Úvod do informačních zdrojů - Od rozvoje znalostí k inovacím

Transkript

Úvod do informačních zdrojů - Od rozvoje znalostí k inovacím
2010
Úvod do informačních zdrojů
Studijní pomůcka k projektu Od rozvoje znalostí k inovacím
Mgr. Olga Biernátová
PhDr. Ondřej Fabián
Mgr. Pavel Holík
Mgr. Irena Sovadinová
Knihovna
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
2010
Obsah
1
Úvod .......................................................................................................................................................................... 5
2
Formulace problému a volba tématu ....................................................................................................................... 6
2.1
3
4
2.1.1
Metoda otázek .......................................................................................................................................... 6
2.1.2
Metoda novinářských otázek .................................................................................................................... 7
2.1.3
Mentální (myšlenkové) mapy ................................................................................................................... 7
2.1.4
Brainwriting ............................................................................................................................................... 8
2.1.5
Disney Creative Strategy ........................................................................................................................... 8
Jak správně citovat .................................................................................................................................................... 9
3.1
Citační etika ....................................................................................................................................................... 9
3.2
Citační norma a citační styly ............................................................................................................................. 9
3.3
Odkazy na citace v textu ................................................................................................................................. 10
Rešerše .................................................................................................................................................................... 12
4.1
Typologie rešerší ..................................................................................................................................... 12
4.1.2
Typy vyhledávání ..................................................................................................................................... 12
Realizace rešerší .............................................................................................................................................. 13
4.2.1
Fáze při realizaci rešerší .......................................................................................................................... 13
4.2.2
Rešeršní strategie .................................................................................................................................... 13
4.2.3
Vyhledávací pomůcky.............................................................................................................................. 14
4.2.4
Rešerše jako služba ................................................................................................................................. 15
4.2.5
Formální úprava rešerší .......................................................................................................................... 15
Typologie informačních zdrojů................................................................................................................................ 16
5.1
6
Vymezení pojmů ............................................................................................................................................. 12
4.1.1
4.2
5
Definování problému a orientace v tématu ...................................................................................................... 6
Typy zdrojů ...................................................................................................................................................... 16
Knihovní katalogy .................................................................................................................................................... 17
6.1
Knihovny.......................................................................................................................................................... 17
6.2
Vyhledávání a orientace v knihovnách ........................................................................................................... 18
6.3
Knihovní katalogy a jejich možnosti ................................................................................................................ 20
6.4
Souborné katalogy .......................................................................................................................................... 22
6.5
6.5.1
Čtenářské konto ...................................................................................................................................... 24
6.5.2
Dodávání dokumentů.............................................................................................................................. 25
6.6
7
Vybrané služby knihoven ................................................................................................................................ 24
Ze zahraničních katalogů................................................................................................................................. 27
Zdroje šedé literatury .............................................................................................................................................. 31
7.1
Specifikace šedé literatury .............................................................................................................................. 31
7.2
Institucionální repozitáře ................................................................................................................................ 32
7.3
Vysokoškolské kvalifikační práce .................................................................................................................... 34
7.4
Věda a výzkum ................................................................................................................................................ 34
7.5
Materiály z konferencí .................................................................................................................................... 35
7.6
Statistická data a firemní literatura ................................................................................................................ 37
8
Normativní dokumenty a patenty........................................................................................................................... 39
9
Elektronické informační zdroje ............................................................................................................................... 40
9.1
Vymezení pojmu ............................................................................................................................................. 40
9.1.1
9.2
Databáze ................................................................................................................................................. 40
Databáze Ebsco a Proquest ............................................................................................................................. 41
9.2.1
Ebsco ....................................................................................................................................................... 41
9.2.2
Proquest .................................................................................................................................................. 42
9.3
Citační rejstříky................................................................................................................................................ 43
9.3.1
9.4
Scopus ..................................................................................................................................................... 45
Měření kvality vědeckých časopisů ................................................................................................................. 46
9.4.1
Vymezení pojmů ..................................................................................................................................... 46
9.4.2
Journal Citation Reports.......................................................................................................................... 47
9.4.3
Portál Eigenfactor.org ............................................................................................................................. 47
9.4.4
Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus....................................................................... 48
9.5
Databáze pro medicínu, zdravotnictví a biologii............................................................................................. 50
9.5.1
Medline ................................................................................................................................................... 50
9.5.2
TOXLINE ................................................................................................................................................... 50
9.5.3
BioOne..................................................................................................................................................... 51
9.6
Databáze pro chemii ....................................................................................................................................... 51
9.6.1
Chemical Abstracts .................................................................................................................................. 51
9.6.2
Beilstein................................................................................................................................................... 52
9.6.3
American Chemical Society ..................................................................................................................... 53
9.6.4
Royal Society of Chemistry Databases .................................................................................................... 53
9.7
Databáze pro technické obory ......................................................................................................................... 53
9.7.1
9.8
IEEE Xplore .............................................................................................................................................. 53
Databáze pro společenské a humanitní vědy ................................................................................................. 54
9.8.1
ERIC (Educational Resources Information Center).................................................................................. 54
9.8.2
SourceOECD ............................................................................................................................................ 55
9.9
Databáze pro umělecké obory ........................................................................................................................ 55
9.9.1
Grove Art ................................................................................................................................................. 55
9.9.2
Umělecké databáze H.W.Wilson ............................................................................................................. 56
9.9.3
Umělecké databáze CSA.......................................................................................................................... 56
9.9.4
Film Indexes Online ................................................................................................................................. 56
9.10
Databáze pro literaturu a lingvistiku ............................................................................................................... 57
9.10.1
9.11
Nadstavbové nástroje pro vyhledávání .......................................................................................................... 58
9.11.1
9.12
Xerxes – portál informačních zdrojů ....................................................................................................... 58
Linkovací nástroje ........................................................................................................................................... 59
9.12.1
9.13
Literature Online ..................................................................................................................................... 57
SFX ........................................................................................................................................................... 59
Elektronické časopisy ...................................................................................................................................... 59
9.13.1
Vymezení pojmu ..................................................................................................................................... 59
9.13.2
Významná vydavatelství elektronických časopisů .................................................................................. 60
9.14
10
Elektronické knihy ........................................................................................................................................... 62
Volný internet ..................................................................................................................................................... 64
10.1
Vymezení pojmu ............................................................................................................................................. 64
10.2
Internetové portály ......................................................................................................................................... 65
10.3
Webový vyhledávač ........................................................................................................................................ 65
10.4
Metavyhledávače ............................................................................................................................................ 66
10.5
Vyhledávače vědecké literatury ...................................................................................................................... 66
10.6
Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu ................................................................................................. 66
Bibliografické manažery .................................................................................................................................................. 68
10.7
Vymezení pojmů ............................................................................................................................................. 68
10.8
Citace.com....................................................................................................................................................... 68
10.9
RefWorks ......................................................................................................................................................... 69
10.10
EndNote ...................................................................................................................................................... 69
10.11
QUOSA......................................................................................................................................................... 69
10.12
Zotero .......................................................................................................................................................... 70
1 Úvod
Předložený materiál sumarizuje informační kurzy, které proběhly v rámci projektu Od rozvoje znalostí k inovacím.
Jejich účastníci si tak mohou připomenout znalosti, které během jejich absolvování nabyli, případně si rozšířit obzory
o nové informace. Na tvorbě pomůcky se podíleli všichni čtyři lektoři, kteří se vždy snažili vybrat nejpodstatnější části
svých prezentací. Celá publikace tak nabízí komplexní pohled na tematiku vyhledávání odborných informací, a to od
základních pojmů, přes rešeršní činnost až po konkrétní databáze a služby, které jsou nabízeny Knihovnou UTB. Po
prostudování této příručky by měl mít její čtenář ucelený přehled o tom, jak se orientovat v oblasti informačních
zdrojů, jak efektivně vyhledávat a dále pracovat s nalezenými výsledky.
2 Formulace problému a volba tématu
Rychlý náhled do problematiky
Definování problému a volba tématu je první krok při psaní jakékoliv práce. Zdá se to být téměř tím nejméně
náročným úkolem. Opak je však pravdou. Ostatně téma je pro práci to nejdůležitější a jakákoliv závěrečná práce není
jen prostředkem pro přesvědčení zkušební komise o dostatečných kvalitách a kompetenci autora. V této kapitole se
seznámíme s metodami definování problému, určením tématu a formulování klíčových slov. Seznámíme se také
s procesem mentálního mapování a uvedeny jsou i dostupné online nástroje.
Cíle kapitoly
Cílem této kapitoly je seznámení s různými metodami, které vám mohou pomocí s definicí problému, určením
tématu a formulací klíčových slov.
Čas potřebný ke studiu
2 hodiny
Klíčová slova
definování problému, práce s tématem, klíčová slova, metoda otázek, metoda novinářských otázek, mentální
mapování, brainwriting, Disney Creative Strategy
Pravidla pro výběr tématu práce:




Téma by mělo odpovídat zájmům autora a navazovat na jeho dosavadní studium
Prameny nutné pro zpracování práce musí být pro autora fyzicky dostupné
Zpracovatelnost veškerých podkladů by měla odpovídat kulturní úrovní autora
Metodologické předpoklady pro daný výzkum musí být na takové úrovni, aby odpovídaly zkušenosti
a dosavadní průpravě autora
2.1 Definování problému a orientace v tématu
Existuje mnoho metod, které vám pomohou při volbě tématu, zorientování se v problému a stanovení klíčových slov.
Představíme si několik z nich: metodu otázek, metodu novinářských otázek, mentální mapování, brainwriting
a Disney Creative Strategy.
2.1.1 Metoda otázek
Problém, který chcete v práci řešit, uveďte otázkou či otázkami. Pomohou vám k ujasnění myšlenek, ujasníte si,
nakolik jste schopni o tématu přemýšlet a jaké o něm máte znalosti.
Téma:
Marketingové aktivity firmy XY v sociálních médiích
Otázky:
Je marketing v sociálních médiích efektivnější, vede ke zvýšení zisku firmy XY?
Je marketing v sociálních médiích levnější než klasické metody a vede k lepším výsledkům?
Výběr klíčových slov
Z otázek si v dalším kroku vyberte klíčová slova, která nejlépe vystihují to, co chcete v práci řešit. S těmito klíčovými
slovy budete dále pracovat při vyhledávání zdrojů. Snažte se zaměřit se na podstatná jména. Slovesa, příslovce nebo
spojky a předložky (tzv. stop slova) nejsou pro vyhledávání vhodné.
Např.:
Je marketing v sociálních médiích efektivnější, vede ke zvýšení zisku firmy XY?
(Podtržená slova jsou zvolená klíčová slova tématu)
Množinu klíčových slov dále rozšiřte o synonyma, různé pravopisné varianty, nevyhýbejte se ani nářečí či hovorovým
výrazům. Další klíčová slova vybírejte také z pojmů, jež jsou vašim primárním klíčovým slovům nadřazená nebo
podřazená.
2.1.2 Metoda novinářských otázek
Metoda novinářských otázek je téměř shodná s předchozí metodou, liší se pouze v tom, že určuje, jaké otázky máte
tvořit. Při využití této metody tedy pracujete s otázkami, které začínají slovy:







KDO? Kdo je cílovou skupinou firmy XY?
CO?
Co je hlavní výhodou social media marketingu?
KDY? Kdy je nejlepší se social media marketingem začít a jak časově naplánovat kampaň?
KDE? Kde v online prostředí se vyskytuje cílová skupina firmy XY?
PROČ? Proč je třeba zavádět social media marketing?
JAK? Jak přinutím uživatele, aby sdělení firmy XY naslouchali?
A CO DÁL? Jak si udrží firma XY příznivce, jak je využije k růstu své online komunity?
Tato metoda je systematičtější, lépe se s ní pracuje, ale na druhou stranu je časově náročnější a ve výsledku získáte
opravdu velké množství otázek, které musíte třídit.
2.1.3 Mentální (myšlenkové) mapy
Tvorba mentálních map je velice efektivní metoda, která vám pomůže v orientaci v tématu. Podporuje kreativní
myšlení a pomůže vám rozpoznat klíčová témata, dále je rozvíjet a propojovat. Mentální mapování začíná napsáním
klíčového tématu doprostřed papíru. Od něj pak vedete další větve (které můžete libovolně dále větvit) a téma
rozšiřujete, zkoumáte ho z mnoha úhlů, jednotlivé body propojujete apod. Mentální mapování je osvědčenou
metodou, kterou využijete také při tvorbě osnovy práce.
Tvorba myšlenkové mapy je poměrně živelný proces. S výsledkem své práce je nutné dále pracovat, zrušit ty větve,
které nejsou pro daný problém stěžejní a naopak zdůraznit klíčové body a vybrat klíčová slova.
Myšlenkové mapy můžete beze všeho vytvářet na papíře s tužkou v ruce, existují však také online nástroje, které
umožňují vzniklé mapy jednoduše sdílet online nebo na nich pracovat ve skupině na dálku (takový online
brainstorming
nad
myšlenkovou
mapou).
Mezi
takové
nástroje
patří
např.
Mindmeister
(http://www.mindmeister.com/). Více o placeném i free SW pro tvorbu mentálních map se dozvíte zde:
http://www.inflow.cz/software-pro-tvorbu-mentalnich-map1
Výhodou těchto online nástrojů je také možnost mobilního přístupu pro nejrůznější zařízení a operační sytémy.
1
Matýsová Tereza. Software pro tvorbu mentálních map. Inflow: information journal*online+. 2010, roč. 3, č. 7 *cit. 2010-11-08].
Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/software-pro-tvorbu-mentalnich-map>. ISSN 1802-9736.
2
2.1.4 Brainwriting
Brainwriting je psaná podoba brainstormingu a na rozdíl od brainstormingu, který od začátku až dokonce pracuje se
skupinou lidí, brainwriting začíná u jednotlivce. Metodu brainwritingu je tedy možné částečně využít také při volbě
tématu.
Při brainwritingu začíná každý sám s papírem v ruce. Má za úkol napsat určitý počet nápadů týkajících se řešeného
problému a následně každý svůj papír posune sousedovi, který nápady opoznámkuje a tak to jde dál až do doby, než
se papír vrátí majiteli. Následně je vše konzultováno.
Jak ale využít brainwriting bez skupiny? Jednoduše. Platí, že veškeré nápady je dobré nechat uležet, popřemýšlet
o nich. Nalepte si na lednici papír s několika nápady / otázkami / tématy a ty následně průběžně poznámkujte.
Kdykoliv půjdete kolem, nebo si budete chtít vytáhnout mléko z lednice, připíšete nějakou poznámku, nebo si
přečtete už napsané. Takový proces může trvat několik dní, ale vyplatí se.
2.1.5 Disney Creative Strategy
Ano, v této kapitole budeme hovořit o Disneyho metodě, díky níž vznikla Sněhurka, Pinocchio nebo Bambi. Možná
nevěřícně kroutíte hlavou, ale pravdou je, že psaní práce i tvorba animovaných filmů je především kreativní proces.
Původní podoba metody spočívala v tom, že existovaly 3 místnosti: místnost snílků, storyboardy a místnost kritiky.
My budeme místo přecházení z pokoje do pokoje používat kreslenou mapu, v jejímž středu je téma, které chceme
řešit. Do větve „Snílek“ napíšete veškeré své nápady, očekávání, hypotézy, metody, které chcete použít apod. Do
větve „Storyboard“ nebo také „Realista“ umravňujete podněty snílka, je třeba je utříbit do realizovatelných kroků
a definovat konečný výstup a principy práce. Ve větvi „Kritik“ pak vše hodnotíte. Navazují na sebe jednotlivé kroky?
Je cíl práce reálný? Jsou hypotézy podloženy fakty? Výstupem by mělo být jasně definované téma i jeho struktura.
Shrnutí kapitoly
V této kapitole jsme se podrobně seznámili s jednotlivými metodami, které vám pomohou s definováním problému,
určením tématu a formulováním klíčových slov, které jsou důležité pro další vyhledávání. Je samozřejmostí, že když si
vybíráte téma práce, musí vám být blízké a doporučuje se provézt na začátku přehledovou rešerši, která vám pomůže
zorientovat se v tématu, seznámit se s terminologií, takže např. tvorba otázek bude pak mnohem jednodušší.
2
iPhone+iPad app *online+. ©2010 MeisterLabs *cit. 2010-11-08+. Dostupné z WWW:
<http://www.mindmeister.com/iphone>.
3 Jak správně citovat
Rychlý náhled do problematiky
Píšete-li jakoukoliv odbornou práci, je nutné se přizpůsobit zvyklostem a zásadám, které stanoví vysoká škola. Jde
o formální úpravu, členění textu, rozsah, podobu rejstříků, poznámkového aparátu apod. Tyto zásady se mohou
na různých vysokých školách lišit, proto se vždy řiďte metodickým pokynem dané organizace. Jediné, co zůstává
všem povinné a zákonem dané je řádné citování použitých zdrojů. Pravidla pro citování jsou zapsána v normě. U nás
se nejčastěji cituje dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, proto se i následující kapitola bude těmito dokumenty
řídit.
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit vás se zásadami citování. Je však nutné prostudovat také samotnou normu, či některý
z jejích výkladů a především zvolit jednotný citační styl.
Čas potřebný ke studiu
3 hodiny
Klíčová slova
citování, citační etika, ČSN ISO 690, ČSN ISO 690-2, citační styl
3.1 Citační etika
3 základní důvody, proč citovat:
1. Ověření uvedených tezí
2. Získání širšího kontextu dané problematiky
3. Ochrana intelektuálního vlastnictví a autorských práv
Citační etika vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré informační prameny, které použil pro svoji práci, zřetelně převzaté
části označil, odkázal na původní dílo v textu identifikačními údaji a v soupisu informačních pramenů uvedl celý
pramen ve shodě s autorským právem. Dodržováním citační etiky a řádným citováním všech zdrojů dokazujete svoji
znalost zpracovaného tématu a poskytujete dostatek informací pro čtenáře / recenzenta / oponenta dokumentu.
Prohřešky proti citační etice:
1. Citování díla, které autor nepoužil
2. Necitování díla, které autor použil - plagiátorství
3. Autocitace = citování vlastních děl, které s novým dílem nijak nesouvisí
4. Nepřesné citování znemožňující identifikaci díla
5. Obsahově nesprávná citace, vytržení citovaného úryvku z kontextu apod.
3.2 Citační norma a citační styly
Pravidla citování upravuje mezinárodně platná norma ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura
a ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. V normě jsou stanovena
obecná pravidla pro psaní údajů bibliografických citací, formální úprava a struktura citací, povinné a nepovinné údaje
v citaci, uspořádání soupisu bibliografických citací a metody odkazů. Obě normy nejsou dostupné volně, v Knihovně
UTB se k plnému textu obou norem dostanete ve 4. patře z vyhrazeného počítače.
Kromě mezinárodní normy jsou používána i jiná pravidla, pokyny či doporučení (=citační styly). Citační styly vznikají
úpravou mezinárodně platných pravidel pro potřeby konkrétního časopisu, vysoké školy, oboru apod. Citování dle
různých stylů se může lišit např. v rozsahu citace, v pořadí jednotlivých údajů, v interpunkci, ve způsobu odkazování
na zdroje v textu apod.
Při citování je důležité zejména:






Přehlednost a jednotnost citace
Přesnost citace
Úplnost citace
Použití primárních pramenů, sběr údajů předně z titulního listu dokumentu
Zachování pravopisných norem pro daný jazyk
Zachování jazyka dokumentu
Příklady citací jednotlivých druhů dokumentů najdete v našem citačním taháku:
http://www.scribd.com/doc/35647036/Cita%C4%8Dni-tahak
3.3 Odkazy na citace v textu
Existují dvě metody citování literatury: přímá citace a parafráze. Jejich označení v textu se různí. Obecně ale platí, že
přímou citaci (doslovně převzatý text) uvádíme v uvozovkách, popř. navíc ještě kurzívou, zatímco parafrázi
oddělujeme odstavcem z obou stran. Za přímou citaci i parafrázi vkládáme odkaz na citaci zdroje. Umístit citaci pak
můžete na dané stránce pod čarou nebo na konci dokumentu v soupisu zdrojů (popř. kombinace obou metod).
V případě souborného soupisu zdrojů se jednotlivé citace řadí abecedně, v případě více děl jednoho autora podle
roku vydání.
Pro zápis odkazů v textu se používají následující 3 metody:
1. Metoda průběžných poznámek


Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a citace uvádíme v poznámce pod čarou.
Číslování je možné průběžně v celém dokumentu, nebo na každé stránce nové.
2. Metoda číselných citací


Jednotlivé dokumenty jsou očíslovány tak, jak jdou v citačním soupisu.
Pokud je některý citován vícekrát, objevuje se pod stejným číslem.
3. Metoda prvního prvku a data


