Jaké jsou základní statistické údaje o půdním fondu

Mlok 15.11.2003
Půda, ekologické zemědělství
Z čeho jsem čerpala:
www.env.cz (stránky MŽP)
www.bezpecnostpotravin.cz
www.kez.cz (Kontrola ekologického zemědělství)
výroční zprávy, seznam certifikovaných podnikatelů, bioproduktů a biopotravin, informace pro
spotřebitele, formuláře, přehledy, poradenství, výsledky kontrol
www.pro-bio.cz (Svaz ekologických zemědělců)
seznam ekozemědělců, prodejen, zpracovatelů
www.szpi.gov.cz (Česká státní zemědělská a potravinářská inspekce)
www.agronavigator.cz
www.ukzuz.cz (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
www.mze.cz ( Ministerstvo zemědělství)
dotace a programy, legislativa
Zákony:
Legislativa týkající se půdy: www.env.cz-půdy-legislativa
Legislativa týkající se zemědělství: www.mze.cz-zemědělství-legislativa v úseku
Zákon o ekologickém zemědělství 242/2000 Sb., 263/2003 vyhláška
1. Půda
+ daleko podrobněji a obsáhleji: odkaz půdy (www.ceu.cz, www.env.cz)
Co je to půda?
Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a
z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů,
stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu
látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek.Půda je dynamický, stále se
vyvíjející živý systém. Přežití a prosperita všech suchozemských biologických společenstev,
přirozených i umělých, závisí na tenké vrchní vrstvě Země.Půda je proto bezesporu nejcennější
přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné
chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna.
Jaké jsou funkce půdy?
V důsledku složitých vazeb jichž se půda v ekosystémech účastní není možné jednoznačně
specifikovat jednu nejdůležitější funkci půdy. Půda je nezastupitelná v plnění těchto funkcí:
•
•
Půda je základním článkem potravního řetězce a současně substrátem pro růst rostlin.
Půda je životně důležitou zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a mikroorganismy a
je filtračním čistícím prostředím, přes které voda prochází.
•
Mikroorganismy žijící v půdě jsou obrovskou a nedoceněnou zásobárnou genetické
informace a umožňují průběh důležitých procesů v ekosystémech. Cyklus vody, uhlíku, dusíku, fosforu,
a síry probíhá v půdě prostřednictvím interakcí mikrobiální složky s fyzikálními a chemickými
vlastnostmi. Půdní organická hmota je hlavní suchozemskou zásobárnou uhlíku, dusíku, fosforu a síry
a bilance a přístupnost těchto prvků je neustále ovlivňována mikrobiální mineralizací a imobilizací.
•
Půda hraje zcela zásadní a nezastupitelnou roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování
bilancí látek a energií. Působí jako environmentální pufrační medium, jež mimo jiné zadržuje,
degraduje, ale za určitých podmínek i uvolňuje potenciálně rizikové látky.
•
Z půdy pochází mnoho základních složek stavebních materiálů a surovin, současně půda
poskytuje prostor pro umisťování staveb, pro rekreační činnost a další aktivity člověka.
•
Půda je prostředím, v němž probíhá archeologický a paleontologický výzkum.
Jak půda vzniká?
Vznik, stavba a složení půdy jsou výsledkem působení klimatu, podzemní vody, živých
organismů žijících v půdě i na jejím povrchu a lidské činnosti na výchozí substrát v určitém čase.
Tyto faktory jsou tedy faktory půdotvorné a jejich působením půda vzniká a vyvíjí se na rozhraní
litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry.
Proces vzniku půdy se obecně nazývá zvětrávání a podle převahy daného faktoru je zvětrávání
Z čeho se skládá půda?
Půda tvoří složitý otevřený systém, ale svou schopností autoregulace vnitřních procesů i systém
relativně samostatný. Protože zahrnuje všechny tři fáze skupenství, nazývá se též systém trojfázový.
Složky půdy:Minerální - anorganická (kameny, štěrk, písek, prach, jílové částice) , Organické
hmota , Voda (půdní roztok), Plyny , Živé organismy (červi, hmyz, bakterie, prvoci, háďátka, houby,
řasy).
Jaké jsou hlavní půdotvorné procesy?
Při vzniku a vývoji půdy, tedy při činnosti půdotvorných faktorů, probíhají různé typy procesů v
půdě, jejichž povaha je závislá především na fyzikálních a chemických vlastnostech substrátu, na
klimatických faktorech a biotické složce. Každý půdotvorný proces je nepřetržitý, nekončí vznikem
půdního typu, ale je jeho součástí. Jde tedy o dynamické a komplikované procesy, které se mění tak,
jak se mění podmínky vývoje půd. Elementárních procesů je velké množství a jsou sdružovány do
několika kategorií.
Jaké jsou základní půdní vlastnosti?
Pro charakteristiku stanoviště, především z hlediska agronomického a ekologického, se používají
soubory parametrů, které slovně nebo číselně charakterizují danou půdní vlastnost. Soubory parametrů
jsou stanovovány jednak přímo v terénu (subjektivním ohodnocením půdoznalcem či jednoduchými
přístroji) nebo po odběru vzorků laboratorními analýzami.
Morfologická charakteristika
Barva- Barva je důležitou charakteristikou při popisu půdního profilu. Vztahuje se k
individuálním diagnostickým horizontům. Zjišťuje se odhadem nebo přesněji podle Munsellovy
barevné škály, kde je srovnáváním se stanovenými stupnicemi určována barva, odstín a
sytost.
Struktura- Hodnotí tvar, vyvinutost a stav povrchu půdních agregátů. Určuje se pro
jednotlivé horizonty.
Textura (zrnitost)- Podle různých klasifikací je hodnoceno zastoupení jednotlivých
zrnitostních tříd (frakcí). U nás se nejvíce používá Novákova klasifikace půdní zrnitosti.
Zařazením půdy podle zrnitosti je dán půdní druh.
Novákova klasifikace půdního druhu
procento jílnatých částic < 0,01 mm
označení půdního druhu
0 - 10
písčitá
p
10 - 20
hlinitopísčitá
hp
20 - 30
písčitohlinitá
ph
30 - 45
hlinitá
h
45 - 60
jílovitohlinitá
jh
60 - 75
jílovitá
jv
> 75
jíl
j
Vlhkost půdy- V terénu se určuje pocitem, který zemina vyvolává stiskem v dlani. Je
též důležitým doprovodným znakem pro charakteristiku barvy a konzistence. Používá se
pětistupňová základní stupnice:
1.
vyprahlá
2.suchá
3.vlahá
4.vlhká
5.mokrá
Základní fyzikální vlastnosti půd
Zrnitost (textura)- Zrnitost se velmi významně podílí na průběhu pedogenetických
procesů, ale i na agronomické a ekologické charakteristice půdy. Používají se různé
klasifikace zrnitosti. Po laboratorním rozboru je možné půdu přesně zařadit do skupiny zrnitosti
podle poměru jednotlivých frakcí. V terénu se zrnitost odhaduje prstovou zkouškou a k
vyjádření se používá Novákova klasifikační stupnice zrnitosti.
Pórovitost- Vyjadřuje celkové procentuální množství volného prostoru, který není
vyplněný pevnými částicemi půdy. Velmi důležité je zastoupení jednotlivých skupin pórů podle
velikosti (nekapilární, semikapilární, kapilární).
