Roman Frodl

Transkript

Roman Frodl
Roman Frodl
Úvod
 1)Příklady Kčních. Systémů dřevostaveb.
 2)Několik fakt a mýtů.
 3)Hliněné omítky.
 4)Svépomocné stavění.
Příklady systémů
 Nejčastěji se setkáváme se stavbami složenými
z prefabrikovaných částí a prvků a se stavbami
založenými na tzv. systému Two by four, za nimiž
následují stavby srubové a roubené. Těžké dřevěné
skelety, ideální pro více podlažní bytové domy,
administrativní budovy i průmyslové stavby, jsou u nás
v porovnání s ostatními evropskými zeměmi využívány
jen minimálně. Stavby z masivních dřevěných
komponentů z vrstveného lepeného dřeva jsou
na našem trhu v podstatě novinkou a teprve čas ukáže,
zda si dokáží získat přízeň místních stavitelů.
 Prefabrikované panely sendvičového typu
 Patrně nejrozšířenějším způsobem výstavby dřevostaveb
u nás jsou domy montované z prefabrikovaných panelů se
sendvičovou skladbou. Skladba a tloušťka stěn i jejich
technické parametry se u každého výrobce určitým
způsobem liší, základ konstrukce však vždy tvoří nosný
dřevěný rám vyplněný tepelnou izolací.
 Konstrukční systém two by four
 Tento systém původem z Ameriky (od poloviny 19. století jej
začali využívat ke stavbě svých domů američtí osadníci) získal
své označení díky základním stavebním komponentům, kterými
jsou různě dlouhé fošnové profily jednotné tloušťky o velikosti 2
x 4 palce (50 x 100 mm), případně 2 x 6 palců (50 x 150 mm).
U moderních dřevostaveb se můžeme setkat i s využitím jiných
rozměrů profilů, základním požadavkem však je, aby jejich
různost byla co nejmenší. Dům je z těchto profilů montován
přímo na stavbě, jednotlivé fošny svislé konstrukce jsou
spojovány hřebíky či ocelovými sponami a zpevňovány
(zavětrovány) OSB deskami, které po utěsnění všech spár slouží
také jako parozábrana. Vzniklý prostor mezi deskami vyplňuje
izolace nejčastěji z minerální vlny nebo foukané celulózy,
nedoporučuje se však sice levné, ale problematické využití
polystyrenu. Vnější konečnou vrstvu tvoří obvykle fasáda
či různé druhy obkladů a hotový dům je stejně jako stavby
z prefabrikovaných panelů k nerozeznání od klasických zděných
staveb. Výhodou tohoto systému je jednoduchost a vysoká
architektonická variabilita, která umožňuje provádět změny
i zásadní úpravy přímo na stavbě.
 Roubenky
 Žádný jiný konstrukční systém nenaplňuje více obecnou
představu o tom, jak má vypadat dřevostavba, než masivní
dřevěné konstrukce srubových a roubených domů. V obou
případech je základem stavby jednovrstvá konstrukce
z masivních dřevěných profilů, kterou tvoří u srubu ručně
opracovaná (odkůrovaná) kulatina a broušené, hoblované nebo
osekané hranoly u roubenek. Roubené konstrukce jsou jedním
z nejstarších stavebních systémů ze dřeva a i na našem území
můžeme najít zachované stavby staré několik století.
Charakteristickým znakem těchto staveb je specifický způsob
spojení - tzv. roubení, tedy vázání vodorovně vrstvených trámů
v nárožích tesařskými spoji.
Nejčastěji využívaným typem rohové vazby je tzv. rybinový spoj –
konec každého trámu je ztesaný nebo seříznutý takovým
způsobem, že připomíná rybí ocas. Kromě rohových spojů
zajišťují správné dosednutí trámů také spoje podélné. Klasickým
typem podélného spojení dřevěných profilů je nejen u roubenek
pero-drážka (do trámu se vyfrézují drážky, do nichž se vkládají
nosná pera – dřevěné trámky požadované velikosti).
 Sruby
 Zatímco roubenky u nás patří k tradičním stavbám, masivní rozšíření
staveb kanadských srubů (jejich charakteristickým znakem je přesah
kulatiny v rozích – tzv. zhlaví) je záležitostí posledních desítek let. Při
stavbě srubu je také nutné respektovat skutečnost, že tento typ stavby
se nehodí do každého prostředí, na což nadšení stavitelé často
zapomínají.
Srubová kulatina přirozeně nemá jednotný průměr tak jako symetricky
opracované hranoly pro stavbu roubenek, a proto musí být klády
s menším a větším průměrem při stavbě pravidelně střídány. V rozích
jsou klády spojovány různými spoji.
 Materiál roubených a srubových staveb
Většina srubových i roubených staveb je realizována
z nevysušeného dřeva, u kterého je třeba počítat
