Vyvažovací armatury

Vždy v rovnováze
aneb
vyvažování armaturami
Vyvažování armaturami
1
Úvod
2
Zdůvodnění vyvažování
3
Teoretické minimum
❍ Požadavky vyplývající z klimatických podmínek
❍ Regulace a regulátory
❍ Kvantitativní a kvalitativní regulace
❍ Teplonosná látka
❍ Přenos tepla teplonosnou látkou
❍ Průtokový součinitel Kv
4
Vlastnosti některých součástí
❍ Termohydraulický rozdělovač
❍ Čerpadla
5
Vyvažování začíná projektem
❍ Rovnoměrná distribuce
❍ Omezení vzájemného působení
6
Vyvažování hotového díla
❍ Příprava vyvažujícího na vyvažování
❍ Příprava soustavy na vyvažování
❍ Vyvažovací metody
❍ Diagnostika
❍ Optimální vyvážení
7
Často kladené otázky
8
Literatura
Úvod
Jak postupuje poznání, tak se zvyšují též nároky na zařízení techniky prostředí. Na otopné a chladící soustavy jsou kladeny
nejrůznější, vzájemně se vylučující požadavky:
• dosažení pohody v řešeném prostoru
• nízké pořizovací náklady
• bezpečnost a ochrana zdraví
• hospodárný provoz, nízké provozní náklady
• dlouhá životnost a vysoká provozní spolehlivost
• malý zábor užitné plochy
• přijatelné začlenění do interiéru
• ekologii provozu
• nízké vyzařování hluku a škodlivin vůbec
• snadnou montáž
• co nejmenší potřebu údržby
• jednoduché ovládání s mnoha užitečnými funkcemi
• vysoká pružnost, možnost rozšíření nebo změna způsobu využití
• úsporné řešení bez plýtvání vyhovující zadaným podmínkám
Uvedený seznam nemá za cíl prokázat marnost počínání projektanta a tím méně omluvit případné nedostatky. Záměrem
bylo ukázat, že projektant velmi významně ovlivňuje konečný výsledek díla. Záleží na jeho způsobilosti a v neposlední řadě
i přesvědčovacích schopnostech, zda odběrateli bude dílo dobře sloužit. Doufáme, že v tom tato příručka bude projektantům
ku pomoci.
4
Běhej k doktorovi dřív, než nemoc přiběhne za tebou.
České přísloví
Když už darovat rybu, tak vykuchanou a s hrudkou másla.
Korejské přísloví
Zdůvodnění vyvažování Teoretické minimum
Cílem vyvažování je, lidově řečeno, dosáhnout toho, aby
soustava prokazatelně splňovala požadavky na ni kladené.
Důraz je na prokazatelnosti dosažených výsledků. Ta není
samoúčelná. Poskytuje přehled o tom, zda vynaložené prostředky byly užity účelně a omezuje mrhání prostředky na
polovičatou nápravu problémů nejasného původu. Je také
zřejmé, že vyvažování není samoúčelnou činností, ale je
prostředkem k dosažení vyššího cíle - provozuschopné
a hospodárné soustavy.
V této kapitole nahlédneme do několika souvisejících
oborů. Popis si zdaleka nebude činit nárok na úplnost.
Cílem bude spíše upozornit na důležité souvislosti a podpořit důležitost některých požadavků.
Podíváme-li se na tři postupné kroky zpracování díla: projekt, zhotovení a uvedení do provozu, mohlo by se zdát, že
vyvažování se týká pouze kroku posledního - uvedení do
provozu. Ve skutečnosti je již první krok určující. Jak pravil
Goethe: „Kdo splete první knoflík, už se pořádně nezapne.”
Proto od počátku návrhu je nutno uvažovat o tom, jak bude
soustava vyvážena. Nynější tlak na snižování investičních
nákladů vede ke snahám vynechat vše, co není zcela bezpodmínečně nutné. Prvky zabezpečující vyvážení se mnohým zdají býti pominutelnými. Přitom vyvažování může být
přínosné pro všechny zúčastněné strany:
Projektant
• Vyvažovací prvky zabezpečí dosažení projektované funkce.
• Dokonané vyvážení je věcným dokladem správného návrhu.
Montážní podnik
• Vyvažovací prvky umožňují rychlé vyhledávání závad díla,
dokonce v předstihu před reklamací.
• Závady mohou být odstraněny dříve, než je ze stavby
odvezeno potřebné vybavení. Také nároky na následné
servisní úkony jsou menší.
• Protokol o vyvážení je věcným dokladem, že dílo bylo provedeno v požadované kvalitě a může být bez prodlení předáno.
Odběratel
• Protokol o vyvážení je věcným dokladem, že dílo bylo provedeno v požadované kvalitě a je okamžitě provozuschopné.
• Vyvažovací prvky umožňují zaručit dlouhodobě požadované parametry, ekonomii provozu i dostatečnou pružnost
při změnách systému.
5
24
20
16
12
te [°C]
8
4
0
-4
-8
-12
-16
01.09.97
01.10.97
31.10.97
30.11.97
30.12.97
29.01.98
28.02.98
30.03.98
29.04.98
29.05.98
Obr. 1 - Průměrné venkovní denní teploty v topné sezóně 1997-8
Co bylo včera, není dnes a nebude zítra.
České přísloví
běh průměrných venkovních teplot v topné sezóně 1997-8.
Pro srovnání jsou do grafu vyneseny též měsíční normály
teplot za dobu 1961-2000 v Praze-Karlově [VVI01].
Z grafu je patrné, že v přechodném období se mohou
vyskytnout dny, kdy již topný výkon není potřeba, ba dokonce se může objevit požadavek výkonu chladicího. Jak se
zvyšují požadavky na udržování vnitřní teploty, může dokonce docházet k požadavku topného výkonu na zastíněné
fasádě a požadavku chladicího výkonu na fasádě osluněné.
Požadavky vyplývající z klimatických podmínek
Pokud nás zajímá, po jakou část topného období je prů-
24
100%
20
90%
16
80%
12
70%
8
60%
4
50%
0
40%
-4
30%
-8
20%
-12
10%
-16
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
p
Venkovní teplota
SpotĜeba energie
Obr. 2 - Průměrné venkovní denní teploty v topné sezóně 1997-8
6
80%
90%
0%
100%
SpotĜeba
te [°C]
Projektanti zařízení techniky prostředí mají čtyři úhlavní
nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu. V zimním období jsou
zařízení prověřována, zda jsou schopna dodat maximální
topný výkon. Jarní a podzimní období zvané přechodné nás
zkouší, zda výkon umíme též regulovat. Letní období je
zátěžovým testem chladicí soustavy. Na obrázku 1 je prů-
70
60
Poþet dnĤ
50
40
30
20
10
0
-16
-12
-8
-4
0
4
8
12
16
20
24
te [°C]
Obr. 3 - Četnost průměrných denních teplot, topná sezóna 1997-8
• Za 84% doby trvání topného období se spotřebuje jen 70%
energie.
• Zbývajících 30% energie se spotřebuje v 16% doby trvání
topného období.
měrná venkovní teplota vyšší, než zadaná, použijeme jiný
graf. Z předchozího jej snadno odvodíme seřazením údajů
teploty podle velikosti. Výsledek je na obrázku 2.
Z grafu vyplývá:
Výše uvedené zdůrazňuje význam maximálního výkonu.
Mnoho projektantů i investorů, majíce panický strach z poddimenzování soustavy, dopouštějí se chyby jiné. Soustavu
předimenzují. Abychom pochopili, proč se jedná o chybu,
provedeme nad našimi daty ještě jednu statistickou operaci.
Zjistíme četnost průměrných venkovních teplot (obr. 3).
• Po 84% topné sezóny se průměrná venkovní teplota pohybovala nad nulou.
• Budeme-li předpokládat, že požadavek topného výkonu je
přímo úměrný venkovní teplotě, pak to znamená, že jen
57% maximálního topného výkonu je postačující pro
pokrytí 84% doby trvání topného období.
WH>ƒ&@
Obr. 4 - Průběh venkovních teplot 24. a 25. 10. 2003
7
Pokud jsme si údaje takto uspořádali, je nám zřejmé, že
přechodné období je důležité délkou svého trvání. Jestliže
budu dlouhodobě provozovat zdroj, který není schopen
regulace na požadovaný nízký výkon, nebudu schopen
dosáhnout uspokojivé ekonomie provozu. Čím více předimenzuji zdroj tepla, tím horších výsledků se dočkám. Též
provedení regulace musí umožňovat plynulou změnu výkonu v širokém rozsahu.
z instalovaného výkonu. Vzhledem k rozsahu změny bude
zásah regulátoru nutností. Ani sebelepší regulátor ovšem
nezajistí stále přijatelnou tepelnou pohodu, pokud výkon
soustavy není možno plynule regulovat nebo pokud má soustava setrvačnost větší, než je rychlost změn. Druhý případ
běžně nastává u systémů podlahového vytápění. Ty mají
časovou odezvu právě v řádu hodin, až dnů. Zkušenost nás
učí nespoléhat jen na samoregulační schopnost podlahového vytápění, ale instalovat též klasická otopná tělesa, která
zabezpečí dynamiku a pružnost regulace topného výkonu.
Poslední požadavek na regulaci vyplyne po shlédnutí průběhu venkovní teploty ve dvou náhodně vybraných dnech
přechodného období (obr. 4). Údaje pocházejí z on-line teploměru v Českých Budějovicích http://www.budnews.cz.
Sečteno a podtrženo:
1. Období potřeby maximálního výkonu je sice krátké, ale
z hlediska energetického velmi významné.
2. Přechodné období je poměrně dlouhé a proto kvalitní
regulace výkonu je podmínkou správné a úsporné funkce
soustavy.
3. Topný výkon musí být plynule regulovatelný v širokém
rozsahu a s přijatelnou časovou odezvou.
Graf ukazuje, dva teplotní cykly venkovní teploty měřené
v půlhodinových intervalech. Můžeme si všimnout minim
venkovních teplot v ranních hodinách před východem slunce a maxim v době po poledni. Záznam rovněž ukazuje, jak
velký vliv má počasí na teplotu a velikost a rychlost jejích
změn. Druhého dne došlo k nárůstu o 9,2°C během 10
hodin, což může odpovídat změně přibližně o čtvrtinu
Všichni berou ohled na čas, jen čas na nikoho.
Německé přísloví
Regulace a regulátory
Na příkladu místnosti, v níž je stálá teplota udržována radiátorem s termostatickou hlavicí si vysvětlíme schéma nejjednoduššího regulačního obvodu.
Kde:
x Regulovaná veličina je veličina, jejíž hodnotu se regulátor
snaží pomocí změn akční veličiny přiblížit žádané hodnotě. Teplota v místnosti je snímána teplotním čidlem, které
je realizováno neroztahující se nádobkou naplněnou tep-
yR Akční veličina působí na regulovanou soustavu tak, aby
změnila svůj stav. V našem příkladě je představována
průtokem ovládaným změnou polohy kuželky vůči sedlu
ventilu. Označení yR představuje akční veličinu jako
výstup regulátoru.
yS Ve skutečnosti regulátor není jediným faktorem, který
ovlivňuje regulovanou veličinu soustavy. Na soustavu
působí mnoho dalších vlivů, jejichž působení se do matematického modelu zavádí působením poruchové veličiny
z. Soustava pak reaguje na akční veličinu yS, která je
součtem akční veličiny na výstupu regulátoru yR a poruchové veličiny z.
z Poruchová veličina zohledňuje působení vnějších vlivů na
regulační obvod. Těmito vlivy by v našem případě například mohla být změna dispozičního tlaku vyvolávající
změnu průtoku. Zde je ovlivnění akční veličiny zřejmé
a dokonce snadno vyčíslitelné. Někdy je ovšem převedení vlivu na poruchovou veličinu poněkud krkolomné.
Například pokud bychom v naší místnosti zapli vysoušeč
vlasů, tak působení jeho topného elektrického výkonu
musíme též převést na změnu (zvětšení) průtoku topné
vody.
lotně roztažnou látkou. Přebytečný objem látky vytlačuje
píst, jehož výchylku budeme značit X.
w Řídicí veličina slouží k zavedení žádané hodnoty do regulačního obvodu. Žádanou hodnotou je například teplota
20°C. Řídicí veličinou je posunutí teplotního čidla (dosedací plochy pístu) způsobené pootočením hlavice na
závitu.
e Regulační odchylka je rozdílem mezi řídicí veličinou W
a regulovanou veličinou X.
