stáhnout

Výzkumné kolokvium 2008/2009
Projevy nespokojenosti v české hudbě 21.
století
závěrečná zpráva
Vedoucí projektu:
Martin Hájek
Výzkumný tým:
Lenka Chvátalová ([email protected])
Jan Kašpar ([email protected])
Lucie Matulová ([email protected])
Kateřina Píšová ([email protected])
1
OBSAH
OBSAH.......................................................................................................................................2
Úvod............................................................................................................................................3
Z historie zkoumání hudby.........................................................................................................4
Metody řešení..............................................................................................................................6
Definice a kategorie................................................................................................................6
Výběr textů..............................................................................................................................7
Definice žánrů.........................................................................................................................7
Indie rock/pop.....................................................................................................................7
Hardcore..............................................................................................................................7
Hip hop................................................................................................................................8
Písničkáři.............................................................................................................................9
Kvantitativní analýza..............................................................................................................9
Kvalitativní analýza..............................................................................................................10
Kvantitativní analýza ...............................................................................................................11
Kvalitativní analýza I. – Rozbor oblastí....................................................................................12
Formy/výrazy nespokojenosti...............................................................................................12
Formy/výrazy nespokojenosti - hip hop............................................................................12
Formy/výrazy nespokojenosti - indie................................................................................12
Formy/výrazy nespokojenosti - hardcore .........................................................................13
Formy/výrazy nespokojenosti - písničkáři........................................................................13
Shrnutí oblasti Formy/výrazy nespokojenosti...................................................................14
Oblast Životní situace...........................................................................................................14
Životní situace v žánru hip-hop........................................................................................14
Životní situace v žánru indie.............................................................................................15
Životní situace v žánru hardcore.......................................................................................15
Životní situace v žánru písničkáři.....................................................................................16
Shrnutí oblasti životní situace...........................................................................................17
Oblast Viník..........................................................................................................................17
Viník v žánru hardcore......................................................................................................17
Viník v žánru hip hop .......................................................................................................18
Viník u písničkářů.............................................................................................................19
Viník v žánru indie rock....................................................................................................20
Shrnutí oblasti viník..........................................................................................................20
Kvalitativní analýza II. – Modely nespravedlnosti...................................................................22
Modely nespravedlnosti – hardcore......................................................................................22
Modely nespravedlnosti – hiphop.........................................................................................24
Modely nespravedlnosti – indie rock....................................................................................26
Modely nespravedlnosti – písničkáři....................................................................................28
Závěr.........................................................................................................................................31
Literatura...................................................................................................................................32
2
ÚVOD
Člověk je tvor společenský a už po tisíciletí se sdružuje s ostatními do skupin, společenství.
Tak jako jsou různí lidé, liší se od sebe i kultury/společnosti, ve kterých žijí. Tyto společnosti
jsou v mnoha ohledech specifické a unikátní, přesto najdeme prvky, které se objevují ve všech
kulturách. Říká se jim kulturní univerzálie a mezi ně bezesporu patří i umění a s ním spojená
hudba. Hudba je všude kolem nás, obzvláště dnes, v době ovládané médii a elektronikou.
Hudbu nás obklopuje v obchodech, restauracích i dopravních prostředcích.
Tak jako každý umělecký projev, má i hudba svou estetickou hodnotu. Vyvolává v nás emoce
(ať už pozitivní nebo negativní), stává se předmětem hodnocení, kritik a diskuzí. Hudba ale
v žádném případě není jen pasivní objekt našeho zájmu. Jak už to tak v kultuře bývá se vším, i
hudba nás ovlivňuje a přetváří stejně tak, jako my ovlivňujeme a utváříme ji. Na celém světě
existuje nepřeberné množství hudebních stylů, rytmů, hudebních nástrojů a autorů a
interpretů. Dokonce i jednu jedinou píseň lze interpretovat mnoha způsoby; záleží na nás,
jakou konkrétní podobu skladbě právě dáme. Hudba je způsob komunikace; to, jak reagujeme
a interagujeme s okolním světem. A nejde jen o to, jak hudbu interpretujeme, ale (a to
především) jak ji tvoříme. Vyjadřujeme tím (vědomě či nevědomě) svou identitu, svůj pohled
na svět, své názory.
Hudba, resp. píseň, má povětšinou dvě složky - melodii a text. Právě v textu se nabízí prostor,
ve kterém můžeme vyjádřit své myšlenky, názory, svůj pohled na svět. A jak bylo řečeno
výše, hudba nás ovlivňuje a to právě skrze texty.
V této práci se zaměříme na obsahy písní ze čtyř hudebních žánrů. Hip hop, hardcore, indie
rock a písničkáři. Pokusíme se zjistit, co je nejčastějším obsahem textů (s ohledem na
jednotlivé žánry) a co se tím nejspíš autoři snaží sdělit.
3
Z HISTORIE ZKOUMÁNÍ HUDBY
Mezi první sociology, kteří zaměřili svůj zájem na oblast hudby patří beze sporu svým spisem
Max Weber (Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik, 1921) stejně tak jako
A.V. Lunačarskij (Voprosy sociologii muzyki, 1920). Ve 30. letech předkládá představitel
frankfurtské školy T. W. Adorno (Einleitung in die Musiksoziologie , 1962) své myšlenky o
strukturální podobnosti hudby a její výstavby se společenskou realitou. Známou se stala i
Adornova typologie posluchače.
Později se sociologové začínají zajímat o texty hudební produkce jako např. výzkum Careye z
roku 1969, který se zaměřil na rozbor témat textů populárních písní. Carey (1969) vyzdvihl
možnost zkoumání písní jako charakteristických ukázek názorů a přesvědčení o člověku a
společnosti, které se odráží v hudebních textech. Do analýzy konkrétních témat hudebních
textů vyskytujících se v 60. letech na prvních deseti místech americké hitparády se pustil R.R
Cole (1971). Na jeho zjištění o povaze populárních textů navázal a dále ho rozšířil kolektiv
sociologů z Coloradské Univerzity, který zkoumal odraz kulturních změn v hudebních textech
od 60. do 90. let (Dukes, 2003).
V dnešní době vzniká ne příliš početné množství studií z oblasti sociologie hudby i na českém
území (Bek, 2003; Kotek, 1990; Nešpor, 2006; Oravcová, 2007; Ripka, 2005). Většina
zmíněných prácí se však nezabývá analýzou hudebních textů, kromě Nešporovy knihy z roku
2006.
4
VÝZKUMNÉ OTÁZKY
Písňové texty nám poskytují mnoho materiálu pro sociologický výzkum. Nešpor (2003) ve
svém článku s odkazem na další autory píše: „Takové studium přitom má zcela zásadní
význam již z toho důvodu, že moderní „kultura mladých“ [Hobsbawm 1994:340–342, 512–
513] stále zřejměji využívá právě (a někdy i pouze) hudby k transmisi hodnotových a
ideových schémat. Hudba, respektive písňové texty ji provázející a celkové „naladění“, se
stává hlavním nositelem sociálních idejí a hodnot, jak na příkladu českého undergroundu
alespoň v krátkosti ukázal M. C. Putna [1993].“
Hudba plní v naší zdánlivě zcela racionalizované společnosti důležité funkce. Hargreaves a
North (1999 in Juslin, Sloboda, 2001) přišli se třemi sociálními funkcemi hudby: formování a
vyjadřování sebeidentity, založení a udržování sociálních vztahů a snahu jedince o
optimalizaci své nálady, které se vztahují k poslechu hudby obecně.
Jak je vidět výzkum hudby má v sociologickém bádání své místo. My se v našem výzkumu
pokoušíme nahlédnout na písňové texty z jiného úhlu. Zajímají nás formy nespokojeností a
z nich vyplývající vyjádření ne/spravedlnosti, které se objevují v současných hudebních
textech čtyřech zcela odlišných hudebních žánrů – hip hopu, hardcore, indie rocku a
písníčkářské scény. Chceme získat konkrétní a co nejvíce podrobný obraz nespokojenosti
vyskytujících se v konkrétním žánru. Zajímá nás z čeho v textu daného žánru pramení
neférovost a nebude chybět ani srovnání mezi jednotlivými žánry.
Zde je třeba podotknout, že pro náš výzkum je relevantní hudební skupina či zpěvák, který
píseň předává posluchačům (jakkoli se s ním vnitřně může a nemusí ztotožňovat). Nebudeme
se tedy příliš zabývat konkrétními autory textu, ačkoli je jimi, i díky výběru žánrů, které
analyzujeme, často sám interpret nebo člen skupiny.
5
METODY ŘEŠENÍ
Definice a kategorie
V dosavadním výzkumu jsme narazili na zásadní metodologické problémy, které jsme byli
nuceni řešit. Kódování textů podle vzoru článku What people regard as unjust Types and
structures of everyday experiences of injustice od autorů Gerolda Mikuly, Birgit Petri a
Norberta Tanzera z roku 1990 se neosvědčilo kvůli velkým odlišnostem mezi stížnostmi
jednotlivých hudebních stylů. Pasování stížností do úzkých kategorií, které by bylo možné
elegantně a efektivně kvantitativně zpracovat bylo velmi násilné a velmi subjektivní, proto
jsme od něj ustoupili.
Nakonec jsme se odchýlili i od samotného směřování výzkumu na stížnosti, které bylo
nadefinováno v projektu výzkumu. Zaměřili jsme se obecněji na projevy nespokojenosti v
hudebních textech. Příliš úzké vymezení pojmu stížnost totiž nebylo vyhovující pro některé
žánry. Dalším důvodem této změny byl hlavní cíl našeho výzkumu, tj. jaké formy neférovosti
či nespravedlnosti se v textech objevují. Pro zkoumání nespravedlnosti jsme se inspirovali
kategoriemi z článku Normana J. Finkela Not Fair! The Typology of Commonsense
Unfairness, použili jsme jen některé a nazvali jsme si je takto:
Neoprávněná odměna/výhody (No Work Is Rewarded)
– jedná se o případy, kdy získá peníze, pozice, výhody či prestiž osoba, či skupina osob,
které si je nezaslouží
Odměna neuznaná/nedostatečné ocenění (Hard Work Is Not Rewarded)
- do této ketegorie zařazujeme texty, kdy si autor stěžuje, že posluchači nerozumí jeho
hudbě, jeho životnímu postoji, nedoceňují jej, může se jednat i o nedocenění v oblasti
partnerských vztahů
Trest pro nevinného (Innocence Is Punished)
- zde autor mluví o trestu, který si sám či dotyčný nezaslouží často souvisí
s neporozuměním
Diskriminace (Unfair Advantages or Connections Are Rewarded or Irrelevant Differences
Are Punished)
- zde autoři vyjadřují znepokojení nad tím, že je někdo nebo sám autor znevýhodňován na
základě svého věku, pohlaví či národnosti
Nedokonalá pravidla (Arbitrary Rules)
- kritika ustavených a obecně přijímaných pravidel (hodnot, norem) uvnitř
skupiny(společnosti), která jsou dle autora textu zdrojem nespravedlnosti (neférového
jednání)
Z důvodu kompletnosti jsme zahrnuli i kategorii jiné.