Chemické vlastnosti půd
Chemické složení minerálního podílu půdy- Elementární složení minerálního
podílu půdy je závislé na půdotvorném substrátu. Koncentrace prvků v různých půdách jsou
proto velmi variabilní. Přesto je možno alespoň orientačně uvést průměrné obsahy a rozsahy
koncentrací hlavních makro a mikroprvků, které se vyskytují v půdách ČR, s výjimkou půd na
geochemických anomáliích (tabulka). Výsledky analýz chemického složení minerálního podílu
půdy slouží k hodnocení pedochemických procesů, k hodnocení agronomických vlastností
půdy (zásoby přijatelných živin) i k hodnocení ekologických vlastností půd (obsahy potenciálně
rizikových prvků).
Průměrné koncentrace prvků v půdách podle literárních údajů
Prvek
Průměrná koncentrace
Rozsah
mg.kg-1
Al
71 000
10 000 - 300 000
As
6
0,1 - 40
Cd
0,1
0,01 - 3,0
Co
8
1 - 40
Cr
100
5 - 3 000
Cu
20
2 - 100
Fe
38 000
7 000 - 550 000
Hg
0,03
0,01 - 0,3
Mn
850
100 - 4 000
Mo
2
0,2 - 5
Ni
40
10 - 1 000
Pb
20
2 - 200
Sn
10
2 - 200
Tl
0,5
0,05 - 1,1
V
100
20 - 500
Zn
50
10 - 300
Obsah humusu- Obsah humusu (organické hmoty) je velmi důležitým parametrem ovlivňujícím
úrodnost půdy i funkci půdy v ekosystému. Zjišťuje se stanovením oxidovatelného organického uhlíku
(COX) a vynásobením přepočítacím koeficientem 1,724 na humus. Tento přepočet platí za předpokladu,
že humus obsahuje 58% uhlíku. Obsah humusu se vyjadřuje v % a v humusovém horizontu normálních
půd (vyjma organické půdy) se pohybuje od několika desetin % po více než 5%. Důležitým
parametrem je kvalitativní složení humusu, které se vyjadřuje poměrem uhlíku k celkovému
dusíku v půdě nebo poměrem humínových kyselin a fulvokyselin. U poměru uhlíku k
celkovému dusíku (C : N) je číslo < 10 považováno za ukazatel dobré kvality humusu. čím je
číslo větší než 10, tím je humus méně kvalitní. poměr humínových kyselin a fulvokyselin je
spolehlivějším ukazatelem kvality. např. u podzolových půd se tento poměr pohybuje do 0,5, u
černozemních půd je většinou větší než 2.
Hodnocení obsahu humusu
Obsah humusu v %
zásoba humusu
< 0.5
extrémně nízká
0,5 - 1,0
velmi nízká
1,0 - 2,0
nízká
2,0 - 3,0
střední
3,0 - 5,0
dobrá
> 5,0
velmi dobrá
Půdní reakce- Půdní reakce se označuje číslem pH, které je záporným logaritmem
koncentrace vodíkových iontů.
Sorpční vlastnosti- Patří mezi nejdůležitější charakteristiky půd z hlediska vazby
původních i dodávaných živin v půdě a z hlediska vazby potenciálních kontaminujících látek.
Oxidačně-redukční potenciál půdy- Tato veličina charakterizuje oxidační a redukční
procesy v půdě Vyjadřuje se milivoltech (mV) jako napětí elektrického proudu (rozdíl
potenciálů) mezi dvěma elektrodami umístěnými v půdě nebo v půdním roztoku. Jeho velikost
závisí na koncentraci a vzájemném poměru oxydantů (látka schopná přijmout elektron) a
reduktantů (látka schopná odevzdat elektron).
Biologické vlastnosti půd
V půdě se vyskytuje velký počet mikroorganizmů i makroorganizmů, které se souhrnně nazývají
půdní edafon. Na 1 m2 se vyskytuje 1 - 200 tisíc jedinců makrofauny a miliardy jedinců mikrofauny. Na
1 ha se nachází 2 - 10 t živé půdní hmoty, což je asi 0,05 - 0,5 % z hmoty půdy
Využití sedimentů z rybníků a drobných vodních toků k zúrodnění zemědělských
půd
Gergel, J., Kolář, L., Kuklík, M.
Při zpracování tohoto metodického materiálu bylo využito výsledků výzkumného úkolu CEZ
J06/98:122200002-1, který je řešen na pracovišti Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích. V České republice je 42 tis ha rybničních ploch ve kterých je uloženo 197 mil. m3
usazenin, 33260 km drobných vodních toků a závlahových kanálů, ve kterých je uloženo 5 mil. m3
usazenin a 12275 km odvodňovacích kanálů ve kterých je uloženo 0,8 mil m3 .
Materiál vytěžený ze dna těchto prvků hydrografické sítě je výsledkem přírodních procesů
v povodí ve velkém, geologickém oběhu, který trvá od nepaměti a utváří morfologii zemského povrchu.
Podle rychlosti proudění, sedimentačních rychlostí a hloubky vody se jedná o štěrkopísky a písky
v proudných úsecích toků nebo jílovitohlinitý až jílovitý materiál, ve většině případů s vysokým podílem
organické hmoty, v rybnících. Podle zrnitostního složení se využívá ve stavebnictví, k nejrůznějším
zemním úpravám nebo k zúrodňování zemědělských půd. V 80. letech minulého století se zjistilo, že
usazeniny v pomalu tekoucích tocích či rybnících jsou výborné hnojivo.
Co je to úrodnost půdy? - Úrodnost půdy je její schopnost poskytovat rostlinám takové
životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a půdní vzduch po celé
vegetační období a tak zabezpečit jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem
fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého půdního profilu. Úrodnost půdy není
absolutní veličinou, ale je relativní hodnotou vzhledem k daným podmínkám, pěstovaným
plodinám a vkladům do půdy při procesu jejího obhospodařování.Orientačně je možno stanovit
rozpětí optimálních hodnot hlavních agrochemických vlastností z hlediska půdní úrodnosti.
Optimální parametry agrochemických vlastností úrodné orné půdy
Vlastnost
Rozpětí hodnot
Druh rozboru
Obsah humusu
1-3%
celkový
Kvalita humusu
1-3
poměr hum.kyseliny-fulvokyseliny
Kvalita humusu
10
poměr C : N
N minerální
20 - 50 mg.kg-1
NH 4+ + NO3-
Ca
500 - 4000 mg.kg-1
výměnný
Fe
8 - 75 mg.kg
pH
5,5 - 7,6
-1
výluh DTPA
výměnné
Jaké jsou negativní vlivy působící na půdu?- Funkce půdy definované z hlediska
prospěšnosti pro lidskou populaci mohou být poškozovány i v přírodních, člověkem nedotčených
podmínkách. K zásadním negatívním změnám na půdním fondu však dochází působením lidské
aktivity.Historicky prvním stadiem destrukce původního prostředí a degradace půd je
nadměrné odlesňování s následnou silnou erozí. Důsledkem byly mj. záplavy a ničení lidských
sídel. Při dalším vývoji osidlování a industrializace krajiny dochází k celé řadě činností, které
nepříznivě ovlivňují stav a vývoj půdního fondu.
