Ročenka 2003 - Gymnázium FX Šaldy

Transkript

ˆ
ROCENKA
GYMNÁZIA F. X. ŠALDY
v Liberci
2003
Ročenka 2003
1
Radka Tarabová (1.B, 2003-2004)
Adresa:
GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY
Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11
tel.: 482 710 0 77, 482 710 240
fax: 485 103 880
Internet: http://www.gfxs.cz
E-mail: [email protected]
2
Gymnázium F. X. Šaldy Liberec
Obsah
Obsah
Slovo úvodem
Seznam zaměstnanců Gymnázia F.X.Šaldy ve školním roce 2002-2003
Noví studenti ve školním roce 2002-2003
Maturanti ve školním roce 2002-2003
Vybráno z výroční zprávy
Výsledky přijímacího řízení na vysoké školy
Přehled nejvýznamnějších úspěchů v soutěžích
Aktivity německého oddělení ve školním roce 2002-2003
Německé divadlo
Krimipovídka
Kalendář školního roku 2002-2003
Písemné maturitní zkoušky z českého jazyka
Počítače a my
Ze sluneční soustavy na golfové hřiště
European Schoolnetwork Conference
Mezinárodní projekt School+
Celostátní kolo 52.ročníku matematické olympiády
Debatní klub
Melodie nad Ještědem
Novinářem s Mladou frontou Dnes
Dvanácté století máme u nosu
Klub mladých Evropanů
Školní hřiště
Krajský přespolní běh
Ratab pod vodou a na sluníčku
My a záplavy
Moje děti umí zachránit život!
Projekt Bábinka pokračuje
Afrika ve Švýcarsku
Zeměpisná exkurze primy
Přírodovědný kurz tercie
Exkurze do Jizerských hor
Koně na Lemberku
Protokol o výjezdových seminářích
Fjodorův sen
Majáles 2003
Studentský senát
Moskva - ESI 2003
Studenti v Evropském parlamentu
Cum decore - lamentace sbormistra
Muzikál "Šachy"
Z vlastní tvorby studentů
Ohlédnutí 2003
GyTa
Informace o studiu ve školním roce 2004-2005
Přijímací zkoušky ve školním roce 2002-2003
Harmonogram školního roku 2003-2004
5
6
10
11
12
14
16
20
26
30
34
39
42
46
48
49
52
53
53
54
54
56
57
58
59
61
63
63
64
66
68
70
71
72
76
77
78
79
82
84
86
94
100
103
104
105
111
Ročenka 2003
3
Jitka Čáslavská (sexta, 2002-2003)
4
Slovo
Slovo úvodem
úvodem
Také máte pocit, že čas letí velmi rychle? Zdá se mi, že školní rok 2002–2003,
nabitý nejen učením, ale i řadou akcí, je už dnes dávno za námi. Člověk si vybaví jen
některé důležitější události. Ročenka je tu od toho, aby nám připomněla v přehledu celý
školní rok a aby se čtenář více dověděl alespoň o některých aktivitách. Vždyť na naší
škole, která měla v uplynulém školním roce 710 studentů, 61 profesorů a 13 správních
zaměstnanců, nemůže být každý u všeho.
Když plánujeme školní rok, snažíme se život ve škole obohatit o novinky. A co se
mi vybaví, když se podívám zpátky? Určitě „Ohlédnutí 2003“. Proč tato akce na konci
školního roku vznikla a jaký měla ohlas, najdete uvnitř Ročenky. Zalovím-li v paměti až
na začátek školního roku, vzpomínám si, jak mne mile překvapily studentky z oktávy A,
které pomáhaly po povodních ve vesnici Hořín, jak ve škole proběhla sbírka na pomoc
malé školičce v Lounkách v okrese Litoměřice. Mám vždy radost, když studenti sami
přijdou s iniciativou, ať to je např. pomoc nemocné spolužačce nebo pravidelné návštěvy
v Domově důchodců ve Vratislavicích. Nově začal pracovat Studentský senát a Klub
mladých Evropanů. Někteří studenti vytvořili i mimo výuku projekty, které snesou
mezinárodní srovnání. Co dokáže stovka mladých lidí, z nichž velkou část tvořili studenti
a absolventi naší školy, to mohli posoudit také návštěvníci některého ze třinácti představení
muzikálu Šachy v Domě kultury v Liberci.
Velmi mě těší, že letos můžeme dát Ročenku všem rodičům a studentům, kteří
v září 2003 zaplatili členské příspěvky Sdružení studentů, rodičů a přátel školy. Chceme,
aby veřejnost byla o našem gymnáziu lépe informována, abychom podpořili zájem rodičů
o dění ve škole a získali je pro spolupráci.
Budeme také rádi, jestliže nám pošlete připomínky k této Ročence, a těšíme se
na Vaše příspěvky a náměty pro další vydání.
Přeji Vám příjemné chvíle strávené nad Ročenkou 2003.
RNDr. Irena Přádná
ředitelka gymnázia
Ročenka 2003
5
Seznam
Seznam zaměstnanců
zaměstnanců
Vedení školy
RNDr.
Přádná
Irena
chemie
Mgr.
Danajovičová Marcela
německý jazyk
StD.
Liske
Hans-Jürgen matematika
Seznam pedagogů
RNDr.
Andělová
Mgr.
Bažant
Bc.
Boháčová
Mgr.
Cumfová
Mgr.
Dohnalová
Mgr.
Dvořáková
Mgr.
Folke
Mgr.
Franc
Mgr.
Goll
PaedDr. Havrdová
Mgr.
Mgr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
6
Hlaváčková
Hložková
Hrušková
Hrnčířová
Hrůza
Jandíková
Jelínková
Jirsáková
Kaděrová
Knobloch
Kostincová
Kuglerová
Laurinová
Lukuvka
Málková
Meixnerová
Minster
Pauldurová
Pelc
Pěnička
Petrová
Raisová
Reinišová
Slezáková
Suchomelová
Sýkorová
Šípová
Šulcová
Jiřina
Ondřej
Eva
Ivana
Blanka
Lenka
Rudolf
Lubomír
Jan
Markéta
Eva
Eva
Milada
Jana
Petr
Věra
Irena
Jitka
Olga
Pavel
Zuzana
Jindra
Eva
Ludvík
Eva
Zdeňka
Tomáš
Renata
Leoš
Vítězslav
Jarmila
Věra
Zuzana
Miroslava
Jana
Marta
Renata
Jitka
2002-2003
ředitelka
stat. zástupce ředitele
vedoucí dvojjazyčného oddělení
biologie, chemie
anglický jazyk, matematika
anglický jazyk
matematika, fyzika
anglický jazyk
francouzský jazyk, latina
občanská výchova, tělesná výchova
biologie, chemie
dějepis, občanská výchova
český jazyk, občanská výchova,
výchovná poradkyně
německý jazyk
německý jazyk
anglický jazyk, francouzský jazyk
matematika, zeměpis
český jazyk, anglický jazyk
matematika
český jazyk, hudební výchova do 31.7.2003
anglický jazyk, francouzský jazyk
český jazyk, španělský jazyk
informatika
anglický jazyk, výtvarná výchova, ruský jazyk
chemie, fyzika, výchovná poradkyně
český jazyk
hudební výchova
český jazyk, dějepis, občanská výchova
matematika, fyzika
občanská výchova, český jazyk
biologie, chemie do 31.5.2003
tělesná výchova
fyzika, informatika, matematika
matematika, chemie
zeměpis, tělesná výchova
tělesná výchova
matematika, fyzika
chemie, matematika
výtvarná výchova
německý jazyk
biologie, chemie
Ročenka 2003
7
Profesorský sbor ve školním roce 2002-2003
Mgr.
Yvetta
Pavel
Hana
Václav
Martina
Dagmar
Věra
Věra
Pavlína
Eva
český jazyk, dějepis
zeměpis, informatika
německý jazyk, výtvarná výchova
dějepis
anglický jazyk
hudební výchova
český jazyk, dějepis
matematika, informatika
biologie, tělesná výchova do 31.8.2003
anglický jazyk
Zahraniční lektoři
Achterkamp
Beil
Grözinger
Mgr.
Hansen
Mielke
StR.
Otto
Reinhardt
Zimmerman
Christina
Stefan
Hans-Ulrich
Sylvie
Uwe
Günter
John
Constanze
biologie, německý jazyk do 31.7.2003
německý jazyk
fyzika, chemie do 31.7.2003
německý jazyk
německý jazyk, dějepis
matematika
anglický jazyk do 20.6.2003
německý jazyk
Externisté
Mgr.
Šádek
Ing.
Škoda
Jindřich
Petr
deskriptivní geometrie
informatika
Mateřská dovolená
Mgr.
Buřitová
Mgr.
Kvasničková
Mgr.
Raabová
Mgr.
Vaňková
Jana
Karolína
Markéta
Jana
matematika
český jazyk, hudební výchova
tělesná výchova, zeměpis
matematika
Mgr.
Mgr.
PhDr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
Mgr.
Šulcová
Taibr
Tůmová
Ulvr
Ulvrová
Vinšová
Vondřičková
Voršilková
Vrchovecká
Zakouřilová
Nepedagogičtí pracovníci
Cachová
Jiřina
Čechová
Marie
Dudlová
Eva
Hájek
Jaroslav
Janovičová
Ivana
Jarošová
Irena
Knobloch
Pavel
Kugler
Petr
Loudová
Margita
Nolová
Eva
Pěnička
Vítězslav
Sasková
Věra
Sošková
Mariana
Sulovský
Jiří
Susková
Monika
Útratová
Eva
8
uklizečka
uklizečka od 24.3.2003
uklizečka
školník do 30.6.2003
uklizečka
uklizečka
správce počítačové sítě
PO a BOZP
uklizečka
účetní
správce počítačové sítě
uklizečka do 30.6.2003
mzdová účetní
správa serverových služeb
knihovnice do 30.6.2003
hospodářka
Vachová
Vaňková
Žáček
Civilní služba
Voženílek
Zdeňka
Jana
Jiří
sekretářka
uklizečka
školník od 1.7.2003
Jan
do 1.7.2003
Daniela Říhová (3.N, 2002-2003)
Ročenka 2003
9
Noví
Noví studenti
studenti
školní rok 2002-2003
Prima, třídní profesorka Mgr. Irena Jelínková
Bajzíková Veronika, Bejbl Ondřej, Beková Tereza, Beran Lukáš, Bistiaková Barbora, Ferjenčík
Jan, Havrda Vít, Herain Jan, Holík Rudolf, Chládková Nikola, Ječmeň Tomáš, Krajčík Tomáš,
Lhota David, Lukáš Jiří, Machek Petr, Marko Jan, Němec Jakub, Paldusová Lucie, Pěčková
Michaela, Qualizzová Martina, Reinišová Zuzana, Roudnická Markéta, Smetana Matěj, Strunová
Silvie, Šťastný Miroslav, Švancar Petr, Valena David, Vlčková Romana, Žáková Lucie, Žihla
Marek
1.A, třídní profesorka Mgr. Jarmila Petrová
Ballaty Martin, Bouda Petr, Černá Zina, Češkovičová Petra, Dřevěná Jana, Fulínová Veronika,
Gregor Jakub, Hájková Martina, Havrdová Zuzana, Hawlová Kateřina, Hirschová Alena,
Kancianová Lucie, Kotrányi Marek, Kyselová Hana, Lásková Monika, Macháček Zdeněk, Novák
Martin, Nováková Tereza, Novotná Monika, Pavelčáková Tereza, Poplstein Ivan, Samešová
Markéta, Svobodová Petra, Svobodová Veronika, Šlosarová Simona, Vaculíková Lenka, Vágner
Jiří, Vavrová Markéta, Vyšohlídová Lenka, Fišer Jaroslav
1.B, třídní profesorka Mgr. Věra Raisová
Berková Adéla, Bučková Lucie, Burian Michal, Cejnar Zdeněk, Čapek Jan, Čepela Jaroslav,
Doseděl František, Drábková Věnceslava, Erben Michal, Folke Jan, Herman Zdeněk, Hrnčíř
Jan, Jirkův Jakub, Klejch Martin, Kopecká Pavla, Kotková Jana, Kratochvíl Ondřej, Kuntová
Darina, Matzner Jan, Mazánková Radka, Mejzrová Zuzana, Pavlasová Michaela, Píšová Jana,
Rezek Filip, Serdel Václav, Stehlíková Jana, Suchá Petra, Šíma Jan, Švec Martin, Vybíral Marian,
Vlachová Romana
1.N, třídní profesorka Mgr. Věra Vondřičková
Bláhová Kateřina, Brozová Zuzana, Cvejnová Hedvika, Čermáková Zuzana, Doležel Petr, Duga
Petr, Filousová Michaela, Hasenkopf Michal, Hrubá Kamila, Chlouba Jan, Jech Jakub,
Košvancová Tereza, Koutný Jiří, Kršková Karolína, Kubrt Matěj, Kytková Radka, Letovancová
Klára, Loučka Martin, Machková Petra, Nezdarová Bára, Rybářová Anna, Song Xue, Stránský
Michal, Svobodová Lucie, Svobodová Aneta, Štípková Anna, Tůma Ondřej, Uhlíř Roman,
Vaňátková Lenka, Velcová Nikola, Nový Jiří
10
Maturanti
Maturanti
školní rok 2002-2003
4.A, třídní profesorka Mgr. Jitka Šulcová
Berková Radka, Berková Veronika, Brož Vítězslav, Buhajová Lucie, Čejka Michael, Dóšová
Eva, Hádková Petra, Horáková Šárka, Hrdina Martin, Krkošková Lenka, Kubátová Anežka,
Kulich Jan, Mihule Tomáš, Mítová Alena, Murasjova Taťjana, Nedvědová Kateřina, Otradovská
Linda, Parýzková Eliška, Porubská Lenka, Schusterová Martina, Strachoňová Hana, Svobodová
Karolína, Šonský Jan, Tschernayová Klára, Vaníčková Lucie, Zatloukalová Martina, Zeidlerová
Veronika, Žánová Michaela, Žohová Martina, Bašová Martina, Pokorný Ondřej, Arletová Kateřina
4.B, třídní profesor Pavel Taibr
Bajer Lukáš, Bašinová Sandra, Böhmová Eva, Havelka Martin, Havránek Michal, Hejná Lenka,
Horáková Jana, Chábera Václav, Chumlenová Tereza, Kafka František, Kaňková Marta,
Krebsová Alena, Laxová Dana, Maříková Šárka, Němečková Klára, Nováková Petra, Patrný
Vojtěch, Pavlů Jan, Pokorná Zuzana, Ptáček Michal, Šilarová Barbora, Šímová Hana, Škoda
Ondřej, Tulachová Marie, Uherčíková Pavla, Zemanová Markéta, Kadlíčková Kateřina
Oktáva A, třídní profesorka Mgr. Jindra Kuglerová
Berglová Jitka, Bobrovová Kateřina, Došek Ondřej, Eichlová Lenka, Ferlesová Kateřina, Hančil
Daniel, Holečková Jana, Janatka Květoslav, Janatová Barbora, Janošíková Zuzana,
Jungwirtová Jana, Kopecká Jana, Křemenáková Pavla, Kuchařová Lenka, Marešová Irena,
Němcová Veronika, Neužilová Anna, Nýdrle Ondřej, Pavlíčková Klára, Pospíšil Martin, Růžková
Barbora, Soukup Jiří, Stránský Jan, Šmahelová Hana, Šrámek Ondřej, Tichá Radka, Tomíček
Zdeněk, Vébrová Klára, Ziegler Karel, Žádník Josef
Oktáva B, třídní profesorka Mgr. Renata Šípová
Bečvářová Anna, Bém Roman, Bémová Hana, Benešová Lenka, Briestenský Jindřich,
Danajovičová Jana, Franc Jiří, Fujerová Irena, Géblová Jana, Grmela Pavel, Hlaváčková Klára,
Ježdíková Eva, Keřková Adéla, Kmínek Jiří, Lipnická Šárka, Lukáš Radim, Molčík Jan, Nešpor
Ondřej, Párysová Terezie, Poborský František, Prskavcová Michala, Rulíková Michaela,
Sekerka Lukáš, Sýkora Jindřich, Vlková Petra, Záleská Eva, Zeman Lukáš
6.N, třídní profesorka Mgr. Olga Kaděrová
Bahenská Veronika, Bauerová Michaela, Dvořáková Pavla, Filipová Monika, Ivanová Martina,
Knytlová Hana, Kopecká Dita, Koucká Kateřina, Koupilová Kristýna, Koutná Milena, Kutil
Václav, Málková Kateřina, Mareš Jiří, Maryšková Andrea, Nevečeřalová Markéta, Pavlatová
Aneta, Semjonová Jana, Šír Jan, Švubová Hana, Toločková Ivana, Žižková Zuzana, Joštová
Alena, Balašová Marta
Ročenka 2003
11
Vybráno
zprávy
Vybránoz zvýroční
výroční
zprávy
Údaje o počtu žáků
Studium
Počet tříd
Celkem žáků
Počet žáků / třída
Počet žáků / učitel
čtyřleté
dvojjazyčné
víceleté
8
6
11
244
161
305
30,50
26,83
27,72
13,24
9,90
11,60
celkem
25
710
28,40
11,67
Počet žáků se během školního roku měnil a na konci školního roku byl 685.
Seznam studijních oborů denního studia
79-41-K/401
79-41-K/801
79-41-K/404
79-41-K/411
79-41-K/610
Gymnázium – všeobecné
(JKOV:
Gymnázium – všeobecné
(JKOV:
Gymnázium – přírodovědné předměty
(JKOV:
Gymnázium – humanitní předměty
(JKOV:
Gymnázium – vybrané předměty v cizím jaz. (JKOV:
79-02-5/00)
79-02-5/00)
79-02-5/19)
79-02-5/79)
79-02-5/75)
délka studia: 4 roky
délka studia: 8 let
délka studia: 6 let
Prospěch žáků na škole
Čtyřleté studium
Ročník
Počet žáků
Prospěli s vyzn.
Prospěli
Neprospěli
Opakují
1.
2.
3.
4.
61
62
59
58
4
6
6
7
57
55
53
51
0
1
0
0
0
0
0
0
Celkem
240
23
216
1
0
Neprospěli
Opakují
Osmileté studium
Ročník
Počet žáků
Prospěli s vyzn.
Prospěli
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
30
30
31
27
28
50
49
57
8
7
7
2
4
4
9
6
22
23
24
25
24
45
40
50
0
0
0
0
0
1
0
0 + 1 NK
0
0
0
0
0
0
0
1
Celkem
302
47
253
1 + 1 NK
1
12
Šestileté studium
Ročník
Počet žáků
Prospěli s vyzn.
Prospěli
Neprospěli
Opakují
1.
2.
3.
4.
5.
6.
31
32
29
22
24
23
3
2
1
0
6
4
28
30
27
19
18
18
0
0
1
3
0
0 + 1 NK
0
0
1
0
0
1
Celkem
161
16
140
4 + 1 NK
2
Zameškané hodiny
Ročník
Průměrný počet zam. hodin na žáka
Čtyřleté studium
Šestileté studium
Víceleté studium
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
83,74
97,38
151,48
104,02
-
57,15
115,27
106,94
97,91
117,45
68,78
-
85,86
42,82
88,05
67,82
97,88
94,15
84,12
95,58
Celkem
109,15
93,92
82,03
Výsledky maturitních zkoušek
Počet žáků
136
Ročenka 2003
Prospěli s vyzn.
45
Neprospěli
3
13
Výsledky
přijímacího
řízení řízení
Výsledky
přijímacího
na
školy
navysoké
vysoké
školy
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
právnická fakulta
filozofická fakulta
pedagogická fakulta
lékařská fakulta
přírodovědecká fakulta
matematicko-fyzikální fakulta
farmaceutická fakulta
fakulta sociálních věd
fakulta humanitních studií
evangelická teologická fakulta
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
hospodářská fakulta
fakulta mechatroniky
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
fakulta národohospodářská
fakulta mezinárodních vztahů
fakulta informatiky a statistiky
fakulta podnikohospodářská
fakulta financí a účetnictví
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
fakulta ekonomická
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
právnická fakulta
fakulta sociálních studií
ekonomicko-správní fakulta
fakulta informatiky
fakulta přírodovědecká
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM
fakulta sociálně ekonomická
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
fakulta architektury
fakulta elektrotechnická
fakulta stavební
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE
fakulta chemické technologie
fakulta potravinářské a biochemické technologie
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
biologická fakulta
14
4.A
4.B
OkA
OkB
6.N
1
2
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
1
1
1
0
0
0
1
0
1
4
0
0
1
1
1
0
1
1
0
0
0
0
2
1
0
1
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
2
4
0
1
2
2
3
0
1
5
1
0
5
2
0
2
0
0
0
0
0
1
1
2
0
0
1
0
0
0
1
0
1
0
3
0
1
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
1
0
0
2
1
2
1
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
2
2
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
2
1
0
0
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
fakulta informatiky a managementu
UNIVERZITA PARDUBICE
MENDLOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA
zahradnická fakulta
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ
fakulta multimediálních komunikací
POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
divadelní fakulta
ZAHRANIČNÍ STUDIUM - SRN
CELKEM přijatých studentů
*)
0
0
0
0
1
0
1
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
6
24*)
22
26
25
18
1 studentka ze 4.A studuje současně na dvou vysokých školách
Výsledný přehled
Maturitní třídy
Počet absolventů
Zájemci o VŠ
Přijatí
*)
**)
4.A
4.B
Oktáva A
Oktáva B
6.N
32
26
30
26
22
29
25
28
26
21
23
22
26
25
18
71,88
84,62
86,67
92,59
78,26
79,31
88,00
92,86
96,15
85,71
Celkem
136
129
114
82,61
88,37
*) % přijatých studentů ze třídy
**) % přijatých studentů ze zájemců o VŠ
Studenti si mohli podat více přihlášek. Někteří byli přijati na několik vysokých škol. Uvádíme pouze
školu, na kterou skutečně nastoupili. Na vysoké školy v SRN jsou studenti dvojjazyčného studia přijímáni
bez přijímacích zkoušek.
Ročenka 2003
15
Přehled
nejvýznamnějších
úspěchů
Přehled
nejvýznamnějších
vúspěchů
různých soutěžích
v různých soutěžích
Olympiáda v českém jazyce
Tomáš Ruta
kvarta
1.kat.
Linda Hasčáková
Jakub Hodboď
Pavla Ryjáčková
1.kat.
2.kat.
2.kat.
kvarta
2.A
3.A
Soutěžní přehlídka dětských recitátorů
Anna Losová
tercie
2.kat.
1.
1.
2.
2.
3.
3.
místo
místo
místo
místo
místo
místo
v okresním kole
v krajském kole, postup do celostátního
v okresním kole
v okresním kole
v okresním kole
v krajském kole
1. místo v okresním kole
krajské kolo, postup na celostátní přehlídku
Soutěž v uměleckém přednesu Wolkerův Prostějov
Jakub Hušek
2.B
1.kat
1. místo v krajském kole, postup do celostátního
Jan Sedláček
SxB
1.kat.
2. místo v krajském kole, postup do celostátního
Anežka Kubátová
4.A
2.kat.
Petr Houška
SpA
2.kat.
krajské kolo, postup do celostátního
Moravský festival poezie ve Valašském Meziříčí
Anežka Kubátová
4.A
3. místo
Příběhy našeho kraje
Alena Čechová
Tomáš Ruta
Lucie Pelikánová
Pověst, pohádka
tercie
1. místo
kvarta
3. místo
kvarta
2. místo
Literární soutěž studentů libereckých gymnázií
Andrea Tůmová
3.B
1. místo
Miroslav Kloz
SpA
3. místo
Náchodská Prima sezóna
Andrea Tůmová
3.B
Nina Kopecká
2.A
Martina Kotková
2.A
Próza, poezie
1. místo
čestné uznání
nominace
Nisa - řeka, která nás spojuje
Andrea Tůmová
3.B
1. místo
Aby ze světa nevymizela radost
16
Máj - měsíc poezie
Jan Pavlů
4.B
nominace
Novinářem s Mladou frontou DNES
Jan Sedláček
SxB
Pavlína Timpelová
3.B
Zuzana Jelínková
3.B
Barbora Holková
3.A
Soutěž v anglickém jazyce
Michaela Rutová
sekunda kat. IB
Tomáš Ruta
kvarta
kat. IIB
kat. IIB
Soutěž ve španělském jazyce
Hana Nováková
2.A
Hana Strachoňová
4.A
kat. I
kat. II
Lucie Buhajová
kat. II
4.A
Soutěž ve francouzském jazyce
Tereza Břenková
3.B
Soutěž v německém jazyce
Pavlína Šrajtrová
2.N
Barbora Jäschkeová
Michaela Richterová
SpB
SpB
zveřejněn příspěvek
vítěz 4. kola
3. místo v krajském kole
1. místo v krajském kole,
postup do národního kola
1.místo v regionálním kole, postup do národ.kola
kat. IIB
kat. IIB
kat. III
kat. III
1.
3.
2.
3.
místo
místo
místo
místo
v
v
v
v
okresním kole
krajském kole
okresním kole
okresním kole
Soutěž v německém jazyce pro žáky dvojjazyčných gymnázií a škol s rozšířenou výukou
německého jazyka
Jelena Atroščenko
4.N
1. místo v celostátním kole
Tereza Lennerová
4.N
4. místo v celostátním kole
Soutěž Tisíc otázek a odpovědí o EU
Družstvo 23 studentů
Zeměpisná olympiáda
Markéta Roudnická
prima
kat. A
Eva Chmelařová
sekunda kat. B
Tomáš Ruta
kvarta
kat. C
Jakub Hodboď
2.B
Matematická olympiáda
Bohumil Vybíralík
tercie
Lucie Susková
tercie
Veronika Počerová
kvarta
Ročenka 2003
kat. D
kat.Z8
kat. Z8
kat Z9
uspěli - účast na studijní cestě do zemí EU
2.
1.
1.
5.
2.
místo v okr. kole, postup do krajského
místo v okr. kole, postup do krajského
místo v okresním a krajském kole
místo v celostátním kole
místo v okresním kole
2.
3.
1.
2.
místo
místo
místo
místo
v
v
v
v
okresním kole
okresním kole
okresním kole
krajském kole
17
Jakub Chmelař
Šárka Vejvodová
Kateřina Kapletová
Zdeněk Böhm
Lukáš Ježek
Lukáš Bajer
Michal Kollert
kvarta
SxA
SxB
2.B
SxA
4.B
SpA
kat Z9
kat. B
kat. B
kat. B
kat. B
kat. A
kat. A
3. - 4. místo v krajském kole
1.ročník korespondenčního semináře KoS z matematiky
Veronika Počerová
kvarta
1. místo
Klára Holková
sekunda
3. místo
Lucie Patková
kvarta
3. místo
Matematika - Klokan
Klára Holková
Barbora Benešová
Jakub Chmelař
Jiří Vejvoda
Zdeněk Böhm
Martin Otava
Vlastimil Severa
Michal Kollert
sekunda
kvarta
kvarta
kvarta
2.B
2.B
2.B
SpA
Pythagoriáda
David Lhota
Klára Holková
Marek Moravec
Markéta Buriánová
Ondřej Lufinka
prima
sekunda
sekunda
sekunda
sekunda
2. místo v okresním kole kat.Benjamín
1. místo v okresním kole kat.Kadet
3. - 4.místo v okresním kole kat.Kadet
3. - 4.místo v okresním kole kategorie Kadet
1. místo v okresním kole kat. Junior
2. místo v okresním kole kat.Junior
3. místo v okresním kole kat.Junior
1. místo v okresním kole kat.Student
kat.6.tř
kat.7.tř.
kat.7.tř.
kat.7.tř.
kat.7.tř.