Již víme, jak na sebe jednotlivé prvky působí a nyní tomu
všemu přidáme ještě jeden rozměr.
e=w-x
V našem případě je realizována zatlačením čepu kuželky
radiátorového ventilu o hodnotu rozdílu mezi vysunutím
pístu čidla a posunem celého čidla.
8
Čas
me zkoumat. Nejčastěji zkoumáme odezvu obvodu na skokovou změnu řídící veličiny z nuly na maximum. Časovému
průběhu odezvy obvodu říkáme přechodová charakteristika.
Několik možných charakteristik spojitých regulátorů je na
následujícím grafu.
Všechny veličiny, o kterých jsme mluvili jsou proměnnými
času. Stav regulačního obvodu v příštím okamžiku je určen
nejen stavem současným, ale též všemi stavy předchozími.
Abychom mohli nějak rozlišovat regulační obvody podle
„chování”, musíme sjednotit podmínky, za kterých je bude200%
180%
160%
140%
Výstup
120%
100%
80%
60%
40%
20%
0%
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
ýas
Optimální
Zatlumený
Zakmitávající
Nestabilní
Obr. 5 - Příklady průběhu regulované veličiny
Optimální průběh
čena. Do požadovaného tolerančního pásma se regulovaná veličina může dostat rychleji, než v případě, který jsem
označil za optimální. Pokud je regulovanou veličinou teplota TUV v přípravě bez akumulace, stěžují si uživatelé na
„skotské střiky”. Problém je většinou řešen omezením
vstupujícího výkonu úpravou Kv regulačního ventilu. Tím
se zpomalí náběh soustavy, ale také omezí její maximální
výkon! Druhou cestou by byla optimalizace rychlosti odezvy regulačních prvků a čidel a minimalizace dopravního
zpoždění. To se ovšem dá provést ve stádiu návrhu a realizace a nikoli na hotovém díle.
Obvod se k požadované hodnotě přibližuje „odspodu”
s dobrou rychlostí. Přestože náběh není nejrychlejší
z možných, je to nejrychlejší náběh, kdy regulovaná veličina v žádném okamžiku nepřekročí žádanou hodnotu. Tato
podmínka velmi často musí být splněna! Příkladem budiž
teplota teplé užitkové vody, kde nesmí dojít k opaření.
Plastové potrubí též dobře nesnáší přílišné překročení teploty. Jestliže na podmínce omezení trváme, pak již regulátor se „stávající” soustavou nemůže více udělat. „Jiná” soustava by ovšem mohla reagovat svižněji. Jednou z cest je
uvažovat o rychlosti odezvy každého jednotlivého prvku.
Nestabilní smyčka
Zatlumený průběh
V tomto případě již regulátor zcela selhal a systém neustále kmitá kolem ustálené hodnoty. Regulátor neustále
provádí regulační zásahy v plném rozsahu. Pokud jsou tyto
zásahy prováděny elektromechanickým pohonem (s omezenou životností) bude pohon „spotřebován” velmi záhy.
Charakteristika tohoto obvodu se od předchozího liší
pomalejší odezvou. Ta je i v tomto případě bez překmitnutí, ale žádané hodnoty by se s požadovanou přesností dalo
dosáhnout rychleji.
Průběh zakmitávající
Regulační smyčka se požadované hodnotě přiblížila velmi
rychle, ovšem regulační zásah byl přehnaný a žádaná
hodnota je v následujících okamžicích významně překro9
Regulace nespojitým dvoustavovým regulátorem
narazí na skutečnost, že nemůže provést „libovolně malou”
změnu. Při nízké autoritě a nevhodné charakteristice regulačních ventilů dochází k tomu, že již při malém pootevření
je přenášen více než dostatečný výkon. Následný regulační
zásah bude tedy uzavření.
Neustálým kmitáním kolem žádané hodnoty se vyznačuje
nespojitý regulátor. Funkce je jednoduchá. Pokud je regulovaná veličina menší, než řídicí mínus ε, tak nastaví akční
veličinu na maximum. Když je regulovaná veličina větší, než
řídicí plus ε, tak nastaví akční veličinu na minimum. ε se říká
hystereze a jejím účelem je zabránit příliš častým změnám.
Příkladem takové soustavy může být plynový kotel s bimetalovým termostatem. Hystereze zde má ekonomický
význam, neboť zabraňuje příliš častému zapalování. Často
se v tento způsob regulace změní regulace spojitá, pokud
120%
110%
100%
90%
80%
Výstup
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
ýas
Regulovaná veliþina
Akþní veliþina
Obr. 6 - Nespojitý regulátor se soustavou vyššího řádu
Závěr
Nyní jsou již dostupné kvalitní regulátory vybavené adaptivními algoritmy, které jsou schopny se soustavě dobře přizpůsobit. A mnozí na to hřeší a zapomínají, že lepším řešením detailů by bylo možno dosáhnout žádané hodnoty
rychleji, levněji a spolehlivěji. Jestliže totiž regulátor nebude
dostávat přesné informace včas, nezbude mu než regulovat
„opatrně”. Jestliže sebemenší zásah způsobí prudkou
změnu výstupní veličiny, bude muset častěji provádět regulační zásahy a výsledná regulace nebude tak kvalitní.
Abychom tedy po regulátoru chtěli jen to, co je možné,
musíme:
• Vyvážit průtoky ve směšovacích zapojeních, aby regulace
probíhala v plném rozsahu.
• Dbát na dostatečnou autoritu regulačních ventilů.
• U vzduchotechnických jednotek minimalizovat vzdálenost
mezi výměníkem a směšováním.
• Věnovat pozornost provedení snímačů, zvláště teploty.
Teplotní čidlo v jímce a teplovodivé vazelíně poskytuje
přesnější a aktuálnější informaci o teplotě, než čidlo zastrčené do izolace.
10
Lepší moci hrst, než práva pytel.
České přísloví
Kvantitativní a kvalitativní regulace
teplonosné látky - regulací kvalitativní.
Výkon spotřebiče můžeme regulovat buď změnou průtoku,
jedná se o regulaci kvantitativní nebo změnou teploty
Kvantitativní regulace
tw1n=90°C tw2n=70°C ti=20°C n=0,33
80
120%
110%
100%
70
90%
60
70%
50
60%
50%
tw2 [°C]
Výkon Q
80%
40
40%
30%
30
20%
10%
0%
0%
20
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 110% 120% 130% 140% 150% 160% 170% 180% 190% 200%
PrĤtok M
Výkon
Z grafu jsou na první pohled patrné následující skutečnosti:
tw2
Nejčastějším příkladem kvantitativní regulace jsou termostatické ventily. Také se používá u chladicích VZT jednotek.
Regulací průtoku se zde mění procentuální část plochy
výměníku, na které dochází ke kondenzaci vodních par.
• Ani značný nadprůtok nevede k podstatnému zvýšení
výkonu. Důsledkem je, že spotřebič s nadprůtokem
nezhoršuje komfort prostoru natolik, aby to vyvolalo požadavek na úpravu.
• Výkon s poklesem průtoku klesá zpočátku velmi zvolna.
Ještě při 64% průtoku je předáváno 90% výkonu, neboť
teplonosná látka je více vychlazována. Protože soustavy
bývají spíše předimenzovány, bývá i tak povážlivý stav
tolerován.
• Dále již výkon s průtokem strmě klesá. „Malá” změna průtoku vyvolává velkou změnu výkonu.
Občas se vyskytuje požadavek na „vyvážení soustavy” na
stejnou teplotu ve zpětném potrubí. Pokud pominu časovou
náročnost takového postupu a nepřesnost měření ukazuje
i výše uvedená závislost, že požadavek je nerozumný. Velký
rozsah průtoků vyvolává relativně malou změnu teploty zpátečky tw2, srovnatelnou s chybou měření teploty. Dobře prokazatelné jsou jen značné podprůtoky, ale možnost nápravy zkusmým nastavováním ventilů podle teploměru je
prakticky nulová.
Aby byla umožněna plynulá regulace, reguluje se průtok
spotřebičem ventilem s charakteristikou přibližně obrácenou. Nejčastěji se používá charakteristika rovnoprocentní.
11
Kvalitativní regulace
Teplota topné vody [°C]
90
90%
80
80%
70
70%
60
60%
50
50%
40
40%
30
30%
20
20%
10
10%
0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
110%
PĜimíchávané množství tw1max
100%
100
0%
120%
Výkon
tw1
tw2
M tw1max
ze zpětného potrubí. Maximální teplota (a výkon) jsou dosaženy při rovnosti průtoků v primárním a sekundárním okruhu. Vyvažovací ventily toto nastavení umožňují dosáhnout.
Bohužel, často bývají ventily v sekundárních okruzích VZT
jednotek vynechávány.
Nejčastěji bývá realizována jako ekvitermní regulace
a regulace topných VZT jednotek.
Často bývá problémem dosažení maximální teploty tw1
v přívodním potrubí. Příčinou je příliš velký průtok v sekundárním okruhu, který vede k přimíchávání vychlazené vody
Nenavážíš z bláta čisté vody.
F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.
Teplonosná látka
čerpadel, ventilů a jejich pohonů. Filtr musí být umístěn
tak, aby jej bylo možno vyčistit a aby se nečistota zadržovala uvnitř. Vždy proto musí být vybaven uzavíracími
armaturami, které jej oddělí od zbytku soustavy. Pokud je
filtr Y montován ve svislém úseku, tak médium musí
proudit shora dolů. Firma Honeywell dodává filtry FY69
a FY71.
Nejrozšířenější teplonosnou látkou je voda. Veškeré údaje
zde uvedené se vztahují na fyzikálně čistou vodu, při tlaku
101,325 kPa, jak je popisována ve fyzikálních tabulkách.
Skutečná voda se od námi uvažované liší nejvýznamněji
tím, že obsahuje rozpuštěné i nerozpustné příměsi. Potíže
způsobené fyzikálním a chemickým působením těchto příměsí (zavzdušňování, zanášení, koroze, minerální usazeniny) jsou řádově větší, než změna fyzikálních veličin.
Dlouhodobý spolehlivý provoz soustavy je nemyslitelný bez
příslušných opatření.
• Expanzní a pojistná zařízení jsou povinnou a nezpochybnitelně nutnou výbavou každé otopné soustavy.
• Soustava by měla být napuštěna a doplňována upravenou
vodou. Pitná voda je nevhodná. Obsažený kyslík hrozně
korozně napadá kovové součásti. Zbytek plynů zavzdušňuje soustavu. Pro podrobnější informaci lze o úpravě
vody lze doporučit např. [GAS01]. Vhodné produkty lze
nalézt též v katalogu Honeywell.
• Teplonosná látka by měla být plynule zbavována nežádoucích nerozpustných příměsí. Nezbytnou výbavou jsou
tedy odvzdušňovací nádoby, filtry a kalníky.
• Provozuschopnost automatických odvzdušňovacích
nádob může být narušena některými přísadami pro
úpravu vody. Je nutno pečlivě vybírat výrobce a tam, kde
je to možné, umožnit odvzdušnění provést ručně.
• Nevyčištěné filtry jsou velmi častou příčinou potíží.
Nicméně vyčištění filtru je méně nákladné, než výměny
• Kalníky a odlučovače nečistot mají výhodu v tom, že
jejich odpor se se zaplňováním nezvyšuje. Pokud se
v soustavě vyskytují litinová tělesa, lze jejich použití jen
doporučit.
• V soustavě musí být udržován dostatečný statický tlak.
I pro tuto úlohu může společnost Honeywell nabídnout
kvalitní výrobky.
Pro matematické modely potřebujeme znát veličiny, které
popisují vlastnosti látky. Ty nejdůležitější jsou:
•
•
•
•
12
měrná tepelná kapacita c
objemová hmotnost p
kinematická viskozita v
tepelná vodivost λ
Měrná tepelná kapacita
s minimem kolem 35 °C [BRO80]. Z toho vyplývá, že se
nedopustíme chyby větší, než 0,6 %, pokud budeme
v našich výpočtech používat hodnotu 4200 J kg-1 K-1. 1)
Tato veličina udává množství energie nutné k ohřátí 1 kg
látky o jeden Kelvin. V rozsahu teplot mezi 0 a 100 stupni
Celsia nabývá hodnot mezi 4178,1 J kg-1 K-1 a 4217,8 J kg-1 K-1
Hustota
ρ = ( ( ( - 1 , 3 0 1 8 6 · 1 0 -7· t + 4 , 1 2 2 9 5 * 1 0 -5) · t - 7 , 4 7 0 8 · 1 0 -3)
·t+4,96224·10-2)·t+999,912
Objemová hmotnost vody má své maximum při 4°C, kdy
v tzv. trojném bodě dosahuje hodnoty 1000 kg/m3. Pro rozsah teplot 0-100°C je dostatečně přesně popsána vztahem
(opraveným a upraveným) z [GAS01]:
Teplota t se zadává ve °C a výsledek je v kg/m3.
