zde ke stažení - Deštné v Orlických horách

Transkript

Z P R A V O D A J
O B C E
Deštné v Orlických horách
Vás zve k návštěvě
Kačenčiny pohádkové říše
www.orlickehory.eu
[email protected]
ročník
2 0 1 1
3
PRODÁME
KOUPÍME
ZPROSTŘEDKUJEME PRODEJ
VAŠÍ NEMOVITOSTI
Tel.: +420 602 753 454
Smluvní partner obce Deštné v Orlických horách
Prevence a ošetení vašich rizik
Kompletní služby v oblasti revizí
Provozovatel vodovodů a kanalizací Deštné v Orlických horách nabízí:
- realizace vodovodních a kanalizačních přípojek
- realizace septiků, žump, lapolů a ČOV
- realizace úpraven podzemní vody na vodu pitnou, včt.
úpravy tvrdosti
- realizace podzemních vrtů včetně vystrojení k zásobování
pitnou vodou
- odběr a laboratorní rozbor odpadní a pitné vody
- zkoušky vodotěsnosti nádrží a potrubí
- zpracování provozních řádů vodovodu, kanalizace a ČOV
- likvidace odpadních vod ze septiků a žump feka vozem
Sídlo:
Na Hamrech 1444, 547 01 Náchod
Provozovna, kancelář
E. Beneše 191, 552 03 Česká Skalice
Tel. +420 491 433 057, mobil: +420 725 818 415
Email: [email protected], www.ivkgroup.cz
Revize komín a spalinových cest
Revize plynových zaízení a tlakových nádob
Revize elektroinstalace, elektrozaízení a hromosvod
Revize hasicích pístroj a hydrant
Požární ochrana a BOZP
Kontrola sportovních zaízení a dtských hiš
Pojišovací maklé - pojištní
Sjednání všech druh pojištní rem a oban
Likvidace škod z pojištní
Právní zastupování klienta pi ešení spor s pojišovnami
Škroupova 957
500 02 Hradec Králové
Tel.: 495 534 455
Fax.: 495 522 007
[email protected]
www.proconsulting.cz
Z obecního úadu
Vážení spoluobané,
ráda bych se zde zmínila o dní v naší obci za uplynulého období.
Jak jste jist již zaznamenali, probíhají práce na istírn odpadních vod. Po jejich ukonení
bude kapacita OV navýšena a dojde také ke zlepšení ištní. Jedná se o nejvtší investiní
akci za poslední roky. Celý projekt je spolunancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti
a Státním fondem životního prostedí R v rámci Operaního programu Životního prostedí.
Termín dokonení je podzim 2012.
Bhem prázdnin probhly také stavební úpravy v ZŠ a MŠ Deštné v Orlických horách.
Po jejich dokonení došlo k navýšení kapacity mateské školy. A tak v souasné dob máme
v Deštném dv zcela naplnná oddlení mateské školy.
Naše škola zaznamenala také další zmny. Od 1. 7. 2011 je její souástí ZŠ a MŠ Orlické
Záhoí, vetn školní družiny a školní jídelny. Od 1. 10. 2011 se stala naší souástí také základní škola, mateská škola, školní družina a školní jídelna z Olešnice v Orlických horách. Od
1. 9. 2011 k nám nov dojíždní dti z Uhínova a žáci 2. stupn z Olešnice v Orlických
horách.
Musím se také zmínit o úspchu žák naší školy, kteí se zúastnili Rychnovské osmiky
a obsadili pkné 3. místo. Bližší informace najdete v píspvku ze školy.
Na hbitov byla opravena ze. Její oprava se trochu protáhla, nebo bylo nutné pokácet
rozložitý javor, který se v jejím sousedství nacházel.
Sbrný dvr, jehož místo se v souvislosti s intenzikací OV zmnilo, byl oplocen a opaten
bránou. Otvírací doba zstala beze zmn.
V msíci ervenci nás opt potrápila velká voda. Naštstí nedošlo k závažným škodám
na majetku.
Ze spoleenského dní bych se ráda zmínila o zájezdu, který jsme uspoádali do Polska.
Pracovn jsme jej nazvali „Polsko nejsou jenom tržnice“. Navštívili jsme poutní místo Vambeice a japonskou zahradu u Lewina Klodského. Jako prvodce jsme si s sebou vzali p. Bohumíra
Dragouna, editele deštenského Muzea a znalce polského pohranií a p. Filipa Foltána, jáhna
zdejší farnosti. Obma patí podkování za provázení celým zájezdem.
1
Velkou kulturní událostí letošního léta byl XX. roník tavení skla devem. Ten letošní jubilejní
byl vnován všem, bez nichž by nebylo možné tuto akci uskutenit. Podkování patí pedevším „otcm zakladatelm“ PhDr. Václavu Šplíchalovi, CSc. a p. Zde
ku Andresovi. Dále
pak všem sklám, topim, tavim, dobrovolníkm, nadšencm, prost všem. Dkujeme.
Jejich jména si mžete peíst na pamtní desce, která byla odhalena u vstupu do muzea.
V rámci této akce se v sobotu poádal koncert vážné hudby. Ten letošní byl vnován hudebnímu skladateli p. Luboši Slukovi, rodákovi z Opona a plasnickému chalupái. Na koncertu bylo
p. Slukovi udleno estné obanství Obce Deštné v Orlických horách.
První sobotu v záí jsme se již po deváté louili s létem. U penzionu Kristýna startoval pohádkový les a probíhal doprovodný program Kaenina louení s létem. Kaenka pedala vládu
Rampušákovi a rozlouila se s námi nádherným babím létem.
V tchto dnech probhlo také vyhodnocení druhého roníku soutže zpravodaj Rychnovska. Po lo
ské cen Rodného kraje Františka Kupky jsme s naptím oekávali letošní výsledky.
Na vyhlášení, které bylo 20. záí v Mokrém, jsme byly s Lenkou Zábranskou mile pekvapeny.
V letošním roníku jsme získali tí ceny, bližší informace v lánku o soutži. Jsem ráda, že
práce celého redakního týmu v ele s Lenkou Zábranskou byla ocenna. Dkuji všem, kteí
do našeho zpravodaje pispívají. Má-li nkdo z Vás zájem se na jeho realizaci podílet, budeme
rádi, když náš tým rozšííte.
Nakonec nás potrápila toulavá liška. Byla velmi pítulná a tím dsila nás všechny, kteí jsme
se s ní potkali. Pobíhala si z honitby do honitby, a tak nebylo vbec jednoduché sehnat toho
„správného“ myslivce, který ji mže zastelit. Ale už se to povedlo. Natrela na Láu Štpána
a ten ji trel. A tak o víkendu skonila honba za „liškou bystrouškou“.
Peji Vám pkné slunené podzimní dny.
Alena Kížová, starostka
Odpady – téma letošního roku
Zámrn jsem zvolil tento nadpis, nebo téma odpad slýchám prakticky na každém kroku.
Nepustili jsme se do nieho snadného, a tak se o odpadech také hodn diskutuje a musím íci,
že právem. Mnozí z Vás pispli názorem nebo cennou radou a bez problém se zapojili do
nového systému sbru a shromažování odpad. Další mli názor, který nebyl zrovna totožný
s názorem pedstavitel obce, ale i oni se nakonec do systému zapojili. Tm, kteí se nezapojili,
odešlo z obce mnoho dopis, místním, podnikatelm nebo chalupám. Pomohlo to, vtšina se
chytla za nos a po menší i vtší diskuzi koupila známku nebo odpadové pytle. Mnozí poslali
svoje vysvtlení písemn a chodí další dopisy. Na všechny se snažím odpovdt a vysvtlit, pro
vzniká povinnost platit, ale stále jich nkolik zbývá, a tak se pisatelm omlouvám za zdržení.
I oni se odpovdi dokají. Tedy na tomto míst velké podkování všem, kteí mají své odpadové
povinnosti vyešené a výzva tm zbývajícím, aby to na obecním úad urychlen napravili.
V píštím roce budeme pokraovat v nastaveném systému sbru a shromažování odpad,
podrobnosti o platbách, svozech a možnostech, z nichž budete vybírat, uvedeme v píštím ísle
Deštníku. Nyní bych jen rád zdraznil, abyste poítali s tím, že as na zakoupení známky na
popelnici, odpadových pytl i pedložení uzavené smlouvy se svozovou rmou budete mít
pouze do konce ledna 2012.
JB
2
Zastupitelstvo obce jednalo
Výpis usnesení
z 8. zasedání Zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách
ze dne 3. ervna 2011
Usnesení . 1/8/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách uruje ovovatele zápisu Jana Páslera
a ing. Jiího Berana, zapisovatelku Lenku Zábranskou.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje program zasedání.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje úpravu rozpotu k 31. 5. 2011.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku Alenu Kížovou k úprav
rozpotu ve vztahu k jiným rozpotm týkajících se píspvk na stran píjm do výše
100.000,- K a do výše 100.000,- K na stran výdaj.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zámr prodeje pozemku st. 442
a st. 443 v k. ú. Deštné v Orlických horách a prodej oddlených ástí z pozemku p. . 160/3
v k. ú. Deštné v O. h. dle pedloženého GP za cenu 250,- K/m2.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku zadáním zpracování
znaleckých posudk na deviny rostoucí na výše uvedených pozemcích. Náklady na vypracování posudku budou hradit kupující.
3
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pronájem pozemk parc. . 2438,
1811/7, 2448 a 2428 v k. ú. Deštné v O. h. XXXX za roní nájemné 500,- K/ ha
(min 100, K/rok), piemž nájemní smlouva bude uzavena na dobu uritou
od 3. 6. 2011 do 31. 12. 2016
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje prodej 13 akcií SAD Ústí nad
Orlicí a. s. za cenu 250,- K/akcie, vetn kupní smlouvy o úplatném pevodu cenných papír
XXXX.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku podpisem kupní smlouvy.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pevod hospodáského výsledku
dopl
kové innosti Základní školy a Mateské školy Deštné v Orlických horách z roku 2010
ve výši 5.313,48 do rezervního fondu.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje výbr zhotovitele na akci „Stavební úpravy v ZŠ Deštné v Orlických horách“, rmu KERSON spol. s r. o., se sídlem p. 80,
517 93 Dobré u Dobrušky, I 45536040.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje Arpáda Lörincze a Petra Vernera
stavebním dozorem, starostku Alenu Kížovou podpisem píslušné smlouvy.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje novou zizovací listinu Základní
školy a Mateské školy Deštné v Orlických horách, se sídlem p. 125, 517 91 Deštné v Orlických horách, I 75015919.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu o výpjce uzavenou se
Základní školou a Mateskou školou Deštné v Orlických horách, p. 125, 517 91 Deštné
v Orlických horách, I 75015919.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu o zízení vcného bemene íslo IV-12-2004018/VB/3 – Deštné v O. h., kNN 663/1, byt. dm Nováek Petr.
4
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s trasou vedení NN v projektu akce
„Deštné v O. h., p. . 229, Sýkora – kNN“.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu o uzavení budoucí
smlouvy o zízení vcného bemene íslo IV-12-2008660/VB/3 -Deštné v O. h., p. . 229,
Sýkora-kNN.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje dodatek . 1 ke smlouv
. RR/2010/162-SDH/MV/3 o poskytnutí úelové neinvestiní dotace v požární ochran na
výdaje jednotky sboru dobrovolných hasi obce pro rok 2010 ze dne 12. 11. 2010 uzavené
s Královéhradeckým krajem, se sídlem Pivovarské námstí 1245, 500 03 Hradec Králové,
I 70889546.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pijetí dotace na akci
CZ.102/1.1.00/09.05873 Intenzikace OV Deštné v Orlických horách dle rozhodnutí
o poskytnutí dotace.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu . 10050011 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostedí R v rámci Operaního programu Životní
prostedí uzavenou se Státním fondem životního prostedí R, se sídlem Kaplanova 1931/1,
148 00 Praha 11, I 00020729.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zástavní smlouvu . 10050011-Z
uzavenou se Státním fondem životního prosted, se sídlem Kaplanova 1931/1,
148 00 Praha 11, I 00020729.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu o zajištní zptného
odbru elektrozaízení prostednictvím jejich mobilního svozu uzavenou s rmou
ASEKOL s. r. o., se sídlem eskoslovenského exilu 2062/8, 143 00 Praha 4, I 27373231.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu o výpjce uzavenou
se Sdružením hasi ech, Moravy a Slezska – Krajské sdružení hasi Královéhradeckého
kraje, se sídlem Na Struze 30, 541 01 Trutnov, I 71175083.
5
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje smlouvu o smlouv budoucí kupní
uzavenou se Sdružením hasi ech, Moravy a Slezska – Krajské sdružení hasi Královéhradeckého kraje, se sídlem Na Struze 30, 541 01 Trutnov, I 71175083.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje podání žádosti o dotaci z Královéhradeckého kraje, programu 11RRD03 Poízení, aktualizace a digitalizace územních plán
obcí do 1000 obyvatel.
Výpis usnesení
ze dne 1. ervence 2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách uruje ovovatele zápisu Arpáda Lörincze
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zveejnní zámru prodeje
pozemku st. 168/1 a pronájmu pozemku parc. . 1159 v k. ú. Jedlová v O. h.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí se smlouvou o výpjce nemovitostí P. 36/06 pedloženou ÚZSVM, se sídlem Rašínovo nábeží 390/42, 128 00 Praha 2
– Nové Msto, územní pracovišt Hradec Králové, I 69797111.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s prodloužením smlouvy o nájmu
nebytových prostor v p. 132 v Deštném v Orlických horách XXXX, a to do 31. 7. 2012.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s prodloužením nájemní smlouvy
k bytu v podkroví p. 125 v Deštném v Orlických horách XXXX, a to do 31. 7. 2012.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s prodloužením smlouvy o nájmu
bytu . 3 F v III. NP p. 432 v Deštném v Orlických horách XXXX, a to do 30. 6. 2012.
6
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje vyplacení ástky 15.380,- K
z prostedk rozpotu ZŠ a MŠ Deštné v Orlických horách, se sídlem p. 125,
517 91 Deštné v Orlických horách, I 75015919.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku svoláním spolené
schzky se zastupiteli obce Olešnice v Orlických horách k projednání slouení ZŠ a MŠ
Deštné v Orlických horách se ZŠ a MŠ Olešnice v Orlických horách.
Usnesení . 10/9/2011 nebylo schváleno.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje žádost o dodatek k nájemní
smlouv, uzavené s XXXX, v nmž budou ureny nadstandardní úpravy provedené
v byt, které zstanou ve vlastnictví nájemníka.
Usnesení . 11/9/2011 nebylo schváleno.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pedložený výpoet stavebních
náklad na vybudování sklepa v p. 164 v celkové výši 2.830,- K a souhlasí se zapotením
uvedené ástky vi nájemnému.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje ing. Miroslava Šmídu, bytem
K. Michla 887, 518 01 Dobruška, I 67467245 ešením problému s plísní v byt Marie Karbanové v p. 164.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách bere na vdomí zdravotní stav nájemce
Jána Gudzana a povuje starostku vyízením záležitostí spojených s ukonením nájmu
v DPS.
Výpis usnesení
ze dne 23. srpna 2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách uruje ovovatele zápisu Evu Šritrovou
a Evu Kotyzovou a zapisovatelem Jiího Berana.
7
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s pevzetím výkonu innosti
základní školy, mateské školy, školní družiny a školní jídelny, jejichž innost vykonává
Základní škola a mateské škola Olešnice v Orlických horách od 1. 10. 2011 pod Základní
školu a Mateskou školu Deštné v Orlických horách.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku pípravou smlouvy s obcí
Olešnice v Orlických horách o pevodu výkonu innosti základní školy, mateské školy, školní
družiny a školní jídelny, jejichž innost vykonává Základní škola a mateské škola Olešnice
v Orlických horách od 1. 10. 2011 do 31. 7. 2011.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje projektovou dokumentaci pro
územní ízení na akci: „Stavba pro individuální rekreaci v obci Deštné v Orlických horách“,
na pozemku 245/1 v k. ú. Deštné v Orlických horách, investor Zde
ka Nováková, bytem
Deštné v Orlických horách . p. 255.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje uzavení zprostedkovatelské
smlouvy s rmou KOVO-DEVO spol. s r. o., I 150 62 074 se sídlem Uhelná 160/24,
500 03 Hradec Králové.
Zastupitelstvo povuje starostku podpisem smlouvy.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje Základní škole a Mateské škole
Deštné v Orlických horách, I 75015919 pijetí nanního daru XXXX.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje Základní škole a Mateské škole
Deštné v Orlických horách, I 75015919 pijetí nanního daru XXXX.
