dokumentaci Plánu, otvírky, přípravy
a dobývání (POPD) připravovala řada
odborníků z nejrůznějších odborů Seve‑
ročeských dolů (příprava výroby, rozvoj
báňské základny, měřictví a geologie,
péče o majetek, bezpečnost a hygiena
práce, ekologie a řízení kontroly jakosti).
Součástí POPD je zdokumentování sta‑
vu, množství a kvality uhelných zásob
v DNT, způsob otvírky včetně zahájení
a ukončení, zvolené dobývací metody
a použitá technika, odvodnění a naklá‑
dání s důlními vodami. Důležitý segment
pak tvoří opatření k omezení prašnosti
a hlučnosti vůči sousedům dobývacího
prostoru a podmínky dodržení provoz‑
ní bezpečnosti (šířka a výška řezů, vý‑
sypkových stupňů či stanovení sklonu
svahů a kapacity výsypky). Nedílnou
část představují také dokumenty týka‑
jící se sanace a rekultivace území do‑
tčených těžbou. Odborným garantem
vypracování POPD 2014 až 2029 pro
DNT byl závodní lomu Milan Novotný.
Ještě předtím, než se několikasetstrán‑
ková dokumentace POPD podala k po‑
souzení na báňský úřad, byl nezbytný
souhlas Ministerstva životního prostředí
ČR. Hodnocení vlivů těžby DNT do roku
2029 na životní prostředí (EIA) bylo ve‑
řejně projednáno za účasti představite‑
lů MŽP v květnu 2012 v Březně. Podle
zpracovatelů oponentního posudku
a vyjádření všech dotčených subjektů
kvalitně zpracovaná dokumentace EIA
nevyvolala žádné závažnější připomín‑
ky. Souhlasné stanovisko MŽP obdr‑
žely Severočeské doly v červenci 2012.
V obou případech – při zpracování do‑
kumentace EIA a POPD – se vyplatila
příkladná spolupráce s dotčenými měs‑
ty a obcemi, občanskými sdruženími,
iniciativami a individuálními občany.
Stav životního prostředí
bude transparentně sledován
Do stanoviska MŽP byla zapracová‑
na řada podmínek týkajících se přípravy,
realizace a provozu hornické činnosti,
jejichž plnění bude garantovat přijatelné
životní prostředí a veřejné zdraví bezpro‑
středních sousedů dobývacích prostorů
DNT. Na realizaci opatření k ochraně
životního prostředí, zejména k ochraně
ovzduší a vod či protihlukových opa‑
ření budou dohlížet prostřednictvím
pracovních skupin environmentálního
dozoru sami občané sousedních obcí
Spořice, Droužkovice a Březno.
Postup DNT do roku 2029
Těžba bude probíhat v přesně vyme‑
zeném území definovaném mapovými
podklady a dokumentací. Tempo těžby
pak ovlivní situace na energetickém
trhu, zejména poptávka po elektrické
energii. Předpokládá se, že k dotěže‑
ní zbytkových zásob uhlí po roce 2029
bude žádáno ještě jedno – závěrečné
- povolení hornické činnosti do konce
životnosti DNT. Vzhledem k možnosti
homogenizace, která umožňuje zbi‑
lančnění některých nebilančních uhel‑
ných zásob, by podle dnešních před‑
pokladů měla těžba na DNT skončit po
roce 2040.
Napsali o nás – Deníky Ústeckého kraje 17. 6. 2013
Obvodní báňský úřad v Mostě povolil
hornickou činnost pro lokalitu DNT podle
Plánu, otvírky, přípravy a dobývání pro
SD a.s. – DNT v období let 2014 až 2029.
DNT tak získaly důležitý právní
podklad, který jim dává oprávnění těžit
v souladu s uvedenou dokumentací
v období příštích patnácti let.
10/11
hlavní téma
profil
Ačkoliv by se mohl pyšnit
dlouholetou pracovní aktivitou
v SD i mnoha atletickými
úspěchy, nikdy nepatřil k lidem
dávajícím na odiv své nasazení
a výsledky. Řadu let přitom
spolehlivě zajišťuje často
složitými vlastnickými vztahy
zatížené pozemky nutné pro
uvolnění předpolí tak, aby byl
v dostatečném předstihu možný
postup bílinských skrývkových
řezů. Mimopracovní svět
Petra Kirsche pak patří
běhu na dlouhých tratích.
Mety zdolává i nyní, už ve
veteránských kategoriích. Mimo
jiné je mistrem ČR v přespolním
běhu, držitelem českého
rekordu v běhu na jednu míli.
Máte na starosti pozemkovou
agendu SD – včasné zajištění
potřebných prostor pro další postup
lomů. Můžete svoji činnost blíže
specifikovat?
Hlavním cílem odboru přípravy území
je v předstihu zajistit výkup pozemků na
obou těžebních lokalitách. Zjišťujeme
vlastníky a připravujeme kupní smlou‑
vy. Majetkoprávní vyřešení vlastnických
vztahů k jednotlivým zájmovým pozem‑
kům je nezbytné pro povolení hornické
činnosti. Bez potřebného uvolnění před‑
polí pro následnou těžební činnost by
nebyl možný další postup lomů. K našim
činnostem patří také odnímání půdy ze
zemědělského nebo lesního půdního
fondu, či uzavírání smluv na věcná bře‑
mena, nebo pronájmy. Připravujeme
také podklady k prodeji pozemků.
Vaše aktivity jsou zacíleny kromě
předpolí také na již rekultivované
plochy na výsypkách. Jaký je zájem
o pronájem těchto prostor?
O hospodaření na rekultivacích je do‑
cela služný zájem. Dohromady na Bílin‑
sku a Tušimicku pronajímáme 1 509 ha.
Využívají se nejen zemědělské plochy,
ale i ty lesní a vodní. Nájemní smlouvy
máme uzavřené se zemědělci, rybářský‑
mi svazy, nebo včelaři. Široké možnosti
využití rekultivovaných ploch dokládá
například smlouva s leteckými modeláři.
Co ovlivňuje výběr typu rekultivací?
Faktorů, jak bude vypadat konkrét‑
ní rekultivovaná plocha, je celá řada.
V rámci krajinotvorné koncepce spolu‑
pracujeme s představiteli sousedních
municipalit, neboť preferujeme plnění
jejich představ o budoucí tváři krajiny
po těžbě. Důležité je také zda se jed‑
ná o dočasný, či trvalý zábor pozemků
zemědělského půdního fondu. Zatímco
u trvalého se můžeme rozhodnout pro
libovolnou formu rekultivace, v případě
dočasného záboru se musí vrátit původ‑
ní typ odtěžené krajiny, tedy musí být
provedena zemědělská rekultivace.
Už před řadou let jste propadl kouzlu
atletiky. Kdy začala vaše běžecká
kariéra?
To vím naprosto přesně. Bylo to
29. března 1972, kdy jsem bez předchozí
přípravy vyhrál s velkým náskokem běh
Mladé fronty v Bílině. Hned po závodě
jsem dostal lano od atletického klu‑
bu Lokomotiva Bílina a začal závodně
běhat.
Jakých dalších vítězství si obzvlášť
ceníte?
Bylo jich celá řada. Čas 8:51,7 min,
který jsem zaběhl na trati tři tisíce me‑
trů v osmnácti letech, mě katapultoval
do dorostenecké reprezentace. Slibně
se rozvíjející kariéru přibrzdila studia
na VŠB. I když jsem hostoval za TJ Vít‑
kovice v první lize na 1 500 m, soustře‑
dil jsem se především na školu. Žádné
zvýhodnění kvůli tréninkům jsem neměl
ani později v zaměstnání. Ale to mi ne‑
vadilo, protože jsem běhal a dodnes
běhám především pro svůj vlastní dobrý
pocit. Přesto jsem jako ryzí amatér do‑
sahoval v 80. letech výborných časů na
středních a dlouhých tratích – 1 500 m
za 3:50,9 min, 3 000 m za 8:10,2 min
Jednou z činností Petra Kirsche je zaměřování ploch dokončených rekultivací, na
snímku se zástupci geometrické firmy Janou Záhorčíkovou a Ivanem Vankem.
Petr Kirsch
vedoucí odboru přípravy území
Od roku 1981, kdy dokončil studia povrchového dobývání ložisek na Hornic‑
ko-geologické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě, je věrný Dolům Bílina.
Postupně zde vystřídal profese pracovníka vývoje, dispečera skrývky, revírníka,
ekologa a referenta pozemků. Od začátku letošního roku pak zajišťuje výkup
pozemků pro hornickou činnost na obou lokalitách SD. Atletika je už od dospí‑
vání neoddělitelnou součástí jeho života. Neuvěřitelných 41 let se věnuje běhu.
Celorepublikové úspěchy slavil nejen jako junior, dorostenec a člen reprezen‑
tačního týmu, ale ve sbírání vavřínů pokračuje i nyní v kategorii nad 50 let.
12/13
PETR KIRSCH:
Má soukromá vítězství
Jezerního běhu kolem DB se účastnilo 310 běžců.
Petr Kirsch s přehledem skončil v první desítce.
a 5 000 metrů za 14:15,4 min. To jsou
časy, které dnes u nás zaběhne jen pár
vrcholových běžců.
Kdo patří mezi vaše běžecké vzory?
Brit Steve Owett, nebo legendár‑
ní finský běžec Lasse Viren, který se
v roce 1976 na olympiádě v Montrealu
pokusil vyrovnat rekord Emila Zátopka.
Zvítězit na pěti- a desetikilometrových
tratích a v maratónu se mu nakonec ne‑
podařilo. Fenomén Zátopek je prostě
neopakovatelný.
V červnu jste se zúčastnil Jezerního
běhu kolem Dolů Bílina. Jak
hodnotíte tuto akci?
Pravidelně se účastním běžeckých
soutěží v kategorii nad 50 let. Takže
jsem si běh v důvěrně známém prostředí
nemohl nechat ujít. S organizátory jsem
spolupracoval už na výběru trasy. I když
jsem nebyl ve stoprocentní formě, půl‑
maraton předpolím a výsypkou Pokrok
jsem si užil a doběhl na desátém místě.
Potěšila mě hojná účast a samé pozitivní
reakce.
Čeho byste chtěl v atletice ještě
dosáhnout?
Letos se běhání věnuji jen odpočinko‑
vě, proto mám nyní výrazně nižší výkon‑
nost než v minulých letech. Výhledově
bych se ale opět rád dostal do kvalitní
závodní formy. Když se mi podaří občas
zvítězit a nechat za sebou o generaci
mladší závodníky, jako tomu bylo třeba
při 5,5 km běhu na Komáří vížku s pře‑
výšením 510 m, budu šťastný. Běhání mě
stále baví.