Otázka neférovosti či nespravedlnosti je pro náš výzkum zásadní. Zajímá nás ale také, jak
souvisí s ostatními aspekty písňových textů. Proto kromě nespravedlnosti rozebíráme jaký
formální postoj autor k jím vyjádřené nespokojenosti zaujímá, na jaké problematické životní
situace poukazuje a kdo je viníkem.
6
Ve formách/výrazech nespokojenosti rozebíráme expresivitu podání textu, zajímá nás
jakou formou je nespokojenost vyjadřována. Existují zde kategorie konstatování,
rezignace/smutek, vztek a stížnost. Stížnost je v našem případě písňový text, který alespoň
implicitně odkazuje k určitému ideálnímu stavu a vyjadřuje se k němu.
Oblast životních situací nám pomáhá zorientovat se v životních pocitech a roztrpčeních
autorů jednotlivých žánrů. Kategorie, které nás zaujaly z této oblasti jsou prázdnota,
manipulace/kontrola, stádnost, egoismus a jiné.
Poslední nemálo důležitou oblastí, kterou se zabýváme je viník autorovi nespokojenosti.
Může jím být společnost (ve smyslu všichni lidé), konkrétní osoba, systém, skupina, já sám
či jiný.
Výběr textů
Každý jsme přečetli přibližně 200 textů (texty různých žánrů byly různě dostupné) svého
žánru, ze kterých jsme vybrali úryvky obsahující určitou nespokojenost. Tyto úryvky jsme
podrobili náhodnému výběru čímž jsme získali 50 úryvků, jimiž se budeme podrobněji
zabývat v kvantitativní a následně kvalitativní analýze.
Definice žánrů
Indie rock/pop
Vymezování hudebních stylů a „škatulkování“ bývá často problematické a nejasné. Hudba je
vnímaná a hodnocena subjektivně a těžko se vytváří pravidla; sami muzikanti neradi zařazují
svou tvorbu do konkrétního stylu. Přesto však lze vymezit alespoň několik základních znaků.
Pojem „indie“ pochází z anglického slova independent, neboli nezávislý. Autoři, řadící sami
sebe mezi indie muzikanty, se vymezují proti mainstreamu, hlavnímu proudu. (Čeští autoři se
vůči mainstreamu vymezují i jazykem; skládají a zpívají v angličtině, přestože vědí, že
většinová česká rádia mají problém s hraním českých kapel, které hrají v angličtině) Nesnaží
se o líbivost, účelem jejich hudby není zalíbit se většinovému posluchači. Zakládají si na
originalitě, umělecké hodnotě a precizním provedení, nebojí se experimentů. Texty jsou
výrazně emocionální, indie muzikanti nemají problém s vyjadřováním svých citů a pocitů.
Kořeny indie hudby sahají do 80. let minulého století, kdy se styl vyvinul z amerického
undergroundu a alternativního rocku jako snaha odlišit se od majoritních (komerčních)
hudebních stylů. V průběhu let se ani indie rock nevyhnul mírné komercializaci a samozřejmě
ani vlivům jiných hudebních stylů; vznikl tak různé odnože - indie pop, noise - pop apod.
(www.indierock.cz). Analýze byly podrobeny texty těchto interpretů: Khoiba, Roe Deer,
Priessnitz, Southpaw, No Heroes, Niceland.
Hardcore
Hudební žánr hardcore ve výzkumu zastupuje tvrdou, hlasitě znějící hudbu. Do analýzy jsou
zařazeny kapely, pro které hardcore není jen hudebním žánrem, ale také určitým životním
stylem. Hardcoreové kapely vytvářejí hudbu v duchu do it yourself (diy). Scéna DIY funguje
7
na základě vlastně vytvořené sociální sítě, pro kterou je typická úzká vazba mezi těmi kteří
hudbu vytvářejí a těmi, kteří ji poslouchají. V této tzv. nezávislé scéně jsou umělci úzce
napojeni na vydavatelství, většinou nepodepisují ani žádné, pro ně nevýhodné smlouvy.
Nepotřebují reklamu, sponzory, navzájem si organizují koncerty.1 „Texty skupin často
reflektují sociální a politická témata (anarchismus, antifašismus) (…) Hardcore je víc než
hudba".2 V tomto pojetí může být s hardcore spojována i myšlenka straight edge – její
příznivci odmítají alkohol a drogy, jsou proti sexismu, rasismu (Švamberk, 2006).
Z důvodu stylu zpěvu (často řvaní) lze texty hardcore kapel na koncertech (často i na
nahrávkách) jen stěží pochytit. Kapely ale mají zájem na tom, aby byly texty a názory, které
jsou v nich obsaženy, pro posluchače dostupné. Proto na koncertech k písním připojují často
komentář („Tahle věc je o tom…“). Některé kapely připojují komentář k textům i na svých
internetových stránkách a samotné texty na stránkách mají téměř vždy k dispozici.
Výběr hardcoreových kapel pro analýzu proběhl za pomocí webových stránek
www.czechcore.cz, které lze považovat za český informační server o žánru hardcore.
Bližšímu prozkoumání nakonec byly podrobeny texty kapel Balaclava, Festa Desperado,
Gride, Hibakusha, Innoxia Corpora, John Ball, Lahar, Lakmé, Němá Barikáda, See you in
hell, Sheeva Yoga.
Hip hop
Samotný pojem hip hop je označován podle Encyklopedie Rocku (Heatley, 1999) jako
souhrnné označení pro kulturní projevy afriko-amerického obyvatelstva, které se objevily v
oblasti newyorského Jižního Bronxu (South Bronx) v 70.letech. Toto označení zastřešuje
hudbu, tanec, sprejové kresby grafitty a módu. Velká osobnost hip hopu Grandmaster Flash
říká že: ,,Hip hop je jediný styl hudby, který nám dovoluje téměř cokoli. Po hudební stránce
umožňuje samplovaní3, hraní a básnictví do rytmu hudby"(Light, 1999). Je tedy patrné, že
označení hip hop může být podle některých hudebních vědců shrnujícím označením pro
jednotlivé projevy hip hopové kultury a na druhou stranu pojem hip hop může být některými
lidmi vnímán jako synonymum pro hip hopovou hudbu nebo dokonce životní styl. Krátké
vyjádření o hip hopu jako o životním stylu přináší další z raperů Krs-One:,, Rap je něco co
děláš, ale hip hop je něco co žiješ"("Rap is something you do, but hip-hop is something you
live")4.
Pro definici hip hopové hudby podle Heartley (1999) je třeba rozlišovat mezi hip hopovou
hudbou a rapem5. Hip hop je hudební styl, který doprovází např. b-boying6, freestyle7,
beatbox8. Jednou z dalších součástí hip hopové hudby je rap9. Rap se vyskytuje i v jiných
hudebních žánrech jako např. ve funky či popu.
1
http://en.wikipedia.org/wiki/DIY
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hardcore
3
Samplování je technika, kdy se použivá část nahrávky (nebo obecně zvukový vzorek) a vloží (přimíchá) se do
skladby jiné.
4
Dostupné na <http://blogcritics.org/archives/2006/10/19/071848.php >
5
Někteří hip hopeři mluví o tzv. hip hopové kultuře. Existuje tzv. 18 zákonů a pravidel Hip Hop kultury podle
známého amerického rapera jménem Krs-One. Dostupné na <http://blackcompany.cz/zajimavosti/18-zakonu-apravidel-hh-kultury-aneb-mala-hiphopova-bible>
6
B-boying je druh hip hopového tance. Nejvíce známý druh je breakdance.
7
Freestyle je rapová improvizace.
8
Beatbox je modulace zvuků vlastními ústy.
9
Rap je akt rytmické mluvy (sloveso rapovat vyjadřuje rytmickou mluvu s náznaky intonace (stále to není zpěv)
na nějaký rytmus (více, či méně připomínající hudbu)).
2
8
Rap je narativní forma mluveného projevu10, kterou mluví interpret11 svým nářečím do rytmu
hrající hudby. Rytmus hlasu a rytmus hudby se vzájemně doplňují. Různým formám rapu je
společný rým a básnické prvky (Keyes, 1993 in Bennett 1999). Tempo v rapové hudbě je
vytvářeno DJ12, který hraje na dva i více gramofonů, a metodou scratchingu13 pak následně
může upravovat rytmus hudby. Do své analýzy zahrnu texty interpretů, kteří se zaregistrovaly
do databáze českých hip hopových kapel na internetových stránkách <http://www.hip-hop.cz/
> nebo <http://interpreti.allelements.net/>. Ve výběru se ocitli tito interpreti : Marabu,
MAAT, Prago Union, Peneři Strýčka Homeboye, 5MC, Kiro, Duo Efendi, Indy a Wich, Jedna
Síla, Lara 303, MC Zuzka, Pio Squad, Marpho, Neplatná Identita, a Fosco Alma.
Písničkáři
V mém pojetí se jedná o soubor jedinečných osobností proplouvajících nejrůznějšími žánry,
často však řazených do kategorie folku ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Folk ). Do své analýzy
textů bych zařadila ty, kteří se jako písničkáři sami označují na svých oficiálních www
stránkách či jsou tak definováni v Českém hudebním slovníku osob a institucí
(http://www.musicologica.cz/slovnik/), který vydává Ústav hudební vědy Masarykovy
univerzity v Brně.
Kandidáty pro svou analýzu jsem vybírala ze souhrnných stránek
http://www.musicologica.cz/slovnik/hesla.php?fastsearchtext=p%EDsni%E8k
%E1%F8&op=hledej
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zpěváci_folkové_hudby_a_písničkáři.
Zaměřili jsme se na alba interpretů vydaná po roce 2000.
jako
či
Pro naši analýzu jsme použili texty z alb Pepy Nose, Jarka Nohavici, Karla Plíhala a Xaviera
Baumaxy.
Kvantitativní analýza
Naším cílem je použít tuto hrubou typologii pro prvotní kvantitativní analýzu, která by nám
mohla žánry určitým způsobem třídit, ukázat, že mezi nimi existují rozdíly a pomohla nám
najít relevantní kategorie pro kvalitativní analýzu.
Při kódování textů pro potřebu kvantitativní analýzy jsme byli nuceni čelit problému
nezpochybnitelné subjektivity výzkumníka při analýze textů. Vždy jde o vlastní interpretaci
konkrétní osoby, což jsme si ověřili během našich často vášnivých diskuzí uvnitř skupiny,
kdy stejnou stížnost hodnotí dva výzkumníci odlišným pohledem. Kromě naší subjektivity to
bylo způsobeno jednak tím, že jsme nekódovali celé texty, ale jen z nich vytažené úryvky, a
také tím, že texty jsou spíše poetické a náznakové než jasně explicitní. Jisté míře subjektivity
se jistě v našem výzkumu zcela nevyhneme, ale pokusili jsme se řídit radou Mikuly a spol.
