Zpravodaj

Transkript

Zpravodaj

ročník: XX
číslo: 3/2011
Zpravodaj
obce Rusava
LXIV
cena: 10 Kč
BLesKoVá poVodeň 30. 6. 2011
Hořansko pod Kocfeldovým
U Obecního úřadu
Most u Hurbanovy studánky
Dolansko
Zákopanica
Šmarhánky
Slovo má
Vydatné srážky 30. 6. 2011
V
starosta ...
šichni máme ještě v živé paměti povodňové události v červenci 1997, které zanechaly na Moravě nesmírné škody, a dokonce způsobily i tragické oběti na životech.
Většina z nás doufala, že bude sto let od velké vody jistý pokoj, neboť některé
pranostiky tvrdí, že záplavy přicházejí se stoletou vodou. Poslední červen letošního roku
nám však během půl hodiny ukázal, co dovede vydatný déšť a nával vody učinit za zkázu.
Určité zprávy z podobných škod jsme mohli zhlédnout z televizních záznamů i z jiných
koutů naší republiky či ze světa. Útok z nebe byl nebo je nenadálý, rychlý a škodící. Čelit
se mu může jen velmi těžko, i když je člověk připraven.
První telefonickou zprávu o valící se vodě z oblasti Štrklávky jsme zaznamenali
na obecním úřadě v 15.45 hod. z Ráztoky od chatařů z Vlčkové. Situace však nabrala
na vážnosti okamžitě i u mostu u požární zbrojnice, kde již zasahovali členové Sboru
dobrovolných hasičů. Zpočátku odstraňovali klády a jiné naplaveniny čtyři dobrovolníci, přesto však došlo k protržení řádu pitné vody. Následně bylo nutné zasahovat
na Zákopanici, v dolní části obce, na Šmarhánkách, u čistírny odpadních vod či na celém
Hořansku, kde byla situace dramatičtější, neboť na hlavní cestě se nahromadilo velké
množství naplavenin z potůčku pod Kocfeldovým, ale i u Krátkých.
S povděkem musím ocenit přístup našich „dobráků“ i to, jak zápasili s vodním živlem. K zasahujícímu sboru se připojil i student medicíny Adam Neumann, když vyměnil
bílý plášť za hasičský zásahový stejnokroj a posílil řády našich hasičů. Poděkování patří
také pracovníkům obecní společnosti RUSAVAK, s.r.o., - p. Kolajovi a p. Kopečnému i neodmyslitelnému bagristovi p. Odložilíkovi, který vydržel se svým strojem pracovat až
do půlnoci, ale i ostatním občanům, již se významnou měrou podíleli na minimalizaci
škod. Celému zásahu při povodňové události jsme čelili vlastními silami, nebylo nutné
volat posily či žádat pomoc jiných. Nutné zabezpečovací práce byly ukončeny asi o půl
Zpravodaj obce Rusava
1
druhé v noci. Hned od rána následujícího dne byly odklízeny naplaveniny a vzniklé škody
byly postupně odstraňovány. Zároveň se mapovaly a vyčíslovaly další, které bude nutné
pozvolna řešit. Nejproblematičtější je vzniklý sesuv půdy k domu Pavelcových č.p. 56
a zničená komunikace pod Kašparovou vilou. Nastává tak opět období zajišťování investic
na likvidaci povodňových škod a na zabezpečování obecního majetku.
Bohumil Škarpich
Rady, jak nespáchat ekologický zločin
Lednice, stará, ale funkční, vhodná na chatu, značka za odvoz. Celkem typický inzerát,
ze kterého je jasně patrná dnešní tržní hodnota starých spotřebičů. Ani takový inzerát
přitom už často nezabere.
České chaty a chalupy už jejich majitelé vybavili vesměs podobným způsobem,
nejčastěji ovšem z vlastních zdrojů. Letité spotřebiče mají navíc proti těm současným
několikanásobně větší spotřebu energie, takže i mnozí chataři si raději pořídili nové.
Nezbývá tedy, než se i takových, zatím stále „použitelných“, domácích pomocníků zbavit
stejně jako těch, co už definitivně přestali fungovat.
Rada první: Zapomeňte na kutilství!
Soused sice možná dodnes používá sekačku s motorem z pračky nebo kompresor
demontovaný z lednice, zároveň ale má na triku ekologický zločin. Olej, a hlavně freony,
které přitom unikly, příroda jen tak nepromlčí. Vysloužilé elektrospotřebiče může každý
občan odevzdat zdarma k ekologické likvidaci, ale jen v případě, že jsou kompletní!
Rada druhá: Vyhněte se popelnicím!
Lednici nebo pračku nenacpete ani do velkého kontejneru na komunální odpad,
takový fén ano. Velikost spotřebiče ale není důležitá: do směsného odpadu nepatří žádný
z nich. Jejich výrobcům ukládá zákon povinnost zajistit ekologickou likvidaci„vysloužilců“.
K jejímu financování slouží takzvané recyklační příspěvky, které jsou součástí ceny nových
výrobků. Nezvyšujte tedy výdaje, které mají
města a obce s likvidací směsného odpadu:
hradí je beztak z vašich peněz. Za spotřebič hozený do popelnice nebo postavený
vedle ní můžete navíc dostat pokutu až
20 000 korun!
Rada třetí: Najděte správné místo!
K legálnímu odkládání starých elektrozařízení slouží takzvaná místa zpětného
odběru. Vytvářejí je města a obce, prodejci
elektro nebo třeba servisy ve spolupráci
s kolektivními systémy. To jsou partneři, je-
2
jichž prostřednictvím výrobci plní své zákonné povinnosti. Nejbližší takové místo vašemu
bydlišti najdete na internetu (na stránkách největšího kolektivního systému ELEKTROWIN,
který zajišťuje zpětný odběr elektrospotřebičů v celé České republice – www.elektrowin.
cz). Poradí vám také na vašem obecním či městském úřadě. Samozřejmostí už dnes je,
že váš starý spotřebič odveze prodejce, který k vám domů dopraví nový.
Rada čtvrtá: Počkejte na mobilní svoz!
Pokud to máte k nejbližšímu sběrnému místu daleko, počkejte, až vaše obec či město
příště zorganizují mobilní svoz odpadu. Zákon stanoví, že je třeba to udělat minimálně
dvakrát do roka. ELEKTROWIN například nabízí svazkům obcí a mikroregionům zdarma
Putující kontejner, který je možné pro obec zajistit i nad rámec mobilních svozů. Stovky
prodejen také vybavil speciálními sběrnými koši. Stejné koše mají k dispozici i školy, které
se zapojily do ekologického projektu Ukliďme si svět!.
Rada pátá: Buďte na sebe hrdí!
Pokud staré spotřebiče odkládáte jen do míst zpětného odběru, máte důvod k hrdosti. Přispíváte totiž významně k ochraně životního prostředí. Nejenže nevypouštíte
do země olej a do vzduchu freony, ale také například šetříte elektrickou energii. Ze starých
spotřebičů se totiž dá získat přes 80 % materiálů vhodných k dalšímu využití, většinou
kovů. Jejich použití v hutích podle průzkumu, který nedávno zveřejnil ELEKTROWIN, zatím
ušetřilo množství elektřiny, která by stačila obyvatelům třicetitisícového města na rok.
Díky tomu se také podstatně snižují emise skleníkových plynů.
Elektrowin
Solární liga 2011 – sedmý ročník
soutěž ovlivnila fotovoltaická smršť, ale i kampaň proti OZE
• Trojité prvenství pro Hrušovany nad Jevišovkou
• Další „jedničky“ v kategoriích: Rusava, Veselí nad Moravou a Chomutov
• Výkon slunečních elektráren evidovaných v lize stoupl dvacetinásobně - na téměř 800
MWp, v ČR však už dosáhl součtu téměř 2 000 MWp
• Nejvíc solárních bodů získal opět Jihomoravský kraj
• V lize přibylo na 200 sídel - hraje jich už 855, tj. přes 14 % všech v ČR
Praha (LEA). – Dvacetinásobný nárůst evidovaného výkonu slunečních elektráren
(již 797 MWp), mírný růst ploch teplovodních kolektorů (na nynějších 23 000 m²), již
přes 14 % českých sídel s přihlášeným solárním systémem (celkem 855) a k tomu fakt,
že kdo nezabodoval fotovoltaikou, mezi prvních 80 míst souhrnné kategorie v součtu
bodů tentokrát už nedosáhl – tak lze nejstručněji shrnout povahu právě završeného již
7. ročníku Solární ligy ČR, soutěže obcí a měst ve využívání energie Slunce. Její pořadatel - občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) - nyní zveřejňuje konečné
výsledky tradičního pomyslného klání o sluneční body.
3
„V solární lize, inspirované stejnou soutěží v Německu, se obce a města na základě
bodového zisku za instalace na svém území ocitají podobně jako ve sportu v jakémsi
srovnávacím žebříčku. Pro některé je umístění prestižní, někomu je lhostejné,“ vysvětluje
Karel Merhaut, výkonný místopředseda LEA. „Odpovědná a nezaujatá publicita výsledků
komunální energetické politiky i praxe a výjimečných podnikatelských projektů pomáhá
k pochopení přínosu solárek pro čistší ovzduší a úspoře energie, snazší výměně zkušeností i lepšímu green-image obcí a třeba i zájmu mladých rodin bydlet právě v daném
místě…“
Za 7. ročník soutěže získala hned trojí titul Solární mistr ČR obec Hrušovany nad
Jevišovkou u Mikulova (v kategorii souhrnné, pro fotovoltaiku i pro obce do 5 tis. obyv.),
a to díky hned pěti solárním parkům s výkony od 2 do 3,8 MWp!
V kategorii termiky i letos zůstala
nepředstižena Rusava ze Zlínska, která
si pozici upevnila menším systémem
teplovodním i fotovoltaickým a novou
sluneční elektrárnou (41 kWp) na největším místním hotelu. Beze změny zůstal
na druhém místě Boží Dar z Karlovarska
a na třetím jihočeská Pístina.
Solárním mistrem mezi středně velkými městy do 50 tis. obyv. se nově stalo
Veselí nad Moravou s více než 14 MWp fotovoltaiky (20 zdrojů od 4 kWp do 5,7 MWp).
Překvapivým králem v kategorii měst s více
než 50 tis. obyv. se stal jen o málo větší
Chomutov se slunečními elektrárnami o výkonu téměř 26 MWp a s 200 m² termiky.
S koncem března skončil také 2. ročník Evropské ligy obnovitelné energie, kterou
hraje na poli energie solární (ale i z biomasy) sedm zemí včetně ČR. Národní ligy z těchto
zemí tak mohou posilovat svůj evropský dozvuk šířením místních zkušeností i inspirací.
„Hráči“ evropské ligy jsou popularizováni na portále www.res-league.eu v angličtině
i češtině a u vybraných dobrých příkladů i v jazycích dalších zúčastněných zemí (Německo,
Francie, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Itálie). Účastníci z ČR se naopak mohou inspirovat
komunálními aktivitami i zajímavými projekty z dalších zemí. V rámci EU-ligy se pořádají nejrůznější akce: exkurze po solárních a jiných OZE-instalacích, lokální konference
i národní workshopy, vydávány jsou pravidelně elektronické newslettery o atraktivních
projektech i akcích, vznikají videofilmy o energetických konceptech vybraných sídel…
Principem výběru „finalistů“ v evropské lize nejsou však jen kilowatty či metry čtvereční solárních instalací nebo pořadí sídel v národní či mezinárodní soutěži. Rozhoduje
spíše šíře mixu jednotlivých OZE, míra energetické soběstačnosti sídla, jeho zelená
energetická politika sázející na snižování CO2 a úspory energie, příklad zastupitelů, míra
osvětových aktivit apod., což jsou cenné devizy, na jejichž doceňování u nás mnozí v „přesilovce“ fotovoltaické tematiky zapomínali. Především na základě tohoto pohledu byl
4
proto do konečného „play-off“ nejlepších letos z ČR nominován právě takto disponovaný
trojlístek našich sídel - Rusava, Brumov-Bylnice a Jindřichův Hradec. (U posledních dvou
jmenovaných je mocná žeň solárních zdrojů doplněna i obecními výtopnami na biomasu,
jejichž evidencí se zabývá pro změnu Biomas-liga ČR, jejíž druhý ročník byl u nás rovněž
ukončen ke konci března – viz zmíněný web evropské soutěže.)
Vítězní šampioni evropské ligy byli tentokrát vyhlášeni 2. června v Praze při celodenní konferenci TOP-projekty OZE ve městech a obcích /inspirace, perspektivy, bariéry/,
na kterou LEA pozvala zájemce o zelenou energetiku přímo do budovy parlamentu.
Část tiskové zprávy (www.solarniliga.cz)
Památník obětem
I. a II. světové války
Obec Rusava realizovala v průběhu měsíce
července a srpna 2011 neinvestiční akci –
restaurování pískovcového Památníku obětem I. a II. světové války, který je mimo jiné
zahrnut do kulturních památek v obci.