V textu se vyznačuje identifikační část, pod kterou je možné dokument najít v závěrečném soupisu
literatury společně s rokem vydání dokumentu. Uvádí se většinou jméno autora a také strana, ze
které bylo citováno.
V případě, že autor napsal v daném roce více prací, za rokem vydání se pro odlišení dávají písmenka
abecedy (musíme použít i v soupisu).
TIP:
Usnadněte si citování, využijte některý z generátorů citací:
1. Citace.com – jednoduchý online generátor, citace podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, pomocí služby
SFX propojen se zdroji Knihovny UTB, instruktážní video:
http://www.screentoaster.com/watch/stWU9WQUxIR1FeRV5ZXFNYU19c/citace_com
2. Zotero – rozšíření prohlížeče Mozilla Firefox, generování citací podle celé škály citačních stylů, po nastavení
možnost propojení se zdroji Knihovny UTB, instruktážní video:
http://www.screentoaster.com/watch/stWU9WQUxIR1FeRFheW15dX19S/zotero
Shrnutí kapitoly
V této kapitole jsme se podrobně seznámili se zásadami citování podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2
a vysvětlili jsme si také rozdíl mezi citační normou a stylem. Uvedli jsme si také několik metod odkazování na citace
v textu a představili si dva nejrozšířenější neplacené citační generátory.
4 Rešerše
Rychlý náhled do problematiky
Tato kapitola nastíní, jak efektivně vyhledávat informace čili správně vyhotovovat rešerše. Text je pojat převážně
z teoretického hlediska, ale je doprovázen také praktickými příklady. Nicméně pro účinné zvládnutí této kapitoly je
nutné, aby si uživatel vyzkoušel uváděné postupy v praxi.
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je seznámit čtenáře s metodikou vytváření rešerší.
Čas potřebný ke studiu
3 hodiny
Klíčová slova
Vyhledávání informací, rešerše, rešeršní strategie, booleovské operátory, proximitní operátory
4.1 Vymezení pojmů
Pojem rešerše v sobě skrývá hned dva základní významy. Rešerší (či spíše rešeršováním) se rozumí na jedné straně
samotný proces vyhledávání informací. Druhý výklad zmiňovaného pojmu definuje rešerši jako soupis vyhledaných
informačních zdrojů na určité téma Rešerše se realizují nejen v obsazích vědeckých databází, ale také například
v katalozích knihoven, na internetu atd. V praxi dochází často ke zmatení uživatelů, kteří považují rešerši
za shromažďování velkého množství materiálů. Rešerše je však jen soupisem relevantních informačních zdrojů. Jejich
následné obstarávání ve formě plných textů už je samostatnou kapitolou.
4.1.1 Typologie rešerší
Rešerše lze rozdělovat podle mnoha hledisek. Pro účely tohoto materiálu však postačí rozlišit typy rešerší podle
hlediska časového na:
a) retrospektivní – vyhledávání v určitém vědeckém oboru za určité časové období
b) souběžné – vyhledávání probíhá opakovaně v určitých periodách. Účelem tohoto druhu rešerší je získání
přehledu o novinkách ve sledovaném oboru.
V dnešní době existují účinné nástroje pro tvorbu souběžných rešerší. Jedná se jednak o nejrůznější alerty
a služby adresného rozšiřování informací v klasických informačních systémech (nyní například i v knihovním
systému Aleph, který provozuje Knihovna UTB), existují však i specializované služby, které se zaměřují na co
nejrychlejší zachycování aktuální literatury a následné předávání informací registrovanému uživateli.
Na tomto principu funguje například služba RefAware (http://www.refaware.com) nebo TicTocs
(http://www.tictocs.ac.uk/).
A podle hlediska úplnosti na:
a) úplné
b) orientační
c) výběrové
Dále lze rešerše třídit podle tematických, jazykových, druhových, teritoriálních a mnoha dalších hledisek.
4.1.2 Typy vyhledávání
V principu lze vytyčit dva hlavní typy vyhledávání:
a) plnotextové – systém vyhledává v plných textech dokumentů. Na tomto principu fungují například
plnotextové databáze nebo internetové vyhledávače.
b) katalogové – vyhledávání probíhá pouze přes množiny slov, které popisují daný dokument (např.
předmětová hesla, klíčová slova, slova z názvu atd.). Typickým příkladem pro tento druh vyhledávání jsou
knihovní katalogy.
4.2 Realizace rešerší
Kdo vyhotovuje rešerše
a) informační pracovník – v tomto případě dostane odborný informační pracovník, který má zkušenosti
s vyhledáváním ve vybraných informačních zdrojích, požadavek od uživatele a na základě jeho zadání
vyhotoví rešerši. Informační instituce mají obvykle na svých internetových stránkách speciální rešeršní
formuláře pro správné zadání rešerše. Nebezpečím může být při tomto druhu vyhledávání fakt, že rešeršér
nemusí zcela správně pochopit informační požadavek uživatele.
b) uživatel – uživatel si může rešerši provést vlastními silami. Vystavuje se však nebezpečí, že při nedostatečné
znalosti informačních zdrojů a vyhledávacích strategií nedosáhne kýžených výsledků.
c) informační pracovník v přítomnosti uživatele – tato varianta vyhledávání je pro účely rešerše optimální.
Uživatel může v průběhu vyhledávacího procesu upřesňovat a korigovat svoje požadavky. Informační
pracovník provádí samotné vyhledávání v systému. Jestliže bylo uvedeno, že je tato alternativa ideální, je
nutno rovněž poznamenat, že je nejméně frekventovaná.
4.2.1 Fáze při realizaci rešerší
Samotný průběh rešeršní činnosti lze rozdělit do několika fází:
1) zadání (převzetí) dotazu
2) výběr selekčních prvků (zvolení klíčových slov pro vyhledávání)
3) výběr optimálního informačního zdroje
4) definice dotazu (kombinace klíčových slov spojených booleovskými či proximitními operátory)
5) vyhledání záznamů
6) posouzení relevance
7) případné doladění nebo přeformulování dotazu
8) výběr relevantních záznamů pro samotné použití
4.2.2 Rešeršní strategie
Při vyhledávání informací je možno postupovat několika odlišnými způsoby. Ty jsou definovány jako tzv. rešeršní
strategie.
a) strategie rostoucí perly – jedná se o postupné rozšiřování dotazu a doplňování dalších klíčových slov tak,
abychom získali více výsledků. Na začátku vyhledávání máme velmi malou množinu výsledných záznamů,
avšak při postupném rozšiřování vyhledávaných pojmů získáváme další výsledky.
b) strategie osekávání – postup je opačný než u předchozího příkladu. V první fázi vyhledávání definujeme
velmi všeobecný pojem, po jehož vyhledání dostaneme velké množství záznamů. Postupným zpřesňováním
(osekáváním) dotazu dostáváme stále menší množinu relevantních výsledků.
c) strategie stavebních kamenů – v tomto případě definujeme hned na začátku rešerše několik základních
pojmů, které postupně kombinujeme a získáváme tak relevantní záznamy.
d) strategie širšího pojmu - u tohoto druhu vyhledávání postupujeme směrem od konkrétního pojmu
k pojmům všeobecným. Počet vyhledaných výsledků se tak postupně zvyšuje.
V praxi je velmi populární rovněž tzv. strategie existujícího předchůdce. Nejedná se pochopitelně o svébytnou
rešeršní strategii, nýbrž o to, že daná rešerše již byla v minulosti vypracována, a tudíž už nemusí být realizováno
žádné další vyhledávání, popřípadě se pouze provede aktualizace rešerše podle již vypracovaného rešeršního dotazu.
4.2.3 Vyhledávací pomůcky
4.2.3.1 Booleovské operátory
Pomocí booleovských operátorů vymezujeme vztahy mezi hledanými termíny.
AND
Operátor AND udává, že ve výsledcích vyhledávání musí být pouze dokumenty obsahující oba vyhledávané pojmy.
Příklad: management AND marketing. Při zadání takového dotazu
nalezne systém veškeré dokumenty, které obsahují slovo
management a zároveň slovo marketing.
OR
Při použití tohoto operátoru postačuje, aby se ve výsledcích
vyhledávání objevily dokumenty, které obsahují alespoň jeden z
požadovaných termínů.
Příklad: management OR marketing. V tomto případě se ve
výsledcích objeví všechny dokumenty, které obsahují slovo
management nebo slovo marketing a taktéž dokumenty, které
obsahují oba tyto výrazy.
NOT
V tomto případě je vymezeno, že se ve výsledcích vyhledávání musí
objevit dokumenty obsahující první ze zadaných výrazů, avšak
vyloučeny jsou dokumenty, které mají ve svém obsahu pojem druhý.
Příklad: management NOT marketing. Systém vyhledá dokumenty,
které obsahují slovo management, ale neobsahují zároveň slovo
marketing.
4.2.3.2 Proximitní operátory
Proximitní operátory vyjadřují vztahy mezi hledanými termíny v kontextu jejich postavení v textu. U některých z nich
lze navíc číselně vyjádřit, v jakém rozptylu se v textu mohou hledané pojmy vyskytovat.
Near – nalezena jsou slovní spojení, ve kterých jsou požadovaná slova od sebe maximálně ve vzdálenosti určené
číslem, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém se vyskytují.
Příklad: auto N2 škoda – ve výsledcích se objeví jak spojení „auto značky škoda“, tak spojení „škoda auto“.
Within – systém nalezne slovní spojení, ve kterých se vyskytují požadovaná slova v pořadí, v jakém byla zapsána,
a to v rozmezí, které je udáno číslem.
Příklad: daňová W3 reforma – ve výsledcích se objeví např. spojení „daňová a sociální reforma“, nikoliv však spojení
„reforma daňová a sociální“.
Adjacent – vyhledávané termíny musí stát v textu vedle sebe, a to v jakémkoliv pořadí.
Příklad: česká ADJ koruna – ve výsledcích se objeví dokumenty obsahující sousloví „česká koruna“ i „koruna česká“.
Followed by – druhý zadaný termín musí následovat termín první.
Příklad: česká followed by koruna – ve výsledcích se zobrazí dokumenty obsahující sousloví „česká koruna“.
Pre – druhý zadaný termín musí předcházet termín první.
Příklad: koruna pre1 česká – ve výsledcích budou obsaženy dokumenty obsahující sousloví „česká koruna“.
4.2.3.3 Další vyhledávací prostředky
Informační systémy používají pro vyhledávání ve svých fondech také další pomůcky.
Vymezení fráze
Pokud chceme, aby informační systém vyhledával pouze přesně dané sousloví, je nutno tuto vazbu uvést
do uvozovek. Některé systémy používají na tomto místě i kulaté závorky.
Příklady: „kyselý déšť“, popř. (kyselý déšť)
Pravostranné rozšíření
V případě, že chceme vyhledávaný termín naleznout v dokumentu ve všech modifikacích, je nutno použít
pravostranného rozšíření, které je realizováno přes znak *.
Příklady: ekonomi* V tomto případě nalezne systém veškeré modifikace daného termínu např. ekonomika,
ekonomie, ekonomický atd.
Vynechání neznámého znaku
Jestliže si nejsme jisti, jaké znaky jsou v námi vyhledávaném termínu obsaženy, můžeme je vynechat a na jejich místo
dosadit znak ?. V takovém případě může znak ? nahrazovat jakékoliv písmeno. V některých databázích může být pro
tuto funkci použit rovněž znak % nebo $.
Příklad: filo?ofie Systém vyhledá jak výraz filozofie, tak pojem filosofie.
Kromě těchto prostředků je třeba zmínit také pokročilé nástroje, které přinášejí uživatelům samotné databáze či
vyhledávače. K základním funkcím patří možnost omezení vyhledávání například časově, jazykově, podle typu
dokumentu nebo tematické skupiny. Samozřejmostí je možnost dalšího vyhledávání v rámci zobrazených výsledků.
V poslední době se do popředí dostává tzv. clustering (shlukování). Po vyhledání výsledků dotazu jsou zobrazené
dokumenty rozčleněny do mnoha skupin podle různých kritérií. Těmi mohou být například téma dokumentu, typ
dokumentu, jazyk, autor, rok vydání atd.
4.2.4 Rešerše jako služba
Rešeršní služby mají ve své nabídce povětšinou knihovny a další informační instituce. V převážné míře bývají tyto
služby zpoplatněny. Rovněž Knihovna UTB má v nabídce svých služeb rešerše. Jedná se o placenou službu, která se
v drtivé většině provádí z prestižních vědeckých databází. Cena jedné rešerše je podle aktuálního ceníku 100 Kč.
4.2.5 Formální úprava rešerší
Formální úprava rešerše byla vymezena v normě ČSN 01 0198. Tato norma byla schválena v roce 1972 a nabyla
účinnost 1.1.1973. V roce 2002 však byla bez náhrady zrušena.
Shrnutí kapitoly
V předchozím textu byly vymezeny teoretické aspekty rešeršní činnosti. Čtenáři byly předloženy postupy, principy
i praktické pomůcky, které by mu měly při vyhledávání informací pomoci. Praktické dovednosti však nelze získat
při čtení příručky, nýbrž výhradně při práci s databázemi a dalšími informačními zdroji. Tento text je tedy nutno
chápat pouze jako pomůcku pro praktické prezentace, kde bude rešeršní činnost předvedena názorně a uživatel
bude mít dostatečnou možnost odzkoušet si uvedené postupy v praxi.
5 Typologie informačních zdrojů
Oblast informačních služeb je v dnešní době velmi rozvinutá a nabízí velké množství rozličných informačních zdrojů.
Nezkušený uživatel zná obvykle jako nejtypičtější příklad informačního pramene knihu, popřípadě článek z časopisu.
Na tomto místě je proto nutné konstatovat a osvětlit, že typů informačních zdrojů je daleko více, a že omezování se
pouze na knižní produkci znamená pro uživatele značné ochuzení.
5.1 Typy zdrojů
Tištěné x elektronické informační zdroje
Tištěné zdroje byly dominantní v době minulé, avšak v současnosti je patrný značný trend směrem ke zdrojům
elektronickým. Zejména ve sféře vědeckých informací je tato orientace více než patrná. Nejedná se přitom pouze
o odborné databáze, ale o celkový přechod na elektronické platformy u dokumentů, které dříve vycházely v tištěné
podobě. Nejmarkantnější je tento trend u časopisů, kde již téměř všechny prestižní vědecké tituly vycházejí
v elektronické podobě. S dynamickým rozvojem nejrůznějších čtecích zařízení začínají podobným procesem
procházet také knihy.
Primární x sekundární x terciální informační zdroje
1) Primární informační zdroj (nositel prvotní informace) = knihy, články v časopisech, patenty, normy, šedá
literatura atd.
2) Sekundární informační zdroj (informuje o existenci primárního zdroje) = katalogy knihoven, databáze,
bibliografie, kompendia atd.
3) Terciální informační zdroj (selektivně zpracovává informace z primárních a sekundárních zdrojů) = učebnice,
skripta, databáze databází, informační portály atd.
6 Knihovní katalogy
Rychlý náhled do problematiky
Co je to knihovní katalog? Jak se v něm hledá a co vněm lze najít? Odpovědi nabízí tato kapitola s ohledem na služby
Knihovny UTB ve Zlíně. Kapitola odkazuje také na ostatní knihovny v akademickém prostředí a jejich služby.
Problematika knihovních katalogů a knihoven samotných není složitá, má ovšem jeden důležitý předpoklad: Pozorně
číst. Velké množství chyb při vyhledávání a práci s informačními zdroji pochází z roztěkanosti, z toho, že si uživatel
nepřečetl informaci podstatného charakteru, protože spěchal a protože to vypadalo jednoduše. Tvůrci informačních
knihovnických systémů se snaží, aby jejich produkty byly srozumitelné, nezahlcovali uživatele zbytečnostmi, instrukce
jsou jednoduché, uživatelé se však zastavují na drobnostech a dochází ke zbytečným ztrátám – uživatel nic nenajde
a příště už informační zdroj nevyužije.
Po výběru tématu jakékoliv kvalifikační nebo odborné práce by měl uživatel zvolit také správné zdroje, ve kterých
bude hledat vhodnou literaturu k tématu. Čím lépe si definoval klíčové termíny při volbě tématu, tím lépe se mu
bude vyhledávat v informačních zdrojích. Respektive klíčová slova (termíny) užité při volbě tématu mohou velmi
dobře posloužit při vyhledávání v informačních zdrojích.
Ať už se jedná o vědecký článek, příspěvek do sborníku nebo o kvalifikační práci, mělo by se jednat o dílo podepřené
již ověřenými fakty publikovanými v odborné literatuře. Na nižších úrovních postačí odborná literatura v českém
jazyce, stále ovšem přibývá ze stran školitelů a od odborné veřejnosti požadavků na využívání zahraniční literatury
a světových poznatků. Tomuto účelu velmi dobře slouží databáze článků, portály elektronických časopisů, digitální
knihovny, ale cenné informační zdroje lze hledat i v klasických institucích jako jsou knihovny. Cenové relace odborné
literatury nejsou vždy pro všechny dosažitelné, knihovna je možnost, jak si tyto zdroje vypůjčit, pořídit si z nich kopii
nebo získat dokument zprostředkovaně z jiné knihovny a finančně nestrádat.
Cíle kapitoly
Zjistit, jak používat katalogy knihoven. Získání přehledu o službách knihoven. Nové informace o využívání knihoven.
Čas ke studiu
3 hodiny
Klíčová slova
univerzitní knihovny, vědecké knihovny, MDT, katalog, souborný katalog, signatura, MVS, meziknihovní výpůjční
služba
6.1 Knihovny
Knihovna je především: „kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává
organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům.“ (Katuščák, 1998).
V České republice se nachází přes 6 000 knihoven. Od nejmenších obecních knihoven po kolosy Národní knihovny
České republiky a Národní technické knihovny, které se nacházejí v Praze.
Ze zákona existují knihovny zřizované Ministerstvem kultury: Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna
pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna. Národní knihovna je beze sporu největší knihovnou v naší
zemi, Moravská zemská knihovna se sídlem v Brně funguje jako ústřední knihovna odborného charakteru pro
Moravu.
Dále v každém krajském městě v současné chvíli existují krajské knihovny (zřizované orgánem kraje) v menších
městech a obcích pak základní knihovny (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny, obecní, městské). Tyto
knihovny jsou veřejnými institucemi, mají všeobecný vzdělávací charakter, tzn. v jejich knihovních sbírkách (fondech)
se nachází literatura více méně populárně naučná, beletrie, literatura pro děti a mládež. Finančně zdatnější knihovny
vytvářejí také výběr z naučné (odborné) literatury.
Pro studenty, vědecké a odborné pracovníky jsou ovšem více platné specializované, odborné knihovny (technické,
lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní, knihovny Akademie věd ČR atd.). Knihovní
fondy jsou oborově vymezené podle zaměření institucí, jsou zde uchovávány a poskytovány zdroje odborné
literatury pro vědní obory. Knihovny poskytují vhodné studijní prostředí a jejich návštěvníky jsou specifičtí uživatelé
nikoli široká veřejnost.
Jako regionální centra odborné literatury slouží 9 vědeckých knihoven v České republice včetně Moravské zemské
knihovny v Brně.
Město
Vědecká knihovna
WWW adresa
Brno
Moravská zemská knihovna
http://www.mzk.cz
České
Budějovice
Hradec Králové
Jihočeská vědecká knihovna v Č.Budějovicích
http://www.cbvk.cz
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
http://www.svkhk.cz
Kladno
Středočeská vědecká knihovna v Kladně
http://www.svkkl.cz
Liberec
Krajská vědecká knihovna v Liberci
http://www.kvkli.cz
Olomouc
Vědecká knihovna v Olomouci
http://www.vkol.cz
Ostrava
Moravskoslezská vědecká knihovna
http://www.svkos.cz
Plzeň
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
http://www.svkpl.cz
Ústí nad Labem
Severočeská vědecká knihovna
http://www.svkul.cz
Mezi odborné knihovny lze počítat také knihovny vysokých škol (univerzitní, vysokoškolské, akademické knihovny),
základ jejich fondů tvoří informační zdroje k oborům, které se na daných školách vyučují. Vysokoškolské knihovny
vytvářejí informační zázemí pro studium, jejich cílem je podporovat vědeckou a tvůrčí činnost studentů a pedagogů.
Struktura těchto knihoven se může na jednotlivých vysokých školách lišit. V praxi se lze setkat s jednou ústřední
knihovnou pro všechny fakulty, nebo také s knihovnami, které náleží jednotlivým fakultám, setkat se lze také
s knihovnami ústavními a příručními knihovnami pedagogů nebo kabinetů.
Uživatelé většinou navštěvují knihovnu, která je nejblíže místu bydliště nebo v místě jejich studia. Vzhledem k tomu,
že se vysoké školy vyskytují ve velkých krajských městech, mají zde studenti možnost využívat jak univerzitních tak
i vědeckých knihoven.
Proč je dobré se v tomto systému trochu orientovat? Ne vždy je možné získat požadovaný dokument prostřednictvím
své „domovské“ knihovny meziknihovní výpůjční službou (viz dále) a uživatel se musí do odborné knihovny vypravit
za dokumentem, který je pouze k prezenční výpůjčce ve studovně dané knihovny. To se týká nejen knih, ale také
časopisů, které nelze po celých ročnících půjčovat mimo knihovny, nebo také specifických oborových databází, které
jsou k dispozici pouze ze sítě dané knihovny. Vždy než uživatel do knihovny zavítá, měl by se seznámit s podmínkami,
za jakých lze dokument získat (registrace, podmínky v knihovním řádu), a také zda je dokument dostupný ihned,
nebo je zde nějaká lhůta například pro expedici ze skladu.
6.2 Vyhledávání a orientace v knihovnách
Pro běžného člověka je Knihovna institucí s organizovanou sbírkou dokumentů. Jedná se o systematicky utříděné
knihy v regálech v určitě budově, ke kterým mají uživatelé knihovny přístup za určitých podmínek. Dokumenty si
mohou vypůjčit prezenčně v knihovně nebo absenčně domů. Fond knihoven (všechny dokumenty knihovny) tvoří
především knihy, časopisy, u vysokých škol skripta, u knihoven zabývajících se historií se zas může jednat o archiválie
a historické tisky, u hudebních knihoven to budou partitury a hudebniny. Kromě knih mohou knihovny svým
uživatelům nabízet i jiné druhy informačních nosičů: audiokazety, CD nosiče, video nahrávky apod. Nákup knih je
nákladný, nákup jiných nosičů ještě víc, málokterá knihovna doplňuje svůj fond o tyto nosiče a to i vzhledem k tomu,
že ze všeho je nutné platit autorské poplatky společnostem pro kolektivní autorskoprávní správu, což obnáší
i rozsáhlou administrativu.
Jestliže existuje nějaký systém, podle kterého se dokumenty v knihovnách řadí, musí existovat způsob jak v tomto
systému knihy zase najít. V malé knihovně, která má několik polic či regálů se člověk orientuje lehce, stejně jako
u své knihovny doma. Ale pokud se jedná o několik místností nebo pater, ve kterém jsou knihy, je nutné mít systém
uložení a zpětného vyhledávání. Není v moci jednoho informačního pracovníka si zapamatovat veškerý obsah fondu
například vědecké knihovny.
Systém, podle kterého jsou knihy utříděny, se skládá z určitých znaků (lokace, signatury), pod kterými je možné
knihu v knihovně nalézt. Existuje několik třídících systémů. V České republice se běžně vyskytuje ve veřejných
knihovnách městského typu, v univerzitních knihovnách (MUNI, UTB) Mezinárodní desetinné třídění – MDT. Jedná
se o desítkovou soustavu, ve které každé číslo definuje určitou vědní oblast. Dokument je podle svého obsahu
přiřazen do určité vědní oblasti. Knihy od určitého tématu jsou uloženy u sebe.
Základní
skupiny
Definice MDT znaku
Základní
skupiny
Definice MDT znaku
001
5
Matematika a přírodní vědy
1
Věda a vědění všeobecně.
Organizace duševní práce
Filozofie. Psychologie
6
Aplikované vědy. Lékařství. Technika
2
Náboženství a teologie
7
Umění. Užité umění. Architektura. Fotografie.
Hudba. Zábava. Sport
3
Společenské vědy. Statistika.
Politika. Ekonomie. Obchod. Právo.
Veřejná správa. Vojenství.
Sociální péče. Pojišťovnictví.
Výchova a vzdělání. Folkloristika
neobsazena
8
Jazyk. Lingvistika. Literatura
9
Geografie. Biografické studie. Dějiny
4
MDT třídění (Mezinárodní desetinné třídění, 2010)
Rozvinutím znaku a v kombinaci pomocných znamének tak jsou kódem definovány určité skupiny dokumentů.
Př.: 94(100)"1914/1918" Dějiny první světové války
62-022.532 Nanotechnologie
373.2/.3 Předškolní a primární výchova a vzdělávání
Poté, co je definována skupina, jsou v této skupině dokumenty dále řazeny např. podle jména autora, názvu, formátu
knihy nebo podle toho jak přicházejí nové – za sebe s dalším speciálním kódem.
Ve vědeckých knihovnách se můžeme setkat i s pouhým číselným – na první pohled nelogickým číselným kódem
knihy (např. Vědecká knihovna Olomouc, Moravská zemská knihovna v Brně, Moravskoslezská vědecká knihovna
v Ostravě, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové).
Všechny knihy v knihovně tak nemusí být ovšem řazeny. Beletrie – tedy poezie a próza mohou být řazeny pouze
podle autora a vyčleněny jako zvláštní fond (oddělené sekce nebo přímo regály).
Soubor symbolů písmen, číslic, znaků označuje lokaci - umístění dokumentu ve sbírce či fondu tzv. signaturu.
(ČTDKIV, 2010)
Vedle údajů o autorovi a názvu je signatura dalším vodícím znakem a lze ji najít v katalogu knihovny. Signatura je
důležitý znak, kde knihu může najít uživatel a samozřejmě knihovník, který je uživateli nápomocen.
Př.: KRČ, Miroslav. Nástin dějin ekonomiky obrany. Praha: Ministerstvo obrany, 2001. 210 s. ISBN 8072781006.
Knihovna UTB
MZK Brno
VKOL Olomouc
Na příkladu vidíme exempláře knihy v knihovním katalogu, podstatná je pro uživatele již zmíněná signatura a také
status dokumentu nebo výpůjční lhůta. To vše definuje, zda je možné dokument vypůjčit a jak.
6.3 Knihovní katalogy a jejich možnosti
Katalog knihovny je základní systém vyhledávání dokumentů v knihovně, je veřejně přístupný z webových stránek
jednotlivých knihoven pod odkazem katalog nebo vyhledávání. Katalogy knihoven jsou de facto interaktivní
seznamy, ve kterých lze vyhledávat podle nejrůznějších kritérií v dokumentech, které knihovna nabízí uživatelům.
Čím konkrétněji uživatel definuje téma, které hledá, tím přesnější dostane výsledek.
Tedy nejlépe když uživatel zná autora, název knihy nebo ISBN knihy. U aktivních autorů, kteří vydávají na desítky
knih, pomůže i znát rok vydání nebo přímo číslo vydání hledané publikace. Název knihy může obsahovat slova, které
mohou být nápomocna uživateli v dalším hledání, pokud hledá dokumenty s podobnou tématikou. Z obyčejného
klíčového slova – definované tématiky může uživatel lehce přejít k jednomu či více autorům, kteří se danou oblastí
zabývají.
Dnes jsou téměř všechny katalogy velkých knihoven elektronické, zpřístupňují se online. Katalogy, které byly dříve
lístkové (kartotéky s lístky ke každé knize – podle autora, názvu, předmětu) se převádějí přímo do elektronické
podoby ve zvláštních sbírkách (Retrokatalog 1945-1970) nebo se skenují, viz Parlamentní knihovna České republiky
http://www.psp.cz/cgi-bin/listek?k=1&c=1&n=1&z=1/ nebo Knihovna astronomického ústavu Akademie věd ČR
http://istar.asu.cas.cz/katalog/. Katalogy knihoven jsou dnes mnohem praktičtější než dříve, snaží se usnadnit
uživateli vyhledávání a přivést ho co nejrychleji ke kýženým výsledkům. K vyhledávání v katalogu se uživatel dostane
nejčastěji v knihovně, když hledá konkrétní publikaci nebo při přípravě psaní kvalifikační práce, kdy si má vyhledat
vhodné zdroje (provést rešerši).
Všecha pole - údaj je vyhledáván ve všech polích
bibliografického záznamu (např. v názvových údajích,
autorských údajích, předmětových heslech, nakladatelích
atd.)
Slova z názvu – vyhledá všechna slova, která jsou v názvu
titulu (nezáleží na pořadí)
ISBN/ISSN/ISMN - hledání na základně zadání
standardního čísla dokumentu. 80-210-3802-0)
Předmět/Klíčové slovo/Tezaurus vyhledávání na základě
tématického vymezení (např. téma nebo klíčové slovo).
Mezinárodní desetinné třídění - do vyhledávací
kolonky se zadá znak MDT (např. 004.4 = software)
Katalog může být z důvodu větší přehlednosti rozdělen do
několika bází, různých typů dokumentů. Použitím tohoto
formulářového pole lze omezit rozsah vyhledávání na
specifický typ dokumentu (Knihu, Časopis, Elektronický
dokument ...)
Vyhledávací možnosti katalogu (Knihovna UTB, 2010)
V případě, kdy nestačí pouze jedno vyhledávací pole lze využít vyhledávání z více polí nebo pokročilého (rozšířené)
vyhledávání.
Pokročilé vyhledávání v katalogu Národní
Větší přesnost relevantních výsledků – dokumenty, které obsahují danou problematiku. Pokud je výsledek
neuspokojivý (málo nebo příliš mnoho dokumentů, špatné výsledky), lze dotaz upravit – rozšířit okruh nebo ještě
blíže specifikovat dotaz.
Dnešní katalogy nabízejí mnohem víc než jen vyhledání knihy nebo časopisu. Nabízet mohou také náhledy obálek
knih, obsah dokumentu ve formátu PDF. Přímý odkaz na plný text elektronického dokumentu nebo informaci,
kolikrát byl dokument vypůjčen.
Vědecká knihovna Olomouc: vyhledání dotazu biomasa
Díky vyspělým technologiím lze připojit ke katalogu komentáře čtenářů, propojit záznam knihy s portálem citace.com
a přímo pod záznamem nalézt validní citaci. V případě, kdy knihovna využívá služby SFX propojení na plné texty
časopisů v databázích, lze nalézt pod časopisem propojení do databází, s odkazem na poslední články. Knihovny mají
různé systémy a různorodá je i nabídka katalogů.
Knihovna UTB: vyhledání Polymer Bulletin - propojení na citace.com, propojení s SFX (dostupnost plného textu a
poslední články)
6.4 Souborné katalogy
Knihovny, které zmiňuji v tomto materiálu lze nalézt také na internetové adrese http://www.knihovny.net/.
Vyhledávat knihovny nejrůznějších typů (firemní, úzce profilované, podle sídla instituce apod.) lze také v Adresáři
knihoven a informačních institucí Národní knihovny (http://www.nkp.cz – Služby – Adresář knihoven). Součástí
prvního zmiňovaného odkazu jsou souborné katalogy.
Souborný katalog slouží jako databáze, do které přispívá více knihoven svými záznamy, a ze kterého lze čerpat
informace o knihovnách a z knihoven, které do něj přispívají. Vyhledávací rozhraní souborných katalogů je totožné,
princip je stále stejný jako u vyhledávání v jednotlivých knihovnách.
Existují souborné katalogy v rámci jedné instituce, která má více dílčích knihoven (Souborný katalog akademie věd
ČR, Souborný katalog ČVUT Praha), dále také katalogy veřejných informačních institucí jako je Souborný katalog
knihoven v České republice http://www.caslin.cz/, Virtuální polytechnická knihovna v rámci Národní technické
knihovny http://www.techlib.cz/cs/262-vpk nebo Medicínská virtuální knihovna Medvik http://www.medvik.cz
a speciální oborové souborné katalogy viz dále.
Dalším typem souborného zdroje pro vyhledávání dokumentů je Jednotná informační brána - http://www.jib.cz,
která vyhledává nejen v katalozích knihoven ale i v databázích nebo v zahraničních knihách a časopisech dostupných
na území ČR. Jednotná informační brána má i mladší kolegy jako jsou oborové brány různých oborových zaměření:
http://tech.jib.cz/ Oborová brána technika
http://art.jib.cz/ Oborová brána Umění a architektura
http://mus.jib.cz/ Oborová brána Musica
Tyto brány fungují jako rozcestníky, na další informační zdroje (například patenty, adresy vědeckých institucí
a specializovaných knihoven).
Brána Technika
Proč je dobré používat souborné katalogy? Copak nestačí katalog jedné knihovny? Kdy je dobré souborný katalog
použít? Požadavky jednotlivých uživatelů jsou různé. Někomu stačí 4 knihy a 1 časopis dostupný v nejbližší knihovně.
Některá témata vyžadují velmi pečlivé hledání. Uživatel, který potřebuje mít přehled o informačních zdrojích k určité
tématice, se mnohem snáze zorientuje ve specifickém souborném katalogu, než se plahočit vytipováním institucí,
které by daný dokument mohly mít.
Prvním cílem není zjistit, v které knihovně, či instituci se dokument nalézá, ale to, že dokument k dané problematice
vůbec existuje. Stejně jako u jednotlivých katalogů knihoven zde platí, čím přesnější dotaz tím přesnější výsledek.
Vyhledává-li uživatel všechny publikace od určitého autora nebo publikaci k dané tématice vydanou v konkrétním
roce, určitě bude slavit úspěch, když využije souborného katalogu, ve kterém vyhledává v několika knihovnách zaráz.
6.5 Vybrané služby knihoven
6.5.1 Čtenářské konto
Automatizované systémy knihoven umožňují nejen vyhledávání v online katalogu ale i zprávu účtu uživatele tzv.
čtenářské konto. Na základě přihlašovacích údajů, které uživateli poskytne knihovna nebo jsou popsány u přihlášení,
se uživatel většinou skrz rozhraní katalogu dostane na svůj účet (Čtenář), kde přehledně vidí své kontaktní údaje,
výpůjčky a výpůjční dobu, možné poplatky, požadavky na MVS, rezervace apod.
