Průvodní zpráva

1
PROJEKTOVÝ ATELIÉR Ing. arch. Jaroslav DANĚK
Husova 4, Č. Budějovice 370 01, tel.fax.387 311 238, tel. 387 314 260, 605 277 998
ADs.r.o.
Územní plán obce
LITVÍNOVICE
ČÁSTI – LITVÍNOVICE, ŠINDLOVY DVORY, MOKRÉ
návrh
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Červen 2004
SCHVALOVACÍ DOLOŽKA
TENTO ÚZEMNÍ PLÁN BYL SCHVÁLEN
Schvalovací orgán
ZASTUPITELSTVO OBCE LITVÍNOVICE
Dne
9. 6. 2004
Pod číslem usnesení
1 / 10
Starosta obce
ALENA NOVÁKOVÁ
Zástupce pořizovatele
OBECNÍ ÚŘAD LITVÍNOVICE
Zastoupený
ALENA NOVÁKOVÁ
Nadřízený orgán
Krajský úřad – Jihočeský kraj
Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic
Stanovisko vydáno dne
26. 5. 2004
Pod číslem jednacím
KUJCK 14162 / 2004 OÚPI / Pf
Razítka
2
OBSAH
ÚDAJE O ZAKÁZCE ...................................................................................................................................................... 3
1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................... 4
1.1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ....................................................................................................................................... 4
1.2 ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A NÁVRHU ÚPO ........................... 4
1.3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA ............................................................................ 4
1.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................................................... 5
2
ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................................................... 5
2.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE ................................................. 6
2.2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH,
CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ ..................................................................................... 6
2.3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE.............................................................................................................. 8
2.4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ...................... 11
2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ......................................... 15
2.6 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ
S ODPADY ........................................................................................................................................................ 16
2.7 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO
TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ.................................................................................................................................. 27
2.8 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A KRAJINNÁ EKOLOGIE ........ 28
2.9 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV ............... 31
2.10 POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU ........................................................................................................... 34
2.11 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.... 41
2.12 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ...................................................................................................................... 54
3
ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ .......................................... 55
3.1 OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND............................................................................................................. 55
3.2 BYTOVÝ FOND................................................................................................................................................ 59
3.3 SEZNAM ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ............................................................................................................ 61
3.4 PŘÍLOHA K REGISTRAČNÍMU LISTU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE PLOCHY
ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................................ 63
3.5 VÝPOČET SPOTŘEBY EL. ENERGIE ............................................................................................................ 64
3.6 VÝPOČET POTŘEBY VODY ........................................................................................................................... 66
4
ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ ............................................................................................... 67
4.1 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE............................................................................................................ 67
4.2 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ...................... 68
4.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ......................................... 71
4.4 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ
S ODPADY ........................................................................................................................................................ 72
4.5 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY .................................................... 76
4.6 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV ............... 77
3
ÚDAJE O ZAKÁZCE
IDENTIFIKACE ZAKÁZKY A ÚDAJE O ZPRACOVATELI
Název zakázky
Stupeň
Číslo zakázky
Datum
Pořizovatel
Schvalující orgán
Nadřízený orgán
Zpracovatel
IČO
DIČ
Bankovní spojení – č.účtu
Vypracovali
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LITVÍNOVICE
Návrh
D46/94
29..3.2002
Obec Litvínovice
Obec Litvínovice
Krajský úřad – Jihočeský kraj
PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. - Ing.arch. Jaroslav Daněk
25 194 771
077 - 25 194 771
HVB a.s. České Budějovice, číslo účtu 31778-800/2700
Blanka Martiniová, Jana Titlová, Jaromír Kadlec, Ing. arch. Jindra Kupcová,
Ing. Karolina Škrlantová, Naděžda Platilová,, Ing. Marcela Pávková, Ingrid
Petrovičová, Pavel Kouba, Marcela Fenclová, Ivana Cápalová.
ZPRACOVATELÉ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ A KOOPERACE
Urbanistická část
Demografie
Doprava a dopravní zařízení
Vodohospodářské řešení
Energetické řešení
Zemědělský půdní fond
Krajinná ekologie
Ing.arch. Jaroslav Daněk - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Blanka Martiniová - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Ing. Lumír Zenkl – ZESA s. r. o.
Ing. V. Houška - H – PROJEKT
Ing. J. Karpyta - ELENERG
Blanka Martiniová - PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o.
Ing. Pavel Popela
4
1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
Hlavním cílem územního plánu je vytvořit v obci Litvínovice a jejím správním území podmínky pro zdravý a spokojený
život obyvatel. Schválený územní plán se stane právním podkladem pro řízení výstavby v obci a jejím správním území.
Předmětem územního plánu je zejména podchycení současného urbanistického stavu obce s limitujícími faktory a na jejich
základě navrhnout zásady budoucího uspořádání v území. Neopomenutelnou součástí územně plánovací dokumentace je
návrh koncepce dopravy, technické infrastruktury a opatření vedoucí ke zlepšení kvality životního prostředí. Současně je
nutné stanovit zastavitelné území obce se závaznými regulativy pro funkční plochy a veřejně prospěšné stavby.
1.2 ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A
NÁVRHU ÚPO
V minulosti byl zpracován ÚPNSÚ Litvínovice, Stavoprojektem České Budějovice. Důvodem pro nové zpracování je
skutečnost, že zásadní změny politického, společenského i ekonomického vývoje po roce 1989 způsobily, že dosavadní
územně plánovací dokumentace již nevyhovuje dnešním podmínkám usměrňování rozvoje obce.
Navržené plochy platného ÚPO Litvínovice, byly již vyčerpány, a v současné době vzniká potřeba vytypování nových
rozvojových ploch, stejně jako potřeba řešit a regulovat rozvoj celého správního území komplexně v návaznosti na širší
územní vazby.
1.3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA
1. část – splnění požadavků řešení sídel
Dokumentace je zpracována jako Územní plán obce celého správního území obce v měřítku 1 : 2 000, včetně
zapracování ÚSES. Obsah je v souladu s požadavky stavebního zákona a navazujících vyhlášek v platném znění.
V roce 1992 byly zpracovány průzkumy a rozbory.
Na základě průzkumů a rozborů byly vypracovány územně hospodářské zásady.
V roce 1994 byl zpracován koncept územního plánu.
V roce 1995 bylo zahájeno projednání zpracovaného konceptu.
Po vyjasnění některých zásadních podkladů (existence vojenského letiště, trasa a šířka silnice I/3 - České Budějovice –
Český Krumlov, velikost zátopového území, plynofikace obce…), byly uskutečněny v roce 1997 další projednání viz.
přílohy v dokladové části.
Dne 21.7.1997 byla Obcí Litvínovice objednána aktualizace konceptu.
Dne 25.8.1997 byla předána (ve dvou vyhotoveních) aktualizovaná verze konceptu územního plánu, která byla řádně
projednána s dotčenými orgány státní správy a účastníky řízení.
Konečné připomínky byly stručně sepsány v dokumentu „Souborné stanovisko k doplněnému konceptu územního plánu
sídelního útvaru Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré“ vydaném Úřadem města České Budějovice dne 19.11.1997.
22.9.1998 byla potvrzena smlouva o dílo na dopracování konečného návrhu.
V prosinci 1998 byl územní plán kompletně převeden do digitální formy a dokončen.
V klasickém provedení (tiskem na papíře) byla předána začátkem roku 1999 po komunálních volbách „novému“
zastupitelstvu obce architektonická část k možnosti připomínek.
Na základě požadavku vypracování klasických výtisků s kompletním vybavením zakázky v klasické formě ze dne
12.5.1999 byl konečný návrh dopracován.
Konečný návrh územního plánu byl projednán s DOSS podle schváleného souborného stanoviska.
V roce 2002 po povodních bylo zpracováno doplnění souborného stanoviska které bylo schváleno 12 2003.
Všechny body souborného stanoviska byly splněny.
5
2. část – splnění požadavků řešení volné krajiny
Hospodaření člověka se rušivým způsobem projevuje na tváři krajiny, a proto je potřebné nalézt vyvážený
kompromis, který je nezbytným předpokladem zachování životních podmínek. Nejzávažnější narušení životního prostředí
dnes představuje:
· Zhoršení kvality ovzduší a zatížení ekosystému odpady.
· Narušení energetických a látkových toků (například eroze).
· Zhoršení přirozené úrodnosti půd.
· Narušení hydrologického režimu a extrémní rozkolísanost průtoků.
· Kontaminace povrchových i podzemních vod.
· Vymizení ekotonálních společenstev.
· Nevyváženost druhové skladby bioty.
· Přerušení migračních cest velkoplošnou zástavbou a neuváženým řešením pozemních komunikací.
Celkově došlo k narušení tzv. ekologické stability, kterou je však možné systémem odpovědně navržených opatření
alespoň částečně obnovit. Výchozí platformu poskytuje tzv. ekologická kostra krajiny, kterou tvoří ekologicky stabilnější
části přírody. Mezi nejvýznamnější nástroje revitalizace krajiny patří realizace územního systému ekologické stability,
realizace komplexních pozemkových úprav nebo krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí.
1.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Architektonnický návrh byl proveden v souladu se schváleným souborným stanoviskem, které bylo sepsáno na základě
řádně projednaného konceptu návrhu zemního plánu obce Litvínovice. Veškré připomínky zestrany dočených orgánů státní
správy a obce byly akceptovány. Připomínky podané obvateli obce byly zpracovány v souladu s dohodovacím řízením
souborného stanoviska.
2 ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
METODIKA ZPRACOVÁNÍ
Územní plán obce je zpracován v souladu se Stavebním zákonem v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky č.135/2001.
POUŽITÉ PODKLADY
Pro pořízení územně plánovacích podkladů bylo použito státní mapové dílo, které bylo v rámci přípravných prací
pořizovatele doplněno na účelově vytvořený mapový podklad, který vychází z posledního stavu katastrálních map. Mapové
podklady neobsahují rozestavěné objekty, objekty na které již bylo vydáno stavební povolení, ani objekty které již
fyzicky existují a jejich majitelé nepožádaly o zanesení do katastrálních map.
Pro zpracování byl vytvořen mapový podklad v měřítku 1 : 2 000 (Mapové podklady jsou určeny výhradně pro potřebu
ÚPD).
Ostatní použité podklady pro vypracování ÚPO :
Koncepce urbanizace Jihočeského kraje, Stavoprojekt České Budějovice
Územní plán města Č.Budějovice
Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v okrese České Budějovice
Hlukové izofony z vojenského letiště.
Mapy radonového rizika.
Podklady ŽP o poddolovaných lokalitách a nerostných ložiskách
Generel místního ÚSES
Vyjádření a podklady dotčených orgánů státní správy a organizací k zadání ÚPN
Konzultace se zastupiteli obce Litvínovice
6
2.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ
OBCE
Řešené území jednotlivých sídel Litvínovice, Mokré, Šindlovy Dvory je vymezeno velikostí zpracovaného mapového
podkladu. Velikost řešeného detailu v měřítku 1 : 2 000 byla stanovena tak, aby bylo graficky možné vyjádřit celé
katastrální území obce.
Sousední správní území jsou České Budějovice, Homole, Dubné, Planá.
Sousední katastrální území jsou České Budějovice, Planá, Homole, Třebín, Branišov.
2.2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A
OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT
ÚZEMÍ
Předpokládané podmínky vývoje obce
Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je
zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelního útvaru. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby
odpovídající venkovskému prostředí a celkovému měřítku stávající zástavby.
Na podporu koncepčních principů stabilizace řešeného území, vývoje sídelní struktury a urbanistické úrovně venkovského
prostoru je třeba prioritně uplatňovat objektivní hlediska "Programu obnovy vesnice".
Při realizaci výstavby bytů je nutné klást důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na využívání vnitřních
rezerv zastavěných částí a v rámci výstavby soukromých obytných objektů je třeba podporovat možnost zřizování prostorů
pro občanskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení.
V obci je zástavba spíše vesnického charakteru, k okrajům sídel se mění na zástavbu převážně původních zemědělských
objektů v průběhu doby přestavěných a doplněných novější zástavbou rodinných domů. Tato zástavba je formována
komunikačním skeletem uprostřed zemědělsky obhospodařované krajiny se značným podílem lesů a zeleně, která je zde
tvořena doprovodnou vegetací podél komunikací. V sídlech jsou pohledově výrazně vnímány veškeré vyšší a objemnější
stavby, o to výrazněji působí fronty původních objektů. Tento charakter sídel, by měl být zachován a citlivě rozvíjen.
Předpokládané podmínky vývoje přírodních hodnot území
V řešeném území se nachází 5 památných stromů, a to na hrázi Šindlovského rybníka. Jejich poloha je zakreslena v grafické
části ÚPD, včetně ochranných pásem.
Návrhy výsadeb a jiných sadových úprav
A)
Ozelenění hospodářských areálů.
Dřeviny vhodné pro protihlukové výsadby
Acer campestre (javor babyka), Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor klen), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Berberis
vulgaris (dřišťál obecný), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Carpinus betulus (habr obecný), Cornus alba (svída bílá), Cornus mas
(dřín obecný), Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus prunifolia (hloh slivoňolistý), Fagus sylvatica
(buk lesní), Hippophae rhamnoides (rakytník řešetlákový), Lonicera tatarica (zimolez tatarský), Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý),
Parthenocissus quinquefolia (přísavník pětilistý), Philadelphus coronarius (pustoryl věncový), Polygonum baldschuanicum (rdesno
baldšuánské), Populus x berolinensis (topol berlínský), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Prunus serotina (střemcha pozdní), Quercus
robur (dub letní), Rosa canina (růže šípková), Rosa multiflora (růže mnohokvětá), Rubus odoratus (ostružiník vonný), Salix aurita (vrba
ušatá), Salix purpurea (vrba nachová), Symphoricarpos albus var. laevigatus (pámelník bílý), Syringa vulgaris (šeřík obecný), Tilia
cordata (lípa srdčitá), Tilia platyphylla (lípa velkolistá), Viburnum lantana (kalina tušalaj), Viburnum rhytidophyllum (kalina
vrásčitolistá).
7
Dřeviny vhodné pro protihlukové a protiprachové výsadby
Berberis vulgaris (dřišťál obecný), Carpinus betulus (habr obecný), Cornus alba (svída bílá), Cornus mas (dřín obecný), Cornus sanguinea
(svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus prunifolia (hloh slívolistý), Hippophae rhamnoides (rakytník řešetlákový),
Lonicera tatarica (zimolez tatarský, Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý), Parthenocissus quinquefolia (přísavník pětilistý), Philadelphus
coronarius (pustoryl věncový), Polygonum baldschuanicum (rdesno baldšuánské), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Rosa canina (růže
šípková), Rosa multiflora (růže mnohokvětá), Rubus odoratus (ostružiník vonný), Salix aurita (vrba ušatá), Salix purpurea (vrba nachová).
Původní stromové dřeviny vhodné pro clonné výsadby
Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor horský), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Fraxinus excelsior (jasan
ztepilý), Quercus petraea (dub zimní), Tilia platyphylla (lípa velkolistá), Ulmus hollandica (jilm holandský) - nepůvodní ale vhodný.
B)
Dosadba alejí podél komunikací.
Dřeviny vhodné pro výsadby v širších ulicích
Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor klen), Aesculus x carnea (jírovec pleťový), Ailanthus altissima (pajasan
žláznatý), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Castanea sativa (kaštanovník jedlý), C.s. 'Pyramidalis', Catalpa bignonioides (katalpa
trubačovitá), Celtis australis (břestovec jižní), Celtis occidentalis (břestovec západní), Crataegus laevigata 'Paul's Scarlet' (hloh obecný),
'Plena', Fagus sylvatica f. purpurea (buk lesní), Fraxinus americana (jasan americký), Fraxinus excelsior 'Diversifolia' (jasan ztepilý),
Gleditsia triacanthos 'Shademaster' (dřezovec trojtrnný), Juglans cinerea (ořešák popelavý), Juglans nigra (ořešák černý), Magnolia
acuminata (šácholan přišpičatělý), Malus floribunda (jabloň mnohokvětá), Malus trilobata (jabloň trojplátečnatá), Platanus x acerifolia
(platan javorolistý), Platanus occidentalis (platan západní), Populus alba (topol bílý), Populus x berolinensis (topol berlínský), Prunus
avium 'Fastigiata' (třešeň ptačí), Prunus dulcis (slivoň sladká), Prunus sargentii (slivoň Sargentova), Prunus serrulata (třešeň pilovitá),
Prunus x yedonensis (slivoň jedoská), Pyrus calleryana (hrušeň), Quercus petraea (dub zimní), Quercus robur (dub letní), Quercus turneri
(dub Turnerův), Robinia pseudoacacia (trnovník akát), R.p. 'Pyramidalis', Salix alba 'Calva' (vrba bílá), 'Drakenburg', 'Lievelde', Sorbus
aria 'Gigantea' (jeřáb muk), 'Magnifica', Sorbus latifolia (jeřáb širolistý), Sorbus x thuringiaca (jeřáb), Sorbus torminalis (jeřáb břek), Tilia
cordata (lípa srdčitá), Tilia x euchlora (lípa zelená), Tilia platyphylla (lípa velkolistá), Tilia tomentosa (lípa stříbrná), Tilia x varsaviensis
(lípa varšavská), Ulmus carpinifolia (jilm habrolistý), Ulmus glabra (jilm horský), Ulmus x hollandica 'Groeneveld' (jilm holandský).
Dřeviny vhodné pro výsadby v úzkých ulicích
Acer campestre 'Fastigiatum' (javor babyka), Acer platanoides 'Erectum' (javor mléč), Aesculus hippocastanum 'Pyramidalis' (jírovec
maďal), Carpinus betulus 'Fastigiata' (habr obecný), Crataegus monogyna 'Stricta' (hloh jednosemenný), Fagus sylvatica 'Dawyck' (buk
lesní), 'Fastigiata', Laburnum x watereri 'Vossii' (štědřenec Watererův), Liriodendron tulipifera 'Fastigiatum' (liliovník tulipánokvětý),
Malus baccata 'Columnaris' (jabloň bobulovitá), Populus alba 'Raket' (topol bílý), Prunus x hillieri 'Kornicensis' (slivoň Hillierova),
Prunus serrulata 'Amanogawa' (slivoň pilovitá), Ulmus x hollandica 'Wredei' (jilm holandský).
2.2.1.1 GEOLOGICKÉ POMĚRY
Řešené území se nachází na rozhraní klikovského souvrství – spodní oddíl (zelenošedé kaolinické pískovce, rudohnědé
jílovce, tmavošedé jílovce a pískovce) a sprašových hlín místy s polohami navátých písků a svahovin. Podél vodního toku
se nalézají nivní sedimenty a sedimenty umělých vodních nádrží, splachové hlíny.
2.2.1.2 HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY
Řešené území sídel se nachází v oblasti komplexu většího počtu nepravidelně se střídajících průlinovo-puklinových
vrstvových kolektorů a izolátorů a průlinového kolektoru kvartérních fluviálních písků a štěrkopísků. Průměrná hodnota
kolektoru transmisivity se pohybuje mezi T>6.10 –3 Y>6,7 a T=1.10 –3 -6,10–3 Y=6,0 - 6,7.
8
Podmínky kulturních hodnot území
2.2.1.3 HISTORICKÝ VÝVOJ
TRADIČNÍ ZASTAVĚNÍ
V obci se vyskytují původní vesnické statky s hospodářskými částmi, které se vyznačují v převážné míře dvěma
rovnoběžnými trakty s orientovanými štíty do ulice, které jsou propojeny zdí s vraty. Uprostřed této dispozice bývala síň
s kuchyní, vpředu se světnicí a světničkou, vzadu s komorou. Statky mají hluboké předzahrádky se stromovím, rozlehlý
dvůr, který bývá vzadu uzavřen stodolou. Za ní následují dlouhé zahrady a původně také polnosti. Domy byly uspořádány
do řad s mezerami mezi staveními, nebo stály samostatně uprostřed luk. Budovy byly zděné, vápnem omítnuté, střechy
sedlové. Výplňové prvky byly dřevěné, truhlářsky opracované.
Uspořádání budov kolem dvora mělo v drsné přírodě opodstatnění : vznikl ohrazený prostor chráněný před povětrnostními
vlivy. Dnes můžeme také ocenit soukromí a útulnost dvorů.
Statky jsou převážně dobře udržované, dříve necitlivě modernizované, v současné době však pečlivě rekonstruované.
PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY
Ochrana kulturních památek je zpracována ve spolupráci s Památkovým ústavem v Českých Budějovicích.
V případě zamýšlené výstavby, která by mohla po svém realizování nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím,
materiálovou skladbou, barevností či jakýmkoli jiným způsobem nepříznivě ovlivnit prostředí nemovité kulturní památky
nebo která se bude v rámci dálkových pohledů opticky uplatňovat v souvislosti s nemovitou kulturní památkou, je nutné
postupovat dle ustanovení §9 a 11 zákona č. 20/1987 Sb. „O státní památkové péči “, v platném znění, ve smyslu ustanovení
§ 40 zákona č. 71/1967 Sb., „O správním řízení “, v platném znění.
V návrhu je respektován zákon č. 20/1987 Sb. a č.242/1992 Sb. „o státní památkové péči “.
V řešeném území se nachází tyto památkově chráněné objekty :
Litvínovice
rejstř.č. 240
Stelova boží muka – u č.p.108, u hlavní silnice směr Šindlovy Dvory
rejstř.č. 241
Vodojem u č.p. 8 a 9 – při silnici, parcel.č. 618
Mokré
ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY
Na celé území obce je nutno pohlížet jako na území s archeologickými nálezy. Před zahájením výkopových a terénních
prací, stavební nebo jiné obdobné činnosti je nezbytné postupovat v souladu s ustanoveními §21-24 zákona č. 20/1987 Sb.
„O státní památkové péči “, v platném znění.
2.3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
Základním nástrojem urbanistické koncepce je rozdělení správního území obce na:
Současně zastavěné území obce - tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici
současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová hranice zahrnující prostor stavebních parcel (zastavěných ploch a
dvorů) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zařízeny (povoleny a kolaudovány).
Hranice současně zastavěného území byla stanovena na základě průzkumů a rozborů.
Zastavitelné území- tvoří plochy vhodné k zastavění, které jsou vymezeny územně plánovací dokumentací. Jsou to plochy
určené pro rozvoj urbanizovaného území, převážně ploch pro bydlení a technickou vybavenost, sport a rekreaci, veřejnou
zeleň, plochy pro dopravu a technickou infrastrukturu.
Nezastavitelné území - je území, které nebylo vymezeno ÚPD k zastavění, ani není současně zastavěné. Toto území nelze
zastavět vůbec, nebo výjimečně za zvláštních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy.
9
Koncepce současně zastavěného a zastavitelného území
Předpoklad rozvoje uranizovaného území obce Litvínovice
Řešení, navrhované územním plánem, směřuje k posílení obytné a sídelní funkce. Další rozvoj obce je založen na občanské
vybavenosti a podnikání. Za jeden z nejvýznamnějších prostředků stabilizace obyvatelstva lze považovat zdroj pracovních
příležitostí. Při vytváření nové infrastruktury je třeba klást důraz především na kvalitu, na trvalé zlepšování vzhledu sídla a
na kultivaci prostředí.
Základním principem urbanistické koncepce, to je celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je
zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelních útvarů. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající
příměstskému prostředí a měřítku stávající zástavby.
Je nutno respektovat zásady rozvoje, vyjádřené v hlavním výkresu územního plánu. Jejich zpřesnění je nutné provést
v následné dokumentaci - regulačním plánu.
Na veškerou výstavbu o ploše větší než 5 ha je nutné zpracovávat regulační plány, nebo podrobnější architektonické studie.
Nejnaléhavější potřeba zpracování regulačního plánu se jeví v prostoru mezi silnicí I/3 a řekou
Vltavou, kde je v části území přilehlého k silnici navržena smíšená zóna občanské vybavenosti a
podnikání.
Dále je nutné vypracovávat regulační plány i na větší obytné celky.
Na podporu koncepčních principů stabilizace řešeného území, vývoje sídelní struktury a urbanistické úrovně venkovského
prostoru je třeba prioritně uplatňovat zásady podle objektivních hledisek "Programu obnovy vesnice".
2.3.1.1 LITVÍNOVICE
Sídlo Litvínovice leží západně od hlavního silničního tahu na Český Krumlov.
Vzhledem k velmi malé vzdálenosti od centrální části Českých Budějovic a výbornému dopravnímu propojení jsou veškeré
pozemky využitelné k výstavbě velmi cenné.
Z tohoto důvodu také požadovala obec maximální možné zastavění.
Původně byla navrhována převážná část pozemků pro smíšenou zónu podnikání a občanskou vybavenost (dnes níže
uvedená zóna f), z důvodů hlukového zatížení od letiště. Později na základě požadavků (poptávky investorů) na pozemky
pro bydlení bylo funkční využití změněno na obytnou zónu. Částečně byla iniciována rovněž mírným snížením nově
vypočítaného hlukového pásma od letiště Planá. Tato změna byla projednána v aktualizovaném konceptu územního plánu a
odsouhlasena souborným stanoviskem.
Litvínovice lze rozdělit do několika hlavních funkčních zón :
a) Komerční zóna – stávající (v prostoru podél silnice I/3 severozápadně).
b) Komerční zóna – navržená (v prostoru podél silnice I/3 jihovýchodně).
c) Zóna podnikání a zemědělství v severní části sídla – stav a návrh.
d) Zóna bydlení - stav.
f) Zóna bydlení - návrh.
Komerční zóny jsou situovány podél hlavních komunikací, nízkopodlažní zástavba je umístěna stranou od rušných aktivit
občanské vybavenosti a podnikání.
2.3.1.2 ŠINDLOVY DVORY
Návrh přirozeným způsobem navazuje na stávající zástavbu nejdříve první a následně druhou etapou výstavby. Postupně
bude docházet k obestavování centrální části. Jedná se o pozemky na pěkných jižních svazích, po kterých je vedena nová
páteřní komunikace.
Je nezbytné považovat tuto komunikaci za závaznou a plně ji respektovat.
Území je dostatečně provětrávané a poskytuje pěkný výhled do mělkého údolí.
Lokality jsou poměrně velkého rozsahu a v návrhovém období patrně nedojde k jejich úplnému zastavění. Poskytují však
dostatečné množství pro výběr a umožňují tržní porovnání. I pro tuto možnost výběru jsou v návrhu uvažovány plochy
v lokalitě :
10
Výhodou jižních ploch Šindlových Dvorů je velmi krátká vzdálenost do střední části (centra) s občanskou vybaveností a
zastávkami ČSAD a MHD. Významným oživením této lokality je bezesporu existence Šindlovského rybníka a návaznost na
lesní porosty. V této lokalitě však není se zástavbou nízkopodlažními objekty uvažováno.
Severně od sídla se nachází stávající sportovně rekreační areál střelnice, který je umístěn v dostatečné vzdálenosti
stávající i navržené nízkopodlažní zástavby, aby neomezoval svým provozem bydlení. Podle posledního hlukového měření
zasahuje ochranné hlukové pásmo na hranici obytné zástavby. V bezprostřední blízkosti této plochy je navržena plocha pro
sportovní využití s možností dočasné stavby.
Plochy pro bydlení lze považovat částečně za smíšené zóny, kde jde realizovat menší občanská vybavenost, která nebude
obtěžovat okolní životní prostředí. Rovněž je nutné zdůraznit, že závaznou část tvoří obytné plochy, které budou na základě
regulačních plánů doplněny veřejnou zelení, drobnými hřišti, parkovišti a další vybaveností.
2.3.1.3 MOKRÉ
Návrh využívá zejména plochy v severní části sídla, a to pro nízkopodlažní zástavbu bydlení.
Další plochy pro bydlení jsou doplněny v jihozápadní části sídla pod silnicí.
Rovněž jako u sídla Šidlovy Dvory lze plochy pro bydlení považovat částečně za smíšené zóny, kde jde realizovat menší
občanská vybavenost, která nebude obtěžovat okolní životní prostředí. Rovněž je nutné zdůraznit, že závaznou část tvoří
obytné plochy, které budou na základě regulačních plánů doplněny veřejnou zelení, drobnými hřišti, parkovišti a další
vybaveností.
V blízkosti zemědělského areálu jsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost. Na těchto plochách lze budovat i
vybavenost sportovního charakteru (bazény, tělocvičny, kuželkárny, sauny…).
V jihozápadní části je navržená smíšená zóna - plocha pro výrobu, technickou vybavenost, občanskou vybavenost
s příležitostným ubytováním.
Z důvodů zachování dosavadních hodnot v území je třeba u ploch pro bydlení v rodinných domech zachovávat
stávající orientaci hřebene a u ploch navržených jej orientovat kolmo do návsi. Dále je pak nutné, aby se u všech
nově navržených staveb jednalo o nízkopodlažní přízemní objekty, u ploch pro bydlení v rodinných domech
případně s objekty s obytným podkrovím, přičemž maximální plocha zastavěná budovami by neměla činit více než
40% pozemku. Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku.
Koncepce nezastavitelného území
Koncepce krajiny se odvíjí z myšlenky, že lesní porosty, nivy vodních toků, polopřírodní až přírodní porosty a
neobdělávané plochy jsou páteří její ekologické stability. Prvořadou záležitostí je ochrana (ve většině případů drobných
toků však spíše obnova) vodního režimu. Týká se
a) revitalizací vodních toků, drobných nádrží a jejich bezprostředního okolí,
b) dalšího zvyšování retence vody v krajině.
Jde o zvýšení morfologické členitosti koryt drobných vodních toků, umožnění jejich přirozeného meandrování (ve snaze
celkově prodloužit vodní tok), vytvoření odpovídajícího vegetačního doprovodu, umožnění periodického zaplavování
vhodných lokalit, ochrana toků před lokálním znečištěním z obce a snaha o obnovu stability vodního režimu.
V řešeném území je možné tyto požadavky naplnit:
revitalizací nejdrobnějších vodních toků a jejich vegetačního doprovodu (prostřednictvím projektů revitalizací konkrétních
vodních toků, vesměs ve správě ZVS), realizací místního územního systému ekologické stability, které využívají vodní toky
jako biokoridory a především biocentra umožňující trvalou existenci organismů nějakým způsobem vázaných na vodní
prostředí, zřízením drobných vodních nádrží převážně biologického charakteru.