Z povrchu památníku a přístupového
chodníku byly odstraněny nečistoty a následně byla provedena biosanace z hlediska prevence pro dlouhodobé zajištění čistoty kamene. Restaurátorské práce provedl
p. Zdeněk Zmrzlík z Olomouce. Projekt byl
spolufinancován z Fondu kultury Zlínského
kraje.
Základní údaje k neinvestiční akci:
Název stavby:
Restaurování Památníku obětem I. a II. světové války
Dodavatel:
p. Zdeněk Zmrzlík
Poskytovatel dotace:
Fond kultury Zlínského kraje
Struktura financování:
Celkové náklady projektu:
52.000,- Kč
Dotace:
20.000,- Kč
Vlastní zdroje:
32.000,- Kč
5
Oprava fary a zákristie katolického kostela na Rusavě
Od podzimu loňského až do jara letošního roku probíhala na faře u katolického kostela
na Rusavě generální oprava kachlových kamen, která slouží k vaření i vytápění objektu.
Původní kamna byla z větší části zcela rozebrána a znovu postavena. Kamnářské práce
prováděl pan Vít Záruba ze Vsetína.
Při této příležitosti byla provedena i obnova vnitřních omítek a podlah ve dvou
místnostech fary v kuchyni a vedlejší obytné místnosti. Na zednických pracích se podílel
pan Petr Krejčí z Prusinovic, malířské a natěračské odvedl pan
Jan Uruba z Rusavy, linoleum v kuchyni zdarma položil pan Josef Nesvadba
z Prusinovic a konečně olištování podlah v obou místnostech zhotovil pan Palenčár
z Chvalčova. Odbornou radou a dodáním vhodných omítkových směsí se na této akci
podílela firma ing. Josef Kolář – PRINS z Přerova. Na rekonstrukci kachlových kamen získala
farnost dotaci z Nadace Děti kultura sport ve výši 40.000,- Kč. Za kamnářské práce včetně
materiálu bylo zaplaceno necelých 80 tisíc Kč, ostatní práce i materiál jsou v hodnotě
přibližně 60 tisíc Kč. Drobné elektromontážní práce zajistil nezištně místní farník, pan Jiří
Janečka. Výsledkem provedených oprav je výrazné zlepšení stavu vnitřních prostor fary,
která slouží či může ještě více sloužit k setkávání jak domácích, tak i návštěvníků.
Následně v průběhu května a června tohoto roku proběhla v zákristii horního kostela
zásadní oprava podlahy a omítek. Ve vnitřních prostorách zákristie byl proveden nejprve
soubor měření vlhkosti konstrukcí a byly odebrány i vzorky omítek. Pak byl, s ohledem
na skutečnost, že katolický kostel je památkově chráněný objekt, vypracován o těchto
měřeních protokol i s návrhem řešení.
Původní podlaha byla kompletně vybourána a vyvezena. Na těchto pracích
se ochotně podílela skupinka mužů z farnosti. Následně byla položena vícevrstvá,
odvětrávaná podlaha. Nově byly nataženy
i omítky s protiplísňovou úpravou. Odborné
práce provedla firma PRINS- Ing. Josef Kolář,
Přerov. Výmalbou zákristie byl pověřen,
podobně jako na faře, pan Jan Uruba.
Celkové náklady na opravu zakristie činily 94.545,- Kč. Zastupitelstvo obce Rusava
schválilo na svém zasedání dne 9. 5. 2011
poskytnutí finančního příspěvku ve výši
40.000,-Kč. Rovněž z Fondu kultury Zlínského kraje se podařilo získat dotaci ve výši
40.000,- Kč. Tyto peníze však farnost obdrží až koncem roku 2011. Zbývající částka, tj.
14.545,- Kč, byla pokryta z vlastních zdrojů, jinak řečeno – z pravidelných sbírek v kostele.
Administrátor farnosti (P. Marek Výleta) i farníci děkují za poskytnuté finance, bez
nichž by nejspíše nebylo možné tyto rozsáhlejší opravy uskutečnit.
Ludmila Mikšánková a P. Marek Výleta
6
Kamerový systém ve sběrném dvoře
Nový sběrný dvůr na odkládání vytříděného domovního odpadu se pomalu doplňuje potřebným zařízením. Základní vybavení
bylo součástí projektu podpořeného ze
Státního fondu životního prostředí. Nyní
je snahou zkvalitnit služby, ale zejména
dostatečně roztřídit dodávaný či posbíraný
odpad. Společnost Asekol nám zajistila bezúplatný E-domek, do kterého se uskladňuje
vytříděný elektroodpad – televize, monitory k PC, ledničky i drobné elektrospotřebiče.
Zareagovali jsme na jejich další výzvu, podali žádost na monitorovací kamerový systém a byli jsme vybráni jako jediný zástupce
zlínského regionu. Firma Kašík, s.r.o., nám nainstalovala zařízení, které po celých 24 hodin
monitoruje plochu sběrného dvora. Následně si můžeme ze čtyř kamer zpětně přehrát
i s dvouměsíčním zpožděním pohyb v areálu. Celý projekt je již funkční a měl hodnotu
124.939,- Kč, dotace od spol. ASEKOL, s. r. o., byla ve výši 70.000,- Kč.
Bohumil Škarpich
Dětská kolaudace Rusavského safari
Prázdniny uběhly jako voda a přišel čas návratu předškoláků a dětí do školky a školy.
Letos je však čekalo ve školní zahradě příjemné překvapení, barevný dětský koutek
plný afrických zvířátek. Za přispění finančních prostředků z programu Podpora obnovy
a rozvoje venkova se podařilo zrealizovat atraktivní, moderní a bezpečné zázemí pro
hry a pohybové aktivity rusavských dětí. Přípravné stavební práce uskutečnila obec
svépomocí za přispění svých zaměstnanců a pracovníků společností RUSAVAK, s.r.o.,
a AZO Rusava, spol. s r.o., vlastní osazení herních prvků a dopadových ploch zajistila
dodavatelská firma 8D, o.s. Herní prvky jsou českým certifikovaným výrobkem a jsou
vyrobeny z kvalitních materiálů (plast, nerez, ekologické barvy a laky aj.), které mají dlouhou životnost a odolnost proti opotřebení, povětrnostním vlivům a vandalismu. Celkové
náklady investiční akce činily 780.120,- Kč, z toho 400.000,- Kč dotace Ministerstva pro
místní rozvoj a 380.120,- Kč vlastní finanční prostředky z obecního rozpočtu.
Poslední srpnový týden, po návratu dětí z prázdninových výletů do mateřské
školky, tak proběhla dětská kolaudace nápaditého dětského koutku; afrického slona
se skluzavkou, houpadla nezbedného opičáka a slůněte, žirafích houpaček, šnečka se
skluzavkou, kreslicí tabule pandy, kolotoče a domečku. Netradiční prolézačky a houpačky prozářily celou školní zahradu a pokaždé zcela jistě vykouzlí úsměvy na tvářích
rusavských ogarů a cérek.
Mgr. Kateřina Zavadilová – manažerka projektu
7
Zemědělské družstvo Rusava
Vznik nového samostatného družstva se datuje k 5. 3. 1993. Počátky činnosti byly velmi
složité a komplikované ve vztahu k vymáhání majetkových i restitučních podílů z bývalého ZD Brusné. Hospodaření se v současnosti zaměřuje jen na chov dobytka o počtu
cca 75 ks. Majetek, který byl převzat, je od počátku v havarijním stavu, neslouží již svému
účelu k živočišné či přidružené výrobě, jak tomu bylo v minulosti. Proto je nyní snaha
tento stav změnit.
Vedení družstva požádalo o dotaci ze Zlínského kraje na zpracování studie proveditelnosti pro výhledové využití celého areálu. Realizace záměru bude dlouhodobou záležitostí spojenou s náročnou každodenní péčí o zvířata a obhospodařování pronajatých
pozemků. Celkové náklady na projekt Regenerace objektů Zemědělského družstva jsou
ve výši 300.000,- Kč, dotace ze Zlínského kraje je ve výši 240.000,- Kč, a to z Podprogramu
podpory předprojektové přípravy projektů regenerace brownfields.
Bohumil Škarpich – místopředseda ZD Rusava
Obecní knihovna
Obecní knihovna na Rusavě jak v loňském roce, tak i letos připravila pro své čtenáře ve spolupráci s Knihovnou Kroměřížska výměnné soubory knih (asi 140 publikací, které jsou
naší knihovně k dispozici po dobu jednoho roku). Na své si přijdou čtenáři každé věkové
kategorie i čtenáři různých knižních žánrů (beletrie, naučně-populární literatura).
Nově byl v měsíci září dovezen speciální soubor 30 knih určený pro předškoláky
i malé děti a první čtení pro začínající čtenáře. Součástí jsou nejen pohádky, ale i naučné
knihy pro děti a pro ty nejmenší leporela. Ráda bych touto cestou apelovala na početné
osazenstvo rusavských maminek: „Což takhle navštívit i s dětmi naši knihovnu?“ Vždyť
pravidelné čtení už od dětství rozvíjí dětskou fantazii, jazyk, paměť a dítě tím získává
čtecí návyky po celý život.
Rusavská knihovna v tomto roce zakoupila do vlastního fondu asi 50 knižních novinek, opět rozličných knižních žánrů pro všechny věkové kategorie tak, aby si každý
návštěvník vybral tu svou knihu.
Další novinkou obecní knihovny jsou webové stránky. Na webové adrese http://
knihovnarusava.webk.cz/ si můžete vyhledat tituly nejen knih zakoupených, ale i půjčených a mnoho dalšího o práci naší knihovny. Proto vás zvu nejen k nahlédnutí našich
stránek, ale i k návštěvě Obecní knihovny na Rusavě.
Eva Kerčáková - knihovnice
8
Vítání občánků
Dění v obci ...
V sobotu 2. července zástupci naší obce přivítali mezi Rusavjany další čtyři občánky (Adam
Šlahorek, Radim Janečka, Kateřina Mozolová, Tomáš Strýček).
U pramene
Začátek prázdnin, starobylost místa, svit
lustrů a přicházející večerní soumrak provázely koncert U pramene, který proběhl
v evangelickém kostele na Rusavě.
Úvodní slovo, citaci z Bible, přednesl
pan farář Leoš Mach a pak už se rozezněly
hlasy a kytara v krásných písních posílaných
od srdce, které zapadaly do srdcí posluchačů.
První část tohoto koncertu byl sestaven převážně z písní autorky Sylvie Králové
9
(mimo jiné dopisovatelka naší rubriky o aromaterapii). Vznikly jako poděkování ve Vodní
kapli na sv. Hostýně. V druhé části pak zazněly známé i méně známé melodie tradiční
židovské hudby (zhudebněné texty židovské liturgie).
Zvláštní atmosféru tohoto koncertu podtrhoval zvon znějící do ticha a pár ovcí, které
také ocenily svým zvučným béééé výkony zpěváků. A kdo ví, kdo ještě venku v ústraní
naslouchal…
Ludmila Mikšánková
Rusavské kempování
Na víkend 8. - 10. července 2011 se sešlo pět našich rodin v kempu na Rusavě, abychom si
vyzkoušeli - a hlavně kousek od domova - zdejší kempovaní. V pátek jsme se bavili stavěním
stanů a opékáním špekáčků. Mnozí z nás to nedělají často, tak to bylo vcelku zajímavé.
V sobotu ráno nás ale čekalo venku
velké překvapení. Uprostřed tábořiště jsme
našli vzkaz od Jestřába..., že každé dítě má
najít v okolí svého stanu nějakou indícii,
která, pokud ji správně vyluští, je pak nakonec dovede k pokladu. Holky i kluci zůstali
údivem stát a jen očima zkoumali, jestli
Jestřába někde náhodou nezahlédnou.
Nato hned začali rychle pobíhat a hledat
zmiňované indicie. Všichni pak našli, co
měli – obrázky, na nichž byly znázorněny
gumáky, rybníček, rybka, hodiny ukazující 9
hod. a poslední tam měl namalovaný měsíc. Děti daly hlavy dohromady, a tak se dopídily,
že tedy máme jít večer v 9 hodin k rybníčku a obout si k tomu holínky. Den byl ale teprve
na svém začátku, proto jsme indicie prozatím pečlivě uschovali a bavili jsme se po svém.
Někdo si hrál, někdo běhal, jiní se cachtali v potoce...
Odpoledne jsme si vyšlápli podívat se na dětský den U Bílého koně. Zábava byla bohatá a patřilo k ní i koupání pro děti. Čas rychle utekl a museli jsme do kempu, kde jsme
ještě uspořádali Olympiádu rodin, kterou
jsme si všichni užili. Po olympiádě proběhlo ještě dodatečné pasování našich dětí
na rytíře Rytířského řádu od Bílého Koně
a pak už přišla dlouho očekávaná chvíle.
Byl večer a děti i rodiče vyrazili na stezku
za pokladem.
Došli jsme k rybníku pod Čecherem.
Stáli jsme na jeho okraji a najednou si někdo všiml ve vodě fosforeskujících světýlek. Honem podat nějaký klacek, abychom
mohli všechna světýlka dostat na břeh.