Středoškolská odborná činnost - SOČ
Karel Ziegler OkA (výukový program Graphz)
Fyzikální olympiáda
Lukáš Bajer
4.B
kat. A
Martin Svoboda
Ondřej Jakubov
Jan Hrnčíř
Petra Stehlíková
SpA
2.B
1.B
tercie
kat. B
kat. C
kat. D
kat. F
Biologická olympiáda
Miroslav Kloz
SpA
kat. A
18
3.
2.
3.
3.
3.
místo
místo
místo
místo
místo
v
v
v
v
v
okresním
okresním
okresním
okresním
okresním
kole
kole
kole
kole
kole
postup do celostátního kola
1. místo v regionálním kole
úspěšný řešitel v celostátním kole
1. místo v oblastním kole
úspěšný řešitel v celostátním kole
Tělesná výchova
Zátopkova štafeta na 25x400m
Družstvo
2. místo v celostátním hodnocení
Přespolní běh
Družstvo dívek
(Terezie Párysová OkB, Klára Hlaváčková OkB, Eva Böhmová 4.B, Soňa Tolarová 3.N, Zuzana
Tryznová 5.N)
Družstvo chlapců
(Jakub Hodboď 2.A, Viktor Alt 2.B, Jan Sedláček SxB, Miroslav Kloz SpA)
Pražský maraton
Smíšené družstvo
5. místo v celostátním finále
Florbal SŠ
Dívky
Košíková SŠ
Dívky
Hudební výchova - školní sbor Cum decore
Mezinárodní sborový festival hudebního romantismu ve Vlachově Březí
zvláštní cena za mimořádný výkon
Gymnasia cantant Brno
umístění ve zlatém pásmu
zvláštní cena za interpretaci skladby B. Martinů
zvláštní ocenění za dirig. výkon pro Č. Svobodu
Ročenka 2003
19
Aktivity
Aktivity německého
německéhooddělění
oddělení
Srpen
29. - 30.08 2002: Jako každým rokem vyrazili němečtí učitelé na přípravný seminář do Centra
duševní obrody v Hejnicích, aby nabyli síly a elánu do nového školního roku.
Září
3.9. v ZUŠ koncertoval Mnichovský orchestr mladých hudebníků. Na této akci a přípravě se
německé oddělení také podílelo.
9.9. Gymnázium F.X.Šaldy navštívil pan Uwe Stiemke, prezident nadace Hermanna Niermana
z Düsseldorfu, která zásobuje a zvelebuje rozsáhlou německou knihovnu v budově školy.
15. - 16.9. se konaly v Liberci Dny německé kultury. Účastníci byli také zvědaví na úroveň
našich studentů a strávili den ve škole v živé diskuzi.
19.9. byla zahájena v Žitavě nová hra německého svazu burziánů. Třídy 5.N a 6.N se do této
náročné hry s vervou pustily.
Říjen
1.10. Literární soutěž Nadace Heinricha Bölla „Poezie v parku“ v Janovicích slaví již tříleté
jubileum. Dobře nás reprezentovali studenti 4.N s panem prof. Jürgenem Liskem.
2.10. navštívila GFXŠ skupina vyskoškolských studentů z Brém, kteří diskutovali se studenty
6.N o problémech hraničního území.
1. - 8.10. byli hosty 2.N studenti z Wiesentheidu. Začali v Liberci společně pracovat na projektu
o česko-německých vztazích.
10. - 13.10. Paní profesorka Hana Tůmová reprezentovala české učitelky němčiny ze střední
a východní Evropy ve westfálském Vlothu.
10. - 13.10. se sešli v Brně kolegové z německých oddělení bilinguálních gymnázií z Prahy,
Liberce a Popradu.
16. - 20.10.se uskutečnil společný projekt Gymnázia F.X.Šaldy a integrované střední školy
z Hannoveru. Hlavně se muzicírovalo za vydatné podpory skvělého Cum decore.
17. - 24.10. Škola se zase naplnila studentskou výměnou, tentokrát studenty z bavorského
Vilsbiburgu, kteří byli hosty 3.N. Již třetím rokem pracují na náročném projektu „Jugend und
Umwelt“, pořádaném německým deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung a českou Mladou
frontou. Tématem projektu je ekologie v nejrůznějších variantách. Tento rok se studenti vydali
se Suchopýrem do Jizerek.
Listopad
8.11. zhlédly třídy 5.N a 6.N v rámci Divadelního festivalu v německém jazyce hru Henrika
Ibsena „Rosmersholm“ v provedení Burgtheatru z Vídně v režii Petra Zadka.
9.11. se uskutečnilo tradiční „Prase“. U upečeného selátka se scházejí nejen čeští a němečtí
kolegové, ale také bývalí němečtí lektoři a příznivci školy.
29.11. Dr. Muschnerová z Vysoké školy v Žitavě informovala maturanty o studiu překladatelství
v Německu.
Prosinec
11.12. Studenti 6.N byli hosty německé letecké společnosti Lufthansa. Tuto exkurzi v rámci
představování možností studia a zaměstnání ukončilo přijetí na německém vyslanectví.
20
8. - 15.12. Výměna jedné skupiny ze 4.N doprovázená panem prof. Otto s gymnáziem Albrechta
Thaera v Hamburku. Toto gymnázium organizuje již několik let pracovní skupinu „Česká
republika“. Naši studenti mají tedy co dělat, aby na všechny dotazy mohli odpovědět.
13.12. byla zahájena výstava na téma „Kde domov můj“ konaná za přispění Nadace Brücke Most z Drážďan v liberecké knihovně. Studenti německého oddělení zhlédli výstavu v hojném
počtu. 2.N využila i kvalitní katalog pro práci na svém projektu .
Leden
9.1. odjely 5.N a 6.N na informační exkurzi do Žitavy na Den otevřených dveří žitavské vysoké
školy.
15.1. Rodiče se mohli na Dnu otevřených dveří GFXŠ informovat o studiu na německém
oddělení.
Únor
10. - 14.2. Na německém oddělení proběhla tematická inspekce České školské inspekce.
Celkové hodnocení oddělení i Gymnázia F.X.Šaldy bylo velmi kladné.
27.2. se konal v prostorách gymnázia na podnět paní prof. Hansen regionální seminář učitelů
němčiny. Na organizaci se podílela i paní Dlabolová z Pedagogického centra. Paní Kraus
z Goethova institutu využila velké účasti pro představení projektů pořádaných Goethovým
institutem.
Březen
6.3. Německé vyslanectví v Praze přijalo slavnostně studenty 5.N.
12.3. se mohli studenti opět informovat o možnostech studia v Euroregionu Odra-Nisa.
15.3. se konal společný maturitní ples 6.N, 4.A a 4.B v Domě kultury.
16. - 29.3. Úsilím vedoucího německého oddělení pana prof. Liskeho se podařilo i v tomto
roce umožnit studentům 5.N tzv. jazykovou praxi. Studenti jsou ubytováni v německých rodinách
v hezkém okolí Kolína nad Rýnem. Mimo to mají možnost nahlédnout do praxe německých
firem, úřadů a sociálních zařízení.
21. - 22.3. se konal v Praze „ Deutschwettbewerb“, celonárodní soutěž v německém jazyce.
Jelena Atroščenko ze 4.N obsadila krásné první místo a byla odměněna prázdninovým pobytem
v Německu. I Tereza Lennerová školu dobře reprezentovala a obsadila hezké 4. místo.
Studentkám pomáhala paní prof. Zimmermann.
25.3. se vydali studenti 2.N s paní prof. Zimmermann v rámci projektu „ Němci a Češi“ na
návštěvu česko-německého gymnázia v Pirně.
28.3. - 4.4. se vydali studenti 3.N do Vilsbiburku, aby pracovali dále na ekologickém projektu.
Pod záštitou Technické univerzity v Mnichově se seznámili s velmi moderními fakultami
v Weihenstephanu. Jejich tématem bylo používání sensorů při výrobě nealkoholického piva
a sterilizace pokrmů metodou vysokého tlaku. Na programu byla i návštěva Mnichova a
Německého muzea. Studenty doprovázely profesorky Hansen a Achterkamp.
Duben
9.4. mohli studenti 4.N a 6.N zhlédnout neobvyklou inscenaci Rilkeho Corneta v režii Wiliho
Berhata, pořádanou Rakouským kulturním forem.
1. - 4.4. vyjeli studenti 2.N na týdenní výměnu se Steigerwald Landschulheim gymnáziem ve
Wiesentheidu.
28.3. - 5.4. vyjeli i studenti druhé skupiny 4.N s panem prof. Mielkem do Cách, kde se zúčastnili
evropského divadelního projektu spolu s Biskupským gymnáziem v Cáchách a Humboldt
gymnáziem z Lipska.
Ročenka 2003
21
5. - 10.4. Jako dárek si naši studenti přivezli z Cách skupinu 16 německých studentů do
Liberce. V několika workshopech si mladí divadelníci mohli vyzkoušet pantomimu, černé
divadlo, běžnou divadelní praxi nebo nastudování rolí. K projektu náležela i návštěva divadelního
představení hry Arhura Millera „Pohled z mostu“, návštěva Bonnu a Kolína. Němečtí studenti
se podívali pochopitelně do Prahy. Nezapomenutelný dojem zanechala návštěva Terezína.
Květen
6. - 9.5. Ke standardnímu programu maturitní německé třídy náleží společenskovědní semináře
v Berlíně, organizované a podporované Nadací Friedricha Naumanna. Kromě přednášek na
aktuální politická témata si studenti prohlédli Berlín s novým moderním centrem, historické
budovy a památky.
9.5. navštívili školu pracovníci Českého rozhlasu Praha. Interview o německém oddělení jim
poskytly studentky Zuzana Žižková a Michaela Bauerová ze 6.N.
12.5. se konalo v Praze kolokvium na téma „Zacházení se vzpomínkami“ pod záštitou Nadace
Konráda Adenauera.
24.5. se vydaly profesorky Hansen a Zimermann s několika nadšenci na jednodenní výlet do
Berlína.
28.5. se konalo slavnostní předání maturitních vysvědčení třídě 6.N na liberecké radnici za
přítomnosti velvyslance Německé spolkové republiky a primátora Liberce pana ing. Jiřího
Kittnera.
Červen
14. - 21.6. organizovala paní prof. Zimmermann za pomoci profesorek Hlaváčkové a Tůmové
mezinárodní setkání v rámci trilaterálního projektu Nadace Guardini na téma „Hranice mého
jazyka jsou i hranicemi mého světa“ v Bedřichově. Studenti z Liberce, Berlína a Varšavy psali
pod dohledem spisovatelů z Německa, Polska a České republiky literární práce. Za německé
oddělení se zúčastnily Kateřina Křivánková a Veronika Procházková z 3.N.
29.6. byl termín odeslání příspěvků do literární soutěže pražského Goethova institutu. Osm
studentů našeho gymnázia psalo povídky s detektivním charakterem a česko-německou
tématikou. Petr Doležel z 1.N, Jan Plíva, Jakub Čanda, Jana Koucká a Veronika Sulková ze 2.N
a Lucie Krtoušová, Katka Křivánková, Zuzana Moravcová a Lucie Kokyová se zúčastní na
podzim velké „kriminální noci“ v Praze. Vítěz si zahraje v televizním kriminálním seriálu „SOKO
Leipzig.“ Držíme palce!
Na celoroční stipendijní pobyt ve Wiesentheidu odjely již v září Hana Effenbergrová a Barbora
Hrabalová ze 4.N.
I v tomto roce se nám podařilo zprostředkovat pobyty jednotlivých studentů v Německu za
finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Celkem 16 studentů ze 4.N se během
roku roztrousilo téměř po celém Německu od Rostocku přes Hamburg do Berlína, Kolína nad
Rýnem, Frankfurtu, Horního Bavorska a Drážďan.
Sylvie Hansen
22
David Gébl (kvinta, 2002-2003)
Ročenka 2003
23
Informace o jazykové zkoušce z německého jazyka
„Sprachdiplom Stufe II“
Německý jazykový diplom Konference ministrů školství Spolkové republiky Německo
(stupeň II) slouží jako doklad o požadovaných jazykových znalostech, kterými se musí prokázat
každý český student, jenž by měl možnost na základě získaného stipendia studovat v některé
z německy mluvících zemí. O takové stipendium se student může ucházet nejdříve po
3 semestrech absolvovaných na některé vysoké škole. České vysoké školy by měly zohledňovat
složení této jazykové zkoušky i při přijímacím řízení.
Příprava na tuto zkoušku je – stejně jako zkouška sama – velice náročná. Zkouška má
část písemnou a ústní. Obě části se bodují, součet bodů je rozhodující pro úspěšné či
neúspěšné složení zkoušky. Na Gymnáziu F.X.Šaldy se této přípravě studentů věnuje prof.
Zimmermann, která má v tomto ohledu veliké zkušenosti. Spolupracuje s ní prof. Šípová.
Příprava studentů začíná již v září, minimálně 1 hod. týdně. Až do prosince se studenti
připravují převážně na písemnou zkoušku. Ta se koná vždy koncem listopadu nebo na začátku
prosince v Praze a trvá 2 dny. Už na podzim se studenti ale také zabývají konkrétním literárním
a dějepisným tématem, protože ta jsou základem pro rozhovor při ústní zkoušce. Práci na
těchto tématech se podrobněji věnují hned po účasti na písemné zkoušce, protože ústní
zkouška probíhá již v lednu, též v Praze, trvá 1 den. Úspěšné vykonání ústní části znamená
opět mnoho času.
První zájemkyní o složení této zkoušky byla ve školním roce 2001-2002 studentka 4.roč.
Věra Vojtíšková. Zkoušku složila úspěšně. Dalšími byli v následujícím školním roce studenti
oktávy B – Roman Bém, Hana Bémová, Jana Danajovičová, Adéla Keřková, Ondřej Nešpor a
Eva Záleská. Všichni zkoušku úspěšně složili a výsledky celé skupiny patřily k nejlepším. Pro
školní rok 2003-2004 se k přípravě na tuto zkoušku přihlásilo již 11 zájemců, jedná se
o 4 studentky 4.ročníků a 7 studentů oktávy B. Pro tuto skupinu je přímo určen seminář Příprava
na jazykový diplom.
V tomto školním roce – stejně jako v loňském – bude zkušební komise složena ze
3 členů: předseda pan Täumer, odborný poradce pro Německý jazykový diplom v České
republice, zkoušející prof. Zimmermann, přísedící prof. Šípová.
Mgr. Renata Šípová
24
Berlín 2003
Už se stalo tradicí, že poslední ročníky
německého oddělení našeho gymnázia tráví
několik dní před „svaťákem“ v Německu nebo
Rakousku. Letošní 6.N proto čekala
začátkem května (6. - 9. 5. 2003) cesta do
Berlína.
Berlín
samotný
jako
věčně
rozestavěné město, kde se mezi domy tyčí
vysoké jeřáby, mě svou architekturou moc
nezaujal. O to zajímavější byl program, který
pro nás přichystal pan Beil a zástupci
Friedrich-Neumann-Stiftung pan Ronnie Golz
a Wolfgang Schweiger. Navštívili jsme
Reichstag, z jehož skleněné střešní kopule
jsme si mohli prohlédnout blízké i vzdálené
rozestavěné okolí. Byli jsme také pozváni na
Spolkové ministerstvo životního prostředí, kde
trošku bouřlivěji proběhla debata o Temelínu.
Kulturní částí programu bylo večerní
představení Mozartovy opery Cosi van tutte ve
Státní opeře. V tu dobu se mezi budovou
Opery a královskou knihovnou Humboldtovy
univerzity konala demonstrace proti
znovuobnovení Iráku. Mezi vlajkami
demonstrující skupinky nechyběla ani ta
naše, česká.
Třetí den našeho pobytu v Německu
patřil exkurzi do bývalého centrálního
koncentračního tábora Sachsenhausen. Bylo
to hodně působivé, i když se vesměs jednalo
o holé pláně, kde kdysi stály domy vězňů, kde
bylo popraviště nebo kde se nacházela
plynová komora a hromadné pohřebiště
odsouzených.
Mně osobně se ale nejvíce líbil výlet
do nedaleké Postupimi, která je skutečně
krásným historickým městem plným
nádherných parků a zámeckých zahrad. Tady
se také nachází zámek Sansoucci, v jehož
zahradě jsme mohli vidět barokní holandské
domky, egyptskou pyramidu, která kdysi
dávno sloužila jako lednička, anebo strom,
který z dálky připomínal svým tvarem slona.
Těsně před odjezdem domů jsme byli
pozváni do domu, ve kterém před lety několik
dní bydlel americký prezident H. Truman a
v současnosti ho využívá právě FriedrichNeumann-Stiftung.
Marta Balašová, 6.N
Ročenka 2003
25
Německé
Německé divadlo
divadlo
Na podzim roku 2000 nám řekla paní
profesorka Šípová o chystané akci
německého improvizačního divadla. Nevěděli
jsme tehdy ještě přesně, co si máme pod
tímto názvem představovat, ale přesto jsem
se z naší třídy tři přihlásily. Dověděly jsme se,
že pod vedením německého režiséra budeme
hrát divadlo spolu se skupinami studentů
z Německa a z Polska.
Na první soustředění do Žitavy jsme
odjížděly v lednu 2001. Na libereckém nádraží
se nás sešlo osm dívek ze tří libereckých
škol. Vedoucí naší české skupiny byla paní
profesorka Šípová. Navzájem jsme se téměř
neznaly.
Po příjezdu do Žitavy jsme se
seznámily ještě se šestnácti novými tvářemi,
osmi z Polska, osmi z Německa, a s jejich
učitelkami. Představen nám byl náš režisér
Peter Maier z Norimberku. Od začátku nám
26
byl všem sympatický. Hned první odpoledne
a večer jsme začali hrát hry, při kterých jsme
se měli nejen seznámit, ale také se začít učit
postupně některé herecké techniky. Celé
soustředění probíhalo v němčině. Ani jsme
nevěděli jak, ale během prvního soustředění,
které trvalo tři dny, jsme se velmi dobře
seznámili, zahráli si mnoho pěkných her a
domů si každá skupina odvážela úkol. My
Češky jsme měly do příštího soustředění
nacvičit scénku, jak si představujeme běžný
den v německé rodině.
Naše osmičlenná skupinka se
scházela pod vedením pí. prof. Šípové vždy
jednou týdně a nacvičovaly jsme. Velmi jsme
se u toho bavily a celá akce se nám moc
líbila.
Na dalším soustředění v Hrádku nad
Nisou jsme si předváděli nacvičené scénky.
A pak začalo zkoušení už doopravdy.
Připravovali jsme vystoupení, při kterém jsme
měli ztvárnit některé básničky, které psali naši
spolužáci. Dále každá skupina dostala za úkol
vybrat si ještě nějaký námět na jednu
samostatnou scénku. Peter nám dal úplnou
volnost při vymýšlení, pouze nám radil, jak
nejlépe bychom mohli který nápad zahrát.
V Liberci jsme se zase scházely ve
středu odpoledne a chystaly si naši
samostatnou českou část vystoupení.
Rozhodly jsme se zahrát báseň H. Heineho
„Lorelei“. V Liberci nám režisérku dělala
p.prof. Šípová a skutečně se osvědčila - na
dalším, červnovém soustředění v Bogatyni
měla naše balada úspěch. V Polsku už jsme
museli vystoupení vypilovat, protože nás
čekala představení ve městech Trojmezí.
Během června jsme předvedli své vystoupení
ve 4 městech - v Bogatyni, Liberci, Hrádku
n.Nisou a v Žitavě. Vždy nám udělaly radost
pochvaly od našich příbuzných a přátel, kteří
se na představení přišli podívat.
Na dva měsíce prázdnin jsme se
museli rozloučit, ale hned v říjnu jsme byli
pozváni, abychom vystupovali v pražském
Goethe-Institutu. Báli jsme se, že po
posledním plánovaném vystoupení se
budeme muset rozloučit, ale čekalo nás velké
překvapení. Peter nás přihlásil na
mezinárodní festival dětských divadel
v Reichenbachu, toho jsme se zúčastnili v pěti
říjnových dnech. Díky festivalu jsme měli
možnost nejen prožít mnoho zajímavého
i mimo zkoušky, ale také poznat jiné skupiny,
které hrály divadlo.
Ani festivalem však naše spolupráce
naštěstí neskončila. Od r. 2002 jsme se
začali zase sjíždět na jednotlivých
soustředěních a začali zkoušet polskou
pověst O princezně Kunegundě. Cvičili jsme
ji po tři soustředění a pak nás zase čekala
vystoupení. Celá hra tentokráte probíhá
trojjazyčně a snad všude se obecenstvu líbila
(alespoň se tak tvářilo). V lednu 2003 jsme
zase byli pozváni, abychom hráli v GoetheInstitutu. Tím ale bohužel pro část naší české
skupiny nastal konec spolupráce, protože
4 lidé se museli chystat k maturitě.
Všimly jsme si, jak velmi jsme se,
Ročenka 2003
alespoň v české skupině, spřátelily. Už brzy
nám začaly chybět společné zkoušky. I když
je
skoro
polovina
původního
trojnárodnostního spolku jiná, soustředění
probíhají dále a zase se společně chystají
nová vystoupení.
Za celé ty tři roky společné práce patří
mnoho poděkování, alespoň za českou
skupinu, paní profesorce Šípové, která držela
naši skupinku pohromadě a obětovala hodně
času přípravám a organizaci.
Eva Ježdíková, oktáva B
27
Krátké slovo závěrem
Třínárodnostní divadelní skupina existuje již skutečně 3 roky. S velkým elánem jsme
v ní začali všichni pracovat – nejen vedoucí, ale i herci – naši žáci a studenti. Zjistili jsme, že
nějak nemůžeme přestat. Co se chystá dál?
V září 2003 nás čeká velké vystoupení s „Princeznou Kunegundou“ v Žitavě. Pokud vše
vyjde, pojedou s námi naše „staré“ herečky – dnes již studentky různých univerzit. K nim
ovšem přibyli ještě noví. Z bývalé třídy 3.N to jsou vedle již osvědčené Katky Křivánkové též
Veronika Procházková, Martina Sýkorová a Sandra Zlámalová. Z bývalé kvinty s námi hrají
i Barbora Štorková a Lucka Večerníková a získali jsme i herce – Ondru Tůmu z bývalé 1.N.
Na podzim 2003 bychom opět měli jet do Reichenbachu na festival mládežnických
divadel. S velkou dávkou namyšlenosti očekáváme úspěch – ten jsme např. měli i 9. května
v Praze Na Příkopech, kde jsme vystupovali na Schumanově Dni Evropské unie. Pro tuto
příležitost stihli naši hru nastudovat i právě výše jmenovaní noví herci.
Proč nechceme, aby tento projekt zanikl a proč pracujeme pořád dál? Protože nás to
všechny baví a rádi se vidíme a hecujeme k novým a novým věcem.
Mgr. Renata Šípová
28
Ročenka 2003
29
Krimipovídka
Krimipovídka
Příspěvek do literární soutěže Goethe–
Institutu.
Probudil mě nesnesitelný řev telefonu
rozléhající se detektivní kanceláří, ve které
jsem, jak se mi to často stává, opět usnul.
Naštvaně jsem zvedl sluchátko a bez
představení se obořil na volajícího: „Víte, kolik
je hodin?!“ Z druhého konce se ozval mně
důvěrně známý hlas nadřízeného Špota:
„Endyši! Moc dobře to vím! Přesně 12 hodin
8 minut a pět sekund k tomu! To je naposledy!
Okamžitě se hlaste na policejní stanici
Radimovic.“
„Kde?“
„Domluvil jsem.“
Vytočeně jsem strčil do ještě spícího
kolegy: „Jakube, trochu jsme zaspali. Vstávej,
máme práce až nad hlavu. Najdi mi, prosím
tě, kde jsou... jak se ta vesnice jmenuje...
Radimovice.“
„Já přece nespím,“ otevřel oči a
rozespale se odebral do vedlejší místnosti
k mé velké radosti hledat mapu.
„Tak tady to máš. Hned vedle je nějakej
zámek.“
Po několika hodinách jsme se
v úmorném vedru dopravili k malému
oprýskanému domku radimovické policejní
stanice. Hned ve dveřích nás vítal velitel ještě
s několika místními strážníky: „To jste si dali
na čas! Máme tu pro vás jednoho nebožtíka.
Pojďte s námi, není to daleko.“
Špot nás vlekl hustým lesem a cestou
nám nastínil přibližnou představu o smrti
třicetiletého německého badatele. Zemřel
zhruba před dvěma dny ve večerních
hodinách. Možná okolo sedmé nebo osmé.
Zřejmě se nešťastnou náhodou zřítil do
propadliště v podzemních chodbách zámku
Sychrov, který stál jen pár set metrů od
Radimovic. Došli jsme k ústí zčásti
zasypaných tmavých prostor. Čekal tu zbytek
30
oddílu a pár přihlížejících civilistů. Zvědavě
čekali, co se bude dít, a každou chvíli se
dožadovali nějakých informací.
Asi po čtvrt hodině jsme se dostali až
k mrtvému tělu. Nahnul jsem se do
propadliště. Leželo tam v kaluži krve čelem
k zemi. Policejní fotograf stál u něho a
pořizoval nezbytné snímky.
„Našli jsme u něj doklady totožnosti,
jmenuje se Hans Kuhlmann. Narozen
v Berlíně 16.11.1973,“ hlásil místní
strážmistr.
„No a jak se dostal sem?“ zajímal se
Jakub.
„Podle výpovědi zaměstnance zámku,
který Kuhlmannovo zmizení před několika dny
oznámil, zde pátral po jakémsi drážďanském
pokladu,“ řekl policista.
Do propadliště byl spuštěn žebřík
připravený pro fotografa. Slezl jsem po něm,
abych si mrtvolu mohl lépe prohlédnout.
Nikde nic nebylo. Všechno už bylo odneseno
nahoru. Zběžně jsem Hansovi ohledal kapsy.
Přece! V kapse saka jsem nahmatal složený
papír. V šeru jsem mohl poznat jen to, že se
jedná o jakousi mapku. Nenápadně, aby si
toho velitel nevšiml, jsem ji opět složil a strčil
do kapsy své uniformy.
„Co všechno jste u něj našli?“ zavolal
jsem k ostatním.
„Jen baterku a batoh. Ale nic důležitého
v něm nebylo, pouze doklady, peníze, jídlo a
nástroje pro výzkum,“ odpověděl hlas shora.
„Aha... Kdo že to ohlásil jeho zmizení?“
„Nějaký průvodce ze zámku, myslím,
že se jmenuje Miroslav Slepička.“
„Dobře. Jakube, pojď se mnou, máme
pro pana průvodce pár otázek.“
Slepička seděl na zámeckém nádvoří
a četl Mladou frontu Dnes. Zvedl oči a začal si
nás prohlížet. Po chvíli se zeptal: „Vy jdete
kvůli tomu chudákovi, že?“
„Ano. Vy jste pan Slepička?“ zeptal se
Jakub.
„Pokud vím, tak jsem. Co byste
potřebovali?“
„Já jsem poručík Jakub Záša, tady pan
nadporučík Tobiáš Endyš by vám chtěl položit
pár otázek.“
„No jistě, ptejte se,“ usmál se Slepička
a udělal mi místo na lavičce. Posadil jsem
se a začal: „Chtěl bych vědět, jestli už jste
slyšel o drážďanském pokladu?“
„No, víte, to se tady jen tak říká, asi na
tom není moc pravdy. Po druhé světové, když
Němci utíkali z Čech, tu prý ten poklad ukryli,
byli snad zadobře s tehdejším majitelem. Ale
to jsou jen takový povídačky. Ten Kuhlmann
nebyl první, kdo tu hledal, každou chvíli se o
to někdo snaží. Pobláznění historikové,
zbohatlíci, kteří už nevědí, co s penězma...“
„A co to vlastně je za poklad?“
„To je právě to, co nikdo s určitostí neví.