Eroze půd- Půdní eroze je přírodní proces, probíhající na všech půdách. Činnost člověka ovšem
tento proces urychluje. Eroze snižuje mocnost ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována
orniční vrstva i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy. Rychleji dochází k poškozování
povrchových a podzemních vod. Snižuje se zadržování vody (retence) a regulační funkce půdy v
hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy tj. schopnost produkce biomasy. Neméně důležité
jsou i vedlejší účinky eroze. Jedná se o zanášení toků a nádrží, obohacování vody živinami atd.V ČR je
potenciálně ohroženo přes 50 % půd vodní erozí. (tabulka)Aktuální vodní erozí je postiženo 40
% orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd.
Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR
Stupeň ohrožení vodní erozí (t.ha.r-1)
Plocha zemědělské půdy (ha)
%
Velmi slabé ohrožení
méně než 1,6
134 041
3
Slabé ohrožení
1,6 - 3,0
1 094 507
2
Střední ohrožení
3,1 - 4,5
1 054 905
2
Silné ohrožení
4,6 - 6,0
728 972
1
Velmi silné ohrožení
6,1 - 7,5
484 365
1
Extrémní ohrožení
více než 7,5
782 601
1
4 279 391
1
Součet
Ztráty organické hmoty- Půdní organická hmota je nezbytná k udržení půdní struktury a k
zadržování vody. Je zdrojem důležitých makro i mikroprvků, působí jako pufr (chemický návazník) a je
důležitá k optimálnímu biologickému životu. K úbytkům dochází tam, kde ztráty převyšují tvorbu
(vodní a větrná eroze, špatné způsoby hospodaření). Přísun organické hmoty do zemědělských půd
závisí na způsobu hospodaření a na produkci organických hnojiv.
Zhutňování půdy a degradace půdní struktury
- Příčinou zhutňování půdy
(pedokompakce) je pohyb těžké mechanismů s vysokým měrným tlakem. Velkou roli hraje vlhkost a
druh půdy.V některých půdách dochází ke genetickému zhutňování, které je dáno povahou
půdotvorného substrátu - především zrnitostí. Je tedy přírodního charakteru. V praxi obvykle
dochází ke kombinaci výše uvedených zhutnění. Důsledkem zhutnění je zvyšování objemové
hmotnosti půdy, což vytváří nepříznivé podmínky pro růst rostlin. Zhutnělé půdy mají
sníženou retenční schopnost pro vodu. Urychluje se tak povrchový odtok a zvyšuje se eroze.
Zvyšuje se vysýchání půd, neboť je omezen přísun vody ze spodiny. Po silných deštích se v
rovinatých oblastech tvoří jezera, čímž se stav půdy ještě zhoršuje. Značně omezen je koloběh
živin a plynů. Na zemědělských půdách se snižuje rostlinná produkce o 10 - 20 %. Např. u
obilovin dochází k menšímu odnožování, snižuje se počet klasů v ploše. U cukrovky dochází k
nadměrnému větvení kořene, snižuje se cukernatost.Zhutnění půdy neznamená nevratnou
degradaci. Přirozeně se ruší hlubokým promrznutím (alespoň 50 - 60 cm). V řepařských
oblastech se dříve používalo umělé prohlubování pomocí speciálních pluhů. Dnes se již
nepoužívá, neboť energetická náročnost převyšuje efekt ze zvýšené produkce.
Acidifikace (okyselení) půd- Proces acidifikace je změnou chemismu půdy, která je
způsobena zvýšeným přísunem aniontů, převážně SO4- a NO3 -. Tyto anionty jsou doprovázeny kationty
H+ a NH4+, kdy NH4+ je dále oxidován na NO3- .Takto dochází k vyplavování bazických kationtů z půdy
a jejich nahrazování na adsorpčních místech ionty H+, dochází tedy ke snižování pH půdy. Acidifikaci je
možné rozdělit na primární a sekundární. Primární je přírodní proces, který probíhá pozvolna, zejména v
klimaticky drsnějších polohách a na kyselých půdotvorných substrátech. Je problémem vyskytujícím se
jak na zemědělské, tak i na lesní půdě. Nevhodný typ vegetace (smrkové monokultury) proces zesilují.
Sekundární acidifikaci způsobuje člověk. Děje se tak zvláště u následujících aktivit:
•
•
•
•
nesprávné hospodaření - ladem ležící pozemky, nízké stavy skotu ...
nadměrné používání kysele působících hnojiv
nevhodná skladba porostů
průmyslová výroba s emisí oxidů síry a dusíku
Jedním z hlavních faktorů omezujících růst rostlin v kyselých půdách je obsah volného hliníku.
Nadbytek Al 3+ zhoršuje větvení kořenů a snižuje jejich růst, omezuje rozklad organické hmoty (některá
Rhizobia jsou citlivější než hostitelské rostliny). Volný hliník proniká do podzemních i povrchových vod,
kde působí toxicky na vodní organismy.
Úprava půdního pH- Půdní kyselost je možno snižovat dodáváním vápníku.
Experimentálně bylo zjištěno, že zemědělství ročně sklizní odebírá cca 30 kg/ha vápníku. Pro
neutralizaci atmosférického spadu, zejména sloučenin síry je nutné až 170 kg/ha/rok.
Pomineme-li kompenzace na kysele působící hnojiva a vymývání vápníku z půdního profilu, je
nutné výše uvedené množství v zájmu dobrých funkcí půdy nahradit vápněním. Hnojení
vápníkem se liší od hnojení jinými živinami. Vápenatá hnojiva se používají jako hnojiva
nepřímá ke zlepšení vlastností půdy. Vytvoří se tím příznivé podmínky nejen pro výživu rostlin
vápníkem, ale i pro výživu ostatními živinami. Vápník má z výše uvedených důvodů ochranou
úlohu před fytotoxickými účinky některých prvků. Je výhodné při vápnění použít dolomitické
vápence. Sníží se tak nasycení půdy Al3+ a v půdním roztoku bude dostatek iontů vápníku a
hořčíku. Vápnění současně s vhodnou kultivací půd (zabránění vzniku redukčních podmínek v
půdách) je ve většině případů jedinou dostupnou možností jak snížit toxicitu těžkých kovů v
poškozených půdách. Současně by bylo vhodné organicky hnojit, případně ve speciálních
případech zvýšit sorpci půd (např. bentonity). Na lesních půdách je situace ještě
komplikovanější. V minulosti se některé porosty letecky vápnily. Vyhodnocení těchto akcí je
značně problematické a nedává jednoznačné výsledky. Do budoucna bude nutné postupně
nahrazovat smrkové monokultury smíšeným lesem a vrátit se k šetrnému hospodaření.
Kontaminace půd
Stav kontaminace půd v ČR- Systematicky je v půdách ČR sledován stav a vývoj
obsahů látek, jež mají persistentní charakter působení a jejichž rozšíření je víceméně plošné:
I.
Anorganické látky
rizikové prvky (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Tl, V, Zn)
II.
Organické látky
•
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), sleduje se seznam vybraných 16 nebo
12 individuálních uhlovodíků
•
polychlorované bifenyly (PCB)
•
persistentní organochlorové pesticidy a jejich metabolity (DDT, DDE, HCH, HCB).
•
Tato sledování jsou prováděna prostřednictvím programů bazálního monitoringu
zemědělských půd a registru kontaminovaných ploch. Základní statistické zpracování výsledků
těchto programů poskytuje informace o úrovních obsahů potenciálně rizikových látek v půdě a o jejich
plošném rozšíření. Databáze registru kontaminovaných ploch obsahuje souřadnicově identifikované
plochy odběru vzorků a příslušné hodnoty obsahů rizikových prvků v půdě. Základní přehled o
lokalitách se zjištěnými nadlimitními obsahy rizikových prvků v půdě poskytují mapy registru
kontaminovaných ploch. Databáze je průběžně doplňována výsledky nových šetření. Další látky
uvedené ve vyhlášce č. 13/94 Sb. jsou sledovány lokálně, při haváriích, zejména při riziku kontaminace
podzemních nebo povrchových vod.