10
U nich byly v ampulích namalovány další tři obrázky - most, fotbalové hřiště a klobásky.
Všem hned bylo jasné, kam povedou další naše kroky. Jaké ale bylo překvapení, když
jsme po cestě k hřišti uviděli v kanále plápolající světýlka. Naštěstí jsme s sebou měli
i nebojácné tatínky, takže nakonec tím strašidelně vypadajícím žlabem prošly všechny
děti. Na jeho konci jsme pak našli zlatou krabičku, která v sobě ukrývala další tajemství.
Byl to poslední vzkaz od Jestřába, že poklad už máme nadosah, že stačí přelouskat poslední dvě šifry. Uneseni neopakovatelnou atmosférou jsme bez rozmýšlení jeden přes
druhého pokřikovali, že to, co tam Jestřáb namaloval, znamená, že máme jít po blikajících
světýlkách a bez baterek. Nejspíše tak chtěl Jestřáb umocnit atmosféru lesního šera...
Po krkolomné cestě, která pro některé menší děti byla výzvou sama o sobě, jsme došli
až k malé mýtině, kde uprostřed už do dálky svítilo několik svíček. Napnutí z očekávání,
co ještě bude, jsme rychle došli až ke světlu. A nic. Jen hromada hlíny, tři svíčky a nic.
„Co když je to zakopané v zemi?“ řekl kdosi do ticha. Začali jsme kopat, děti se střídaly
tak, aby měl každý nějakou zásluhu. Nakonec ale museli pomoci tatínkové. Byl tam totiž
zakopaný velký sud a v něm obrovský poklad! Poklad, který svítil a zářil a my dospěláci
jsme viděli v očích dětí tu nepopsatelnou radost a překvapení. Jestřábovi jsme všichni
hlasitě do tmy poděkovali, a i přesto, že se některé děti bály, nakonec všechno zvládly.
Trochu je jen vylekaly roztodivné zvuky z blízkého houští, ale to už jsme mířili dolů
na hřiště. Tam si každý z pokladu vzal, co unesl. Všechny děti byly v tu chvíli němé úžasem.
Cesta zpátky do kempu už pak byla rychlá a plná všetečných otázek dětí.
A přišla neděle, kdy jsme si zase balili stany a chystali se domů. Byl to prima víkend
strávený v rusavském kempu a jeho okolí, určitě si to zopakujeme.
Dagmar Hudcová
Myslivecké odpoledne
Dne 23. 7. 2011 uspořádalo MS Rusava
v prostoru koupaliště již počtvrté akci pod
názvem Myslivecké odpoledne pro děti
a mládež.
I když bylo pěkné počasí, venkovní teplota nepřesáhla víc jak 22 stupňů.
Přesto se od 14 hodin začali scházet první
účastníci a o hodinu později byl sportovní
areál na koupališti zaplněn dětmi, rodiči,
prarodiči či dalšími rodinnými příslušníky.
Spousty her a soutěží, které jsme měli pro děti nachystané, zvládali bez větších problémů
a za pomoci myslivců nebo svých nejbližších i ti nejmenší. Za splněné úkoly děti dostaly
žetony, které si vyměnily za cukrovinky, dárečky nebo upomínkové předměty. Nově tu
proběhla soutěž v pojídání hod-dogů, kde spíš naopak děti fandily svým rodičům. Každý
soutěžící měl sníst sedm kusů. Jako první se umístil František Strýček. Do 18 hodin jsme
již měli veškeré zboží určené dětem rozdané a s poděkováním za účast na Mysliveckém
odpoledni jsme se s nimi rozloučili. Celý čas se o hudební produkci staral DJ Plošina.
11
Pro mládež jsme od 20 hodin připravili večerní zábavu, na které až do druhé hodiny
ranní hrála rocková skupina Prinz.
Tato akce se konala pod záštitou statutárního náměstka Zlínského kraje p. Libora
Lukáše a starosty obce Rusavy p. Bohumila Škarpicha.
S pozdravem myslivosti zdar
Pavel Sedlák - předseda MS
Rusavský no-hec
Stejně tak, jako je jisté, že drtivou většinu obyčejných lidí v tomto státě politici pěkně
štvou, tak je také jasné, že poslední prázdninový víkend uspořádají chalupáři z Lámanca
perfektně organizovaný turnaj v nohejbale. Přestože letos došlo k termínové kolizi s barumkou i koncertem Gabči Gunčíkové na koupališti, akci mohla ohrozit pouze nepřízeň
počasí. A k té rozhodně nedošlo. Slunko pralo jak pominuté, z leckterého hráče teklo
jak z vola, troufám si konstatovat, že někteří se to odpoledne 27. 8. 2011 zpotili víc než
za předchozích osm měsíců dohromady. V pořadí 22. ročník turnaje,
pojmenovaného po bývalých hráčích jako Memoriál Kamila Balcárka
a Petra Vašíka, se odehrál premiérově
na kurtech u hotelu Ráztoka. Díky
dvěma hracím plochám byla zajištěna plynulost, díky Laďovi Miklíkovi
a Jurovi Pavelkovi fungovalo všechno
na sto procent, občerstvení i ceny
pro všechny zúčastněné týmy byly
zajištěny. Turnaj ovládli Holešováci,
kteří obsadili první tři místa, těsně
pod stupni vítězů zůstali pořádající
chalupáři. Bohužel turnaj ukázal v plné nahotě fakt (naštěstí ne žádného hráče), že rusavský nohejbal je sakra na ústupu ze slávy minulých let. Zápolení se účastnily tři naše
týmy. Jak Pohotovost (Jarek Erlebach, Staňa Třasoň, Laďa Hudec), tak i Kreatury (Radek
Vaculík, Pavel Sedlák, Mira Bílek) neprošly sítem základních skupin, do vyřazovacích
bojů se probojovala pouze Hostýnská směs. (Danka a Mirka Krajcarovy doplnil Pepa
Zicháček, tradiční třetí člen Vlado Pekník se omluvil. Jeho dva parťáci mu chtěli vypsat
tučnou pokutu, ale když se dozvěděli, že se zranil při sběru trnek do kvasu, slevili, příští
rok stačí jako odpustek 2 l slivovice.) Tímto apelujeme na rusavské mládežníky - pomozte
pozvednout prapor našeho nohejbalu, nebojte se, je to krásná hra a nemusíte u ní běhat
tolik, jako u fotbalu.
Takže sportu zdar a za rok nashledanou.
12
Danek Krajcar
Gabriela Gunčíková
Ne každý ví, kdo to je. Pokusím se ji tedy přiblížit těm, kteří nevědí. Je to krásná sedmnáctiletá dlouhovlasá blondýna z Jankovic, která navíc umí zpívat. A protože měla
dost odvahy a taky štěstí, přihlásila se vloni do televizní soutěže Superstar. Díky svým
výborným pěveckým i tanečním výkonům se dostala až do finále. Musím tedy dodat, že
i módní stylisté moc dobře věděli, jak dokonale využít jejího bezchybného těla tak, aby
vždy zaujala. Přesto nakonec v této soutěži skončila na druhém místě.
A právě tato nová hvězdička českého a slovenského šoubyznysu navštívila v sobotu
27. 8. Rusavu. Celá akce probíhala na koupališti. Naštěstí bylo krásné počasí, takže ti, co
chtěli Gabku vidět, mohli spojit příjemné s užitečným - čekání si mohli zkrátit osvěžením v bazénu. V 10 hodin dopoledne začal hrát DJ Šidla, který tak hudbou doprovázel
mnohé děti při zábavných hrách a úkolech, za které dostávaly sladkosti. Ve 14 hodin
začala autogramiáda, kdy přímo u dětského bazénu pod slunečníkem Gabriela rozdávala
fotky s věnováním a podpisem, ochotně pózovala pro nespočetné množství chtivých
fotografů a k tomu se navíc ještě příjemně usmívala. V 15 hodin začal její zhruba čtyřicetiminutový koncert, kde v doprovodu kláves a kytary zazpívala několik známých hitů.
Nemalé obecenstvo jí dlouhým potleskem i pískotem vyjádřilo svou podporu a obdiv.
Pak už následovalo jen rychlé rozloučení a poděkování všem, kteří přišli. Poslední úsměv
a zamávání a Star byla pryč. Ještě, že nám, co jsme ji v Superstar fandili, zbyla v ruce
aspoň ta fotka s podpisem .
Lada Urubová
Zpátky za humna do kempu
První zářijový víkend jsme se znovu vrátili
(v malinko pozměněné sestavě) do místního kempu. Mnozí se nás ptali: „A proč
jdete kempovat sem na Rusavu?“ Právě
proto, že jsme s sebou měli i ty nejmenší
děti a v případě, že by se cokoliv stalo, měli
jsme to blízko domů. Blízko a přesto dost
daleko na to, aby právě děti vyzkoušely,
jaké to je spát ve stanu, vařit si v kotlíku, mýt
se ve studené vodě nebo být bez televize
a ostatních vymožeností moderní doby.
Děti byly z víkendu nadšené. Vymysleli jsme
pro ně různé hry a úkoly, vycházky, společně jsme si při kytaře zazpívali…, jednoduše
tak, aby v nich kempování zanechalo jen ty
nejhezčí vzpomínky.
Maminky to měly samozřejmě o to horší v tom postarat se o všechno i bez tatínků,
13
naopak s dětmi na krku (v jednom případě
s dvěma dětmi!). I tak jsme si to ale všichni
užili. Někteří třeba poprvé jedli kotlíkový
guláš, který si i téměř všechny děti moc
chválily. Jinak i nepříliš pestrý jídelníček
v podobě špekáčků, paštik a sýrů byl pro
mnohé velkým zážitkem. No, vlastně ten
největší zážitek - hlavně pro děti (ale i někteří dospělci se nechali atmosférou unést)
byl v sobotu večer, kdy pro nás „Jestřáb“
opět připravil stezku za pokladem.
Už v sobotu ráno, když se první nedočkavci probudili, našli u vyhaslého ohniště od Jestřába vzkaz. Podle indicií, které daly děti
dohromady, jsme věděli, že se máme večer po osmé hodině vydat směrem k přehradě,
přesněji řečeno ke stavidlu. Tam k nám za svitu měsíce připluly další indicie. Rychle vyluštit vzkaz, pak ještě krkolomná cesta přes polámanou lávku a po mezi až na molo. Tam
jsme to už málem vzdali, ale nakonec se dětem podařilo poklad najít. Nejen sladkosti jim
byly velkou odměnou za jejich statečnost. Na závěr jsme Jestřábovi společně zazpívali
písničku, kterou jsme se pro něj naučili, a pak už hurá zpátky do kempu.
Druhá noc už byla teplejší a pro všechny i pohodlnější….no, spíše už jsme byli tak
unavení, že jsme lehli a spali, zima nezima, až do rána.
V neděli nás pak čekalo už jen dopolední balení stanů a návrat k domovům.
Věřím, že za rok ty letní prázdniny s dětmi zahájíme i ukončíme stejným způsobem,
jen nás třeba trochu přibude. Protože není nad to probudit se do brzkého rána, i když ne
příliš teplého, a naplno vnímat krásu a sílu přírody, která nás tak úzce obklopuje.
Lada Urubová
75. výročí Sboru dobrovolných hasičů na Rusavě
V sobotu 3. září jsme se v sále místního obecního domu sešli, abychom si připomněli a také
oslavili 75 let fungování Sboru dobrovolných hasičů na Rusavě. Na tomto slavnostním
posezení jsme kromě našich členů přivítali
také bratry a sestry z okolních sborů okrsku
Slavkov, do kterého patříme.
Po úvodním slovu starosty Antonína
Mikšánka si všichni přítomní se zaujetím
vyslechli zprávu výboru, jež shrnovala
všechny důležité milníky sboru. Mladší
členové se dozvěděli něco z historie obce,
o podmínkách tehdejšího života a potřebě
ochrany majetku před přírodními živly. Také
o zakládajících členech, kteří se v roce 1936
zasloužili o vznik dobrovolných hasičů. Ti
14
dříve narození mohli zavzpomínat, případně doplnit detaily k jednotlivým událostem,
kterých se osobně zúčastnili. Ať už šlo o některé nelehké zásahy při lesních požárech
a povodních nebo o společné výlety či
posezení ve vinném sklípku.
V další části programu proběhlo slavnostní ocenění členů SDH Rusava. Medaili
za příkladnou práci z rukou starosty okrsku
bratra Josefa Barotka a místostarostky obce
Evy Pavelcové převzali – Antonín Mikšánek,
Josef Škarpich a Miroslav Botík. Medailí
za zásluhy byli oceněni – Jaroslav Erlebach st. a Rostislav Svačina. Nejvýznamnější ocenění
obdrželi dlouholetí aktivní členové výboru SDH Josef Češek (medaili svatého Floriána)
a Jan Češek (čestné uznání Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska). Po dekoraci oceněných a slavnostní večeři byla připravena k prohlídce alba s fotografiemi a videoprojekce,
na které jsme mohli zhlédnout záběry ze slavnostních akcí nebo zápolení našeho soutěžního družstva v požárním sportu.
