Slow Moments XIII

Transkript

Slow Moments XIII
SLOW MOMENTS XIII.
SUSSEX A KENT - VÝLET DO HISTORIE
Jezdíme po celém světě, máme za sebou tisíce kilometrů po různých kontinentech a přitom jen
málokdo ví, jak rozmanitá a bohatá je jihovýchodní Anglie, země plná historie a krásy.
Hrabství Sussex a Kent nabízí nejen strmé mořské útesy s ohromujícími výhledy, historické
paláce s rozkvetlými zahradami a parky, ale také špičkové kulturní zážitky, kterým vévodí
nezapomenutelný Glyndebourne Opera Festival.
1.Sissinghurst - zahrada a zámek
Zahrada Sissinghurst je synonymem
anglické zahradní kultury. Její nezvyklé
uspořádání je postaveno na hře protikladů,
stejně jako byl vztah jejich nejznámějších
majitelů - diplomata Harolda Nicolsona a
jeho mondénní ženy Vity Sackwille-West.
Když v r. 1930 koupili sídlo z 15. století a k
tomu 5 ha zanedbaného pozemku, začala
tvorba jejich životního díla - úprava
jednotlivých zahrad. Rozdělili je na 10
„místností", z živého plotu udělali
"stěny" vyšší než člověk a jednotlivá pole tématicky
zařídili. Dodnes můžeme se zatajeným dechem
obdivovat bílý, růžový nebo třeba bylinkový "zahradní
pokoj". Za podívanou stojí i věž v zámku. Dřevěné
točité schodiště vede do horního poschodí, kam se Vita
ráda uchýlila psát své romány. A určitě by její
autobiografie Portrét jednoho manželství vypadala
jinak, kdyby nebyla na večeři v Berlíně, jedné ledové
noci, 23.1.1929….
2. Charleston House - museum
Tato malá venkovní usedlost se stala ve 30. letech
minulého století centrem a místem setkávání
legendárního kulturního kruhu Bloomsbury group.
Interiér si zařídili umělci sami; včetně fresek, nábytku,
závěsů a obrazů. A vše je pomalované: dveře, vana,
postele, lampy, kachličky u sporáku, dokonce i příbor.
Extravagantní členové byli intelektuálové horní šichty
Anglie - umělci, vědci i politici. Prosluli nejen svými
1
světáckými názory, uměleckými díly, písemnými projevy a láskou k zahradničení, ale také svými
nespoutanými erotickými eskapádami. Jedna z nich skončila večer v Berlíně, té ledové noci
23.1.1929….
Byl to velký milostný příběh dvou žen. Píše
se rok 1926, když se seznamují dvě
nekonvenční ženy, obě spisovatelky: Virginia
Wolf, čtyřicátnice, ještě na začátku své
kariéry a Vita Sackville-West, o 10 let
mladší, ale již úspěšná a čtená autorka. Obě
vedly navenek tradičně-konzervativní
manželský život; manželství však definovaly
jako místo intelektuálně-přátelské blízkosti.
Jejich vztah vzplanul ohnivě a bez překážek.
Akceptovala jej nejen jejich Bloomsburská
skupina, ale i manželé… vždyť každý z nich
měl také svého přítele. V lednu 1929 strávili spolu a se svými rodinami týden v Berlíně. Když však
23.1. pozdě večer opustily restauraci Funkturm, již nebylo nic, jako předtím. Asi zůstane
tajemstvím, co se tehdy stalo, co si pověděly… Virginia příští den opustila Berlín a na cestě do
Londýna se zhroutila. Vita ještě v Berlíně zůstala a
užívala si město, které nespí, plnými doušky. Chodila
do oper, muzeí a galerií, ale také na lesbické revue a
do transvestitních barů. Nic z toho nevynechala
napsat v dopisech Virginii… Jejich erotická láska v
Berlíně skončila, ale přešla v dlouholeté vášnivé
přátelství, které vzájemně ovlivnilo jejich život i
práci. Virginia Wolf zvěčnila tento vztah v románu
"Orlando", který se stal rychle bestsellerem. A
kritika jej označila za "nejdelší milostný dopis na
světě”.
3. Gravetye Manor - hotel a restaurace
Gravetye Manor je nejen historický hotel a
michelinská restaurace, romantické místo schůzek a
setkávání (od pradávna i těch, které nemá poznat
veřejnost), ale také kus historie Jižní Anglie. Kořeny
tohoto výjimečného panského sídla sahají až do 16.
století. V roce 1884 koupil dům i 400 ha
zahrad William Robinson, jeden z největších
zahradníků všech dob. Realizoval zde své kreace
anglické přírodní zahrady, tehdy pionýrský styl,
který je dodnes obdivován a kopírován na celém
světě. Zastavit se, zklidnit se a aspoň na chvíli
posedět v této zahradě, je lepší než meditace. Vždyť
oči máte otevřené, tu krásu cítíte i voníte a přirozeně
splynete s okolím, přírodou a nakonec i vesmírem.
Jen ten návrat do reality je někdy tvrdým přistáním...
2
4. Glyndebourne Opera Festival
Že láska nejen hory, ale i operní
domy přenáší, toho je důkazem
ten nejvýznamnější utajený
operní festival - Glyndebourne
Opera Festival. Když se milovník
hudby John Christie v r. 1931
oženil se sopranistkou Audrey
Mildmay, byl šťastný člověk. Jen
se mu nelíbilo, že jeho milovaná
musí jezdit zpívat "do práce" do
Londýnské opery přes hodinu
vlakem. Proto se rozhodl postavit
jí operní dům přímo na svém
rodinném sídle v Glyndebournu.
A skutečně, v roce 1934 se na domácí půdě slavnostně otevřely brány
pro 300 milovníků opery. Do vedení festivalu nastoupili (za
skromných finančních podmínek) dva němečtí emigranti - zkušený
dirigent Fritz Busch a známý režisér Carl Ebert. Již od založení tak
měl festival vysokou uměleckou úroveň a všechny inscenace byly
vyprodané. Ani dnes, kdy dům po velké rekonstrukci čítá 1200 míst,
tomu není jinak. Nejezdí sem však jen ortodoxní milovníci klasické
hudby, ale i gurmáni a bohémové. Vždyť dlouhé přestávky se
využívají tradičně k pikniku na trávě v parku - samozřejmě ve
večerní garderobě! Smoking a dlouhé šaty jsou stejnou
samozřejmostí jako vybrané menu a šampaňské. Proto jsou pauzy
celkem hlasité - otevírání flašek se nese zahradami jako žbluňknutí
kamenů do okolitých rybníků.
Součástí festivalu 2016
byla i výstava
nezaměnitelného
indického malíře Raqiba
S h a w a ( n a r. 1 9 7 4 ) .
Nadšený fanoušek opery
je znám svými
velkolepými opulentními
obrazy, které představují
svět plný fantazie a
barev… stejně jako
Glyndebourne.
3