rokytnické noviny - ZŠ Vsetín Rokytnice

rokytnické noviny - ZŠ Vsetín Rokytnice

„Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“ Æ Seneca
ROKYTNICKÉ NOVINY
Občasník vydávaný v Základní škole Vsetín, Rokytnice / číslo 1/2007
Den sázení stromů
Rozhovor Heleny Galdové z 9. A s paní Táborskou
Paní místostarostka Iveta Táborská byla velmi ochotná
a poskytla nám velmi pěkný rozhovor:
Jak se Vám líbí tento den?
- Mně se velmi líbí a myslím, že i dětem. Rozhodně se vydařilo
úžasné počasí a nálada.
Zažila jste v dětství něco podobného?
- Jako projekty v rámci školy bohužel ne, ale s kamarády jsme
třeba chodili na brigádu sázet stromky. Mám na to velice
příjemné vzpomínky.
Myslíte, že žákům dnešní den něco přinese?
Krátce z historie
V Eratosthenově době se vedly
spory o kulatosti Země. Vědci ale
dobře věděli, že Země musí být kulatá, poněvadž pozorovali zatmění
Měsíce. A koule je jediné těleso,
které vrhá kruhový stín. Ve 3. století
před n. l. se mezi učenci více méně
ustálil názor, že Země kulatá
skutečně je. Eratosthenův postup
určení délky poledníku je založen na
,,stanovení vzdálenosti dvou míst na
stejném poledníku a určení úhlu,
který této vzdálenosti odpovídá“.
Eratosthenes se pokusil uvést tuto
teorii do praxe tím, že změřil
spojnici Syéné (dnešní Asuán)
a Alexandrie (5000 stádií). Dále
předpokládal, že Syéné a Alexandrie
leží na stejném poledníku. Tento
Moudrost stromů
Katka Rovnaníková, 6. B
I když je ze dřeva, je vtělená
moudrost.
Je tu dlouho a zažil toho dost.
Ve větru šeptá si svoji píseň,
Jeho netrápí samota ani tíseň.
Zpívá o časech dávných
o zážitcích prastarých.
Zažil smutek lidí i jejich smích.
Stojí prostřed hustého lesa,
svou korunou češe nebesa.
Kořeny zarývá do tvrdé hlíny,
drží je a zarývá do země klíny.
Mohutný dub stojí tu tisíc let,
na jeho kmeni je vidět, že poznal
jaký je svět.
I on má ale svou chvíli,
s životem bude už brzy v cíli.
úsudek nebyl nejpřesnější (liší se
o 3 stupně). Eratosthenés dále věděl,
že v Syéné, v den letního slunovratu
(21. 6.), sluneční paprsky v poledne
dopadají přímo na dno tamních
studní a tělesa nevrhají žádný stín.
Slunce tím pádem musí být přímo
v nadhlavníku (zenitu – přímo nad
hlavou), což je způsobeno tím, že
Syéné leží téměř na obratníku Raka.
V další fázi musel Eratosthenés
srovnat situaci v Syéné se situací
v Alexandrii. Ta již na obratníku
neleží, a proto zde bylo nutné změřit
výšku Slunce. Naměřil zenitovou
výšku Slunce v poledne v době
letního slunovratu o hodnotě 1/50
celkového obvodu, tedy 1/50 z 360°,
což je 7,2°. Eratosthenés tak získal
všechny základní údaje k výpočtu
obvodu Země: jednu poledníkovou
vzdálenost a úhel. Pak již bylo
snadné dopočítat celkový obvod
Země jako padesátinásobek vzdálenosti mezi Syenou a Alexandrií, tedy
celkem 250 000 stádií, což je
v přepočtu
45 000 km
(dnes
40 008 km). V poslední fázi pak
Eratosthenés pomocí vztahu údajně
objeveného Pythagorem vypočítal
také
průměr
a poloměr
zemského
tělesa.
- Určitě ano. Myslím, že děti nasměruje také k ekologii a samotné úctě k přírodě. Důležitý je i mírový podtext akce. Řada
žáků si určitě po letech na tento den vzpomene.
Podporujete tyto akce?