Na improvizovaném montážním místě přímo v prvním skrývkovém řezu
DNT panuje také během letních měsíců čilý pracovní ruch. Party zkušených
montážníků zde pod dohledem Karla Bartoše a Břetislava Šmída, specialistů
z dceřiné společnosti Prodeco, pokračují podle stanoveného harmonogramu
v opravě havarovaného kolesového rýpadla SchRs 1 550/K 109. Vlastní
opravě a výměně deformovaných částí velkostroje předcházela důkladná
analýza rozsahu poškození a nutná diagnostika demontovaných částí.
Montáž vloni v listopadu havarovaného rýpadla by měla být dokončena
do konce letošního září, poté přijde na řadu proces oživování stroje.
1
Oprava rýpadla SchRs 1 550/K 109
2
3
4
Dosavadní průběh opravy
SchRs 1 550/K 109
Ještě na konci loňského roku bylo pří‑
mo v místě havárie rýpadla na prvním
skrývkovém řezu vybudováno montážní
místo včetně zpevněné pracovní plochy
a potřebného technického zázemí se
dvěma pásovými jeřáby o nosnosti 300
a 600 tun. Po zmonitorování rozsahu
poškození se začalo s demontáží spad‑
lých vzpěr vyvažovacího a kolesového
výložníku. Také další poškozené části
stroje – elektrorozvodna, jeřáb s vrátky
zdvihu z vyvažovacího výložníku – byly
postupně odstrojeny. Důležitým mezní‑
kem opravy bylo zvednutí vyvažovací‑
ho výložníku a jeho podepření barkami.
Vyzvedávání probíhalo postupně za po‑
moci hydraulických zvedáků a dynamo‑
metrů, a to až do výšky 10 m. Sledovaly
se přitom kulové opěry horní stavby,
na které byl výložník nakonec jeřábem
usazen. Kulové opěry horní stavby
byly poté demontovány a podrobeny
důkladné analýze v dílnách. Důležité
operace se uskutečnily také u koleso‑
vého výložníku. Po jeho podepření se
začalo s výměnou poškozených částí.
Důkladná kontrola materiálu prokázala,
že kromě poškození části kolesového
výložníku od pádu vzpěry je konstrukce
v dobré kvalitě. Došlo jen k plastickým
deformacím bez trhlin. Zdeformova‑
ná část výložníku byla vyříznuta a na‑
hrazena nově vyrobeným segmentem
v délce zhruba 20 m. Zároveň probíhala
intenzivní kontrola převodovky kolesa,
házivosti hřídele a deformace kolesa.
Měření potvrdila, že k poškození z titulu
pádu výložníku nedošlo.
Co se děje na montážním místě
právě teď?
„Ještě do konce července bude
provedeno spojení 300tunové opra‑
vené části kolesového výložníku se
zbytkem konstrukce. Vlastní prově‑
ření poškození kolesového výložníku
jsme provedli už předtím metodou
magnetické paměti materiálu. Dále
pracujeme na dokončení rekonstruk‑
ce plošiny rozvodny vyvažovacího vý‑
ložníku, kde už jsou nainstalovány dvě
rozvodny a jedna elektrodílna. Jde
o kontejnerové rozvodny nové kon‑
cepce, které jsme použili například
u nejnovějšího rýpadla v Dolech Bílina
– KK 1 300/K 111. Náročnou operací
bude bezpochyby vztyčení a zajištění
vzpěr kolesového a vyvažovacího vý‑
ložníku. Obě vzpěry jsou už připravené
a mají zrekonstruované konce uchyce‑
ní. Teprve poté bude možné zavěsit
rýpadlo do lan. Velmi rád konstatuji,
že zatím nic nenasvědčuje tomu, že
by plánovaný termín dokončení nebyl
splněn. Přesvědčují se o tom všichni
zainteresovaní na pravidelných kont‑
rolních dnech. Party svářečů, zámeč‑
níků, měřičů ocelových konstrukcí
pracují dvanáct hodin denně. Tak jako
u všech velkých věcí i v případě této
opravy se jedná o týmovou práci řady
provozních a výrobních pracovníků
a také mých kolegů z Prodeca – Břeti‑
slava Šmída, Karla Drože, Petra Ambra
a Vlastimila Zemana. Všem moc děkuji
a věřím, že společné dílo dotáhneme
do úspěšného konce,“ uvedl manažer
projektu Karel Bartoš.
1 Leden 2013 – za pomoci dvou jeřábů o nosnosti 300, respektive 600 tun
se podařilo odstrojit zdeformované a poškozené části rýpadla.
2 Květen 2013 – po podepření kolesového výložníku barkami
mohla začít výměna jeho poškozených částí.
3 Červenec 2013 – oprava probíhá v režii Prodeca a podílejí se na ní špičkoví pracovníci
specializovaných firem, jako například Hutních montáží Ostrava.
4 Manažer projektu Prodeco Karel Bartoš doprovází
generálního ředitele Ivana Lapina při jedné z prohlídek postupu prací.
14/15
svět dolů
svět dolů
REKULTIVOVANÁ VÝSYPKA MERKUR
Dokonalý přehled o fungování moderního povrchového dolu
získal hejtman Oldřich Bubeníček pohledem z vyhlídky
a prostřednictvím výkladu Pavla Smatany.
Kvalitu našich rekultivací
ocenil pan hejtman přímo v terénu.
PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ
REKULTIVOVANÁ VÝSYPKA Prunéřov
16/17
VYHLÍDKA DNT
U opravovaného rýpadla SchRs 1 550/K 109 pana hejtmana
přivítal specialista dceřiné společnosti Prodeco Břetislav Šmíd.
PRVNÍ SKRÝVKOVÝ ŘEZ
V doprovodu generálního ředitele Ivana Lapina
na plošině vyvažovacího výložníku rýpadla SchRs 1 550/K 109.
HEJTMAN
ÚSTECKÉHO KRAJE
FÁRAL NA DNT
Severočeské doly patří mezi nejvýznamnější podnikatel‑
ské subjekty Ústeckého kraje, které na jaře osobně navštívil
hejtman Oldřich Bubeníček. O tom, jak probíhá moderní po‑
vrchová těžba hnědého uhlí se přesvědčil 15. května během
zevrubné exkurze na těžební lokalitě DNT. Protože se panu
hejtmanovi podařilo v jeho nabitém pracovním programu vy‑
členit dostatečný časový prostor, nejednalo se v žádném pří‑
padě o formální bleskovou návštěvu, ale o několikahodinovou
prohlídku pracovišť kde se těží skrývka a uhlí, na kterou na‑
vázala exkurze po tušimických rekultivacích. Role průvodců
vzácného hosta se ujali ti nejpovolanější: Ivan Lapin, generální
ředitel SD; Jiří Neruda, výrobní ředitel SD; Vladimír Budinský,
ředitel strategie a komunikace SD a Pavel Smatana, ředitel pro
výrobu DNT.
„Naše provozní plochy zabírají zhruba 42 km2, kde 1 300
kvalifikovaných zaměstnanců za pomoci 9 kolesových rýpa‑
del, 57 km dálkové pásové dopravy a 4 zakladačů dokáže vy‑
těžit průměrně 13 mil. tun uhlí ročně,“ představil při pohledu
z vyhlídky příkladně rozfáraný lom Pavel Smatana. Odtud měl
S provozem třetího skrývkového řezu
seznámili hosta Jiří Neruda a Pavel Smatana.
pan hejtman nejen dokonalý přehled o fungování moderního
povrchového dolu zásobujícího sousední elektrárny Tušimice
a Prunéřov, ale také o rekultivovaných plochách obepínajících
celý prostor DNT. Pak následovalo zblízka seznámení s výkon‑
nou a efektivní těžební technikou – rýpadly odtěžujícími skrýv‑
ku a uhlí. Nechyběla ani zastávka na homogenizační skládce,
kde se za pomoci dvou skládkových strojů promíchává veške‑
rá uhelná produkce, aby se snížil rozptyl kvalitativních parame‑
trů zdejšího uhlí. Na sousední již rekultivované výsypce Mer‑
kur se pan hejtman přesvědčil o vysoké úrovni rekultivačních
činností SD. Právě rekultivace a ochranu přírody považují Se‑
veročeské doly za nedílnou součást báňské činnosti. Vladimír
Budinský návazně prezentoval tradičně výborné vztahy SD se
sousedními obcemi a městy na Tušimicku, včetně konkrétního
představení ochranných protihlukových pásů u obce Černovi‑
ce. Hejtman Oldřich Bubeníček ocenil SD – DNT jako důležité‑
ho partnera s vysokou společenskou odpovědností a projevil
přání brzy navštívit také těžební lokalitu DB.
Mohl se přesvědčit i tom, že nová krajina po těžbě
poskytuje útočiště řadě živočichů.
JÍDELNA DNT
Po exkurzi dal pan hejtman přednost
neformálnímu obědu v závodní jídelně.
Zařízení na potlačení exploze
ve filtrační soustavě a potrubních systémech
pro odsávání prachu na DNT – ÚDUT
Systém prevence a ochrany proti výbuchu hořlavých prachů v provozním úseku ústřední drtírny
uhlí Tušimice (ÚDUT) účinně zabraňuje destrukci zařízení a poškození zdraví pracovníků. Byla
provedena hermetizace problémových míst s odsáváním prachu, který je odváděn mimo objekt
ÚDUT do filtrační stanice. Automatický provoz odsávacího zařízení a filtrační soustava s práškovým
protivýbuchovým systémem minimalizuje vznik možného požáru či výbuchu uhelného prachu.
Nutnost snižování prašnosti
v průmyslových provozech
Mnoho pracovních činností člově‑
ka je spojeno s uvolňováním prachu.
Hořlavé prachy s sebou přinášejí nejen
riziko ohrožení zdraví, ale i nebezpečí
vzniku požáru nebo výbušné koncen‑
trace v ohroženém prostoru s rizikem
následného výbuchu. Ochrana prů‑
myslových zařízení je rozdílná podle
typu výbušné atmosféry. Specifické
vlastnosti prachovzdušných směsí
a výbušných atmosfér tvořených směsí
vzduchu (kyslíku) znamená i rozdílné
způsoby zabezpečení. Ochrana proti
výbuchu hořlavých prachů uvnitř prů‑
myslových zařízení musí zabránit de‑
strukci zařízení a tím i poškození zdraví
nebo usmrcení osob pohybujících se
v jejím okolí. Jinak řečeno, ochrana
tedy spočívá v minimalizaci tlakových
účinků exploze na zařízení a zabránění
Obrázek č. 1: Zabezpečení filtrů
HRD systémem.
přenosu exploze od místa vzniku do ji‑
ných částí technologie.