Výpis usnesení
ze dne 2. záí 2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách uruje ovovatele zápisu Petra Vernera
8
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách ruší usnesení . 9/6/2011.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje prodej pozemku st. . 168/1
v k. ú. Jedlová v Orlických horách o výme 33 m2 za cenu 250,-/m2 K XXXX s tím, že náklady spojené s pevodem nemovitosti hradí kupující a prodej bude realizován nejpozdji
do 30. 6. 2012, jinak bude stanovená cena neplatná.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pronájem pozemku parc. . 1159
v k. ú. Jedlová v Orlických horách XXXX, za roní nájemné 100,- K, piemž nájemní smlouva bude uzavena od 2. 9. 2011 na dobu neuritou s 2 msíní výpovdní lhtou.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pronájem pozemku parc. . 180
v k. ú. Jedlová v Orlických horách XXXX, za roní nájemné 500,- K/ha (min. 100,- K/rok),
piemž nájemní smlouva bude uzavena na dobu uritou od 2. 9. 2011 do 1. 9. 2016.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje uzavení podnájemní smlouvy
ásti pozemku 660/1 v k. ú. Deštné v Orlických horách mezi XXXX a XXXX za pedpokladu
jejich vzájemné dohody. Souástí podnájemní smlouvy bude zákres v katastrální map.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zámr pronájmu pozemku
parc. . 661/60 v k. ú. Deštné v Orlických horách.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje prodej pozemku parc. . 160/8
(oddleného z pozemku parc. . 160/3) v k. ú. Deštné v Orlických horách o výme 550 m2
a pozemku st. . 443 v k. ú. Deštné v Orlických horách o výme 52 m2 XXXX
za cenu 250,- K/m2 + hodnotu devin rostoucích na pozemku parc. . 160/8 v k. ú. Deštné
v Orlických horách, v cen 10. 000,- K (dle znaleckého posudku) a požaduje úhradu všech
souvisejících náklad.
9
Usnesení . 10/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje prodej pozemku parc. . 160/9
(oddleného z pozemku parc. . 160/3) v k. ú. Deštné v Orlických horách o výme 432 m2
a pozemku st. . 442 v k. ú. Deštné v Orlických horách o výme 52 m2 XXXX
za cenu 250,- K/m2 + hodnotu devin rostoucích na pozemku parc. . 160/9 v k. ú. Deštné
v Orlických horách, v cen 5.000,- K (dle znaleckého posudku) a požaduje úhradu všech
souvisejících náklad.
Usnesení . 11/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zámr prodeje pozemku
parc. . 690/3 v k. ú. Jedlová v Orlických horách.
Usnesení . 12/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje pronájem hasiské zbrojnice
v p. 426 XXXX, za roní nájemné 100,- K, piemž nájemní smlouva bude uzavena na
dobu uritou od 2. 9. 2011 do 31. 8. 2031.
Usnesení . 13/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zámr prodeje oddlené ásti
pozemku parc. . 1231 v k. ú. Jedlová v Orlických horách.
Zastupitelstvo obce povuje starostku zadáním zpracování GP a znaleckého posudku na
cenu vzniklého pozemku.
Usnesení . 14/11/2011
parc. . 661/18 v k. ú. Deštné v Orlických horách.
Usnesení . 15/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje zámr prodeje oddlené ásti
pozemku parc. . 690/2 v k. ú. Jedlová v Orlických horách.
Zastupitelstvo obce povuje starostku zadáním zpracování GP.
Usnesení . 16/11/2011
parc. . 771/1 v k. ú. Jedlová v Orlických horách.
Usnesení . 17/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku dopracováním smlouvy
o zízení práva obdobného vcnému bemeni.
10
Usnesení . 18/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje Smlouvu o prodeji novinového
stánku uzavenou s Maloobchodním prodejem tisku, s. r. o., se sídlem Paceická 1/2773,
193 Praha 9 – Horní Poernice, I 26164132.
Usnesení . 19/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje úhradu náklad Kaenina louení s létem 2011 do výše 10.000,- K – proplacení hudby a rozhlasového spotu.
Usnesení . 20/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje úpravu rozpotu k 31. 8. 2011.
Usnesení . 21/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje dodatek . 2 k pojistné smlouv
. 7720411628 ze dne 13. srpna 2009 uzavené s Kooperativa pojišovnou a. s., se sídlem
Templová 747, 110 01 Praha 1, I 47116617.
Usnesení . 22/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje výzvu na „Organizaní zajištní
koncesního ízení na výbr provozovatele vodohospodáské infrastruktury“.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku obesláním spoleností:
•
INGENIRING KRKONOŠE a. s., Pražská 135, 541 01 Trutnov, I 27472493
•
Ekologický rozvoj a výstavba s. r. o., nám. eskoslovenské armády 37, 55101
Jarom, I 27504514
•
HAVLÍEK a JANEBA, advokátní kancelá, s. r. o., Komenského 266, 500 03
Hradec Králové, I 28784294.
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje leny a náhradníky komise pro
výbr nejvhodnjší nabídky:
1.len: Alena Kížová
1. náhradník: Martin Struha
2.len: ing. Jií Beran
2. náhradník: ing. Eva Kotyzová
3.len: ing. Petr Prouza
3. náhradník: Arpád Lörincz
Usnesení . 23/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s pevodem výkonu innosti
základní školy, mateské školy, školní družiny a školní jídelny, jejichž innost vykonává píspvková organizace s názvem Základní škola a mateská škola Olešnice v Orlických horách
zizovaná obcí Olešnice v Orlických horách na píspvkovou organizaci s názvem Základní
škola a Mateská škola Deštné v Orlických horách s úinností od 1. 10. 2011.
11
Usnesení . 24/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách souhlasí s uzavením smlouvy s obcí
Olešnice v Orlických horách o zajištní výkonu innosti a o úhrad náklad s tímto výkonem
spojených.
Usnesení . 25/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje dodatek . 1 Zizovací listiny
píspvkové organizace Základní škola a Mateská škola Deštné v Orlických horách.
Usnesení . 26/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách povuje starostku jednáním o koupi vybavení pro Základní školu a Mateskou školu Deštné v Orlických horách z insolvenní nabídky
Základní školy a mateské školy Olešnice v Orlických horách.
Usnesení . 27/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje podání žádosti o dotaci z programu LEADER na dtské hišt.
Usnesení . 28/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje uzavení smlouvy o poádání
závodu psích spežení Šedivákv long v k. ú. obce Deštné v Orlických horách. Smlouva
bude uzavena na dobu v souladu s výjimkou SCHKO OH.
Zastupitelstvo obce povuje starostku uzavením smlouvy.
Usnesení . 29/11/2011
Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách schvaluje využití provozních prostedk
Základní školy a Mateské školy Deštné v Orlických horách na úhradu náklad spojených
s dopravou žák z Uhínova a Olešnice v Orlických horách.
Usnesení . 30/11/2011
Zastupitelstvo obce povuje starostku okamžitým vypovzením nájemní smlouvy k nebytovým prostorm v Deštném v Orlických horách, p. 133 XXXX.
Alena Kížová, starostka
Pozn. V dsledku Zákona o ochran osobních údaj neuvádíme, komu obec majetek prodává, i pronajímá.
FAKTURY ZA VODNÉ A STONÉ BUDETE MOCI ZAPLATIT
NA OBECNÍM ÚADU
20.10.2011 od 8 do 11 hodin
24.10.2011 od 13 do 16 hodin
12
Z historie
Objevitel lokality nejstarší sklárny v Deštném v O. h.
(pokraování)
Trplivá a nároná badatelská práce pinesla rže
O poátcích založení sklárny i samotném provozu není dostatek písemných zpráv. Ing.
J. Krinke ve své objevitelské práci vychází z logických úvah, které se týkají pedevším majitele
opoenského panství Mikuláše Trky, který usiloval o založení sklárny v Deštném. Opírá se
o drobné písemné odkazy, z nichž poskládal ucelenou mozaiku historického obrazu.
Jedním z takových záchytných bod je napíklad záznam kronikáe a písmáka Eduarda
Alligera, rolníka z Neratova (1841 - 1924). Ten zaznamenal v obecní kronice, že Mikuláš Trka
z Lípy získal opoenské panství v roce 1495. Stal se také majitelem Deštného a od roku 1497
zaal cílevdom zakládat kolonii sklá ze severních ech, které hledal v okolí eské Lípy.
Vlastivdný badatel a uitel z Jedlové Rudolf Seidel, když sbíral informace o starých skláských rodech Köhler a Preissler, našel poznámku, že deštenská hu stávala v blízkosti „Kurschmiede“ v osad Pastvina – Hüttenberg. Josef Krinke zahájil pátrání po obsahu tohoto
neobvyklého názvu, který pedevším neodpovídal typické vesnické kovárn. Už její znaná
odlehlost od stedu obce ho utvrzovala, že v tomto pípad jde o jakousi odlišnost. Zjistil, že
pedpona „Kur“ v dnešním jazyce znamená provozní nebo zásobovací zaízení. V tomto pípad jde o zaízenou dílnu pro vlastní provoz skláské hut, podízenou skláskému mistru.
Na katastrální map z roku 1840 našel zakreslené hranice obce Deštné, Sedlo
ova, Plasnic, místní ásti obce Deštné, jako je Hüttenberg-Pastvina, Dörfel-Víska a Brand-Paseka.
Seznámil se s historií íslování dom a zjistil, že v letech 1840 - 1845 došlo jen k nepatrným
stavebním zmnám.
S pomocí archivních záznam v Rychnov nad Knžnou a Zámrsku se podrobn seznámil
s nkterými jmény známých skláských rod, psobících v oblasti Orlických hor, a získal další cenné informace. Významn mu posloužily také soupisy poddaných, kde v urbáích našel
osobní platby, poplatky a robotní povinnosti.
len skláského rodu se mohl jen ve výjimených pípadech a za píznivé podpory feudálního pána stát majitelem sklárny. Stalo se tak v pípad Georga Köhlera, který uzavel s majitelem opoenského panství kupní smlouvu roku 1602. Jde o první významný doklad potvrzující
existenci skláské hut v Deštném.
Ing. J. Krinke také upesnil informace o šesti skláských mistrech, držitelích hut, kteí psobili ve sklárn Dörfel-Víska. Jejich seznam v roce 1651 zejm vyhotovil úedník královéhradecké správy ve spojitosti se zjišováním údaj v zemském katastru z roku 1654. Na listin jsou
uvedeni humisti Georg Preissler, Hans Praus ze Slezska, Hans Goerg Melchior Echssner
z Kladska, Balthasar Kraus ze Slezska a Adam Poster. Všichni byli poddaní, jen Hans Sander
byl svobodný sklá.
Nmecký badatel vnoval pozornost také jménm dvou známých skláských rod psobících
v kraji. Objevil Adama Postlera, poddaného humistra z Deštného, jako pímého pedchdce
Geroga Köhlera. Pozdji k nmu pibyl humistr Hans Georg Melchior Echssner z Kladska,
13
také poddaný osadník z Plasnic. Oba jmenovaní humisti vlastnili statky s pozemkem. Postler
ml jeden dvr vysoko na kopci v Deštném - Oberdorf, kde ml i les, a Echssner ml dvr
v horních Plasnicích s ástí lesa v Deštném - Oberdor.
J. Krinke sleduje nápadné shody jmen prvních osadník rodiny Postler, kteí psobili v blízkosti pedpokládané lokality skláské hut. Ve Vísce objevil jejich selský statek p. 107 vetn
obytného domu, který identikoval jako dm humistra Adama Postlera, který byl pravdpodobn posledním majitelem hut v Dörfel -Víska. Dále se podrobn zabývá majetkoprávními
zmnami v držení dalších píslušník rodu Postler. Na základ jím sestavené genealogie rodu
Postler vyslovil závr, že Adam Postler je jedním ze skláských mistr z rodu Preissler, který
zde provozoval a vedl první lesní sklárnu, která zanikla roku 1694. Posledním humistrem byl
Samuel Preissler, junior.
V osad Hüttenberg – Pastvina pracovaly po více jak 90 let v tsné blízkosti dv skláské
hut. První, nejstarší, psobila v míst Dörfel - Víska, druhá stála nkolik desítek metr pod
objektem, kterému se do roku 1945 íkalo „Ve dvoe“. V roce 1954 Státní statky objekt zbouraly
a na jeho míst postavily ovín, který v roce 1974 vyhoel.
Obrazová píloha
Zdný domek, patil k Postlerovu hospodáskému dvoru,
který byl souástí skláské huti.
Ješt v polovin 20. století se
zde íkalo u „Hofe Heinrichn“, což
významov pipomínalo, že zde
kdysi žila stará žena v pvodním
„výmnku“.
Torzo kamenných základ domu majitele sklárny Samuela Preisslera.
14
Pohled na lokalitu, kde
s velikou pravdpodobností psobila první deštenská
sklárna Hüttenberg - Víska.
Je nutno vnímat promnu
obrazu krajiny, kterou lze
charakterizovat ve tech
asových intervalech.
Torzo jednoho z dom,
které v minulosti tvoily
skláskou kolonii, kde sklái spolu s celými rodinami
bydleli.
Zdný dm z roku 1945,
pod jeho základy stával
devný dm na kamenných základech, jehož
majitelem byl dm posledního humistra Samuela
Preisslera. Na horizontu
odlesnná krajina, pod
lesem domky skláské
kolonie. Ve volném prostoru mezi domem majitele sklárny pedpokládané
lokality nejstarší skláské
hut v Deštném v O. h.
hu.
15
Odlesnná pda ve Vísce, pravdpodobný prostor
hut.
❖
❖
❖
❖
Nkolik slov na závr.
Výsledná práce Ing. Josefa Krinke je odborn fundovaná, pesvdivá a objevná. Autorovi
se podailo s velikou mírou pravdpodobnosti lokalizovat nejstarší sklárnu na území deštenského skláského okruhu. Je významným píspvkem k obohacení historie skláství v Orlických
horách a Podorlicku. K úplnému upesnní lokality chybí jen trojrozmrné nálezy, podávající
dkazy o samotné výrob. Jde o odpadní strusku, zbytky skloviny, odpadní jámu step, drobné kapiky skloviny ve tvaru protáhlých slz, torza skláských píšal a dalších pedmt. Vrcholem by bylo objevení samotné skláské pece nebo jejích zbytk. Bohužel takový archeologický
výzkum je v nedohlednu. Stejn se jeví velmi malá úspšnost archeologického sbru. Snad jen
šastná náhoda mže pinést takový prkazný materiál. O to více v tomto kontextu se zvyšuje
význam objevné práce Ing. Josefa Krinke.
V této souvislosti bych chtl také podkovat paní E. ermákové, pracovnici muzea
a zakládající lenky Vlastivdného aktivu
v Deštném, a vyzvednout její skrytou obtavou práci. Nemalou mrou pispla v rámci dlouhodobé písemné spolupráce s Ing.
Josefem Krinkem k lokalizaci sklárny i širokého okolí. Zaslouží dík za svou obtavou
prvodcovskou službu nejen v muzeu, ale
také i v terénu skláské krajiny.
Docent, PhDr. Václav Šplíchal, CSc.
16
Ze školy
Putování k Rychnovské osmice, a možná ješt dál…
Ped více než pl rokem zaalo toto naše putování. Zaalo velmi nenápadn, pozvolna,
možná trochu troufalou myšlenkou. Nabídneme žákm naší školy poodhrnout oponu tajemství
toho, jak se vyrábjí loutky pro animovaný lm a jak dojde k tomu, že se na plátn rozejdou.
Dti v rámci hodin eského jazyka a výtvarné výchovy dávaly pevnjší podobu svým pedstavám, postupn každé z nich svou postavu vlenilo do vlastního kratikého scénáe. Devt
dtí nakonec dokázalo prosadit svou loutku mezi velkou konkurencí ostatních. Kdo by pedpokládal, že starší žáci peválcovali ty mladší, podivil by se. Pt postav dokázali prosadit zástupci
prvního stupn. Následovalo vymýšlení píbhu a výroba vhodných kulis. Dti vc nadchla
a pracovaly s neuvitelným nadšením.
Na výrobu loutek již pijel dohlížet pan režisér Cyril Podolský. Dtem vysvtlil, jak mají pracovat a na co si mají pi výrob dávat pozor. Loutky se rodily pomaleji, než mnozí pedpokládali.
Ale vše se zvládlo s úsmvem. A nadešel as natáení. Žáci si rozdlili role – režisér, produkní, kameraman, technik, animátor aj. Bylo jim vysvtleno, co má který lovk na starost.