- Rozhodně ano. A teď když to dostalo i mezinárodní ráz, tak je
to úplná paráda.
Podporujete tyto akce třeba i nějak finančně?
- Jestli Městský úřad ve Vsetíně tuto akci podpořil, to zrovna
nevím, ale úřad na podporu životního prostředí ano. Poskytl
škole dotaci na 4 stromy, které se právě sázejí.
Byla byste ráda, kdyby se tato akce někdy opakovala?
- Určitě. Rozhodně bych to uvítala. Bylo by příjemné opět
vysadit stromy míru a oslavit výročí dnes zasazených stromů.
Podporujete tedy ekologii a obnovu přírody?
- Tak v mezích ano. Člověk by měl být s přírodou v rovnováze.
Jste spokojena s organizací akce, nebo byste ráda
něco podotkla ke zlepšení?
- Myslím, že organizace je perfektní a není
co vytknout. Žáci zvládli vše na jedničku.
Třídíte odpad?
- Ano.
„Lesy lidstvo předcházely – pouště je následují.“ Æ F.-A.-R. Chateaubriand
Les
Zamysleme se nad citátem
„Les žije lépe bez člověka, ale
lidstvo žije hůř bez lesa“. Co
tento citát ve skutečnosti
znamená? A co tím autor, který
ho napsal chtěl říct?
Myslím si, že to je moudrý
a pravdivý citát. Představme si
les před mnoha a mnoha miliony
let, který ještě nebyl poznamenán člověkem. Rostl si a mohutněl z toho co mu dávala
příroda. Když přišel člověk,
všechno se změnilo a les už
nikdy nebyl takový jako dřív.
Lidé začali stromy v lese kácet
a využívat jeho dřevo na stavbu
lodí nebo svých obydlí, a tak
lesy zcela změnily svou podobu.
Les dává člověku mnohem
víc než jen dřevo, především mu
i umožňuje život na této planetě.
Proč si to myslím? Protože
stromy při svém dýchání
uvolňují kyslík a ten zase ke
svému dýchání potřebují lidé. Je
tedy pravdou, co říká citát. Les
může existovat, růst a dýchat
bez člověka, ale lidem bez lesa
by za chvíli došel životodárný
kyslík. Les dává lidem mnohem
víc, než si dovedou představit
a než oni dávají lesu.
Pojďme se nad tím zamyslet
ještě z jiného pohledu a položme
si otázku: co by člověk jedl
nebýt lesa? Les je životním
prostředím
spousty
zvířat
a živočichů. Tato zvířata v lese
nacházejí potravu, ale také
útočiště. Kdyby nebyly lesy,
nebyly by ani zvířata a člověk
by trpěl hladem.
Les je tedy pro lidstvo
důležitější, než lidstvo pro něj.
Člověk je na lese zcela závislý,
a i když si to mnohdy neuvědomuje a ničí jej, les tady byl
mnohem dřív než on a zaslouží
si, aby tady ještě dlouhou dobu
byl.
Petra Válková, 9. B
,,Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka.“ Æ J. Ruskin
Rozhovor Hany Galdové z 9. A s paní Goldovou
Myslíte, že si z tohoto dne žáci něco vezmou?
- Určitě. Doufám, že to v nich zanechá nějaké stopy a až
budou dospělí budou mít nějaké ekologičtější návyky.
Měli jste v dětství něco podobného?
- Tak to už si vážně nepamatuju.
Podporujete takové akce?
- Ano.
I finančně?
- Jak které, ale většinu ano a ekologické určitě.
Byla byste ráda, kdyby se tyto akce opakovaly?
- Tak přiměřeně. Ne pořád, je lepší, když si to žák bere jako
něco výjimečného.
Měla jste ráda matematiku a přírodopis jako předmět?
- Abych řekla pravdu ani moc ne.
Podporujete ekologii a obnovu přírody?
- Jistě.
Třídíte odpad?
- Ano.
Jste spokojená s organizací akce?
- Je to tu velmi pěkné. Jsem spokojená.
Chtěla byste ještě něco dodat k organizaci akce nebo k akci
celkově?
- Ani ne. Je tu všechno skvělé, takže si myslím, že není co
dodat.