Čtenářské konto (Knihovna UTB Zlín)
Mimo to, že tyto údaje vidí, může s některými z nich pracovat. Prostřednictvím čtenářského konta lze prodloužit
výpůjčky, které jsou před ukončením výpůjční doby, po překročení lhůty již ne. Je možné rezervovat knihu, která je
momentálně vypůjčena a sledovat vývoj rezervace. Rezervaci lze provést pouze po přihlášení, kdy se vyhledá
příslušná kniha v katalogu a u konkrétní jednotky je zvolen požadavek.
Požadavek na výpůjčku (Knihovna UTB Zlín)
Čtenářské konto se využívá také pro podání MVS požadavku, viz následující část.
6.5.2 Dodávání dokumentů
Uživatel si knihu našel, šťastný že existuje, dychtí ji získat pro své studium. Navštíví knihovnu, ve které je registrován
a využije meziknihovní výpůjční služby.
Meziknihovní výpůjční služba (MVS) je služba poskytovaná mezi knihovnami a slouží k získání těch dokumentů,
které nejsou ve fondu knihovny a které uživatel žádá ve své knihovně. Knihovny pracují jako prostředník k získání
dokumentu. Je zcela vyloučeno, aby uživatel požadoval dokument prostřednictvím MVS samostatně po knihovně,
kde není registrován, bez ohledu na to, zda je akademický pracovník, řadový student nebo matka na mateřské
dovolené. MVS služby poskytuje knihovna jen svým zaregistrovaným čtenářům. Pravidla pro poskytování těchto
služeb upravuje Knihoví řád nebo metodický pokyn určité knihovny.
Nelze také požadovat po vědecké či jiné knihovně, aby uživateli zaslala knihu do určité městské knihovny, kam běžně
dochází. Uživatele zastupuje knihovna a ta je oprávněna požadovat po jiné knihovně dokument MVS (objednává
za uživatele), uživatel sám tak učinit nemůže. Od všech uživatelů nelze očekávat odpovědný přístup, proto není
možné zasílat MVS dokumenty přímo jednotlivcům.
Knihovny většinou umožňují zadat požadavek na objednání dokumentu elektronickou cestou. K dispozici je e-mailový
kontakt na zaměstnance MVS nebo formulář pro zadání údajů o požadovaném dokumentu. Informace najde uživatel
na webových stránkách knihovny, v odkazu služby nebo meziknihovní výpůjční služba, často se také vyskytuje odkaz
na MVS přímo v katalogu knihovny, kdy je formulář pro MVS aktivní poté, co se uživatel přihlásí svými údaji.
Informace o MVS v katalogu bez přihlášení (Knihovna UTB Zlín)
Př. Požadavek MVS na knihu po přihlášení (Knihovna UTB Zlín)
Výpůjčka MVS dokumentu je realizována obvykle do týdne, maximálně do 10 dnů od objednání uživatelem.
Výpůjční dobu dokumentu a podmínky půjčení určuje knihovna, které dokument patří, nikoliv knihovna, která
dokument půjčuje koncovému uživateli, ani uživatel sám. Obvyklá doba výpůjčky MVS je 30 dní, ale může být
i zkrácená nebo knihovna dokument půjčí pouze za podmínky vypůjčení dokumentu jen prezenčně ve studovně.
Prodlužování není běžné. Zda je služba MVS placená, záleží na knihovně, která za uživatele MVS objednává. Spousta
knihoven zpoplatňuje MVS z důvodu krytí poštovních nákladů, některé tak činí recipročně, jiné zcela zdarma, některé
ustanovují přesné podmínky (5 MVS objednávek na semestr zdarma).
MMVS – mezinárodní meziknihovní výpůjční služba. Objednávka dokumentu ze zahraničí je časově náročnější
(doba objednání může být až 1 měsíc) a finančně nákladná (300,- až 400,- Kč). Knihovny MMVS objednávají
prostřednictvím velkých knihoven: Moravská zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olomouci, Národní
knihovna v Praze. Výpůjční doba může být kratší než 30 dní, prodloužení není možné. Za uživatele opět jedná
knihovna, ve které je registrovaný.
Prostřednictvím MVS/MMVS služby je realizováno také pořizování a zasílání kopií z dokumentů, které knihovna
nevlastní - reprografické meziknihovní služby (i mezinárodní). Tyto služby jsou vesměs placené, cena tvoří poštovné
a náklady na xerokopie podle knihovny, která kopii pořizuje. Xerokopie jsou nevratné a slouží stejně jako MVS
k nekomerčním, studijním, soukromým účelům uživatele.
Elektronické dodávání dokumentů (EDD) má za úkol zrychlit cestu dokumentů k uživateli. Týká se především článků
z časopisů, částí sborníků, konferenčních příspěvků apod. Emailem jsou odesílány dokumenty do knihovny, která
zprostředkovává požadavek čtenáře, ten je zprostředkuje uživateli přímo, nebo prostřednictvím elektronické
schránky a individuálního přihlášení. Tato služba není příliš rozšířena. Problém jsou opět autorskoprávní poplatky,
služba je v ČR drahá a nevyplatí se. Lze ji využít například v rámci Ingenta Connect (zahraniční producent databází),
který nabízí dodání zahraničních článků do 24 hodin elektronicky za dostupné ceny, více viz
http://web.knihovna.utb.cz/?id=0_3_13&lang=cs&type=0 .
Upozornění!
Objednáváte-li cokoliv odkudkoliv, seznamte se s podmínkami a učiňte objednávku MVS zavčas. Objednání a dodání
15 knih do týdne před odevzdáním článku či nějaké práce žádná knihovna nemůže garantovat. Dělat vše na poslední
chvíli se nemusí především studentům vyplatit.
6.6 Ze zahraničních katalogů
Každá vyspělá země má svou národní knihovnu, ve které je soustředěno kulturní a informační bohatství dané země.
Ta zpřístupňuje informace o těchto zdrojích prostřednictvím svého národního katalogu nebo souborného katalogu.
Aby byl katalog srozumitelný zahraničním uživatelům a knihovnám, musí být v takovém jazyce, který je srozumitelný
široké mase, a tím je angličtina. V takovém případě lze rozlišit základní bibliografické informace o dokumentu (autor,
název, vydání, ISBN…) Pokud existuje souborný katalog národních knihoven tím lépe, ale existuje takový?
„Německá univerzitní knihovna v Karlsruhe nabízí Karlsruher Virtueller Katalog - KVK (Virtuální katalog Karlsruhe) –
metakatalog http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk/kvk/kvk_en.html, který umožňuje paralelní prohledávání téměř
75 000 000 knih a časopisů v katalozích knihoven a knihkupectví. KVK byl spuštěn v roce 1996. KVK zahrnuje katalogy
z 12 zemí (Austrálie, Rakousko, Německo, Finsko, Francie, Velká Británie, Itálie, Kanada, Norsko, Švédsko, Švýcarsko,
Španělsko a USA).“ (Bulínová, 2004)
Vyhledávací rozhraní KVK Karlsruhe
V katalogu lze vyhledávat v evropských a amerických knihovnách, vyhledávání probíhá i v knihkupectví (Amazon)
a elektronické německé databázi časopisů (ZDB).
Výsledky vyhledávání Karsruhe – zkrácený záznam, po rozkliknutí celý záznam v konkrétní knihovně
Druhým nejvíce využívaným zahraničním souborným katalogem je WorldCat http://www.worldcat.org/. WorldCat je
„nejobsáhlejším a nejúplnějším katalogem na světě. Obsahuje 110 milionů bibliografických záznamů knih,
periodických publikací, článků, videozáznamů, zvukových nahrávek, elektronických knih, not, genealogických odkazů,
kulturních artefaktů, digitálních objektů, webových stránek atd. U každého záznamu je možné snadno zjistit, ve které
nejbližší knihovně se dokument nachází. Záznamy jsou katalogizovány v mnoha jazycích (více než 470 jazyků ze 112
států a oblastí), mj. např. arabštině, bengálštině, čínštině, cyrilici, řečtině, hebrejštině. WorldCat obsahuje také
záznamy více než 40 katalogů národních knihoven. Na tvorbě WorldCat se mohou podílet i jednotliví uživatelé, kteří
mají možnost přidat k dokumentům svoje hodnocení, recenzi, faktické poznámky nebo obsah.“ (Souborný katalog
WorldCat, 2010)
Vyhledávací rozhraní WorldCat
Nabídka WorldCat kromě vyhledávacího rozhraní
Shrnutí kapitoly
Po nastudování této kapitoly by měl být uživatel schopen se samostatně orientovat v katalozích knihoven v České
republice. Jsou zde objasněny základní principy služeb MVS a MMVS a ukázky zahraničních katalogů. Způsoby
vyhledávání v katalozích jsou téměř identické, jak v českém, tak i v zahraničním prostředí.
Úspěšné vyhledávání závisí na správně položeném dotazu. Nejjistější jsou přímé bibliografické údaje (název, autor,
rok vydání atd.). Úkolem knihoven je zprostředkovat uživatelům přístup k informacím, v případě poskytování
speciálních služeb se může jednat o služby placené. Uživatele nemusí primárně zajímat, kde se dokument nachází, to
je věcí knihovny, která dokument bude obstarávat, cílem pro uživatele je získat plný bibliografický popis dokumentu
(citaci), potvrzení, že existuje dokument s tématikou, která ho zajímá.
Existují dokumenty, které nelze vypůjčit zprostředkovaně (MVS/MMVS), v těchto případech musí uživatel navštívit
osobně knihovnu, kde se dokument vyskytuje. Nejlépe ovšem, když se předtím blíže seznámí s podmínkami pro
výpůjčku takového dokumentu.
K zamyšlení
Ne vždy jsou všechny dokumenty, které si uživatelé objednávají prostřednictvím MVS nutné. V knihovnách, které
služby poskytují zcela zdarma, často dochází ke zneužívání těchto služeb. Opravdu si objednáváte dokumenty, které
potřebujete? Poskytujete dostatek údajů, aby pověřený pracovník mohl váš požadavek co nejdříve zpracovat, nebo
to necháváte zcela na něm? Využíváte tyto služby?
Seznam použitých zdrojů
BULÍNOVÁ, E. Německé souborné katalogy. Ikaros *online+. 2004, roč. 8, č. 3 *cit.2010-11-17]. Dostupné z www:
<http://www.ikaros.cz/node/1589>. URN-NBN:cz-ik1589. ISSN 1212-5075.
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (ČTDKIV) *databáze online+. Praha: Národní knihovna
ČR, c2005 *cit. 2010-11-17+. Dostupné z www:
<http://sigma.nkp.cz/F/GB76YY7TD2YH3H2FLLXJ7JTQPPJDBL5R441Y6QL1CDTEUVR7M637021?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD>.
KATUŠČÁK, D. a kol. Terminologický a výkladový slovník : odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava :
Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. 375 s.
Knihovna UTB *webové stránky+. Zlín: 2010. [cit. 2010-11-01+. Dostupné z www: <http://web.knihovna.utb.cz/>
Mezinárodní desetinné třídění - vybrané znaky [online]. Praha: Národní knihovna, 2004 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z
www: <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_Prehltra.htm>.
Souborný katalog WorldCat *online+. Praha: Národní knihovna, 2001 *cit. 2010-11-17]. Dostupné z www:
<http://info.jib.cz/news/souborny-katalog-worldcat>.
7 Zdroje šedé literatury
Rychlý náhled do problematiky
Kapitola se zabývá specifickými informačními zdroji - šedou literaturou, představuje typologii šedých zdrojů
a možnosti jejího využití. Šedá literatura vedle časopiseckých článků je dalším rychlým a aktuálním zdrojem
informací. Velké množství je dnes vystavováno na internetu v elektronické podobě. Může se zdát, že její vyhledávání
je poněkud složitější, nejedná se totiž o typické dokumenty ukládané a zpřístupňované paměťovými institucemi jako
jsou knihovny, existují ovšem speciální weby, portály i vyhledávače, které se zaměřují i na tento typ dokumentů. Tato
kapitola pojednává z velké části právě o základních možnostech, kde šedé zdroje hledat.
Cíle kapitoly
Osvojit si termín šedá literatura a získat zdroje pro její vyhledávání.
Čas ke studiu
4 hodiny
Klíčová slova
Šedá literatura, repozitáře, firemní literatura, výzkumné zprávy, preprinty, vysokoškolské práce, konferenční
sborníky, patenty, standardy, normy
7.1 Specifikace šedé literatury
Šedá literatura je skupina dokumentů neoficiálně nebo polooficiálně publikovaných. Tyto publikace nevycházejí
v běžných nakladatelstvích, tudíž nejsou dostupné v běžném prodeji, jsou vydávány v omezeném množství.
Vyskytují se v tištěné i elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že mají přinášet rychle aktuální informace je nyní
trend publikovat tyto druhy dokumentů elektronicky a díky internetu se rychle šíří. Jejich vyhledávání může být
komplikovanější, jelikož nejsou běžně zpracovávanými dokumenty v paměťových institucích (knihovnách, archivech,
mediatékách). Šedá literatura má význam především pro úzký okruh odborníků, kteří si tyto zdroje hlídají, pokud
možno využívají RSS kanálů (odběr novinek z webových stránek).
Nejznámější typy šedé literatury jsou: firemní literatura, výzkumné zprávy, preprinty, diplomové, dizertační
a habilitační práce, konferenční sborníky. Mezi šedé zdroje se mnohdy zahrnují také patenty, standardy a normativní
dokumenty (technické a právní normy).
„Definice šedé literatury stejně jako dokumenty, které do této skupiny patří, se mění. Informace, které pocházejí ze
šedých zdrojů, se považují za stejně relevantní jako informace z běžně dostupné (oficiálně publikované) literatury. Na
šedou literaturu se vztahuje stejně jako na jakoukoliv publikaci autorský zákon a i v případě citování se šedá
literatura řídí obvyklou normou.“ (SOVADINOVÁ, I. Informační zdroje pro pedagogiku)
Šedá literatura stojí v popředí zájmu paměťových institucí i v České republice. Vznikl tak projekt Národního úložiště
šedé literatury, který si klade za cíl „vytvořit centrální rozhraní pro vyhledávání nepublikovaných
a polopublikovaných. Projekt bude zaměřen na získávání metadat a případně plných textů z oblasti vzdělávání, vědy
a výzkumu. Velký důraz je kladen na vytvoření sítě spolupracujících institucí…“ (O projektu, 2010)
Typologická mapa šedé literatury (Typologická mapa, 2010)
Technical reports - Technické zprávy
Government documents - Vládní dokumenty
Pre-prints - Předtisky (příspěvky otištěné před
konferencí)
Technical documentation - Technická dokumentace
Fact Sheets (Product sheets) - Informace o produktu
(technické parametry)
Conference proceedings - Sborník z konference
Standards - Standardy (normy)
White papers - Průvodce, poradce, základní dokument k
určité problematice
Patents - Patenty
Symposia - Konference, porada, odborná diskuze,
sborník z konference
Working papers - Pracovní listy (koncepty)
Bulletins - Informační zpravodaje
Committee reports - Zprávy z komisí (výborů)
Business documents - Obchodní dokumenty
Newsletters -Informační bulletiny
Unpublished works - Nepublikované práce
Theses - vysokoškolské kvalifikační práce - diplomové,
disertační a habilitační práce
Anglicko-česká terminologie šedé literatury
Anglický jazyk v případě šedé literatury hraje významnou roli, značná část šedé literatury je právě v angličtině a
na zahraničních webech. Mnoho z nich funguje jako rozcestníky nebo souborné katalogy.
Aktualizované odkazy na zdroje šedé literatury lze najít na stránkách Knihovny UTB, Informační Zdroje, Šedá
literaturahttp://www.knihovna.utb.cz/portal/zakladni_vypis.php?vybrany_druh=1.
7.2 Institucionální repozitáře
Vedle rozcestníků a katalogů vznikají speciální úložiště – repozitáře šedé literatury. Většinou vznikají v rámci institucí
– tzv. institucionální repozitáře. Jedná se o sofistikované systémy, do kterých zaměstnanci, členové a především
autoři pracující v jedné instituci vkládají své práce a poskytují je studentům, kolegům a mnohdy i odborné veřejnosti.
Specifickými tvůrci repozitářů jsou univerzity a jejich akademické obce. Do repozitářů univerzit jsou ukládány
vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové atd.), výukové materiály, multimédia – e-podpory, tutoriály,
e-learningové materiály, technické zprávy výzkumných pracovišť univerzity, příspěvky na konference jednotlivců
zastupujících univerzitu, ukládat se zde dají také publikované články nebo statě. Cílem repozitářů je otevřený přístup
k vědeckým pracím. Oproti archivům nabízejí online přístup k bibliografickým údajům i k plným textům, lepší
možnosti vyhledávání, zpracování a uložení velkého objemu dat.
Za vzorové repozitáře zde lze uvést The Directory of Open Access Repositories OpenDOAR http://www.opendoar.org.
Repozitář je pravidelně aktualizován, má světový rozsah, dosah i na plné texty dokumentů, nabízí i nejrůznější
statistiky a je velmi intuitivní. Nabízí i RSS služby pro snazší monitorování novinek.
Vyhledávací rozhraní OpenDOAR
Na obdobném principu funguje i Registry of Open Access Repositories – ROAR http://roar.eprints.org/. Graficky je
přitažlivější než OpenDOAR, v některých depozitářích se určitě překrývá.
Hlavní webová strana ROAR
Proč využívat zahraniční repozitáře? V zahraničních repozitářích lze hledat dizertační práce pro inspiraci, zda
k určitému tématu bylo napsáno něco v zahraničí (specializované obory na renomovaných univerzitách). Vědecký
výzkum popisovaný v těchto pracích může být cenný například pro vlastní výzkum v českém prostředí. Práce mohou
sloužit také jako zdroj literatury k určité problematice. V repozitářích lze hledat mimo jiné i příspěvky do konferencí
nebo studijní materiály vhodné jako podklad pro profesní aktivity. Orientovat se lze i podle konkrétních osob, které
v dané instituci působí.
7.3 Vysokoškolské kvalifikační práce
Diplomové práce, kandidátské a doktorské disertace, habilitační práce apod. úzce souvisí s tématikou repozitářů.
Univerzity využívají k ukládání těchto prací studijní informační systémy a nově také repozitáře, které studijním
systémům značně ulehčují. Repozitáře vysokoškolských prací v současné chvíli využívá Univerzita Karlova v Praze
(systém DigiTool), dále pak Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Jana
Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, všechny využívají repozitář DSpace.
Vysokoškolské práce z více vysokých škol lze najít v úložišti vysokoškolských prací Theses.cz http://www.theses.cz/.
Úložiště slouží také jako systém pro odhalování plagiátů, je provozován Masarykovou univerzitou v Brně. Do
Theses.cz přispívá na 29 českých vysokých škol. Mnohé z nich umožňují prostřednictvím rozhraní Theses.cz
dosáhnout až na plné texty prací. Tento formát není českým výmyslem, vychází z koncepce Networked Digital Library
of Theses and Dissertations (NDLTD) http://www.ndltd.org/. Pokud vysoká škola do úložiště nepřispívá, jistě má své
práce uložené v knihovně a lze je nalézt v knihovním katalogu nebo ve speciálním souboru dat na stránkách
univerzity.
Český projekt Theses
7.4 Věda a výzkum
Oblast vědy a výzkumu zahrnuje velké množství dokumentů, které vznikají, ukládají se, používají se a jsou pro vědu
nezbytné. Většina z nich náleží do šedé literatury, je vytvářena vědeckými institucemi, výzkumnými ústavy,
univerzitami, technickými i zdravotnickými zařízeními. Oborově zaměřené výzkumy jsou cenné pro specifické
uživatele, pokud se publikují, je to v úzce profilových publikacích a časopisech.
Základní dokumenty vědy a výzkumu: výzkumné zprávy, projektová dokumentace, normy, patenty, statistiky.
Velký tlak v českém akademickém prostředí je vyvíjen na výzkumnou činnost na univerzitách. Důraz vedle
zkvalitňování výuky je kladen na projektové a grantové aktivity. Největší možnosti v rozvoji a možnostech výzkumu
přináší finanční podpora Evropské Unie. Pro práci na projektech je nutné využívat zahraniční informační zdroje
(databáze), ale také se zabývat výsledky již vyřešených výzkumných úkolů, na které lze navázat, jejichž obsahem se
lze inspirovat. Zdrojem jsou výzkumné zprávy, technické zprávy, reporty, statě atd. Orientovat se lze podle vědních
oborů nebo institucí, ve kterých hledaný výzkum proběhl nebo probíhá.
České zdroje pro výzkum
Portál výzkumu a vývoje v ČR
http://www.vyzkum.cz/
Portál pro vědu
http://www.veda.cz
Informační systém výzkumu a vývoje v ČR http://aplikace.isvav.cvut.cz/prepareProjectForm.do
Informační brána Technica
http://tech.jib.cz/
Ministerstva ČR - Projekty
http://www.mmr-vyzkum.cz/cz
Grantová agentura České republiky
http://marmolata.gacr.cas.cz/
Akademie věd ČR - Věda a výzkum v EU
http://ei.avcr.cz/
Strukturální fondy EU
http://www.strukturalni-fondy.cz
Vybrané zahraniční zdroje šedé literatury pro vědu
CORDIS – Community research and
http://cordis.europa.eu/
Development Information Service
http://publications.europa.eu/cordis/index_cs.htm
National Technical Information Service –
NTIS (U. S. Department of Commerce)
http://www.ntis.gov/search/index.aspx
The Virtual Technical Reports Center –
VTRC
http://www.lib.umd.edu/ENGIN/TechReports/Virtual-TechReports.html
Archiv preprintových dokumentů z
oblasti přírodních věd - ArXiv
http://arxiv.org/
E-print Network
http://www.osti.gov/eprints/
Informační zdroje – věda a výzkum
7.5 Materiály z konferencí
Konferenční sborníky, příspěvky do konferencí, preprinty před konferencí, symposia, nově také postery, eprinty
a prezentace jsou dnes běžně dostupné na internetu. V České republice vzniká iniciativa, aby tyto materiály bylo
možné vyhledávat z jednoho místa, viz NUŠL. Velmi často jsou tyto materiály k dispozici na webových stránkách
institucí pořádajících konference. Účastníci konferencí v hojné míře dostávají i tištěné sborníky ke konferenci.
Po přečtení je darují například knihovně. Rozšiřují se už i elektronické verze sborníků. Pokud není sborník
z konference k dispozici v žádné formě, bývají na webu konferencí vystavovány po omezenou dobu nebo pod heslem
jednotlivé prezentace.
Zahraniční konferenční materiály lze pohodlně vyhledávat v prostředí databází. Zdrojů vyhledávání vědecké šedé
literatury je také hodně, viz výše Vybrané zahraniční zdroje šedé literatury pro vědu.
Pro jejich hledávání lze využít i vyhledávače typu Google Scholar http://scholar.google.cz/ nebo Scirus
http://www.scirus.com/.
„Scirus pokrývá přibližně 167 milionů webových stránek univerzit, vědeckých a výzkumných organizací, vlády,
konferencí a vědců. Doplňuje je více než 18 milionů plných textů a abstraktů ze specializovaných zdrojů (články
z časopisů, preprinty, patenty, výzkumné zprávy aj.). Google Scholar se zaměřuje na články, knihy, preprinty,
kvalifikační práce. Některé zdroje jsou prohledávány oběma vyhledávači (např. PubMed Central a MEDLINE). Míra,
do které se zdroje překrývají, je pro různé obory výrazně odlišná. K nelibosti odborníků Google Scholar zatím své
zdroje nezveřejňuje tak jasně jako Scirus. Uvádí pouze, že se jedná o řadu vydavatelů, agregátorů, profesních
společenství a repozitářů preprintů, jejichž okruh je stále rozšiřován. V literatuře jsou uváděny například ACM, IEEE,
OCLC, Blackwell, the Institute of Physics, the Nature Publishing Group, Wiley Interscience a Springer, z výsledků
vyhledávání lze identifikovat mnoho dalších.“ (Kovalčík, 2005)
Vyhledávání Scirus
Na rozdíl od Google Scholar Scirus filtruje komerční informace. Vyhledává v placených i volně dostupných
databázích. Nabízí různé možnosti vymezení výsledků vyhledávání – typ dokumentu, preferované báze, výměnu
vyhledávacího termínu. Pokud je uživatel například vzdáleným přístupem připojen k databázím Knihovny UTB je
přesměrován do dané databáze, potažmo na plný text dokumentu.
Vyhledávání na GoogleScholar
7.6 Statistická data a firemní literatura
Pro ekonomické obory (zpracování analýz, SWOT analýzy firem, zjišťování konkurenceschopnosti) jsou podstatná
statistická data. Často se uživatelé potýkají s tím, že nemohou najít aktuální statistiky k poslednímu čtvrtletí nebo
půlroku. Čím větší objem dat instituce zpracovává, tím více může docházet ke zpoždění. Statistické údaje lze čerpat
ve specializovaných statistických publikacích, spoustu údajů poskytují také komerční společnosti, které se zabývají
průzkumy, tato data jsou ovšem placená. Statistické údaje lze získat i ve specializovaných databázích.
V České
republice
se
statistikou
zabývá
Český
statistický
úřad
vedený
státní
správou
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home. Statistiky se zde nacházejí i ve formátu xls, takže je možné je přímo
upravovat pro vlastní potřeby do grafů nebo spojovat jednotlivé tabulky. Zahraniční statistiky nabízí Eurostat
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/, k dispozici jsou zde ke stažení celé publikace se statistickými údaji, Eurostat se
zaměřuje
přímo
i
na
oblast
vědy,
technologií
a
inovací
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/science_technology_innovation/introduction.
Z amerických
statistických zdrojů lze zmínit Federation statistics http://www.fedstats.gov/, U. S. Bureau for Economics Analysis
http://www.bea.gov/.
Eurostat publikace (plné texty)
Do šedé literatury je zahrnutá i tzv. firemní literatura – interní tisky společností, firemní monografie, periodika,
prospekty, adresáře, návody, ceníky, výroční zprávy, nepublikované překlady) s cílem propagovat, prodat výrobek či
službu. Tento typ materiálů se stává předmětem nejrůznějších marketingových průzkumů. Nejideálnější je, pokud
jsou v elektronické podobě (na webových stránkách společností), velké procento je však stále v tištěné podobě, lze je
získat na konferencích, veletrzích, u velkých společností v informačních a propagačních centrech. Cenným zdrojem
jsou výroční zprávy a zprávy o hospodaření společností. Informace je možné doplnit i údaji z obchodního rejstříku
http://www.justice.cz/or/ nebo obchodního věstníku http://ov.ihned.cz/.
Shrnutí kapitoly
V kapitole byly popsány základní typy šedé literatury a možnosti, kde tuto literaturu získat. Příjemný je fakt, že velká
část je přístupná na internetu. Tyto zdroje poskytují relevantní informace stejně jako jakýkoli vědecký časopis nebo
odborná monografie. V mnoha případech je k úzké problematice k dispozici pouze omezené množství běžných
informačních pramenů, vždy je proto dobré sáhnout i po těch, které nejsou publikované vůbec nebo napůl. Šedá
literatura se cituje stejně jako jakýkoliv jiný zdroj, je nutné dodržovat autorský zákon. Cvičení dělá mistra a ani
v případě šedé literatury nelze počítat s tím, že na poprvé bude vše probíhat rychle a hladce, je třeba získat
v problematice určitou zručnost.
K zamyšlení
Velmi účelné pro studium, vědeckou práci i výuku může být vytvoření si seznamu ověřených zdrojů, kam lze kdykoli
sáhnout a získat kvalitní a ověřené odborné informace. Ať už jsou to databáze, weby vědeckých institucí, webové
stránky na konkrétní normy a patenty, statistické databáze, vyhledávače vědecké literatury. Už ho máte?
Seznam použitých zdrojů
Google Patents Search [online]. Praha: Státní technická knihovna, ©2001-2010. [cit. 2010-11-17]. Dostupné z www:
<http://tech.jib.cz/informacni-zdroje/volne-informacni-zdroje/google-patent-search>.
HRAZDIL, J. Normy.biz [online]. Brno, © 2004 – 2010. [cit. 2010-11-17+. Dostupné z www:
<http://www.normy.biz/normy-csn-zdarma.php>.
Knihovna UTB *webové stránky+. Zlín: *cit. 2010-11-01+. Dostupné z www: <http://web.knihovna.utb.cz/>
KOVALČÍK, J. Google scholar [online]. Brno, MUNI, 2005. [cit. 2010-11-17+. Dostupné z www:
<http://dspace.muni.cz/handle/ics_muni_cz/55>. studentská esej
KUČEROVÁ, Helena. Zdroje informací [online]. Praha, 2009 : [cit. 2010-11-01+. Dostupné z www:
<http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm>
O projektu NUŠL *online+. Praha: Národní technická knihovna, 2010. [cit. 2010-11-17+. Dostupné z www:
<http://nusl.techlib.cz/index.php/O_projektu>.
SOVADINOVÁ, Irena. Informační zdroje pro pedagogiku. Zlín:Univerzita Tomáše Bati: fakulta humanitních studií,
2010. 62 s. Bakalářská práce. Vedoucí práce: PhDr. Ondřej Fabián.
Typologická mapa šedé literatury *online+. Praha: Národní technická knihovna, 2010. [cit. 2010-11-17+. Dostupné z
www: <http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu>.
8 Normativní dokumenty a patenty
Normy stanovují kritéria pro materiály, výrobky, postupy a služby, podmínky, za kterých jsou dané komodity
certifikované pro obchod a veřejnost. Uplatňování norem v mnoha oblastech upravují také zákony a vyhlášky.
Využívání norem je ve vědě a výzkumu běžné. Jejich přístup v elektronické i tištěné podobě je omezený.
„Podle právní úpravy, platné v České republice, nejsou technické normy dostupné ke stažení z internetu. V případě,
že je na internetu plné znění a autor stránek nemá od nebo Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví ÚNMZ (dříve Českého Normalizačního institutu - ČNI) povolení ke zveřejnění normy nebo její části,
jedná se o porušení zákona.“ (Hrazdil, © 2004-2010)
Pořizování norem je finančně nákladné a databáze norem mohou mít specifická omezení pro využívání. Na Univerzitě
Tomáše Bati je v knihovně dostupná báze norem ČSN online pouze z jednoho počítače, normy nelze tisknout ani
stahovat podle licence ÚNMZ http://www.unmz.cz/urad/unmz. Technické normy jsou nabízeny na webových
stránkách http://www.technickenormy.cz nebo http://www.normy.biz/. Pokud některé z norem vlastní knihovny,
normy jsou půjčovány výhradně prezenčně.
Dalším technickým typem šedé literatury jsou patenty. Stejně jako normy je přístup k nim omezený, k dispozici jsou
pouze ve specializovaných institucích. Knihovny běžně patenty ve svých fondech nemají. V České republice se touto
problematikou zabývá Úřad průmyslové vlastnictví http://www.upv.cz/cs.html. K dispozici jsou zde databáze patentů
a užitných vzorů, databáze průmyslových vzorů nebo ochranných známek platných v ČR. Google nabízí vyhledávání
pouze v patentech na adrese http://www.google.com/patents. „Veškeré informace o patentech na Google Patent
Search pocházejí z United States Patent and Trademark Office (USPTO). V databázi lze nalézt všechny patenty od
těch, vydaných v 90. letech 18. století, až po nejnovější přírůstky z poloviny roku 2006.“ (Google Patents Search,
©2001-2010)
9
Elektronické informační zdroje
Rychlý náhled do problematiky kapitoly
Pro soudobou informační společnost jsou informace jednou z nejdůležitějších součástí lidské činnosti. Znalosti
a informace mají nyní stejnou hodnotu jako výsledky lidské práce. Navíc celosvětová informační síť distribuuje
informace v reálném čase kdekoliv na světě. Využívání informačních zdrojů se stalo nezbytnou součástí většiny
procesů. Pojednáno tedy bude téměř o všech významných elektronických zdrojích (databáze, elektronické knihy
a elektronické časopisy).
Cíle kapitoly
Tato kapitola si klade za cíl nejen seznámit uživatele Knihovny UTB s elektronickými zdroji, které zpřístupňuje, ale
také s moderními technologiemi a nástroji, které usnadňují práci s nimi. Ve stručnosti také popisuje jednotlivé
databáze, představí portál elektronických časopisů a seznámí uživatele s možností využití digitálních knih.
Čas potřebný ke studiu
6 hodin
Klíčová slova kapitoly
Elektronické informační zdroje, databáze, elektronické knihy, elektronické časopisy, SFX, Xerxes.
9.1 Vymezení pojmu
Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) je elektronický informační zdroj (EIZ)
definován jako: „Informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný a v prostředí
počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat (např. na discích CD-ROM).
V bibliografickém popisu elektronických zdrojů se používá tohoto termínu pro obecné označení druhu dokumentu.“
Online zdroj umožňuje nepřetržitou dostupnost v síťovém prostředí.
9.1.1 Databáze
Je rozsáhlá sbírka digitálních informací, která je pravidelně aktualizována. Obsahuje např. bibliografické záznamy,
abstrakty nebo plné texty, které se mohou vztahovat ke konkrétní vědecké disciplíně nebo zahrnovat několik
tematických oborů. V databázích jsou vytvořeny nástroje, které umožňují jednoduché prohlížení a vyhledávání
potřebných informací, často také řízené slovníky hesel (tezaury) aj. Databáze mohou mít různou podobu, především
podle toho, jaká data obsahují.
Přístup do databáze je nejčastěji realizován prostřednictvím internetového rozhraní. Po zaplacení poplatků
přistupuje uživatel do databáze bez jakýchkoliv restrikcí na základě shody IP adresy počítače s podmínkami
uvedenými v licenční smlouvě. Zadávání hesel pro přístup do systému je spíše výjimečné. Autorizovaný uživatel má
navíc obvykle i možnost tzv. vzdáleného přístupu, který mu umožňuje vyhledávání v databázi i z domácího počítače.
Přidělení potřebné IP adresy je přitom řešeno pomocí různých technologií (proxy servery, VPN, autentifikační
systémy).
Databáze rozdělujeme:

bibliografické – informují o existenci primárních dokumentů - bibliografické záznamy a popisné údaje
elektronických i klasických dokumentů, které občas mohou být doplněny abstrakty, citacemi, případně
i odkazy na plné texty dokumentů.

faktografické - encyklopedie, fakta, tabulky, katalogy, seznamy – např. chemické vzorce, postupy syntéz,
periodická tabulka prvků, fyzikální veličiny, technická data

plnotextové - přístup k plným textům dokumentů – nejčastěji se jedná o časopisecké články, noviny a knihy –
např. ve formátu txt, html, pdf. Nevýhodou plnotextových databází jsou obvykle vysoké pořizovací náklady a
velké nároky na provoz databáze.

Referenční – referenční zdroje, přehledy, slouží jako základ pro porovnání – například produkce, publikací,
dokumentů, hesel a dalších informací.

Kombinované – mohou slučovat charakteristiky některých výše uvedených typů zdrojů, např. bibliografickofulltextové, apod.
podle oboru:

oborové - zaměření na konkrétní obor nebo oblast (biologie, geografie, astronomie, …)

všeoborové (polytematické) - pokrývají více oborů i oblastí (přírodní + sociální vědy, …)
Podle typu zpřístupnění:

Databáze volně dostupné (neplacené) x databáze placené
Přístup do většiny systémů je možný po zaplacení licence, avšak existují i některé databáze, které jsou
dostupné bezplatně. Řada služeb má navíc vícero mutací a zprostředkovatelů, tudíž je přístup k nim na
některých platformách bezplatný, na jiných naopak striktně placený. Někdy je bezplatný přístup do databáze
podmíněn řádnou registrací uživatele. Producenti rovněž poskytují zájemcům standardně, různě dlouhé
testovací přístupy.

Polytematické databáze
Polytematické nebo-li všeoborové databáze přinášejí uživatelům informace z vícera různých vědeckých
oborů. Jedná se proto o velmi rozsáhlé soubory dat, převážně bibliografické povahy. I dílčí oborově
zaměřené databáze mají určitý tematický přesah, takže obsahují informace nejen ze svého hlavního odvětví,
ale velmi často i z příbuzných vědeckých disciplín.
9.2 Databáze Ebsco a Proquest
Jsou informační produkty, které tvoří soubory dílčích databází často od různých producentů, které pak v konečné fázi
tvoří jednu velkou všeoborovou databázi. Pro uživatele je velmi výhodné, že se dílčí kolekce dají vhodným způsobem
kombinovat, což fakticky znamená, že výběrem příslušných databází mohou velmi podstatně ovlivnit celkový
tematický profil služby. Nesporně největší výhodou je poté skutečnost, že oba systémy jsou do značné míry
plnotextové.
9.2.1 Ebsco
Ebsco nabízí přístup do celé řady hodnotných informačních zdrojů. V České republice je přístup k některým
databázím řešen na základě multilicence s původním názvem eIFL Direct. Více než polovina zahrnutých zdrojů je
dostupná plnotextově. V rámci databáze Ebsco je zpřístupněno více než 5 000 titulů plnotextových časopisů, novin
a zpráv informačních agentur a přes 1 300 brožur a plnotextových příručních publikací především z oblasti sociálních
a humanitních věd.
Databáze Ebsco dostupné na UTB ve Zlíně:
Academic Search Complete, Business Source Complete, EconLit with Full Text, Environment Complete,
Film & Television Literature, Index with Full Text, GreenFILE, PsycINFO, Regional Business News, SocINDEX with
Full Text, Teacher Reference Center.
Výsledky vyhledávání v databázi Ebsco. Převzato z www rozhraní systému.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.ebscohost.com/
http://support.epnet.com/training/lang/cs/cs.php
http://www.spgk.sk/swift_data/source/pdf/EBSCO.pdf
http://www.econlib.cz/letaky/ebsco.pdf
9.2.2 Proquest
Přímým konkurentem databáze Ebsco je „megadatabáze“ Proquest. Databáze je tvořena 20 dílčími kolekcemi.
Systém poskytuje z velké části plnotextové informace. A i zde je možné jednotlivé kolekce měnit nebo přidávat.
Na začátku roku 2008 uvolnil Proquest na trh produkt Proquest Central, jenž obsahuje veškeré zdroje, které
společnost zpřístupňuje.
ProQuest Central nabízí:

více než 12 000 časopisů, z toho přes 9 000 s plnými texty

plné texty 30 000 disertačních prací

9 000 tržních zpráv ze 43 odvětví a 40 zemí

44 000 profilů firem (Hoover's)

aktualizované profily 3 600 průmyslových odvětví (Snapshots)