V průmyslových provozech, kde při
výrobě dochází k vysoké prašnosti, je
nutné snížit tuto prašnost na legislativně
stanovenou mez (danou bezpečnostní‑
mi a hygienickými předpisy, požárními
předpisy, emisními limity, zákonem
o ochraně ovzduší apod.). Zjednoduše‑
ně řečeno, rizika vyplývající z působení
prachu na okolí v základě dělíme na
hygienická a provozně bezpečnostní.
Prevence a ochrana proti výbuchu pra‑
chů je tedy nezbytnou součástí celkové
bezpečnosti výrobních i úpraváren‑
ských provozů. Zaměstnavatelé musí
podle platné legislativy zajistit stejnou
minimální úroveň bezpečnosti pro svo‑
je pracovníky, jako v ostatních zemích
EU. Z tohoto důvodu byla přijata evrop‑
ská směrnice 99/92/EC označovaná
také jako ATEX 137.
Obrázek č. 2: HRD bariéra na potrubí
před vstupem do stanice filtrů.
Systém HRD v ÚDUT
Na provozním úseku ÚDUT byla
z důvodu snížení prašnosti provedena
hermetizace problémových míst do‑
pravníků (přesypů a zásobníků) s od‑
sáváním prachu. Prach je sběrným
potrubím odveden mimo objekt ÚDUT
do filtrační stanice. Zde je provedena
filtrace směsi vzduchu a prachových
částic (zachycením a odvodem uhel‑
ných částic do zásobníku) a výfukem
vzduchu do komína. Odsávací zařízení
zajistilo snížení koncentrace uhelného
prachu v prostorách ÚDUT z hlediska
hygienických předpisů na hodnotu do
10 mg/m3 a dále vyloučilo (minimalizo‑
valo) účinky možného požáru nebo vý‑
buchu uhelného prachu tak, aby bylo
zabezpečeno zdraví a bezpečnost
zaměstnanců ÚDUT. Celé zařízení
pracuje v automatickém provozu a in‑
formace jsou přenášeny na centrální
velín DNT.
Filtrace vzduchu znečištěného hně‑
douhelným prachem je však spojena
s nebezpečím výbuchu. Proto je na
vlastních filtrech nainstalován práš‑
kový protivýbuchový systém HRD
(obrázek č. 1). Ochranné zařízení HRD
(High Rate Discharge) je hasicí techni‑
ka, která se vyznačuje extrémně rych‑
lým vnesením hasicího prostředku do
chráněného zařízení. V případě růstu
tlaku v systému, jehož průběh odpo‑
vídá křivce výbuchu, uvolní tlakové či‑
dlo hasicí prášek z lahve, který utlumí
zážeh výbuchu. Tento proces probíhá
v jednotkách milisekund a tím je mož‑
no zasáhnout výbuch již v počáteční
fázi jeho vzniku. Výbuch se považuje
za potlačený, pokud je buď maximální
výbuchový tlak omezen na redukova‑
ný výbuchový tlak (je nižší než kon‑
strukční pevnost nádoby – filtrů), nebo
šíření plamene je omezeno na maxi‑
mální stanovenou velikost ve volném
prostoru. Maximální výbuchový tlak
pmax se obvykle sníží na maximální
redukovaný výbuchový přetlak pRED max
typicky mezi 0,2–1 bar.
Filtrační soustava ÚDUT splňuje
požadavky na zabezpečení před roz‑
tržením ve chvíli výbuchu. Filtr a od‑
povídající část potrubních rozvodů
má tlakovou odolnost 50 kPa, aby
v technologickém zařízení nenastaly
plastické deformace. Rovněž odvod
prachu z filtrů rotačními podavači je
v protivýbuchovém provedení. Veške‑
ré konstrukce jsou uzemněny. Filtrační
materiál má schopnost odvodu elek‑
trostatických nábojů vznikajících při
proudění vzduchu s prachovými části‑
cemi. Na vstupním potrubí do filtru na
dimenzi DN 1400 je protiexplozní bari‑
éra certifikovaná FTZÚ 03 ATEX 0236,
která brání přenosu exploze do před‑
cházející technologie (obrázek č. 2).
Rychlost vzdušiny ve vstupním potru‑
bí je zhruba 20 m/s, což je v souladu
s certifikací.
Systém HRD je použit i u potrub‑
ních úseků uvnitř ÚDUT (obrázek č. 3).
Jedná se o tzv. HRD bariéry certifiko‑
vané dle FTZÚ 03 ATEX 0236. U této
aplikace se vycházelo z toho, že směs
hořlavého prachu se vzduchem se
v okamžiku vzniku exploze v potru‑
bí nachází v pohyblivém neboli tur‑
bulentním stavu. V takovém případě
může průběh exploze v závislosti na
délce potrubí přejít v detonaci, s inten‑
zivním nárůstem tlaku, v důsledku in‑
tenzivního zvětšení objemu. Jako de‑
tonaci označujeme spalovací proces,
který probíhá v daném potrubí značně
vysokou konstantní rychlostí několika
Obrázek č. 4: Princip funkce HRD systému na potrubí.
18/19
svět dolů
Obrázek č. 3: Zabezpečení potrubí pro odsávání prachu HRD systémem uvnitř ÚDUT.
km/s. Ke vzniku detonací bude dochá‑
zet o to snadněji, o co vyšší bude nor‑
mální spalovací rychlost a čím menší
bude světlost daného potrubí. Zvláště
vysoké hodnoty explozních tlaků se
projeví v případě, narazí-li detonace
směsi prachu se vzduchem na pevnou
překážku (např. klapky, uzavírací pří‑
ruby apod.). Čidlo zareaguje na pod‑
nět (tlak, jiskry), vyšle signál do řídící
elektronické ústředny, ta ho vyhodnotí
a popřípadě spustí hašení. HRD lá‑
hev během milisekund vytvoří bariéru
z inertní látky, která zabrání přenosu
plamenné fronty přes tuto bariéru. Zá‑
kladními prvky ochranného zařízení
HRD jsou: detektory výbuchu, řídící
ústředna, HRD akční člen s hasivem
a HRD trysky. Na obrázku č. 4 je vi‑
dět princip funkce HRD bariéry: šířící
se exploze, detektor exploze, potrub‑
ní úsek, hasicí trubice, tlaková lahev
s hasivem a řídící centrála.
Závěr
Nebezpečí výbuchu hořlavého pra‑
chu v průmyslových provozech nelze
v žádném případě podceňovat. Pro
vznik výbuchu existují tři základní
podmínky: musí být přítomna vý‑
bušná koncentrace, iniciační zdroj
schopný iniciovat výbušnou atmosfé‑
ru a oxidační prostředek. Každý požár
hořlavého prachu může velmi snad‑
no přejít ve výbuch a naopak, každý
výbuch prachu může snadno přejít
v hoření zbytku nezreagovaného pra‑
chu (při výbuchu prachu v optimál‑
ním případě shoří nejvýše polovina
rozvířené hmoty prachu). Za vrstvu
schopnou šířit požár se považuje již
vrstva prachu 1 mm. Pokud není mož‑
no vyloučit vznik výbušné atmosféry
směsi prachu se vzduchem v zařízení
(například inertizací procesu), či elimi‑
novat veškeré účinné iniciační zdroje
výbuchu, je nutno přistoupit k zajiš‑
tění technických opatření – instalaci
zařízení pro minimalizaci účinků výbu‑
chu (systémy potlačení nebo uvolně‑
ní výbuchu) a zařízení pro zabránění
přenosu výbuchu. Jakákoliv ochrana
proti explozi však musí vycházet ze
znalosti technologie výroby jako celku,
jednotlivých částí i zařízení technolo‑
gického celku nejen v normálním pro‑
vozním režimu, ale i např. při najíždění
nebo odstavováni zařízeni, pravidel‑
né údržbě, opravách apod. Prevence
a ochrana proti výbuchu prachů je ne‑
zbytnou součástí celkové bezpečnos‑
ti výrobních provozů. Zajištění provo‑
zu prvky protiexplozní ochrany proti
přenosu exploze pak eliminují možná
rizika na únosnou mez a zajišťují bez‑
pečný provoz v souladu s vyhláškou
ČBÚ č. 51/1989 Sb. o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci a bezpeč‑
nosti provozu při úpravě a zušlechťo‑
vání nerostů (DÍL DRUHÝ – Ochrana
proti výbuchu prachu).
text a foto: Marek Herčzík
svět dolů
STŘEDNÍ STAVBA SchRs 1320/K 110
Ovládání kamerového systému
na moderním rýpadle vysvětlil řidič Karel Kříž.
Návštěva Simony Baumrtové zaujala i členy posádky
(zprava) Víta Vaverku a Václava Tautrmana.
JÍDELNA SchRs 1320/K 110
TĚŽBA UHLÍ NA LOKALITĚ LIBOUŠ II – SEVER
Zámečník Josef Záblacký nechal pro celou posádku podepsat
Simonin plakát, který vyšel jako příloha Hornických listů.
A ž k uhelné sloji milého hosta doprovodil
Vojtěch Řezáč, zámečník rýpadla K 800 N.2/K 104.
REKULTIVOVANÁ PLOCHA PRUNÉŘOV
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR DNT
Simona ocenila pěkné rekultivace s čistou vodou lákající k vyzkoušení.
Přátelské rozloučení s hasiči (zprava) Miroslavem Dědicem
a Davidem Šindelářem, kteří se po celý den starali o dopravu
sympatické sportovkyně po lokalitě DNT.
20/21
KABINA ŘIDIČE SchRs 1320/K 110
Letní návštěva
Simony Baumrtové na DNT
HORNICKÉlisty 3/2013
Když na začátku letošního roku uzavřela chomutovská plavkyně Simona Baumrtová, držitelka osmi
medailí z vrcholových akcí MS a ME, partnerskou smlouvu se Severočeskými doly, předsevzala si, že
se s největší tuzemskou hnědouhelnou společností blíže seznámí. Přes mimořádně nabitý program
nejlepší české plavkyně se na začátku července plánovaná exkurze na DNT uskutečnila. Poté, co se
podívala zblízka na moderní povrchovou těžbu, se Simona ráda prošla po rozsáhlých rekultivacích, kde
ji samozřejmě nadchly početné vodní plochy. Královna bazénů, která už 20krát zlepšila český rekord,
je vnímavá inteligentní dívka, která šíří dobrou náladu – tak tomu bylo i během fárání na DNT.
Co mají společného nejlepší
plavkyně a DNT
Krásné letní počasí o první červen‑
covou sobotu přímo vybízelo k od‑
počívání a vyhřívání se na sluníčku.
Neplatilo to ale pro výrazný talent
a naději českého plaveckého spor‑
tu – denně poctivě trénující Simonu
Baumrtovou, ale ani pro DNT s ne‑
přetržitým provozem. Simonu jsme
vyzvedli po pravidelném tréninku
u chomutovského aquaparku. „Na
prohlídku povrchového dolu jsem
zvědavá. Vlastně si těžbu uhlí neumím
pořádně představit. To, že se nedale‑
ko Chomutova těží uhlí, jsem dosud
vnímala jen při pohledu na obrovské
důlní prostory a těžební stroje za jízdy
po sousední silnici,“ prozradila během
cesty do Tušimic Simona Baumrtová.
