Rámce drogového problému v českém mediálním

Transkript

Rámce drogového problému v českém mediálním
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
Rámce drogového problému v českém mediálním diskurzu
1999-2008
Jan Morávek
Verze 1 – 15. 11. 2009
Rozmanitý mediální obraz drog je úzce spojen s drogovou politikou
Řada drogových problémů je považována za kontroverzní otázky, protože se dotýká
stranicky nahlížených zájmů mnoha osob. Většina lidí sice uznává, že „užívání drog se stalo
jedním z vážných společenských problémů nejenom v naší zemi, ale v celém světě“ (Úřad
vlády ČR 2005: 3), ale charakter a závažnost těchto drogových problémů často závisí na tom,
kdo a z jaké pozice hovoří, jaké zásahy státu považuje za účelné. Debaty o drogovém
problému a drogové politice jsou charakteristické svou silně konfliktní povahou1.
Stanoviska se mohou měnit nejen na základě osobních zkušeností a hodnotových orientací,
ale i příslušnosti k profesní skupině či paradigmatu2. Kontroverzní jsou proto i expertní
formulace problému.
Názorová rozrůzněnost formulací drogových problémů je zdrojem dynamiky drogové
debaty. Drogová debata není nikdy jen akademickou debatou, která se řídí kritériem pravdy,
ale vždy také konstituuje zázemí pro opatření sloužící k řešení drogových problémů. Do hry
se tak dostává další kritérium vhodnosti a užitečnosti navazujících opatření. Rozdílné
způsoby zarámování užívání drog nesou důležité důsledky pro agendu drogové politiky.
Proto strana, která ve veřejně politické debatě prosadí své definice drogových problému,
zároveň posílí svůj vliv na opatření v praxi.
1
Goode, E. 1999. Drugs in American Society [fifth edition]. Boston, MA: McGraw-Hill College.
2
Hartnoll, R. 2005. Drogy a drogové závislosti: Propojování výzkumu, politiky a praxe. Praha: Úřad vlády ČR.
Radimecký, J. 2004. „Význam ,hráčů‘ na vývoj ,drogové arény‘ aneb vliv terapeuta na vnímání ,problému
drog‘.“ Adiktologie 4 (supplementum): 368-372.
1
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
Drogový problém je v českém veřejném diskurzu diskutován různými aktéry, kteří mohou
zastávat konfliktní perspektivy. Moje obecná výzkumná otázka proto zní: jaká poselství si
z českých médií mohou odnášet tvůrci oficiální drogové politiky? Při studiu této otázky
vycházím z teorie rámců ve veřejné politice. Rámec problému ve veřejné politice
představuje ucelený soubor hodnot, přesvědčení o problému a opatření nabízených k jeho
řešení3.
V nejjednodušším možném případě mohou existovat dva rámce. První hypotetický rámec
(drogy jako problém) nahlíží na užívání drog jako na zavrženíhodné jednání, popř. nemoc,
slabost, a tyto náhledy jsou primárně spojeny s návrhy opatření jako prevence užívání drog,
tresty, sociální pomoc nebo léčba. Například problémy jako řízení pod vlivem alkoholu,
alkoholismus, zanedbávání rodiny u alkoholiků jsou řešeny prostřednictvím dopravní
policie, protialkoholních léčeben nebo úřadů sociálně právní ochrany dětí. V druhém
hypotetickém rámci (drogy jako řešení) je na drogy primárně nahlíženo jako na lék, dar od
bohů, zdroj libých pocitů, síly nebo rozšířeného vědomí, tj. látky umožňující lidem efektivně
řešit širokou škálu problémů před kterými stojí. Takový pohled na alkohol dobře známe
z institucí hospody nebo společenské oslavy, kde se lidé intoxikují záměrně, a nikoli s
cílem způsobit si problém. Veřejná politika pak je povolána k tomu, aby usnadňovala nebo
alespoň nepodkopávala výrobu a distribuci drog a až ve druhém sledu se zaměřila na řešení
nezamýšlených důsledků, vedlejších účinků, nepříznivých dopadů drog.
Jak víme, „drogy jako řešení“, tedy primárně pozitivní pohled na drogy jako zdroj užitku,
představuje v dnešní době u nás i ve světě spíše okrajovou perspektivu. Projevuje se snad
v některých knižních titulech vydávaných pro malé okruhy čtenářů4, uživatelských
3
Morávek, J. (v tisku) „Analýza rámců“. In M. Nekola a A. Veselý (eds.)., Současné metodologické otázky veřejné
politiky. Praha: Karolinum.