Věřím, že pro všechny přítomné to byly ve společnosti bratrů a sester, a to nejen
z našeho rusavského sboru, příjemně strávené odpoledne a podvečer. Jménem svým
a jménem výboru SDH Rusava bych chtěl všem členům a spoluobčanům popřát do dalších desetiletí hodně zdraví, úspěchů, žádné ztráty na majetku a životech způsobených
požáry a živelnými katastrofami.
Ladislav Noha ml. – jednatel SDH Rusava
Mlýny a valchy na toku Rusavy
Mlýn a pila v Dobroticích
(1. část/4) – Eggerův mlýn
Historie ...
V obci jsou počátkem 17. století zmiňovány čtyři mlýny těchto majitelů: Václav Mlynář se
dvěma složeními, Jura Podešva s jedním složením, mlynář Jan Palač se třemi složeními
a Jakub Einšpígl se dvěma složeními. Proti vodě nejvýše, tj. v polích nad Dobroticemi
blíže Jankovic, je dosud stavení o samotě č.p. 18, na jehož místě byla pila a Eggerův mlýn,
z něhož je dosud v budově viditelně zachováno kamenné základové sklepní zdivo, které
zřejmě pozůstává z mlýnské lednice.
Vodní náhon k tomuto mlýnu byl vybudován od Jankovic a byl částečně posílen blízkým
přítokem. V roku 1760 je na mlýně uváděn mlynář František Hlobil. V roce 1781 prodala
vrchnost pilu za 100 zl Václavu Hlobilovi s podmínkou, že vrchnost, která při koupi k opravě
dva duby darovala, již k dalším opravám přispívati nebude. V roku 1881 je vlastnictví mlýna
připsáno Občanské záložně v Holešově a 21. 5. 1883 tuto usedlost koupili za 9000 zlatých
Jan a Anna Ješkovi. 26. 10. 1888 je zde uveden jako majitel Fr. Radoušek. Mlýn vyhořel roku
1889, mletí v něm již obnoveno nebylo. V roku 1892 byl majitelem této usedlosti Lazar Grätzer.
15
Dne 4. 1. 1904 jsou psáni jako majitelé mlýna Ignác a Klementina Eggerovi, kteří
usedlost roku 1937 prodali Valentinu a Julii Vymětalíkovým. Potomci této rodiny přestavěli
budovu mlýna na obydlí. V jeho okolí je dosud část občas zvodněného někdejšího vodního náhonu. Pila u budovy mlýna byla v provozu do roku 1911. Povodeň tu však strhla
břehy náhonu a změnila jej na mlýnskou strouhu, která pokračovala polní tratí od mlýna
Eggerových na další mlýn. Ten stával blízko Dobrotic, tj na Markův mlýn.
Josef Hudec Včelínský
Daniel Sloboda
4. díl: Literární činnost (2. část)
S Šemberou však skrze korespondenci projednával a polemizoval o používání češtiny
a slovenštiny. Byl si jako horlivý vlastenec vědom nutnosti používat češtinu ve vzdělávacích
institutech, zejména na gymnáziích. Mnohým by se mohlo zdát, že jako Slovák by se plně
zastával a byl na výsost nadšen kodifikací spisovné češtiny. Jenže on zastával názor jazykové
jednoty Čechů a Slováků. O významu češtiny si Sloboda dopisuje se Šemberou: „Slušno,
abych Vám psal, pomlčev tak dlouho. Chtěl sem Vám hned po mém od Vás návratu psat. Byl sem
totiž v rozpacích, jakým bych pravopisem měl botanickou mou práci psát a chtěl sem rady Vaší
sobě vyžádat. Rozhodnul sem se ale za Vaším, Šafaříkovým, Kolárovým jiných příkladem jíti; jen
ještě na W a V sem váznul, věda, že časem V nad W zvítězí a vytiskne je dokonce z pole literatury
české.“ A „Z dopisu p. Winklera návsanského se dovídám, že na ev[anglickém] učilišti těšínském
i česky se mělo při letošní zkúšce deklamovati. Předtím prý pp. profesoři a gymnasialní eforové
myslili, že by se a svú zkúšku českým deklamováním zašpatili a zneuctili. Nyní ale že již zkřehli
a změkli. P. Winkler mezi jinými takto psal eforům těšínským: „Čechy a Morava budú mít ku vaší
gymnasii více důvěry, jestli chovancú vašich českých a moravských tak pěstovat a vzdělávat
budete, aby se i svému mateřskému jazyku u vás naučili. Anebo chcete Vy, aby žáci Vaši českomoravští to zanedbali, v čem na katolických učilištích v Čechách a Moravě mládež provádína
i vzdělána bývá?“ K problematice slovenštiny se vyjadřuje v dalším dopise Šemberovi:
„Nynější Slovensko je Vám tuze, jak vidím, protivné. Nechci se s Vámi hádati, protože celkem
nejsem slovenčině príznivý. Zásada „jak mluvíš, tak piš“ mi nechce nikterak do hlavy, nebo
není vše správné, co se pospolitě mluví (ani Čechy nevyjímám). Dosti sem se napsal Slovákům,
když již konečně od Čechů se odtrhli, aby aspoň reč svú dle rozumných pravidel organizovali.
Posléz ale mi odpověděli, že jich to věčné mé napomínání již omrzelo; nuž nepovím ani slova.
Že však Čechové Slováků svým novotěním, neohlídajíce se na jejich jazyk, odstrkovali, to aspoň
přisvědčíte. Dávno již p. Kollár rady dával, káral, však nikdo neslyšel. U Čechů též v mnohém
se pravidla z mluvy lidu obecného berú (např. outok, oud, oustup z u-téci, tékati, u-stúpiti;
vejčitém z vy-čítati a t. p.), které že filologický národ český do spisů prijal, dosti mi divno. Nechať
vyslovuje jazyk: pouhý, moudrý, hloupý, vejprask, pejsek atd., však ale psat se prudce má ú,
ý atd. Nemyslite však, že zastávám Slováky. Již i jinam sem to psal, že bych přál, aby všickni
Slováci česky psali; odtrženi prudce, jen škodné býti musí, to každý vidí.“
Velmi zajímavá je i Slobodova spolupráce s Františkem Špatným. Důvodem k této činnosti mu bylo silné poněmčení řady odborných termínů nebo užívání cizojazyčných termínů.
Jednalo se vlastně o nepřímou literární činnost Slobodovu, neboť se stal aktivním přispěvatelem do Špatného odborných slovníků. Špatný vycházel pro svou tvorbu z moravské mluvy,
16
dění v obci...
Červencové kempování
Myslivecké odpoledne
Zářijové kempování
Rusavská 50ka
Obecní úřad Rusava
odpad
PATŘÍ
papír
Noviny,
y, časopisy,
p y, školní sešity,
y,
knihy, prospekty, katalogy, psací
a balicí papír, krabice, kartony,
papírové obaly od mouky, cukru,
soli, krabičky od čajů, …
sklo
Bílé sklo, barevné sklo,
tabulové sklo (i čiré vždy do
barevného skla), veškeré
obalové sklo
plasty
TETRAPACK
Možnost třídění
NEPATŘÍ
Obaly a papíry zamaštěné a
jjinak znečištěné (p
(po malování,,
máslo,…) uhlový papír,
celofán, alobal, obaly od
vajíček, ruličky od toal.papíru,
obaly od mléka a nápojů
((TETRAPACK))
malé
elektro
CD a DVD
roztříděný, svázaný
2x ročně sběr u ZŠ
Sběrný dvůr
Sklo s drátěnou vložkou,
roztříděné bílé/barevné
televizní obrazovky, plexisklo,
odpadová hnízda v obci,
keramika, zrcadlo, varné sklo,
Sběrný dvůr
autoskla, zářivky, žárovky
Obalové láhve z plastů (PET),
fólie, sáčky, tašky, igelitové
pytle, kelímky ..
PVC, obalové PVC, linoleum, odpadová hnízda v obci,
vymyté a zmáčknuté,
bakelit, novodurové trubky
Sběrný dvůr
polystyren plastové tuby z past
polystyren,
nebo krémů, zubní kartáčky, …
Obalové krabice od džusů,
mléka, vína, …
vymyté a zmáčknuté,
může být včetně uzávěru
Papír, plast, povoskované
nebo pogumované papíry odpadová hnízda v obci,
(kelímky od pribináčků, papír
Sběrný dvůr
na lahůdky,…)
Podmínkou je kompletnost včetně přívodní šňůry
velké
elektro
místo uložení
Podmínkou je
kompletnost
d j ě přiři nákupu
ák
v prodejně
nového ,
Sběrný dvůr
Velké domácí spotřebiče
(chladničky, mrazáky, pračky,
myčky nádobí, sporáky, trouby,
el.topidla, el.ventilátory,...)
p
Podmínkou jje kompletnost
včetně přívodní šňůry
mixéry, fény, vrtačky, žehličky,
myši k PC, el.hračky, kalkulačky,
ovladače, dig.teploměry
Staré, rozlámané, poškozené
CD a DVD nosiče
Baterie z těchto drobných
eletrozařízení
Podmínkou je
kompletnost
v prodejně při nákupu
nového,
drobné věci - nádoba
vestibul OÚ,
Sběrný dvůr
Obaly od CD a DVD
směsný odpad
= popelnice
e-mail: obec
odpadů v obci
odpad
PATŘÍ
tel: 573 392 066
NEPATŘÍ
místo uložení
Drobné bat.- nádoba
vestibul OÚ,
OÚ
Autobat. - Sběrný dvůr
baterie
Monočlánky, knoflíkové baterie;
Autobaterie a trakční baterie
žárovky
Klasické, reflektorové
a halogenové žárovky, lineární
(trubicové) zářivky nad 40 cm
Kompaktní úsporné žárovky,
výbojky, trubicové zářivky do
40 cm, světelné LED diody
Sběrný dvůr
žárovky
Kompaktní úsporné žárovky,
výbojky, trubicové zářivky
do 40 cm, světelné LED diody
Klasické, reflektorové a
halogenové žárovky, lineární
(trubicové) zářivky nad 40 cm
nádoba vestibul OÚ,
Sběrný dvůr
Starý olej z aut i z domácností,
ředidla, nátěr.hmoty, postřiky na
rostliny, jedy na likvidaci škůdců,
nádoby od léčiv, lepidla,
chemikálie
kyseliny, … znečištěné prázdné
obaly (hadry, štětce, hůlky na
míchání,…),
, ), penetrace
p
stavební
suť
Sběrný dvůr,
jarní mobilní sběr
Staré cihly, zbytky betonu, malty,
Staré kabely, plastové části,
omítky, sanitární vybavení (WC,
plechové vany, trubky, PVC
umyvadlo), obklady, dlažba
Z osobních i nákladních
pneumatiky automobilů, motocyklů, traktorů,
jízdních kol,….
Železný šrot, bojlery, plechovky,
železo
litina, barevné kovy
Skládka, např.
Bystřice p.Host.
(573 378 095)
Cihelna Žopy
((573 394 040))
pneuservis
- při pořízení nových
Hliníková víčka (od jogurtů
….), hliníkové fólie
Sběrný dvůr,
svoz SDH Rusava
Papírové obaly
a platíčka od léků
lékárna,
léky
Staré nepoužitelné a nepoužité
léky a léčivo
teploměry
Rtuťové i kapilární teploměry
bio odpad
čerstvá posečená tráva,
tráva sláma
sláma,
piliny, hobliny, štěpka, odpad
z kuchyně i ze záhonů (zbytky
natí, slupky,..), listí
Zbytky jídla, zbytky
plastových nebo papírových
obalů
domácí kompostér
komunální
odpad
Popel, keramické a porcelánové
střepy, jednorázové plenky, staré
oblečení, boty, víčka od jogurtů,
krabice z povosk.papíru, apod…
Odpad, který lze třídit
směsný odpad
= popelnice,
Sběrný dvůr
[email protected]
Sběrný dvůr,
Kolaudace dětského hřiště
1. září v ZŠ Rusava
Jan Uruba - DH cup Donovaly
Juniorská bedna v Donovalech
Superstar na Rusavě
Utkání Rusava – Rajnochovice 3. 9.
neboť v ní byla čeština zasažena němčinou méně. Sloboda do svých příspěvků čerpal jak
z hanáckého a valašského dialektu, tak i ze slovenštiny. Opět uvádím několik dokladů této
činnosti, jež je patrná ze vzájemné korespondence obou mužů. „Odesílám Vám na důkaz
mé úcty první svazek mého slovníka německo-českého. Máte-li nějakou sbírku slov při ruce,
račte mi ji odeslat. Mohl bych té sbírky použiti v ostatních písmenách, nebo v dodatku. Prosím
Vás snažně, račte tento slovník v moravských, českých a německých časopisech ohlásiti, aby se
mohl na Moravu rozšířit. Přiložil sem rukopis slovníka pro ševce. Nemůžete si ani pomyslit, jak
je ševcovská řeč v Čechách němčinou zaplavená. Zdejší ševci všecko nářadí německy pokažené
jmenujou. Mála slov českých se v tom řemesle udrželo. Aby se ten neřád německý z toho řemesla
vypudil, sestavil sem tento německo-český ševcovský slovník, který též česko-německý vydám
co nejdřív. Nežli k vydání přikročím, prosím Vás snažně, aby jste za těžko sobě nepokládal jej
s nějakým mistrem ševcovským projíti a všecko to poznamenati, co se ještě ryzého ve Vaší krajině nachází. Poněvadž víc lidí víc ví, tak by bylo výhodné, když by jste více ševcovských mistrů
k poradě dožádal.” „V Holešově sem mnohých ševců vyslýchal, avšak sem nic nezískal nového.
