Alberto Moravia - Horalka

Alberto Moravia - Horalka
AUTOR:
ALBERTO MORAVIA
– vlastním jménem Alberto Pincherle
– (28.11.1907 – 26.9.1990)
– italský spisovatel, novinář a kritik
– představitel italského neorealismu
– r.1916 mu byla diagnostikována kostní tuberkulóza
– 30.léta – boj s fašistickou cenzurou
– pocházel z židovské rodiny
– 2.sv.v. - téměř nemohl publikovat
- byl na něj vydán zatykač
- skrýval se mezi dělníky
– poválečná literatura – spory s církví
– hodně cestoval – Anglie, Francie, USA, Mexiko, Čína, SSSR
– 1959 – 1962 – předseda Mezinárodního PEN klubu
Dílo
– téma úpadku rodiny, odcizení, krach lidských vztahů
– nuda a její vliv na člověka
– antifašistická tématika
– na sklonku života – eroticky otevřená díla
– ovlivněn neorealismem a surrealismem a S.Freudem
– mnoho filmových adaptací – Římanka, r.1955, napsal i scénář, režie – Luigi Zampa,
v hlavní roli Gina Lollobrigida
- Horalka, r.1961, režie – Vittorio de Sica, v hlavní roli
Sophia Loren
OBSAH:
– odehrává se v Itálii v letech 1943 - 1944
– Hlavní hrdinka, Cesira, pocházela z malé horské vesnice poblíž městečka
Vallecorsa a už jako šestnáctiletá se provdala za mnohem staršího obchodníka z Říma.
Ne že by toto manželství bylo právě šťastné a ne že by ji manžel nepodváděl, ale
Cesira se o jeho zálety až do jeho smrti nestarala a věnovala se domácnosti, krámu a
pak i dceři Rosettě.
Když přišla 2.sv.v., přišla si jako obchodnice na slušné peníze tím, že prodávala mnoho
zboží „pod pultem“. V létě 1944 však už nemohla vydržet častá bombardování a odjela
i s dcerou na venkov, aby zde počkaly na konec války. Tehdy myslela, že válka skončí
během dvou týdnů, ale ta měla trvat ještě celých devět měsíců.
Cesira se chtěla dostat vlakem až do blízkosti své rodné vesnice, ale koleje byly
rozbombardované a musela s dcerou vystoupit na půli cesty. Po cestě liduprázdnou
krajinou objevily uprostřed pomerančovníkového sadu domek, ve kterém bydleli
Concetta a Vincenzo se dvěma syny, kteří oba zběhli z války a schovávali se. Cesira a
Rosetta tu několik týdnů zůstaly, ale cítily se tam příšerně, protože domek byl špinavý a
plný štěnic.
Když už to nemohly vydržet, utekly výš do hor. Útočiště našly v miniaturní vesničce
Svatá Eufemie a zde zůstaly celou zimu a pak až do poloviny léta, kdy se konečně
dočkaly osvobození. Celé nedočkavé došly dolů do Fondi, kde američtí vojáci rozdávali
jídlo, ale zpět do Říma je ještě nepustili. Cesira už nechtěla zpět do hor, a tak se s
dcerou vydala do svého rodiště. Vesnici však našly zcela vylidněnou. Chtěly se
pomodlit v kostelíku, ale zde čekalo na Cesiru to nejhorší: vtrhli tam vojáci a Rosettu
surově znásilnili (bylo jí 13 let).
Na cestě zpět do Fondi je kus svezl jeden mladík náklaďákem. Jmenoval se Clorindo a
nabídl, že se o obě postará. Tam se octly opět u Concetty, protože Clorindo byl kumpán
jejích synů. Rosettu znásilnění tak změnilo, že jí nevadilo ani stát se milenkou ženatého
Clorinda, když jí nabídl nové šaty a punčochy.
Zanedlouho mohly konečně zpět do Říma. Vezl je tam Concettin syn Rosario. Ale na
této cestě je čekala ještě jedna rána: jejich auto přepadli a Rosaria zastřelili. Díky
tomuto dalšímu šoku si Rosetta uvědomila, jak hrozně se chovala a snad se i rozhodla
se opět změnit k lepšímu.
JAZYK, KOMPOZICE DÍLA:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
neorealistický román z r.1957
detailní realistický popis
výstižné charakteristiky
válečná tématika
psáno jako monolog hlavní postavy Cesiry, ich-forma
lidový jazyk
filmové prvky – detail, polodetail, panorama
neorealistické prvky – drsnost života, ostrá sociální kritika, život obyčejných lidí
hovorové i vulgární výrazy
neurovnaná, záměrně „ledabylá“ větná skladba přímého vyprávění, zachovává
základní polohu spisovné italštiny ale kolísá od Literárních obratů až k typicky
Římské slovní zásobě a frazeologii
bezprostřednost
živé vyprávění
rozsáhlé popisy
metafory
velké množsví postav
LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT:
NEOREALISMUS
– vznik na poč.20.st., vrchol v 50.letech v Itálii
– autorem pojmu neorealismus je Antonio Gramsci
– návrat k realismu
– nejvíce se prosadil v Itálii
– vše je pravdivě vylíčeno, hlavně každodenní život prostých lidí, hlavně venkovanů
– dokumentárnost, hodnověrnost, kritičnost
– syrové podání reality
– kritika italského fašismu
– snaha o morální obrození Itálie, reakce na fašismus
– jednoduchý jazyk, lidová řeč
– po 2.sv.v. Dochází v Itálii k těsnému propojení literatury a filmu
– neorealismus ve filmu: Vittorio de Sica, Luchino Visconti, Federico Fellini, Roberto
Rosselini
– literatura: Moravia, Cesare Zavattini (scénář ke Zlodějům kol), Pier Paolo Pasolini
(Darmošlapové)
CHARAKTERISTIKA POSTAV:
– Cesira – obchodnice, bojí se o dceru, nevzdělaná
– Rosetta – proměna z nevinného „anděla“ na tvrdou ženu bez morálních závazků
– Michel – velice vzdělaný, jediný přítel Cesiry a Rosetty ve Sv. Eufemii, nakonec je
odvlečen Němci a zastřelen
SYMBOLIKA, VÝZNAM:
– ukazuje, jak válka mění psychiku lidí
– protiválečná a protifašistická próza
– poukazuje na prodejnost, násilí, bezcitnost, rozvrat morálky v době války