Vstupy látek do půdy- Nejdůležitějšími plošnými antropogenními zdroji rizikových
látek v půdě jsou používání hnojiv, atmosférická depozice a aplikace kalů ČOV na
zemědělskou půdu. Pro podmínky v ČR byla provedena kvantifikace těchto zdrojů pro čtyři
rizikové prvky.
Průměrné hodnoty vstupů rizikových prvků do půdy nejdůležitějšími zdroji pro celou plochu ZPF
(g.ha-1.rok-1)
g.ha-1.rok-1
Cd Cr
Pb
Hg
Hnojiva
0,6397,6101,624
0,004
Atmosférická depozice
1,3127,13230,790
0,200
Aplikace kalů ČOV
0,0584,2501,790
0,060
Legislativa týkající se půdy: www.env.cz-půdy-legislativa
Legislativa týkající se zemědělství: www.mze.cz-zemědělství-legislativa v úseku
2. Ekologické zemědělství
Základní pojmy
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá
na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání
látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo
zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní
projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu
s požadavky zvláštního právního předpisu (z. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
týrání, ve znění pozdějších předpisů.
EKOFARMA - uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské
budovy, provozní zařízení a případně i hospodářská zvířata sloužící k ekologickému
zemědělství.
BIOPRODUKT - surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná
v ekologickém zemědělství a určená na základě osvědčení podle § 22 k výrobě
biopotravin.
BIOPOTRAVINA - potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a
splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními
právními předpisy (například zákon č. 110/1997 Sb.), na niž bylo vydáno osvědčení o
biopotravině (§ 22).
EKOLOGICKÝ PODNIKATEL - osoba, která na ekofarmě zemědělsky podniká a je
registrována podle tohoto zákona.
Registrace, kterou popisuje zákon v § 5 - § 9 se tedy provádí nikoliv
k zemědělskému podniku (právnické nebo fyzické osobě), ale také k jasně
definované ekofarmě, která musí být přesně vymezena a od ostatní zemědělské
činnosti podnikatele prokazatelně oddělena. Jde tedy o registraci ekologického
podnikatele k ekologickému zemědělství na ekofarmě. Oddělení ekofarmy je třeba
chápat v úrovni:
EKOLOGICKÝ CHOVATEL VČEL - osoba, která není ekologickým podnikatelem,
chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem.
VÝROBCE BIOPOTRAVIN - osoba, která vyrábí biopotraviny za účelem jejich
uvádění do oběhu.
UVÁDĚNÍ DO OBĚHU - uváděním do oběhu se rozumí nabízení k prodeji, prodej
nebo jiné formy nabízení ke spotřebě skladování, balení, přeprava pro potřeby
prodeje a dovoz za účelem prodeje.
INSPEKCE - inspekce je podle ČSN EN 45004 činnost, kterou provádí inspekční
orgán v zájmu klientů s cílem poskytovat informace týkající se shody s předpisy,
normami nebo specifikacemi. V případě KEZ o.p.s. se jedná o posouzení (zjištění
shody se zákonem č. 242/2000 Sb. a vyhláškou č. 53/2001 Sb. a také dle požadavků
Standardů KEZ).
Proč ekologické zemědělství-
Současné zemědělství se potýká s řadou
problémů (nadprodukce, existenční problémy rolníků, vylidňování venkova,
znečišťování životního prostředí, vnášení cizorodých látek do potravního řetězce,
údržba krajiny apod.).
Ekologické zemědělstvíEkologičtí zemědělci se programově zříkají
ekologicky a zdravotně rizikových prostředků intenzivního, chemizovaného
zemědělství s cílem produkce kvalitních potravin a krmiv, udržení dlouhodobé
úrodnosti půdy, šetrného hospodaření v krajině, vytváření pracovních příležitostí a
udržení osídlení venkova.
Ekologičtí zemědělci neznečišťují prostředí, protože agrochemikálie nepoužívají,
nevyrábí nadprodukci, protože výnosy plodin a užitkovost zvířat jsou nižší, vytváří
pracovní příležitosti, protože ekologické hospodaření je pracnější (přispívají k vyšší
přidané hodnotě produkované na venkově a tím nepřímo k udržení osídlení
venkova). To ovšem není zadarmo – ceny biopotravin jsou vyšší.
Cíle ekologického zemědělství - udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její
ekologickou funkci (zvyšovat obsah organické hmoty a humusu v půdě, zlepšovat její
fyzikální stav a umožnit bohatý rozvoj společenstva půdních organismů),
•
•
•
•
•
•
•
vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského
podnikání (využití všech odpadů pro výrobu organických hnojiv),
pracovat v co nejvíce uzavřeném systému, využívat místní zdroje a
minimalizovat ztráty,
produkovat kvalitní potraviny a krmiva (kvalita není dána jen přítomností
nutričně hodnotných látek, ale znamená také praktickou absenci cizorodých
látek, dobrý vzhled, jakostní chuť a vůni a vhodnost pro skladování a další
zpracování),
minimalizovat používání neobnovitelných zdrojů (odmítnutí syntetických hnojiv
a přípravků na ochranu rostlin),
hospodářským zvířatům vytvořit podmínky odpovídající jejich fyziologickým a
etologickým potřebám (způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené
chování a jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci),
umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a
uspokojení z práce (ekologický způsob hospodaření vyžaduje hluboký zájem a
odpovědnost)
udržet osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny
Přínosy ekologického zemědělství-
Ekologické zemědělství představuje
jeden z možných systémových přístupů k řešení strukturální politiky a současných
agro - ekologických, ekonomických a sociálních problémů venkova v České
republice.
Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska-
S ohledem na
šetrné nakládání s přírodními zdroji, např. celosvětové zásoby fosforu využitelného
pro výrobu hnojiv vystačí při současné spotřebě pouze asi na 40-60 let.
Ekologické zemědělství může být právě díky úspoře nákladů za hnojiva, pesticidy
a další externí vstupy ekonomicky výhodnější, tedy konkurenceschopnější již dnes,
což potvrzují srovnávací studie nejen ve světě, ale i studie zadané Ministerstvem
zemědělství v České republice.
JAK ZÁKAZNÍK BIOPOTRAVINU POZNÁ ?
Pravé a certifikované biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO (případně
jeho schválenými modifikacemi) s nápisem “Produkt ekologického zemědělství”.
Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od výrobce
až ke konečnému spotřebiteli. Správně označený bioprodukt nese i číslo kontrolní
organizace: CZ-KEZ. Označování biopotravin a bioproduktů upravuje § 23, § 24 a §
25 zákona č. 242/2000 Sb. Označování biopotravin se řídí také zákonem č. 119/2000
Sb.
KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE
Přehled podnikatelských subjektů, se kterými MZe ČR zahájilo správní řízení
podle § 33 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve věci
klamavého označování potravin.
Výrobek
Porušení zákona č. 242/2000 Sb. a
vyhlášky č. 53/2001 Sb.
Výrobce/dovozce
uvádí do oběhu výrobek, na který nebylo
vydáno osvědčení o biopotravině a tento
výrobek označuje slovem "BIO" (pokuta dle § 33
odst. 6 zákona)
22.10.2001 zahájeno správní řízení MZe
22.11. 2001 uložena pokuta 50 000,-.