Vzhledem k tomu, že se natáelo až po vyuování, bylo na dtech, zdali zstanou, nebo vyrazí
dom. Být u toho, když vzniká lm, bylo takové lákadlo, že velká ást zstala aspo
první den.
A natoila se upoutávka. Tu jste mohli vidt v ervnu na veejném promítání v deštenském
Muzeu. V souasné dob ji mžete zhlédnout na stránkách školy (www.zsdestne.cz).
Promítání mlo ohromný úspch, který namotivoval dti k další práci. A tak se na pelomu
ervna a ervence vrhly na natáení vlastního lmu (spíše lmeku). Tentokrát se sešlo v azylu
v penzionu u Verner osm statených (Kája Izáková, Kája Kopejtková, Vašek Kíž, sourozenci
Pacholíkovi, Láa Štpán, Jack Tench a Jana Vernerová). Natáelo se opravdu od rána do
veera. Dti se velmi rychle zdokonalovaly v technice natáení, v práci s kamerou, ve zpsobu animování atd. Zrodil se tak lm Exemplá. Pan Podolský jej oznail za velmi vydaený
a doporuil dtem, aby se pihlásily do soutže amatérských lm Rychnovská osmika. Nápad
se zdál odvážný, pro dti však znamenal další cíl, jehož je možné dosáhnout. I nejspíš proto
jim nevadilo, když musely lmu vnovat dva dny z prázdnin. Vyrazili jsme totiž do Frýdlantu
Exemplá nadabovat. Za vstícnost a trplivost patí velikánský dík panu Radku Michalkovi,
v jehož profesionálním zvukovém studiu jsme mli tu možnost natáet.
Film Exemplá jsme nakonec tedy na
Rychnovskou osmiku pihlásili. V široké
konkurenci jsme neekali žádné umístní.
Pipravovali jsme se hlavn na závrený
pohovor s porotou, od nhož jsme oekávali cenné rady, postehy. Když vyhlásili
3. místo v kategorii animovaný lm, chvíli
jsme sedli, jako by se nás to netýkalo. První se z pekvapení probrala Kája Izáková
a došla pro gratulace poroty, diplom a cennou
trofej – palikovanou krajku, symbol RK8. Je
17
neuvitelné, jakého ocenní se práci našich žák dostalo. Tato soutž má mezi amatérskými
lmai vysoce hodnocené postavení. O to vtší hrdost na kvalitn odvedenou práci!
V dob, kdy píšu tyto ádky, už vím, že pijede do naší školy natáet eská televize reportáž
o tom, jak lm vznikal, co tomu pedcházelo, jaké plány máme do budoucna. Pokud neznáte
poad Víš si?, mli byste ho zaít sledovat. Práv v nm se ona reportáž objeví. V dob,
kdy tete tyto ádky, mají za sebou už naši žáci pravdpodobn i natáení na Kavích horách
do poadu Hišt, resp. Studio kamarád. I za tuto jedinenou možnost vdíme Exemplái.
O termínech, kdy budou bžet reportáže s našimi žáky, vašimi dtmi v televizi, budeme vas
(a hlasit) informovat. Plánována je také beseda a následné promítání, a kde jinde než
v deštenském Muzeu. S touto akcí bude též spojen prodej DVD s upoutávkou a vlastním lmem, k tomu budou pidány fotky z natáení. Budete si moci koupit Natáecí deník nebo trika
s logem animaního studia naší školy. V neposlední ad se pro diváky pipravuje dražba. Jaké
zajímavé pedmty mžete získat, se dozvíte ped vlastním promítáním.
Nyní je na rozhodnutí dtí, autor lmu, jak se o nj budou starat. Mají možnost pihlásit se
na další amatérské festivaly a zkusit tak získat další cenné trofeje. Budeme jim jist všichni
držet palce. A pokud by se rozhodly tímto lmem dále nezabývat (což by byla škoda), nauily
se spoustu vcí, k nimž by se bžn nedostaly. A my jako škola jsme velmi rádi, že jsme jim
mohli takovouto možnost nabídnout!
Pi promítání v muzeu se tší na shledanou Hana Pavlíková
Rozšíení školy
Bhem prázdnin došlo k rozšíení naší školy pipravovanému nkolik msíc, a to
o detašované pracovišt Orlické Záhoí. Zde provozujeme 1. stupe
základní školy, mateskou
školu, školní družinu a školní jídelnu. V dob, kdy tete tyto ádky, k nám jako detašované
pracovišt patí pravdpodobn i škola v Olešnici, jež má stejnou strukturu jako ta v Orlickém
Záhoí. Od 1. záí k nám na 2. stupe
zaaly dojíždt také dti z Olešnice. Proto, aby se ob skupiny snáze sžily, vytvoili jsme soubor aktivit. Mezi první z nich patilo vzájemné pedstavování
tíd. Každá mla za úkol vytvoit krátké pedstavení, bhem nhož by se pedstavila ostatním.
O tom vypovídá lánek pana uitele Hynka. lánek sleny Havrdové dokumentuje další aktivitu
– spolený tídní výlet po okolí Deštného. V pátek 30. záí probhl sportovní den, kdy mezi
sebou mily jednotlivé tídy své síly ve orbale, ping-pongu, šipkách a piškvorkách.
Dláme vše pro to, aby se z dtí stali kamarádi a aby atmosféra ve škole byla co
nejpíjemnjší.
Hana Pavlíková
Jak šesáci stavli domeek
Poté, co prv
áci odzvonili zaátek školního roku, se sešlo v lavicích šesté tídy sedm dtí.
ada bývalých páák se rozšíila o novou tvá, která do školy dojíždí z Kounova. Abychom
se spolen lépe poznali, vyrazili jsme 9. 9. 2011 na výlet po okolí Deštného. Na úvod se dti
dozvdly, že jejich spoleným úkolem bude složení tangramu, což je stará ínská hra, obsahující sedm díl, z nichž lze skládat rozmanité obrazce.
Jednotlivé ásti tangramu získávaly za splnný úkol, na kterém se musela aktivn podílet
celá tída. Dti byly cílen rozdleny do skupin, piemž každá z nich pispívala svou „troškou
18
do mlýna“ k dosažení spoleného cíle. Na stanovištích si vyzkoušely, jaké to je, když nemohou
pln využívat jeden z lidských smysl. Musely více pemýšlet o tom, jakými jinými prostedky
dosáhnou potebné komunikace.
Cestou ke kostelu sv. Matouše a pes Luisino údolí zpt do školy sice zrovna nepršelo, ale
i pesto jsme všichni trochu bojovali s mokrými ponožkami. Avšak ani tato „malikost“ šesáky
neodradila od splnní všech úkol. Ve tíd pak spolen složili tangram ve tvaru domeku.
Pevn vím, že dti do svého „domeku“ nebudou chodit pouze z povinnosti.
Na závr bych chtla všem zúastnným podkovat za projevenou chu k pekonávání pekážek.
Lucie Havrdová
Pedstavování tíd
Dne 22. 9. 2011 probhlo na Základní škole Deštné v Orl. h. pedstavování tíd prvního
i druhého stupn. Žáci si mli za úkol vymyslet pedstavení, které by charakterizovalo jejich
tídu nebo jen mlo pobavit publikum, které sestávalo z ostatních spolužák a kantor. Pod
vedením tídních uitel probhla zábavná show plná vtipných scének i poutavých pedstavení,
kde dti uplatnily rozmanitost svých talent, vytíbeného smyslu pro humor i citu pro spolupráci.
Poadí úinkujících bylo dáno losem, takže záleželo jen na náhod, kdo bude dalším adeptem pro zábavu. Pobavili se dosplí i ti nejmenší. Potleskem a obdivným hvízdáním podpoili
každého, kdo si na improvizovaném pódiu v tlocvin užíval svých nkolik minut slávy. Celá
akce probhla v píjemné atmosfée, kde i ti s nejvtší trémou otepali ostych bhem nkolika
vtein jako medvd vodu z kožichu. Dti ukázaly, že svým nasazením a charismatem dokáží
rozveselit každého, kdo jim vnuje špetku pozornosti.
Rastislav Hynek
„My jsme malí prváci,
furt máme co na práci.
teme, píšem, poítáme,
Plnou hlavu toho máme….“
Tak zaínalo kratiké vystoupení prv
ák pi spoleném pedstavování všech tíd naší školy.
Do první tídy chodí 9 dtí. Už nyní mžu íci, že se spolu pkn skamarádily, i když nechodily
do stejné školky a nkteí se skoro neznaly. Zaátek školního roku je vždy plný her, poznávání,
rozvíjení pedstavivosti. Nyní zaínáme s abecedou, máme za sebou písmenko „M“ a „A“. Ruka
se pomalinku zaíná uvol
ovat, ekají nás psací písmena. V matematice dti dokážou porovnat
ísla do pti, toto matematicky zapsat. Uí se psát íslice. Ve výchovných hodinách se prv
áci
„vybijí“, popustí své fantazii uzdiku, vydovádí se… Proto vystoupení mohlo konit slovy:
„Máme as i na hraní,
škola nám v tom nebrání.
V hudebce si zazpíváme
a všichni se rádi máme….“
Všichni jsou prost kabr
áci.
Jana Rémišová
19
Sponzorské dary
Se zaátkem školního roku jsme zaali plnit sliby z leták, jež jsme uvedli lo
ský školní rok.
Pro žáky naší školy jsou pipraveny permanentky na lyžování od rmy Sportpro. Nabídku
lanového parku už dti využívají nyní. Za tuto možnost dkujeme rm Hejduksport. Vybavení
pro prv
áky je jimi již používáno. Už se uskutenil i výlet 1. stupn, 2. stupe
poputuje na jae.
Zmínnému výletu se vnuje další lánek.
K tmto sponzorm se na zaátku školního roku pidávají další. Ti pomáhají vybavit nové
oddlení mateské školy, nebo rozšiují zastarávající vybavení tlocviny. Podrobn se
o našich sponzorech dozvíte na našich internetových stránkách. Všem, kteí nám pomáhají,
velice dkujeme! Bez jejich pispní by se nám existovalo obtížnji.
Hana Pavlíková
Se šastnými dtmi ve Šastné zemi
Všechny dti 1. stupn se vypravily 27. 9. 2011 do pírodního zábavního dtského areálu
Šastná zem v eském ráji.
Po dlouhé cest jsme se ocitli na prahu této zem. Ped námi se otevela velká travnatá
plocha s houpakami, prolézakami, vzduchovými trampolínami, devným hradem, trpaslií
vesnikou - prost ráj pro dti. Ped pobavením se na tchto atrakcích jsme absolvovali cestu
prožitkovým Geoparkem. Bylo zde umístno 16 tabulí s informacemi o eském ráji, pírod
a geologii. Mohli jsme si zde vyzkoušet pechod pes bažinu, prošli jsme po závsné lávce,
vylezli na devný hrad na skále a prohlédli si meandrující koryto eky Jizery.
Dti si vše maximáln užily a se šastnými výrazy jsme se vydali dom.
Za uskutenní dkujeme panu Dragounovi z Villa Nova Uhínov.
Uitelky 1. stupn
Horská chata Panorama
Ubytování ve 2, 3 a 4 lžkových pokojích, celkem 70 lžek.
Restaurace otevena každý den od 9.00 do 22.00 hodin.
eská domácí kuchyn a minutkové speciality.
Každou sobotu a nedli peená kachna, domácí buchty a koláe.
Možnost využití sálu pro školení, plesy, tanení zábavy,
svatby a spoleenské akce.
Rezervace na telefonu: 602 353 442, 606 470 821
e-mail: [email protected]
web: www.chatapanorama.cz
Na Vaši návštvu se srden tší kolektiv Horské chaty Panorama
20
Z kultury
Ohlédnutí za výletem do Vambeic
Procesí do Vambeic – jak putovali naši pedkové
Za blahých dn dtství a ped 1. svtovou válkou, kdy byl svt ješt pokojný, se mnoho
vypravovalo mezi sousedy o procesí do Vambeic. A to nejen ped touto událostí, ale dlouho
i po ní. Ve svých starostech a nouzi prosili lidé za starých as o pomocnou pímluvu Panny
Marie u Boha, které je zasvcen poutní chrám. Je to místo v Kladském hrabství ve Slezsku.
Legenda vypráví, že se tu uzdravil mladý, slepý hoch, kdy u stromu byl ozáen sochou panny
Marie, a tak mu byl navrácen zrak. Po mnoha zázraných uzdraveních a vyslyšení modliteb nechal na tomto míst hrab Osterberg vystavt chrám, kdy sám pobýval také v tomto
posvátném kraji. Krajina v okolí Vambeic mu polohou pipomínala svatá místa v Jeruzalém,
který navštívil dvakrát. Obtoval veškeré své jmní k výstavb chrámu, také jednotlivá svatá
zastavení pipomínají život a smrt Spasitele. Poutníci si mezi sebou vyprávli o obdivuhodné
kráse a velikosti Chrámu Božího, dalších památných místech a každý si pál jednou do roka
zúastnit se této cesty.
Putovalo se pšky a družn. – V sobotu o svatodušních svátcích jsme za východu slunce
vycházeli. Od Zdobnice se k nám pibližoval za zpvu chorál zbožný prvod poutník. Pipojili
jsme se a v ertov dole pak další. Cesta vedla za chladného rána pes hebeny do Orlického
Záhoí. Tady bylo hlavní stanovišt úastník procesí z okolních horských vsí. Cesta 50 km
trvala dlouho, po celý den. Z okolí Olešnice jen sedm hodin a ti se setkávali U erného kíže.
Z rzných míst jich byl pak vždy znaný poet a vedl je vpedu jeden ze soused, tzv. vdce
procesí /Vorbeter/. Pedíkával texty a sloky – následoval nábožný zpv nebo modlitba ostatních. V ele prvodu nesl mladý chlapec vysoký kíž, na nm zavšen vneek z ratolestí
a fábory. Neseny byly kostelní prapory, korouhev a dechové nástroje doprovázely chorály. – Na
uritých místech, kíže u polních cest, Boží muka, u kaplí bylo zastavováno k modlitb nebo
nco pojíst. Z domova jsme si nesli na cestu chléb, máslo a tvaroh. Bylo to také místo odpoinku.
Když jsme se blížili k cíli naší cesty, stanuli jsme na pokraji lesa a v údolí ped námi – poutní
místo Vambeice s Bazilikou. A tu k nám pichází duchovní se dvma ministranty. Za zvuk
zvon jsme se ubírali dále a zpívali: „Tak jsme pišli, ó naše královno…“
U léebného pramene si lidé omývali své znavené a uprášené nohy. Ženské si boty obouvaly
až ped mstekem.
Ješt veer se v nádherném osvtleném poutním chrámu se širokým schodištm konala
pobožnost. Obcházel se zastešeným prchodem, poutníci tu procházeli s rozsvícenými svícemi. U východu pak byly zapálené svíce umístné na nesetné železné tye, sloužily jako svtlo.
Zanedlouho se rozzáilo prelí kostela v tpytu 300 svící, záil tam emblém Matky Boží. Krátce
ped 1. svtovou válkou bylo již zavedeno elektrické svtlo, v tehdejší dob neslýchaná novota.
– Penocování bylo jednoduché. Ve velkém sále hostince byl na zemi rozložen jeden slamník
vedle druhého a obleeni tu leželi mužští a ženské dohromady. Píštího rána vedla první cesta
vících, kteí se od sebe nevzdalovali, zase do kostela. Jako v ím tu byly svaté schody,
po kterých se vystupovalo, na každém schodu bylo teba pokleknout a modlit se „Ote náš“
21
nebo „Ave Maria“. V chrám prostý lid svými prosbami hledal útchu, sílu a pomoc. Pak tu byla
ješt ada kaplí, zvaných též jeskyn, které dosahovaly až k lesu, u kterých poutníci pecházeli
modlíc se. Byly v nich pedstaveny v životní velikosti guríny postav ze života Ježíše Krista.
Mohli jsme spatit dm pontského Piláta a také místo, kde satan podrobil Spasilete pokušení.
Pedstavena tu byla Hora Olivetská a vrchol Golgota, Boží hrob, Vzkíšení. A mnohé další.
Návrat byl tetí den a probíhal obdobn jako cesta tam. Procesí se vracelo dom za zpvu
nábožných písní a motliteb. Louili se písní: „Tak zase odcházíme z tohoto milostivého místa,
Matko Boží z Vambeic, pros za nás u Boha“.
Domácí lidé, kteí zstali doma, jim vybíhali naproti. A ve Vambeicích na pouti se dalo koupit
u kramáe mnoho drobných a milých dárk na památku. Perníky, rženec, svaté obrázky. Býval
to také hrneek na kafe se jménem obdarovaného, pak svaté porcelánové gurky. V kredenci
ve svtnici za sklem byl kousek po kousku uchováván.