Já se těm lidem divím, takhle se hnát za
něčím, o čem ani nevím, jak vypadá.“
„Hmmm... A ten Kuhlmann, kde
přespával?“
„U starýho Dohnala, je to zámecký
fotograf, fotí tady na svatbách. Bydlí v domku
na konci parku. Ale moc vám toho asi
neřekne, je to podivín. Pořád je ponořenej do
těch svejch představ o duchách a tak. Víte, co
myslím. Neustále se tu potuluje a říká, že
mluví s kněžnou Bertou, zesnulou majitelkou
Sychrova.“
„Tak vám moc děkuju. Ještě jedna věc,
nemohl byste mi sehnat seznam všech
zaměstnanců zámku?“
„Určitě, ale nevím, jak dlouho mi to
bude trvat, mám ještě něco na práci. Na
shledanou.“
„Nashle!“
Vyšli jsme před zámek a vydali se za
Dohnalem. Doufal jsem, že se dozvím něco
víc.
„Tobiáši, ty si myslíš, že to nebyla
náhoda?“ podotkl Jakub.
„Uvidíme, ale pokud to byla vražda,
musíme prověřit všechny, kteří mají něco
společného se zámkem.“
„A někdo jiný to být nemohl?“
Ročenka 2003
„Jakube, přemýšlej, chodby jsou zčásti
zasypané a patří Sychrovu, pro veřejnost
nejsou přístupné. Navíc se případný vrah
musel v podzemí vyznat, jinak by Kuhlmanna
těžko našel.“
Došli jsme k Dohnalovu domku a
zazvonili na zvonek u ztrouchnivělých
dřevěných vrátek s cedulí „POZOR, PES“.
Žádná odezva. Otevřel jsem branku. Přiběhl
roztomilý bílý pudlík, začal vrtět ocáskem a
vrhl se Jakubovi do náručí. Ten ho se
smíchem začal hladit a ani ho nenapadlo jít
se mnou. Vykročil jsem k domu, když se
otevřely vchodové dveře a vykoukl postarší
pán s holí v ruce.
„Vy jste pan...,“ chtěl jsem začít
rozhovor, ale stařík mi skočil do řeči: „Jo, jsem,
vypadněte! Co si to vůbec dovolujete, vy
chátro?! Takhle mi lízt na pozemek! Kliďte se
mi z očí! Kikino, k noze.“ Pejsek stáhl ocas a
s kňučením běžel k pánovi.
Rozčileně jsme se vrátili ke Slepičkovi.
Příjemně nás překvapil - stihl připravit seznam
zaměstnanců a ke každému připsal i adresu.
Jakubovi jsem dal za úkol všechny prověřit a
sám jsem se vydal zpátky do podzemí. Po
cestě jsem si vzpomněl na mapu, kterou jsem
si schoval do uniformy. Rozložil jsem ji. Jak
jsem předpokládal, byla to mapa chodeb, ve
kterých jsme Kuhlmanna našli. Na mapě bylo
barevně vyznačeno několik míst. Bohužel
jsem nikde neobjevil žádné vysvětlivky. Byl už
večer, takže jsem byl u propadliště sám a
mohl jsem si vše v klidu prohlédnout.
Přezkoumal jsem mapu a s úžasem jsem
zjistil, že se nacházím na jednom ze
zvýrazněných míst. Najednou jsem zaslechl
šramot. Sáhl jsem po pistoli. Hluk sílil a já
poznal, že slyším kroky. Vytáhl jsem zbraň,
čekal jsem, až se dotyčný objeví. Náhle však
kroky utichly a pak se velice rychle začaly
vzdalovat. Utíká, pomyslel jsem si. Možná si
všiml čerstvých stop v blátěné podlaze.
Rozběhl jsem se směrem k východu. Modlil
jsem se, aby mi neutekl. Už bylo pozdě, nohy
mi vypovídaly službu. Když jsem vyběhl
z podzemí, zahlédl jsem jen vzdalující se,
31
zřejmě mužskou postavu v kostkované vestě.
Namířil jsem zbraň, ale případný vrah už byl
dál, než bych dostřelil.
Rozmrzele
jsem
doběhl
na
radimovickou policejní základnu. Místní
strážníci již stihli mně a Jakubovi připravit dvě
lehátka. Záša už na jednom spal. Asi byl
hodně unavený, protože ležel v uniformě a
v ruce třímal seznam od Slepičky. Dal jsem
si panáka a usnul také.
Ráno jsem s mladším kolegou probral
výsledky včerejší práce. Zdálo se mi to
nemožné, všichni měli alibi.
„Opravdu jsi na někoho nezapomněl?“
naléhal jsem.
„Vlastně máš pravdu, tady jsem si to
poznamenal: ředitel zámku nebyl k zastižení
a Ondřej Dohnal na mě s křikem pustil toho
svýho pudlíka. Víc než nadávky jsem z něho
nedostal. Dědek jeden!“
„Tak se na ně podíváme. Panu
Dohnalovi budeme asi muset připomenout,
co je to slušné chování.“
Namířili jsme nejprve k řediteli, po
ránu jsem na ukřičeného fotografa svateb
neměl náladu.
Otevřel nám asi pětiletý kučeravý
chlapec. Roztáhl pusu od ucha k uchu a prsty
naznačil, že do mě střelil.
„Ale, ale, mladíku, máte na ten kolt
zbrojní pas?“ zasmál jsem se. „Zavolej nám
tatínka.“
Po chvíli přišel zhruba čtyřicetiletý muž:
„Dobrý den, mohu vám nějak pomoci?“
„Dobrý den, vy jste pan Filip Tkadlec?“
řekl Jakub.
„Ano. Pojďte dál.“
Ředitelova pohledná manželka nás
zavedla do obývacího pokoje a nabídla závin
s kávou.
„Pane řediteli, jistě víte, proč jsme za
vámi přišli. Chceme se zeptat, co jste dělal
před třemi dny kolem osmé hodiny večerní?“
začal jsem s výslechem.
„Ale jistě, pánové, to vám milerád
zodpovím. Byl jsem se ženou na návštěvě
u tchýně. Klidně se jí zeptejte.“
32
„Dobře, takže jste si pochopitelně
nevšiml ani ničeho podezřelého. Je to tak?“
„Bohužel. Je to vše?“
„Ještě něco,“ ukázal jsem mu
Kuhlmannovu mapu, „co jsou ta vyznačená
místa?“
Ředitel se zarazil a po chvíli odpověděl:
„Vypadá to jako propadliště. Na shledanou.“
„To jste zase vy?“ rozkřikl se Dohnal,
když jsme prošli brankou u jeho domu, a
pokračoval: „Neřekl jsem jasně, že tu nejste
vítaný? Vodprejskněte!“
„Tak se podívejte, Ondřeji Dohnale,
buď mě pustíte dál a přestanete si stěžovat,
nebo vás zažaluji za opakovanou urážku
úřední osoby,“ nevydržel jsem a sáhl do
kapsy. „Tohle je policejní odznak. Možná to
tak nevypadá, ale tahle věcička vám může
způsobit hodně problémů!“
Asi na něj můj výstup zapůsobil,
protože zmlkl a pokynul nám směrem do
domu. Posadili jsme se v kuchyni. Jakub si
vzal do náruče pudlíka a začal se ptát: „Jsem
rád, že jste se umoudřil. Jestlipak nám
řeknete, kde jste byl před třemi dny kolem
osmé hodiny?“
„Fotil jsem svatby. Můžu vám ukázat
fotky. Na některých je i datum a čas. Manželé
to občas požadují,“ odpověděl velice nevrle a
pouze z donucení.
„No vidíte, jak to jde. Podejte mi ty
fotografie,“ řekl jsem potěšeně a vzal jsem
do ruky balíček snímků. Pozorně jsem každý
prohlédl, ale nevšiml jsem si ničeho
zajímavého. Dohnalovo alibi se však potvrdilo.
Obrázky jsem si půjčil a rozloučil se. Jakuba
jsem poslal na stanici znovu je prověřit. Já
jsem šel opět do podzemí. Pokud měl ředitel
pravdu a označená místa na mapě znázorňují
propadliště, musel Kuhlmann vědět, že může
spadnout. Pochyboval jsem, že by tak
důležitou věc opomněl. V tom případě mu
však někdo musel pomoci. Ale proč?
Na místě badatelovy smrti mě nic
neupoutalo, vydal jsem se proto chodbou dál.
Postupoval jsem podle mapy. Došel jsem
k dalšímu propadlišti.Bylo dobře patrné.
Chtěl jsem zkusit, zda poklop udrží váhu
člověka, a tak jsem na něj jednou nohou dupl.
Povolil a mně se naskytl pohled do temného
prostoru. Posvítil jsem si baterkou. Ke svému
překvapení jsem spatřil místnost plnou
beden. Rychle jsem utíkal k předchozímu
propadlu pro žebřík, který tam stále stál. Slezl
jsem dolů a otevřel první krabici. Zbraně!
Několik desítek krabic plných střelných zbraní.
Vrátil jsem se, abych mohl vše ohlásit
na stanici. Tam na mě čekalo další
překvapení. Záša mě upozornil na stále se
opakující postavu na snímcích. Podíval jsem
se pod lupou. Byl to ten muž s kostkovanou
vestou.
„Počkejte,“ zarazil se Jakub, „není to
ředitel? Touhle dobou měl být přece u tchýně.“
Opravdu to byl on. Ty fotografie vyvrátily
jeho alibi. Ihned jsme se ho vydali zadržet.
Když jsme Tkadlece odváděli na stanici, tvářil
se velice klidně a odmítal nám cokoli říci.
Ředitele jsme nechali přes noc v cele. Neměli
jsme však přímé důkazy. Znali jsme motiv hrozilo mu prozrazení skladu se zbraněmi neměl žádné alibi, a dokonce jsem ho přistihl
v podzemí. To ale pořád bylo málo.
Ráno mě vzbudilo klepání na rameno.
„Zřejmě to psychicky nezvládl,“ ozval
se Zášův hlas.
„Co se stalo?“ otevřel jsem oči.
„Tkadlec se v noci oběsil. Nechal dopis
na rozloučenou. Přiznává se v něm k vraždě
Hanse Kuhlmanna i k obchodování se
zbraněmi.“
Chvíli jsem mlčel a pak jsem odvětil:
„Zavolej velitele a pohřební službu. Jak se
zdá, je případ uzavřen. Jedeme domů.“
Veronika Hanelová, kvinta
Veronika Počerová (kvinta, 2003-2004)
Ročenka 2003
33
Kalendář
Kalendářškolního
školníhoroku
roku2002 - 2003
2.9.
8. - 15.9.
11.9.
13. - 20.9.
13. - 22.9.
23. - 28.9.
27. - 29.9.
Zahájení školního roku 2002-2003
Mezinárodní divadelní projekt
Maturitní zkoušky
Münchner Jugendorchester – koncert v ZUŠ Liberec
Schůzka s rodiči žáků primy a 1.N
Výměnná návštěva v Hannoveru
Setkání s bývalými kolegy
Výměnná návštěva v St. Gallenu
Sportovní a turistický kurz (Chorvatsko) SpA, SpB, 3.A
Sportovní a turistický kurz (Chorvatsko) 3.B
Mládežnický divadelní festival - Reichenbach, SRN
1. - 8.10.
2.10.
4. - 6.10.
5.10.
7. - 9.10.
9. - 11.10.
10.10.
10. - 13.10.
14. - 16.10.
15. - 19.10.
16. - 23.10.
17. - 18.10.
18. - 19.10.
25. - 27.10.
28.10.
29. - 30.10.
31.10.
Návštěva studentů z Gymnázia Wiesentheid (2.N)
Návštěva studentů z Univerzity Brémy
Festival pěveckých sborů Vlachovo Březí – Cum decore
Muzikál Šachy – Dům kultury Liberec (česká premiéra)
Dny poznání 1.N – Bílý Potok
Dny poznání prima – Bílý Potok
INVEX Brno
Konference k osnovám německého oddělení
Dny poznání 1.A, 1.B – Bílý Potok
Návštěva pěveckého sboru z Hannoveru
Návštěva studentů z Gymnázia Vilsbiburg (3.N)
Soustředění v Bílém Potoce (Pěvecký sbor z Hannoveru a Cum decore)
Prezentace mimoškolských aktivit
Celostátní setkání debrujárů “Melodie nad Ještědem”
Státní svátek
Podzimní prázdniny
Historický seminář – prezidentské dekrety (Krajská knihovna Liberec)
4.11.
5.11.
5.11.
6.11.
6.11.
7.11.
7.11.
9.11.
11.11.
12.11.
14.11.
20.11.
21. - 23.11.
22.11.
26.11.
26.11.
Divadelní představení Vynález zkázy - Naivní divadlo
Stromy mýma očima - Výstava a přednáška v Severočeském muzeu
Divadelní představení Popelnice - Experimentální studio
Schůzka s výchovnými poradci ZŠ
Seminář k FO, kat. A, B, C, D
Vystoupení zpěváka z Nového Zélandu
Schůze výboru SRSPŠ
Setkání s bývalými kolegy z německého oddělení
Divadelní představení Hra na mostě v Krátkém úderném divadle
Divadelní představení – Fidlovačka Praha
Češi a Němci – nacionalismus a architektura – přednáška
Pedagogická rada
Nisa Schola – výstava, Dům kultury
Divadelní projekt – divadelní představení Naivní divadlo
Projektový den
Seminář k FO – kat. A, B, C, D
3.9.
34
28.11.
28.11.
Schůzky s rodiči
Valná hromada SRSPŠ
1.12.
4.12.
5.12.
6.12.
7.12.
8. - 11.12.
Adventní koncert Cum decore v Žitavě
Školní kolo MO kat. A
Krajské finále ve volejbale dorostenek
Fjodorův sen – oslava Dne studentů v Koloseu
Společný koncert sborů Cum decore a Reneta v Severočeském muzeu
Evropský parlament – Euroscola (účast studentů Gymnázia F.X.Šaldy
na projektu ve Strasbourgu)
Výměnná návštěva studentů 4.N v Hamburgu
Miliarda indických očí - kino Varšava
Soutěž v německém jazyce
Exkurze 6.N na letišti v Praze, návštěva Velvyslanectví SRN
Olympiáda v českém jazyce
Soutěž v anglickém jazyce
Exkurze do spalovny (pro studenty ze semináře chemie)
Literární pásmo Současná próza (Experimentální studio)
Divadelní představení v Krátkém úderném divadle
Vánoční prázdniny
8. - 14.12.
10.12.
11.12.
12.12.
16.12.
19.12.
20.12.
23.12.
27. - 31.12.
2. - 3.1.
7.1.
12. - 18.1.
14.1.
15.1.
17.1.
22.1.
25.1.
28.1.
29.1.
30.1.
31.1.
3.2.
4.2.
5.2.
6.2.
10.2.
12.2.
17. - 21.2.
24.2.
26.2.
27.2.
28.2.
Ročenka 2003
Matematická olympiáda – kat. P
Lyžařský výcvikový kurz (kvinta, 1.A, 1.B)
Matematická olympiáda, kat. A
Soutěž ve francouzském jazyce
Den otevřených dveří
Fyzikální olympiáda, kat. A
Pedagogická rada
Maturitní ples tříd OkA a OkB
Matematická olympiáda, kat. B, C
Soutěž v recitaci
Matematická olympiáda, kat. Z9
Pololetní vysvědčení
Pololetní prázdniny
Exkurze 5.N do ZOO Drážďany
Projektový den
Obsluhoval jsem anglického krále, Experimentální divadlo
Projektový den
Obhajoby seminárních prací
Konverzační soutěž v anglickém jazyce
Biologická olympiáda, kat. A, B
Olympiáda v německém jazyce
Konverzační soutěž v anglickém jazyce
Jarní prázdniny
Maturitní písemná práce z německého jazyka - 6.N
Maturitní písemná práce z matematiky - 6.N
Múzování
Setkání učitelů němčiny - akce PC Liberec a Goethe-Institutu
Maturitní písemná práce z chemie, biologie a fyziky - 6.N
35
2.3.
3. - 4.3.
4.3.
5.3.
7.3.
10.3.
11.3.
12.3.
14.3.
15.3.
16. - 29.3.
19.3.
21.3.
22. - 28.3.
24.3.
25.3.
25. - 26.3.
26. - 31.3.
28.3.
28. - 31.3.
1.4.
1. - 10.4.
1. - 4.4.
1. - 2.4.
1. - 4.4.
3.4.
4. - 6.4.
6.-13.4.
9.4.
10.4.
11.4.
14.4.
17. - 18.4.
23.4.
36
Videokonference s ministry školství zemí EU - Řecko
Lyžařský výcvikový kurz (3.N) - Jizerské hory
Návštěva kulturního atašé velvyslanectví SRN
Pořad o Osvobozeném divadle
Biologická olympiáda kat. C, D
Chemická olympiáda kat. C
Soutěž debatního klubu
Přehlídka dětských recitátorů (okresní kolo – DDM Větrník)
Olympiáda v ČJ - okresní kolo
Soutěž o francouzsky mluvících zemích
Pythagoriáda
Maturitní písemné práce ze Šp
Soutěž v programování
Maturitní ples tříd 4.A, 4.B a 6.N
Gymnasia cantant (Liberec, regionální kolo)
Studijní pobyt 5.N v Německu
“Přijímací zkoušky na nečisto”
Písemné práce z AJ
Matematická olympiáda kat. Z9
Biologická olympiáda kat. A
SpringDay 2003 – 2.N
Projekt EU „School +“ - Finsko
Písemné práce z NJ a FJ
Matematická olympiáda kat. B, C
Projektové dny
Výměnná návštěva studentů 3.N na Gymnáziu ve Vilsbiburgu
Den učitelů
Výměnná návštěva studentů 4.N na Gymnáziu v Aachen
Coca–cola cup - fotbalový zápas
Maturitní písemná práce z češtiny
Výměnná návštěva 2.N ve Wiesentheidu
Výměnná návštěva 4.N v Aachen
Výměnná návštěva 3.N ve Vilsbiburgu
Celostátní kolo MO
Fyzikální olympiáda – kat. E, F
Zeměpisná olympiáda
Mezinárodní divadelní projekt – Bílý Potok
Výměnná návštěva studentů z Hamburgu (4.N)
Pedagogická rada
Juniormaraton
Matematická olympiáda
Valná hromada SRSPŠ
Schůzky s rodiči
Exkurze do liberecké spalovny (Seminář z chemie)
Divadelní představení v Divadle F.X.Šaldy a v Krátkém úderném divadle
Přijímací zkoušky - 1. kolo
Velikonoční prázdniny
Pythagoriáda
Biologická olympiáda kat. D
24. - 26.4.
25.4.
26.4.
Soutěž Gymnasia cantant Brno, účast Cum decore
Fyzikální olympiáda, kat. B, C, D
Debatní pohár
2.5.
5.5.
6.5.
6. - 9.5.
8. - 9.5.
9.5.
12. - 16.5.
14.5.
19. - 22.5.
23. - 24.5.
26. - 29.5.
28.5.
28. - 31.5.
Ředitelské volno
Pedagogická rada pro třídy OkA, OkB, 6.N
Testy PISA – výběr žáků
Exkurze 6.N do Berlína
Divadelní projekt – Praha
Ředitelské volno
Výjezdové semináře (SpA, SpB, 3.A, 3.B)
Pedagogická rada pro třídy 4.A, 4.B
Maturitní zkoušky tříd OkA, OkB a 6.N
Bambiriáda - Debrujáři
Maturitní zkoušky tříd 4.A a 4.B
Předávání maturitních vysvědčení (OkA, OkB, 6.N)
Exkurze do Provence
1. - 2.6.
4.6.
5. - 6.6.
14.6.
Exkurze do Provence
Předávání maturitních vysvědčení (4.A, 4.B)
Olympiáda mládeže v lehké atletice
Koncert pěveckých sborů Cum decore a Ještěd v PKO
Muzikál Šachy - derniéra
Seminář Nadace Guardini “Tělem i duší … Co člověk?”, Hrabětice / Janov
Přírodovědný kurz tercie v Bílém Potoce
Výměnná návštěva studentů z Hannoveru
Uzavření klasifikace za školní rok 2002-2003
Slavnostní zakončení školního roku – Ohlédnutí 2003 v Domě kultury
Rozlučkový koncert Cum decore v ZUŠ
Pedagogická rada
Školení lektorů v rámci SIPVZ
Pedagogická rada
Předávání vysvědčení
Prázdniny
14. - 17.6.
15. - 19.6.
15. - 21.6.
18.6.
19.6.
20.6.
20. - 22.6.
27.6.
30.6.
Ročenka 2003
37
Tereza Hemelíková (1.B, 2003-2004)
38
Témata
maturitním
Tématak kpísemným
písemným
maturitním
zkouškám
jazyka
zkouškámz českého
z českého
jazyka
1. Na světě je hodně maličkostí, které dělají ze života zázrak (K. Fialová) (Volný slohový
útvar)
2. Jeden svět nestačí? aneb Útěky od reality (Volný slohový útvar)
3. A přece budou knihy na policích (C. Milosz)
(Přežije kniha konkurenci televize, videa, internetu?) (Volný slohový útvar)
4. Naše město, jak ho možná neznáte (Fejeton)
Ukázka úspěšné maturitní práce
Jeden svět nestačí? aneb Útěky od reality (Povídka)
Bydlím v malém městě. Není podstatné,
jak se jmenuje, ale iniciály napovědí: K.H.
Další pro vás čtenáře nepodstatnou informací
je moje jméno. Stejně mě podle něj
nepoznáte, natož abyste mě vystopovali. Ale
budiž - jmenuji se Hynek. Abych vás však mohl
nechat okusit svůj všední (!) život, musím
nejprve popsat své bydliště. Čtěte tedy
pozorně.
Žiji v jednopatrovém nájemním domě.
V přízemí bydlí od 50.let bývalá svazačka
Kateřina Střihlá. Je jí pětašedesát let, žije
sama s kocourem a povídá si s rostlinami.
Vcelku nenápadná osůbka.
Naproti Střihlé přes chodbu žijí manželé
Koškovi. On je, lidově řečeno, "frajírek ze
zapadákova," ona pracuje jako zcela
prostinká bankovní úřednice. Představují
ukázkové konzumní soužití (resp. manželství),
pouze děti jim chybí.
V patře nad Koškovými bydlím už 12 let já.
Stejné patro se mnou sdílí poslední nájemník
- pan F. Záměrně neuvádím celé jeho jméno.
Důvod mého tajnůstkářství zjistíte později.
Všechny už znáte, můžeme začít.
4.června jsem se probudil v půl osmé ráno.
Pyžamo na mně viselo a já vzpomínal na doby,
Ročenka 2003
kdy jsem "trpěl" ranní erekcí. Kam se jen ty
časy poděly? Otevřu okno. Naskytl se mi
překrásný výhled do zdi sousedního domu.
Vskutku nádhera! Úzkou škvírou mezi naším
a vedlejším domem jsem na záhonku, který
leží hned za silnicí, zahlédl drobné tělíčko paní
Kateřiny. Ze záhonu s cibulí vyčuhoval ocas
Iljiče (kocoura paní Kateřiny) a celý pohled
vypadal v ranním slunci nádherně idylicky.
Skoro jsem zapomněl na to, jak mě Střihlá
v sedmdesátých letech nutila do hry na
mrkanou a i v mých sedmnácti se mne ve
vlaku ptala, zda nepotřebuji kakat nebo lulat to vše za přítomnosti všech pionýrů a svazáků
z našeho obvodu. Oblékl jsem se a vyrazil do
práce. Na cestě jsem paní Kateřinu potkal:
"Hynku, prosím tě, nekoupil bys mi
v zahradním centru asi 20 afrikánů? Pro mě
je to moc daleko," zahlaholila Střihlá a
vycenila protézu. "Ale jo, mám to při cestě,"
odpověděl jsem.
Odpoledne jsem tedy jel pro 20 afrikánů.
Přijedu domů, vejdu do domu, zvoním na paní
Kateřinu - nic. Zvoním podruhé, potřetí - pořád
nic. Sáhnu na kliku a dveře se pootevřou. "Co
když se jí něco stalo?" přemýšlím nahlas.
Vejdu a podvědomě hledám sesuté stařecké
tělo u kuchyňské linky. Nikde neleží! Na zdech
rudé prapory, čestná vyznamenání snad
39
z celého RVHP. Otevřu poslední dveře. "Ne!
To snad ne!" Afrikány mi vypadly z rukou. Stál
jsem ve vchodu do malé místnůstky s rudým
světlem. Uprostřed stál skřipec - novodobý
oltář sexuchtivé důchodkyně. Na zdech biče,
bičíky, pouta. Najednou do mne někdo strčil upadl jsem na zem a pak to šlo ráz na ráz:
dostal jsem výprask koženým řemenem. "Tak
dělej, plaz se ke špalku!" řvala paní Kateřina.
Pak si asi všimla rozdupaných afrikánů a
rozsvítila: "Šmankote! To jsi ty, Hynečku?"
zeptala se ustaraně. "Jo! Co jste mi to
udělala?!" tázal jsem se nechápavě paní
Střihlé, jejíž tělo bylo nasoukáno do latexového
oblečku. "Promiň, promiň! Hlavně o tom
prosím nikomu neříkej! Prosím!" koukala na
mne s nevinným výrazem z gumové masky.
"Sto čtyřicet šedesát," vydechl jsem. "Co?"
zeptala se nechápavě. "Ty afrikány!" odsekl
jsem. "O, ano, no jistě," řekla Střihlá a začala
hledat peníze. Za afrikány jsem dostal
opravdu velmi solidně zaplaceno. Když jsem
odcházel, potkal jsem na chodbě urostlého
čtyřicátníka, jenž opatrně zvonil u paní Kateřiny.
Že by nesl nové afrikány? Co myslíte?
Týden nato jsem bohužel vytopil Koškovy.
"Sotva se mi zahojily rány od Střihlé, tak
dostanu další nakládačku od Koška!" říkal
jsem si před zrcadlem. Ve čtyři hodiny zvonil
u vchodu "pojišťovák". Měli jsme jít ke
Koškům sepisovat jakýsi protokol o pojistné
události. Ve dveřích už na nás čekali Koškovi,
jestli prý bychom nemohli sepsat protokol na
chodbě, že mají doma vše mokré a kdesi cosi.
Pojišťovací agent byl však neoblomný a tvrdil,
že musí vše vidět. Koškovi se vzdali. Vešli
jsme do jejich 2+1. Všude po stěnách visely
nejrůznější plenty a závěsy. "A kde je ta
vytopená oblast?" ptal se pan Malý,
pojišťovací agent. "V kuchyni," odvětili
jednohlasně Koškovi. "Nikde jinde? A proč tu
máte ty závěsy?" ptal se pan Malý. Než stačili
manželé Koškovi odpovědět, odhrnul pan
Malý závěs, který paní Košková zřejmě špatně
přitloukla ke stropu, takže celý spadl na zem.
Před námi se objevila světle žlutě vymalovaná
stěna, posetá špendlíky po celé ploše. Na
každém špendlíku se nacházelo jedno
40
křidélko ubohého hmyzu - brouka či mouchy.
Pod špendlíkem vždy visela malá cedulka,
na níž byl latinský název hmyzu, z něhož dané
křídlo pocházelo, či "familiární" české názvy
tvorů, jako třeba u křídla číslo 4206, jež neslo
označení "moucha Emilka". Koškovi zrudli. Po
chvilce ticha pan Malý vyhrkl: "Neuvěřitelné!"