Řešené území lze označit jako krajinu harmonickou. Vliv lidské činnosti je patrný zejména na odlesnění krajiny.
Vzhledem k přizpůsobování krajiny těžké mechanizaci došlo v řešeném území ke zvětšování honů, plošnému odvodnění pozemků (a tím i zrychlení odtoku vody), částečnému zatrubnění vodotečí, k rušení remízků i k odstraňování solitérních dřevin, změně polních komunikací a podobně, které bránily těmto záměrům. Výše uvedenými
zásahy a zejména jejich kombinací dosáhla labilita cenóz zvýšeného stupně a vyžaduje v blízké budoucnosti dodatečné náklady na nejrůznější ekologická opatření. V okolí Litvínovic považujeme za nejpotřebnější vytvoření
hodnotných liniových prvků zeleně - alejí podél komunikací a ozelenění (případně revitalizaci) vodoteče. Všechny
ostatní návrhy by měly být odvozeny zejména od územního systému ekologické stability (kromě studie revitalizace
11
vodotečí), jehož základními skladebnými částmi na lokální úrovni jsou i interakční prvky, což jsou ekologicky
významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a
živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické
stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně
stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do
potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo
úkrytu a rozmnožování i pro orientaci. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní
krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny.
Ekologická obnova luk
Pozemky určené územním systémem ekologické stability (po jeho vypracování) pro zřízení trvalého travního porostu budou
na podzim zorány, ponechány v drnu a na jaře podmítnuty. Preemergentně lze na podzim použít herbicidy s krátkou reziduální účinností. Vlastní výsev bude proveden nejlépe v květnu - většina druhů bude vzcházet po pravidelném červnovém
období dešťů - do mělce vláčené a smykované půdy. Největší možná vzdálenost řádků je 22 cm, přičemž doporučujeme
osev kombinovat s velmi řídce setou krycí plodinou - ječmenem nebo ovsem do výsevku 50 kg/ha přes řádek. Přední botky
hlavní výsevní skříně sejí obilovinu, travinobylinná směs je seta mělce ze zadních botek "jeteláku". Výsev lze provést
rovněž dvakrát do kříže - obilovinu hlouběji a směs jako druhou mělce. Osev bez krycí plodiny (obiloviny) je rovněž
možný, ale je nutné provádět odplevelovací seče a odvážet pokos. Po osevu následuje lehké uválení. Na extrémních
stanovištích je možné použít přísev do stávajícího společenstva speciálním strojem, který vyfrézuje v drnu výsevní drážku například upravená nesená sečka ze STS Libchava. I zde je nejlepším termínem setí jarní období. Výhodou bezorebných
způsobů obnovy je v rychlosti akce a větší šanci dosévaných druhů stát se členy společenstva. Doporučujeme vysetí většího
množství druhů (ideálně směsi z produkce firmy Planta Naturalis) s tím, že postupně nastane rovnováha. Důrazně varujeme
před neekologickou obnovou trvalých travinobylinných porostů klasickým zemědělským jetelotravním postupem, který
nemá s reálnou obnovou krajiny příliš mnoho společného.
2.4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY
JEJICH VYUŽITÍ
V grafické části Hlavního výkresu v měřítku 1 : 2 000 je patrné členění správního území obce Litvínovice do funkčních
ploch a rozdělení do jednotlivých zón regulace. Jednotlivé funkční plochy jsou rozlišeny barvou upřesňující typ funkčního
využití.
Plochy bydlení v rodiných domech – zóna 1, 1N
·
·
·
Doporučená funkce: individuální bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související, tj.
užitkové zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobná zařízení řemeslná a
výrobní nenarušující sousedskou pohodu, malá rekreační a sportovní zařízení. Umístění musí být v souladu
s charakterem využívání okolních ploch. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané
přípustným využitím území na vlastním pozemku, veřejná zeleň.
Podmíněně přípustná funkce: zahradnické, sadovnické a vinařské provozovny, nerušící řemeslné a hospodářské
provozy s vyloučením provozů vyžadujících vymezení pásem hygienické ochrany, administrativní zařízení, obchody,
provozovny služeb a občanská vybavenost menšího rozsahu, veřejné stravování (sloužící převážně pro denní potřebu
obyvatel přilehlého území).
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména veškeré činnosti narušující
venkovské prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení,
zařízení dopravních služeb a autobazary.
Plochy bydlení v bytových domech – zóna 2
·
·
·
Doporučená funkce: bydlení v rodinných domech nebo v bytových domech do 4. nadzemních podlaží, přípustné jsou
služby zdravotní a sociální (domy s pečovatelskou službou), v přízemí vestavěná občanská vybavenost a provozovny
služeb. Dále je přípustná funkce vzdělávací, kulturní, sportovní a infrastrukturní, ta zejména dopravní, nepřekračující
významem místní dosah, parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území, a veřejná zeleň,
parkové úpravy.
Podmíněně přípustné: drobné obchodní, prodejní a administrativní činnosti nenarušující obytnou pohodu
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné , zejména veškeré provozy, činnosti a
děje narušující obytnou pohodu, veškeré hospodářství, chovatelství a pěstitelství, odstavná stání a garáže pro nákladní
automobily a autobusy, hromadné garáže, autobazary, nákupní zařízení většího rozsahu.
12
Plochy občanského vybavení – zóna 3, 3N
·
Přípustná funkce: funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní služby, zdravotnické a sociální,
sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie,
divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná
stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své
okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová
výroba a sklady.
Plochy technického vybavení – zóna 4, 4N
·
·
·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti. Smí být
umisťovány nejen na těchto plochách, ale i na ostatních, kde jsou určeny pro bezprostřední obsluhu těchto ploch.
Plochy pro technickou vybavenost zahrnují plochy pro vodovod, kanalizaci, elektřinu, plyn, teplo, spoje a
radiokomunikace, kolektory a produktovody, likvidaci odpadů, skladování odpadů, vodohospodářské plochy, požární
zbrojnice.
Podmíněně přípustné: odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže. Podmíněně přípustné jsou rovněž
zařízení průmyslově a zemědělsky zaměřené a provozní byty pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané
výroby či technologie.
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména bydlení, hromadné patrové
garáže.
Plochy soukromé zeleně – zóna 5
·
·
·
Doporučená funkce: soukromé zahrady, sady, vinice, s možnou výstavbou oplocení a objektů drobné zahradní
architektury (altány, sklady nářadí, pergoly, apod.) nenarušující sousedskou pohodu.
Podmíněně přípustné: Podmíněně přípustné je zřizování zahradních domků o ploše do 16m2, samostatných rekreačních
objektů, objektů pro pěstitelství a chovatelství, zahradnictví a sadovnictví většího rozsahu. Parkovací a odstavná stání je
podmíněně přípustné zřizovat výlučně pro vlastní potřebu
Nepřípustné funkce: veškeré funkce narušující prostředí, trvalé bydlení, garáže jako samostatné objekty, jakékoliv jiné
funkce a zařízení, která nejsou uvedena jako doporučená nebo podmíněně přípustná.
Plochy sportu – zóna 6, 6N
·
·
·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené k hromadnému provozování sportovních aktivit. Přípustné je zřizovat
sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související s využitím plochy pro
sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území a děje s tímto typem bydlení související, veřejná zeleň,
louky, velký podíl zeleně.
Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území.
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální
rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
Smíšené plochy sportu a bydlení v rodinných domech – zóna 7N
·
·
·
Doporučená funkce: plochy určené ke smíšené funkci sportu a bydlení v rodinných domech, s možností využití
navrženého území pouze pro jedno z funkčních využití.
- Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související
s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území.
- Bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související.
Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území.
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální
rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
13
Smíšené plochy technického a občanského vybavení – zóna 8N
·
Přípustná funkce: technické a občanské vybavení, funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní
služby, zdravotnické a sociální, sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a
provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická
střediska apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná
zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své
okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová
výroba a sklady.
Plochy veřejné zeleně – zóna 9, 9N
·
Přípustná funkce: parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní
porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Tyto plochy jsou určeny k oddechu a rekreaci. Přípustné je zřizovat
stezky pro pěší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat
aleje.
·
Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat hřiště, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území.
·
Nepřípustné: parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení,
veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Plochy zemědělské výroby – zóna 10
·
Přípustná funkce: činnosti zemědělské výroby a zemědělských provozů – zahradnické a zelinářské areály, chovatelské
areály jimž nemusí být vymezeno PHO, zemědělské a zpracovatelské provozovny, přípustné je zřizovat skladové
prostory a zařízení poskytující zemědělské služby a obchod, parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou
využitím území. Bydlení pouze jako integrovaná součást malého soukromého zemědělského areálu.
·
Podmíněně přípustné: areály jimž musí být vymezeno pásmo hygienické ochrany, změna kultury pozemku na zahradu,
sad, vinici, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Výrobní a podnikatelská činnost, výrobní
služby a sklady. Podmíněně přípustné je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených
s provozem dané výroby.
·
Nepřípustné: jsou veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží okolí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem,
exhalacemi), nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele.
Pozemky určené pro plnění funkce lesa – zóna 11
·
Přípustná funkce: plochy trvale určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů, přípustné je zřizovat jednotlivé
účelové stavby pro lesní hospodářství místního dosahu.
·
Podmíněně přípustné: účelové komunikace určené pro obsluhu území, dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o
max. 20% zkolaudované podlahové plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku.
·
Nepřípustné: jsou jakékoliv funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Vodní toky a plochy – zóna 12
· Přípustná funkce: vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla.
· Podmíněně přípustná funkce: je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné
rybníky, pro rekreační vodní plochy pak skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení.
· Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné
14
Orná půda
·
Přípustná funkce: hospodaření na zemědělské orné půdě.
·
Podmíněně přípustné: zalesnění, trvalé travní porosty, účelové komunikace, jednoduché zemědělské stavby, vinice,
sady, případně chmelnice, výstavba technické infrastruktury, stavby sloužící k obnově krajiny.
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
Kulturní travní porosty
·
Přípustná funkce: extenzivně či intenzivně zemědělsky využívané travní a luční porosty.
·
Podmíněně přípustné: ostatní zemědělské využití, zalesnění, orná půda, účelové komunikace, objekty sloužící pro
obnovu krajiny (rekultivace).
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
Přírodě blízké porosty
·
Přípustné: plochy zařazené mezi prvky ÚSES je přípustné obhospodařovat v souladu s požadavky ochrany přírody (ty
jsou specifikovány např. v textových částech schválených materiálů ÚSES, v plánech péče apod.)
·
Podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení bezprostředně související s využitím území,
umožňuje-li způsob využití území jeho bezodkladné navrácení, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného
rázu. Ve volné krajině je podmíněně přípustné realizovat opravy a údržbu obslužných komunikací, opravy, údržbu a
výstavbu polních cest, kanalizace, meliorace, elektrické vedení VN a NN, dálkové a telekomunikační kabely.
Doporučená je výsadba alejí a ochranné zeleně. Lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti
(seníky), lesnické, myslivecké a rybnikářské činnosti ( kazatelny, krmelce, posedy, sklady krmiva u rybníků).
·
Nepřípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako
přípustná nebo podmíněně přípustná. Nepřípustné je zřizovat objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci. Plochy
zařazené mezi prvky ÚSES je nepřípustné intenzivně obhospodařovat v rozporu s požadavky ochrany přírody.
Nezastavitelné plochy pro protipovodňová opatření
·
Přípustné: plochy určené pro řešení protipovodňových opatření. Přípustné je zde zřizovat stavby zvyšující nebo
snižující břehy v závislosti na podrobném řešení povodňového modelu řeky Vtavy. Při projednávání tohoto modelu je
nutné veškeré úpravy projednávat v součinnosti s městem České Budějovice jako jeden celek.
·
Podmíněně přípustné: je zřizování veřejné zeleně, parkové úpravy, včetně komunikací pro pěší, cyklistické stezky,
zpevněné plochy, dětské hřiště, výstavba technické infrastruktury
·
Nepřípustné: zásadně je nepřípustné v této oblasti budovat stavby a zařízení, která zhoršují průtok a následně mohou
vytvářet povodňové vlny (oplocení, odplavitelný materiál …)
Součástí výkresů jsou také plochy dopravní, pro dopravu v pohybu. Pro tyto
plochy jsou stanoveny tyto funkce:
·
Přípustné: doprava motoristická, cyklistická, pěší,. Jsou to komunikace I., III.třídy a místní obslužné komunikace.
·
Podmíněně přípustné: se neurčují
·
Nepřípustné: veškeré činnosti a děje neuvedené jako přípustné
15
2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH
ÚZEMÍ
Ochranná pásma
Veškerá ochranná pásma jsou zakreslena v Hlavním výkresu.
2.5.1.1 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ
Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své činnosti ochrannými pásmy. Jsou dána
novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím účinnosti dne 1.1.2001. U stávajících el. zařízení, vybudovaných před
účinností tohoto zákona, zůstávají původní ochranná pásma, viz §41: 22 kV = 10 m.
2.5.1.2 OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍCH ZDROJŮ
Ochrana podzemních vod je zpracována podle zákona č.138/1973 Sb. „o vodách“ ve znění pozdějších předpisů.
V řešeném území se nenachází vodní zdroje s ochrannými pásmy.
2.5.1.3 OCHRANNÉ PÁSMO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
V řešeném území se nachází navržené ČOV s ochrannými pásmy, která jsou zakreslena do hlavních výkresů.
2.5.1.4 OCHRANNÉ PÁSMO SILNIC
Ochranná pásma dopravních tras jsou zpracována podle Zákona o pozemních komunikacích a Zákona o drahách.
Sídly prochází státní silnice I. a III.třídy. Jejich ochranná pásma jsou zakreslena v hlavních výkresech.
2.5.1.5 OCHRANNÉ PÁSMO POZEMKŮ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Ochrana pozemků pro plnění funkce lesa je zpracována podle zákona „ O lesích “. Ochranné pásmo pozemků určených pro
plnění funkce lesa je 50m od okraje.
Omezení lesními celky, vodními plochami a záplavovým územím
V blízkosti řešených sídel se nachází vodní plochy a toky, lesní celky. Veškerá jejich ochranná pásma, pokud byla
stanovena, jsou zakreslena do výkresů. Záplavové území se v katastrálním území nenachází.
Telekomunikace
Provozovatelem pevné telekomunikační sítě je Český Telecom a.s.. Základním dokumentem pro jeho činnost je Zákon č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích, v pozdějším znění zákona ze dne 12. března 1992, kterým se původní zákon mění.
Z hlediska vedení telefonních přístupových sítí je třeba při územním a stavebním řízení vyžádat stanovisko od Českého
Telecomu a.s., oblast Jižní Čechy (České Budějovice). Ochranná pásma dálkových kabelů jsou 1,5m.
Na úrovni analogové telefonní sítě je provedeno sdružení do uzlových telefonních obvodů (UTO). Pro danou oblast jsou to:
Okres České Budějovice - UTO České Budějovice.
Uzlové telefonní obvody jsou dále sdruženy do transitních telefonních obvodů (TTO), které se nacházejí pro
Českobudějovicko v Českých Budějovicích.
V řešeném území nejsou návrhem dotčeny telekomunikační trasy.
Radiokomunikace
Daným územím procházejí radiokomunikační sítě. Jejich trasy jsou zakresleny v příloze textové části.
Návrhem ploch k zástavbě nebudou dotčeny stávající radiokomunikační trasy.
Zásobování plynem
Řešeným územím neprochází trasa vysokotlakého plynovodu. Návrh uvažuje s s rozvodem středotlakého plynovodu v obci.
Jeho trasa je zakreslena do výkresové části.
16
Produktovody
V řešeném území se nenachází produktovody.
Zájmy vojenské správy
V případě staveb a objektů vojenských zájmů postupovat podle zákona č.222/1999 Sb. V řešeném území je v současné době
evidován objekt vojenské zprávy, a to čistírna odpadních vod. V řešeném území jsou evidované zájmy vojenské zprávy.
2.6 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré leží v těsném sousedství jihozápadního okraje Českých Budějovic při silnici I/3
(dolnodvořišťské), od jejíž trasy se sídla rozkládají podél silnice III/14330 západním směrem. Přilehlý okraj Litvínovic je od
budějovického náměstí vzdálen necelé 2 km, což je méně, než například vzdálenost čtyřdvorských sídlišť. Relativně
poklidný charakter zejména dvou posledně jmenovaných sídel je dán přítomností z jihu přiléhajícího vojenského letiště,
které po celé desítky let limitovalo výstavbu v těchto sídlech. Proto ani dopravně nepřipomínají tato sídla bezprostřední
sousedství centra jihočeského regionu. Předložený dopravní návrh vychází především z vlastních průzkumů a rozborů a
územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů již dříve zpracovaných, pokud mají vztah k řešenému
území. To se týká zejména ÚPnSÚ Českých Budějovic (Stavoprojekt Č. Bu, Ing. arch. Štěpán, 1986), koncept Generelu
dopravních systémů Českých Budějovic (ZESA, sro Č. Bu. 1993) a Urbanistická studie Litvínovice (Ing. arch. Daněk,
1994).
Silnice I/3 (Praha - České Budějovice - Dolní Dvořiště) je součástí evropského silničního tahu E - 55. Je zařazena do
vybrané silniční sítě ČR jako hlavní ("vymezený tah"). Její trasa v poloze bezprostředně přiléhající k sídlu Litvínovice sem
byla přenesena cca před deseti lety, kdy se stala součástí přeložky mimo českobudějovické Linecké předměstí a Rožnov,
Včelnou a Kamenný Újezd. Trasa sama však je podstatně starší, byla vybudována jako součást silnice II/143 (České
Budějovice - Brloh - Smědeč - Prachatice) za druhé světové války pro rychlé a kapacitní spojení tehdy budovaného
vojenského letiště s Českými Budějovicemi. (Její součástí tehdy byla i českobudějovická komunikace na Dlouhé louce).
Dnes tato silnice představuje nejzatíženější výpadovou silnici z Českých Budějovic. Podíl cizinců činí cca 20 %, což je
zhruba dvaapůlkrát více, než představuje souhrnný podíl cizinců na jízdách v Českých Budějovicích. Litvínovická silnice
vykazuje jeden z nejvyšších nárůstů intenzit dopravy v celé českobudějovické komunikační síti v posledních letech. Obecně
se to přisuzuje vlivu pádu nenáviděné železné opony.
Ta se jistě na tom podílí výraznou měrou, ovšem zdá se, že největší měrou se na tomto nárůstu podílí především
ekonomické zmátoření se oblastí kdysi označovaných jako příhraničí, tedy především krumlovska a kaplicka.
Průtah silnice I/3 řešeným územím je vpodstatě bez dopravních závad, šířkové parametry jsou homogenizovány zhruba do
šířkové kategorie S 11.5, dva protisměrné oblouky o poloměru R = 300 m nejsou sice ideální, ovšem nelze je označit
vyloženě za dopravní závadu. Za dopravní závadu nutno ovšem považovat většinu křižovatek, jejich tvar je většinou
závadný, chybějící odbočovací pruhy (zejména vlevo) způsobují kongesce dopravního proudu, v případě komunikace ke
Štechrovu mlýnu jsou závady i výškového vedení trasy. (Dopravně chaotický prostor před vstupem do vojenského letiště již
leží mimo řešené území).
Dopravní návrh považuje trasu této silnice za územně stabilizovanou. V souladu s naplněním záměrů Generelu dopravních
systémů (zejména dálnice D - 3 Praha - Linec) dojde k mírnému poklesu intenzity dopravy na této komunikaci. Silnice bude
přeřazena do sítě silnic II. třídy (jako II/603). Počítá se s rozšířením parametrů na čtyřpruh. Křižovatku je nutno doplnit o
odbočovací pruhy a zabezpečit potřebné rozhledové poměry. Urbanistický návrh vychází v maximální míře vstříc
požadavkům obestavění trasy silnice II/603 (respektive I/3) objekty podnikatelského charakteru. Je nutno upozornit na
imperativní charakter zakreslené polohy a tvaru křižovatek! V žádném případě nelze připustit přímou dopravní obsluhu
přilehlých objektů ze silnice II/603, přičemž křižovatky musí být upraveny do budoucí podoby dle předloženého dopravního
návrhu již v okamžiku požadavku na nové další připojení východně trasy silnice.
Zpracovatelům je dostatečně znám problém křižovatky silnice I/3 (II/603) se silnicí III/14330, která je hlavní křižovatkou
umožňující zpřístupnění řešeného území. V souladu s nově zpracovaným ÚPM Č.Budějovic (Ateliér Brno – 2000) byl do
dopravního řešení navrhnut kruhový objezd kolem kterého je nutné ponechat rezervní plochy pro chodníky pro pěší,
cyklostezky a přechody v úrovni.
17
Komunikační kostru celého řešeného území představuje silnice III. třídy III/143 30 Litvínovice (křižovatka I/3) - Mokré Kaliště u Lipí - Lipí. Silnice má šířku vozovky cca 6 m (západně Mokrého cca 5 m), což představuje lepší průměr na síti
silnic III. třídy u nás. Vykazuje řadu dopravních závad a to jak liniových, tak bodových, které se nacházejí především mezi
křižovatkou I/3 a centrem Litvínovic a v centrální části průtahu v Mokrém (u kapličky). Mimo tato místa je počet závad
vcelku únosný (na průtahu Šindlovými Dvory je tomu tak díky nedávno vybudované přeložce ve východní části průtahu).
Silnice má na větší části průtahu sídly alespoň jednostranný chodník. Dopravní návrh počítá vpodstatě s její stabilizací v
současné trase. Především je nutno počítat s dobudováním chodníků podél ní. Další silnicí III. třídy v řešeném území je
III/143 31 Mokré - Třebín. Do řešeného území zasahuje poměrně krátkým úsekem. Má šířku vozovky cca 6 m a je
vpodstatě bez dopravních závad. V dopravním návrhu je územně stabilizována.
Tato silniční síť je doplněna sítí místních a účelových komunikací v naznačených trasách. Dominantní postavení mezi nimi
bezesporu zaujímá nová trasa západní spojnice čtyřdvorských sídlišť s prostorem jižní části pravého břehu Českých
Budějovic vedená západně od Stromovky. Jedná se o obslužnou komunikaci funkční třídy B2. Na hranicích katastrů
Obce Litvínovice a Města ČB bude napojení provedeno místními komunikacemi a jejich využívání bude upraveno
v souladu s potřebami Obce Litvínovice. Přímá dopravní obsluha přilehlého území by se neměla u ní připustit, nicméně její
funkční charakteristika umožňuje poměrně hustou síť křižovatek, které v dostatečné míře obslouží přilehlé území (zejména
jeho podnikatelské aktivity). Návrh dalších místních a účelových komunikací vychází především z návrhu urbanistického.
Tyto komunikace by měly mít šířku vozovky 6 m a měly by být v dostatečné míře vybaveny chodníky.
Řešeným území neprochází železniční trať, takže jediným hromadným dopravním prostředkem v řešeném území je
autobus. V současné době se jedná jednak o autobusy MHD, která je provozována dvěma linkami, jednak ČSAD, která
provozuje v řešeném území celkem 3 linky. Dopravní podnik provozuje 2 linky, linku 6 do Nových Homol a linku 16 do
Mokrého. Obě linky jsou vedeny centrem Litvínovic. Kvalita dopravní obsluhy (na lince 16) je velmi špatná, počet spojů
velmi nízký. 2 linky ČSAD jsou vedeny po silnici II/143 na Křemži a Brloh (19 párů spojů, 2 700 cestujících den -1), tyto
linky mají zastávku na rozcestí do Litvínovic a jejich význam pro dopravní obsluhu řešených sídel je velmi malý. Po silnici
III/14330 (respektive III/14331) je vedena autobusová linka do Čakovce. Je provozována 9 páry spojů (610 cestujících den1 obousměrně, tedy průměrně 34 cestujících spoj -1). (Uvedené hodnoty jsou převzaty z Průzkumů a rozborů dopravních
systémů Českých Budějovic - 1992).
Donedávna se v řešeném území nenacházela prakticky žádná dopravní zařízení s výjimkou několika roztroušených
menších parkovišť (viz mapa dopravních průzkumů) a řadových garáží (v počtu cca 70) v jižní části Litvínovic (další řadové
garáže u letiště při silnici I/3 již leží na homolském katastru). V současné době již funguje čerpací stanice pohonných hmot
a několik autobazarů při silnici I/3 (II/603). Nově navrhované, případně již vybudované parkovací plochy jsou patrny
z výkresu dopravního návrhu. Napříště je nutno počítat s tím, že garážovací potřeba u nově budovaných bytových objektů či
souborů musí být důsledně řešena na vlastních pozemcích a to již jako součást stavby. Stavební úřad by neměl povolit ani
jednu stavbu obytného objektu, který by tuto podmínku nesplňoval. Přiměřeně to musí platit i pro objekty cestovního ruchu,
zejména pensiony, pokud by se objevily požadavky tato zařízení v řešeném území budovat.
Znalost výhledového dopravního zatížení umožnila zpracovatelům kvantifikovat hluk emitovaný ze silniční dopravy.
Výsledky výpočtu jsou zřejmy z přiložené tabulky, jakož i ze zákresu isofon v mapě dopravního návrhu.
Nicméně pro eventuelní novostavby či rekonstrukce objektů situované v bezprostředním sousedství průtahu silnice
III/14330 je nutno počítat s posouzením hlukových poměrů a zřejmě s použitím pasivních protihlukových opatření.
V případě potřeby přesných hodnot hluku z dopravy je nutné provést speciální měření.
Hluk z pozemní dopravy, emise škodlivin, vibrace
Předmětem je posouzení hlukových poměrů, škodlivin a vibrací emitovaných z pozemní dopravy do území řešeného
územním plánem obce.
Hluk:
Za zdroj nadlimitního hluku v tomto prostoru je považována stávající silnice I/3 (respektive II/603 v návrhu) jako sběrná
komunikace funkční třídy B1 (dle kvalifikace územním plánem města Českých Budějovic), spojovací komunikace (dle
ÚPnM Českých Budějovic) vedená v prodloužení Papírenské ulice přes řeku Vltavu k silnici I/3 a dále pak pokračující od
křižovatky se silnicí III/14330 v obci Litvínovice na sídliště Máj, která je sběrnou komunikací funkční třídy B2 a silnice
III/14330 z křižovatky se silnicí I/3 (II/603) na Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré, která má charakter obslužné
komunikace funkční třídy C1.
V žádném případě není uvažováno s propojením městského okruhu pro osobní automobily a nákladní dopravu do
Schneiderovy ulice. Toto řešení bylo již v historii zásadně zamítnuto.
18
Hlukové posouzení vychází ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů a nařízení vlády ČR č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen nařízení
vlády) platných od 1. ledna 2001, které stanovují hodnoty hygienických limitů pro hluk ve venkovním i vnitřním prostředí.
Normovanou hladinou hluku ve venkovním prostoru v denní době je podle nařízení vlády pro bydlení a jemu přilehlé
území v sousedství hlavních komunikací 60 dB (za předpokladu, že hluk z této komunikace je převažujícím zdrojem hluku
z dopravy v daném území). „Hlavními komunikacemi“ ve smyslu nařízení vlády jsou v daném případě sběrné komunikace
B 1, B 2 - silnice I/3 (II/603) a (českobudějovická) spojovací komunikace. V sousedství ostatních komunikací (v daném
případě silnice III/14330) představuje hygienický limit 55 dB. Ve vnitřních prostorách obytných budov je nutno dodržet 40
dB. Pokud se prokáže, že ve stávající situaci zástavby není technicky možné dodržet normované hodnoty hluku ve
venkovním prostoru (tj. 60, respektive 55 dB), je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit isolací objektu na
normovou hodnotu hluku ve vnitřním prostředí (tj. 40 dB). Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání.
Hlukové posouzení bylo zpracováno podle "Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy" (RNDr. Liberko,
VÚVA Brno 1991) a "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" (Ing. Kozák, CSc., RNDr. Liberko,
Příloha zpravodaje MŽP č. 3/1996).
Hodnoty dopravního zatížení přilehlých silničních komunikací byly převzaty (pro rok 2010) z dopravní prognózy
zpracované pro město České Budějovice.
V přiložené tabulce a zákresem isofon do mapy návrhu jsou kvantifikovány isofony pro normové hodnoty hluku z
uvedených přilehlých komunikací (tj. 60, resp. 55 dB).
Vzhledem k očekávanému poklesu intenzity dopravy na silnici I/3 (II/603) po vybudování dálnice D-3 jsou vypočteny
i hlukové poměry emitované kolem silnice I/3 a III/14330 v současné době. Z výsledků výpočtu vyplývá, že na hraně uliční
čáry v referenční vzdálenosti 7.5 m od osy vozovky není v současné době ani kolem silnice I/3, ani III/14330 překročen
hygienický limit pro tzv. „starou zátěž“, který činí 72 dB kolem hlavních silnic (I/3), respektive 67 dB kolem ostatních
komunikací (III/14330). Nicméně v obou případech nelze tento závěr použít pro případnou novou výstavbu podél těchto
komunikací, kterou by bylo nutno protihlukově ochránit.
V prostoru dopravního napojení městského silničního okruhu na kruhový objezd se dostává navrhovaná
komunikace do bližšího kontaktu se stávající nízkopodlažní zástavbou. V tomto úseku je navržena aktivní ochrana
formou protihlukových stěn, valů, či jiných bariér, které budou realizovány na základě přesných výpočtů a
upřesněné projektové dokumentace navrhovaného dopravního řešení.
U případných návrhů dostavby v prolukách kolem stávající silnice III/14330 (případně návrhů na úplnou rekonstrukci
stávajících objektů), pokud nebude možno dosáhnout ochrany před nadlimitním hlukem ve venkovním prostoru 2 m před
fasádou navržených domů, bude možno - vzhledem k tomu, že se jedná vpodstatě o dostavbu ve stávající situaci zástavby chránit pouze vnitřní prostor obytných domů jeho pláštěm (zřejmě bez nároků na použití speciálních typů oken), bude však
nutno zajistit účinné větrání těchto místností i při zavřených oknech.