Fárání na skrývce a lomu
Po krátkém orientačním představe‑
ní předpolí a pohledu z vyhlídky jsme
Simoně předvedli technologii odklizu
nadloží u nejnovějšího tušimického
rýpadla SchRs 1 320/K 110, které prá‑
vě procházelo pravidelnou roční revi‑
zí a proto byla možná jeho důkladná
prohlídka. Mladá sportovkyně vzbu‑
dila u všech členů posádky náležitou
pozornost. Všichni si rádi se Simonou
popovídali a také hodně fotografovali.
„Zajímala se například o napájení po‑
honů našeho rýpadla. V kabině řidiče
se seznámila s ovládáním čtyřtisíctu‑
nového stroje. Simoniny sportovní
výsledky sledujeme. Vnímáme ji jako
pokračovatelku chomutovské líhně
plaveckých talentů. Zajímalo nás, jak
po uzavření městských lázní s 50m ba‑
zénem v Chomutově trénuje. Všichni ji
budeme na blížícím se mistrovství svě‑
ta v Barceloně držet palce,“ shrnul za
ostatní členy posádky pozitivní dojmy
z milé návštěvy elektrikář Vít Vaverka.
O tom, jak se na DNT ročně těží zhruba
13 mil. tun energetického uhlí, získala
Simona konkrétní představu na těžeb‑
ní lokalitě Libouš II – sever.
Netušila jsem, jak krásná příroda
je všude kolem
Tak shrnula nadějná plavkyně své
dojmy z rozsáhlých rekultivovaných
výsypek s voňavými loukami obklope‑
nými lesy a samozřejmě vodními plo‑
chami, které dotvářejí útulný ráz nové
rekultivované krajiny. „I když preferuji
plavání v bazénu, tak mě docela mrzí,
že jsem si nevzala plavky. Moc se mi
tady líbí. Asi bych sama ani nepozna‑
la, že nejsem v původní přírodě. Pře‑
kvapila mě pestrost zdejších porostů
a maximální důraz na estetickou funk‑
ci krajiny. Zaujaly mě také plány vo‑
dohospodářské rekultivace zatopení
zbytkové jámy DNT po vyuhlení, kdy
zde vznikne obrovské jezero. Určitě to
Chomutovsko zatraktivní. To bude ale
až v daleké budoucnosti. Do té doby
přeji Severočeským dolům – Dolům
Tušimice bezproblémovou a bezpeč‑
nou těžbu. Setkala jsem se zde s řa‑
dou šikovných a milých lidí, kterým dě‑
kuji za bezvadné přijetí,“ shrnula svoji
první návštěvu hnědouhelného lomu
královna bazénů Simona Baumrtová.
Exkurzi na DNT absolvovala v krát‑
kém mezičase po úspěšném ukonče‑
ní bakalářského studia na FTVS UK
v Praze a během přípravy na mistrov‑
ství světa v plavání, které se uskuteční
na přelomu července a srpna ve špa‑
nělské Barceloně. Všichni držíme Si‑
moně palce!
Proč to ti archeologové dělají?
V Hornických listech č. 4/2012 se mohli čtenáři dočíst „Jak to ti archeologové poznají“, tedy jak objevují archeologická naleziště a objekty. Častou otázkou návštěvníků výzkumů na DNT však také je proč archeologické výzkumy
provádějí, co se děje s nálezy po skončení výzkumu a jak a čím tyto výzkumy přispívají k poznání života pravěkých
lidí. A na to se pokusím odpovědět.
Kosti obrů a slzničky
„Archeologické“ nálezy podněcova‑
ly zvědavost a fantazii lidí již v dávných
dobách, antikou počínaje. Kosti mamutů
či jiných velkých zvířat daly podnět k víře
v existenci obrů, o pravěkých nádobách
byli ještě v 16. a 17. století přesvědčeni,
že je pod zemí vyrábějí trpaslíci či ros‑
tou samy, až do 19. století se domnívali,
že kamenné sekerky („hromové klíny“)
jsou hrotem blesku a keltské zlaté mince
(„duhovky“) lze najít v místě, kde se duha
dotýká země. Teprve osvícenství a Dar‑
winova kniha o vzniku druhů přinesly
ve třetině 19. století racionální výklad,
střetávající se ovšem často s romantic‑
kou interpretací. Například první český
„profesionální a terénní“ archeolog páter
Václav Krolmus (1790–1861) považoval
všechny menší nádoby za „slzničky“, do
nichž pohané při pohřebních obřadech
ronili slzy, středověký sklep selského
statku v Skalsku u Mladé Boleslavi měl
za „božiště“ údajného indicko-slovan‑
ského Černoboha a pravěké objekty,
včetně odpadních jam, za hroby. Ovšem
již v roce 1836 dánský archeolog Chris‑
tian Thomsen uspořádal v kodaňském
muzeu archeologické nálezy dle systé‑
mu (doba kamenná, bronzová a železná)
platného dodnes.
První cílený archeologický výzkum
„pohanských mohyl“ u nás proběhl již
v roce 1802 u středočeské obce Kočvá‑
ry, při planýrování pozemku s výraznými
vyvýšeninami, které vadily orbě. Správ‑
ce panství Emanuel Arnold tušil, že jde
o mohyly a upozornil kopáče, že mohou
nalézt starobylé věci a dokonce i mince
(což neměl říkat). Naštěstí byl v době ná‑
lezu hrobu pod mohylou poblíž a zápis
v jeho deníku je výstižný: „Zpozoroval
jsem chvat v práci, který jinak českému
nádeníku není vůbec vlastní, a tak jsem
pospíšil k místu výkopu, všechny nádoby
však již byly rozbity, neboť v nich kopá‑
či hledali mince“. Jako vedoucí výzku‑
mů s více než čtyřicetiletou praxí mohu
potvrdit, že Arnoldův postřeh o náhlém
chvatu v práci platí i dnes, rozbíjení ná‑
dob naštěstí ne. O tom, že romantické
myšlení přetrvává, svědčí, že téměř ka‑
ždý návštěvník výzkumu mě silně naštve
otázkou, zda jsem kopal v Egyptě. Na‑
štěstí mám odpověď: „Můj Egypt je na
Dolech Nástup Tušimice“.
Možnosti archeologie jsou téměř
neomezené
Tím, jak se věda a technika stále vyví‑
její je bádání složitější a finančně nároč‑
nější. Až do konce 60. let minulého století
bylo hlavním cílem archeologie vypraco‑
vání typologicko-chronologických řad
artefaktů v rámci jednotlivých kultur.
Tvary a výzdoba keramiky, kovových ná‑
strojů i šperků se totiž měnily nejen mezi
archeologickými kulturami, ale i v jejich
rámci. Nádoby či jejich zlomky tak lze
nejen přiřadit k dané kultuře, ale datovat
s přesností ± půlstoletí až století, keltské
spony dokonce na desetiletí.
Přítomnost objektů pod zemí lze zjistit
nejen pomocí tzv. vegetačních příznaků
viditelných z letadla, ale i magnetome‑
trickým měřením. Analýzou DNA z lid‑
ských kostí lze zjistit pokrevní příbuzen‑
ství zesnulých, izotopovými analýzami
kostí a tzv. mikroabrazemi zubní skloviny
skladbu stravy.
Sofistikovaná metoda měření obsa‑
hu izotopů stroncia v kostech a zubech
se používá při rekonstrukci migrací lidí.
Množství stroncia v půdě totiž kolísá
v závislosti na místních geologických
podmínkách a do potravního řetězce se
dostává při konzumaci rostlin či jejich
semen (obilí). V kostech a zejména v zu‑
bech se usazuje v jakýchsi „letokruzích“.
Na základě toho lze zjistit, zda konkrétní
člověk prožil celý život na jednom místě,
nebo se přistěhoval, ba dokonce zda na
delší dobu odešel a po letech se zase
vrátil.
Výčet dříve používaných i nových me‑
tod by vydal na obsáhlý článek, a proto
se zmíním jen o novém způsobu zob‑
razování a zaměřování terénu zvaném
LIDAR (light detection and ranging), což
je laserový skener umístěný na letadle,
který slouží k velmi přesnému trojroz‑
měrnému mapování zemského povrchu.
S přesností kolem 15 cm zobrazuje terén,
přičemž laserové paprsky (5 bodů na m2)
pronikají přes stromy a keře. Díky tomu
lze objevit a zaměřit terénní relikty, jejichž
„pozemní“ objevení a zaměření by bylo
velmi pracné až nemožné. Kvalitu zobra‑
zení mohou čtenáři posoudit na snímku
území s polními opevněními mezi obcemi
Žim a Habrovany, vybudovanými za ra‑
kousko – pruských válek v době pano‑
vání Marie Terezie, které pro vzrostlý les
a husté křoviny nelze jiným způsobem
zdokumentovat (obr. č. 1).
Kdo to platí?
Archeologie a historie jsou vědní obo‑
ry, jejichž výsledky zajímají veřejnost
Obrázek č. 1 Polní opevnění (reduty) u obce Habrovany. Patrné jsou příkopy a valy, vchody
do jejich areálů ba i čtyři rampy pro děla. Mezi redutami pás rozestavěné dálnice D 8.
a zároveň jsou součástí kulturní a his‑
torické identity národa. Po roce 1990
česká archeologie upustila od tzv. sys‑
tematických výzkumů neohrožených
nalezišť (hlavně keltských oppid a slo‑
vanských hradišť) a plně se soustředila
na záchranné výzkumy nalezišť ohrože‑
ných zničením. Stále je v platnosti zá‑
kon z roku 1987 ve smyslu novely z roku
1992, dle něhož náklady výzkumu a jeho
zpracování hradí právnická osoba či in‑
vestor prací. Zákon je již zastaralý, ze‑
jména pokud jde o sankce. Ministerstvo
kultury pracovalo na novém mnohokrát,
ministři a jejich náměstci se však střídají
jako figury na orloji, a tak zůstává vše při
starém. Archeologické výzkumy na DNT
a DB dle zákona financují Severočeské
doly na základě každoročně uzavíraných
smluv. Roční náklady se v posledních le‑
tech pohybují v milionových částkách.
Nálezy se po zpracování a dokumenta‑
ci stávají majetkem státu – resp. krajů
a měly by být uloženy v muzeích, v je‑
jichž sběrné oblasti byly výzkumy vede‑
ny. Větší část nálezů z DNT je uložena
v depozitáři Oblastního muzea Chomu‑
tov, kde je instalována stálá výstava Pra‑
věk Chomutovska, zbytek v depozitáři
Ústavu archeologické památkové péče
severozápadních Čech v Mostě.