1000
995
990
Hustota [kg/m3]
985
980
975
970
965
960
955
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Teplota [°C]
Hustota vody
Rozdíl objemové hmotnosti v přívodním a zpětném potrubí
je zdrojem samotížného vztlaku. Je to tlak, který vzniká ve
svislých úsecích potrubí a který podporuje proudění, pokud
médium v přívodním úseku stoupá vzhůru. Pokud teplejší
médium klesá, působí proti směru proudění. U horních rozvodů musí být proto v přípojném bodě stoupačky dostatečný dispoziční tlak, který přinutí médium proudit i proti tomuto vztlaku. Ten může v extrémním případě 90/15°C činit až
330 Pa/m.
ním média způsobí zvětšení hodnoty samotížného vztlaku.
V některých případech to může být nežádoucí, např. pokud
byl průtok omezen termostatickou hlavicí.
Dalším nepříjemnou vlastností samotížného vztlaku je, že
se mění. Mění se vždy, když dochází ke změně teploty teplonosné látky, hlavně v souvislosti s regulací výkonu.
Následující graf ukazuje, jak se bude měnit samotížný vztlak
v důsledku ekvitermní regulace soustavy 90/70/-12°C.
Samotížné soustavy vykazují jistou „samoregulační” schopnost. Nedostatek průtoku média spojený s větším vychlaze-
13
140
80
120
70
100
60
80
50
60
40
40
30
20
20
Samotížný vztlak [Pa/m]
Teplota topné vody [°C]
90
0
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
Venkovní teplota [°C]
tw1
tw2
pvz
Ekvitermní regulace
Chronickou závadou ekvitermně regulovaných samotížných
systémů je:
Tyto závady jsou natolik významné, že stávající samotížné
soustavy byly převáděny na soustavy s nuceným oběhem
zvyšováním výkonu a počtu oběhových čerpadel.
1. Nedotápění horních těles v přechodném období, kdy
samotížný vztlak není dostatečný.
2.Nedotápění dolních těles v době maximální potřeby výkonu, neboť samotížný vztlak jim „odsává” médium ve prospěch horních těles. Jsou zaznamenány případy, kdy
docházelo u spodních těles i ke změně směru proudění.
Kinematická viskozita
Základní jednotkou je m2/s. Některé převodní vztahy:
jednotka
m2/s
1 St (Stok)
10-4
Vztah z [GAS01]:
ν = (((((4,1413·10-13t-2,9494·10-10)t+8,4644·10-8)t-1,2683·10-5)
t+1,0879·10-3)t-5,6134·10-2)t+1,783
Teplota t se zadává ve °C a výsledek je v mm2/s. Převod na
m2/s provedeme vydělením 1 000 000. Pro rozsah teplot
0-100°C je maximální relativní chyba -1,5% až +1%. Pro
rozsah teplot 101-201°C je maximální relativní chyba -3,1%
až +3,3%.
1 cSt (centistok) =
mm2/s
10-6
1 maSt (myriastok)
1
ft2/s
92,90304.10-3
ft2/h
25,8064.10-6
14
Tepelná vodivost
Podle [KLE86] vykazuje teplotní vodivost vody následující
závislost:
Tepelná vodivost [W.m-1.K-1]
0,70
0,65
0,60
0,55
0
50
100
150
200
250
300
Teplota t [°C]
Tepelná vodivost
t
°C
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
200
250
300
λ
W.m-1.K-1
0,555
0,598
0,627
0,651
0,669
0,682
0,685
0,684
0,680
0,673
0,665
0,624
0,564
V mezním případě může u potrubí velkých průměrů docházet
k tzv. dvojitému proudění, kdy médium v jedné trubce proudí
zároveň oběma směry. V horní polovině se zdržuje teplé médium a zpět proudí médium ochlazené. Díky rozdílné objemové
hmotnosti a špatné tepelné vodivosti nedojde k jejich smísení
a dochází k nežádoucímu přenosu ohřátého média.Tento efekt
někdy způsobuje, že přestože regulační ventil přeruší okruh,
do spotřebiče i nadále přichází topný výkon. Regulační armatura je pak z netěsnosti obviňována neprávem.
Tyto hodnoty vodivosti jsou srovnatelné s vodivostí některých
druhů zdiva! Proto vodu nepovažujeme za dobrý vodič tepla
a tuto vlastnost musíme vzít v úvahu vždy, kdy nemůže docházet ke sdílení tepla prouděním, ale jen vedením. S výhodou
tuto vlastnost využívají termohydraulické rozdělovače a vrstvené zásobníky. Na obtíž je v boilerech, kde nedochází k dostatečnému ohřevu média pod úrovní topného hadu.
Poznámky:
1)
Pro přesnější výpočty by stejně bylo vhodnější počítat
s entalpií.
15
Přenos tepla teplonosnou látkou
Výkon přenášený teplonosnou látkou je popsán vztahem:
Příklad
Teplota v přívodním potrubí podlahového vytápění tw1=35°C,
teplota ve zpětném potrubí tw2=25°C. Jaký průtok je třeba
pro dosažení výkonu 3,6 kW?
Q
předávaný výkon
cp
měrná tepelná kapacita teplonosné látky (pro vodu v námi
uvažovaném rozsahu 4200 J.kg-1.K-1)
M
hmotnostní tok teplonosné látky
∆t
teplotní rozdíl (spád)
Pokud se omezíme pouze na vodu ve vytápění, od hmotnostního průtoku přejdeme k objemovému V a použijeme
praxi bližší jednotky kW a m3h-1, dostáváme oblíbený, ale
méně obecný vztah:
Směšovací rovnice
Příklad
Pro podlahové vytápění z přechozího příkladu určete průtok
topné vody ze zdroje tepla s výstupní teplotou 75°C, aby
topná voda podlahového vytápění měla teplotu 35°C.
Ze zákona zachování energie a výše uvedeného vztahu se
dá odvodit vztah pro směšování teplonosné látky o různých
teplotách. Dále uvedený vztah platí za dvou předpokladů:
1. Nedochází k fázové změně. Protože v našich úvahách je
teplonosnou látkou kapalina, je tato podmínka splněna.
2. Měrná tepelná kapacita teplonosné látky bude v uvažovaném rozsahu teplot konstantou. Tato podmínka ideálně
naplněna nikdy není, ale protože cp se v námi řešených,
jednoduchých případech mění jen málo, budeme ji za splněnou považovat.
Provedeme kontrolu
(M=ρ·V; zjednodušujeme ρ=konst. => ρ se vykrátí):
Hledaný vztah má podobu váženého průměru, kde vahou je
hmotnostní tok:
Vyvažovacím ventilem V1 bude nastaven průtok 0,06 m3/h.
Pokud se bude měnit primární průtok v rozsahu
0..0,06 m3/h, teplota v podlahovém vytápění bude plynule
regulována a nebude moci překročit 35°C.
16
Průtokový součinitel Kv
Pro řešení použijeme následující údaje:
• Hustotu vody budeme uvažovat p=1000 kg/m3.
• V katalogovém listu je požadavek, aby tlakový rozdíl při
měření elektronickým měřicím počítačem byl větší, nebo
roven 1 kPa.
• Kv Kombi-3-Plus s červenou krytkou DN 10 je roven
1,5 m3/h.
Hydraulický odpor regulační armatury je v našich zemích
nejčastěji popsán průtokovým součinitelem Kv. Číselně je
roven objemovému průtoku vody v m3/h při tlakovém rozdílu ∆p=1 bar=100 kPa. Musí být splněny i další podmínky.
V případech, kterými se zabývá tato příručka, vyhovuje
následující vztah:
Kde:
Pomocí ventilů Kombi-3-Plus je možno dostatečné přesně
měřit jen průtoky větší než 0,15 m3/h.
Kv paralelně
Kv paralelně propojených ventilů se sčítají.
Kv Průtokový součinitel v m3/h
Q Průtok v m3/h
ρ Hustota proudící látky v kg/m3
∆p Tlakový rozdíl v kPa
Jiné vyjádření téže rovnice nám ukazuje důležitou vlastnost.
Kv sériově
Následující vzorec je možno použít k výpočtu Kv sériově
zřetězených ventilů. Jeho výhodou je, že je pro n ventilů.
Tlaková ztráta ventilu roste s druhou mocninou průtoku.
Proto např. při polovičním průtoku (třeba při zaškrcení jiným
ventilem) má ventil čtvrtinovou ztrátu. Pokud není tlakový
rozdíl stabilizován, ovlivňuje přírůstek tlaku doposud připojené spotřebiče zvýšením dispozičního tlaku a zvětšením
průtoku. První se může projevit hlučností, druhé se projeví
zbytečným navýšením výkonu.
Kv zavřeného ventilu je rovno 0. Dělit nulou nesmíme a tak
předchozí rovnice neumí řešit stav, kdy je jeden z ventilů
uzavřen. Následující rovnici je možno použít i v případě
výpočtu, kdy se jeden ventil zcela zavírá.
Naopak pro dosažení např. dvojnásobného průtoku musíme
tlak zvednout na čtyřnásobek. Z toho m. j. vyplývá, že průtok, Q2, jenž vyvolají dvě čerpadla zapojená sériově se má
v nejlepším případě k průtoku Q1 vyvolaným jedním čerpadlem:
Vyčíslení druhého Kv, jestliže známe hodnotu Kv sériové
kombinace a Kv jednoho ventilu.
Nárůst o 41% je chabou odměnou za dvojznásobné zvýšení investičních a provozních nákladů.
Příklad
Určete minimální průtok dobře měřitelný na ventilu Kombi3-Plus s červenou krytkou.
Regulační charakteristika
Regulační ventil (hlavně ve smyslu ventil s pohonem) může
své Kv v závislosti na zdvihu regulační kuželky měnit podle
různých funkcí. Pro zobecnění si zavedeme poměrný průtokový součinitel φ který představuje poměr mezi Kv odpovídajícímu poměrnému zdvihu h a maximální hodnotou Kv, jež
se označuje Kvs. Poměrný průtokový součinitel bude nabývat hodnot cca od 0 do 1 pro poměrný zdvih od 0 do 1.
Průtokový součinitel nezačíná od nuly, ale od hodnoty, která
vyjadřuje nejmenší nastavitelnou hodnotu regulace. Pro nejčastěji využívaný regulační rozsah 1:50 se používá minimální hodnota:
Pro obecný sklon rovnoprocentní charakteristiky n je vztah:
Dosadíme-li za n=4, hovoříme o 4-procentní charakteristice
a její rovnice je:
17
Lineární regulační charakteristika pro regulační rozsah 1:50
má rovnici:
Rovnoprocentní charakteristika se v tepelné technice používá velmi často, neboť koriguje nelinearitu tepelných spotřebičů a umožňuje dosáhnout velmi příznivé (blízké lineární)
závislosti výkonu na zdvihu.
Takto vypadají obě křivky vyneseny v grafu.
100%
90%
80%
PomČrný prĤtok
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
Zdvih
Charakteristika lineární
Charakteristika rovnoprocentní
Porovnání charakteristik regulačních ventilů
Autorita
armatury? Pro lineární regulační ventil je odpověď na následujícím grafu.
Jak bude probíhat regulace, jestliže regulační ventil nebude
výhradně tím prvkem, který určuje průtok? Co když odpor
spotřebiče bude velký ve srovnání s odporem regulační
100%
90%
80%
PomČrný prĤtok
70%
60%
A=1
0,5
50%
0,2
0,1
40%
30%
20%
10%
0%
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
Zdvih
Vliv autority ventilu na regulační charakteristiku
18
0,8
0,9
1,0
Autorita ventilu je podíl tlaku na otevřeném ventilu ku tlaku
na ventilu zavřeném. Autorita se vždy posuzuje vůči okruhu,
ve kterém se mění průtok.
jeho uzavření se na něm objeví celý tlak působící v okruhu. Z grafu je patrné, že charakteristika je viditelně deformována, přesto se dá předpokládat, že funkce bude
dobrá. Hodnota 0,5 je nejmenší hodnotou, na jakou je
vhodné navrhovat autoritu ventilu. Nižší autorita je možná
jen ve zdůvodněných případech.
• Při nižších autoritách již neúměrně narůstá strmost regulace v oblasti nízkých průtoků. Důsledkem bude méně
přesná kvalita regulace v přechodném období, tj. po většinu topné sezóny.