Emise škodlivin:
Emisní zatížení bylo vypočteno podle „Metodického návodu pro posuzování a navrhování opatření ke snížení negativních
účinků silničního provozu na životní prostředí“ (MV ČSR, SD a MVT ČSR Praha, 1981). Výpočet byl proveden pro
charakteristický úsek průtahu silnice I/3 (II/603) v místě navržené okružní křižovatky se silnicí III/14330 a to pro oxidy
dusíku a oxid uhelnatý. Výpočet vychází ze současných hodnot dopravního zatížení (které jsou nepříznivější, než ve
výhledu).
Z výpočtu emisního zatížení vyplývají následující hodnoty maximální očekávané koncentrace ve špičkové hodině:
· u oxidů dusíku 0.1 mg m-3,
· u oxidu uhelnatého 0.6 mg m-3.
Uvedené hodnoty byly zjištěny odečtením z nomogramu, který je uveden v citovaném Metodickém návodu. Hygienický
limit představuje u oxidu dusíku (0.1 mg m-3), u oxidu uhelnatého (5.0 mg m-3); z uvedeného vyplývá, že vypočtené
hodnoty emisí oxidu uhelnatého jsou nižší oproti hodnotám normovaným, u oxidů dusíku budou na hranici hodnot
normových.
Míra rizika překročení kmax byla analyzována u oxidu dusíku za použití metody bodového hodnocení (uvedená v citovaném
Metodickém návodu). Bylo zjištěno, že emise budou představovat 0.38 g km-1 sec-1 NOx. Těmto hodnotám odpovídá
bodové ohodnocení 7.20, což představuje „nebezpečné očekávané znečištění s poměrně vysokou pravděpodobností
překročení kmax při nepříznivé meteorologické situaci“ a to v jedné pětině rozpětí pro toto hodnocení. Přes toto nepříliš
pozitivní hodnocení lze označit navrženou úpravu křižovatky doporučit, neboť se touto úpravou zásadním způsobem
zkvalitní podmínky pro vyklízení silnice III/14330 před křižovatkou se silnicí I/3 (II/603), tedy v místě přilehlém k okraji
19
zástavby obce, kde se dnes zejména v ranní špičce tvoří fronta čekajících vozidel přímo pod okny těchto domů. Jedná se o
ranní výjezd těchto vozidel, jejichž motory v místě křižovatky zpravidla nejsou zahřáty na optimální provozní režim a
produkují výrazně zvýšené množství škodlivých plynných zplodin.
Uvedená křižovatka představuje limitní případ z hlediska emisí škodlivin. Výše uvedenou metodikou (odečtením z
nomogramu) byly zjištěny hodnoty emisí pro výhledovou zástavbu podél navržené spojovací komunikace a byly zjištěny
následující hodnoty maximální očekávané koncentrace ve špičkové hodině:
· u oxidů dusíku 0.08 mg m-3,
· u oxidu uhelnatého 0.5 mg m-3,
tedy v obou případech v rámci hygienického limitu, který představuje u oxidu dusíku (0.1 mg m-3), u oxidu uhelnatého (5.0
mg m-3).
Vibrace:
Provozem vozidel na komunikacích se vyvolávají otřesy a vibrace jako důsledek změn dotykových sil mezi koly vozidla a
povrchem vozovky a vybuzují napěťové vlny, které se šíří do okolního prostředí. Mohou v limitních případech působit
nepříznivě na stavební stav objektů, ale i na člověka. Vibrace buzené dopravou se vyskytují nejčastěji ve frekvenčním
pásmu 50 až 80 Hz. Tyto jevy lze jen velmi obtížně matematicky modelovat, v praxi je lze pouze v konkrétních případech
měřit. Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací stanovuje nařízení vlády. Pro obytné místnosti je nejvyšší přípustnou hodnotou
zrychlení vibrací v třetinooktávových pásmech Latp pro střední kmitočet pásma o šíři 50 Hz v denní době 96 dB, respektive
93 dB v noční době.
Z dostupné dokumentace k problematice vibrací buzených dopravou vyplývá, že riziko poškození stavebního stavu objektů
je významnější, než riziko poškození zdraví jejich obyvatel. Pro vyhodnocení těchto vlivů použito metodiky posuzování
vlivu vibrací uvedené v publikaci „Transevropská magistrála - metodologie vícekriteriální analýzy a její aplikace“ (Liberko
a kol., VÚVA Praha 1988). Z této metodiky vyplývá, že vzhledem k poloze navržených objektů (a jejich vzdálenosti od
hrany vozovky) a vzhledem k tomu, že lze považovat za samozřejmý předpoklad, že tyto objekty budou zhotoveny s
monolitickými betonovými základy či základovými pasy zhotovenými minimálně do nezámrzné hloubky, je riziko
škodlivých vlivů z titulu vibrací (a to jak na zdraví obyvatel, tak stavebním stavu objektů) prakticky nulové. Pokud by však
na pozemcích přilehlých k těmto komunikacím měl být navržen objekt zhotovený nekonvenční stavební technologií (bez
monolitických betonových, či alespoň zděných základů), bylo by nutno takovýto záměr posoudit z hlediska rizika šíření
vibrací z dopravy.
20
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ
Tato část zpracovává vodohospodářskou situaci (konečný návrh) na území sídelních útvarů Litvínovice, Šindlovy Dvory a
Mokré v okrese České Budějovice. Řešení vychází z místního šetření a z informací, podkladů a požadavků Obecního úřadu
Litvínovice. Jako podklad pro vypracování této vodohospodářské části ÚPO měl projektant k dispozici:
§
koncept k ÚPNSÚ Mokré, Šindlovy Dvory, Litvínovice (AD 01.95) se zákresem stávajících a navrhovaných vodovodů
a kanalizací
§
mapy 1 : 2000 se stávajícím stavem a návrhem architektonického a dopravního řešení obce
§
základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000
§
aktuální zákres stavu vodovodní a kanalizační sítě zájmového území (VaK JČ 02.99)
§
České Budějovice - hlavní kanalizační sběrače (studie Hydroprojekt 1988)
§
Program rozvoje vodovodů a kanalizací okres České Budějovice (Hydroprojekt 1997)
§
Kanalizace Litvínovice I. etapa (projekt EKOEKO 07.94) vč. změn a skutečného zaměření
§
Kanalizace Litvínovice II. etapa (projekt EKOEKO 04.97) vč. změn a skutečného zaměření
§
Studie technického řešení přívodu vody k nádrži Bagr ve Stromovce (VH TRES 05.99)
§
Zátopové území řeky Vltavy dle povodňového modelu (12.1999)
§
projekty jednotlivých ZTV zájmového území (Litvínovice I, II, III, Šindlovy Dvory (U rybníka), Mokré, MANE)
2.6.1.1 VÝZNAM ÚZEMÍ PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Řešené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
2.6.1.2 ODTOKOVÉ POMĚRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE
Katastrální území sídla Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré patří v celém rozsahu do povodí Vltavy (hydrologické povodí
číslo 1-06-01-216). Přirozeným vodním recipientem celého řešeného území je řeka Vltava se svým levostranným přítokem
Litvínovickým potokem, jehož správcem je Státní meliorační správa Č. Budějovice. Na něm jsou vybudovány čtyři rybníky.
Největší vodní plochou v řešeném území je Šindlovský rybník o ploše 10.8 ha. Ostatní rybníky Horní, Střední a Dolní jsou
podstatně menší. Koryto Litvínovického potoka je částečně regulováno. Část trasy je vedena i v potrubí a to především
v zástavbě Litvínovic.
V řešeném území Litvínovic procházela trasa bývalé Zlaté stoky. Některé části původního koryta Zlaté stoky jsou v terénu
ještě patrné.
Koryto řeky Vltavy je regulováno. V řešeném území je na řece Vltavě vybudován Trilčův jez. Při větších průtocích dochází
k rozlivu velkých vod do údolní nivy řeky. Hranice inundačního území (hranice zátopy velké vody) je zakreslena v situaci
dle podkladů. Jedná se o hranice, které jsou v současnosti platné, a o nové hranice, které v současné době předkládá Povodí
Vltavy a.s. závod Horní Vltava k vyhlášení.
2.6.1.3 NÁVRH ŘEŠENÍ
Současný stavební stav koryta potoka a rybníků je poměrně dobrý. V roce 2002 byla uskutečněna obnova Zlaté stoky
(otevřený zemní kanál) od Stecherova mlýna přes katastr obce Litvínovice a dále po katastru města České Budějovice
(Stromovka) až k nádrži Bagr.
Novou zástavbu v pruhu zátopového území na levém břehu řeky Vltavy je možno řešit až po zpracování povodňového
modelu na tento stav, vyhlášení zátopových pásem a zpracování protipovodňových opatření. Veškeré stavby a úpravy
dotýkající se toků ve správě Povodí Vltavy a.s. je potřeba s touto organizací vždy projednat.
2.6.1.4 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Stávající stav
Provozovatelem vodovodu na území sídel Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré jsou Vodovody a kanalizace a.s. Jižní
Čechy, divize České Budějovice. Spotřeba vod za rok 1996 se pohybuje okolo hodnoty 100 l/os/den, v Litvínovicích o něco
více.
Trasy stávajících vodovodních řadů byly zakresleny dle dostupných projektových dokumentací, dle údajů obecního úřadu,
pochůzka v terénu a dle informací (zákresu) provozovatele (VaK JČ).
21
Sídlo Litvínovice (390.00 – 402.00 m n.m.) je napojeno na vodovodní síť města České Budějovice (vodojem Včelná 36 000
m3 462.00/457.00) vodovodním řadem PE DN 150. Předávací místo je v blízkosti obchodního centra. Stávající vodovodní
síť je DN 80 až 150, většina je nověji vybudovaná. Je na ni připojena prakticky celá stávající obytná zástavba, dále objekty
ZD a objekty vojenského letiště.
V zájmovém území procházejí trasy hlavních vodovodních řadů a to DN 1000 směr Vodňany a DN 1000, 800 a 600
propojující městské vodojemy a vodovodní síť města České Budějovice.
Sídlo Šindlovy Dvory (400.00 – 430.00 m n.m.) a sídlo Mokré (411.00 – 435.00 m n.m.) jsou napojena na vodárenskou
soustavu Římov na řad DN 600 do čerpací stanice a vodojemu Švábův Hrádek, který tvoří odbočku z řadu Včelná Hlavatce DN 1000 (vodojem Včelná 36 000 m3 462.00/457.00) a který prochází za jižním okrajem zástavby. Vodoměrná
šachta je mezi obcemi Šindlovy dvory a Mokré poblíž komunikace. Rozvodná síť sídel je připojena odbočkou DN 200 a
řadem DN 150. Stávající vodovodní síť je DN 80 až 150, většina je nověji vybudovaná. Je na ni připojena prakticky celá
stávající obytná zástavba a objekty zemědělského areálu.
V ochranném pásmu je možno provádět jakoukoliv stavební činnost jen se souhlasem provozovatele vodovodní sítě.
Návrh řešení
Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Pro další výstavbu v řešených sídlech je
zajištěn dostatečný vodní zdroj (nádrž Římov), dostatečná zásoba vody ve vodojemech (v rámci města Č. Budějovice) i
dostatečně dimenzovaná stávající vodovodní síť (hlavní řady).
Nové vodovodní řady jsou navrhovány převážně v rámci nové zástavby. Vodovodní řady, které jsou na konci své životnosti
nebo které jsou slabě dimenzované, budou postupně rekonstruovány. Koncové úseky vodovodních řadů budou DN 80.
Vodovod bude sloužit i pro požární účely. Nové hlavní přívodní řady jsou navrhovány ve světlosti DN 150 a hlavní
rozvodné řady DN 100, což odpovídá ČSN 73 0873. Pro občanskou vybavenost na levém břehu řeky Vltavy (mezi řekou a
silnicí) je potřeba s ohledem na požární potřebu realizovat přívodní řad DN 200.
V území Litvínovic, v místě stávajících tras hlavních vodovodních řadů DN 1000 a 800, je v některých místech uvažováno
s využitím území. Z tohoto důvodu je potřeba předem technicky vyřešit všechny podmínky bezpečného provozu a obsluhy
těchto řadů a vyžádat si souhlas provozovatele vodovodní sítě.
Plánovanou výstavbou vpravo podél silnice Litvínovice - Šindlovy Dvory - Mokré a realizací nových vodovodních řadů
v této lokalitě dojde k propojení vodovodních systémů jednotlivých obcí (jedná se o jedno tlakové pásmo). Je však nutno
dořešit systém měření spotřeby vody.
2.6.1.5 ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Stávající stav
Provozovatelem kanalizace na území sídel Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré jsou Vodovody a kanalizace a.s. Jižní
Čechy, divize České Budějovice a Obecní úřad Litvínovice.
Kanalizační síť je gravitační jednotného systému a je vybudována téměř po celém území všech tří sídel. Kanalizační síť je
různého stáří a profilů, část sítě je nověji vybudována zejména v rámci nové zástavby a splňuje požadavky na provoz
jednotné kanalizační sítě. Část sítě je starší a nebo stavebně nevyhovující a bude vyžadovat postupnou rekonstrukci. Tato
část nesoustavné kanalizace z betonových trub byla vybudována jako podpovrchové odvodnění, je položena většinou
v trasách silničních příkopů, je mělce uložena, bez revizních šachet, uliční vpustě jsou bez záchytných košů.
Trasy stávajících kanalizačních stok byly zakresleny dle dostupných projektových dokumentací, dle údajů obecního úřadu,
pochůzka v terénu a dle informací (zákresu) provozovatele (VaK JČ).
Hlavními odpadními vodami obcí jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Složení a koncentrace
odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty.
Obec Litvínovice byla výstavbou kanalizačního sběrače D a DVI napojena na ČOV České Budějovice tj. odpadní vody
z této obce jsou čištěny na centrální ČOV. Sběrač D slouží jako jednotná kanalizace pro splaškové a odlehčené dešťové
vody. Sběrač DVI začíná pod Litvínovicemi napojením na sběrač D v odlehčovací komoře. Vede podél komunikace na
náves, kde se do něho napojuje sběrač DVI-I, a dále pokračuje na Šindlovy Dvory, kde je za obcí Litvínovice v současnosti
ukončen. Sběrač DVI-I svádí pouze splaškové vody převážně z oblasti nové zástavby na jihozápadě Litvínovic. Tyto vody
jsou do sběrače D přečerpávány. Dešťové vody z uvedené lokality jsou odváděny samostatnou dešťovou kanalizací přímo
do Litvínovického potoka.
Komerční centrum je odkanalizováno oddílnou kanalizací. Spalškové vody jsou odváděny do sběrače D a dešťové vody do
Litvínovického potoka.
22
Čištění odpadních vod z obytné zástavby obce Šindlovy Dvory a Mokré je řešeno pouze provizorně pomocí septiků a žump.
Vlastní centrální čistírna odpadních vod není vybudována. Odpadní vody z kanalizační sítě jsou vypouštěny na několika
místech do toku Litvínovického potoka vč. stávajících rybníků na tomto potoce.
ZTV MANE na severozápadě obce Mokré je odkanalizováno oddílnou kanalizací. Splaškové vody jsou čištěny místně ve
společné AČB 250 Fortex Šumperk s odtokem spolu s dešťovými vodami do místní kanalizace.
Odpadní splaškové vody z Výchovného ústavu pro děti a mládež Šindlovy Dvory jsou čištěny v jeho vlastní domovní ČOV,
která byla postavena cca před 10 lety a ze které odtéká vyčištěná voda do stávající kanalizace. Majitelem ČOV je Úřad
města České Budějovice.
Areál vojenského letiště má vybudovanou vlastní kanalizační síť s napojením do vlastní ČOV umístěné na levém břehu
Vltavy. Odpad z ČOV je zaústěn do řeky Vltavy. Čistírna je mechanicko-biologického typu a sestává se z štěrbinové nádrže
a skrápěného filtru. Další biofiltr byl následně dobudován. Její kapacita je plně vytížena. Dle informací majitele nemá ČOV
vyhlášené pásmo ochrany.
Návrh řešení
Pro celkové řešení kanalizace byla v roce 1988 zpracována studie "Hlavní kanalizační sběrače Č. Budějovice", ve které jsou
navrženy hlavní zásady odkanalizování a čištění odpadních vod dle dříve zpracovaných územních a projektových podkladů
a to hlavně dle ÚPNSÚ Č. Budějovice, projektové dokumentace na ČOV pro město Č. Budějovice a dalších podkladů. Celé
řešené území patří do povodí hlavního kanalizačního sběrače D, tj. kanalizační síť všech tří sídel je uvažována jako součást
budoucí kanalizační sítě Českých Budějovic. V kapacitách městské ČOV je uvažováno i se splaškovými vodami Litvínovic,
Šindlových Dvorů a Mokrého.
Pro vlastní obec Litvínovice je vybudována veškerá hlavní kanalizační síť a splaškové vody jsou odváděny na centrální
ČOV České Budějovice. V případě napojování dalších stok na kanalizační sběrač DVI-I (pouze splaškové vody), je potřeba
posoudit výkon stávající čerpací stanice na tomto sběrači.
Pro další vývoj sídel Šindlovy Dvory a Mokré bude postupně dobudována kanalizační síť pro celé řešené území, zejména
v rámci nové zástavby. Veškerá kanalizace bude napojena na centrální ČOV České Budějovice a to dobudováním sběrače
DVI a přepojením do něho stávající kanalizace. Šindlovský rybník tedy nebude již nadále využíván k vypouštění odpadních
vod.
Až po Šindlovský rybník je sběrač ve stádii projektu, další pokračování směr Mokré musí být ověřeno podrobnější
projektovou dokumentací. V původní stávající zástavbě je uvažována převážně jednotná kanalizační síť, s odlehčením
dešťových a ředěných splaškových vod do Litvínovického potoka (poměr ředění 1+4).
Pro novou zástavbu na území všech tří sídel jsou navrženy nové trasy kanalizace. Kanalizace je navržena (dle připomínek)
jako oddílná tj. splašková kanalizace napojená do sběrače D a DIV a dešťová kanalizace. Nová výstavba rodinných domů
nesmí být zahájena před vybudováním této splaškové kanalizace. Dešťové vody z jednotlivých rodinných domů a objektů
musí být řešeny přímým vsakováním na vlastním pozemku, aby nedocházelo k rychlému odvádění vody z krajiny,
k přetěžování vodních toků a vodních nádrží a k nepřiměřenému zvyšování průtoků povrchových vod, které by mohlo
v době zvýšených dešťů představovat riziko ohrožení povodní obyvatel obce Litvínovice. Do vodního toku Litvínovického
potoka a vodních nádrží lze napojit dešťové vody pouze z komunikací a veřejných ploch. Některé úseky stávající kanalizace
pod novou zástavbou budou využity jako dešťová kanalizace. Splašková kanalizace v těchto úsecích bude budována nová.
Pokud bude využita stávající kanalizace, je potřeba zajistit její pasportizaci a v případě nevyhovujícího stavu provést její
rekonstrukci či opravu. Odpadní vody z nově navržené plochy v jižní části sídla Mokré budou svedeny do nově navržené
ČOV v severní části této lokality.
Odpadní vody z areálu letiště zůstanou ve stávající trase, je doporučeno ponechat existenci stávající ČOV na dožití.
Výhledově se doporučuje zvážit možnost přečerpání splaškové kanalizace na městskou ČOV v Českých
Budějovicích.
Stávající zástavbu v Šindlových Dvorech na pravém břehu Litvínovického potoka nebude pravděpodobně možno napojit na
navrhovaný sběrač DIV gravitačně. Proto se předpokládá přečerpávání odpadních vod z této lokality.
Pokud je zástavba umístěná na prudším svahu, doporučuje se ji chránit proti přívalovým srážkám stékajícím po povrchu
záchytným příkopem, který bude napojen na dešťovou oddílnou kanalizaci.
2.6.1.6 HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ NÁVRHU
Protože návrh ploch určený k zástavbě byl oproti konceptu tohoto ÚPNSÚ rozšířen, v důsledku čehož může dojít k nárůstu
odtokového množství dešťových a splaškových odpadních vod z dané lokality, je potřeba znovu kapacitně posoudit
nerealizovanou část sběrače DVI a případně upravit jeho dimenze.
23
Následující posouzení nenahrazuje hydrotechnické výpočty prováděné v rámci studie nebo projektových prací. Stanovuje
pouze reálnost konečného návrhu tohoto ÚPNSÚ s ohledem na již realizovaný sběrač D a DVI.
Dle výpočtu potřeby vody (viz výše Zásobování pitnou vodou) je celková průměrná denní potřeba vody celého řešeného
území bez potřeby pro zemědělství Qp = 4.9 l/s, tj. množství neředěných odpadních vod přitékajících na OK Litvínovice.
Dle "Kanalizace Litvínovice - II. etapa Posouzení navrženého kanalizačního sběrače DVI ve vztahu k nárůstu
odkanalizovaných ploch na území sídelního útvaru Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré" (EKOEKO 05.97) je tato hodnota
rovna 6.5 l/s. I když předpokládaný počet zásobovaných obyvatel pitnou vodou zůstává přibližně stejný (2150 obyvatel),
pokles hodnoty Qp je zapříčiněn nižší uvažovanou specifickou potřebou vody (160 l/os/den).
Z tohoto důvodu není ohroženo překročení kapacity stávajících sběračů splaškovými a tím i odlehčenými dešťovými
vodami. Při zachování ředícího poměru 1+4 v navrhovaných OK bude navrhovaný odtok ředěných odpadních splaškových
vod z řešeného území do kanalizační sítě města Českých Budějovice 24.5 l/s. S těmito hodnotami (vč. ředícího poměru OK)
z lokality Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré je uvažováno i v územním plánu města České Budějovice.
2.6.1.7 ČISTOTA VOD
V řešeném území je pravidelně sledována čistota vody řeky Vltavy podnikem Povodí Vltavy, pracoviště České Budějovice.
Dle ČSN 83 0602 byla vyhodnocena čistota vody v profilu:
Březí ř.km 249.5: pro skupinu A - IV třida, B - II třída, C - I třída, E - IV třída čistoty vody
Budějovice pod zaústěním Malše ř.km 239.5: pro skupinu A - IV třida, B - III třída, C - I třída, E - IV třída čistoty vody.
2.6.1.8 PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Navržená protipovodňová opatření jsou řešena v Generelu protipovodňových opatření, který je samostatnou přílohou.
Soubor navržených protierozních opatření v rámci řešení generelu je poměrně rozsáhlý a nelze jej provést v krátkém
časovém období.
Jako nejdůležitější opatření byla, již provedená, výměna stávajícího betonového potrubí Js 120 cm na Litvínovickém potoce
v km 0,730 – 0,935 za železobetonové rámy.
Dalším nutným opatřením je odvedení povrchových vod záchytnými příkopy ze severní a jižní části správního území do
spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy.
Současně s výše uvedenými opatřeními je nutné využít Šindlovského rybníka kromě stávající funkce rybochovné zejména
jako retenčního rybníka pro zachycení případné povodňové vlny z horní části povodí – snížením normální hladiny vody.
Pro veškerá protipovodňová opatření jsou vymezeny rezervní plochy ve výkresové část ÚPD, a to v hlavním výkresu a ve
výkresu vodohospodářského řešení.
Protipovodňová opatření jsou také součástí veřejně prospěšných staveb.
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ
2.6.1.9 ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ
Elaborát konečného návrhu ÚPN obcí Litvínovice, Šindlovy Dvory a Mokré zahrnuje zpracování a zakreslení
elektrorozvodných venkovních vedení 22 kV, kabelů 22 kV s trafostanicemi 22/0,4 kV, včetně ochranných pásem do
mapových podkladů v měřítku 1 : 2000. Dále obsahuje na základě výpočtu výkonových bilancí návrh rozvoje rozvodů VN
22 kV.
2.6.1.10 PRŮZKUM STÁVAJÍCÍCH VN A NN SÍTÍ
Rozvodné napětí
Kmenová linka
Nadřazený systém
3 + PEN 400/230V 50Hz stř.
22 kV Rájov
22 kV Dubné
TR 110/22 kV Mladé České Budějovice
TR 110/22 kV Západ České Budějovice
Obecně lze konstatovat, že stávající kmenové linky 22 kV Rájov a Dubné mají v současné době rezervu výkonu cca 1
MW. Tyto kmenové linky procházejí řešeným územím obcí a napájí stávající trafostanice 22/0,4 kV. Obě linky jsou v úseku
TR Mladé až začátek obce Šindlovy Dvory vedeny jako dvojnásobné vedení VN. Na linku Rájov je v prostoru obce
Šindlovy Dvory napojen posilující primární kabel 22 kV z TR Západ.
Na linku Rájov je dále připojeno několik dalších obcí (např. Planá u Č.B., Homole Koroseky, Boršov n. Vlt., Vrábče, ...,
atd.), v kterých je dle územních plánů uvažováno zvýšení odběru. Proto se očekává, že tato linka 22 kV bude plně vytížena
24
a v prostoru Litvínovice - Boršov se provede její posílení na dvojnásobné vedení s novým kabelovým napojením do TR
Západ.
LITVÍNOVICE - průzkum a návrh VN
V současné době se na území Litvínovic nachází sedm stávajících trafostanic.
T0 - Litvínovice obec, PTS do 250 kVA
T1 - JZD, BTS do 400 kVA
T2 - Obch. zóna, VTS do 2x630 kVA
T3 - Discont, BTS do 400 kVA
T4 - Štecherův mlýn, PTS do 160 kVA
T5 - JEMA - pitná voda, PTS do 250kVA
T6 - ZTV Stingo, VTS 2x630 kVA
Rozvod NN je proveden v převážné míře kabelem NN, uloženým do výkopů. Ve starší zástavbě pak jsou torza venkovního
vedení NN vedených po střešnících a betonových sloupech. Venkovní síť NN je posílena kabelovými vývody z TS.
Rozvod NN vyhovuje pro stávající zatížení.
Základním energetickým vstupem je plošná plynofikace stávající i navrhované výstavby v obci.
Stávající zástavbu v obci napájí trafostanice T0 a T1. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají v současné době
částečnou rezervu výkonu pro pokrytí přirozeného nárůstu elektrizace domácností. Ve výhledu se plánuje posílení stávající
TS T0 na typ do 400 kVA, případně se v těsné blízkosti nahradí novou TS - ST do 400 kVA.
Obchodní zóna při hlavní komunikaci je napojena z TS T2 a T3. Obě stanice byly projektovány tak, aby měli rezervu pro
další napojení odběrů navrhované občanské vybavenosti v těsné blízkosti.
V současné době se zastavuje rodinnými domy lokalita na západ „Za humny“, která má vybudovanou TS T6. TS je
značného výkonu a předpokládáme, že bude mít výkon pro další řadu navrhovaných RD. Celou lokalitu s RD navrhujeme
dále posílit o TS T19 (VTS do 1x630 kVA) , ve výhledu dle potřeby TS T23 (ST do 400 kVA).
Nová zástavba na jihu pod Autobazarem se napojí z TS T5, která bude nahrazena novou stanicí typu VTS do 1x630 kVA.
Navrhovaná výstavba RD na severozápadě obce se napojí z nové TS T20 - VTS 1x630 kVA. S tím bude spojena
rekonstrukce TS T0, viz. výše.
Plochy pro občanskou vybavenost, obchodní činnost, služby, atd. v prostoru lokality „U řeky“ se napojí z TS T21 a T22.
Návrh umístění a počet těchto TS je pouze směrný a bude upřesněn podle skutečných potřeb v území. S kabelizací
stávajícího vedení 22 kV se v současné době neuvažuje. V rámci následujících konkrétních dokumentací, např.
dokumentace pro územní rozhodnutí, lze s kabelizací uvažovat.
ŠINDLOVY DVORY - průzkum a návrh VN
V řešeném území sídla Šindlovy Dvory se nachází šest trafostanic.
T - Technické služby - skládka THO - PTS do 250kVA - mimo mapový podklad
T7 - Obec - BTS do 2x400kVA
T8 - Bakara1 - kabelová BTS 1x630 kVA
T9 - Bakara 2 - Betonbau 2x630 kVA
T10 - Švábův Hrádek - pitná voda - zd.kab 2x1000kVA
T11 - Šindlovy Dvory 2 - BTS do 400kVA
Stávající TS T 10 je pro vodárnu Švábův Hrádek, TS T je pro skládku THO Technické služby České Budějovice. Obě
stanice jsou značně vzdáleny od obce a nenají přímý vliv na rozvodnou síť NN v obci.
Stávající zástavbu napájí TS T7 a T11. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají dnes částečnou rezervu výkonu
pro přirozený nárůst stávající spotřeby. V rámci navrhované výstavby východně od lokality Bakara se TS T7 nahradí za
25
kabelovou stanici T17 2x630 kVA. Dle skutečné potřeby, v rámci výstavby v lokalitě „Nad kravínem“ (západ) se nahradí
stávající TS T11 za stanici VTS do 1x630 kVA.
Stávající TS T8 - Bakara 1 má rezervu výkonu, která se využije pro napojení navrhovaných RD v prostoru stávajících
zahrad.
V současné době je již vybudována nová TS T16, typ ST do 400 kVA.
Ve východní části obce se do výhledu navrhuje TS T18, typ cca VTS do 1x630 kVA. Přesné umístění a typ bude stanoveno
podle skutečné potřeby v území.
Ve stávající TS T9 - Bakara 2, je ponechána rezerva pro případnou výstavbu RD severním směrem, v katastru města České
Budějovice.
MOKRÉ - průzkum a návrh VN
V obci se dnes nachází dvě trafostanice:
1. T12 Obec, typu BTS do 400kVA, která je ve vyhovujícím stavu a má rezervu výkonu cca 100 kW pro pokrytí
odběru části navrhované zástavby.
2. T13 RD Mane, typ VTS do 3x 630 kVA. Stanice byla vybudována pro nové ZTV RD Mane. V případě, že bude
převedena do majetku JČE, budou z ní napojeny výhledové RD na severozápadě obce.
Stávající sekunderní síť NN je převážně provedena venkovním vedením po střešnících a betonových sloupech. Rozvod NN
má značné délky. Východní část obce je dále napájena venkovním vedením NN od TS T11 Šindlovy Dvory.