Opakované zjištění porušení § 33 odst. 10
zákona uváděním do oběhu téhož výrobku
31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe
30.7.2002 uložena pokuta 150 000,-. Musí být
odstraněno označení BIO.
Jogurtové
krémy
s probiotickou
kulturou
RAJO Bohemia
spol. s.r.o.
Kováků 9,
150 21 Praha Smíchov
Rostlinný
řepkový Píolej
SAFFRON, spol. s
r.o.
I.P.Pavlova 22
779 00 Olomouc
ICO: 47680113
porušení § 24 zákona č. 242/2000 Sb. KEZ o.p.s. podala návrh na uložení
zvláštního opatření a pokuty ve výši 50 000
Kč - firma označuje potravinu slovy BIO
CONTROL SYSTEM, na kterou nebylo
vydáno osvědčení o biopotravině, což je
klamavé označování potravin
Pivo
Pivovar Litovel a.s.
Palackého 934,
784 05 Litovel,
ICO: 47676914
porušení §24 zákona č. 242/2000 Sb. - KEZ
o.p.s. podala návrh na uložení zvláštního
opatření a pokuty ve výši 50 000 Kč - firma
označuje potravinu slovy BIO CONTROL
SYSTEM, na kterou nebylo vydáno
osvědčení o biopotravině, což je klamavé
označování potravin
Carrefour Česká
republika s.r.o.
Podbabská 17,
160 00 Praha 6
uvádí do oběhu výrobek, na který nebylo
vydáno osvědčení o biopotravině (pokuta dle
§ 33 odst. 6 zákona)- ProBio jogurtový
krém s probiotickou kulturou
(dovozceRAJO Bohemia)
22.10.2001 zahájeno správní řízení MZe
22.11.2001 uložena pokuta 30 000,--.
Opakované zjištění porušení § 33 odst. 10
zákona uváděním do oběhu téhož
výrobku
31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe
30.7.2002 uložena pokuta 300 000,--.
Tesco Stores ČR a.s.
Národní 26,
110 00 Praha 1
uvádí do oběhu výrobek "EKOVEJCE - 6
EKOVAJEC z chovu na podestýlce", na
který nebylo vydáno osvědčení o
biopotravině od dodavatele
EUROPOTRAVINY s.r.o.
31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe
30.7.2002 uložena pokuta 150 000,-.
EKOVEJCE
EUROPOTRAVINY
s.r.o.
K CHÝNI 1250
253 01 Hostovice
Uvádí do oběhu výrobek "EKOVEJCE - 6
EKOVAJEC z chovu na podestýlce", na
který nebylo vydáno osvědčení o
biopotravině.
31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe
30.7.2002 uložena pokuta 50 000,--.
Nektar z
černého
rybízu s
příchutí šípku
SODKO, a.s.
Žerotínova 37/1141
Praha 3
IČO: 60192011
Uvedená společnost uvádí na trh v ČR
výrobek "Nektar z černého rybízu s
příchutí šípku" od výrobce Mc Agro a.s.
označený Bio Activ, na který nebylo
vydáno osvědčení o biopotravině. KEZ
o.p.s. podala návrh na zahájení správního
řízení.
Čaje označené VITTO Tea, spol. s r.o. Uvedená společnost uvádí na trh v ČR
čaje označené "Bio Intensive", na které
Bio Intensive P.O.BOX 71
nebylo vydáno osvědčení o biopotravině.
741 01 Nový Jičín
KEZ o.p.s. podala návrh na zahájení
správního řízení.
13.10.2003 zahájeno správní řízení MZe
Potraviny
A.S. IMPEX, s.r.o.
označené BioX Záběhlická 33/131
106 00 Praha 10
Uvedená společnost uvádí na trh v ČR
potraviny označené "BioX", na které
nebylo vydáno osvědčení o biopotravině.
KEZ o.p.s. podala návrh na zahájení
správního řízení.
13.10.2003 zahájeno správní řízení MZe
Možno použít v EZ
Jedná se o program osvědčování (certifikace) produktů a
výrobků vhodných pro použití v ekologickém zemědělství.
KEZ o.p.s. osvědčuje, resp. poskytuje právo k užívání loga
BIO s textem "Možno použít v ekologickém zemědělství".
Produkty, které lze přihlásit k osvědčení musí pocházet z ekol. zemědělství. Jedná
se o produkty ekofarmy, které nejsou určeny k výrobě biopotravin - např. sadba
zelenin, statková hnojiva, farmářská krmiva, zástavová, chovná a plemenná zvířata.
Výrobky, které lze přihlásit k osvědčení mohou být vyrobeny ze zemědělských i
nezemědělských surovin. Suroviny zemědělského původu pocházející z ekol.
zemědělství (např. krmné obilí nebo obilí určité odrůdy v procesu uznávání osiva) a
nezemědělské suroviny jsou jasně definovány jako vstupy povolené pro ekol.
zemědělství (např. surové nerostné látky, určité čisté anorganické soli, určité
konzervační látky...).
Mezi konečné výrobky patří především komerční zabalená osiva, sadba, hnojiva,
krmiva a dále pak krmné doplňky, různé pomocné látky a přípravky na ochranu
rostlin.
Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO
•
•
•
•
•
je celostátní nevládní organizace sdružující rolníky, zpracovatelské a obchodní organizace,
spotřebitele, školy a podniky služeb orientující se na ekologické zemědělství a uplatnění
jeho produktů
poskytuje komplexní služby svým členům, počínaje pomocí s přechodem na ekologický
systém hospodaření, přes pomoc při řešení odborných i administrativních problémů, až po
podporu prodeje, propagaci bioproduktů, vzdělávání a zastupování zájmů vůči kontrolní
organizaci či státním orgánům
má blízko ke svým členům - o to se stará deset regionálních center svazu na celém
území ČR
má v současné době 510 členů (stav k 22.9.2003), z toho 400 zemědělských podniků,
které obhospodařují na 126 tisíc hektarů zemědělské půdy (stav k 31.12.2002); PRO-BIO
Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství má v současnosnosti
126 členů - spotřebitelů (stav k 22.9.2003)
podporuje spolupráci se spotřebiteli a přáteli ekologického zemědělství prostřednictvím
PRO-BIO Ligy
My - rolníci, zpracovatelé, obchodníci, zástupci škol, nevládních organizací,
spotřebitelé a přátelé přírody, cítící odpovědnost za budoucnost zdravého
životního prostředí, jehož jsme všichni součástí, a usilující o prosperitu své
práce, jsme se rozhodli sdružit ve svazu PRO-BIO. Naší cílem je trvale
udržitelným ekologickým zemědělstvím chránit životní prostředí, přírodu a její
zdroje, produkovat kvalitní biopotraviny a spoluvytvářet harmonickou kulturní
krajinu. Chceme pečovat o pestrost života, vytvářet slušné životní podmínky
pro člověka a chovaná zvířata a tím udržet zemědělství jako tradiční obor lidské
činnosti.
Kontrola a certifikace
•
Každý kdo chce označovat své produkty logem BIO se musí řídit Zákonem o
ekologickém zemědělství a podrobit se nezávislé kontrole
•
Kontrolu zajišťuje KEZ, o.p.s. zvlášť vyškolenými inspektory. KEZ je kontrolní
organizace pověřená Ministerstvem zemědělství ČR.
