rozvoj oblasti hrubého jeseníku a navazujícího podhůří

rozvoj oblasti hrubého jeseníku a navazujícího podhůří

ROZVOJ OBLASTI HRUBÉHO JESENÍKU A NAVAZUJÍCÍHO PODHŮŘÍ
MIKROREGION ,,SRDCE JESENICKÉHO PODHŮŘÍ“
BRUNTÁLSKO - RÝMAŘOVSKÝ REKREAČNÍ REGION
VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU HRUBÉHO JESENÍKU
A ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
I.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – VYMEZENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Poloha destinace
Moravskoslezský kraj se nadregionálně nachází na hranici tří států mezi Hornoslezskou aglomerací a mezi
významnými centry, dohromady s asi 5 miliony obyvatel. Moravskoslezský kraj k tranzitu využívá tisíce
Poláků, Rakušanů a Slováků, jeho poloha je tedy velice výhodná a perspektivní.
Moravskoslezský kraj jako administrativní jednotka
Moravskoslezský kraj se skládá z 6 dřívějších okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava – město,
Karviná a Frýdek – Místek a území 22 obcí s rozšířenou působností)
Turistické jednotky
Region je v současné době rozdělen na turistické oblasti, jedná se o Jeseníky, Opavské Slezsko, Ostravsko,
Těšínské Slezsko, Poodří – Moravské Kravařsko s Beskydami – Valašsko. V Moravskoslezském kraji se
aktuálně nachází 6 turistických oblastí, které přesahují do Zlínského a Olomouckého kraje.
I.1 JESENÍKY
Turistická oblast Jeseníky je pro Moravskoslezský kraj základnou lázeňství, turistického ruchu a zároveň
nejčistší oblastí v Evropě. Jeseníky se svou nabídkou rezortů zimního cestovního ruchu (v oblasti Pradědu,
Karlova, Malé Morávky, Dolní Moravice, Václavova u Bruntálu) a rezortů letního cestovního ruchu, v oblasti
Slezské Harty navazujících sjízdných řek, turistických tras a cykloturistických tras, patří mezi nejvýznamnější
regiony. Představovaný mikroregion chce především naplnit požadavky Moravskoslezského kraje a pomoci
vybudovat pevný základ společného celku. Chce být platnou součástí, kterou lze charakterizovat jako
„výkladní skříň čistoty a krásy“ a jako „plíce Moravskoslezského kraje“. Zároveň se snaží zabezpečit
ekonomickou soběstačnost, hospodářský růst a vyřešit i sociologické problémy tohoto dlouhodobě
postiženého regionu.
Jeseníky jsou jednou ze šesti oblastí cestovního ruchu s mezinárodním významem. Byly zcela jistě
oprávněně vyhlášeny významným Euroregionem a předurčeny k rozvoji cestovního ruchu, ale také
kongresové turistiky. Již 12 let se v Hrubém Jeseníku nově buduje centrum zimního skirezortu, letního
rezortu a kongresové turistiky, k čemuž přispívá významně i mikroregion „Srdce jesenického podhůří“.
Oblast je také celoročním místem k odpočinku a zábavě, pro malé i velké a nabízí všechno, na co si náročný
návštěvník pomyslí.
Letní rezort
Jednou z nejvýznamnějších dominant turistických oblastí je Slezská Harta. Tato oblast byla změněna na
rekreační oblast díky svému potenciálu. Byly již vybudovány a užívány kotviště, je připravována pravidelná
lodní doprava a 6 rozsáhlých územních plánů, které významně mění tuto oblast na rekreační účely,
z kterých bude profitovat celý Moravskoslezský kraj, nejen Jeseníky.
V Karlově studánce se nachází kompletní infrastruktura včetně nového aquacentra, přičemž v minulých 20
letech se jednalo o mnohasetmilionové investice do rekonstrukce, modernizace a výstavby těchto státních
lázní:
- výměna infrastruktury,
- přestavba silnic,
- kompletní rekonstrukce ubytovacích zařízení (kapacita asi 550 lůžek),
- v poslední etapě výstavba bazénu se slanou vodou.
Oblast Karlovy Studánky, jako část státních dlouhodobě investovaných zdrojů, je vyhlášenou celostátní, ale i
mezinárodní atraktivitou, která je v posledních letech zmiňována například i v amerických průvodcích.
Zimní rezort
Praděd (1491,3 m) je nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy, Českého Slezska a Horního Slezska vůbec.
Hora leží na historické zemské hranici Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů
Moravskoslezského a Olomouckého, okresů Bruntál (Dolní Moravice, Václavov u Bruntálu, Malá Morávka,
Vrbno pod Pradědem) a Šumperk. Na vrcholu se vypíná věž 162 m vysokého vysílače a z vyhlídky ve výšce
80 m je za dobrého počasí vidět Lysou horu, Sněžku a Radhošť, při dobré viditelnosti i Vysoké Tatry a Malou
Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku.
Lyžařské středisko na Pradědu se rozkládá v nadmořské výšce 1235 až 1445 metrů a je vyhlášené svými
dobrými sněhovými podmínkami. Sjezdovky jsou převážně lehčí obtížnosti, ale najdeme zde i červenou a
jednu černou sjezdovku.
Při porovnání přepravních kapacit a rozsahu sjezdových tratí s ostatními středisky v ČR, je charakterizovaný
mikroregion se šesti lanovými dráhami momentálně nejdynamičtěji se rozvíjející lyžařskou destinací v ČR.
Stamilionové investice do nových, nejen lyžařských, projektů v srdci Jeseníků vracejí tradiční lyžařské
středisko na absolutní špici v porovnání s ostatními, zejména českými středisky. Na Moravě konkurenci
nemá.
V uplynulých 5 letech došlo k absolutnímu přebudování zimního skirezortu Hrubého Jeseníku z původních
zastaralých pom a kotev na 6 lanových drah, a to v oblasti Karlova, Malé Morávky a Václavova u Bruntálu.
Jedná se o největší investici v ČR do lanových drah v uplynulých desetiletích.
Destinace v malebném horském údolí pod „moravským ledovcem“ Pradědem, bude po dokončení právě
probíhajících staveb nabízet sedm čtyř i dvou sedačkových lanovek a bezpočet vleků s přepravní kapacitou
více než 25 tisíc osob za hodinu. Se zárukou výborných sněhových podmínek lze využívat více než 20 km
sjezdovek.
V těchto údajích nejsou zahrnuty informace o lyžařském zázemí, které poskytuje samotné lyžařské středisko
na vrcholu Pradědu, ačkoliv je i tento areál jen několik minut jízdy vzdálen od stávajících lanových drah.
Charakterizovaný region má však co nabídnout nejen příznivcům sjezdového lyžování, ale i nadšeným
běžkařům. Může totiž s přispěním Moravskoslezského kraje nabídnout celou síť běžkařských tras v délce 80
km, které se denně upravují. Jejich poloha ve výšce 600m až 1250m zajišťuje vynikající sněhové podmínky.
Je zde také upravovaná čtyřmetrová dvoustopá ,,dálnice" mezi Pradědem, Karlovem a Dolní Moravicí.
Záruka kvality infrastruktury s tradiční gastronomií a kvalitou ostatních služeb uspokojí každého návštěvníka.
Bezpečné a prostorné sjezdovky na svazích v centru Jeseníků vytváří jedinečnou atmosféru, která se nenajde
nikde jinde.
Charakteristika oblasti
Tato oblast je významná i z kulturně-historického hlediska, a to již od 12. století. V oblasti se nachází více jak
110 kulturních a přírodních památek, které jsou dostupné vyjma některých do 30 minut z centra
mikroregionu jízdy automobilem, množství turisticky zajímavých míst, přístupné po turistických stezkách,
cyklotrasách a v zimním období po běžkařských trasách. Nejvýznamnější z nich charakterizujeme v příloze
č. 1 této studie. Například se jedná o zámek v Bruntále, hrad Sovinec, naučnou turistickou stezku Bílá Opava
a další.
KULTURNÍ PAMÁTKY