„Kdo sází strom, těžko může čekat, že bude odpočívat v jeho
stínu.“ Æ Čínské přísloví
Stromy
Jsou pro mě moc vzácné,
i když je jich na světě přes
miliony. Jsou nejvzácnější na
naší planetě. Dávají nám tolik
věcí! Hlavně kyslík, udržují
vláhu, chrání nás svými
korunami před sluncem, dávají
nám ovoce. Zdobíme si stromy
také na Vánoce.
Kdyby tady nebyly stromy,
jak by to tady vypadalo? Zbyla
by tu jen vyprahlá pustina, kde
nic neroste. Mezi stromy se vždy
cítíme nějak lépe, veseleji a svět
se zdá mnohem krásnější.
Když každý zasadíme aspoň
jeden strom, bude tady o mnoho
stromů více. A toho kyslíku co
přibude!
Přemýšleli jste někdy o tom,
kde se bere papír, nábytek,
hračky? No přece ze stromů.
Proč stromy usychají? Protože
se k přírodě neumíme chovat.
Lámeme
stromům
větve,
vyrýváme na nich písmena.
Továrny, ale také automobily, je
ničí svými zplodinami. Proto
dýchají lidé ve velkých městech
špatný vzduch. Přemýšlejte, jak
bychom to mohli změnit.
Daniel Surmař, 6. B
Neplacená reklama
Nabízím klimatizační jednotku pro chlazení zahrady a obvodových zdí rodinného domku
o je z trvanlivých, recyklovatelných materiálů, pro jejichž výrobu posloužila pouze sluneční energie
(nikoli tedy energie fosilních paliv či jaderná – jeho výroba tedy přispěla ke snížení obsahu
skleníkových plynů v atmosféře, zvláště oxidu uhličitého)
o je nezávislé na dodávce elektřiny, pohání jej pouze sluneční energie, pracuje naprosto tiše,
neprodukuje žádné nebezpečné zplodiny, ani nevyužitelný odpad; naopak snižuje prašnost, hluk
a váže oxid uhličitý
o po celý rok čelí povětrnostním vlivům, přesto vyžaduje nepatrnou údržbu, v létě mechanicky
stíní, aktivně chladí a zvlhčuje
o má zabudovanou automatickou regulaci, jejíž čidla usměrňují výkon slunečního záření od 0 do 10
až 20 kWh
o má zabudovaných několik miliónů regulačních prvků, které nepotřebují přívod elektrické energie,
přitom podávají několikanásobně vyšší výkon než běžná klimatizační zařízení v cenách desítek až
stovek tisíc korun
o náklady na pořízení, montáž a údržbu nepřesáhnou řádově sto korun ročně; zařízení nevyžaduje
pravidelnou denní obsluhu a ani roční není složitá
o náklady na provoz jsou vzhledem k cenám sluneční energie nulové
o zařízení má přirozený, ladný tvar i barevnost
Vánoční stromky, ZO ČSOP Veronica, Brno, 2004
Strom
Zamysleme se, co je to
vůbec ,,strom“. Jen kmen
a koruna ? Či snad jen dřevo na
zátop a na stavbu ?
Strom je však nejen pro naše
potřeby. Byl tu před námi, je zde
teď a bude stát i po nás.
Neustále roste a čas si měří
pouze podle jarních přírůstků
a zimních závějí. Nezajímají ho
dotěrné věci jako: co se právě
řeší ve městě a koho budou lidi
příště volit. Má svůj vlastní
kouzelný svět ševelícího listí ve
větru, zpěvu ptáků v korunách
a poklidného ticha nocí. Je majestátní a silný, avšak zároveň
tak zranitelný. Když jen mírně
poleví ve svém životě…
…nemilosrdně je skácen,
zničen a zapomenut. Nikdo ho
neshání a nepláče pro něj. Jen
jáma v zemi je jeho temná
upomínka. Zato ptákům budou
chybět jeho větve, zvířatům jeho
stín a přístřeší, lišce jeho
záchranný kořen před norou. Ale
nikdo z lidí si na něho
vzpomene.