• Jestliže je na RV stále stejný tlak, tak má RV autoritu
jedna. V praxi se dá dosáhnout například membránovým
regulátorem diferenčního tlaku. Jedná se o ideální charakteristiku - viz graf.
• Pokud je tlaková ztráta okruhu spotřebiče a jeho RV při
plném otevření stejná, tak má RV autoritu 0,5, protože při
Dimenzování regulačních ventilů
Ventily se dimenzují podle požadavku na autoritu. Při
dimenzování se nesmí zapomenout, že u regulačních ventilů (nikoli vyvažovacích, ty jsou přesnější) je povolená výrobní tolerance ±10%. Dále je nutno brát ohled na to, že RV
ventily se většinou vyrábějí v řadě 1 - 1,6 - 2,5 - 4 - 6,3 - 10.
Vždy je tedy nutno kontrolovat tlakovou ztrátu zvoleného
ventilu, neboť může být volena jen ve velmi hrubých stupních.
Dimenze armatury se volí tak, aby byl co nejlépe využit
regulační rozsah armatury. Proto se vyhýbáme nízkým
nastavením, která svědčí o tom, že armatura byla předimenzována. Měřicí armatury s pevným Kv musíme vybírat
tak, aby při jmenovitém průtoku byl na armatuře dostatečný
úbytek tlaku pro přesné měření.
Dimenzování vyvažovacích ventilů
Měřicí armatury s pevným Kv (Kombi-3-Plus s červenou
krytkou) musíme vybírat tak, aby při jmenovitém průtoku byl
na armatuře dostatečný úbytek tlaku pro přesné měření.
Minimálně 1 kPa, ale raději více. Vzhledem ke kvadratickému charakteru závislosti, nebudeme na ventilu navrženém
na 1 kPa schopni měřit již poloviční průtok, neboť při něm
bude na ventilu ztráta pouhých 250 Pa, což je hodnota, jejíž
měření je buď velmi pracné, nebo zatíženo značnou chybou.
lační rozsah armatury. Proto se vyhýbáme nízkým nastavením, která svědčí o tom, že armatura byla předimenzována.
Nejlepší je, pokud nastavení vychází na střed rozsahu. Též
kontrolujeme tlakovou ztrátu při plném otevření, aby ventil
šel otevřít natolik, aby na něm při požadovaném průtoku
byla tlaková ztráta kolem 1 kPa. Menší úbytek zmenšuje
rozsah nastavení pro měření, větší úbytek může zabránit
korigovat méně závažnou chybu větším otevřením. Někdy,
například u primárního okruhu směšování pro plastové
potrubí je vhodné zvolit ventil nejmenší vyhovující, aby byla
snížena pravděpodobnost, že nesprávnou manipulací bude
plastové potrubí přehřáto.
Dimenze armatury Kombi-2-Plus, Kombi-F-II, Kombi-3-Plus
s modrou krytkou se volí tak, aby byl co nejlépe využit regu-
19
Vlastnosti některých součástí
...já vám své jméno neřeknu, alespoň prozatím ne.
Především by to trvalo moc dlouho; moje jméno pořád roste
a žiju už náramně dlouho. Takže moje jméno je jako příběh.
Opravdová jména vám řeknou celý příběh věci, ke které
patří; tak je to v mém jazyku, ve staré entštině, jak by jste ji
nazvali. Je to krásná řeč, ale moc dlouho v ní trvá, než se
něco řekne, protože my v ní říkáme jen to, co stojí za to, aby
se říkalo a poslouchalo dlouze.
J. R. R. Tolkien: Pán prstenů.
Termohydraulický rozdělovač
Dimenze vstupního a výstupního potrubí d je navržena tak,
aby rychlost teplonosné látky nepřekročila 0,9 m/s. Pak
rychlost v nádobě o průměru 3d nepřekročí 0,1 m/s.
Pro tuto významnou součást se používá několik označení:
Takto navržený termohydraulický rozdělovač dobře plní
požadované funkce:
• hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků
• stabilizátor kvality otopné soustavy
• přerušovač tlaku jako doslovný překlad anglického pressure break vytvořený analogicky k přerušovači tahu
• anuloid
• Zabraňuje vzájemnému tlakovému ovlivňování okruhu
zdroje tepla a okruhu spotřebičů.
• Teplotní rozvrstvení teplonosné látky zajišťuje, že v přívodním potrubí soustavy bude teplonosná látka o maximální dosažitelné teplotě. K míchání dochází jedině
v nezbytně nutné míře podle kalorimetrické rovnice.
• Snížení rychlosti teplonosné látky usnadňuje oddělení
vzduchových bublinek a jejich soustředění v horní části
vybavené odvzdušňovacím ventilem OV, nejlépe automatickým.
• Ve spodní části se mohou usazovat kaly následně vypouštěné vypouštěcím kohoutem VK.
Poslední název je přeškrtnut, neboť je hrubě nesprávný.
Anuloid je rotační plocha vzniklá rotací kružnice a vypadá
takto:
Někteří výrobci, toto základní provedení vylepšují o dodatečné prvky zlepšující vlastnosti zařízení. Jedná se o různé
přepážky a překážky zamezující dvojitému proudění, jímku
pro teploměr t a vylepšení pro oddělení kalů, například
magnetické separátory.
Opravdový termohydraulický rozdělovač navržený podle
pravidla 3d (např. [PET94]) vypadá takto:
20
Síla bez rozumu se vlastní vahou hroutí.
Horatius
Čerpadla
3. Většinou se jedná o zbytečnou investici, neboť stávající
čerpadla svým výkonem postačují a problém je v nerovnoměrné distribuci nebo technické závadě na spotřebiči.
4.Instalací čerpadla nezískáme žádné další informace
o problému, takže pokud neuspějeme, jsme tam, kde
jsme byli, došlo jen ke zbytečné investici.
Člověk by mohl nabýt dojmu, že nejpoužívanější metodou
vyvažování v minulosti bylo přidávání pomocných čerpadel.
Tato metoda má základní nevýhody:
1. I v případě, pokud dojde ke zlepšení na kritickém spotřebiči, nemáme záruku, že kritickým spotřebičem se nestane jiný.
2. Čerpadlo neustále spotřebovává elektrický proud.
Většinou bývá v provozu po celou topnou sezónu,
24 hodin denně.
Podívejme se na charakteristiky sériového a paralelního
zapojení smyšlených čerpadel. Do grafu jsou zakresleny
také charakteristiky tří soustav 1 až 3.
2
1,8
1,6
Výtlaþná výška
1,4
1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
0
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
140%
160%
180%
200%
PrĤtok
Jedno þerpadlo
2 sériovČ
2 paralelnČ
Soustava 1
Soustava 2
Soustava 3
Charakteristiky sériového a paralelního zapojení čerpadel.
V tabulce jsou dosažené průtoky při jednotlivých zapojeních.
Soustava
Jedno
Sériově
Paralelně
Sériově
Paralelně
šího odporu zapojení paralelní. Přírůstek průtoku v tomto
zapojení bude pouhých 20%.
Soustava 3 je vhodná pro paralelní zapojení a instalace
druhého čerpadla přináší navýšení průtoku o 77%.
1
2
3
27%
63%
95%
37%
76%
98%
28%
76%
169%
Přírůstek vůči jednomu čerpadlu
136%
120%
102%
103%
120%
177%
Dimenzování čerpadel
Při dimenzování je třeba dbát na to, že čerpadla mají definován minimální a maximální průtok. Pokud je překročen
maximální průtok, je přetěžován motor a dochází buď
k vypadávání jeho ochran, nebo dokonce k jeho poškození.
Pozor! Někteří výrobci umožňují u jednoho typu instalaci
dvou motorů o rozdílném výkonu.
Soustava 1 vykazuje „velký” odpor. Druhé čerpadlo zapojené v sérii nezvýší průtok na dvojnásobek, ale jen na 136%
průtoku s jedním čerpadlem. (Tlaková ztráta roste přibližně
s druhou mocninou průtoku, proto dvojnásobný tlak znamená 141% průtoku.)
Ochrana čerpadla vyvažovacím ventilem
Soustava 2 je mezním případem. Pro soustavy s odporem
vyšším je výhodnější volit sériové zapojení, v případě men-
Instalace vyvažovacího ventilu umožňuje nastavit a ověřovat požadovaný průtok a omezit jej tak, aby nebyl motor čer21
padla přetěžován. Tento ventil je partnerským ventilem
větve a pro vyvážení soustavy je nezbytný. Partnerský ventil po vyvažování odregulovává přebytečný tlak. Pokud má
čerpadlo možnost změny otáček, je možno jejich změnou
a změnou nastavení partnerského ventilu dosáhnout úspory čerpací práce (Snaha partnerský ventil „uspořit” vede
k tomu, že soustava jde vyvážit teoreticky, ale praktická
pracnost je znemožňuje).
• Komfortní nastavování provozního režimu prostřednictvím
DO.
• DO umožňuje zajištění nastavených hodnot proti neoprávněné manipulaci.
• Dálkové ovládání zobrazuje pracovní bod čerpadla v rámci
jeho charakteristik. Díky tomu máme přesný přehled,
o možnostech čerpadla a soustavy.
• Dálkové ovládání poskytuje i orientační údaj o průtoku.
Přesnost tohoto údaje není bohužel taková, aby čerpadlo
mohlo nahradit partnerský ventil, ale v mnoha případech
je informace užitečná.
• Jsou dostupné další diagnostické údaje jako teplota
média, elektrický příkon, doba běhu, záznamy o chybách.
Elektronicky řízená čerpadla
Kromě schopnosti uspořit značné množství čerpací práce,
poskytují elektronicky řízená čerpadla některé výhody
i v procesu vyvažování. Pomocí dálkového ovládání (DO) je
možno zjistit mnoho užitečných informací a nastavit nejvhodnější provozní režim.
Po dobu vyvažování je vhodné čerpadlo nastavit na režim
s konstantním tlakem nebo konstantními otáčkami a zrušit
noční úsporné programy.
• Dostatečně jemná regulace otáček umožňuje minimalizovat tlakovou ztrátu partnerského ventilu.
100%
Výtlaþná výška
80%
60%
40%
20%
0%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
PrĤtoþné množství
n max
dP-v
dP-c
Soustava
Charakteristiky čerpadla a pracovní bod
Po ukončení vyvažování nastavíme vhodný režim. Pokud
nastavujeme proporcionální řízení, musíme najít vhodnou
křivku kontrolou průtoku na partnerském ventilu nebo otáček čerpadla. Nastavení konstantního a proporcionálního
tlaku se shodují jen na křivce maximálních otáček. Proto
nastavujeme vždy vyšší hodnotu proporcionálního tlaku,
než tlaku konstantního. Maximální pracovní bod je ovšem
stejný, obě křivky se v něm protínají.
22
Je lepší rozsvítit byť jen malou svíčku, než proklínat temnotu.
Konfucius
Vyvažování začíná
projektem
Návrh zdrojů a spotřebičů
Příliš zjednodušující zásada říká: „Za větší dimenzi ještě
nikoho nezavřeli.” Nám nezbývá než dodat: „Bohužel”.
Projektant musí:
Předimenzovat zařízení je stejnou chybou, jako je poddimenzovat. Jediný rozdíl je v tom, že projevy poddimenzování jsou okamžité, zatímco potíže z předimenzování jsou ve
svých projevech vleklé.
1. správně navrhnout zdroje a spotřebiče
2. vybírá takové technické řešení, které zabezpečí, aby se
požadavky rovnoměrně rozdělovaly mezi jednotlivá zařízení
3. přijímá opatření k tomu, aby se zařízení při změnách
požadavků za provozu škodlivě neovlivňovala
Z navržených výkonů spotřebičů a zdrojů vyplývají potřebné
průtoky. Tyto průtoky, které odpovídají maximálnímu provoznímu výkonu budou vstupním údajem pro následující fázi.
Když opice hodují v korunách a vrší své eskapády - padají
veverky z dolních větví hlady.
Indonézské přísloví
Nyní máme jednu větev hlavní a tři podružné. Vyvažování
bude probíhat takto:
Rovnoměrná distribuce
1. Nejdříve vyvážím vůči sobě spotřebiče v podružných větvích.
2. Vyvážím vůči sobě jednotlivé podružné větve.
3. Nastavím průtok hlavní větví.
Rovnoměrné rozdělení média mezi jednotlivé spotřebiče
zajistíme tak, že každý spotřebič bude mít vlastní vyvažovací ventil. Navíc je zde jěště jeden ventil, který je všem společný, budeme mu říkat partnerský.
Celkový průtok se pak rozdělí v určeném poměru do
podružných větví a dále do jednotlivých spotřebičů v rámci
podružných větví.