V rámci nové výstavby RD a podnikatelských aktivit na východě a severovýchodě obce navrhujeme vybudovat samostatnou
TS T14 typu ST do 400kVA. Z této TS se provede nový kabelový rozvod pro navrhovanou zástavbu a posílí se stávající NN
rozvod.
Výstavba vybavenosti a RD západně za kravínem se napojí z nové TS T24, typ ST do 400 kVA.
Plocha pro podnikání a RD s živností, v prostoru „Dolní Kališťák“, si vyžádá výstavbu TS T15, typu ST do 400 kVA.
2.6.1.11 NÁVRH NN
Stávající sekunderní síť je převážně venkovního provedení, někde posílena o kabelové vývody z TS, v návaznosti na novou
výstavbu se bude postupně přizpůsobovat, zejména kabelizovat do země. Dimenzování této sítě se provede s ohledem na
druh vytápění. Sídliště RD ve výstavbě jsou pak plně kabelizovány. Nová zástavba se napojí kabely NN uloženými
do země.
Konkrétní rozvoj sítě NN se provede v návaznosti na novou zástavbu a druh vytápění. Provoz sítě smyčkový,
zaokruhovaný.
2.6.1.12 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
Typ osvětlovacích stožárů bude určen podle kategorie komunikace.
Hlavní a průjezdné komunikace se osvětlí sodíkovými výbojkovými svítidly na vysokých stožárech K10 s výložníky.
Vedlejší, zpevněné a pěší komunikace v obytných zónách se osvětlí sodíkovými svítidly na sadových stožárech K6. S
ohledem na vysokou životnost doporučujeme výrobky firmy Hellux Elektra.
Rozvody VO se provedou kabely, uloženými společně s NN rozvody do jednoho výkopu. Místo napojení rozvodu VO bude
určeno podle rozsahu zástavby v další projektové dokumentaci. Provoz sítě VO zaokruhovaný.
2.6.1.13 ZÁVĚR
Doporučujeme, aby navrhovaná zástavba obcí respektovala stávající elektrorozvodná zařízení VN a NN, včetně ochranných
pásem, dle energetického zákona č. 222/1994 Sb.. V dalším stupni projektové dokumentace je nutné provádět koordinaci
energetického řešení s možností napojení dalších etap výstavby. Investice do energetických sítí v současné době dělají
nezanedbatelnou položku v ceně staveb, proto je nutné preferovat řešení, která dovolují racionálně minimalizovat náklady a
přispějí k úspoře elektrické energie.
Řešení rozvoje elektrorozvodné sítě VN byl zpracován na základě připomínek a nových urbanistických dat. Celková
koncepce, vycházející z výkonových potřeb obcí, byla předložena a projednána na JČE a.s., PS Č. Budějovice, za
přítomnosti ing. Mikuláše a ing. Huraje.
26
2.6.1.14 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
V současné době převažuje v řešeném území spalování méněhodnotných paliv, především hnědého uhlí, v menším množství
dřeva a el. energie. Požadavky obyvatelstva pro účely vaření jsou částečně pokryty dodávkou propan - butanu.
V návrhu je nutná zásadní změna ve využívání paliv. V současné době jsou v řešeném území spalována převážně pevná
paliva – nejvíce hnědé uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší.
V rámci zpracování byl proveden průzkum stávajících zdrojů tepla.
Koncepce plynofikace
V roce 1995 byl zpracován generel plynofikace na sídlo Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré - zpracovatel:
České Budějovice, ze kterého byly po dohodě s Obecním úřadem Litvínovice převzaty údaje.
Gasplan
V současné době je již plynofikována.
Klimatologické údaje
- 15o C
Výpočtová venkovní teplota - te :
Rozmezí nadmořské výšky :
:
389 - 416 mnm
Odpadové hospodářství
Při zpracování koncepce řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon č. 185/2001 „o odpadech“ a příslušnou
prováděcí vyhlášku.
Skládky povolené:
Ve správním území obce Litvínovice se v současné době nenachází funkční
povolená skládka.
Skládky nepovolené:
V řešeném území se nenacházejí žádné větší lokality nepovoleného
skládkování. Případné vznikající „černé skládky“ je nutno ihned likvidovat.
Likvidace domovního odpadu :
Je zajišťovaná svozem na řízenou skládku.
Tříděný odpad :
V obci Litvínovice je umístěna plocha na tříděný odpad v prostoru
zemědělského areálu ve východní části obce.
Likvidace nebezpečného odpadu :
Je zajišťována svozem na řízenou skládku v dohodnutých termínech.
Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy
obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr
(nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě
posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
Při zpracování návrhu řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon O odpadech a příslušnou prováděcí
vyhlášku. Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové
firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný
sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu.
Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
2.6.1.15 STARÉ ZÁTĚŽE
Jedinou možností vzniku této zátěže jsou zemědělské areály, prozatím však ekologické zátěže na těchto plochách nebyly
prokázány.
27
2.7 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK
NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
V konceptu řešení je respektován zákon ČSN č. 44/1988 Sb. „o ochraně a využití nerostného bohatství „ – horní zákon ve
znění pozdějších předpisů.
Ložiska nerostných surovin
V řešeném území se nenachází ložiska nerostných surovin.
Poddolovaná území
V řešeném území se nachází poddolované území. Jeho poloha je vyznačena v příloze textové části.
Č.
IDENTIF.
OKRES
KAT.ÚZ.
PLOCHA
HA
NÁZEV
LOKALITY
PŘES.
TĚŽ. SUROV.
LOKAL.
STUP.
DOKUMENT.
STÁŘÍ DÍLA
19
3222018
Č.BUDĚJOVI
CE
8,5
LITVÍNOVICE
PŘESNÁ
PŘED R.1945
PALIVA
ČÁSTEČNÁ
ROZSAH
DÍLA
VĚROHOD.
SYSTÉM
ZJIŠTĚNA
08620, 02194
Horní zákon stanoví území se zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry, kde orgány územního plánování
mohou vydat územní rozhodnutí jen s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí České republiky nebo po
splnění jím stanovených podmínek. Těmito územími jsou i poddolovaná území, na kterých lze zřizovat stavby jen po
provedení speciálního geologického průzkumu, který určí komplex technických opatření nutných pro zakládání staveb
v těchto oblastech.
Radonová problematika
V příloze jsou uvedeny orientační údaje z mapy radonového rizika 1:200 000.
28
2.8 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
A KRAJINNÁ EKOLOGIE
Pro řešené území byl zpracován Plán ÚSES ( Ing. Pavel Popela).
Regulativy pro prvky ÚSES mají 2 základní funkce:
1)
Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES
2)
Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních.
Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny,
Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního
fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno.
Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES.
1)
Biocentra
Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky
podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny.
Nepovoluje se zde:
umisťování staveb
pobytová rekreace
intenzívní hospodaření
a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
2)
Biokoridory
Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze
předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné
vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně.
V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem,
vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět:
umisťování staveb
pobytová rekreace
intenzívní hospodaření
a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti
podle § 8 odst. (2) písm. (f), Zákona číslo 289/1995 Sb., lesní zákon. Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané
krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být
závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé
dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených
v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče
o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), ale bez mysliveckých zařízení vedoucích
ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním
cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality v závislosti na HS a
především LT (jako ideální při zpracování LHP se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I.
Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999).
29
VÝPIS PRVKŮ ÚSES
Číselné kódy označující prvky ÚSES v následující tabulce souhlasí s číselným označením ve výkresové části ÚPD.
Č.
NÁZEV PRVKU
EKOLOGICKÝ
VÝZNAM
Biokoridor lokální
1
Litvínovický potok
v úseku Mokré
2
Šindlovský rybník
Biocentrum lokální
3
Litvínovický potok –
Šindlovy Dvory
Biokoridor lokální
4
Horní a Prostřední
litvínovický rybník
Biocentrum lokální
5
Litvínovický potok –
Šindlovy Dvory
Biokoridor lokální
A
Alej podél státní silnice
Mokré – Homolský les
Interakční prvek lokální
B
Severní okraj obce Mokré
Interakční prvek lokální
C
Porost u vodárny
Interakční prvek lokální
CHARAKTERISTIKA EKOTOPU A BIOTY
NÁVRH NA OPATŘENÍ
Biokoridor je veden v trase zatrubněné vodoteče,
která naplňuje Šindlovský rybník a propojuje
skladebné prvky ÚSES řešeného území se
skladebnými prvky ÚSES České Budějovice.
Nyní je vodoteč zatrubněná a louky, ze kterých
zbývají pouze fragmenty, byly přeměněny v bloky
orné půdy.
Biocentrum zaujímá plochu celého rybníka i s jeho
litorálními porosty.
Potok je veden v napřímeném a technicky
upraveném korytu lichoběžníkového tvaru. Svahy
koryta jsou porostlé ruderální bylinnou vegetací,
ve východní polovině BK roste na hraně svahu
několik náletů dubu letního. Ze severní strany je
koryto potoka lemováno zahrádkářskou kolonií.
Jádrem biocentra je soustava Horního a Dolního
1. rybníka. Oba rybníky jsou velmi kvalitně
izolované jak od zemědělských kultur, tak i od
státní silnice. Pozoruhodné jsou i porosty na
hrázích obou rybníků.
Jedná se o biokoridor městského charakteru.
Při minimální variantě naplnění funkčnosti BK je nutné
v uvedeném prostoru a na místě bývalých luk znovu
založit luční porosty. Louky by měli mít extenzivní
charakter, dle vlastností stanoviště by se zde měla
ustálit společenstva mezofilních luk.
Logické i v závislosti na typu stanoviště kolem rybníka
by bylo znovuzaložení lučních porostů.
Rekonstrukce původních břehových a doprovodných
porostů a sice v tomto případě na jižním břehu koryta.
Luční porost by měl být obhospodařován jako
extenzivní mezofilní louka.
Při případném odbahňování neukládat rybniční
sediment na břehy rybníků, kde by došlo k devastaci
kvalitně vyvinutých litorálních společenstev. Dále je
nutné odborně ošetřit pozůstalé stromy z původních
výsadeb na hrázích rybníků.
U plánované komunikace je nutné pod hrází
Prostředního 1. rybníka dodržet volný průchod pro
odtok z rybníka a tedy i možnost volné migrace pro
drobné savce a obojživelníky. Pro úsek v obci je možné
doporučit pouze jediné: podporovat a rozvíjet
soukromou a veřejnou zeleň.
Oboustranná alej je tvořena v úseku obec – zatáčka Provést pouze prosvětlovací řez u hrušní a tvarovací řez
vysokokmenem hrušně a v úseku zatáčka – okraj
u lip.
lesa lípou srdčitou.
Nezpevněná cesta je lemovaná oboustranným
Zamezit skládkování a porost ponechat přorozenému
stromořadím dubu letního.
vývoji. U stromů provést základní asanační řez.
Východní část byla využívána ke skládkování. Od Provést důslednou rekultivaci skládky. Zbývající část
prostoru skládky až k vodárně převládá ve
ponechat přirozenému vývoji pod tlakem sukcese.
stromovém patru topol osika. Keřové patro je
velmi husté. Bylinný kryt je ruderálního
charakteru.
30
Č.
D
U Kropáčků
EKOLOGICKÝ
VÝZNAM
Interakční prvek lokální
E
U Švába
Interakční prvek lokální
F
Stromořadí Litvínovice –
Šindlovy Dvory
U Stromovky
Interakční prvek lokální
Alej podél státní silnice
Vídeňská
Interakční prvek lokální
Liniový porost podél
pěšiny
Interakční prvek lokální
G
H
CH
NÁZEV PRVKU
Interakční prvek lokální
CHARAKTERISTIKA EKOTOPU A BIOTY
Jedná se pravděpodobně o bývalé hliniště. Na dně
se nachází menší rybníček, který zarůstá druhy
litorálních společenstev, mezi kterými dominuje
orobinec úzkolistý a sítina klubkatá.
Jedná se pravděpodobně o bývalé hliniště. Na dně
je patrný pramen, který je zarostlý skřípinou lesní
a metlicí trsnatou. V okolí pramene rostou nálety
topolu osiky.
Oboustranná alej vysázená z lípy srdčité,
v prostoru skládky za obcí Litvínovice z břízy bílé.
Porost dříve doprovázel koryto Zlaté stoky. Dnes
je vyschlé. V porostu, který má liniový charakter,
dominuje ve stromové patru dub letní, na jižním
konci je to lípa srdčitá, přimíšena je i olše lepkavá
a vrba křehká.
Druhově je alej složená z lípy srdčité, dále z břízy
bílé a z jírovce maďalu.
Podél pěšiny na obou stranách je vysázen hloh.
V nedávné době byl porost omlazen a vyčištěn.
Místy, především v jižní části, z porostu vyrůstají i
dospělé stromy dubu letního. Pěšina je stále
užívána.
NÁVRH NA OPATŘENÍ
Ponechat přorozenému vývoji.
Ponechat přorozenému vývoji, keře pámelníku nahradit
domácími druhy jako trnka obecná či růže šípková.
Provést pouze základní asanační řez.
Odstranit odumírající dřeviny a případně je nahradit
jinými – buď vybrat vhodný nálet, nebo vysázet nového
jedince. Na západním okraji doporučuji vysázet trnku
obecnou, která bude pohledově oddělovat areál ZD.
Je možné konstatovat, že pokud bude stromům
věnována náležitá péče, mohou se z nich stát
perspektivní jedinci.
Občas porost zmladit a vyčistit.
2.9 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A
ASANAČNÍCH ÚPRAV
O vhodnosti řešení rozvoje obce z hlediska veřejných zájmů rozhoduje (dle zákona č.410/92 o obcích) zastupitelstvo obce.
Rozvoj obce vychází z předpokladu zájmu o výstavbu především rodinných domů a občanského vybavení dle komplexního
urbanistického návrhu, což je vázáno na dostatečné technické vybavení území. Sídlo má příznivé podmínky jak pro rozvoj
bydlení, tak podnikání, rekreaci a cestovní ruch.
Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu návrhu územního plánu obce.
Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108
odst. 2 písm.a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným
způsobem.
Vyvlastnit je možné ve veřejném zájmu pro stavby veřejně prospěšných služeb, pro veřejně prospěšné technické vybavení
území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, pro vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných
ochranných pásem, pro vyhlášení chráněných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav a
pro vytvoření podmínek nezbytného přístupu k pozemku a stavbě.
V řešené obci jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby :
2.9.1.1 ZAŘÍZENÍ DOPRAVY
Navržená dopravní zařízení.
LITVÍNOVICE
D–1
D–2
D–3
D–4
D–5
D–6
D–7
D–8
D–9
D – 10
Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Šindlovy Dvory
Navržený severní obchvat – směr České Budějovice
Navržená směrová úprava komunikace III. třídy
Navržený severní obchvat
Navržená síť místních komunikací v navržené lokalitě „ Za humny“
Navržený obchvat v jižní části sídla – I. etapa
Navržený obchvat v jižní části sídla – směr České Budějovice – Rožnov
Územní rezerva pro rozšíření komunikace I. třídy
Navržený kruhový objezd
Navržená místní komunikace východně od kruhového objezdu
ŠINDLOVY DVORY
D–1
D–2
D–3
D–4
D–5
D–6
D–7
Navržená místní komunikace – II. etapa – západní část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – západní část sídla
Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – centrální část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – východní část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Litvínovice
Navržený obchvat v západní části sídla Litvínovice
MOKRÉ
D–1
D–2
D–3
D–4
D–5
D–6
Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – západní část sídla
Navržená místní komunikace – severozápadní část sídla
Navržená místní komunikace – jižním směrem od centra sídla
Navržená místní komunikace – severním směrem od centra sídla
Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – centrální část sídla
Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla
32
2.9.1.2 ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Navržené trasy vodovodu.
LITVÍNOVICE
V1
V2
V3
V4
V5
V6
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – jižní část
Navržený místní vodovod – I. etapa – severozápadní část sídla
Navržený místní vodovod – při komunikaci III. třídy směrem na Šindlovy Dvory
Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – východní část
ŠINDLOVY DVORY
V1
V2
V3
V4
V5
V6
V7
Navržený místní vodovod – II. etapa – západní část sídla
Navržený místní vodovod – I. etapa – západní část sídla
Navržený místní vodovod – II. etapa – centrální část sídla
Navržený místní vodovod – I. etapa – centrální část sídla
Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla
Navržený místní vodovod – II. etapa – směr Litvínovice
Navržený místní vodovod – při komunikaci ve východní části sídla
MOKRÉ
V1
V2
V3
V4
V5
Navržený místní vodovod – západní část sídla
Navržený místní vodovod – jižní část sídla
Navržený místní vodovod – severní část sídla
Navržený místní vodovod – centrální část sídla
Navržený místní vodovod – východní část sídla
Navržené trasy kanalizace a ČOV.
LITVÍNOVICE
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
Navržená kanalizace ve východní části sídla podél komunikace I. třídy
Navržená kanalizace – I. etapa – severozápadní část sídla
Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Šindlovy Dvory
Navržená kanalizace – v severovýchodní části sídla v blízkosti zem. areálu
Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část
Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – jihovýchodní část
Navržená kanalizace – stávající zástavba – jižní část sídla
ŠINDLOVY DVORY
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
K9
K10
Navržená kanalizace – II. etapa – západní část sídla
Navržená kanalizace – západní část sídla
Navržená kanalizace – II. etapa – střední část sídla
Navržená kanalizace – střední část sídla
Navržená kanalizace – jihozápadní část sídla
Navržená kanalizace – jižní část sídla
Navržená kanalizace – v jižní části sídla směrem na Litvínovice
Navržená kanalizace – severovýchodní část sídla
Navržená kanalizace – II. etapa – směr Litvínovice
Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Litvínovice
33
MOKRÉ
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
Navržená kanalizace – západní část sídla
Navržená kanalizace – jižní část sídla
Navržená čistírna odpadních vod – jižní část sídla
Navržená kanalizace – II. etapa – severní část sídla
Navržená kanalizace – centrální část sídla
Navržená kanalizace – východní část sídla
Kanalizační síť - Hradiště
Navržená kanalizace – II. etapa – směr Šindlovy Dvory
Navržené trasy venkovního vzdušného vedení VN a trafostanice.
LITVÍNOVICE
E1
E2
E3
E4
E5
E6
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – západní část lokality „ Za Humny“
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jižní část lokality „ Za Humny“
Rekonstrukce trafostanice – lokalita „ Za Humny“
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla
ŠINDLOVY DVORY
E1
E2
E3
E4
E5
Navržené el. vedení – směr Mokré
Rekonstrukce trafostanice – západní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – východní část sídla
Navržená trafostanice – střední část sídla
MOKRÉ
E1
E2
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severovýchodní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jihovýchodní část sídla
Navržené trasy středotlakého plynovodu.
LITVÍNOVICE
P1
Navržený středotlaký plynovod – v jižní části lokality „ Za Humny“
MOKRÉ
P1
Navržený středotlaký plynovod – severní část sídla
Protipovodňová opatření
LITVÍNOVICE
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
T8
Navržený protlak o průměru 60 cm
Navržené křížově hradítko km 1,420
Navržená rekonstrukce opevnění
Navržený rámový mostek 200/150
Navržená úprava Litvínovického potoka
Navržený záchytný příkop č.7
Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření
Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření
34
ŠINDT7LOVY DVORY
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
T8
Navržený záchytný příkop č.7 – 450 m
Navržený záchytný příkop č.6 – 600 m
Navržený záchytný příkop č.5 – 1250 m
Navržený rámový mostek 200/150
Navržený středotlaký plynovod – východní část sídla
Navržené křížově hradítko km 1,960
Navržená rekonstrukce opevnění
Navržený záchytný příkop č.7
MOKRÉ
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
Navržený záchytný příkop č.1 – 435 m
Navržený záchytný příkop č.2 – 250 m
Navržený krytý kanál – průměr 60 cm – 285 m
Navržený otevřený kanál – 580 m
Navržené pročištění stávajícího trubního kanálu Js 50
Navržená rekonstrukce otevřeného kanálu 150 m
Navržený protlak o průměru 60 cm
2.10 POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU
POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU
Požadavky a předpisy na zajištění ochrany obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany a to zejména varování,
evakuace, nouzové přežití a další opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku v případě záplav, havárií a
válečných konfliktů. Je třeba dbát na řádné posouzení stávajících rizik při územních a stavebních řízeních. Navrhované
stavby pak ovlivňovat tak, aby nedošlo ke kumulaci rizik. Se vstupem do NATO, je nutná koordinace předpisů a při
aktualizaci územního plánu aktualizovat i požadavky na ochranu civilního obyvatelstva.
Platné právní předpisy
Zákon 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky
integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc
státních orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na
mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu
nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“).
Vyhláška 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva vymezuje
- postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu
- způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatření a způsobu
jejich provedení
- technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a způsob poskytování
tísňových informací
- způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení
- zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a individuální ochrany obyvatelstva
- požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo
stavby dotčené požadavky civilní ochrany
VÝZNAM A PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ
Opatření civilní ochrany je nedílnou součástí územně plánovací dokumentace. Je zpracovávána současně s touto
dokumentací, nebo jako samostatný dokument. Podklady pro zpracování Opatření CO mohou poskytnout orgány zajišťující
přípravu na mimořádné události, na provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva tj.
- hasičské záchranné sbory krajů a jejich územní odbory
- obecní úřady
- obec pořizující v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady
35
Nejdůležitějším zdrojem informací a závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, právnické a fyzické osoby
nacházející se na území kraje je Havarijní plán kraje. Jedná se o soubor opatření k provádění záchranných a likvidačních
prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění
vzniklých následků způsobených mimořádnou událostí v případě živelných pohrom nebo jiných nebezpečí, která ohrožují
životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.
Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce
Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných
podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby
- ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
- zón havarijního plánování
- ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
- evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
- skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
- vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce
- záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých
při mimořádné události
- ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území
- nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
V rámci povodňové ochrany se plánuje evakuace ze záplavových území ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi.
Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, popřípadě strojů a
materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožení mimořádnou událostí. Evakuace se provádí z míst
ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro
zvířata ustájení a pro věci uskladnění.
Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy.
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, to jsou situace jenž mohou nastat při stavbě nebo provozu
vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu.
Záplavová území stanovuje územně příslušný vodoprávní úřad a to vymezením pravděpodobných hranic území ohroženého
přirozenými povodněmi (záplavová čára při stoletém průtoku vody) a zvláštními povodněmi /záplavová čára při průchodu
průlomové vlny). Mapovou dokumentaci se záplavovým územím předává vodoprávní úřad stavebním úřadům dotčených
území a Ministerstvu životního prostředí.
Při ohrožení přirozenými povodněmi se provádí evakuace veškerého obyvatelstva z prostoru ohrožených záplavami
s ohledem na průběh a dobu záplavové vlny. Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení hodnot sledovaných jevů a pokud
hrozí bezprostřední havarie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace
ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů a
z nich do míst náhradního ubytování a stravování. Důležité je stanovení počtu evakuovaných osob z nemovitostí
ohrožených přirozenou a zvláštní povodní. To samé platí pro určení míst s ustájenými zvířaty a počtů zvířat (např.
zemědělská družstva, právnické a fyzické osoby podnikající v živočišné výrobě, zoologické zahrady, terária apod.) do míst
nového ustájení, míst s předměty kulturnívh hodnot (např. muzea, archivy, obchody se starožitnostmi, knihovny apod.) do
míst uskladnění a míst skladující nebezpečné látky. Je potřebné vytipovat evakuační prostory určené pro obec. V době
povodní mohou být prováděny povodňové zabezpečovací práce v rámci operativních opatření. Vymezit území (jsou-li)
v obci určená k těžení materiálu použitelného k zabezpečovacím pracím (pískovny, štěrkovny, kamenolomy, haldy, apod.),
dále místa, kde se zpracovává nebo skladuje stavební materiál (pily, stavebniny, sklady materiálů apod.) a místa v obci, kde
je parkována a používána automobilní a speciální technika (zemědělské podniky, dopravci, dopravní podniky, stavební a
jiné obdobné firmy).
Jedním z opatření, které se provádí po povodni, je i odstraňování povodňových škod. Měla by být vymezena místa, kde by
mohl být dočasně skladován suťový materiál naplaveniny (jíl, písek), velkoobjemový odpad apod..
Zóny havarijního plánování
Zóny havarijního plánování jsou stanoveny dřívějšími okresními úřady. O zónách havarijního plánování informují na
krajských úřadech nebo krajských ředitelstvích hasičských záchranných sborů. Přehled nebezpečných látek na území obce
s ohroženou oblastí je součástí Analýzy rizikmožného vzniku mimořádné události Havarijního plánu kraje.
36
V zónách havarijního plánování jaderných zařízení se plánuje evakuace, která se týká obyvatelstva, z části nebo z celého
urbanistického celku, případně většího územního prostoru. V případě poruchy technologického zařízení jaderné elektrárny,
která může vyvolat havarii, se provádí přímá evakuace. V případě vzniku radiační havárie se ze středového prostoru a
z vybraných prostorů (v závislosti na směru větru) provádí evakuace s ukrytím, aby se snížilo prvotní nebezpečí ozáření
z radioaktivního oblaku.
Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanovuje plánem ukrytí, který je součástí Havarijního plánu
kraje. Ukrytí v obci se zabezpečuje podle Plánu ukrytí obce.
Stálé úkryty (SÚ)
Jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které byly projektovány a postaveny tak, aby poskytovaly účinnou ochranu
ukrývaných osob proti účinkům střepin, tlakové vlny, světelného záření i pronikavé radiace. Tvoří je stálé tlakově odolné
úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. Otvory úkrytů lze hermeticky
uzavřít. Jsou vybaveny kapacitně odpovídajícím filtroventilačním zařízením s filtry a dalším technologickým vybavením,
které vytváří podmínky pro dlouhodobý pobyt ukrývaných osob po dobu až 3 dnů. Stropní konstrukce nad vestavěnými
úkryty v budovách jsou stavebně provedeny tak, aby unesly váhu trosek zřícených budov. K ukrytí obyvatelstva bude využit
stávající fond stálých úkrytů, který nebude z prostředků státu dále rozšiřován. Přehled o umístění stálých úkrytů na území
obce mají hasičské záchranné sbory krajů (jejich územní odbory) a obce, které vedou evidenci stálých úkrytů ze zákona.
Improvizované úkryty (IÚ)
Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určené k ukrytí obyvatelstva. Budují se
k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a
částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě krizového stavu v místech, kde nelze k ochraně
obyvatelstva využít stálých úkrytů. Vhodnými prostory pro zřízení improvizovaných úkrytů jsou podzemní prostory
v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. Je vhodné, aby
obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (čím silnější je
zdivo, tím kvalitnější je ochrana). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí asi 1,5 m2, ochranný součinitel stavby
(udává, kolikrát je úroveň radiace radioaktivního záření v úkrytu menší než úroveň radiace radioaktivního záření ve výšce 1
m nad odkrytým terénem) by měl být větší než 50. Doporučuje se, aby jeden IÚ neměl větší kapacitu než 50 ukrývaných
osob. Výběr vhodného prostoru ke zřízení IÚ se provádí v době míru.
Budování začíná po vyhlášení válečného stavu podle zpracovaných postupů do 5 dnů v těchto etapách“
1) v první etapě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzávěru páry, plynu, vody, elektrické energie a
příprava k příjmu ukrývaných osob
2) v druhé etapě se provádějí úpravy v úkrytu zejména přívodu vzduchu, utěsnění, vnitřní a venkovní úpravy
3) ve třetí etapě se provádějí opatření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí
podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu.
Přehled o umístění a kapacitách improvizovaných úkrytů na území obce mají obce, které vedou evidenci improvizovaných
úkrytů.
Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
V případě výzvy k evakuaci z ohroženého prostoru je třeba si připravit evakuační zavazadlo, do kterého patří trvanlivé
potraviny, pitná voda, předměty denní potřeby, miska, příbor, doklady, peníze, pojistné smlouvy, cennosti, rádio
s bateriemi, toaletní potřeby, léky, svítilna, náhradní oděv, pláštěnka, přikrývka, kapesní nůž, zápalky. Dětem dáme do
kapsy lísteček se jménem a adresou. Kočky a psy bereme s sebou. Ostatní zvířata zásobíme potravou a vodou. Před
opuštěním bytu je třeba uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček),
uzavřít přívody vody a plynu, vzít si evakuační zavazadlo, uzamknout byt a na dveře dát oznámení, že je byt opuštěný a
dostavit se na určené místo k evakuaci.
Ubytování evakuovaného obyvatelstva se řadí mezi plánovaná evakuační opatření. Zabezpečení ubytování ve vhodných
ubytovacích místech zajišťuje obec. Ubytování je řešeno po provedení evakuace jako nouzová varianta ve vhodných
zařízeních (jako například školských), která jsou nejblíže evakuačních prostor a v prvopočátku umožní evakuovaným
osobám odpočinek (internáty, koleje), nejnutnější nouzové stravování (kuchyně), zásobování pitnou vodou, potravinami a
nouzovými příděly předmětů nezbytných k přežití (např. k vykonání základních hygienických potřeb). V případě, že dojde
ke zničení obydlí v místech ubytování, provádí se postupně ubytování v dalších vhodných zařízeních, uvedených v plánech
nouzového přežití. Mohou to být i navržené pozemky (plochy) vhodné k nouzovému ubytování polním způsobem.
37
Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
Skladování materiálu civilní ochrany se v současnosti zabezpečuje ve skladech a uložištích civilní ochrany organizačních
ložek státu, státních organizací, obcí, právnických a podnikajících fyzických osob. Hasičský záchranný sbor kraje
organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany ze zákona. Hasičský záchranný sbor kraje organizuje hospodaření
s materiálem civilní ochrany ze zákona. Ke skladování materiálu civilní ochrany využívá své sklady. Na území obce se
mohou také nacházet sklady materiálu co Ministerstva vnitra – GŘ hasičského záchranného sboru, dále obce a právnických
a podnikajících fyzických osob v zóně havarijního plánování. Obce mohou mít vlastní sklady, protože také jako doplňkové
síly hasičského záchranného sboru kraje hospodaří s materiálem civilní ochrany. K výdeji prostřeků civilní ochrany si
mohou zřizovat zařízení CO pro zabezpečení výdeje prostředků. Právnické a podnikající fyzické osoby mohou zřizovat
sklady, pokud jsou zahrnuty do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu a zřizují zařízení civilní obrany
vybavené věcnými prostředky pro zařízení civilní ochrany. Přehledy skladů a úložišť materiálu civilní ochrany na území
kraje vede hasičský záchranný sbor kraje v programu EMCO- evidence materiálu civilní ochrany.
