TŘI SVĚTOVÉ PREMIÉRY A JOHANNES BRAHMS V JEDNOM

TISKOVÁ ZPRÁVA
TŘI SVĚTOVÉ PREMIÉRY A JOHANNES BRAHMS V JEDNOM VEČERU
Mezinárodní skladatelská soutěž Pražského filharmonického sboru
Praha, 20. 1. 2014 – Pražský filharmonický sbor pokračuje ve svém sborovém cyklu druhým koncertem sezony
2013–2014. Ve čtvrtek 6. února představí v kostele sv. Šimona a Judy tři světové premiéry, které vzešly
z Mezinárodní skladatelské soutěže. Druhá polovina večera pak bude věnována Brahmsovým Milostným písním
– Valčíkům.
Mezinárodní skladatelskou soutěž vyhlásil Pražský filharmonický sbor s cílem podnítit soudobé autory ke
komponování sborové tvorby. Soutěžní skladby na text v libovolném jazyce pro ženský, mužský nebo smíšený sbor
a cappella (případně s komorním instrumentálním doprovodem) musely splnit několik podmínek – neměly
přesahovat délku deset minut, nesměly být starší pěti let a nesměly být již oceněny a veřejně provedeny.
Zájem ze strany skladatelů byl i přesto neobvykle vysoký a do soutěže bylo doručeno víc než 150 skladeb z 27 zemí
celého světa. Nejsilněji byla zastoupena Česká republika a Spojené státy americké a dále Velká Británie, Německo,
Rusko, Čína a Japonsko; přišly však i skladby z Austrálie, Brazílie, Argentiny, a dalších zemí.
Odborná porota složená z významných českých skladatelů Ivana Kurze, Ivany Loudové, Václava Riedlbaucha a
sbormistra Miroslava Košlera vybrala z obrovské konkurence tři skladby, které se za účasti jejich autorů Martina
Klusáka, Beatrice Barazzoni a Ivana Božičeviće představí ve světových premiérách ve čtvrtek 6. února na koncertě
Pražského filharmonického sboru. Z koncertu vznikne audionahrávka Českého rozhlasu.
Laureáti Mezinárodní skladatelské soutěže:
Martin Klusák (1987), Česká republika
Beatrice Barazzoni (1967), Itálie
Ivan Božičević (1961), Chorvatsko
Mladý český skladatel Martin Klusák našel inspiraci pro svůj Žalm 57 ve středověké a renesanční hudbě. „Skladba
určená smíšenému sboru a capella se mimo jiné vyznačuje originálním přístupem k deklamaci zpěvního textu a také
působivou prací se zvukem a charakterem jednotlivých hlasových skupin.“ upřesnil Lukáš Vasilek, hlavní sbormistr
Pražského filharmonického sboru, a také autor myšlenky vyhlásit Mezinárodní skladatelskou soutěž.
Kompozice V noci (An die Nacht) italské autorky Beatrice Barazzoni je určena ženskému sboru a capella. „Jde o
mimořádně náročné dílo, které zhudebňuje texty Vergilia, Novalise a Rilkeho.“ prozradil Vasilek, a doplnil, že
„Barazzoni se v pěvecké a intonačně-rytmické obtížnosti dostala až na samé hranice možností profesionálních
pěveckých sborů a klade tak na interprety mimořádné nároky.“
Chorvatský skladatel Ivan Božičević zvítězil se skladbou Jaro odlétá (Spring Passes) pro smíšený sbor a čtyřruční
klavír. „Minimalistická kompozice je inspirována starou japonskou poezií. Její exotické vyznění vychází především ze
specifického propojení sborového zvuku a klavíru a také z nekomplikovaných, ostinátně se opakujících melodickorytmických motivů.“.
Náročnou první polovinu koncertu vyvažují v jeho druhé části Milostné písně – Valčíky německého skladatele
Johanessa Brahmse. Rozsáhlý cyklus osmnácti skladeb pro sóla, smíšený sbor a čtyřruční klavír je mimořádně
efektní. Tato jiskřivá a živým temperamentem prodchnutá kompozice je u nás uváděna zřídka, a to i přesto, že na
německých pódiích patří mezi klasický vokální repertoár. Všechny písně jsou interpretačně náročné a od zpěváků i
obou klavíristů vyžadují značnou virtuozitu. Jejich nezaměnitelná atmosféra přenáší posluchače do valčíkem
proslavené Vídně 19. století.
***
Pražský filharmonický sbor
Svoji činnost zahájil v roce 1935 pod vedením zakladatele Jana Kühna jako Sbor Radiojournalu Praha, později jako
Český pěvecký sbor. Zprvu amatérské těleso se postupně profesionalizovalo a v roce 1953 bylo přičleněno k České
filharmonii, jejíž součástí zůstalo do roku 1990. Hlavními sbormistry byli Josef Veselka, Lubomír Mátl, Pavel Kühn,
Jaroslav Brych a Jan Rozehnal. V současnosti sbor pracuje jako samostatné umělecké těleso pod vedením Lukáše
Vasilka.
Pražský filharmonický sbor pravidelně spolupracuje s předními českými i světovými orchestry. Mimořádné
umělecké kvality dosáhl také díky spolupráci s řadou významných dirigentů a setkává se i s nejmladší generací
dirigentů.
Sbor, který patří ke světové špičce, je značně flexibilní a jeho repertoár velmi široký. Ročně uskuteční téměř stovku
vystoupení, většinu z nich v zahraničí. V roce 2011 mimo jiné účinkoval v nové inscenaci Wagnerova Parsifala v
Národním divadle a spolu s Českou filharmonií a Christophem Eschenbachem se podílel na provedení
monumentální „Symfonie tisíců“ Gustava Mahlera v O2 aréně v Praze a následně v Hannoveru a Hamburku.
V roce 2013 Pražský filharmonický sbor vystoupil například na koncertech s Mnichovským rozhlasovým
orchestrem, Orchestrem berlínského Konzerthausu, Orchestrem Národní opery v Paříži, účinkoval v Národním
divadle v cyklu čtyř jednoaktových oper Hry o Marii. Pravidelně vystupuje na festivalech v Bregenzu a St. Gallen.
Svoji první nahrávku uskutečnil Pražský filharmonický sbor v roce 1952 (Dvořákovo Stabat mater s Českou
filharmonií a Václavem Talichem). Od té doby natočil více než 100 titulů pro řadu světových firem. Zatím
posledním Na podzim 2012 vydal Pražský filharmonický sbor profilové CD se sborovými skladbami Leonarda
Bernsteina, Zoltána Kodálye a Leoše Janáčka.
Aktuální přehled vystoupení je k dispozici na www.filharmonickysbor.cz.
Kontakty pro média:
Kristina Maixnerová
+420 605 018 961
[email protected]
www.filharmonickysbor.cz
Zřizovatel:
Za podpory:
Partneři:
Koncert je zařazen v programu Roku české hudby 2014:
Partneři: