Přečtěte si celé číslo

Transkript

OBSAH
Obsah ............................................................................................................ 1
Úspěšní řešitelé FO 2005/2006 kategorie A v regionech ............................. 3
Randa: Co přinesl Mezinárodní rok fyziky 2005 ......................................... 6
Obdržálek: Ráz částic principem relativity .................................................12
Bate (Zronek): Skutečné oběti Černobylu ...................................................16
Úlohy 36. Mezinárodní fyzikální olympiády ..............................................19
Koštová: Petr Jančařík .................................................................................37
Vlachynská, Grausová: Jarmila Vlachová ...................................................38
Grausová, Koštová, Vlachynská: Filip Bandžak .........................................39
Vlachynská, Grausová: Eva Štruncová .......................................................40
Gaudeamus igitur .........................................................................................41
Česal: Astronomická kuchařka ....................................................................42
Vlachynská, Grausová: 37. Mezinárodní fyzikální olympiáda −
Singapur 2006 ..............................................................46
zvláštní
číslo
Nadace ČEZ ................................................................................................50
Česká astronomická společnost ...................................................................52
Česká nukleární společnost .........................................................................53
Didaktik .......................................................................................................54
Hotelová škola v Plzni .................................................................................... 55
Jednota českých matematiků a fyziků .........................................................56
Plzeňský kraj ...............................................................................................57
Nakladatelství Fraus ....................................................................................58
Softech Plzeň ...............................................................................................60
SOU stavební Plzeň .....................................................................................61
Středisko služeb školám Plzeň ....................................................................63
Škoda Steel ..................................................................................................64
Školská fyzika .............................................................................................65
Západočeská univerzita v Plzni ...................................................................66
Koštová: Odjezdy vlaků a autobusů pro účastníky FO ...............................67
Stravování během celostátního kola fyzikální olympiády ..........................67
VIII.
ročník
Toto číslo vyšlo u příležitosti celostátního kola 47. ročníku fyzikální
olympiády, které se uskutečnilo ve dnech 21.−24. února 2006 v Plzni.
Školská fyzika zvláštní číslo/2006
1
verze ZŠ+SŠ
2006
ŠKOLSKÁ FYZIKA
Ročník VIII.
2006
Praktický časopis pro výuku fyziky a práci s talentovanými žáky na
základních a středních školách
Vydává: Katedra obecné fyziky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s ústředním výborem FO, katedrou obecné fyziky Přírodovědecké fakulty
Masarykovy univerzity v Brně, katedrou didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, katedrou fyziky Pedagogické fakulty Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích, dalšími fakultami připravujícími učitele fyziky a
Českou nukleární společností pod patronací Jednoty českých matematiků a fyziků
Šéfredaktor: Václav Havel (email: [email protected])
Výkonný redaktor: Miroslav Randa (email: [email protected])
Sekretářka redakce: Jitka Štychová (email: [email protected])
Redakční rada: Václav Havel, Josef Kepka, Soňa Křítková, Aleš Lacina, Miroslav Randa,
Karel Rauner, Milan Rojko, Ivo Volf.
Rozšířená redakční rada: Jan Bečvář, Václav Bláha, Josef Blažek, Zdeněk Bochníček, Ivo
Čáp, Jiří Erhart, Gerhard Höfer, Jan Hrdý, František Kamenčák, Zdeněk
Kluiber, Daniel Kluvanec, Václav Kohout, Jana Krsková, Václav Křivohlavý,
Vítězslav Kubín, Vladislav Kvapil, Dušan Novotný, Jan Novotný, Jitka Prokšová, Jan Slavík, Václav Soukup, František Špulák, Rudolf Šup, Josef Trneček, Václav Turek, Josef Veselý.
Adresa redakce: Školská fyzika, KOF PeF ZČU, Klatovská 51, 313 00 Plzeň,
377 636 303 nebo 377 636 441; fax 377 636 333
Vychází: čtyřikrát ročně ve verzi pro ZŠ, verzi pro SŠ a společné verzi pro ZŠ+SŠ
Předplatné:
verze ZŠ
verze SŠ
verze ZŠ+SŠ
studentská sleva verze ZŠ+SŠ
250 Kč ročně (4 čísla po 62,50 Kč)
Objednávky přijímá: Jitka Štychová, katedra obecné fyziky FPE ZČU, Klatovská 51,
313 00 Plzeň
URL (Internet): http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/
ISSN 1211-1511
Toto číslo bylo odesláno k tisku 15. 2. 2006.
___________________________________________________________________________
2
verze ZŠ+SŠ
INFORMACE ÚV FO
Úspěšní řešitelé FO 2005/2006 kategorie A v regionech
JIHOČESKÝ KRAJ
kategorie A
1. Trnka Tomáš
G České Budějovice, Jírovcova
30,0
2. Lehečková Eliška
G České Budějovice, Česká
29,0
3. Krčmář Jindřich
G České Budějovice, Jírovcova
27,0
4. Křepela Martin (G České Budějovice, Jírovcova, 23,0) 5. Pavelka Michal (G Strakonice, 22,0) 6. Benhák
Pavel (G České Budějovice, Jírovcova, 21,0) 7. Brabec Václav (G P. de Coubertina Tábor, 20,0) 8. Záloha Jan
(G Písek, 19,0)
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
kategorie A
1. Smital Petr
G Brno, tř. Kpt. Jaroše
34,5
2.-3. Zelinka Jiří
27,5
2.-3. Podolník Aleš
27,5
4. Hrubý Miroslav (G Brno, Barvičova, 26,5) 5. Růžička Jiří (G Brno, tř. Kpt. Jaroše, 25,5) 6. Herzánová
Lenka (G Brno, tř. Kpt. Jaroše, 22,5) 7. Jamborová Soňa (G Mikulov, 16,5) 8.-9. Konečný Martin (G Boskovice, 16,0) 8.-9. Pikula Stanislav (G Brno, Žižkova, 16,0) 10. Ryšavá Zdeňka (G Brno, Žižkova, 15,5)
KARLOVARSKÝ KRAJ
kategorie A
1. Vítovec Lukáš
První české G Karlovy Vary
RNDr. Milena Pacáková
25,0
2. Černohorská Eva
První české G Karlovy Vary
RNDr. Jan Thomas
21,0
KRAJ VYSOČINA
kategorie A
1. Děchtěrenko Filip
G Jihlava
7.A8
28,0
2. Jirka Martin
G Jihlava
3.A
23,0
3. Zvoník Ladislav
G Žďár nad Sázavou
4.A
19,5
4. Hoferek Ondřej (G Žďár nad Sázavou, 8, 18,0) 5. Píša Rudolf (G Třebíč, 8.G, 17,5) 6. Bulant Martin
(G Jihlava, 7.B8, 17,0) 7. Musil Petr (G Moravské Budějovice, 6.C, 16,5) 8. Krejčí Jakub (G Pelhřimov, 8,
16,0)
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
kategorie A
1. Novotný Lukáš
G J. K. Tyla Hradec Králové
Kratochvíl
23,0
2. Bednář Jan
SPŠ Hronov
Štirand
18,0
3.-4. Uchytilová Vendula
G J. K. Tyla Hradec Králové
Kratochvíl
14,0
3.-4. Valášek Jan
G Broumov
Šleis
14,0
3
verze ZŠ+SŠ
LIBERECKÝ KRAJ
kategorie A
1. Hrnčíř Jan
G F. X. Šaldy Liberec
30,5
2. Koštejn Martin
G Liberec, Jeronýmova
24,5
3. Kudláček Ondřej
G Liberec, Jeronýmova
22,0
4. Bendová Hana (G Česká Lípa, 18,5)
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
kategorie A
1. Motloch Pavel
G P. Bezruče Frýdek-Místek
33,0
2. Gajdacz Miroslav
G s polským vyučovacím jazykem Český Těšín
29,0
3. Josieková Monika
G s polským vyučovacím jazykem Český Těšín
28,0
4. Kejzar Petr (G Vítkov, 25,0) 5. Vansa Radim (Matiční G Ostrava, 24,0) 6. Hrubiš Cyril (G M. Koperníka
Bílovec, 22,0) 7. Holík Miloslav (G M. Koperníka Bílovec, 19,0) 8. Kunčar Jiří (G M. Koperníka Bílovec,
17,0) 9. Graf Miroslav (Mendelovo G Opava, 16,0)
OLOMOUCKÝ KRAJ
kategorie A
1. Süč Jiří
G Zábřeh na Moravě
8.A
Pavla Macháčková
32,5
2. Bednárik Tomáš
MG Vsetín
4.C
Jiří Kincl
30,0
3. Karlík Ondřej
G J. Škody Přerov
VIII.b
Dagmar Kaštilová
26,0
4. Prchal Aleš (SPŠ Přerov, TL4, Blanka Chytilová, 20,5) 5.-6. Faltýnková Anežka (G J. Škody Přerov, 3.A,
Jaromír Fiurášek, 17,5) 5.-6. Blechta Jan (G Jeseník, 8.A, Marie Matějovská, 17,5) 7.-8. Černocký Jan
(G Šumperk, 4.B, Helena Vašková, 16,5) 7.-8. Miková Martina (G Olomouc - Hejčín, 4.A, Peter Ferenc, 16,5)
9. Pechal Radim (SPŠE Rožnov pod Radhoštěm, S3, Anna Konečná, 15,0)
PARDUBICKÝ KRAJ
kategorie A
1. Hruška Petr
G Pardubice, Dašická
RNDr. Vícha
31,0
2. Klimošová Tereza
G Lanškroun
Vlčková
29,5
3. Scholle Marek
G Pardubice, Dašická
RNDr. Vícha
28,0
4. Kožený Martin (G Pardubice, Dašická, RNDr. Vícha, Mgr. Šrollová, 24,0) 5. Skořepa Jan (G Pardubice,
Dašická, RNDr. Vícha, Mgr. Šrollová, 23,0) 6. Šediváková Helena (G Pardubice, Dašická, RNDr. Vícha, 22,0)
7. Berger Jan (G Pardubice, Dašická, RNDr. Vícha, 16,0)
PLZEŇSKÝ KRAJ
kategorie A
1. Jirotka Tomáš
G Klatovy
oktáva B
23,5
2. Tichý Aleš
G Klatovy
4.A
22,0
3. Rubáš Josef
G Klatovy
4.B
17,0
4. Lukáš Petr (G Mikulášské nám. Plzeň, 4.A, 14,0)
4
verze ZŠ+SŠ
PRAHA
kategorie A
1. Žlebčík Radek
G Praha, Zborovská
4.C
Mgr. Kolín
39,0
2. Benda Jakub
G Praha, Hellichova
5.A
Plášek
32,5
3. Nídlová Jana
G Praha, Pod Žvahovem
VIII
RNDr. Cieplý
25,0
4. Munzarová Helena (G Praha, Parléřova, R8B, RNDr. Kapoun, 23,5) 5. Michálek Jakub (G Praha, Parléřova, R6A, PhDr. Jarošová, 22,5) 6. Kohutka Jiří (G Praha, Arabská, 4.D, Mgr. Bílek, 17,0) 7. Malina Lukáš
(G Praha, Zborovská, 3.C, RNDr. Pudivítr, 15,5) 8. Kuriščák Pavel (G Praha, Na Vítězné Pláni, 6.A, Kvíz,
14,0)
STŘEDOČESKÝ KRAJ
kategorie A
1. Severa Lukáš
G Benešov
35,0
2. Štorch Vít
G Kladno
23,0
3. Hermann Lukáš
G Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav 21,0
4. Kučera Slavomír (G V. B. T. Slaný, 20,0)
ÚSTECKÝ KRAJ
kategorie A
G Litoměřice
29,0
2. Klener Jakub G Litoměřice
18,0
1. Šimsa Daniel
ZLÍNSKÝ KRAJ
kategorie A
1. Pechal Marek
G Zlín, Lesní čtvrť
38,0
2. Bílka Ondřej
23,0
3. Váňa Jan
21,0
4. Formánek Martin (G Uherské Hradiště, 14,0)
5
verze ZŠ+SŠ
MEZINÁRODNÍ ROK FYZIKY
Co přinesl Mezinárodní rok fyziky 2005
Miroslav Randa*, Pedagogická fakulta ZČU Plzeň
Na sklonku každého roku lidé hodnotí, co odcházející rok přinesl. A tak se v prosinci objevují ankety o nejlepšího sportovce, herce, …; hodnotí se největší úspěchy v té či oné oblasti.
Také fyzici každoročně hledají mezi novými objevy ty, které mají největší šanci zasáhnout do
rozvoje fyziky. Jednu z prvních anket v Mezinárodním roce fyziky zveřejnil časopis Physics
World na svých webových stránkách http://physicsweb.org.
Z
a největší objev roku
2005 je v anketě
označen ten, který byl
publikován v dubnu. Vychází
z experimentů na obřím urychlovači těžkých iontů (RHIC −
Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenu, které trvaly 5 let. Při nich byly urychlovány proti sobě dva svazky
atomových jader zlata na energii 20 TeV. Byly sledovány
srážky takto urychlených jader
a zkoumány částice vyletující
po destrukci obou jader. Výsledkem je překvapivé zjištění,
že při srážce se směs kvarků a
gluonů nechovala jako dříve předpokládaný plyn, ale jako kapalina. Tato fáze trvala pouhých
10−24 s a velikost získané „ohnivé koule“ byla jen 5 femtometrů ( 5 ⋅10−15 m ). Teplota dosáh-
la hodnoty 2 ⋅1012 K , tedy hodnoty, jakou měl vesmír několik mikrosekund po velkém třesku. Částicoví fyzici tak pomáhají odhalit, jak vypadal vesmír v raných fázích svého vývoje.
J
iž v lednu však byl daleko od Země proveden jiný významný
experiment. Výsadkové pouzdro Huygens úspěšně přistálo na
povrchu Saturnova měsíce Titan. Jeho povrch do té doby lidé
neznali, protože je stále skryt pod hustou atmosférou. I když astronomové předpokládali, že by na povrchu měsíce mohla být jezera plná
kapalného metanu, bylo potvrzení této hypotézy velmi významným objevem roku 2005. Kapalné uhlovodíky tečou po povrchu tvořeném ledem. Na povrchu kamera vyfotografovala ledové valouny velké několik
centimetrů.
P
očátkem roku 2005 byl sledován dosvit dosud nejsilnějšího
záblesku z vesmíru. Jeho původcem byl magnetar (neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem) ve
vzdálenosti 50 000 světelných let. První záblesk byl zaznamenán
v oblasti gama záření 27. 12. 2004 (jako měkké opakované gama záře-
*
[email protected]
6
verze ZŠ+SŠ
Randa: Co přinesl Mezinárodní rok fyziky 2005
ní: SGR − Soft Gamma Repeater), v té době z magnetaru na Zemi dopadala stejná energie, jakou k Zemi vysílá Měsíc v úplňku. Postupně byl záblesk pozorovatelný i v dalších oborech
elektromagnetického záření.
V
roce 2005 se podařilo poprvé přímo
pozorovat extrasolární planetu −
planetu obíhající jinou hvězdu než
Slunce. Pozorování bylo uskutečněno pomocí
Spitzerova kosmického teleskopu (Spitzer Space
Telescope) v infračervené oblasti spektra. Byly
tak objeveny hned dvě takové planety, HD
209458b (ve vzdálenosti 153 světelných let) a
TrES-1 (489 světelných let), které mají hmotnost přibližně jako Jupiter a obíhají kolem svých
hvězd blíže než Merkur kolem Slunce. Díky tomu jsou zahřáty na vysokou teplotu a vyzařují
dostatek energie v infračervené části spektra.
U
P
rčit hmotnost s přesností na zeptogramy ( 1 zg = 10−21 g ) dokáže svým nejnovějším
zařízením Michael Roukes se svými spolupracovníky z Kalifornského technického
institutu (Caltech). Měření je založeno na změně vibrační frekvence karbidu křemíku způsobené změnou hmotnosti, například v důsledku přidání několika molekul. Protože změna frekvence závisí na hmotnosti, lze uvedené zařízení použít k měření hmotnosti molekul.
řekvapivý objev týkající se dopadu kapek na rovný povrch byl zveřejněn vědci
z Chicagské univerzity. Za normálních podmínek jev probíhá tak, že se při dopadu kapka zploští, rozšíří do stran a kolem ní se vytvoří koruna, na jejímž hřebeni
se oddělují malé kapičky kapaliny. Při menším atmosférickém tlaku se však překvapivě koruna stává méně výrazná, při tlaku menším než pětina atmosférického tlaku úplně zmizí. Za tento krásný jev tedy může naše atmosféra. Videa dokumentující tento jev jsou k dispozici na
webové adrese kauzmann.uchicago.edu.
J
adernou fúzi za pokojové teploty realizovali Brian Naranjo, Jim Gimzewski a Seth
Putterman. Hlavní součástí zařízení je pyroelektrický krystal, materiál známý
z mobilních telefonů, kde se používá k filtrování signálů. Při zahřívání pyroelektrického krystalu dochází k polarizaci dielektrika a u jeho povrchu vznikne velké elektrické pole.
Jmenovaní fyzici umístili krystal ve vakuové komoře tak, aby se jednou stěnou dotýkal měděného disku opatřeného wolframovou špičkou. Po ochlazení a zahřátí krystalu vzniká u
wolframové špičky elektrické pole s intenzitou až 2,5 ⋅1010 V ⋅ m −1 , které ionizuje okolní
atomy deuteria a zároveň silně odpuzuje vzniklá jádra. Jádra deuteria jsou tak urychlena, dopadají na pevný terč obsahující deuterium a vyvolávají reakci 21 D + 21 D → 23 He + 01 n , kde
vzniklý neutron má energii 2,45 MeV. Dosavadní experimenty ale poskytují jen malé množství energie, proto vědci připravují analogické experimenty s tritiem ochlazeným na nízké teploty. Doplňující informace včetně obrázků a videí jsou k dispozici na webové adrese
http://rodan.physics.ucla.edu/pyrofusion.
T
aké teoretickým fyzikům zkoumajícím kvarkovou strukturu částic se podařil významný objev. Andreas Kronberg spolu se svými spolupracovníky použil metodu označovanou jako kvantová chromodynamika na mříži (lattice quantum chromodynamics)
7
verze ZŠ+SŠ
k výpočtu hmotnosti hadronů (elementárních částic složených z kvarků). Metoda předpokládá,
že se kvarky v částicích nacházejí v uzlech jakési „krystalové mřížky“ a interagují navzájem
prostřednictvím gluonů rozmístěných podél spojnice kvarků. Dosavadní výpočty hmotností částic byly na úrovni 10% nepřesnosti, Davies zpřesnil v roce 2003 výpočty na 2 %. Lepší pochopení chování lehkých kvarků a pokrok ve výpočetní technice umožnil nyní zlepšení přesnosti až
na zlomek procenta. Kronberg s kolegy vypočetl hmotnost B-mezonu (částice, která je složena
z půvabného kvarku a spodního antikvarku) na ( 6304 ± 20 ) MeV ⋅ c −2 , c je rychlost světla ve
vakuu. Předpověď byla prakticky okamžitě potvrzena experimenty, z nichž vyšla hmotnost
( 6 287 ± 5) MeV ⋅ c −2 .
I
další objev spadá do oblasti fyziky elementárních částic. Fyzikům pracujícím na
urychlovači SLAC (Stanford Linear Accelerator Center) se podařilo experimentálně
proměřit závislost slabé interakce na vzdálenosti interagujících částic. Protože slabá
interakce je jednou ze čtyř základních interakcí společně s interakcí elektromagnetickou, gravitační a silnou, lze proměření závislosti síly na vzdálenosti přirovnat k fundamentálním experimentům Coulombovým a Cavendishovým. Vzájemné působení dvou elektronů je při
vzdálenostech větších než rozměr atomu popsáno právě Coulombovým zákonem. Při menší
vzdálenosti se však projeví i další jevy, zejména to, že jsou interagující částice obklopeny
mračny virtuálních částic (kvarky, elektrony, W- a Z-bozony), které částečně odstíní interagující náboje. Výsledkem je pak rychlejší pokles síly s rostoucí vzdáleností částic. Právě tuto
očekávanou závislost potvrdilo zmíněné měření.
S
D
upratekutosti plynu tvořeného páry neutrálních atomů 63 Li dosáhli fyzici v Massachusettském institutu technologií (MIT). Jedná se teprve o druhý případ supratekutosti fermionů, prvním byla supratekutost kapalného 23 He . Supratekuté vlastnosti
mají atomy lithia při nízkých teplotách, ve stavu Boseho-Einsteinova kondenzátu (BEC).
věma týmům fyziků se nezávisle podařilo realizovat ultrafialový frekvenční hřeben.
Toto zařízení dokáže z viditelných pulsů laseru vytvořit pulsy v energetičtější, ultrafialové oblasti. Princip zařízení je takový, že pulsy získané v červené oblasti spektra
jsou udržovány v optické dutině (s rozměry odpovídajícími celočíselnému násobku vlnových
délek pulsů) a když jejich souhrnná energie dosáhne dostatečné hodnoty, dojde k ionizaci atomů
xenonu umístěných v dutině. Při rekombinaci pak dochází ke vzniku ultrafialového pulsu a
frekvence záření pulsu je celočíselným násobkem frekvence původního. Tento způsob získání
pulsního ultrafialového záření je levný a fyzici očekávají jeho velké praktické využití, stejně jako realizace hřebenu v optické oblasti (oceněná Nobelovou cenou za fyziku v roce 2005) umožnila vylepšit atomové hodiny a
zpřesnit spektroskopii. A proč
rezonátor
laser
se zařízení nazývá hřeben?
Protože frekvence získané
z červeného světla laseru se
Xe
Fourierovou transformací mění na sadu impulsů rovnoměrně frekvenčně rozložených.
ultrafialový puls
Z
ařízení KamLAND
k detekci neutrin pomocí podzemní nádrže s 1000 tunami kapaliny dosáhlo dalšího
zajímavého objevu. Pomocí detektoru totiž byla zachycena elektronová antineutrina
8
verze ZŠ+SŠ
232
pocházející (jak odpovídá energii antineutrin) pravděpodobně z rozpadu 238
92 U a
90Th
v nitru Země. Objev umožní fyzikům lépe poznat jeden z procesů zodpovědných za udržování
horkého nitra naší planety (druhým procesem je zbytkové teplo z doby formování Země).
F
yzici z innsbrucké univerzity úspěšně vytvořili v Boseho-Einsteinově kondenzátu
atomů
rubidia
molekulu Rb 2 .
Molekula vznikla jevem
nazývaným fotoasociace
(dopadem fotonu se atomy
spojí a vytvoří molekulu).
Protože dopadající foton
může nejen vytvořit molekuly, ale může i vzniklou molekulu rozdělit zpět na atomy, využili vědci tzv. temný stav,
v němž nemůže být světlo pohlcováno. Temný stav je charakterizován třemi kvantovými
energetickými stavy: dva jsou základní a jeden excitovaný. Dopadají-li současně na soustavu
laserové paprsky odpovídající excitaci
společný excitovaný stav
z obou základních stavů do excitovaného
stavu, navzájem se „ruší“ a k excitaci nedojde. V experimentu v Innsbrucku jeden z dopadajících laserových paprsků zároveň vedl
základní stav 1
základní stav 2
ke vzniku molekuly.
U
rčování účinnosti chřipkové vakcíny bylo až dosud převážně problémem lékařským a biologickým. Ukazuje se však, že mnohem účinnějším nástrojem pro posuzování účinnosti by mohly být metody statistické fyziky. Michael Deem společně se svými spolupracovníky zkoumal těmito metodami mutace chřipkového viru
za posledních 35 let s ohledem na změny, ke kterým dochází u bílkoviny hemaglutinin (označovaným v lékařství H). Ukázali, že každá molekula H má pět míst (epitopů), ve kterých dochází ke spouštění tvorby protilátek různým tempem. Přitom odhalili, že jeden z epitopů má
pro mutaci viru dominantní význam.
H
ydrofobní voda, tedy voda nesnášející vodu? I když toto spojení vypadá jako
naprosto nesmyslné, fyzici i něco takto pozoruhodného již pozorovali. Na platinovou podložku umisťovali při teplotách nižších než 60 K jednotlivé molekuly
vody. Molekuly zůstaly ležet na místě. Při vyšších telotách se začaly pohybovat a vytvořily
malé ostrůvky tenoučké, jednomolekulové vrstvy ledu. Při přidání dalších molekul vody nedošlo k nárůstu tloušťky ledové vrstvy, ale molekuly zaplnily mezery mezi ledovými ostrůvky, až byla celá platinová podložka pokryta jednomolekulovou vrstvičkou ledu. Protože molekuly ve vrstvičce mají všechny vazby zaplněné, přidáním další vody nevznikne další vrstva
ledu, ale molekuly „stečou“ z ledu. Takový zajímavý stav vody se podařilo vědcům pozorovat
vůbec poprvé. Přitom zkoumání tohoto stavu může mít velký význam pro vysvětlení vzniku
ledových částic na kondenzačních jádrech v mracích.
N
obelovu cenu za rok 2005 získali: jednu polovinu Roy Glauber z Harvardské univerzity v Cambridge za příspěvek ke kvantové teorii optické koherence a druhou
polovinu John Hall z JILA a z Coloradské univerzity v Boulderu a Theodor Hänsch
z Institutu Maxe Placka pro kvantovou optiku v Garchingu a z Ludwigo-Maximilianovy univerzity v Mnichově za příspěvek k rozvoji přesné laserové spektroskopie, včetně metody frekvenčního optického hřebene.
9
verze ZŠ+SŠ
Roy Glauber v roce 1963 publikoval práci, v níž pomocí kvantové fyziky popsal fotoelektrickou detekci, která zcela odpovídá pozorování, a to i v případě detekce několika fotonů nebo
dokonce jen jednoho fotonu. Pomohl si tím, že i elektromagnetická pole popisuje jako kvantovaná. Pomocí své teorie například vysvětlil kvantový hluk, tedy neustálé a neodstranitelné
fluktuace světla, a umožnil vznik a rozvoj kvantové kryptografie.
Hall a Hänsch vyvinuli neobyčejně přesnou metodu pro měření frekvence světla, která umožňuje určit frekvenci na 15 cifer! Metoda frekvenčního optického hřebene (její využití
v ultrafialové oblasti již bylo popsáno výše) je založena na tom, že jednotlivé (často femtosekundové) pulsy generované laserem jsou složeny jako v akustice ze základní frekvence a
několika vyšších harmonických. Jejich frekvence jsou dány vzdáleností zrcadel v laseru a počtem vlnových délek na této vzdálenosti. Frekvenční spektrum pulsů, tedy závislost intenzity
světla na frekvenci, je čárové, přičemž vzdálenosti sousedních čar ( f r ) jsou stejné a připomínají „hřeben s nestejně dlouhými hroty“ − odtud pochází název metody. Základní frekvence f 0 je zatím neznámá. Jestliže však metodami nelineární optiky zvětšíme všechny frekvence optického hřebenu na dvojnásobek, n-tá čára zvýší svoji frekvenci z f 0 + n ⋅ f r na
2 ⋅ ( f 0 + n ⋅ f r ) . Odečteme-li od ní frekvenci původní 2 ⋅ n -té čáry s frekvencí f 0 + 2 ⋅ n ⋅ f r , je
výsledkem hledaná frekvence f 0 . Uvedená metoda má velký význam při testování obecné teorie relativity, při konstrukci přesných atomových hodin, při přesném měření konstanty jemné
struktury i jinde.
E
f0
f0 + n ⋅ f r
fr
×2
f
f0 + 2 ⋅ n ⋅ f r
−
f0
V
oblasti nanotechnologií se podařilo v roce 2005 vytvořit a otestovat „chodící molekulu“. Jedná se o molekulu 9,10-dithioantracenu. Jestliže je molekula umístěna
na pevné podložce (autoři použili měděnou destičku běžně používanou pro výrobu mikročipů) a zahřejeme ji nebo ji „šťouchneme“ hrotem skenovacího tunelového mikroskopu, začne se pohybovat podobně, jako se pohybují lidé při chůzi. Jedna „noha“ molekuly
se opírá o podložku a brání rotaci molekuly, zatímco druhá „noha“ se přesouvá vpřed. Pak si
obě „nohy“ role vymění a molekula se pohybuje přímočaře. Při provedeném experimentu molekula ušla 10 000 kroků. Animaci pohybu molekuly si můžete prohlédnout na webové adrese
http://www.chem.ucr.edu/groups/bartels/.
N
ěmečtí a francouzští fyzici pozorovali akustickou obdobu Hallova jevu. Hallův jev
popisuje situaci, kdy se při průchodu elektrického proudu vodičem umístěným
v magnetickém poli elektrony ve větším počtu vyskytují u jedné z bočních stěn vodiče. Vědci umístili do magnetického pole vzorek látky neobsahující volné elektrony a ochladili jej na 5 K. Když jej pak na jedné straně zahřívali, objevil se na bočních stěnách malý, ale
bez problémů měřitelný rozdíl teplot zhruba jedné tisíciny kelvinu.
10
verze ZŠ+SŠ
T
ým fyziků vedený Paulem Kwiatem z illinoiské univerzity poprvé demonstroval vícenásobné propletení (hyper-entanglement) dvou fotonů. Propletený stav dvou nebo
více částic je takový kvantový stav, v němž nemá smysl hovořit o stavech jednotlivých částic. Jestliže změříme, že jedna částice se nachází v určitém stavu, je tím automaticky
znám stav i pro druhou částici. Až dosud bylo známo propletení částic pouze prostřednictvím
jedné fyzikální veličiny. Tou byl nejčastěji spin částic. V experimentu provedeném týmem
P. Kwiata bylo poprvé pozorováno vícenásobné propletení fotonů. Foton se po vlétnutí do optického krystalu rozpadl na dva fotony s menší energií, přičemž oba fotony měly naprosto
stejnou energii, hybnost i polarizaci.
V
ynikající čočku pro infračervené záření středních vlnových délek představili fyzici
z texaské univerzity na konferenci Optické společnosti USA „Hranice v optice“.
Podařilo se jim sestrojit rovinnou čočku, která zobrazuje bodový zdroj infračerveného záření do ohniskové roviny na opačné straně čočky, a to do skvrnky o rozměru rovném
zhruba osmině vlnové délky použitého záření. Čočka je tvořena tenkou vrstvičkou karbidu
křemíku (s tloušťkou 400 nm) po obou stranách obklopenou 200 nm oxidu křemičitého.
Zvláštní optické vlastnosti takové čočky jsou dány zápornou permitivitou materiálu čočky.
V popsaném experimentu destička fungovala pro infračervené záření s vlnovou délkou 11 µm
a fyzici jsou pesvědčeni, že se jim brzy podaří stejným způsobem vyrobit i čočku pro blízké
infračervené záření. Čočky vyrobené tímto způsobem nejsou sice vhodné pro použití v běžných lupách nebo v dalekohledech, ale hodí se k zobrazování velkých biologických molekul,
které jsou náchylné k poškození ultrafialovým zářením.
H
item současné optiky je tvorba a zkoumání materiálů se záporným indexem lomu. Jestliže na takový materiál dopadne ze vzduchu paprsek světla, nelomí se
jako u jiných materiálů, ale zcela nezvykle (viz obr.). Zatím se daří vyrábět materiály, které mají záporný index lomu v oblasti mikrovln, ale lze předpokládat časem i rozšíření do oblasti viditelného záření. Koncem roku 2005 oznámila skupina optiků v čele s Vladimírem Shalaevem vytvoření materiálu, který má záporný index lomu v oblasti blízkého infračerveného záření. Jejich vzorek má index lomu −0,3 v oblasti vlnové délky 1,5 µm (velmi
blízké optické oblasti spektra). Tato oblast se využívá k vláknové telekomunikaci. Jedná se o
materiál tvořený malými zlatými pruty zasazenými v matici z dielektrického materiálu. Vzorek má zatím bohužel
příliš velkou pohltivost, ale i
tak znamená významný posun v hledání materiálů se
záporným indexem lomu
v optické oblasti, jejichž užití
se předpokládá ve zcela nových čočkách, anténách,
světlovodech. Materiály se
záporným indexem lomu budou ovšem znamenat přelom
i v dalších oblastech optiky,
chod světla prostředím
chod světla prostředím
například v oblasti optického
s kladným indexem lomu
se záporným indexem lomu
snímání,
nanozobrazování
apod.
11
verze ZŠ+SŠ
NA POMOC VÝUCE
Ráz částic principem relativity1
Jan Obdržálek*, Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha
Článek řeší jasně a velmi jednoduše klasickou srážku dvou částic prostřednictvím těžišťové soustavy. Problematika je ilustrována dvouminutovým multimediálním programem, který
je zájemcům k dispozici ke stažení [2].
O CO JDE
G
G
Dvě částice se srazí. Známe jejich hmotnosti m, M a rychlosti va , Va před srážkou
G G
v obecné inerciální soustavě L (laboratorní soustava); hledáme rychlosti vz , Vz po srážce. Je
to standardní úloha, viz např. [1]. Ale když už máme za sebou ten Světový rok fyziky 2005,
tak si pomůžeme principem relativity2: místo složitého počítání ze zákonů zachování energie
a hybnosti v L výsledek v těžišťové soustavě T snadno uhodneme. V ní budeme odpovídající
rychlosti namísto v značit u. (V multimediálním prográmku [2], který novou metodu názorně
ilustruje, se místo u používá červené v.)
Napíšeme-li zákon zachování hybnosti a energie
G
G
G
G
m ⋅ va + M ⋅ Va = m ⋅ vz + M ⋅ Vz
1 ⋅ m ⋅ v2
a
2
+ 12 ⋅ M ⋅ Va2 = 12 ⋅ m ⋅ vz2 + 12 ⋅ M ⋅ Vz2 ,
G
G G G
vidíme ihned jedno řešení: vz = va , Vz = Va . (Má mj. roztomilou interpretaci: částice se nestrefily…) Druhá rovnice je kvadratická, očekáváme proto ještě jedno řešení. Analogické řeG
G
G G
šení vz = −va , Vz = −Va jí sice vyhovuje, nevyhovuje však první rovnici, protože mění znamínko pravé strany. Co s tím?
G
G
Jsme-li samouci, vyjádříme z první rovnice V z pomocí v z a dosadíme do druhé rovnice,
G
čímž dostaneme kvadratickou rovnici pro v z , a tu vyřešíme podle vzorce. Protože jde o případ
jednorozměrný, můžeme si ušetřit vektorový zápis. Řešení je jasné, ale dost nepříjemné a
zdlouhavé, snadno uděláme chybu. (Lze to za trest uložit dobrému, ale nepozornému žákovi…)
Ve škole nás naučili chytrou věc: převedeme v obou rovnicích na levou stranu proměnné
týkající se jedné částice, na pravou proměnné týkající se druhé částice, a pak druhou rovnici
vydělíme první. Hned se to zjednoduší. (Ale jak na to proboha přišli?)
Teď si ukážeme, že přechodem do těžišťové soustavy T se úloha takřka vyřeší sama:
G
G
v první z rovnic jsou obě strany rovny nule, takže změna znamínka při volbě vz = −va ,
G
G
Vz = −Va nyní nevadí – a máme řešení nalezeno!
V těžišťové soustavě T umíme dokonce stejně snadno vyřešit i složitější případy:
G
• srážku nejen po přímce, ale i v prostoru, kdy první částice letící původně směrem e
G
(řekněme po ose x) letí po srážce v jiném směru E ;
• srážku částečně pružnou ( 0 < α < 1 ) či nepružnou ( α = 0 ).
Ale o tom až v dodatku.
1
Práce vznikla v rámci grantu FRVŠ 1832/2004.
[email protected]
2
Tedy, stačí nám Galileiho princip relativity.
*
12
verze ZŠ+SŠ
Obdržálek: Ráz částic principem relativity
DŮKAZ
Vzpomeňme nyní i našeho velikána, Járu Cimrmana, a jako on učiňme úkrok stranou: do
těžišťové soustavy T, na kterou se nás nikdo neptal. A hned několik tvrzení:
Tvrzení 1: Částice mají vzájemnou rychlost vrel stejnou jak v laboratorní
soustavě L, tak v těžišťové soustavě T.
To je zřejmé: zatímco hodnoty rychlostí závisí na volbě vztažné soustavy, velikost jejich
rozdílu na volbě vztažné soustavy nezávisí (v nerelativistické fyzice).
Tvrzení 2: Částice letí v T proti sobě, a to s rychlostmi co do velikostí převrácenými ke svým hmotnostem.
Lidsky řečeno: je-li druhá částice třikrát lehčí než první, bude její rychlost v T třikrát větší
než rychlost první částice, a ještě bude mít opačný směr (částice letí proti sobě).
G
Důkaz je samozřejmý, vzpomeneme-li si na obecnou definici rychlosti w těžiště platnou
v libovolné vztažné soustavě:
G
G
G m ⋅ v + M ⋅V
w=
.
m+M
Značme v T rychlosti písmenem u namísto v z laboratorní soustavy. (V [2] jsou značeny
červeným v, ale to by bylo pro černobílou publikaci dost nešikovné.) Protože v soustavě T těG
žiště stojí a je tedy wT = 0 , platí
G
G
m ⋅ u + M ⋅ U = 0,
G G
takže vektory u , U mají opačné směry a můžeme je porovnat:
G G
u :U = − m : M ,
a to jak pro rychlosti před srážkou, tak i po srážce.
Tvrzení 3: V T má každá částice po pružné srážce rychlost stejně velkou, jakou měla před srážkou, ale s opačným směrem.
Při každé srážce se zachovává celková hybnost soustavy, a ta je v T nulová. Změna znamínek u obou rychlostí způsobená srážkou (neboli změna orientace rychlostí) ovšem tuto nulu
nezmění. Při pružné srážce se navíc zachovává energie. Ta však závisí jen na u 2 a změnou
znamínka u se proto taky nezmění. Máme tedy vedle nezajímavého řešení s nezměněnými
rychlostmi konečně druhé řešení
G
G
u z = − ua ,
G
G
U z = −U a .
Jistě uznáte, že jednodušeji už to nejde.
G G
A tím jsme hotovi! Už známe v T rychlosti u z , U z po srážce – a jediné, co zbývá, je přeG G
vést je prostým přičtením rychlosti těžiště w ≡ wL zpátky3 do L:
G
G G
vz = u z + w,
G
G
G
Vz = U z + w.
Jednoduché – a logické! A teď rychle příklad, abychom detailně popsali metodiku:
3
Cimrmanův úkrok zpátky…
13
verze ZŠ+SŠ
PŘÍKLAD
25gramová částice s rychlostí 80 cm ⋅ s −1 se čelně srazí s 15gramovou částicí s rychlostí
40 cm ⋅ s −1 v protisměru. Jaké budou mít částice rychlosti po srážce?
Krok 1: Napíšeme tabulku se třemi řádky (nadpisy, rychlosti v L, rychlosti v T) a se
7 sloupci; číselné nadepíšeme va , Va , vrel , w , vz , Vz . (Dolní řádce pochopitelně odpovídají
u namísto v.) Byl-li pohyb podél osy x, pak zapisujeme do tabulky x-ové souřadnice, a proto
nepíšeme šipky. Všechny veličiny mají stejnou jednotku (zde cm ⋅ s −1 ); pro přehlednost ji také nepíšeme.
Zapíšeme ihned to, co známe: va , Va , a vypočteme vrel = urel = va − Va .
L (v)
T (u )
va
Va
vrel
80
–40
120
120
w
vz
Vz
0
S výpočtem wL se nenamáháme; vyjde nám samo. V dolní řádce je wT = 0 , je to těžišťová
soustava.
Krok 2: Vzájemnou rychlost vrel = 120 rozdělíme v převráceném poměru hmotností, tedy
120
120
v poměru 15 : 25 . Protože 15 + 25 = 40 , dostaneme ua = 15 ⋅
= 45 a U a = −25 ⋅
= −75 .
40
40
Tabulka teď vypadá takto:
va
Va
vrel
vz
Vz
w
L (v)
T (u )
80
–40
120
45
–75
120
0
Krok 3: Nyní doplníme hodnoty u z = − ua a U z = − U a .
L (v)
T (u )
va
Va
vrel
80
–40
120
45
–75
120
w
vz
Vz
0
–45
+75
Všimněme si, že vždy je ua kladné a U a záporné, a naopak u z záporné a U z kladné!
Krok 4: Teď teprve doplníme wL jako rozdíl hodnot va − ua z prvního sloupce (zde
tedy +35); samozřejmě bude týž jako ze druhého sloupečku Va − U a . A teď už zbývá jen
doplnit vz a Vz prostým přičtením „zezdola nahoru“ téže hodnoty, tedy wL . Tím je tabulka hotova a úloha vyřešena. Pro kontrolu: ve sloupci vrel je v obou řádcích táž hodnota, ve
všech ostatních je horní řádek o wL větší než spodní.
L (v)
T (u )
va
Va
vrel
w
vz
Vz
80
–40
120
35
–10
110
45
–75
120
0
–45
+75
Není to hezoučké a jednoduché?
14
verze ZŠ+SŠ
DODATEK
Právě jsme vyřešili pružný jednorozměrný ráz. Ukážeme, že stejně jednoduchým postupem
můžeme vyřešit i složitější úlohy – tak, jak jsme to na začátku slíbili.
Ráz částic v prostoru
G
Předpokládejme, že částice původně letěly podél osy x s jednotkovým vektorem e , a že po
G
srážce letí první částice obecně v jiném, daném směru E . Pak už nám nebude stačit tabulka
s prostým číslem – složkou do osy x (pro puntičkáře: s jednorozměrným vektorem značeným
G G
proto bez šipky), ale musíme vše psát vektorově. Rychlosti u z , U z ze 3. kroku budou opět číG
selně stejné, ale budou znamenat hodnotu složky ve směru E , a neměníme proto znamínko
G
G
G
(to už obstaral směr vektoru E vůči e ). K nim se přičte ve 4. kroku složka wL stejná jako
dříve, tj. ve směru osy x. Tabulka teď bude mít naprosto logický tvar
G
G
G
G
G
G
va
vrel
vz
Va
w
Vz
G
G
G
G
G
G
G
G
L (v)
–40 e 120 e
35 e
80 e
45 E +35 e –75 E +35 e
G
G
G
G
G
G
T (u )
–75 e 120 e
45 e
0
–75 E
45 E
(Pečlivý čtenář jistě ocení, že nyní, ve 3D, již sloupce šipky nad symboly mají.)
Ráz částečně pružný
Ten je charakterizován součinitelem restituce α , udávajícím poměr vzájemných rychlostí
G
G G
G
vz − Vz
uz − U z
po srážce a před ní: α = G
G = G
G .
va − Va
ua − U a
G
G
To už dává návod k řešení: při kroku 3 zapíšeme jako výsledné rychlosti nikoli u z = − ua ,
G
G
G
G
G
G
resp. U z = −U a , ale rychlosti přiměřeně zmenšené, tedy u z = −α ⋅ ua , resp. U z = −α ⋅ U a . Je-li
tedy např. součinitel restituce α = 53 , bude mít tabulka tvar
L (v)
T (u )
va
Va
vrel
w
vz
Vz
80
–40
120
35
8
80
45
–75
120
0
–27
+45
G
Vz
G
G
G
G
G
L (v)
–40 e
27 E +35 e –45 E +35 e
G
G
G
T (u )
–75 e
–45 E
27 E
G
G
G
Při nepružném rázu je α = 0 ; obě částice tedy zůstanou stát v těžišti a u z = U z = 0 . V původní
G
(laboratorní) soustavě se tedy společně pohybují rychlostí těžiště wL a tabulka se zjednoduší takto:
G
G
G
G
G
G
va
vrel
vz
w
Va
Vz
G
G
G
G
G
G
L (v)
–40 e 120 e
35 e
35 e
35 e
80 e
G
G
G
G
G
G
T (u )
–75 e 120 e
45 e
0
0
0
G
va
G
80 e
G
45 e
G
Va
G
vrel
G
120 e
G
120 e
G
w
G
35 e
G
0
G
vz
LITERATURA
[1] Halliday D. a kol.: Fyzika. VUTIUM Brno, Prometheus Praha, 2000.
[2] < http://utf.mff.cuni.cz/~jobdr/> J. Obdržálek (česky), soubor raz.zip (3,4 MB).
15
verze ZŠ+SŠ
SISYFOS
Skutečné oběti Černobylu
Roger Bate, International Policy Network London (přeložil Bohdan Zronek*)
Program rozvoje Spojených národů a UNICEF konečně v nové zprávě připustily fakt, o kterém mnoho vědců a politických činovníků ví již léta. Černobyl zabil tisíce lidí nikoliv zářením,
ale politikou založenou na radiofóbní hysterii.1
Výstavy fotografií zohavených obětí, které vydělaly miliony dolarů nátlakovým skupinám a
charitativním organizacím, byly zcela klamné. Avšak protijaderní aktivisté sotva přiznají podíl
své viny na obětech, které mají na svědomí, neboť by tím podkopali celé svoje tvrzení, že slabé
záření je škodlivé. Ve skutečnosti je slabé záření naprosto neškodné.
V období téměř patnácti let od černobylské jaderné katastrofy zemřely tisíce lidí a stovky tisíc
novorozenců bylo ovlivněno radioaktivním spadem. Avšak ona úmrtí jsou způsobená radiofóbií s následnými politickými důsledky a nikoliv nemocemi v důsledku ozáření. Vědci Spojených národů provedli studii lékařských vlivů Černobylu a podle jejich zjištění skutečnou katastrofou byly psychosomatické poruchy, které vyvolala hysterie sdělovacích prostředků v době po
havárii. Tato hysterie podnítila nevhodné vládní operace na území bývalého Sovětského svazu,
jako například nucené evakuace obyvatel z lokalit, které mohly být kontaminovány zářením.
Štěpná reakce, která se odehrála v Černobylu (v Sovětském svazu) v dubnu roku 1986, byla
tragédií pro stovky zaměstnanců, kteří v tu chvíli pracovali v elektrárně. Asi u jedné třetiny
těchto lidí (134) byla diagnostikována akutní nemoc z ozáření. 28 osob z této jedné třetiny
zemřelo během prvních čtyř měsíců po havárii. Od té doby zemřelo 17 pacientů, kteří přežili tuto akutní fázi. Tato pozdější úmrtí byla způsobena gangrénou, kostním sarkomem a jinými
chorobami a nehodami, které s ozářením nesouvisí. Pro tyto zaměstnance a jejich rodiny byl
Černobyl katastrofou. Avšak pro mnoho dalších být neměl.
Západní sdělovací prostředky předpokládaly ty nejhorší scénáře částečně proto, že neměly přístup k místu tragédie, ale také kvůli prudké radiofóbii, která ovládla západní myšlení od dob jaderného bombardování Japonska během druhé světové války. Britský deník Daily Mail z 29. dubna 1986 zaplnil polovinu úvodní stránky deníku slovy „2 000 mrtvých“. Dále napsal, že mrtví nebyli pohřbeni na hřbitovech, ale v „lokalitě Pirogovo na skládce radioaktivního odpadu.“
Další den se v deníku The New York Post objevila informace, že 15 tisíc těl bylo pohřbeno
buldozery do jam jaderného odpadu. Později Rada pro ochranu přírodních zdrojů prohlásila, že
se ve Střední Evropě a Skandinávii objeví 110 tisíc případů rakoviny způsobené černobylskou
havárií. O několik let později, 13. října 1995, agentura Reuters přišla s titulkem „800 tisíc dětí
bylo zasaženo jaderným útokem z Černobylu.“ V průběhu dalších měsíců se BBC, Greenpeace
a mnoho evropských deníků přidalo, když uvedly, že desítky tisíc osob zemřelo nebo umírá
kvůli ozáření.
Jak prohlásil profesor Zbigniew Jaworowski, lékařský poradce Spojených národů v otázce
radioaktivity, „zřejmě nejdůležitějším faktorem při vytváření černobylské mytologie byl předpoklad, že jakákoliv dávka záření, byť téměř nulová, má nějaké zhoubné účinky.“ Profesor Jaworowski se o této myšlence pře téměř deset let a konečně jej Spojené národy začaly poslouchat. Tato domněnka, na které jsou založeny předpisy na celém světě, se nazývá lineární bez*
1
[email protected]
poznámka překladatele: výše uvedené organizace již zpřístupnily danou zprávu na svých webových stránkách
(http://www.techcentralstation.com/1051/envirowrapper.jsp?PID=1051-450&CID=1051-012402A)
Školská fyzika 4/2005
16
verze ZŠ+SŠ
Bate (Zronek): Skutečné oběti Černobylu
prahová hypotéza (LNT). Podle ní neexistuje žádná prahová hodnota, pod kterou se účinky záření pozorované při vysokých dávkách přestávají objevovat.
Tato hypotéza vyvrací veškeré experimentální a epidemiologické důkazy, což prokazuje nulové škodlivé účinky, ba dokonce prospěšné účinky při slabých dávkách záření. Naše tělo je
zjevně schopno se vypořádat s krátkodobým působením záření, které může dokonce stimulovat
náš imunitní systém a zlepšit naše zdraví. LNT hypotézu lze přirovnat k situaci, kdy by se člověk
měl bát teploty 75 stupňů Fahrenheita, protože při 750 stupních Fahrenheita může utrpět smrtelné
popáleniny. Na naší planetě existuje mnoho míst (v Norsku, Íránu a dokonce i v Cornwallu v Británii), kde je přirozené záření daleko větší než to, které se objevilo po výbuchu v rozsahu několika kilometrů od Černobylu, a nemá žádné známé škodlivé účinky na lidský organismus.
Následkem černobylské havárie se v Rusku, Ukrajině a Bělorusku mírně zvýšily hladiny záření. Byly zahájeny rozsáhlé programy na sledování radioaktivity v těchto regionech a v ostatních zemích, jako např. v Polsku. Výskyt rakoviny štítné žlázy (forma rakoviny, jejíž výskyt
je nejpravděpodobnější po prudkém ozáření) se do roku 1996 nezvýšil. Naopak v běloruském
regionu Brestoblast, což byla oblast s druhou nejnižší hladinou záření, byl zaznamenám největší výskyt tohoto druhu rakoviny. V celém Rusku, Bělorusku a Ukrajině se objevilo neuvěřitelné množství 1 800 dětských případů rakoviny štítné žlázy, jak je uvedeno v poslední zprávě,
avšak tento stav může být z části způsoben předchozím nedokonalým zpravodajstvím.
Podle švédského radiobiologa profesora Gunnara Walindera je skutečným zdravotním rizikem LNT hypotéza a nikoliv záření. Přesvědčení, že jakékoliv ozáření může být škodlivé, vede
k nepřiměřeným postupům stěhování obyvatel před tímto hypotetickým nebezpečím.
Profesor Jaworowski odhaduje, že téměř 5 milionů obyvatel v bývalém Sovětském svazu
bylo zasaženo těžkým psychologickým stresem, který vedl k psychosomatickým chorobám.
Hlavní stres postihl obyvatele oblastí, o kterých media a vláda informovala, že život v nich je
smrtelný. V té době se plánovaly nucené evakuace 850 tisíc nově roztříděných „černobylských
obětí“. Nakonec však bylo nuceně přestěhováno 400 tisíc obyvatel.
Mnoho těchto lidí trpělo trávicími, endokrinologickými a jinými potížemi, které nezpůsobilo ozáření. Stěhování obyvatel trvalo více než 5 let a způsobilo rozklad rodin a sítí sociálních
komunit, což podle profesora Jaworowskeho „vystavilo přemístěné osoby nelibosti a vyloučení
ze společnosti v nových lokalitách, kde se k nim původní obyvatelé chovali jako k privilegovaným vetřelcům.“ Stěhování postižených obyvatel začalo v oblastech s nejvyšším zářením (hladina záření okolo jedné šestiny intenzity pozadí v Íránu), ale brzy byli přestěhováni i obyvatelé
vystavení ozáření v dávkách nižších než v Cornwallu.
Nemocnost a úmrtnost takto přestěhovaných obyvatel byla daleko vyšší než těch, kteří zůstali. A náklady celé operace se vyšplhaly do miliard dolarů. Profesor Jaworowski v jednom ze
svých odhadů oceňuje náklady Běloruska na 86 miliard. A zřejmě nejsmutnější ze všeho je, že
lékaři provedli téměř dvě stě tisíc potratů chtěných těhotenství, aby tak zabránili neexistujícímu
radioaktivnímu poškození plodu. Konečným výsledkem vládní operace, tlaku aktivistů a mediálních kampaní je vytvoření kultury obětí, kde polovina ukrajinské populace tvrdí, že jejich
zdraví je nepříznivě ovlivněno Černobylem.
Rozdělit vinu mezi sdělovací prostředky a Nejvyšší Sovět je komplikované. Ale neopodstatněné obavy západních zemí založené na lineární bezprahové hypotéze nepochybně podpořily program masové evakuace, kterou sovětské úřady provedly.
17
verze ZŠ+SŠ
Bate (Zronek): Skutečné oběti Černobylu
Černobyl byl vůbec nejhorší havárií špatně navrženého, zkonstruovaného a řízeného
atomového reaktoru s únikem značného množství radioaktivních nuklidů do ovzduší.
Avšak podle komise Spojených národů, která se zabývá účinky atomového záření, počet
obětí vlastní nehody a jejích přímých důsledků je 41 osob.
Z řad veřejnosti se neobjevila žádná předčasná úmrtí. Patnáct let po nehodě neexistuje žádný důkaz výrazného vlivu na zdraví veřejnosti v souvislosti s ionizujícím zářením kromě zaznamenaného zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy (pravděpodobně způsobeného spíše zvýšeným rentgenováním2 než skutečným nárůstem výskytu). Nebyl pozorován žádný nárůst celkového výskytu rakoviny či úmrtnosti, který by mohl být spojován s radioaktivitou. Špatné postupy založené na zastaralých vědeckých znalostech způsobily daleko více smrtelných případů.
Jedná se o bizardní obvinění protiatomového světa, ve kterém žijeme. Doufejme, že poslední zpráva Spojených národů změní současné chápání. Ať se vám z těchto faktů netají dech.
2
Pozn. překladatele: v originále screening – zde může znamenat „rentgenování“, případně „kontrola radioaktivity“.
18
verze ZŠ+SŠ
ÚLOHY MFO
Úlohy 36. Mezinárodní fyzikální olympiády
Ve dnech 3.–12. července 2005 se ve Španělsku, ve městě Salamanca, uskutečnila
36. Mezinárodní fyzikální olympiáda.
Pod vedením Prof. RNDr. Ivo Volfa, CSc.
a Prof. Ing. Bohumila Vybírala, CSc. získal
Pavel Motloch stříbrnou medaili a ostatní
účastníci (Petr Houštěk, Petr Morávek, Pavel
Kučera a Petr Čermák) získali čestné uznání.
Vyzkoušejte si řešení úloh 36. Mezinárodní fyzikální olympiády:
Th 1 – AN ILL FATED SATELLITE
The most frequent orbital manoeuvres performed
by spacecraft consist of velocity variations along the
direction of flight, namely accelerations to reach
higher orbits or brakings done to initiate re-entering
in the atmosphere. In this problem we will study the
orbital variations when the engine thrust is applied
in a radial direction.
To obtain numerical values use: Earth radius
RT = 6.37 ⋅106 m ,
Earth
surface
gravity
g = 9.81m/s 2 , and take the length of the sidereal
day to be T0 = 24.0 h .
Image: ESA
We consider a geosynchronous1 communications
satellite of mass m placed in an equatorial circular
orbit of radius r0 . These satellites have an “apogee engine” which provides the tangential
thrusts needed to reach the final orbit.
Marks are indicated at the beginning of each subquestion, in parenthesis.
Question 1
1.1
(0.3) Compute the numerical value of r0 .
1.2
(0.3+0.1) Give the analytical expression of the velocity v0 of the satellite as a function
of g, RT , and r0 , and calculate its numerical value.
1.3
(0.4+0.4) Obtain the expressions of its angular momentum L0 and mechanical energy
E0 , as functions of v0 , m, g and RT .
1
Its revolution period is T0 .
19
verze ZŠ+SŠ
Grausová, Vlachynská: Úlohy 36. Mezinárodní fyzikální olympiády
Once this geosynchronous circular orbit has been reached (see Figure F-1), the satellite has been stabilised in the desired location, and is
being readied to do its work, an error by the ground controllers causes
the apogee engine to be fired again. The thrust happens to be directed
towards the Earth and, despite the quick reaction of the ground crew
to shut the engine off, an unwanted velocity variation ∆ v is imparted
on the satellite. We characterize this boost by the parameter
β = ∆ v / v0 . The duration of the engine burn is always negligible with
respect to any other orbital times, so that it can be considered as instantaneous.
v0
m
∆v
r0
F-1
Question 2
2.1
Suppose β < 1 .
(0.4+0.5) Determine the parameters of the new orbit2, semi-latus-rectum l and eccentricity ε , in terms of r0 and β.
2.2
(1.0) Calculate the angle α between the major axis of the new orbit and the position
vector at the accidental misfire.
2.3
(1.0+0.2) Give the analytical expressions of the perigee rmin and apogee rmax distances
to the Earth centre, as functions of r0 and β, and calculate their numerical values for
β = 1/ 4 .
2.4
(0.5+0.2) Determine the period of the new orbit, T, as a function of T0 and β, and calculate its numerical value for β = 1/ 4 .
Question 3
3.1
(0.5) Calculate the minimum boost parameter, β esc , needed for the satellite to escape
Earth gravity.
3.2
(1.0) Determine in this case the closest approach of the satellite to the Earth centre in
′ , as a function of r0 .
the new trajectory, rmin
v0
Question 4
∆v
Suppose β > β esc .
4.1
(1.0) Determine the residual velocity at the infinity, v∞ , as a
function of v0 and β.
4.2
(1.0) Obtain the “impact parameter” b of the asymptotic escape
direction in terms of r0 and β. (See Figure F-2).
4.3
2
(1.0+0.2) Determine the angle φ of the asymptotic escape direction in terms of β. Calculate its numerical value for
3
β = βesc .
2
φ
r0
b
F-2
v∞
See the “hint”.
20
verze ZŠ+SŠ
HINT
Under the action of central forces obeying the inverse-square
law, bodies follow trajectories described by ellipses, parabolas
or hyperbolas. In the approximation m << M the gravitating
mass M is at one of the focuses. Taking the origin at this focus,
the general polar equation of these curves can be written as (see
Figure F-3)
m
r
θ
M
l
r (θ ) =
1 − ε cos θ
where l is a positive constant named the semi-latus-rectum and
ε is the eccentricity of the curve. In terms of constants of motion:
L2
l=
GM m 2
F-3
1/ 2
⎛
2 E L2 ⎞
and ε = ⎜ 1 + 2 2 3 ⎟
⎜ G M m ⎟
⎝
⎠
where G is the Newton constant, L is the modulus of the angular momentum of the orbiting
mass, with respect to the origin, and E is its mechanical energy, with zero potential energy at
infinity.
We may have the following cases:
i) If 0 ≤ ε < 1 , the curve is an ellipse (circumference for ε = 0 ).
ii) If ε = 1 , the curve is a parabola.
iii) If ε > 1 , the curve is a hyperbola.
Th 1 − ANSWER SHEET
Question
Basic formulas
and ideas used
Analytical results
1.1
1.2
1.3
2.1
v0 =
Numerical results
Marking
guideline
r0 =
0.3
v0 =
0.4
L0 =
0.4
l=
0.4
l=
0.4
ε=
0.5
α=
2.2
21
1.0
verze ZŠ+SŠ
2.3
2.4
rmax =
rmax =
rmin =
rmin =
T=
T=
0.7
β esc =
0.5
3.1
1.2
3.2
′ =
rmin
1.0
4.1
v∞ =
1.0
4.2
b=
1.0
4.3
φ=
φ=
1.2
Th 2 – ABSOLUTE MEASUREMENTS OF ELECTRICAL QUANTITIES
The technological and scientific transformations underwent during the XIX century produced
a compelling need of universally accepted standards for the electrical quantities. It was
thought the new absolute units should only rely on the standards of length, mass and time established after the French Revolution. An intensive experimental work to settle the values of
these units was developed from 1861 until 1912. We propose here three case studies.
Determination of the ohm (Kelvin)
A closed circular coil of N turns, radius a and total resistance R is rotated with uniform angular velocity ω about a vertical diameter in a horizontal magnetic field B0 = B0 i .
1. (0.5+1.0) Compute the electromotive force ε induced in the coil, and also the mean power3
P required for maintaining the coil in motion. Neglect the coil self inductance.
A small magnetic needle is placed at the center of the coil, as shown in Figure F-1. It is free to
turn slowly around the Z axis in a horizontal plane, but it cannot follow the rapid rotation of
the coil.
3
The mean value X of a quantity X (t ) in a periodic system of period T is X =
You may need one or more of these integrals:
∫
2π
0
sin 2 x dx =
∫
2π
0
cos 2 x dx = π , and later
∫x
n
∫
2π
0
dx =
sin x dx =
1
n +1
x
n +1
22
∫
2π
0
cos x dx =
∫
2π
0
1
T
∫
T
0
X (t ) dt .
sin x cos x dx = 0 ,
.
verze ZŠ+SŠ
2. (2.0) Once the stationary regime is reached, the needle will set at a
direction making a small angle θ with B0 . Compute the resistance R
of the coil in terms of this angle and the other parameters of the
system.
Z
Lord Kelvin used this method in the 1860s to set the absolute standard
for the ohm. To avoid the rotating coil, Lorenz devised an alternative
method used by Lord Rayleigh and Ms. Sidgwick, that we analyze in
the next paragraphs.
ω
θ
B0
X
F-1
Determination of the ohm (Rayleigh, Sidgwick).
The experimental setup is shown in Figure F-2. It consists of two identical metal disks D and
D' of radius b mounted on the conducting shaft SS'. A motor rotates the set at an angular velocity ω , which can be adjusted for measuring R. Two identical coils C and C' (of radius a
and with N turns each) surround the disks. They are connected in such a form that the current
I flows through them in opposite directions. The whole apparatus serves to measure the resistance R.
3. (2.0) Assume that the current I
flowing through the coils C and
C' creates a uniform magnetic
field B around D and D', equal to
the one at the centre of the coil.
Compute1 the electromotive
force ε induced between the rims
1 and 4, assuming that the distance between the coils is much
larger than the radius of the coils
and that a >> b.
R
ω
G
4
3
S
C
1
D
’
2
I
C'
D'
S'
F-2
The disks are connected to the circuit by brush contacts at their rims 1
and 4. The galvanometer G detects the flow of current through the circuit 1-2-3-4.
4. (0.5) The resistance R is measured when G reads zero. Give R in terms of the physical parameters of the system.
Determination of the ampere
Passing a current through two conductors and measuring the force between them provides an
absolute determination of the current itself. The “Current Balance” designed by Lord Kelvin
in 1882 exploits this method. It consists of six identical single turn coils C1… C6 of radius a,
connected in series. As shown in Figure F-3, the fixed coils C1, C3, C4, and C6 are on two
horizontal planes separated by a small distance 2h. The coils C2 and C5 are carried on balance
arms of length d, and they are, in equilibrium, equidistant from both planes.
The current I flows through the various coils in such a direction that the magnetic force on
C2 is upwards while that on C5 is downwards. A mass m at a distance x from the fulcrum O is
required to restore the balance to the equilibrium position described above when the current
flows through the circuit.
23
verze ZŠ+SŠ
d
d
x
m
O
G
l
I
C1
C6
C2
C5
C3
C4
F-3
h
h
5. (1.0) Compute the force F on C2 due to the magnetic interaction with C1. For simplicity assume that the force per unit length is the one corresponding to two long, straight wires carrying parallel currents.
6. (1.0) The current I is measured when the balance is in equilibrium. Give the value of I in
terms of the physical parameters of the system. The dimensions of the apparatus are such
that we can neglect the mutual effects of the coils on the left and on the right.
Let M be the mass of the balance (except for m and the hanging parts), G its centre of mass
and l the distance OG.
7. (2.0) The balance equilibrium is stable against deviations producing small changes δ z in
the height of C2 and −δ z in C5. Compute4 the maximum value δ zmax so that the balance
still returns towards the equilibrium position when it is released.
Th 2 – ANSWER SHEET
Question
Basic formulas used
Analytical results
Marking
guideline
ε=
1
P =
4
1.5
Consider that the coils centres remain approximately aligned.
Use the approximations
1
1± β
≈1∓ β + β
2
or
1
1± β
2
≈1∓ β
24
2
for β << 1 , and sinθ ≈ tanθ for small θ.
verze ZŠ+SŠ
2
3
R=
2.0
ε=
2.0
R=
0,5
F=
1.0
I=
1.0
δ zmax =
2.0
4
5
6
7
Th 3 – NEUTRONS IN A GRAVITATIONAL FIELD
In the familiar classical world, an elastic bouncing ball on the Earth’s surface is an ideal example for perpetual motion. The ball is trapped: it can not go below the surface or above its
turning point. It will remain bounded in this state, turning down and bouncing up once and
again, forever. Only air drag or inelastic bounces could stop the process and will be ignored in
the following.
A group of physicists from the Institute Laue - Langevin in Grenoble reported5 in 2002 experimental evidence on the behaviour of neutrons in the gravitational field of the Earth. In the
experiment, neutrons moving to the right were allowed to fall towards a horizontal crystal surface acting as a neutron mirror, where they bounced back elastically up to the initial height
once and again.
5
V. V. Nesvizhevsky et al. “Quantum states of neutrons in the Earth’s gravitational field.” Nature, 415 (2002)
297. Phys Rev D 67, 102002 (2003).
25
verze ZŠ+SŠ
The setup of the experiment is sketched in Figure F-1. It consists of the opening W, the
neutron mirror M (at height z = 0), the neutron absorber A (at height z = H and with length L)
and the neutron detector D. The beam of neutrons flies with constant horizontal velocity component vx from W to D through the cavity between A and M. All the neutrons that reach the
surface of A are absorbed and disappear from the experiment. Those that reach the surface of
M are reflected elastically. The detector D counts the transmission rate N(H), that is, the total
number of neutrons that reach D per unit time.
A
W
g
L
D
A v
z v
x
Z
X
M
M
z
H
D
F-1
The neutrons enter the cavity with a wide range of positive and negative vertical velocities, vz.
Once in the cavity, they fly between the mirror below and the absorber above.
1. (1.5) Compute classically the range of vertical velocities vz(z) of the neutrons that, entering
at a height z, can arrive at the detector D. Assume that L is much larger than any other
length in the problem.
2. (1.5) Calculate classically the minimum length Lc of the cavity to ensure that all neutrons
outside the previous velocity range, regardless of the values of z, are absorbed by A. Use
vx = 10 m s-1 and H = 50 µm.
The neutron transmission rate N(H) is measured at D. We expect that it increases monotonically with H.
3. (2.5) Compute the classical rate Nc(H) assuming that neutrons arrive at the cavity with vertical velocity vz and at height z, being all the values of vz and z equally probable. Give the
answer in terms of ρ, the constant number of neutrons per unit time, per unit vertical velocity, per unit height, that enter the cavity with vertical velocity vz and at height z.
The experimental results obtained by the
Grenoble group disagree with the above classical
predictions, showing instead that the value of N(H)
experiences sharp increases when H crosses some
critical heights H1, H2 … (Figure F-2 shows a
sketch). In other words, the experiment showed
that the vertical motion of neutrons bouncing on
the mirror is quantized. In the language that Bohr
H1
H2
and Sommerfeld used to obtain the energy levels
H
F-2
of the hydrogen atom, this can be written as: “The
action S of these neutrons along the vertical direction is an integer multiple of the Planck action
constant h”. Here S is given by
S = ∫ pz ( z ) dz = n h, n = 1, 2, 3 ... (Bohr-Sommerfeld quantization rule)
26
verze ZŠ+SŠ
where pz is the vertical component of the classical momentum, and the integral covers a whole
bouncing cycle. Only neutrons with these values of S are allowed in the cavity.
4. (2.5) Compute the turning heights Hn and energy levels En (associated to the vertical motion) using the Bohr–Sommerfeld quantization condition. Give the numerical result for H1
in µm and for E1 in eV.
The uniform initial distribution ρ of neutrons at the entrance changes, during the flight
through a long cavity, into the step-like distribution detected at D (see Figure F-2). From now
on, we consider for simplicity the case of a long cavity with H < H2. Classically, all neutrons
with energies in the range considered in question 1 were allowed through it, while quantum
mechanically only neutrons in the energy level E1 are permitted. According to the time-energy
Heisenberg uncertainty principle, this reshuffling requires a minimum time of flight. The uncertainty of the vertical motion energy will be significant if the cavity length is small. This
phenomenon will give rise to the widening of the energy levels.
5. (2.0) Estimate the minimum time of flight tq and the minimum length Lq of the cavity needed
to observe the first sharp increase in the number of neutrons at D. Use vx = 10 m s-1.
Data:
h = 6.63 ⋅10-34 J s
Planck action constant
Speed of light in vacuum
Elementary charge
Neutron mass
Acceleration of gravity on Earth
If necessary, use the expression:
c = 3.00 ⋅ 108 m s-1
e = 1.60 ⋅ 10-19 C
M = 1.67 ⋅ 10-27 kg
g = 9.81 m s-2
1/ 2
∫ (1 − x )
2 (1 − x )
dx = −
3
3/ 2
Th 3 – ANSWER SHEET
Question
Basic formulas used
Analytical results
1
≤ vz ( z ) ≤
2
Lc =
3
Nc(H)=
Numerical results
1.5
Lc =
1.5
2.5
Hn =
H1=
µm
En =
E1 =
eV
4
27
Marking
guideline
2.5
verze ZŠ+SŠ
tq =
tq =
5
2.0
Lq =
Lq =
PLANCK’S CONSTANT IN THE LIGHT OF AN INCANDESCENT LAMP
In 1900 Planck introduced the hypothesis that light is emitted by matter in the form of quanta
of energy hν. In 1905 Einstein extended this idea proposing that once emitted, the energy
quantum remains intact as a quantum of light (that later received the name photon). Ordinary
light is composed of an enormous number of photons on each wave front. They remain
masked in the wave, just as individual atoms are in bulk matter, but h – the Planck’s constant
– reveals their presence. The purpose of this experiment is to measure Planck's constant.
A body not only emits, it can also absorb radiation arriving
from outside. Black body is the name given to a body that can
absorb all radiation incident upon it, for any wavelength. It is
a full radiator. Referring to electromagnetic radiation, black
bodies absorb everything, reflect nothing, and emit everything. Real bodies are not completely black; the ratio between
the energy emitted by a body and the one that would be emitted by a black body at the same temperature, is called emissivity, ε, usually depending on the wavelength.
Planck found that the power density radiated by a body at absolute temperature T in the form of electromagnetic radiation
of wavelength λ can be written as
uλ = ε
(
c1
uλ
T3
T2
T1
λ
F-1
(1)
)
λ 5 ec2 / λT − 1
where c1 and c2 are constants. In this question we ask you to
determine c2 experimentally, which is proportional to h.
For emission at small λ, far at left of the maxima in Figure
F-1, it is permissible to drop the -1 from the denominator of
Eq. (1), that reduces to
c
(2)
uλ = ε 5 c1 / λT
λ e2
The basic elements of this experimental question are
sketched in Fig. F-2.
A
B
F-2
• The emitter body is the tungsten filament of an incandescent lamp A that emits a wide range of λ’s, and whose luminosity can be varied.
• The test tube B contains a liquid filter that only transmits a thin band of the visible spectrum around a value λ0 (see Fig. F-3). More information on the filter properties will be
found in page 5.
28
verze ZŠ+SŠ
• Finally, the transmitted radiation falls upon a photo resistor C (also known as LDR, the acronym of Light Dependent Resistor). Some properties of the LDR will be
described in page 6.
uλ
The LDR resistance R depends on its illumination, E, which
is proportional to the filament power energy density
λ
λ0
E ∝ uλ0 ⎫⎪
−γ
⎬ ⇒ R ∝ uλ0
R ∝ E −γ ⎪⎭
F-3
where the dimensionless parameter γ is a property of the LDR
that will be determined in the experiment. For this setup we finally obtain a relation between
the LDR resistance R and the filament temperature T
R = c3 ec2γ / λ0T
(3)
that we will use in page 6. In this relation c3 is an unknown proportionality constant. By
measuring R as a function on T one can obtain c2, the objective of this experimental question.
DESCRIPTION OF THE APPARATUS
The components of the apparatus are shown in Fig. F-4, which also includes some indications
for its setup. Check now that all the components are available, but refrain for making any manipulation on them until reading the instructions in the next page.
4
2
6
3
5
1
Ω
7
8
A
V
10 11
9
12
13
F-4
29
verze ZŠ+SŠ
EQUIPMENT:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Platform. It has a disk on the top that holds a support for the LDR, a support for the tube and a support for an electric lamp of 12 V, 0.1 A.
Protecting cover.
10 turns and 1 kΩ potentiometer.
12 V battery.
Red and black wires with plugs at both ends to connect platform to potentiometer.
Red and black wires with plugs at one end and sockets for the battery at the other end.
Multimeter to work as ohmmeter.
Multimeter to work as voltmeter.
Multimeter to work as ammeter.
Test tube with liquid filter.
Stand for the test tube.
Grey filter.
Ruler.
An abridged set of instructions for the use of multimeters, along with information on the
least squares method, is provided in a separate page.
SETTING UP THE EQUIPMENT
Follow these instructions:
• Carefully make the electric connections as indicated in Fig. F-4, but do not plug the
wires 6 to the potentiometer.
• By looking at Fig. F-5, follow the steps indicated below:
1
2
5
3
4
F-5
1.
Turn the potentiometer knob anticlockwise until reaching the end.
2.
Turn slowly the support for the test tube so that one of the lateral holes is in front of
the lamp and the other in front of the LDR.
30
verze ZŠ+SŠ
3.
Bring the LDR nearer to the test tube support until making a light touch with its lateral
hole. It is advisable to orient the LDR surface as indicated in Fig. F-5.
4.
Insert the test tube into its support.
5.
Put the cover onto the platform to protect from the outside light. Be sure to keep the
LDR in total darkness for at least 10 minutes before starting the measurements of its
resistance. This is a cautionary step, as the resistance value at darkness is not reached
instantaneously.
Task 1
Draw in Answer Sheet 1 the complete electric circuits in the boxes and between the boxes,
when the circuit is fully connected. Please, take into account the indications contained in Fig.
F-4 to make the drawings.
Measurement of the filament temperature
The electric resistance RB of a conducting filament can be given as
l
(4)
RB = ρ
S
where ρ is the resistivity of the conductor, l is the length and S the cross section of the filament.
This resistance depends on the temperature due to different causes such as:
• Metal resistivity increases with temperature. For tungsten and for temperatures in the
range 300 K to 3655 K, it can be given by the empirical expression, valid in SI units,
T = 3.05 ⋅108 ρ 0.83
(5)
• Thermal dilatation modifies the filament’s length and section. However, its effects on
the filament resistance will be negligible small in this experiment.
From (4) and (5) and neglecting dilatations one gets
T = a RB0.83
(6)
• Therefore, to get T it is necessary to determine a. This can be achieved by measuring
the filament resistance RB,0 at ambient temperature T0.
Task 2
a) Measure with the multimeter the ambient temperature T0.
b) It is not a good idea to use the ohmmeter to measure the filament resistance RB,0 at T0 because it introduces a small unknown current that increases the filament temperature. Instead, to find RB,0 connect the battery to the potentiometer and make a sufficient number of
current readings for voltages from the lowest values attainable up to 1 V. (It will prove
useful to make at least 15 readings below 100 mV.) At the end, leave the potentiometer in
the initial position and disconnect one of the cables from battery to potentiometer.
Find RB for each pair of values of V and I, translate these values into the Table for Task
2,b) in the Answer Sheets. Indicate there the lowest voltage that you can experimentally attain. Draw a graph and represent RB in the vertical axis against I.
c) After inspecting the graphics obtained at b), select an appropriate range of values to make a
linear fit to the data suitable for extrapolating to the ordinate at the origin, RB,0. Write the
selected values in the Table for Task 2, c) in the Answer Sheets. Finally, obtain RB,0 and
∆RB,0.
d) Compute the numerical values of a and ∆a for RB,0 in Ω and T0 in K using (6).
31
verze ZŠ+SŠ
OPTICAL PROPERTIES OF THE FILTER
The liquid filter in the test tube is an aqueous solution of copper sulphate (II) and Orange (II)
aniline dye. The purpose of the salt is to absorb the infrared radiation emitted by the filament.
The filter transmittance (transmitted intensity/incident intensity) is shown in Figure F-6
versus the wavelength.
% transmittance
30
25
20
15
10
5
0
450
500
550
600
650
700
750
λ /nm
F-6
Task 3
Determine λ 0 and ∆λ from Fig. F-6.
Note: 2 ∆λ is the total width at half height and λ0 the wavelength at the maximum.
PROPERTIES OF THE LDR
The material which composes the LDR is non conducting in
darkness conditions. By illuminating it some charge carriers are
activated allowing some flow of electric current through it. In
terms of the resistance of the LDR one can write the following
relation
R = bE −γ
(7)
where b is a constant that depends on the composition and
geometry of the LDR and γ is a dimensionless parameter that F-7
measures the variation of the resistance with the illumination E
produced by the incident radiation. Theoretically, an ideal LDR
would have γ = 1, however many factors intervene, so that in the
real case γ < 1.
It is necessary to determine γ. This is achieved by measuring a
pair R and E (Fig. F-7) and then introducing between the lamp and
the tube the grey filter F (Fig. F-8) whose transmittance is known
to be 51.2 %, and we consider free of error. This produces an illu-
F
F-8
32
verze ZŠ+SŠ
mination E’ = 0.51 E. After measuring the resistance R’ corresponding to this illumination,
we have
R = bE −γ ;
R ' = b ( 0.512 E )
−γ
From this
ln
R
R'
(8)
= γ ln 0.512
Do not carry out this procedure until arriving at part b) of task 4 below.
Task 4
a) Check that the LDR remained in complete darkness for at least 10 minutes before starting
this part. Connect the battery to the potentiometer and, rotating the knob very slowly, increase the lamp voltage. Read the pairs of values of V and I for V in the range between 9.50
V and 11.50 V, and obtain the corresponding LDR resistances R. (It will be useful to make
at least 12 readings). Translate all these values to a table in the Answer Sheet. To deal with
the delay in the LDR response, we recommend the following procedure: Once arrived at V
> 9.5 V, wait 10 min approximately before making the first reading.
Then wait 5 min for the second one, and so on. Before doing any
further calculation go to next step.
b) Once obtained the lowest value of the resistance R, open the protecting cover, put the grey filter as indicated in F-9, cover again − as
soon as possible − the platform and record the new LDR resistance
R’. Using these data in (8) compute γ and ∆γ.
c) Modify Eq. (3) to display a linear dependence of ln R on RB−0.83 .
Write down that equation there and label it as (9).
d) Using now the data from a), work out a table that will serve to plot F-9
Eq. (9).
e) Make the graphics plot and, knowing that c2 = hc/k, compute h and ∆h by any method (you
are allowed to use statistical functions of the calculators provided by the organization).
(Speed of light, c = 2.998 108 m s-1 ; Boltzmann constant, k = 1.381·10-23 J K-1)
TASK 1 (2.0 points)
Draw the electric connections in the boxes and between boxes below.
Ω
V
B
A
Pm
P
33
verze ZŠ+SŠ
Photoresistor
Incandescent Bulb
Potentiometer
Ω
Ohmmeter
V
Voltmeter
A
Ammeter
P
Platform
Pm
Red socket
B
Black socket
Potentiometer
Battery
TASK 2
a) (1.0 points)
T0 =
b) (2.0 points)
I
V
Vmin =
RB
*
* This is a characteristic of your apparatus. You can´t go below it.
34
verze ZŠ+SŠ
c) (2.5 points)
V
I
RB
∆ RB0 =
RB0 =
d) (1.0 points)
a=
∆a =
TASK 3 (1.0 points)
λ0 =
∆λ =
TASK 4
a) (2.0 points)
V
b) (1.5 points)
I
R
R=
γ =
R’ =
∆γ =
35
verze ZŠ+SŠ
c) (1.0 points)
Eq. (9)
d) (3.0 points)
V
I
R
e) (3.0 points)
h =
∆h=
Řešení úloh najdete na http://www.jyu.fi/ipho/.
36
verze ZŠ+SŠ
KDO JE …
Petr Jančařík
podle internetu zpracovala Martina Koštová*, Pedagogická fakulta ZČU Plzeň
Petr Jančařík je dlouholetým spolupracovníkem Českého rozhlasu, kde před lety začínal
jako redaktor pro oblast strojírenství. Vymyslel
několik pořadů, jako například „Siesta klub“ či
soutěž „O plzeňský soudek“, které se vysílají
dodnes, ale především v roce 1989 rozjel seriál veřejných rozhlasových nahrávek. Je také
hercem ve „Směšném divadle Luďka Soboty“.
Petr Jančařík absolvoval Obchodní akademii
v Plzni a promoval na pedagogické fakultě.
Narodil se 1. ledna 1952 v Plzni, kde žije
dodnes. Začínal v „Divadle pod lampou“ (takový
menší plzeňský „Semafor“). Šlo převážně o autorské divadlo malých forem a již tehdy, povětšinou, o srandu. Mezi tituly se objevili např. „Tři muži ve člunu“, ale i „Tři muži a Jančařík“.
V Českém rozhlase Plzeň začínal jako redaktor pro oblast strojírenství, a i to byla dost velká legrace. Po roce 1989 se konečně dostal k zábavě. Vymyslel několik dodnes vysílaných
pořadů, jako například „Siesta klub“, soutěž „O plzeňský soudek“, ale zejména (už v roce 1989) rozjel seriál veřejných rozhlasových nahrávek. Deset let tvořil tyto nahrávky s Jiřím
Wimmerem a bylo to období opravdu bujarého veselí. Dnes tyto nahrávky točí pod tajemným
názvem „Neočekávaný dýchánek“ a tomuto označení též plně odpovídá náplň každého jednotlivého programu. Diváci netuší, „na koho jdou“, hosté netuší, „o čem to bude“. Poslechovost je převeliká.
Do povědomí se dostal moderováním populárního dětského pořadu „Magion“, který několik let běžel v České televizi. Dále moderoval například „Studio Rosa“, magazíny „Navštívenka“ a „Vstupte, prosím“ či velkosoutěž „Tutovka“. Dodnes mu lidé říkají „Magion“.
Je ženatý a s manželkou Miroslavou má syna Michala, který v televizi Nova moderuje
„Počasí“.
Dne 21. 2. 2006 bude moderovat slavnostní zahájení 47. celostátního kola fyzikální olympiády v Plzni.
Odkazy:
http://www.rozhlas.cz/praha/osoby/_zprava/131639
http://www.wo.cz/ente/ente_center_020910.515004.html
http://www.rodinaonline.cz/archiv/2003/17/P_JANCARIK.htm
*
[email protected]
37
verze ZŠ+SŠ
KDO JE …
Jarmila Vlachová
podle internetu zpracovaly Irena Vlachynská*, Eva Grausová**, Pedagogická fakulta
ZČU Plzeň
Jarmila Vlachová se narodila 3. 11. 1978 v Plzni. Absolvovala
Konzervatoř v Plzni v oborech akordeon u prof. Ludmily Rottenbornové (1999) a klavír u prof. Věry Rezkové (2003), posléze
Katedru hudební kultury Pedagogické fakulty ZČU v Plzni,
v oborech hudební výchova, akordeon, pod vedením svého otce,
odborného asistenta Jaroslava Vlacha.
Od roku 2001 získala pět I. cen z mezinárodních soutěží
v České republice, titul Laureát mezinárodní akordeonové soutěže ve Francii v roce 2001, II. cenu na mezinárodní akordeonové
soutěži CMA v Itálii a titul Laureát soutěže v roce 2002, na celostátních mezifakultních soutěžích I. cenu v Olomouci, II. cenu
v Praze v letech 2001 a 2002.
V roce 2002 vystoupila za doprovodu Plzeňské filharmonie na
mimořádném koncertě, kde přednesla koncert pro akordeon Václava Trojana ,,Pohádky“. V Čs. rozhlase Plzeň natočila po dobu svých studií na Plzeňské konzervatoři a Katedře hudební kultury Pedagogické fakulty ZČU řadu originálních skladeb současných plzeňských i pražských skladatelů a v natáčení pokračuje.
Soudobí komponisté Jaromír Bažant, Jiří Bezděk a Jiří Laburda napsali pro J. Vlachovou několik skladeb, které rovněž
natočila v Čs. rozhlase v Plzni.
V roce 2004 natočila v Plzeňském rozhlase své první CD.
V letech 2004 a 2005 absolvovala stáž na Královské hudební
akademii v dánském Aarhusu, kam byla pozvána docentkou
Jytte von Rüden, a posléze přijata do její mistrovské třídy.
Koncertuje po celé republice i v zahraničí (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Dánsko), absolvovala turné po Brazílii v letech 2003 a 2005 pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí společně s předními českými výtvarníky a účastnila
se tak projektu „České umění pro brazilské Lidice“.
V oblasti komorní hudby spolupracuje s manželem, violoncellistou Davidem Niederlem, zástupcem koncertního mistra Plzeňské filharmonie, v oblasti populární hudby vystupuje
se zpěvačkou Radkou Fišarovou.
V Plzni dne 21. 2. 2006 vystoupí bez nároku na honorář na slavnostním zahájení 47. celostátního kola fyzikální olympiády.
Odkaz:
http://smetanovskedny.cz/?page=interpreti
*
[email protected]
[email protected]
**
38
verze ZŠ+SŠ
KDO JE …
Filip Bandžak
podle internetu zpracovaly Eva Grausová*, Martina Koštová**, Irena Vlachynská***,
Pedagogická fakulta ZČU Plzeň
Český barytonista Filip Bandžak se narodil v roce 1983 v Pardubicích. Od roku 1992 byl
členem „Prague Philharmonic Children’s Choir“, kde působil až do svého odchodu ze sborové scény v roce 1998. V roce 1993 se objevuje na scénách Berlínské Státní opery a Varšavské
Státní opery v titulní roli dětské opery „Brundibár“ Hanse Krásy.
Když mu bylo jedenáct, měl svůj první „malý úspěch na
velké scéně“ Národního divadla v roli Paggia ve Verdiho
„Rigolettu“. Po ukončení svého působení v Kühnově dětském sboru studuje pod dohledem barytonisty Eduarda
Treskina a dochází na občasné konzultace k barytonistovi
Ivo Zítkovi. Nehledě na jeho věk vystupoval na mnohých
světových scénách v Německu, Polsku, Rusku, na Ukrajině, ve Francii, Itálii, Španělsku, Malajsii a Singapuru, ale
i v Čechách – ve Státní opeře a v Národním divadle v Praze. Diváci jej mohli slyšet například v titulní roli
Křenkova „Johny spielt auf“, Stravinského „Slavíka“, Ofenbachovy „Písni Fortunio“, ve Verdiho
„Rigolletu“, Ponchiavelliho „La Giacondě“, Borodinových „Bohatýrech“.
V roce 2001 byl přijat do druhého ročníku Rosijskoj akademii teatralnogo iskustva (GITIS) Rozettou Nemčinskou. V Moskvě studoval pod pěveckým vedením barytonisty Jurije Věděnějeva a Světlany Varguzové. V současnosti studuje ve Vídni pod hlasovým vedením Kammersanger E. Nestěrenka. Do budoucích plánů patří ztvárnění titulní role Čajkovského Evžena
Oněgina, Valentina v Gounoudově Faustovi, Rodrigo ve Verdiho Don Carlosovi.
V současné době studuje na FPE ZČU v Plzni, obor hudební výchova-psychologie. Katedra hudební kultury FPE ZČU pořádá pravidelně veřejné koncerty nazývané „Setkání
s hudbou“, kde mají studenti katedry příležitost ověřit výsledky své umělecké práce před publikem. Na zářijovém matiné v Masných krámech v Plzni s mezinárodní účastí se představil i
Filip Bandžak. Ten usiluje o to, aby úspěšně spojil studium na této fakultě se studiem operního zpěvu na hudební fakultě Ruské akademie divadelních umění v Moskvě. Na matiné vystoupil spolu se svým profesorem Eduardem Treskinem, kterého znají operní diváci ze sólových rolí v Národním divadle a Státní opeře v Praze. Filip Bandžak se představil jako barytonista světlejšího témbru – jeho hlas dosud dozrává, ale už dnes má
řadu velmi kvalitních znaků v technice i přednesu. Je patrno, že
úspěšně kráčí ve stopách svého učitele.
Dne 21. 2. 2006 vystoupí Filip Bandžak na slavnostním zahájení státního kola fyzikální olympiády, které se koná v Plzni. Bez
nároku na honorář zazpívá studentskou hymnu Gaudeamus Igitur.
Odkazy:
http://www.operaperonica.cz/operaperonica/
http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/pom/fo_06/fb.html
*
[email protected]
[email protected]
***
[email protected]
**
39
verze ZŠ+SŠ
KDO JE …
Eva Štruncová
podle internetu zpracovaly Irena Vlachynská*, Eva Grausová**, Pedagogická fakulta
ZČU Plzeň
MgA. Eva Štruncová se narosila v roce 1970. Působí na Pedagogické fakultě v Plzni od roku 1997, od roku 1998 jako vedoucí
instrumentálního oddělení katedry hudební kultury.
Jejím odborným zaměřením je pedagogická, sólová a korepetitorská činnost (klavír). Dále zajišťuje výuku hry na klavír s improvizací, klavírní korepetici a metodiku hry na klavír.
Vysokoškolské vzdělání získala na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v oboru hra na klavír, a to
v roce 1997. Od roku 2003 studuje doktorské studium na Pedagogické fakulty Univerzity Jane Evangelisty Purkyně v Ústí nad
Labem v oboru Hudební teorie a pedagogika.
Mezi její další umělecké činnosti patří sólová koncertní interpretace (recitály, půlrecitály,
koncertní vystoupení, vystoupení v SRN). spolupráce se sólisty (zpěv a akordeon) a pěveckým sborem a účast na realizaci různých projektů. Dále je členkou ZHC v Plzni a lektorkou
Pedagogického centra v Plzni (přednášky pro učitele základních uměleckých škol).
Dne 21. 2. 2006 se v Plzni koná státní kolo fyzikální olympiády, kde MgA. Štruncová při
slavnostním zahájení olympiády doprovodí na klavír vynikajícího mladého barytonistu Filipa
Bandžaka, který zazpívá studentskou hymnu Gaudeamus igitur.
Odkaz:
http://khk.goo.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=35&Itemid=56
*
[email protected]
[email protected]
**
40
verze ZŠ+SŠ
GAUDEAMUS IGITUR
Gaudeamus Igitur
Originál
Fonetický přepis
Gaudeamus igitur
iuvenes dum sumus:
post iucundam iuventutem,
post molestam senectutem
nos habebit humus.
Gaudeamus igitur
juvenes dum sumus:
post jukundam juventutem,
post molestam senektutem
nos habebit humus.
Radujme se tedy,
dokud jsme mladí:
po radostné mladosti,
po žalostném stáří
budeme patřit zemi.
Vita nostra brevis est,
brevi finjetur;
venit mors velociter,
rapit nos atrociter,
nemini parcetur.
Vita nostra brevis est,
brevi finjetur;
venit mors velositer,
rapit nos atrositer,
nemini parsetur.
Náž život je krátký,
zakrátko se skončí;
smrt přijde rychle,
uchvátí nás krutě,
nikdo nebude ušetřen.
Ubi sunt, qui ante nos
in mundo fuere?
Vadite ad superos,
transite ad inferos,
ubi iam fuere.
Ubi sunt, kvi ante nos
in mundo fuere?
Vadite ad superos,
transite ad inferos,
ubi jam fuere.
Kde jsou ti, kdo před námi
byli na světě?
Odkráčejte do nebes,
přeneste se do pekel oni tam již byli.
Vivat academia,
vivant professores,
vivat membrum quodlibet,
vivant membra quaelibet,
semper sint in flore!
Vivat akademia,
vivant professores,
vivat membrum kvodlibet,
vivant membra kvelibet,
semper sint in flore!
Ať žije akademie,
ať žijí profesoři,
ať žije každý student,
ať žijí všichni studenti,
vždy ať v květu jsou!
41
Český překlad
verze ZŠ+SŠ
ASTRONOMICKÁ KUCHAŘKA
Astronomická kuchařka aneb několik pokusů z astronomie
Marek Česal*, Hvězdárna v Rokycanech
ÚVOD
Astronomická kuchařka je soubor pokusů, které se dají použít k jednoduché demonstraci
něčeho tak nekonečného, jako je vesmír. K následujícím receptům budete potřebovat špetku
šikovnosti, drobet fortele a hodně fantazie. Samotné suroviny seženete ve většině správných
kabinetů fyziky, za některými se ale budeme muset vypravit do kabinetu chemie. Tyto pokusy
jsou velmi jednoduché, tak snadné, ale i přesto vám přiblíží něco tak nekonečného a nedostupného, jako je vesmír. Možnost variant pokusů je nepřeberná a jejich kombinace záleží jen
na tom, kdo je připravuje. Poměr surovin je nastaven přiměřeně na cca jednu klasickou třídu.
Takže mi nezbývá než vám popřát: „Dobrou chuť.“
SOPKY
Na simulaci zemské aktivity máme několik možností. Asi nejefektivnější z nich je sopka
pomocí dichromanu amonného (NH4)2Cr2O7, který nasypeme (cca 3 čajové lžičky) na kovové
víčko od ešusu a opatrně zapálíme. Látka při hoření vyletuje do výšky jako láva z jícnu sopky
a zároveň odlétá popel jako při opravdovém výbuchu. Při spalování se totiž vytváří oxid
chromitý Cr2O3, což je zelený prášek simulující sopečný popílek, a zároveň se uvolňuje dusík,
který je mírně cítit. Oxid chromitý se dá také použít jako brusivo.
Simulace lávy vytékající z jícnu se dá vytvořit pomocí malé lahvičky a modelu sopky
z plastelíny (může se použít i sádra, anebo dokonce obyčejná zem). Do lahvičky se nasype
jedlá soda. Pak se ve víčku od PET-láhve rozmíchá ocet s červeným potravinářským barvivem a nalije se do lahvičky. Při reakci směsi s jedlou sodou se vytvoří červená pěna, která začne vytékat a připomíná tekoucí lávu z jícnu sopky.
Nejenom na Zemi existují sopky, ale i na jiných tělesech sluneční soustavy, a tak se hned
trochu přesuneme. Našim cílem je měsíc Titan, největší měsíc planety Saturn. Na jeho povrchu se předpokládají ledové sopky, vyvrhující do atmosféry metan. Taková sopka se dá
předvést pomocí vody Magnesie, do které nasypeme sůl. Z vody vyskakují kapky, které můžeme přirovnat k metanu na Titanu
POČÍTÁNÍ HVĚZD
Z kartonu si vystřihneme čtverec 20 x 20 cm s otvorem 15 x 15 cm, do jednoho rohu připevníme provázek dlouhý 40 cm. Když čtverec přidržíme od oka na vzdálenost provázku,
*
[email protected]
42
verze ZŠ+SŠ
Česal: Astronomická kuchařka
zjistíme, že se obloha rozdělila na čtyřicet přibližně stejných částí, stačí nám pak spočítat počet hvězd v jedné z nich a vynásobit čtyřiceti. Pokud budeme chtít být přesnější, můžeme spočítat více čtverců a zprůměrovat je. Vynásobíme-li počet hvězd ve čtverci 80krát, dostaneme
přibližný počet hvězd viditelných pouhým okem kolem celé Země.
POZOROVÁNÍ SLUNCE
Již malé dítě ví, že do Slunce se neozbrojeným okem nesmí dívat. Existuje ale spousta možností, jak si sluneční fotosféru prohlédnout a nepoškodit si přitom zrak. Asi nejjednodušším
způsobem je tzv. projekce. Nejjednodušší je projekce, kdy si obraz Slunce promítáme dalekohledem na bílou plochu (zeď, papír). Stačí k tomu i obyčejný triedr, jen se doporučuje jeden objektiv zakrýt, abychom nedostali dva obrazy Slunce. Další možností, jak pozorovat sluneční
„povrch“ − tzv. fotosféru, je pomocí speciálního filtru, který si můžete objednat přes internet
nebo zakoupit na některých hvězdárnách (seznam hvězdáren najdete na www.astro.cz). Filtr nese označení AstroSolar fólie a prodává se ve formátu A4 přibližně za 600 Kč. Pokud nechcete
investovat žádné peníze do kvalitního filtru, nabízí se vám ještě několik možností. Tou první je
vyvolaný osvícený černobílý film. Mnohem vhodnější než černobílý film je osvícený vyvolaný
rentgenový snímek, anebo svářečské sklíčko s hodnotou 13. Pokud budete pozorovat dalekohledem, doporučuji použít jako sluneční filtr fólii Astro Solar, která se instaluje před objektiv
(ne za okulár!). Zároveň je velmi důležité připevnění filtru k objímce dalekohledu.
MLHA
Mezi astronomy patří mlha k neoblíbeným projevům počasí. Přesto si popíšeme velmi jednoduchý návod na její výrobu. Na vytvoření mlhy stačí kapalný dusík a horká voda. Do teplé
vody nalijeme tekutý dusík, který se samozřejmě už při vylití z termosky okamžitě vypařuje a
vytváří mlhu, ale při lití do teplé vody se výsledný jev ještě zněkolikanásobí. Stačí nalít tekutý
dusík do hrníčku s horkou vodou, odvážnější mohou nalít dusík přímo do rychlovarné konvice, anebo do umyvadla s tekoucí horkou vodou.
SEEING
Seeing znamená kvalitu teleskopického obrazu hvězdy vlivem nestálosti zemské atmosféry. Laicky se tak také nazývá neklid atmosféry. Na simulaci seeingu potřebujeme meotar, přes
který položíme karton, ve kterém bude jeden malý otvor simulující hvězdu. Ideální případ bez
atmosféry je, když v cestě paprsku nic nepřekáží, tzn. obraz na stěně je klidný, nechvěje se.
Na předvedení atmosféry použijeme skleničku s vodou, kterou postavíme na otvor. Obraz na
zdi se nám mírně rozostří. Pokud ještě pomocí špejle vodu promícháme, dostaneme rozklepaný obraz hvězdy, který simuluje průchod obrazu přes neklidnou atmosféru. V dnešní době se
již tento problém odstraňuje pomocí adaptivní optiky, anebo vynesením dalekohledu nad atmosféru (např. Hubblův kosmický teleskop).
ZÁPAD SLUNCE, MLHOVINA, LOM SVĚTLA – 3 V JEDNOM
I v pravé poledne můžeme mít svůj lokální západ slunce. Na meotar položíme skleničku
s vodou, doporučuji odstínit okolní světlo podložkou s otvorem. Do skleničky nalijeme víčko
kyseliny sírové, k dostání v drogérii jako kyselina do automobilových baterií, a půl víčka fotografického ustalovače. Kyselina sírová začne reagovat s ustalovačem a na vzniklých krystalcích síry se odráží světlo. Směs ve skleničce získá na chvíli modrou barvu, která připomíná
mlhovinu. Po několika sekundách začne směs měnit barvu na bílou a obraz na stěně do té doby bílý začne oranžovět a červenat. To se dá přirovnat k západu slunce, kdy bílé světlo prů-
43
verze ZŠ+SŠ
chodem přes hustou vrstvu atmosféry na západě dostane nádech červené barvy, a to nejenom
u slunce, ale i u měsíce.
METEORICKÝ DÉŠŤ, KRÁTERY
Meteory (neboli „padající hvězdy“) jsou světelné záblesky, které známe jako atmosférický
úkaz. Princip tohoto úkazu je velmi jednoduchý. Meziplanetární hmota o hmotnosti několika
gramů s velmi vysokou rychlostí, řádově desítek kilometrů za sekundu, vnikne do atmosféry
Země, kde se působením tření zahřeje na velmi vysokou teplotu, až se úplně vypaří. Světelný
úkaz se odehrává ve výškách kolem 100 km nad povrchem Země. Jsou-li tělíska meziplanetární látky zvlášť hmotná a neodpaří se úplně, dopadnou na zemský povrch jako meteority.
Pokud Země prolétne drahou meteorického roje, což je proud meteoroidů obíhajících po
své dráze kolem Slunce, můžeme sledovat na obloze meteorický déšť. Abychom nemuseli čekat do srpna nebo do listopadu, kdy jsou dva význačné meteorické roje Perseid a Leonid, ukážeme si, jak jednoduše se dá nasimulovat tento jev. Stačí nám k tomu syntetický líh nebo 70%
slivovice a síra. Líh nalijeme na misku a zapálíme. Síru pak lehce sypeme do ohně asi tak
z metrové výšky. Pozorujeme záblesky, které připomínají meteory. Pokud nemáme žádnou
hořlavou kapalinu, dá se s úspěchem použít i obyčejná svíčka a síru sypat do plamene svíčky.
MODEL SOUHVĚZDÍ
Hlavním úkolem při vytvoření modelu souhvězdí je ukázat, že souhvězdí jsou náhodná seskupení hvězd, které při pozorování z naší sluneční soustavy utváří nějaký tvar. Hvězdy
v souhvězdí spolu nemají žádný fyzikální vztah, spojuje je jen poloha na obloze. Pokud by se
cestovatel po vesmíru dostal teoreticky vedle souhvězdí, nemělo by již známý tvar. Z hvězdného atlasu se dají zjistit vzdálenosti hvězd mezi sebou a vzdálenosti od Země a pomocí těchto údajů se dá vytvořit prostorový model souhvězdí.
Jednodušší varianta, neprostorová, pracuje na principu planetária, tzn. promítání hvězdy na
stěnu nebo strop místnosti. Stačí si jen na karton nakreslit souhvězdí a pak místo hvězd označujících souhvězdí udělat otvory. Dbejte na to, aby byly otvory různě velké, podle jasnosti
jednotlivých hvězd. Hotový model položte na rozsvícený meotar, tím získáte souhvězdí tvořené svítícími body, tedy hvězdami. Je důležité ale nezapomenout, že souhvězdím se dnes rozumí přesně definovaná oblast, ve které se nachází nejen výrazná skupina hvězd, ale i další
hvězdy a objekty, pouhýma očima neviditelné.
VAŘENÍ SLUNCE
Pokud pozorujeme za dobrých podmínek dalekohledem Slunce, můžeme spatřit jemnou síť
tmavších a světlejších skvrnek po celém jeho povrchu – granulaci. Granulace je projevem
proudění slunečního plazmatu v konvektivní vrstvě. Jasnější skvrnky představují vrcholky
vzestupných proudů, které do fotosféry přinášejí teplejší materiál z podpovrchových vrstev.
44
verze ZŠ+SŠ
Poté, co se materiál díky intenzivnímu vyzařování ochladí, projeví se ve fotosféře jako tmavší
skvrnka a klesá zpět pod povrch. Pozor, nezaměňovat se slunečními skvrnami! Rozměry těchto útvarů jsou řádově 1 000–2 000 km. Sluneční granulaci si můžeme vyrobit pomocí jedlého
oleje a stříbřenky. V kádince nebo konvici rozmícháme olej se stříbřenkou a uvedeme do varu. Na hladině pak pozorujeme vzestupné proudy, které nám simulují sluneční granulaci.
KOMETA
Poslední recept v naší kuchařce je už opravdu chuťovka. Uvařit si kometu, o kterých někteří tvrdí, že na Zemi přinesly život, a které jsou dnes navštěvovány sondami. Velmi trefně vystihl charakter komety astronom Fred L. Whipple, který tvrdil, že kometa je „špinavá sněhová
koule“. Monetární jádro je vlastním tělem komety. A právě výroba monetárního jádra nás čeká. Budeme k tomu potřebovat šlehačku (představuje led), čokoládové lupínky (nečistoty),
čokoládový sirup (prachové částečky v ledu), cukr a igelitový pytlík na mražení. Do igelitového sáčku nalijeme šlehačku, přidáme cukr a čokoládový sirup a nakonec dosypeme hrst čokoládových lupínků. Směs pak promícháme a necháme zmrazit, ke zmražení můžeme použít
mrazák, anebo tekutý dusík. Výsledná hmota bude vypadat jako nevzhledný kus špinavého
ledu. A komety nejsou vlastně nic jiného než špinavý ledový kus letící vesmírem obsahující
nečistoty. Cukr je tam jen pro dochucení. Existuje ještě model nejedlé komety, ale to si necháme napříště.
POUŽITÁ LITERATURA:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
<http://navod.hvezdarna.cz> Návod k použití vesmíru (česky).
<http://www.astro.cz> Česká astronomická společnost (česky).
<http://astro.pef.zcu.cz> Astronomické stránky Pedagogické fakulty v Plzni (česky).
<http://www.astro.zcu.cz> Západočeská pobočka České astronomické společnosti (česky).
Kerrod R., Sparrrow G.: Jak funguje vesmír. DK Universum.
Marek Česal vystudoval Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni v oboru fyzika−výpočetní
technika pro střední školy. Diplomovou práci na téma Zpracování vybraných výsledků pozorování získaných při úplném zatmění Slunce obhájil v roce 1999 a v celostátní soutěži diplomových prací obsadil 2. místo. Od roku 2000 pracuje na částečný úvazek na Hvězdárně v Rokycanech jako přednášející a pozorovatel. Je také členem západočeské pobočky ČAS. V roce 2005 byl členem delegace reprezentující Českou republiku na „Science on Stage“ v Ženevě. Spolupracuje na přípravě astronomického semináře učitelů fyziky, který je akreditovaný
ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřuje se na prezentaci astronomie pomocí jednotlivých pokusů, které se dají předvést i v domácích podmínkách. Je aktivním přednášejícím projektu Heuréka pro učitele fyziky.
45
verze ZŠ+SŠ
MEZINÁRODNÍ FYZIKÁLNÍ OLYMPIÁDA 2006
37. Mezinárodní fyzikální olympiáda − Singapur 2006
Irena Vlachynská*, Eva Grausová**, Pedagogická fakulta ZČU Plzeň
Prof. Shuyan Xu, předseda organizační komise 37. Mezinárodní
fyzikální olympiády: „Je mi velkou ctí a potěšením oznámit, že Singapur bude pořadatelem 37. Mezinárodní fyzikální olympiády ve
dnech 8.–17. července 2006.
V zastoupení Ministerstva školství, Technické univerzity v Nanyangu, Národní univerzity v Singapuru, Národního institutu vzdělávání a
Institutu fyziky v Singapuru bych vás rád pozval k účasti na této
prestižní události, která se koná na tropickém ostrově Singapur.
Prof. Shuyan Xu
Fyzika je pilířem základních vědeckých výzkumů a stojí za technologickým pokrokem lidstva. Hraje rozhodující roli při určování hranic
mezi vědními obory, jako jsou informační technologie, nanotechnologie a biotechnologie.
Dnes můžeme právem prohlásit, že všechny technologické pokroky, které rozvíjejí národní a
globální ekonomiky, jsou neodmyslitelně spjaty s metodami moderní fyziky. Prudké zvyšování
globálních investic v oblasti nanotechnologie, věd o životě a dalších technologií bude jistě vytvářet dostatečnou poptávku po fyzice.
Mezinárodní fyzikální olympiáda 2006 poskytne zázemí pro plodnou interakci a výměnu
myšlenek pro nejtalentovanější mladé a bystré mozky z celého světa. Nabídne jedinečnou příležitost pro nás všechny, abychom se sešli, vytvořili nová přátelství v kráse tohoto tropického
ráje. Organizační komise již vytvořila velké množství vzrušujících a stimulujících aktivit pro
účastníky.
Těším se na setkání s vámi v červenci v Singapuru!“
Logo 37. Mezinárodní fyzikální olympiády je kombinací několika grafických prvků, aby
vznikl moderní design pro tuto prestižní fyzikální soutěž pro mladé studenty.
„I“ – je stylizováno ve tvaru olympijské pochodně. Plameny ohně jsou reprezentovány symbolem lví hlavy, symbolem
Singapuru.
„h“ – je reprezentováno důležitou univerzální konstantou ve fyzice, redukovanou
Planckovou konstantou.
Mnohobarevný glóbus (O) značí multikulturní svět, ve kterém žijeme.
Logo zaujme jednoduchým vzhledem, který je možné přenášet na další předměty, jako jsou
pohledy, bannery, tašky a čepice.
*
[email protected]
[email protected]
**
46
verze ZŠ+SŠ
Vlachynská, Grausová: 37. Mezinárodní fyzikální olympiáda − Singapur 2006
Singapur Kudiyarasu (Singapurská republika)
Singapurská republika leží v tropickém pásu, svou
rozlohou 625 km2 a počtem obyvatel necelých
4 460 000 se řadí k nejmenším státům světa. Nejvyšším bodem celé republiky je Bukit Timah (166 m),
nacházející se uprostřed ostrova. Singapurskou republiku tvoří 1 velký ostrov spolu s 60 malými ostrůvky.
Historie Singapuru
Singapur se vyzdvihl z nejistých začátků a stal se z něj moderní, vyspělý národ v relativně
krátkém čase. Ostrov byl prvně objeven sirem Stamfordem
Rafflesem v roce 1819 a pod nadvládou Britů vzkvétal jako
klíčový přístav pro obchod s kořením. V roce 1959 získal Singapur autonomii a následně byl v roce 1963 jedním ze zakládajících států v nově formované Malajsii.
Nicméně společenství netrvalo dlouho a v roce 1965 Singapur
dosáhl plné nezávislosti a suverenity. Pod vedením Lidové
strany zažil Singapur největší pokrok a dnes je na něj pohlíženo jako na jednu z nejmodernějších a nejbezpečnějších zemí na celém světě.
Program
Den
So 8. 7.
Ne 9. 7.
Po 10. 7.
Út 11. 7.
Vedoucí
Příjezd, registrace, přijetí, uvítací párty
Snídaně
Zahajovací ceremonie
Oběd
Schůzka mezinárodního výboru I
Diskuse nad teoretickou částí
Večeře
Diskuse nad teoretickou částí
Překlad teoretické části
Snídaně
Volno
Oběd
Prohlídka
Večeře
Prohlídka
Distribuce teoretických skript
Snídaně
Diskuse nad experimentální částí
Oběd
Diskuse nad experimentální částí
Večeře
Překlad experimentální části
Studenti
Příjezd, registrace, přijetí, uvítací párty
Snídaně
Zkouška slavnostního pochodu
Zahajovací ceremonie
Oběd
Prohlídka
Večeře
Snídaně
Teoretická část
Oběd
Prohlídka
Večeře
Prohlídka
Snídaně
Prohlídka
Oběd
Prohlídka
Večeře
47
verze ZŠ+SŠ
Den
St 12. 7.
Čt 13. 7.
Vedoucí
Snídaně
Volno
Oběd
Prohlídka
Večeře s laureáty Nobelovy ceny
Distribuce skript pro experimentální část
Snídaně
Volno
Sebrání výsledkových listin (teorie a
experiment), oběd
Prohlídka
Studenti
Snídaně
Skupina A:
Experimentální část
Oběd
Volno, sportovní aktivity, hry
Skupina B:
Volno, sportovní aktivity, hry
Oběd
Experimentální část
Večeře s laureáty Nobelovy ceny
Snídaně
Prohlídka
Oběd
Plážové hry, rocková skupina, taneční
exhibice
Večeře
Snídaně
Rozhovor s laureáty Nobelovy ceny a
významnými profesory
Oběd
Prohlídka
Večeře
Astronomická noc
Snídaně
Prohlídka
Oběd
Nakupování
Večeře
Večeře
Snídaně
Rozhovor s laureáty Nobelovy ceny a
významnými profesory
Pá 14. 7. Oběd
Schůzka mezinárodního výboru II
Večeře
Astronomická noc
Snídaně
Moderování teoretické části na NTU
Oběd
So 15. 7.
Moderování experimentální části
Večeře
Schůzka mezinárodního výboru III
Snídaně
Snídaně
Závěrečná ceremonie
Závěrečná ceremonie
Ne 16. 7. Oběd
Oběd
Volno
Volno, prohlídka výzkumných laboratoří
Banket na rozloučenou
Banket na rozloučenou
Snídaně
Snídaně
Po 17. 7. Oběd
Oběd
Odjezd
Odjezd
Ve dnech 13. 7. a 15. 7. 2006 budou soutěžící večeřet a diskutovat s laureáty Nobelovy ceny profesorem Douglasem Osheroffem (laureát NC v roce 1996) a profesorem Samuelem
Tingem (laureát NC v roce 1976).
Profesor Osherhoff, celým jménem Douglas Dean Osherhoff, získal Nobelovu cenu v roce 1996 společně se svými dvěma kolegy z Cornell University
za objev supratekutého 23 He . Narodil se ve státě Washington v USA dne
1. 8. 1945. Má evropské předky a pochází z lékařské rodiny. Během svého
studia v Kalifornii byl posluchačem Richarda Feynmana. Od roku 1987 je
profesorem na Stanford University.
48
verze ZŠ+SŠ
Samuel Chat Chung Ting, americký fyzik, se narodil 27. 1. 1936 ve státě Michigan během poznávací
cesty rodičů po USA, následně se všichni vrátili do
Číny. Po smrti otce se dvacetiletý Ting rozhodl, že
bude žít v USA, kde studoval University of Michigan. Od roku 1969 je členem Massachusetts Institute
of Technology. Spoludržitel Nobelovy ceny za objevení částice J ψ obsahující c-kvark v roce 1976.
Stal se profesorem na Massachusetts Institute of Technology. Je ženatý a má tři děti. Během svého života získal několik ocenění.
V pátek 14. 7. 2006 večer proběhne „Astronomická noc“ s přednáškou profesora Paula Daviese.
Paul Charles William Davies je narozen 22. 4. 1946 v Británii.
Vystudoval Londýnskou University College, je členem několika institucí a komisí. Teoretický fyzik, kosmolog, astrobiolog, autor knih
a moderátor rozhlasových a televizních programů.
Momentálně zastává pozici profesora přírodní filozofie v australském Centru pro astrobiologii na
Macquarie University v Sydney. Dříve působil na
univerzitách v Cambridge, Londýně, Newcastlu a
Adelaide. Zabývá se původem vesmíru a původem života (což zahrnuje i černé díry, teorii času
a kvantovou teorii). V roce 1995 získal Templetonovu cenu za jeho práci v oblasti vědy a náboženství (cena se uděluje jednou ročně za největší intelektuální přínos a úsilí). Profesor Davies napsal přes 25 knih, které byly přeloženy do
několika jazyků. Pravidelně píše pro noviny a časopisy v několika zemích a je dlouhodobým
spolupracovníkem významných novin, např. The Guardian, The New York Times.
Mezi jeho další zájmy patří zejména poezie (píše vlastní básně), sport (pravidelně běhá
7 km třikrát týdně) a geografie.
Budoucí hostitelské země:
Olympiáda č.
rok
místo konání
stát
XXXVII
2006
Singapur
Singapur
XXXVIII
2007
Írán
XXXIX
2008
Vietnam
XL
2009
Mexiko
XLI
2010
Chorvatsko
Použité informační zdroje:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
http://www.ecesty.cz/zeme/singapur.htm
http://www.zemepis.com/Singapur.php
http://www.kralovstvimap.cz/katalog/singapur-singapur/156
http://www.aldebaran.cz
http://aca.mq.edu.au/PaulDavies/pdavies.html
http://nobelprize.org/physics/laureates/1976/ting-autobio.html
http://www.pbs.org/becomingamerican/ap_pjourneys_bio2.html
http://nobelprize.org/physics/laureates/1996/osheroff-autobio.html
http://www.britannica.com/nobel/micro/728_27.html
49
verze ZŠ+SŠ
PARTNEŘI CELOSTÁTNÍHO KOLA FO
Nadace ČEZ
Nadace ČEZ, jejímž zakladatelem je energetická společnost ČEZ, byla zřízena dne
25. července 2002 dle Zákona č. 227/1997 Sb. (Zákon o nadacích a nadačních fondech) a dne
26. srpna 2002 byla zapsána Městským soudem v Praze do nadačního rejstříku, a to v oddílu N, vložce č. 462. Nadaci bylo přiděleno identifikační číslo 26 72 15 11. Jejím nejvýznamnějším dárcem je společnost ČEZ a ostatní společnosti Skupiny ČEZ.
Nadace ČEZ vstupuje do nového roku 2006 v nových barvách a s novým logem. Duhové
barvy nadace vystřídá pozitivní oranžová, symbol energie.
Nadace zastřešuje dárcovskou činnost skupiny ČEZ a za dobu své čtyřleté existence se zařadila po bok nejštědřejších nadací v ČR. Tuto pozici potvrdilo letošní vyhlášení společnosti ČEZ největším firemním dárcem v České republice v žebříčku „TOP FIREMNÍ FILANTROP 2005.“ Skupina ČEZ v uplynulém roce věnovala na veřejně prospěšné účely téměř
200 miliónů korun.
Nadace ČEZ podporuje veřejně prospěšné projekty, které přispívají k rozvoji společnosti.
Svou podporu Nadace ČEZ věnuje především třem oblastem: podpoře aktivit dětí a mládeže,
pomoci handicapovaným spoluobčanům a aktivní spolupráci s regiony. Dary tak směřují do
podpory veřejně prospěšných projektů v oblasti školství, vědy a výzkumu, kultury, sportu,
zdravotnictví, sociální oblasti a životního prostředí.
V nastávajícím roce bude Nadace ČEZ pokračovat v projektu Oranžová hřiště (dříve Duhová hřiště), který podporuje výstavbu nových dětských a sportovních hřišť. Nadace v rámci
tohoto projektu již podpořila výstavbu 39 dětských a sportovních hřišť částkou 78 milionů korun. Projekty Oranžových hřišť zohledňují nejnovější poznatky v oblasti bezpečné hry, podpory dětské kreativity a rozvoje motoriky.
Po významných kulturních a sportovních událostech v republice bude i nadále v roce 2006
putovat nadační Oranžové kolo (dříve Duhové). Dobrovolní cyklisté roztočí pedály kola po
50
verze ZŠ+SŠ
Nadace ČEZ
dobu jedné minuty, aby byl posléze jejich výkon znásoben a převeden na peníze. Výslednou
částku šlapající věnuje jedné ze tří podporovaných neziskových organizací v regionu.
Projekty:
• Oranžové kolo
Celostátní projekt „Oranžové kolo“ (dříve pod názvem „Duhové kolo“) umožňuje zájemcům z řad veřejnosti, aby vlastním fyzickým úsilím – konkrétně šlapáním na speciálně upraveném kole – přispěli na dobrou věc. Vaši energii vyrobenou šlapáním pak společnost ČEZ
10 000krát znásobí a Vy konečnou částku můžete podle vlastního uvážení věnovat některé ze
tří vybraných dobročinných společností či sdružení.
• Oranžová hřiště
Nejvýraznějším a dlouhodobých projektem nadace je výstavba dětských a sportovních
hřišť, od roku 2006 již pod názvem „Oranžová hřiště“.
V dnešní době se mnoho měst a obcí uchyluje k rušení hřišť, na jejich úpravu podle nových bezpečnostních norem chybějí peníze.
Prioritou nadace je poskytnout různorodou a přitom bezpečnou venkovní zábavu na hracích hřištích menším dětem a sportovní vyžití dětem starším.
Záštitu nad projektem přijal prezident České komory architektů pan Jan Štípek a hlavní
hygienik České republiky pan Michael Vít.
Nadace dosud podpořila města a obce za účelem výstavby dětských a sportovních hřišť
v celkové výši 78 milionů korun.
• Regionální podpora
• Duhové dílny
Celostátní projekt „Duhové dílny“ chce pomoci vybavit na školách a školských zařízeních
tzv. kreativní dílny (prostředek pro osobnostní rozvoj nadaných dětí i obecně pro smysluplné
využití volného času). Nadační příspěvek je pro školní rok 2005/2006 navýšen na 30 000 Kč a
instituci slouží k vybavení Duhové dílny učebními pomůckami, materiálem a technologiemi.
Instituce pak poskytne zdarma prostor a zajistí odborné vedení činnosti dílen. K pozitivům tohoto projektu patří i snížení finanční zátěže rodičů při umísťování jejich dětí do kroužků.
Odkazy:
http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=7099&instance_id=81525
http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?folder_id=7104&instance_id=78605
51
verze ZŠ+SŠ
Česká astronomická společnost
Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. ČAS dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. ČAS je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a
spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi.
Organizace a struktura:
Nejvyšším orgánem ČAS je sjezd, který se koná jednou za tři roky. Sjezd volí Výkonný
výbor, který ČAS řídí v období mezi sjezdy. Členové společnosti jsou organizováni v místních pobočkách a odborných sekcích. Pobočky organizují členy v daném regionu, sekce mají
celostátní působnost a organizují členy zaměřené na určitou oblast astronomie.
Sekce ČAS pokrývají zejména ty oblasti, ve kterých mohou i amatérští astronomové svými
pozorováními a činností přispět k rozvoji astronomie. ČAS má celkem sedm sekcí: astronautickou, historickou, kosmologickou, sekci pro mládež, sekci zabývající se proměnnými
hvězdami, přístrojovou a optickou sekci, dále sluneční sekci, SMPH (Společnost pro meziplanetární hmotu) a zákrytovou sekci. Všech sedm sekcí má své vlastní www-stánky (odkazy najdou zájemci na stánkách ČAS).
ČAS má celkem šest poboček po celé České republice. Pobočky ČAS pořádají pravidelná
setkání svých členů spojená s astronomickými přednáškami, organizují exkurze a jiné společné akce. Pobočky spolupracují s místními hvězdárnami a většina poboček vydává zpravodaj
zaměřený na astronomické dění v příslušném regionu.
Mezi kolektivní členy ČAS patří: Astronomický ústav AV ČR, Astronomická společnost
v Hradci Králové, Expresní astronomické informace, Hvězdárna a planetárium Praha,
Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí, Společnost Astropis, Společnost pro meziplanetární hmotu, Valašská astronomická společnost a
Vlašimská astronomická společnost.
Činnost:
Činnost vyvíjejí jednotlivé složky ČAS. Samostatnou činnost vyvíjí i Výkonný výbor, který spravuje vydávání Kosmických rozhledů, správu stránek www.astro.cz, prezentaci ČAS a
činnosti složek v médiích (např. prostřednictvím tiskových zpráv a oznámení). Jednotlivé
složky a členové ČAS pořádají astronomickou olympiádu a MHV – setkání amatérských astronomů, vydávají osvědčení o pojmenování planetek, historická sekce pořádá fotografické
výstavy. Odbornou činností jednotlivých složek je pozorování proměnných hvězd, Slunce,
zkoumání meziplanetární hmoty atd.
Internetové stránky ČAS jsou plné aktuálních článků a zajímavých fotografií o nejnovějších poznatcích o tělesech sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Jsou zde vystaveny aktuální družicové snímky Měsíce a Slunce, dále pak pravidelné fotografické rubriky Snímek
dne a Česká astrofotografie měsíce. Na stránkách dále najdete aktuální polohu planet sluneční soustavy, spoustu zajímavých internetových odkazů, informace o zajímavých astronomických přednáškách konaných na nejrůznějších hvězdárnách a planetáriích a o dalších
zajímavostech, které by si žádný zájemce o astronomii neměl nechat ujít.
52
verze ZŠ+SŠ
Česká nukleární společnost
Česká nukleární společnost je dobrovolnou a neziskovou odbornou organizací. Hlavním
cílem ČNS je provádět osvětu, napomáhat vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky a
šířit objektivní informace z oblasti mírového využívání jaderné energie.
Česká nukleární společnost vznikla v roce 1992. Je členem Evropské nukleární společnosti s významným zastoupením v jejích řídících orgánech. ČNS je zakládajícím členem Českého svazu vědeckotechnických společností. Dlouhodobě a úzce spolupracuje se Slovenskou nukleární společností SNUS, se kterou společně vytvořili
Koordinační výbor. Práce Koordinačního výboru zabezpečuje podmínky pro společný postup v činnostech spojených s informacemi
o jaderné energetice. ČNS i SNUS spolupracují s německou jadernou společností KTG. Hlavní náplní spolupráce je pravidelné pořádaní konferencí NUSIM (Nuclear Societies Information Meeting). Tyto konference probíhají od roku 1992 (Praha) střídavě
na území jednotlivých států. ČNS dále organizuje významné mezinárodní konference a pracovní setkání na republikové úrovni, zpravidla se
zahraniční účastí. Výraznou aktivitu v ČNS projevují mladí lidé. Jsou
zapojeni do Young Generation Network Evropské Nukleární společnosti jako její česká sekce CYG (Czech Young Generation).
Činnost společnosti:
Česká nukleární společnost organizuje pro své členy a širší odbornou veřejnost:·
• pracovní setkání (workshopy), zpravidla monotématicky zaměřené. Je snahou, aby se
tato pracovní setkání periodicky opakovala. Cílem je, za minimálních nákladů, umožnit řešení specializované problematiky v širším okruhu pracovníků než v okruhu jedné
organizace.
• odborné konference, které jsou rozsáhlejší setkání našich i zahraničních odborníků.
• účast na důležitých mezinárodních akcích. Pro individuální členy ČNS jsou poskytovány výrazné slevy.
Česká nukleární společnost vydává zpravodaj, který obsahuje kromě informací o činnosti
společnosti články na aktuální témata v české i světové jaderné energetice. Dále ČNS organizuje pro své členy distribuci informačního magazínu Evropské nukleární společnosti New
European Worldscan (NEW). ČNS pořizuje překlady a distribuuje Bulletin NUCLEUS a
pro své kolektivní členy (za zvláštní úhradu) zprostředkovává příjem informací ze sítě ENS
NUCNET. Od roku 1998 má ČNS vlastní www stránky.
Odkaz:
http://www.csvts.cz/cns/coje.htm
53
verze ZŠ+SŠ
Didaktik
Firma Didaktik® je tradičním dodavatelem
učebních pomůcek pro všechny typy škol. Firma
vznikla v roce 1993 jako výhradní zastoupení
firmy Didaktik Skalica pro Českou republiku,
v současné době má výhradní zastoupení i pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Mateřská firma se
zabývá vývojem a výrobou učebních pomůcek přes 25 let a v současné době zaměstnává přes
400 zaměstnanců. Výrobky této firmy jsou určeny nejen pro český a slovenský trh, ale převážná část (asi 90 %) se jich vyváží do zemí Evropské unie, především do německy mluvících zemí.
Tyto učební pomůcky používají v současné době stovky základních a středních škol a jsou
taktéž využívány k přípravě budoucích pedagogů na vysokých školách. Hodnota učebních
pomůcek dodaných na naše školy od vzniku společnosti přesahuje desítky milionů korun. Fyzikální pomůcky uvedené na stránkách firmy jsou vyvinuty ve spolupráci s rakouskými (především firmou NTL) a německými firmami, a používají se na školách v zemích EU. O vysoké
kvalitě těchto výrobků svědčí i některá ocenění z výstav, jako i skutečnost, že výrobní závod
byl certifikován podle normy ISO 9001. Vzhledem k tomu, že je snahou této společnosti zajistit pro školy maximum kvalitních učebních pomůcek, rozhodli se ke svým učebním pomůckám zařadit i některé výrobky předních českých a evropských výrobců.
Produkce a prodej firmy je zaměřen především na pomůcky pro výuku fyziky na základních a středních školách. V této oblasti se snaží dodávat ucelené komplety na výuku vždy jedné skupiny učiva a podpůrné učební pomůcky (zdroje napětí a proudu, měřící přístroje, vodiče, kahany, váhy a drobné příslušenství). Další oblastí jsou drobné učební pomůcky pro výuku
matematiky na základních školách a učební pomůcka „Logicco piccolo“ pro výuku jazyků a
matematiky, určená pro první třídy základních škol a speciální pedagogiku.
Odkaz:
http://www.didaktik.cz/
54
verze ZŠ+SŠ
Hotelová škola
Hotelová škola Plzeň, U Borského parku 3. Tento název má
škola od 1. ledna 2006, zřizovatelem je Plzeňský kraj. Historie
školy sahá do roku 1967, kdy se oddělila od učňovské školy č. 1
v Plzni a vzniklo Střední odborné učiliště, které se orientovalo
na učební obory Kuchař a Číšník. Sídlo školy bylo v sadech
5. května 42 v Plzni a zřizovatelem byly Restaurace a jídelny
Plzeň.
Možnosti studia:
• 8 tříd – Hotelnictví a turismus – čtyřletý obor
• 12 tříd – Obor Kuchař – tříletý obor
• 6 tříd – Obor Číšník, servírka – tříletý obor
• 2 třídy – Obor Společné stravování – dvouletý nástavbový obor
Organizace výuky:
Žáci tříletých oborů chodí 1 týden do školy a 1 týden absolvují praktické vyučování. Místo
pro praktické vyučování zajišťuje žákům škola. Provozovny jsou většinou na území města
Plzně a v blízkém okolí. Při umísťování žáků se vedení školy snaží zohlednit také místo trvalého bydliště žáka.
V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den. 1. ročník – den má 6 vyučovacích hodin, 2. a 3. ročník – 7 hodin. Vyučovací hodina odborného výcviku trvá 60 minut.
Týdenní rozvrh je stanoven tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem
následujícího dne měl student odpočinek nejméně 12 hodin (je tedy možná práce v sobotu,
v neděli, v době svátků ).
Zakončení studia:
Vzhledem k různým formám
studia na této škole je určitá
prostupnost mezi obory. Studenti, kteří dosahují vynikajících výsledků v učebním oboru,
mohou být za určitých okolností
přeřazeni do studijního oboru,
ale i naopak. Pro velmi dobré
absolventy tříletého oboru po
úspěšném složení přijímací
zkoušky je připraven nástavbový obor Společné stravování,
jehož absulotoriem získají žáci
úplné střední odborné vzdělání
(maturita).
Odkaz:
http://www.hotelovka.pilsedu.cz/
55
verze ZŠ+SŠ
Jednota českých matematiků a fyziků
JČMF sdružuje matematiky, fyziky, učitele, studenty a příznivce matematiky a fyziky a příbuzných oborů. Podílí se na rozvoji matematiky,
fyziky a na zdokonalování a modernizaci jejich výuky. JČMF je zakládajícím členem Evropské matematické společnosti, Evropské fyzikální
společnosti a garantem členství ČR v Mezinárodní matematické unii.
Vznikla ze Spolku pro volné přednášky z matematiky a fyziky, který v
roce 1862 založili studenti Filozofické fakulty Pražské univerzity. Od té
doby prošla četnými změnami, jak koncepčními, tak organizačními.
Podle profesního zájmu a zaměření se členové JČMF sdružují ve dvou vědeckých a ve
dvou pedagogických sekcích: Česká matematická společnost (ČMS, dříve Matematická vědecká sekce, MVS) a Česká fyzikální společnost (ČFS, dříve Fyzikální vědecká sekce, FVS)
zaměřují svou činnost zejména na vědeckou práci v matematice či fyzice. Matematická pedagogická sekce (MPS) a Fyzikální pedagogická sekce (FPS) se zaměřují na otázky pedagogické, didaktické a na další vzdělávání učitelů.
Jednota pořádá národní i mezinárodní konference, semináře, letní a zimní školy o matematice a fyzice, jejich historii a vyučování.
Podílí se na vydávání učebnic matematiky a fyziky v rámci nakladatelství Prometheus,
spol. s r. o., a garantuje jejich odbornou úroveň. Velkou pozornost věnuje práci s talentovanými žáky, Matematické a Fyzikální olympiádě, Turnaji mladých fyziků, Pythagoriádě, korespondenčním seminářům apod. Pro středoškolské studenty a jejich učitele vydává odborný časopis Rozhledy matematicko-fyzikální (RMF).
Pro své členy a další zájemce vydává časopis Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
(PMFA), který přináší aktuální přehledné články z matematiky, fyziky a astronomie, diskuse
o pedagogických otázkách a informace o činnosti Jednoty. Vydává nebo se podílí na vydávání
dalších časopisů: Matematika-fyzika-informatika (MFI) je časopis zaměřený na teorii a praxi
vyučování těchto tří předmětů. Učitel matematiky (UM) je věnován především metodickým
a didaktickým problémům matematiky. Školská fyzika (ŠF) se věnuje vyučování fyzice. Československý časopis pro fyziku (ČČF) je členským časopisem ČFS. Informace MVS jsou
členským bulletinem MVS.
Ve spolupráci s nakladatelstvím Prometheus, spol. s r. o., případně vlastním nákladem, vydává odborné publikace nebo jejich vydávání podporuje.
Jednota českých matematiků a fyziků má širokou síť poboček, které organizují činnost na
regionální úrovni. Pobočka Plzeň se podílí například na organizaci interdisciplinárního semináře, krajských kol matematické a fyzikální olympiády, spolupořádá četné matematické a fyzikální konference, z nichž nejvýznamnější jsou pravidelná Setkání učitelů matematiky všech
typů a stupňů škol a Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky.
Odkaz:
http://www.jcmf.cz/
56
verze ZŠ+SŠ
Plzeňský kraj
Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě
s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se
SRN (Bavorskem). Velmi výhodná je poloha regionu mezi
hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy.
Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším krajem
v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté
místo. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se podílí
5,4 %. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným
krajem v České republice.
Přirozeným centrem regionu je už od doby svého vzniku
Plzeň. Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého
krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se
stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna.
Průmyslový a technologický rozmach Plzně začal v polovině 19. století. Postupně se Plzeň
zařadila mezi nejvýznamnější města státu. V současnosti je Plzeň čtvrtým největším městem
v Česku. Žije zde 167 000 obyvatel, což je více než 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje. Sídlí
zde Západočeské univerzita a biskupství.
V Plzeňském kraji působí dvě vysoké školy, Západočeská univerzita (7 fakult) a Lékařská
fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Obě vysoké školy svou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných regionů ČR a zahraničí.
Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami. Tato pestrost je podmíněna především reliéfem. Dominantním přírodním fenoménem je pásmo pohraničních pohoří
na jihozápadě (Šumava a Český les) a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje. Ostatní území
kraje tvoří Plzeňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny. Členíme-li Plzeňský kraj podle
hlavních vodních toků, největší část tvoří povodí Berounky – historické Plzeňsko, Kralovicko,
Tachovsko, Domažlicko, Rokycansko a část Klatovska. K povodí horní Otavy patří Sušicko
a zbytek Klatovska. Na území se nachází 162 maloplošných chráněných území. Pro zachování
rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.
Odkaz:
http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=245
57
verze ZŠ+SŠ
Nakladatelství Fraus
Nakladatelství Fraus bylo založeno v roce 1991 a dnes je jedno z největších nakladatelství zaměřených na vzdělávací literaturu
v České republice. Nakladatelství Fraus vydává ročně kolem 80–100 nových titulů a
v širokém sortimentu jsou nejen tištěné produkty, ale i audiokazety, audio CD, videokazety a CD-ROMy.
Od roku 2005 je Nakladatelství Fraus členem Evropské asociace nakladatelství učebnic – European Educational Publishers Group. O prestižnosti tohoto členství vypovídá nejlépe
fakt, že každá evropská země může mít v této organizaci pouze jediného zástupce. Více informací můžete získat na www.eepg.org.
Hlavní náplní společnosti je nakladatelská činnost v oblasti vzdělávací literatury, zejména
v oblasti učebnic a materiálů pro výuku cizích jazyků. Vedle němčiny a angličtiny, obecně
nejžádanějších jazyků, vydávají produkty i pro výuku dalších evropských jazyků – francouzštiny, italštiny, španělštiny a ruštiny. V uplynulém období se jim podařilo doplnit nabídku vícedílných učebnicových řad pro všechny cizí jazyky, které jsou v osnovách našich základních
a středních škol. V českých poměrech je komplexnost této nabídky ojedinělá.
Nakladatelství Fraus vedle učebnic a materiálů pro výuku cizích jazyků vydává také slovníky. Od roku 1995 vydalo řadu odborných slovníků (některé vyšly i v elektronické podobě),
které si za několik let vybudovaly velmi dobré renomé mezi profesionálními překladateli
i mezi uživateli z řad firem a institucí.
Nakladatelství Fraus dále pracuje na projektech týkajících se výukových produktů z oblasti
přírodovědných a společenskovědných předmětů. Již třetím rokem velmi úspěšně nabízí do
škol nový soubor moderních učebnic pro II. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. Učebnice jsou
zpracovány podle osnov Standardu základního vzdělávání s přihlédnutím k současným trendům ve výuce a celkovou koncepcí odpovídají požadavkům schváleného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP). Učebnice podporují vytváření a rozvoj klíčových kompetencí žáků. Představují v současné době nejmodernější přístup k pojetí učiva
jazyků včetně mateřského, přírodovědných a společenskovědných předmětů.
E-produkty se již staly neodmyslitelnou součástí řady důležitých projektů. Formou on-line
podpory připravují podpůrné a doplňkové materiály usnadňující využití jejich učebnic i materiály, které zejména učitelé mohou využít pro své přípravy dalších aktivit – u konkrétních projektů je najdete pod logem ON-LINE PODPORA. Tyto e-produkty si můžete zdarma stáhnout
a je dovoleno jejich další kopírování.
Odkaz:
http://www.fraus.cz/hlavni_menu.htm
58
verze ZŠ+SŠ
Nakladatelství Fraus
Významné ocenění Evropské asociace nakladatelství
učebnic (EEPG, European Educational Publishers Group)
získalo Nakladatelství Fraus na Frankfurtském knižním
veletrhu 2005. Veletrh se konal ve dnech 19.–23. října
2005 a zúčastnilo se jej celkem 7 200 nakladatelství ze
101 zemí. V kategorii učebnic pro základní školy se na
třetím místě umístil soubor učebnic určený pro druhý stupeň ZŠ, který reprezentovala Fyzika pro šestou třídu autorského kolektivu katedry obecné fyziky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni pod vedením
Karla Raunera.
CELKOVÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE O NEJKVALITNĚJŠÍ
EVROPSKÉ UČEBNICE PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY:
Zlatá cena: J. Fraile Martin: „CIFRA 2“ (matematika
pro druhou třídu). Editorial Vicens Vives, Spain
Stříbrná cena: Carlos Xaver, Pedro Valada: „Música a Chamar“ – „Music is Calling“ (hudební výchova pro 6. třídu).
Texto Editores, Portugal
Bronzová cena: Karel Rauner a kol.: „Fyzika 6“ – „Physics
6“ (fyzika pro 6. třídu základních škol). Nakladatelství
Fraus, Czech Republic
Kromě zlaté, stříbrné a bronzové ceny mohou být navíc uděleny ještě zvláštní ceny pro mimořádně zajímavé tituly. V letošním
roce získalo Nakladatelství Fraus zvláštní cenu v kategorii učebnic pro střední školy za svůj FRAUS ilustrovaný studijní slovník
anglicko-český a česko-anglický.
Ředitel nakladatelství Ing. Jiří Fraus
s cenou EEPG
59
verze ZŠ+SŠ
Softech Plzeň
Softech je moderní dynamická firma působící
na trhu výpočetní techniky už od roku 1990.
Hlavním posláním je poskytování kvalitních služeb v oblasti informačních technologií. Ve firmě
působí řada specialistů s bohatými zkušenostmi z různých oblastí HW, SW, internetových
a komunikačních technologií. Kromě technických znalostí disponují pracovníci firmy rozsáhlými vědomostmi z implementací informačních systémů.
Základní údaje o společnosti:
Název: Softech, spol. s r.o.
Sídlo: Denisovo nábřeží 6, Plzeň, 301 00
Kontakt: +420 377 226 294, [email protected], www.softech.cz
Předmět podnikání:
•
•
•
•
•
•
•
výroba, instalace a opravy elektronických zařízení
poskytování telekomunikačních služeb
zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení
poskytování software
vedení účetnictví
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, prodej
školicí činnost
Hlavním předmětem podnikání společnosti Softech je od založení v roce 1990 poskytování
kvalifikovaných služeb v oblasti výpočetní techniky. Během své dlouholeté činnosti reagovala společnost dynamicky na změny trhu s výpočetní technikou a prošla úspěšně různými etapami vývoje rozsahu a typu poskytovaných služeb. Nyní poskytuje Softech především následující služby:
• certifikované služby pro produkty Microsoft
• prodej a servis výpočetní techniky
• služby v oblasti internetu
• instalace a provoz počítačových sítí
• prodej a implementace ekonomických informačních systémů
• programování na zakázku
• školicí a poradenská činnost
Odkaz:
http://www.softech.cz/onas.htm?jazyk=CZ
60
verze ZŠ+SŠ
SOU stavební Plzeň
SOU stavební, Plzeň, Borská 55 bylo založeno 1. července 1984
a po sloučení s dalšími dvěma plzeňskými stavebními učilišti je dnes
v celém regionu jediným zařízením specializovaným na výuku učebních oborů a nástavbového studia se zaměřením na stavebnictví.
V současné době na této škole studuje 600 žáků, a to v deseti učebních oborech a ve dvou studijních oborech nástavbového studia.
Areál učiliště byl dobudován na počátku 90. let, v Plzni tedy patří k nejnovějším a nejmodernějším. Jeho součástmi jsou budova školy, budova domova mládeže, kuchyně a jídelna,
kinosál, tělocvična s posilovnou a hernou stolního tenisu a rovněž venkovní sportoviště. Odborný výcvik pak probíhá jednak v dílnách, které se nacházejí v Borské, Harantově, Jateční a
Křimické ulici, a jednak přímo na stavbách v Plzni a v jejím okolí.
SOU stavební, Plzeň, Borská 55 je díky své velikosti a dostatečnému počtu žáků školou náležitě
ekonomicky zajištěnou, a tím i patřičně stabilní.
Stejně tak se svého budoucího uplatnění na trhu
práce nemusejí jakkoli obávat ani absolventi.
V tříletých učebních oborech SOU se žáci připravují pro výkon náročnějších dělnických profesí.
Všechny tyto obory jsou určeny zejména pro
úspěšné absolventy 9. třídy základní školy. Po celou dobu studia se pravidelně střídají týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku. Studium je ukončeno vykonáním závěrečné
zkoušky a získáním výučního listu. Úspěšní absolventi tříletých učebních oborů SOU mohou
pokračovat v nástavbovém studiu.
Obory:
• truhlář-dřevěné konstrukce
• instalatér
• klempíř-stavební výroba
• malíř
• tesař
• zedník
• pokrývač
V tříletých učebních oborech OU se žáci připravují pro výkon dělnických profesí. Oba
obory jsou určeny přednostně pro úspěšné absolventy 9. třídy zvláštní školy. V 1. a ve 2. ročníku se pravidelně střídají týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku, ve
3. ročníku je poměr teoretického a praktického vyučování 1:4. Studium je ukončeno vykonáním závěrečné zkoušky a získáním výučního listu. Úspěšní absolventi tříletých učebních oborů OU mohou pokračovat ve studiu na SOU.
Obory:
• tesařské a truhlářské práce-tesařské práce
• zednické práce
61
verze ZŠ+SŠ
SOU stavební Plzeň
V dvouletém učebním oboru U se žáci připravují pro výkon některých prací v dělnických
profesích. Tento obor je určen pro žáky, kteří základní školu ukončili v 8., případně i nižší třídě. Po celou dobu studia žáci docházejí týdně dva dny do školy a tři dny na pracoviště. Studium je ukončeno vykonáním závěrečné zkoušky a získáním výučního listu. Úspěšní absolventi
dvouletého učebního oboru U mohou pokračovat ve studiu na SOU.
Obory:
• stavební výroba
Nástavbové studium je určeno úspěšným absolventům tříletých učebních oborů. Ti se
v něm připravují pro výkon řídicích a technicko-administrativních činností ve výrobě. Nástavbové studium probíhá denní formou, trvá dva roky a je ukončeno vykonáním maturitní
zkoušky a získáním maturitního vysvědčení. Úspěšní absolventi nástavbového studia mohou
pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách či na školách vysokých.
Obory:
• dřevařská a nábytkářská výroba-dřevěné konstrukce a stavby
• dřevařská a nábytkářská výroba-nábytkářství a čalounictví
• stavební provoz
Mimoplzeňští žáci školy mají možnost ubytování v domově mládeže. Budova domova mládeže
je součástí školního areálu. Pro ubytované žáky je
zajištěno celodenní stravování. Žáci obývají třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, na
každém patře pak mají k dispozici klubovnu vybavenou televizorem a videem. Rovněž tak mohou
využívat tělocvičnu, posilovnu, hernu stolního tenisu i venkovní sportoviště. V současné době je
v domově mládeže ubytováno 140 žáků. Na úhradě nákladů na ubytování a stravování se podílejí
rodiče žáků. Aktuální částka je 2 100 Kč měsíčně.
Odkaz:
http://www.souplzen.cz/
62
verze ZŠ+SŠ
Středisko služeb školám Plzeň
Středisko služeb školám bylo zřízena Školským úřadem Plzeň v roce 1991 jako příspěvková
organizace, jejímž hlavním posláním je zajišťování úkolů, které vyplývají z péče státu o žáka.
Oblasti činnosti
• připojení plzeňských škol k Internetu
• distribuce software v rámci Microsoft Select
• doprava
• hromadný nákup učebnic
• další vzdělávání pedagogů
Kontakt
Služba škole Plzeň
Částkova 78
Tel: 377 468 111
Email: [email protected]
Odkaz:
http://www.pilsedu.cz/
63
verze ZŠ+SŠ
Škoda Steel
Konsorcium Škoda Steel vzniklo v roce 1994 spojením společností Škoda kovárny, s.r.o. a Škoda hutě s r.o. V současné době je jednou z nejvýznamnější součástí společnosti Škoda Holding a.s. a reprezentuje nejlepší
tradici značky Škoda. Je světovým dodavatelem odlitků a výkovků, zejména
velkých klikových hřídelí, hřídelí, válců a rotorů. Patří mezi tradiční dodavatele loďařských firem a výrobců energetických zařízení v Americe, Asii i v Evropě. V roce 1999 byla společnost
Škoda Steel oceněna světově uznávanou společností „Oceněním pro nejlepšího dodavatele“.
V dubnu 2004 prodala Škoda holding a.s. své hutě, kovárny a jaderné strojírenství s dvěma
tisíci zaměstnanci a pěti miliardami tržeb skupině OMZ – Power Machines. Důvodem byly
příbuzné technologie a hlavně snazší přístup na trhy východní Evropy.
Stručná historie:
V roce 1859 založil hrabě Valdštejn v Plzni pobočku své slévárny a strojírny. Továrna s více než stem pracovníků vyráběla stroje a zařízení pro
cukrovary, pivovary, doly, parní stroje atd. V roce 1866 nastoupil na post
hlavního inženýra a následně v roce 1869 továrnu koupil Ing. Emil Škoda.
V osmdesátých letech založil Škoda velmi moderní ocelárnu, která byla
schopná dodávat dolitky o hmotnosti několika desítek tun.
V roce 1899 vznikla z podniku akciová společnost a ještě před vypuknutím první světové války se staly Škodovy závody největší zbrojovkou Rakouska-Uherska. V roce 1917 pracovalo ve Škodových závodech 35 000 zaměstnanců. Po
vzniku Československé republiky v roce 1918 byl podnik přetransformován na mnohooborový koncern. V roce 1923 byla do obchodního rejstříku zapsána dnes světově proslulá ochranná známka – okřídlený šíp v kruhu.
Druhá světová válka a nedobrovolné včlenění koncernu do zbrojního programu nacistického Německa způsobily podniku značné škody nejen v závodech samých (zničení 70 % areálu
po náletu spojeneckých letadel v dubnu 1945), ale i ztrátu řady zahraničních trhů.
V roce 1945 byl koncern zestátněn. Postupně se od Škodových závodů oddělovaly jeho
části, jako např. automobilka v Mladé Boleslavi, letecká továrna v Praze, závody na Slovensku a další továrny na potravinářská zařízení.
Po roce 1989 nastává pro koncern Škoda období transformace ze státního do privatizovaného podniku, spojené s
hledáním nejen optimálního výrobního programu, ale i s
rozšiřováním obchodních kontaktů a hledáním jiných trhů,
než do té doby prioritních a jediných trhů zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a tehdejšího Sovětského svazu, které se po roce 1989 zhroutily.
Nyní probíhá oborová restrukturalizace výrobních společností. Hlavní roli převzala v dubnu 2000 nově vzniklá společnost Škoda holding a.s. s původně 19 dceřinými společnostmi a
většinou hlavních výrobních oborů.
Odkazy:
www.gemma.cz/cz/produkty/ssascs/ref1.asp
http://www.skoda-steel.net/index.php?mt=1&m=700
http://www.skoda.cz/darkblue/dokumenty.asp?Q853A=C0J1P1T0K102ID3315
http://www.skoda.cz/index.php/holding/zakladni-informace/historie-spolecnosti
64
verze ZŠ+SŠ
Školská fyzika
Praktický časopis pro výuku fyziky a práci
stalentovanými žáky na základních a středních
školách, který vydává katedra obecné fyziky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity
v Plzni ve spolupráci s Ústřední komisí FO, katedrou obecné fyziky Přírodovědecké fakulty
Masarykovy univerzity v Brně, katedrou didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, katedrou fyziky Pedagogické
fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, dalšími fakultami připravujícími učitele
fyziky a Českou nukleární společností pod patronací Jednoty českých matematiků a fyziků.
Adresa redakce:
Školská fyzika, Klatovská 51, 313 00 Plzeň, tel. 377 636 303 nebo 377 636 441
Časopis je vydáván ve třech verzích, a to verzi pro ZŠ, verzi pro SŠ a společné verzi pro
ZŠ+SŠ. Každá z verzí má dvě třetiny obsahu zaměřené přímo pro daný typ školy. Poslední
třetina je obecně fyzikální a je společná pro obě verze. Časopis je zaměřen na tyto okruhy:
• rozbor a řešení pomocných úloh fyzikální olympiády všech kategorií·
• zpracování některých témat pro výuku fyziky na ZŠ a SŠ·
• demonstrační experimenty školské fyziky·
• historie fyziky
• zkušenosti a příspěvky učitelů·
• návrh a rozpracování témat vhodných pro práci s talentovanými žáky ve fyzikálních cvičeních·
• články pro rozšíření fyzikálního rozhledu a články týkající se moderní fyziky a novinek
z oboru
• fyzika kolem nás
• hlídka odborné literatury·
• nabídka učebních pomůcek od různých výrobců.
Objednávky přijímá: Jitka Štychová, katedra obecné fyziky PeF ZČU, Klatovská 51,
313 00 Plzeň, [email protected].
Odkaz:
http://sf.pef.zcu.cz/
65
verze ZŠ+SŠ
Západočeská univerzita v Plzni
Západočeská univerzita je jedinou vysokoškolskou institucí v Plzeňském kraji, která nabízí široké spektrum studia v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech pro odborníky z oblastí strojírenství,
elektrotechniky, pedagogiky, ekonomiky, informatiky, aplikované mechaniky, matematiky a fyziky, filozofie, sociální
a kulturní antropologie, archeologie, cizích jazyků, práva a veřejné správy.
Západočeská univerzita v Plzni vznikla 28. 9. 1991 na základě zákona České národní rady
č. 314/1991 Sb. Sloučily se v ní již existující Vysoká škola strojní a elektrotechnická a Pedagogická fakulta v Plzni. Podle nově přijatého zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
změnila Západočeská univerzita od roku 1999 svůj název na Západočeská univerzita v Plzni.
Vysoká škola strojní a elektrotechnická byla
založena v roce 1949 jako součást Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 1953
získala nezávislé postavení a začala se rychle
rozvíjet. V roce 1960 byla rozdělena na dvě fakulty – strojní a elektrotechnickou. Převážnou
část své existence nabízela studium pro strojní
a elektrotechnické inženýry. Další dvě nové fakulty – aplikovaných věd a ekonomická –
vznikly v roce 1990.
Pedagogická fakulta v Plzni byla založena
v roce 1948 nejprve jako pobočka Pedagogické
fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1953 působila jako samostatná Vyšší pedagogická škola, později jako Pedagogický institut a od roku 1964 byla samostatnou Pedagogickou fakultou. V roce 1991 se stala součástí Západočeské univerzity. Jejím úkolem je připravovat učitele základních a středních škol.
V roce 1993, dva roky po svém založení, byla zřízena Fakulta právnická na základě stále
vzrůstající potřeby právníků v době přeměny sociálního i právního řádu a ekonomiky po roce
1989.
Po deseti letech existence ZČU byla založena sedmá fakulta, Fakulta humanitních studií,
jejíž základ vznikal od roku 1997 na Fakultě právnické jako Středisko humanitních studií. Od
3. 1. 2005 je fakulta přejmenována na Fakultu filozofickou.
Odkazy:
Základní statistické údaje:
http://www.zcu.cz/zcu/uvod/
http://www.zcu.cz/zcu/uvod/historie.html
http://www.zcu.cz/zcu/uvod/data.html
66
Počet fakult:
7
Počet kateder:
60
Počet ústavů:
2
Počet studentů:
16 365
Počet doktorandů:
866
Počet učitelů:
1 010
Počet ostatních pracovníků:
798
verze ZŠ+SŠ
INFORMUJEME
Odjezdy vlaků a autobusů pro účastníky FO
Martina Koštová*, Pedagogická fakulta ZČU Plzeň
Jihočeský kraj:
České Budějovice, Strakonice
Vlak – spoj 1 (bez přestupu):
spoj 2 (bez přestupu):
Plzeň
Strakonice
České Budějovice
Plzeň
Strakonice
České Budějovice
příjezd 9:04
příjezd 9:57
příjezd 11:04
příjezd 11:57
odjezd 8:04
odjezd 9:07
odjezd 10:04
odjezd 11:07
Jihomoravský kraj:
Brno
Bus – spoj 1:
spoj 2:
spoj 3:
spoj 4:
Plzeň
Praha, Florenc
Brno, Zvonařka
Plzeň
Praha, Florenc
Brno, Benešova tř.
Plzeň
Praha, Florenc
Brno, Zvonařka
Plzeň
Praha, Florenc
Brno, Benešova tř.
příjezd 8:25
příjezd 11:15
příjezd 9:00
příjezd 11:20
příjezd 9:40
příjezd 12:50
příjezd 10:40
odjezd 7:00
odjezd 8:45
odjezd 7:30
odjezd 9:00
odjezd 8:15
odjezd 10:00
odjezd 9:15
odjezd 11:00
příjezd 13:30
Karlovarský kraj:
Karlovy Vary
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Karlovy Vary
Plzeň
Karlovy Vary
odjezd 7:40
příjezd 9:25
odjezd 8:20
příjezd 10:00
Kraj Vysočina:
Jihlava
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Vlak – spoj 1:
*
Plzeň
Praha, Florenc
Jihlava
Plzeň
Praha, Florenc
Jihlava
Plzeň
Jihlava
příjezd 9:40
příjezd 11:35
příjezd 10:40
příjezd 12:35
odjezd 8:15
odjezd 10:00
odjezd 9:15
odjezd 11:00
odjezd 10:04
příjezd 14:31
[email protected]
67
verze ZŠ+SŠ
Královéhradecký kraj:
Hradec Králové
Vlak – spoj 1:
Bus – spoj 1:
spoj 2:
spoj 3:
Plzeň
Praha hl. n.
Hradec Králové
Plzeň
Praha, Florenc
Hradec Králové
Plzeň
Praha, Florenc
Hradec Králové
Plzeň
Praha, Florenc
Hradec Králové
příjezd 9:45
příjezd 11:52
příjezd 9:00
příjezd 10:45
příjezd 9:40
příjezd 11:45
příjezd 10:40
příjezd 12:40
odjezd 8:06
odjezd 10:10
odjezd 7:30
odjezd 9:00
odjezd 8:15
odjezd 10:00
odjezd 9:15
odjezd 11:00
Liberecký kraj
Liberec
Bus – spoj 1:
spoj 2:
spoj 3:
spoj 4:
Plzeň
Praha, Florenc
Praha, Černý Most
Liberec
Plzeň
Praha, Florenc
Praha, Černý Most
Liberec
Plzeň
Praha, Florenc
Praha, Černý Most
Liberec
Plzeň
Praha, Florenc
Praha, Černý Most
Liberec
odjezd 7:00
příjezd 8.25
odjezd 9:00
příjezd 10:05
odjezd 7:30
příjezd 9:00
odjezd 9:30
příjezd 10:55
odjezd 8:15
příjezd 9:40
odjezd 11:00
příjezd 12:05
odjezd 9:30
příjezd 11:05
odjezd 12:00
příjezd 13:05
Moravskoslezský kraj:
Frýdek-Místek
Bus – spoj 1:
spoj 2:
spoj 3:
Vlak – spoj 1:
Plzeň
Praha, Florenc
Frýdek-Místek
Plzeň
Praha, Florenc
Olomouc
Frýdek-Místek
Plzeň
Praha, Florenc
Ostrava
Frýdek-Místek
Plzeň
Přerov
Ostrava
Frýdek-Místek
68
příjezd 9:00
příjezd 13:40
příjezd 9:40
příjezd 13:50
příjezd 16:12
příjezd 11:40
příjezd 16:30
příjezd 16:51
příjezd 13:52
příjezd 15:01
příjezd 15:53
odjezd 7:30
odjezd 9:00
odjezd 8:15
odjezd 10:00
odjezd 14:30
odjezd 10:15
odjezd 12:00
odjezd 16:30
odjezd 8:06
odjezd 13:58
odjezd 15:17
verze ZŠ+SŠ
Český Těšín
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Přerov
Český Těšín
Plzeň
Praha hl.n.
Český Těšín
příjezd 13:52
příjezd 15:50
příjezd 11:45
příjezd 17:42
odjezd 8:06
odjezd 13:58
odjezd 10:06
odjezd 12:36
Vítkov
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Přerov
Suchdol n. Odrou
Vítkov
Plzeň
Přerov
Suchdol n. Odrou
Vítkov
příjezd 13:52
příjezd 14:30
příjezd 15:58
příjezd 15:52
příjezd 16:31
příjezd 17:59
odjezd 8:06
odjezd 13:58
odjezd 15:09
odjezd 10:06
odjezd 15:58
odjezd 17:12
Ostrava
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Praha, Florenc
Ostrava
Plzeň
Praha, Florenc
Ostrava
Plzeň
Přerov
Ostrava
Plzeň
Přerov
Ostrava
příjezd 9:00
příjezd 13:55
příjezd 11:40
příjezd 16:30
příjezd 13:52
příjezd 15:01
příjezd 15:52
příjezd 17:05
odjezd 7:30
odjezd 9:00
odjezd 10:15
odjezd 12:00
odjezd 8:06
odjezd 13:58
odjezd 10:06
odjezd 15:58
Bílovec
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Přerov
Studénka
Bílovec
Plzeň
Přerov
Studénka
Bílovec
příjezd 13:52
příjezd 14:39
příjezd 15:16
příjezd 15:52
příjezd 16:42
příjezd 17:15
odjezd 8:06
odjezd 13:58
odjezd 15:03
odjezd 10:06
odjezd 15:58
odjezd 17:03
Olomoucký kraj:
Zábřeh na Moravě
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Zábřeh na Moravě
Plzeň
Zábřeh na Moravě
odjezd 8:06
příjezd 12:42
odjezd 10:06
příjezd 14:39
Vsetín
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Přerov
Vsetín
Plzeň
Vsetín
příjezd 13:52
příjezd 15:52
odjezd 8:06
odjezd 14:32
odjezd 10:06
příjezd 17:06
69
verze ZŠ+SŠ
Přerov
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Přerov
Plzeň
Přerov
odjezd 8:06
příjezd 13:52
odjezd 10:06
příjezd 15:52
Pardubický kraj:
Pardubice
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Pardubice
Plzeň
Pardubice
odjezd 8:06
příjezd 11:17
odjezd 10:06
příjezd 13:20
Lanškroun
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Česká Třebová
Lanškroun
Plzeň
Česká Třebová
Rudoltice v Čechách
Lanškroun
příjezd 12:13
příjezd 13:36
příjezd 14:10
příjezd 14:30
příjezd 14:41
odjezd 8:06
odjezd 13:06
odjezd 10:06
odjezd 14:18
odjezd 14:34
Plzeňský kraj:
Klatovy
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Klatovy
Plzeň
Klatovy
Plzeň
Klatovy
Plzeň
Klatovy
odjezd 7:30
příjezd 8:28
odjezd 8:10
příjezd 9:08
odjezd 8:10
příjezd 9:13
odjezd 9:15
příjezd 10:15
Praha:
Praha
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Praha
Plzeň
Praha
Plzeň
Praha, Florenc
Plzeň
Praha, Florenc
odjezd 8:06
příjezd 9:45
odjezd 9:06
příjezd 10:45
odjezd 8:15
příjezd 9:40
odjezd 9:15
příjezd 10:40
Středočeský kraj:
Benešov
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Praha
Benešov
Plzeň
Praha
Benešov
příjezd 9:45
příjezd 11:15
příjezd 10:45
příjezd 12:40
70
odjezd 8:06
odjezd 10:23
odjezd 9:06
odjezd 11:27
verze ZŠ+SŠ
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Praha, Florenc
příjezd 10:40
Benešov
příjezd 11:45
Plzeň
Praha, Florenc
příjezd 11:05
Benešov
příjezd 12:05Kladno
Plzeň
Praha hl. n.
příjezd 9:45
Praha, Masarykovo n.
Kladno
příjezd 11:12
Plzeň
Praha hl. n.
příjezd 10:45
Praha, Masarykovo n.
Kladno
příjezd 11:55
Plzeň
Praha, Zličín
příjezd 8:55
Kladno, n. Svobody příjezd 9:55
Plzeň
Praha, Florenc
příjezd 9:40
Kladno
příjezd 10:50
odjezd 9:15
odjezd 11:00
odjezd 9:30
odjezd 11:20
odjezd 8:06
odjezd 10:20
odjezd 9:06
odjezd 11:12
odjezd 8:00
odjezd 9:10
odjezd 8:15
odjezd 10:15
Mladá Boleslav
Vlak – spoj 1:
spoj 2:
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Praha hl. n.
Mladá Boleslav
Plzeň
Praha hl. n.
Mladá Boleslav
Plzeň
Praha, Florenc
Mladá Boleslav
Plzeň
Praha, Florenc
Mladá Boleslav
příjezd 8:45
příjezd 10:29
příjezd 10:45
příjezd 13:09
příjezd 8:25
příjezd 9:45
příjezd 9:00
příjezd 10:39
odjezd 7:06
odjezd 9:14
odjezd 9:06
odjezd 11:32
odjezd 7:00
odjezd 8:45
odjezd 7:30
odjezd 9:20
Ústecký kraj:
Litoměřice
Bus – spoj 1:
spoj 2:
Plzeň
Praha, Florenc
Litoměřice
Plzeň
Praha, Florenc
Litoměřice
příjezd 9:00
příjezd 10:05
příjezd 9:40
příjezd 11:10
odjezd 7:30
odjezd 9:00
odjezd 8:15
odjezd 10:00
Zlínský kraj:
Zlín
Vlak – spoj 1:
Bus – spoj 1:
Plzeň
Otrokovice
Zlín střed
Plzeň
Praha, Florenc
Zlín
71
příjezd 14:23
příjezd 14:51
příjezd 9:40
příjezd 15:00
odjezd 8:06
odjezd 14:32
odjezd 8:15
odjezd 10:30
verze ZŠ+SŠ
INFORMUJEME
Stravování během celostátního kola fyzikální olympiády
Snídaně, obědy a večeře pro Vás připravil kolektiv kuchyně Středního odborného učiliště stavebního v Plzni, Borská 55 pod vedením paní Květoslavy Maškové.
Občerstvení po zahájení a zakončení soutěže pro Vás připravili studenti a pracovníci Hotelové školy v Plzni, U Borského parku 3 pod vedením paní Jitky Vojtové.
Jídelníček*
Út 21. 2.
Večeře – Vepřová pečeně cikánská, houskový knedlík, nealko nápoje
St 22. 2.
Snídaně – Čaj, džus, pečivo, chléb, máslo, džem, med, sýr, hamburger
Oběd
•
Polévka zeleninová
•
Kuřecí směs, těstoviny
•
Nealko nápoje
Večeře – Vepřové žebírko smažené, brambor, zeleninový salát, nealko nápoje
Čt 23. 2.
Snídaně – Čaj, džus, pečivo, chléb, máslo, džem, med, párek s hořčicí, jablko
Oběd
•
Polévka hovězí s těstovinami
•
Vepřová pečeně, dušené kyselé zelí, bramborový knedlík
•
Nealko nápoje
Večeře – Španělský ptáček, rýže, nealko nápoje
Pá 24. 2.
Snídaně – čaj, džus, pečivo, chléb, máslo, džem, med, obložený talíř
*
Na základě požadavků jsou pro zájemce připravena vegetariánská jídla.
72
verze ZŠ+SŠ

Přečtěte si celé číslo

Transkript

Podobné dokumenty

pouť:do la salette a lurd

pokyny - LUNA PŘÍBOR

PROGRAM POBYTU V IZEGEMU

Bavorsko 2013

Plavení