“Reefer: God’s most glorious gift to mankind (…) This wonderful plant, when rolled into a joint, blunt or
packed into a bowl etc., is the single most effective way to relax and be at ease known to man...” Tato
neobvyklá definice marihuany – jedna z mnoha figurujících v uživateli vytvářeném slovníku Urban Dictionary
– dobře ilustruje pohled na drogy jako řešení problému. (Shadow of the Void. 2009. „Reefer“. In Urban
Dictionary. San Francisco, CA: Urban Dictionary, LLC.
[http://www.urbandictionary.com/define.php?term=reefer, otevřeno 11. 11. 2009])
4
2
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
návodech jako ona (nechvalně) proslulá „konopná kuchařka“5, písňových textech6,
filmových a televizních titulech pro mládež7 nebo krásné literatuře8. Do seriózní veřejné
debaty tyto hlasy takřka nezasahují. Jejím účastníkům nezbývá než tematizovat „drogy jako
problém“. Není proto divu, že problémy spojované s drogami jsou velmi různorodé a
jednotlivé perspektivy na „drogy jako problém“ mohou být vzájemně značně konfliktní.
V souladu s tím budu v dalším textu studovat různé rámce drogového problému, tedy
ucelené soubory diagnostických, preskriptivních a mobilizačních výpovědí, které nám
v drogové politice diagnostikují určité problémy, předepisují způsoby jejich nápravy a
mobilizují aktéry k odstranění daných problémů9.
Proměnlivý obraz drog: případ marihuany v USA
Sociální konstrukce účinků marihuany v hlavním proudu americké společnosti se během
dvacátého století velmi dramaticky měnily. Kampaň H. J. Anslingera pod heslem trávové
šílenství (reefer madness) ve 30. letech stavěla na protipřistěhovaleckých náladách a
spojovala marihuanu primárně s duševní chorobou a protispolečenským chováním.
Uživatelé byli často popisováni jako vražední maniaci. Kampaň vyústila ve federální zákaz
marihuany v roce 1937. Po mnoho dalších let obrázek konopí jako zabijácké drogy
5
Gottlieb, A. 1995. Vaříme s konopím. Olomouc: Votobia.
6
Markert, J. 2001. Sing a song of drug use-abuse: Four decades of drug lyrics in popular music-from the sixties
through the nineties. Sociological inquiry, 71(2), 194-220.
Herd, D.A. 1993. Contesting culture: alcohol-related identity movements in contemporary African-American
communities. Contemporary Drug Problems, 20(4), 739-758.
Wood, R.T. 1999. 'Nailed to the X': A lyrical history of the Straightedge youth subculture. Journal of Youth
Studies, 2(2), 1999.
Krohn, F.B., & Suazo, F.L. 1995. Contemporary urban music: Controversial messages in hip-hop and rap lyrics.
ETC: A Review of General Semantics, 52(2), 139-154.
7
Stern, S.R. 2005. Messages from teens on the big screen: Smoking, drinking, and drug use in teen-centered
films. Journal of Health Communication, 10(4), 331-346.
Christenson, P.G., Henriksen, L., Roberts, D.F., Kelly, M., Carbone, S. a Wilson, A.B. 2000. Substance use in
popular prime-time television. Washington, DC: The White House, Office of National Drug Control Policy.
8
Za všechny jmenujme výpověď prokletého básníka: Baudelaire, C. 1995 [1858]: Báseň o hašiši. Olomouc:
Votobia.
9
Morávek, op. cit.
3
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
přetrvával10. V 60. letech byl ovšem kulturní příběh (Richardson 1990)11 o trávovém
šílenství zastíněn hypotézou vstupní drogy (gateway drug), podle níž užívání marihuany
často vede k užívání tvrdých drog jako heroin. Oba tyto příběhy byly ovšem navázány na
symboliku marihuany jako drogy určitých etnických menšin, beatniků a deviantů. Začaly
být postupně opuštěny, když se marihuana přetvářela v symbol kontrakultury
středostavovské mládeže. Tehdy začala být popisována jako droga úniku ze společnosti
(drop-out drug), která vysává z uživatelů vůli, ničí jejich motivaci a přetváří je v pasivní, líné
odpadlíky z reality a ze společnosti12. Fenomény snížené motivace a produktivity se staly
ústřední součástí mediálního obrazu marihuany na příští tři desetiletí. Tento kulturní
příběh poskytl sociální zázemí pro vznik velkého množství vědecké literatury o