Výzkum krajiny
Tzv. záchranné výzkumy obvykle za‑
chytí jen části nalezišť. Např. trasy silnic
či výkopů pro plynovody jsou „sondami“,
které je protnou, ale nepostihnou celko‑
vou rozlohu a členění. Výzkumy v před‑
polí povrchových dolů jsou unikátem,
neboť odkryjí velké úseky krajiny. Pro
archeology je totiž důležité nejen vědět,
kde něco bylo (sídliště, pohřebiště, tzv.
výrobní areál), ale i kde zdánlivě nebylo
nic – resp. po sobě nezanechalo stopy
a nálezy (pole, pastviny, lesy). Problém
je v tom, že sídliště všech archeologic‑
kých kultur byla zakládána v místech se
shodnými parametry: nejdále 300 metrů
od zdroje vody, na propustném podloží
(aby se lidé nemuseli po deštích dlouho
brodit blátem) a v terénu se sklonem do
4° (obr. č. 2). Roli hrály i symbolické as‑
pekty, např. pro osady téměř všech kul‑
tur typická poloha při okraji terénní hrany,
která oddělovala „osvojený“ prostor od
prostoru „cizího“. Výsledek je nasnadě:
naleziště jsou většinou polykulturní, tj.
byla osídlena více kulturami, ne však po
sobě přímo následujícími, neboť prostor
22/23
svět dolů
Obrázek č. 2 Letecký pohled na část výzkumu polykulturního naleziště na levobřeží Hutné
v roce 2011. Plocha je poseta prokopanými i dosud neprokopanými objekty několika kultur.
opuštěného sídliště byl po desítky let až
staletí zarostlý tzv. synantropními rostli‑
nami – kopřivami, černým bezem, vrba‑
mi, jasany. Tento jev ostatně můžeme
pozorovat na opuštěných a zbouraných
vesnicích v pohraničí.
Výrazně se symbolické chování pro‑
mítalo i do polohy pohřebišť. Ta byla
zakládána na vyvýšeninách s výhledem
do krajiny a na osadu s pozůstalými,
ale pro jistotu od světa živých oddělena
terénní hranou či (ještě lépe) vodním to‑
kem. Tekoucí vodu totiž nemohou mrtví
(resp. „nemrtví“) překonat. Víra v upíry či
vlkodlaky totiž byla (a je) společná všem
Indoevropanům. Je zajímavé, že naši ro‑
mští zaměstnanci až na nečetné výjim‑
ky odmítají odkrývat pravěké hroby. Na
upíry a vlkodlaky již nevěří, ale věří v tzv.
„moru“ což je duše opouštějící mrtvé či
jen spící tělo, která své oběti dusí, saje
jim krev nebo způsobuje děsivé sny.
Výzkum mikroregionů
Pokud je nevratně destruována celá
krajina, je nutné vymezit v jejím rámci
území, která tvořila přirozené a jistým
způsobem logické celky. Za takové
považujeme již zaniklé údolí Lužické‑
ho potoka a na severu s ním sousedící
údolí říčky Hutné, včetně jejích přítoků.
Přestože scelování polí v padesátých
letech minulého století způsobilo nevrat‑
né změny krajiny, lze alespoň rámcově
rekonstruovat její vzhled před tzv. I. prů‑
myslovou revolucí, která v druhé polovině
18. století změnila ryze zemědělskou kra‑
jinu v krajinu zemědělskou a industriální.
K tomu využíváme mapy tzv. I. vojenské‑
ho mapování z let 1763–1785. Pro vojen‑
ské účely byly v nich vyznačeny zaniklé
potoky a vodoteče, brody, cesty, vyvý‑
šeniny, v případě údolí Lužického potoka
bezodtoké jezero v dnešní trati Kadaň –
Jezerka, vysušené a přeměněné v ornou
půdu na konci 18. století.
V údolí (mikroregionu) Lužického po‑
toka činila plocha soustavně sledova‑
ných skrývek ornice 3 km2, v údolí Hutné
představuje k roku 2012 zhruba 14 km2.
Důležité je, že díky pečlivému sledování
předpolí zbaveného ornice víme, které
úseky krajiny byly kontinuálně využívá‑
ny jako pole, lesy a pastviny, a které byly
osídleny. Dodejme, že pravěké osady le‑
žely na úrodných půdách a pole byla „za
humny“. Od poloviny 13. století, kdy za‑
čal být orné půdy nedostatek, byly vesni‑
ce zakládány v místech pro zemědělské
obdělávání málo vhodných.
Při výzkumech jsou využívány stále
intenzivněji metody a postupy tzv. envi‑
ronmentální archeologie: datování uhlíků
metodou 14C, pedologické a sedimento‑
logické posudky, pylové analýzy, určení
tzv. makrozbytků z výplní objektů (se‑
men, obilek, pecek atd.), antropologic‑
ké posudky koster, osteologické určení
zvířecích kostí atd. Zajímavé poznatky
přineslo sledování a dokumentace nivy
říčky Hutné. Ta v pravěku prakticky nee‑
xistovala a sedimenty mocné až 3,5 me‑
tru vznikaly až od padesátých let minu‑
lého století, kdy po scelení polí a orbě
po vrstevnicích docházelo k intenzivní
svahové erozi.
Díky prospekčním metodám a pocho‑
pení praktického i symbolického chování
našich pravěkých i středověkých předků
jsme schopni s velkou pravděpodobnos‑
tí predikovat prostory s archeologickými
nalezišti, což je pro plánování a financo‑
vání výzkumů důležité. Vedu výzkumy
na DNT od roku 1975 a tak není divu, že
je v tomto roce předávám mladým kole‑
gům. Zpracování výzkumů z posledních
2–3 let a publikace nejen jednotlivých
nalezišť, ale celkového vývoje krajiny
a osídlení trvajícího ca 7 500 let, bude
ještě nějaký čas trvat. A bude to práce
zajímavá, byť náročná.
text a foto: Zdeněk Smrž
Laboratoře OŘKJ v Tušimicích rozšířily svou akreditaci
DB: Oslavy
MDD 2013
VE SLOUPU
Akreditovaná zkušební laboratoř paliv Odboru řízení a kontroly jakosti (OŘKJ) zajišťuje pro Doly Nástup Tušimice
(DNT) odborné analýzy vzorků uhlí z geologických vrtů dorozvědky hnědouhelného ložiska Tušimice, technologické
rozbory těženého energetického uhlí pro ověření procesu jeho homogenizace a správného nastavení on-line měřicích
analyzátorů obsahu popele a síry v uhlí umístěných na dopravnících DPD. V neposlední řadě analýzami obchodních
vzorků odebraných z expedice uhlí deklaruje kvalitu produkce průmyslové směsi paliva v dodávkách pro naše zákazníky. Všechna tato činnost probíhá v souladu se zákonnou normou a obchodními podmínkami smluv. Mezi další aktivity
patří provádění kontrolních chemických analýz vypouštěných odpadních a důlních vod a dále také pravidelná měření
a ověřování hygienických limitů na jednotlivých pracovištích DNT v souladu a v termínech s vydanými povoleními vodoprávních a hygienických orgánů státní správy. Laboratoře OŘKJ intenzivně spolupracují s kompetentními pracovníky
výroby DNT i odborů měřictví, geologie a bezpečnosti práce Severočeských dolů a.s.
Lenka Kašparová a Blanka Hornofová
při analýze tavitelnosti popela na přístroji AF700.
V průběhu měsíce května byla při
pravidelné roční kontrole pracovníků
Českého institutu pro akreditaci Pra‑
ha (ČIA) úspěšně obhájena akreditace
zkušební laboratoře č. 1484 – OŘKJ
v Tušimicích. Nově laboratoř paliv a hy‑
gieny práce rozšířila stávající certifikát
o další předměty akreditace:
a) stanovení tavitelnosti popela
na laboratorním přístroji AF700
Barbora Basslerová a Miroslav Šíma při praktické
zkoušce měření osvětlení na VŠB v Ostravě.
(zákazníky velmi žádaný údaj tepel‑
ných hodnot postupné deformace
a změny vlastností popelů vznika‑
jících při spalování hnědého uhlí
v elektrárenských kotlích),
b) měření intenzity osvětlení vnitřního pracovního prostředí (důležitý
údaj pro odborné ověření hygienic‑
kých limitů světelné účinnosti osvět‑
lení jednotlivých pracovišť dolu),
c) odběr a stanovení prašnosti
vnitřního pracovního prostředí stacionárně gravimetrickou
metodou (důležitý údaj pro odbor‑
né posouzení jednotlivých praco‑
višť dolu z pohledu koncentrace
zde vznikajícího uhelného prachu
a možného respiračního zatížení
obsluh technologie),
d) metoda stanovení obsahu síry na
laboratorním přístroji S632 (rozší‑
ření stávající metody o validaci mě‑
ření hodnot obsahů síry v uhlí nově
dodaným přístrojem). Prakticky jsme
touto akreditací úspěšně naváza‑
li na loňské rozšíření metody práce
laboratoře vod s novým postupem
stanovení koncentrace uhlovodíků
C10-C40 v odpadních vodách na
plynovém chromatografu. Tato me‑
toda je provozně přesnější a bezpeč‑
nější vzhledem k typu používaných
chemických látek při analýze.
Za úspěšným získáním nových cer‑
tifikátů zkušební laboratoře stojí téměř
roční intenzivní a svědomitá příprava
a ověřování laboratorních metod ana‑
lýz, správné vypracování a zařazení
nové metodiky práce (včetně popisů
dílčích pracovních činností) do pro‑
vozních předpisů zkušební laboratoře
a především zodpovědná práce celého
týmu laborantek OŘKJ pod odborným
vedením Miroslava Šímy – vedoucího
zkušební laboratoře.
Veškerá činnost v oblasti navýšení
akreditovaných metod práce zkušeb‑
ní laboratoře je vedena naší snahou
efektivně a bezpečně využít potenciál
moderní výkonné laboratorní techniky
s prokázanou pozitivní vazbou do ná‑
sledných úspor provozních nákladů vý‑
robních středisek DNT.
text a foto: Vladimír Andrášek
Šárka Hádeková a Vladislava Urbanová
u plynového chromatografu v laboratoři vod.
POVODNĚ 2013 a pomoc
postiženým lidem i přírodě
Odborové organizace č. 2, 3, 6
a Kolejová doprava uspořádaly 24.–
26. května pro děti svých zaměst‑
nanců oslavy Mezinárodního dne
dětí 2013 v rekreačním středisku
Sloup v Čechách.
