stáhnout soubor - ZŠ Schulzovy sady

VY_12_INOVACE_4PAU19
Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady
registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Číslo DUM: VY_12_INOVACE_19
Autor:
Jana Paulusová Fišerová
Datum:
27.10. 2011
Ročník:
3.
Vzdělávací oblast:
Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor:
Český jazyk a literatura
Tematický okruh:
Literární výchova
Téma:
Vladislav Vančura – Kubula a Kuba Kubikula
Anotace:
Pracovní list s úkoly k danému textu. Žáci si prostřednictvím úkolů
ověřují porozumění čteného příběhu. Součástí materiálu je i řešení.
Autorství: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana
Paulusová Fišerová
Použitá literatura: Vladislav Vančura – KUBULA A KUBA KUBIKULA
Vydalo Ottovo nakladatelství, s. r. o., v roce 1999
VY_12_INOVACE_4PAU19
Vladislav Vančura – KUBULA A KUBA KUBIKULA
Úryvek: str. 4 - 5
Za časů ušatých čepic bývaly náramné zimy a obráceně: tehdy, když tak zběsile
mrzlo, šili čepičáři ušaté čepice. Je tomu doslova sto let, svět byl ještě mladý a
šmahem se věřilo na pohádky. Teď nás na takové věci nikdo nenachytá, ale za těch
starých časů se klekánice bál i pan učitel, a kdyby byl na něho někdo v noci zadupal,
mazal by to domů a pelášil ostošest. Tehdy nebývaly se strašidly žerty.
Jednou chodil světem medvědář Kuba Kubikula a ten chlapík měl veliké potíže
se svým medvědem Kubulou. Medvěd byl hajdalák a mlsoun. Nečesal se, nemyl a
vypadal jako ledajaká opice.
(Kuba se rozhodl, že na neposlušného medvěda vyzraje a postraší ho
medvědím Barbuchou. Blížila se noc a tak se vydali požádat o nocleh do
kovárny.)
Úryvek: str. 7 – 8
Kováři před sto lety byli mračouni a nemluvové. Bývali skoupí na slovíčko. Kuba
Kubikula s Kubulou stáli ve dveřích a ten první hned spustil: „Ty máš teplíčko,
hospodáři, nech nás tady spát. Medvídek, mizera, chce do lesa, ale mně by tam
namrzly uši.“ Kovář, panečku neříká nic. Dívá se z kouta do kouta a ani slovo.
Tak, Kubulo, teď pros ty! A taky že ano. Medvěd nabral dechu a mluví jako
písař. To je dobře, že umí prosit i za jiného. Sám o ten zatrachtilý čmoud v kovárně
nestojí, ale Kuba Kubikula by na mraze potenku pískal.
Medvěd domluvil a kovář zase nic. Co tedy zbývá? Kuba Kubikula a Kubula
popadnou každý hrnec či kus plechu a nějaké to kladívko. Začnou hrát, jako se hraje
na činely a na buben, začnou vyvádět a dělají tak povedenou skopičinu, že se kovář
trošku pousměje. Kdo se usmívá, ten nám už nenašupá ani nás nepošle k čertu. Už
jsou tady také děti, Kubula pro ně dělá kulhajícího broučka a všechny je olíže.
Tomu ucho, tomu nosík a tomu bradičku.
„Vy jste banda,“ povídá hospodář, potom se obrátí na medvěda, a ptá se ho,
nemá-li blechy. „Blechy! Blechy, pantáto, kde by medvědi vzali blechy?“ No ne,
tohleto! Kubula lže, až se práší, už se mu začervenal čenich, už je v bryndě! Ale ne
aby přestal! Ještě ukazuje kovářce bříško.
VY_12_INOVACE_4PAU19
(Za medvídka se přimlouvá nejmladší kovářova holčička Líza. Kovář říká
Kubulovi, že bude spát ve světnici a medvěd zůstane v kovárně. Medvědář
říká, že to nejde a že zůstane s ním.)
Úryvek: str. 9 – 10
Ze světnice voní polévka, děti nakrčí nosík, medvěd nos a již se to všechno hrne
ze dveří ke stolu. Dříve však než vyběhli, přišla Lízinka ke Kubovi a vzala jej okolo
krku. „Medvěde“, povídá mu do ucha, „zůstaň u mne, já tě mám ráda.“
Děti se pěkně najedly a hajdy do postele. Medvědář se najedl jen napole a sedl si
k ohništi. Medvěd se najedl jen na dvou zubech a zůstal stát. Vyplázl jazyk a díval
se tak mlsně na Kubův pytel, až se medvědář dopálil: „Ty fakane,“ povídá, „mně
přijdeš draho; kde je co dobrého, všechno slupneš” Nic ti nedám!”