Pro zlepšení životních podmínek postiženého obyvatelstva a zmírnění jeho utrpení je organizovaná humanitární pomoc. Je
poskytovaná bezplatně. Na humanitární pomoci se podílejí:
- orgány státní správy
- právnické a podnikající fyzické osoby
- nevládní organizace (Červený kříž, charitativní organizace, nadace, občanská sdružení, církevní organizace apod.)
- skupiny osob a jednotlivci
- vojenské záchranné útvary Armády ČR
- hasičské záchranné sbory
- cizí státy a jiné subjekty
a to na základě výzev nebo z vlastní iniciativy formou nabídek. Mumanitární pomoc má charakter materiální (ošacení,
strava, pitná voda, ubytování, hygienické potřeby, peníze, věcné prostředky apod.), ale i duchovní.
Zásoby humanitární pomoci pro postižené obyvatelstvo mohou být již vytvořeny (ve větších městech) nebo se vytvářejí
podle potřeb v místech postižení v humanitárních základnách. Humanitární základnu tvoří vhodné objekty, kde lze
shromažďovat, skladovat materiál humanitární pomoci a organizovat jeho výdej určenými pracovními skupinami.
Humanitární základny mohou být:
1.
2.
-
Stávající
sklady materiálu humanitární pomoci hasičských záchranných sborů
sklady materiálu humanitárních organizací
sklady charitativních organizací a další
Nově zřizované v postižených místech
vhodné objekty využitelné pro shromažďování, skladování a výdej materiálu
vhodné územní plochy ke zřízení základen polním způsobem
Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území
obce
Velkokapacitní sklady nebezpečných látek, například ve stavbách pro průmyslovou výrobu a skladování, se umisťují za
hranice vymezeného zastavitelného území obce.
Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků
kontaminace, vzniklých při mimořádné události
Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou
událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost
k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí (i za válečného stavu). Záchranné, likvidační a obnovovací práce
(dále ZL a OP) k odvrácení a k odstranění škodlivých účinků kontaminace vzniklé při mimořádné situaci provádějí základní
složky integrovaného záchranného systému, a to především jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje,
které jsou vybavené technikou a materiálem k plnění tohoto úkolu. Zjišťování a označování nebezpečných oblastí, detekce
plynů a nebezpečných látek, provádění dekontaminace v prostředí nebezpečných látek zajišťuje Chemicko-technická
služba Hasičského záchranného sboru ČR. Na provádění ZL a OP se na vyžádání dále podílejí ostatní složky
integrovaného záchranného systému, a to především vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a zařízení civilní
ochrany pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů a věcných prostředků. Personál (osoby) a prostředky
základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaku civilní
ochrany. Aby mohla chemicko-technická služba a zařízení civilní ochrany plnit své úkoly, musí mít k dispozici stavby
38
dotčené požadavky civilní ochrany, jejichž stávající technologické vybavení je po úpravách využitelné k dekontaminaci
(dále stavby pro dekontaminaci) a chemické laboratoře.
K stavbám pro dekontaminaci patří:
- hygienické propusti stálých úkrytů
- stavby pro dekontaminaci osob
- stavby pro dekontaminaci zvířat
- stavby pro dekontaminaci oděvů
- stavby pro dekontaminaci věcných prostředků a dekontaminační plochy
Ochrana před vlivy nebezpečných látek skaldovaných nebo přepravovaných na území
K ochraně osob před kontaminací nebezpečnými látkami, radioaktovním prachem, účinky pronikavé radiace látek
skladovaných nebo přepravovaných na území budou využívány přirozené ochranné vlastnosti staveb, budou prováděny
úpravy proti pronikání kontaminantů do těchto staveb podle charakteru ohrožení, a to v rámci organizačních opatření
(uzavření a utěsnění otvorů, utěsnění větracích a jiných průduchů a prostupů všech instalací, vypnutí ventilace, přemístění
osob apod.). Budovy budou opuštěny jen na pokyn velitele zásahu. Ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla bude
prováděna především improvizovným způsobem s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech, na
pracovištích apod. Budou využívány jednoduché pomůcky (pomůcky improvizované ochrany), které si občané připraví
svépomocí a které omezeným způsobem nahrazují typizované prostředky individuální ochrany. K ochraně dýchacích
orgánů se použije vodou navlhčená rouška zhotovená z kapesníků, ručníků, utěrek apod. Hlavu chránit čepicí, kloboukem,
šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk. Oči si chráníme
brýlemi (lyžařskými či motoristickými), ruce rukavicemi. K ochraně těla poslouží oblek, kombinéza, sako, kalhoty, plášť
nebo pláštěnka do deště. Nohy si chráníme nejlépe vysokými botami nebo holínkami.
Ochrana zvířat bude spočívat zejména v organizačních opatřeních. Je možno provádět improvizované utěsnění stájových
prostorů, ochranu okenních a dveřních otvorů. Opatření k ochraně zvířat se provádí improvizovaným způsobem s využitím
místních prostředků.
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou při zachování jejího nezbytného množství a nezávadných vlastností se bude
zajišťovat v případě, pokud nelze zabezpečit běžné zásobování obyvatelstva pitnou vodou pro veřejnou potřebu. Hromadné
zásobování obyvatel pitnou vodou zajišťují provozovatelé vodovodů. Při zásobování pitnou vodou je provozovatel oprávněn
přerušit nebo omezit dodávky jen v případech stanovených zákonem o vodovodech a kanalizacích a současně je povinnen
zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Postup orgánů krajů a obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva při
mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou je řešen směrnicí Ministerstva
zemědělství. Seznam subjektů Služby předávají orgány krizového řízení územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje, jako podklad pro uzavření písemných dohod k poskytnutí plánované pomoci na vyžádání. Nouzové zásobování
vodou je součástí krizových a havarijních plánů podle zvláštních předpisů.
INFORMACE O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ, PŘIPRAVENÝCH ZÁCHRANNÝCH
A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ A O OCHRANĚ OBYVATELSTVA PŘI VZNIKU MIMOŘÁDNÉ
UDÁLOSTI
Občan získá informace, dle zákona o integrovaném záchranném systému, o charakteru možného ohrožení, o připravených
záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním
(městském) úřadu.
Zaměstnanec získá informace, dle téhož zákona, o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a
likvidačních pracích a o ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby).
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených
krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního (městského) úřadu.
O vzniku mimořádné události – například povodni, havárii v chemickém provozu a následném úniku nebezpečných látek,
které mohou ohrozit zdraví a životy obyvatel, jsou lidé vyrozumnění prostřednictvím sirén a následně tísňovými
informacemi v rozhlase, televizi, hlášením místního rozhlasu, pomocí pojízdného vozu s megafony apod.
Tvar a význam varovného signálu
V České republice je od 1. 11. 2001 jeden varovný signál.
39
Varovný signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Vyhlašován může být třikrát za sebou v cca
tříminutových intervalech.
Tón sirény
Délka signálu
Název varovného signálu
Kolísavý
140 vteřin
„Všeobecná výstraha“
Nejnovější a nejdůležitější informace o průběhu mimořádné události a pokyny k chování obyvatelstva přinášejí televizní a
rozhlasové stanice i místní rozhlas. Pro případ, že se přeruší dodávka elektrické energie, je dobré mít u sebe radiový
přijímač na baterie, který lze naladit na pásmo VKV (FM), na kterém se tísňové informace vysílají.
ZÁKLADNÍ KONTAKTY NA HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOČESKÉHO KRAJE
Krajské ředitelství
Poštovní adresa: Nádražní ulice, P.S. 66, České Budějovice
Ústředna: 387 005 111
Ředitel: 387 005 300
Fax sekretariát: 387 005 303
E-MAIL: [email protected]
OBEC – SPRÁVNÍ ÚZEMÍ, ČÁSTI OBCE - SÍDLA, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM
ÚZEMÍ OBCE
Řešenou plochou je správní území obce Litvínovice. Grafická část je řešena v měřítku 1 : 2 000.
Katastrální výměra správního území obce Litvínovice je 567 ha.
Charakteristika terénu, nadmořská výška, vrásnění, lesní a vodní plochy atd.
Nadmořská výška sídel:
Litvínovice - 389 m n.m.
Šindlovy Dvory - 405 m n.m.
Mokré - 416 m n.m.
V blízkosti řešených sídel se nachází lesní celky s ochrannými pásmy, a menší vodní plochy a toky, které zásadně
neomezují rozvoj sídel. Ochranná pásma jsou zakreslena do výkresů.
Meteosituace - převládající směr (síla větrů), úseky na přístupových komunikacích, kde se v
zimním období tvoří návěje atd.
Převládajícím vzdušným prouděním je západní až severozápadní, v letním období je významný i jihovýchodní směr. Řešená
oblast se vyznačuje teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým
podzimem, krátkou mírnou až mírně chladnou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Z hlediska sjízdnosti komunikací je poměrně složitá situace v zimním období pro velmi časté námrazy na silničním
povrchu. K větším návějím téměř nedochází.
Vzdálenost od větších sídel (možnosti vzájemné výpomoci v oblasti sil a prostředků a evakuace)
Sídlo velmi těsně navazuje na krajské město České Budějovice a tudíž v případě nutnosti lze využít jeho blízkost.
Současný stav ukrytí
Seznam stávajících úkrytů v obci Litvínovice je zpracován v samostatné doložce CO, která je uložena v budově
obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
V současné době je v obci Litvínovice 25 úkrytů o celkové kapacitě 1126 lidí.
Navržený stav ukrytí
Seznam plánovaných úkrytů dle předpokládaného nárůstu obyvatelstva, osazenstva objektů a žáků v obci je
zpracován v samostatné doložce CO, která je uložena v budově obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
40
Vodní zdroje (voda pitná, užitková, odpadní, čističky, úpravny)
Podrobný popis viz kapitola 2.6 Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, v části
Vodohospodářské řešení.
Zásobování el.energií
Podrobný popis viz kapitola 2.6 Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady, v části
Energetické řešení.
Zásobování plynem
V současné době sídlo není napojeno na zemní plyn, návrh připojení je řešen.
Skládky odpadů - pevný domovní odpad - spec. odpad
V řešeném území je pevný domovní odpad odvážen sběrnými vozy na řízenou skládku. S odvozem odpadů je uvažováno i
výhledově.
Velké stavebnictví
V obci se nenachází žádný rozsáhlý výrobní komplex.
V návrhu není uvažováno s výstavbou nových větších objektů, které by byly případně použitelné pro potřeby CO.
Těžba a skládky surovin
V řešeném území se nenachází těžba nerostných surovin.
Převažující druh konstrukcí staveb v daném území
Převážná část konstrukcí v obci je zděná z klasického cihelného materiálu. Konstrukce střech je zpravidla rovněž klasická tašková krytina na dřevěném sedlovém krovu. Část objektů především hospodářských je kamenná, nebo ze smíšeného
zdiva.
Několik nových objektů rodinných domů je postaveno z moderních materiálů typu ISOSPAN, POROTHERM, YTONG,
HEBEL ...
Konstrukce stropů je u většiny starších objektů dřevěná, u nových objektů keramické trámečky s keramickými vložkami.
Výšková hladina zástavby je převážně 1 - podlažní, výjimečně 2 nebo 3 - podlažní.
Výrobní nebo skladové objekty potencionálního ohrožení
V sídle se nenacházejí žádné sklady škodlivých nebo výbušných látek .
Jiná zatížení území
V obcI a jeho nejbližším okolí nebyla nalezena žádná rizika ohrožující životy a zdraví obyvatel.
Organizační centrum
Organizační cetrum v případě ohrožení se nachází v budově Obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
Sklad ochranných pomůcek
Organizační cetrum v případě ohrožení se nachází v budově Obecního úřadu v Šindlových Dvorech.
Shromažďovací prostor
Jako shromažďovací prostor je vytypována náves obce Šindlovy Dvory.
41
2.11 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A
NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Životní prostředí
Požadujeme zatravnění pozemků v rámci územního systému ekologické stability (na základě vypracovaných projektů
ÚSES) odpovídající směsí bylin. Zatravněny by měly být v maximální možné míře orané pozemky podél vodotečí, podél
vodních ploch, zdrojů podzemní vody a v lokalitách náchylných k erozi.
Projekty zalesnění pozemků, které dnes slouží zemědělské výrobě, a jsou určeny pro realizaci prvků ÚSES, by měly být
zpracovány odbornou firmou za využití publikace Zalesňování nelesních půd, Z. Černý, T. Lokvenc a J. Neruda, IVV MZ
ČR v Praze, 1995.
Ochrana půdy proti erozi
Realizace systému protierozních opatření pro ochranu zemědělské půdy před erozí:
Organizační opatření:
- širokořádkové plodiny soustředit na pozemky rovinaté,
- na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za předpokladu uplatnění protierozní
agrotechniky,
- výrazně erozně ohrožené pozemky (svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem víceletých pícnin,
- pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést do trvalých travních porostů.
Agrotechnická opatření:
- obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích,
- využívat brázdování a hrázkování svažitých pozemků,
- pěstovat plodiny v pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny),
- minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí do hrubé brázdy.
Technická opatření:
- budovat záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků,
- zřizovat obdělávané nebo zatravněné průlehy,
- terasovat svažité pozemky.
Významným přínosem ochraně půd by bylo též znovuzřizování mezí (formou agrárních teras) a jejich osazení
přirozenou vegetací, která ohrožované plochy nejenom zpevňuje a zachycuje erodované části substrátu, ale rovněž
poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Při stanovení nejvýhodnější orientace těchto prvků z hlediska
ochrany území před větrnou erozí není třeba tuto celkově brát v potaz vzhledem k jejímu malému významu; biokoridory
rovněž není možné považovat za krajinné prvky odpovídající větrolamům. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha a za
přispění trvalého stejnosměrného větrného proudění může docházet na návětrných svazích k částečné větrné erozi. Značné
ohrožení půdy představují monzunové deště v letním období přicházející z jihovýchodního směru, kterým jsou vystaveny
zejména plochy s touto expozicí.
stromy základní
stromy doplňkové
keře
Dřeviny vhodné pro výsadbu podél vodoteče
Fraxinus excelsior (jasan ztepilý).
Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Alnus incana
(olše šedá), Populus tremula (topol osika), Prunus padus (střemcha hroznovitá),
Salix caprea (vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká), Tilia cordata (lípa malolistá).
Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix viminalis
(vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), Viburnum opulus (kalina
obecná), Sambucus nigra (bez černý).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v chudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci.
stromy základní
stromy doplňkové
keře domácí
Acer pseudoplatanus (javor klen), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí).
Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Populus tremula (topol osika), Salix caprea
(vrba jíva).
Corylus avellana (líska obecná), Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý), Rhamnus
frangula (krušina), Ribes alpinum (meruzalka horská).
42
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v polochudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující)
funkci.
stromy základní
strom doplňkový
keře domácí
Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Sorbus
aucuparia (jeřáb ptačí), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý).
Tilia cordata (lípa srdčitá).
Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus
monogyna (hloh jednosemenný), Crataegus oxyacantha (hloh obecný), Prunus
spinosa (trnka obecná), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Viburnum lantana
(kalina tušalaj), Viburnum opulus (kalina obecná).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v půdách vlhkých a podél vodotečí, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci.
strom základní
stromy doplňkové
keře domácí
Fraxinus excelsior (jasan ztepilý).
Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Populus
tremula (osika), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Salix caprea (vrba jíva), Salix
fragilis (vrba křehká), Tilia cordata (lípa srdčitá).
Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix viminalis
(vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), Viburnum opulus (kalina
obecná), Cornus sanguinea (svída krvavá).
V lesních porostech je především nutno:
- ochránit a podporovat přirozený vývoj zbytků původních lesních směsí,
- zohlednit obnovní cílovou skladbu dřevin dle stanovištních poměrů a s přihlédnutím k podílu původních druhů dřevin
v rámci územního systému ekologické stability,
- zašetřovat porosty v lokalitách významných z hlediska plnění ostatních funkcí lesů a porosty s vysokou genetickou
hodnotou,
- využívat v geneticky cenných porostech maximálně přirozené obnovy, vyzvedávat náletové sazenice a k docílení
přirozené obnovy realizovat clonné seče,
- realizovat pravidelně a včasně výchovné zásahy v mladých porostech,
- zvýšit podíl listnatých dřevin v porostních pláštích (v ideálním případě - s výjimkou borových porostů - až ke 100%),
- dodržovat hospodářské plány v lesích zvláštního určení a lesích ochranných.
2.11.1.1 OCHRANA OVZDUŠÍ
V současné době je v řešeném sídle narušováno ovzduší lokálními tepelnými zdroji na tuhá nekvalitní paliva.
V konceptu řešení je uvažováno s využitím plynu a netradičních zdrojů tepla. Jedná se o spalování dřevního odpadu, tepelná
čerpadla v kombinaci s el. energií a kogenerační jednotky.
Po stránce životního prostředí se jedná o území kvalitní, dobře provětrávané.
2.11.1.2 OCHRANA HODNOT VOLNÉ KRAJINY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Významným přínosem ochraně půd by bylo znovuzřizování mezí (formou agrárních teras) a jejich osazení přirozenou
vegetací, která ohrožované plochy nejenom zpevňuje a zachycuje erodované části substrátu, ale rovněž poskytuje útočiště
mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Při stanovení nejvýhodnější orientace těchto prvků z hlediska ochrany území
před větrnou erozí není třeba tuto celkově brát v potaz vzhledem k jejímu malému významu; biokoridory rovněž není možné
považovat za krajinné prvky odpovídající větrolamům. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha a za přispění trvalého stejnosměrného větrného proudění může docházet na návětrných svazích k částečné větrné erozi. Značné ohrožení půdy
představují monzunové deště v letním období přicházející z jihovýchodního směru, kterým jsou vystaveny zejména plochy s
touto expozicí.
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v chudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou
(zpevňující) funkci.
stromy základní
Acer pseudoplatanus (javor klen), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí).
stromy doplňkové
Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Populus tremula (topol osika),
Salix caprea (vrba jíva).
keře domácí
Corylus avellana (líska obecná), Lonicera xylosteum (zimolez pýřitý),
Rhamnus frangula (krušina), Ribes alpinum (meruzalka horská).
43
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v polochudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou
(zpevňující) funkci.
stromy základní
Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá),
Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý).
strom doplňkový
Tilia cordata (lípa srdčitá).
keře domácí
Cornus sanguinea (svída krvavá), Corylus avellana (líska obecná), Crataegus
monogyna (hloh jednosemenný), Crataegus oxyacantha (hloh obecný),
Prunus spinosa (trnka obecná), Prunus padus (střemcha hroznovitá),
Viburnum lantana (kalina tušalaj), Viburnum opulus (kalina obecná).
Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v půdách vlhkých a podél vodotečí, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci.
strom základní
Fraxinus excelsior (jasan ztepilý).
stromy doplňkové
Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá),
Populus tremula (osika), Prunus padus (střemcha hroznovitá), Salix caprea
(vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká), Tilia cordata (lípa srdčitá).
keře domácí
Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix
viminalis (vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), Viburnum
opulus (kalina obecná), Cornus sanguinea (svída krvavá).
Poměry hydrologické
- návrhy revitalizačních opatření
- výběr vhodných dřevin
V roce 1997, kdy naší zemi postihly neobvyklé záplavy, došlo k dohodě mezi Ministerstvem životního prostředí, odboru
ekologie krajiny, a Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, o postupu odstraňování škod způsobených
povodněmi v zemědělské krajině. V materiálu se mj. píše o nutnosti bezprostředních preventivních opatření včetně úpravy
vlastnických práv k pozemkům, který je pro naplnění těchto cílů velmi vhodným nástrojem. Musí být vypracován přehled
kroků nutných pro posílení protipovodňové ochrany a posílení hydroekologické stability krajiny. Na základě rozhodnutí
meziresortní komise budou urychleně zahájeny pozemkové úpravy, a to převážně ve formě jednoduchých pozemkových
úprav s tím, že bude zvolen jejich obvod v nezbytném rozsahu s ohledem na splnění záměrů v daném katastru. V zákoně č.
284/1991 Sb. o pozemkových úpravách, § 2, se definují pozemkové úpravy jako nástroj k zajištění celospolečenských
zájmů. Mezi ně rozhodně patří únosný stav krajiny z hlediska vodohospodářského a protierozního. Strategie revitalizace
říčních systémů sleduje vytipování lokalit (dílčích povodí), kde existuje potřeba řešit nepříznivé důsledky civilizačního
tlaku v krajině. Základními cíli jsou:
•
•
•
•
•
•
•
•
náprava nevhodně provedených meliorací a nevhodného způsobu obhospodařování,
zvyšování retenčního potenciálu krajiny zpomalováním odtoku vody,
zachycování povrchové vody v mokřadech,
obnova přirozené funkce vodních toků odstraněním jejich nevhodných úprav (regulací, zatrubnění),
zřizování doprovodných porostů a zpevňování odolnosti koryt,
zvýšení samočistící schopnosti vody v tocích zvýšením členitosti dna i břehů,
biologické oživení toků, zejména těch, které byly necitlivě regulovány,
zvýšení stability vodního režimu (snaha o ¯ /Qmax - Qmin/).
Obnovu přirozené funkce vodního toku odstraněním nevhodných úprav představuje zřízení ochranného pásma (zatravnění
pásu kolem vodoteče o šířce minimálně 25 metrů) a výsadba doprovodných břehových porostů dle místně příslušného STG.
Nedílnou součástí je zpomalení odtoku povrchové vody a zvýšení stability vodního režimu snížením rozdílů mezi
minimálním a maximálním průtokem, který by měl být realizován jízkováním, otevřením zatrubněných koryt, alespoň částečnou obnovou původní meandrovitosti a výstavbou malých nádrží za účelem zvýšení retenční schopnosti území, směřující
ke zvýšení ekologické stability krajiny. Toky budou přehraženy kulatinou (Æ 10 - 20 cm) zapuštěnou do břehů za krátkými
zaberaněnými dřevěnými sloupky. Vzdálenost jízků se bude řídit výškou nadržené vody, která se bude pohybovat mezi 0,1 0,2 m, tedy v závislosti na spádu vodoteče přibližně po 20-40ti metrech.
Opatřeními snižujícími devastaci krajiny erozí a obnovujícími základní funkce krajiny jsou především znovuzřízené bývalé
meze nejsvažitějších pozemků v zorněné ploše povodí včetně výsadby vhodné vegetace, konstrukce agrárních teras, které
spolu s doprovodnou vegetací tvořila významný prvek protierozní ochrany krajiny, a změna kultur z orné půdy na louku
nebo dokonce na les. V některých partiích vodotečí (například v opevněném korytě) půjde o revitalizaci částečnou - břehy
44
budou upraveny svahováním ve sklonu 1:8 nepravidelně tak, aby se střídaly plochy směřující do dna koryta potoka s příkřejšími svahy (předpokládáme ponechání opevnění koryta na strmějších svazích, a naopak vytrhání bočních melioračních
desek), naopak v zatrubněných partiích o revitalizaci úplnou - nebude provedeno žádné opevnění břehů ani dna, pouze bude
chráněno do zapojení travinobylinného porostu (síťovina Polynet, ochranná perforovaná fólie). Břehy budou osazeny vhodnou vegetací.
Měla by být zpracována studie revitalizace vodních toků v tomto území, která by se pokusila v předprojektové fázi
navrhnout druh, způsob a rozsah revitalizačních úprav. Její řešení by mělo umožňovat napojení revitalizovaných krajinných
segmentů do již vymezeného územního systému ekologické stability.
Biologicky hodnotné vodní prostředí (alespoň 3. třída jakosti podle ČSN 757221) dle ukazatelů kyslíkového režimu a
obsahu rozpuštěných a nerozpuštěných látek je základní podmínkou úspěšné revitalizace drobných vodotečí. Zvýšení
mechanického působení vody a její prokysličení budou podporovat opatření v korytě - jízky z kulatiny. Dno vodoteče
(zvláště nově odtrubněné) i vysazený břehový porost na upravených svazích koryt bude skýtat dostatek prostorů pro faunu.
Tvarové změny budou docíleny jednak střídavým svahováním (v případě dnes opevněných koryt), jednak obnovou
přirozené meandrovitosti v případě odtrubňovaných úseků. Přirozené součásti toku - vegetační doprovody, budou ponechán
samovolné sukcesi tam, kde se již nacházejí, nebo v partiích dosazovaných po 2-3 letech údržby. Optimální umístění dřevin
je nejméně 60 cm nad setrvalou hladinou vodoteče. Spon dřevin doporučujeme okolo 2 m v případě vrb a keřů, a okolo 5ti
m pro stromy.
Opatřeními, které jsou schopné zamezit transport splavenin do drobných toků, jsou protierozní agrární terasy (valy) spolu s
výsadbou adekvátních dřevin okolo nich i podél cest, a samozřejmě také ochranné zatravnění. Případné revitalizační práce
musejí být prováděny dodavatelsky tak, že nesmí dojít k ohrožení základních funkcí toku ani k devastaci okolních pozemků.
Ve zvýšené míře bude využívána ruční práce. Práce musí postupovat směrem po toku. Nejvhodnějším termínem je málo
deštivý podzim a bezmrazá zima.
2.11.1.3
PLOCHY ZELENĚ V SÍDLE
Funkce veřejné zeleně
Veřejná zeleň plní řadu funkcí, z nichž lze jmenovat především:
a) Mikroklimatickou - Zeleň v letních měsících snižuje teplotu (pás zeleně o šíři 50 metrů sníží teplotu o cca 3°C), zvyšuje
relativní vlhkost vzduchu (o 20% oproti zastavěné ploše), snižuje stupeň pohyblivosti vzduchu, tlumí účinky inverze.
b) Hygienickou - Zelené rostliny produkují kyslík, zeslabují vliv dráždivých faktorů (přímý sluneční svit, hluk, nedostatečná
vlhkost ovzduší, silný vítr) a rovněž produkují těkavé látky s baktericidním (škodlivé organismy ničícím) účinkem.
c) Ochrannou a izolační - Zeleň zachycuje prach a přispívá ke snižování sekundární prašnosti, tlumí hluk, pohledově
odstiňuje neestetické stavby.
d) Estetickou - Zeleň vytváří účinný kontrast (barvou olistění, habitem), dotváří urbanistický koncept obcí. Vhodná druhová
skladba, prostorové uspořádání i forma habitu pro jednotlivá stanoviště jsou předpokladem pro zajištění výše uvedených
funkcí. Zdravý vývoj vegetace lze předpokládat jen u jedinců vysazených na stanovištích odpovídajících jejich přirozeným
požadavkům. Výsadba stanovištně vhodných druhů dřevin je pro dosažení požadovaného efektu nejjistější, nejrychlejší a
také nejekonomičtější (minimální ztráty při výsadbě, nižší nároky na následnou údržbu a podobně). Dodržením výše
uvedených zásad se rovněž zamezí nežádoucímu narušení charakteristických prvků jednotlivých partií intravilánu. Proto je
třeba věnovat zvýšenou pozornost volbě dřevin odpovídajících stanovišti a upřednostňovat ve výsadbách ty, které jsou pro
danou oblast typické, respektive zde byly v minulosti běžně zastoupeny. Při eventuálních výsadbách je samozřejmostí používat místních druhů výhradně domácí provenience.
e) Ekologickou - Vytváří vhodné prostředí pro zachování různorodosti a rozmanitosti člověkem ovlivňovaných rostlinných
a živočišných společenstev. Umožňuje hnízdění mnoha druhům zejména drobného ptactva a rovněž slouží plodožravým a
bobuložravým (částečně i listožravým) živočichům jako potravní základna. Opomíjenou, ale velmi důležitou funkcí vzrostlé
zeleně je udržení genofondu, což platí zejména pro věkovité venkovské stromy (lípy, jilmy, duby a javory).
Celkový
estetický dojem řešeného území není vytvářen pouze její architekturou, ale i kvalitou veřejné zeleně. Obecně lze
konstatovat, že ještě v nedávné minulosti nebyl přírodní stránce sídel přisuzován takový význam, jaký si bezesporu zaslouží.
Tento problém ještě více vystoupí do popředí zvážíme-li, že většina v našich podmínkách použitelných dřevin nastupuje do
období skutečného estetického působení často po mnoha desetiletích od výsadby.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (dle přílohy k vyhlášce 13/1994 Sb.)
2.11.1.4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ
Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělský půdní fond je zpracováno metodikou dle zákona ČNR č.334
Sb. ze dne 12.5.1992, o ochraně ZPF a vyhlášky č.13 Ministerstva životního prostředí ze dne 29.prosince 1993, kterou se
45
upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č.10/93 Sb. a přílohy 3 této části
vyhlášky. Dále je vyhodnocení zpracováno dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996
č.j. OOLP/1067/96.
Hranice současně zastavěného území byla stanovena na základě provedených průzkumů a rozborů a je zakreslena ve
výkrese.
2.11.1.5 POUŽITÉ PODKLADY
1.
Mapové podklady katastrálního úřadu v měřítku 1 : 2 000 a s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně ekologických jednotek.
2.
Mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací,
přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí
přirozené akumulace vod,ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod pro stanovení koeficientů ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory životního prostředí.
3.
Mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické služby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů
jako podklad pro důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF.
4.
Mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a využití.
2.11.1.6 ZPŮSOB IDENTIFIKACE
LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT
V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE
Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy určené návrhem územního plánu k zastavění (zastavitelné plochy), zabírající
zemědělskou půdu. Označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách
byla katastrální mapa a terénní průzkum.
2.11.1.7 INVESTICE DO PŮDY
V řešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodnění pozemků. Tyto plochy jsou vyznačeny ve výkresu Záboru ZPF
a LPF. V návrhu nebudou v zásadě ovlivněny hydrologické poměry.
2.11.1.8 ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY
Posouzení je provedeno podle metodického návodu vydaného Hlavním hygienikem České republiky (č.j. HEM-30012.6.92), platného pro posuzování návrhů novostaveb, rekonstrukcí, modernizací nebo změn využití chovů zvířat.