s přirozeným procesem vysychání. Dřevo obsahuje vysoký
podíl vody a při vysychání dochází k úbytku jeho objemu.
Působením váhy stavby na vysychající dřevo zároveň
dochází k jeho stlačování a dům si takzvaně „sedá.“
Například u srubové stavby postavené z čerstvé kulatiny je
nutné počítat s objemovým úbytkem dřeva zhruba
5 centimetrů na 1 metr výšky za rok. K sesychání dřeva
a tím pádem i „sedání“ domu dochází během zhruba pěti
let po dokončení stavby. S největšími změnami je třeba
počítat v prvním roce, proto se srubové a roubené domy
často nechávají ve fázi hrubé stavby určitou dobu
vyschnout.
 Utěsnění spojů a stěn se nejčastěji provádí izolací
z ovčí vlny nebo jiných přírodních materiálů, žádnou
další přidanou izolaci však tyto domy standardně
nemají, a proto bývají za jejich nevýhodu považovány
horší tepelně izolační vlastnosti. (Rybinový a W spoj )
Roubenka
V dřevostavbách se nejčastěji
používá klasický systém tzv. ´´roubení´´
Rybina
Izolace: ovčí vlna, tráva, seno.
Základ na rovné ploše
Malá trvalost dřeva?
Správně provedená dřevostavba vydrží bez
nátěru až 60. let.
- Záleží na druhu dřeva, povrchové úpravě…
Nízká odolnost vůči povětrnostním vlivům?
Vysoká pevnost a životnost!
Dokazují to stavby staré i
několik stovek let staré.
Základ
Nedílná součást stavby
-Pásy, rošty, kombinace
- dřevěné, ocelové,
betonové
Prefabrikované díly
Prefabrikované stěny
Prefabrikovaný krov
Krov
Vaznicová soustava
Přeprava
 Panely 1200x 2600 hmotnost 80kg.
 Dlouhé až 12m.
 Rychlý výstavba.
Tepelné vlastnosti, izolace a šíření hluku
 Milné informace o teplotě uvnitř stavby.
 Dřevo izoluje 4x lépe než cihly!
 Šíření zvuku?
 Konstrukcí
 Vzduchem
Omítky
 Hliněné omítky jsou bezesporu ekologické – téměř vůbec nezatěžují
životní prostředí, jsou 100% recyklovatelné a zbylou zatvrdlou
omítkovou směs můžeme kdykoliv použít znovu – stačí jen přidat
trochu vody.
 A) Hliněné omítky regulují vlhkost a akumulují teplo:
 Omítky z hlíny neobsahují žádné hydraulické pojivo a žádné škodlivé
přísady, jejich zpracování je poměrně jednoduché a vyznačuje se takřka
neomezenými možnostmi tvarování povrchu. Mezi jejich nejdůležitější
vlastnosti patří schopnost regulace relativní vlhkosti vzduchu v
místnosti – díky své difuzní otevřenosti a akumulační schopnosti
zvlhčují vzduch v místnosti, nebo naopak odebírají vzdušnou vlhkost.
 B) Z čeho hliněná omítka vzniká?
 Hliněná omítka je tvořena pískem a jílem – jíl zde má funkci pojiva,
písek plniva. Jedním z nejdůležitějších faktorů nejen pro vlastnosti
hliněných omítek, ale i pro jejich vhodnou aplikaci je poměr jílu v jejich
složení. Do hliněných omítek se často přidává stopové množství vápna,
které má desinfekční účinky. Hliněné omítky si můžete snadno vyrobit
sami z místních materiálů, nebo si nechat dovézt ty průmyslově
vyráběné.
 Nízký obsah jílu může způsobit špatnou přídržnost a pojivost omítky,
naopak vyšší poměr způsobuje tvorbu smršťovacích trhlin při
vysychání. Dalším důležitým elementem, ovlivňujícím kvalitu směsi, je
zrnitost použitého písku, druh jílu, způsob zpracování a druh příměsi.
Mezi nejčastěji používané organické příměsi omítek z hlíny patří
konopná nebo slaměná řezanka, různé druhy vláken, zvířecí srst nebo
piliny. Tyto doplňky výrazně eliminují vznik smršťovacích trhlin, ale při
vyšším, než potřebném podílu, snižují přilnavost omítky.
Tepelné izolace:
 Korkové desky
 Slaměné balíky
 Foukaná izolace (celulozová)
 Pěnosklo
 Aerogel
Slaměné balíky – Sláma ve zdech má
tradici ale zejména budoucnost !
 Sláma jako stavební materiál se ve skutečnosti užívá už
dlouho. Ve stěnách ve formě provazců omazaných
hlínou nebo jako přídavek do hliněných cihel, na
střeše coby krytina. Příležitostně lze u nás na venkově
najít sto let staré vnější slaměné izolační vrstvy např.
na chlévech (všimneme si jich jen tam, kde je opadaná
omítka). Na druhé straně, když už sláma může
izolovat stejně dobře jako polystyrén téže tloušťky,
pokud v ní je nulová nebo zanedbatelná konvekce,
proč to nevyužít?
Čerpal:
 http://www.ceskestavby.cz
 http://www.drevostavby-na-klic.cz
 http://www.modul-leg.cz
 www.google.com
https://www.youtube.com/watch?v=1MvCc_UkAyM#t=1
01