(1990) z výše zmiňovaného článku: výzkumníci si musí být navzájem soudci. Podrobili jsme
10
V anglickém jazyce je forma mluveného projevu nazývána ,,vocal delivery" a zahrnuje hlasitost řeči, rychlost
řeči, výslovnost řeči a artikulaci řeči.
11
O Interpretovi se hovoří jako o raperovi nebo se někdy užívá starší pojem MC (zkratka z anglického Master of
Ceremonies)
12
DJ je zkratka z anglického pojmu ,,diskjockey" a je to osoba, která vybírá a pouští hudbu určenou pro veřejnou
produkci.
13
Scratching je označení pro zastavování a zrychlování běžící desky.
9
jej naši schopnost kódovat zkoušce. Každý z nás o samotě okódoval deset náhodně vybraných
textů z každého žánru a následně jsme společně rozebrali výsledky. Velmi nám to pomohlo
nalézt sporné body a ujasnit si je.
Pro kvantitativní analýzu jsme každý zpracoval 50 náhodně vybraných úryvků textů svého
žánru, které jsme okódovali podle výše zmíněných kategorií. Pracovali jsme tedy s 200 texty.
Kvalitativní analýza
K důkladnějšímu rozboru nespravedlnosti a oblastí, které ji ovlivňují, jsme použili obsahovou
analýzu. Naším cílem bylo zmapování konstrukce nespravedlností, které se objevují
v písňových textech současných hudebních interpretů.
Nejprve rozebereme nespokojenosti v textech - jak se k nim autor staví, s jakými životními
situacemi je tato nespokojenost spojována a kdo je viníkem. Poté přejdeme k závěrečnému a
nejdůležitějšímu kroku, pokusíme se zjistit, jak a zda-li tyto oblasti ovlivňují projevy
neférovosti/nespravedlnosti v daném žánru.
Z oblastí životní situace a viník budeme konstruovat logické modely nespravedlnosti pro
jednotlivé žánry, které pak budeme kvalitativně ověřovat, zda opravdu pro daný žánr sedí či
nesedí a proč. Cílem je tedy zjistit, zda nás spojení typických životních problémů spolu s
typickými viníky může navést k určité nespravedlnosti.
V této části představíme i další nespravedlnosti, které se v současné hudbě našich 4 žánrů
vyskytují. Snahou je získat informaci, zda konkrétní žánry produkují určité konkrétní
nespravedlnosti.
10
KVANTITATIVNÍ ANALÝZA
V této části Vám představíme výsledky naší kvantitativní analýzy. Sloužila nám spíše jako
pomocný nástroj, abychom zjistily nejfrekventovanější problémy, se kterými se potýkají
interpreti těchto žánrů. Oblasti, které se objevují v textech častěji, nebo nám diferencují žánry
rozebereme důkladněji v kvalitativní části. Její výsledky shrnuje Tabulka 1.
Tabulka : Počty textů obsahujících nespokojenost v jednotlivých kategorií
0
5
7 11
6 15 13 26
8 11
4
Hip hop
17
4 18 29
0
0
8 12 13
5 14
3
7
Písničkáři
26 17 14 26
0
0
8 12
7
1
8
3 16 19
9
Indie rock
26 14
1
0
6
2
7
7
1
5
7 11
9
9
8 13 22
7
4
9
4 14
1 15 17 18 13 12 11
8
1 11 20
3
7 27
9
jiné
není
3 11 12 10
Není
0 11
není
jiné
7
já / my
5
9
skupina
0
systém
1
osoba (konkrétní)
20 15 20 20
Viník
společnost/ všichni/ oni
jiné
Hardcore
stádnost
egoismus
manipulace/kontrola
prázdnota
nedokonalá pravidla
není
diskriminace
neoprávněné výhody/odměna
Životní situace
jiné
trest pro nevinného
neuznaná odměna/zásluhy
Nespravedlnost/neférovost
stížnost
vztek (expresivní)
rezignace/smutek
konstatování
Formy/výrazy
nespokojenosti
2
0
1
9 17
3
3
1
1
3
1 11
5
11
KVALITATIVNÍ ANALÝZA I. – ROZBOR OBLASTÍ
V rámci kvalitativní analýzy jsme se nejprve podívali na jednotlivé oblasti, kterými jsme se
zabývali v kvantitativní analýze, podrobněji. Jakou podobu nabývají formy/výrazy
nespokojenosti, životní situace a viník nespokojenosti v jednotlivých žánrech současné hudbu.
Na tuto otázku přináší odpověď první část naší kvalitativní analýzy.
Formy/výrazy nespokojenosti
Formy/výrazy nespokojenosti - hip hop
V hiphopových textech nalezneme relativně časté konstatování skutečnosti s motivem
osobního života raperů a raperek14. Objevuje se vlastní zkušenost s různou podobou
mezilidských vztahů jako např. s rodiči nebo s kamarády. Další témata se týkají popisu
každodenní života, zkušenosti s policií s vlastní prací či děním na hiphopové scéně. Ukázky
textů, které svou povahou vyjadřují vztek se většinou odlišují od témat pouhého
konstatování skutečnosti nahlíženého světa autorů. U velké části těchto textů se setkáváme
s popisem nelibého vnímání aktuálního stavu politického uspořádání, politických a
byrokratických institucí. Velmi často se expresivně hiphopeři vyjadřují i tehdy, když hovoří o
samotné hiphopové scéně nebo o
někom z hiphopové scény (vetšinou o jiných
raperech).Vztek pramenící z mezilidských vztahů byl zastoupen v tomto hudebním žánru
zcela okrajově. Užití vulgarit je velmi časté tam, kde chce autor zdůraznit nesouhlas s daným
stavem politického uspořádání, politických a byrokratických institucí nebo se vyjadřuje ke
stavu hiphopové scény. K vyjádření nesouhlasu je užívána často obměna slova srát (posral,
vysral, nasírá, sere). V textech lze nalézt, ale i vulgární metaforu např:
Přej si práci lepší než prodavač párků někde v kostelci nad černými lesy.
Ten má barák, ten už taky jenom proto, že šefovi leštěj prdel ňaký roky.
(Indy A Wich - Pohyb Nehybnýho)
Lze říci, že v našem vzorku se intenzita vzteku v hiphopovém hudebním stylu pohybovala od
nejnižší frekvence zastoupení v rámci mezilidských vztahů přes narůstající vyjádření vzteku k
hip hopové scéně až po nejčastěji zastoupený vztek na stav politického uspořádání,
politických a byrokratických institucí.
Formy/výrazy nespokojenosti - indie
V hudebním žánru indie výrazně převažuje autorovo konstatování o stavu světa spolu s
reflexí autorovy osoby v něm, to ovšem neznamená, že by se tato reflexe neobešla bez "dávky
emocí". Ve většině textů se autoři nesnaží proti ničemu bojovat ani agitovat, spíše pouze
popisují a reflektují svět kolem sebe a nespravedlnosti v něm. Časté je též vyjádření
rezignace či smutku, které určují i náladu textů žánru indie. Méně často se pak vyskytuje
stížnost či vztek.
Na rozdíl od ostatních žánrů, v indie se vztek téměř nevyskytuje. Velmi málo lze nalézt užití
vulgarismů a nadávek. I v případech, kdy autor vyjadřuje negativní emoce, používá spíše
mírnější výrazy. To může být zapříčiněno určitou jazykovou bariérou, protože většina textů je
14
V textu bude pro plynulost textu užíván jednotný pojem rapera i pro raperky.I když hlavní důvod je ten, že v
analýze se objevili pouze dva texty od raperek.
12
psána v angličtině, kde škála vulgarismů není tak široká jako v češtině, nebo nám některé
anglické nadávky nepřijdou tak urážlivé. Stejně tak ale můžeme říct, že autoři textů žánru
indie jsou prostě mírnější a na rozdíl od autorů jiných žánrů necítí potřebu zintenzivňovat
emoce v textech používáním vulgarismů.
We listen to the words they say
It is the same shit every day
(Southpaw - Here we plum)
Formy/výrazy nespokojenosti - hardcore
Úryvky hardcoreových textů v naší analýze se celkem dají celkem rovnoměrně rozdělit do
třech hlavních skupin. Tedy mezi vyjádření nespokojenosti - jako je konstatování, vztek a
stížnost. Jestliže autoři hardcoru popisují současný stav světa kolem nich, pak volí témata
širokého záběru15 od uspořádání společnosti a systému, válečných praktik vyrovnáváním se
z minulostí, sebereflexí, po okrajová témata - náboženství, kariérismus i kupodivu málo četné
téma zastoupené hardcoreovou scénou. Co se týče různorodého pole témat je patrný rozdíl od
žánrů jako je indie i hip hop.
Zajímavé je, že případy konstatování se v polovině z případů pojí s vyjádřením vzteku.
V úryvcích tedy kupodivu nalezneme spíše vzteklé konstatování, než vzteklou stížnost, u
které se vztek vyskytuje pouze z třetiny.
Vztek16 autoři hardcoreových textů nevyjadřují vulgaritami, pouze v některých případech.
Vztek vyjadřují spíše slovy: odmítám.., žaluji.., nalhat! prodat! Nejčastěji se však vztek
vyskytuje ve formě zdůraznění určité nespokojenosti interpunkčními znaménky, především
vykřičníky.
Všechny ty poučky, všechny ty sračičky. Jsou tady jen proto, aby tě dostaly.
(Hibakusha, Ořezat na míru)
"PROČ"– již déle nemá smysl /TAHLE SPOLEČNOST V NÁS ZABÍJÍ NAŠE SNY!!
(John Ball - 01)
Formy/výrazy nespokojenosti - písničkáři
Úryvky písničkářů, které obsahují nějakou nespokojenost, bychom na první pohled mohli
identifikovat nejčastěji dle formy nespokojenosti jako konstatování nebo stížnost. Poměrně
často se mezi nimi vyskytuje i vyjádření rezignace nebo vzteku. Případů, kde se jedná o pouhé
konstatování je pak při přihlédnutí k velikosti zkoumaného vzorku pouze několik. Podívámeli se na texty blíže, zjišťujeme, že konstatování tedy není tak dominantní kategorií, jak by se
zdálo. Zajímavé v textech písničkářů je, že se stejně dokáží rozzlobit jako propadnout
nostalgii. Máme-li se zaměřit na vztek v podání písničkářů, nejčastěji je vyjádřen
expresivními výrazy. V jednom úryvku se působením systému z člověka stává „vysmátý idiot,
pohodový debil, počítačový úchyl, televizní kretén“. Originalita hanlivých označení je
obdivuhodná. Účastníci reality shows jsou nazýváni „vrtiprdky a vrtichvosti“. Nohavica
označuje novináře jako „přizdisráče a zvědavé prdy“. Vztekem kypí i Nosův
protikomunistický manifest př:
15
Řazeno dle intenzity výskytu témat. Od nejčastěji vyskytujících se témat po nejméně často vyskytlé.
