Předlohou pro každou rytinu..., text

Předlohou pro každou rytinu…
..Předlohou pro každou rytinu, tedy i pro rytinu známky, může býti jakákoli kresba, malba
či fotografie, je však nezbytně nutno tyto předlohy upraviti jednak kompozičně, jednak
graficky. V rytině musí býti vše vyjádřeno toliko čarami a body, což prakticky znamená, že
rytec musí danou předlohu rozložiti lineárně, aby mohl přikročiti k technické části své
práce, k rytí. Vše co bylo na velké kresbě patrno neozbrojeným okem, zmenšilo se tak, že
rytec je nucen pracovati jen pomocí lupy.
Rytina pro ocelotisk z hloubky je prováděna tak, že každá linie a bod, které mají tisknouti,
jsou rydlem vyryty do ocelové desky, na níž musí rytec trpělivě řaditi čáru k čáře tak
dlouho, až vše, co se má jeviti jako kresba, je zrcadlově vyryto do hloubky. Při každé čáře
si ovšem musí vždy znovu a znovu uvědomiti její poslání v celkové kresbě a stejně si musí
býti vědom, že každá chyba, ať již v přerytí nebo vybočeni rydla, by měla nemilý následek
započíti s prací znovu na novou plotnu, i když by se tak stalo v konečném stadiu. Proto
musí býti rytec dostatečně vyzbrojen technickými zkušenostmi, aby různými polohami,
silou a hloubkou čar dovedl vyjádřiti odlišnost partií zobrazované předlohy. Látka vyžaduje
zcela jiné techniky než partie obličejové, vous a vlasy nutno řešiti zcela jinak než pozadí
apod.
Platí železný zákon: na vykonané práci se nedá škrábat ani zahlazovat, plotna musí být
ideálně rovná a linie ostře řezané, pracuje se jen šíří čar, ale nutno počítati i s hloubkou a
mělkostí rytých linií, aby se docílil správný valeur, odpovídající předloze, po dokončení
rytiny se zhotoví několik zkusných tisků a podle nich se provede zesílení nebo prohloubení
určitých partií až se dostane žádoucí výsledek.
Rytecký nástroj je vlastně jen jeden, rytecké rydlo. Je zcela jednoduché, ovšem z nejlepší
oceli. Průřez rydla je buď čtverec nebo kosodélník. Rydlo je zasazeno v dřevěném držadle
a jeho hrot je šikmo zaostřený. Věrnou pomocnicí je pak dobrá lupa, kterou nutno stále
práci kontrolovat, neboť po tisku bývá stejně kontrolováno lupou to, co pouhý zrak nevidí.
A čím dokonaleji se jeví hotové dílo i v silném zvětšení, tím jemněji pracovala rytcova ruka.
...Vše co následuje po vyrytí známky, všecky ty důmyslné a zodpovědné pochody,
přenášení na molletu a tou na tiskovou desku, zpracování desky a tisk na strojích
obdivuhodné výkonnosti, jsou stejně důležité jako práce rytcova. Ale zde se musí rytec
odmlčeti a předati slovo tiskárně, tak jak jí předal hotovou rytinku na malé ocelové plotně.
Bohumil Heinz, Jak se ryjí známky, přednáška v českém rozhlase 19. listopadu 1935,
podle záznamu vydaném u publikaci In memoriam Bohumila Heinze 1940, Zodiak, Karel
Kryl, Kroměříž, 1942.