Podobné dokumenty

Vračovice (UO), čp.2 - Syrový a Syrová, architekti

Vračovice (UO), čp.2 - Syrový a Syrová, architekti D 12641; 22 D 12717]. Jméno této rodiny však není spojeno jen s čp. 2, ale i se statkem čp. 1, které rodina Anderlů v této době vlastnila. Velkou neznámou je i údajný požár domu ve třicátých letech...

Více

Čistá čp. 171, stavebně historický průzkum

Čistá čp. 171, stavebně historický průzkum situovanými na společné průběžně vysoké podezdívce z opukového lomového zdiva. Hlavní trakt tvoří vysoká obytná místnost se zvlněným povrchem z hliněné mazaniny, za nímž se skrývá roubená konstrukc...

Více

indiv. projekt

indiv. projekt S betonáží lze započít, až když jsou vložky uloženy po celé délce nosníků. Dutiny krajních vložek není nutné uzavírat proti zátekům betonu, neboť délka záteků je pouze cca 100 mm. Po navlhčení celé...

Více

Vypocty

Vypocty ta má účinek ten že pohlcuje radarový signál/záření a propouští zpátky jen menší procento z celkového signálu který na letoun dopadl. 2) Specifické tvary tohoto prototypu jsou dány především proto,...

Více

Stáhnout - Wienerberger

Stáhnout - Wienerberger jež byla nespočetněkrát ověřena v průběhu desítek let na mnoha stavbách. Nezanedbatelnou výhodou je i fakt, že je tento systém součástí kompletního systému Porotherm.

Více

Porotherm strop BN

Porotherm strop BN průřezu stropu nad střední zdí. Při návrhu dispozice stropu se doporučuje přizpůsobit polohu trámů pod příčkou tak, aby příčka ležela na trámu. Obecně se doporučuje trámy pod příčkami zdvojovat. V ...

Více

zde - Ing. Tomáš Podešva

zde - Ing. Tomáš Podešva 1) Místní regulativa a jiná omezení při návrhu Stavební pozemek je součástí nové zástavby rodinných domů. Tuto zástavbu zastřešoval místní developer, který nabízel prodej stavebních pozemků, alteer...

Více