V Orlickém Záhoí se zástup rozcházel do svých domov. Nás ekal ješt pechod pes hebeny ve výšce 900 m. Cestou mi stále v duchu ješt znly chorály a nezapomenutelné dojmy
mne provázely dlouhý as.
(Anni Zintl z Kamence a Johanna Urban, Olešnice).
Z nmeckého kalendáe – Trostbärnla – (Studnice útchy) peložila a upravila Ehrentraut
ermáková
Vambeice
Snad všichni máme v našem kraji, pokud mluvíme o poutních místech, na prvním míst
Vambeice. Vždy do nich putovala babika ze slavné novely Boženy Nmcové. A práv na toto
místo smovaly i naše kroky pi výletu z Deštného.
Rozsáhlý barokní areál má za sebou velmi dlouhou historii. Vznik svatyn na tomto míst
souvisí s legendou z konce 12. století, kdy zde ml nevidomý Jan z Ratna znovunabýt zraku
a jeho oím se zjevila Panenka Marie. Na míst devné kaple z 13. století byla poátkem
18. století zbudována Bazilika
Matky Boží se zajímavou barokní architekturou ochoz kolem
oválné lodi a 11 kaplí. Uvnit
se nachází soška Panny Marie
z lipového deva datovaná na
13. nebo 14. století, která byla
korunována v roce 1980. Bazilika
se tyí nad nevelkým námstím,
ze kterého k ní vede 57 schod
se symbolickým významem – 9
(poet andlských chór) + 33
(vk Ježíše Krista v okamžiku
ukižování) + 15 (vk Panny
Marie v okamžiku poetí Ježíše
Krista). Z iniciativy tehdejšího
22
majitele panství Daniela Osterberga byl zde od konce 17. století budován rozsáhlý areál. Do
konce 19. století vznikala kalvárie s asi 100 kaplemi, kaplikami a 12 bránami. Potok protékající
vsí se jmenuje Cedron, názvy okolních vrch odkazují na biblickou tématiku – Tábor, Sion,
Oreb (polsky Tabor, Syjon, Horeb). Symbolika odkazuje na Jeruzalém z dob života Ježíše.
Vambeicím se také íká Slezský Jeruzalém, nebo i kompozice msta pipomíná Jeruzalém.
V dobách nejvtší slávy navštvovalo Vambeice až 200 000 poutník ron.
I pes svoji slavnou historii dnes Vambeice psobí ponkud smutn. Bazilika je postupn
opravována, ale zatím zjevn zub asu získává náskok. I areál kalvárie volá po rekonstrukci.
Pesto návštva Vambeic je velkým zážitkem a milí jsou i místní lidé.
A tak musíme pát mstu, aby opt poutníci pinesli s sebou dary a pomohli uchovat ddictví
pedk na polsko-eském pomezí.
Bohumír Dragoun, foto LZ
Luboš Sluka estným obanem obce Deštné v Orlických horách
Je velmi sympatické, že do programu Svátk skla bývají azeny i nkteré kulturní a spoleenské události, které pímo nesouvisejí s tavením a tvarováním skla. Mezi takové patí napíklad
vyhlášení estného obanství významným osobnostem, které svojí inností, svým dílem hluboce zasáhly do života obce nebo pisply k její znané propagaci. Mezi n patí Irena Francová–Dohnálková z Rychnova nad Knžnou, Zdenk Andres z Nového Boru, Doc. PhDr. Václav
Šplíchal, CSc z Jihlavy, PhDr. František Valach z Prahy a PhDr. Drahomíra Vihanová z Prahy.
Pi píležitosti jubilejního XX. roníku Svátku skla bylo pedáno estné obanství Luboši
Slukovi z Opona, absolventu pražské konzervatoe, který s vyznamenáním získal absolutorium v oboru dirigování (1953), bicích nástroj (1954), skladby (1955) a Akademii muzických
umní v Praze (1959). Svým talentem, kreativitou, tvrí invencí a nevídanou pracovitostí se
stal významným, uznávaným a nejvíce hraným eským hudebním skladatelem. Jeho oduševnlé, bohaté, strhující hudební dílo srozumiteln vyjaduje autorovo vnitní duševní cítní. Jeho
velikost spoívá ve schopnosti vytvoení plastického, pravdivého, dramatického a strhujícího
hudebního obrazu. Slukovo umlecké dílo v sob odráží lovenství, skromnost a pokoru,
možná i proto pesáhlo daleko hranice eského státu.
Luboš Sluka je také básníkem, který do svých verš
vkládá lidská moudra ve form
nároných japonských haik,
verš, které písn zachovávají zpsob své skladby. Rád
také kreslí. Jeho perokresby, portréty a krajinky jakoby
dotváely a seberealizovaly
jeho rozkošatlou duši.
Luboš Sluka je s obcí Deštné úzce spojen nejen prostednictvím Orlických hor,
23
které miluje a obdivuje, ale
i s chalupáským azylem, který
nalezl v Plasnicích, místní ásti
obce. Zde ve skromném chalupáském prostedí vznikají jeho
jedinené skladby, hluboce
nitern ovlivnné pohádkovou
a harmonicky vyváženou krajinou Orlických hor. Po dlouhá léta obohacuje kulturní,
zejména hudební život v této
nevelké horské komunit. Už
v roce 1947 v Národním dom
v rámci koncertu pveckých
a hudebních jednot Mlada a Vorel z Opona zaznla první Slukova skladba Pozdrav vlasti.
Postupn do Deštného pivádí pední osobnosti našeho hudebního života. Vystupují zde vynikající zpváci, pední sólisté na hudební nástroje, zaínající talentovaní mladí umlci, které rád
podporuje. Pivádí sem jedinené interprety významných hudebních skladatel, také erpající
i z jeho vlastní tvorby. Je teba pipomenout, že zásluhou jeho skladatelské autority, osobních
pátelských vztah, které pocházejí z dlouholeté spolupráce, vtšina úinkujících koncertovala
za minimální odmnu, sotva kryjící jejich osobní náklady. Obvyklé honoráe by si tak malá obec
nemohla nikdy dovolit. Do poetné skupiny vzácných hudebních osobností patí Alois Bílek (klavír), Jean-Paul Bidetu (violoncello), Milo
epelka (básník, publicista, herec), Eduard Haken
(operní zpvák), Jakub Hrubý (zpvák, sólista Národního divadla), Václav Jírovec (violoncello),
Karel Petr (sólista opery Národního divadla), Stanislav Srp (housle), Tomáš Valášek (kytara),
Jolana Zedeková (klavír), Ivan Ženatý (housle) a další. Mnoho mladých interpret úinkovalo
v Deštném v rámci innosti Hudební mládeže v Deštném, u jejíhož zrodu L. Sluka osobn stál.
V roce 1988 zaznly v sále Národního domu v Deštném na autorském veeru L. Sluky také
skvostné Kladské písn ze sbírky Josefa Štefana Kubína.
Blahopejeme Luboši Slukovi k udlení estného obanství. Obec vybírala odpovdn
a dobe.
Václav Šplícha, foto JaK.
Koncert pro Filipa
V nedli 27. srpna se kostel sv. Máí Magdaleny zaplnil spoustou lidí. Dvod byl velmi prostý.
Pátelé, kamarádi a známí pišli popát štstí a mnoho úspch jáhnu Filipu Foltánovi, který
opustil Deštné v Orlických horách a odešel na nové psobišt do erveného Kostelce. A práv
jako podkování mu byl vnován koncert.
Složení nástroj bylo ponkud nezvyklé - varhany a pozoun. Na varhany hrála Jana Havlíková, na pozoun ji doprovázel strýc Miroslav Havlíek. Repertoár sestával z klasických dl
mistr, ale kombinace obou nástroj z nj uinilo nevšední zážitek. A tak víme, že i Filipovi
se koncert líbil a že na Deštné bude vzpomínat rád.
Bohumír Dragoun
24
Kaenino louení s létem 2011
První záijová sobota se letos již po deváté stala nesporným znamením konce léta na našich
horách. Paní hor, Kaenka, pedávala svoji letní vládu Rampušákovi, vládci zimy. A rozhodn
na to nebyla sama. Doprovodilo ji více jak 40 pohádkových i mytických postav z jednotlivých
obcí Orlických hor a rekordní poet (tém 800) píchozích dtí a dosplých.
V krásném slunném odpoledni se u chaty Kristýna
v Jedlové vinul nekonený
zástup rodi s dtmi tšícími se na trasu pohádkového
lesa. Celkem 19 zastavení
s pohádkovými postavami
otvíral symbolicky Strážce
pomezí a úastníci se mohli ponoit do oddechového
pohádkového svta, ve
kterém je s drobnými úkoly
a odmnami za n provázeli
Bludiky, Král s princeznou,
Bílá liška, Hejkalové, Lesní
žínky, Rytíi, Ohnivky, Skítci, Vodníci, erné koky, Víly, erti, arodjnice, Kostlivec, erná
paní i Babka koenáka. Procházka zbarvující se podzimní pírodou kolem lanového parku, ke
kostelu sv. Matouše a dol do Jedlové byla symbolicky zakonena Pašeráky, kde pekonáním
hraniní závory nechali úastníci pohádkový svt za zády. V areálu chaty Kristýna pokraoval
další program se samotným pedáním vlády Kaenkou Rampušákovi, doplnný vystoupením
kouzelníka, soutží v lukostelb, projížkách na koních, zábavové kapely Trop z Olešnice
a losováním tomboly se spoustou hodnotných cen. Samozejm nechyblo dobré jídlo a pití.
Píjemná atmosféra celého odpoledne se penesla k veeru a protáhla pi družné zábav až
do ranních hodin.
Závrem je teba podkovat organizátorm,
mnoha dobrovolníkm a sponzorm za perfektn zvládnutou akci, která by bez nich jen tžko
spatila svtlo svta. Nejvtším podkováním
jim budiž spousta kladných ohlas úastník
z ad dosplých a rozesmáté a šastné oblieje
spokojených dtí. A to je pinejmenším zavazující pro roky píští, tak se máme opt na co tšit.
JB
Akce byla realizována za nanní podpory
Královéhradeckého kraje, za což dkujeme.
25
Divadelní spolek Kaenka pipravuje novou divadelní hru
Náš divadelní spolek Kaenka zaal 8. záí zkoušet v „hasiárn“ novou divadelní hru od
Marie Janíkové „Parohaté povsti“ Kterak msta a obce k parohm ve znaku pišly aneb
Libušin soud – kauza Hygienická bu
ka. Hra trochu pipomíná „Ryngovsko-echovskou“ Díví
válku.
Režie se opt ujala osvdená režisérka Eliška Kollároviová, ped kterou nastal problém
obsadit všech 16 postav. V této he je problém, že nejdou hrát „dvojrole“, postavy jsou na scén
pomalu stále všechny. Proto bylo nutné náš divadelní spolek doplnit o další herce a leny. Do
divadelního spolku se vrátili nkteí, kteí již díve hráli a potebovali „pauzu“ na své soukromé
povinnosti i odpoinek – Jitka Hájková, Markéta Kollároviová, Miloš Forman – Klykoš, Ondra
Pásler, Martin Fabián. Jako noví lenové náš ansábl posílí Václav Vojtch a Petr Verner, ml.
Jde o velice vtipnou hru, kde je velice humorných situací a taky je namíena vtipn do naší
doby, i když se odehrává ve stedovku… Samozejm nebudou chybt písniky, které jsou
souástí hry napsané autorkou. Zpívá se na známé melodie. Hra je trochu dvousmyslná i erotická, bude tedy nevhodná pro dti do 12 let.
Pokud vše pjde dobe a podle plánu, premiéru chystáme na konec prosince 2011, vas
bude informace na plakátech a v Deštníku 04/2011.
Ješt pro pedstavu, o co ve he
Marie Janíkové jde, tak krátké
seznámení:
Dj hry se odehrává pod Vyšehradem za vlády knžny Libuše. Frustrovaným knžnám Libuši, Kazi a Tet
chybí láska a správce Vyšehradu jim
díky své odlišné orientaci z této situace nepomže. Ovšem v podhradí
vládne ilý erotický ruch, ponvadž
„nadsamec“ Bivoj je vstícný ke všem
ženám, nejvíce ke Svatav, manželce sedláka Božeje. Sedlák Božej
má i jiný problém: Každý den pesn
v poledne musí navštívit hygienickou
bu
ku a dát prchod svým pirozeným
potebám. Jeho soused, zlomyslný sedlák Chlum, se baví tím, že ho pokaždé pedbhne. Spor
Božeje a Chluma vyústí v Libušin soud, kauza „Hygienická bu
ka“. Sedlák Chlum podle práva
prohraje, ale nesmíí se s tím a zpochybní Libušiny vladaské schopnosti. Libuše se vzdává
trnu a po vysilujícím všteckém výkonu pošle poddané k ece Blin pro Pemysla.
Pemysl se ale ukáže jako slabý vládce, který tráví as hlavn pitím medoviny.
Bivoj nejen, že skolí obávaného kance z Kaví hory, ale bhem roku Pemyslovy vlády stihne
obtžkat všechny ženy v podhradí.
To se nelíbí mužm a požadují po Pemyslovi, aby Bivoje vyhnal. Ten to pes protesty žen
26
udlá, protože pochopil, že i on nosí parohy jako všichni jeho poddaní. Bivoj odchází rád, tady
už svj úkol splnil a tší se, že kamkoliv pijde, tam sém zaseje, parohy nasadí a na každém
tom oplodnném míst založí vesnici nebo msto. A všechna tato msta a vesnice budou mít
na jeho poest ve svém znaku parohy.
JaK.
Country na zahrad muzea, aneb dti zdarma a buta k tomu
Poslední letní odpoledne 23. 9. k nám do Deštného pijela z Police nad Metují country kapela
„Dobrá vle“, aby zpíjemnila pozdní odpoledne a veer vnovaný opékání but a poslechu
pkné hudby pod širým nebem.
Pravda, jsou už chladné veery, ale ti, kdo se dobe oblékli a pišli, neprohloupili. Bylo nás
kolem ticeti, i když akce byla vas prezentována na vývskách. Hudba se pozdji pesunula
k ohni a tam se hrálo a zpívalo až do plnoci. Akci poádalo místní muzeum a o oberstvení
se postarali Donátovi. Teplé nápoje, ohe
, píjemné prostedí, krásné písniky. To vše vytvoilo
pátelskou atmosféru. Veliká škoda, že nepišlo více lidí a hlavn dtí.
Neustále jsou slyšet hlasy, že se nic nedje, a když ano, tak pijdou jen ti skalní.
Tak zase nkdy píšt…
EV
Hory Orlické
Hory Orlické s podtitulem Na Jiráskov horské cest (ješt po devadesáti letech) nese název
opravdu nevšední knížka z pera Petra Rýgra, doprovázená fotograemi Aleše Formánka.
Již na první pohled nás knížka okouzlí svoji grackou úpravou, využitím starých fotograí,
dobových reklam a jist i fotograemi z cesty, které jsou však píjemn tónovány. Ovšem samotný text se pak svojí jazykovou formou hlásí do as první republiky. Z poátku to vypadá jako
nadsázka, po pár stránkách jako velmi milá zmna oproti souasnému “rychlému jazyku“.
27
Kniha je doslova nabyta množstvím informací, které jsou však tenái pedkládány jen tak
mimodk. A tak lovk žasne, baví se a je unesen píjemnou etbou.
Z mého pohledu je tato kniha to nejlepší, co za poslední desetiletí vyšlo o Orlických horách.
Pes svoji skromnou formu daleko pedstihuje honosné barevné publikace a knihy bez nápadu.
Každému doporuuji její zakoupení, pokud ješt je k dostání (posledních pár kousk máme
ješt u nás v muzeu).
Bohumír Dragoun
Hledáme kronikáe
Kronika Obce Deštné v Orlických horách, kterou spoustu let vedla Zde
ka Rýznerová, eká
na obecním úad na svého dalšího, pokud možno zapáleného kronikáe. Máte-li tedy zájem
a jste ochotni pomoci dobré vci, pihlaste se na obecním úad.
LZ
Odevšad
Spoleenská kronika
Ne ode všech se nám vrátil souhlas se zveejnním. Proto tu nenajdete nkteré oslavence, o nichž víte, že oslavili své životní jubileum.
V msíci ervenci, srpnu a záí oslavili:
50.: Alena Remešová
55.: Jií Elsner
60.: Tomáš Disman, Dagmar Postlerová
65.: Marie Blahovcová, Jií Jelen
Všem oslavencm srden blahopejeme!