Vy to máte alespoň již zčeštěné, tito zde ale nemají nic českého, co by již ve Vašem registříku
nebylo. Würst, Würstel, co ste jmenovitě podotknul, i zdejším jest jen vurštla, virštla. V Uhrách
by již více bylo lze shledati. Tam jsú tak zvaní „němečtí ševci“ (jejich terminologia je ovšem
německá), kteří šijú pánské boty, štífle neb štíble; uherští ševci aneb tak jmenovaní čižmáři, jenž
zhotovují čižmy, a jejich slova jsú téměr všecka maďarská (trebas i mezi Slováky), jako lápszik,
forditó atd.; pak slovenští ševci (obzvláště v Skalici, Senici, Sobotišti atd.), jenž své továry z veliké
části do Moravy na jarmaky vyvážejí.“) „Děkuji srdečně za odeslanou hojnou sbírku slov. Nebeský
ji musí dát do Musejníka. Odesílám Vám 7. a 8. sv. slovníka. Myslím, že 6tý sv. již máte. Těším
se na vyjití Vaší flory. Poněvadž jsem tento slovník dokonal, tak sestavuji krejčovský slovník.
Bude v ňom obsaženo mužské a ženské krejčovství, vyšívání, háčkování, sítkování, pletení
punčoch, vyšívání lihíkem všechny šperkářské práce obsaženy. Nemeškejte tedy, drahý příteli,
a sbírejte pro mne slova do toho oboru sahající a všemožně výkresem to naznačte. Hanáci
a Slováci mají hojnost slov z krejčovského řemesla zachovalých.“ „Za příspěvek do krejčovského
slovníku srdečně děkuji. Odesílám svazeček 1ní druhého opraveného a rozmnoženého vydání.
Prosím snažně, račte tento spisek v některém moravském časopise oznámiti. Zaslechl jsem, že
první vydání v jednom moravském časopise odporučeno bylo. Myslím, že od Vás odporučeno.“
Jak je z těchto ukázek patrné, nešlo Špatnému pouze o vlastní získávání nových slov, ale
zároveň usiloval o rozšiřování využití české odborné terminologie do povědomí běžných
uživatelů.
O tom, že byl Sloboda vskutku sečtělý člověk, svědčí i popis jeho knihovny v jeho
deníku. Knih bylo tolik, že „neměl prý ve svém rusavském bytě už místa, kam nově přibývající
knihy dávat.“ Mnohé získal darem, některé vyměnil, ale většinu z nich nakoupil ze svých
skromných příjmů. Nic se však nezachovalo. Většina skončila na Slovensku a část v Čechách
a na Moravě v různých odborných institutech.
Jaroslav Pavelka, vedoucí Valašského krúžku Rusavjan
Použité zdroje:
edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Deníky. Dokumenty I. Katos, Kojetín, str. 355
edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Korespondence s přáteli I. Dokumenty II. Katos, Kojetín, str. 252
edice Fišer, Z. (2002): Daniel Sloboda – O Rusavě a Valaších pod Host.. Dokumenty VII. Katos,
Kojetín, str. 258
17
Rusavská příroda v proměnách času
Před 175 lety přišel na Rusavu Daniel Sloboda, tehdy jako mladý muž ve věku sedmadvaceti let, vzdělaný v humanitních a přírodních vědách, znalý několika jazyků – psal i mluvil
slovensky, česky, německy, maďarsky a částečně i polsky a rusky. Jeho velkou zálibou bylo
již za studií poznávání vzácných horských rostlin. Podnikal výlety do hornatých krajin stolice nitranské, trenčanské, turčanské a oravské. Své výlety podnikl i na východní Moravu,
kde působili slovenští kazatelé, a tak se dostal i na Hostýn a na Rusavu. Jak píše ve svém
deníku, tato romantická krajina, vrchy Poschlá, Javorčí, Čecher, Skalné i Obřany byly,
jak později zjišťoval, bohaté na rozličné druhy horských rostlin. Zajímal se také o zdejší
salašnický způsob života, který mu připomínal obdobné pastevectví v horách Slovenska.
Při této návštěvě navázal styk se spoluvěřícími v podhostýnské Rusavě, která byla tehdy
po Hodslavicích nejlidnatější, zato však nejchudší moravsko-valašskou evangelickou obcí
a kde tehdy působil v pořadí již šestý slovenský kazatel od vydání tolerančního patentu
v roce 1781. A bylo rozhodnuto. Rok po jeho první návštěvě nastoupil na Rusavu jako
evangelický kazatel a zůstal tu po celých 51 let od roku 1837 do roku 1888. Věřte, nevěřte,
byla to rusavská příroda s jejím prostým dobrosrdečným lidem, která rozhodla. Nedbal
nabídek učit na vysokých školách Uherska, zůstal na Rusavě. Plně se věnoval i vědecké
práci a jeho kniha Rostlinnství… a jeho Velký herbář jsou toho dokladem.
Dalším vzácným příkladem lásky k přírodě s obdivem ke všemu živému byl v nedávné
historii Rusavy spisovatel, řídící učitel v Praze, bystřický rodák, pan František Táborský.
Bezesporu znal rusavskou přírodu, když před asi 85 lety připravoval vydání knihy Rusava
– život valašské dědiny. V té době často Rusavu navštěvoval a díky rusavským občanům
dokonale poznal život v této malebné vesničce. Poznal také krásu rusavské přírody a zajistil, aby toto všechno zaznamenal ilustrátor z nejlepších, akademický malíř pan Adolf
Kašpar. Tak spolu tito dva vynikající umělci Rusavu a její přírodu nejen dokonale vnímali,
milovali a ztvárnili v díle, které se stalo perlou literatury, ale dali jasně na vědomí, že sama
rusavská příroda je opravdu perlou v přírodě. Sami pak stále Rusavu navštěvovali a Adolf
Kašpar si zde postavil i pěknou chalupu.
Nedávno rusavské myslivecké sdružení spolu s honebním společenstvem oslavilo 80 let
trvání myslivosti na Rusavě. Zvěř, o kterou se myslivci starají, byla a je považována za přírodní
bohatství, které musí být zachováno ve všech druzích a v odpovídajících stavech, kvalitě, což
vyžaduje značné úsilí a nemalé finanční prostředky, které si sami zajišťují. Byli to naši dědové
a otcové, kteří po celých 80 let k tomuto úkolu přistupovali odpovědně, a díky nim a v současné době i jejich následovníkům jsou naše Hostýnské vrchy pořád ještě bohaté na zvěř.
Je potřeba rovněž zdůraznit i přístup státu k přírodě. Je to opravdu nezbytné, aby
se zachránilo, co se ještě zachránit dá. Především stanovením lokalit s výskytem vzácné
květeny a také vzácných živočichů jako chráněné přírodní rezervace. V místech, kde je
soustředěna rekreace, stát vytvořil oblasti klidu a vyhlásil přírodní parky. Naše Rusava
patří do oblasti klidu a je součástí Přírodního parku Hostýnské vrchy. Pro rezervace, parky
i oblasti klidu byly vydány příslušné pokyny a nezbytné zákazy činností.
Obec Rusava se zapojila do procesu ochrany životního prostředí úplně vzorně. Má
vybudovaný sběrný dvůr odpadu, jaký nemají mnohá města, má čističku odpadních
18
vod, solární zařízení na koupališti, ve škole kompletní solární systém včetně tepelných
čerpadel. Na turistických stezkách jsou vybudovány informační tabule, které návštěvníky rusavské přírody o všem podrobně informují. Obec má sportovní areál, koupaliště,
má provedenou regulaci vodního toku potoka Rusavy, opravené vozovky, nový rozvod
elektrické energie a zdálo by se, že si již nic jiného nelze přát.
Ve školách se v posledních letech zavedla tzv. environmentální výchova, což zní
učeně, ale v překladu do praxe se to týká hlavně přírody a její ochrany. Podrobně jsem
to rozvedl ve Zpravodaji Rusavy č. 2/2008 na straně 22 - 23. Nepíši tyto řádky, abych
poučoval, ale jako rodák z Rusavy bych to spíš nazval prosbou.
Lesní zákon zakazuje mimo jiné ježdění po lesních cestách auty, motorkami, čtyřkolkami (netýká se výkonu práva myslivosti), ale proč to lidé nedodržují? Totéž platí pro jízdy
motorek i koní po soukromých loukách. Ticho, které léčí, a zvláště ve vyhlášené oblasti
klidu, je stále častěji narušováno ohňostroji. Že to vadí občanům, že tím trpí nejen domácí
zvířata, ale především se tím plaší všechno živé v přírodě – to je pokládáno za normální?
A myslíte si, že je normální, když je pořádána jakákoliv akce pro děti a portáši jak
malí kluci bezohledně střílí, až děti pláčou, protože se bojí?
Ochrana rusavské přírody vyžaduje celkovou ochranu od každého bez výjimky.
Chránit je třeba lesy a jejich čistotu bez ohledu na to, komu patří, protože to bezprostředně souvisí s čistotou pramenících vod. Čistota ovzduší je stejně důležitá jako
čistota vody. Proč je vypalována tráva a křoviny, vyhrabané zbytky v travách po zimě,
pálení všeho možného v kamnech, že se nedá při špatných rozptylových podmínkách
v rusavském údolí dýchat?
Je to všechno v lidech, všechno mají lidé ve své zodpovědnosti. Na Valašsku, když
chlapom dojde slivovica, řeknou, že je to sviňský čas. Myslíte si, že když se nedá dýchat,
je špatná voda, všady binec a kravál, že stačí jenom si postesknout: je to sviňská doba?
Milan Charvát
Rusavský fotbal před padesáti lety
Než se člověk ohlédne, je opět rok za námi a mně nezbývá než usilovně pátrat po událostech roku 1961. O to usilovněji, neboť většina písemného materiálu se někam do nenávratna zatoulala. Lze předpokládat, že vedení TJ Sokol Rusava bylo i v roce 1961 svěřeno
výboru, v jehož čele stál řídící učitel p. František Kostrbel. Staronový předseda skýtal záruku
mimořádné péče o naši školní mládež. Nejsem si ale jist, zda v takové míře jako jubilejním
roce 1960, kdy vrcholila sportovní příprava okresními spartakiádami, a dokonce spartakiádou republikovou, na které měla Rusava své zastoupení. Jak už to u předních sportovců
chodí, po mimořádném výkonu dochází k útlumu a je možné, že i naše činnost byla tímto
elementem poznamenána. Kromě základní tělesné výchovy měla TJ ve svém kolektivu
také oddíl stolního tenisu. V předchozím roce úspěšně pracoval a mám za to, že i rok 1961
byl aktivní i přesto, že technické podmínky (sál nebo herna) nedoznaly zlepšení.
Pokud se týká fotbalu, musím předem uvést, že ročník 1959/1960 žil oddíl z euforie
postupu do III. tř., avšak byl silně poznamenaný dalším odchodem hráčů. František Vaclach
odešel na vojnu a Josef Pánek (nar. 1930) po těžkém pracovním úrazu ukončil fotbalovou
19
kariéru. Sokol Rusava hraje III. třídu okr. Kroměříž a povinně obesílá jak muže, dorost,
tak i žáky do okresních soutěží. Silně oslabený kádr družstva mužů se pouští do boje
s mužstvy Kroměřížska - jako Borovice, Zdounky, Prasklice. Jsou to mužstva, jež mají
ve svém kolektivu hráče, kteří již obstáli ve vyšších třídách a jejichž zkušenosti obzvlášť
platily na nováčka soutěže Sokol Rusava. Nedostatek hráčů je řešen všemi možnými
metodami - jako zařazení na jinou registraci, z toho plynoucí kontumace apod. Situace
byla zoufalá. Vezmeme-li v úvahu změnu soutěžního rytmu, nové zkušenější soupeře,
pak nelze očekávat uspokojivé výsledky. Byly to právě tyto důvody, které přisoudily
Rusavě potupnou sestupovou příčku uvedené mistrovské soutěže. Zaznamenali jsme
kontumační prohry, ale také tvrdší lekci od Zdounek, s nimiž jsme na jaře 1961 prohráli
5:2, s Míškovicemi 4:2. Tento zápas byl zvláštní, neboť se hrál 2x. V prvním zápase asi 10
min před koncem byl napaden rozhodčí naším neukázněným divákem p. Josefem Gaždou
za stavu 3:2 pro Rusavu. Za tohoto stavu byl zápas předčasně ukončen a rozhodnutím
sekce byl nařízen nový zápas. Bohužel, tento boj jsme prohráli 4:2. Vzdor těžké situaci
v mužstvu se zablýsklo na lepší čas v Ratajích, kde jsme na jaře 1961 vyhráli 2:0 díky dobré
obranné hře. Podařilo se nám uhlídat nebezpečného p. Deneše. O sestupovou příčku jsme
soupeřili se Sokolem Zahnašovice. Bohužel, tento zápas jsme v Zahnašovicích prohráli
kontumačně, což nás definitivně odsoudilo k sestupu. Poslední mistrovský zápas ročníku
60/61 jsme hráli doma s Prasklicemi s nerozhodným výsledkem 1:1. K dokreslení zoufalé
situace jsme hráli zápas o devíti hráčích. Poslední branku soutěže vstřelil Josef Svoboda.