přes 400 titulů novin vč. The Wall Street Journal a Los Angeles Times
Po připojení do PQ Central je možné vyhledávat ve všech databázích najednou nebo zvolit jen některé z nich, podle
zájmu uživatele. Rešeršní dotaz lze položit z několika hledisek (např. autor, název článku, deskriptor, název časopisu
apod.). K upřesnění formulace slouží logické a proximitní operátory. Novinkou je možnost vyhledávání v přirozeném
jazyce či jeho omezení pouze na plné texty článků nebo na recenzované (peer-reviewed) časopisy. Na rok 2010 byl
ohlášen nástup nové jednotné platformy, která bude sjednocovat vyhledávání ve všech součástích informačního
portfolia společnosti ProQuest.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
Proquest 5000:
http://www.proquest.co.uk/products_pq/descriptions/pq_5000.shtml
Proquest Central:
http://www.proquest.co.uk/en-UK/catalogs/databases/detail/proquestcentral.shtml
http://www.proquest.cz/manualy-a-materialy
http://www.proquest.cz
http://www.econlib.cz/letaky/proquest.pdf
http://www.aip.cz/titul.php?titul=1262
9.3 Citační rejstříky
Soubory citačních rejstříků jsou jedním z nejpozoruhodnějších a zároveň nejžádanějších artiklů na informačním trhu.
V principu se jedná o soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované
množiny citací. Přehled citací, které citační rejstříky přinášejí, mohou uživateli sloužit jako podklad pro čerpání další
odborné literatury (pokud ho vyhledaný článek zajímá, je velmi pravděpodobné, že ho budou zajímat i dokumenty,
ze kterých daný článek čerpal, nebo zdroje, jež už naopak citovaly vyhledaný článek). Dále poskytují citační rejstříky
cenné informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Důležitým faktorem pro jejich využívání je
rovněž skutečnost, že uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí vykazovat svoji publikační činnost a tento druh
databází je při této příležitosti přímo vyžadován.
Funkce citačních rejstříků:
1) bibliografická databáze
2) komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
3) možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
4) určovaní impact factorů časopisům
Web of Science (WoS) je nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje, soubor vysoce
kvalitních databází s informacemi o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.
Obsahuje bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů z celého světa a i plné texty, pokud jsou
zdrojová periodika předplacena u vydavatele. Retrospektiva databáze je od roku 1945, periodicita aktualizace je
týdenní, dostupnost online. Databáze Web of Science obsahuje 5 citačních indexů - rejstříků (databází):
Science Citation Index - sleduje citace ve vědeckých časopisech ze 150 oborů přírodních a technických věd od
r. 1900, zdrojem je přes 6 650 periodik.
Další informace o databázi a přístupu: http://scientific.thomson.com/products/sci/
Social Science Citation Index - sleduje citace ve vědeckých časopisech z 50 oborů společenských věd od r. 1956,
zdrojem je více než 2 500 periodik a dále také 3 500 hlavních světových přírodovědných a technických časopisů.
Další informace o databázi a přístupu: http://scientific.thomson.com/products/ssci/
Arts & Humanities Citation Index - sleduje citace ve vědeckých časopisech z oborů humanitních věd a uměnovědy
od r. 1975, zdrojem je přes 1 400 periodik a dále také vybrané články z více než 6 000 přírodovědných
a společenskovědních časopisů.
Další informace o databázi a přístupu: http://scientific.thomson.com/products/ahci/
Conference Proceedings Citation Index - Science (CPCI-S) - sleduje citace v konferenční literatuře ze všech oborů
přírodních a technických věd od r. 1990.
Conference Proceedings Citation Index - Social Sciences & Humanities (CPCI-SSH) - sleduje citace v konferenční
literatuře ze všech oborů společenských a humanitních věd a uměnovědy od r. 1990.
Citační indexy jsou unikátním informačním zdrojem, který je všude ve světě využíván pro rešeršní práce, citační
analýzy a zejména pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí. Uživatel má možnost vyhledávání
v autorském indexu, který umožňuje vyčíslit počet citací jednotlivých autorů popřípadě institucí. Další variantou je
standardní vyhledávání v databázi obsahující bibliografické záznamy, které jsou v drtivé většině opatřeny abstraktem
a jsou obohaceny o přehled citací.
Záznam v této sekci obsahuje 3 přidané údaje o citacích:
1) Cited References – přehled zdrojů, které daný článek cituje. Obvykle bývají tyto zdroje rovněž zahrnuty
v databázi, takže zde existuje snadná možnost propojení přes hypertextové odkazy.
2) Times Cited – v tomto případě se jedná o výčet článků, které naopak již citovaly vyhledaný zdrojový
dokument. Rovněž zde je možnost hypertextového propojení.
3) Related Records – při využití této funkce vyhledá systém dokumenty, které v největší míře citovaly shodné
informační prameny jako vyhledaný zdrojový článek.
Pro snadnější zpracování výsledků používá databáze Web of Science platformu EndNoteWeb, ve které si uživatel
může tvořit zdarma vlastní soubory záznamů a používat dalších nabízených služeb. Tabulkové a grafické zpracování
dat u citačních přehledů jednotlivých autorů přináší funkce Create Citation Reports.
Souhrnné informace o Web of Science:
Producent: ISI
Počet záznamů: více než 40 000 000
Retrospektiva: Science Citation Index od roku 1900
Social Science Citation Index od roku 1956
Arts and Humanities Citation Index od roku 1975
Typ databáze: bibliografický
Vyhledávací rozhraní Web of Science.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://web.uni.utb.cz/?id=0_1&iid=96&lang=cs&type=0
http://wokinfo.com/training_support/training/
http://www.econlib.cz/letaky/wos.pdf
http://www.ukb.muni.cz/kuk/animace/eiz/Web_of_science/index.html
http://science.thomsonreuters.com/m/pdfs/wos_qrc_cz.pdf
http://scientific.thomson.com/products/wos/
9.3.1 Scopus
Scopus je multioborová bibliografická a citační databáze společnosti Elsevier. Tato databáze zahrnuje záznamy
článků z více než 18 000 časopisů od více než 5 000 nakladatelů z celého světa; z toho je zhruba
16 500 recenzovaných (angl. Peer reviewed) titulů. Zahrnuje rovněž záznamy článků ze zhruba 1 200 „open access“
časopisů, 3 600 000 příspěvků ze sborníků z konferencí, ze 350 knižních edic a dalších zdrojů odborných informací.
Celkem obsahuje kolem 38 milionů záznamů; z toho je asi 19 milionů záznamů dokumentů vydaných po roce 1996
(75 % z těchto záznamů zahrnuje i odkazy na použitou literaturu, angl. references); druhá polovina záznamů
odkazuje na dokumenty vydané před rokem 1996. Scopus disponuje také funkcí Citation Tracker, která zpracovává
citační přehledy jednotlivých autorů a institucí. Dokáže také účinně eliminovat případné autocitace. U časopisů není
vyčíslován impact factor, ale Scopus disponuje jinými citačními indikátory. K dispozici je i tzv. Hirschův index (hindex), což je kvantitativní nástroj pro hodnocení kvality vědeckých článků od určitého autora. Databáze je
aktualizována denně.
Souhrnné informace:
Producent: Elsevier
Počet záznamů: 41 000 000
Retrospektiva: individuální u každého zahrnutého vydavatele
Typ databáze: bibliografický
Způsob přístupu: placený
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.info.sciverse.com/scopus/
http://web.uni.utb.cz/?id=0_1&iid=96&lang=cs&type=0
http://www.suweco.cz/cz/scopus/Scopus%20manual.pdf
http://www.scopus.com/scopus/home.url
9.4 Měření kvality vědeckých časopisů
Rychlý náhled do problematiky kapitoly
Důležitou otázkou při publikování výsledků vědecké činnosti je zvolení správného časopisu pro uveřejnění nového
článku. Metodika hodnocení jednotlivých časopisů není vždy jednotná, avšak existují indikátory, které hodnotí
důležitost a prestiž daného vědeckého žurnálu. Kromě zatím nejvíce respektovaného impact factoru, existují i další
metriky, které určují kvalitu časopisů. Jejich výčet přinese nadcházející kapitola.
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je dát čtenáři přehled o používaných indikátorech hodnotících kvalitu vědeckých časopisů.
Čas potřebný ke studiu
3 hodiny
Klíčová slova kapitoly
Vědecké časopisy, indikátory kvality, impact factor, eigenfactor, SJR, SNIP, Web of Science, Scopus, Journal Citation
Reports
9.4.1 Vymezení pojmů
Určení kvality a prestiže vědeckého časopisu je téma, kterým se dlouhodobě zabývají teoretici z oblasti informační
vědy. Je to však záležitost, která zajímá i samotné vědce a výzkumníky, protože publikování článků v kvalitních
časopisech je do značné míry vizitkou jejich práce. Do hry pak navíc vstupují také instituce, které zabezpečují
financování vědy. Ty ke kvalitě publikační činnosti pochopitelně velmi silně přihlížejí. Kvalita časopisů je typicky
měřena pomocí citačních dat, ovšem nové metriky pro měření hodnoty žurnálů začínají být stále více sofistikované
a propracované.
Impact factor
Na základě citovanosti článků za určité období jsou pro jednotlivé tituly vědeckých časopisů vyčíslovány tzv. impact
factory. Impact factor je tedy v přeneseném významu číslo, které do značné míry udává kvalitu a prestiž jednotlivých
časopisů. Čím větší je číslo impact factoru, tím kvalitnější je i samotný titul. Přesná definice impact factoru zní takto:
Průměrný počet citací získaný časopisem v běžném roce za články, které byly publikovány v časopisu ve dvou
předchozích letech. Impact factorem jsou vybaveny pouze ty nejkvalitnější žurnály. Obecně lze říci, že pokud
narazíme na jakýkoliv impaktovaný časopis, jedná se vždy o prestižní titul. Co se týče českých časopisů, impact
factorem za rok 2009 disponovalo pouhých 36 titulů.
Vzorec pro výpočet impact factoru:
Počet citací v roce X za články publikované v letech X-1 a X-2
IF = ---------------------------------------------------------------------------Počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 a X-2
9.4.2 Journal Citation Reports
Tato databáze je doplňkem rejstříku Web of Science a je přímo určena pro vyčíslování impact factorů. Systém
obsahuje údaje o více než 8 500 vědeckých časopisech ze zhruba 200 vědeckých disciplín. Databáze je stejně jako
Web of Science dostupná v rámci platformy Web of Knowledge. K dispozici jsou dvě modifikace systému, a to
Science Edition a Social Science Edition. V systému lze vyhledávat buď přímo konkrétní časopisy, nebo soubory
impactovaných žurnálů pro jednotlivé vědecké obory, vydavatele nebo země.
Vývoj trendu impact factoru u časopisu Macromolecules. Převzato z databáze Journal Citation Reports přes www
rozhraní.
Další informace o databázi a přístupu: http://scientific.thomson.com/products/jcr/
9.4.3 Portál Eigenfactor.org
Další zajímavé indikátory, které udávají kvalitu vědeckých časopisů lze v zcela bezplatném režimu získat díky projektu
Eigenfactor. Tato iniciativa je sponzorována Bergstromovou laboratoří působící na University of Washington a
nemohla by účinně fungovat také bez dalších významných partnerů. Těmi jsou společnost ThomsonReuters, která
poskytuje veškerá data ze své databáze Journal Citation Reports a portál Journalprices.com, který udává ceny
jednotlivých časopisů a umožňuje jejich pozdější komparaci. Eigenfactor pohlíží na odbornou literaturu jako na
komplexní síť dokumentů, které jsou navzájem provázány citacemi. Důležitost časopisů je pak hodnocena pomocí
pokročilých metod z teorie sítí. Zjednodušeně řečeno jsou za vlivné považovány ty časopisy, které jsou často citovány
ostatními vlivnými časopisy *VAVŘÍKOVÁ, 2008+. Pro vědecké časopisy jsou vyčíslovány dva indikátory:
1) Eigenfactor Score – jedná se o odhad procenta času, který uživatelé stráví s daným časopisem. Součet
hodnot všech časopisů je roven 100. Je jasné, že při zahrnutém počtu vědeckých žurnálů je toto číslo
u většiny časopisů velmi malé.
2) Article Influence – tato hodnota udává průměrnou míru vlivu článků z daného časopisu za pět let po jejich
publikování. Čím vyšší je toto číslo, tím prestižnější je zdrojový časopis.
Údaje o časopisu z portálu Eigenfactor.org. Převzato z portálu přes www rozhraní.
Tato data jsou posléze dostupná nejen v rámci portálu Eigenfactor, ale také v databázi Journal Citation Reports.
Jak již bylo uvedeno, v rámci portálu lze také vyhodnocovat efektivitu jednotlivých časopisů v poměru „cena/výkon“.
Velmi zajímavou službou je však tzv. mapování vědy. Jedná se o grafické znázornění vědeckých oborů a vztahů mezi
nimi. U každé disciplíny je pak nabízen přehled deseti nejkvalitnějších časopisů.
Mapa vědy pro oblast fyziky. Převzato ze systému Eigenfactor.org přes www rozhraní.
9.4.4 Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus
Databáze Scopus je stále poměrně mladým produktem a ve srovnání s Web of Science používá poněkud jiné citační
metriky. Impact factor, který je dlouhodobě spjat s citačním rejstříkem Web of Science, je dlouhodobě zavedeným
indikátorem hodnotícím kvalitu vědeckého časopisu. I přes četné kritiky je to široce respektovaný ukazatel. Scopus
začal od roku 2010 používat citační indikátory, které jsou založeny na sofistikovaných analýzách a berou v potaz více
ukazatelů než jen pouhý počet citací. Jejich nespornou nevýhodou oproti impact factoru je však nesporně fakt, že
doposud nejsou ve vědecké sféře dostatečně etablovány. Až budoucnost dá odpověď na otázku, zda si vybudují
stejnou pozici a renomé, jako je tomu u impact factoru. Avizovanými citačními indikátory, které používá databáze
Scopus, jsou SJR a SNIP.
9.4.4.1 SJR
SCimago Journal Rank je ukazatel, který byl vyvinut skupinou SCimago Research Group pod vedením profesora
Felixe de Moyi z Universidad de Granada v Madridu [HANUŠOVÁ, 2008]. Výpočet SJR je založen na velmi složitém
algoritmu. Cílem tohoto indikátoru je přinést možnost relevantního srovnání vědeckých časopisů v různých oborech
s rozdílnými citačními přístupy (je všeobecně známo, že každý vědecký obor má jinou metodiku výzkumu, tudíž také
rozdílné počty citovaných materiálů). Při určování SJR je přihlíženo k prestiži časopisů, ve kterých se objevují citace
z analyzovaného titulu. Zmiňovaná prestiž časopisu je odvozena od celkového počtu citací časopisu. Takováto
metodika zaručuje, že finální výše SJR může být indikátorem pro srovnání kvality časopisů ze zcela odlišných
vědeckých odvětví. Seznam časopisů se SJR je dostupný nejen v databázi Scopus, ale i zcela volně na stránce SCimago
Journal and Country Rank. V rámci tohoto portálu je k dispozici také hodnocení vědecké činnosti pro jednotlivé
národní státy.
Citační indikátory pro časopis Cell. Převzato z databáze SJR přes www rozhraní.
Další informace: http://www.scimagojr.com/index.php
9.4.4.2 SNIP
Citační indikátor SNIP je dílem Henka F. Moeda z nizozemské University of Leiden. Tento ukazatel hodnotí citační
údaje časopisu podle jednotlivých vědeckých oborů. SNIP pracuje s dílčími komponenty RIP (Raw Impact per Paper),
jehož výpočet je velmi podobný jako u impact factoru a RDCP (Relative Database Citation Potential). Tento údaj,
jehož výpočet je značně komplikovaný, představuje právě onen citační potenciál časopisu odvozený podle citačních
zvyklostí daného oboru. Po získání těchto dvou údajů je už pak výpočet SNIP velmi jednoduchý, konkrétně:
RIP
SNIP = ------RDCP
Také zde lze seznam časopisů s vypočtenými indikátorem SNIP vidět i mimo databázi Scopus, a to ve zcela
bezplatném režimu.
Další informace: http://www.journalindicators.com/
Shrnutí kapitoly
Jak bylo v kapitole předestřeno, v praxi existuje vícero citačních indikátorů než pouze impact factor. Ten je sice
i nadále nejrozšířenějším měřítkem pro hodnocení kvality vědeckých žurnálů, ale nově vyvinuté metriky se již začínají
také prosazovat. Pozorný čtenář by po prostudování této kapitoly měl získat potřebný přehled a také informace
o tom, kde lze uvedené indikátory vyhledávat.
Seznam použitých zdrojů

HANUŠOVÁ, Soňa. 2008. SCImago Journal & Country Rank. Ikaros *online+. 2008, roč. 12, č. 6 *cit. 2010-08-08].
Dostupné z www: <http://www.ikaros.cz/node/4829>. URN-NBN:cz-ik4829. ISSN 1212-5075.

VAVŘÍKOVÁ, Lucie. 2008. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros *online+. 2008, roč.
12, č. 8 *cit. 2010-08-08]. Dostupné z www: <http://www.ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 12125075.
9.5 Databáze pro medicínu, zdravotnictví a biologii
9.5.1 Medline
MEDLINE je jedním ze dvou nejdůležitějších zdrojů informací v lékařství. Kompletní databáze MEDLINE Národní
lékařské knihovny USA obsahuje přes 13 miliónu záznamů od roku 1966 do současnosti. Citace a abstrakty
celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu, klinické praxe, administrativy, politických aspektů a služeb pro
ochranu zdraví. MEDLINE obsahuje záznamy s bibliografickým popisem i abstrakty článků z cca 4 800 odborných
časopisů ze 70 zemí. MEDLINE také zahrnuje kapitoly a články z vybraných monografií, ke zhruba 60 % citací po roce
1975 je k dispozici abstrakt. Záznamy v MEDLINE jsou klasifikovány pomocí tezauru MeSH
(http://www.nlm.nih.gov/mesh/). Roční přírůstek MEDLINE je cca 550 000 záznamů. NLM v Bethesdě zavedla
od roku 2001 řadu změn v databázi MEDLINE - nejdůležitější z nich je, že MEDLINE nyní obsahuje i záznamy, které
byly dříve součástí separátních databází AIDSLine, BioEthicsLine, ToxLine, PopLine a HealthStar.
Vzhledem k specifické americké informační politice je tento zdroj dostupný přes platformu PubMed zdarma. Stále
více je navíc brána v potaz otázka plnotextové dostupnosti obsažených dokumentů. Celá řada materiálů je
bezprostředně k dispozici v plnotextové podobě, a to zejména díky iniciativám PubMed Central a BioMed Central,
které poskytují volný přístup k velkému množství oborových elektronických časopisů. Kromě toho PubMed nabízí
i velmi komfortní linkovací možnosti.
Souhrnné informace:
Producent: The U.S. National Library of Medicine
Počet záznamů: téměř 19 000 000
Retrospektiva: od roku 1965, archivní verze od roku 1948
Typ databáze: bibliografický s rostoucí kolekcí plnotextových dokumentů
Způsob přístupu: volně dostupný
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://mefanimace.upol.cz/anim/final6/pubmed_by_step/index.htm
http://www.nlm.nih.gov/databases/databases_medline.html
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/sites/entrez
http://www.nlm.nih.gov/bsd/disted/pubmed.html
9.5.2 TOXLINE
Významná databáze pokrývající kompletní oblast toxikologie. Systém je vyvíjen v úzké kooperaci s databází Medline
a má i stejného producenta. TOXLINE obsahuje reference k publikovanému materiálu a výzkumným zprávám
v oblastech např. znečištění ovzduší, karcinogenní látky, toxicita léčiv, kontaminace potravin, pesticidy a herbicidy,
toxikologická analýza apod. většina záznamů obsahuje abstrakt, klíčová slova a registrační čísla CAS.
Souhrnné informace:
Producent: The U.S. National Library of Medicine
Počet záznamů: více než 4 000 000
Retrospektiva: od roku 1980
Typ databáze: bibliografický
Způsob přístupu: volně dostupný
Databázová centra s přístupem: CSA
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.csa.com/factsheets/toxline-set-c.php
http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/htmlgen?TOXLINE
9.5.3 BioOne
Databáze mapuje oblast biologie, zoologie, ekologie a dalších příbuzných oborů. Na jejím budování se podílí řada
institucí vystupující pod hlavičkou sdružení BioOne. Vyhledávání je možné ve třech různých kolekcích. Konkrétně jde
o BioOne1, BioOne2 a část Open Access, která poskytuje přístup k volně dostupným zdrojům.
Souhrnné informace:
Producent: sdružení BioOne
Počet záznamů: více než 80 000
Retrospektiva: od roku 1998
Typ databáze: plnotextový
Způsob přístupu: placený, bibliografická verze volně dostupná
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.bioone.org/
9.6 Databáze pro chemii
9.6.1 Chemical Abstracts
Největší a nejreprezentativnější chemická databáze Chemical Abstracts (přesněji podle producenta CAS Databases
- CAplus), divize American Chemical Society - ACS, obsahuje bibliografické informace (a event. abstrakty)
ze světové chemické literatury z více než 12 000 vědeckých a technických publikací 150 států v celkem 50 jazycích.
CA pokrývají také informace z 28 patentových úřadů, technické zprávy, disertace, sborníky z konferencí a knihy.
Součástí této informační služby jsou zdroje Chemical Abstracts Registry Nomenclature, CASREACT,
CHEMCATS, CHEMLIST, MARPAT. Každoroční přírůstek představuje přes 750 000 záznamů a 100 000
patentových ekvivalentů.
Kromě standardního typu zpřístupnění přes databázová centra je služba dostupná i přes platformu SciFinder.
Platforma SciFinder umožňuje dokonalé využití všech specifických funkcí, které vyžaduje zpřístupňování odborných
chemických informací. Jedná se například o grafické zobrazení chemických prvků a sloučenin, velmi netradiční
kladení rešeršních dotazů (do systému se nezapisují fráze, nýbrž celé věty) či vysoce komfortní práci s vyhledanými
výsledky. Samozřejmostí je rovněž linkovací služba, která propojuje zdrojové bibliografické záznamy s jejich plnými
texty. Standardně je to Chemport Connection, lze však bez problémů implementovat i další linkovací technologie
(např. SFX).
Zaměstnanci UTB si mohou program nainstalovat na svůj pracovní počítač. Instalaci najdete na našich www
stránkách v sekci On-line databáze. Pro přístup do webové verze programu je nutno vyplnit jednoduchý registrační
formulář, kde si zvolíte svůj vlastní login a password. Přístupovou adresu k formuláři žádejte na mailové adrese:
[email protected]
Databáze je rovněž dostupná z označeného počítače ve 4. podlaží knihovny.
Zobrazení výsledků v databázi Chemical Abstracts ve webové verzi platformy SciFinder.
Souhrnné informace:
Producent: Chemical Abstracts Service
Počet záznamů: 31 500 000 bibliografických záznamů, 27 000 000 chemických reakcí
Retrospektiva: od roku 1907
Typ databáze: bibliografický, část databáze o chemických prvcích, sloučeninách a reakcích
faktografická
Způsob přístupu: placený
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.cas.org/expertise/cascontent/index.html
http://www.cas.org/support/scifi/index.html
9.6.2 Beilstein
Jedná se o službu, která vyčerpávajícím způsobem mapuje kompletní problematiku organické chemie. Základní
a nejrozsáhlejší „soupis“ všech známých organických sloučenin - téměř 8 miliónů. O každé sloučenině obsahuje
soubor konkrétních faktografických údajů - bodů tání a varu, hustot, indexů lomu a dalších několika set fyzikálněchemických dat včetně struktury všech sloučenin v grafické podobě. Graficky lze vyhledávat také sloučeniny a jejich
analoga, deriváty a chemické reakce. Přístup do databáze je umožněn pomocí programu CrossFire. Zdrojovou
základnu systému nyní tvoří 150 titulů prestižních vědeckých časopisů. Pozoruhodná je retrospektiva systému, která
u nejstarších záznamů sahá až do roku 1771.
Souhrnné informace:
Producent: Beilstein Institut
Počet záznamů: 10 500 000 bibliografických záznamů, 22 500 000 chemických reakcí, 10 000 000 chemických
sloučenin
Retrospektiva: od roku 1771
Typ databáze: bibliografický, část databáze o chemických prvcích, sloučeninách a reakcích faktografická
Způsob přístupu: placený
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.info.crossfiregmelin.com/
http://web.natur.cuni.cz/~jindrich/BeilsteinCrossfire.pdf
http://ich.vscht.cz/dokuwiki/_media/chi_prednaska_3.pdf
9.6.3 American Chemical Society
Kolekce prestižních elektronických časopisů z provenience American Chemical Society. Databáze obsahuje 34 vysoce
ceněných elektronických seriálů z oblasti chemie. Univerzitní knihovna disponuje plnotextovým přístupem do 25
z nich.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://pubs.acs.org/sda/63224/index.html
9.6.4 Royal Society of Chemistry Databases
Kolekce prestižních databází pro oblast chemie. V rámci rozhraní RSC máme přístup do těchto databází: Analytical
Abstracts, Catalyst & Catalysed Reactions, Methods in Organic Synthesis a Natural Products Updates.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.rsc.org/
9.7
Databáze pro technické obory
9.7.1 IEEE Xplore
Tato digitální knihovna vědeckých společností IEEE a IET (původně IEE), IEEE/IET Electronic Library (IEL), obsahuje
2 709 967 plnotextových dokumentů, článků z časopisů (149 titulů IEEE a IET), sborníků z konferencí (více než
900 konferencí IEEE a IET), norem (více než 2 000 norem IEEE), knih, vzdělávacích kurzů aj. Aktualizace obsahu
digitální knihovny IEEE/IET probíhá v týdenních intervalech; měsíčně je přidáno více než 20 000 článků.
Souhrnné informace:
Producent: IEEE/IET
Počet záznamů: přes 2 700 000 plných textů dokumentů
Retrospektiva: standardně od roku 1988, u vybraných časopisů od roku 1952
Typ databáze: plnotextový
Způsob přístupu: placený
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://ieeexplore.ieee.org/Xplore/guesthome.jsp
9.8 Databáze pro společenské a humanitní vědy
9.8.1 ERIC (Educational Resources Information Center)
Databáze je zaměřena na různé aspekty vzdělávání (včetně vývojové psychologie, protidrogové prevence,
managementu škol, poradenství, výuky odborných předmětů, celoživotního vzdělávání). Úplná retrospektiva
bibliografických záznamů z 1060 časopisů sahá do roku 1966 (zhruba čtvrtina z nich je přístupná v plnotextové
podobě od roku 1994. Systém dostupný zcela zdarma. ERIC je volně dostupným zdrojem, avšak přístupem přes
tento odkaz získáte plnohodnotnou možnost využití SFX služeb UTB v rámci databáze.
Souhrnné informace:
Producent: U.S. National Library of Education
Počet záznamů: více než 1 350 000, zhruba 192 000 plných textů
Retrospektiva: 1966
Typ databáze: bibliografický, rostoucí podíl plnotextových dokumentů
Způsob přístupu: volně dostupný
Vyhledávací rozhraní databáze ERIC.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.eric.ed.gov/
http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=3728
http://www.csa.com/factsheets/socioabs-set-c.php
9.8.2 SourceOECD
Služba SourceOECD sdružuje celou řadu informačních zdrojů a tvoří tak velmi obšírný systém, který poskytuje kvalitní
informace ze sociálně ekonomické oblasti. Jádrem systému jsou statistiky a analýzy produkované OECD. Nedílnou
součástí jsou také články a elektronické knihy, které jsou dostupné plnotextově. Co se týká tématického záběru,
primárně je kolekce orientována směrem k sociálně-ekonomickému životu, ale obsahuje cenné informace ze všech
ostatních sfér života - například tedy demografie, práva, sociologie, vzdělávání, zdravotnictví, informačních
technologií, přírodních věd, životního prostředí, zemědělství a mnohých dalších.
Souhrnné informace:
Producent: OECD
Obsah databáze: 1 500 elektronických knih, plnotextové elektronické časopisy, statistiky
Retrospektiva: 1998
Typ databáze: plnotextový a faktografický
Způsob přístupu: placený
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://oberon.sourceoecd.org/
http://www.sourceoecd.org/upload/newso_quickrefguide2007.pdf
http://www.aip.cz/download/OECD_brozura_CZ.pdf
9.9 Databáze pro umělecké obory
9.9.1 Grove Art
Elektronická verze Grove Art Online zahrnuje 34 svazkovou encyklopedii The Dictionary of Art (vyšla v roce
1996), která pokrývá výtvarné a dekorativní umění. Grove Art Online obsahuje 45 tisíc tematických hesel, 21 tisíc
biografických hesel, 500 tisíc citací, 130 tisíc obrázků, 40 tisíc odkazů na obrázky v galeriích a muzeích celého světa,
křížové odkazy atd. Grove Art Online byl časopisem Library Journal oceněn jako jeden z 50 nejvýznamnějších
referenčních zdrojů historie.
Systém produkuje vydavatelství Oxford University Press. V roce 2008 se Grove Art stal, spolu s dalšími referenčními
díly, součástí obsáhlé kolekce Oxford Art Online.
Souhrnné informace:
Producent: Oxford University Press
Počet záznamů: 45 000 plných textů
Retrospektiva: 1996
Typ databáze: plnotextový
Způsob přístupu: placený
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.oxfordartonline.com/
http://www.oup.com/uk/academic/online/librarians/training/
http://www.oxfordartonline.com/public/page/guided_tour
9.9.2 Umělecké databáze H.W.Wilson
Velmi solidní zdroje pro oblast umění produkuje také společnost H.W. Wilson. Jedná se jednak o službu Art Index
Retrospective (http://www.hwwilson.com/databases/artretro.cfm), která obsahuje bibliografické záznamy z řady
prestižních
uměleckých
časopisů
a
hlavně
o
databázi
Art
Full
Text
(http://www.hwwilson.com/databases/artindex.cfm). Ta přináší plné texty článků z více než 500 oborových periodik.
Kombinace těchto dvou zdrojů vytváří velmi komplexní databanku informací ze všech uměleckých disciplín.
9.9.3 Umělecké databáze CSA
Ceněny jsou také umělecké databáze, které přináší společnost CSA. V její nabídce figurují tituly:
ARTBibliographies Modern - http://www.csa.com/factsheets/artbm-set-c.php
Komplexní zdroj pro oblast dějin umění.
Avery Index to Architectural Periodicals - http://www.csa.com/factsheets/avery-set-c.php
Bibliografická databáze, pokrývající oblast architektury a designu.
Design and Applied Arts Index - http://www.csa.com/factsheets/daai-set-c.php
Služba, která přináší více než 200 000 bibliografických záznamů o designu a užitém umění.
9.9.4 Film Indexes Online
Film Indexes Online je rozhraní pro vstup do tří významných filmových databází. V každé z nich je možné pracovat
samostatně nebo vyhledávat ve všech najednou.