Paní Košková se osmělila: "Víte, my jsme
s manželem takoví kuriózní sběratelé, že, a
my chceme … chceme se dostat do knihy
rekordů!" vyhrkla narychlo. "No, tak to se vám
bezpochyby povede. Promiňte, ale viděl jsem
toho až moc. Zítra přijďte ke mně do kanceláře
a protokol sepíšeme tam," tiše pravil pan Malý
a vytratil se. Koškovi se na mne oba podívali.
Stejně prosebně jako tehdy paní Kateřina.
Chyběl jen řemen. "Nic jsem neviděl, O.K.?
Mě tady stejně už nic nepřekvapí. Zítra na
shledanou," otočil jsem se na podpatku a
kvapně opustil byt Koškových.
Teď si možná pomyslíte - jeden lepší než
druhý. Ale co ten třetí?
Tím třetím je pan F. Celé jeho "prozrazení"
začalo v pátek, tuším druhý týden v srpnu.
Viděl jsem na ulici ženu. Ne normální - viděl
jsem ženu žebračku. V našem městě jev zcela
nezvyklý. Přistoupil jsem k ní. Seděla opřená
o popelnice, nehýbala se. "Je vám něco?"
zeptal jsem se. "Je mi zima," zaskuhrala.
"Cože? Vždyť je srpen!" nechápal jsem. "Je
mi zima v zimě. Nemáš nějaké oblečení?
Dámské!" zaskuhrala snad ještě víc. Vše bez
jediného pohybu a se svěšenou hlavou.
"Něco vám seženu a pozítří sem ty věci
donesu, platí?" zželelo se mi ženy. Rozhodl
jsem se požádat v práci všechny kolegyně
o pomoc a sesbírat co nejvíce svršků pro onu
nešťastnici.
Dva dny nato jsem přišel na dohodnuté
místo. Ta žena tam opět ležela, jako by se od
pátku ani nehnula. "Tak tady to je. Sesbíral
jsem všechno možné. V práci jsme se složili
a všichni vám dáváme dohromady 590 korun,
abyste si mohla nakoupit potřebné věci!"
vydechl jsem s nadšením a úsměvem na
tváři. "Děkuji mnohokrát!" řekla žena, vzala
pytel, peníze a odešla.
Řekl jsem si, že si zajdu na večeři. V půl
desáté večer jsem se vracel z města domů,
společensky mírně unaven, jelikož barmana
opustila žena, chtěl se vypovídat, přičemž
naléval mně (a hlavně sobě) jednu sklenku
za druhou. Odemkl jsem dveře do domu. Na
chodbě zacinkaly lahve. Myslel jsem si, že se
mi to zdá. Považte - venku jsem viděl Elvise
s Jacksonem, jak tančí polku, takže jsem
svým smyslům už moc nevěřil. Ale když jsem
vystoupal těch šestnáct schodů do prvního
patra, probral jsem se, jako by mě někdo polil
kbelíkem studené vody: ležel tam na zemi pan
F., klíče v zámku, všude okolo láhve, vzduch
prosycen sladkou vůní lihu. Chvilku jsem
zaostřoval a štípnul se do tváře. Pan F. byl
totiž něčím zvláštní - měl na sobě šaty jako ta
žebračka z ulice, u mých dveří se válel pytel
s oblečením od kolegyň, přes zábradlí byla
přehozena paruka. Pan F. mručel a pomalu
oddychoval. "Ty so…," ani jsem to nedořekl.
Vždyť pod mýma nohama u Košků nejspíš
umírá další octomilka a paní Kateřina
momentálně určitě někoho natahuje na
skřipec. Odtáhl jsem pana F. do jeho bytu,
hodil mu tam láhve, paruku a pytel
s oblečením, zavřel za sebou a na schodech
jsem se rozesmál. "Vždyť to jsou normální
lidé! Normální!" řval jsem po chodbě.
Ráno mi pan F. vrátil 590 korun, omluvil se
a prosil mě o dvě věci: abych si nechal vše
pro sebe a jestli si může nechat to oblečení.
Na obojí jsem přikývl. Byl totiž krásný den a
mně už nic nepřipadalo neobvyklé. Nic a nikdo
- vše v pořádku, dokonalé. Udělal jsem si
tedy dobrý oběd. Musím uznat, že Iljiče krmila
Střihlá dobře, ale Micka od Horáčků (bydlí přes
ulici) byla šťavnatější…
Ale jinak jsme všichni normální!
Jan Pavlů, 4.B
Jiří Vejvoda (tercie, 2002-2003)
Ročenka 2003
41
Počítače
Počítačeaamy
my
Právě teď jste se ocitli na stránkách,
které vznikají jako výčet všeho, co se změnilo
kolem počítačů u nás ve škole od minulého
roku. Situace kolem počítačů na naší škole
se mění úměrně tomu, jak velká je
proměnlivost obsahu webovských stránek na
Internetu nebo rychlost, s jakou se na trhu
objevují nové počítače.
Národní a mezinárodní
spolupráce
Nadále pokračujeme ve spolupráci
s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy
v Praze, Fakultou elektrotechniky ČVUT
v Praze, Gymnáziem Arabská v Praze,
1. jazykovou ZŠ v Praze 4, ZŠ Angelovova
v Praze 5, ZŠ Korunovační v Praze, ZŠ TGM
v Hodkovicích nad Mohelkou a ZŠ Vrchlického
v Liberci. Spolupodílíme se na přípravě
mezinárodního semináře o počítačích ve
škole „Poškole“, konaného v Sedmihorkách
u Turnova. Jsme členy Jednoty školských
informatiků.
V rámci mezinárodní spolupráce trvá
spolupráce s následujícími partnery:
University
of
Barcelona,
Institut
d`ensenyament secundari Bernat Metge
Barcelona (Španělsko), Extreme Media
Solution Ltd., Ellinogermaniki Agogi s.a.
(Řecko), Alliance High School Haifa,
Technion-Israel Institute of Technology
(Izrael), University of Oulu a Oulunsalo
Secondary School (Finsko).
Nové vybavení
Prostředky na vybavování výpočetní
technikou škola z prostředků SIPVZ
neobdržela. Financování tak zůstalo na
dárcích a běžném školním rozpočtu. Velkou
radostí bylo v prosinci 2002 zakoupení
6 nových počítačů, kterými jsme nahradily již
nefunkční počítače v kabinetech. Byla
dokončena instalace dataprojektoru do
učebny zeměpisu, který společně
s počítačem pořídila německá sekce našeho
gymnázia.
SRSPŠ financovalo výrobu stolů a
kabelové rozvody pro 3 počítače, které jsou
umístěny na chodbě u učebny P1 a jsou
dostupné všem studentům v jakékoliv době.
Od Nadace Preciosa jsme získali 4 starší
počítače, které nyní používáme v laboratořích
fyziky. Během letních prázdnin jsme se pustili
do rozšíření stávajících kabelových rozvodů
v celé budově gymnázia, přibylo tak více než
42
60 nových počítačových zásuvek. Byly
instalovány počítače do laboratoří fyziky a
biologie, doplněny počítače do některých
kabinetů a na chodbu k učebně P1 byl
umístěn čtvrtý počítač. Nešlo však o nové
počítače, nýbrž o starší typy, které používáme
v terminálovém provozu.
Proto byl také zakoupen nový server
pro terminálové služby s OS Windows XP
založené na Citrix technologii. Celkový počet
počítačů se zvedl na 96 a každý z vás si jistě
umí představit, jak obtížné je udržet je všechny
v provozu.
SIPVZ
V oblasti vzdělávání pedagogů
provádíme školení typu Z a P, která mají za
úkol zvýšit informační gramotnost učitelů a
umožnit jim využívání nových technologií ve
výuce. V červnu jsme přivítali na naší škole
skupinu 60 odborníků z celé republiky, kteří
společně na třídenním pracovním semináři
pořádaném MŠMT připravovali podobu
školení P.
V rámci vyhlášených pilotních grantů
jsme podali návrhy tří projektů. Všechny byly
přijaty a my jsme na nich mohli začít pracovat.
Projekt „Chemický vzdělávací portál“
má za úkol zpřístupnit na Internetu pro
studenty i veřejnost informace z oblasti
chemie, které jim pomohou se orientovat
v tomto vědním oboru. Zpočátku byste tam
měli najít periodickou tabulku prvků, výskyt
prvků, jejich přípravu, výrobu, dále pak
videozáznamy chemických pokusů a návody
k nim či poradnu, do které můžete napsat
svůj problém týkající se běžného života a
chemie, např. jak vyčistit skvrnu od inkoustu.
Projekt probíhá pod vedení prof. Jindry
Kuglerové.
Druhý projekt „Edunix – terminálový
provoz laboratoří“ řeší instalaci serveru a
Ročenka 2003
konfiguraci počítačů v laboratoři fyziky tak, aby
bylo možné ve výuce používat i starší počítače,
které svým výkonem jen stěží dohoní ty dnešní.
Projekt realizují prof. Vítězslav Pěnička a Pavel
Knobloch společně s Martinem Grombiříkem
a Ondřejem Ruskem (vývojový tým projektu
Edunix z Jednoty školských informatiků).
Posledním projektem je Schola
ludus: Podnebí. Jde o výukové CD pro střední
školy, zabývající se meteorologií a
klimatologií. Projekt vzniká ve spolupráci
s Krátkým filmem, a.s., Praha. Kromě prof.
Pavla Taibra a RNDr. Jany Hrnčířové se na
něm podílejí také pracovníci MFF UK Praha
v čele s doc. RNDr. Jaroslavou Kalvovou, CSc.
První výsledky z těchto projektů budou
k nahlédnutí již v lednu 2004. Na adrese
http://piloty.gfxs.cz je databáze všech projektů,
které se realizují v celé republice.
Počítačový klub
Na škole pracuje počítačový klub,
jehož členy jsou především počítačoví
“zasvěcenci”, ale může v něm být každý, kdo
se o počítače zajímá a chce se nějakým
způsobem realizovat. Klub pracuje v rámci
Středoškolského klubu ASK ČR při Gymnáziu
F.X.Šaldy, vedoucím klubu je Pavel Knobloch.
V minulém roce jsme se starali
o realizaci videoprojekcí v muzikálu Šachy,
zúčastnili jsme se s počítačově zpracovanými
projekty přehlídky Creative Hall v Brně a
mezinárodní přehlídky ESI v Moskvě. Vypravili
jsme se na Invex v Brně a během roku
uspořádali dva víkendy s počítačovými hrami.
V červnu jsme se pak podíleli na přípravě
i realizaci Ohlédnutí 2003 v Domě kultury.
Z něho jsme vyrobili DVD se záznamem akce
a všech videopříspěvků. DVD je u nás ve
škole pro zájemce k dostání.
Pavel Knobloch
43
Výběr informačních zdrojů
na školních serverech:
www.gfxs.cz
V srpnu 2003 byla zprovozněna nová verze
stránek založená na technologii PHP,
autorem těchto stránek je Matěj Humpál ze
sexty A.
databáze se můžete stát i vy. Autory a
webmastery stránek jsou Lukáš Ježek a
Radek Štěpán ze sexty A.
chemie.gfxs.cz
adresa projektu Chemický vzdělávací portál.
Webmasterem je Ondřej “Andrew” Nešpor a
o design se stará Matěj “Finwë” Humpál.
xomax.gfxs.cz
Již pátým rokem je
vyvíjen internetový
portál, který byl
rokem 2003 zmodernizován a hodlá se stát
studentským webem se vším všudy. Aktuality
o kulturním dění v Liberci, fotky tříd, novinky
týkající se studentů ve škole - to vše se dá
nalézt na xomax.gfxs.cz. Autorem, duchovním
otcem, webmasterem a designerem webu
je talentovaný Tomáš “Xomax” Hnatovský ze
septimy A.
biologie.gfxs.cz
adresa biologického atlasu, nyní obsahující
ptáky, savce a obojživelníky. Spolutvůrci
44
sinivalkoiset.gfxs.cz
v rámci projektu School+: Voda a my - My a
voda (vedoucí projektu Pavel Taibr)
pilotní granty SIPVZ: Chemický vzdělávací
portál (vedoucí projektu Jindra Kuglerová)
pilotní granty SIPVZ: Edunix – terminálový
provoz laboratoří (vedoucí projektu Pavel
Knobloch)
pilotní granty SIPVZ: Schola ludus: Podnebí
(vedoucí projektu Pavel Taibr)
soutěž Mládí a vědění: Sluneční soustava
(vedoucí projektu Pavel Taibr)
prezentované projekty na Creative Hall:
Xomax – studentský internetový portál
Gymnázia F.X.Šaldy (prezentovali Tomáš
Hnatovský a Petr Houška ze septimy A)
Sluneční soustava (prezentovali Adam
Kučera a Jakub Jaša z kvinty)
Biologický atlas (prezentovali Lukáš Ježek a
Radek Štěpán ze sexty A)
muzikal.gfxs.cz
domovské stránky českého uvedení muzikálu
Šachy. Webmasterem stránek je Václav
Chábera.
prezentované projekty na semináři
Poškole 2003:
Zábavný zeměpis (prezentovali Lukáš Ježek
a Radek Štěpán ze sexty A)
prezentované projekty na ESI 2003
v Moskvě:
Zábavný zeměpis a Biologický atlas
(prezentovali Lukáš Ježek a Radek Štěpán)
Chemický vzdělávací portál (prezentovali
Ondřej Nešpor a Václav Chábera)
Prezentace Libereckého kraje (prezentovali
Tomáš Hnatovský a Matěj Humpál)
Přehled zpracovávaných projektů:
projekt EU: School+: More tan a Platform to
Build the School of Tommorrow (vedoucí
projektu Pavel Knobloch, Jiří Sulovský)
v rámci projektu School+: Voda v pohádkách,
legendách a mýtech (vedoucí projektu Jitka
Jirsáková)
Ročenka 2003
45
Ze
na golfové
Ze sluneční
slunečnísoustavy
soustavy
na golfové
hřiště
Konopiště
hřištěuuzámku
zámku
Konopiště
Čtveřice kvintánů Adam Kučera,
Tomáš Glaser, Jakub Jaša a Boris
Goldstein se již druhým rokem zúčastnila
soutěže Siemens Multimedia. V projektu
soutěžilo na 350 týmů z více než 250 škol
z celé republiky. V loňském školním roce
kvintáni skončili s multimediální prezentací
Jizerských hor na osmém místě. Letos
však postoupili do vyšší věkové kategorie,
kde je mnohem větší konkurence, soutěžili
tak ve svých 15-16 letech i s osmnáctiletými.
V tomto školním roce pracovali opět
na fyzikálně-zeměpisné učební pomůcce
46
- zpracovali sluneční soustavu. Po
zhlédnutí a při odesílání práce porotě jsem
tajně věřil, že se kluci neztratí. A ono to
vyšlo! Na zářijovém slavnostním vyhlášení
soutěže ročníku 2003 v golfovém areálu
Konopiště nám porota přiznala třetí místo!
Chlapci si užili výuky golfu, naučili se
odpalovat míček přes sto metrů a díky
jejich vzorné reprezentaci škola získala
nový počítač. Kluci, díky!
Vzhůru k ročníku 2004!
Pavel Taibr
vedoucí družstva
Miroslava Kucková (kvinta, 2002-2003)
Ročenka 2003
47
European
European Schoolnetwork
SchoolnetworkConference
Conference
Ve dnech 14.-16.února 2003 jsem měl možnost jako vedoucí projektu Springday in
Europe 2003 zúčastnit se historicky první konference všech členů Evropské vzdělávací sítě
European Schoolnetwork – EUN v belgickém Bruselu.
Sešlo se zde na 365 učitelů, vzdělávacích pracovníků, manažerů i úředníků zapojených
v celé řadě projektů Evropské unie.
European Schoolnet funguje od roku 1998 a umožňuje spolupráci a služby komunitě
tisíců škol v celé Evropě prostřednictvím společné internetové sítě. Za uplynulých pět let se
konala celá řada setkání lidí zapojených v jednotlivých projektech, ale tato konference byla
první, která umožnila setkání a konfrontaci všech zúčastněných najednou.
Ústředním tématem konference byla „Technologie a výuka – klíč ke spolupráci“. Hlavní
důraz byl kladen na inovace ve vzdělávání, možnosti mezinárodní spolupráce při výuce mezi
školami prostřednictvím ICT.
Konferenci oficiálně zahájil Ulf Lundin, ředitel European Schoolnet. Zásadní referáty
pak přednesli Dr. Idit Harel – ředitelka MaMaMedia N.York, prof. Chronis Kynigos, ředitel
projektu Školy budoucnosti – SEED project, Maruja Guttierez, vzdělávací a kulturní komise EU.
Hlavní součástí konference byly paralelní workshopy na celou řadu témat: Virtuální
výuka, Otevřená škola, Nové pedagogické přístupy, Škola budoucnosti, Technologie do
základních škol, Možnosti soutěžení, Technika a výuka, Spolupráce při změnách internetu,
Virtuální výuka atd.
Hlavní aktivity a projekty probíhající v současné době na půdě Evropské unie, případně
ty, které se připravují:
•
•
•
•
•
•
•
•
Comenius
myEurope
eXplora
Valnet
ENIS
SEED
Springday in Europe*
Itales
•
•
•
•
•
•
•
LAB of Tomorow
5D
M.A.I.
School+
ValNet
IT Cole
eSchola
*proběhl k 21.3.2003 – nyní se vyhodnocuje.
V jednotlivých workshopech se představili jejich autoři či účastníci, kteří vysvětlovali své
koncepce a seznamovali účastníky se svými zkušenostmi. Workshopy též byly místem
všeobecných i konkrétních diskuzí o metodách, formách a obsahu práce ve škole 21.století.
Webová stránka European schoolnet: http://www.eun.org představuje vícejazyčný portál
obsahující zdroje pro kohokoliv, koho zajímá vzdělávací proces nebo se ho účastní (žáci,
učitelé, rodiče apod.).
Na první konferenci tohoto druhu mají navázat v budoucnu další.
Pavel Taibr
48
Mezinárodní
Mezinárodníprojekt
projektSchool+
School+
Ve tříletém projektu EU nazvaném School+: More than a
Platform to Build the School of Tommorrow (IST-2000-25162), na
kterém spolupracuje 9 univerzit a středních škol z Finska, Španělska,
Řecka, Izraele a České republiky, jsme se dostali do druhé poloviny
a je za námi již hodně práce. V úvodním roce projektu jsme společně
s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze prováděli řadu setkání se studenty, učiteli
a rodiči. Hledali jsme společně odpovědi na otázky typu: Jak byste si představovali školu
v budoucnosti, Co vám vadí na současné škole, Jak by se měla škola změnit, Je používání ICT
nástrojem pro nastartování změn ve škole apod.
Hledali jsme odpověď, jak by měl vypadat informační systém, který by nám pomohl
změnit výuku, zefektivnit ji a udělat ji zajímavější.
Prováděli jsme analýzu učebních osnov a hledali společná témata pro mezinárodní
spolupráci.
Tím hlavním tématem se stala „Voda“. V Izraeli je voda klíčovou otázkou vzhledem ke
geografickému položení státu, ve Finsku jí mají naopak dostatek. V historii Řecka sehrála
voda velkou roli v souvislosti s námořní dopravou a v Čechách jsme tou dobou prožívali
období povodní.
V rámci tohoto projektu se na naší škole řešily dva projekty související s Mezinárodním
rokem vody. Jeden z nich byl literární, druhý zeměpisný.
V posledním roce projektu, do kterého vstupujeme, jsme přizvali ke spolupráci ZŠ
Vrchlického v Liberci, ZŠ TGM v Hodkovicích nad Mohelkou a ZŠ Korunovační z Prahy. Společně
s nimi se budeme zabývat novým tématem a tím je Život teenagerů v současné Evropě. Projekt
bude ukončen koncem května, kdy se všichni partneři projektu sejdou ve španělské Barceloně.
Pavel Knobloch
Voda v pohádce, pověsti a mýtu
Název literárního projektu zněl Voda v pohádce, pověsti a mýtu. Pracovalo na něm šest
žáků z 2. a 3. ročníků a 6.N (Martin Kracík, Ondřej Jakubov, Kristina Dvorská, Pavlína Zlevská,
Andrea Čechová a Hana Švubová) pod vedením prof. Jirsákové. Výstupem byl sborník
zpracovaný na počítači. Používali systém, který byl pro tento projekt speciálně vyvinut v Řecku,
ukázal se však jako nevyhovující.
Na projektu pracovali od října 2002 do června 2003. Pracovní verze projektu byla
prezentována na setkání účastníků ze zemí, které participují na projektu School+ Microcosmos,
ve finském Ivalu v březnu 2003. Prezentace konečné verze se uskutečnila na školní akademii
Ohlédnutí 2003 v Domě kultury v Liberci v červnu 2003.
Na základě četby pohádek, pověstí a mýtů různých zemí a kultur žáci sledovali, jakou roli
hraje voda v životě lidí, jak ho ovlivňuje pozitivně či negativně. Kromě sumáře zjištěných
skutečností žáci parafrázovali některé pohádky, které dokládaly sledovanou problematiku, a
přidali i pohádky z vlastní tvorby. Předmluva, závěr a úvody k jednotlivým kapitolám byly napsány
česky i anglicky.
Ročenka 2003
49
Prostřednictvím internetu žáci kontaktovali zástupce z partnerských zemí (Finsko,
Španělsko, Řecko a Izrael). Požádali je, aby nám poslali ukázky svých národních pohádek
o vodě. Španělé poslali pověst o fontáně v Barceloně, Finové nás zahrnuli množstvím starých
severských mýtů, v nichž voda hraje nesmírně důležitou úlohu.
Největší přínos tohoto projektu spočíval v tom, že se žáci naučili orientovat se v literatuře
určitého typu, zpracovávat velkou sumu faktů a spolupracovat.
Jitka Jirsáková, vedoucí projektu
Voda a my - My a voda
Název zeměpisného projektu zněl Voda a my – My a voda. Pracovala na něm třída kvinta
pod vedením prof. Taibra. Ta se rozdělila do šesti skupin po třech až šesti studentech, kteří
zpracovávali „vodní“ témata týkající se naší oblasti – Liberecka.
Dílčí témata:
1. Kam voda teče?
2. Kolik voda stojí?
3. Jak nám tu voda pomáhá?
4. Voda a zábava
5. Voda v Jizerských horách
6. Je pro nás voda hrozbou?
Studenti se tak seznamovali s vodou trochu jinak než při běžných hodinách chemie,
biologie nebo zeměpisu, kde se o vodě učí. Úplně novým pro studenty bylo užití
e-learningového prostředí Microcosmos, které se v rámci projektu vyvíjí.
Výsledkem práce byly internetové a textové prezentace daného tématu.
Ze všech prací vyjímáme shrnutí tématu „Je pro nás voda hrozbou?“, které je v Čechách
poslední dobou velmi aktuální.
Voda a hrozby na Liberecku:
• povodně
• protržení hrází
• nedostatek vody
• sněhová kalamita
• náledí
• utonutí
• dopravní nehoda způsobená deštěm, mokrou vozovkou atd.
• přívalový déšť
• krupobití
• mlha
• námraza
• znečištění vody
Voda na Liberecku se tak, jak vidíme, stává dosti často hrozbou. Míra hrozeb je rozdílná,
ale některé, jak ukazuje nedávná minulost, jsou velmi reálné. Lidé Liberecka si to ne vždy
dostatečně uvědomují. Je to však důležitější, než si myslíme.
Co dodat? Jako učitel zeměpisu si přeji, aby na důležitých postech Liberecka byli lidé,
kteří moc dobře ví, že je voda pro nás i hrozbou!
Pavel Taibr, vedoucí projektu
50
Veronika Procházková (4.N, 2003-2004)
Ročenka 2003
51
Celostátní
ročníku MO
MO
Celostátní kolo
kolo 52.
52. ročníku
Celostátní kolo 52.ročníku matematické olympiády - kategorie A, P
Gymnázium F. X. Šaldy bylo spolu s libereckou pobočkou Jednoty českých matematiků a
fyziků a Technickou univerzitou v Liberci spolupořadatelem celostátního kola 52.ročníku
matematické olympiády - kategorie A, P. Akce se konala v prostorách Technické univerzity a
Gymnázia Jeronýmova ve dnech 30.3. - 5.4.2003 pod záštitou ing. Evy Bartoňové, zástupkyně
krajského hejtmana, ing. Jiřího Kittnera, primátora města Liberce, a prof. ing. Vojtěcha Konopy,
CSc., rektora Technické univerzity. Naše škola zajišťovala kompletní organizační přípravu podíleli se na ní především profesoři RNDr. Věra Voršilková, Mgr. Ivana Cumfová, RNDr. Věra
Jandíková, Mgr. Hana Tůmová a Mgr. Jan Voženílek, ale také řada studentů, především ze třídy
2.B. Všichni účastníci celostátního kola MO (v kategorii A - 44 soutěžící, v kategorii P - 30
soutěžících) byli studenty nejvyšších ročníků středních škol České republiky, kteří úspěšně
prošli školními a krajskými koly MO.
Soutěž byla slavnostně zahájena v neděli
30.3. v posluchárně K 1 Technické univerzity za
přítomnosti řady oficiálních hostů, soutěžících,
sponzorů a zástupců tisku a dalších médií.
Součástí slavnostního zahájení bylo i krátké
kulturní vystoupení zpěváků a recitátorů z našeho
gymnázia, prostory posluchárny i předsálí byly
vyzdobeny výtvarnými pracemi gymnazistů.
Soutěž kategorie A proběhla ve dnech 31.3. 2.4. na Technické univerzitě, 2. - 5.4.
v prostorách Gymnázia Jeronýmova soutěžili
účastníci kategorie P. Úlohy byly vždy odpoledne
a v noci opravovány týmem opravovatelů pod
vedením členů ÚV MO. V odpoledních hodinách
byl pro soutěžící připraven doplňkový kulturní a sportovní program (výlet na Ještěd, návštěva
radnice a radniční věže, ZOO a Botanické zahrady, návštěva tělocvičny SPŠSE s možností
zahrát si fotbal či vyzkoušet cvičnou horolezeckou stěnu, s velkým zájmem se setkala nabídka
návštěvy představení opery G.Rossiniho "Lazebník sevillský" v Divadle F. X. Šaldy).
Slavnostní zakončení soutěže s předáním cen a diplomů vítězům se uskutečnilo ve
středu 2.4. (pro kategorii A) a v sobotu 5.4. (pro kategorii P). Zakončení soutěží bylo - stejně
jako jejich zahájení - zpestřeno řadou kulturních vystoupení - sboru Cum decore, instrumentální
skupiny Jeroným a vokálně instrumentálního souboru Reneta.
Pro dobrou informovanost všech zúčastněných byla připravena webovská stránka
www.gfxs.cz/mo), která jistě přispěla ke zdaru celé akce i k její větší propagaci. Akce se setkala
se značným zájmem sponzorů, díky kterým bylo možno soutěžící odměnit opravdu hodnotnými
cenami, a rovněž s velkou pozorností médií - především regionálního tisku, rozhlasu a televize.
Na základě materiálů, které jsme médiím poskytli, se objevilo několik zpráv v tisku, byla vysílána
relace v Českém rozhlase - Radiožurnálu a téměř hodinový diskusní pořad v regionální televizi.
RNDr. Věra Voršilková
předsedkyně organizačního výboru
52
Debatní
Debatníklub
klub
Z historie debatního klubu při Gymnáziu F.X.Šaldy
Klub vznikl v roce 1998, kdy jsme se ve škole dozvěděli o existenci debatních klubů na
českých školách. Zakládajícími členkami byly Magda Morťaniková, Marta Drbohlavová, Kateřina
Čiháčková, Bára Čermáková a Jana Dvořáková.