A proto na počest těchto
zapomenutých, starých a tichých
společníků spousty generací…
…vysaďme jejich následovníky, aby opět zaplnili to
trýznivé místo a koloběh života
byl zachován nezměněn.
Čas totiž nezná slitování
a vše má začátek a konec. Je jen
otázka času, kdy přijde ten náš.
My se můžeme jen snažit,
abychom nezanechali na Zemi
větší nepořádek než jámu po
vyvráceném kořenu stromu.
Helena Galdová, 9.A
Sázení stromů
Petr Schön a Tomáš Mičunek, 8. A
Chystáme se sadit stromy,
posloucháme CD-romy
Akce to bude veliká
špatně se nám polyká
Bude třeba kopat jámy,
možná najdem staré krámy.
I když bude zima
zahřeje nás klima.
Přicházejí hosté,
je to přitom prosté.
Zasadíme stromy,
zahrabeme jámy.
Teď se všichni rozejdou
za pár let se zas sejdou
Dáme stromům trochu vody
za pár let nám dají plody.
„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“ Æ J. de Campriston
Mezinárodní den míru
V roce 2001 Generální shromáždění OSN jednomyslně přijalo
rezoluci (A/RES/55/282), která vyhlásila 21. září za
Mezinárodní den míru. Cílem bylo, aby celý svět dodržoval
jeden den mír a nenásilí.
Mezinárodní den míru se má stát globální demonstrací států
i občanské společnosti za mír a bezpečnost pro celý svět.
21. září by současně mělo být dnem globálního příměří,
dvacetičtyřhodinovou úlevou od strachu a nejistoty, jež ničí
tolik míst.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval celý svět:
„Apeluji dnes na všechny země a na všechny, kteří bojují se
zbraní v ruce, aby výzvu k přerušení nepřátelských aktů
dodrželi. Vyzývám současně všechny lidi na světě, aby v pravé
poledne místního času uctili minutou ticha Mezinárodní den
míru.“
Během let 1990–2001 probíhalo 57 velkých ozbrojených
konfliktů na 45 místech světa. Subsaharská Afrika byla
zasažena nejvíce, ale nedotčen nezůstal žádný rozvojový
region. Počet obětí konfliktů lze jen těžko spočítat, odhady se
navíc liší. Od roku 1990 konflikty připravily o život až
3,6 milionů osob a další miliony lidí byly zraněny. Zvláště
tragickým rysem je, že stále častěji jsou mezi oběťmi civilisté,
nikoli vojáci – tvoří více než 90 % zabitých a zraněných.
Šokující je skutečnost, že nejméně polovinu civilních obětí
tvoří děti. Kromě těchto tragických přímých dopadů si další
daň na životech vybírají hroutící se ekonomika a infrastruktura.
TD
Jednotlivá stanoviště
Valašská mez - poznávání větví
a plodů různých stromů
Puzzle - skládání obrázků se
stromy
Kde se bere papír - výroba
recyklovaného papíru
Košík plných polínek poznávání polínek z různých
druhů stromů
Kvíz - kvíz o stromech
Poznávání listů - poznej listy ze
stromů
Jaký stín vrhají stromy
v různých částech světa
Sluneční hodiny
Veronika Jínová,
Lucie Sypátková, 7. A
Z rozhovorů Hany Galdové
s rodiči:
Líbí se Vám tato akce?
- Je velmi zajímavá.
Vítáte tyto akce na školách?
- Určitě, je to zážitek pro ty
děti.
Chtěli byste, aby se Vaše děti
zapojovali jako organizátoři
do takových akcí?
- Určitě. Myslím, že jim to
jenom prospěje.
Jak na Vás žáci u stanovišť
zapůsobili?
- Velmi dobře působí. Je vidět,
že o tom dost ví.
Třídíte odpad?
- Ano
Když chtějí někoho něco naučit,
musí se to první naučit sami.
Bohuslav Sedláček
ANKETA
Testové otázky 9. A spolu se správnými
odpověďmi:
Výsledky ankety zpracovali David Lopaur a Michaela Balíková, 9.A
Body
Max. bodů
Procenta
Třídy
65
140
46,43 %
5.A
93
150
62,00 %
5.B
89
120
74,17 %
6.A
33
50
66,00 %
6.B
118
210
56,19 %
7.A
99
160
61,88 %
7.B
2. Kdy lidé poprvé zjistili odvod
Země?
a) 3. století před n. l.
b) 19. století n. l.
c) 15. století n. l.
d) 1. století n. l.