Tímto zápasem bylo ukončeno trápení našeho družstva. Rusava obsadila poslední příčku.
Pro představu uvádím stav tabulky 3. kola před koncem soutěže (další se nedochovaly).
Rusava vyhrála 5 zápasů, 2x remizovala a 14x prohrála. Skóre 46:71 se 12 body. Tento
neudržitelný stav, málo hráčů s patřičným výkonem i pokles zájmu byl vedením fotbalu
řešen odhlášením ze soutěže roč. 61/62. Někteří hráči pokračují ve fotbalu v jiných oddílech, Jar. Hrbek odchází do Bystřice, kde byl platným hráčem. Jan Hejátko a František
Vaclach vydatně posílili mladé družstvo Slavkova.
Celé hodnocení je zdůvodňováno nedostatkem hráčů, ač tomu soupiska nenapovídá:
Hrbek Jaroslav, Janečka Jiří, Vaculík Zdeněk, Češek Jan, Hejátko Jan, Kocfelda Jaroslav,
Vašík Bohumil, Pánek Josef 1930, Podola Zdeněk, Řezníček Ladislav, Charuza Jan, Pánek
Rostislav, Vaculík Jan, Uruba Ladislav, Charuza Ladislav, Vaclach František, Charvát Josef,
Krejčí Jan, Pánek František (Bezuchů) – soupiska skýtající dobrý start, bohužel skutečnost
naprosto jiná – kritická!!!
Družstvo dorostu vedené p. Zdeňkem Vaculíkem bylo v soutěži o malinko úspěšnější.
Po 18ti kolech dochované tabulky okresního přeboru byl dorost 10. se 12 body a skóre
25:64. Odhlášením družstva mužů ze soutěže končí i družstvo dorostu. Dorostenecká
družstva hrála předzápasy mužům. Družstvo žáků hrálo svou soutěž Holešovsko.
Přestože Rusava odhlásila své družstvo ze soutěže III. a do mistrovské soutěže IV.
třídy okr. Kroměříž již nenastoupila, zúčastnila se fotbalového turnaje ve Slavkově. Tento
turnaj Rusava vyhrála a toto vítězství je možno brát jako náplast za neúspěšnou sezonu
mistr. soutěže 60/61.
Váš rodák Jan Charuza
20
Exkurze do Kroměříže
naše škola ...
Jako vždy, když učím první třídu, vyrazíme
do Kroměříže na druhý školní výlet.
Problémem, který mě trápil, bylo, že na 16. června byla přesunuta stávka železničářů
a odborářů v celé republice. Měla jsem strach, že budou autobusy přeplněné a sotva se
tam vejdeme. Opak byl naštěstí pravdou a jezdili jsme si jak lordi. Hlavním bodem, a proto
EXKURZE, byla návštěva sila v NAVOSU Kroměříž. Budova svým způsobem majestátní
uchvátila děti už cestou. Na střeše na nás mával silomistr, to asi proto, abychom nezabloudili. Kvůli nám byla puštěna čistička obilí, a tak jsme za velkého rachotu vyjeli výtahem
do 11. patra. Děti si sice zpočátku zacpávaly uši, ale netrvalo dlouho a začaly do tohoto
hlomozu potancovávat. Byli jsme se ještě z té výšky podívat opravdu ven na plošinu,
ze které bylo vidět až dolů, a navíc jsme vylezli do 12. patra, abychom uviděli čerstvě
vylíhnuté poštolky. Buňka na obilí má 44 metrů a všichni jsme zhlédli, jaká je to hloubka.
A taky Hostýn a celou Kroměříž. Pohled, jaký se hned tak nevidí. Museli jsme z toho velkého zážitku pojíst v podnikové jídelně svoje svačiny, protože zrovna nastal čas školního
papání. Vyjížděli jsme totiž už v sedm hodin, abychom to všechno stihli. A hurá do města.
Městskou hromadnou dopravou - okružní jízdou - která dětem nevadila, protože takový
bus ještě neviděly, jsme se dopravili do Květné zahrady. Bufet byl naší první zastávkou. Ale
krátkou, protože by děti utratily všechny své peníze. Obešli jsme obě dvě bludiště (tedy
spíš děti proběhaly), kolonádu jsme viděli nejen zespodu, kde jsme na sebe radostně volali
z jedné strany na druhou, ale i shora, odkud je vidět celá nádhera Květné zahrady. Navíc
byla v rotundě, která je po mnoha letech přístupná, výstava fontán (nádhera) a na druhé
straně zahrady byla výstava větrných korouhví. Ta tedy příliš nezaujala. Spíš si moji prvňáčci
vyhlídli kopec, který byl za výstavou mezi rákosím. A zase honička a soutěže, kdo první
najde paní učitelku. Cestou zpátky jsme nezapomněli na skleník a vyrazili jsme pěšky
do Podzámecké zahrady. Cestou se sice začaly ozývat první hlasy - bolí mě nohy - ale na ty
bylo zapomenuto hned u zámeckého rybníku, kde k nám připlavaly kachny a kachňata,
jenom když uviděly pohyb na břehu. Maminky odpustí, ale některé rohlíky, zbavené másla,
sýrů a salámů dopadly na plochu rybníku. Sice se někteří divili – ani šunku? – ale přestaly
nás bolet nohy. Veverky chodily až k nám. Bohužel, teď nastal okamžik zklamání. Daňci líně
leželi uprostřed ohrady, k nám se přiblížila jenom pusinkující se morčata. V bufetu nebyli
houpající se koníci a opice byly zalezlé uvnitř svých domovů. Navíc v jedné kleci byli místo
opic kohouti, což nás, Rusaváky, nemůže zaujmout. Jenom páv roztáhl své peří, a dokonce
se nechal nafotit. Jenomže, co teď. Museli jsme samozřejmě na točenou a do „hračkárny“.
Tady se nám také zadařilo a zaběhli jsme ještě do Bezručova parku na kolotoč. To teprve
byla paráda. Neviděla jsem žádné unavené děti, v kolotoči bylo hlavním tahákem točení
ostatních spolužáků. Fontánka také stříkala o sto šest, ale vzhledem k tomu, že bylo tak 45
stupňů ve stínu, ani mi to nevadilo. Ještě pár skluzů po skluzavce, trochu toho pískoviště,
houpačky a už nás čekala cesta přes kroměřížskou lávku na autobusové nádraží. Dojeli
jsme domů v pohodě, děti elán nepřešel ani v autobusu, kdy si spokojeně broukaly písně.
Celkem: Jedna 3x ztracená kšiltovka, bohužel jenom 2x nalezená, utracené peníze, spousta
zážitků a nachozených kilometrů. Byl to pěkný den.
Mgr. Eva Kubišová
21
Škola začala
Prázdniny velmi rychle uběhly a my se opět vracíme po dlouhém odpočinku do školních
lavic, abychom se naučili řadě zajímavých věcí a nabrali spoustu nových vědomostí.
1. září přivítal žáky naší školy pan starosta Bohumil Škarpich a ředitelka školy Mgr. Jana
Podolová. Pan starosta popřál dětem hodně úspěchů a přivítal také žáčky 1. třídy.
V letošním školním roce se sešlo v 1. třídě devět žáků, tak jako vloni. Žáčci obdrželi
kufříky plné drobností a pracovních pomůcek. Se zvědavostí jim vlastní nahlíželi do kufříků
a radostí se jim rozzářily oči.
Letos bude mít naše škola 41 žáků, kteří budou vzděláváni ve třech třídách, to znamená, že jsme se stali malotřídní školou, tak jako většina vesnických škol.
Závěrem mi dovolte popřát žákům naší školy radost z učení a hodně úspěchů po celý
školní rok.
Pedagogickým pracovníkům přeji hodně trpělivosti a tvůrčí práce.
Mgr. Jana Podolová - ředitelka školy
Po prázdninách v naší školce
Dobré ráno, milé děti,
je nás tady jako smetí.
Budeme si spolu hrát,
cvičit, zpívat, tancovat.
Prázdniny utekly jako voda a už tu máme nový
školní rok. Děti se vrátily z prázdnin plné dojmů z pobytů u babiček, koupání, stanování
a se spoustou dalších zážitků. A co nás čekalo
ve školce nového? Především to byla nová školní zahrada, která je vybavena novými herními prvky ve stylu safari. Krásné počasí posledních srpnových dnů nás přímo vybízelo jít
všechna tato nová lákadla hned vyzkoušet. Radost, která se zrcadlila dětem v očích, nás
utvrdila v tom, že zapojení se do projektu SAFARI bylo správnou volbou.
A kolik se nás v letošním roce sešlo ve školce? Stejně jako loňský rok máme naplněnou
celou třídu, a to počtem 27 dětí (včetně dětí s pětidenní měsíční docházkou). Některé
přišly v září do školky poprvé, a tak se jim všichni společně snažíme adaptaci na nové
prostředí co nejvíce usnadnit. Slzičky z odloučení od maminek již ale pomalu nahrazuje
úsměv a radost z navazování nových přátelství.
Novinkou pro děti i paní učitelky je v letošním roce nově zařazená výuka anglického
jazyka. Vyučují jej paní učitelky ze školky a výuka probíhá 2x týdně formou krátkých 10
- 15 minutových jazykových chvilek. Hravým způsobem se snažíme osvojit si základní
slovíčka – barvy, čísla do 10, zvířátka a mnoho dalšího. K tomu využíváme nejrůznější hry,
básničky i písničky s hudebním doprovodem.
Děti v naší školce jsou velmi šikovné a učenlivé, a my, paní učitelky, doufáme, že se
kromě anglických slovíček společně naučíme i novým vědomostem a dovednostem a získáme spoustu nových zážitků. A tak se můžeme těšit na další zajímavý a pestrý rok.
Mgr. Lenka Matelová, učitelka MŠ
22
Rusavská 50ka
sport
„Srpen, Rusavskou 50ku jedem“ – myslím, že
toto rčení by si už po těch 8 letech, co se R50ka
jezdí, zasloužilo místo v kalendáři mezi ostatními pranostikami. Letos se sice termín kvůli
Světovému poháru horských kol (Nové Město na Moravě) o týden posunul, ale vzhledem
k počasí to určitě nikomu nevadilo a o možnosti ještě více potrénovat ani nemluvě .
Mezi tradice můžeme řadit i kropení tratě před závodem. Letos stačila půlhodinka
deště v pátek a celotýdenní pomalé vysychání už tak nasáklé půdy bylo k ničemu. Náladu
to však nepokazilo nikomu z přihlášených
a výstřel ze starostovy pušky zalehl v pravé poledne v uších 910 účastníků. Kromě
výstřelu zalehli i někteří na startu – možná
leknutím, možná únavou z představy kopce
na Klapinov  . Nejúspěšnější závodnice
Rusava Bike Teamu, Maruška Hrozová k tomu
dodává: „Ten pád na startu tak těžký nebyl,
pak přišly horší “
Jak jsem napověděl již v úvodu, trať byla
díky dešti a blátu místy nesjízdná a místy
dokonce těžko schůdná. Letos to bylo asi
poprvé, kdy někteří skřípali zuby nejen tradičně směrem do kopce, ale i při chůzi vedle
kola směrem dolů. Obzvláště na posledním sjezdu před cílem si mohli diváci plést méně
odvážné cyklisty s houbaři. Vždycky přemýšlím, kudy ten závod jezdí borci z první desítky, protože ti mají časy pořád stejně neuvěřitelné, bez ohledu na povrch trati a počasí.
Pochválit musím letos i diváky, kterých se (asi po vzoru v Novém Městě n.M.) sešlo kolem
trati požehnaně, a vytvářeli tak skvělou atmosféru, pro závodníky/ce často důležitější než
energetický gel. Této kulisy si bohužel někteří neužili - například mí dva kamarádi, kteří se
trmáceli autem kvůli závodu 600km až ze slovinské Ljubljaně, dojeli po skoro vylidněné
trati mimo časový limit a mohli být rádi, že je čekal aspoň řízek a pivo v cíli .
Dokonalost celého závodu podtrhlo i nezapomenutelné „pozávodní“ lenošivé
pozdní odpoledne na největším rusavském trávníku. Přátelská atmosféra pak vyvrcholila
na večerní zábavě, kde se rozdíly mezi vítězi
a poraženými stírají automaticky.