Stíbrnou svatbu:
Jií a Dagmar Elsnerovi
Pejeme Vám hodn zdraví, radosti a spokojenosti. Bu
te spolu i s námi dlouhá léta šastni
a užívejte krásy života v kruhu svých dtí, pátel a spoluoban.
Satek uzaveli:
Renata Abelová a Miroslav Štbra
Novomanželm pejeme, aby nejen jejich svatební den byl jedním z nejkrásnjších v život,
ale aby jejich spolený život byl založen na vzájemném pochopení a lásce jednoho k druhému.
Narodil se:
Radek Jirsa
Pejeme malikému, aby vyrstal ke spokojenosti a lásce svých rodi.
28
Louíme se se zemelými:
Marií Budišovou
Rženou Prouzovou
Stanislavem Ježkem
Jánem Gudzanem
est jejich památce!
LZ
Podkování
Chtla bych touto cestou podkovat paní Karové za vlídné ádky, které v minulém Deštníku
vnovala mému manželovi.
Zdena Dušková se synem Milošem
Víte, že …
– na internetové stránky www.obec-destne.cz/ byl nasazen vyhledáva rem a služeb v naší
obci? Jestliže vás nevyhledá, nejste v databázi. To lze však lehce napravit na portále www.ziveobce.cz/obec_c576247. Na této adrese si mžete rovnž údaje doplnit i zaktualizovat.
– mnozí z vás by v Deštníku rádi našli aktuální místní telefonní seznam? Jenže dát ho dohromady v dnešní dob není jen tak. Musíme mít na pamti ochranu osobních údaj, soukromí. Ze
Zlatých stránek všechny potebné kontakty nezjistíme a pak vtšina obyvatel už má jen mobily.
Pokud jste pro vytvoení a uvedení v aktuální databázi, pineste na obecní úad píslušné spojení. Mžeme to zkusit. Uvidíme, zda to bude vbec reálné.
– muzikál Donaha je stále ve he? Snad všichni jsme už tomu pestávali vit. Vždy na vstupenky ekáme více než rok! Ale pipomínáme se, dokonce se nám snad podailo piobjednat
lístky pro ty, kteí se nahlásili pozdji. Z ekání i komunikace s divadlem je patrné, že o tento titul
je obrovský zájem. Pesto jej divadlo Na Vinohradech uvádí nkdy jen jednou do msíce. A když
k tomu piteme fakt, že jsme chtli lístky na sobotní pedstavení!? Tak… Naštstí má vinohradské divadlo tento muzikál v repertoáru i v této divadelní sezón a my máme nadji, že do Prahy
za kulturou zase vyrazíme. Musíme být trpliví!
– v úterý 30. srpna a 6. záí jste mohli nepotebné vci odložit na charitu?
– v sobotu 17. záí jste se mohli zbavit nebezpeného odpadu? Pokud jste to nestihli, vykejte
na jaro.
– obec získala bezúplatn stánek PNS z velkého parkovišt a pesthovala ho na sbrný
dvr, kde bude sloužit jako zázemí pro obsluhu sbrného dvora?
– na hbitov byl skácen starý javor, jehož zdravotní stav byl špatný a ohrožoval márnici
i okolní náhrobky? Na jeho místo bude vysazen nový.
– se opt pipravují ve škole Adventní dílny? Pedbžný termín je pátek 9. 12.
– na Staré cest v p. 156 byl pro Vás oteven nový výletní cíl - Ateliér zvonae a hrníky?
Urit stojí za návštvu.
LZ, JB
.
29
Z osvdených recept
Buchta z mikrovlnky za 5 min
4 lžíce hladké mouky
½ lžiky prášku do peiva
4 lžíce práškového cukru
3 lžíce Granka (nebo 1 lžíce kakaa)
3 lžíce mléka
3 lžíce oleje
1 vejce
citronová kra
Suroviny smícháme a dáme do sklenných misek (mafíny). Peeme 3,5 – 4 min na plný
výkon 1000 W. Vyklopíme a podle fantazie zdobíme šlehakou, ovocem, zmrzlinou, oíšky.
Výborná posvícenská husika s erveným zelím
Husa
1 husa (asi 3 kg)
sl
kmín
4 jablka
2 pomerane
200 g sušených švestek
100 g vlašských oech
Husu osolíme uvnit i napovrch. Jablka nakrájíme na tvrtky. Pomerane oloupeme a nakrájíme. Pak je s polovinou jablek, polovinou švestek a polovinou oech nacpeme do husy. Otvor
uzaveme jehlou. Husu dáme do pekáe, posypeme kmínem, podlijeme vodou, piklopíme
a peeme na 160 °C 2 hodiny. Bhem peení poléváme šávou. Nakonec pidáme do výpeku
zbytek jablek, oech a švestek. Husu odklopíme a pi teplot 180 °C dopeeme domkka.
Podáváme s bramborovým knedlíkem.
Zelí
1 hlávka erveného zelí
1 cibule (ervená)
2 lžíce sádla
cukr
ocet
1 syrová nastrouhaná brambora
Cibuli osmahneme na sádle. Zelí pokrájíme na nudliky a dáme na pipravenou cibuli. Pidáme kmín, sl, ocet, cukr a asi 100 ml vody. Pikryjeme a dusíme. Ped koncem dušení dáme
ješt do hrnce nastrouhanou bramboru, zelí dochutíme.
Dobrou chu Vám peje
Míla Karová
30
Setkání kroniká v Opon
V úterý dne 21. 6. 2011 probhlo v Opon každoroní setkání kroniká okresu Rychnov
nad Knžnou, které uspoádal píslušný státní okresní archiv ve spolupráci s Mstským úadem Opono.
Tentokrát pozvání pijalo pes 50 kroniká a host z rychnovského regionu i region sousedních.
První ást programu vnovaná historii Opona probíhala v Kodymov národním dom, kde
byli kronikái pivítáni starostou msta Opona panem Štpánem Jelínkem. Následn slovo
pevzala místní kronikáka a lenka letopisecké komise msta Opona paní Danuše Marková,
která pedstavila svým kolegm rekonstrukci historického jádra msta dokoneného na jae
tohoto roku.
Následovala velice zajímavá pednáška paní PhDr. Martiny Bekové, archeoložky Muzea
a Galerie Orlických hor v Rychnov nad Knžnou, o archeologických vykopávkách v Opon,
na kterou následn i pes nepíze
poasí navázala procházka po historickém centru msta
doplnná odborným výkladem na téma stedovké Opono.
Další ást programu probíhala v Mariánském kostelíku a byla spojena se svtoznámým malíem a opoenským rodákem Františkem Kupkou. Vznešenou atmosféru ukázkou varhanních
skladeb spojených s osobou významného malíe navodil varhaník Vladimír Jelínek a následn
kronikái zhlédli psobivý umlecký dokument Daniely Gébové o Františku Kupkovi.
V odpoledních hodinách pak mli kronikái prostor navzájem si pohovoit o problémech, se
kterými se potýkají pi vedení obecních kronik, konzultovat tyto problémy s pracovníky archivu a prezentovat své úspchy. Bhem celého dne také probíhala soutž zpravodaj okresu
Rychnov nad Knžnou o Cenu kroniká, která byla po setení hlas udlena obci Deštné
v Orlických horách. Setkaní kroniká znovu prokázalo neutuchající zájem o regionální historii
a místní tradice.
SOkA RK
31
Soutž zpravodaj Rychnovska
Jak jsem psala v minulém ísle, i v letošním roce jsme se rozhodli soutže zpravodaj
zúastnit, a tak jsme Deštník opt pihlásili a poadatele mokerskou knihovnu U Mokinky
a opoenské obanské sdružení ABAKUS požádali o putovní výstavu.
A stálo to za to!
Pochopiteln jsme byli zvdavi na konkurenci – nejen na první dojem okolních obasník,
ale hlavn na jejich obsah. Hledali jsme pitom námt ke zpestení Deštníku, inspiraci, zjišovali
naše rezervy. Vy jste se teba dozvdli, co se dje ve vašem rodišti, a to nejen prostednictvím
ervencové výstavy, ale i prostednictvím webových stránek rychnovského deníku.
Sama jsem tam našla spoustu
užitených informací; obdivovala jsem
soudržnost obyvatel na malých obcích;
množství akcí, které poádají; jejich
ochotu a obtavost; odvahu, s jakou
o ledasem píšou; vli, že když nco
na svt nejde, že to nevzdávají. Našla
jsem tam stejné problémy, které trápí
nás, zasmála se i uronila slzu. Spoustu
lánk jsem etla jedním dechem. Byly
pouné a vedly k zamyšlení. Pitom
jsem si poznamenala pár perliek, ale ty
Pekvapiv Deštník bodoval hned na prvních výstavách, a to i nechám na píšt. Te ke „sklizenému“
mimo obec.O ceny bude obohacena místní knihovna.
ocenní.
21. ervna v Opon na tradiním setkání kroniká Rychnovska Deštník zvítzil mezi 47
zpravodaji a 20. záí 2011 byl na slavnostním vyhlášení v Mokrém ocenn Cenou kroniká
Rychnovska, kterou vnoval Státní okresní archiv Rychnov nad Knžnou.
Na 3. setkání archivá, kroniká a rodopisc Orlicka a Náchodska v Kounov získal Cenu
zájmového sdružení AKRON.
Uvedených ocenní si nesmírn vážíme,
nebo víme, že v tchto dvou pípadech nerozhodoval jen dojem z barevné obálky, duševní
podpora svého zpravodaje. Odpovdn zde
rozhodovali odborníci, lidé, kteí dobe znají
tuto mravení práci, protože sami události pro
další generace peliv zaznamenávají.
Nakonec hlasy ze 14 prázdninových
výstav (uskutenných na obecních úadech,
v knihovnách, informaních centrech a hospodách) zajistily Deštníku 1. místo v Lístkovém hlasování.
V Deštném bylo hlasování bezpochyby srdení záležitostí. Díky za podporu!
LZ
32
Soutž o ceny
Minule jsme se ptali, kdo tu v roce 2002 získal první titul Miss arodjnice a ze své loutkové
kolegyn uinil na další roky putovní cenu.
Tip se sešlo nkolik, ale žádný nebyl správný.
Tou první Miss byla tehdejší starostka ing. Václava Domšová.
Urit si te vzpomínáte na tu atmosféru, to naptí, kdy se nevdlo, jestli vyhraje Vendula
nebo jí podobná kolegyn, která tu byla s poetnou družinou z Pardubic na návštv. Díky
osobitému pvabu, vzájemnému hecování a ukázkové domácí podpoe tu nakonec zvítzila
Václava Domšová.
Nová soutž
Kdy vyšlo 1. íslo Deštníku?
Svj tip vhote do schránky (oznaené „anketa“) umístné v chodb obecního úadu.
Tím se zapojíte do soutže o ceny, která koní 15. 11. 2011. Nezapome
te uvést své jméno
a adresu.
(soutže se samozejm neúastní lenové Redakní rady ani jejich píbuzní)
Redakní rada
Ke kauze deštenského bankomatu
Po znaném úsilí se Deštnému podailo získat do obce bankomat. V souasné dob se ale
mluví a píše o úvahách nad zrušením této služby, nebo na provoz bankomatu musí obec siln
piplácet. Obecní píspvek závisí na nízkém potu transakcí v bankomatu za msíc. Pokud by
se poet výbr z bankomatu zvýšil, klesnou náklady obce na jeho provoz. Služby bankomatu
ale málokdo využívá, nebo je za výbr útován vysoký manipulaní poplatek.
Nabízím do diskuse o provozu bankomatu v Deštném svoji osobní zkušenost. Na rozdíl od
drtivé vtšiny místních obyvatel je pro m od letošního jara deštenský bankomat výbornou
službou. Výbr hotovosti u tohoto zaízení mám zdarma – v rozsahu deseti výbr za msíc.
Ped nkolika lety jsem nevydržel neustálé otravování bankovními poplatky a našel ústav,
který vede úet zadarmo. Nevybírá ani poplatky za transakce, zdarma poskytuje a vede základní platební kartu. Když se podívám na lo
skou roní sumu všech poplatk spojených s vedením mého útu a platební karty, vejdu se do stovky – po šesti korunách za výbry z bankomat
SOB. Od letošního jara mohu navíc v Deštném vybírat zdarma.
Bžný úet jsem si tehdy založil u družstevní záložny Fio, která se nyní již transformovala
v bankovní ústav Fio banka. Pro starší generaci bude nevýhodou obsluha útu pes internet,
mladší budou naopak nadšeni jednoduchým, pehledným a snadno použitelným webovým rozhraním s autentizací píkaz k úhrad pomocí SMS kódu zasílaného bankou klientovi na jeho
mobilní telefon, pípadn kompletním ovládáním útu z prostedí iPhone. Podrobné informace
k nabízeným službám najde každý na bankovním webu www.o.cz.
Jediné, co nevím, je to, zda banka dlouhodob udrží takhle mohutný rozsah služeb poskytovaný zdarma. Mám vyzkoušeno, že to posledních nkolik let funguje. Sí bankomat Pharro
pro výbr zcela zdarma je v eské republice velmi ídká (aktuální stav na webu o.cz) a její
bankomat umístný v Deštném je tém raritou. Pi toleranci poplatku 6 K pitom lze využívat
již zmínné bankomaty SOB, jak jsem byl donedávna zvyklý.
33
V souasné dob mohou Dešte
áci – nepodnikající i podnikatelé, vetn právnických osob
– využívat velmi výhodnou nanní službu spojenou s místním bankomatem. Potebují k tomu
založit úet pi návštv nejbližší poboky Fio banky v Náchod, Hradci Králové i Ústí nad
Orlicí, nechat si k útu vystavit platební kartu a vybírat v Deštném hotovost zdarma. Pokud
zstane bankomat nadále v provozu, ušetí tím náklady sob a sníží obecní výdaje. A na závr
dovtek pro podnikatele: ze zvdavosti se podívejte na poplatky za realizaci plateb v Eurech
a porovnejte je se sazebníkem své banky.
Ruda Remeš
Postehy redakní rady
Jaképak je asi v Deštném složení obyvatelstva? Myslíte si, že tu jsou více zastoupeny ženy,
nebo muži?
K 8. ervenci 2011 nás tu bylo rovných 600! Z toho 295 muž a 305 žen.
Prmrný vk 41,3 roku.
A jaká je vková struktura dle produktivity?
0-14 let
42 muž, 44 žen
15-59 let
182 muž, 181 žen
nad 60 let
71 muž, 80 žen
LZ
Vážení obané,
dovolte, abychom Vám touto cestou nabídli úast na aktivitách již pátého roníku TÝDNE VZDLÁVÁNÍ DOSPLÝCH
2011 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI, KTERÝ SE USKUTENÍ VE DNECH 7. - 11. LISTOPADU 2011.
Mottem Týdne vzdlávání dosplých 2011 (dále jen TVD)
pro rok 2011 je:
„Dalším vzdláváním ke zvýšení šancí na trhu práce.“ Hlavním cílem této významné celorepublikové akce je motivace
potenciálních úastník celoživotního vzdlávání, vzdlavatel a zamstnanc k úasti ve vzdlávání dosplých.
V rámci TVD bude pipraven zajímavý program pro obany všech vkových kategorií, a
jsou zamstnaní, i nezamstnaní. Staí chu vzdlávat se, uit se novým vcem, nebo chu
zpíjemnit si den zajímavou akcí – pednáškou, ukázkovou hodinou kurz i semináem. To vše
zcela zdarma. Tyto akce se uskutení ve vlastních prostorách jednotlivých institucí a nkteré
probhnou i v prostorech úadu práce.
Program se v souasné dob vytváí, uzávrka pihlášek vzdlavatel byla 16. záí 2011.
Doufáme, že se aktivit budou svou nabídkou úastnit stejn jako vloni stední školy, mateská
centra, domy dtí a mládeže, obanská sdružení, autoškoly a ada soukromých vzdlávacích
rem. V rámci TVD se pedstaví i Kontaktní pracovišt Úadu práce eské republiky v Rychnov n. Kn. Jeho pracovníci také pipravují v rámci TVD setkání u kulatého stolu zástupc
významných rem z regionu, editel stedních škol a výchovných poradc, aby spolen pro34
brali další možnosti pípravy absolvent škol na skutené požadavky praxe.
Více informací a pozdji i kompletní program naleznete na stránkách Úadu práce eské
republiky – krajské poboky v Hradci Králové:
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/tyden_vzdelavani_dospelych
V pípad jakýchkoliv dotaz nás mžete oslovit na níže uvedených kontaktech:
Mgr. Nadžda Martincová, tel. . 950 159 231, e-mail [email protected]
Ing. Alena Martincová, tel. . 950 159 310, e-mail [email protected]
Mgr. Libuše Sychrová, tel. . 950 159 234, e-mail [email protected]
Sledujte tisk a výlepní plochy, již brzo se dozvíte podrobný program pro náš okres. Víme,
že si v programu TVD vybere opravdu každý. Všichni jste srden zváni.