Ve školním roce 1999-2000 se náš klub rozrostl o Anetu Wolrabovou, Annu Bernathovou,
Jana Urbana, Julii Leonovou, Táňu Nejezchlebovou a H. Kolářovou. Občas nám vypomáhali i
další studenti (Pavel Jeřábek a Anna Kymlová) jako časoměřiči, někdy si zkusili i debatovat.
V tomto roce se debatovalo o obtížné tézi Pozitivní diskriminace pomáhá řešit problémy minorit.
Ve školním roce 2000-2001 se k debatérům přidali Martin Jančík, Jindřich Potůček a
Tomáš Lehký - ti ale dlouho nevydrželi, protože se nedokázali vyrovnat s tím, že musí umět
obhajovat i tézi, se kterou nesouhlasí. V klubu začala pracovat Kateřina Kapletová. Pro tento
rok byly vybrány téze ČR by měla dělat maximum pro vstup do EU a Olympijské hry by měly
být zrušeny.
Ve školním roce 2001-2002 do klubu přišli studenti Josef Žádník, Zdeněk Tomíček,
Jana Jungwirthová a Kateřina Bobrovová. Téze, o které jsme debatovali: Život menšin v ČR se
zlepšuje.
Na začátku školního roku 2002-2003 se do klubu přihlásilo 10 nových studentů. I když
někteří teprve začínali debatovat, zaznamenali jsme úspěchy: Jarní pohár, v němž se debatovalo
o tézích Demokracie neumožňuje stabilní a efektivní vládu a Internetové systémy pro sdílení
hudby by měly být zakázány, dokonce náš klub mezi 36 družstvy z celé ČR vyhrál.
Děkuji tímto za velmi dobrou práci všem členům klubu, zvláště Táně Nejezchlebové,
Janu Urbanovi, Kátě Kapletové, Aleně Čechové, Petře Stehlíkové, Míše Rutové a Tomáši Rutovi.
Zdeňka Meixnerová
Melodie
Melodie nad
nadJeštědem
Ještědem
Celorepublikové finále soutěže mladých debrujárů České republiky se konalo 25.27.10.2002 a jeho pořadatelem byl Klub mladých debrujárů při Gymnáziu F.X.Šaldy v Liberci.
Soutěže se zúčastnilo celkem 150 dětí, z toho bylo 30 zahraničních hostů.
Samotná soutěž začala již 1.1.2002 a skládala se ze dvou částí:
1. Úkoly plněné a zaslané do 30.6.2002.
2. Úkoly plněné na místě finálové soutěže.
Finále se účastnily tříčlenné týmy v kategorii mladších (6-11 let) a starších (12-15 let).
Do finálové soutěže se probojovaly oba naše týmy: v kategorii starších družstvo tvořené
Káťou Kloučkovou, Tomášem Glaserem a Janem Kadlecem skončilo jako druhé, tým mladších
ve složení Silvie Strunová, Martina Qualizzová a Veronika Bajzíková uhájil třetí místo.
Zdeňka Meixnerová
Ročenka 2003
53
Novinářem
NovinářemssMF
MFDNES
DNES
Výborný nápad! Měl by se stát tradicí! Deníku Mladá fronta Dnes se povedlo "vyhecovat"
studenty, aby ochutnali novinařinu. Navnadili je hodnotnými cenami.
Deník vyhlásil na 4 dubnové týdny témata - a studenti, ukažte, co umíte!
31.3. - 5.4.
- Možnosti kulturního vyžití mladé generace v místě bydliště
7. - 12.4.
- Známé i neznámé osobnosti kraje
14. - 19.4. - Ekologické problémy v kraji
22. - 26.4. - Tip na výlet, zajímavá místa našeho kraje
Dopadlo to lépe, než redakce očekávala - příspěvků bylo dostatek a byly kvalitní. Každý
týden byli vyhlášeni tři finalisté, ti dostali hodnotné knižní publikace, a vítěz každého týdne byl
odměněn digitálním fotoaparátem.
Nás může těšit, že naši školu "bylo vidět." Z našich studentů se nejlépe umístila Barbora
Holková ze 3.A, která vyhrála zmíněný fotoaparát svou prací "Dvanácté století máme u nosu"
k tématu z posledního týdne. Mezi finalisty se umístil Jan Sedláček ze sexty B článkem
o osobnosti kraje Mirko Gräfovi a dvojice Pavlína Timpelová 3.B a Zuzana Jelínková, které
vyzpovídaly nového šéfa činohry libereckého Divadla F. X. Šaldy Alexandra Pyška.
Zdeňka Meixnerová
Dvanácté
Dvanácté století
století máme
máme uu nosu
nosu
Vítězná práce ze soutěže Novinářem s MF DNES.
Cyklisté mi jistě dají za pravdu, že
Chrastavsko je ideální oblastí pro rodinné
výlety na kolech. Mírně zvlněná krajina,
nádherná příroda, možnost koupání či
rybaření v přehradě Mlýnice u Nové Vsi, to
vše láká do těchto končin zvídavé turisty, ať už
na kolečkách nebo bez nich. Málokdo však ví,
že odměnou za namáhavé šlapání do kopce
mu mohou být nejen neobvyklé výhledy na
Ještěd a okolí, ale také výlet do dávných časů.
54
Jako dlouhatánský had se prodírá úzká
silnice vzhůru vsí jménem Vítkov. Po jejím
pravém okraji co chvíli minete autobusovou
zastávku, vzpomínku na městskou civilizaci.
Poslední červená tyč s omšelými jízdními řády
vás zavede až k malé farmě, kde spíše než
člověka potkáte pasoucí se ovce, krávy či
koně. Všímavému pozorovateli neunikne, že
zatímco veškeré okolní pastviny jsou
ohraničeny jen tenkým drátem, na pahorku
přímo nad farmou se nalézá ohrada poněkud
masivní. Při bližší obhlídce objevíte nad
domnělou ohradou dřevěnou věž, která se
tyčí do výše bezmála dvanácti metrů. A aby
nebyl překvapením konec, u brány věže zaclání
mohutná pojízdná konstrukce, taktéž ze dřeva.
Co to jen může být ? Že by beranidlo?
Nežijeme přece ve středověku!
Mezi domorodým obyvatelstvem
Horního Vítkova však kolují skutečně zvláštní
zvěsti. „Nějaká banda šílenců nám tu staví
hrad,“ dozvíte se od sympatického
starousedlíka. Budete-li mít štěstí, natrefíte
tu prý na krásnou vládkyni vítkovského panství,
na potulného trubadúra nebo na mladého
panoše. Ti všichni mají něco společného:
hluboký zájem o historii, smysl pro humor a
touhu podělit se s vámi o své nadšení. Se
zasvěceným výkladem odborníků si tak
můžete vznikající dílo znovu prohlédnout
jinýma očima.
Měla jsem při své obchůzce štěstí.
Ujala se mě sličná kejklířka Jana Ehlerová,
členka sdružení Wothanburg, které má celý
projekt na svědomí. „Výstavba velmožského
dvorce je dlouhodobou záležitostí. Snažíme
se zde vybudovat repliku opevněného sídla
z konce dvanáctého století. Chceme tak
alespoň částečně vyplnit mezeru v historii,
protože žádná podobná památka z tohoto
období se u nás nedochovala.“ Procházíme
po můstku přes příkop a vcházíme do
hradiště. Naskýtá se nám pohled na protější
vrch s příznačným názvem Výhledy a na několik
rozestavěných srubů, jeden už dokonce
zastřešený. „Zde bude stát kromě srubů také
románský kostel, jediná kamenná stavba
v celém opevněném prostoru,“ plánuje má
průvodkyně. Vznikající osada však nemá
Ročenka 2003
zůstat pouze mrtvým skanzenem. Sdružení
Wothanburg se ji snaží oživit již v současné
době.
„Poslední červencový víkend patří
tradičně velkolepému dobývání hradiště
v dobových zbrojích a kostýmech,
lučištnickému turnaji, soutěžím pro veřejnost,
ukázkám raných středověkých umění,
řemesel, písní a tanců, dobrému jídlu a pití.
Dvakrát do roka pořádáme bitvu Gladius,
připomínající líté boje z období starověkého
Říma.“
„Jak to všechno zvládáte?“ kroutím
udiveně hlavou. „Řemeslníci, historici
i hudebníci se najdou mezi námi ve sdružení,
navíc
spolupracujeme
s
několika
šermířskými skupinami.“ „A co vlastní stavba?
Mají obyčejní smrtelníci z našeho století šanci
nějak se do projektu zapojit?“ „V létě tu
organizujeme pro zájemce pobytové tábory.
Dopoledne patří práci - rozšiřujeme palisádu,
vážeme snopy na střechy srubů, otesáváme
klády. Odpoledne hrajeme dobrodružnou hru
na historické motivy.“ Zajímám se, jaká je na
těchto táborech účast. „Každoročně nám jezdí
se stavbou pomáhat lidé z Moravy, Slezska,
z Karlových Varů, z Prahy. Všem stojí dlouhá
cesta za jedinečný zážitek a skvělý pocit.
A Liberečané, kteří mají tuhle kuriozitu doslova
u nosu, o nás prakticky nevědí,“ povzdechne
si má průvodkyně. Loučím se s půvabnou
krajinou pohledem z vrcholu věže a jen silueta
polské elektrárny mi připomíná čas k návratu
ze středověké romantiky do reality třetího
tisíciletí. Možnost vychutnat si znovu tuto
atmosféru si ale určitě nenechám ujít.
Barbora Holková, 3.A
55
56
Školní
Školní hřiště
hřiště
Dovedete si představit, jak vypadal náš sportovní areál do června 2002? Tři asfaltová
hřiště, která zub času nahlodal tak, že už byla pro nohy studentů nebezpečná. Z některých
prasklých boulí dokonce vykukovaly trsy trávy, po dešti jsme dlouho čekali, než vyschnou
kaluže.
Na jaře 2002 jsme dostali příjemnou zprávu: dotace na rekonstrukci hřiště 990 tisíc Kč.
Jenomže tyto peníze by stačily na konci 90.let minulého století, kdy jsme o ně žádali. Nyní se
však změnily nejen ceny, ale také technologie a asfaltový povrch už nám nikdo nedoporučoval.
A tak škola přidala ze svého investičního fondu 1,5 mil. Kč, aby rekonstruované hřiště bylo
kvalitní, i když peníze byly šetřeny na opravu kotelny. Nový povrch má nejen hřiště na házenou
a malou kopanou, ale i druhé hřiště na odbíjenou a streetball.
Na podzim 2002 tak skončila první etapa přestavby sportovního areálu. Máme již další
plány. Chtěli bychom i běžecký ovál, protože na hřišti Stadionu Letka, kam chodí nyní studenti
při hodinách tělesné výchovy běhat, dráha zanikne.
RNDr. Irena Přádná
Ročenka 2003
57
Krajský
Krajský přespolní
přespolníběh
běh
Obyčejného sychravého dne, ve
středu 16.10.2002, kdy většina libereckých
studentů seděla již něco přes dvě hodiny ve
školních lavicích, se jiná skupina studentů,
mladých nadějných sportovců, scházela na
libereckém hlavním terminálu MHD ve
"Fügnerce”, aby společně odjeli k místu
konání krajské soutěže v přespolním běhu
školních družstev v liberecké čtvrti
Ruprechtice. Nálada vládla všeobecně
pohodová, závodníci se v klidu seznamovali
s tratí, povídali si o blížícím se běhu, tvořili
hloučky, občas se objevila v ranní mlze
i červená tečka a následně šedý kouř. Na
podobných sportovních akcích se totiž
účastníci obvykle dělí do dvou základních
skupin: na ty, kteří sportem žijí a mají zájem
na svém pokud možno co nejlepším výkonu,
a na ty, kteří si takovým závodem oficiálně krátí
dobu vyučování. Vítězný tým z Gymnázia
F.X.Šaldy byl naštěstí složen z té první
kategorie, což naši sportovci bez pochyb
dokázali.
Kdo již na podobném běhu startoval,
dokáže si představit tu spoustu lidí, kteří se
rozcvičují, debatují a typují konkurenceschopné soupeře. Zmatkům se ale často
nevyhne ani zkušený, větrem ošlehaný
sportovec. Tentokrát byla trať dobře značená,
větší časové nesrovnalosti nenastaly, ale
přesto se družstvo GFXŠ s nečekaným
posunutím startu setkalo. Běžkyním bylo
oznámeno, že místo za půl hodiny se běží již
za deset minut. I když se závodnice neměly
čas důkladně rozcvičit, neměla naštěstí tato
nečekaná změna vliv na jejich výkony. Trasa
58
nebyla příliš složitá. Jednalo se o 1,5 km
dlouhý úsek (pro liberecké: kolem kapličky
do lesa, strmě nahoru, lehká otočka a trochu
pozměněnou cestou zpět do cíle), který dívky
běžely 2x a chlapci 3x - platí pro středoškolské
týmy, samozřejmě (třetí kategorie).
Tým jako takový se skládal z děvčat
z vyššího stupně střední školy, tedy 3.N
počínaje a oktávou konče, a stejně starých
chlapců, kteří byli dále doplněni družstvem
z tercie a kvarty. Pro vítězné pozice si doběhli
Soňa Tolarová (3.N) a Viktor Alt (2.B).
Nepostradatelnou součást družstva tvořily
také Tereza Párysová, Zuzana Tryznová,
Veronika Paříková a Eva Böhmová, z chlapců
ještě Jakub Hodboď a Honza Sedláček. Pro
tyto běžce skončil závod více než uspokojivě 1., 2., 3. a 5.místo starších děvčat, podobně
i u chlapců. Mladší žáci doběhli celkově třetí,
což k postupu na mistrovství České republiky
bohužel nestačilo, ale i tak se vzduchem
vznášela celková spokojenost a dobrá
nálada týmu GFXŠ.
Tento běh pro účastníky sice skončil,
jenže to ještě vítězové netušili, že se stanou
hlavními aktéry krátkého, ale o to
zajímavějšího fotorománu, který potají
sestavili z fotek ze závodu ostatní členové
školního družstva! Díky tomu se Soňa a Viktor
stali předmětem diskusí všech, kdo prošli
kolem informační nástěnky u tělocvičen.
Jednoduše není nad opravdu dobrou
reklamu…
Martina Sýkorová, Soňa Tolarová, 3.N
Ratab
Ratabpod
podvodou
vodouaana
nasluníčku
sluníčku
Letos se šlo na Ratab pěšky. Ne proto,
že by nebylo na vlak, ale proto, že do Proseče
pod Ještědem koleje nevedou. Sešli jsme
se jednoho srpnového pondělního rána na
parkovišti pod lanovkou a vyrazili. Lilo jako
z konve. Když jsme po 3 hodinách ostré chůze
spatřili tábořiště, lilo jako z několika konví.
Když jsme si do provlhlých týpek ukládali
provlhlé osobní věci, nepřestávalo pršet. Za
hustého deště jsme si šli pro dřevo, bylo
vlhké a nehořelo. Kolem stanů i uvnitř týpek
se tvořily rybníčky vody, které zaplavily nejprve
připravená ohniště, ale postupně se drze
začaly domáhat i záboru postelí. Boxer by řekl
- situace zralá na ručník - ale ono utírat se
v takovém lijáku nemá smysl. První hra byla
na Ratabu nová - hráli jsme si na
zaměstnance firmy provádějící meliorační
práce, kopali jsme strouhy kolem stanů a
umně odváděli vodu z obydlí do lesa. Někteří
nevydrželi a volali domů pro suché dřevo. Pan
Bělonožník přivezl plnou dodávku.
Druhý den se situace zlepšila - už
nelilo, jenom pršelo. Začal „normální
program“ v nenormálních podmínkách.
V permanenci byla Hana Tůmová, protože
v přístřešku u kuchyně se nedalo dělat nic
moc jiného než výtvarné „umění“. Velký
úspěch sklidilo modelování naslepo. Třetí
den přestalo pršet a objevilo se sluníčko.
Rybníky mizely, vše kolem začalo nádherně
vonět a nálada stoupala rychleji než
atmosférický tlak. Instruktoři doufali, že pršet
znovu nezačne, protože repertoár her do
místnosti byl téměř vyčerpán. Nemuseli se
obávat, počasí se zachovalo po ratabácku tedy extrémně. Po vodě nastoupilo slunce a
zacházelo opravdu jen na noc. Při většině her
to nevadilo - konkurentovi z druhého družstva
svléknete ponožku i při 30 stupních Celsia,
z krabice od počítače vyrobit „pojízdného
slona“ zvládnete i na Sahaře a celodenní
petrachtace po přilehlých vískách se dá také
jít se sluníčkem nad hlavou, zvláště když vás
občas ochrání les. Problémy nastávaly při
náročných hrách zvaných vorvávačky. Zvláště
při Aréně (závod družstev v běhu na vytrvalost)
mnozí sluníčko proklínali. Adrenalin zvedla
všem, včetně instruktorů, Knoflíková válka a
zválená tráva na prostoru o rozměrech
fotbalového hřiště, na které povlávaly zbytky
bavlněných triček s dírami po vyrvaných
knoflících, svědčila o zodpovědném přístupu
všech účastníků ke hře. Her i celodenního a
nočního povídání bylo daleko víc, ale telefonní
seznam do ročenky nepatří a lepší než
o Ratabu číst je prožít si ho.
Tábor jsme opouštěli v parném
srpnovém odpoledni. Šlo se špatně, blížil se
začátek školního roku a toho sluníčka už
začínalo být opravdu přespříliš.
Vyprávění imaginárního Ratabáka
zaznamenal Václav Ulvr
Ročenka 2003
59
Hana Kyselová (1.A, 2002-2003)
60
My
My aa záplavy
záplavy
Katastrofální záplavy, které postihly
Českou republiku koncem léta r.2002, se
nevyhnuly - obrazně řečeno - ani našemu
gymnáziu. Škola ani město sice vodou nijak
neutrpěly, ale mezi profesory a studenty se
našla řada obětavých dobrovolníků, kteří
pomáhali škody po povodních odstraňovat.
Jedním z těch, kteří byli „při tom“, je
i náš prof. Ondřej Bažant.
„Jak jsem se dostal k záplavám? No, tak
normálně - poslouchal jsem rozhlas a televizi
a měl jsem pocit, že bych měl pomoci.
A protože zrovna odjížděl z Liberce autobus
s dobrovolníky, nasedl jsem a jel. Jeden
víkend jsem strávil v Letech na Berounce,
asi 3 dny v Terezíně. Co jsem dělal? Co
zrovna bylo potřeba, většinou vyklízení
zatopených domů, úklid, prostě to, co znáte
z článků a reportáží z té doby. Od září do
listopadu jsem pak o víkendech v Hoříně,
Počeplici a Klech pomáhal při průzkumu
organizace ADRA (=humanitární organizace
Církve adventistů sedmého dne) - zjišťovali
jsme, jak byla rozdělena humanitární pomoc
postiženým, a „zalepovali jsme díry“, tzn.
z prostředků ADRy doplňovali pomoc tam,
kde jí bylo málo.
V září jsme ve škole zorganizovali
peněžitou sbírku. Shromáždili jsme celkem
19.100,- Kč a poslali jsme je malé škole ve
vesnici Lounky na Litoměřicku - ta byla
povodněmi také citelně postižena, ale
protože nefigurovala mezi „mediálně
proslavenými“ zaplavenými obcemi jako
Hořín a jiné, materiální i finanční pomoc
sháněla velmi obtížně.“
sundávání tašek z polorozpadlých domů. „Je
to obrovská solidarita, která v těchto obcích
panuje mezi místními a záchranáři. Mnozí
jsou vděční jen za to, že tam jsme, že s nimi
promluvíme, že pomůžeme třeba řetězem
rukou při vyhazování zničených věcí ze
zaplavených místností,“ líčily své zážitky
2.9.2002, kdy si do školy přišly jen pro oficiální
ředitelské uvolnění z vyučování, aby se mohly
na zbývající dny týdne znovu vrátit do Hořína.
Mezi dobrovolnými pomocníky byla i Jitka
Hampacherová ze 2.A.
Zaznamenala Eva Laurinová
Téměř 2 týdny strávily v Hoříně na
Mělnicku pod záštitou libereckého Červeného
kříže studentky oktávy A našeho gymnázia Jitka
Berglová a Hanka Šmahelová. Pracovaly ve
skladu humanitární pomoci, uklízely uhlí ze
zatopených sklepů nebo pomáhaly při
Ročenka 2003
61
Monika Lásková (1.A, 2002-2003)
62
Moje
život!
Mojeděti
dětiumí
umízachránit
zachránit
život!
Jsem členem Mládeže Českého červeného kříže v Liberci a již druhým rokem spolu se
svým kamarádem učím děti na základní škole zásadám první pomoci. Scházíme se každý
týden v prostorách ZŠ U Soudu s bandou dětí od druhé do osmé třídy. Tahle moje "práce" ani
zdaleka nespočívá jen v nucení dětí do dalších povinností, ale hlavně v komunikaci s nimi.
Snažím se o to, aby se hravou formou naučily zachránit život, poznaly se mezi sebou a našly
nové přátele. Pravidelně pro děti organizujeme víkendové akce, kde je učíme spolupracovat ve
skupině, hrajeme hry, které se ve městě hrát nedají, a různými způsoby motivujeme děti k další
spolupráci s námi. Myslím, že jsem ve své činnosti úspěšná. Když potkávám na ulicích různé
"individuality" a srovnám je s dětmi, které mám v kroužku, nevidím mezi nimi zase takový rozdíl.
Snad jeden! Moje děti umí zachránit život! A právě tuto větu si mohu říci po dlouhé cestě, na níž
jsem sama nabírala zkušenosti a teď je i předávám.
Na závěr mohu říci, že to, co dělám, dělám s velkou radostí, protože děti umí být vděčné
a na rozdíl od dospělých dokáží tuto vděčnost vyjádřit.
Jitka Hampacherová, 2.A
Projekt
Projekt Bábinka
Bábinkapokračuje
pokračuje
Projekt Bábinka pokračuje aneb stále chodíme navštěvovat „své“ babičky a dědečky do
Domova seniorů ve Vratislavicích nad Nisou. Po dvou letech je vztah mezi námi velice přátelský,
možná by se dalo říci až rodinný. Před každou návštěvou se na ně těšíme, ale zároveň se
bojíme, co nás čeká. U starších lidí přece nikdy nevíte! Když je delší čas nevidíme, jdeme do
Domova s obavami, zda se jejich zdravotní stav nezhoršil. Už se nám stalo, že jsme přišly a
oni nebyli ve svém pokoji, protože se jim přitížilo a museli na nějaký čas do nemocnice. Není
to dobrý pocit, když přijdete a najdete jejich pokoj prázdný - o to je pak shledání s nimi šťastnější.
Velkým šokem pro nás byla zpráva, že jedna z našich babiček zemřela. Bětka, která babičku
navštěvovala, se po nějakém čase vzpamatovala a na dobročinné akce nezanevřela.
Momentálně se schází s lidmi z ČČK a společně s nimi podnikáme různé akce nejen pro
seniory, ale také pro děti, které trpí různými nemocemi. Byly jsme například na Matějské pouti,
bereme děti do ZOO nebo sáňkovat. Někdy to s nimi není jednoduché, ale tato práce nám
přinesla mnoho zajímavých zážitků a zkušeností.
Kristýna Čejková, Eliška Koucká, 2.A
Ročenka 2003
63
Afrika
Afrika ve
ve Švýcarsku
Švýcarsku
Stejně jako pro ostatní začala i pro mě
výměna se studenty gymnázia v St. Gallenu
dálkovým seznamováním s mým švýcarským
protějškem. E-mailů jsem si s Matheusem
vyměnil asi šest a získal tak alespoň několik
cenných informací, které mi pomohly
především po jeho příjezdu navázat první
rozhovory a přerušit chvíle mlčení, které
samozřejmě občas přicházely. Zkušenosti
s jednou „německy mluvící“ výměnou jsem
už měl a i díky nim jsme společných pět dní
v Liberci se Švýcarem zvládli. Po celodenním
programu padl Matheus většinou do postele
a tvrdil, že je unavený a chce spát, což mi
trochu ušetřilo práci s organizováním večerní
zábavy, kterou, když jsme někam vyrazili, jsme
si užívali s ostatními.
Především bych chtěl ale popsat svůj
pobyt v St. Gallenu. Cesta autobusem
neskýtala příliš pohodlí, a tak jsme do
nočního města dorazili řádně ztuhlí.
K autobusu si pro nás přijeli Švýcaři a poté,
co nás nechali ještě spící a ne moc upravené
vyfotografovat v nádražní fotobudce (kvůli
fotografii do průkazky na dopravu), nás
rozvezli do svých a na týden i našich domovů.
Matheusův otec cestoval s prací po
světě a s ním i celá rodina. Vybavení bytu,
kam se před rokem přistěhovali
z Afghánistánu, bylo proto jedním velkým
muzeem. Můj pokoj byl vyzdoben africkou
tematikou a každý večer jsem usínal
s pohledem na štíty a oštěpy bojovných
kmenů z černého kontinentu. Rodina mě
přijala dobře a především s Matheusovou
64
matkou jsem často probíral a porovnával
politiku, školství a vůbec obě země.
Pobyt mi, jako běžci, zpestřil St. Gallen
Altstadtlauf. Krásný závod ulicemi
historického centra byl nejen nabit
startujícími a správnou atmosférou, ale
především ukázal vysokou míru organizace,
která na našich závodech většinou ještě
hodně pokulhává. Nedá mi, abych se
nezmínil o švýcarské vlakové dopravě, která
je pro našince skutečně balzámem a náplastí
na zkušenosti s ČD. Cesty do centra St.
Gallenu z vesnice, kde jsme bydleli, pro mne
byly něčím, na co jsem se skutečně těšil.
Kromě
klasických
návštěv
historického centra a školy našich hostitelů
jsme zavítali i do krásného pohoří Säntis se
stejnojmennou nejvyšší horou a také třeba
do obřího aquaparku, kde si milovníci vody
náležitě užili.
Co se řeči týče, nebyl Matheus zrovna
ideálním partnerem. Po 15 letech života na
Madagaskaru, ve Rwandě, Afghánistánu,
Izraeli a mnoha dalších „exotických“ státech
uměl sice dokonale francouzsky, ale jeho
němčina byla hodně specifická a její
spisovnou formu se stejně jako já teprve učil.
Časem jsme si ale oba zvykli a větší problémy
se nevyskytovaly.
Výměna mi především ukázala část
pro mne dosud neznámé země, kterou rád
ještě nejednou navštívím.
Jan Sedláček, sexta B
Petr Rozmajzl (1.B, 2003-2004)
Ročenka 2003
65
Zeměpisná
Zeměpisnáexkurze
exkurzeprimy
primy
Jednoho dne naši paní profesorku zeměpisu napadlo, že bychom mohli jet na
jednodenní exkurzi. Dohodla se tedy s naší třídní o exkurzi do Jizerských hor.
Když jsme se o tom dozvěděli, jásali jsme. Všichni jsme se těšili a plánovali náš výlet.
Rozdělili jsme se na skupiny a začali si připravovat referáty o Jizerských horách.
Už je to tady! Sraz byl v 6 hodin 50 minut na vlakovém nádraží. Odtud jsme jeli vlakem do
Mníšku. Cesta nám trvala asi 15 minut. Potom jsme vystoupili a naše výprava začala. Počasí
nám přálo a veselá nálada nechyběla. Prošli jsme naučnou stezku Pod Dračí skálou a po
turistických značkách jsme přešli Dračí a Javorový vrch k Mlynářovu kříži.