Jak říká klasik, zážitek nemusí být krásný,
hlavně když je silný - což věřím, že již poosmé
za sebou byl. Modřiny postupně zmizí, špína
z kol brzy opadá, fleky z nových rusavských
dresů do jara vyblednou… a mi nezbývá, než
abych tímto veřejně poděkoval všem pořadatelům, kteří se s úsměvem podíleli na tomto
svátku horské cyklistiky. Příští rok na viděnou!
Tomáš Neumann
23
Výsledky:
Vitězství obhájil Radek Šíbl z 4Ever - Cyklo Bulis v čase 01:55:57.6.
2. JANEČKA Svatopluk Nissan Dolák MTB Team
01:56:51.1
3. SVAČINA Jaromír 92 Force kck Zlín
02:01:20.6
Naši nejlepší pak na 37. JANEK Petr Rusava Bike Team
a na 213. HROZOVÁ Marie Rusava Bike Team
Další pořadí našich borců:
68
46
KAROL Marek
158
27
DANĚK Vladan
171 122
NEUMANN Tomáš
240 741
ŠEVČÁK Karel
282 509
VACULÍK Michal
77 M2 26
77 M2 65
80 M2 73
70 M3 45
85 M1 72
02:17:16.1
02:45:58.9
Rusava Bike Team
Rusava Bike Team
Rusava Bike Team
Rusava Bike Team
Rusava Bike Team
02:24:11.5
02:38:06.1
02:39:46.5
02:49:59.6
02:57:58.3
Celkem startovalo za Rusava Bike Team 20 závodníků!
SK RUSAVA - fotbal
V letní pauze došlo na rusavském fotbalovém poli (obrazně řečeno)
k několika změnám.
Připravovali jsme se na novou soutěž, po pěti letech budeme
znovu reprezentovat naše barvy v okresním přeboru. Nový trenér Jan Uruba mohl v přípravě počítat i se staronovými tvářemi - z Holešova se na hostování vrátil Honza Vávra,
v bystřickém dorostu skončili Laďa Vašík a Tomáš Vaculík. Po ukončení minulé sezony
sice nepokračoval v hostování z Kostelce u Holešova Patrik Barot, přesto máme v letošní
sezoně kádr široký skoro jako Sparta.
Ještě před ostrým startem sehráli kluci tři přípravné turnaje s výsledky proměnlivějšími než aprílové počasí. Na Chvalčově si nejprve poradili poměrně snadno s domácími, vzápětí ale utrpěli debakl
od Slavkova. V Rajnochovicích výborně zvládli úvodní duel s Hoštálkovou
(ne ze Zákopanice, mám na mysli obec
u Vsetína), ve druhém a třetím duelu proti
Všechovicím i domácím borcům to bylo
mnohem horší. V generálce na mistrovské boje na domácím Valašském poháru
sice nejprve Rusava porazila Loukov 2:1,
ale ve finále proti týmu Tučap nedokázali
naši „kanonýři“ překonat 62letého golmana Karla Pospíšilíka více než jednou,
což ve fanoušcích vyvolalo podobné
24
obavy jako má redaktor bulvárního deníku v létě při okurkové sezoně, když nemá už druhý
den zprávy o Ivetě Bartošové (nebo řecký ministr financí z návštěvy evropského ekonoma).
Naštěstí se potvrdilo pořekadlo našich dědů - těžce na cvičišti, lehce na bojišti.
Teda alespoň v úvodu nové sezony 2011/2012. V prvním zápase jsme hostili v „hostýnském elklasiku“ Slavkov a před zaplněnými tribunami poslali naše úhlavní rivaly domů
s pětigolovým nášupem. O týden později jsme v malém derby vyhráli 2:0 v Rohálově
a začátek snů jsme potvrdili prolomením tradice, že po Rusavské 50ce nemůžeme nikdy
vyhrát. Udolali jsme doma Rataje 4:1. Že by kluci konzumovali na zábavě pouze limonády?
(To se mi moc nezdá, to dřív uvěřím, že Kresta dojede všechny závody v sezoně nebo
že Pavel Mikšík nasadil na zahradě řepku, aby všichni věděli, jaký je to sparťan …) Náš
vítězný válec se bohužel zastavil hned ve čtvrtém kole v Němčicích, podaří se ho znovu
nastartovat? To be continued....
Danek Krajcar
Půl sezony za námi
Rádi bychom vám představili tři rusavské ridery (sjezdaři na horských kolech), kteří jezdí
a reprezentují naši vesnici na závodech v Česku i v zahraničí. Jsou to dva junioři - Jan
Uruba a Vít Kucián a v kategorii žáků je to Tomáš Uruba. Kluci jezdí za reprezentační tým
SK Grafobal Mondraker 661, který sídlí v Hodoníně, ale jezdci z týmu jsou z celé Moravy
a pár zástupců je i z Čech. Tým vlastní dodávku a zajišťuje dopravu na závody a celkové
zázemí. Manažera jim dělá pan Zdeněk Florián. Kluci pravidelně objíždí 3 seriály závodů:
Český pohár, Slovenský pohár a Moravsko - slovenský DH Cup, který se jezdí okolo hranice
Česka a Slovenska. Tuto sezonu se kluci již účastnili 3 závodů Českého poháru, 4 závodů
Slovenského poháru, 5 závodů Moravsko - slovenského DH Cupu, dále Polského poháru
ve Wisle a Mistrovství Rakouska - Maďarska v rakouském Semeringu.
Rád bych vám přiblížil jeden z posledních závodů Moravsko - slovenského DH Cupu,
který proběhl 10. 7. 2011 na Slovensku v Donovalech. Trať měřila na délku asi 3 km, byla
plná prudkých sjezdů, rozbitých kamenitých pasáží, skoků a rychlých sjezdů po louce,
kde se ti nejrychlejší jezdci řítili i rychlostí 80km/hod. V juniorské kategorii startovalo
50 závodníků. Rusavští rideři předvedli, že mají všechno pevně v ruce a vítězství nedají
někomu jen tak zadarmo. Takže „bedna“ v juniorech byla obsazena opět rusavskými borci:
Jan Uruba obsadil 2. místo a Vít Kucián 3. místo. Navíc do průběžného pořadí si připsali
další „tučný“ počet bodů, který se jim určitě bude hodit. Jan Uruba je vedoucím jezdcem
seriálu v juniorské kategorii s největším počtem bodů a Vít Kucián se drží na krásném
5. místě. Nejmladší Tom Uruba závod v Dovalech vyhrál a jenom potvrdil svoji vedoucí
pozici v seriále. Ještě zbývají dva závody do jeho konce, takže se uvidí, jestli si kluci svoje
pozice dokážou udržet. Na mistrovství České republiky, které se konalo ve Špindlerově
Mlýně, kluci předvedli opět pěkné výsledky - Honza 3. místo v juniorech a Víťa 6. místo.
Dále se chystáme na finále Českého poháru v Rokytnici nad Jizerou, na tři slovenské
poháry, 2 DH Cupy a ještě na nějaké regionální závody .
Vít Kucián
25
Sportovně pohybové aktivity v obci
Volejbal
Na úterní a sobotní večerní dobu je tělocvična ZŠ Rusava zamluvena pro volejbal.
Původně začínali, aby „zabavili“ nudící se
mladé, ale nakonec zabavili sami sebe.
Ale to nic nebrání tomu, aby se kdokoliv,
kdykoliv přidal a touto kolektivní hrou si
zpestřil večery. Schází se pravidelně, aby
protáhli tělo a udělali něco pro své zdraví
(úterý a sobota, od 18.30 do cca 19.30 hod.,
poplatek 20,- Kč za osobu).
Zumba
Zumba je nový dynamický fitness
program, který v sobě spojuje prvky
aerobního cvičení a latinsko-amerických tanců. Je založena na principu
přerušovaného kardio- tréninku, kde
se střídá svižná část s pomalou a v této
kombinaci dochází ke spalování tuků
a efektivnímu formování celého těla. Je
vhodný pro ženy i muže.
Cvičíme každou středu od 18 do 19
hod. v tělocvičně ZŠ Rusava. Poplatek
činí 35,- Kč za osobu.
Rusava „C“
Každou středu od 18 do cca 19.30 hod. – dle únavy, se schází pár Rusavjáků na minikopanou na umělém hřišti na Rusavě. Poplatek 100 Kč/osoba/rok.
Říkají si Rusava „C“, jsou ve věkové kategorii od mladíků po ostřílené a životem
ošlehané borce a hrají za každého počasí.
V létě občas i s přírodní sprchou a v zimě
bývá rozcvička s lopatou (při odklízení sněhu z hřiště). Samotný „zápas“ většinou probíhá „staří“ proti „mladým“ s tím, že skoro
vždy zvítězí zkušenosti nad fyzičkou.
I když tady nejde ani tak o vítězství
a umístění v tabulkách, ale o jistý druh
relaxace během všedních dnů.
26
Jóga
Jóga rozvíjí psychickou a fyzickou pohodu,
navodí harmonii mezi tělem, duší a myslí.
Začnete myslet pozitivně, zlepší se
vám koncentrace a naučíte se vypnout
a relaxovat.
Jógu na Rusavě vede pan František
Wegrzyn, který se jí věnuje už od mládí.
Cvičí se každý čtvrtek od 18.30 hod. v tělocvičně ZŠ Rusava. Trvá cca hodinu a platí se
20,- Kč za osobu na provoz tělocvičny.
Čína – země plná paradoxů III
zajímavosti
Hong Kong
Jestliže se řekne Hong Kong, běžný
Středoevropan si představí rušné mrakodrapové exotické velkoměsto s nádechem západní kultury. Angličan si představí exotickou výspu Britské říše na Dálném východě. Dnes
ovšem fakticky náleží Číně a rozkládá se na pobřeží Jihočínského moře. Vlastní městské
jádro je tedy rozděleno průlivem, takže část proslulé zástavby se nachází na ostrově (ostrov
Hong Kong) a druhá část na pevnině (poloostrov Kowloon). Známá kulisa mrakodrapů
je impozantní zejména v noci.
Samotný ostrov je značně členitý, a také proto byla skrze město vybudována soustava
navazujících eskalátorů dlouhá téměř 1 kilometr. Intenzivní zástavba je hlavně na severní
části ostrova. Jižní část je relativně klidná
s lesními porosty a mnoha krásnými písečnými plážemi na pobřeží. Nejvyšší místo ostrova Hong Kong tvoří Viktoria Peak (552 m
n.m.), na který vede příkrá úzkokolejka.
Nemysleme si ovšem, že vrchol je oázou
klidu, která ční nad Hong Kongem. Je to
vyhledávaná atrakce, na jejímž vrcholu
je vybudované nákupní centrum se střechou upravenou k ještě lepším výhledům
na město. Kolem vrcholu vede turistická
stezka s nádhernými výhledy na město.
Trocha historie
Hong Kong byl pouze malý čínský přístav, než začaly západní obchodní společnosti
(zejména britské) dovážet v 19. století do země ve velkém opium. Čínský pokus o zastavení tohoto obchodu dal Velké Británii záminku k obsazení Hong Kongu v roce 1841
a výsledkem prohrané první opiové války bylo přiřčení ostrova Hong Kong pod britskou
27
korunu na věčné časy. V roce 1860 byl
po druhé opiové válce připojen poloostrov Kowloon (Devět draků) a v roce
1898 byla pronajata na 99 let tzv. Nová
teritoria. Na počátku dvacátého století
zaznamenal Hong Kong rychlý rozvoj
a hrál roli předního přístavu a finančního centra Dálného východu.
Největší změnou pro Hong Kong
bylo předání zpět pod čínskou správu
v roce 1997. Hong Kong je ovšem dodnes tzv. speciální ekonomickou zónou s částečně demokraticky volenými
samosprávnými orgány. Paradoxně dochází k situaci, kdy většina evropských národů
cestuje do Hong Kongu bez vízové povinnosti, ale Číňané musí žádat o víza.
Hong Kong dnes
V dnešní době tvoří Hong Kong
směsici východní a západní kultury.
Západní vliv je patrný zejména v tolerantním prostředí, východní vliv se
projevuje zase zejména ve vynikající
kuchyni (od kantonské až po sečuánskou) prostřednictvím drobných pouličních obchodníků a vysokou intenzitou
pracovního ruchu. Západní, konkrétně
britský, vliv je patrný v jízdě na druhé straně vozovky (vlevo), typickými
dvoupatrovými autobusy a telefonními budkami nebo volným vstupem do některých muzeí, zoologických zahrad apod.
Celé město je protkáno „metrem“, které vede i podmořským tunelem. V podstatě
městskou dopravou se lze dostat i do Číny jako takové. Když si nedáte při návštěvě metra
v blízkosti části Shenzhen pozor, ani nevíte jak, a jste za hranicí. :-)
Hong Kong má stále vlastní měnu – hongkongský dolar (přibližně 2,3 Kč).
Okolí
K Hong Kongu přísluší několik dalších ostrovů. Nejvýznamnější z nich je ostrov Lantau,
na kterém se nachází mezinárodní letiště a také středověké buddhistické kláštery. V devadesátých letech zde byla postavena největších bronzová socha sedícího Budhy na světě.
Na přilehlých ostrovech lze strávit čas v klidu v horách a s výhledem na Jihočínské moře
nebo například v místním Disneylandu.