Tší se na Vás pracovníci poradenství KoP Úadu práce R v Rychnov n. Kn.
Potebujete-li si nco vyídit na všeobecné zdravotní pojišovn, mžete
využít tyto poboky:
VZP Dobruška, Opoenská 80
Po
Út
Pá
8-11.30 h
8-11.30 h
8-11.30 h
12.30 – 17 h
12.30 – 14 h
12.30 – 14 h
VZP Opono, Kupkovo nám. 247
St
8-11.30 h
12.30 – 17 h
t
8-11.30 h
12.30 – 14 h
AK
Hasii
Výjezdy
Dne 31. 5. 2011 ve 12.41 h jednotka provedla vyproštní osoby ze zaseknutého výtahu
v DPS v Deštném v O. h.
20. 6. 2011 jednotka pomocí motorové pily rozezala a odstranila strom spadlý na silnici
. II/321 Deštné v O. h. – Skuhrov n. B., kde tvoil pekážku.
Dne 11. 7. 2011 ve 21.15 h vyjela jednotka k požáru se dvma cisternami do obce Sedlo
ov.
Przkumem na míst události jednotka zjistila, že se jedná o požár devného pístešku, mezi
dvma domy, u kterého byla pi píjezdu jednotky zasažena celá stešní ást. Jednotka provedla samotné hašení jedním vysokotlakým proudem a jedním proudem „C“. Dále bylo provedeno
rozebrání stešní konstrukce, vynesení pedmt ze zasaženého objektu a ochrana okolí.
19. 7. 2011 v 9.19 h zasahovali hasii u dopravní nehody cyklistky a idiky motocyklu,
kde cyklistka utpla lehká zranní. Jednotka na míst události spolupracovala pi ošetování
pacientky s HS Deštné v O. h. Dále ídila provoz na komunikaci a odstra
ovala následky po
dopravní nehod. Na míst události jednotka dále spolupracovala s Policií R a ZZS.
22. 7. 2011 jednotka rozezala a uklidila spadlý strom, který tvoil pekážku na silnici . II/321
Deštné v O. h. – Skuhrov n. B. Dále jednotka odklidila ze silnice spadlou vtev.
35
Tentýž den už od asných ranních hodin hasii provádli monitoring vodního toku v obci
a dále provádli pomocí motorového erpadla a elektrických kalových erpadel erpání vody ze
zatopených sklepních prostor. erpadla byla doasn ponechána u majitel nemovitostí. Budou
vrácena po opadnutí spodních vod. Celá akce trvala asi do osmnácté hodiny odpolední.
16. 8. 2011 v 9.01 h vyjeli hasii k požáru osobního
automobilu v Deštném.
Jednalo se o požár v motorovém prostoru. Jednotka
provedla uhašení jedním
vysokotlakým proudem.
Událost se obešla bez zranní.
Odpoledne 30. 8. 2011 v 17.44 h vyjela jednotka s vozidlem VW Transporter k likvidaci sršního hnízda, které se nacházelo na pd nad oknem do pokoje místního hotelu.
5. 9. 2011 jednotka provedla likvidaci vosího hnízda v pdních prostorech rekreaní chaty
v Šedivinách. Událost bez zranní.
Výbor SDH, foto JaK
PRO Consulting informuje…
Co je dobré vdt ohledn kontrol a revizí komín a spalinových cest?
V prvé ad nevím, jaký je rozdíl mezi revizí a kontrolou. A kdo je oprávnn vydat zprávu
o takové kontrole i revizi, abych nenaletl prvnímu, kdo u m zazvoní. A jak asto vbec
takovou kontrolu potebuji.
Tedy od Adama, neboli od zaátku:
Podstatné kolem této problematiky upravuje Naízení vlády . 91/2010 Sb. o podmínkách
požární bezpenosti pi provozu komín, kouovod a spotebi paliv, které je platné od
1. 1. 2011.
V prvé ad REVIZE. Tu je nutné absolvovat v tchto pípadech:
• ped uvedením spalinové cesty do provozu, nebo po každé stavební úprav komína
• pi zmn druhu paliva pipojeného spotebie paliv
• ped výmnou nebo novou instalací spotebie paliv
• pi komínovém požáru
• pi vzniku trhlin ve spalinové cest a pi vzniku podezení na výskyt trhlin ve spalinové
cest
Tuto revizi provede pouze osoba, která je tzv. osobou odborn zpsobilou, což znamená, že
je jednak držitelem živnostenského oprávnní v oboru Kominictví a souasn je:
36
• revizním technikem
• pop. specialistou bezpenosti práce – revizním technikem komínových systému
• pop. revizním technikem spalinových cest.
A jak je to s KONTROLOU? Tu je nutné provádt vtšinou 1 x ron v závislosti na tom,
ím topíte. (Pehled lht – viz tabulka níže). Provádt ji musí osoba odborn zpsobilá, v tomto
pípad postaí, je-li držitelem živnostenského oprávnní v oboru Kominictví a nevyžaduje se
osvdení revizního technika.
Lhty kontrol a ištní spalinové cesty, vybírání pevných zneišujících ástí a kondenzátu
a ištní spotebie paliv za období jednoho roku
Výkon
pipojeného
spotebie
paliv
Druh paliva pipojeného spotebie
Pevné
innost
Celoroní
provoz
ištní spalinové cesty
Do 50 kW
vetn
Nad 50 kW
3x
Sezónní
provoz
Kapalné
Plynné
2x
3x
1x
Kontrola spalinové cesty
1x
1x
1x
Výbr pevných (tuhých) zneisujících
ástí a kondenzát
1x
1x
1x
Kontrola spalinové cesty
2x
1x
1x
Výbr pevných (tuhých) zneisujících
ástí a kondenzát
2x
1x
1x
ištní spotebie paliv
2x
Nejmén podle
návodu výrobce
Dopl
ující poznámky k tabulce:
• Za sezónní provoz se považuje provoz spalinové cesty pro spotebi paliv po dobu nepesahující v soutu 6 msíc v kalendáním roce.
• U jednovrstvého (nevyvložkovaného) zdného komína pro spotebie na plynná paliva se
lhty kontrol a ištní ídí lhtami kontrol a ištní spotebie na pevná paliva.
• Pi kontrolách a ištní tikrát ron se tyto innosti provádí v pimených asových odstupech, piemž mezi jednotlivými kontrolami nebo ištními nesmí uplynout doba kratší 4 msíc.
• Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin ze spotebie na pevná paliva
v pípadech, kdy nelze zajistit topení jiným zpsobem, se kontroluje a v pípad poteby i istí
nejmén 1x za rok.
• Spalinová cesta urená pro odvod spalin ze spotebie na pevná paliva sloužícího v živnostenské provozovn k píprav pokrm se kontroluje a istí nejmén 1x za dva msíce.
• Ve stavb pro rodinnou rekreaci se kontrola a ištní spalinové cesty provádí nejmén 1x
za rok.
37
❖
❖
❖
❖
A co IŠTNÍ spalinové cesty svépomocí? Dle nového naízení vlády je možné provádt
svépomocí pouze ištní spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotebie na pevná
paliva o jmenovitém výkonu do 50kW vetn. Právnická nebo fyzická osoba o tom musí uinit
zápis do požární knihy nebo jiné provozní dokumentace, kterou pedloží odborn zpsobilé
osob pi provádní kontroly. Ale pokud k vám již kominík, a to skutený kominík, váží cestu,
je lepší ponechat to odborníkm.
Fyzické osoby (obané) nemají povinnost zprávu o kontrole nikde pedávat. I nadále platí,
že hasii nemají právo vstupovat do objekt a preventivn kontrolovat komíny i dokumentaci
k jejich stavu, ale mžou uložit pokutu za nedodržení lht kontrol a ištní komín – spalinových cest až po požáru, bylo-li zjištno, že požár byl zapíinn nedodržením výše uvedených
povinností. Stejn tak pojišovna (je-li objekt pojištn) mže v obdobném pípad odmítnout
poskytnout pojistné plnní.
Další novinkou v naízení vlády je povinnost odborn zpsobilé osoby, která pi kontrole,
ištní nebo revizi spalinové cesty zjistí nedostatky, které bezprostedn ohrožují požární bezpenost, zdraví, život nebo majetek osob a které nelze odstranit na míst, neprodlen oznámit
tuto skutenost písemnou cestou v pípad nedostatk zpsobených nedodržením technických požadavk na stavbu píslušnému stavebnímu úadu a v pípad nedostatk týkajících se
nedodržení požadavk na požární bezpenost orgánu státního požárního dozoru.
V novém naízení vlády, na rozdíl od pvodní vyhlášky, nejsou uvedeny povinnosti jednotlivých subjekt (oban, právnických a fyzických osob) ve vztahu ke spalinovým cestám a spotebim. Je zde pouze obecné ustanovení: „Každý si musí poínat tak, aby pi provozu komína a kouovodu (tedy „spalinové cesty“) a spotebie paliv nedocházelo ke vzniku požáru.“
A se zdá, že povinností ve vztahu k vlastnictví nemovitostí je až píliš, není nové Naízení
vlády . 91/2010 týkající se pravidelných kontrol a ištní spalinových cest a spotebi paliv
žádnou zbyteností. Naopak statistiky uvádjí, že nejastjší píinou požár v domácnostech
je nedbalost, následují technické závady, úmyslná zapálení a závady komín a topidel. Nejlepším ošetením tohoto rizika je proto prevence, tedy pedejití možnosti vzniku požáru.
Pokud již taková událost nastane, každý si umí dobe spoítat, že pojišovna pi posuzování,
zda vyplácet pojistné plnní a v jaké výši, po nás kontrolní, pípadn revizní, zprávy bude
vyžadovat.
Je proto lepší kontrolní zpráva v kapse než stecha v plamenech.
Napadá m ješt jedno eské písloví: „Pozd bycha honit“. Jaká písloví napadají vás?
Ing. Ivana ervinková, smluvní partner
PRO Consulting s. r. o.,
Škroupova 957, 500 02 Hradec Králové, tel.: +420 495 534 455, fax: +420 495 522 007,
e-mail: [email protected], web: www.proconsulting.cz
38
Správa CHKO Orlické hory radí...
Jedním z úkol správy CHKO je posuzování staveb na
území chránné krajinné oblasti v rámci ízení vedených stavebními úady. Výstavba na tomto území by mla respektovat
urité objemové a architektonické limity. Našim cílem v této
problematice je alespo
rámcové zachování tradiního vzhledu
staveb i pi využití souasných technologií, nových materiál
nebo teba požadavk na komfort bydlení i rekreace. Tímto
bych chtla zahájit krátký seriál doporuení pod výše uvedenou hlavikou „Správa CHKO Orlické hory radí...“, ve které by
se široká veejnost mla v kostce seznámit s tím, za jakých
podmínek je možné postavit, resp. udržovat si svoji nemovitost
v Orlických horách.
1. Ochranái nemají rádi ervenou!
Nkteí už možná vdí... Ano, e je o barv stešní krytiny. Pro ne práv ervenou? Vždy
domeek s ervenou stechou nakreslí každé malé dít. A jakou barvu, resp. krytinu máme
tedy použít?
Základní doporuení Správy CHKO zní: nepoužívejte nepirozené pestré barvy, které dnes
nabízejí katalogy výrobc krytin: ervené, modré, zelené. U zelené se lidé asto domnívají, že
práv zelená vhodná je, protože se jedná o odstín pírod blízký, opak je ale pravdou. Zelená
barva se na stechách v minulosti objevovala pouze výjimen, a to na mdných stechách
sakrálních a jiných významných staveb. Rovnž stíbrné až bílé odstíny pozinkovaného plechu
nejsou tou správnou volbou a v krajin psobí svými odlesky rušivým dojmem.
I hezky udržovanou chalupu ve výsledku pokazí nevhodn volená kiklavá barva stešní krytiny. Roubení je provedeno v kombinaci tmav hndá – bílá, stešní krytina je syt ervená.
39
Naopak vhodnými barevnými odstíny stech v Chránné krajinné oblasti Orlické hory jsou
hndá, stední až tmavší šedá a erná. Pokud se jedná o plechové stešní krytiny, je vhodnjší
matná varianta.
A koho zajímá pro, mže íst dál. Vrátíme se samozejm do minulosti. Díve se jako materiál pro stešní krytiny používal dostupný pírodní materiál. Po pvodních slamných doškových stechách se objevil devný šindel štípaný pozdji ezaný. Na pelomu 19. a 20. století
se zaala výrazn používat térová lepenka v pásech. Další krytinou, která se na stechách
v této dob objevovala, byla krytina z bidlicových šablon. V období kolem 2. svtové války se
velké oblib tšily šablony z azbestocementového eternitu. Všechny výše zmi
ované druhy
krytin svým neutrálním barevným ešením vhodn zapadly do zdejší malebné horské krajiny
bez výrazného rušivého vlivu na okolí. A práv v návaznosti ne tento vývoj pevzala ochrana
pírody a krajiny do svých regulativ výše zmi
ované barevné odstíny.
Tmavé a matné odstíny jsou tou správnou volbou! Chalupa pak lépe splyne s okolním pírodním prostedím. Roubení je provedeno v kombinaci tmav hndá – bílá, stešní krytina je
tmav šedá.
Barevné i materiálové ešení krytin na nových stavbách, pop. rekonstrukcích staveb stávajících by tyto limity mlo respektovat, aby si naše Orlické hory uchovaly svj malebný výraz.
Krom tradiních druh krytin je možné použít i jejich plastové imitace (plastový šindel, bidlici
apod.). Pokud se rozhodnete pro plechovou stešní krytinu, která je do horského prostedí jist
praktickým ešením, je vhodná klasická falcovaná forma alt. i skládaná, a to s minimálním plastickým designem. Pro barevné ešení samozejm rovnž platí limit – tmavý matný odstín.
Ing. Pavla Marvanová,
Správa chránné krajinné oblasti Orlické hory
40
Ze zdravotnictví
Zubní pohotovost
ordinaní hodiny: sobota, nedle, svátek 08,00 - 12,00 hodin
15.10.
16.10.
22.10.
23.10.
28.10.
29.10.
30.10.
05.11.
06.11.
12.11.
13.11.
17.11.
19.11.
20.11.
26.11.
27.11.
03.12.
04.12.
10.12.
11.12.
17.12.
18.12.
24.12.
25.12.
26.12.
31.12.
01.01.
MUDr. Malátková Ludmila
MUDr. Nentvichová Eva
MUDr. Plšková Ivona
MUDr. Hrbáová Eva
MUDr. Pokorná Jaroslava
MUDr. Pokorná Vra
MUDr. Pibylová Marta
MUDr. Ptaovská Eva
MUDr. Seidlová Zdenka
MUDr. Skiková Zdena
MUDr. Stejskalová Vra
MUDr. Sudová Simona
MUDr. Svtlík Filip
MUDr. Šmídová Alena
MUDr. Štulík Richard
MUDr. Šastná Ludislava
MUDr. Tancurinová Jana
MUDr. Tomanová Libuše
MUDr. Tmová Vra
MUDr. Vaviková Hana
MUDr. Veselská Renata
MUDr. Vyítalová Marie
MUDr. Zde
ka Jií
MUDr. Bahník František
MUDr. Handl Jindich
MUDr. Beránek Jan
MUDr. apková Marie
poliklinika Rychnov nad Knžnou
K. Michla 942, Dobruška
Svatohavelská 266, Rychnov nad Knžnou
Na Trávníku 1232, Rychnov nad Knžnou
J. Pitry 448, Opono
Komenského 209, astolovice
Komenského 481, Kostelec nad Orlicí
Skuhrov nad Blou 17
zdrav. stedisko Kout 566, Borohrádek
poliklinika, Mírové nám. 88, Týništ nad Orlicí
Tyršova 515, Opono
poliklinika, Pulická 99, Dobruška
Zdrav. stedisko Rokytnice v Orlických horách
nám. Dr. Lutzowa 345, Vamberk
J. Pitry 344, Opono
dr. Lützova 244, Vamberk
Kvasinská 129, Solnice
Tebízského 799, Kostelec nad Orlicí
Panská 24, Rychnov nad Knžnou
Komenského 828, Týništ nad Orlicí
Komenského 366, Doudleby nad Orlicí
Povsti a zkazky ze života lidu
a z historie Podorlicka
NA PÁSTKÁCH V PODORLICKU
autor publikace Eduard Weis
ilustrace Jarmila Haldová
zakoupíte ve stánku u paní Karové
pop. v internetovém obchod shop.rkfk.cz
41
494 515 696
494 623 775
494 534 841
494 532 330
494 515 697
494 667 628
494 322 706
494 321 740
494 598 205
494 515 695
494 381 263
494 371 031
494 667 553
494 622 550
494 515 693
494 595 292
736 419 151
494 542 102
494 667 154
494 371 782
494 371 781
494 541 757
494 596 732
494 323 152
494 531 955
494 371 088
494 383 417
Z pírody
Pranostiky
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Co srpen neuvail, záí nedosmaží.