113
120
94,17 %
8.A
109
150
72,67 %
8.B
76
100
76,00 %
9.A
87
130
66,92 %
9.B
3. Symbol míru je:
a) vrána
b) holubice
c) čáp
d) panda
63
80
78,75 %
Učitelé
47
60
78,33 %
Návštěvníci
303
450
67,33 %
Ostatní
1. Mezinárodní organizace OSN
vyhlásila na den 21. 9.:
a) Den míru
b) Boj proti rasismu
c) Den učení
d) Den tolerance
4. Proč se natírají malé stromky?
a) aby rychleji rostly
b) aby byly odolné proti dešti
c) aby je neokousala zvěř
d) aby voněly
5. Červené pruhy na stromech
znamenají:
a) okraj porostu
b) místo k přistání vrtulníku
c) nesmí na něj psi čůrat
d) okraj chráněného území
6. Kde jsou původní smrkové
porosty?
a) v horských oblastech
b) podél velkých řek
c) v nížinách
d) u rovníku
7. Stromy určené ke kácení:
a) zeleným křížkem
b) žlutými pruhy s číslem
c) tečkou nebo čárkou sprejem
d) zelenou fajfkou
8. V den sázení stromů palmu jako
„domovský“ strom může vysadit?
a) Finsko
b) Filipíny
c) Česká republika
d) Kanada
9. Smrk by mohli vysadit žáci:
a) na Havaji
b) v Mali
c) v Kanadě
d) na Kubě
10. Kolik škol bude sázet stromy na
celém světě?
a) 20
b) 450
c) 10 000 000
d) jen my
Co si myslíte o Eratosthenovi?
Pohotová odpověď byla velice zajímavá: ,,Myslím, že to byl velmi zajímavý týpek,
a taky dost chytrej.“
Helena Galdová, 9.A
Anketa
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
0,00%
5.A
7.B
Učitelé
1
5.B
8.A
Návštěvníci
6.A
8.B
Ostatní
6.B
9.A
7.A
9.B
Novinářské otázky – Martin a Jakub
1) Jak Jste se dozvěděli o této akci?
Ve škole – Markéta Kubáčová
Doma od dětí – Ivana Kotrlová
Dostal jsem pozvánku od p. ředitele
- pan fotograf
Od dcery – Unzeitigova L.
2) Co Vás tady zatím nejvíce
zaujalo?
Sluneční hodiny a puzzle – Štěpán
Orság
Moje básnička – Petr Schön
Myšlenka a zapojení školy – pan
fotograf
Nic moc – Svoboda Lukáš
3) Jak se jmenoval vědec, který
poprvé změřil docela přesně
obvod zeměkoule?
Erastotenes, nebo jak se jmenuje...
- Štěpán Orság
Erastothenes – Ondřej Sušeň
Erastothenes – Lukáš Řepka
Eratosthenes – Karel Hrdlica
Nevím – Daniel Surmař
Newton – Ivana
4) Věděli jste před touto akcí, jak se
vypočítá obvod Země? A jaký je
obvod Země?
Jo. 40 800 km nebo 41 000 km - Štěpán
Orság
Ne. Nevím – Martin Baran
Ne. 300 něco... – Markéta
Ne. 40 000 km – David Štěpánek
Ne. Kolem 40 000 km – Petr Schön
Ne. Kolem 40 000 km – Lukáš Kamas
5) Proč se zrovna dnes sází stromy?
Protože je to školní úkol – Viktor
Németh
Protože je 21. 9. – Denis Macek
Protože je Mezinárodní den míru
– Lukáš Kamas
6) Jak se vypočítá solární poledne?
Je to okamžik, kdy je slunce nejvýše na
obloze. Ale jak se vypočítá,
nevím. – p. u. Holubcová
Změříme stín a kdy je nejkratší , tak je
solární poledne. – p. u. Sedláček
Tož to vůbec nevím. – Ivana
7) Kolik je asi jedna stádie?
kolem 400 metrů – p. zástupce
Asi 25 centimetrů – p. u. Sedláček
Asi 500 metrů – Hajdíková
8) Kde tento Eratosthenes prováděl
svá měření?