Trik se „změnou” větve v koncový spotřebič se může uplatnit několikrát na různých úrovních: těleso - stoupačka - strana objektu - objekt - větev meziobjektového rozvodu - kotelna. Při vyvažování se vždy postupuje od „listů ke kmeni”.
Tím, že se soustava takto rozčlení na více hierarchicky
uspořádaných větví, získávám několik výhod:
1. Je snazší vyvážit několik menších soustav, než jednu
rozsáhlou.
2. Případné změny pak zasahují menší část soustavy.
Představme si například, že v našem obrázku jsou podružné větve objekty připojené na jednu výměníkovou stanici.
Spotřebiče odpovídají stoupačkám. Naše schéma odpovídá
koncovému stavu, kdy jsou instalovány všechny vyvažovací
ventily. Ve skutečnosti jsou k dnešnímu datu osazeny
a vyváženy jen první a poslední objekt, na prostředním
objektu je osazen pouze partnerský ventil podružné větve.
Hlavní větev je tedy také úplně vybavena a byla vyvážena.
Pokud nyní bude dovybaven i prostřední objekt, tak vyvažován bude jen on a hlavní větev. Na nastavení vyvažovacích
ventilů stoupaček prvního a posledního objektu není třeba
nic měnit.
Pomocí partnerského ventilu můžeme regulovat průtok
celou větví. Dá se odvodit, že pokud ventily větví jsou nastaveny na nějaký poměr průtoků, budou tento poměr zachovávat i při změnách celkového průtoku.
Toho využijeme, když přejdeme na vyšší úroveň a větve
použijeme jako spotřebiče.
Na nějaký čas ještě odložme otázku, jak prakticky dosáhnout správného rozdělení průtoků a načněme další problém. Doposud jsme pracovali s průtoky odpovídajícími
maximálnímu požadovanému výkonu. Takový stav je sice
nutno zabezpečit, ale svým trvaním se jedná o jev spíše
výjimečný. Mnohé spotřebiče regulují svůj výkon změnou
průtoku média a jejich odpor se proto mění. V důsledku toho
se mění také tlakové poměry v celé soustavě.
23
• Dochází ke zvyšování dispozičního tlaku a s odmocninou
tohoto tlaku ke zvýšení průtoku ostatními větvemi nad
rámec jejich požadavků.
• Tlak může narůst natolik, že termostatické ventily začnou
hlučet.
• Pokud M1max < M2max, tak dochází ke směšování na nižší
teplotu. Přenesený výkon je menší než možný. Nejvyšší
výkon se předá za podmínky M1max = M2max. (Je dosažena nejvyšší střední teplota, neboť v přívodním potrubí je
stejná, maximální teplota). Zvýšení výkonu v tomto případě dosáhneme snížením průtoku v sekundárním okruhu.
Projektant tedy musí řešit otázku, jak zamezit nežádoucímu
vzájemnému působení.
V obou případech vyvažovací ventily V1 a V2 umožní zjištění skutečného stavu a umožní dosáhnout stavu optimálního.
Dvě hlavy na jednom krku se nikdy necítí akorát.
Francouzské přísloví
Hydraulický zkrat některé mysli uvádí do stavu neklidu
a nejistoty. Často můžeme pozorovat, jak místo toho, aby
byly správně zaregulovány průtoky v obou okruzích vyvažovacím ventilem, tak se použije řešení levnější a jak se jim
zdá - jistější. Do úseku, který má mít minimální tlakovou
ztrátu se zařadí zpětná klapka (ještě poddimenzovaná)
nebo regulační ventil (který obsluha zcela uzavře).
Výsledkem bývá negativní dopad dvojího druhu:
Omezení vzájemného působení
1. Hydraulický zkrat
2. Stabilizace diferenčního tlaku přepouštěním
3. Membránový regulátor diferenčního tlaku
4. Membránový regulátor průtoku
1. Špatná regulační charakteristika směšování.
2. Uzavření zkratu mezi rozdělovačem a sběračem mívá za
následek velký záporný tlak mezi rozdělovačem a sběračem, který znemožňuje dosažení požadovaného průtoku
ve větvi s čerpadlem s nejmenší výtlačnou výškou. Větve
se navzájem nepříznivě ovlivňují.
Hydraulický zkrat
Bývá realizován jako
• termohydraulický rozdělovač (THR)
• propoj mezi rozdělovačem a sběračem
• součást směšovacích zapojení
Provedeme analýzu zapojení se zpětnou klapkou místo
vyvažovacího ventilu V2.
1. Nemůžeme zjistit hodnotu M2. Ovlivnit ji můžeme jen
změnou otáček čerpadla, případně „regulací” klapkami
a kulovými ventily. Pokud by se vyskytly problémy, budou
nám chybět potřebné informace.
2. Pokud M1max>M2max, tak plynulá kvalitativní regulace
probíhá opět pouze v rozsahu 0..M1max. Od M2 do M1max
je zpětná klapka uzavřena a regulace se částečně mění
na kvantitativní, která ovšem není schopna zajistit
významný nárůst výkonu. Charakteristika je tak prakticky
stejná, jako v případě se zkratem. Nedochází k protékání
nadbytečného média M1-M2>0 do zpětného potrubí. Při
nadbytku naproti tomu dochází k tlakovému ovlivňování
sekundárního okruhu primárním okruhem, což může být
nežádoucí.
3. Pokud M1max<M2max, je zpětná klapka stále otevřena
a dochází ke směšování na nižší teplotu. M2 nemůžeme
měřit, ani efektivně regulovat. Dosažení plného výkonu
může být spojeno se značnými problémy.
Správná funkce závisí na poměru průtoků M1 primárního
okruhu a M2 sekundárního okruhu. Protože oba průtoky
jsou libovolně proměnné, zavedeme si pomocné veličiny M1max
a M2max, označující maximální dosažitelné průtoky. Pokud
není cílem směšování na nižší teplotu média, dosahujeme
optimální funkci při:
M1 max = M2 max
Tuto podmínku naplníme nastavením vyvažovacích ventilů
V1 a V2. Zabráníme tak chybovým stavům:
• Pokud M1max>M2max, tak se topné médium bez užitku
vrací do zpětného potrubí, zbytečně jej ohřívá a zvyšuje
tepelné ztráty rozvodů. Možná také někde chybí. Při směšování pro kvalitativní regulaci se zužuje regulační rozsah,
neboť pokud se M1 mění v rozsahu 0..M1max, tak ke změnám výstupní teploty média dochází pouze v rozsahu
0..M2max. Od M2 max do M1 max již regulujeme jen teplotu ve vratném potrubí.
24
Je zřejmé, že zpětná klapka může z principu potlačit pouze
jeden projev nerovnováhy průtoků - změnu směru proudění
a zabránit tak přepouštění přívodní topné vody do zpátečky.
Tlak, který působí v nežádoucím směru ovšem působí
nadále a může ovlivňovat další části soustavy. Instalace
vyvažovacích ventilů umožní dosáhnout zlepšení, neboť
bude žádoucí stav vymezen a kvalita regulace bude lepší,
probíhajíc v plném rozsahu a dostatečně přesně. Více viz
[HON01].
ny. Kontrolujeme tlak na patě větve a snižujeme nastavení tlaku, až dojde k jeho snížení, což je znamením, že přepouštěcí ventil otevírá. Pootočíme nastavovacím prvkem
jenom o tolik, aby se původní stav obnovil. K určení
nastavení můžeme také využít měření tlakové ztráty nebo
průtoku vyvažovacím ventilem.
V nabídce firmy Honeywell jsou přepouštěcí ventily:
• DU 145 pro rozsah 10 až 60 kPa
• DU 146 pro rozsah 5 až 50 kPa s vestavěným průhledovým indikátorem diferenčního tlaku.
• DU 146M pro rozsah 5 až 50 kPa s vestavěným průhledovým indikátorem diferenčního tlaku a zvýšeným jmenovitým tlakem pro nasazení v systémech centralizovaného
zásobování teplem.
Závěr: Správně provedené a umístěné hydraulické zkraty
jsou důležitým prvkem zajišťujícím a umožňujícím správný
provoz soustavy. Umožňují zamezit nežádoucímu vzájemnému ovlivňování.
Stabilizace diferenčního tlaku přepouštěním
Membránový regulátor diferenčního tlaku
Vychází z logické úvahy, že poměry v síti se nebudou měnit,
pokud na všech odběrech bude stále stejný průtok. To
zabezpečí přepouštěcí ventil, který se při zvýšení tlaku
(vyvolaném poklesem průtoku spotřebičem) začne otevírat
a „chybějící” průtok propustí. Často se tento způsob využívá
ke stabilizaci tlaku na patě stoupačky.
Tento typ automatického regulátoru udržuje stálý rozdíl
tlaku na spotřebiči při proměnném průtoku. Dociluje se toho
ovládáním kuželky regulačního ventilu podle membrány na
níž z jedné strany působí tlak před spotřebičem a z druhé
strany tlak za spotřebičem. Silové působení na kuželku je
potom úměrné rozdílu obou tlaků. Udržovaný tlak se nastavuje pružinou více či méně stlačovanou nastavovacím
mechanismem se závitem.
Tento způsob má své výhody i nevýhody.
• Spolehlivé a nehlučné.
• Přijatelná cena.
• Přepouštěné médium zvyšuje teplotu ve zpětném potrubí.
Tato vlastnost je pro teplárenské společnosti mnohdy
nepřijatelná. Pro zamezení nízkoteplotní koroze kotle je
naopak žádoucí.
• Menší přesnost udržovaného tlaku nebývá na překážku.
Důležité vlastnosti:
• Nepřepouští žádné médium do zpětného potrubí, jsou přijatelné pro teplárenské společnosti.
• Jsou dostupné pro široký rozsah průtoků.
• Velmi dobrá přesnost stabilizace tlaku v širokém rozsahu
průtoků.
• Při malém průtoku tlak na zátěži roste a výrazně se zhoršuje kvalita regulace. Proto je nutno klást důraz na správné dimenzování, aby armatura nebyla předimenzována.
• Regulační ventil je zařazen v sérii se spotřebičem - dochází ke zvýšení tlakové ztráty okruhu. Toto někdy vede
k chybné snaze použít větší dimenzi.
• Většina typů může být montována jen a pouze do zpětného potrubí.
Ventil správné velikosti se vybírá podle maximálního průtoku. V průtokovém diagramu při nulovém průtoku vybereme
křivku odpovídající požadovanému tlaku a zkontrolujeme
tlak při jmenovitém průtoku. Pokud je nepřijatelně vysoký
můžeme použít větší dimenzi.
Před přepouštěcím ventilem musí být instalován vyvažovací
ventil, který umožní omezení průtoku. Přepouštěcí ventil se
instaluje na začátku větve (blíže ke zdroji). Vypouštěcí
kohouty umožní měření tlaku na patě větve.
Tento typ regulátorů se široce používá pro stabilizaci tlaku
pro zamezení hlučnosti termostatických ventilů. Regulátory
diferenčního tlaku se osazují na patě stoupačky, nebo
objektu. Kritériem k rozhodnutí, na které úrovni bude regulace prováděna, je to, pro kterou část rozvodu postačuje tlak
„hlukově bezpečný”. Za mezní hodnotu považujeme přibližně tlak 15 kPA. Byly ovšem zaznamenány případy hlučnosti při tlacích kolem 8 kPa, stejně jako bezproblémová funkce při 25 kPa a více.
Postup při vyvažování:
1. Přepouštěcí ventily se nejdříve nastaví na maximální tlak,
aby skrz ně neprotékalo žádné médium.
2. Provede se vyvážení - nastavení průtoků.
3. Přepouštěcí ventily se jeden po druhém se nastaví tak,
aby při požadovaném průtoku a tlaku byly právě uzavře25
tlaku a membránové regulátory diferenčního tlaku budou
instalovány.
2. Provede se nastavení tlaků na patách větví.
3. Tam, kde jsou vyvažovací ventily, nastaví se průtoky spotřebičů ve větvích.
4. Pokud ve větvi nejsou žádné vyvažovací ventily, například
větev je stoupačka jen s termostatickými ventily, dá se
měření za skutečného provozního stavu provést jen červeném Kombi-3-Plus za použití výše zmiňovaného přípravku. Možnost měření průtoku po demontáži membránového regulátoru je zachována.
Ventil vybíráme ten, který má nejnižší vyšší hodnotu maximálního průtoku. Do hydraulického výpočtu nesmíme zapomenout zařadit jeho tlakovou ztrátu.