Žánr hardcore je specifický tím, že zpěváci texty téměř výhradně křičí, což může evokovat vztek. Z toho
důvodu způsob projevu textu v tomto případě ponecháváme stranou.
16
13
Hej, červenej trpajzlíku! Ty máš ale fakt téměř havlovskou kliku, že jsme si na
tě zatím nedošlápli, že jsme si na tě nedupli. Ale až se tak jednou stane, ani
růžový flek po tobě, shnilá třešni, prolezlá červama, nezůstane.
(Pepa Nos, Komunistický manifest)
Shrnutí oblasti Formy/výrazy nespokojenosti
Obecně lze říci, že v našem vzorku hudebního žánru hardcore se autoři nevyjadřují velmi
vulgárně. Možným vysvětlením je, že jim v dokreslení naléhavosti negativních pocitů pomáhá
jejich hlasitý projev ve formě řevu-křiku. Tuto "zbraň" postrádají interpreti žánru hiphop, kde
je důležité, aby rapeři ukázali jak umí spolupracovat s rytmem hudby do kterého rapují17.
Jejich doménou je pak poměrně časté vyjádření vzteku skrz sprostá slova. V hudebním žánru
písničkářů se z vyjádřením vzteku setkáváme relativně méně oproti hip hopu a hardcoru,
musíme si však povšimnout leckdy propracovanější a vynalézavější hry s vulgaritami oproti
dvěma zmíněným hudebním žánrům. Indie stojí na pomyslném žebříčku intenzit vyjadřování
vzteku autorem na samotném konci. Autoři se zde"nevztekají" skoro vůbec, což může být
buď určitou jazykovou bariérou, nebo tím, že autoři nepociťují potřebu zintenzivňovat
emoce v textech používáním vulgarismů.
Oblast Životní situace
Životní situace v žánru hip-hop
V oblasti životních situací v hiphopových textech jasně převládá téma manipulace a kontroly.
V případech, že lze najít v textech jak manipulaci či kontrolu tak i pocit prázdnoty života
vyzývají hiphopeři k aktivitě, která by tuto manipulaci a pocity prázdnoty potlačila. Vystupují
tedy aktivně a nabádají k tomu i své posluchače. V textech tak kromě konstatování a popisu
samotné kontroly/manipulace nacházíme i určité možnosti, jak danou situaci řešit;
v některých případech i varují před pasivitou a ukazují, jak by jedinec/společnost mohli
dopadnout, pokud by proti manipulaci nebojovali. Bojovná nálada je vyjádřená i specifickým
slovníkem, který je přímočarý18 a expresivní; nesouhlas bývá ještě posílen vulgárními výrazy.
V hiphopových textech je často popisováno, jak je se svobodou jedince manipulováno, či jak
je kontrolován ze strany médií a byrokratického nebo politického aparátu. Konkrétněji jsou
autoři nespokojeni s různou podobou cenzury, s narušením soukromí (např. sledování pomocí
bezpečnostních kamer, či policií). Jakým způsobem může být manipulace v hiphopových
textech vyjadřována ukazují následující příklady:
Střihy, cenzura, placený reportáže
Špatný slova hlídaj vočka coby satelity na voběžný dráze
Dnešní doba se dostala do nebezpečný fáze
Né, kámo, todle není levičácká fráze
Manipulace, sociální separace.
(Indy a Wich- Síla slova)
17
V pojmech "trefit se rapem do beatu-rytmu", a mít "správnou flow" se mezi umělci skrývá to, zda-li obstáli v
umění rapu. Jinak řečeno chce-li být v hip hopu někdo považován za dobrého rapera pak jsou rap v rytmu a
správná flow jedny z hlavních předpokladů tohoto uznání.
18
Bráno relativně oproti např. žánru indie.
14
Na každym rohu security slogany vracení totality úplatky a řešení banality
(Marabu-policejní stát)
V porovnání s ostatními žánry (především indie a písničkáři) se v hip-hopu méně často
vyskytuje téma prázdnoty a samoty. Pouze několik hiphopových písní se věnuje těmto
pocitům, ale i zde na konci textů najdeme návrh na řešení situace, pocit samoty není pouze
konstatován.
A odročit svůj případ na věčnost
Stejně neni odvolání
Život je pes, někdy pitbull jindy pudl zase
pak hned baset až nakonec čau čau.
Tak prober se, zvedni se, jdi za svym, dej to..
(Prago Union - Prýliš Dlouhey Víkent)
Životní situace v žánru indie
Kategorie v žánru indie jsou zastoupeny poměrně rovnoměrně, i když mírně převažuje pocit
prázdnoty a osamění. Texty jsou často emotivní, ale pouze proto, že se zabývají mezilidskými
vztahy. Autoři v naprosté většině pouze konstatují danou situaci, nenavrhují žádné řešení a
nevybízejí k aktivitě. V mnoha úryvcích najdeme témata související s partnerskými vztahy a
potížemi v této oblasti; časté jsou písně o nevěrách, rozchodech apod. V indie najdeme
výrazně méně vulgarismů, např. v porovnání s žánrem hip-hop.
Kategorie manipulace/kontrola má v indie textech také své zástupce, přestože ne v takové
míře jako například u hip hopu. I zde jsou texty zaměřené na partnerský život, na rozdíl od
ostatních žánrů, kdy se nejčastěji jedná o manipulaci ze strany státní moci. Kategorie stádnost
je doménou skupiny Southpaw, která se svou tvorbou poměrně výrazně liší od ostatních indie
interpretů. V jejich případě nejsou námětem mezilidské vztahy, ale stádnost je vyjádřená
konzumním životem a main streamovou hudební produkcí. Skupina Southpaw vyjadřuje svou
nespokojenost se současným konzumním stylem života, který se promítá i do většinového
hudebního vkusu. Dle nich se posluchači se zaměřují na kvantitu, masovou mainstreamovou
produkci a kvalitní hudebníci tak nemají uplatnění. I zde se však jedná spíše o pasivní
konstatování, i když v některých textech lze nalézt výzvu posluchačům.
All the people with their cars
Houses and the satelites
They're happy with their lives
Simply live and simply die
(Southpaw - Good Bye, planet)
Životní situace v žánru hardcore
Stejně jako u hip hopu, i v žánru hardcore jsme u většiny textů našli odkaz na manipulaci či
kontrolu, přičemž téma manipulace se vyskytovalo mnohem častěji. Pokud se autoři
hardcoreových textů rozhodnou psát o manipulaci či kontrole19, z drtivé většiny jen pasivně
popisují (či si stěžují na) daný stav. Popisování takového negativního jevu, jakým je
manipulace, může mít implicitně za úkol vyzvat k aktivitě a k jeho řešení, ale to už v textech
nenalezneme. Zde vidíme první nuanci od žánru hip hop. Další rozdíl nalezneme v samotných
tématech a použitém jazyku. Velmi často je manipulace vyjádřena použitím slov lež a lhát.
19
I ve spojení s prázdnotou, které bylo použito u žánru hiphop.
15
Buď se lže obecně, nebo se například lže proto, aby se více prodalo. O poznání méně se v
hardcoreových písních objevuje motiv potlačování snů.
Historie novou má tvář, pravdy lžou ve jménu profitu. Nalhat! Prodat! Zbraně
cizí, svět náš ničí, kruh se točí, profit klíčí.
(Lahar - Kruh)
Najednou mají naše životy. Ani jsem si nevšiml že prodávám. Najednou vlastní
naše sny. Ani jsem nevěděl že si je musím koupit.
(Lakmé - Život: Prodáno)
Další odkaz na manipulaci můžeme najít v souvislosti s válečnými praktiky nebo
manipulujícími zákony. Nalezneme zde ale i témata, která jsou specifická čistě pro žánr
hardcore. Takovým příkladem může být manipulace se zvířaty, manipulace zpěvákem či
kontrola sexuálního života.
Pozice nad vámi sílu mi dává, zde zhůry cítím, kde je pravda, a musím vám ji
vyjevit...Cože??? Co chcete??? Je mi jedno, jaké máte názory a potřeby zrovna
teď vy!!! Nejsem tu kvůli vám, ale vy kvůli mně!!! Nevidím, neslyším,
nevnímám, hlásám...Nejsem zpěvák, jsem kazatel!!! Já jsem ten jediný pro
tuto chvíli, tak tleskejte mé pravdě, ať ego mé vzroste do nebes...Já jsem
Pódiový Mesiáš, tak slyšte mé ovečky, teď kážu slovo Boží, slovo Mé!!!
(Sheeva Yoga - Pódiový mesiáš)
Do kategorie prázdnota jsme v případě hardcoreových písní vkládali úryvky, v kterých se
objevovala nespokojenost se životem, jenž dokonce často ústila i v rezignaci.
Vyrazit, uchopit, zpracovat a prožít, vycucat ze života co se dá. Jsem hořící
dítě zítřka, řvu a hasnu v troskách poznání. Naději najednou žádnou nemám.
Pryč je ten život co jsem chtěl tak žít
(Němá Barikáda - Hořící dítě zítřka)
Životní situace v žánru písničkáři
Oblast životních situací je u písničkářů v mnohém podobná textům žánru indie. I zde
převažuje kategorie prázdnoty a i zde je tato prázdnota/samota spojena s mezilidskými vztahy.
Na rozdíl od prázdnoty v indie, kde je vyjádřena přímým postrádáním osoby (rozchod), u
písničkářů se jedná i o nehmotnou prázdnotu ve vztahu, nepřítomnost porozumění.
Dveře si na noc zavírá
Ač klepu neotevírá
Dělá, že už spí, že mě neslyší
Ona je na mě zlá
(Karel Plíhal – Ona je na mě zlá )
Kromě toho je dále vyjádřena prázdnota v souvislosti s nedostatečnou náplní života
(související s konzumem), a prázdnota - beznaděj související s duchovním životem a
existenciálním pojetím lidského bytí. Právě tato kategorie je typická pouze pro písničkáře,
v jiných žánrech se nevyskytuje.
V Přerově vlak se přepřahá
za okny mrholí
je to pár let co jsem tu hrál
schází mi dávná odvaha
porvat se s kýmkoli
(Jaromír Nohavica - Natáh jsem sadu nových strun)
16
Shrnutí oblasti životní situace
V kategorii životních situací převládají dvě témata - manipulace/kontrola a prázdnota/samota.
Manipulace se výrazně častěji (než u ostatních žánrů) objevuje u písní hiphopových a
hardcoreových, ovšem i přes některá podobná témata se od sebe liší. Zatímco žánr hardcore
manipulaci či kontrolu popisuje v obecnější rovině (např. obecně poukazuje na lhaní), pak
hiphopeři uvádějí spíše konkrétnější případy manipulace (např. placené reportáže).
Manipulace můžeme najít ještě v žánru indie, kde se však jedná o kontrolu a manipulativní
jednání v oblasti mezilidských vztahů.
Druhé nejčastější téma - prázdnota a samota, je doménou žánrů indie a písničkářů. Zde
můžeme vidět velmi úzkou souvislost s mezilidskými a partnerskými vztahy. Pro písničkáře je
charakteristický ještě jeden tematický okruh, a to „nehmotná“, nezosobněná prázdnota,
spojená s duchovní stránkou života.