amotivačním syndromu – a literatura s aurou vědeckosti se zpětně podílela na upevňování
příběhu13.
V 80. a 90. letech byla znovu oživena hypotéza vstupní drogy, když nově vzniklé hnutí
rodičů proti drogám pozvedlo hlas a za vydatné pomoci politiků Reaganovy éry začalo sytit
tzv. 1) rámec ohrožení dětí, rezonující s širším kulturním vzorcem ochrany dětí před zlem
a svedením na scestí. Souběžně se objevovaly další dva „dominantní“ rámce a dva
„opoziční“ rámce marihuany v médiích. Výpovědi v 2) kriminálním rámci typicky
označovaly problémy související s nelegálností marihuany, diskutovaly její postavením
v právním systému a informovaly o trestných činech souvisejících s marihuanou. 3) Rámec
veřejného zdraví umísťoval marihuanu do veřejného diskurzu jako nebezpečnou nebo
škodlivou látku, která ohrožuje individuální a veřejné zdraví, zejména v souvislosti
s klinickými účinky této drogy a škody na společnosti jako celku. 4) Rámec medikalizace
považoval marihuanu za potenciální lék, řešení různých nemocí a utrpení, například
syndromu chřadnutí u AIDS, žaludeční nevolnosti nebo roztroušené sklerózy. Jeho vzestup
10
Sullum, J. 2003. Saying yes: In defense of drug use. New York: J. P. Tarcher/Penguin. Pp. 199-205.
Kulturní příběh „utváří a podpírá sociální svět tím, že umožňuje všeobecné porozumění zásobě významů a
jejich vztahům mezi sebou navzájem“. Kulturní příběh je vyprávěn z perspektivy vládnoucích zájmů a
konvenční kultury. Jeho opakem je příběh kolektivní (Richardson, L. 1990. Writing strategies: Reaching diverse
audiences. Newbury Park, CA: Sage. Pp. 24-26).
11
12
Himmelstein, J.L. 1983. The strange career of marihuana: Politics and ideology of drug control in America.
Westport, CT: Greenwood Press. Pp. 4.
13
Sullum, op. cit.: 106-111.
4
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
zahájilo hnutí pacientů za marihuanu na předpis, které právě v 90. letech začalo v některých
státech USA zaznamenávat politické a právní úspěchy. A konečně 5) rámec
dekriminalizace spatřoval problémy v ohrožení individuálních svobod a dalších
nepříznivých dopadech drogové prohibice14.
Již přes 10 let hrají značnou úlohu v utváření mediálního obrazu marihuany v USA
protidrogové reklamy veřejné služby (public service announcements, PSA). Kladou si za cíl
snižovat poptávku po drogách mezi mladými lidmi a vzdělávat rodiče i mládež o
nebezpečích užívání látek. Současné PSA se objevují ve formě tiskové inzerce a televizních
spotů v rámci vládou kofinancované „Národní protidrogové mediální kampaně pro mládež“.
Sdělení namířená proti marihuaně vyvracela rozšířenou tezi o její neškodnosti. Jejich
sdělením bylo: užívání marihuany narušuje úsudek a vede k nezodpovědnému chování.
Podílí se tak například na dopravních nehodách nebo nechtěných těhotenstvích15.
Nedávná analýza zpravodajského obrazu nelegálních drog jako celku16 ukázala, že
s užíváním drog jsou nejčastěji spojovány důsledky jako násilný zločin, zranění nebo
dopravní nehody. Podle analýzy populárních filmů z videopůjčoven a písňových textů17 byly
mezi důsledky užívání nelegálních drog zobrazovány jejich akutní účinky, změny duševního
stavu postav (např. ztráta „čisté hlavy“) a dopady na tělesné zdraví. Mezi motivy pro užití
drogy byly zobrazovány redukce stresu, zlepšení nálady, zapomenutí na problémy,
vylepšení sebeobrazu a tlak vrstevníků.
14
Leweke, R. W. 1999. News Frames and Policy: Frame-building in Mainstream News and Political Commentary
Media, 1992-1997. Chapel Hill, NC. Nepublikovaná disertační práce na University of North Carolina at Chapel
Hill. Pp. 54-62 a 207.
Varshavsky, T. 2003. Media drug prevention and public service advertising: Evaluating the National Youth
Anti-Drug Media Campaign. Somerville, MA. Nepublikovaná magisterská práce na Tufts University.
15
16
Slater, M.D., Long, M., Ford, V.L. 2006. Alcohol, illegal drugs, violent crime, and traffic-related and other
unintended injuries in U.S. local and national news. Journal of Studies on Alcohol, 67(6), 904-910.