Děti měly po celý víkend nasta‑
vený kulturně-sportovní a zábav‑
ný program. Páteční večer mohly
z korálků vytvořit maminkám dárek
ve formě andílka, anebo korálkový
obrázek. V sobotu vypukly soutěže
zručnosti, kde děti soutěžily o body,
za které si pak v krámku mohly
Skoro denně se dozvídáme ze všech sdělovacích prostředků, jak se mění
globální klima. O pravdivosti těchto tvrzení nás ale také denně přesvědčuje
i průběh počasí. Když proběhly v roce 2002 povodně, všichni a hlavně jimi
postižení se utěšovali, že to bylo něco mimořádného, co určitě hodně dlouho
v tomto měřítku nezažijeme. Opak se stal pravdou, povodně o sobě daly vědět
v roce 2007 a na počátku letošního června udeřily znovu.
Letos se sice nad naším územím ne‑
srazily dvě frontální poruchy, jako tomu
bylo v roce 2002, ale tentokrát stačila
jedna tlaková níže, jejíž přívalové srážky
nám na vodních tocích ukázaly skoro
stejné hodnoty stavu jako tehdy v roce
2002. Znovu jsme všichni prožívali zou‑
falství a beznaděj lidí bydlících v blízkosti
řek, říček ale i potoků, které se po krát‑
kých, ale prudkých deštích nekontrolo‑
vaně vylévaly z břehů, protrhávaly hráze
rybníků a zatápěly či dokonce odnášely
majetek lidí. V tu dobu se celá republika
semkla v pevné pouto solidarity a všich‑
ni se snažili postiženým podat pomoc‑
nou ruku.
Také naše odborová organizace se
rozhodla uspořádat sbírku na pomoc
postiženým při záplavách a vyhlásila
veřejnou sbírku mezi zaměstnanci Seve‑
ročeských dolů na finanční i materiální
pomoc. Tato sbírka byla pak 21. června
předána obecnímu úřadu v obci Zález‑
lice. Tak se přímo dostala k těm nejví‑
ce postiženým a potřebným, které náš
dar a pomoc potěšily. Ocenili i vědomí
účasti našich zaměstnanců s jejich ne‑
štěstím. Pokud byste ještě chtěli pomoci a máte doma třeba i nepotřebný
nábytek – skříně, skřínky, válendy,
matrace, gauče apod., můžete ho
nafotit a nabídku zaslat na adresu:
[email protected]. V případě zá‑
jmu se vám ozvou.
Bude opět trvat velmi dlouho, než se
zlikvidují následky červnových povodní
a vše se vrátí k původnímu životu. Je‑
likož velká voda brala lidem i celé ma‑
jetky, zůstává ve vodních tocích mnoho
utopených předmětů, které tam škodí.
A tak vás všechny, ať vodáky nebo pro‑
stě kolegy i všechny ostatní, kterým se
chce něco udělat pro přírodu (ta si sama
nepomůže), chceme pozvat na ČIŠTĚNÍ
VLTAVY 2013, které se pořádá o víken‑
du 14. a 15. září v úseku řeky Vyšší Brod
– Boršov. Sraz všech účastníků je již od
pátku 13. září v kempu NOVÉ SPOLÍ
v Českém Krumlově. V sobotu proběhne
čištění přidělených úseků řeky a naviga‑
cí, v neděli pak dopoledne vyhodnocení
a rozjezd domů. Zúčastnění dobrovol‑
níci mají ubytování, parkování, stravu
a občerstvení po dobu akce ZDARMA.
Čištění Vltavy se pravidelně organizu‑
je po desítky let. Každoročně se sebere
a zlikviduje ohromné množství v desít‑
kách tun směsného odpadu. Po povodni
2002 trvalo 3 roky, než jsme mohli kon‑
statovat, že její následky již na horní Vlta‑
vě nejsou znát. A proč čistit právě horní
tok Vltavy? Protože to, co sebereme tam,
tak k nám již nedoplave.
text a foto: Vladimír Bergerhof
koupit hračky, sladkosti či suvenýry,
které pro tuto příležitost věnovaly
Severočeské doly a Karlovarský
porcelán Dubí. Odpolední výlet
směřoval do obce Doubice, kde
se nachází největší sbírka soch vy‑
tesaných ze dřeva v Evropě. Večer
byl vyplněn diskotékou a opékáním
klobás. Pouze stezka odvahy mu‑
sela být pro déšť zrušena. V neděli
dopoledne byl pak program upra‑
ven do mokré varianty a mnohé děti
si ani nevšimly, že vůbec pršelo. Na
památku před odjezdem obdržel
každý účastník pamětní keramic‑
kou medaili. A mnohé děti se již
cestou domů těšily na oslavy příští.
text a foto: Vladimír Bergerhof
24/25
z odborů
svět dolů
jubilanti
JIŘÍ JELÍNEK OSLAVIL
80. NAROZENINY
Košice hostily 15. Evropské dny
horníků a hutníků
Združenie
baníckych
spolkov
a cechov Slovenska bylo pověřeno
Evropským sdružením hornických
a hutnických spolků VEBH uspořádat
významnou evropskou stavovskou
akci - 15. Evropské dny horníků a hut‑
níků – Košice 2013. Tato akce se ko‑
nala pod záštitou prezidenta Sloven‑
ské republiky Ivana Gašparoviče ve
spolupráci s městem Košice ve dnech
6.–9. června 2013. O organizátorovi
15. ročníku Evropských dní horníků
a hutníků rozhodlo prezidium VEBH
v nizozemském Heerlenu v roce 2011,
a to po prezentaci Košic, jako budou‑
cího Evropského hlavního města kul‑
tury 2013.
Součástí letošního programu byla
mezinárodní konference „Evropské
hornictví a hutnictví včera a dnes“,
slavnostní šachťák a velká celebrova‑
ná bohoslužba v Dómu sv. Alžběty.
Organizátoři připravili během setká‑
ní také řadu exkurzí a výletů pro účast‑
níky. Nabízela se možnost navštívit
Solivar v Prešově, Hamer v Medzevě,
Slovenské technické muzeum, Jasov‑
ské jeskyně či absolvovat prohlídku
hutnického gigantu US Steel Košice.
Vyvrcholením celého setkání byl
slavnostní hornický průvod centrální
ulicí Košic (Hlavná trieda), spojený
s bohatým kulturním programem. Zú‑
častnily se ho více než dva tisíce hor‑
níků a hutníků z celé Evropy ve svých
slavnostních uniformách.
Souběžně s 15. ročníkem Evrop‑
ských hornických a hutnických dní
proběhlo v Košicích také 6. Setkání
hornických měst a obcí Slovenska,
a to v rámci projektu „Evropské hlavní
město kultury, Košice 2013“.
České hornické spolky se prezen‑
tovaly bohatým zastoupením svých
členů, včetně vedení Sdružení hor‑
nických a hutnických spolků České
republiky. Mezi účastníky byli rovněž
členové Hornické společnosti pod‑
krušnohorské oblasti, zástupci Seve‑
ročeských dolů a Hornická dechová
kapela Severočeských dolů. Ta ode‑
hrála celkem čtyři koncerty s mimo‑
řádným úspěchem. Už její zahajovací
koncert před budovou Technické uni‑
versity v Košicích během registrace
účastníků měl obrovský ohlas a orga‑
nizátoři se pak vyjádřili velmi pochval‑
ně a ocenili i všechna další vystoupení
naší dechovky. Příští, 16. Evropské dni
horníků a hutníků, se uskuteční v roce
2016 v Příbrami.
text: František Fraus, foto: Jaromír Fultner
124. Skok přes kůži v Landek Parku
Více než dvě stovky účastníků
oslavily 26. dubna v kompresorovně
bývalého černouhelného dolu An‑
selm v ostravském areálu Landek
Park už 124. Skok přes kůži Hor‑
nicko-geologické fakulty VŠB –TU
v Ostravě. Významného stavovského
rituálu, při kterém bylo přijato do sta‑
vu hornického 17 studentů a studen‑
tek, se za Severočeské doly účastnila
malá výprava v čele s generálním ře‑
ditelem Ivanem Lapinem. Hornickou
slavnost podpořil Zaměstnavatelský
svaz důlního a naftového průmyslu.
Špičkový báňský specialista,
který se aktivně podílel na
přeměně malolomů na Bílinsku
v moderní hnědouhelný
velkolom, oslavil 13. června
krásné osmdesáté narozeniny.
Pan Jelínek bezesporu patří ke ge‑
neraci tvůrců koncepce rozvoje revíru,
která od konce 50. let pracovala na
gigantickém úkolu výstavby hnědo‑
uhelných velkolomů tak, jak je známe
v dnešní podobě. Na Dolech Bílina pů‑
sobil neuvěřitelných čtyřicet šest let.
Nastoupil tam po absolvování Hornic‑
ko-geologické fakulty VŠB v roce 1955.
Z pozice vedoucího odboru vývoje
a později jako technický náměstek usi‑
lovně hledal cesty ke zvyšování těžeb
uhlí, po němž byla stále větší poptávka.
Spolu se svými kolegy zaváděl dnes
samozřejmé komplexy rýpadlo – pá‑
sová doprava – zakladač a zajišťoval
vhodné prostory pro zakládání rostou‑
cích objemů skrývky. Po vzniku spo‑
lečnosti Severočeské doly přešel pan
Jelínek do úseku generálního ředitele,
aby se podílel na budování pozitivních
vnějších vztahů. V dobách, kdy byl
u nás obor komunikace v počátcích,
vytvářel základy dobré spolupráce
SD s širším okolím. Měl k tomu nejen
odborné předpoklady, ale i vysoký
morální kredit a neobyčejnou noblesu
a moudrost. Milý pane Jelínku, přeje‑
me vám pevné zdraví a ještě spoustu
krásných let. Zdař Bůh!
Jubilanti skupiny SD (červenec – srpen)
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let
Brázdil František
řidič shazovacího vozu
Pipota Martin
klapkař
Vyskočil Miloslav
elektrikář velkostroje
Koubek Michal
klapkař
Dvořák Ondřej
provozní zámečník
Horňák Jan
Rosenlacher Petr
provozní elektrikář
Lang Walter
přestavbář PD
Koritko Martin
Telín Jiří
řidič PVZ
Mandák Silvestr
řidič PVZ
Jaroš František
přestavbář PD
Berky Fabián
přestavbář PD
Procházka Karel
Šedivá Marta
vedoucí laboratoře
Gittler Miroslav
hasič – strojník
30 let
Zuzák František
Ulip Karel
Hloch Tomáš
Rojík Luděk
Kočí Jiří
Friedrich Milan
Vršecký Milan
Klobás Otta
Masopust Petr
Matěj Jan
Hudec Čestmír
40 let
Glos Josef
Zdobinská Helena
zámečník velkostroje
vedoucí řidič velkostroje
revírník
revírník
řidič pracovních strojů
řidič SMV
řidič PVZ
vedoucí úseku
dispečer
dispečer
technik PM elektro
vedoucí úseku
vážná
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – TPS
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – ÚU
OŘKJ
OBHPaPO
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – DDM
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – PL Správa
PÚ – PL Správa
OPM
PÚ – SJ
PÚ – ÚU
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let
Husinecký Pavel
vedoucí řidič velkostroje
Raník Jan
řidič velkostroje
Talhofer Milan
Malík Květoslav
energetik
Jánský Jaroslav
hasič specialista
Urbanová Vladislava
technik laborant
Vokoun Zdeněk
strojník v úpravně
Pankrác Karel
Bambas Michal
řidič PVZ
Kämpf Jaroslav Bc.