Když dne ubývá, zimy pibývá.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zim mrazy valný.
Když je vlhko i v záí, v lesích se houbám daí.
Svatý František – v poledne košile, ráno kožíšek.
Ze sportu
Fotbal
Fotbalový tým TJ Sokol Deštné v O. h. vykroil do nové fotbalové sezony 2011/2012
úspšn
Po letní pestávce, kdy v ervnu 2011 skonila mistrovská fotbalová soutžní sezona
2010/2011 I. B t. sk. B a náš domácí fotbalový tým se jako nováek v této soutži umístil na
velice pkném 4. míst tabulky, vykroil do nové soutžní mistrovské sezony 2011/2012 velice
úspšn.
V prvním zápase sezony nastoupil doma 13. srpna proti týmu TJ Malšovice, kdy hned
v zaátcích prvního poloasu vstelil 3 branky a tím zaal brankový pídl do sít host.
V tomto utkání se vyznamenal Marcel Hájek z Dobrušky, který s dalšími „nováky“ posílil
deštenský fotbalový tým. V tomto zápase vstelil 8 gól a tím se zapsal do tabulky rekordman
v potu vstelených branek v jednom utkání. Domácí tým vyhrál nad hostujícími Malšovicemi
10:1. Samozejm tento výsledek a 8 vstelených branek za utkání jedním hráem nemohl ujít
pozornosti medií a do Deštného v O. h. pijela natáet TV Nova reportáž, která se vysílala ve
sportovních novinách 18. srpna (pozn. pro doplnní reportáže si TV Nova stáhla ode m nkolik minut zábr, hlavn góly, které jsem zaznamenal pi utkání DVD videokamerou).
Po tomto utkání pokraovala série dalších ty vítzných utkání a TJ Sokol Deštné v O. h. byl
po pti mistrovských kolech na prvním míst mistrovské tabulky.
Po 7. mistrovském kole I. B t., odehraném 25. záí, je TJ Sokol Deštné v O. h. na druhém
míst tabulky se 16 body.
Chci trochu více piblížit fotbalový tým TJ Sokol Deštné v O. h. tenám „Deštníku“, proto
jsem pipravil rozhovor s trenérem a nkterými hrái. Rozhovor probl 17. záí po nezdaeném
utkání s hostujícím týmem Vysoká nad Labem, kdy doma náš tým prohrál 2:6.
„Jak hodnotíte dnešní utkání, kdy se po pti vítzných utkáních za sebou prohrálo 6:2?“
„Co by bylo poteba v deštenském fotbalu vylepšit?“
„Pro hraješ v Deštném fotbal a jak si pedstavuješ svj pínos týmu?“
42
NOVÁK Pavel (íslo 2)
Dnešní zápas s Vysokou n. Labem byl vlastn souboj prvního
s druhým. My jsme zaali trochu opatrn, sice jsme mli nkolik
dobrých šancí, ale soupe nás dost a úspšn napadal, podle m se
z naší strany hrálo trochu mkce.
Soupe si vytváel šance pedevším v první pli utkání, kdy bhem
deseti minut vstelil dv branky, první gól jsme inkasovali z vlastního
protiútoku… Ve stedu hišt na naší stran nebyla zase tak nápaditá
hra, po stranách se nedailo ani záložníkm, hosté šli do rychlých
protiútok a z toho padly do naší branky vlastn první dva góly. Jinak
hodnotím toto utkání kladn, protože jsme si uvdomili, že mže pijít mužstvo, které nás pehraje, možná i v tvrdosti souboj, ubhá bez njakého velkého nasazení, a bojovnost z naší
strany moc velká nebyla. Hodnocení je takové – Vysoká, jak si myslím, nás pehrála, což se
dalo ekat. Zápasy, které jsme hráli pedtím, nám prost vyšly, hráli jsme kompaktn a bylo
teba i radost se na to koukat. Dneska pišel souboj prvního s druhým. Neíkám, že jsme
propadli, musíme si ale uvdomit, že bez bojovnosti, nasazení a trochy agresivity to prost
nejde… Nedá se nic dlat, prohráli jsme, musíme se vrátit zpátky na zem a musíme hrát tak,
jak jsme hráli pedešlé zápasy.
Moje vize do nové sezony je taková, že chceme hrát líbivý fotbal, pro diváky a fanoušky
a nasbírat njaké body. Jako nováek v lo
ské sezon I. B tídy jsme letos zaali velice dobe,
zápas s Vysokou sice nevyšel, ale za týden jedeme do Provodova a to bude po prohraném
utkání doma odrazový mstek, abychom si opt vili a hráli to, na co máme, a to, co chceme
dosáhnout a vbec hrát, myslím si, že Aleš Hašek a nejlepší stelec našeho mužstva Marcel
Hájek a další posily Aleš Franc a Luboš Velák nám v tomto velice pomžou.
HAŠEK Aleš (íslo 8), nová posila týmu
Do Deštného v O. h. jsem pišel z Dobrušky, kde jsem byl na
hostování, jinak jsem hráem Domašína u Dobrušky. Do Deštného
jsem pišel z toho dvodu, že tu jsou hrái, kteí hráli divizi, FL.
Myslím si, že je to super si s takovými hrái jako je Marcel Hájek,
ale taky Kaplan, Umlauf, Drapák, zahrát. Celý tým je neskutený, je
opravdu super s nimi hrát. Hraji na pozici útoníka, i když jsem do
jednadvaceti let chytal v Domašín, Opon a od dvaadvaceti hraji
v útoku. Konen jsem opt dostal chu do fotbalu potom, co jsem
si prožil v krajských peborech jak v Dobrušce, eské Skalici, tak
v Polici, i když na eskou Skalici nemohu íci ani slovo „špatnýho“. Tady m to opt po tyech
letech zaalo napl
ovat. I když to eknu blb, šeredn, tak „vesnickej“ fotbal to není, tak zaberu
a je to „supr“ tady hrát…
43
HÁJEK Marcel (íslo 11)
Pišel jsem do Deštného z Dobrušky s tím, že si chci fotbalu užívat
a že B tída je tak akorát. Pišel jsem a vlastn se taky vrátil. Vtšinu
hrá tu znám, psobil jsem tu devt let, vracím se tedy do známého
prostedí. Hrál jsem tu, když se postoupilo do krajského peboru, to
bylo na pelomu 1999 – 2000. Pak se to muselo spojit s Náchodem,
tady se divize nedala hrát, tak jsem dva roky psobil na Deštném
a sedm let potom v Náchod, Náchod – Deštné. Na Deštné jsem te
pišel s tím, že už jsem starší hrá a moje zdraví taky není nejlepší.
Cítil jsem, že bych ml pejít do nižší soutže a pivítal jsem nabídku
pestoupit sem. Toto prostedí velice dobe znám a jsou tady kluci, se kterými bych si chtl
zahrát celou sezonu. Zaátek této sezony nám vyšel fantasticky, jsem rád, že se fotbalem
všichni dobe bavíme. Doufám, že to bude takto pokraovat dál a že nám všem elán a zdraví
vydrží.
Vrátím se k tm osmi gólm v 1. kole, které jsi vstelil Malšovicím?
Sám jsem to urit neekal, je to pkné, že jsme vstoupili do soutže vítzstvím a získali ti
body. Sám jsem byl pekvapený, že to tam tak padalo. Jsou obas zápasy, kdy lovk do toho
kopne a ono to tam spadne…
KRUPKA Pavel – trenér mužstva
Do letošní sezony nastupujeme se zámrem pohybovat se na ele
tabulky. Rádi bychom hráli do 3. místa a tomu odpovídají naše posily.
Z Dobrušky pišel Marcel Hájek, z téhož oddílu Aleš Hašek, po dlouhé
dob se do našeho týmu vrátil David Franc, který pišel z Malšovic.
Mimo to máme Lukáše Veláka, který je pracovn v Irsku, ale bude
se brzo vracet. Naše cíle – hrát dobrý fotbal, aby se na Deštné chodilo na dobrý fotbal a bylo se na co dívat. Ze zaátku jsme udlali dobré výsledky, vstelili jsme spoustu branek, nepovedlo se nám
dnešní poslední utkání, kdy jsme prohráli s Vysokou nad Labem. Sice
to bylo utkání o první místo, ale do konce soutže zbývá dvacet kol a my se soustedíme na
další zápas. Dnes nám chybli tyi hrái do základní sestavy. Uvidíme, jak se bude dál soutž
vyvíjet, já opravdu vím tomuto týmu, na „B“ tídu je opravdu silný.
DRAPÁK Petr – kapitán (íslo 9)
Jako kapitán deštenského týmu chci íci, že od sezony 2011/2012
jsme nastoupili velice dobe. Tým jsem dobe posílili, což jsme potebovali jako sl, protože máme hrá na Deštném málo. Dobe jsme
se posílili Marcelem Hájkovým z Dobrušky, Alešem Haškovým, Davida France se nám podailo dostat zpátky na místo, kde už hrával.
Myslím si, že „manaft“ máme na tuhle „B“ tídu velice slušný, už nejsme nováek, zaínáme hrát druhou sezonu. Manaft máme opravdu
kvalitní, sice tu hrá stále není moc, teba dneska jsme se o tom
44
pesvdili, že nás je jenom jedenáct, máme njaké hrái zranné, na dovolené a podobn.
Tým máme na soutž „B“ tídy kvalitní, a myslím si, že bychom se mli pohybovat do pátého
místa v tabulce, zkrátka vepedu. Já jako kapitán tento tým ješt povedu tuto sezonu urit
a pak se uvidí, co bude dál. Urit bychom potebovali mladé hráe, ale bohužel tady žádní
mladí hrái momentáln nejsou, nevidím je tu. Ti, kteí tu byli, skonili. Z místních tu máme
pouze „mladýho“ Néu, je tu ješt Péa Prouza, na kterého bych nerad zapomenul. Potom tu
jsou super kluci Dan Fidler a Péa Cejnar. Ti už zase nejsou tak mladí, jsou to starší „harcovníci“, kteí práci na hišti odvedou. Další místní mladí tu nejsou, což je vlastn velká škoda.
NETÍK René (íslo 6)
S fotbalem jsem zaal v šesti letech, v patnácti letech jsem hrál rok
za Ohnišov.
Tady hraji na kraji zálohy dle poteby pravá nebo levá, to je jedno.
Když to je nutné, hraji i na kraji obrany. K této sezon bych ekl, že
mám nejvtší radost z toho, že do týmu pišel David Franc, což je
mj trenér z mladších žák, a to je prost fantastické, to se hned tak
nepovede, že si hrá mže zahrát se svým dívjším trenérem. Mám
ohromnou radost a nevím, jak to slovy vyjádit. Do zaátku sezony
jsme vykroili dobe, nálada je tady dobrá. Jen venkovní zápasy se
jaksi nkdy moc nedaí, kdy to spadne a nikdo v podstat neví pro. Hodn se venku „nademe“… Co se týká dnešního nezdaeného zápasu s Vysokou tady doma, tak to byl takový
skok špatným smrem. Sice nám chybli hrái, na druhou stranu se na to nemžeme úpln
vymlouvat. Ale zase to je možná i dobe, každý si o nás te myslel kdoví co a te vidí, že jsme
normální a i prohrajeme a musí se to pijmout, my se díky tomu srovnáme.
Ješt bych chtl dodat, že z Davida France iší taková pirozená autorita, kterou jsem si
uchoval z tch mladších žák.
FRANC David (íslo 4)
V Deštném jsem hrál již v roce 1998, a to asi pt šest let. Tenkrát jsem na Deštnou pišel
z AFK Atlantika - Lázn Bohdane a dali mi tu druhou šanci hrát fotbal. Byl jsem po tžkém zranní, Franta Prouza mi velice pomohl, sehnal mi doktory, kteí m dali dohromady, a vrátil m
do fotbalu, za což mu velice vdím. To je taky jeden z dvod, pro jsem pestoupil, vlastn
šel hostovat, kdy mn oslovili, zda bych šel pomoci Deštnému. Prožil jsem tu krásných pt let,
kdy jsem si tu našel ženskou na vleku… Te jsem tu odehrál zatím dva zápasy, vtšinu kluk
znám a vtšinu jsem skoro málem i trénoval jako ty mladší, Renu Netíka, kluky Zatloukalovy.
Mrzí m, že kluci Zatloukalovi, Lukáš Veselý i Roman Novák a další skonili a fotbalu se dál
nevnují.
Já jsem si íkal po zápase, kdy tu Deštné „rozsekalo“ Malšovice 10:1, (to jsem tu hrál), jak
m nkdo mže oslovit, coby šéfa obrany, kdy jsem dostal 10 gól. Potšilo m to moc u srdce,
prost Deštné mi pirostlo k srdci. Te hraji na pozici stopera, kluci tu hrají v „lajn“, tak vlastn
stoper to úpln není, tak na pozici jednoho ze stedních obránc.
45
KAPLAN Kamil (íslo 5)
…vytvoila se tu dobrá parta a podailo se mužstvo vhodn doplnit zkušenými hrái se zkušenostmi i z vyšších soutží. Pokud nám bude pát „štstna“ a nebude nás trápit zranní, tak
si myslím, že budeme v této soutži hrát dstojnou roli, v boji o postup…
KOUBA Milan (íslo 10)
Do Deštného jsem pišel v roce 2010 na jarní sezonu (pozn. Okresní pebor 2009/2010), kdy se tu ješt hrál okresní pebor a postoupilo
se do I. B tídy.
Milane, máš pezdívku „Fanty“. Jak jsi k ní pišel?
Tahle pezdívka m již provází od Tebechovic, což je skoro dvacet
rok. Vznikla takovým zvláštním zpsobem, byli jsme na zájezdech
a jezdilo se do Nmecka, kde jsme mli družbu. Jelikož jsem vždycky
tak njak zmnil tvá, nco jak „Fantomas“, ale nechci to dál íkat jak
a pro a z jakých dvod. Pak se to rzn zdrob
ovalo Fany, Fanta,
Fantys… a Fanty. No, vždy pezdívka zaínala na „F“…
Máme tu fotbalovou sezonu 2011/2012. Úvod byl suprový a krásný. Jak to vidíš ty a jak se
ti tu hraje?
Já jsem tady spokojený, hraje se mi tu dobe, je tu fajn parta. Já se již vzhlížím v záložní
ad, jelikož v útoku je Marcel Hájek a Aleš Hašek, nové posily týmu.
Co íkáš na to, že Deštné nemá hráe z Deštného, nebo jich má málo?
Nevím, co honem íci, je to takový zajímavý a i trochu smutný, nevím, prost je to škoda. Kluci Zatloukalovi byli mladí a perspektivní, tvární a bhaví, ili urit na to mli. Další povinnosti
jim zatím asi nedovolí ve fotbale pokraovat.
Já jsem na Deštnou pišel z Tebechovic, kde jsem skoro dvacet let hrál útoníka, nechci se
vytahovat, nebo aby to vyznlo njak jinak. Te bylo 100 let fotbalu v Tebechovicích. Jsem
nejlepší stelec v historii se zhruba asi 265 vstelenými góly. Dnes jsem to tu nepotvrdil, kdy
byla šance a já si ji lépe nepipravil a nezakonil. Dnešní zápas beru, jako by se naplnilo písloví „nedáš – dostaneš“. Šlo stelit první gól a pak by se to asi vyvíjelo jinak.
Jak íkám, nebo se íká, ti starší by se mli posílat dozadu a koní se na stoperu. Co pišel
Aleš Hašek, to je dva zápasy, hraji v záloze, dnes se hned na zaátku zranil Marcel Hájek, tak
jsem pešel do útoku. Ten mj boj již není takový, je mi njaký pátek, 38 rok. Poslední léta
jsem ml zdravotní problémy s koleny, artroskopii a to je pl roku stopka. Za tu dobu se nabírá
rychle a dohání se to strašn tžko. To není, jako když Ti je dvacet – ptadvacet… Je tady fajn
parta, líbí se mi tu prostedí a lidi okolo. Takže pokud budu mít dvru od trenéra, chtl bych tu
vydržet a hrát, co to pjde nejdéle.