Firma Honeywell dodává následující typy:
1. Ventil Kombi-2-Plus s membránovým regulátorem diferenčního tlaku.
• Montáž membránového regulátoru významně mění
užití ventilu i závislost Kv na nastavení.
• Protože na kuželku působí membránový regulátor ztrácí ventil s namontovaným regulátorem schopnost měření průtoku.
• Ventil s namontovaným membránovým regulátorem
musí být nastaven na hodnotu nejvýše 1,5 pro DN 1525 nebo 1,0 pro DN 32-40.
• Je nutno zabezpečit propojení regulátoru kapilárou s
přívodním potrubím buď ventilem Kombi-3-Plus s černou krytkou a připojovacím adaptérem nebo vytvořením
odbočky s kulovým kohoutem. Připojení kapiláry je
vhodné směrovat do boku, aby s kapilára nezavzdušňovala, ani neplnila usazeninami. (Kapilárou neprotéká
trvale médium, jenom se „posouvá” malé množství
média při změnách tlaku.)
2. Dvojice ventilů Kombi-3-Plus s membránovým regulátorem diferenčního tlaku namontovaném na ventilu s modrou krytkou. Na ventilu s červenou krytkou je připojovací
adaptér pro kapiláru.
• Montáž membránového regulátoru mění závislost Kv
„modrého” ventilu na nastavení.
• Měření průtoku na ventilu s červenou krytkou je v principu možné, ale vyžadovalo by zvláštní přípravek, který
není zatím k dispozici.
• Ventil s namontovaným membránovým regulátorem
musí být nastaven na hodnotu nejvýše 1,5 pro DN 1525 nebo 1,0 pro DN 32-40.
• Ventil s modrou krytkou s namontovaným membránovým regulátorem musí být nastaven na hodnotu nejvýše 1,5 pro DN 15-25 nebo 1,0 pro DN 32-40.
• Montáž membránového regulátoru se dá provést i
dodatečně, za plného provozu.
3. Ventil s uzavírací a vypouštěcí funkcí V5016 Kombi-PC.
• Je nutno zabezpečit propojení regulátoru kapilárou
s přívodním potrubím buď ventilem Kombi-3-Plus s černou nebo červenou krytkou a připojovacím adaptérem
• Měření průtoku na ventilu s červenou krytkou je v principu možné se zvláštním přípravkem.
4. Regulátory diferenčního tlaku V2500 a regulátory s pevným nastavením V2520 a V2560.
• Axiální konstrukce zabírá velmi málo prostoru.
• Jmenovitý tlak PN 25
• Nízký hluk
• Je nutno zabezpečit propojení regulátoru kapilárou s přívodním potrubím vytvořením např. odbočky s kulovým
kohoutem.
• Není vybaven uzavírací funkcí. Za armaturou (ve směru
toku média) je nutno umístit uzavírací armaturu.
• Nedá se měřit průtok armaturou. Za tímto účelem je
vhodné instalovat do přívodního potrubí alespoň červený Kombi-3-Plus.
Postup při vyvažování s V2500 a vyvažovacím ventilem:
1. Kapilára regulátoru diferenčního tlaku (RDT) se nezapojuje. RDT je proto zcela otevřen.
2. Provede se vyvážení - nastavení průtoků.
3. RDT se jeden po druhém se nastaví tak, aby při požadovaném průtoku a tlaku právě začínaly zavírat.
Kontrolujeme tlak na patě větve a snižujeme nastavení
tlaku, až dojde k jeho snížení, což je znamením, že regulátor diferenčního tlaku (RDT) začíná regulovat.
Pootočíme nastavovací maticí jenom o tolik, aby se
původní stav obnovil. K určení nastavení můžeme také
využít měření tlakové ztráty nebo průtoku vyvažovacím
ventilem.
Membránový regulátor průtoku
V principu se jedná o membránový regulátor diferenčního
tlaku udržující konstantní diferenční tlak na regulačním ventilu nebo clonce. Protože jsou tlak i odpor vestavěného
regulačního ventilu konstantní, je udržován konstantní průtok. Vestavěný regulační odpor mívá stupnici přímo v průtoku. Protože je „zátěž” součástí armatury, může být montována do přívodního i zpětného potrubí.
Použití
• Omezení průtoku na sjednané množství - špičkový výkon.
• Stabilizace jednotrubkových soustav a jiných spotřebičů
s konstantním průtokem.
Dimenzování se provádí podle požadovaného průtoku.
Honeywell nabízí tyto výrobky:
1. Regulátor průtoku V5015 Kombi-FC umožňuje uzavírání
a vypouštění.
2. Regulátor průtoku V2520 pro PN25 a maximální diferenční tlak až 1600 kPa
Postup při vyvažování s Kombi-2-Plus a Kombi-3-Plus:
Nastavování se provádí dle stupnic. Pro kontrolu skutečné
hodnoty průtoku by bylo vhodné instalovat Kombi-3-Plus
s červenou krytkou.
1. Ventily s modrou krytkou jsou nastaveny na hodnoty
požadované pro membránový regulátor diferenčního
26
Nevěřte všemu, co se Vám k věření předkládá. Zkoumejte
vše a přesvědčujte se o všem sami!
J. A. Komenský
toku měly stejnou tlakovou ztrátu, řekněme 5 kPa,
dosáhnu na všech měřitelného průtoku a tak získám
alespoň trochu vyhovující počáteční stav. Výhodou řešení je, že alespoň částečně se opírá o požadované průtoky a že se dá realizovat v polních podmínkách, bez počítače. Nevýhodou je, že je náročné na schopnosti
vyvažujícího a na čas.
• Nabyvše ještě více odvahy, přijmeme již velmi odvážný
předpoklad, že přijatelným výchozím stavem je stav,
kdy jsou všechny armatury nastaveny stejně. U armatur
Kombi 2+ a Kombi-F volíme polovinu z maximálního
počtu otáček, u armatur Kombi 3+ volíme maximální
otevření. Výhodou je jednoduchost realizace, nevýhodou větší pravděpodobnost problémů.
7. Všechny armatury regulující průtok (regulační ventily,
radiátorové ventily a regulační šroubení) budou otevřeny naplno, pokud projekt nepředepisuje jinak.
8. Většinou budou uzavřeny ostatní větve na rozdělovači,
s výjimkou té, kterou začínáme vyvažování. Toto opatření má za cíl zajistit maximální dostupný tlak a tím i průtok. Důležité zvláště pokud jsou armatury nastaveny
podle „odvážných” předpokladů.
9. Automaticky regulující armatury nastavte na maximální
průtok, který by měl odpovídat jejich normálnímu pracovnímu bodu. Výjimku tvoří přepouštěcí ventily připojené paralelně k zátěži, které budou uzavřeny (nastaveny
na maximální přepouštěcí tlak). Z radiátorových ventilů
sejměte termostatické hlavice. Ověřte otevření uzavíracích šroubení a nastavení předregulace radiátorových
ventilů. Trojcestné ventily přestavte do potřebné polohy.
10.Ověřte funkčnost čerpadel, zda jsou správně orientována, točí se správným směrem a správnými otáčkami.
Vyvažování hotového díla
Ač průtah vyvolává nevoli, vede k moudrosti.
Publilius Syrus
Příprava vyvažujícího na vyvažování
1. Prostudujte si dokumentaci soustavy.
• Zkontrolujte dodržení pravidel návrhu.
• Vyberte vhodné vyvažovací metody pro jednotlivé větve.
• Promyslete si postup prací.
• Připravte si systém značení, pokud vhodný nebyl zvolen
už ve stádiu přípravy projektové dokumentace.
• Často se vyplatí vytvořit si pomocné výkresy a tabulky,
které přehledně a ve zhuštěné formě obsahují potřebné
údaje.
2. Připravte si datové formuláře a potřebné vybavení.
• Ověřte, že potřebné měřící, komunikační aj. přístroje
mají čerstvé baterie neb nabité akumulátory, kompletní a
funkční příslušenství.
• Připravte si potřebné pomůcky: např. klíče, imbusy (3!),
šroubováky, kličky, inspekční zrcátko, svítilna, dálkové
ovládání čerpadla, štafle, siky kleště, psací potřeby, přiměřený oděv a obuv.
• Připravte si dokumentaci soustavy, výpočtové tabulky,
formuláře, návody a katalogové listy použitých prvků.
• Dohodněte přístup do potřebných prostor.
3. Ověřte, zda reálné provedení soustavy odpovídá dokumentaci a zda je soustava připravena k měření.
• Zkontrolujte typ, provedení a umístění vyvažovacích
armatur, (Kombi 3+ červený-přívod, modrý-zpátečka,
médium pod kuželku), přípojné vedení regulátorů tlakové
diference. Osazení měřicích vývodů u ventilů Kombi-F.
• Zkontrolujte typ, a umístění orientaci regulačních armatur, trojcestných a přepouštěcích ventilů,
• Ověřte, zda obsluha provedla řádné odvzdušnění soustavy a vyčistila filtry.
4. Ověřte statický tlak v soustavě, aby nedocházelo
k zavzdušňování a kavitaci. Odvzdušnění musí být provedeno důkladně se střídavým vypínáním a zapínáním čerpadel. Zvláštní pozornost věnovat nejvyšším místům rozvodu.
5. Zkontrolujte nastavení všech uzavíracích armatur do provozní polohy. Musí být plně otevřeny nebo zavřeny podle
požadavků normálního provozního stavu, který většinou
odpovídá požadavku maximálního výkonu.
6. Prověřte, zda všechny vyvažovací armatury jsou přednastaveny na projektové hodnoty. Jestliže tento údaj „takzvaný” projektant není schopen předat, jsou možná tři
řešení seřazená od nejpřesnějšího k nejodvážnějšímu:
• Vyvažující provede hydraulický výpočet sám. Toto řešení má výhodu v tom, že vyvažující má po provedeném
výpočtu o soustavě dokonalou představu, která mu
umožňuje efektivní postup při vyvažování. Nevýhodou
je, že se jedná o práci, kterou měl udělat někdo jiný a
proto s ní není počítáno ani s časem, ani s penězi. Toto
řešení také často ztroskotá na naprosté nemožnosti zjistit potřebné údaje.
• Postup vychází z „odvážného” předpokladu, že pokud
všechny ventily nastavím tak, aby při požadovaném prů-
Kdo dbá, ten má.
F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.
Příprava soustavy na vyvažování
1. Vyvažujícímu bude předána dokumentace soustavy.
Dokumentace musí odpovídat skutečnému stavu a musí
obsahovat alespoň tyto minimální údaje:
• Schéma zapojení se specifikací použitých součástí.
• Statický tlak v soustavě, použité médium, teploty v přívodním a zpětném potrubí (teplotní spád).
• Typy, dimenze a výchozí nastavení vyvažovacích armatur, velikosti požadovaných průtoků a tlaků.
2. Soustava bude připravena na vyvažování. Většina kroků
je stejná jako u řádného uvádění soustavy do provozu
(prováděné údržby) a nelze je tedy považovat výlučně za
vynucené vyvažováním.
• Soustava bude prověřena, zda zhotovení odpovídá předané dokumentaci, zda byly nainstalovány prvky dle
specifikace v místech dle dokumentace a zda jsou
vyvažovací armatury vybaveny měřicími vývody (pokud
jsou na trhu také armatury bez těchto vývodů).
• Při zhotovení musí být dbáno na dostatečný prostor pro
přístup k armatuře, možnost odečítání nastavení a
nastavování a dostatečný prostor pro připojení měřicího
přístroje k armatuře.
• Soustava bude napuštěna vhodným médiem a bude
v ní udržován patřičný provozní přetlak.
• Budou zprovozněna oběhová čerpadla, ověřen správný
smysl otáčení (špatný směr otáčení byl zaznamenán i u
jednofázového čerpadla!) a nastavena na projektem
předepsané hodnoty. (S výjimkou uvedenou dále.)
27
• Soustava bude řádně odvzdušněna. Je zcela nezbytné,
aby toto bylo provedeno obzvláště důkladně, nejlépe
s vypínáním a zapínáním čerpadel. (Střídání shromažďování bublinek a „vyhánění" ze špatně vyspádovaných
úseků.) Zvláštní pozornost musí být věnována nejvyšším místům rozvodu a tělesům. Řádné odvzdušnění
není jednorázový akt, ale proces, který musí nějakou
dobu probíhat, dokud není zřejmé, že je úspěšný. I pak
by musí být odvzdušnění kontrolováno a v případě
potřeby zopakováno. Zdůrazňuji, že nedostatečně provedené odvzdušnění významně zhoršuje kvalitu měření a může je i zcela znehodnotit. Je to jedna z nečastějších příčin stížností na špatnou funkci soustavy.