Oblast Viník
Nejprve si podrobněji rozebereme koho autoři textů označují za viníka v jednotlivých žánrech. Poté přistoupíme k jejich společnému srovnání.
Viník v žánru hardcore
Pro žánr hardcore je typické, že autoři textu téměř nevyjadřují nespokojenost s konkrétní
osobou20. Viníkem je pro ně spíše společnost, systém či určitá skupina. Výjimečnost žánru
hardcore tkví také v silně se vyskytující kategorii já / my. V takovém případě je autor textu
nespokojen sám se sebou. Popisuje své osobní selhání v partnerském vztahu, svoji lenost, své
výmluvy či úkroky stranou. Podobná selhání autor může sdílet i s ostatními (my). Takovou
nespokojenost autor vyjadřuje úryvky "jsme loutky, ztrácíme odvahu", "odevzdáváme se" a
"necháváme to na druhých".
Napsal jsem už spousty dobrých textů a několikrát jsem navštívil
vesmír..Problém je ten že pouze ve své hlavě. Mým největším nepřítelem jsem
já sám a moje lenost a paměť.
(John Ball - 05)
Společnost je jakožto viník v některých textech hardcoreových kapel označována přímo, ale
pouze ojediněle. Mnohem častěji v textech nalezneme odkazy na omezenost společnosti.
Např. na lidmi stále nepřijatou homosexualitu; neempatické jednání s handicapovanými
jedinci; zbytečné utrpení zvířat, či válečné praktiky. Také je poukazováno na úpadek myšlení
ve společnosti spolu s konstatováním, že lidé jsou krutí.
Lži, jak chceš, lži, jak chceš, nikdy pravdu nenajdeš, lži, jak chceš, lži, jak
chceš, povídej, co chceš. Jsi otrok téhle společnosti. jsi otrok!
(Lahar - Lži, jak chceš)
V kategorii skupina se viníci různí: vojáci jsou hloupé ovce; elita těží ze lží; výrobci nás
přesvědčují, že lidé nemůžou žít bez jejich výrobků. Jiným tématem je snaha o vyrovnání se s
20
U téměř se nevyskytující nespokojenosti s konkrétní osobou nacházíme témata, která autoři uvádějí v případě,
kdy je viníkem skupina (např. hardcore komunita, náboženské hnutí, či drogově závislí)
17
minulostí, kdy viníky jsou nacisté, či komunisté. Dalšími viníky jsou kariéristé, válečníci,
neonacisté, nebo hardcoreová subkultura.
Lživě je obvinili, křivě je odsoudili, a než je popravili, skoro je umučili! Srazili
jejich vazy, dali jim hlavy na provazy, říkali sobě soudruzi, byli to jenom vrazi!
Na jejich rukávech nebyly svastiky, však barva kabátů zůstala černá.
(Balaclava - 1952)
Nespokojenost se systémem autoři vyjadřují přímým označením systému za viníka, ale jako v
případě kategorie skupina se slovo systém v úryvcích nevyskytuje příliš často. Mnohem
častěji se vyskytují odkazy na ze základu špatné uspořádání systému, kritizován je především
samotný kapitalismus a jeho tržní principy. Viníkem jsou také špatná pravidla systému,
související se zneužíváním moci, s kontrolou apod.
Jednosměrný systém sloužící zájmům elity. k upevnění moci slouží policie.
Jejich kapsy těžknou, z našich daní, my na ně dřeme a oni jsou páni. Systém
nedělá chyby. Systém je chyba!!!
(Němá Barikáda - Systém nedělá chyby)
Bijí srdce strojů. A ty tancuj ve svěrací kazajce každodennosti. V kruhu
destrukce má dáti, dal. Poddej se rytmu, nehledej rozumu.
(Gride - Tanec bláznů)
až konečně vydány na všechno budou zákony, nebude se čeho bát zbude na
jediné se ptát, jsi s námi anebo proti nám, směrovky na nároží vytetovaná
čísla v podpaždí
(Gride - Geometrie řádu)
Viník v žánru hip hop
Autoři ve svých hip hopových textech v případě nespokojenosti většinou neoznačují za viníka
systém jako takový. Jsou to spíše špatně fungující pravidla v rámci systému, která autoři
kritizují. Jako např.různé zákony, zneužívání moci, protekce, špionáž, cenzura a sociální
separace.
Rozkrádat vlastní zemi, vlastní stát, to nemám rád,cílem politiky není dávat,
ale brát. Zákony jsou tvrdý, ale děravý, jak moje boty…
(5MC-není pravda co se říká)
V momentech, kdy se dá za viníka označit konkrétní osoba se z poloviny případů jedná o
někoho, kdo působí na hiphopové scéně (jiný raper,ten kdo pořádá koncerty). Zbývající
viněné osoby jsou jmenovitě: vrátný, bývalý kamarád, či policista. V jednom z textů byl viník
nazván "sketa". Autor měl na mysli člověka jinak označovaného za zbabělce nebo lakomce.
kariÉra tvojí krů, rapidně dolů klesá ke dnu,á Pětka plná textů, nápadů,
všechno k ničemu,jako každej další, chtěl si rychle nahoru,fame.. chtěl si
slávu, chtěl si děvku, rozjet game.
(MAAT – Kam spěcháš)
Já volám hluchejm uším, kurvo žij a nech žít.To co vysává ducha z tohodle
světa. Nevyrábí ETA, vždycky jen ta největší sketa..
(Prago union-Drým)
Nejčastěji se však jako viník objevovala určitá skupina. Jako např. politici, vláda a úředníci,
policisté troubové, tuneláři, pánové v saku, kamarádi. Často je obtížné označit za viníka
18
konkrétní skupinu, zvláště v případech, kdy autor vyjmenovává všechny různé skupiny ve
společnosti, které jako by tvořily celý systém.
Viník u písničkářů
Nejčastějším viníkem nespokojenosti dle písničkářů je téměř stejnou měrou skupina osob a
konkrétní osoba. Podstatnou část mezi viníky zaujímá společenský systém.
Pokud je viníkem konkrétní osoba, jedná se nejčastěji o partnerku autora. V takovém případě
většinou pozorujeme odcizení a neporozumění. Stejně tak mohou být viníkem autorovy děti,
které se mu odcizily či relativně cizí osoba, která pro básníka nemá pochopení.
Otoman zanaříkal: to je dneska mládež, jen samá slovíčka a nikde žádnej čin,
jenže ji probudit, to by byla svatokrádež, zbejvá mi kytara a nedopitej gin.
(Karel Plíhal – Děvče mi usnulo)
Pane prezidente - ústavní činiteli,
píšu Vám stížnost že moje děti na mě zapomněly.
jde o syna Karla a mladší dceru Evu.
rok už nenapsali rok už nepřijeli na návštěvu
(Jaromír Nohavica – Pane prezidente)
Brej den, paní správcová, brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu, brej den,
proč jste taková? Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu.
(Karel Plíhal – Brej den)
Do kategorie skupina se nejčastěji řadí média a klade se důraz na jejich manipulaci s lidmi.
Písničkáři jsou dále nespokojení s novináři bulvárních novin, lidmi ze šoubyznysu, z jiného
okruhu pak s byrokraty, politiky či mladými ambiciózními podnikateli.
Zaprodaní novináři utopení v kalamáři
Bulvární prasečinky pro dědky i pro slečinky
Prci, prci, prcičky pro přestárlé dětičky
(Pepa Nos – Vysněný ráj)
Zkurvení politici na společenské špici.
(Pepa Nos – Vysněný ráj)
Pokud je autor nespokojen se systémem, často je v této nespokojenosti obsažena i nějaká
nespravedlnost. Poukazováno je na špatně fungující systém, v kterém jsou lidé diskriminovaní
např. z důvodu svého původu, nebo je zdůrazňována nerovnost mezi bohatými a ostatními
lidmi. Dále písničkáři porovnávají současný režim s minulým - totalitním: kritizovány jsou
např. současný "demokratický konzumní ráj", nebo dnešní "hrůzovláda dobra", kdy se autor
pokouší poukázat na narůstající se blízkost současného systému s totalitou.
ségra chtěla být učitelka
a teď má šest stovek hrubýho v kantýně (…)
Na fildu bývá velký nával
pět bodů mínus za původ
dostane se ten který dává
ale my - my jsme velmi pyšný rod
(Jaromír Nohavica – Nechte to koňovi)
A možná, že si myslíš:
nač bych se namáhal a štval,
19
když druhej si leží na slunci a celej den by spal,
a další si sedí v křesle a jen dává rozkazy,
ve chvílích rozšafnosti vyplňuje výkazy,
a další má konto v bance a vilu u řeky,
se vším je spokojenej až navěky (a nikdy jinak).
(Pepa Nos – Žádný strachy)
To je skvělý, to je fajn, (přímo máj) To je pohodový, to je ten vysněný, dlouho
očekávaný,vytoužený, zasloužený, smluvněopoziční, vzájemně vlezdozadkový,
demokratický, konzumní ráj
(Pepa Nos – Vysněný ráj)
Viník v žánru indie rock
V oblasti viník v žánru indie rock výrazně převažuje kategorie konkrétní osoba, což souvisí
s tématem většiny textů - partnerské a mezilidské vztahy. Viníkem je tedy nejčastěji
partner/partnerka, který/á je nevěrný/á, má vinu na rozchodu nebo jinak zapříčiňuje neshody
v partnerském soužití.
Oči máš měňavý, ty tě prozradí
zrazená bejváš přítulná, někdy zlá zlobivá
noci nespavý o klid mě připraví, potom svítá
(Priessnitz - Drahá)
Relativně často se ještě objevuje kategorie společnost/všichni. Ta je spojena s konzumním
životem a novodobými společenskými trendy, kdy autor vyčítá celé společnosti chování a
dopad na stav společnosti.
This weird sodden life
Are you worth it?
Go-go answers
Of fu**ed up lives
So we speak to know what's still
Who i'd like if you can tell me who here is to set rules out
Who i'd like if you can tell me who is
I'd like to view into
This weird sodden life
(Khoiba - Toutourism)
Ostatní kategorie jsou u žánru indie rock zastoupeny pouze okrajově.
Shrnutí oblasti viník
Pro obecné shrnutí oblasti viník bude naše pozornost upřena na kategorie konkrétní osoba a kategorie systém. Výskyt obou kategorií se u jednotlivých žánrů liší, dokonce způsobem, že je lze vzestupně seřadit. Kategorie konkrétní osoba je nejméně zastoupená u žánru hardcore, více se vyskytuje u žánru hip hop, ještě častěji ji nalezneme u písničkářů a nejčastěji je viníkem konkrétní osoba v žánru indie rock. U posledních dvou zmiňovaných žánrů je konkrétním viníkem především partner či partnerka. Ovšem zatímco u indie rocku autor partnera/partnerku viní z nevěry, z jejich rozchodu, či jiných příčin neshod společného soužití,
u písničkářů nalezneme spíše vzájemné odcizení či neporozumění. Toto téma se u písničkářů
neobjevuje pouze v souvislosti s partnerem/partnerkou, ale i s jinými konkrétními osobami,
např. se svými dětmi, nebo s prezidentem. Hiphopeři se partnerskými vztahy nezabývají, pro
ně je zde viníkem nejčastěji osoba z hip hopové scény. Hardcoristé vůči konkrétní osobě
20
téměř nevznášejí námitky, ovšem téma partnerských vztahů se u nich objevuje a to ve formě
vyjadřování vlastních selhání, nikoliv partnerových/partnerčiných.