•
Kromě každoroční celkové kontroly podniku se provádí neohlášené kontroly
(kontrola zahrnuje celý podnik tj. pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje,
technologická zařízení a technologie, sklady a ostatní provozní prostory, obaly
a etiketaci, skladovou a účetní evidenci)
Kontrola ekologického zemědělství
obecně prospěšná společnost
KEZ o.p.s. zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému
ekologického zemědělství.
KEZ o.p.s. je nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1999 jako
obecně prospěšná společnost podle zákona č.248/1995 Sb.
Kontrola a certifikace podnikatelů, jejich produktů a výrobků (osvědčování) je
prováděna na základě pověření MZe podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o
ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a prováděcího právního
předpisu.
KEZ o.p.s. je způsobilá na základě akreditace u Českého institutu pro
akreditaci, o.p.s. - ČIA k těmto činnostem:
Kontrola žadatelů o registraci, ekologických podnikatelů, ekologických včelařů,
výrobců biopotravin a osob uvádějících bioprodukty a biopotraviny do oběhu
v rozsahu zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství.
Kontrola a osvědčování bioproduktů v rozsahu zákona č. 242/2000 Sb. o
ekologickém zemědělství.
Kontrola a osvědčování biopotravin v rozsahu zákona č. 242/2000 Sb. o
ekologickém zemědělství.
Kontrola a osvědčování výrobků a produktů pro EZ.
Kontrola a osvědčování bioproduktů v zemích střední a východní Evropy pro
dovoz do České republiky.
Dále Vám můžeme nabídnout na základě dokončené akreditace u IFOAM v
rámci programu "Standardy KEZ":
Kontrola a osvědčování podle Standardů KEZ
KEZ o.p.s. dále:
Spravuje a ochraňuje grafický znak “BIO – produkt
ekologického zemědělství” a jeho modifikace a uděluje
právo na jeho užívání v souladu se zákonem 242/2000
Sb., o ekologickém zemědělství.
Zajišťuje odborné vzdělávání nezávislých inspektorů.
Zajišťuje propagaci a osvětu v oblasti ekologického zemědělství s cílem zvýšení
ekologického povědomí obyvatel v oblasti zemědělství, potravinářství, výživy a
ochrany životního prostředí v zemědělství.
Provádí ediční činnost.
Pořádá školení a semináře v oblasti ekologizace zemědělství a ochrany přírody.
Zastupuje zájmy českého ekologického zemědělství.
Zpracovává a zveřejňuje Výroční zprávu o činnosti a hospodaření KEZ o.p.s.
vždy do 30.6. následujícího roku.
Grafický znak pro označování bioproduktů
Pravé biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO
(případně jeho schválenými modifikacemi) s nápisem "Produkt
ekologického zemědělství".
Manuál pro používání grafického znaku Bio s grafickou přílohou
Loga Bio.
Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém
kroku od výrobce až ke konečnému spotřebiteli. Správně
označený bioprodukt nese i znak kontrolní organizace: CZ-KEZ.
U nebaleného zboží musí prodejce prokázat původ svého zboží
originálem platného osvědčení o původu biopotraviny či bioproduktu.
Ochranná známka svazu
Členové svazu PRO-BIO mají možnost aktivně používat ochrannou známku svazu při propagaci
svých produktů. Mnoho zákazníků známku PRO-BIO již zná, nebo alespoň ví kam ji zařadit, čehož
by producenti a prodejci mohli využít při tvorbě propagačních materiálů a tuto známku na ně
umísťovat.
Svaz vydal grafický manuál pro používání ochranné známky PRO-BIO, v němž jsou popsány
barevné varianty, možnosti používání a další podrobnosti týkající se známky. Tento manuál je
svazem na požádání distribuován všem členům.
Bioprodejny
Další prodejny
Vyhledávání v
Bioprodejnách
Předchozí prodejny
PODNIK
MÍSTO
Brno
Divišova
čtvrť
-
Motyčka
Roman
Viktor,
BIOPOTRAVINY SPIRÁLA
Mgr.,
Ing.,
Zdravá
ULICE
TELEFON
Kosatcová 1
548 220 161
Makovského nám. 2
541 321 270 kl. 145
Brno
Žabovřesky
Vítková
Jarmila,
výživa u Rubínu
BrnoHusovice
PÍ-CENTRUM BRNO, Doláková Soňa
Nováčkova 58
545 211 848
Brno
Kocmanová Jindřiška,
ZDRAVÁ VÝŽIVA
Křížová 8
543 211 804
Brno
Syslová Hana, NATURA VIVA
Koliště 5
545 578 701
MANNA
-
PRO-BIO LIGA- členství
Do řad PRO-BIO LIGY mohou vstoupit jednotlivci i organizace, kteří chtějí svým postojem přispět k
rozvoji ekologického zemědělství a bezpečných potravin v České republice. Budeme potěšeni,
když podpoříte aktivity PRO-BIO LIGY svým členstvím, dle možnosti aktivním přístupem a v
neposlední řadě členským příspěvkem, který je dobrovolný, minimálně však činí 365 Kč ročně
(alespoň 1 Kč na ekologii denně).
Jsme nevládní nezisková organizace, a proto uvítáme jakýkoli příspěvek podporující
naši činnost.
¾
Jako člen podporujete:
•
•
•
•
•
•
Své vlastní zdraví
Rozvoj ekologického zemědělství v ČR
Produkci kvalitních, bezpečných a zdravých potravin
Chov zvířat bez týrání
Ochranu životního prostředí
Ekologicky šetrný životní styl
Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém
zemědělství ČR
15.08.2003
Rok
Počet kontrolovaných
podniků celkem
Výměra zemědělské půdy v
ekologickém zemědělství v ha
Podíl ekologicky obhospodařované
půdy z celkového ZPF v ČR
(v %)
1990
3
480
-
1991
132
17 507
0,41
1992
135
15 371
0,36
1993
141
15 667
0,37
1994
187
15 818
0,37
1995
181
14 982
0,35
1996
182
17 022
0,40
1997
211
20 239
0,47
1998
348
71 621
1,67
1999
473
110 756
2,58
2000
563
165 699
3,86
2001
654
218 114
5,09
2002
721
235 136
5,50
Inf.: www.kez.cz
Modifikováno 12.11.2003 08:10
Tisková zpráva KEZ o.p.s. Chrudim vydaná dne 11. listopadu
2003
Výskyt BSE u krávy na ekologicky hospodařícím podniku Václav
Kovář, farma Záblatí
Kráva poražená dne 16.10. 2003, č. zvířete CZ 000045560/246 byla zjištěna pozitivní na
BSE. Byla narozena 15.6.1995 a před poražením na jatkách byla chována u pana Václava
Kováře na jeho ekofarmě. Kontrolou bylo prokázáno, že se narodila v konvenční části
podniku pana Kováře, jako dcera dojné krávy, kde byla krmena i nakupovanými konvenčními
krmivy – mléčná směs IN K1E, ČOT B, DOVP a SKB IV. Pan Kovář před rokem 2001 nevedl
oddělenou evidenci o zvířatech mezi konvenčním chovem a ekofarmou. Kráva BSE pozitivní
byla oficiálně přihlášena do ekologického chovu podáním „ Žádosti o registraci pro
ekologické zemědělství na ekofarmě podle zákona č. 242/2000 Sb.“ na MZe ČR, a to až se
soupisem hospodářských zvířat ze dne 9.5.2001.