Při posuzování chovů zvířat z hlediska hygienických požadavků na ochranu ovzduší, půdy, vody a zdravého stavu území a
sídlišť, zadání stavby i projekt uvažovaných staveb obsahují základní údaje o podmínkách chovu zvířat, t.j. typ a technický
stav budov, technologii výroby, údaje o kapacitě chovu, způsob zásobování vodou, údaje o výhledovém využití území a
pásma hygienické ochrany jiných zařízení či objektů v zájmovém území chovu. Součástí zadání stavby a projektové
dokumentace je návrh pásma hygienické ochrany (dále jen OP) chovu a návrh využití statkových hnojiv.
Návrh OP při novostavbě, rekonstrukci, modernizaci, dostavbě, ale i stávajících objektů chovu zvířat vychází z výpočtu
dosahu emisí z chovu zvířat. Vypočtené poloměry OP platí pro obytné a rekreační zóny sídel. V případě, že chov zvířat je
situován ve výrobní či smíšené zóně, snižuje se vypočtený poloměr OP až o polovinu, a to podle zastoupení obytné a
rekreační funkce. Není-li v sídle k dispozici schválená územně plánovací dokumentace, nebo nevyžaduje-li revizi, stanoví
charakter zóny věcně příslušný orgán územního plánování po projednání s dotčenými orgány státní správy a samosprávy.
Ochranný účinek OP se vztahuje na okolní objekty hygienické ochrany s výjimkou obydlí vlastníka chovu zvířat.
Ochranná pásma kolem chovů zřizuje provozovatel nebo vlastník chovu zvířat. V OP nelze povolit provoz a výstavbu
staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým,
potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům a jiných).
V řešeném území se nachází zemědělské areály využívané pro živočišnou výrobu.
V hlavním výkresu, které řeší celé správní území v měřítku 1 : 2 000, jsou zakreslena pásma hygienické ochrany
zemědělských zařízení pro živočišnou výrobu. Jejich výpočet je přiložen v příloze textové části.
2.11.1.9 USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V řešeném území jsou provedeny komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).
46
2.11.1.10
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní systém ekologické stability pro dané území byl zpracován. Konkrétní vymezení skladebných částí na zemědělské
půdě řeší podrobnější dokumentace ( plán ÚSES, regulační plán, komplexní pozemkové úpravy).
2.11.1.11
BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY
Výchozím podkladem ochrany zemědělského půdního fondu pro územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně
ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjadřuje : klimatický region, hlavní půdní jednotku, číselnou kombinaci skeletovitosti a
expozice půdy. Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany zemědělské půdy.
2.11.1.12
PŘÍKLAD KÓDU BPEJ : 8.34.21
8
klimatický region
34
hlavní půdní jednotka,charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně
charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě
21
číselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice půdy
CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
KLIMATICKÝ REGION V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Kód regionu
5
Symbol regionu :
MT 2
Charakteristika regionu :
mírně teplý, vlhký
0
Suma teplot nad 10 :
2200 - 2500°
0
Průměrná roční teplota ve C :
7–8
Průměrný roční úhrn srážek v mm :
550 – 650 (700)
Pravděpodobnost suchých vegetačních období :
15 - 30
Vláhová jistota :
4 - 10
PŮDNÍ JEDNOTKY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
HPJ 52
HPJ 53
HPJ 58
HPJ 67
oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limického terciéru, lehčí, středně těžké, bez
štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření
oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limického terciéru, středně
těžké, s těžkou spodinou, obvykle bez štěrku, málo propustné, dočasně zamokřené
nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po
odvodnění příznivé
glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké,
zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky
47
CHARAKTERISTIKA TŘÍD OCHRANY
I.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně
v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze
výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu.
II.
Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů
nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné,
jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
III. Do III. třídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a
středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro případnou výstavbu
IV. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných
klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
V.
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují především půdy
s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých. velmi svažitých, hydroformních, štěrkovitých až
kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U
těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany,
s výjimkou vymezených pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.Na základě
kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské
půdy ve smyslu zákona ČNR č.334/1992 Sb. (příloha A) ve znění pozdějších předpisů.
48
2.11.1.13
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ
Orná půda
0,39
0
0,39
0
2
3
4
5
6
Komunikace
Komunikace
Bydlení + veřejná zeleň I. etapa
Komunikace
Komunikace
0,21
0,42
0,32
0,02
1,90
0,21
0,21
0,11
0,02
0,95
0,21
0,42
0,32
0,02
1,64
0
0
0
0
0
0,21
0,42
0,32
0,02
1,64
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Technické vybavení
Bydlení I. etapa
Komunikace
Občanské vybavení
Občanské vybavení I. etapa
Bydlení I. etapa
Občanské vybavení
Komunikace
Občanské vybavení
Občanské vybavení
Komunikace
Bydlení + veřejná zeleň
I. etapa
Občanské vybavení + bydlení
Bydlení + veřejná zeleň I. etapa
+ komunikace
Komunikace
Občanské vybavení
Bydlení
Celkem
1,43
1,24
0,18
1,37
0,11
0,13
8,72
0,20
0,31
0,91
1,02
2,03
0,72
0,43
0,18
0,69
0,05
0,05
4,36
0,20
0,16
0,45
1,02
1,00
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Louka
Orná půda, ostatní
plochy
Orná půda, louka
Louka
Louka
Orná půda, louka
Louka
Ostatní plochy
Louka
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Zahrada, orná půda
Orná půda
1,43
1,24
0,18
1,37
0,11
0
8,72
0,20
0,31
0,91
1,02
2,03
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,52
5,75
0,76
2,88
Orná půda
Orná půda
1,52
5,75
0,03
0,98
0,18
29,37
0,03
0,49
0,06
15,42
Orná půda, louka
Orná půda
Orná půda
0,03
0,98
0,18
28,98
19
20
21
22
23
DLE
VÝMĚRA
BPEJ
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.Ě
NÉ ÚZEMÍ
0,39
TŘÍDA OCHRANY
ZPF
V
SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
0,39
CELKEM
DRUH
POZEMKU
Komunikace
CELKEM
1
ČÍSLO
LOKALITY
PŘEDPOKL
.
ZASTAVĚN
Á PLOCHA
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
BPEJ
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝ
CH PLOCH
Sídlo Litvínovice
0
0
0
0
0,26
5.53.11
5.53.01
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.67.01
5.53.11
IV
III
IV
IV
IV
V
IV
0,20
0,19
0,21
0,42
0,32
0,02
1,64
1,43
1,24
0,18
1,37
0,11
0
8,72
0,20
0,31
0,91
1,02
2,03
0
0
0
0
0
0,13
0
0
0
0
0
0
5.53.01
5.53.01
5.53.01
5.53.01
5.53.01
5.58.00
5.58.00
5.52.01
5.52.01
5.52.01
5.52.01
III
III
III
III
III
I
I
V
V
V
V
1,43
1,24
0,18
1,37
0,11
0
8,72
0,20
0,31
0,91
1,02
2,03
0
0
1,52
5,75
0
0
0
0
0
0
0,03
0,98
0,18
28,98
0
0
0
0,39
5.53.01
5.52.01
5.53.01
5.53.01
5.58.00
5.53.11
III
V
III
III
I
IV
1,52
4,34
1,41
0,03
0,98
0,18
28,98
49
1,02
0
5,06
0
0
0
1,02
0
5,06
0
0,97
0
4
5
6
7
8
9
Bydlení I. etapa + komunikace
Občanské vybavení
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa + komunikace
1,53
0,20
0,16
0,18
0,24
2,52
0,69
0,10
0,06
0,06
0,08
1,13
Orná půda
Orná půda
Louka
Louka
Louka
Orná půda, louka
1,53
0,20
0,16
0,18
0,24
2,52
0
0
0
0
0
0
1,53
0,20
0,16
0,18
0,24
2,52
0
0
0
0
0
0
10
11
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa
1,79
0,50
2,30
0,18
Orná půda, louka
Orná půda
1,79
0,50
0
0
1,79
0,50
0
0
12
Bydlení I. etapa + komunikace
4,85
2,18
Orná půda
4,85
0
4,85
0
13
14
15
Bydlení II. etapa
Sport + bydlení I. etapa
Komunikace
1,82
0,67
0,21
0,64
0,34
0,21
Orná půda
Orná půda
Orná půda
1,82
0,67
0,21
0
0
0
1,82
0,67
0,21
0
0
0
16
17
18
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa
Komunikace
1,48
0,04
0,85
0,67
0,02
0,85
Orná půda
Ostatní plochy
Orná půda, louka
1,48
0
0,85
0
0
0
1,48
0
0,85
0
0,04
0
Celkem
24,09
12,59
23,08
0
23,08
1,01
5.53.01
5.53.01
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.53.01
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.53.01
5.53.11
5.53.11
5.53.01
5.53.11
5.53.01
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.53.01
5.53.11
5.67.01
5.53.11
5.53.01
III
III
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
III
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
IV
III.
IV
V
IV
III
CELKEM
DLE
VÝMĚRA
BPEJ
Orná půda
Ostatní plochy
Orná půda
TŘÍDA OCHRANY
ZPF
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.Ě
NÉ ÚZEMÍ
0,36
0,44
2,28
CELKEM
1,02
0,97
5,06
DRUH
POZEMKU
Sport
Bydlení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
PŘEDPOKL
.
ZASTAVĚN
Á PLOCHA
1
2
3
ČÍSLO
LOKALITY
V
SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
BPEJ
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝ
CH PLOCH
Sídlo Šindlovy Dvory
1,02
0
1,47
3,59
1,53
0,20
0,16
0,18
0,24
0,75
1,77
1,79
0,34
0,16
2,70
2,15
1,82
0,67
0,10
0,11
1,48
0
0,09
0,11
0,65
24,09
50
0,33
8,12
0
0
0,33
8,12
0
0
3
Bydlení I. etapa + komunikace
2,56
1,15
Louky, orná půda
2,56
0
2,56
0
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + komunikace
Technické vybavení - ČOV
Bydlení I. etapa + komunikace
Výrobní plochy + OV I. etapa
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa
Veřejná zeleň
Občanské vybavení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + komunikace
0,83
0,78
0,07
0,77
3,31
0,90
1,02
0,08
0,31
0,73
1,30
0,66
0,38
3,66
1,15
0,35
0,07
0,35
1,66
0,41
0,51
0,04
0,31
0,37
0,59
0,30
0,17
1,65
Louky
Louky
Louky
Orná půda
Louky
Louky
Louky
Louky
Louky
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Orná půda
Orná půda
0,83
0,78
0,07
0,77
3,31
0,90
1,02
0,08
0,31
0,73
1,30
0,66
0,38
3,66
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,83
0,78
0,07
0,77
3,31
0,90
1,02
0,08
0,31
0,73
1,30
0,66
0,38
3,66
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
25,81
12,85
25,81
0
25,81
0
5.52.11
5.52.11
5.52.01
5.52.11
5.52.01
5.67.01
5.67.01
5.53.01
5.53.01
5.53.01
5.67.01
5.67.01
5.67.01
5.67.01
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.53.11
5.52.01
IV
IV
V
IV
V
V
V
III
III
III
V
V
V
V
IV
IV
IV
IV
IV
V
CELKEM
DLE
VÝMĚRA
BPEJ
Zahrada
Louky, orná půda
TŘÍDA OCHRANY
ZPF
MIMO
SOUČASNĚ
ZASTAV.Ě
NÉ ÚZEMÍ
0,12
3,65
CELKEM
0,33
8,12
DRUH
POZEMKU
Bydlení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
PŘEDPOKL
.
ZASTAVĚN
Á PLOCHA
1
2
ČÍSLO
LOKALITY
V
SOUČASNĚ
ZASTAV.
ÚZEMÍ
NAVRHOVANÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ
VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ PODLE KULTURY
BPEJ
VÝMĚRA LOKALITY V
HA
VÝMĚRA
NEZEMĚDĚLSKÝ
CH PLOCH
Sídlo Mokré
0,33
3,95
4,17
0,56
2,00
0,83
0,78
0,07
0,77
3,31
0,90
1,02
0,08
0,31
0,73
1,30
0,66
0,38
3,05
0,61
25,81
51
ZÁBORY PŮDY CELKEM
BPEJ
5.52.01
5.52.11
5.53.01
5.53.11
5.58.00
5.67.01
CELKEM
Nezemědělská půda
2.11.1.14
ZÁBOR CELKEM
SKUTEČNĚ ZASTAVĚNÁ PLOCHA
15,39
4,84
19,12
24,59
9,90
4,03
77,87
6,93
2,37
11,68
11,53
4,36
3,34
40,21
1,40
0,65
ZDŮVODNĚNÍ
LITVÍNOVICE
Lokalita číslo 1, 5,14, 17: Navržený obchvat sídla. Po okraji území sídla je navržen zábor zemědělského půdního fondu pro
návrh silničního obchvatu. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do IV.,
I. a III. třídy ochrany.
Lokalita číslo 2, 21:
Navržená místní komunikace. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do
III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 3, 4 :
V proluce mezi sídly jsou navržené plochy bydlení v rodinných domech na půdě s IV. třídou
ochrany, tedy půdě poměrně nízké kvality. Záborem dojde k ucelení obce.
Lokalita číslo 6:
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi
stávající zástavbou a navrženým obchvatem sídla. Jedná se o plochu zařazenou do IV. třídy
ochrany, která byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou. Část navržené plochy se nachází
na nezemědělských půdách.
Lokalita číslo 7 :
Navržená plocha technického vybavení. Jedná se o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, která
byla by pro zemědělské účely špatně využitelnou.
Lokalita číslo 8 :
Navržená plocha bydlení v proluce mezi stávající zástavbou v severovýchodní části sídla je
navržená na půdách s III. třídou ochrany. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je
tato lokalita zemědělsky nevyužívaná z důvodu jejího umístění.
Lokalita číslo 9 :
Navržená místní komunikace. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do
III. třídy ochrany.
Lokalita číslo 10 :
Lokalita navrženého občanského vybavení je umístěná na půdách s III. třídou ochrany. Zástavbou
této plochy dojde k ucelení sídla. Je třeba brát v úvahu i vhodnost napojení na inženýrské sítě.
Lokalita číslo 11 :
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení je umístěná na půdách s III. třídou
ochrany. Zástavbou této plochy dojde k ucelení sídla. Je třeba brát v úvahu i vhodnost napojení
na inženýrské sítě.
Lokalita číslo 12 :
Návrh malé plochy bydlení je umístěn v současně zastavěném území obce na nezemědělské půdě.
Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je tato lokalita zemědělsky nevyužívaná.
Lokalita číslo 13, 22 :
Navržená plocha pro občanské vybavení ve východní části sídla, při komunikaci I. třídy. Přestože
se jedná o plochu zařazenou do I. třídy ochrany, byla by pro zemědělské účely špatně
využitelnou. Z hlediska napojení na inženýrské sítě má výborné možnosti.
Lokalita číslo15, 16 :
Navržená plocha pro bydlení ve východní části obce v proluce mezi stávající zástavbou a
navrženým obchvatem je záborem půdy V. třídy ochrany, tedy půdy velmi nízké kvality.
Záborem dojde k ucelení sídla.
Lokalita číslo 18,19 :
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi
stávající zástavbou a navrženým obchvatem sídla. Jedná se o plochu zařazenou do III. a V. třídy
ochrany, která by byla pro zemědělské účely špatně využitelnou.
52
Lokalita číslo 20 :
Plocha bydlení v rodinných domech a veřejné zeleně v jihovýchodní části části obce, navazující
na navrženou plochu veřejné zeleně, je navržená na půdách s III. a V. třídou ochrany.
ŠINDLOVY DVORY
Lokalita číslo 1 :
Plocha určená pro sportovní využití navazující na stávající plochu střelnice. Plocha je zařazena do
III. třídy ochrany.
Lok. číslo 2 :
Plocha bydlení v rodinných domech v severní části části obce, navazující na stávající zástavbu,
je navržená na nezemědělských půdách.
Lokalita číslo 3, 4 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
této plochy dojde k ucelení sídla. Plocha je zařazena do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 5 :
Navržená plocha pro občanské vybavení ve východní části sídla, při komunikaci III. třídy. Jedná
se o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, která by byla by pro zemědělské účely špatně
využitelnou. Z hlediska napojení na inženýrské sítě má výborné možnosti na jejich napojení.
Lokalita číslo 6 :
Návrh výstavby RD,
ochrany.
Lokalita číslo 7, 8, 9 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 10 - 12 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do III. a IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 13:
Navržená zóna bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi sídly. Jedná se o plochy zařazenoé do
IV. třídy ochrany, které by byly pro zemědělské účely špatně využitelné.
Lokalita číslo 14:
Navržená smíšená zóna sportu a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi sídly. Jedná se o
plochy zařazenoé do IV. třídy ochrany, které by byly pro zemědělské účely špatně využitelné.
Lokalita číslo 15, 16 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany.
Lokalita číslo 17 :
Návrh malé plochy bydlení je umístěn v současně zastavěném území obce na nezemědělské půdě.
Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je tato lokalita zemědělsky nevyužívaná.
Lokalita číslo 18:
Navržený obchvat sídla Litvínovice. Po okraji území sídla je navržen zábor zemědělského
půdního fondu pro návrh silničního obchvatu. Zábor je z technického hlediska nezbytný. Plocha
je zařazena do IV., V. a III. třídy ochrany.
v návaznosti na současnou zástavbu. Plocha je zařazena do III. třídy
MOKRÉ
Lokalita číslo 1 :
Návrh výstavby RD,
ochrany.
v návaznosti na současnou zástavbu. Plocha je zařazena do IV. třídy
Lokalita číslo 2 –5, 7 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do IV. a V. třídy ochrany.
Lokalita číslo 6 :
Navržená plocha pro ČOV v jižní části sídla. Zábor pro ČOV je z technického, ekonomického,
provozního, stavebního, přístupového a terénního hlediska nezbytný. Plocha je zařazena do III.
třídy ochrany.
Lokalita číslo 8 :
Lokalita určená k výstavbě výrobních ploch a občanského vybavení. Plocha se nachází v blízkosti
sídla a tudíž je vhodná nejenom z důvodu dobrého napojení na inženýrské sítě, ale i
z urbanistického hlediska. Plocha je zařazena do III. třídy ochrany.
Lokalita číslo 9 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
této plochy dojde k ucelení sídla. Plocha je zařazena do V. třídy ochrany.
Lokalita číslo 10:
Navržená smíšená zóna občanského vybavení a bydlení. Jedná se o zbytkovou plochu mezi
stávající zástavbou a zemědělským areálem. Jedná se o plochu zařazenou do V. třídy ochrany,
tedy o půdu poměrně nízké kvality.
Lokalita číslo 11 :
Návrh výstavby RD, v návaznosti na současnou zástavbu. Jedná se o plochu zařazenou do V.
třídy ochrany, tedy o půdu poměrně nízké kvality.
Lokalita číslo 12 :
Návrh veřejné zeleně v návaznosti na současnou zástavbu. Jedná se o plochu zařazenou do V.
třídy ochrany, tedy o půdu poměrně nízké kvality.
53
Lokalita číslo 13:
Navržená plocha pro občanské vybavení v západní části města, při komunikaci III. třídy. Přestože
se jedná o plochu zařazenou do IV. třídy ochrany, byla by pro zemědělské účely špatně
využitelnou. Z hlediska inženýrských sítí má výborné možnosti na jejich napojení.
Lokalita číslo 14 -17 :
Návrh výstavby rodinných domů a komunikací navazující na současnou zástavbu. Zástavbou
těchto ploch dojde k ucelení sídla. Plochy jsou zařazeny do IV. a V. třídy ochrany.
2.11.1.15
ZÁVĚR
V návrhu byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Byl kladen důraz na maximální využití pozemků
v zastavěném území sídelního útvaru, proluk, přestavbových částí a nedostatečně využívaných pozemků. V případech kdy
došlo k nezbytnému odnětí půdy ze ZPF, bylo postupováno dle zákona č. 334 ve znění pozdějších předpisů.
ZÁBORY PŮDY PRO FUNKČNÍ VYUŽITÍ CELKEM
FUNKČNÍ VYUŽITÍ
Bydlení
Bydlení + komunikace
Bydlení + komunikace + veřejná zeleň
Bydlení + veřejná zeleň
Sport
Technické vybavení
Občanské vybavení + výrobní plochy
Komunikace
Občanské vybavení + bydlení
Občanské vybavení
Veřejná zeleň
Bydlení + sport
CELKEM
ZÁBOR ZPF CELKEM
V HA
ZÁBOR ZPF
V%
5,75
37,19
5,75
2,35
1,02
1,50
3,31
5,17
1,52
13,33
0,31
0,67
77,87
7
48
7
3
2
2
4
6
3
15
1
2
100
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Současná druhová skladba a struktura lesních porostů je v řešeném území oproti původní výrazně změněna. Řešené území
se jako celek vyznačuje průměrnou lesnatostí. Rozptýlená dřevinná vegetace (liniová, plošná, doprovodná břehová a pod.)
se v řešením území vyskytuje v nadprůměrném množství (především okolo vodních toků a nádrží). Druhová skladba dřevin
v lesních porostech (snížené zastoupení listnáčů) se nepříznivě projevuje na ekostabilizační funkci lesů v řešeném území.
Problémy ekologické stability lesních porostů v řešeném území představují především škody větrem a sněhem (jsou podmíněny kromě síly a směru větru i expozicí porostů, nadmořskou výškou a dalšími vlivy) poškozování porostů loupáním a
přibližováním - následné hniloby snižují stabilitu poškozených stromů Þ zvýšená zátěž - kmenové zlomy nebo vývraty s
následným postupným prořeďováním nebo destrukcí porostů. K eliminaci výše uvedených jevů jsou nezbytné následující
kroky:
a) zásadní redukce stavů vysoké zvěře (3 ks/1000 ha)
b) ochrana vybraných stromů tvořících kostru porostů.
c) používat šetrné způsoby vyklizování s vyloučením sběrného lana.
d) při poškození ošetřit vzniklé rány insekticidním nátěrem.
e) provádět úpravu hladiny spodní vody systémem stok s možností regulace hladiny spodní vody.
f) zakládat zpevňovací žebra z odolných dřevin (dub, buk, borovice) v návaznosti na rozdělovací a cestní síť tak,
aby se postupně vytvořila pevná kostra (zvýšení celkové odolnosti lesních porostů proti bořivým větrům).
g) pruhy zpevňujících dřevin zakládat v šíři 30-40 m, po 150-300 m v minimálním 40% zastoupením zpevňujících
dřevin v lesních porostech.
h) pěstební opatření na zvýšení stability lesních porostů provádět max. do 40ti let stáří porostů.
i) výchovné zásahy v lesních porostech nezaměřovat k vytváření dlouhých korun a příznivého štíhlostního
54
koeficientu.
j) ochrana proti okusu zvěří - ochrana měkkým drátěným pletivem, aplikace dehtových nátěrových hmot na
ohroženou část kmene.
k) dodržovat porostní hygienu - především proti tracheomykóze.
l) omezit až vyloučit používání chemických prostředků - Emdelin, Cymbush, aj.
m) pokud možno při přibližování dřeva nepoužívat těžké mechanizace - vznik hrubých, těžko odvodnitelných rýh a
z toho vyplývající následné zamokření celé lokality.
Nejčastější příčinou chřadnutí i případného úhynu listnatých stromů v lesních porostech jsou v současnosti choroby, které se
shrnují pod pojem "onemocnění s tracheomykózními příznaky". Na velkém nárůstu těchto onemocnění se podepsala i
perioda relativně suchých let způsobující pokles spodní vody a snížení průměrné relativní vzdušné vlhkosti. Mezi příčiny
onemocnění patří ale rovněž zanedbaná péče o dřeviny, typická pro konzumní společnost posledních desetiletí. Poškozené
stromy jsou indikovány:
- pozdějším nástupem rašení a dřívějším opadem listů,
- změnou barvy částí listových ploch i celých korun,
- drobnějšími letorosty, jejich vadnutím a zasycháním,
- redukcí celkové listové plochy jedince,
- prosvětlením koruny (= "řídnutím"),
- zasycháním všech řádů větví až úhynem celých částí korun,
- vznikem typického nahloučení listů na zkrácených letorostech,
- probouzením spících pupenů,
- vytvářením trsovitých výhonků.
Na jednotlivých exemplářích se vyskytují jak některé příznaky onemocnění, tak i jejich různé kombinace v závislosti na
druhu hostitelské dřeviny, druhu patogena a stupni napadení. Za základní opatření v boji proti šíření a potlačování
tracheomykózních onemocnění je možné považovat:
• Smýcení silně napadených a odumírajících stromů v čase co nejkratším. Likvidace veškerých zbytků dřevní hmoty a
kůry, jakož i zelených zbytků po odkácení, které všechny mohou být rezervoárem onemocnění.
• Provedení asanačních a zdravotních řezů na všech dřevinách vykazujících příznaky onemocnění správnou technikou
včetně vhodné podpůrné aplikace chemikálií; preferovat zákroky v době růstu a nikoli stále podle zažitého úzu v době
vegetačního klidu.
• Zabránění poškozování stromů vytvářením ran na kořenech a kmenech.
• Výsadbu stromů odolných proti celkové civilizační zátěži. Jde zejména o správnou druhovou volbu, která by měla
konkrétnímu stanovišti co nejvíce vyhovovat a nepřicházet s ním do kolize.
Aplikace chemikálií by měla odpovídat publikaci Grafióza dubu autora doc. ing. Antonína Příhody, Praha 1994.
V předpokládaných záměrech není uvažováno se záborem lesního půdního fondu.
2.12 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE
Zastupitelstvo obce musí min. 1x za 4 roky ve svém usnesení zhodnotit aktuálnost ÚPO, a to jednou z následujících
možností:
·
vzhledem k požadavkům je nutno pořídit změnu závazné části ÚPO
·
vzhledem k množství změn a ztráty přehlednosti ÚPO zajistit zpracování nového ÚPO
·
platný ÚPO plně vyhovuje potřebám obce a nebyly vzneseny požadavky na pořízení změn ÚPO. Není nutná jakákoliv
změna ÚPO.
55
3 ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ
NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ
DEMOGRAFIE
3.1 OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND
Počet obyvatel v navržených lokalitách
Úbytek obyvatel obce v první polovině 20. století byl způsoben odsunem lidí z venkova do měst.
Dnes bydlí lidé ponejvíce v rodinném domě se zahradou a hospodářstvím a dojíždějí za prací do měst. To je způsobeno
částečně rehabilitací hodnot venkovského života (spojení bydlení s přírodou), vzrůstajícím stupněm automobilizace a
nemožností dosažení bytu ve městě.
V návrhu je záměrně řešeno poměrně velké množství rozvojových ploch, větší než skutečné potřeby sídla, především
z důvodů možnosti variantního umístění a možnosti volby dle ceny pozemku a majetkoprávních vztahů, a značné blízkosti
Českých Budějovic. V tabulce jsou variantní návrhy odečteny v řádce „Variantní návrhy“. V řešených sídlech je
předpokládán výrazný nárůst trvale žijících obyvatel v řešených sídlech.
Zaměstnanost, pracovní příležitosti v řešeném území
V sídle žije v současné době 980 trvale žijících obyvatel. Většinou se jedná o lidi produktivního věku. Pracovní příležitost
v sídlech je minimální, za prací a školní docházkou obyvatelstvo dojíždí převážně do Českých Budějovic. Počet nově
vzniklých pracovních příležitostí v řešených obcích bude minimální vzhledem ke značnému nárůstu obyvatel v návrhovém
období. Dojížďka do zaměstnání a školních zařízení je proto předpokládána i dobudoucna.
Základní údaje o sídlech
3.1.1.1 LITVÍNOVICE
první písemná zpráva z roku
1259
nadmořská výška v m
389
katastrální výměra v ha (obce)
-
počet domů trvale obydlených
194
počet obyvatel
488
3.1.1.2
MOKRÉ
první písemná zpráva z roku
1331
nadmořská výška v m
416
katastrální výměra v ha (obce)
-
počet domů trvale obydlených
70
počet obyvatel
219
3.1.1.3
ŠINDLOVY DVORY
první písemná zpráva z roku
1391
nadmořská výška v m
405
katastrální výměra v ha (obce)
-
počet domů trvale obydlených
100
počet obyvatel
273
56
Graf vývoje počtu obyvatel v řešeném území
3.1.1.4 UVAŽOVANÝ NÁRŮST POČTU OBYVATEL V OBCI LITVÍNOVICE, ŠINDLOVY
DVORY, MOKRÉ
SÍDLO
STAV
NÁRŮST
I.ETAPA
II.ETAPA
CELKEM
LITVÍNOVICE
488
252
114
854
ŠINDLOVY DVORY
273
273
156
702
MOKRÉ
219
240
225
684
765
495
2240
1745
2240
2240
CELKEM NÁRŮST
CELKEM POČET
980
Uvažovaný nárůst počtu obyvatel – sídlo Litvínovice
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
r.1869
r.1999
r.1900
r.2005
ETAPA
r.1930
r.2015
r.1950
r.1961
NÁRŮST
STAV K ROKU 1998
r.1970
r.1980
r.1990
CELKOVÝ POČET LIDÍ V
SÍDLE
488
DO ROKU 2005
cca o 252 lidí
740
DO ROKU 2015
cca o 114 lidí
854
CELKEM NÁRŮST
cca o 366 lidí
854
57
Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severozápadní část
24
81
obyv.
Střední část
150
0
obyv.
Jihozápadní část
96
45
obyv.
Jihovýchodní část
3
0
obyv.
Odpad byt. fondu
-9
0
Varianty
-12
-12
obyv.
Celkem návrh
252
114
obyv.
740
854
obyv.
Litvínovice
488
800
700
600
500
400
300
200
100
0
r.1869
r.1999
r.1900
r.2005
r.1930
r.2015
r.1950
r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
Uvažovaný nárůst počtu obyvatel – sídlo Šindlovy Dvory
ETAPA
NÁRŮST
STAV K ROKU 1998
CELKOVÝ POČET LIDÍ V
SÍDLE
273
DO ROKU 2005
cca o 273 lidí
546
DO ROKU 2015
cca o 156 lidí
702
cca 429 lidí
702
CELKEM NÁRŮST
58
Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severovýchodní část
207
54
obyv.