Cestou jednotlivé skupiny seznamovaly ostatní s nejrůznějšími zajímavostmi z fauny,
flóry, podnebí, ochrany přírody a historie Jizerských hor. Skládali jsme veselé básničky o naší
výpravě, na skalách jsme se cítili jako horolezci, užili jsme si spousty legrace při hrách. Na
závěr jsme psali test ze znalostí, které jsme zde získali.
Exkurze se nám vydařila, vrátili jsme se domů příjemně unavení a se spoustou zážitků
a nových poznatků.
Silvie Strunová, prima
Krátká báseň
Nikola Chládková a Markéta Roudnická
prima
V 6:50 na nádraží,
slunko ne a nezapraží.
Přelezli jsme oboru,
sbírám vše, co poberu.
Při zastávkách, odpočinku,
sedli jsme si na svačinku.
Referáty četli jsme,
přitom pěkně blbli jsme.
Šišky, mechy, přesličky,
bolely nás nožičky.
Dračí vrch nás čeká,
ta výška nás leká.
Testíček se blíží,
strom nám cestu kříží.
Mlynářův kříž hezký je,
naše třída notuje.
Lezem dolů po břiše,
profesorka nedýše.
Dole hrajem na vraha,
už nás přešla odvaha.
Slunce pěkně svítí,
chceme domů jíti.
Nakonec test maličký,
sbírali jsme jedničky.
66
Veronika Nýdrlová (tercie, 2001-2002)
Ročenka 2003
67
Přírodovědný
Přírodovědnýkurz
kurz
Další běh přírodovědného kursu pro
tercii se uskutečnil ve dnech od neděle 15.
června do čtvrtka 19. června v Bílém Potoce.
Výuku zajišťovali vyučující gymnázia
J. Kuglerová (chemie), J. Šulcová (biologie)
a J. Voženílek (fyzika); s organizací pomáhali
dva studenti třetího ročníku.
Program kursu začal ubytováním
v chatovém areálu v Bílém Potoce; jídlo bylo
zajištěno v nedaleké budově. Mnozí účastníci
hodnotili pozitivně už pouhý fakt existence
kursu např. takto:
Myslím, že uspořádat kurs pro tercii
byl moc dobrý nápad. Velice se mi tu líbilo
především proto, že byla naše třída stále
pohromadě. Byla to naše první (říkám první,
jelikož jsme za celé tři roky na tomto
gymnáziu neměli školní výlet) třídní akce,
která trvala déle než jedno odpoledne či jeden
den.
Jiní řešili po příjezdu spíše otázku
osvětlení chatky. Zatímco jeden z účastníků
konstatuje s ironickým podtextem: Po
ubytování jsme zjistili nemilou věc: nesvítila
nám žárovka. Hodný pan správce nám ji
vyměnil ve středu večer. Odjezd byl ve čtvrtek
odpoledne, jeho kolega stručně dodává:
Musím poznamenat, že Edison u nás v chatce
poněkud zaspal a žárovka se poprvé
rozsvítila ve středu večer.
Nedělní
odpoledne
patřilo
(k překvapení některých) výletu na Paličník:
Čekali jsme, že neděle bude celá jen pro
nás, ale zmýlili jsme se. Šli jsme na
5 kilometrů dlouhou cestu. Myslím, že mohu
za všechny prohlásit, že jsme byli zničení.
Společensky významnější byla ovšem
večerní hra: Vztahy se změnily po večerní
hře, ve které jsme si měli navzájem psát své
špatné vlastnosti na záda. To všechny „vzalo“.
Víme něco o svých špatných vlastnostech,
ale styl, kterým to bylo napsáno, byl krutý.
Zjistila jsem, že lidi z naší třídy vlastně vůbec
neznám! Není to strašné? Vždyť se s nimi
68
vidím už 3 roky každý den.
V pondělí dopoledne odešla celá
skupina do Hejnic; studenti se pokoušeli
z různých zdrojů (od občanů či od místních
policistů) získat informace o obci. Odpoledne
a během celého úterý program pokračoval
prací ve skupinách. Chemikové zkoumali
vlastnosti vody ze vzorků sebraných v okolí,
biologové provedli průzkum okolí a fyzikové
měřili výšky stromů, obvody kmenů a počítali
četnost stromů ve zvoleném území.
Hodnocení programu byla opět rozdílná:
Po pracích z chemie bylo pro mě
velice obtížné udržet zvednutá víčka.
Neustálé kapání a porovnávání barev
z člověka dokáže udělat prvotřídní trosku.
Myslím, že naši kantoři objevili prvotřídní
mučicí metodu. V závěru bych ráda dodala,
že už se velice těším, až využiji počítání listů
na stromě v praxi.
Náplň
práce
v
jednotlivých
předmětech, kterou profesoři připravili, byla
velmi pestrá a zajímavá.
Protokoly, které jsme psali ve svém
volném čase, nás ničily a nebavily.
Denní program byl zakončen ohněm.
Ve středu se kursisté vydali na výlet na
nejvyšší horu české části Jizerských hor, na
Smrk. Na zpáteční cestě, v úseku mezi
Předělem a Smědavou, začalo poprchávat.
Radikální nespokojence povzbudila aspoň
jejich – naprosto falešná – interpretace
motivace pedagogického sboru:
Ve středu nás profesoři chtěli dodělat
výstupem na Smrk. Ovšem my jim tuto radost
neudělali, ani déšť nás neodradil. Karta se
obrátila a nakonec to byli právě oni, kteří došli
s jazykem na vestě.
Večer bylo opět hezké počasí, takže
se mohla uskutečnit noční hra pod širým
nebem. Podle psychologické literatury ji pod
vedením studentek tercie Aleny Čechové a
Lucie Suskové připravili vyučující. Okolo
projíždějícím řidičům se tak kolem půlnoci
naskýtal zvláštní pohled: mezi několika kruhy
osvětlenými svíčkami postávaly temné
postavy, jejichž pohyb určovalo bubnování
J. Kuglerové na kbelík, mrazivé pohledy
čarodějky J. Šulcové či závěrečné, rádoby
mystické, patetickým hlasem pronesené
proslovy Voženílkovy. Hodnocení této hry
účastníky bylo takřka jednohlasně kladné:
Opravdovým zážitkem byla pro mě
závěrečná hra, která se uskutečnila v noci
ze středy na čtvrtek. Myslím si, že byla moc
dobře naplánována a ještě jednou bych
chtěla poděkovat lidem, kteří si dali tu práci a
připravili ji pro nás.
Čtvrteční dopoledne patřilo závěrečné
redakci protokolů, vyhlášení nejlepších
účastníků (vyhrála dvojice Alena Čechová a
Lucie Susková), balení a návratu.
Několik závěrečných hodnocení:
Po téměř probdělých nocích a ranním
vstávání se těším na svou měkkou postel a
na pořádný spánek
Nádherná hra přinesla konec
bombasticky skvělého týdne. Děkuji vám,
profesorům, za tento týden.
Neuvěřitelným způsobem se mi chce
jet domů, rodiče koupili pět kilogramů
borůvek a já se bojím, že mi vše snědí…
Komentovanou koláž z prací studentů
připravil Jan Voženílek
Ondřej Presperín (kvinta, 2002-2003)
Ročenka 2003
69
Exkurze
Exkurzedo
doJizerských
Jizerskýchhor
hor
Sešli jsme se ráno kolem sedmé na
nádraží ČD v Liberci. Po chvíli čekání na Lucku
Patkovou, která přišla jako vždycky pozdě,
jsme se odebrali do vlaku směr Raspenava.
Cesta rychle ubíhala a my jsme po chvilce
vystoupili ve stanici Oldřichov v Hájích. Od
nádraží jsme šli
kousek po silnici až na
Oldřichovské sedlo.
Tam jsme dostali
papírky s otázkami a
úkoly, které jsme měli
plnit po celý den.
Napojili jsme se na
naučnou stezku a
konečně vešli do lesa.
U každé cedule jsme
zjišťovali, zda tam
nebude odpověď na
ten či onen dotaz.
Většinou jsme se
dopátrali toho, co
jsme potřebovali.
Začaly kopce,
ale nám to nějak
nevadilo. První větší
zastávka byla na Skalním hradu. Zde jsme si
měli vyslechnout nějaké referáty, ale protože
hodně foukalo, stihli jsme si říct jenom
o geologii a geomorfologii Jizerských hor,
udělat pár fotek a hurá dál. Po necelé
čtvrthodince
chůze
jsme
došli
k Hřebenovému buku. Tady byla přestávka
o něco delší, taky bylo víc referátů. Jen co jsme
si malinko odpočinuli, zase jsme nasazovali
batohy a šlapali do kopce směrem na Špičák.
Opět přestávka, referát, ale tentokrát vytáhli
kluci bublifuky. Tak
jsme tam tak seděli a
pozorovali bubliny. Jak
málo stačí ke štěstí!
Když nám začala být
zima, vydali jsme se
dál. Vzali jsme to
oklikou
kolem
Špičáku a světe, div
se, zhruba po půl
hodině jsme vyšli zase
u Hřebenového buku.
Tam jsme si poslechli
poslední referát, a
protože jsme měli
hodně času, zůstali
jsme tu asi hodinu.
Pro dobré chování
nám byl odpuštěn
závěrečný test, takže
jsme se vesele vydali na vlak do Oldřichova.
Vlak přijel skoro přesně, a tak kolem druhé
hodiny odpoledne jsme se mohli
z libereckého nádraží rozejít do tepla svých
domovů.
Kateřina Karešová, kvarta
70
Koně
Koně na
naLemberku
Lemberku
Možná, že je název tohoto článku
trochu zavádějící, zejména pro ty, kteří nejsou
takzvaně v obraze, ale je plně výstižný.
V minulém roce jsme dostali nabídku od paní
kastelánky využít pro školní výstavu prostor
bývalé konírny na zámku Lemberk nedaleko
Liberce. Kdo z vás někdy byl na Lemberku,
ví, že tento zámek pravidelně po celý rok
poskytuje útočiště různým profesionálním
i neprofesionálním umělcům , kteří se chtějí
pochlubit svým uměním veřejnosti.
Návštěvníci tak mohou sledovat během
sezony různá divadelní představení,
poslouchat koncerty
a samozřejmě
v neposlední řadě sledovat dění na poli
výtvarném.
My jsme dostali za úkol naší expozicí
symbolicky probudit Lemberk z dlouhého
zimního spánku a připravit netradiční
podívanou pro první návštěvníky zámku
v dubnu 2003. Myšlenka umístit koně do
zámecké jízdárny a oživit ji navíc portréty jejich
jezdců se nabízela zcela přirozeně. Každého
vnímavého člověka, jenž vstoupí do tohoto
mírně zšeřelého, nádherným způsobem
klenutého prostoru, musí zcela určitě
zasáhnout jeho tajuplná atmosféra a geniální
jednoduchost jeho architektonického řešení.
Možná, že někteří obzvláště citliví jedinci uslyší
i ržání, pofrkávání a podupávání koňských
kopyt.
Protože se jednalo o expozici určenou
do velkého prostoru, naše gymnázium se na
její realizaci podílelo společně se Speciální
školou pro sluchově postižené děti v Liberci,
kde moje kolegyně Mgr. Marta Sýkorová také
učí výtvarnou výchovu. Nejvýraznějšími objekty
výstavy jsou figury koní namalované
akrylovými barvami v životní velikosti na
plastové folie upevněné v dřevěných rámech.
Práce studentů 1.A,1.B a 3.N jistě upoutají
každého svým netradičním pojetím,
barevností a smyslem pro pohyb. Rámy byly
nainstalovány do konírny tak, aby u diváka
vyvolávaly dojem přirozených stání pro jejich
obyvatele minulé či budoucí. Celková
kompozice výstavy byla doplněna menšími
papírovými a keramickými plastikami koní, na
jejichž výrobě se podílely děti ze speciální
školy ve věku 12 – 15 let. Ty zase spíš přilákají
a potěší menší návštěvníky zámku svým
kouzelně naivním a bezprostředním výrazem.
Stěny přístupové chodby ke stáním zdobí
grafiky a portréty jezdců a jezdkyň, jež svýma
laskavýma očima sledují reakce diváků.
Společná výstava byla přístupná
k radosti autorů i návštěvníků zámku až do
konce října 2003.
Mgr. Zuzana Kostincová,
spolupráce Mgr. Marta Sýkorová
Ročenka 2003
71
Protokol
Protokol oo výjezdových
výjezdových seminářích
seminářích
Dlouhodobé téma školních kuloárů výjezdové semináře - se konečně stalo
skutečností. Nejen biologové, ale i ostatní
studenti třetích ročníků a septim se letos
museli zúčastnit týdenního pobytu kdesi
mimo čas a prostor (někdy to skutečně tak
vypadalo…), v moci pedagogů našeho
gymnázia. Možnosti výběru nebyly příliš široké
(Msem + Fsem, Dsem + Vvsem, Bisem +
Zsem), přesto bylo ve vzduchu cítit jisté
očekávání. Možná právě proto, že nikdo
netušil, co si má od této akce slibovat.
Nakonec se přece jenom každý student
některému z profesorů upsal a termín
odjezdu byl stanoven na 12. květen.
O semináře jsme se začali podrobně zajímat
poté, co se četnost kantorských porad stávala
den ode dne děsivější…
V této zprávě bychom čtenáře rádi
seznámili s průběhem celé akce a s detaily
některých podezřelých událostí. Kromě
našich vlastních postřehů připojujeme i něco
málo z výpovědí účastníků. Přestože se obě
námi sledované sekce ocitly mimo Liberec,
našim pozorovatelům se podařilo udržet
s nimi kontakt.
12. května v osm hodin ráno se na
autobusovém nádraží v Liberci začal srocovat
dav, který vzbudil podezření v širokém okolí.
72
V 8:10 celá skupina nastoupila pod vedením
profesorky Voršilkové a profesora Pěničky do
autobusu směr Smržovka - Rokytnice nad
Jizerou. Cestou nenastaly žádné komplikace
a časový harmonogram byl bezchybně
dodržen. Kolem desáté hodiny výprava
dorazila na místo určení: penzion Skol
v Rokytnici nad Jizerou. Po ubytování
následoval nástin programu, který obsahoval
2 přibližně dvouhodinové přednášky denně
(matematika, fyzika) + odpolední zábavu jako
balzám na zdecimovanou šedou kůru
mozkovou, a okamžitě poté i několik
vulgárních poznámek. „Ze začátku sem se
trochu bál, co z toho vyleze, ale nakonec to
bylo v poho - nebo chtěli ste slyšet todle, ne?“
řekl nám jistý účastník Miroslav. Nakonec pan
profesor Pěnička naťukl téma výlety. „Ten
jeho výraz, pane bože,“ zbledl Miroslav, když
nám později celou událost líčil…
…ale v Liberci se děly věci…
... asi o dvě hodiny později se další
studenti téhož gymnázia začali shromažďovat,
tentokrát před vlakovým nádražím. Krátce
před desátou se tak vytvořila asi
čtyřicetičlenná skupinka pod vedením Zuzany
Kostincové (profesorka výtvarné výchovy,
originálního vzezření) a Jana Golla (profesor
dějepisu, kterému z očí kouká středověk).
žijeme jen dějepisem. No, to je možná trochu
moc, ale musíme se snažit, že jo…“
Ostatní byli sdílní ještě méně, ze slov
jako „příjemný pobyt s pocitem
nepromarněného času“ nebo „hodně práce,
ale taky hodně srandy“ příliš vyčíst nelze.
Zaujala nás až poznámka „jen jídlo divné“,
časté doporučení budoucím seminárníkům
vzít si s sebou hodně zásob a narážky na
místní samoobsluhu. Všichni ovšem odmítli
říci cokoliv konkrétnějšího.
…a zatím v Rokytnici…
Průměrný věk studentů přibližně 18 let,
radikální převaha dívek (asi pět chlapců se
mezi nimi téměř ztrácelo) – ovšem možnost
obchodu s bílým masem jsme po další úvaze
zavrhli. Každý měl s sebou zavazadlo velikosti
přiměřené týdennímu pobytu bez potřeby
spacáku nebo karimatky. Sem tam se
objevila kytara. Po chvíli se celá skupina
přesunula k vlaku a v 10:10 odjela směrem
na Frýdlant.
Účastníci dějepisného a výtvarného
semináře se ubytovali v domě mládeže
Větrník v malé podhorské vesničce jménem
Oldřichov v Hájích. Většinu týdne měli
dějepisci strávit vstřebáváním informací a
historie od středověku po současnost.
Obvykle se jednalo o několikahodinové
výklady, občas zhlédli video nebo si něco
přečetli. Poutavá prý byla přednáška slečny
z liberecké univerzity o politických procesech
z 50. let. Na první pohled tedy profesoři
nepodnikali nic neobvyklého, a tak jsme se
pokusili zjistit, zda během týdne něco
nezaregistrovali sami studenti. „Divnýho? Ne,
fakt jsem si ničeho nevšimla, vlastně jsme
skoro pořád měli nějaký přednášky a člověk
se tak nadřel, aby neusnul, že byl pak totálně
utahanej a prospal zbytek dne. Ale napište
tam, že jinak byly ty přednášky fakt poutavý, to
zase jo, a hlavně když to člověka zajímá. Ulvr
je rozhodně fajn kantor a my všichni vlastně
Ročenka 2003
…večer plný her ve společenské
místnosti. „No, konečně pořádnej relax, už ty
derivace nechci ani vidět,“ okomentoval jistý
student dění posledních hodin. Konalo se
mistrovství světa v cucání bonbónú na čas BONPARIÁDA. Vítězem se stal Martin Jančík,
který se od té doby může honosit titulem
NEJVĚTŠÍ CUCÁK. Zdolal tři bonpari
standardního tvaru a váhy za 6 minut 40 vteřin.
Podvody při soutěži nebyly prokázány.
Následovala série několika dalších her pod
dohledem profesorů, na jejichž tvářích byl
několikrát zaznamenán úsměv. Některé
drastické hry se opravdu nesetkaly
s pochopením: „Proč máme sníst ten suchej
chleba rychlejc než ty druhý, a co chudáci
Afričani? To vám nevadí, že maj hlad a my se
tady cpeme? Jo a navíc už jedna večeře byla,“
prohlásila jedna nejmenovaná slečna.
Během večera záhadně zmizeli čtyři studenti.
Že by konečně alespoň únos? Bohužel.
Všichni se ráno objevili a rezolutně popřeli
jakékoli spekulace o souvislosti zmizení
s UFO. „Copak sem nějaká smažka?“
rozčiloval se jeden ze čtveřice.
Z vyhodnocených informací zatím nemůžeme
dát podnět k trestnímu stíhání…
A co se dělo v Jizerkách?
Pokud se studenti nezdržovali uvnitř
ubytovny, obvykle prováděli průzkum okolí.
V prvních dnech se drželi v blízkosti
Oldřichova, později se dostali až do Hejnic
nebo – to už s p. prof. Ulvrem – na Frýdlant.
73
Jejich chování v nás samozřejmě vzbudilo
podezření, zejména poté, co se nám do rukou
dostaly zápisky z prvního odpoledne. Objevily
se zde totiž věty typu: „Pivo, víno, kořalka jen
v krčmě č. p. 5; Dobrovolní hasiči: 25.
červenec 1872 – nové uniformy; 10. 1. 1901,
3:45 ráno: dvě minuty trvající zemětřesení.“
Rozhodně nás neuspokojilo vysvětlení, že jen
pátrali po historii obce a na lepší informace
nenarazili. Další studentka k tomu dodává:
„Všechny ty výlety byly docela dobré, jen mohlo
méně pršet. Ale docela mě třeba překvapila
Táňa na Frýdlantě, jako průvodkyně je opravdu
schopná.“
Program v Rokytnici byl evidentně
podobný...
…při obědě byl oznámen čas
odchodu. Kam – to nikdo nevěděl. Těsně před
odchodem se množily spekulace: „Ty jo, kam
to zas dem?“ „Nevim a není to jedno? Stejně
to bude vopruz. “ „ Drž hubu, Pěnda de. “ „ No
jo, tak dem.“ Pod vedením profesora Pěničky
skupina vyráží na pěší výlet. Kantor disponuje
74
zvláštním zařízením (později identifikováno
jako GPS), vše je nanejvýš podivné. Studenti
měli jít nalehko, prý se ještě zahřejí. Pochod
se po dvou hodinách stává neúnosným,
zaznamenána jistá podobnost s pochody
smrti. Cíl stanoven - Dvoračky, převýšení asi
300 m. Cesta na místo určení proběhla beze
ztrát na lidských životech a prověřila morální
kvality skupiny. Restaurace na Dvoračkách
pro změnu prověřila kvality orální (obrovské
porce a výborné palačinky, avšak cena
odpovídající). Nálada obnovena na původní
stav. Zvýšené tempo cesty zpět (zejména
u chlapců) bylo, jak se později zjistilo,
vyprovokováno očekávaným fotbalovým
zápasem Juventus – Real Madrid. Na výletě
bylo divné především to, že profesoři šli celý
pochod bez zjevných známek únavy. Jelikož
v Krkonoších koka neroste, nabízí se otázka:
Jak je to možné? Oba kantoři situaci odmítli
komentovat. No, to je zajímavé...
Za nejvýznamnější událost celého
pobytu v Oldřichově považuje většina
ředitelky. Že se pedagogové snažili odvrátit
pozornost studentů nebo ji alespoň oslabit,
dosvědčuje také přiložená fotodokumentace.
dotázaných závěrečné divadelní představení.
Měli za úkol ve zhruba pětičlenných
skupinkách zdramatizovat vybranou kapitolu
z dějin sexuality. Celé divadlo bylo
pravděpodobně pouhou zástěrkou jakési
tajné operace, což potvrzuje i přítomnost paní
Ročenka 2003
Závěrečná zpráva: Na základě výše
uvedených faktů nebylo prokázáno naplnění
skutkové podstaty žádného zločinu. Případ byl
uložen pod krycím názvem „Operace
Vysočina“ na krajském policejním ředitelství
a řízení bude obnoveno okamžitě po zjištění
dalších závažných skutečností. Žádáme proto
všechny, kteří by mohli přispět k vyřešení
případu, aby se neprodleně obrátili na
příslušné orgány.
Eliška Rolfová,
Lukáš Polák, septima A
75
Fjodorův
Fjodorův sen
sen
Na našem gymnáziu je dlouholetou
tradicí hudební oslava Dne studentstva.
V tomto školním roce se nestihl tradiční
termín - 17.listopad. Realizace se chopili
studenti ze septim a akce se přesunula na
5.prosinec 2002 do velkého sálu libereckého
Kolosea. V minulosti hostily Fjodoráč
vratislavický kulturák, rockový klub GoLet či
Česká beseda - Koloseum mezi nimi
"vyčnívá" svou velikostí i technickým zázemím.
Opožděná oslava, která měla podtitul
"Nadílka, na kterou se nezapomíná", byla také
pro studentský senát gymnázia příležitostí,
aby představil své kandidáty.
Moderování se ujala trojice chlapců ze
sportovního oddílu Socki, který se drží
76
Coubertinova hesla o účasti a nevyhrání. Za
mikrofony tedy byli Tomáš ´XomaX´
Hnatovský, Petr ´Pif´ Houška a Lukáš
´Powlak´ Polák. Hlavní hudební skupinou
večera byli liberečtí A priori, kterým zdatně
sekundovala narychlo vzniklá kapela Ondry
Nýdrleho. O tanec se postarali hip-hopáci
z A-stylu, se kterými si chutě zatančilo
profesorské duo Petr Hrůza a Eva Boháčová.
Zaujal i raperský výstup Tomáše Minstera
s písní Skákal pes…
V sále se sešlo ke dvěma stovkám
lidí, kteří hodnotili Fjodorův sen jako velmi
vydařený. Ti, co tam nebyli, litovali a již se těší
na Fjodora 2003.
Tomáš Hnatovský, septima A
Majáles
Majáles2003
2003
Studentský senát Gymnázia F.X.Šaldy společně se
studenty ostatních libereckých středních škol a zástupci
Technické univerzity uspořádali Majáles. Po dlouhých
debatách byl termín stanoven na první květnovou sobotu –
výhodou byl fakt, že o víkendu organizátoři ani účastnící
nejsou omezováni časem, ale nevýhodou se bezesporu
staly páteční „oslavy“ „pálení čarodějnic“, které zapříčinily
zdržení nebo úplnou absenci některých potencionálních
účastníků akce.
Už v poledne 1. 5. 2003 uvedlo moderátorské duo
známé jako „SOCKI“ (Tomáš Hnatovský, Lukáš Polák)
program před libereckou radnicí. Porota sestavená ze
zástupců středních škol sice krále a královnu Majálesu
nezvolila, ale jelikož koruna byla jediná a kandidátka na
královnu taktéž, korunována byla Bára Hrušová z Gymnázia
Jeronýmova a spolu se všemi mužskými kandidáty
nastoupila na korbu alegorického vozu, který se poté za
hlasitého doprovodu davu i přihlížejících vydal směrem
k vysokoškolským kolejím v Harcově. Tam už byla připravena hudební produkce sestávající
z vystoupení libereckých i přespolních kapel. Jako příklad lze uvést skupinu Drobný za bůra,
Need for speed, Los Bastardos, A priori nebo Furtchuť. Atmosféra pod pódiem pozvolna
houstla a roztančený dav (v areálu kolejí byla bezmála tisícovka - nejen mladých - lidí) byl
rozpuštěn až po deváté hodině večerní.
Letošní Majáles se vydařil - počasí nám přálo a kapely ze sebe vydaly maximální
hudební výkony. Nutno také poděkovat paní Helšusové, která akci zaštítila a pomohla nám
zajistit potřebné finanční prostředky k uspořádání každoročních studentských oslav jara.
Eva Davidová, 2.A
Ročenka 2003
77
Studentský
Studentskýsenát
senát
Myšlenka zřídit na našem gymnáziu
studentský senát se objevila na jaře r. 2001.
Tehdy byli jejími hlavními propagátory studenti
Honza Jersák (3.B) a Bára Konvalinková (5.N).
Kolem nich se seskupilo asi deset studentů,
kteří se pokusili dát této myšlence obsah.
Přestože nakonec Honza s Bárou osiřeli,
podařilo se vytvořit základ pro budoucí osnovy
studentského senátu na G.F.X.Š.
V následujícím školním roce vznikl
projekt, jehož cílem bylo vytvořit podklady pro
vznik studentského senátu. Honza s Bárou
postoupili do maturitního ročníku a časem
přenechali starost o senát ostatním. Novými
vedoucími postavami se stali Ondra Nýdrle a
Jana (respektive Johanka) Jungwirtová (oba
septima A). Výsledkem snažení účastníků
výše zmíněného projektu byly ucelené osnovy
senátu (nutno dodat, že ty za svou až právnicky
vybroušenou podobu vděčí Martinu Svobodovi
ze sexty A), podle nichž se - po konzultacích
s vedením školy - měly uskutečnit v příštím
školním roce první volby.
Termín voleb byl stanoven na prosinec
2002. Tentokrát postoupili do maturitního
ročníku Ondra s Johankou, což sice
znemožnilo jejich případnou kandidaturu, ale
nezabránilo jim to v podílení se na přípravách
historicky prvních voleb do studentské
samosprávy. Samotným volbám předcházela
krátká propagační kampaň, která spočívala
v tom, že se po škole nejprve objevily plakáty
vyzývající studenty k přemýšlení o chodu školy
a poté začaly dvojice studentů z projektu
Studentský senát obcházet jednotlivé třídy a
informovat studenty jednak o funkcích senátu,
jednak o volebním systému a možnostech
kandidovat. Vše se nakonec povedlo, a tak
se v prosinci roku 2002 konaly první volby.
Z nich vzešlo 11 senátorů a od ledna 2003
začal pracovat už samotný Studentský senát
Gymnázia F. X. Šaldy.