I když byla část zemědělského podniku pana Kováře přihlášena do systému ekologického
zemědělství již od 2.8.1991, nebyl tomuto hospodářství vydáván certifikát na chov skotu až
do 2.5.2002, z důvodů neexistence vnitřního předpisu o oddělení věcné a finanční evidence
v soustavě účetnictví, kdy nebyly vedeny záznamy o přesunech zvířat mezi ekologickým a
konvenčním chovem.
Protože v České republice většina ekofarem s chovem skotu vznikla převodem konvenčních
zvířat, což umožňuje zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství i Nařízení Rady EU
č. 2092/91, nelze jednoznačně vyloučit možnost zjištění BSE i v ekologickém chovu.
Struktura ploch, na kterých se hospodaří systémem
ekologického zemědělství
Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR
Rok
Počet
kontrolovaných
podniků celkem
Výměra zemědělské
půdy v EZ v ha
Procentický podíl ze zem.
půdního fondu
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
3
132
135
141
187
181
182
211
348
473
563
654
717
480
17 507
15 371
15 667
15 818
14 982
17 022
20 239
71 621
110 756
165 699
218 114
235 136
0,41
0,36
0,37
0,37
0,35
0,40
0,47
1,67
2,58
3,86
5,09
5,50
Struktura půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR
r. 2001
Plochy
podíl v
r. 2002
podíl v
%
výměra v ha
%
výměra v ha
Orná půda
19 164
8,78%
19 536
8,31%
TTP
195 633
89,69%
211 924
90,13%
Trvalé kultury (sady, vinice)
963
0,45%
898
0,38%
Ostatní plochy
2 354
1,08%
2 778
1,18%
Celkem
218 114
100%
235 136
100 %
Přehled registrovaných pozemků a pozemků zařazených v přechodném období
podle kultur v roce 2002
pozemky
registrované
v přechodném
období
Celkem
orná půda
13 164
TTP
142 910
trvalé kultury
326
ostatní pozemky
960
celkem
157 360
6 372
69 014
572
1 818
77 776
19 536
211 924
898
2 778
235 136
Počet podniků zařazených v EZ k 31.12.2002
Podnikatelské subjekty podle předmětu činnosti
r. 2001
r. 2002
Ekologičtí podnikatelé, žadatelé o registraci
Výrobci biopotravin (včetně vlastní distribuční činnosti)
Osoby uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu
654
75
49
717*
92
164
Celkem
779
973
* z toho 473 registrovaných ekologických podnikatelů, 244 žadatelů o registraci s pozemky
v přechodném období
GMO
-Jsou potraviny vyrobené z GMO označovány ?
Potraviny obsahující GMO nebo vyrobené z GMO musí být označovány.
Tato povinnost a způsob značení jsou dány zákonem č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a produkty a o změně některých souvisejících předpisů, dále zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (na
GMO se vztahuje zejména novelizace zákonem č. 306/2000 Sb.), podrobnosti značení upravuje vyhláška
Ministerstva zemědělství č. 24/2001 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 324/1997 Sb., o způsobu označování
potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem “e”.
Povinně se označují všechny potraviny obsahující GMO nebo z nich vyrobené, pokud je obsah materiálu
pocházejícího z GMO vyšší než 1 %.
Označuje se na obalu slovy „geneticky modifikováno“ nebo „obsahuje geneticky modifikovaný organismus“,
popřípadě „vyrobeno z geneticky modifikované (-ho) …“ + názvem použité suroviny.
Značení GMO kontroluje Česká inspekce životního prostředí, značení potravin kontroluje Státní zemědělská a
potravinářská inspekce, pokud by se jednalo o potraviny živočišného původu, pak i Státní veterinární správa.
Pokuty za neoznačené GMO mohou dosáhnout až 1 mil. korun. Inspekce již v několika případech pokutu uložila.
-Jaké GMO se u nás pěstují ?
Žádné GMO se u nás komerčně nepěstují. Probíhá pouze několik vědeckých a šlechtitelských pokusů na
malých plochách na přesně stanovených lokalitách. Sklizené rostliny a zrno z těchto ploch musí být po
vyhodnocení pokusů předepsaným způsobem zlikvidovány tak, aby se nemohly dostat do potravin nebo krmiv
anebo do životního prostředí mimo stanovené pozemky. Pro každý pokus je předepsána izolační vzdálenost od
porostů stejné plodiny, aby nemohlo dojít ke kontaminaci.
Od data vstupu do EU odpadne povinnost registrace u ÚKZUZ u odrůd již registrovaných v EU, což se
týká i geneticky modifikované kukuřice MON810 (Bt kukuřice).
-Jaké GMO se mohou vyskytovat v potravinách a krmivech ?
V České republice je pro využití v potravinách a krmivech dosud povolen pouze jeden GMO, a to
geneticky modifikovaná sója (tzv. Roundup Ready sója firmy Monsanto). Genetická modifikace této sóji
spočívá v tom, že rostliny jsou odolné proti herbicidu s účinnou látkou glyphosate (tedy Roundup a další
herbicidy obsahující látku glyphosate – Glialka 36, Kaput, Tajfun 360, Folar 525 FW). Pěstování je tedy
jednodušší – pole se po vzejití plodiny a plevele postříká tímto herbicidem, plevele (včetně vytrvalých !)
zahynou a sója díky genetické modifikaci přežije. Geneticky modifikovaná sója není odolná vůči jiným
nespecifickým herbicidům a je tedy snadné ji zničit. Zdravotní nezávadnost této GM sóji byla důkladně
testována.
Jiné GMO povoleny nejsou. Jelikož v některých státech jsou povoleny další GM plodiny (zejména kukuřice),
nelze vyloučit, že se v dovezených produktech mohou vyskytnout. Výskyt nepovolených GMO již byl v ČR
prokázán jak v potravinách tak i krmivech (kukuřice).
-Kde se dozvím podrobnější informace ?
Seznamy povolených GMO a seznam institucí a podniků, které pracují s GMO, platné právní předpisy a
další informace jsou průběžně zveřejňovány na internetu na stránkách Ministerstva životního prostředí,
adresa www.env.cz, odkaz na GMO. Informace o GMO schválených pro potravinářské účely jsou k
dispozici na Ministerstvu zdravotnictví.
Pokud nemáte přístup k internetu, MŽP i MZ informace poskytne na požádání. Odbor environmentálních rizik
MŽP také pořádá různé akce pro seznámení veřejnosti s problematikou GMO.
- Proč pěstovat / používat GMO ? K čemu je to dobré ? Jaká jsou rizika ?
Farmacie, medicína: Příklady léčiv, která byla dříve získávána ze zvířecích tkání a dnes je vyrábíme
pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů
Klasickým příkladem je inzulín pro diabetiky, který byl získáván z prasečích i hovězích slinivek. Zvířecí
inzulín má pro člověka s cukrovkou léčebný účinek, ale od lidského inzulínu se přeci jen trošku liší. Tento rozdíl
u některých lidí stačí k tomu, aby se jejich imunitní systém stal na zvířecí inzulín citlivý. Je samozřejmé, že není
možné vyrábět lidský inzulín ze slinivek zemřelých lidí (jen v USA je 8 milionů diabetiků a spotřebu inzulínu
nelze tímto způsobem pokrýt). Je však možné vpravit gen pro lidský inzulín do neškodné lidské střevní bakterie
a tu pak pěstovat ve velkých uzavřených nádobách. Bakterie vyrábějí lidský inzulín, který z nich lze získávat
zcela čistý a v dostatečném množství.