Co mi fotbal dal? Hraji odmala, již od pípravky od 6 let. Hrál jsem i hokej.
Fotbal mi dal fyziku, tlesnou prpravu. Za druhé takovou kolektivní souhru. Tam to je
„jeden za všechny, všichni za jednoho“. Jakmile není kolektiv „parta“, hned se to projeví
a vtšinou negativn.
V Tebechovicích jsem prožil pkné roky a nakonec jsem góly opravdu dával. V Deštném
46
se mi hraje opravdu velice dobe. Hraji s fajn hrái. Díve jsem hrál vtšinou proti nim. Dnes
hrajeme spolu, což je zajímavé. Hlavn, že jsme dobrá parta a víme, co chceme, a snažíme
se za tím jít.
Taky je to o fandní a fanoušcích. Dnes, i když se prohrálo, byla atmosféra ze stran fanoušk
skvlá, i když „hostujících“ ve velké míe. Vím, že se to tu zlepší a „Deštnští“ fanoušci se
najdou a zanou chodit na fotbal, který hrajeme jak pro umístní v tabulce, tak hlavn pro diváky a fanoušky. Vím, že se i to fandní domácích fanoušk zlepší a najdou se fanoušci teba
i z okolních obcí, kteí nám budou fandit.
UMLAUF Michal (íslo 7)
Na Deštnou jsem pišel z Kostelce nad Orlicí. Hrál jsem v sezon 2009/2010, kdy jsem nastoupil v posledních tech utkáních ješt
okresního peboru. Rok jsem psobil v Praze. V Deštném jsem opt
hrál v sezon 2010/2011, kdy jsem odehrál asi 5 – 6 posledních utkání již v „B“ tíd, kde se skonilo na 4. míst. V této sezon 2011/2012
opt hrajeme v „B“ tíd. Z našich týmových pocit je to velice dobré,
co do potu vstelených branek. Dá se íci, že jsme v republice nejlepší manaft, co do potu vstelených branek. Myslím si, že je pro nás
úspšné a pro diváky velice zajímavé. Co bych mohl íci k manaftu,
se kterým hraji? Je tu dost zkušených hrá, kteí již nco „odkopali“ v eském fotbale. Je tu
velmi dobrá parta. Myslím, že v minulých letech nebylo tolik vstelených branek na kont, ale
zajímavjší než to, co v posledních zápasech pedvádíme. Hodn nakopáváme, což si myslím i
zbyten, mli bychom se více dostat do hry, abychom brankové píležitosti dávali všichni. Hraji v záloze a vlastn jsem od malika vyrstal na záloze. Byl to mj oblíbený post a stále hraji
zálohu. V minulé sezon jsem uritý as psobil i na postu útoníka, kde mi to svým zpsobem
i vyhovovalo, jelikož jsem si „zabíhal“ pro balony a tím jsem se dostával více do hry, což taky
potebuji. Letos hraji na pozici krajního záložníka, což není mj optimální post, ale snažím se s
tím tak ujmout a servat, tím dobe hrát na svém míst, dát gól, když na to pijde. Te jsou na to
hrái jiní, já jsem ten, kdo jim pihrává, to je dležité ke skórování. Fotbal je kolektivní hra, góly
jsou dležité a na gólech je fotbal stavný…
Doufám, že tato sezona bude pro nás úspšnjší a skoníme lépe. V minulé sezon nás
provázelo mnoho zranní, malý poet hrá, což nám zaruilo 4. místo, pár lidí íká úspch
a pár lidí íká neúspch. Jako pro nováka toto umístní nebylo špatné a bylo úspšné. Z mého
pohledu by nebylo špatné, aby se postoupilo, protože hodn lidí okolo mluví o tom, že by to
opravdu nebylo špatné – postoupit. Máme na to a bylo by velice fajn postoupit, tím by se nám
otevely další možnosti, i když by to bylo nároné na všechno i na cestování ven. Bylo by to pro
manaft a hráe pozitivní, i pro diváky a naše fanoušky. Vyšší tída by se tu dala kopat nadále.
Je to v našich silách, když budeme táhnout za jeden provaz, tak si myslím, že je to možné.
47
Tabulka po 7. kole Mistrovské fotbalové soutže I. B t. sk. B - 1011 / 2012
Poadí
Tým
Zápasy
V
R
P
Skóre
Body
1.
Vysoká n. L.
7
6
0
1
35:9
18
2.
Deštné v Orlických horách
7
5
1
1
38:14
16
3.
Nové Msto
7
5
0
2
18:13
15
4.
Lokomotiva HK
7
4
2
1
16:9
14
5.
astolovice
7
4
1
2
19:19
13
6.
erníkovice
7
4
0
3
20:16
12
7.
Borohrádek
7
4
0
3
18:21
12
8.
eské Meziíí
7
2
3
2
10:10
9
9.
Opono
7
2
2
3
11:14
8
10.
Provodov
7
2
1
4
11:13
7
11.
Malšovice
7
2
1
4
9:16
7
12.
Babí
7
1
1
5
9:24
4
13.
Probluz
7
1
1
5
12:28
4
14
Hlušice
7
0
1
6
5:25
1
Z rozhovor zaznamenal a pro „Deštník“ upravil JaK.
48
Jezdectví
Jak jsme vytáhli paty ze vsi do Evropy
V letošním roce se konalo Mistrovství
Evropy junior a mladých jezdc v jízd na
koni, disciplin drezura v dánském Broholmu. Kamila si splnila kvalikaci s klisnou
Alicí a Little Joem už vloni a letos ladila formu a rozhodovala se, který k
se mistrovství zúastní. Nakonec to byla Alice, kterou
si Kamila sama pipravuje od jejích ty let
s pomocí svého polského trenéra. Jsou
sehranou dvojicí a spolu podávají již nkolik
sezon velmi dobré výkony.
Na jae startovala Kamila s obma ko
mi na mezinárodních závodech v polském
Radzionkowe, kde byl lepší Little Joe,
v rakouském Achleitenu se lépe prezentovala
Alice. Vrcholem eské drezury je mistrovství
republiky, které se letos konalo v Praze a Kamila s Alicí zvítzily v kategorii junior. Kamiliny
kamarádky vyzdobily Alici pro štstí kopyta srdíky z laku na nehty (vydržela až na Evropu),
což mlo velký ohlas u rozhodích. Po eském mistrovství zbýval týden na intenzivní trénink
v Polsku a potom jsme odvážn a drze vyrazili smr Dánsko.
Jeli jsme autem a Alice cestovala ve vozíku za autem, na nmeckých hranicích jsme se pidali k polské ekip a Alici peložili do kamionu. Tam zaalo dobrodružství. Jednak kamion ídil
táta Kotyza s navigátorem, svta znalou Polkou Kašou. Ta nás nejprve dovedla do Rostocku,
kde jsme se mli nalodit na trajekt, ale protože následující 3 trajekty byly plné, museli jsme
pokraovat po souši. Další pejezd pes moe lodí se ml konat ve Fyndshav, kam jsme dorazili
ve 22.30 hodin a poslednímu trajektu jsme už jen mávali. V Dánsku je spousta koní a dobrých
lidí, kteí nechali naše koníky pespat ve své stáji a ráno jsme chtli chytit hned první trajekt
v 6 hodin. To se také nepovedlo, protože novopeený eský idi (Kotyza) polského kamionu
nemohl vycouvat ze dvoreku - kamion ml specielní požadavky. Naštstí jsme to zvládli na
osmou hodinu a nalodili se na trajekt. Práv vas, protože v 11 hodin zaínala v Broholmu
- míst mistrovství veterinární pejímka koní. Ješt jsme si stihli zabloudit, ale pejímku jsme
stihli (s rozcuchaným konm ).
Na startovní listin bylo 62 koní a jezdc, kteí v úvodní úloze startovali ve dvou dnech. My
jsme mli to štstí, že start Kamily byl vylosován až na tvrtek, tak jsme mli as na odpoinek,
aklimatizaci a krátký trenink. Bydleli jsme v krásném msteku Faaborg, pímo na námstí, kde
zvonily zvony.
Alice bydlela v krásné a velmi pohodlné stáji s dalším eským konm Lissandrem, na kterém
startovala Soe Brodová. Ve stájích to vypadalo trochu jako v autobazaru, všude visely vlajeky
na š
rách, koleka na hnj v národních barvách, psi bhali s vlajkami za obojky, Nmky mly
dokonce vymalované nehty v národních barvách. A ve tvrtek jsme se dali do boje. Všechno
49
šlo dobe, náš polský trenér posledních 5 minut ped každým Kamiliným startem strávil na
záchod. V první, zahajovací soutži, která byla zárove
soutží družstev, skonila Kamila
s Alicí na skvlém 29. míst (62 startujících). V soutži družstev jsme nebodovali, protože
nám chybl tetí len družstva. Díky tomuto výsledku startovala Kamila v ticítce nejlepších až
v sobotu v soutži jednotlivc. Tam si mírn pohoršila, když se Alice lekla cvakajícího fotoaparátu a dvojice skonila na 36. míst. I tak to byl bájený výsledek. Soe skonila na 53. míst,
když si Lissandro zazlobil. V protokolu od rozhodích bylo napsáno, že Alice je sladký, milovaný k
. To bylo výstižné. Strávili jsme krásný týden v Dánsku s procházkami u moe. Nemli
jsme velké ambice, o to vtší byla radost z výsledku.
Cesta zpt probíhala v podobném duchu jako do Dánska. Jeli jsme po most, který spojoval
ostrovy a potom trajektem z Gedseru do Rostocku, v trajektu zase zapomnla Kaša svého
syna v podpalubí. Lo byla úžasná, v drogerii jsme použili všechny testery, abysme se Kaše
pomstili za útrapy na cest a seznámili se s uehtaným miminem.
Od té doby Alice odpoívá na kopci, je to ten nejmenší a nejtlustší a nejrychlejší k
!
Eva Kotyzová
Lyžování
Mistrovství svta ve Švýcarsku
Dne 29. 8. 2011 se eská reprezentace vypravila na mistrovství svta junior v travním lyžování do Švýcarského
msteka Goldingenu. Mistrovství svta
se úastnilo 12 stát a naše republika
získala za celý týden nejvíce medailí.
Odváželi jsme si jich dom 12.
I já jsem byla ráda, že jsem do této
sbírky pispla. Stala jsem se vícemistryní ve slalomu. Sice jsem si mohla
odvést zlato, ale staila jedna chybika
ve druhém kole a ta mn zkazila vedení po prvním kole. Druhou medaili, a to
bronzovou, jsem získala v superkombinaci, kdy se sítaly asy ze slalomu, ve
kterém jsem byla druhá, a ze super g. Ve
chvíli, kdy jsme startovali super g, jsem
vdla, že pokud do toho dám vše, získám medaili. Do cíle jsem si dojela pro
tetí místo, ale také i pro petrhané vazy
v kotníku a v koleni. V cíli jsem nestihla
dobrzdit a narazila jsem do ochranných bariér, ty mi pivodily zranní.
I pesto, že jsem se zranila, se mi tam hrozn líbilo. Byla to další dobrá zkušenost v mém
život. Svých medailí si hodn cením.
Eva Fabiánová
50
Lyžai v lét a na podzim
I když sníh v našich krajích ani z daleka není aktuální, mladí sportovci z lyžaského oddílu
Sokola Deštné nezahálejí. Chtjí-li opt konkurovat nejen domácím soupem, ale i tm svtovým, musí pes léto a podzim nabrat potebnou fyzickou kondici. Krom pravidelných úterních
a tvrteních trénink k tomu slouží týdenní soustední, které je plné zábavných pohybových
aktivit.
První týdenní pobyt byl tradin v Horní Malé Úp na Pomezní Boud v termínu
16. – 23. 7. 2011. Najezdilo a nabhalo se mnoho kilometr, dost asu se, i kvli špatnému poasí,
strávilo v místní sportovní hale. Druhé soustední pak bylo v domácích horách na Šerlišském
Mlýn v termínu 13. – 20. 8. 2011. Oba tyto pobyty posloužily jak na sžití se celého oddílu s trenéry
a novými sportovci, získání již výše zmi
ované fyzické kondice, ale i pro procviení obratnosti
a koordinaních schopností.
Z léta je podzim a v tomto ase je vhodné zaít trénovat na snhu. V našem oddíle máme
ti reprezentanty, kteí mají zpestený program o akce eské reprezentace. Prvním takovým
výjezdem bylo soustední v hale v nmeckém Bispingenu a budou následovat další. Oddílový
výjezd za snhem se chystá na íjen, konkrétn 16. – 21. 10. 2011 na rakouský ledovec Stubai.
V listopadu pojedeme podruhé s celým oddílem, zejm opt do Rakouska.
Pro novou sezónu máme opt dti rozdleny do družstev, hlavn podle vku a výkonnosti.
Družstvo A, kam patí naši ti žákovští reprezentanti – A. Berkovcová, L. Rydlová a T. Klinský,
dále pak vynikající junioi – K. Preininger a T. Nutil a starší žák J. Ježek. Od tchto závodník
se ekají nejlepší výsledky nejen na republikové úrovni. Zástupci družstva A/B, kam patí žáci
postupující z pípravek do žák, se v lo
ském roce pravideln umisovali na pedních místech
a doufáme, že svou pílí se brzy piadí ke svým starším kamarádm. Družstvo B tvoí naši nejmladší závodníci z kategorií pedžák a pípravek, a žáci i junioi, kteí se z rzných dvod
neúastní republikových závod, a mžeme je vidt pedevším na regionálních závodech.
Pejme našim mladým sportovcm, a podzimní píprava pokrauje co nejlépe, bez nemocí
a zranní, a se v dalších íslech Deštníku mžeme doíst o jejich úspších.
ZDAR
Ludk Preininger
Deštník – zpravodaj obce Deštné v O. h.
Registrován Ministerstvem kultury R pod reg. . MK R 11921
Vychází 4x ron, náklad jednoho vydání je 300 kus.
Uzávrka tohoto vydání byla 15. srpna, uzávrka dalšího ísla je 15. listopadu 2011.
Otištné píspvky mohou být stanoviskem autora a nemusí vyjadovat postoje vydavatele!
Redakní rada: ing. Jií Beran (JB), Jaroslav Karban (JaK), Alena Kížová (AK),
Hana Pavlíková, Lenka Zábranská (LZ).
Adresa: Obecní úad, 517 91 Deštné v Orl. horách . 61
tel.: 494 663 193, fax: 494 663 187, e-mail: [email protected]
cena: 15,- K
51
KOMPLETNÍ DEMOLICE OBJEKT
, STAVEBNÍ
A KLEMPÍSKÉ PRÁCE PROVÁDÍ
ZEDNICTVÍ KOVÁ.
TEL.: 722 952 239
52
EVT Stavby s.r.o.
V Zahrádkách 3, 568 02 Svitavy
tel.: + 420 461 530 718, 777 125 491
e-mail: [email protected], www.evt.cz
Ekologické stavby
Vodohospodářské a inženýrské stavby
Technické a občanské stavby
PILA SEDLOŇOV
prodej stavebního řeziva, pořez dovezené
kulatiny
Nové - štípané palivové dřevo
- délka polen – dle přání zákazníka
(20,25,33,50,100cm)
- doprava zajištěna
Kontakt: 605 279 163
E-mail : [email protected]
• Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad
Kněžnou, Jiráskova 2 (kasárna), Památník
ornitologa Karla Plachetky
Vás zvou k návštv
• Kolowratský zámek
Muzeum
archeologického experimentu
v Uhínov pod Deštnou a
Archeologický skanzen
Villa Nova Uhínov
• Židovská synagoga
KONTAKT:
INFORMACE:
• Muzeum krajky Vamberk
• Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel Deštné
Villa Nova Uhřínov
Muzeum a galerie Orlických hor
v Rychnově nad Kněžnou
Muzeum zimních sportů, turistiky
a řemesel
Déčko – Dům dětí a mládeže
Hradec Králové – Rychnov n. Kn.
Rychnov n. Kn. – Uhřínov pod Deštnou
Rychnov n. Kn. – Deštné v O. h.
571 91 Deštné v Orlických horách 378
Mobil: +420 602 465 842
www.struhar.cz
[email protected]
kvten-erven, záí-íjen:
sobota 9:00-17:00
nedle 9:00-15:00
ervenec-srpen:
denn od 9:00-17:00
Kontakt:
[email protected]
[email protected]
494 598 010
602 936 946
www.onet.cz
+420 492 601 600

zde ke stažení - Deštné v Orlických horách

Transkript

Podobné dokumenty

usnesen í

Zeptali jsme se

ZPRAVODAJ listopad 2011