Senátoři se scházeli ve středu po
vyučování a společně řešili různorodé
78
problémy a úkoly. Mezi ty splněné dnes patří
např. zřízení webových stránek a nástěnky pro
informovanost studentů o činnosti senátu,
anketa mezi studenty o spokojenosti s úrovní
výuky, prostředí školy… a následné
vyhodnocení dotazníků. První větší akcí
pořádanou Studentským senátem byl
Majáles 2003. Nutno podotknout, že první rok
činnosti senátu byl do značné míry rokem
zkušebním. Zdali zkouška dopadla dobře,
ukáží roky následující.
Eva Davidová, 2.A
Moskva
Moskva--ESI
ESI2003
2003
Jak to všechno začalo
Moskva. Metropole východního světa,
plná paradoxů, folklóru, západních
vymožeností, bohatství a chudoby zároveň.
Právě tam se ve druhé polovině měsíce
července 2003 vypravila naše devítičlenná
delegace, a to za účelem prezentovat na
vědecko-technickém veletrhu ESI 2003
projekty Zábavný zeměpis a Biologický atlas
Radka Štěpána a Lukáše Ježka, Periodická
tabulka Ondřeje Nešpora a Václava Chábery
a Prezentace Libereckého kraje (na které se
podílela moje maličkost spolu s Tomášem
Hnatovským). Příprava projektů pro prezentaci
probíhala již půl roku před datem odletu. A
těm z žáků, kteří se do známé nízké budovy
v Partyzánské ulici netěší ani během školního
roku, se jistě rozběhne mráz po zádech, když
prozradím, že jsme ve škole strávili i celé první
dva týdny prázdnin.
Čtrnáctého července jsme se sešli na
autobusovém nádraží, spolu s třemi auty a
řidiči, kteří nás odvezli do Prahy na letiště.
Zde jsme se (více méně bez problémů)
„nalodili“ do letadla a po dvouhodinovém letu
přistáli na Šeremetěvu 2 v Moskvě.
První dojmy
U východu z letiště už netrpělivě
Ročenka 2003
postávají dva človíčci oblečení ve žlutých
tričkách s logem ESI. „Mluvčí“ se představuje
jako Káťa a odvádí nás k autobusu,
stařičkému mercedesu, který má posloužit
jako dopravní prostředek na trase letiště –
výstaviště. Je v tom ovšem háček: musíme
počkat přibližně hodinu a půl na další
delegace – autobus ještě není naplněn.
Moskevské podnebí také není nejpříjemnější.
Přestože je až nechutné vedro a dusno,
začíná pršet. Volnou chvíli proto trávíme
v autobuse, učíce se azbuku. Konečně
vyrážíme. Projíždíme sídlišti – ale jakými!
Hrubou představu získáte, představíte-li si
největší liberecké sídliště, desetkrát zvětšíte
domy a jejich počet. Celou cestu
fotografujeme a procvičujeme azbuku, kterou
je vidět na každém rohu. Vždyť jsme taky
v Rusku. Výstaviště je od Šeremetěva dost
daleko, jedeme asi hodinu a půl. Konečně
projíždíme branou a zastavujeme před
pavilonem ze skla a oceli s velkým logem
ESI nad vchodem. Tak tady strávíme
následujících deset dní. Placení účastnických
poplatků, kontrola cestovních dokladů,
nastavení jazyka mobilních telefonů na
ruštinu, malá večeře podávaná formou
švédských stolů a znovu nasedáme do
autobusů, které nás odvážejí do hotelu.
79
Usedáme
s
Tomášem
„Xomem“
Hnatovským ke stolku, zapojujeme notebook,
na stěny z tvrdého papíru věšíme mapy,
plakáty, seznamujeme se se sousedy z Chile
a Kanady a pak už jen čekáme na první
návštěvníky. Ti se k našemu stánku nějak
nehrnou. Průměrně dva za dopoledne.
Většina z nich navíc neumí anglicky, a proto
jim musíme lámanou ruštinou vysvětlit, že
cedule na stánku je „ašíbka“ a že tady opravdu
neprezentujeme biologický atlas.
Druhý večer je pro účastníky
přichystáno slavnostní zahájení, spojené
s průvodem delegací jednotlivých světadílů.
Účastníci se hromadí na náměstí Techniky,
kde je připraveno pódium pro ruské folklórní
umělce. Po nich nastupují mecenáši výstavy
s kratšími či delšími projevy. Celou akci
ukončuje proslov moskevského starosty, čtyři
ohňové fontány a vypuštění tisícovky balonků
k šedivému nebi.
Hotel Turizm je shluk sedmi
obrovských (zde v Moskvě je ostatně všechno
větší než u nás v Čechách) budov, v jedné
z nich získáváme pět pokojů po dvou postelích
a ubytujeme se. Pokoje jsou prostorné,
v každém je záchod, koupelna, televize,
telefon a lednice. Na druhou stranu – na
stropech jsou „mapy“ od prosakující vody,
z kohoutku a sprchy teče většinou jen studená
voda…Fungují alespoň světla a zásuvky?
Ano, naštěstí fungují. Telefonem si sdělujeme
detaily zítřejšího rána a jdeme spát.
Prezentace projektů
Po snídani odcházíme na parkoviště
před hotelem k čekajícím autobusům, které
nás odvážejí na výstaviště. Obtěžkáni
mapami, notebooky, plakáty a ostatními věcmi
potřebnými k prezentaci hledáme stánky
vyhrazené našim projektům. A už vyvstává
první problém – místo stánku s nadpisem
„Prezentace Libereckého kraje“ nacházíme
jen ten nadepsaný „Biologický atlas“ –
organizátoři si jeden náš projekt rozdělili na
dva a na ten poslední nějak zapomněli. No,
budeme se muset smířit s tím, že Liberecký
kraj je prezentován v sekci „Biologie“.
80
Výstaviště
Moskevské výstaviště samozřejmě
není jen pavilon č. 57, kde se koná ESI. Od
hlavního vchodu, obrovské brány s třemi
věžemi, zdobené srpy a kladivy (Rusové se
za svou minulost očividně nestydí), vede
„hlavní cesta“ dlouhá asi dva kilometry. Okolo
ní jsou pak pavilony pojmenované buď podle
republik bývalého Sovětského svazu, nebo
podle jednotlivých odvětví ruského
hospodářství. Většina z nich ale už slouží
pouze jako azyl pro krámky s nejrůznějším
zbožím - od alkoholu přes textil až po
elektroniku. Cestou procházíme také dvě
náměstí – jedno s obrovskou fontánou, druhé
s maketou ruské vesmírné rakety Vostok, a
dva dopravní letouny Iljušin…
Na obědy a večeře jezdíme školními
autobusy do hotelu „Pět moří“, který slouží
zároveň jako pavilon rybolovu. Ve dvou patrech
o velikosti zhruba fotbalového hřiště jsou
rozestaveny stoly po deseti až dvanácti
místech. Mezi stoly postává asi stovka
personálu a roznáší jídlo, silně páchnoucí
koprem. Po první tři dny nepozorujeme žádnou
pestrost jídelníčku, teprve čtvrtého dne je
místo brambor servírována rýže a kvalita
stravování stoupá...
Organizátoři akce samozřejmě mysleli
i na kulturní vyžití vystavovatelů. Proto bylo
každé dopoledne na náměstí Techniky
přistaveno zhruba padesát školních
autobusů, které nás rozvážely na nejrůznější
místa: do Kremlu, kde jsme se seznámili
s historií centra Moskvy (paradoxem je, že
nikoliv od původce, ale od světa znalé paní
profesorky Kostincové, která byla také členem
naší delegace), do ruského cirkusu, který
nesídlí ve stanu, ale v kamenné budově a je
založen na trápení zvířat (tak nám to alespoň
připadalo), do Darwinova muzea, plného
vycpaných zvířat, na večerní prohlídku centra
Moskvy nebo do Vesmírného městečka, kde
jsme byli poučeni o výcviku kosmonautů a
obeznámeni s úspěchy (a neúspěchy) ruské
kosmonautiky. (Průvodce s nadšením hovořil
o amerických vesmírných haváriích a ty ruské
si nechával pro sebe). Po vlastní ose jsme si
pak ještě stihli prohlédnout několik galerií,
navštívit Rudé náměstí a mauzoleum, plout
Ročenka 2003
na lodi po řece Moskvě nebo si prohlédnout
raketoplán Buran.
Všechno krásné jednou končí
Dny veletrhu uplynuly jako voda a
nadešel ten poslední. Dopoledne
vystavování, odpoledne příprava na večerní
slavnostní ukončení. Pořádně nabít baterie
do foťáku a kamery a jde se dokumentovat.
Večerní program uvádí moderátor ruské
hudební televize „MUZ“, na velkoplošných
obrazovkách jsou promítány záběry z průběhu
výstavy a po hodinové produkci nevalné
hudební úrovně se nad našimi hlavami rozzáří
ohromný čtvrthodinový ohňostroj.
Druhého dne ráno nastoupujeme do
autobusu a odjíždíme na letiště. Nápisy okolo
šestiproudé silnice již stíháme číst celé,
spolu s ostatními národy zpíváme (slovenské,
české a africké písně) a víme, že jsme
posledních deset dní nemohli strávit lépe.
Matěj Humpál, sexta A
81
Studenti
Evropském parlamentu
parlamentu
Studenti vv Evropském
V prosinci r. 2002 se v budově Evropského parlamentu ve francouzském Strasbourgu
konala konference mládeže členských a kandidátských zemí Evropské unie. Zúčastnilo se jí
i 25 studentů našeho gymnázia, kteří zde zároveň reprezentovali Českou republiku. Mladí lidé
diskutovali v pracovních skupinách i v plénu o současné a hlavně budoucí podobě Evropské
unie, uvažovali o tom, jaké místo má zaujímat Evropa ve světě v éře globalizace.
82
Veronika Lukschová (3.N, 2002-2003)
Ročenka 2003
83
Cum
Cum decore
decore-- lamentace
lamentacesbormistra
sbormistra
Uplynulý rok byl pro Cum decore
jedním z nejúspěšnějších v celé jeho historii*).
Během jedenácti let se v souboru postupně
vytvořila poměrně zajímavá pravidla, která už
nepatří jen té které generaci, ale která se
naopak přirozeně předávají při společném
setkávání různě starých sboristů. Je moc milé
sklízet bohatou úrodu toho, co vedení sboru
před lety zaselo a co bylo potřeba pěstovat
jako slabou květinku ve skleníku. Ale
skutečnost, že sbor je často schopen
zorganizovat se sám (např. na přehlídce
v Brně večer před soutěží všichni zodpovědně
zalehnou ve stanovený čas, třebaže všude
kolem ještě panuje velmi živý ruch), mne
ujišťuje o tom, že to pečování mělo a má
smysl. Také díky těmto pravidlům se nám daří
dělat pro děcka zajímavá soustředění se
společným mimohudebním programem.
Zcela záměrně uvádím nejprve tato
nehudební hlediska, protože gymnaziální
sbor má pro mne hodnotu hlavně v tom, že
vytváří partu nelhostejných mladých lidí, kteří
něco společně dovedou. Nechci ale
předstírat, že mne hudební výsledky sboru
nezajímají, vlastně především od nich se
odvíjí naše uvažování do budoucna. Zdá se,
že sbor se výkonnostně stabilizoval a že patří
už tradičně mezi nejlepší gymnaziální sbory
v republice. To nás nutí neustále zvyšovat
nároky, které na sbor a na sebe samé
klademe.
84
To dnes ale není vůbec snadné. Zdá
se mi, že si každý rok musím postesknout
téměř totožnými slovy: sehnat do pěveckého
sboru studenta gymnázia = chlapce je prostě
nad naše síly. My muži ve sboru se utěšujeme
tím, že těm chlapcům kolem za čas také
dojde, že zpívání může být docela fajn - jinak
bychom museli přiznat trpkou porážku
mužského plemene, které stálo u zrodu
sborové hudby. A tak sháníme chlapce, kde
se dá...
A ještě jedna věc mne vlastně dnes
trápí. Sbor Cum decore na přehlídce v Brně
zaujal porotu nejvíc ze všech sborů a umístil
se ve zlatém pásmu. Sbor Cum decore má
nápaditá a dobře organizovaná soustředění.
Do sboru přicházejí vynikající externisté,
protože si chtějí s námi zazpívat. A přes to
přese všechno máme stále problémy se
„satelitními“ členy, kteří bez udání důvodu
nepřijedou na soustředění, nepovažují za
nutné omluvit se, že nepřijdou na zkoušku, a
musíme je důkladně nahánět, aby nám
milostivě sdělili, zda s námi do budoucna
vůbec počítají. Jako by si tihle lidé mysleli, že
se vůbec nemusí snažit, protože sbor je tak
jako tak dobrý a repertoár jim do hlavy
nakonec nějaký nadšený trouba natluče...hm,
kdopak to asi bude?
Ovšem sbor pro mne rozhodně není
jen trápením a bezduchou dřinou. Naopak
musím říci, že se v poslední době můj vztah
ke sboru ještě více utužil. Nejsilněji jsem si
to uvědomil na posledním soustředění, když
jsme s některými staršími členy vzpomínali
na „staré dobré časy“. Bylo potěšující
uvědomit si, že se naše životní osudy spojily
na několik let „nad dobrou věcí“, že tito lidé
z tohoto období odcházejí vnímavější,
hudebně i lidsky vyzrálejší a že na to období
vzpomínají s láskou. Dokud budou ze sboru
odcházet takoví maturanti, nebyla celá ta
práce nadarmo.
Čeněk Svoboda
*) Poznámka redakce: V celostátním finále
IX.ročníku soutěže gymnaziálních sborů České
republiky Gymnasia cantant - Brno 2003
- umístění ve zlatém pásmu
- zvláštní cena za interpretaci skladby B. Martinů
- zvláštní cena za dirigentský výkon pro sbormistra
Čeňka Svobodu
Na Mezinárodním sborovém festivalu hudebního
romantismu - Vlachovo Březí 2002
- zvláštní cena za mimořádný výkon studentského
sboru
Ročenka 2003
85
Muzikál
MuzikálŠachy
Šachy
Muzikál Šachy v Liberci
Michael Prostějovský (časopis Xantypa, září 2003)
Na otázku, ve které české muzikálové
inscenaci mohou diváci spatřit čtyřicetičlenný
soubor a živý orchestr o stejném počtu hráčů,
by asi mnoho lidí správně neodpovědělo. Řeč
je o prvním českém nastudování muzikálu
ŠACHY (CHESS) z pera skladatelů skupiny
ABBA Bennyho Andersona a Björna Ulvaeuse
s libretem Tima Rice z roku 1986. Od podzimu
loňského roku ho v libereckém Domě kultury
uvádí Sdružení pro podporu kultury při
Gymnáziu F. X. Šaldy Ars iuvenum. Jde
o představení nadšených amatérů, na kterém
se kromě studentů uměleckých škol podílejí
i členové řady pěveckých souborů. Tradice
uvádět současné slavné muzikály jako
amatérská
představení
pochází
z anglosaského světa. Muzikály typu JOSEF
A ČAROVNÝ PLÁŠŤ, LES MISÉRABLES,
JESUS CHRIST SUPERSTAR a další se tam
dočkaly tisíců školních nastudování. U nás
však jde o zcela mimořádný počin.
Osmdesátičlenný umělecký soubor jen tak
někde nenajdeme, a navíc jde o mimořádně
komplikovanou látku. ŠACHY totiž patří do
kategorie politického muzikálu, který si
libretista Tim Rice vyzkoušel již ve svém
předchozím díle EVITA. Tentokrát diváky zavádí
do světa šachových velmistrů. Na půdorysu
skutečných turnajů mezi Spasským a
Fischerem vytvořil příběh, ve kterém nejde jen
o královskou hru a čest hráčů, nýbrž
především o politické a velmocenské zájmy
a intriky v dobách studené války. Šachoví
šampióni se tak sami stávají figurkami na
úplně jiné šachovnici, kterou ovládají tajné
služby a kde se hraje často doslova a do
písmene i o život. A jaké ŠACHY v Liberci jsou?
Libereckým se především podařilo
rozehrát rozsáhlý prostor jeviště ve dvou
výškových úrovních. Dobové filmové záznamy
86
i dějově funkční projekce některých detailů
odehrávajícího se představení pak akcentují
důležité momenty příběhu. Působivé jsou
davové scény sehrané pěvecké i taneční
skupiny, která stejně jako sólisté nalézá oporu
v živém čtyřicetičlenném orchestru
umístěném rovněž v zorném úhlu diváka.
Zdařilé představení doplňuje i obsáhlý
program, který si v ničem nezadá
s publikacemi profesionálních scén. ŠACHY
v Liberci – to je příležitost především pro ty,
kteří od hudebního divadla neočekávají jen
nezávaznou zábavu.
Michael Prostějovský (1948) – textař,
libretista, rozhlasový novinář a producent.
Jako autor napsal v 60. a 70. letech 400
písňových textů pro přední české interprety.
Studoval divadelní a filmovou vědu se
zaměřením na hudební divadlo a po svém
odchodu do Německa počátkem 80. let měl
možnost důkladně poznat muzikálové
produkce jak v této zemi, tak v Londýně a New
Yorku. Od počátku 90. let je jedním z těch,
kteří budují moderní muzikálovou scénu
v Praze. Od roku 1990 pravidelně vysílá na
vlnách Českého rozhlasu MUZIKÁL EXPRES,
pořad aktualit a zajímavostí ze světa
hudebního divadla a filmu.
Muzikál ŠACHY byl ve spolupráci s Three Knights Limited, The Schubert Organisation Inc. &
Robert Fox Limited uváděn v libereckém Domě kultury od 13. září 2002 do 14. června 2003
hudba:
námět a libreto:
přebásnili:
doslovný překlad:
Benny Anderson & Björn Ulvaeus
Tim Rice
Lukáš Svoboda & Pavel Šulc
Josef Honc
režie:
dirigent:
dramaturgie:
výprava:
choreografie:
choreografie sboru:
kostýmy:
sbormistr:
hlasové vedení sólistů:
make – up:
zvuk:
světla:
videoprojekce:
technická realizace:
Zuzana Kostincová
Dalibor Tuž
Zuzana Kostincová & Dalibor Tuž
Zuzana Kostincová
Martina Kašpárková & Ilona Karásková
Oto Dymokurský
Zuzana Kostincová
Jana Chválová
Marie Pochopová
Renata Paldusová & Jaroslava Miklová
Milan Hejral
Václav Chábera & Ondřej Nešpor, Daniel Hančil
Pavel Sadílek, Michal Potůček, Zuzana Kostincová & Dalibor Tuž
Pavel Knobloch & Martin Přádný, Tomáš Hnatovský,
Lukáš Zmatlík, Ondřej Soroka
Kristýna Čermáková
Jan Hejral
public affairs:
produkce:
Hlavní role:
Florence Vassy: Zuzana Dvořáková - Anatolij Sergejevskij: Jan Adam – Frederick Trumper: Lukáš Pelc –
Alexander Molokov: agent KGB: Petr Pleštil – Walter de Courcey: Radek Schejbal – rozhodčí FIDE: Jan
Hanzl – Světlana Sergejevská: Claudia Čulíková
Dále učinkovali: hotelový poslíček: Jan Pšenička - TV komentátor: Zdeněk Bělohlávek - Leonid Viigand: Jan
Jánský - starosta Merana: Ondřej Pleštil
V dalších rolích:
Kameramani IGT - Matěj Humpál, Josef Minařík
Občany Merana a Bangkoku, reportéry, delegáty, úředníky na ambasádě a další rozličné role hráli členové
sboru - Táňa Balatková, Anna Bečvářová, Olga Čásenská, Kristýna Čermáková, Radka Dvořáková, Petra
Hercíková, Jana Chválová, Marta Köhlerová, Pavla Křemenáková, Anežka Kubátová, Zuzana Kubelková,
Oto Dymokurský, Martin Hejral, Lukáš Pauldura, Tomáš Pelc, Ondřej Pleštil
Tanec:
Petra Bártová, Radka Bernkopfová, Aneta Forejtová, Nela Forejtová, Ilona Karásková, Jana Vyhlídalová,
Petr Jonáš, Jan Kašpar, Slavomil Saska, Pavel Skála
Orchestr:
Housle - Christiane Konopka - koncertní mistr, Boris Goldstein,
Dana Nečásková, Bořivoj Pohl, Julie Kamelská, Pavlína
Koucká, Petra Nováková , Markéta Jílková, Anna Konvalinková
Viola - Jiří Kroupa, Jan Hejral
Violoncello - Naďa Potěšilová, Zuzana Moravcová
Kontrabas - Pavel Grmela
Flétna - Kateřina Ottová, Lenka Hiršalová
Hoboj - Marcela Hauzerová, Šárka Dušková
Klarinet - Jan Volf, Petr Húska
Baryton saxofon - Jana Princová
Ročenka 2003
87
Fagot - Martin Goldstein, Radovan Skalický (kontrafagot)
Trubka - Pavel Jeníček, Aleš Hájíček, Michal Chrpa
Lesní roh - Jan Duňka, Stephan Voigt
Pozoun - Jan Stárek, Matouš Rous
Bicí - Jiří Duňka, Zdeněk Bělohlávek
Perkuse - Zdeněk Bělohlávek, Jan Jičínský
Elektrická kytara - Jan Jaderný
Basová kytara - Jakub Volf
Klávesy - Veronika Fratričová, Dušan Čalfa, Milena Knajblová
Harfa - Bronislava Klablenová
Akordeon - Jan Sochor
Děkujeme panu Josefu Knajblovi za pomoc, optimismus a neocenitelné praktické rady při stavbě scény.
Muzikál Šachy, jak ho vidím já…
Dne 14.6.2003 se uzavřela kapitola
„muzikál Chess“ a jeho inscenace na půdě
Domu kultury v Liberci. Nevím, zda už uzrála
doba, abychom bilancovali, ale na těchto pár
řádcích se o to pokusím. Nechci uvádět výčet
statistických údajů, spíše se pozastavím nad
některými okamžiky, které náš projekt prožil.
Na začátku (jaro 2001) tu byla skupina
mladých, kteří právě dokončili projekt Písně
Šalomounovy a měli chuť napřít své síly
směrem k dalšímu dílu. Laťka by se měla
vždy zvednout o kousek výše, a tak bylo
rozhodnuto – muzikál. Přes všechna úskalí,
která přináší získání potřebných formalit pro
uvádění zahraničního díla u nás, jsme se
úspěšně přehoupli a začala série schůzek
s potenciálními herci, tanečníky, muzikanty,
technikou a vůbec celým tím kolosem, který
tvoří inscenátorský tým. Mezitím se rozjely
přípravy českého překladu a jeho obhájení
88
na domovské půdě muzikálu – v Anglii. Tato
fáze byla samozřejmě též ve znamení shánění
financí na tento nejistý podnik…
Leden 2002. Přípravné práce ještě
nestačily skončit, ale už se musely rozjet
zkoušky jednotlivých sekcí projektu. Na tuto
fázi já osobně vzpomínám nejradši.
Atmosféra, při níž vzniká něco nového, se snad
ani nedá popsat slovy. Nejedná se jen
o zkoušky. Všichni žijí jednou společnou věcí.
Odnášejí si ji s sebou do svých domovů,
rokují o ní po hospůdkách. Vzniká veliká
muzikálová Rodina. Myslím, že si ani jeden
z nás stále nedokázal představit, co sil nás
ještě bude stát, než si budeme moci 13.9.
2002 stoupnout na jeviště Domu kultury.
Celý tento kolotoč ale vyvrcholil
paradoxně o prázdninách, kdy má většina
z nás volno a je doba dovolených. Před
týdenním soustředěním, které proběhlo
v posledním týdnu srpna v DK Liberec, nás
několik
„vyvolených“
strávilo
pár
neuvěřitelných týdnů nad plány jeviště,
v dílnách, po krejčovských salónech,
v tiskárnách, u sponzorů a samozřejmě nad
rozpočtem, u počítače nad videoprojekcí, po
knihovnách, na letišti, v podzemním krytu
Gymnázia F.X.Šaldy, v rozhovorech pro média
atd., atd…
V srpnu jsme se, jak už bylo řečeno,
sešli na týdenní bezesné soustředění, kdy
se nám chvílemi zdálo, že se premiéra
nemůže konat ve čtrnácti dnech, ale že vše
musíme přehodnotit, zlepšit, upravit,
přeorganizovat, dopilovat, nacvičit, domyslet
- prostě nervy pracovaly naplno.
DK Liberec 13.9.2002 19 hod. Marně
přemýšlíme, na co vše jsme zapomněli.
Diváci, kterých se na první představení sešlo
více než 350, již ale hoří nedočkavostí. Musíme
na plac... V jedenáct večer si už u sklenky
sdělujeme své pocity a zážitky. Přes nervozitu,
která asi vždy premiéru provází, jsme si,
troufám si tvrdit, ostudu neuřízli. Sobotní
repríza již dýchá svobodněji, též obecenstvo
nás odměňuje bouřlivějším potleskem.
Začíná série repríz….
Je neskutečné, jak je těžké v našich
amatérských podmínkách udržet ten „kolos“
v chodu. Vyžaduje to mnoho sil od každého
zúčastněného, aby se každý měsíc mohlo
odehrát jedno až dvě představení. Musím na
tomto místě pochválit všechny, s jakou
profesionalitou k „naší věci“ přistupovali.
Někdy doslova v čtyřicítkových horečkách
přicházeli na vystoupení, aby se vůbec mohlo
uskutečnit. Alternace byly v našich
podmínkách nemyslitelné.
Samostatnou kapitolou v historii
„našich“ Šachů byla dvě představení - vánoční
Ročenka 2003
vystoupení dne 20.12.2002 a derniéra
14.6.2003. Obě byla hrána v uvolněném a
přátelském duchu, který snad, jak doufám,
přešel i na naše diváky, kteří se s námi o své
pocity vždy rádi podělili. Vzpomínky na tyto
radostné chvíle by asi vydaly na celou
ročenku…
Když teď sedím nad těmito řádky,
necítím smutek, že to vše skončilo. Mám dobrý
pocit, že štěstěna stála nad námi od počátku
až do konce. Přál bych si, aby to pro mnohé
byla životní etapa, na kterou budou rádi
vzpomínat a která je posunula dál a otevřela
jim netušené obzory. Nejistý podnik se
podařil. THE END.
DÍKY, Zuzko, Honzo, Pájo, Martine,
Milane, Kristýno, Jano, Martino, Ilko, Oto,
Lukáši, Pavle, Maruško, Renato, Jarko,
Blanko, Vašku, Zuzanko, Jene, Lukáši, Peco,
Radku, Honziště, Claudie, Richarde, Honzo,
Zděnku, Honíku, Ondro, Matěji, Pepo, Táňo,
Aničko, Olgo, Radko, Petro, Marti, Pavlo,
Zuzko, Martine, Lukáši, Tomíku, Chris, Boráši,
Dano, Bořku, Julko, Pavlínko, Péťo, Markétko,
Aničko, Jirko, Víťo, Iljo, Naďo, Zuzko, Pavle,
Kačko, Lenko, Marcelko, Šárko, Vlku, Péťo,
Jani, Martine, Radku, Pavle, Aleši, Michale,
Martine, Duněčko, Stefi, Honzo, Matouši, Jirko,
Jendo, Jádro, Čultasi, Verčo, Dušane, Milčo,
Broni, Sochůrku, Petro, Radko, Aneto, Nelo,
Jano, Petře, Honzo, Slávku, Pavle, Ondro,
Danieli, Pepo, Pavle, Michale, Pepo a všichni,
kteří jste pomohli a na které jsem v této chvíli
nevzpomněl & Benny, Björne a Time!