Roberts, D.F., Christenson, P.G., Henriksen, L., Bandy, E., Jessup, H.D., Abdul-Wahid, J., Carbone, S., Wilson,
A.B., Johnson, B. 2002. Substance use in popular music videos. Washington, DC: The White House, Office of
National Drug Control Policy.
17
5
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
Z letmého pohledu na obraz marihuany v amerických médiích můžeme odvodit dvě zjištění.
Za prvé, kulturní příběh o konopí prošel historicky značnými zvraty. Marihuana byla
postupně spojována s širokou škálou společenských neduhů. Za druhé, současný obraz je
extrémně rozrůzněný. Jsou v něm přítomny jak varovné hlasy tradičně spojující užívání
konopí se závažnými důsledky pro zdraví a úsudek jedince, tak i hlasy vychvalující
marihuanu jako neprávem zapovězený lék na řadu závažných chorob. Vedle toho existují
hlasy spojující konopí s kriminalitou a s generalizovaným ohrožením dětí. Nakonec se
pozornost zaměřuje také na různé nezamýšlené důsledky prohibice.
Co víme o obrazu drog v ČR
Podívejme se nyní na diskurs o drogách v ČR. Tomuto tématu se věnovalo od 90. let několik
empirických výzkumů. Stručně lze předeslat, že mediální obraz drog v ČR se nezdá být
natolik rozmanitý jako výše naznačený obraz marihuany v USA.
Z nelegálních drog je nejčastěji tematizován pervitin, konopí méně často. Je o nich nejčastěji
referováno v souvislosti s činnostmi potlačování nabídky (policie, celní správy, soudů a
dalších orgánů směřujících k potírání zločinu spojeného s nezákonným nakládáním drog),
méně často v souvislosti se snižováním poptávky (primární prevence, léčba a následná péče,
snižování rizik)18. Stimulancia a opioidy jsou v médiích spojovány zdaleka nejčastěji
s kriminálními významy (75 %), se závislostí (9 %) nebo s ohrožením zdraví a života
(7 %)19. Také o konopných drogách je referováno nejčastěji v souvislosti s trestnou činností
(52%) nebo ohrožením společnosti (30%), zmiňovány jsou také závislosti a nemoci
související s konopím (16%). Obraz konopí jako léku je v českých médiích zcela
marginální20.
18
Drogy v médiích. Zaostřeno na drogy 3/2006. Praha: NMS
19
Grohmannová, K. (2006). Stimulancia a opioidy z pohledu médií. Adiktologie 6, 350-365.
20
Sivek, V., Miovská, L., Miovský, M. (2004). Obraz uživatelů a užívání konopných drog v českých médiích v
roce 2003. Adiktologie 4, 474-491.
6
PRACOVNÍ TEXT: Prosím necitovat bez souhlasu autora
V politické kontroverzi nad tzv. protidrogovým zákonem v roce 1998, jak se odrazila
v novinových článcích a parlamentní rozpravě, jsem identifikoval čtveřici soutěžících rámců
drogového problému: 1) rámec symbolického nesouhlasu, který problematizuje permisivní
prostředí a zavazuje veřejnou politiku k symbolickému sdělení, že drogy jsou špatné;
2) punitivní rámec, který problematizuje beztrestnost obchodníků s drogami, popř. i
uživatelů drog, a volá po zpřísnění represe vůči nim; 3) rámec minimalizace škod, který
dává k řešení rostoucí rozsah užívání drog, ohrožení dětí drogami a nejrůznější škodlivé
důsledky užívání drog pro uživatele a celou společnost; a 4) rámec občanských svobod,
v němž se soustřeďují kritiky nezamýšlených důsledků navrhované politiky s ohledem na
širokou škálu liberálních hodnot21.
V předvolebním boji 2006 byly drogy v českých médiích inscenovány ve čtyřech různých
rámcích. Nejvíce prostoru zabíraly příspěvky týkající se boje proti drogám, sociálních
norem, potlačování nabídky nebo odmítající legalizaci (40%), následované příspěvky
zaměřenými na ochranu dětí a mládeže, prevenci a léčbu (30%). Další hojně zastoupený
(20-25%) rámec tvořily kriminalita, menšinová témata a osobní rozměr drog v životě
politiků. Poslední rámec se týkal legalizace nebo odporu proti zpřísnění právní úpravy drog
(5-10%)22.
Morávek, J. 2007b. Ten Years after „Bigger than Small“: Structuring the Problem in Czech Drug Policy 1998.
Central European Journal of Public Policy 1 (1), p. 48-63.
21
22
Běláčková, V. (2008). Drogy, volby, média: jak nastolovaly politické strany v CR drogovou politiku před
volbami do médií. Zaostřeno na drogy 4/2008. Praha: NMS
7