V Alexandrii a Sienu – Karel Hrdlica
V Alexandrii a Siéné – Petr Schön
Nevím – Vinklerová
9) Jedno z měst během času změnilo
svůj název, jak se jmenuje nyní?
Něco na E... – Karel
Ze Sieny na Asuán – Petr Schön
10) Který poledník prochází
Vsetínem?
18. poledník – p. u. Graclíková
36. poledník – Hajdíková
Martin Macháček, Jakub Feranec
Hana a Helena Galdovy při přípravě výtisku
Rokytnických novin
Nemůžete přijít na to, jaké zařízení jsme Vám
nabídli na druhé straně?
Je to strom zásobený vodou.
Posuďte sami: strom s průměrem 5 metrů
zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na
takovou korunu dopadne v jasném slunečném
dni nejméně 120 kWh sluneční energie. 1% se
spotřebuje na fotosyntézu, 10–20% je odraženo
zpět ve formě světelné energie, 5–10 % ohřeje
půdu. Největší část je vložena do procesu
výparu vody rostlinou. Má-li strom dostatek
vody, odpaří za den více než 100 litrů vody,
čímž využije 250 MJ sluneční energie (tedy
70 kWh). V průměru tedy chladí výkonem
7 kW za hodinu. Běžná klimatizace má výkon
cca 2 kW.
Úvaha na téma strom
Kořeny, kmen a koruna. Tři věci tvořící strom, které zná i to nejmenší dítě. Proč se ale dnes tyto tři věci, tak rychle a beze stop
ztrácí? Jakoby si lidé neuvědomovali, o co se ochuzují. Ovšem mají krásný nábytek, dům a vevnitř teplo, ale stromů je čím dál míň.
Ubývá lesů, lesních ptáků i hub. Někteří aktivisté se tomu snaží zabránit, ale marně. Po celém světě se kácejí stromy. Někdo by namítl,
že se i vysazují, ale sami si asi odpovíte, jestli bude větší počet vysazených, či vykácených stromů.
Stromy tu s námi byly odjakživa. Na zeměkouli byly dokonce dřív než lidé a my se je teď bezohledně chystáme vykácet. No
řekněte, je to správné? Kolik je ve světě národních parků? Málo. Představte si, že by za chvíli nebyly ani ty. Lidé se ke stromům
chovají bezohledně, ale možná tomu tak nebylo vždy. Proč má Kanada ve vlajce list javoru? Že je vysoký a majestátní, že dobře hoří
nebo se jim pouze líbí tvar jeho listů ? Nevím. Ale vím, že takhle už to dál nejde.
Lidé by už konečně měli začít něco dělat pro obnovu toho, co tak lehkomyslně zničili. A že toho není málo.