Severozápadní část
114
102
obyv.
Odpad byt. fondu
-6
0
Varianty
-42
0
obyv.
Celkem návrh
273
156
obyv.
546
702
obyv.
Šindlovy Dvory
273
Uvažovaný nárůst počtu obyvatel – sídlo Mokré
700
600
500
400
300
200
100
0
r.1869
r.1999
r.1900
r.2005
ETAPA
STAV K ROKU 1998
r.1930
r.2015
r.1950
r.1961
NÁRŮST
r.1970
r.1980
r.1990
CELKOVÝ POČET LIDÍ V
SÍDLE
0
219
DO ROKU 2005
cca o 240 lidí
459
DO ROKU 2015
cca o 225 lidí
684
CELKEM NÁRŮST
cca o 465 lidí
684
59
Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Severovýchodní část
27
78
Jihovýchodní část
21
0
Severozápadní část
231
129
Jižní část
39
18
Odpad byt. fondu
0
0
Varianty
-78
0
obyv.
Celkem návrh
240
225
obyv.
459
684
obyv.
Mokré
219
Poznámka
obyv.
3.2 BYTOVÝ FOND
Graf vývoje počtu domů a bytů v obcích obcích Litvínovice, Šindlovy Dvory,
Mokré
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
r.1999
r.2005
r.2015
Počet navržených bytů a rodinných domů v obcích Litvínovice, Šindlovy Dvory,
Mokré
SÍDLO
STAV
NÁRŮST RD
I.ETAPA
II.ETAPA
LITVÍNOVICE
194
84
38
ŠINDLOVY DVORY
100
130
90
MOKRÉ
70
79
70
293
198
657
855
CELKEM NÁRŮST
CELKEM
364
60
3.2.1.1
LITVÍNOVICE
Lokalita
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severozápadní část
8
27
RD
Střední část
50
0
RD
Jihozápadní část
32
15
RD
Jihovýchodní část
1
0
RD
Odpad byt. fondu
-3
0
Varianty
-4
-4
RD
Celkem návrh
84
38
RD
194
278
316
RD
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severovýchodní část
69
18
RD
Severozápadní část
38
34
RD
Odpad byt. fondu
-2
0
Varianty
-14
0
RD
Celkem návrh
130
90
RD
100
230
320
RD
Stav
I. etapa
II. etapa
Poznámka
Severovýchodní část
9
16
RD
Jihovýchodní část
7
0
RD
Severozápadní část
77
43
RD
Jižní část
13
6
RD
Odpad byt. fondu
0
0
Varianty
-26
0
RD
Celkem návrh
70
79
RD
140
219
RD
Litvínovice
3.2.1.2
ŠINDLOVY DVORY
Lokalita
Šindlovy Dvory
3.2.1.3
MOKRÉ
Lokalita
Mokré
70
61
3.3 SEZNAM ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
LITVÍNOVICE
POŘ.Č.
OZNAČENÍ PLOCHY
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
Komunikace
Komunikace
Komunikace
Bydlení + veřejná zeleň I. etapa
Komunikace
Komunikace
Technické vybavení
Bydlení I. etapa
Komunikace
Občanské vybavení
Občanské vybavení I. etapa
Bydlení I. etapa
Občanské vybavení
Komunikace
Občanské vybavení
Občanské vybavení
Komunikace
Bydlení + veřejná zeleň
I. etapa
Občanské vybavení + bydlení
Bydlení + veřejná zeleň I. etapa
+ komunikace
Komunikace
Občanské vybavení
Celkem současně zastavěné území v ha
Zastavitelné území v ha
Koeficient plošného rozvoje v %
Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území
Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
VÝMĚRA V
HA
0,39
0,21
0,42
0,19
0,02
1,90
1,43
1,24
0,18
1,37
0,11
0,13
8,72
0,20
0,31
0,91
1,02
2,03
DRUH
FUNK.
VYUŽITÍ
D
D
A,D
A,D
D
A,B
D
D
D
B
A,B
A
B
D
B
B
D
A,B
REGULACE
1,52
5,75
A,B
A,D
4N
1N
0,03
0,98
D
B
2N
1N
1N
2N
3N
1N
2N
4N
1N
2N
2N
2N
4N
41,20
29,06
1,75
11,90
12,20
62
ŠINDLOVY DVORY
POŘ.Č.
OZNAČENÍ PLOCHY
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
Sport
Bydlení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Občanské vybavení
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + sport
Bydlení I. etapa + sport
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa
Komunikace
VÝMĚRA V
HA
1,02
0,97
5,06
1,53
0,20
0,16
0,18
0,24
2,52
5,10
0,50
4,85
1,13
0,67
1,70
1,48
0,04
0,85
DRUH
FUNK.
VYUŽITÍ
E
A
A,D
A,D
B
A
A
A
A,D
A,D
A
A
A,E
A,E
A,D
A,D
A
D
Celkem současně zastavěné území v ha
Zastavitelné území v ha
Koeficient plošného rozvoje v %
Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území
Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
REGULACE
7N
1N
1N
1N
2N
1N
1N
1N
1N
1N
1N
1N
10N
10N
1N
1N
1N
29,70
28,20
2,00
9,41
11,70
MOKRÉ
POŘ.Č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
OZNAČENÍ PLOCHY
Bydlení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + komunikace
Technické vybavení - ČOV
Bydlení I. etapa + komunikace
Výrobní plochy I. etapa
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa
Bydlení I. etapa
Veřejná zeleň
Občanské vybavení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
VÝMĚRA V
HA
0,33
8,12
2,56
0,83
0,78
0,07
0,77
3,31
0,90
1,02
0,08
0,31
0,73
1,30
0,66
0,38
DRUH
FUNK.
VYUŽITÍ
A
A,D
A,D
A,D
A,D
D
A,D
B,D
A
A,B
A
D
B
A,D
A,D
A,D
REGULACE
1N
1N
1N
1N
1N
3N
1N
5N
1N
4N
1N
9N
2N
1N
1N
1N
63
17
Bydlení II. etapa + komunikace
3,66
A,D
Celkem současně zastavěné území v ha
Zastavitelné území v ha
Koeficient plošného rozvoje v %
Hustota obyvatelstva stav (ob/ha) zastavěného území
Hustota obyvatelstva návrh (ob/ha) zastavitelného území
1N
24,18
25,81
2,00
9,12
13,68
3.4 PŘÍLOHA K REGISTRAČNÍMU LISTU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE OBCE PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
Tabulka č.2. (příloha č.6 k vyhlášce č.131/1998 Sb) PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
vymezené schváleným územním plánem obce větší než 0,5 ha
LITVÍNOVICE
Pořadové
číslo plochy
1
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Označení - (název plochy)
2
Komunikace
Technické vybavení
Bydlení I. etapa
Občanské vybavení
Občanské vybavení
Občanské vybavení
Komunikace
Občanské vybavení + bydlení
I. etapa
Občanské vybavení + bydlení
Bydlení + veřejná zeleň I. etapa + komunikace
Občanské vybavení
Výměra v ha
3
1,90
1,43
1,24
1,37
8,72
0,91
1,02
2,03
Druh
funkčního
využití
4
A,B
D
D
B
B
B
D
A,B
1,52
5,75
0,98
A,B
A,D
B
Výměra v ha
Druh
funkčního
využití
4
E
A
A,D
A,D
A,D
A,D
A
A,E
A,E
A,D
A,D
D
ŠINDLOVY DVORY
Pořadové
číslo plochy
1
1
2
3
4
9
10
12
13
14
15
16
18
Označení - (název plochy)
2
Sport
Bydlení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + sport
Bydlení I. etapa + sport
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Komunikace
3
1,02
0,97
5,06
1,53
2,52
5,10
4,85
1,13
0,67
1,70
1,48
0,85
64
MOKRÉ
Pořadové
číslo plochy
1
2
3
4
5
7
8
9
10
13
14
15
17
Označení - (název plochy)
Výměra v ha
2
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Výrobní plochy I. etapa
Bydlení I. etapa + komunikace
OV + bydlení I. etapa
Občanské vybavení I. etapa
Bydlení II. etapa + komunikace
Bydlení I. etapa + komunikace
Bydlení II. etapa + komunikace
Druh
funkčního
využití
4
A,D
A,D
A,D
A,D
A,D
B,D
A
A,B
B
A,D
A,D
A,D
3
8,12
2,56
0,83
0,78
0,77
3,31
0,90
1,02
0,73
1,30
0,66
3,66
A - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje bydlení
B - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje obchod a služby
C - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje rekreace
D - v dané ploše dle návrhu ÚPD převažuje podnikání (zahrnuje např. zemědělskou nebo průmyslovou výrobu,
služby, apod.)
E - v dané ploše připouští ÚPD variabilní využití
obchod,
3.5 VÝPOČET SPOTŘEBY EL. ENERGIE
V obcích je postupně zahájena plošná plynofikace. Výkonová bilance k tomuto přihlíží.
Předpokládáme topení plynovými kotli, vaření na el. sporácích a ohřev TÚV kombinovaně plynem a el. akum. bojlery.
Předpokládá se u podstatné většiny objektů elektrizace kategorie A. Zbývající část, kterou dnes nelze blíže specifikovat
bude B1 (v noci pak B2).
Do tabulek bilancí nebyly zahrnuty výkonové potřeby pro již vybudovaná ZTV, kde jsou ještě částečně RD ve výstavbě.
Pro tyto lokality jsou postaveny trafostanice 22/0,4 kV a jedná se o akce: RD STING Litvínovice (TS - 2x630 kVA), RD
MANE Mokré (TS 3x630 kVA), RD ZTV Bakara Šindlovy Dvory (TS - 1x630 kVA a 2x630 kVA). V době budování ZTV
se neuvažovalo s plynofikací, proto bylo navrženo el. přímotopné topení, které dle předpokladu bude ve výhledu z určité
části nahrazeno plynovým vytápěním.
Výpočet byl proveden podle normy ČSN.
Koeficienty soudobostí byly pro jednotlivé lokality vybrány ve vztahu k počtu bytových jednotek a dosahu jednotlivých
trafostanic. Pro podnikatelské plochy jsou příkony určeny pouze směrně podle navrhované plochy a funkčního využití.
Výsledky jsou dále upraveny celkovou soudobostí jednotlivých lokalit a obcí ve vztahu ke kmenové lince VN 22 kV.
Navrhované odběry jsou v tabulkách rozděleny na etapy: návrh (do roku 2010), výhled (po roce 2010).
LITVÍNOVICE
Druh výstavby, lokalita
Obč.vyb. - dostavba u Mercedesu
Drobné podnikání u JZD
Průmysl - výroba , západně za JZD
Obč.vyb. - služby, prodej u Diskontu
měr. jedn.
cca
cca
cca
cca
Návrh
soudob v kW
150,0
50,0
150,0
70,0
Výhled
soudob v kW
65
Obč.vyb. - plochy v lokalitě U řeky
RD - severně u JZD
RD - Za humny
RD - jih, západně za autobazarem
RD - jihozápad výhled
Smíšená zóna - bydlení s drob. podnikáním, jih
Obč.vyb. - u Štechrova mlýna výhled
RD s živností - severozápad nad rybníkem Dolní
Součet
Soudobost pro celou obec Litvínovice
Mezisoučet po etapách soudobě v kW
cca
9 RD/bj
55 RD/bj
18 RD/bj
cca 46 bj
cca
cca
cca 14RD
cca
600,0
29,6
119,4
50,4
99,8
150,0
70,0
105,0
874,4
x 0,7
612,1
CELKEM SOUDOBĚ za obec Litvínovice
769,8
x 0,7
538,9
1 151,0 kW
ŠINDLOVY DVORY
Druh výstavby, lokalita
měr.jedn.
RD východ návrh
RD s živností východ u silnice
RD s živností východ u silnice výhled
RD severozápad v zahrádkách
RD severozápad nad zahrádkami výhled
RD v lokalitě U lesa jih
RD směr Litvínovice výhled
RD směr Mokré výhled
Součet
Soudobost za celé Šindlovy Dvory
Mezisoučet po etapách soudobě v kW
CELKEM SOUDOBĚ za obec Šindl. Dvory
20 RD/bj
cca 4 RD
cca 4 RD
19 RD/bj
cca 13 RD
32 RD/bj
cca 80 RD
cca 12 RD
cca
Návrh
soudob v kW
51,8
30,0
Výhled
soudob v kW
30,0
50,5
38,2
73,9
206,2
x 0,7
144,3
182,9
18,0
269,1
x 0,7
188,4
332,7 kW
MOKRÉ
Druh zástavby, lokalita
měr.jedn.
RD severně „Nad kravínem“
RD dostavby střed + jih
RD západ pod a podél komunikace
RD s živností jih „Dolní Kališťák“
RD pás severně nad obcí výhled
RD směr Šindlovy Dvory výhled
Podnikání - průmysl jih „Dolní Kališťák“
Součet
Soudobost za celou obec
Mezisoučet po etapách soudobě v kW
CELKEM SOUDOBĚ za obec Mokré
18 RD/bj
8 RD/bj
13 RD/bj
cca 3 RD
cca 84 RD
cca 31 RD
cca
cca
Návrh
soudob v kW
49,1
26,9
38,2
30,0
Výhled
soudob v kW
187,2
76,4
100,0
244,2
x 0,7
171,0
263,6
X 0,7
184,5
355,5 kW
66
Předpokládané soudobé zatížení :
Obec
LITVÍNOVICE
ŠINDLOVY DVORY
MOKRÉ
CELKEM Ps
Návrh v kW
(do roku 2010)
Výhled v kW
(po roce 2010)
CELKEM
v kW
612,1
144,3
171,0
538,9
188,4
184,5
1 151,0
332,7
355,5
928,4
911,8
1 839,2
Poznámka: Vypočtený celkový soudový příkon Ps bude na kmenových linkách 22 kV představovat nižší hodnoty, bude
snížen o koeficient soudobosti na VN vedeních.
3.6 VÝPOČET POTŘEBY VODY
Litvínovice
488+261+35 obyvatel á 160 l/os/den
občanská vybavenost 784 obyvatel á 23 l/os/den
obchodní centrum cca 200 zaměstnanců
Celkem Qp
Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5
Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8
Zemědělský areál
175 krav Qp / Qd á 60/80 l/ks/den
60 prasnic Qp / Qd á 20/30 l/ks/den
200 selat Qp / Qd á 6/10 l/ks/den
100 jalovic Qp / Qd á 10/15 l/ks/den
Celkem Qp / Qd
Šindlovy Dvory
273+222+120 obyvatel á 160 l/os/den
občanská vybavenost 615 obyvatel á 23 l/os/den
Celkem Qp
Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5
Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8
Mokré
219+273+240 obyvatel á 160 l/os/den
občanská vybavenost 732 obyvatel á 23 l/os/den
Celkem Qp
Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5
Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8
Zemědělský areál
100 krav Qp / Qd á 60/80 l/ks/den
Celkem
Prům. denní potřeba Qp
Max. denní potřeba Qd při kd = 1.5
Max. hodinová potřeba Qh při kh = 1.8
Zemědělství Qp / Qd
125 m3/den
18 m3/den
30 m3/den
173 m3/den = 2.0 l/s
260 m3/den = 3.0 l/s
5.4 l/s
11 m3/den / 14 m3/den
1 m3/den / 2 m3/den
1 m3/den / 2 m3/den
1 m3/den / 2 m3/
14 m3/den / 20 m3/den = 0.2 l/s
98 m3/den
14 m3/den
112 m3/den = 1.3 l/s
168 m3/den = 1,9 l/s
3.5 l/s
117 m3/den
17 m3/den
134 m3/den = 1.6 l/s
201 m3/den = 2.3 l/s
4.2 l/s
6 m3/den / 8 m3/den = 0.1 l/s
419 m3/den = 4.9 l/s
629 m3/den = 7.3 l/s
13.2 l/s
20 m3/den / 28 m3/den = 0.3 l/s
67
4 ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ
4.1 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
Základním nástrojem urbanistické koncepce je rozdělení správního území obce na:
Současně zastavěné území obce - tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici
současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová hranice zahrnující prostor stavebních parcel (zastavěných ploch a
dvorů) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zařízeny (povoleny a kolaudovány).
Hranice současně zastavěného území byla stanovena na základě průzkumů a rozborů.
Zastavitelné území- tvoří plochy vhodné k zastavění, které jsou vymezeny územně plánovací dokumentací. Jsou to plochy
určené pro rozvoj urbanizovaného území, převážně ploch pro bydlení a technickou vybavenost, sport a rekreaci, veřejnou
zeleň, plochy pro dopravu a technickou infrastrukturu.
Nezastavitelné území - je území, které nebylo vymezeno ÚPD k zastavění, ani není současně zastavěné. Toto území nelze
zastavět vůbec, nebo výjimečně za zvláštních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy.
Koncepce současně zastavěného a zastavitelného území
Předpoklad rozvoje uranizovaného území obce Litvínovice
Řešení, navrhované územním plánem, směřuje k posílení obytné a sídelní funkce. Další rozvoj obce je založen na občanské
vybavenosti a podnikání. Za jeden z nejvýznamnějších prostředků stabilizace obyvatelstva lze považovat zdroj pracovních
příležitostí. Při vytváření nové infrastruktury je třeba klást důraz především na kvalitu, na trvalé zlepšování vzhledu sídla a
na kultivaci prostředí.
Základním principem urbanistické koncepce, to je celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je
zachování relativní celistvosti a kompaktnosti sídelních útvarů. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající
příměstskému prostředí a měřítku stávající zástavby.
Je nutno respektovat zásady rozvoje, vyjádřené v hlavním výkresu územního plánu. Jejich zpřesnění je nutné provést
v následné dokumentaci - regulačním plánu.
Na veškerou výstavbu o ploše větší než 5 ha je nutné zpracovávat regulační plány, nebo podrobnější architektonické studie.
Nejnaléhavější potřeba zpracování regulačního plánu se jeví v prostoru mezi silnicí I/3 a řekou
Vltavou, kde je v části území přilehlého k silnici navržena smíšená zóna občanské vybavenosti a
podnikání.
Dále je nutné vypracovávat regulační plány i na větší obytné celky.
Na podporu koncepčních principů stabilizace řešeného území, vývoje sídelní struktury a urbanistické úrovně venkovského
prostoru je třeba prioritně uplatňovat zásady podle objektivních hledisek "Programu obnovy vesnice".
Z důvodů zachování dosavadních hodnot v území je třeba u ploch pro bydlení v rodinných domech zachovávat
stávající orientaci hřebene a u ploch navržených jej orientovat kolmo do návsi. Dále je pak nutné, aby se u všech
nově navržených staveb jednalo o nízkopodlažní přízemní objekty, u ploch pro bydlení v rodinných domech
případně s objekty s obytným podkrovím, přičemž maximální plocha zastavěná budovami by neměla činit více než
40% pozemku. Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku.
Koncepce nezastavitelného území
Koncepce krajiny se odvíjí z myšlenky, že lesní porosty, nivy vodních toků, polopřírodní až přírodní porosty a
neobdělávané plochy jsou páteří její ekologické stability. Prvořadou záležitostí je ochrana (ve většině případů drobných
toků však spíše obnova) vodního režimu. Týká se
c) revitalizací vodních toků, drobných nádrží a jejich bezprostředního okolí,
d) dalšího zvyšování retence vody v krajině.
68
Jde o zvýšení morfologické členitosti koryt drobných vodních toků, umožnění jejich přirozeného meandrování (ve snaze
celkově prodloužit vodní tok), vytvoření odpovídajícího vegetačního doprovodu, umožnění periodického zaplavování
vhodných lokalit, ochrana toků před lokálním znečištěním z obce a snaha o obnovu stability vodního režimu.
V řešeném území je možné tyto požadavky naplnit:
revitalizací nejdrobnějších vodních toků a jejich vegetačního doprovodu (prostřednictvím projektů revitalizací konkrétních
vodních toků, vesměs ve správě ZVS), realizací místního územního systému ekologické stability, které využívají vodní toky
jako biokoridory a především biocentra umožňující trvalou existenci organismů nějakým způsobem vázaných na vodní
prostředí, zřízením drobných vodních nádrží převážně biologického charakteru.
4.2 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY
JEJICH VYUŽITÍ
V grafické části Hlavního výkresu v měřítku 1 : 2 000 je patrné členění správního území obce Litvínovice do funkčních
ploch a rozdělení do jednotlivých zón regulace. Jednotlivé funkční plochy jsou rozlišeny barvou upřesňující typ funkčního
využití.
Plochy bydlení v rodiných domech – zóna 1, 1N
·
·
·
Doporučená funkce: individuální bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související, tj.
užitkové zahrady, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, drobná zařízení řemeslná a
výrobní nenarušující sousedskou pohodu, malá rekreační a sportovní zařízení. Umístění musí být v souladu
s charakterem využívání okolních ploch. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané
přípustným využitím území na vlastním pozemku, veřejná zeleň.
Podmíněně přípustná funkce: zahradnické, sadovnické a vinařské provozovny, nerušící řemeslné a hospodářské
provozy s vyloučením provozů vyžadujících vymezení pásem hygienické ochrany, administrativní zařízení, obchody,
provozovny služeb a občanská vybavenost menšího rozsahu, veřejné stravování (sloužící převážně pro denní potřebu
obyvatel přilehlého území).
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména veškeré činnosti narušující
venkovské prostředí, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení,
zařízení dopravních služeb a autobazary.
Plochy bydlení v bytových domech – zóna 2
·
·
·
Doporučená funkce: bydlení v rodinných domech nebo v bytových domech do 4. nadzemních podlaží, přípustné jsou
služby zdravotní a sociální (domy s pečovatelskou službou), v přízemí vestavěná občanská vybavenost a provozovny
služeb. Dále je přípustná funkce vzdělávací, kulturní, sportovní a infrastrukturní, ta zejména dopravní, nepřekračující
významem místní dosah, parkovací stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území, a veřejná zeleň,
parkové úpravy.
Podmíněně přípustné: drobné obchodní, prodejní a administrativní činnosti nenarušující obytnou pohodu
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné , zejména veškeré provozy, činnosti a
děje narušující obytnou pohodu, veškeré hospodářství, chovatelství a pěstitelství, odstavná stání a garáže pro nákladní
automobily a autobusy, hromadné garáže, autobazary, nákupní zařízení většího rozsahu.
Plochy občanského vybavení – zóna 3, 3N
·
Přípustná funkce: funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní služby, zdravotnické a sociální,
sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a provozovat knihovny, archivy, galerie,
divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická střediska apod., parkovací a odstavná
stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své
okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová
výroba a sklady.
69
Plochy technického vybavení – zóna 4, 4N
·
·
·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené pro umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti. Smí být
umisťovány nejen na těchto plochách, ale i na ostatních, kde jsou určeny pro bezprostřední obsluhu těchto ploch.
Plochy pro technickou vybavenost zahrnují plochy pro vodovod, kanalizaci, elektřinu, plyn, teplo, spoje a
radiokomunikace, kolektory a produktovody, likvidaci odpadů, skladování odpadů, vodohospodářské plochy, požární
zbrojnice.
Podmíněně přípustné: odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže. Podmíněně přípustné jsou rovněž
zařízení průmyslově a zemědělsky zaměřené a provozní byty pro bydlení osob přímo spojených s provozem dané
výroby či technologie.
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména bydlení, hromadné patrové
garáže.
Plochy soukromé zeleně – zóna 5
·
·
·
Doporučená funkce: soukromé zahrady, sady, vinice, s možnou výstavbou oplocení a objektů drobné zahradní
architektury (altány, sklady nářadí, pergoly, apod.) nenarušující sousedskou pohodu.
Podmíněně přípustné: Podmíněně přípustné je zřizování zahradních domků o ploše do 16m2, samostatných rekreačních
objektů, objektů pro pěstitelství a chovatelství, zahradnictví a sadovnictví většího rozsahu. Parkovací a odstavná stání je
podmíněně přípustné zřizovat výlučně pro vlastní potřebu
Nepřípustné funkce: veškeré funkce narušující prostředí, trvalé bydlení, garáže jako samostatné objekty, jakékoliv jiné
funkce a zařízení, která nejsou uvedena jako doporučená nebo podmíněně přípustná.
Plochy sportu – zóna 6, 6N
·
·
·
Doporučená funkce: Jsou to plochy určené k hromadnému provozování sportovních aktivit. Přípustné je zřizovat
sportoviště a hřiště, dětské hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související s využitím plochy pro
sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území a děje s tímto typem bydlení související, veřejná zeleň,
louky, velký podíl zeleně.
Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území.
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální
rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
Smíšené plochy sportu a bydlení v rodinných domech – zóna 7N
·
·
·
·
Doporučená funkce: plochy určené ke smíšené funkci sportu a bydlení v rodinných domech, s možností využití
navrženého území pouze pro jedno z funkčních využití.
- Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, jednoduché stavby (s výjimkou staveb pro rekreaci) související
s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území.
- Bydlení v rodinných domech a činnosti a děje s tímto typem bydlení související.
Podmíněně přípustné: obslužná zařízení související s využitím území.
Nepřípustné: ostatní funkce, neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné, zejména stavby individuální
rekreace, zahrádky, altány, dopravní služby a autobazary.
Smíšené plochy technického a občanského vybavení – zóna 8N
·
Přípustná funkce: technické a občanské vybavení, funkce poskytující veřejné a správní služby, kulturní a kultovní
služby, zdravotnické a sociální, sportovní a vzdělávací služby netechnického charakteru. Přípustné je zřizovat a
provozovat knihovny, archivy, galerie, divadla, kaple, kostely, fary, úřady státní správy, služebny policie, zdravotnická
střediska apod., parkovací a odstavná stání vyvolaná přípustným využitím území, nezbytná infrastruktura, veřejná
zeleň, nákupní zařízení.
·
Podmíněně přípustná funkce: bydlení, ostatní podnikání, pokud nevyžaduje vyhlášení OP a negativně neovlivňuje své
okolí.
·
Nepřípustné: jsou takové činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství; průmyslová
výroba a sklady.
70
Plochy veřejné zeleně – zóna 9, 9N
·
Přípustná funkce: parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní
porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Tyto plochy jsou určeny k oddechu a rekreaci. Přípustné je zřizovat
stezky pro pěší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu a uliční mobiliář, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat
aleje.
·
Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat hřiště, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území.
·
Nepřípustné: parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení,
veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Plochy zemědělské výroby – zóna 10
·
Přípustná funkce: činnosti zemědělské výroby a zemědělských provozů – zahradnické a zelinářské areály, chovatelské
areály jimž nemusí být vymezeno PHO, zemědělské a zpracovatelské provozovny, přípustné je zřizovat skladové
prostory a zařízení poskytující zemědělské služby a obchod, parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou
využitím území. Bydlení pouze jako integrovaná součást malého soukromého zemědělského areálu.
·
Podmíněně přípustné: areály jimž musí být vymezeno pásmo hygienické ochrany, změna kultury pozemku na zahradu,
sad, vinici, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného rázu. Výrobní a podnikatelská činnost, výrobní
služby a sklady. Podmíněně přípustné je zřizovat provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených
s provozem dané výroby.
·
Nepřípustné: jsou veškeré činnosti vyžadující ochranu před zátěží okolí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem,
exhalacemi), nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele.
Pozemky určené pro plnění funkce lesa – zóna 11
·
Přípustná funkce: plochy trvale určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů, přípustné je zřizovat jednotlivé
účelové stavby pro lesní hospodářství místního dosahu.
·
Podmíněně přípustné: účelové komunikace určené pro obsluhu území, dostavby a přístavby malého rozsahu (tj. nárůst o
max. 20% zkolaudované podlahové plochy) stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku.
·
Nepřípustné: jsou jakékoliv funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
Vodní toky a plochy – zóna 12
· Přípustná funkce: vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla.
· Podmíněně přípustná funkce: je možno zřizovat přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné
rybníky, pro rekreační vodní plochy pak skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení.
· Nepřípustné: všechny činnosti a děje neuvedené jako přípustné nebo podmíněně přípustné
Orná půda
·
Přípustná funkce: hospodaření na zemědělské orné půdě.
·
Podmíněně přípustné: zalesnění, trvalé travní porosty, účelové komunikace, jednoduché zemědělské stavby, vinice,
sady, případně chmelnice, výstavba technické infrastruktury, stavby sloužící k obnově krajiny.
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
Kulturní travní porosty
·
Přípustná funkce: extenzivně či intenzivně zemědělsky využívané travní a luční porosty.
·
Podmíněně přípustné: ostatní zemědělské využití, zalesnění, orná půda, účelové komunikace, objekty sloužící pro
obnovu krajiny (rekultivace).
·
Nepřípustné: jakákoliv funkce, činnost nebo děj neuvedený jako přípustný nebo podmíněně přípustný.
71
Přírodě blízké porosty
·
Přípustné: plochy zařazené mezi prvky ÚSES je přípustné obhospodařovat v souladu s požadavky ochrany přírody (ty
jsou specifikovány např. v textových částech schválených materiálů ÚSES, v plánech péče apod.)
·
Podmíněně přípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení bezprostředně související s využitím území,
umožňuje-li způsob využití území jeho bezodkladné navrácení, nedochází-li ke změně charakteru území a krajinného
rázu. Ve volné krajině je podmíněně přípustné realizovat opravy a údržbu obslužných komunikací, opravy, údržbu a
výstavbu polních cest, kanalizace, meliorace, elektrické vedení VN a NN, dálkové a telekomunikační kabely.
Doporučená je výsadba alejí a ochranné zeleně. Lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti
(seníky), lesnické, myslivecké a rybnikářské činnosti ( kazatelny, krmelce, posedy, sklady krmiva u rybníků).
·
Nepřípustné: je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako
přípustná nebo podmíněně přípustná. Nepřípustné je zřizovat objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci. Plochy
zařazené mezi prvky ÚSES je nepřípustné intenzivně obhospodařovat v rozporu s požadavky ochrany přírody.
Nezastavitelné plochy pro protipovodňová opatření
·
Přípustné: plochy určené pro řešení protipovodňových opatření. Přípustné je zde zřizovat stavby zvyšující nebo
snižující břehy v závislosti na podrobném řešení povodňového modelu řeky Vtavy. Při projednávání tohoto modelu je
nutné veškeré úpravy projednávat v součinnosti s městem České Budějovice jako jeden celek.