Podobné dokumenty

Paradoxní aspekty současné drogové politiky

Paradoxní aspekty současné drogové politiky s širším kulturním vzorcem ochrany dětí před zlem a svedením na scestí  Již od 80. let, kdy

Více

FEMA – č. 4 – PDF

FEMA – č. 4 – PDF Vše pro ženy! Songy s příchutí feminismu Feministický pohled na léčbu neplodnosti Prudérie v  české sexuální výchově? Jaké to bylo Tenkrát poprvé pro Jiřinu Šiklovou nebo Jana Krause…

Více

cigarette, and marijuana use. Addictive Behaviors, 26, 803–825

cigarette, and marijuana use. Addictive Behaviors, 26, 803–825 legislativy. Uživatelé mají k dispozici množství informací volně dostupných např. na internetu, ale oficiálně neměli kromě internetových diskuzí, kde mohou být informace často mylné a zavádějící, a...

Více

L11-p3

L11-p3 předmětem protestů je tak např. výstavba letiště, dálnice, spalovny, elektrárny, ale také třeba věznice či sociálního zařízení pro bezdomovce. Nárůst hluku, pachu, znečištění ovzduší či pokles bezp...

Více

Duha online: http://duha.mzk.c z - Moravská zemská knihovna v Brně

Duha online: http://duha.mzk.c z - Moravská zemská knihovna v Brně obecné, občas i nesrozumitelné, a také se velmi často žehrá na to, že ne vždy bývají naplňovány. Na druhé straně platí, že strategie jsou dnes neodmyslitelnou součástí řízení. V  současném období s...

Více