V případě, kdy je viníkem systém sledujeme takřka podobný gradient jako u kategorie konkrétní osoba, tentokráte ale v opačném směru. Kategorie systém se nejméně vyskytuje u indie, více u písničkářů a nejčastěji ji nalezneme u žánrů hardcore a hip hop.
Zatímco u konkrétní osoby se vyskytují v každém žánru poměrně odlišní viníci, v kategorii
systém (resp. tématech se systémem spojených) jsou si u všech žánrů víceméně podobní. V
několika případech je viníkem explicitně označen samotný systém. Nejčastěji je (ať už
implicitně či explicitně) obviňován samotný kapitalismus, či nefungující demokracie. S tím
dále souvisí vyjadřování nespokojenosti s ustavenými pravidly, se zákony, díky kterým (ale i
bez nich) dochází ke zneužívání moci, manipulaci a kontrole. Podobně jsou trnem v oku
sociální nerovnosti a z toho vycházející diskriminace.
21
KVALITATIVNÍ ANALÝZA II. – MODELY NESPRAVEDLNOSTI
Analýza oblastí, kterými jsme se zabývali v předchozí části odhalila, že existují určité typické
životní situace a viníci pro jednotlivé žánry. To nás přivádí na myšlenku, zda spojení určitých
viníků a životních situací nepovede ke specifické formě nespravedlnosti. Podle této hypotézy
by mohly tedy existovat určité modely nespravedlnosti typické pro jednotlivé žánry. Půjde to?
Budou tyto modely opravdu platit? Na to se podíváme podrobněji v další části analýzy.
Modely nespravedlnosti – hardcore
Pokusný model nespravedlnosti pro žánr hardcore nelze sestavit tak jednoznačně, jak to
uvidíme u jiných žánrů. Z oblasti životních situací pro vytvoření modelu použijeme viditelně
nejfrekventovanější kategorii manipulace či kontrola. Ovšem v oblasti viník žádná z kategorií
jasně nedominuje, proto do souvislostí s manipulací či kontrolou postupně zahrneme viníky
společnost, systém a skupinu. Vyjdeme-li ze zjištění, že ústředním tématem hardcoreových
textů je uspořádání společnosti, tak by poukazování na manipulaci/kontrolu spolu s volbou
systému coby viníkem, mohlo vést k nespravedlivým nedokonalým pravidlům.
manipulace/kontrola + systém = nedokonalá pravidla
Tento model se v žánru hardcore objevuje nejčastěji ze všech a je pro něj tedy nejvíce
typický. Představíme si ho v následujícím úryvku:
Každé ráno se budit s obojkem na krku a ve strachu, že bude řetěz zas o
jeden článek kratší. Od stěny ke stěně. Podle pravidel, dodržet program.
Spotřebovat - vyhodit.
(Lakmé - Krajina živoucí smrti. Část 2)
Viník zde není konkrétně označen. Ovšem je zde vyjádřená nespokojenost s určitými
pravidly, které jsou v systému nastaveny, a proto je zde pro nás viníkem systém. Tyto
pravidla v rámci systému slouží k manipulaci s jedincem a autor vyjadřuje svoji obavu z
přibývání dalších pravidel, které by mohly vést k větší manipulaci. Autor ze svého pohledu
pohlíží na pravidla obecně jako na nespravedlivá.21
První model si můžeme přiblížit ještě na jiném úryvku, tentokráte jde o spojení systémového
aparátu a jeho kontroly nad lidskými životy, kterou umožňují nedokonalá pravidla:
je tak těžké hledat a žít svoji pravdu, ve společnosti kde jsme jen výrobky, a
1000í kopie originálů charismatických či ne-charismatických vůdců. je tak
těžké realizovat svoji individualitu, když jsme jen čísla na grafech a aparát
státní moci se snaží mít kontrolu nad všemi složkami našich každodenních
legračně umělých životů.
(John Ball - 03)
Druhý model poukazuje na nespravedlivé potrestání nevinného. Opět se v něm objevuje jistá
forma manipulace. Tohoto neférového či nespravedlivého jednání se dopouští všichni ve
společnosti, nebo určitá skupina v ní.
21
Na tomto místě je třeba upozornit na fakt, že do kategorie systém byly řazeny různé formy nespokojeností s
pravidly (nikoliv konkrétními ale spíše obecně popsanými), které jsou typické pro kapitalistickou (někdy
konzumní) společnost. Tyto pravidla se autorovi jeví jako nedokonalá a tudíž nespravedlivá. Důsledkem je
logické vyústění ve spojení viníka systému a nespravedlnosti nedokonalých pravidel.
22
manipulace + společnost / skupina = trest pro nevinného
Analýza zde odhaluje dvě témata a to trestání nevinných osob během války či v době totality;
nebo zbytečné trápení zvířat. V těchto případech lze dokonce vysoce předpokládat, že spojení
určitých životních situací s typickými viníky nám dokáže objasnit, o jaký typ nespravedlnosti
se bude jednat. Objeví-li se v hardcoreových textech téma zvířat, s velkou pravděpodobností v
nich bude poukazováno na nepřiměřenou manipulaci se zvířaty ze strany společnosti, a s tím
související trest pro nevinného ve formě utrpení zvířat či zbytečných ztrát jejich životů.
Porovnejte s konkrétním úryvkem:
Tolik zbytečného utrpení a stále nestačí k obrácení svědomí. Tolik ztracených
životů a stále jsme živi ze smrti.
(Balaclava - Brána soucitu)
nebo
Pochybná láska milovníků zvířat. Darovat si otroka jak za starejch časů. Nový
modely chlupáčů pro alergiky. Rozkošnější, trvanlivější a kvalitnější. Tak
stvořme nový genetický paskvil. Další novou obchodní položku. Další živou
hračku se záručním listem. A zmetkama zkrmíme povedený výrobky.
(Festa Desperato - Se záručním listem)
Nespravedlivě potrestaní můžou být také lidé během války, či při procesech v totalitním
zřízení. Tehdy jsou lidé "mučeni" ať už skupinou, která tento proces vykonává (vojáci,
nájezdníci), či obecněji některou z cizích společností. Opět platí, že pokud se autoři zmiňují o
manipulujících válečných praktikách, které provádějí skupiny, či společnost/i, nejspíše se
bude jednat o nespravedlivý trest pro nevinného:
Země byla podrobena nájezdníky. Svět podroben. Lidé jsou mučeni, města a
domy ničeny, a pro co?
(Festa Desperato - Podrobeni)
Třetí významnou kategorií nespravedlnosti je diskriminace. Pro ni je sestaven následující
model:
manipulace/kontrola + společnost / systém / skupina = diskriminace
Zajímavé je, že očekávané spojení manipulace se skupinou neodkazovala k diskriminaci ani
v jednom případě. Diskriminaci má na svědomí společnost. Např. v jistém úryvku najdeme
odkaz na diskriminaci homosexuálů:
Genetický kód zafixovaný v mozku. Sugesce zvítězí a není žádná naděje. Sami
proti většině.Všech vyvolených párů. Potencionální nebezpečí - stojíš stranou
odlišení. Muž a nebo žena / Otevřenost se trestá. Žít ve lži je mnohem
jednodušší. Společnost se vyvíjí a dál zůstává omezená. A ty čtyři procenta
jsou jen číslem v statistikách!!!!
(Němá barikáda - Otevřenost se trestá)
Poslední model nespravedlnosti pro žánr hardcore je spojen s neoprávněnými výhodami:
manipulace + společnost / systém / skupina = neoprávněné výhody
23
V případě, kdy je viníkem určitým způsobem privilegovaná skupina (např. elita, známé
osobnosti) a životní situací je opět manipulace, můžeme předpokládat, že se v textech objeví
odkaz na neoprávněné výhody či neoprávněné odměny této skupiny. Níže uvedený úryvek
popisuje hvězdné osobnosti, které svým lhaním dosáhli neoprávněných výhod:
chci vidět kolem sebe padat hvězdy k zemi, zbavené svých záchytných bodů
vybudovaných ze lží a úcty davů..
(John Ball - 06)
V žánru hardcore jsme našli jeden hlavní model nespravedlnosti, který doplňují další tři méně
se vyskytující modely. V každém z nich autor poukazuje na manipulaci s životem, nebo na
jeho kontrolování. To ve spojení s určitým viníkem může poukazovat na určitou
nespravedlnost. V typickém modelu nalezneme manipulující systém, v kterém fungují
nedokonalá pravidla. Jiný model ve spojení s viníkem společnosti/skupinou odhaluje trest pro
nevinného (trápení zvířat, mučení lidé během války). V dalším modelu společnost či systém
někoho diskriminuje (homosexuální páry). V posledním modelu privilegovaná skupina
dosahuje neoprávněných výhod.
Analýza hardcoreových textů v některých případech prokázala, že spojení určité oblasti
životních situací spolu s typickými viníky nás může navést k určitému typu nespravedlnosti.
To ovšem bohužel nevede k objasnění, proč se téma nespravedlnosti v některých textech
nevyskytuje, byť v nich nalézáme určitou nespokojenost. V hardcoreových textech například
často nalezneme sebeobviňování, které ve spojení s určitými životními situacemi (nejčastěji
egoismem) k nespravedlnosti většinou opravdu nevede, ale není tomu tak ve všech případech.
Někdy svým počínáním autor může trestat nevinného, jak vidíme v následujícím úryvku:
Naučil jsem se nevidět tě celou. Mrzí mě že jsem tak daleko. Když bych mel
být blízko. Když nikdo není blíž. Naučil jsem se nevidět tě celou. Abych chránil
svoje srdce. Naučil jsem se vidět jenom části.A zapomněl jsem na to, že jsi
víc.
(Lakmé - Naučil jsem se nevidět tě celou)
Zde bychom mohli uvést některé další příklady, kdy se ve spojení viníka s životními
situacemi nespravedlnost někdy vyskytuje a jindy nevyskytuje. Otázku proč se někdy o
nespravedlnosti v hardcoreových písních nezpívá v tuto chvíli tedy nedokážeme zodpovědět.
K tomu by bylo zapotřebí zřejmě další hlubší analýzy.