řidič velkostroje
Hořínek Jaroslav
přestavbář PD
Folta Roman
Čemus Marcel
řidič velkostroje
Mazánek Jan
PÚ - Skrývka
PÚ - ÚDUT
PÚ - ÚDUT
OPM
HZS
OŘKJ
PÚ - ÚDUT
PÚ - ÚDUT
PÚ - Lom
PÚ - Lom
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - ÚDUT
PÚ - ÚDUT
30 let
Kánská Gabriela
Müller Jan
Hrubiško Petr
Naiman Jan
Jeney Jiří
Kršňák Josef
Sukop Josef
OBHP
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - Lom
40 let
Chmelík Karel
Krýsman František
Buzek Josef
Šindelář Josef
požární technik
řidič velkostroje
klapkař
klapkař
řidič PVZ
řidič velkostroje
PÚ - Skrývka
PÚ - Skrývka
PÚ - Lom
PÚ - Skrývka
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
20 let
Hráček Jiří
ved. odd. rekultivací DNT
26/27
hornické tradice
ORE
30 let
Levá Hana
Vrubel Martin
Šimicová Ivana
Novotný Milan
Říha Jan
Uchytil Ctibor
Nováková Milena
Bergerhof Vladimír
účetní
OFÚ
ved. odboru měřictví a geologie
OMG
právní asistent
OP
manažer útvaru závodního lomu, BPH a PO OZL BPH a PO
systémový inženýr VT
pers. zaj. SSW
referent nákupu
OS
referentka obchodu
OOB
předseda odborů
Odbory DB
40 let
Beránek Jiří
Šimice Jiří
ved. odboru infrastruktury ICT
řidič silničních motorových vozidel
Pracovního jubilea dosahují v SD - Autodoprava, a.s.:
20 let
Nováček Ladislav
automechanik
Solar Vladimír
automechanik
OINF ICT
ÚO
AUT-B
AUT-B
30 let
Hlad Bedřich
Robe Jiří
Kamenský Jan
řidič SMV
řidič zem.strojů
řidič prac.strojů
AUT-B
AUT-B
DDM-B
40 let
Převrátil Jaroslav
Hulínský Bedřich
technik PHM
automechanik
AUT-B
AUT-B
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a.s.:
30 let
Bojčev Nikola
vlakvedoucí – vedoucí posunu
Miko Zdeněk
PL
PL
40 let
Čáp Jan
Votruba Karel
PL
PT
opravář HKV – zámečník
Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.:
20 let
Šloser Jiří
Papírník Pavel
Žák Petr
Janoušek Miroslav
Berky Miroslav
Urbánek Petr
Žižka Rostislav
vulkanizér
Jiránek Petr
Englerová Lenka
ved. odd. ekonomiky
Janecký Pavel
technolog
Němeček Zdeněk
30 let
Filip Pavel
Švandrlík Jaromír
Etčer Miloslav
Eperješi Štefan
zástupce ved. úseku
zástupce ved. úseku
vedoucí OŘKJ
mechanik elektro
40 let
Hejlek Bohumil
Kolařík Rudolf
Šmíd Ludvík
Strapko Jindřich
Macho Miroslav
Schneider Ota
mistr
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PT
úsek Správa
PT
PB
PB
PB
úsek GŘ
PT
PB
PB
PB
PB
PB
PB
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností
mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Noví báňští inženýři a bakaláři
promovali v Mostě
Celkem 208 nových absolventů Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava (HGF VŠB-TUO) odpromovalo
v Městském divadle v Mostě.
Slavnostní promoce s předáváním
vysokoškolských diplomů se ved‑
le prorektora pro rozvoj a sociální
vztahy prof. Ing. Jaromíra Gottval‑
da, CSc. a zástupců vedení fakulty
v čele s děkanem prof. Ing. Vladimí‑
rem Slivkou, CSc., dr.h.c. zúčastnila
i celá řada významných hostů z re‑
gionu. Severočeské doly zastupoval
personální ředitel Josef Molek.
Diplom s akademickým titulem
bakalář si převzalo 18 absolventů
v současnosti jediného prezenčního
(denního) studia Hornicko-geologic‑
ké fakulty v Mostě – Geovědní a mon‑
tánní turismus. Mnohem více, přesně
90, ale bylo bakalářů – absolventů
kombinovaného studia oborů Zpra‑
cování a zneškodňování odpadů, In‑
formační a systémový management,
Hornické inženýrství, Úprava surovin
a recyklace, Ekonomika a řízení v ob‑
lasti surovin a Využívání zdrojů sta‑
vebních nerostných surovin.
Titul inženýr si před svým jménem
připíše 100 nových absolventů obo‑
rů Komerční inženýrství, Využívání
zdrojů stavebních nerostných suro‑
vin, Hornické inženýrství, Systémové
inženýrství v oblasti surovin, Zpraco‑
vání a zneškodňování odpadů a Eko‑
nomika a řízení v oblasti surovin. HGF
VŠB-TUO jako jediná fakulta v rámci
ČR umožňuje vysokoškolské stu‑
dium vybraných hornických oborů.
Ročně zde studuje okolo 3,5 tisíc
studentů od nás i ze zahraničí, z toho
asi čtvrtina v Mostě, kde od roku
1974 nepřetržitě funguje detašované
pracoviště této fakulty. HGF v rámci
prezenčního nebo kombinované‑
ho studia nabízí 22 studijních oborů
specializujících se na životní prostře‑
dí, geologii, geodézii, biotechnologii,
geovědní a montánní turismus, geo‑
informatiku, ekonomiku, automatiza‑
ci a řízení v oblasti surovin nebo apli‑
kovanou fyziku.
„Partnerské vztahy naší fakulty
s městem Most, firmami a instituce‑
mi v tomto regionu mohou být pro
mnohé příkladným vzorem, jak může
v praxi správně fungovat spolupráce
vzdělávací instituce s průmyslovým
regionem. Velmi si tohoto partnerství
vážíme. Jsem přesvědčen, že vedle
výchovy vysokoškolsky vzdělaných
odborníků jsme prospěšní tomuto
městu a kraji i jinak. Například tím,
že zde spolupracujeme na celé řadě
významných vědecko-výzkumných
projektů, které, jak pevně doufám,
zanedlouho v tom pozitivním smyslu
zaregistrují i samotní obyvatelé“, uve‑
dl při promoci v Mostě děkan Slivka.
text a foto: Ivo Čelechovský
Letošní, v pořadí již 23. zájezd pracovníků SD a.s. a jejich přátel se vydal 26. dubna do Itálie. Po dobu šesti
dnů absolvovali účastníci za hodně
rozmarného počasí dobře připravenou trasu po historických památkách v půvabné toskánské krajině.
Čtenářům Hornických listů předkládají nadšenou reportáž z cesty.
První den. Ráno vyjíždíme a noc už
strávíme už v Itálii v městečku Ala poblíž
Trenta. Cestou se zastavujeme na pro‑
cházku Bolzanem, největším městem
Jižního Tyrolska.
Druhého dne navštěvujeme nejdříve
Mantovu. Po dlouhém mostě jsme vjeli
do města přímo před hrad sv. Jiří, což
je středověká pevnost na severu města,
rozšířená o rozsáhlý Palazzo Ducale.
Přes náměstí Piazza Sordello s kated‑
rálou sv. Petra a Pavla směřujeme na
jižní konec města, kde stojí v renesanční
zahradě slavný Palazzo Te. Cestou mí‑
jíme historické tržiště Piazza delle Erbe
a radnici Palazzo della Ragione s věží
a orlojem. Počasí nám nepřálo, ale Man‑
tova nezklamala a je právem zapsaná na
seznamu památek světového dědictví
UNESCO. Trochu zmoklí nasedáme do
autobusu a jedeme do Pisy (také na se‑
znamu UNESCO). Míříme k světoznámé
šikmé věži, jejíž stavbu od roku 1173 do
dokončení (1350) provázely známé pe‑
ripetie. V nedávné době věž zachránily
rozsáhlé úpravy, které zamezily další‑
mu naklánění. Dnes odchylka dosahuje
5,5 metrů. Věnujeme se i ostatním pa‑
mátkám na Náměstí zázraků – kated‑
rále Duomo, kruhovému románskému
baptisteriu a Posvátnému poli – mo‑
numentálnímu gotickému hřbitovu. Den
končíme noclehem v Marina di Pietrasanta uprostřed obřích pinií na břehu
Tyrhénského moře.
Ráno třetího dne odjíždíme na pro‑
hlídku Cinque Terre (seznam UNESCO),
pěti zajímavých vesnic nalepených na
skalách. Autobus nás vysadil asi kilome‑
tr nad nejznámější vesničkou Manorola.
Typické věžovité domy, různě zbarvené,
dosahují výšky 3–4 poschodí. Známá
Via dell'Amore – cesta lásky – byla za‑
vřená kvůli nedávným sesuvům půdy,
ale i náhradní procházka stezkami nad
mořem mezi vinicemi s výhledem na
„orlí hnízda“ byla příjemným zážitkem,
zvlášť když nám svítilo většinou sluníč‑
ko. Na farmě v Montecarlu jsme se
Zájezd horníků a jejich přátel: tentokrát do Itálie
zastavili na ochutnávce toskánských vín,
která překonala naše očekávání. Přejezd
do Collodi nebyl dlouhý, opět za deště.
Naštěstí je ve města kromě Vily Garzoni
a jejích zahrad i tzv. Motýlí dům – velký
skleník plný exotických barevných motý‑
lů, kde jsme déšť přečkali. Už za slunce
jsme se prošli jednou z nejkrásnějších
barokních zahrad v Itálii. Vila a teraso‑
vitá zahrada Storico Giardino Garzoni
byla původně hraniční pevností. Collodi
je však známé i díky postavičce Pino‑
cchia, jehož příhody milují děti na celém
světě a tady mají celý zábavní areál Parco di Pinocchio. Příjemně unaveni jsme
se vrátili do hotelu u moře. Největší otu‑
žilci si vzali plavky a statečně se vrhli do
chladných vln.