Dalibor Tuž
89
Příběh Slečny X aneb Jak se rodí muzikál
V jednom nejmenovaném městě žila
kdysi Slečna X. Vedla poměrně klidný život.
Stejně jako ostatní chodila každý den do
zaměstnání, ve svém volném čase občas
sportovala, chodila do galerií, na koncerty a
ráda se setkávala se svými přáteli. Nic
nenasvědčovalo tomu, že by se něco někdy
mělo změnit.
Ale znáte to, nikdo není doma
prorokem! Ve městě se objevila parta
mladých lidí, nadšená švédským muzikálem
Šachy. Dodnes je Slečně X tak trochu
záhadou, proč právě ona byla touto skupinou
oslovena a požádána, aby se podílela na jeho
realizaci, a dodnes jí není dost jasné, proč
souhlasila. Její klidný život skončil!
Pomalu ale jistě, zavalována různými
verzemi scénáře, požadavky na kostýmy a
netradiční řešení scény, pochopila, že
nastoupila do jakéhosi rozjetého vlaku,
z něhož nelze jen tak jednoduše vystoupit.
Byla donucena pořídit si mobil, protože „přece
každý správný rejža musí mít mobil“,
vysedávat dlouho do noci na schůzkách
realizačního týmu a hlavně rychle a dobře řešit
jakékoliv „jobovky“. O letních prázdninách byla
několikrát vyvezena „k vodě“, snad aby si ještě
intenzivněji uvědomila, že vlastně žádné
prázdniny nemá. To nejlepší se však
odehrávalo na zkouškách muzikálu, kdy se
u Slečny X ve velmi rychlém sledu střídaly
stavy naprosté euforie a nadšení s depresí a
totální bezmocností. Srovnat a takzvaně
„ukočírovat“ tolik individualit tak, aby
představení vyznělo jako harmonický celek,
kdy jedno kolečko zapadá do druhého, není
zrovna jednoduché. Premiéra muzikálu byla
naplánována na pátek 13. září 2002 a blížila
se neuvěřitelnou rychlostí. A tolik práce ještě
nebylo uděláno.
Premiérové představení dopadlo ke
spokojenosti Slečny X i ostatních zainteresovaných velmi dobře. Podpora ze strany
rodičů a přátel, obrovské nasazení a chuť se
předvést po mnohaměsíční intenzivní přípravě
určitě sehrály své.
A co Slečna X? Její život se nezklidnil,
jak by si někteří mohli myslet, spíše naopak.
Ale to už je o něčem jiném.
A teď vážně. Chtěla bych všem členům
orchestru, účinkujícím – sólistům i sboristům,
choreografkám a tanečníkům, překladatelům, technikům a fotografům i celému
realizačnímu týmu moc poděkovat za jejich
profesionální a obětavý přístup k projektu.
Muzikál Šachy se povedl a jistě potěšil
spoustu diváků, a pokud se mezi nimi objevil
někdo, koho ne, teď už se s tím ale vážně
nedá nic dělat
Zvláštní poděkování bych chtěla
věnovat dirigentovi a dramaturgovi muzikálu
Daliboru Tužovi, bez jehož pomoci bych byla
poněkud ztracena - a nejen já.
Mgr. Zuzana Kostincová
90
Ročenka 2003
91
92
Ročenka 2003
93
Z
Z vlastní
vlastní tvorby
tvorbystudentů
studentů
Paralelní srdeční krajinou
Úryvek
Osm párů žab se milovalo ve studni
Křivý kosti stromů praskaly
Koruny se rozlamovaly
Potoky byly černý rašelinou
Ležela ve mně, v klíně vyhnilá
Pohled syrové denice…
V jejím jiným věku, když doba byla skleněná, Zbytečnej držel v prstech zavřenýho šneka;
a v těch druhý ruky - držel sám sebe. Nebenadhlavou neslo měkký pampeliškový padáčky.
Mouchybzučelo při jeho vůni. Rytmem tupé bolesti do ticha si odpumpovával z malé hlavy
strach. Šnek se začal svíravě rozvíjet ve svým slizu. Jako masitá květina, jako žena.
Přišla Krátká a dívala se. „Máš krásné oči,“ řekl jí Zbytečnej. „Když mezi stromy potkávám
jeleny, závidí mi je.“ „To proto, že Slaná jedla oči laní a srn, když tě čekala. Snědla jich mnoho.“
Dotkla se Zbytečnýmu rukou mezi stehna s černými chlupy. „K čemu to je?“ zeptala se. Krátká
nenosila věci. Jen v kadeřích měla zamotané květiny, které nevadly. „To je klíč.“ „Co jím
odmykáš?“ „Tajemnou komnatu.“ „Jakou?“ podivila se, protože sama ještě žádné vchody do
tajemných komnat neobjevila. „Každou, jakou má dívka,“ řekl Zbytečnej a taky jí sáh‘do klína.
„To není nic tajemného!“ Krátká se usmála jako duben. „Chovám tam zajíce.“ Předklonila se
a vytáhla malé bílé zaječí mládě. Utíkalo pryč dlouhou trávou. „Jenomže tvoje zvířátko nezná
kouzelné znamení. Kdybych je udělal, stěny jeho domu by se proměnily v tvou tajnou komnatu
a mohl bych do ní vstoupit.“ „Chci, abys je udělal.“ „Až ti vyrostou vlasy.“ „Jak dlouhé budou?“
„Ke kolenům. Potom za mnou přijď.“
Krátká odešla, čekala. Zdály se jí sny. Hladila mech na břehu černé řeky, hebká voda tekla její
dlaní a když zabořila prsty do teplého kopečku ploníku s tenkými ulitami sklovatek, uviděla
mezi lístky prosvítat fialové světlo ukrytého pokoje. V něm na zemi se vlnila louka pcháčů.
Bylo nový jaro, na dně žlutý rána pampeliškových dnů. A byli noví lidé ve vsi Vleseves. Na
jejich malých polích, mezi hejny divokých slepic, rostl čirok, oves a len. Přestože se báli noci i
dne i lesa, mluvili hlasitě, cinkali svými šperky. Na zápěstích a u kotníků nosili barevné šňůry
skleněných korálí. Měnili je spolu za věci, za slepice a otroky.
Měli kolovraty a stavy. Tkali sukno, z nějž muži šili plachty a košile. Ženy kácely stromy a tesaly
trupy lodí. Pekly kuřata a ovesné rohlíky. Dětem vařily hustou kaši z obilí.
Krátká pletla kytky do zlatých korun a zdobila jima jeho čelo, svazovala mu je s vlasama.
Myslela, že Zbytečnej je král.
Sladká dělala ze žlutých květů bledé víno. Měla vlhké, sladké marmeládové oči; rybízové
rty. Zbytečnýmu bylo dobře v její smetanové kůži.
Slaná měla tvrdé, těžké kosti a červené maso, potažené bledou, zpocenou kůží. Ve
stínu jejího klína bydleli mravenci. Ve zvlášť černých tmách, blízkých tmám duše, svazovala
94
Zbytečnýho svýma silnýma žílama … zatímco Krátká se strašně bála; Sladká byla nahá a
v sobě ztracená. Tančila s hrstmi studených pokladů, sypala si do vlasů modrý a fialový střepy.
„Jestli si nebudeš čistit uši, porostou ti tam kopřivy a pampelišky,“ říkali Antě. Byla malá,
tak se jí to líbilo; představovala si, jak jí z uší vykvétají velké žlutozelené kytice. A uši si nečistila
mnoho let. Když bylo Antě devatenáct, začalo ji v uších šimrat. Jenom občas.
Procitala, nádechem se rozběhly tiché říčky v ní a vlákna rozezněla; z polštáře dívala se
na slunce. Vzala ho do dlaní; hřálo je, bylo jí hezky. Potom si na struny jeho harf natáčela
rusovlasé prameny. Leskly se po zlatě; máčela je v medu, omývala černým čajem. Zas ucítila
polechtávání, jako když roste blázen-kytka v uchu a celémusvětunacelékolochhichhichhi se
směje. Sáhla si bílými, pihovatými prsty do uší, byly v nich měkké květy. Ulomila je. Dvě žlutý,
žlutý pampelišky voněly v pokoji jako dvě louky pampelišek.
Přihodilo se jí to, když jela na kole okolo továrny na bonbóny. Celá ulice voněla po
pendreku a cukrové polevě. Právě tudy nikdo nešel, kousala višňovou pecku. Kopřiva ji plácla
po tváři. Zastavila se a utrhla ji, uvízla jí ve vlasech, spletla se s nima. Sáhla si malíčkem do
ucha, dotkla se stébel trávy. Dvěma prsty je tahala ven, šimralo to, musela se smát. Poslední
vyklouzlo, sáhla hlouběji. Najednou byla po loket ponořená do své hlavy; nebolelo ji to, koupala
bříška prstů v rose. Začalo ráno, lístky kontryhelů držely jezírka. Dlaní ucítila kamínky z kraje
cesty. Poslepu mávla, chytla něčí nohu, hubenou jako ruka. „UÁÁÁÁÁÁÁÁÁh“ Uslyšela křik.
„Počkej!“ řekla a cpala se do ucha.
Vykřikl Filigrán, syn zlatníka, co umřel dávno, syn zlatníkovy vdovy; přišli před lety, ve
tvářích měli mapy jihu a východu, byli mytí modrou vodou z moře. Rád si hrál s pannenčím
nábytkem v krabici od višňových sušenek z Macedonie. Opakoval se mu tentýž podivný sen:
Hroudy na pooraném poli se proměňovaly v čokoládu a on je jedl a špinil si od nich šaty, dokud
na něj nezačaly z nebe pršet žlutá jablka, probudil se.
Lekl se, když se ze země u cesty vytáhla holčičí ruka a chytla ho. Uslyšel hlas ozývat se
z hlíny, myslel, „dívka se hrabe z hrobu, je mrtvá!“ Utíkal.
Andrea Tůmová, 3.B
Ročenka 2003
95
Vzpomínka
Bezedná
Znovu tě objímám,
myšlenko hřejivá,
kapičko krve
na bílém šátku pro štěstí.
Znovu tě objímám,
lucerno půlnoci,
příteli z dávných dětských dnů.
Znovu tě objímám
pro smysl života,
obloho na konci cest.
Znovu tě objímám
pro tvoji dobrotu.
Znovu tě objímám
objímám nahotu …
Na březích
kouřových obláčků
jste roztančili meluzínu
v přivřených očích
nahých plaváčků
vidíte rusalku
černou od benzínu
v botech se topí krysy
a sladce voní
víčka stok
bylo to dávno
bylo to kdysi
opilí básníci
na březích slok
stoupáte výtahem až na střechu
dveře vám otvírá
touha tmy
svíráte v ruce
pouta výslechů
v protějším domě
pláčí sny …
Nina Kopecká, 2.A
Adam Kučera (sexta, 2003-2004)
96
Halucinace I.
Na
hoře
zasněžené
snovými
slůvky
zaprodaných
básníků
utloukli
klacky
dychtivý
úsměv
dítěte.
Otáčíš se
za
těkavým
pohledem
noci.
Rozplakaná
do
běla.
Ladíš se
falešnými
tóny
klavíru.
V
prvním
patře
na
kytaru
vybrnkáš
requiem
a
ve
druhém
hraješ
na
housle
píseň
poslední
cesty.
Zívneš si
počkáš
na
umíravé
zaklapnutí
víka…
Hřejivé
doteky
přátel
Ti
s
radostí
zamáčknou
víčka.
Ve
vlnách
halucinací,
kdy
Tvoje
tělo
jen
zoufale
touží
po
kyslíku,
Zatančilo
na
duši
jako
barevné
kapky
na
vodní
hladině.
v
poklidu
zacvakneš
poslední
zarážku
za
životem…
Nina Kopecká, 3.A
Ročenka 2003
97
Sen o lásce
Poznání
Půjdu mnohamílovou cestu.
Vím, že půjdu dlouho
a asi neprošlapanou cestičkou,
ale jednou snad dojdu na okraj Tvého srdce.
Rozprávím s potůčkem o štěstí,
které dávno odplavil čas,…
přesto se dotýkám duhy denních krás
a její barvy bezmyšlenkovitě zařazuji
do vybledlé každodennosti.
Zase chci víc, než mám…
Snad proto,
že toužím překonat
sama sebe.
Otřu si nohy putováním rozškrábané do krve
a pokusím se nenarušit
pravidelný rytmus Tvého srdce
svým ťukáním.
Snad pozveš mě dál
a alespoň necháš zapsat v návštěvní knize…
Vlastní krví na jedné ze srdečních stěn
zanechám svůj autogram.
Až se vrátím do studené denní reality,
bude mě hřát myšlenka,
že mě máš navěky vyrytou v srdci.
Čekání
Očima zamlženýma bolestí
maluji touhu…
Pod plášť z perel
zakrývám nedostatky antiky.
V číselném kódu
skryji své telefonní číslo.
Jediným zazvoněním můžeš změnit osud.
98
Utopená v slzách
Zní hudba a já ji neslyším.
Sama v koutě
se už ani nedokážu pohnout.
Pláču.
Chci utéct daleko
a přeci vás nemohu opustit.
Pláču.
Vím co chci
a stejně se nemohu rozhodnout.
Kdo mi setře slzy,
vždyť pláču.
Martina Kotková, 3.A
Bohdana Kašáková (3.N, 2002-2003)
Ročenka 2003
99
Ohlédnutí
Ohlédnutí2003
2003
Červnová zahrada PKO 1998 a
Šaldovy (v)oči poprvé, pak červnové areály
školy a roky 1999, 2000 a nakonec opět
prostory PKO a Šaldovy (v)oči 2001. Po
předcházejících úspěšných ročnících nikdo
netušil, že čtvrtý ročník letní studentské
slavnosti bude poslední - následoval školní
rok 2001-2002 a červnový konec se ničím
nelišil od závěrů školních roků před r.1998.
"Něco by to chtělo. Ale co? Zase
Šaldovky? To už je ohraný. Zkuste
popřemýšlet!" Takové a jiné hlasy se
ozývaly z řad studentů i profesorů. A pak
se na chodbách gymnázia objevily plakáty
s tvářemi zvláštní dvojice (uváděné jako
moderátorsko-sourozenecké - prof. Zuzany
Kostincové a studenta septimy A Tomáše
Hnatovského), která nás zvala na Ohlédnutí
2003. A opět jste mohli zaslechnout hlas
lidu šaldovského: "Co to zase bude? Máme
(musíme) tam jít?"
Myšlenka uspořádat takovouto akci
zrála dlouho. Každoročně jsme se všichni
setkávali s výjimečnými úspěchy našich
studentů na poli vědeckém, sportovním
i uměleckém a byli příjemně překvapeni
jejich schopnostmi, dovednostmi, nadáním
i odvahou. A tak se zrodil nápad - Ohlédnutí
2003 - který si dal za cíl představit rodičům,
profesorům i spolužákům osobnosti z řad
studentů našeho gymnázia a ukázat, co
100
všechno je možné zvládnout při náročném
studiu. O tom, že naši studenti mají co
předvést a mají být na co hrdí, svědčil dne
19.6.2003 i zaplněný sál Domu kultury.
Celý program byl rozdělen na dvě
části. Tou první nás provázela již zmiňovaná
moderátorská dvojice a na pódiu se střídali
a potlesk diváků sklízeli účinkující: školní
sbor Cum decore, studentky primy
s minutkou tělesné výchovy, kouzlení
s chemií (třídy 2.B a 1.A), tanec 2.N,
recitace Anežky Kubátové, houslový
koncert Borise Goldsteina, zpěv studentek
německého oddělení Emy Fiedlerové a
Mileny Koutné v doprovodu prof. Stephana
Beila, tanec 2.A,B. Jejich vystoupení byla
proložena pěti tzv. kalendárii, která určitě
každého mile potěšila i pobavila. Realizační
tým zvolil formu krátkých videozáznamů,
v nichž se v časové posloupnosti
připomínaly důležité, ale i zábavné akce a
události naší školy v průběhu celého roku.
O přestávce si pak diváci mohli prohlédnout
výsledné práce projektových dnů školního
roku 2002-2003.
Druhou částí programu nás vtipně,
ale důstojně provedli profesoři Václav Ulvr
a Tomáš Minster. Tato část byla věnována
nominacím a následnému udílení cen GyTa
(= gymnaziální talent) nejlepšímu sportovci, umělci, vědci
a osobnosti Gymnázia F.X.Šaldy za rok 2003. Ceny
předávali profesoři Leoš Pelc, Markéta Havrdová, Lubomír
Franc a paní ředitelka Irena Přádná.
A kdo byl nominován?
Kategorie Sportovec: Soňa Tolarová (3.N), Jakub
Hodboď (2.A), Viktor Alt (2.B), Jakub Novotný (3.B), Eva
Böhmová (4.B)
Kategorie Umělec: účastníci mezinárodního divadelního
projektu; Boris Goldstein (kvinta), Jan Sedláček (sexta
B), Andrea Tůmová (3.B), Anežka Kubátová (4.A)
Kategorie Vědec: Tomáš Ruta (kvarta), Miroslav Kloz
(septima A), Jan Hrnčíř (1.B), Lukáš Bajer (4.B), Jakub
Hodboď (2.A)
Kategorie Osobnost: Jana Jungwirthová a Ondřej Nýdrle
(oktáva A), Miroslav Kloz (septima A), Michala Rutteová,
Hana Nováková a Petra Horáčková (2.A), Eva Böhmová
(4.B), Kateřina Tížková (2.B)
Hlavní cenu - sošku pojmenovanou GyTa (z dílny prof.
Zuzany Kostincové) - v jednotlivých kategoriích získali:
Kategorie Sportovec: Eva Böhmová (4.B)
za 3.místo na Mistrovství světa v orientačním běhu na
lyžích v r.2002; za 5.místo v krajském kole soutěže
v přespolním běhu; člen školního družstva Junior maratonu
Kategorie Umělec: Andrea Tůmová (3.B)
za 1.místo v literární soutěži libereckých gymnázií; za
1.místo v literární soutěži Náchodská Prima sezóna; za
1.místo v literární soutěži Nisa, řeka, která nás spojuje;
její povídky byly otištěny v literárním časopise Host
Ročenka 2003
101
Kategorie Vědec: Tomáš Ruta (kvarta)
za 1.místo v okresních kolech olympiád v anglickém
jazyce, v českém jazyce a zeměpisu; za 5.místo
v celostátním kole olympiády v zeměpisu; za postup do
finále televizní soutěže Baťoh; zástupce kapitána
úspěšného družstva v soutěži Tisíc otázek a odpovědí
o EU
Kategorie Osobnost: Michala Rutteová, Hana
Nováková a Petra Horáčková (2.A)
za mimořádný projev silné vůle a lidskosti
Pro každého studenta bude určitě cennou trofejí
a připomínkou úspěchů i let strávených na našem
gymnáziu.
A co říci závěrem? Gratulujeme všem oceněným.
Vřelé poděkování si zaslouží i účinkující a celý realizační
tým za to, že připravili divákům příjemný červnový
podvečer. Většina z nás totiž odcházela s pocitem, že
tato akce by se mohla stát tradicí dokládající, že na
naší škole nestuduje jen homo sapiens sapiens, který
tráví veškerý čas nad knihami a úkoly, ale dokáže
zvládnout i řadu aktivit, jež s výukou přímo nesouvisejí.
Yvetta Šulcová a Věra Vondřičková
102
GyTa
GyTa
Ten, kdo se zúčastnil kulturního
programu Gymnázia F. X. Šaldy
OHLÉDNUTÍ 2003 v Domě kultury v Liberci
na závěr loňského školního roku, jistě už
ví, co nebo kdo GyTa je. Ale málokdo si
uvědomuje, jakou anabází
tato cena musela projít, aby
jí mohli být odměněni
nejlepší studenti školy
v oblasti umělecké, vědecké,
sportovní či aby mohla být
oceněna Osobnost roku.
Už před několika lety
si vedení školy společně
s pedagogickým sborem
řeklo, že by nebylo vůbec
špatné upozornit ostatní
studenty, ale i širokou
veřejnost na mimořádné
schopnosti a dovednosti
žáků školy. Ale jak realizovat
tuto myšlenku co nejlépe?
Objevila se celá řada otázek,
na které se hledaly odpovědi,
např. jaké kategorie budou
vyhlašovány, kdo bude
hodnotit
práci
třídou
nominovaných studentů a
podle jakých kritérií a
konečně jakou cenou budou
studenti odměňováni.
Byla jsem požádána,
abych tuto cenu navrhla a realizovala. Vždy
takovéto úkoly beru jako výzvu, kterou je
nutno přijmout a hlavně zvládnout. Tentokrát
to však snadné nebylo. Zkuste navrhnout
něco tzv. „universálního“, co by se líbilo
Ročenka 2003
všem bez ohledu na věk a vkus. Nemožné!
Těžké rozhodováni! Mám zvolit „modernu“?
Pak bude soška nesrozumitelná pro celou
řadu lidí. Anebo nějakou legrační figurku
v duchu kýčovitých výrobků v našich
obchodech? A pak jsem
dostala nápad. Zvolila jsem
kompromis. Cena by měla
vyjadřovat
nejlepší
schopnosti a dovednosti
mladého člověka. Kde jinde
tyto hodnoty byly oceňovány
a
glorifikovány
než
v antickém světě. Keramická
soška bude mít tedy podobu
hodně stylizované řecké
ženské figury stojící na
„soklu“. A proč figura?
S tradičním tvarem se spíše
ztotožní více lidí a pak je to
i něco, co se může uchopit
oběma rukama a zvednout
v radosti nad hlavu.
Každá správná cena
by měla mít svůj název,
v našem případě spíše
jméno. Pokud vím, byla
mezi studenty vyhlášena
soutěž , ale nejoblíbenější
Pepa nebo Xavík by asi
nebyly nejvhodnější. Opět se
hledalo v antice. Z původního
mužského jména TAGÉS vznikla TAGY a
pak přesmyčkou GyTa – talent gymnázia.
A cena byla na světě.
Mgr. Zuzana Kostincová
103
Informace
Informaceoostudiu
studiuve šk. roce 2004-2005
GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY LIBEREC 11, PARTYZÁNSKÁ 530
ZALOŽENO 1919
Ve školním roce 2004-2005 otevírá následující studijní obory:
7941K/801 - OSMILETÉ STUDIUM
30 žáků - pro žáky z 5. třídy ZŠ
všeobecné zaměření, velký výběr volitelných předmětů v septimě a oktávě,
možnost práce v kroužku informatiky již v primě
7941K/610 - ŠESTILETÉ DVOJJAZYČNÉ STUDIUM
32 žáků - pro žáky ze 7. třídy ZŠ a ze sekundy gymnázia
výuka vybraných předmětů v jazyce německém, v 1. a 2. ročníku 10 hodin
němčiny týdně, od 3. ročníku M, F, Bio v němčině, D v češtině i v němčině,
AJ - 3 hodiny týdně, ostatní předměty v češtině, od 4. ročníku zeměpis
v němčině, studium je ukončeno maturitní zkouškou, která má platnost
v České republice, v Německu i v ostatních zemích Evropské unie
7941K/411 - ČTYŘLETÉ STUDIUM – humanitní předměty
7941K/404 - ČTYŘLETÉ STUDIUM – přírodovědné předměty
60 žáků - pro žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku
výuka dvou cizích jazyků, otevírá se jedna třída humanitní a jedna přírodovědná
Škola je napojena na Internet, který mohou využívat všichni žáci.
Ve školním roce 2003 - 2004 bylo přijato na vysoké školy 88% z přihlášených
absolventů.
Ubytování pro studenty šestiletého a čtyřletého studia lze zajistit v Domově mládeže.
Obědy pro všechny studenty poskytuje školní jídelna přímo v budově školy.
Den otevřených dveří: 14. 1. 2004
Termín podání přihlášky: do 15. 3. 2004 prostřednictvím ZŠ.
Přijímací zkoušky: pro všechny obory se konají 19.4.2004;
2. termín pouze pro čtyřleté studium je 20. 5. 2004;
bodou prověřovány obecné studijní předpoklady a znalosti
z českého jazyka a matematiky.
Gymnázium F. X. Šaldy, Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11
Tel.: 482 710 077, fax: 485 103 880, e-mail: [email protected]
http://www.gfxs.cz
104
Přijímací zkoušky
Přijímací
zkoušky
ve školním
školním roce
ve
roce2002-2003
2002-2003
K přijímacím zkouškám z českého jazyka pro osmileté studium a
k přijímacím zkouškám z matematiky pro všechny tři typy studia byly použity
testy k přijímacím zkouškám vytvořené společností Scio. Tyto testy nelze
reprodukovat. Zájemci se s nimi mohou seznámit na internetové adrese
www.scio.cz.
Ročenka 2003
105
106
Ročenka 2003
107
108
Ročenka 2003
109
110
Harmonogram
Harmonogram školního roku 2003-2004
Září
2.9.
Zahájení školního roku
Maturitní zkoušky
Říjen
27. a 29.10. Podzimní prázdniny
Listopad
19.11
25.11.
Pedagogická rada
Schůzky s rodiči
Prosinec
12.12.
Maturitní ples tříd 4.A a 6.N
22.12. - 2.1. Vánoční prázdniny
Leden
14.1.
21.1.
24.1.
29.1.
30.1.
Únor
9.– 15.2.
23.2.
25.2.
27.2.
Ročenka 2003
Březen
Duben
6.4.
8. – 9.4.
14.4.
15.4.
19.4.
Květen
5.5.
20.5.
24. - 28.5.
Pedagogická rada tříd oktávy A,
oktávy B a 6.N
Vysvědčení tříd oktávy A,
oktávy B a 6.N
Výjezdové semináře tříd
septimy A, septimy B, 3.B a 3.A
Pedagogická rada tříd 4.A a 4.B
Vysvědčení tříd 4.A a 4.B
Maturitní zkoušky tříd oktávy A,
oktávy B a 6.N
Přijímací zkoušky 2.kolo
Maturitní zkoušky tříd 4.A a 4.B
Červen
23.6.
24.6.
30.6.
Pedagogická rada
Ohlédnutí 2004 - Dům kultury
Vysvědčení
7.5.
10. - 14.5.
Den otevřených dveří
Pedagogická rada
Maturitní ples tříd oktáva A,
oktáva B a 4.B
Pololetní vysvědčení
Pololetní prázdniny
Jarní prázdniny
Maturitní pís. zkoušky 6.N z Nj
Maturitní pís. zkoušky 6.N z M
Maturitní pís. zkoušky 6.N
z F, CH, Bi
Maturitní písemné práce z Čj
Velikonoční prázdniny
Pedagogická rada
Schůzky s rodiči
Přijímací zkoušky 1.kolo
12.5.
14.5.
17. - 21.5.
111
ROČENKA 2003
Vydalo Gymnázium F.X.Šaldy v Liberci
Sestavila: Eva Laurinová
Obálka a grafická úprava: Zuzana Kostincová
Výběr výtvarných prací: Zuzana Kostincová, Marta Sýkorová
Fotografie: Fuji Image Service - Nisa Lab, s.r.o., Liberec, archiv
školy, Pavel Knobloch, Matěj Humpál, Tomáš Hnatovský
Sazba: Pavel Knobloch
Příprava filmů: Reproart Liberec, s.r.o.
Tisk: Ruch, spol. s r.o., Liberec
1. vydání
Náklad 900 výtisků
112

Ročenka 2003 - Gymnázium FX Šaldy

Transkript

Podobné dokumenty

The Times

Adaptační kurz primy A

Foto: Martin Novák

„ Ale je tady krásně!“ „To jo, tady jo“

Dvanáct případů Sherlocka Holmese

E-mail: cvtibidar@yahoo