Ale to se ví, že mu dal. Měl z lepších časů dvě jaternice a kroupové jelito. Han,
ham, ham, a už to bylo v Kubulovi. Jen to medvěd snědl, hned mu bylo zase veselo,
jenže měl trošičku výčitky svědomí.
“Kubo Kubikulo,” zeptal se, “máš v ranečku ještě něco?”
“Mám, nemám,” odpověděl mu Kuba. “Neptej se a spi.” Avšak Kubula se mlel, a
ne a ne usnout. Tu si medvědář pohladil bradu a řekl: “Je čas, abych začal s
medvědím Barbuchou.” Sedl si pěkně k ohni, opřel se zády o kovadlinu, vzal si
Kubulovu hlavu na kolena a spustil, drbaje nezpůsobu za ušima:
„Můj drahej Kubulo, jednou se narodil v lese medvídek. Jmenoval se Míša. Byl
to náramný špindíra a neposeda. Chodil pozdě spát a to bylo, pane, řečí, než něco
pořádně snědl. Nejraději vybíral včeličkám med a od toho medu byl celý zapatlaný.
Měl slepené chloupky do chomáčků a do štětiček. Na mou duchu, šel z něho strach.
Táta ho chtěl učesat, ale kluk vylezl na borovici, a ne dolů a ne dolů. Co dělat,
zavolali na něho medvědího Barbuchu. Víš, kdo je to Barbucha? To je MEDVĚDÍ
STRAŠIDLO.
(Medvědář dokonale popsal, jak Barbucha vypadá a medvídek se začal
třást.)
VY_12_INOVACE_4PAU19
Jméno: …………………………… Datum: ……………
Vladislav Vančura – KUBULA A KUBA KUBIKULA
1. Kuba Kubikula byl?
a) hajný
b) kovář
c) medvědář
2. Kam šel Kuba a Kubikula žádat
o nocleh?
a) do pekárny
b) do kovárny
c) do cukrárny
3. Čím rozesmály kováře?
a) začali hrát na hrnce
b) zazpívali písničku
c) zatancovali
4. Kdo je to Barbucha?
a) chlupatý pes
b) medvědí strašidlo
c) hnědý kůň
5. Vypiš 5 postav z úryvku?
_________________________________________________________
_________________________________________________________
6. Zaškrtni barevně, co je správně:
děj úryvku se odehrává v létě
ANO
Kubikula se často myl
ANO NE
Lízinka byla dcera kováře
ANO NE
v kovárně měli k večeři chléb
ANO NE
Kubula chodil brzy spát a nezlobil
ANO NE
NE
7. Otoč list a zkus namalovat strašidlo Barbuchu.
Úryvek použit z knihy Vladislava Vančury – KUBULA A KUBA
KUBIKULA, vydalo Ottovo nakladatelství, s. r. o., Praha 4, v roce 1999
ŘEŠENÍ:
1. Kuba Kubikula byl?
a) hajný
b) kovář
c) medvědář
2. Kam šel Kuba a Kubikula
žádat o nocleh?
a) do pekárny
b) do kovárny
c) do cukrárny
3. Čím rozesmály kováře?
a) začali hrát na hrnce
b) zazpívali písničku
c) zatancovali
4. Kdo je to Barbucha?
d) chlupatý pes
e) medvědí strašidlo
f) hnědý kůň
5. Vypiš 5 postav z úryvku?
např. čepičáři, klekánice, pan učitel, medvědář Kuba Kubikula, medvěd
Kubula, panímáma kovářka, pantáta kovář, Lízinka, strašidlo Barbucha
6. Zaškrtni barevně, co je správně:
děj úryvku se odehrává v létě
ANO
Kubikula se často myl
ANO NE
Lízinka byla dcera kováře
ANO NE
v kovárně měli k večeři chléb
ANO NE
Kubula málo jedl a nezlobil
ANO NE
NE
7. Obrázek malují děti dle fantazie, pak si o strašidle povídají a
popisují to své.