Čtvrtý den nás čeká delší cesta typic‑
kou toskánskou krajinou do malebného
Montalcina. Proslulo svými červenými
víny. Pokračujeme kolem románského
opatství Sant'Antimo v oblasti Val d'Or‑
cia (seznam UNESCO). Všudypřítomné
vinice a cypřiše, zvlněná krajina, to vše
dotváří zvláštní půvab Toskánska. A už
jsme v Bagno Vignoni, v místě známém
po celém světě termálními lázněmi z řím‑
ské doby. Pokračujeme do Sieny. Na
vysoký kopec, kde leží, nás naštěstí za
okamžik dopravil systém deseti eska‑
látorů přímo k srdci nádherného města
zapsaného na seznamu UNESCO. Siena
byla údajně založena potomkem Rema,
jednoho z dvojčat – zakladatelů Říma,
odkojených slavnou vlčicí. Její podobu
mají i ve znaku města. V centru se na‑
chází slavné náměstí Piazza del Campo, na jehož místě kdysi stávalo římské
fórum a později i hlavní městské tržiště.
V čele náměstí stojí gotická radnice Palazzo Pubblico s impozantní věží Torre
del Mangia. Před ní je elegantní kamen‑
ná lodžie Capella di Piazza z roku 1348
a na konci náměstí je fontána Fonte Gaia
z 19. století. Nejvýraznější dominantou
Sieny je Duomo, gotický dóm s nádher‑
nou mramorovou fasádou i interiéry.
Den pátý. Prohlídku Florencie (se‑
znam UNESCO) začínáme na Michelangelově náměstí nad městem u jedné
z kopií sochy Davida. Pochopitelně se tu
u symbolu mužské krásy musíme vyfo‑
tit. Sjíždíme z vyhlídky do města. S další
kopií Davida se setkáváme ještě jednou,
tentokrát tedy na Piazza della Signoria před Palazzo Vecchio. Neptunova
kašna je obklopena turisty s deštníky.
Popis florentských památek by zabral
mnoho stránek, ale dají se vystihnout
jedním slovem – úžasné. Santa Maria
Novella, Battistero – křtitelnice, Giotova zvonice, katedrála Duomo Santa
Maria del Fiore, zmíněná Piazza della
Signoria, slavná Galleria degli Uffizi,
podivuhodný most Ponte Vecchio. Po‑
třebovali bychom aspoň týden! Vracíme
se k autobusu a míříme na sever. Máme
dost času na vstřebávání dojmů z perly
Toskánska. Za chvíli se krajina začíná
měnit. Štíhlé cypřiše mizí a my se poma‑
lu blížíme k Alpám. Poslední noc trávíme
v penzionu v Natzu nad Brixenem.
Poslední, už šestý den nás čeká
dlouhá cesta domů. Tentokrát si ji zpes‑
třujeme návštěvou Regensburgu. Je
1. máj a z prosluněného města na Dunaji
dýchá příjemná atmosféra. Historické
centrum není příliš veliké a spousta za‑
hradních restaurací láká k posezení. Pak
už to není domů daleko.
Prožili jsme krásných šest dní, na‑
vzdory rozmarům počasí. Loučíme se,
ale hlavní otázka zůstává nezodpověze‑
na. Kam pojedeme příště?
text a foto: Jaroslava Mrázová
28/29
informace
tip na výlet
Jako východisko pro pěší nebo cyk‑
lovýlet zvolíme Doubice, malou osadu
nad Dolní Chřibskou. Je tady místo na
zaparkování, několik restaurací a pen‑
zionů pro případné ubytování. Pokud
zvolíme pěší výlet, sejdeme z Doubic
po žluté značce na okraj osady a pak
po 500 metrech zahneme doprava do
Pekelského dolu a postupně stoupáme
k lesní chatě U sv. Eustacha. Cesta se
postupně klikatí mezi skalisky, a po‑
kud svítí sluníčko, je na temeni pís‑
kovcových skal opravdu teplo a sucho.
Kaplička v Doubicích.
Národní park
České Švýcarsko
Nicméně to netrvá věčně a postupně
sejdeme úzkou průrvou zvanou Anděl‑
ské schody. Zde mezi skalními bloky,
je skutečně i v horkém létě příjemně.
Scházíme vysokým smrkovým lesem,
abychom v závěrečné fázi vystoupali
na místo zvané Tokáň, doposud jsme
ušli 5 kilometrů. Místo bylo skutečně
pojmenováno podle kdysi zde tokají‑
cích tetřevů. Později tu byly postave‑
ny chaty v alpském stylu, nyní slouží
k ubytování a jako restaurace. Pokud
tedy vaše děti již mají skutečnou žízeň,
Cestou směrem k Tokáni.
Nebeské schody.
jste na tom pravém místě pro občers‑
tvení. Uprostřed lesů to opravdu pro
mnohé znamená příjemné překvape‑
ní. Pokud mohu doporučit, projděte si
místo Tokáň celé a odpočinek si dopře‑
jte v zadní chatě, nebudete litovat. Zpět
do Doubic se vrátíte po zásobovací
cestě těchto chat. Protože se jedná
o jádrovou zónu parku, je autům vjezd
zakázán a vy můžete bez obav pokra‑
čovat po silnici. Na konci dolu je závora
a současně informační středisko sprá‑
vy parku, k dispozici spousta suvenýrů
a dalších drobností. My zahneme do‑
leva a po přístupové cestě do Doubic
a jsme asi za 1,5 kilometru zpět. Celý
výlet měří přibližně 11 kilometrů a je
skutečně vhodný pro všechny.
Na cyklovýlet vyrazíme z Doubic
po silnici směrem Kyjov, ve vesni‑
ci u velké hospody zahneme doleva
a nyní již bez automobilové dopravy
sjedeme Kyjovským údolím k Turistic‑
kému mostu a dál dolů, podél potoka
k Brtnickému mostu, kde je i přístře‑
šek pro odpočinek, až na místo zvané
Zadní Doubice. Po mostě přejedeme
na německou stranu a po cyklostez‑
ce, nejdříve podél potoka, pak mírným
až ostrým stoupáním vyjedeme do
Hinterhermsdorfu. Zajedeme do ves‑
nice a po první silnici uhneme doleva.
Vydáme se k lesu a zde levou cestou
dál romanticky se klikatící lesní silnicí,
prakticky po rovině až mírně z kopce
sjedeme k odpočívadlu. Zde uhneme
dolů a po sjezdu se ocitneme u říčky
Křinice. Tam zabočíme pěšinou dole‑
va a jsme na místě bývalých Zadních
Jetřichovic. Odtud pokračujeme po
cyklotrase 3030, následně 3029 a vy‑
jedeme na Tokáň. Další cesta je pak
totožná s popsanou pěší trasou, nebo
můžeme zvolit cestu 3076, která za To‑
káněm uhýbá doleva a ústí kousek nad
Doubicemi. Celá trasa měří přibližně
40 kilometrů a je sjízdná za každého
počasí. Občerstvení na trase najdete
buď v Kyjově, nebo na Tokáni.
Věřím, že třeba právě tímto výletem
příjemně strávíte konec prázdnin nebo
dovolených.
text a foto: Jan Říha
Obnovený kříž na Tokáni.
Ani letos nechyběli horníci z SD
v cyklistickém závodě Neuseenclassics
Šestičlenný cyklistický tým ve složení Stanislav Čečrle, Václav Hofmann,
Roman Lüftner, Jan Pleva, Jiří Pondělíček a Jan Záruba se už potřetí
účastnil proslulého saského závodu kolem hnědouhelných povrchových
dolů společnosti MIBRAG a novou jezerní krajinou vzniklou zatopením
zbytkových jam po těžbě uhlí v okolí Lipska. Parta cyklistických
nadšenců v barvách Severočeských dolů si opět nevedla vůbec špatně.
Už desátý ročník největšího vý‑
chodoněmeckého
cyklistického
závodu Neuseenclassics – Rund
um die Braunkohle se za mohutné
účasti více než šesti tisíc sportovců
i masy fanoušků jel o svatodušní ne‑
děli 19. května. Jak název napovídá,
trasy všech kategorií závodu vedou
tradičně novou krajinou po povr‑
chové těžbě hnědého uhlí s četnými
jezery. Společnost MIBRAG patří ke
třem hlavním sponzorům a i letos
vyslala na start své sportovní týmy.
Závodu v nejoblíbenější kategorii
Jedermann Rennen na 75 km se zú‑
častnili také cyklisté Severočeských
dolů. A umístili se skvěle: z celkem
987 účastníků dojeli vyrovnaně do
cíle na 184. (Jan Záruba, 01:56:56,
kdy vítěz zajel trasu za 01:49:47), 189.
(Václav Hofmann, 01:56:58), 196. (Jiří
Pondělíček), 206. (Roman Lüftner),
207. (Stanislav Čečrle) a 208. místě
(Jan Pleva). Start i cíl byl ve Zwen‑
kau a letos se závodníci projeli nejen
kolem lomů a jezer zbytkových jam
či hnědouhelné elektrárny Lippen‑
dorf, ale poprvé také po ulicích ne‑
dalekého Lipska. „Závodu s vynika‑
jící organizací, s trasou po kvalitních
asfaltkách, jsme se zúčastnili už
potřetí. Novinkou letošního ročníku
bylo, že se jelo nejen v krajině s ak‑
tivní těžbou a rekultivacemi, ale také
přes nedaleké Lipsko. Trasa tam
vedla mimo jiné kolem dominanty
města – památníku bitvy národů. Při
akci se o nás opět bezvadně starali
kolegové ze středoněmecké hnědo‑
uhelné společnosti MIBRAG, jejichž
cyklistický tým se závodu také pra‑
videlně účastní,“ přiblížil letošní roč‑
ník Roman Lüftner z týmu SD. Jak je
patrné z fotografie, náš tým absol‑
voval letošní závod v nových cykli‑
stických dresech se symboly a logy
Severočeských dolů a je vidět, že
jim přinesly štěstí.
text: Tomáš Vrba
foto: Roman Lüftner
30/31
V čase vrcholících prázdnin
si jistě najdete volný víkend
na výlet s rodinou. Hodí
se třeba i ten poslední
prázdninový víkend, kdy
děti jsou z táborů doma,
venku je hezky a bylo
by škoda sedět doma.
Vydejme se do kraje
vyprahlých náhorních
plošin i hlubokých
a vlhkých dolů, jak se
zde říká úzkým údolím.
sport
Zvýhodněná nabídka!
Pro zaměstnance
Skupiny ČEZ
 sleva 40 % na ubytování
 sleva 30 % na veškerou konzumaci
 sleva 50 % na relax a wellnes
Informace a rezervace na www.hotelnastup.cz, tel.: 471 120 299. K čerpání slev je nutné doložit průkaz zaměstnance.

HL03-2013 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

Kontakty na organizace a instituce - projekt "Vzájemná