Hana Galdová , 9. A
Program dne:
08:00 – 10:00 – v učebně přírodopisu – seznámení s projektem virtuální školy ENO,
historií Eratosthenova experimentu a Dnem míru
10:00 – 11:00 – na školní zahradě – třídy 1. stupně navštíví připravená stanoviště
– Sluneční hodiny, Strom, Papír, Stín, Eratosthenovo měření
11:00 – 12:20 – na školní zahradě – třídy 2. stupně absolvují stejný program
12:30 – 13:00 – na školní zahradě – slavnostní vysazování stromů s programem
13:15 – 13-30 – ukončení měření
Program slavnostního vysazování stromů:
1. Přivítání + úvodní slovo - B. Sedláček, báseň – Petr Schön / 8. A
2. Úvodní slovo – ZŘ – H. Hromada
3. Vystoupení místostarostky města Vsetína paní Ivety Táborské a vedoucí odboru
školství města Vsetína paní Goldové
4. Slavnostní projev - Z. Zerzánová + D. Lopaur / 9.A
5. Báseň - Michaela Orságová / 6.B
6. Píseň „Tam v korunách“ – sólo Adéla Hajdíková, Lukáš Kamas
7. Báseň - Michal Vojtek / 7.A
8. Báseň - Vendula Palacká / 6.B
9. Báseň – Michaela Koňaříková / 7.A
10. Píseň - „Chválím tě Země má“ – tancuje Radka Šefrová
11. Úvaha o stromech – Lada Palátová / 9. B
12. Píseň „František“ (uvede Lopaur)
13. Ukončení ceremoniálu - B. Sedláček
Úvaha o stromech - Petra Válková / 9.A
Báseň – Denisa Frydrýšková / 7. A
Báseň – Daniel Surmař/ 6. B
Poděkování patří všem vyučujícím a zaměstnancům školy, kteří se podíleli na
přípravě a zdárném průběhu projektového dne, zvláště:
organizace dne a příprava stanovišť:
Mgr. Liběna Dopitová
Mgr. Tomáš Dopita
Mgr. Bohuslav Sedláček
Mgr. Hynek Hromada
příprava slavnostního programu:
Mgr. Eliška Holišová
výtvarné a literární práce žáků:
Mgr. Věra Šťastná
Mgr. Eva Graclíková
Mgr. Eliška Holišová
jazyková konzultace:
Mgr. Milada Vaňková
technická pomoc:
Darina Weberová
Jiří Mládenka
Petr Zeťák
Břetislav Záhorovský
propagace, zajištění stromů:
PaedDr. Petr Chytil
Mgr. Hynek Hromada
výzdoba areálu školy:
Mgr. Renata Haschková
Mgr. Dana Šťastná
Lenka Valchářová
Poděkování Odboru životního prostředí MěÚ Vsetín za sponzorství a zajištění stromů,
zejména p. Valchářovi.
Na vydání výtisku se
podíleli:
Hana Galdová, 9.A
Helena Galdová, 9.A
David Lopaur, 9.A
Jakub Feranec, 8.A
Martin Macháček, 8.A
Veronika Jínová, 7.A
Lucie Sypátková, 7.A
Mgr. Tomáš Dopita
Naše stromy
Denisa Frydrýšková, 7.A
Znám jednu věc
dodává nám kyslík přec.
Je to převeliký strom
a když slyší velký hrom.
Stojí pořád na místečku
a opadá jen po lístečku,
i když některý strom má jehličí
nikdo kvůli tomu nekřičí.
Na jehličnatých stromech rostou šišky,
protože rostou do velké výšky.
Za to na listnatých stromech rostou
plody,
potřebují k tomu více vody.
Já vám přeji hodně zdraví,
ať vás to stání pořád baví.
Nechápu, jak může někdo stromy kácet.
Je to jako plíce ztrácet.
Společný rozhovor podstoupily paní
učitelky: Šťastná, Týnová, Holubcová
a Graclíková.
Jaký máte pocit z této akce?
Zatím jde vše pěkně, ale do konce je ještě
daleko, tak uvidíme.
Chystají se další akce a projekty na
této škole?
Tak to nevíme. To se ještě ukáže podle
ochoty kantorského sboru a samotných
žáků.
Myslíte si, že si z dneška žáci něco
vezmou?
„Myslím, že něco málo ano. Rozhodně si
nemyslím, že je to zabitý čas...“, poznamenala paní učitelka Graclíková.
Jak se této akce ujali žáci na škole?
Někteří velmi pěkně. Zjistili si vlastní
informace a dokážou o nich moc pěkně
povídat. Někteří ale přípravu podcenili
a bylo to dnes znát.
Chtěli byste něco říci k organizaci
akce?
„Rozhodně by se měl dodržovat časový
rozpis, protože pak je to šílený karambol,
když se u jednoho stanoviště musí čekat
10 minut.“
Paní učitelka z prvního stupně ještě
podotkla, že by pro nižší ročníky mohly
být u poznávání listů i obrázky určovaných stromů. Menší děti by si
jednotlivé ukázky lépe zapamatovaly.
„Každý může vyhloubit jámu. Každý může do jámy vložit strom a zalít ho vodou. Každý se může ujistit o tom, zda strom, který
zasadil, přežil.“ Æ keňská profesorka Wangari Muta Maathaiová