• Budou vyčištěny všechny filtry. I toto opatření je vhodné
opakovat, dokud nezůstávají filtry opravdu čisté. Při
uvádění do provozu jsou z potrubí vyplavovány zbytky
maziv a konzervačních přípravků a ty mají tendenci
vytvářet na sítku nepříliš dobře pozorovatelnou vrstvu,
která ovšem významně zmenšuje účinný průřez. Sítka
je proto vhodné pečlivě čistit kartáčem. Při rekonstrukcích zase dochází k vyplavování usazených nečistot. I v
tomto případě může malé množství pilin významně
zhoršit provozní podmínky.
• Vyvažovací armatury a radiátorové ventily budou
nastaveny na hodnoty předepsané projektem.
Nastavení bude provedeno až po vypláchnutí soustavy
a zbavení volných nečistot. Velká část problémů svázaných s instalací termostatických ventilů je způsobena
předčasným nastavením předregulace a osazením termostatických hlavic.
• Bude ověřena možnost ovládat ventily ovládané servopohony. Pro účely vyvažování je nutná možnost přestavení do krajních poloh buď ručně, nebo pokynem z velínu.
• Všechny ostatní armatury budou nastaveny do provozní polohy. Bude provedena provozní zkouška, která
umožní předem vyloučit triviální závady jako uzavřené
nebo neprůchozí větve, uzavřená šroubení na tělesech,
záměny přívodního a zpětného potrubí a otočené třícestné ventily. Všechny tyto závady bývají odhaleny
vyvažováním, ale většinou znamenají nutnost opakovat
měření, což vede k prodražení a ke zpoždění v dokončení díla, neboť diagnostika závad je proces časově
mnohem náročnější, než vyvažování.
3. Před vyvažováním je nutno některé práce nedokončovat.
• Na tělesech nebudou osazeny termostatické hlavice.
Pokud již osazeny byly, je nutno je sejmout.
• Dynamické vyvažovací armatury nebudou před započetím vyvažování uváděny do provozu nebo budou
vyřazeny z činnosti. (Uvádění těchto armatur do provozu je předmětem pokročilejších fází vyvažování.)
• Přepouštěcí ventily budou nastaveny na maximální
tlak.
• Regulátory průtoku budou nastaveny na maximální
průtok.
• Regulátory diferenčního tlaku budou vyřazeny z činnosti odpojením (uzavřením) impulzního potrubí.
Pokud je impulzní potrubí připojeno přes uzávěr, stačí
neotevírat tento uzávěr. Pokud již byl otevřen, je třeba
uzavřít jej a zbavit impulzní potrubí tlaku.
• Tepelná izolace armatur musí být provedena tak, aby
byl minimálně po dobu vyvažování zajištěn přístup
k měřicím vývodům. Pokud je to v rozporu s možnostmi parotěsného provedení izolace chladu, je nutno
konečné provedení této izolace odložit na dobu po
dokončení vyvažování a počítat s časovou rezervou na
její provedení.
• Na elektronicky řízených čerpadlech nebudou po dobu
vyvažování nastaveny úsporné programy. Budou provozována buď s konstantním tlakem, nebo s konstantními
otáčkami.
• Systém měření a regulace nesmí po dobu vyvažování
ovlivňovat měření. Regulační ventily musí být po dobu
měření v definované poloze. (Většinou se vyvažuje v
obou krajních polohách.) Z tohoto důvodu nelze vyvažování provádět v době komplexních zkoušek systému
MaR.
• Požadavek na nastavení regulačních prvků do krajních
poloh vede k nemožnosti regulovat po dobu vyvažování na požadovanou hodnotu. Může proto docházet k
přetápění, či naopak k podchlazení. Vhodnými organizačními opatřeními a technickými postupy je možno
negativní dopady minimalizovat.
• Neumisťovat pod měřicí body materiály, jež mohou být
poškozeny uniklým médiem. Jedná se o pár kapek, jež
unikají při připojování a odpojování měřicího přístroje.
Ohroženy jsou papír, světlé jednobarevné nasákavé
materiály, elektrická zařízení. Pokud nemohou být přemístěny, je nutno zajistit jejich překrytí igelitem.
4. Po dobu vyvažování bude k dispozici osoba schopná zajistit následující funkce:
• Zajistit plynulý přístup do všech prostor, kde bude prováděno vyvažování a umožnit přístup až k armatuře
samé.
• Bude se v místě orientovat, bude mít přehled, kde jsou
zařízení fyzicky umístěna a jak je k nim zajištěn přístup.
• Bude disponovat technickým vybavením pro zajištění
přístupu: štafle nebo žebříky, bílé rukavice na podhledy,
kličky, háky, svítilna.
• Bude schopen kontaktovat osoby s nimiž bude nutno
spolupracovat a zajistit v součinnosti s nimi řešení problémů (např. objednavatel, stavbyvedoucí, klíčník, MaR,
velín, montéři topení, elektro, projektant).
• Zajistí suchý nezamrzající prostor pro bezpečné uložení
vybavení a dokumentace mezi jednotlivými měřeními
pokud možno se zásuvkou 230 V pro nabíjení vybavení.
28
Nevěřte všemu, co se Vám k věření předkládá. Zkoumejte
vše a přesvědčujte se o všem sami!.
J. A. Komenský
7. Dokud nejsou nastaveny všechny ventily vracíme se
k bodu 5.
Vyvažovací metody
8. Nyní jsou vzájemně vyváženy všechny ventily ve větvi.
Dále již budeme jen partnerským ventilem nastavovat
průtok větví.
S libovolným měřicím přístrojem schopným měřit průtok
mohou být použity následující metody [PET94] pro vyvažování dvoutrubkových soustav:
Metoda kompenzační
Tato metoda je vylepšením metody proporční a je velmi
výhodná, pokud známe předem, který ventil je referenční.
Výhodou je, že každý ventil nastavujeme jen jednou, rovnou
na správnou hodnotu. Nevýhodou je, že musíme být schopni realizovat nastavování průtoku referenčním ventilem
pomocí změn nastavení partnerského ventilu. Ty mohou být
prostorově dost odlehlé a tak je někdy nutno až tří pracovníků a dvou měřicích přístrojů. Jeden pracovník u referenčního ventilu měří průtok a dává pojítkem pokyny ke změnám
nastavení partnerského ventilu. Třetí osoba provádí nastavování jednotlivých spotřebičů s druhým měřicím přístrojem.
• iterační
• proporční
• kompenzační
Metoda iterační
Tato metoda se dá provádět v jedné osobě s jedním přístrojem.
1. Všechny vyvažovací ventily otevřeme na maximum nebo
na nastavení, kdy je na nich dostatečný tlak pro přesné
měření při jmenovitém průtoku. (Pokud je jejich nastavení předepsáno projektem může být lepší tento bod přeskočit a přejít přímo k bodu 4.)
1. Referenční ventil nastavíme tak, aby při požadovaném
průtoku měl minimální, ale přesně měřitelný tlakový úbytek. Často se používá hodnota 3 kPa.
2. Nastavíme průtok vyvažovanou větví na cca 110%, tak,
aby nedošlo k přetížení oběhového čerpadla.
2. Nyní partnerským ventilem nastavíme požadovaný průtok
referenčním ventilem.
3. Procházíme od míst, kde se dá očekávat nadprůtok
(velké spotřebiče blízko paty větve) směrem ke koncovým
větvím a upravujeme průtoky. Vyvažovací ventily spotřebičů s podprůtokem necháváme otevřené. Průtok spotřebiči s nadprůtokem omezíme na cca 90%.
3. Partnerským ventilem udržujeme konstantní průtok referenčním ventilem a tím kompenzujeme změny vyvolané
nastavováním dalších ventilů.
4. Průtok větví nastavíme mezi 100 a 105%
Postupně nastavujeme další ventily. Pokud se na ventilu
nedaří průtok dosáhnout, tak buď se jedná o technickou
závadu, nebo jsme špatně určili referenční ventil. (Pro určení
referenčního ventilu je také možno použít proporční metodu.)
5. Větve s nadprůtokem zaregulujeme na projektovou hodnotu. Opakujeme bod 4, dokud nedosáhneme požadované přesnosti.
Společné body
Metoda proporční
Je vhodné včas zvážit, zda podprůtoky nemají příčinu například v ucpaných filtrech.
Tato metoda se dá provádět v jedné osobě s jedním přístrojem. Navíc vyžaduje alespoň tužku, papír a kalkulačku.
Body 1 a 2 jsou shodné s metodou iterační.
Aby byl zabezpečen dostatečný průtok a tlak pro měřenou
větev, bývají někdy sousední větve po dobu měření zavírány.
3. Měříme na všech ventilech a poznamenáváme si podíl
průtoku naměřeného a projektovaného λ=Qměř/Qpož.
Souproudý rozvod je možno vyvažovat pouze trpělivým
obcházením. Souproudý rozvod neřeší všechny problémy
„sám” a pro vyvažování je zcela nevhodný. Pro nové soustavy jej nelze doporučit.
4. Zjistíme spotřebič s nejhorším poměrem λ a ten budeme
dále zvát referenční. (Pozor! Referenčním se může spotřebič stát nejen v důsledku kumulace různých odchylek,
ale také technickou závadou. Je-li poměr ve srovnání
s ostatními odběry výrazně nižší, než by odpovídalo předpokladům, je na místě spíše hledat závadu. Viz diagnostika.)
5. Nastavíme průtok dalším spotřebičem tak, aby měl stejný
podíl λ jako spotřebič referenční.
6. Nastavením dalšího spotřebiče byl částečně ovlivněn
poměr λ na referenčním ventilu. Musíme jej změřit a při
další práci použijeme novou hodnotu λ. Pokud došlo
k významné změně, opravíme nastavení ventilu, který
změnu vyvolal, aby oba ventily byly nastaveny na stejný
poměr ?.
29
Spatříš-li zajíce, jak rozhrabává psí hrob, máš před sebou
leopardí mládě.
Indické přísloví
narůstá. Pokud tlak narůstá až když je ventil téměř uzavřen, je v okruhu ventilu velký odpor.
5. Pokud je tlak na vyvažovacím ventilu velký a při změně
nastavení se mění jen nepatrně, může být ucpaný vyvažovací ventil. V tomto případě Vám měřicí počítač bude
indikovat dostatečný průtok, ale nebude to pravda, neboť
nečistota nedefinovaným způsobem sníží hodnotu Kv.
(Měřicí počítač neměří přímo průtok, ale počítá jej z Kv
hodnoty odpovídající nastavení a změřeného rozdílového
tlaku na ventilu.)
Diagnostika
Osazení vyvažovacích armatur a použití měřicího počítače
je velkou pomocí při vyhledávání závad v soustavě. Několik
příkladů z praxe.
Identifikace vadné větve
Závada ve směšovacím okruhu
Předpokládejme, že dosáhneme rovnoměrného rozdělení
průtoků mezi větve, jak je zaznamenáno v následující tabulce.
Měřicí vývody vyvažovacího ventilu mohou pomoci k získání potřebných informací. V následujícím případě jsme
dokonce schopni určit všechny tlaky v okruhu.
V1
V2
V3
V4
V5
Qpož [m3/h]
3,50
3,70
4,50
2,50
6,50
Qskut [m3/h] 3,10
3,32
3,83
2,17
5,83
Poměr
88,48% 89,79% 85,19% 86,64% 89,76%
dp [kPa]
32,50
28,20
25,50
1,10
24,00
Ventily větví V1-V3 a V5 jsou velmi zaškrceny, mnohem
více, než uvádí projekt. Ventil V4 je maximálně otevřen.
Průtok přesto není dosažen.
Závěr
Větev V4 vykazuje větší odpor, než odpovídá projektu.
V uvedeném případě bychom těsně dosáhli patnáctiprocentního tolerančního pásma, ale bylo by vhodnější zjistit
příčinu, neboť:
Nalezení závady ve větvi
1. Jsme schopni určit tlak vyvozovaný čerpadlem. Měřit
budeme mezi vypouštěcím kohoutem na přívodním
potrubí a měřicím vývodem vyvažovacího ventilu blíže ke
zkratu.
2. Na vypouštěcích kohoutech změříme tlakovou ztrátu
větve.
3. Mezi vypouštěcím kohoutem na zpětném potrubí a měřicím vývodem vyvažovacího ventilu blíže k filtru naměříme
tlakovou ztrátu filtru.
4. Na vyvažovacím ventilu naměříme tlakovou ztrátu ventilu
a jsme schopni určit i průtok.
Musím nalézt místo, kde je tlaková ztráta příliš velká.