Ještě složitější byla situace u léčby poruch růstu u dětí (tzv. nanismus). Tyto děti si v těle nevyrábějí dost
vlastního růstového hormonu. Zvířecí náhražka ale nepřipadá v tomto případě v úvahu, protože zvířecí růstový
hormon v těle člověka nepůsobí. Pro léčení takto postižených dětí byl proto používán hormon izolovaný z části
mozku (tzv. hypofýzy) mrtvých lidí. Bohužel, stalo se i to, že byl léčebný preparát vyroben z mozku lidí, kteří
byli postiženi tzv. Creutzfeldt-Jakobovou chorobou. To je smrtelné a nevyléčitelné onemocnění vyvolávané
bílkovinou zvanou prion (stejná bílkovina vyvolává u skotu „nemoc šílených krav“). Nemocný člověk má priony
v mozku ještě předtím, než se u něj choroba projeví. Pokud takový člověk zemřel například při autonehodě, byl
považován za zdravého a jeho hypofýza byla v dobré víře použita pro výrobu léku. Je známo více než sto dětí,
které se tak nakazily smrtelnou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou a zemřely. Geneticky modifikované bakterie s
genem pro lidský růstový hormon vyrábějí lék bez sebemenšího rizika podobných tragických nehod.
Farmacie, medicína: Využití geneticky modifikovaných zvířat
Při léčbě řady chorob je nemocný odkázán na podávání bílkovin, jež mu v jeho vlastním nemocném těle chybějí.
Řadu těchto bílkovin (např. inzulín) mohou vyrábět levně a s garancí zdravotní nezávadnosti geneticky
modifikované bakterie. Některé lidské bílkoviny ale bakterie nedokáže vyrobit v potřebné kvalitě. Na to je
vývojová propast mezi bakterií a člověkem příliš hluboká. Příkladem takové bílkoviny je srážlivý faktor nutný
pro léčbu lidí stižených chorobnou krvácivostí neboli hemofilií. Bakterií vyrobený srážlivý faktor neléčí.
Řešení této obtíže nabízejí geneticky modifikovaná zvířata (např. kozy, ovce nebo krávy), která díky lidskému
genu vnesenému do jejich dědičné informace produkují kvalitní léčebnou lidskou bílkovinu v mléce. Z mléka lze
bílkovinu snadno získat ve formě vhodné pro podávání nemocným. Malé stádečko ovcí či krav by dokázalo
pokrýt celosvětovou spotřebu léku. Takový způsob výroby léků je levný a navíc ho neprovází riziko přenosu
virových chorob, který zatěžuje například výrobu srážlivých faktorů z lidské krve. V současné době jsou v
klinických zkouškách léky získávané od geneticky modifikovaných zvířat pro zmírnění těžkých plicních
poruch vyvolaných cystickou fibrózou, lék pro hemofiliky i lék, který brání srážení krve ohrožujícího
pacienty po infarktu či mozkové cévní příhodě.
Dalším použitím genetických modifikací v lékařském výzkumu jsou geneticky modifikovaná laboratorní
zvířata (nejčastěji myši a potkani), která umožňují lepší studium chorob a vývoj léků.
Zemědělství: Výhody GM zemědělských plodin
Současné genetické modifikace ovlivňují většinou technologické vlastnosti organizmů. Mají tedy význam
pro farmáře nebo zpracovatele – odolnost herbicidům, houbovým a virovým chorobám, škůdcům, více oleje.
Po mnohaletých zkušenostech nejen na americkém kontinentu, ale i v Asii (zejména v Číně) se prokázalo, že
plodiny rezistentní k hmyzím škůdcům podstatně sníží spotřebu insekticidů a tím i náklady a pracnost pěstování.
Plodiny rezistentní k herbicidům vyloučí nutnost používat proti plevelům dlouho se rozkládající chemikálie,
umožňují určitý vzrůst plevelů před jejich likvidací a tím snižují negativní vliv na společenstvo živočichů a erozi
půdy.
Připravují se však organismy s vlastnostmi zvýhodňujícími spotřebitele – kvalita oleje, bílkoviny bez
dráždivých účinků, pevnější a kvalitnější textilie a další možnosti, o kterých dnes ještě nemáme představy. Do
produkce se již dostává „zlatá“ rýže – s obsahem karotenu v celém zrnu – ve východních zemích může pomoci
řešit problém nedostatku vitamínu A – nemoci beri-beri.
Zemědělství: Rizika při použití GM zemědělských plodin
Pěstování GM plodin může vést k redukci biodiverzity (biologické rozmanitosti) zemědělských plodin
vzhledem k tomu, že jsou komerčně pěstovány jedna až dvě GM odrůdy. To zvyšuje riziko selekce agresivních
populací zejména původců chorob rostlin a škůdců. Ovšem negativní důsledky pro biologickou rozmanitost má
každé intenzivní zemědělství (omezený počet pěstovaných odrůd).
Dalším rizikem je možný vznik rezistentních plevelů při používání stále stejných herbicidů (GM plodiny
odolné vůči herbicidům jsou vyvíjeny několika málo firmami). Genetická modifikace (transgen) může být
přenesena na nemodifikované rostliny stejného druhu nebo na příbuzné rostliny, což mohou být i plevele.
Nevyjasněná zůstává možnost tzv.horizontálního přenosu transgenu z posklizňových zbytků (strniště, kořenů a
kořenových výměšků) v půdě na jiné organismy (edafon).
Jaké mohou být důsledky pěstování GMO pro ekologické zemědělce ?
Současná právní úprava ekologického zemědělství nepřipouští používání GMO, ani jejich náhodné
příměsi. Ovšem ustanovení o „nulovém“ obsahu genetických modifikací (byť i pylu!) je v některých plodinách v
dnešním světě obtížně realizovatelné. Pro náhodné nebo nevyhnutelné příměsi povolených GMO by měly být i v
produktech ekologického zemědělství stanoveny určité limity, stejně jako je tomu u jiných látek v potravinách.
To by umožnilo koexistenci standardního zemědělství, ekologického zemědělství i pěstování GMO bez
problémů. O podmínkách využívání všech těchto zemědělských postupů současně se nyní diskutuje v EU.
Jelikož u nás probíhají prozatím jen omezené pokusy s GM plodinami, řeší se tato otázka projednáním s orgány
místní správy, která má zajistit podmínky pokusu tak, aby ekologičtí zemědělci nebyli poškozeni.
Jako jedno z řešení se nabízí doporučení minimální izolační vzdálenosti mezi ekofarmou a farmou pěstující
GMO tak, aby nedocházelo ke kontaminaci produktů ekologického zemědělství. Podle podmínek zákona č.
242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství hrozí totiž ekofarmáři při prokázané přítomnosti GMO v produktu
ekologického zemědělství nejen odebrání certifikátu na produkci, ale i pokuta až do výše 50 000 Kč, nebo
zrušení registrace pro ekologické zemědělství.
Slovníček
odborných pojmů používaných v zákoně a vyhláškách o nakládání s GMO
geneticky modifikovaný organismus – podle zákona č. 153/2000 Sb.: organismus, kromě člověka, jehož
dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací;
Nepřesně se též používá výraz „geneticky manipulovaný organismus“. Jde o to, odlišit „umělé“ zásahy
do dědičné informace od přirozených, jako jsou mutace, nebo tradičních, jako je šlechtění výběrem.
Někdy se rovněž používá výraz transgenní organizmus.