Modely nespravedlnosti – hiphop
Při podrobnější analýze témat hiphopových textů jsme na závěr vytvořili ideální modely
nespravedlnosti, pro které je charakteristické to, že se v nich objevuje určitá forma
manipulace22 nebo kontroly. Tato manipulace se většinou neděje “jen tak“, nýbrž lze dohledat
i jejího viníka. V případě hip hopu byla za viníka nejčastěji označena skupina. Obecně
můžeme shrnout, že právě pro případy, kdy je viníkem skupina a jedná se o manipulaci, se
autoři vyjadřují k trestu pro nevinného nebo nedokonalým pravidlům.
skupina+manipulace = trest pro nevinného
22
Manipulace označující snahu o působení na myšlení druhé osoby či více osob dále pak
zacházení s něčím, postup nebo způsob tohoto zacházení; nečestné jednání, čachry.
24
Rozebereme si nejprve první větší část našeho modelu nespravedlnosti pro hip hop. To je
spojení skupiny, manipulace a trestu pro nevinného. Charakteristika skupin je heterogenní.
Jedná se 23 o politické strany, policisty, vládu, úředníky, ženy nebo např. trouby. Nutno říci,
že v těchto případech je manipulace v menšině a do popředí se dostává téma kontroly.
Náměty této kontroly jsou např. kontrola ze strany policie a různé výslechy24.
Další den u výslechu - sakra nepříjemný sezení.Odsouzen na doživotí v
domácím vězení bez jakýchkoliv svědků a možnosti odvolat se..
(5Mc- Návrat k normálu)
Dále jsou to témata bezdůvodného napadání autora, jedincovo vnímání světa a práce justice.
Právě poslední dva příklady však námi vystavenému modelu více či méně neodpovídají.
Uveďme si první příklad, v němž najdeme situaci, která se dá označit jako trest pro
nevinného25 a ve které autor kritizuje shodně manipulaci i kontrolu panující ve společnosti.
Odhalit ovšem, kdo je v tomto textu považován za viníka by bylo poněkud spekulativní.
Na krku trestnej čin Justice slepá … sem Makabu sigr kterej prý moc kecá..
Vyhlášky zákony protekční nábory připomíná mi to přípravy na život bez
svobody
všude cenzury..zákazy blikající majáky na každym rohu potkávám dva
šmíráky..
(Marabu-policejní stát)
Dva „šmíráci“ představují nejspíše policisty, ale za celkové viníky se označit nedají.
V další(neuvedené) části textu je naznačováno, že viníkem jsou “ti nahoře“, což je velmi
široký pojem. Na mysli má autor všechny složky demokratického systému tedy moc soudní,
výkonodárnou, i zákonodárnou. V tomto případě by se tedy dal viník s opatrností označit
spíše za celý systém. Dalším příkladem je trest společnosti za autorův “pohled na svět“, kde
se kontrola někdy váže na diskriminaci26. V prvním příkladě se za viníka dá určit společnost
v druhém případě se jedná o skupinu ,,debilů", která bezdůvodně napadá autora.
Naše rýmy jsou naší zbraní proti společnosti,
Díky který máme poslední místo v řadě
a díky který prej máme náš život vidět bledě.
(5MC-Snaž se vidět)
Nejsem anděl, mám svoje chyby, já nejsem bez viny,ale mám to v hlavě v
pořádku,
nepatřím mezi diliny,už mám po krk debilů, co se do mě
bezdůvodně pustili
(Duo Efendi- Je jich jen pár)
Obecně lze o této první skupině našeho modelu říci to, že v ní lze vysledovat určitý tematický
scénář. V tomto scénáři je autor trestán za vyjadřování jeho názorů a postojů k manipulaci a
kontrole ve společnosti, kterou mají na svědomí určité skupiny.Objeví-li se v hip hopovém
textu téma kontroly a manipulace a zároveň je za viníka označena skupina pak se velmi často
bude jednat o trest pro nevinného v podobě omezování osobních práv, svobod nebo svobody
slova. Musíme však dodat, že trest pro nevinného se vyskytuje relativně často i v případech,
kdy není možné konkrétně viníka určit.
23
Intenzita výskytu jednotlivých skupin je řazena od nejčastěji zastoupené po nejméně časté.
V tomto případě byli za skupinu viníků označeni rodiče.
25
Při posuzování oprávněnosti hodnocení situace jako trestu pro nevinného je respektován postoj vyjádřeným
autorem.
26
Diskriminace brána jako jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku
24
25
nemáš nárok na život spokojenej
jakmile nejedeš po hlavní, ale bereš to vedle
(5mc-Není pravda co se říká)
Řikám pravdy, který ze mě v očích světa dělaj lháře
(Prago Union-Drým f. Klára + Architect
skupina+manipulace = nedokonalá pravidla
Druhou velkou množinou našeho modelu je spojení skupiny, manipulace a nedokonalých
pravidel. Texty o jedinci, kterým je manipulováno (je pod kontrolou) skupinou a kritizuje
ustavená pravidla, která jsou podle něj zdrojem nespravedlnosti nebo neférovosti dokládají
následující ukázky. Nedokonalá pravidla se objevují nejčastěji v podobě forem privilegií
skupiny politiků, vlády, byrokratů a médií.
Psal ´sem prezidentovi a ptal se ho, jak je možný, že tudle zemi rozkrádaj
tuneláři,
a vážený pánové v saku s kterejma tak rád podává si ruku, ale
vysral se na mě, vláda vládne a poddanýho maže.Stejně tak dle písma této
realistické knihy se politický strany státu schovávaj za paragrafy jako
marmeláda u koblihy.Výběrčí daní, při poslechu možných řešení vynášej
spaní, upřímný bezstarostný ksichty natrénovaný k oklamání veřejného
mínění,který stojí a v očích má otazníky na otázky dostáváš dotazníky, na
námitky k hrobu kytky!Taková je realita, buď máš hovno a nebo tunu zlata,
necháme prasata u koryta uzavřená debata.....Lhali mně, když říkali mně, že
lidi ´sou si rovný. Původ, moc, síla a prachy hovoří
(5MC-Není pravda, co se říká)
Kůli vládním rozhodnutím, žije spousta lidí pod mostem… stále nových vůdců,
záškodníků, škůdců v parlamentů stále stejných blbců, za svý prachy zvednou
ruku.
(Jedna Síla-Proti Srsti 2004)
Po kvalitativní analýze textů hip hopu jsme nalezli vlastně dva nejčastěji se vyskytující se
modely nespravedlnosti. Prvním je ten, kdy si autor stěžuje na kontrolu jeho osoby skupinou,
ale on sám se cítí nevinný. Druhý model je ten, kdy si autor stěžuje na stanovená pravidla,
která jsou zdrojem nespravedlnosti a která manipulují s jedincem či společností.
Modely nespravedlnosti – indie rock
Z analýzy textů žánru indie, a zejména pak oblasti „formy/výrazy nespokojenosti“ vyplývá, že
autoři ve většině případů reflektují a popisují svět kolem sebe. V textech se setkáváme
s konstatováním; vztek a stížnosti najdeme pouze ve výrazně menší míře. V porovnání
s ostatními žánry najdeme i méně zástupců v oblasti nespravedlnost/neférovost. Z tohoto
důvodu se může zdát přinejmenším komplikované vytvářet modely nespravedlnosti.
Navzdory malému počtu textů zastupujících zmíněné kategorie je ale možné vypozorovat
určité převažující souvislosti mezi jednotlivými kategoriemi, přestože model nespravedlnosti
(tak jak jej najdeme u ostatních žánrů) vytvořit nelze.
Pro analýzu modelu nespravedlnosti v žánru indie je opět charakteristická kategorie
prázdnota/samota (toto téma je celkově nejvýraznější pro žánr indie). Ta se nejčastěji týká
opět partnerských a mezilidských vztahů, proto by se dalo předpokládat, že bude spojována
s viníkem - konkrétní osobou nebo kategorií já/my. V několika málo případech tomu tak
opravdu je.
Oči máš měňavý, ty tě prozradí
zrazená, bejváš přítulná, někdy zlá, zlobivá
26
noci nespavý o klid mě připraví
potom svítá
(Priessnitz - Drahá)
Autor zde popisuje své pocity ze svého partnerského vztahu, viníkem jeho ne příliš
pozitivních nálad je partnerka. Toto obvinění zde není přímo vyřčeno, ale celý text je
adresován ženě, z čehož lze vyrozumět, že je vina dávána právě jí.
Oproti původnímu předpokladu, konkrétní viník však často není; přestože je v textu autorem
vina naznačována, viník není konkretizován.
Here we got a creek between you and i
Will you still keep on?
(Khoiba - Mellowdrama)
V tomto případě autorka píše o marné snaze udržet vztah a o převládajícím odcizení mezi ní a
partnerem. Konkrétní viník zde však chybí; autorka pouze konstatuje ochladnutí vztahu. Dalo
by se říct, že toto je pro žánr indie typické; přestože autor popisuje situaci, která není příliš
lichotivá, málokdy se pustí do vyčítání či stížností, převažuje popis, konstatování. Viník často
chybí, protože autor jednoduše nemá potřebu dávat někomu stávající situaci za vinu. I pokud
je viník zmíněn, jde opravdu pouze o tu zmínku, konstatování.
Druhým častým tématem v žánru indie, vedle partnerských vztahů, je překvapivě (oproti
prvním analýzám a počátečním předpokladům) téma konzumu, povrchního konzumního
způsobu života a main streamu. V těchto případech lze nalézt viníky v kategoriích skupina a
společnost/všichni. Tito viníci se pak pojí s kategoriemi stádnost, manipulace/kontrola a
egoismus. Příklady nalezneme zejména u textů skupiny Southpaw.
All the people with their cars
Houses and the satelites
They're happy with their lives
Simply live and simply die
(Southpaw - Goodbye Planet)
Autor poukazuje na současný konzumní styl života a odklonu od tradičních hodnot. Viníkem
jsou v tomto případě všichni, celá společnost, která přijala tento uniformní a „stádní“ životní
styl. S ním souvisí i další „podtéma“ hudební produkce, kdy je dávána přednost masové a
main streamové hudbě, zatímco ta kvalitní a náročnější má méně posluchačů. V tomto případě
jsou na vině buď opět všichni (společnost), protože dávají přednost main streamu (v oblasti
životních situací pak opět převažuje stádnost), nebo skupina. Tou jsou zřejmě myšleni
hudební vydavatelé a producenti, kteří se podílí na vytváření hudebního vkusu - pak je
v oblasti životních situací zaznamenána manipulace. Zároveň zde konečně nacházíme
viditelnou souvislost s nespravedlností a neférovostí; v těchto případech jde o neuznanou
odměnu (kvalitní, ne-main streamoví hudebníci se nedočkají obliby a podpory od většinového
publika) nebo diskriminace (ti samí nejsou úspěšní a bohatí, protože se nechtějí stát součástí
main streamového trhu).
Please help us to become popstars
Your eyes must be deaf
Your ears must be blind
If you're sure you do not want
Another young pretty meat like we are...