Film Index International - filmová knihovna s více než 125 tis. podrobných záznamů o filmech ze 190 zemí
od prvních němých filmů do současnosti, vytvářená společností British Film Institute. Databáze obsahuje
taktéž informace o téměř 811 tis. osobách, které mají spojitost s filmovým průmyslem.

American Film Institute Catalog - filmografický zdroj vytvářený American Film Institute (AFI), poskytuje
podrobné informace o hraných filmech vyrobených na území Spojených států amerických nebo
financovaných americkými produkčními společnostmi v období 1893-1973. Obsahuje také záznamy deseti
nejlepších filmů v letech 2000-2007. Databáze obsahuje více než 48 tis. záznamů.

FIAF International Index to Film Periodicals - je databáze filmové literatury a dalších zdrojů z oblasti filmové
vědy vytvářená International Federation of Film Archives (FIAF). Obsahuje přes 500 000 záznamů
o časopiseckých článcích z 340 odborných i populárních časopisů od r. 1972 do současnosti. Plus verze
obsahuje články v plném textu.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://film.chadwyck.co.uk/fiaf/home
http://film.chadwyck.co.uk/fiaf/about/index.htm
http://www.aip.cz/download/PQ_User_Guide_SK.pdf
9.10 Databáze pro literaturu a lingvistiku
9.10.1
Literature Online
Služba Literature Online je určena především specialistům v oblasti anglické a americké literatury, ale také učitelům
a studentům angličtiny na pokročilých úrovních. Literature Online obsahuje přes 350 000 textů básní, dramat
a románů, ve kterých je možno plnotextově vyhledávat, poskytuje hypertextové vazby na dalších cca 15 000
literárních textů, na 800 video klipů; pokrývajících období od 6. století do současnosti. Databáze je rozdělena
typologicky na několik částí s možností plnotextového vyhledávání.
Souhrnné informace:
Producent: Chadwyck-Healey
Počet záznamů: 350 000 plných textů dokumentů, 17 500 biografií autorů
Retrospektiva: 1996
Typ databáze: plnotextový
Způsob přístupu: placený
Základní záznam s informacemi o autorovi v databázi Literature Online.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://lion.chadwyck.co.uk/
http://lion.chadwyck.co.uk/infoCentre/lionBrochure_uk.pdf
http://lion.chadwyck.co.uk/infoCentre/extendedDemo/lion_demo08.htm
http://lion.chadwyck.co.uk/marketing/librarians/sample_search.jsp
9.11 Nadstavbové nástroje pro vyhledávání
9.11.1
Xerxes – portál informačních zdrojů
Informační portál Xerxes funguje na základě systému MetaLib, což pokročilý nástroj pro vyhledávání ve více zdrojích.
Pro uživatele to znamená velmi jednoduchou možnost zadání jediného dotazu s tím, že se mu vrátí výsledky ze všech
informačních zdrojů, které jsou do MetaLibu zapojeny. Může se jednat například o databáze, knihovní katalogy,
soubory elektronických časopisů a další rozličné informační prameny.
V současné době je v portálu zapojeno 77 databází a informačních zdrojů rozdělených podle oboru do 13 kategorií
a portál je doplněn o bX modul – doporučení vědeckých článků. Nejdůležitější zdroje jsou dostupné v kategorii rychlé
vyhledávání:

Web of Science

SCOPUS

Academic Search Complete

ProQuest Central

ScienceDirect

Wiley Online Library Journals

SpringerLink
Vedle těchto prestižních databází lze v portálu prohledávat i lokální zdroje, mezi které patří:

Katalog knihovny UTB ve Zlíně

Elektronické knihy UTB ve Zlíně

DSpace – kvalifikační práce
Vyhledávací rozhraní portálu Xerxes
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://portal.knihovna.utb.cz/cs/
http://www.inovace.utb.cz/files/pdf/Ino-Bulletin/Ino-Bulletin_._5.pdf
9.12 Linkovací nástroje
9.12.1
SFX
SFX patří do rodiny tzv. link serverů. Úlohou link serveru je nabídnout co nejúplnější a nejpřesnější nabídku
přidaných služeb k danému dokumentu. Jakmile čtenář nějakým způsobem získá bibliografické informace
k žádanému dokumentu (vyhledáním v katalogu knihovny či jiné bibliografické databázi, získáním citace v nějakém
článku, přednášce apod.), link server nabídne čtenáři úplný seznam relevantních on-line služeb, které k tomuto
dokumentu knihovna nabízí: aktuální výpůjční status s možností rezervace, abstrakt nebo plný text, elektronické
dodání dokumentu, recenze v internetovém knihkupectví, encyklopedické informace o autorech, související
dokumenty na WWW, apod.
V praxi to tedy znamená, že pokud uživatel pracuje s bibliografickým záznamem dokumentu nebo jeho abstraktem,
právě prostřednictvím SFX ikonky má možnost dostat se k plnému textu dokumentu a k dalším přidaným službám.
Tyto přidané služby zahrnují možnost kromě získávání plných textů, ověřovat dostupnost dokumentů v katalogu naší
knihovny, dostupnost knih na Amazonu a získávat informace o zdrojových časopisech v databázích Ulrich a EZB.
Postupem času přibyla možnost vyhledávat potřebný dokument v Souborném katalogu ČR, v námi nadefinované
skupině knihoven v rámci Jednotné informační brány a ve Virtuální polytechnické knihovně, časopisy pak v české
verzi databáze ISSN. Významnou pomůckou pro naše uživatele je zakomponování formuláře pro meziknihovní
výpůjční službu. Uživatel může využít také bibliografických manažerů jako Citace.com nebo RefWorks. Nejnovější
záležitostí je doplněk SFX zvaný bX (Black Box). Tato technologie doporučuje uživateli další příbuzné
dokumenty, které se vztahují k vyhledanému záznamu.
SFX ikonku se podařilo implementovat do všech databází, které zpřístupňuje Knihovna UTB. Také veškeré
podrobné bibliografické záznamy knih jsou v našem katalogu Aleph doplněny SFX ikonou. Služeb SFX využívá také
portál elektronických časopisů.
Bibliografický záznam dokumentu ve Web of Science doplněný o SFX ikonku
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://web.knihovna.utb.cz/?id=0_3_8&lang=cs&type=0
http://www.multidata.cz/produkty/sfx
9.13 Elektronické časopisy
9.13.1
Vymezení pojmu
Elektronické časopisy jsou přístupné prostřednictvím internetové sítě, přístupné jsou tak neplacené i placené
elektronické časopisy. Hodnota obsahu volně dostupných (neplacených) elektronických časopisů ale často
nedosahuje potřebné odborné úrovně. Pokud chce uživatel získávat skutečně odborné a vysoce aktuální články, je
vhodné čerpat z placených periodik. Pro přístup k tomuto placenému obsahu je opět nutné využít služeb knihoven
nebo odborných informačních institucí. V elektronických verzích časopisů existují navíc hypertextová propojení,
kvalitní vymezení citačních vztahů a další možnosti spojené s vývojem moderní techniky. Zatímco v tištěné podobě je
možný přístup pouze k celým číslům časopisů, na digitální bázi je možno kupovat i jednotlivé články.
Knihovna UTB ve Zlíně zpřístupňuje svým uživatelům prostřednictvím knihovny elektronických časopisů přibližně 40
tis. titulů ze všech vědních oborů. Přístup do databáze elektronických časopisů realizujeme přes odkaz na www
stránkách knihovny UTB.
Některé časopisy mají i impact factor, který vzniká na základě vyčíslení citovanosti článků za určité období. Impact
factor je tedy v přeneseném významu číslo, které do značné míry udává kvalitu a prestiž jednotlivých titulů. Čím větší
je číslo impact factoru, tím kvalitnější je i samotný titul, pokud má dokument alespoň nějaký impact factor, jedná se
vždy o kvalitní titul.
Portál elektronických časopisů knihovny UTB ve Zlíně. Vyhledávání dle „Kategorie“.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://sfx.utb.cz/sfxlcl3/az
http://web.uni.utb.cz/?id=0_1&iid=96&lang=cs&type=0
9.13.2
Významná vydavatelství elektronických časopisů
9.13.2.1
Elsevier
Nakladatelství Elsevier je Nizozemská společnost, sídlící v Amsterdamu. Od svého založení v roce 1880 se věnuje
vydávání odborných vědeckých knih a časopisů. Podle údajů na oficiálních stránkách nakladatelství uveřejní Elsevier
každý rok přes 2000 nových článků, 1 900 knih a jeho služeb využívá přes 30 milionů zákazníků. Rozhraní
ScienceDirect je platformou, která slouží pro pohodlné zpřístupnění seriálů v elektronické formě. K dispozici je více
než 2 500 titulů časopisů a přes 9,6 milionů jednotlivých článků. Uživatel má možnost vyhledávání jak v časopisech,
tak v databázi článků. Tituly jsou přehledně seřazeny do tematických kolekcí, takže je možné v nich listovat. Drtivá
většina obsažených časopisů je dostupná placenou formou, přičemž uživatel může pořizovat přístupy do jednotlivých
titulů seriálů, tematických kolekcí nebo si kupovat pouze samostatné články.
Společnost Elsevier spustila v srpnu 2010 nové integrované vyhledávací rozhraní SciVerse (SciVerse Hub Beta).
Nabízí tak svým uživatelům účinnější vyhledávání i objevování informací prostřednictvím jednoho vstupního bodu.
Toto jednotné rozhraní spojuje čtyři produkty společnosti Elsevier - ScienceDirect, Scopus, Scirus, SciTopics.
Vyhledávácí rozhraní služby SciVerse.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.sciencedirect.com/
http://www.hub.sciverse.com/action/home
9.13.2.2
Springer
Springer je původně německé vydavatelství, které má hlavní sídlo v Heidelbergu. Kromě vydávání časopisů se
Springer v poslední době výrazně zaměřil na produkci a distribuci elektronických knih. Přístup k časopisům je
realizován v rámci platformy SpringerLink. Uživatel má možnost vyhledávání v obsazích více než 2 100 titulů.
Tematicky jsou nabízené časopisy zaměřeny spíše na technické obory a matematiku, avšak dá se říci, že alespoň
minoritně jsou zastoupeny všechny obory.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.springerlink.com/home/main.mpx
9.13.2.3
John Wiley & Sons
Společnost John Wiley & Sons vydává časopisy z různých vědeckých odvětví. Rozhraní InterScience, které
produkované tituly zpřístupňuje, přináší nejen vědecké seriály, ale také elektronické knihy, referenční příručky a další
hodnotný informační materiál. Řada nabízených periodik vycházela v tištěné formě už od 18. století a vydavatelství
retrospektivně doplňuje plné texty článků i z archívních čísel.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/home
9.13.2.4
Oxford Journals
Vydavatelství Oxford University Press (OUP) je v oblasti elektronických časopisů velmi aktivní. Kolekce 222 titulů je
zaměřena převážně na humanitní obory, ve kterých patří mezi světovou špičku. Uživatel si může určit, zda si
předplatí konkrétní titul nebo některou z předmětových kolekcí. Standardní retrospektiva titulů sahá do roku 1996.
Univerzitní knihovna má předplacenou kolekci Social Sciences a Humanities.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://www.oxfordjournals.org/
http://www.oxfordjournals.org/for_librarians/oujnls.pdf
9.13.2.5
Cambridge Journals
V současnosti je v systému 305 titulů a dohromady více než půl milionu článků. Tematicky pokrývají nabízené
časopisy téměř všechny vědecké obory. Retrospektiva při aktuálním předplatném činí pouze jeden rok. Výhodou však
je, že přístup do elektronického obsahu předplaceného ročníku uživateli zůstává i po ukončení smlouvy. Přístup je
možno sjednat jak do jednotlivých časopisů, tak do několika předmětových kolekcí. I zde se projevuje nový fenomén
open access, takže některé materiály jsou volně přístupné.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://journals.cambridge.org/action/login
9.14 Elektronické knihy
Elektronické knihy jsou digitální obdobou klasických tištěných knih. Publikování knih v elektronické formě s sebou
přináší celou řadu výhod, především, že přístup do jejich obsahů je možný pro libovolné množství uživatelů
najednou.
K nevýhodám tohoto typu zpřístupnění knih patří neochota uživatelů ke čtení textu z obrazovky a doposud určitá
nezavedenost elektronických knih v rámci informačních služeb. Knihy mohou být zpřístupněny jako jednotlivé tituly
nebo v rámci celých kolekcí. K největším komerčním vydavatelům elektronických knih patří v současné době
společnosti Springer, Elsevier, John Wiley & Sons, Taylor & Francis, Oxford University Press a další.
Velmi zajímavým projektem je systém Google Books (http://books.google.cz/), s nímž přišla na trh firma Google.
Služba přináší naskenované plné texty knih, kterým již vypršela autorskoprávní ochrana. Uživatel má po vyhledání
konkrétního termínu k dispozici určité pasáže textu, které s hledaným pojmem sousedí. Zbytek knihy standardně
dostupný není. Služba je k dispozici bezplatně a v poslední době dochází i k integraci jejího informačního obsahu
s katalogy mnoha významných knihoven.
Knihovna UTB ve Zlíně zpřístupňuje uživatelům přibližně 3 000 titulů v elektronické podobě ze širokého spektra
vědních oborů. Přístup k plným textům je možný jednak prostřednictvím digitální knihovny nebo přímo z knihovního
katalogy Aleph.
Další informace o databázi, přístupu a návody na vyhledávání:
http://web.uni.utb.cz/?id=0_1&iid=96&lang=cs&type=0
http://www.knihovna.utb.cz/digital/
Shrnutí kapitoly
Tato kapitola představila uživateli elektronické informační zdroje, které jsou zpřístupňovány na UTB. Popsány byly
jednotlivé databáze, nové technologie jako SFX nebo portál Xerxes. Čtenář měl možnost seznámit se také
s elektronickými knihami a časopisy. Dostal základní tipy a rady pro práci s elektronickými zdroji, doplněné o odkazy
na www stránky, tutoriály a další výukové materiály.
Seznam literatury
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín : *cit. 2010-11-11+. 143 s. Dostupné z www:
<http://aleph.utb.cz/exlibris/aleph/a18_1/apache_media/HR5FMY13QD8CUSLSTXG5QF4INUI1K3.pdf>
BUDÍNSKÝ, Lukáš; FABIÁN, Ondřej. Spolupráce technologie SFX s bibliografickými manažery. Ikaros [online]. 2010,
roč. 14, č. 3 *cit. 25.11.2010+. Dostupné z www: <http://www.ikaros.cz/node/6015>. URN-NBN:cz-ik6015. ISSN 12125075.
FABIÁN, Ondřej. bX – služba pro doporučování vědeckých materiálů. Ikaros *online+. 2010, roč. 14, č. 6 *cit.
25.11.2010]. Dostupné z www: <http://www.ikaros.cz/node/6256>. URN-NBN:cz-ik6256. ISSN 1212-5075.
KRISTENOVÁ, Lenka. Elektronické informační zdroje z oboru informační věda a knihovnictví dostupné online. Brno:
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 60 s.
10 Volný internet
Rychlý náhled do problematiky kapitoly
Nástup a prudký rozvoj internetu obrovským způsobem ovlivnil chod celého informačního sektoru. Mimo služeb
informačních je namístě zdůraznit i komunikační funkci internetu. Internet se stal podstatným kanálem pro
zpřístupňování informací koncovému uživateli. Kvalita zpřístupňovaných informací je však značně kolísavá. Značnou
část internetu tvoří anonymní a neověřené informace. Jen velmi omezené množství informačních zdrojů na internetu
přinášejí vědecky ověřené informace, které lze spojit s autorem nebo vydavatelem.
Cíle kapitoly
Cílem kapitoly je čtenáře seznámit s kvalitou informací, které jsou poskytovány internetem. Poskytnout základní
orientaci v nabízených informačních službách a zhodnotit jejich kvalitu.
Čas potřebný ke studiu
2 hodiny
Klíčová slova
Volný internet, internetové portály, internetové vyhledávače, metavyhledávače, vyhledávače neviditelného webu,
vyhledávače vědecké literatury
10.1 Vymezení pojmu
Dnešní podoba internetu působí poněkud nepřehledně a pro běžného uživatele může být orientace v záplavě
informací trochu složitější. Nejde také s jistotou říci, že na internetu lze najít veškeré informace. V první řadě je nutné
rozdělit internet na několik částí. Největší část internetu tvoří bezplatně dostupné anonymní stránky a informační
obsahy, jejichž věrohodnost se však dá jen velmi těžko ověřit. Daleko menší podíl mají na této síti producenti
informačních služeb, kteří prostřednictvím sítě internet šíří svoje informační produkty. Tyto produkty jsou ve velké
míře nabízeny za úplatu a běžné internetové vyhledávače do těchto pramenů nedokážou proniknout.
Internet tedy můžeme rozdělit na dvě části. Minoritní část přináší relevantní, vědecky ověřené informace spojené
se svým autorem nebo vydavatelem. Protiváhu tvoří obrovské množství informací pochybné kvality, které jsou často
anonymní a neověřené.
Databáze:

Profesionální

Ověřené informace

Propracované vyhledávání

Stálý zdroj

Pravidelná aktualizace
Internet:

Anonymní

Nízká možnost ověření

Slabé vyhledávací nástroje

Nízká životnost www stránek

Neaktuálnost
V rámci internetu působí služby, které se snaží uživateli ulehčit orientaci v obrovském množství informací, jež tato síť
obsahuje.
10.2 Internetové portály
Internetový portál je webový server, který slouží jako svého druhu brána do světa internetu. V 90. letech 20. století,
kdy vyhledávače ještě neposkytovaly dostatečně relevantní výsledky, byly první portály bezkonkurenčně
nejnavštěvovanějšími webovými servery, což platí v některých případech dodnes. Typicky obsahovaly katalog
odkazů, díky kterému plnily funkci jakýchsi internetových rozcestníků. Postupem času portály rostly a začaly nabízet
i další služby, jako např. bezplatný email, zpravodajství aj. V současné době tak portály stále představují velmi
důležitou součást internetu, řada uživatelů je používá pro vyhledávání, jako domovskou stránku prohlížeče apod.
Portály jsou jednou z naprosto základních služeb, které jsou na internetu k dispozici.
české:
Seznam – http://www. seznam.cz/
Centrum – http://www.centrum.cz/
Atlas - http://atlas.centrum.cz/
globální:
Yahoo – http://dir.yahoo.com/
MSN – http://www.msn.com/
10.3 Webový vyhledávač
Webový vyhledávač je služba, která umožňuje na internetu najít webové stránky, které obsahují požadované
informace. Uživatel zadává do rozhraní vyhledávače klíčová slova, která charakterizují hledanou informaci
a vyhledávač obratem na základě své databáze vypisuje seznam odkazů na stránky, které hledané informace obsahují
(text, obrázky nebo jiné typy multimediálních informací). Databáze je udržována převážně automaticky na rozdíl
od webových katalogů, které jsou udržovány převážně ručně.
Cílem vyhledávačů je poskytnout uživateli při odpovědi na dotaz co nejrelevantnější informace, a proto různými
způsoby hodnotí důležitost webových stránek, které mají ve své databázi
Nejznámější webové vyhledávače:
Google – http://www.google.com/
Bing (Microsoft) – http://www.bing.com/
Yahoo – http://www.yahoo.com/
Alta Vista – http://www.altavista.com/
HotBot – http://www.hotbot.com/
AllTheWeb – http://www.alltheweb.com/
AskJeeves – http://www.ask.com/
10.4 Metavyhledávače
Jsou speciální vyhledávače, které umí přeložit uživatelův dotaz a zaslat ho více vyhledávačům současně,
metavyhledávač pak odpovědi získané od oslovených vyhledávačů zpracuje (vyloučí duplicity, setřídí podle relevance
atd.) a zobrazí výsledek vyhledávání. Uživatel tak získává větší množství výsledků a má zde i možnost porovnání
vyhledaných internetových stránek v rámci jednotlivých vyhledávačů.
Nejznámější metavyhledávače:
Vivisimo – http://vivisimo.com/
KartOO – http://www.kartoo.com/
MetaCrawler – http://www.metacrawler.com/
Dogpile – http://www.dogpile.com/
WebCrawler – http://www.webcrawler.com/info.wbcrwl/
Polymeta – http://www.polymeta.com/
10.5 Vyhledávače vědecké literatury
V rámci snahy o oddělení "běžného" komerčního a vědeckého obsahu internetových zdrojů byly vyvinuty vyhledávací
nástroje, které se specializují právě na vyhledávání vědeckých informací. V jejich rámci jsou dostupné zejména články
z vědeckých časopisů a další materiály vědeckého charakteru.
Nejznámější vyhledávače vědecké literatury:
Google.scholar – http://scholar.google.com/
Find Articles – http://findarticles.com/
Scitopia - http://www.scitopia.org/scitopia/
10.6 Vyhledávače (adresáře) neviditelného webu
Klasické internetové vyhledávače a metavyhledávače přinášejí výsledky hledání pouze z tzv. povrchového webu
a mnoho cenných zdrojů ukrytých v internetu zůstává neodhaleno. Proto byly vyvinuty speciální vyhledávací
nástroje, které se zabývají kompletním prohledáváním zdrojů i z takzvaného deep (hlubokého, neviditelného) webu.
Neviditelný web obsahuje mnohem více informací než web viditelný. Jedná se především o dokumenty z databází,
digitální objekty v nestandardním formátu a často také o informační obsahy stránek chráněných heslem.
Nejznámější vyhledávače neviditelného webu:
Complete Planet - http://aip.completeplanet.com/
Turbo10 – http://www.turbo10.com
Incywincy – http://www.incywincy.com
DirectSearch - http://www.freepint.com/gary/direct.htm
Scirus (zároveň prohledává i povrchový web) - http://www.scirus.com/
Shrnutí kapitoly
Kapitola shrnuje základní problematiku využívání internetu a jeho služeb. Zabývá se kvalitou poskytování informací
v rámci volného internetu. Cílem bylo představit také nejvýznamnější internetové vyhledávače a metavyhledávače.
Seznam literatury
FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín : *cit. 2010-11-11+. 143 s. Dostupné z www:
<http://aleph.utb.cz/exlibris/aleph/a18_1/apache_media/HR5FMY13QD8CUSLSTXG5QF4INUI1K3.pdf>
Bibliografické manažery
Rychlý náhled do problematiky kapitoly
V praxi je třeba nejen vyhledávat relevantní informační zdroje, ale také je účinně ukládat a efektivně s nimi pracovat.
Pro tyto účely byly vyvinuty nástroje nejčastěji nazývané jako bibliografické manažery, které přestavují centrální
místo pro ukládání bibliografických záznamů (případně i plných textů) a přinášejí uživateli možnosti pro další práci
s těmito zdroji. Jejich typickou a nejpoužívanější funkcí je vytváření bibliografií podle nejrůznějších citačních norem.
Cíle kapitoly
Tato kapitola si klade za cíl načrtnout možnosti bibliografických manažerů, představit nejpoužívanější systémy
a pomocí externích odkazů prakticky demonstrovat, jak s konkrétními bibliografickými manažery pracovat.
Čas potřebný ke studiu
2 hodiny
Klíčová slova
Informační zdroje, bibliografické manažery, nadstavbové nástroje
10.7 Vymezení pojmů
Bibliografické manažery jsou nadstavbové nástroje určené k efektivnější a komfortnější práci s vyhledanými
dokumenty, respektive jejich citacemi. Proto jsou také někdy nazývány citačními manažery. Uživatel, který pracuje
s velkým množství informačních zdrojů, potřebuje místo pro ukládání a další zpracování vyhledaných bibliografických
záznamů. To vše mu bibliografické manažery umožňují. Lze si v rámci nich vytvářet mimo jiné personální bibliografii
nebo soustřeďovat materiály, ze kterých bude uživatel čerpat například při psaní odborného článku. Některé
produkty tohoto typu dokážou pracovat i na úrovni plných textů. Záznamy jsou obvykle do manažerů nahrávány
přímo z vědeckých databází. Databáze však nemusí nutně podporovat automatický import do všech bibliografických
manažerů. Proto někdy musí docházet k importu záznamů jinými cestami. Jednou z nejzákladnějších a zároveň
nejpoužívanějších funkcí citačních manažerů je hromadné přeformátovávání bibliografických záznamů. V praxi totiž
existují stovky citačních norem. Bibliografické manažery je podchycují a dávají uživatelům jednoduchou možnost
převodu nashromážděných záznamů do potřebného formátu. Na trhu se v tomto směru objevují jak placené
manažery, tak nástroje, které jsou dostupné zdarma.
Bibliografické manažery v českém prostředí:
10.8 Citace.com
V českém prostředí je velmi populární služba Citace.com (http://www.citace.com). V rámci ní mohou uživatelé
vytvářet a ukládat citace podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Systém je volně dostupný, pro využití
rozšířených funkcí je třeba použít bezplatnou registraci. Uživatelé z řad UTB mohou systém využívat v rámci služeb
SFX pro automatické generování citací. SFX totiž dokáže do služby Citace.com vyexportovat data o vyhledaném
dokumentu a následné vytvoření citace je již pouze otázkou několika kliknutí myši. Oba systémy však kooperují
i opačným směrem, kdy uživatel, který má v generátoru Citace.com uloženy bibliografické záznamy a přistupuje do
systému z počítačové sítě UTB, může pomocí SFX tlačítka ověřovat jejich plnotextovou dostupnost.
Praktická ukázka jak využívat generátor Citace.com v praxi:
http://web.knihovna.utb.cz/?id=0_1&iid=97&lang=cs&type=0
Špičkoví vědci a výzkumní pracovníci, kteří publikují svoje články v zahraničních vědeckých žurnálech, však potřebují
využívat zcela jiné citační normy než v České republice nejvíce využívané normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. V praxi
se nezřídka stává, že každý vydavatel či konkrétní časopis mají svou vlastní normu pro používání bibliografických
citací. Pro samotného autora pak může být velmi obtížné zpracovat požadovanou bibliografii. A právě zde je místo
pro kvalitní bibliografické manažery, které obsahují stovky citačních norem značně tak ulehčují svým uživatelům
práci.
Komerční systémy:
10.9 RefWorks
Tento citační manažer je v současné době jedním z nejpoužívanějších. Jeho výhodou je obrovské množství citačních
norem, které obsahuje. Kromě jiného je to první produkt svého druhu, který do svého obsahu zaimplementoval
i českou citační normu ČSN ISO 690. Producentem systému je stejnojmenná společnost. RefWorks je sice komerčním
produktem, ale velmi jednoduchým způsobem do něho lze sjednat měsíční testovací přístup. Na UTB byl nedávno
pro všechny zájemce systém několik měsíců bezplatně k dispozici, avšak nízká odezva a především vysoká cena
zapříčinila, že jeho ostrá licence nakonec zakoupena nebyla.
Bibliografický záznam stažený do systému Refworks. Převzato ze systému.
Další informace: http://www.refworks.com/
10.10 EndNote
Systém byl vytvořen firmou Thomson Corporation a plně vyhovuje náročným požadavkům pro práci
s bibliografickými záznamy dokumentů. Jeho omezenou verzi s názvem EndNoteWeb mohou zdarma používat
uživatelé citačního rejstříku Web of Science. Využití je v rámci databáze vázáno na bezplatnou registraci. Právě
systém EndNoteWeb lze pro uživatele z řad UTB velmi doporučit. Služba nabízí nepřeberné množství citačních
formátů a mimo jiné také funkci pro automatické generování bibliografie přímo ve zdrojovém souboru. Placená verze
EndNote pak nabízí i další rozšířené funkce.
Dvě praktické ukázky jak využívat systém EndNoteWeb v praxi:
http://web.knihovna.utb.cz/?id=0_6_10&iid=0&lang=cs&type=0
Další informace: http://www.endnote.com/
10.11 QUOSA
Velmi zajímavým produktem, který v poslední době nabývá na popularitě, je systém QUOSA. Nejedná se o klasický
bibliografický manažer, ale o nástroj, který pracuje s plnými texty a umožňuje uživateli stahování, správu,
vyhledávání a komfortní práci s rozsáhlým fondem nashromážděných materiálů. QUOSA dokáže de facto vytvořit
digitální knihovnu ze stažených textů a zajišťuje mimo jiné její kompletní správu, plnotextové vyhledávání nebo
sdílení. Produkt obsahuje několik dílčích komponent, z nichž nejdůležitější jsou QUOSA Information Manager, která
zajišťuje vyhledávání v databázích a QUOSA Virtual Library, což je platforma pro práci s plnými texty dokumentů.
Systém Quosa dostupný po zaplacení licence, ale je možné také požádat o testovací verzi.
Další informace: http://www.quosa.com/
Dalšími rozšířenými placenými bibliografickými manažery jsou například ProCite (http://www.procite.com/) nebo
Reference Manager (http://www.refman.com/)
Volně dostupné systémy:
10.12 Zotero
U nekomerčních systémů je velmi zajímavá služba Zotero. Tu je možno zdarma stáhnout jako zásuvný modul
internetového prohlížeče Mozilla Firefox. Stažení dokumentu do Zotera je pak otázkou jednoho kliknutí
na příslušnou ikonku. Bibliografický manažer navíc podporuje i automatické načítání záznamů z SFX menu a ukládání
plných textů stažených dokumentů. Zotero je k dispozici i v češtině, a přestože obsahuje stovky citačních stylů, ČSN
ISO 690 mezi nimi chybí.
Rozhraní bibliografického manažeru Zotero. Převzato ze systému.
Praktická ukázka jak využívat generátor Citace.com v praxi:
http://web.knihovna.utb.cz/?id=0_6_10&iid=0&lang=cs&type=0
Další informace: http://www.zotero.org
K dispozici je celá řada dalších nekomerčních citačních manažerů. Liší se pochopitelně jak kvalitou, tak rozdílným
spektrem nabízených funkcí. Nejvýznamnějšími volně dostupnými systémy jsou:
CiteUlike – http://www.citeulike.org/
Connotea – http://www.connotea.org/
BiBteX – http://www.bibtex.org/
BibSonomy – http://www.bibsonomy.org/
Citation Machine – http://www.citationmachine.net/
Shrnutí kapitoly
Tato kapitola nastínila možnosti pro uživatele, zejména vědecké pracovníky, jak nakládat s nashromážděnými
informačními zdroji. Jejím cílem bylo ukázat, že existují možnosti, jak efektivně pracovat informacemi. Uvedené
systémy mohou být velmi přínosné a nemusí se přitom nutně jednat o placené služby.

Podobné dokumenty

Příručka uživatele RefWorks 2.0

Příručka uživatele RefWorks 2.0 RefWorks a poté se spustí funkce Cite. 3. Jestliže máte všechny záznamy, které potřebujete pro konkrétní citaci uvnitř textu, klikněte na tlačítko Select. (P) 4. Jednoduše přetáhněte citaci do ...

Více

Rodinná skupinová konference

Rodinná skupinová konference dále všem zúčastněným koordinátorům a všem lidem, kteří vlastním způsobem přispěli k rozvoji této práce. Tato příručka bude podléhat pravidelným revizím a bude aktualizována s tím, jak budeme získá...

Více

Bibliografické citace

Bibliografické citace zveřejněných děl jiných autorů, b) zařadí do svého samostatného díla…pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla c) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučo...

Více

moderni-metody-uchovavani-a-sireni-tkacikova

moderni-metody-uchovavani-a-sireni-tkacikova otevřeného přístupu1. Podpora otevřeného přístupu k vědeckým publikacím na nejrůznějších úrovních sebou přináší nutnost mít alespoň základní povědomí o tom, jaké výhody či nevýhody, výzvy a možnost...

Více

Výroční zpráva o činnosti ČVUT 2009

Výroční zpráva o činnosti ČVUT 2009 Zapojení ČVUT do mezinárodních vzdělávacích programů Zapojení ČVUT do mezinárodních programů výzkumu a vývoje Mobilita studentů a akademických pracovníků Mobilita studentů a akademických praco...

Více

Získat - Informační věda

Získat - Informační věda společnosti, odhlíží od toho jakým způsobem se technicky informace přenášejí (to přenechává informatice), ale zabývá se informacemi z hlediska obsahového. Zkoumá způsob jejich symbolického vyjádřen...

Více

stáhnout soubor

stáhnout soubor Cílem zdravotní politiky by mělo být poznání vztahů, procesů a jevů, které se na utváření zdravotního stavu populace podílejí a jejich postižení prostřednictvím politických rozhodnutí, směřujících ...

Více

Untitled - Jak fotit?

Untitled - Jak fotit? Čtení fotografických článků a recenzí není pro kvalitu fotografie rozhodující. Vím, že teď hovořím sám proti sobě . Na kurzech potkávám velmi často opravdu sečtělé a „dobře“ informované fotografy....

Více