·
Podmíněně přípustné: je zřizování veřejné zeleně, parkové úpravy, včetně komunikací pro pěší, cyklistické stezky,
zpevněné plochy, dětské hřiště, výstavba technické infrastruktury
·
Nepřípustné: zásadně je nepřípustné v této oblasti budovat stavby a zařízení, která zhoršují průtok a následně mohou
vytvářet povodňové vlny (oplocení, odplavitelný materiál …)
Součástí výkresů jsou také plochy dopravní, pro dopravu v pohybu. Pro tyto
plochy jsou stanoveny tyto funkce:
·
Přípustné: doprava motoristická, cyklistická, pěší,. Jsou to komunikace I., III.třídy a místní obslužné komunikace.
·
Podmíněně přípustné: se neurčují
·
Nepřípustné: veškeré činnosti a děje neuvedené jako přípustné
4.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH
ÚZEMÍ
Ochranná pásma
Veškerá ochranná pásma jsou zakreslena v Hlavním výkresu.
4.3.1.1 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ
Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své činnosti ochrannými pásmy. Jsou dána
novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím účinnosti dne 1.1.2001. U stávajících el. zařízení, vybudovaných před
účinností tohoto zákona, zůstávají původní ochranná pásma, viz §41: 22 kV = 10 m.
4.3.1.2 OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍCH ZDROJŮ
Ochrana podzemních vod je zpracována podle zákona č.138/1973 Sb. „o vodách“ ve znění pozdějších předpisů.
V řešeném území se nenachází vodní zdroje s ochrannými pásmy.
4.3.1.3 OCHRANNÉ PÁSMO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
V řešeném území se nachází navržené ČOV s ochrannými pásmy, která jsou zakreslena do hlavních výkresů.
4.3.1.4 OCHRANNÉ PÁSMO SILNIC
Ochranná pásma dopravních tras jsou zpracována podle Zákona o pozemních komunikacích a Zákona o drahách.
Sídly prochází státní silnice I. a III.třídy. Jejich ochranná pásma jsou zakreslena v hlavních výkresech.
72
4.3.1.5 OCHRANNÉ PÁSMO POZEMKŮ PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Ochrana pozemků pro plnění funkce lesa je zpracována podle zákona „ O lesích “. Ochranné pásmo pozemků určených pro
plnění funkce lesa je 50m od okraje.
Omezení lesními celky, vodními plochami a záplavovým územím
V blízkosti řešených sídel se nachází vodní plochy a toky, lesní celky. Veškerá jejich ochranná pásma, pokud byla
stanovena, jsou zakreslena do výkresů. Záplavové území se v katastrálním území nenachází.
4.4 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO
VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
Silnice I/3 (Praha - České Budějovice - Dolní Dvořiště) je součástí evropského silničního tahu E - 55. Je zařazena do
vybrané silniční sítě ČR jako hlavní ("vymezený tah"). Její trasa v poloze bezprostředně přiléhající k sídlu Litvínovice sem
byla přenesena cca před deseti lety, kdy se stala součástí přeložky mimo českobudějovické Linecké předměstí a Rožnov,
Včelnou a Kamenný Újezd.
Ta se jistě na tom podílí výraznou měrou, ovšem zdá se, že největší měrou se na tomto nárůstu podílí především
ekonomické zmátoření se oblastí kdysi označovaných jako příhraničí, tedy především krumlovska a kaplicka.
V souladu s naplněním záměrů Generelu dopravních systémů (zejména dálnice D - 3 Praha - Linec) dojde k mírnému
poklesu intenzity dopravy na této komunikaci. Silnice bude přeřazena do sítě silnic II. třídy (jako II/603). Počítá se s
rozšířením parametrů na čtyřpruh. Křižovatku je nutno doplnit o odbočovací pruhy a zabezpečit potřebné rozhledové
poměry. Urbanistický návrh vychází v maximální míře vstříc požadavkům obestavění trasy silnice II/603 (respektive I/3)
objekty podnikatelského charakteru. Je nutno upozornit na imperativní charakter zakreslené polohy a tvaru křižovatek! V
žádném případě nelze připustit přímou dopravní obsluhu přilehlých objektů ze silnice II/603, přičemž křižovatky musí být
upraveny do budoucí podoby dle předloženého dopravního návrhu již v okamžiku požadavku na nové další připojení
východně trasy silnice.
Zpracovatelům je dostatečně znám problém křižovatky silnice I/3 (II/603) se silnicí III/14330, která je hlavní křižovatkou
umožňující zpřístupnění řešeného území. V souladu s nově zpracovaným ÚPM Č.Budějovic (Ateliér Brno – 2000) byl do
dopravního řešení navrhnut kruhový objezd.
Silniční síť je doplněna sítí místních a účelových komunikací v naznačených trasách. Dominantní postavení mezi nimi
bezesporu zaujímá nová trasa západní spojnice čtyřdvorských sídlišť s prostorem jižní části pravého břehu Českých
Budějovic vedená západně od Stromovky. Jedná se o obslužnou komunikaci funkční třídy B2. Na hranicích katastrů
Obce Litvínovice a Města ČB bude napojení provedeno místními komunikacemi a jejich využívání bude upraveno
v souladu s potřebami Obce Litvínovice.
V prostoru dopravního napojení městského silničního okruhu na kruhový objezd se dostává navrhovaná
komunikace do bližšího kontaktu se stávající nízkopodlažní zástavbou. V tomto úseku je navržena aktivní ochrana
formou protihlukových stěn, valů, či jiných bariér, které budou realizovány na základě přesných výpočtů a
upřesněné projektové dokumentace navrhovaného dopravního řešení.
Návrh dalších místních a účelových komunikací vychází především z návrhu urbanistického. Tyto komunikace by měly mít
šířku vozovky 6 m a měly by být v dostatečné míře vybaveny chodníky.
Nově navrhované, případně již vybudované parkovací plochy jsou patrny z výkresu dopravního návrhu. Napříště je nutno
počítat s tím, že garážovací potřeba u nově budovaných bytových objektů či souborů musí být důsledně řešena na vlastních
pozemcích a to již jako součást stavby. Stavební úřad by neměl povolit ani jednu stavbu obytného objektu, který by tuto
podmínku nesplňoval. Přiměřeně to musí platit i pro objekty cestovního ruchu, zejména pensiony, pokud by se objevily
požadavky tato zařízení v řešeném území budovat.
73
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ
4.4.1.1 ODTOKOVÉ POMĚRY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE
Současný stavební stav koryta potoka a rybníků je poměrně dobrý. Předpokládá se obnova Zlaté stoky (otevřený zemní
kanál) od Stecherova mlýna přes katastr obce Litvínovice a dále po katastru města České Budějovice (Stromovka) až k
nádrži Bagr.
Novou zástavbu v pruhu zátopového území na levém břehu řeky Vltavy je možno řešit až po zpracování povodňového
modelu na tento stav, vyhlášení zátopových pásem a zpracování protipovodňových opatření. Veškeré stavby a úpravy
dotýkající se toků ve správě Povodí Vltavy a.s. je potřeba s touto organizací vždy projednat.
4.4.1.2 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Pro další výstavbu v řešených sídlech je
zajištěn dostatečný vodní zdroj (nádrž Římov), dostatečná zásoba vody ve vodojemech (v rámci města Č. Budějovice) i
dostatečně dimenzovaná stávající vodovodní síť (hlavní řady).
Nové vodovodní řady jsou navrhovány převážně v rámci nové zástavby. Vodovodní řady, které jsou na konci své životnosti
nebo které jsou slabě dimenzované, budou postupně rekonstruovány. Koncové úseky vodovodních řadů budou DN 80.
Vodovod bude sloužit i pro požární účely. Nové hlavní přívodní řady jsou navrhovány ve světlosti DN 150 a hlavní
rozvodné řady DN 100, což odpovídá ČSN 73 0873. Pro občanskou vybavenost na levém břehu řeky Vltavy (mezi řekou a
silnicí) je potřeba s ohledem na požární potřebu realizovat přívodní řad DN 200.
V území Litvínovic, v místě stávajících tras hlavních vodovodních řadů DN 1000 a 800, je v některých místech uvažováno
s využitím území. Z tohoto důvodu je potřeba předem technicky vyřešit všechny podmínky bezpečného provozu a obsluhy
těchto řadů a vyžádat si souhlas provozovatele vodovodní sítě.
Plánovanou výstavbou vpravo podél silnice Litvínovice - Šindlovy Dvory - Mokré a realizací nových vodovodních řadů
v této lokalitě dojde k propojení vodovodních systémů jednotlivých obcí (jedná se o jedno tlakové pásmo). Je však nutno
dořešit systém měření spotřeby vody.
4.4.1.3 ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Pro celkové řešení kanalizace byla v roce 1988 zpracována studie "Hlavní kanalizační sběrače Č. Budějovice", ve které jsou
navrženy hlavní zásady odkanalizování a čištění odpadních vod dle dříve zpracovaných územních a projektových podkladů
a to hlavně dle ÚPNSÚ Č. Budějovice, projektové dokumentace na ČOV pro město Č. Budějovice a dalších podkladů. Celé
řešené území patří do povodí hlavního kanalizačního sběrače D, tj. kanalizační síť všech tří sídel je uvažována jako součást
budoucí kanalizační sítě Českých Budějovic. V kapacitách městské ČOV je uvažováno i se splaškovými vodami Litvínovic,
Šindlových Dvorů a Mokrého.
Pro vlastní obec Litvínovice je vybudována veškerá hlavní kanalizační síť a splaškové vody jsou odváděny na centrální
ČOV České Budějovice. V případě napojování dalších stok na kanalizační sběrač DVI-I (pouze splaškové vody), je potřeba
posoudit výkon stávající čerpací stanice na tomto sběrači.
Pro další vývoj sídel Šindlovy Dvory a Mokré bude postupně dobudována kanalizační síť pro celé řešené území, zejména
v rámci nové zástavby. Veškerá kanalizace bude napojena na centrální ČOV České Budějovice a to dobudováním sběrače
DVI a přepojením do něho stávající kanalizace. Šindlovský rybník tedy nebude již nadále využíván k vypouštění odpadních
vod.
Až po Šindlovský rybník je sběrač ve stádii projektu, další pokračování směr Mokré musí být ověřeno podrobnější
projektovou dokumentací. V původní stávající zástavbě je uvažována převážně jednotná kanalizační síť, s odlehčením
dešťových a ředěných splaškových vod do Litvínovického potoka (poměr ředění 1+4).
Pro novou zástavbu na území všech tří sídel jsou navrženy nové trasy kanalizace. Kanalizace je navržena (dle připomínek)
jako oddílná tj. splašková kanalizace napojená do sběrače D a DIV a dešťová kanalizace. Nová výstavba rodinných domů
nesmí být zahájena před vybudováním této splaškové kanalizace. Dešťové vody z jednotlivých rodinných domů a objektů
musí být řešeny přímým vsakováním na vlastním pozemku, aby nedocházelo k rychlému odvádění vody z krajiny,
k přetěžování vodních toků a vodních nádrží a k nepřiměřenému zvyšování průtoků povrchových vod, které by mohlo
v době zvýšených dešťů představovat riziko ohrožení povodní obyvatel obce Litvínovice. Do vodního toku Litvínovického
potoka a vodních nádrží lze napojit dešťové vody pouze z komunikací a veřejných ploch. Některé úseky stávající kanalizace
pod novou zástavbou budou využity jako dešťová kanalizace. Splašková kanalizace v těchto úsecích bude budována nová.
Pokud bude využita stávající kanalizace, je potřeba zajistit její pasportizaci a v případě nevyhovujícího stavu provést její
74
rekonstrukci či opravu. Odpadní vody z nově navržené plochy v jižní části sídla Mokré budou svedeny do nově navržené
ČOV v severní části této lokality.
Odpadní vody z areálu letiště zůstanou ve stávající trase, je doporučeno ponechat existenci stávající ČOV na dožití.
Výhledově se doporučuje zvážit možnost přečerpání splaškové kanalizace na městskou ČOV v Českých
Budějovicích.
Stávající zástavbu v Šindlových Dvorech na pravém břehu Litvínovického potoka nebude pravděpodobně možno napojit na
navrhovaný sběrač DIV gravitačně. Proto se předpokládá přečerpávání odpadních vod z této lokality.
Pokud je zástavba umístěná na prudším svahu, doporučuje se ji chránit proti přívalovým srážkám stékajícím po povrchu
záchytným příkopem, který bude napojen na dešťovou oddílnou kanalizaci.
4.4.1.4 PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Navržená protipovodňová opatření jsou řešena v Generelu protipovodňových opatření, který je samostatnou přílohou.
Soubor navržených protierozních opatření v rámci řešení generelu je poměrně rozsáhlý a nelze jej provést v krátkém
časovém období.
Jako nejdůležitější opatření byla, již provedená, výměna stávajícího betonového potrubí Js 120 cm na Litvínovickém potoce
v km 0,730 – 0,935 za železobetonové rámy.
Dalším nutným opatřením je odvedení povrchových vod záchytnými příkopy ze severní a jižní části správního území do
spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy.
Současně s výše uvedenými opatřeními je nutné využít Šindlovského rybníka kromě stávající funkce rybochovné zejména
jako retenčního rybníka pro zachycení případné povodňové vlny z horní části povodí – snížením normální hladiny vody.
Pro veškerá protipovodňová opatření jsou vymezeny rezervní plochy ve výkresové část ÚPD, a to v hlavním výkresu a ve
výkresu vodohospodářského řešení.
Protipovodňová opatření jsou také součástí veřejně prospěšných staveb.
ENERGETICKÉ ŘEŠENÍ
4.4.1.5 ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ
Obecně lze konstatovat, že stávající kmenové linky 22 kV Rájov a Dubné mají v současné době rezervu výkonu cca 1
MW. Tyto kmenové linky procházejí řešeným územím obcí a napájí stávající trafostanice 22/0,4 kV. Obě linky jsou v úseku
TR Mladé až začátek obce Šindlovy Dvory vedeny jako dvojnásobné vedení VN. Na linku Rájov je v prostoru obce
Šindlovy Dvory napojen posilující primární kabel 22 kV z TR Západ.
Na linku Rájov je dále připojeno několik dalších obcí (např. Planá u Č.B., Homole Koroseky, Boršov n. Vlt., Vrábče, ...,
atd.), v kterých je dle územních plánů uvažováno zvýšení odběru. Proto se očekává, že tato linka 22 kV bude plně vytížena
a v prostoru Litvínovice - Boršov se provede její posílení na dvojnásobné vedení s novým kabelovým napojením do TR
Západ.
LITVÍNOVICE
V současné době se na území Litvínovic nachází sedm stávajících trafostanic.
T0 - Litvínovice obec, PTS do 250 kVA
T1 - JZD, BTS do 400 kVA
T2 - Obch. zóna, VTS do 2x630 kVA
T3 - Discont, BTS do 400 kVA
T4 - Štecherův mlýn, PTS do 160 kVA
T5 - JEMA - pitná voda, PTS do 250kVA
T6 - ZTV Stingo, VTS 2x630 kVA
Rozvod NN je proveden v převážné míře kabelem NN, uloženým do výkopů. Ve starší zástavbě pak jsou torza venkovního
vedení NN vedených po střešnících a betonových sloupech. Venkovní síť NN je posílena kabelovými vývody z TS.
Rozvod NN vyhovuje pro stávající zatížení.
Základním energetickým vstupem je plošná plynofikace stávající i navrhované výstavby v obci.
75
Stávající zástavbu v obci napájí trafostanice T0 a T1. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají v současné době
částečnou rezervu výkonu pro pokrytí přirozeného nárůstu elektrizace domácností. Ve výhledu se plánuje posílení stávající
TS T0 na typ do 400 kVA, případně se v těsné blízkosti nahradí novou TS - ST do 400 kVA.
Obchodní zóna při hlavní komunikaci je napojena z TS T2 a T3. Obě stanice byly projektovány tak, aby měli rezervu pro
další napojení odběrů navrhované občanské vybavenosti v těsné blízkosti.
V současné době se zastavuje rodinnými domy lokalita na západ „Za humny“, která má vybudovanou TS T6. TS je
značného výkonu a předpokládáme, že bude mít výkon pro další řadu navrhovaných RD. Celou lokalitu s RD navrhujeme
dále posílit o TS T19 (VTS do 1x630 kVA) , ve výhledu dle potřeby TS T23 (ST do 400 kVA).
Nová zástavba na jihu pod Autobazarem se napojí z TS T5, která bude nahrazena novou stanicí typu VTS do 1x630 kVA.
Navrhovaná výstavba RD na severozápadě obce se napojí z nové TS T20 - VTS 1x630 kVA. S tím bude spojena
rekonstrukce TS T0, viz. výše.
Plochy pro občanskou vybavenost, obchodní činnost, služby, atd. v prostoru lokality „U řeky“ se napojí z TS T21 a T22.
Návrh umístění a počet těchto TS je pouze směrný a bude upřesněn podle skutečných potřeb v území. S kabelizací
stávajícího vedení 22 kV se v současné době neuvažuje. V rámci následujících konkrétních dokumentací, např.
dokumentace pro územní rozhodnutí, lze s kabelizací uvažovat.
ŠINDLOVY DVORY
V řešeném území sídla Šindlovy Dvory se nachází šest trafostanic.
T - Technické služby - skládka THO - PTS do 250kVA - mimo mapový podklad
T7 - Obec - BTS do 2x400kVA
T8 - Bakara1 - kabelová BTS 1x630 kVA
T9 - Bakara 2 - Betonbau 2x630 kVA
T10 - Švábův Hrádek - pitná voda - zd.kab 2x1000kVA
T11 - Šindlovy Dvory 2 - BTS do 400kVA
Stávající TS T 10 je pro vodárnu Švábův Hrádek, TS T je pro skládku THO Technické služby České BUdějovice. Obě
stanice jsou značně vzdáleny od obce a nenají přímý vliv na rozvodnou síť NN v obci.
Stávající zástavbu napájí TS T7 a T11. Obě stanice jsou v dobrém technickém stavu a mají dnes částečnou rezervu výkonu
pro přirozený nárůst stávající spotřeby. V rámci navrhované výstavby východně od lokality Bakara se TS T7 nahradí za
kabelovou stanici T17 2x630 kVA. Dle skutečné potřeby, v rámci výstavby v lokalitě „Nad kravínem“ (západ) se nahradí
stávající TS T11 za stanici VTS do 1x630 kVA.
Stávající TS T8 - Bakara 1 má rezervu výkonu, která se využije pro napojení navrhovaných RD v prostoru stávajících
zahrad. Výhledově se doplní nová TS T16, typ ST do 400 kVA.
V současné době je již vybudována nová TS T16, typ ST do 400 kVA.
Ve východní části obce se do výhledu navrhuje TS T18, typ cca VTS do 1x630 kVA. Přesné umístění a typ bude stanoveno
podle skutečné potřeby v území.
Ve stávající TS T9 - Bakara 2, je ponechána rezerva pro případnou výstavbu RD severním směrem, v katastru města České
Budějovice.
MOKRÉ
V obci se dnes nachází dvě trafostanice:
3. T12 Obec, typu BTS do 400kVA, která je ve vyhovujícím stavu a má rezervu výkonu cca 100 kW pro pokrytí
odběru části navrhované zástavby.
4. T13 RD Mane, typ VTS do 3x 630 kVA. Stanice byla vybudována pro nové ZTV RD Mane. V případě, že bude
převedena do majetku JČE, budou z ní napojeny výhledové RD na severozápadě obce.
Stávající sekunderní síť NN je převážně provedena venkovním vedením po střešnících a betonových sloupech. Rozvod NN
má značné délky. Východní část obce je dále napájena venkovním vedením NN od TS T11 Šindlovy Dvory.
76
V rámci nové výstavby RD a podnikatelských aktivit na východě a severovýchodě obce navrhujeme vybudovat samostatnou
TS T14 typu ST do 400kVA. Z této TS se provede nový kabelový rozvod pro navrhovanou zástavbu a posílí se stávající NN
rozvod.
Výstavba vybavenosti a RD západně za kravínem se napojí z nové TS T24, typ ST do 400 kVA.
Plocha pro podnikání a RD s živností, v prostoru „Dolní Kališťák“, si vyžádá výstavbu TS T15, typu ST do 400 kVA.
4.4.1.6 NÁVRH NN
Stávající sekunderní síť je převážně venkovního provedení, někde posílena o kabelové vývody z TS, v návaznosti na novou
výstavbu se bude postupně přizpůsobovat, zejména kabelizovat do země. Dimenzování této sítě se provede s ohledem na
druh vytápění. Sídliště RD ve výstavbě jsou pak plně kabelizovány. Nová zástavba se napojí kabely NN uloženými
do země.
Konkrétní rozvoj sítě NN se provede v návaznosti na novou zástavbu a druh vytápění. Provoz sítě smyčkový,
zaokruhovaný.
4.4.1.7 VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
Typ osvětlovacích stožárů bude určen podle kategorie komunikace.
4.4.1.8 ZÁVĚR
Doporučujeme, aby navrhovaná zástavba obcí respektovala stávající elektrorozvodná zařízení VN a NN, včetně ochranných
pásem, dle energetického zákona č. 222/1994 Sb.. V dalším stupni projektové dokumentace je nutné provádět koordinaci
energetického řešení s možností napojení dalších etap výstavby. Investice do energetických sítí v současné době dělají
nezanedbatelnou položku v ceně staveb, proto je nutné preferovat řešení, která dovolují racionálně minimalizovat náklady a
přispějí k úspoře elektrické energie.
4.4.1.9 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
V současné době převažuje v řešeném území spalování méněhodnotných paliv, především hnědého uhlí, v menším množství
dřeva a el. energie. Požadavky obyvatelstva pro účely vaření jsou částečně pokryty dodávkou propan - butanu.
V návrhu je nutná zásadní změna ve využívání paliv. V současné době jsou v řešeném území spalována převážně pevná
paliva – nejvíce hnědé uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší.
V rámci zpracování byl proveden průzkum stávajících zdrojů tepla.
Koncepce plynofikace
V současné době je již obec plynofikována.
Odpadové hospodářství
Při zpracování návrhu řešení nakládání s odpady je třeba respektovat platný zákon O odpadech a příslušnou prováděcí
vyhlášku. Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové
firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný
sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu.
Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru.
4.5 NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Regulativy pro prvky ÚSES mají 2 základní funkce:
1)
Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES
2)
Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních.
Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny,
Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního
fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno.
Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES.
77
1)
Biocentra
Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky
podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny.
Nepovoluje se zde:
umisťování staveb
pobytová rekreace
intenzívní hospodaření
a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
2)
Biokoridory
Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z
těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými
komunikacemi, rekreačními trasami a podobně.
V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem,
vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět:
umisťování staveb
pobytová rekreace
intenzívní hospodaření
a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
4.6 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A
ASANAČNÍCH ÚPRAV
O vhodnosti řešení rozvoje obce z hlediska veřejných zájmů rozhoduje (dle zákona č.410/92 o obcích) zastupitelstvo obce.
Rozvoj obce vychází z předpokladu zájmu o výstavbu především rodinných domů a občanského vybavení dle komplexního
urbanistického návrhu, což je vázáno na dostatečné technické vybavení území. Sídlo má příznivé podmínky jak pro rozvoj
bydlení, tak podnikání, rekreaci a cestovní ruch.
Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkresu návrhu územního plánu obce.
Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108
odst. 2 písm.a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným
způsobem.
Vyvlastnit je možné ve veřejném zájmu pro stavby veřejně prospěšných služeb, pro veřejně prospěšné technické vybavení
území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, pro vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných
ochranných pásem, pro vyhlášení chráněných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav a
pro vytvoření podmínek nezbytného přístupu k pozemku a stavbě.
V řešené obci jsou navrženy tyto veřejně prospěšné stavby :
4.6.1.1 ZAŘÍZENÍ DOPRAVY
Navržená dopravní zařízení.
LITVÍNOVICE
D–1
D–2
D–3
D–4
D–5
D–6
D–7
D–8
D–9
D – 10
Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Šindlovy Dvory
Navržený severní obchvat – směr České Budějovice
Navržená směrová úprava komunikace III. třídy
Navržený severní obchvat
Navržená síť místních komunikací v navržené lokalitě „ Za humny“
Navržený obchvat v jižní části sídla – I. etapa
Navržený obchvat v jižní části sídla – směr České Budějovice – Rožnov
Územní rezerva pro rozšíření komunikace I. třídy
Navržený kruhový objezd
Navržená místní komunikace východně od kruhového objezdu
78
ŠINDLOVY DVORY
D–1
D–2
D–3
D–4
D–5
D–6
D–7
Navržená místní komunikace – II. etapa – západní část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – západní část sídla
Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – centrální část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – východní část sídla
Navržená místní komunikace – I. etapa – směr Litvínovice
Navržený obchvat v západní části sídla Litvínovice
MOKRÉ
D–1
D–2
D–3
D–4
D–5
D–6
Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – západní část sídla
Navržená místní komunikace – severozápadní část sídla
Navržená místní komunikace – jižním směrem od centra sídla
Navržená místní komunikace – severním směrem od centra sídla
Navržená místní komunikace – jižně od komunikace III. třídy – centrální část sídla
Navržená místní komunikace – II. etapa – severní část sídla
4.6.1.2 ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Navržené trasy vodovodu.
LITVÍNOVICE
V1
V2
V3
V4
V5
V6
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – jižní část
Navržený místní vodovod – I. etapa – severozápadní část sídla
Navržený místní vodovod – při komunikaci III. třídy směrem na Šindlovy Dvory
Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část
Navržený místní vodovod – navržená lokalita „ Za Humny“ – východní část
ŠINDLOVY DVORY
V1
V2
V3
V4
V5
V6
V7
Navržený místní vodovod – II. etapa – západní část sídla
Navržený místní vodovod – I. etapa – západní část sídla
Navržený místní vodovod – II. etapa – centrální část sídla
Navržený místní vodovod – I. etapa – centrální část sídla
Navržený místní vodovod – severovýchodní část sídla
Navržený místní vodovod – II. etapa – směr Litvínovice
Navržený místní vodovod – při komunikaci ve východní části sídla
MOKRÉ
V1
V2
V3
V4
V5
Navržený místní vodovod – západní část sídla
Navržený místní vodovod – jižní část sídla
Navržený místní vodovod – severní část sídla
Navržený místní vodovod – centrální část sídla
Navržený místní vodovod – východní část sídla
Navržené trasy kanalizace a ČOV.
LITVÍNOVICE
K1
K2
K3
Navržená kanalizace ve východní části sídla podél komunikace I. třídy
Navržená kanalizace – I. etapa – severozápadní část sídla
Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Šindlovy Dvory
79
K4
K5
K6
K7
Navržená kanalizace – v severovýchodní části sídla v blízkosti zem. areálu
Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – střední část
Navržená kanalizace – navržená lokalita „ Za Humny“ – jihovýchodní část
Navržená kanalizace – stávající zástavba – jižní část sídla
ŠINDLOVY DVORY
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
K9
K10
Navržená kanalizace – II. etapa – západní část sídla
Navržená kanalizace – západní část sídla
Navržená kanalizace – II. etapa – střední část sídla
Navržená kanalizace – střední část sídla
Navržená kanalizace – jihozápadní část sídla
Navržená kanalizace – jižní část sídla
Navržená kanalizace – v jižní části sídla směrem na Litvínovice
Navržená kanalizace – severovýchodní část sídla
Navržená kanalizace – II. etapa – směr Litvínovice
Navržená kanalizace – při komunikaci směrem na Litvínovice
MOKRÉ
K1
K2
K3
K4
K5
K6
K7
K8
Navržená kanalizace – západní část sídla
Navržená kanalizace – jižní část sídla
Navržená čistírna odpadních vod – jižní část sídla
Navržená kanalizace – II. etapa – severní část sídla
Navržená kanalizace – centrální část sídla
Navržená kanalizace – východní část sídla
Kanalizační síť - Hradiště
Navržená kanalizace – II. etapa – směr Šindlovy Dvory
Navržené trasy venkovního vzdušného vedení VN a trafostanice.
LITVÍNOVICE
E1
E2
E3
E4
E5
E6
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – západní část lokality „ Za Humny“
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jižní část lokality „ Za Humny“
Rekonstrukce trafostanice – lokalita „ Za Humny“
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – při navržené ploše OV – východní část sídla
ŠINDLOVY DVORY
E1
E2
E3
E4
E5
Navržené el. vedení – směr Mokré
Rekonstrukce trafostanice – západní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severozápadní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – východní část sídla
Navržená trafostanice – střední část sídla
MOKRÉ
E1
E2
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – severovýchodní část sídla
Navržené el. vedení VN 22 kV, včetně trafostanice – jihovýchodní část sídla
Navržené trasy středotlakého plynovodu.
LITVÍNOVICE
P1
Navržený středotlaký plynovod – v jižní části lokality „ Za Humny“
MOKRÉ
P1
Navržený středotlaký plynovod – severní část sídla
80
Protipovodňová opatření
LITVÍNOVICE
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
T8
Navržený protlak o průměru 60 cm
Navržené křížově hradítko km 1,420
Navržená rekonstrukce opevnění
Navržený rámový mostek 200/150
Navržená úprava Litvínovického potoka
Navržený záchytný příkop č.7
Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření
Nezastavitelná plocha pro protipovodňová opatření
ŠINDT7LOVY DVORY
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
T8
Navržený záchytný příkop č.7 – 450 m
Navržený záchytný příkop č.6 – 600 m
Navržený záchytný příkop č.5 – 1250 m
Navržený rámový mostek 200/150
Navržený středotlaký plynovod – východní část sídla
Navržené křížově hradítko km 1,960
Navržená rekonstrukce opevnění
Navržený záchytný příkop č.7
MOKRÉ
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
Navržený záchytný příkop č.1 – 435 m
Navržený záchytný příkop č.2 – 250 m
Navržený krytý kanál – průměr 60 cm – 285 m
Navržený otevřený kanál – 580 m
Navržené pročištění stávajícího trubního kanálu Js 50
Navržená rekonstrukce otevřeného kanálu 150 m
Navržený protlak o průměru 60 cm