Sběr doplňujících údajů
1. Problémy mají tendenci se zhoršovat. Je-li něco „přicpaného”, tak dříve nebo později připlave něco, co větev
ucpe zcela.
2. Odhalením závady bychom mohli snížit výtlačnou výšku
čerpadla a tím uspořit čerpací práci.
Často se stává, že vyvažovací ventil nebo potřebné měřicí
body chybí. Pak mohou pomoci následující postupy.
• Průtok bývá přesně měřitelný pomocí průtokoměru měřiče
spotřeby tepla. Novější elektronické kalorimetry jsou
schopny zobrazit průtok, teplotu v přívodním a zpětném
potrubí, teplotní rozdíl a okamžitý výkon. Jejich odezva je
bohužel v řádu minut, takže jejich využití pro nastavování
je tímto velmi znepříjemněno. Na starších provedeních
průtokoměru se dá průtok určit sledováním počitadla a
měřením času pomocí stopek.
• Velmi hrubě se dá průtok posuzovat podle údajů elektronicky řízených čerpadel.
• Někdy poskytnou cenný údaj ručkové tlakoměry. Často je
ovšem (vzhledem k vysokému statickému tlaku v místě
jejich umístění) tlakový rozdíl, který nás zajímá, spíše
pouze prokazatelný, než měřitelný.
• Měřicí vývody mohou být získány také připojením na kulové kohouty odvzdušňovací nádoby nebo demontáží manometrů.
1. Změřím na vypouštěcích ventilech na patě větve dispoziční tlak. Tím vyloučím špatně provedené odbočky.
2. Ověřím průtoky všech spotřebičů. Tím vyloučím, že zvýšený odpor je způsoben uzavřením, či ucpáním některých spotřebičů.
3. Změřím dispoziční tlak na vypouštěcích ventilech na spotřebičích. Porovnáním s projektem danými hodnotami
ověřím, že spotřebič se chová očekávaným způsobem.
4. Změřím tlaky na uzavřených vyvažovacích ventilech
(Kombi-2-Plus a Kombi-F-II). Ověřím tak velikost tlaku,
při nulovém průtoku. Při uzavírání sleduji, jak tlak
30
Dobré je nepřítelem lepšího.
Otázka nemůže být hloupá. Hloupá může být jenom odpověď.
Optimální vyvážení
Často kladené otázky
Vyvážení můžeme považovat za dobré, pokud jsou splněny
tři podmínky.
Proč mám vyhazovat peníze za termostatické
ventily? Nevyplatí se mi to, neuspořené teplo
klidně zaplatím.
1. Průtok všech spotřebičů je blízký průtoku projektovanému.
2. Všechny spotřebiče mají podobný poměr mezi průtokem
skutečným a požadovaným. (Automaticky splněno pokud
Ms=Mp.)
3. Na vyvažovacích ventilech není zbytečně vysoký tlak.
Pak je možno uspořit značnou čerpací práci.
Tlak na úspory energie „za každou cenu” je projevem rostoucí odpovědnosti společnosti vůči budoucím generacím.
Cena energie není reálná, neboť neumožňuje reprodukci
statku. Používáme převážně neobnovitelné zdroje energie.
S trochou nadsázky by se dalo říci, že současné ceny energií mají spíše charakter odměny pro zloděje, který okrádá
budoucí generace. Vytěžené uhlí, ropu, plyn ani uran si
nepůjčujeme. Jednou provždy je maříme a otravujeme
s nimi vzduch, vodu i zemi.
Na příkladě si ukážeme případ, kdy první dvě podmínky
jsou splněny a třetí ne. Ukážeme si též, jak v tomto případě
postupovat. Pokračujme na soustavě z diagnostiky. Podařilo
se odstranit závadu na větvi V4 a proporční metodou byl její
průtok upraven na hodnotu srovnatelnou s průtoky ostatních větví.
V1
V2
Qpož [m3/h]
3,50
3,70
Qskut [m3/h] 3,10
3,32
Poměr
88,48% 89,79%
dp [kPa]
32,50
28,20
Od instalace termostatických ventilů těleso
hřeje jen nahoře a dole je studené. Kde se
dovolám pomoci?
V3
V4
V5
4,50
2,50
6,50
3,83
2,24
5,83
85,19% 89,53% 89,76%
25,50
24,8
24,00
Smyslem termostatizace je úspora energie. Pokud je proto
v místnosti dosažena požadovaná teplota a výkon tělesa je
proto omezen, je to důkaz správné funkce. Smyslem vytápění zajisté není zbůhdarma hřející otopné těleso, ale dosažení tepelné pohody.
Snadno nahlédneme, že pokud by se podařilo „více otevřít”
vyvažovací ventily, dosáhli bychom nyní nejspíše požadovaného průtoku. Buď bychom mohli provést vyvážení znovu
a obcházet jeden ventil za druhým. Můžeme ovšem s výhodou využít právě toho, že body 1 a 2 jsou splněny.
Pokud si ovšem uživatelé pod pojmem dosažení tepelné
pohody představují možnost chodit po bytě jen v trenýrkách, pak je osazení termostatických ventilů opravdu rozladí. Ani v tomto případě se ovšem nejedná o závadu v pravém slova smyslu. Vnitřní teplota v obytných místnostech se
uvažuje 20°C a není žádoucí a většinou ani možné ji zvyšovat. Zvýšení teploty o 1 K vede k nárůstu spotřeby výkonu o cca 3% a bývá na úkor výkonu v jiné části soustavy.
Veškerý smysl nasazení regulace by tak byl popřen.
Nejmenší tlak je na ventilu spotřebiče V5 a je to proto ventil referenční. Zvolíme na něm tlakovou ztrátu 3 kPa.
24 - 3 = 21. Tlak na všech ventilech snížím o 21 kPa a napíši si je do tabulky jako dp'. Z Qpož a dp vypočtu Kv.
Qpož [m3/h]
dp [kPa]
dp' [kPa]
Kv' [m3/h]
V1
3,50
32,50
11,50
10,32
V2
3,70
28,20
7,20
13,79
V3
4,50
25,50
4,50
21,21
V4
2,50
24,80
3,80
12,82
V5
6,50
24,00
3,00
37,53
Třetí možností je, že soustava opravdu není schopna dodat
potřebný výkon. Dále uvádím nejčastější závady:
• Soustava nebyla řádně propláchnuta a ventily jsou ucpány. Ihned po montáži ventilu byla nastavena předregulace
a nasazena hlavice. Důsledkem je zanesení radiátorového
ventilu nečistotami.
• Zanesené filtry.
• Soustava nebyla řádně odvzdušněna.
• Zadřené nebo jinak nefunkční čerpadlo.
Pomocí výpočtového programu, nebo katalogového listu
určím ke Kv nastavení vyvažovacího ventilu, které provedu.
Partnerským ventilem nastavím požadovaný průtok.
Ověříme průtoky a pak můžeme říci, že jsme dosáhli optimálního nastavení.
Pokud soustava nebyla dostatečně propláchnuta bez
nastavené předregulace a se sejmutými hlavicemi, je nutno
toto učinit dodatečně. Musí se sejmout hlavice, zrušit přednastavení, nechat médium cirkulovat, dokud se nečistoty
neusadí ve filtrech a kalnících a až poté nastavit regulaci a
nasadit hlavice. Jestliže nečistota nemůže projít ani zcela
otevřeným ventilem, je možno pomocí speciálního přípravku ventilovou vložku vyjmout a vyčistit i bez vypouštění soustavy.
31
Kam tedy mám dát ten ventil?
Literatura
Ventily jsou umisťovány tak, aby bylo možno nastavit všechny potřebné průtoky a jejich poměry. Zvolené schéma musí
umožňovat vyvážení a to nejen teoreticky, ale i prakticky
a efektivně. Je též velmi vhodné umisťovat ventily dle hlediska logického členění soustavy, např. oddělit strany levou
a pravou apod.
[BRO80]
Brož, J. - Roskovec, V. - Valouch, M.: Fyzikální a matematické tabulky. SNTL Praha 1980
[GAS01]
kol.: Topenářská příručka. GAS s. r. o. 2001
Jak velký tlak mohu ztrácet na ventilu?
[CIH75]
Cihelka, J. - kol.: Vytápění a větrání. Druhé přepracované a
doplněné vydání. SNTL Praha 1975. (Další vydání v roce
1985)
Řešením této otázky bohužel nemůže být nějaké číslo nebo
předpis. Tlaková ztráta ventilu je omezena ze dvou stran.
Minimální tlaková ztráta na regulačním ventilu je omezena
požadavkem autority ventilu a přesností měření na měřicích
ventilech. Pro radiátorový ventil je vhodné zvolit minimální
tlakovou ztrátu tak, aby dynamický tlak od oběhového čerpadla byl svým účinkem významnější, než samotížný vztlak.
Maximální tlaková ztráta je omezena potížemi, které způsobuje neustále mařená energie. Většinou se projevuje hlukem, ale může dojít i k poškození ventilu způsobenému
kavitací. Hranice, kdy dochází k zvýšené hlučnosti není
bohužel dostatečně definována. Z fyzikálního hlediska zde
působí příliš mnoho činitelů nedostatečně popsaných, počínajíc množstvím plynů v teplonosné látce po činitele tuhosti a rezonance. Jediná možná odpověď tak zní: co nejmenší. Uspoří se tak čerpací práce i problémy.
[KLE86]
Klepš, Z. - Nožička, J. - kol.: Technické tabulky. SNTL Praha
1986
[PET94]
Petitjean, R.: Total hydronic balancing. TAH AB. Valve
Division, Ljung, Sweden 1984
[VVI01]
Ptáková, D.: Teplotní poměry a energetická náročnost otopných období v letech 1951-2000 v ČR. Společnost pro techniku prostředí, příloha časopisu VVI, říjen 2003
Podklady Honeywell
Jak velkou mám zvolit dimenzi?
Podrobné projekční podklady k výrobkům naleznete on-line
na http://www.honeywell.cz a off-line verze je na firemním
CD, které můžete získat na školeních a prezentacích pořádaných firmou Honeywell.
Dimenze armatury se volí tak, aby byl co nejlépe využit
regulační rozsah armatury. Proto se vyhýbáme nízkým
nastavením, která svědčí o tom, že armatura byla předimenzována. Měřicí armatury s pevným Kv musíme vybírat
tak, aby při jmenovitém průtoku byl na armatuře dostatečný
úbytek tlaku pro přesné měření.
[HON01]
Rotační závitové a přírubové směšovací ventily. Pokyny pro
projektování a montáž.
Právní dokumenty
Zákony
• Zákon o hospodaření energií 406/2000 Sb. ze dne 25.
října 2000
• Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(Energetický zákon) 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu
2000
Vyhlášky k zákonu o hospodaření energií
• Vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu č. 150153/2001 Sb., č. 212-214/2001 Sb., Nařízení vlády
č. 195/2001 Sb.
Vyhlášky k energetickému zákonu
• Vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb.
• Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 373/2001 Sb.
Normy
ČSN 06 0201
• Výpočet tepelných ztrát.
32
Poznámky:
33
Poznámky:
34
Poznámky:
35
Dále vám můžeme nabídnout:
Ekvitermní regulátory teploty
Hometronic systém automatizace
domácnosti
Prostorové termostaty
a programovatelné
regulátory teploty
Termostatické hlavice
a pohony pro tělesa
termostatických ventilů
Regulační a uzavírací šroubení
pro otopná tělesa
ventil - kompakt
Vyvažovací ventily a regulátory
diferenčního tlaku
Přírubové vyvažovací ventily
Vodní dvou a třícestné ventily
Tělesa termostatických ventilů
Směšovací a rozdělovací ventily
Směšovací a rozdělovací třícestné
ventily
Termostatické ventily pro chladicí
systémy
Regulační a uzavírací šroubení
Regulační ventily pro oběh
teplé užitkové vody
Vodní armatury
Úpravny vody
Technické změny vyhrazeny. © Honeywell 2004
Pro firmu Honeywell zpracoval Ekonomik-Projekt, Ing. Richard Valoušek a Ing. Pavel Rybka.
Za pečlivé přečtení rukopisu děkují Ing. Zbyňkovi Kašíkovi.
Technické zastoupení: OBZAHO, Ivana Hovorková, Gorkého 1577, Pardubice 530 02, tel.: 466 304 133, fax: 466 636 784, mail: [email protected]
Honeywell spol. s r.o.
Na Strži 1676/63
140 00 PRAHA 4
Tel.: 242 442 257
Fax: 242 442 282
E-mail: [email protected]
http://www.honeywell.cz
vyvazovani armaturami 2003