(Southpaw - Please help us to become popstars)
27
Analýza nespravedlnosti žánru indie ukázala zejména na odlišnost od ostatních žánrů v tom
smyslu, že nespravedlnost se v textech vyskytuje výrazně méně. Autoři spíše konstatují, než
že by si stěžovali; popisují negativní stránky reality, ale nespravedlnost nebo neférovost
najdeme pouze v malé části textů a i v těchto případech nejde o příliš expresivní vyjádření.
Z toho důvodu nelze ani vytvořit modely nespravedlnosti tak, jak je tomu o ostatních žánrů.
Modely nespravedlnosti – písničkáři
Model nespravedlnosti pro žánr písničkářů jsme tvořili z nejfrekventovanějších a
nejzásadnějších kategorií problematiky životních situací a viník. Jak bylo výše zmíněno
v textech písní písničkářů je nejdůležitějším důvodem k nespokojenosti prázdnota života a
viníkem konkrétní osoba. Pokusíme-li se z těchto dvou kategorií vytvořit model
nespravedlnosti a víme-li, jak se v písničkářské tvorbě často projevuje sebelítost, můžeme
očekávat, že typickým modelem nespravedlnosti bude pro písničkáře:
prázdnota + konkrétní osoba = trest pro nevinného
Analyzujeme-li texty písničkářů z tohoto hlediska, až překvapivě nám analýza sedí. Uveďme
si příklad tohoto modelu.
Brej den, paní správcová,
brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu,
brej den, proč jste taková?
Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu.
(Karel Plíhal – Brej den)
Prázdnota zde má podobu nedostatku porozumění a viníkem je jednoznačně konkrétní osoba.
Jiným příkladem může být prázdnota, způsobená postrádáním blízké osoby, kde je viníkem
manželka autora, která jej trestá hned dvojím způsobem, nejprve že jej podvádí a nakonec jej
donutí ji opustit.
Utekl jsem od manželky k mamince,
vodila si do kvartýru cizince,
za svůj život byla nejdál na Slapech,
tak se snaží vynahradit na chlapech.
(Karel Plíhal – Utekl jsme od manželky k mamince)
Pokud připustíme, že určitým trestem pro nevinného může být i neuznaná odměna popřípadě
nedostatečné ocenění, zjistíme, že nám do tohoto modelu hodí i mnohé další texty. Jako
například tento, kdy interpreta nedoceňují vlastní děti. Pocit prázdnoty tohoto úryvku snad ani
není třeba komentovat.
Pane prezidente - ústavní činiteli
píšu Vám stížnost že moje děti na mě zapomněly
jde o syna Karla a mladší dceru Evu
rok už nenapsali rok už nepřijeli na návštěvu
(Jaromír Nohavica – Pane prezidente)
Kromě tohoto nejcharakterističtějšího modelu nalézáme i jiné modely. Zvláštním typem jsou
stížnosti na spravedlnost spojené s nezaslouženými výhodami a odměnami. Nelze je pojit
s určitou životní obtíží, ale nacházíme zde zcela typické viníky. Je jimi systém či častěji
skupiny systém zastupující. Schéma vypadá takto:
28
0 + skupina/systém = odměna nezasloužená
Pomocí takto vyjádřených nespokojeností kritizují písničkáři společenské uspořádání.
Zejména politickou situaci, byrokracii či média.
Zkurvení politici na společenské špici
(Pepa nos – Vysněný ráj)
nebo
V týdle zemi, hochu, vládnou na věčné časy,
i když možná někdy jinak:
falešní hráči, hospodští rváči, průměrní sfáči.
Čest, pravda, talent a dary od Boha
se v týdle zemi, holka, krutě trestají.
Kdo tohle má, dostává přes hubu veřejně i potají.
(Pepa Nos – Čest, pravda a talent)
Neopominutelnou kategorií nespravedlnosti jsou i v žánru písničkářů nedokonalá pravidla.
Pro ty nejčastěji platí model:
stádnost + skupina/systém = nedokonalá pravidla
Zde je kritizovaná zejména konzumní povaha této společnosti. Viníkem je opět systém nebo
skupina jej zastupující.
To je skvělý, to je fajn, (přímo máj)
To je pohodový,
to je ten vysněný,
dlouho očekávaný,
vytoužený, zasloužený,
smluvněopoziční,
vzájemně vlezdozadkový,
demokratický,
konzumní ráj.
(Pepa nos – Vysněný ráj)
nebo
Zaprodaní novináři utopení v kalamáři
Bulvární prasečinky pro dědky i pro slečinky
Prci, prci, prcičky pro přestárlé dětičky
(Pepa nos – Vysněný ráj)
Vrátíme-li se k výše zmiňovanému trestu pro nevinného a zaměníme životní situace a viníka,
rázem se nám objeví další kritika společenského uspořádání. Životní situací je manipulace a
viníkem skupina.
29
manipulace/kontrola + skupina/systém = nedokonalá pravidla
Tento pro hip hop typický model nacházíme i u písničkářů:
Ale tihle byrokrati
mi pořád větev krátí.
A jistej byrokrat chce,
abych na zem spad’.
Prý ať se vrátím do ráje mezi nás,
byť bych si přitom měl zlámat vaz.
(Pepa Nos – Na větvi)
A nechybí ani kontrola až špehování prováděné médii.
Chtěl jsem být s tebou,
jen s tebou nejvíce,
nějací přizdisráči se mi tlačí do mé vlastní ložnice
a tvrdí, zvědaví prdi,
že je to pro mé dobro,
že jsou na svou čestnou práci hrdi.
(Jaromír Nohavica – Jási to pamatuju)
Kvalitativní analýza nám ukázala, že písničkáři stojí na pomezí mezi hardcorem a hip hopem
na jedné straně a indie rockem na druhé straně. Kromě bolestných a intimních nespravedlností
spojených s mezilidskými vztahy tak typickými pro indie nechybí ani kritika společenského
systému, která vévodí hip hopu a hardcoru.
30
ZÁVĚR
Naše analýza nespokojenosti v textech soudobé hudby čtyř hudebních stylů nám podává
zrcadlový obraz problémů, které řeší současná společnost. Každý z námi zkoumaných žánrů
řeší jiné problémy a nabízí svůj unikátní pohled na svět. Stejně jako hudební žánry nejsou
oddělené světy pro sebe27, tak i některá témata nespravedlnosti se alespoň částečně prolínají.
Přesto, jak jsme viděli v předchozích analýzách, každý z žánrů nachází nespravedlnost
v jiných oblastech a tím odhaluje nejen pestrost současné hudby ale i rozmanitost dnešního
světa vůbec.
Zajímalo nás, kde se tato rozmanitost bere, kdo ji způsobuje. Nejprve jsme se zabývali
formami/výrazy nespokojenosti, resp. postojem autora, který nám vyjadřoval určitou náladu
písní. Toto specifické podání plodí rozdíly mezi žánry (každý žánr se s pocitem vzteku
vyrovnává jinak – jak shrnujeme v analýze forem nespravedlnosti), ale ne rozdíly mezi
spravedlnostmi. Příčinnou této rozmanitosti v odhalované nespravedlnosti jsou různé
problémy, se kterými se autoři potýkají, a které oslovují jejich posluchače. Nejvýraznější vliv
na typ nespravedlnosti, který se v určitém žánru objevuje, mají životní situace a jejich viníci.
V naší analýze jsme objevili dvě hlavní životní situace, které vedou interprety k pocitu
nespravedlnosti. Je to manipulace či kontrola, která je ústředním tématem v hardcoru a
hiphopu a prázdnota života typická pro interprety indie rocku. Písničkáři se svými stížnostmi
na společenský systém na jedné straně a řešením osobních intimních problémů na druhé
straně stojí kdesi uprostřed.
Zkoumání hudebních textů, se ukázalo jako velmi zajímavý a užitečný doplněk k analýze
nespravedlnosti v tomto světě. Ukazuje nám problémy dnešního světa z jiných perspektiv.
Lidé stále řeší neshody v osobních vztazích, stěžují si na mocné tohoto světa (politiky,
byrokraty, soudce, zástupce médií) a nespravedlivá pravidla společenského uspořádání. A
umělci možná o něco více než běžní lidé pociťují a komentují prázdnotu a stádnost západního
životního stylu navzdory všem alternativním možnostem.
27
Písničkář Nohavica se s úspěchem u posluchačů i hudební kritiky objevuje na kompilaci 20ERS ke
dvacetiletému výročí tuzemského hiphopu ve společné písni s hiphopery Pio Squad.
31
LITERATURA
Adorno, T. W. (1962). Einleitung in die Musiksoziologie. Frankfurt am Main.
Bek, M. (1993). Vybrané problémy hudební sociologie. Olomouc : Vydavatelství Univerzity
Palackého.
Bek, M. (2003). Konzervatoř Evropy? : k sociologii české hudebnosti. Praha: Koniasch Latin
Press
Benett, A (1998) : Hip hop am Main: the localization of rap music and hip hop culture je
dostupná na: http://mcs.sagepub.com/cgi/reprint/21/1/77?ck=nck
Bitrich,T,. (2002). Hodnota a selektivní konstruování ve světě hudby: Tři případy z
alternativního bigbít.,Biograf č. 29, s. 49-82 1211-5770
Carey,J.T (1969). The ideology of autonomy in popular music:a content analysis. Psychiatry,
32:150-164
Finkel, N.J. (2001). Not Fair! The Typology of Commonsense Unfairness. Apendix 1.
Washington, DC: APA
Heartley, M. (1999) Encyklopedie Rocku. Plzeň: Beta
Janosik, M. (2006) The Greenwood encyklopedia of Rock History 5. Westport. Greenwood
Press
Juslin, N. P. – Sloboda, J. A. (2001). Music and emotion: theory and research.
Oxford: Oxford University Press. Kapitola 4, s. 71-104.
Kotek, J. (1990). O české populární hudbě a jejích posluchačích : od historie k současnost,
Praha: Panton.
Light,A. (1999) Grandmaster Flash , Foreword to The Vibe History of Hip Hop. New york:
Three Rivers Press.
Mikula, G., Petri, B., Tanzer, N. (1990) What people regard as unjust: Types and structures
of everyday experiences of injustice. In European Journal of Social Psychology, Vol.20,
133-149
Nešpor, Z. R. (2003). Česká folková hudba 60.-80. let 20. století v pohledu sociologie
náboženství. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 39, 1: 79-97.
Nešpor, Z. R. (2006). Děkuji za bolest - náboženské prvky v české folkové hudbě 60.-80.let.
Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury.
Oravcová,A. (2007). Gender a hip hop v České republice. Bakalářská práce. Praha.
Putna, M. C. Mnoho zemí v podzemí. Několik úvah o undergroundu a křesťanství.
Ripka, Š. (2005) Reggae bílého muže : tři krátké studie ze sociologie hudby. Bakalářská
práce, Praha.
Souvislosti IV, 1993, 1: 14–32.
Švamberk, A. (2006). Nenech se zas oblbnout. Praha: Maťa
Weber, M. (1972) Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik. Tübingen.
Zenkl, L. (1982). Hudební sociologie a hudební výchova. Praha : Česká hudební společnost.
32