Bára Stachoňová, Zdeněk Stachoň
28
Po létě přichází podzim
Letošní léto bylo velmi rozmarné a nabízí se otázka: „..A co můžeme čekat od podzimu?“
Tak to snad opravdu ví jen Bůh…
Předpovědi počasí už příliš nevychází, ty dlouhodobé už vůbec ne. Věřme však tomu,
že (podle starých tradic) po létě přijde podzim. Ať bylo léto, jaké bylo, naše těla i celá
příroda byly na vrcholu své aktivity. Sport, slunce, výlety, cestování… Užili jsme si dosyta
všeho a teď nastává doba pro regeneraci!
Dopřejme tělu odpočinek, relax a naši laskavou pozornost. Potřebuje naši pomoc,
aby mělo sílu, zdraví a přirozenou schopnost zdárně přežít období podzimních plískanic
a psího počasí. S podzimem často přichází otázky, které nám podsouvá okolní – často
mediální svět. Za kdejakým rohem číhá chřipková epidemie nebo aspoň záludný vir či
bakterie? Lidi, třeste se, bojte se a braňte se!!!
Očkování, vitaminy, spousty peněz za podpůrné preparáty a hlavně STRACH! Čím větší
je strach, tím větší je útrata za zázračné přípravky a léčiva, které nás určitě zachrání!
OMYL! NEZACHRÁNÍ..
Lidé milí, my si můžeme tolik pomáhat sami! Zamysleme se nad radami našich babiček a kouzelných víl z pohádek. Bylinky, pohlazení, laskavé slovo a povzbuzení. Máme co
dohánět, na to už naše vyspělá civilizace jaksi pozapomněla…, někam se začal vytrácet
zdravý selský rozum a otevřené srdce.
Naše zdraví je odrazem imunitního systému a našeho psychického rozpoložení.
Všechno, co je tělu cizí a nepřirozené, ho pomalu ale jistě oslabuje a vyčerpává. Dopřejme
mu proto přirozenou péči (péče o tělo a pokožku bez chemických přísad, se kterými si
tělo neumí poradit), zdravou stravu, pravidelný pitný režim (ne chemikálie v podobě
přitažlivých vůní, barev, chutí, případně cen), dostatek pohybu a dostatečný odpočinek
... možná vás překvapí, jak rychle nabere dech!
Dejme našemu tělu to, co je mu přirozené. Je to jeho nejsilnější volání, které však slyší
jen ti, kteří opravdu naslouchají. Ti, kteří nechtějí, neslyší, nebo neví, že mají naslouchat,
potom bohužel často plní čekárny obvodních, speciálních či jiných lékařů.
Více léků, více lékařů, více vylekaných pacientů, více nemocí.
Pokud se vrátím k otázce „nebezpečného období podzimu“, jak vidno, potřebná, výše
uvedená léčiva v lékárnách nekoupíte. Existuje mnoho alternativních způsobů, metod
i terapií. Mnohdy však odpočinek, hrnek bylinkového čaje, pořádná duchna a laskavé
slovo udělají divy. Přestože je alternativní léčení mou přirozenou cestou, klasické medicíny si velmi vážím a jsem ráda, že může v dnešní době mnohým lidem velmi pomáhat
a zachraňovat životy. Opravdu si však myslím, že je hlavně na nás, abychom si své zdraví
střežili, hýčkali a zasloužili se sami. A to v jakémkoliv ročním období.
Z mé převážně aromaterapeutické praxe mohu doporučit pár tipů, kterými můžeme
podpořit již zmíněné „podzimní“ rady.
K posílení imunitního systému doporučuji jemně masírovat chodidla po celé ploše
(lžíce rostlinného oleje s 3 - 5 kapkami éterického oleje), v případě nachlazení, kašle,
bolestí krku vetřít pár kapek vytvořené směsi na hrudník, mezi lopatky, na krk. Koupele
29
v aromaterapeutických koupelových olejích, masáže, zábaly, aromalampičky, odpařovače. Z éterických olejů můžeme vytvořit směs (nejlépe po poradě s odborníkem nebo
po pečlivém nastudování), případně použít éterické oleje samostatně.
Eukalyptus
– podpora imunity, prevence, rýma, nachlazení, kašel, slabost,
únava, snižuje horečku, zmírňuje bolest v krku
Tymián
– velmi silná podpora imunity, záněty v krku
Borovice
– kašel, astma, uvolňuje dutiny, odhleňuje, imunita
Máta peprná
– podporuje vykašlávání, uvolňuje dýchání, snižuje horečku
Litera – cubeba
– antiseptický účinek – vhodný do aromalamp a odpařovačů
v době epidemií
Čajovník
– antiseptický, antibakteriální, nemoci horních cest dýchacích
Citron, grep, pomeranč – antiseptické, podporují dýchání, dodávají optimismus,
čistí vzduch, skvělé do směsí
Levandule
– zklidnění, regenerace, astma, alergie, kašel, přináší klidný spánek
Pro využití správných účinků aromaterapie je důležitý výběr kvalitních (pravých)
éterických olejů.
Přeji všem krásné podzimní dny plné zdraví, síly a optimismu.
Sylvie Králová
Jaké bylo počasí?
datum
nejvyšší
teplota
datum
nejnižší
teplota
datum
srážky
4.,25.
17 °C
14.
-5 °C
15.-18.
159 mm – déšť
srpen
21.
22 °C
1.,26.
8 °C
3.
20 mm – déšť
září
1.
13 °C
24.
5 °C
17.
10 mm – déšť
červenec
16.
22 °C
2.,3.,5.
10 °C
18.
50 mm – déšť
srpen
17.
20 °C
13.
5 °C
4.
kroupy
září
5.
13 °C
27.,29.
4 °C
6.
38 mm – déšť
červenec
10.
19 °C
5.,23.,26
7 °C
19.
35 mm – déšť
srpen
7.
18 °C
22.,24.
9 °C
14.
42 mm – déšť
září
5.
15 °C
14.
-1 °C
16.
27 mm – déšť
2000
červenec
2001
2002
30
2003
červenec
28.
22 °C
15.
7 °C
19.
47 mm – déšť
srpen
29.
18 °C
28.
6 °C
29.
18 mm – déšť
září
23.
16 °C
26.
2 °C
30.
17 mm – déšť
červenec
21.
20 °C
12.
5 °C
23.
19 mm – déšť
srpen
19.
19 °C
23.
7 °C
13.
8 mm – déšť
září
15.
17 °C
17.
0 °C
24.
23 mm – déšť
2004
2005
29.,31.
16 °C
7.
4 °C
6.
30 mm – déšť
srpen
červenec
22.
15 °C
9.
3 °C
4.
40 mm – déšť
září
10.
17 °C
19.
2 °C
13.
7 mm – déšť
červenec
28.
19 °C
18.
10 °C
1.
10 mm - déšť
srpen
1.
18 °C
30.
5 °C
26.
32 mm – déšť
4.,16.
16 °C
23.
6 °C
9.
10 mm – déšť
červenec
21.
20 °C
12.
4 °C
10.
25 mm – déšť
srpen
16.
18 °C
31.
3 °C
20
38 mm – déšť
září
28.
14 °C
20.
-2 °C
7.
77 mm – déšť
2006
září
2007
2008
červenec
srpen
září
12.
19 °C
6.,22.
7 °C
4.
37 mm – déšť
2.,15.
20 °C
31.
5 °C
16.
36 mm – déšť
4.
20 °C
28.
2 °C
16.
40 mm – déšť
2009
červenec
18.,23.
22 °C
12.,19.
7 °C
19.
25 mm – déšť
srpen
2.,22.
19 °C
24.
7 °C
30.
11 mm – déšť
16.
15 °C
8.
5 °C
5.
10 mm – déšť
září
2010
23.
21°C
8.
9 °C
7.
33 mm – déšť
srpen
červenec
3.,13.,24.
18 °C
20.,29.,31.
7 °C
31.
32 mm – déšť
září
12.,16.,17.
13 °C
6.,7.,20.
2 °C
1.,7.
30 mm – déšť
31
[Obsah]
Slovo má starosta
Vydatné srážky 30. 6. 2011 .................................................................... str. 1
Rady, jak nespáchat ekologický zločin.............................................. str. 2
Solární liga 2011 ....................................................................................... str. 3
Památník obětem I. a II. světové války .............................................. str. 5
Opravy na faře a v katolickém kostele .............................................. str. 6
Kamerový systém ve sběrném dvoře ................................................ str. 7
Dětská kolaudace Rusavského safari................................................. str. 7
Zemědělské družstvo Rusava............................................................... str. 8
Obecní knihovna ...................................................................................... str. 8
Dění v obci
Vítání občánků........................................................................................... str. 9
U pramene .................................................................................................. str. 9
Rusavské kempování ............................................................................str. 10
Myslivecké odpoledne .........................................................................str. 11
Rusavský no-hec .....................................................................................str. 12
Gabriela Gunčíková ...............................................................................str. 13
Zpátky za humna do kempu ..............................................................str. 13
75. výročí SDH na Rusavě ....................................................................str. 14
Historie
Mlýny a valchy … Mlýn a pila v Dobroticích (1. část/4) ............str. 14
Daniel Sloboda … literární činnost, 4. díl (2. část) ......................str. 16
Rusavská příroda v proměnách času ...............................................str. 18
Rusavský fotbal před padesáti lety ..................................................str. 19
Naše škola
Exkurze do Kroměříže ...........................................................................str. 21
Škola začala ..............................................................................................str. 22
Po prázdninách v naší školce .............................................................str. 22
Sport
Rusavská 50ka..........................................................................................str. 23
SK Rusava – fotbal .................................................................................str. 24
Půl sezony za námi.................................................................................str. 25
Sportovně pohybové aktivity v obci ..............................................str. 26
Zajímavosti
Čína – země plná paradoxů (3. část) ................................................str. 27
Aromaterapie - Po létě přichází podzim ........................................str. 29
Jaké bylo počasí ......................................................................................str. 30
32
Aby to vše dokonale fungovalo, je třeba, aby tento koloběh elektrospotřebičů někdo řídil.
Proto je tu kolektivní systém Elektrowin.
Získané suroviny (kovy, plasty aj.)
jsou materiálem k výrobě nových
elektrospotřebičů. A tak z recyklační
linky putují do výrobních závodů.
Moderní stroje dokážou z vysloužilých
elektrospotřebičů oddělit kovy, plasty
a další komponenty, které jsou
po zpracování připraveny k dalšímu
využití.
Ze sběrného místa putují vysloužilé
elektrospotřebiče do recyklačního
závodu. Po odborném odstranění
nebezpečných látek jsou připraveny k další recyklaci.
Z obchodu se zpět dostanou do
vašich domácností, kde nahradí ty,
které již dosloužily a přestěhovaly
se do sběrných dvorů.
Nové domácí
elektrospotřebiče,
na jejichž výrobu
byly využity suroviny
ze spotřebičů vysloužilých,
se blýsknou v novém designu
v prodejnách elektro.
Nevyhazujte je do popelnice
či na černé skládky! Patří buď
do sběrného dvora, nebo je můžete
odevzdat u vašeho prodejce – a to
bezplatně!
Elektrospotřebiče jsou nezbytnými
pomocníky u vás doma. Dokud
slouží, je vše v pořádku, ale co
s pračkou, která nepere, lednicí,
která nechladí, mixérem, který
nedrtí, či vrtačkou, která nevrtá?
CO S NIMI, KDYŽ DOSLOUŽÍ?
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ!
CHRAŇME SPOLEČNĚ
Zahrada
el. sekačky, křovinořezy,
el. nůžky na živý plot...
Nářadí, hobby, dílna
pily, vrtačky, brusky, řezačky,
aku šroubováky...
Malé spotřebiče
žehličky, fritovací hrnce, kávovary,
fény, holicí strojky, kuchyňské
roboty, rychlovarné konvice...
Střední spotřebiče
mikrovlnné trouby, vysavače,
digestoře, parní čističe,
pečicí zařízení do 10 kg...
Chlazení
chladničky, mrazničky, přenosné
chladničky, vinotéky, výčepní
zařízení s chladicím médiem...
Velké spotřebiče
pračky, myčky, sušičky,
el. sporáky...
VYSLOUŽILÝCH
ELEKTROZAŘÍZENÍ
SBĚR A RECYKLACE
Vydává:
Obecní úřad Rusava
Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková
Tel.: 573 392 066
e-mail: [email protected]
www.rusava.cz
Periodicita: vychází 4x ročně
Příspěvky prošly jazykovou korekturou,
nebyly redakčně upraveny.
Registrační číslo: MK ČR E 12061
Náklad: 400 ks
Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

Zpravodaj

Transkript

Podobné dokumenty

Robinson ve školní družině

Obsah Blahopřejeme Slovo místostarostky

Pozor! Natáčíme!!! - článek ke stažení v pdf

L. Barchánková - Bazény Desjoyaux 17.38 kB 05. 04. 2015

Dobrý den, včera jsme se s mužem zúčastnili

zde ke stažení

PDF, 21kb