kaple v lipkách Rýmařov
zámek Bruntál - historicky
a architektonicky nejznámější památka
v bruntálském regionu
hrad Sovinec - zde se každý víkend
konají akce pro širokou veřejnost
altánek v Karlově Studánce




zámek Velké Losiny
Pradědova galerie
Muzeum Slezského Soemmerringu
v Horní Lipové
muzeum Kapličkový vrch v Malé
Morávce
PŘÍRODNÍ PAMÁTKY



hora Praděd
Petrovy kameny
nádrž Slezská Harta - druhá největší
přehrada v ČR



Rešovské vodopády
jeskyně na Pomezí
jeskyně na Špičáku
Obecně lze Jeseníky z hlediska památek označit za jednu z nejnavštěvovanějších turistických oblastí v ČR.
Kromě návštěvy výše zmíněných památek nabízí region obrovskou perspektivu jeho dalšího rozvoje
cestovního ruchu, společně s ucelenými urbanistickými záměry.
MOŽNOSTI VYŽITÍ V REGIONU

LÁZEŇSTVÍ
Karlova Studánka nabízí až 100 lázeňských procedur. Klient bude mít v brzké době možnost navštívit také
nově otevřené lázeňské centrum v Dolní Moravici.
Prostředí je ideální pro léčbu plicních onemocnění, nemocí horních cest dýchacích, chronických zánětů
průdušek, apod.
Léčivé a přírodní prameny - 7 pramenů v Karlově Studánce, 1 přírodní pramen v Dolní Moravici.
Do budoucna plánujeme vytvoření promenády podél Dolní Moravice, a to v trase Dolní Moravice – Karlova
Studánka, kde by se tato stezka napojila na sedm již v současné době využívaných pramenů.

NAUČNÉ STEZKY A TRATĚ
Oblast návštěvníkům nabízí celkem 11 naučných stezek v úžasné přírodě. Mezi nejznámější patří Bílá
Opava, která překvapí svým divokým rázem, jezírky a překrásnými přírodními scenériemi alpského typu.
Celou destinací prochází několik cyklostezek, které provádí návštěvníky krásami mikroregionu.
křižovatce cyklistických tras jsou půjčovny a servisy kol.

Na
AQUATURISTIKA
Aquaturistika v oblasti se významně rozvinula vybudováním 4 nových center - Wellness centrum Bruntál,
bazénový komplex v Karlové Studánce, malé aquacentrum v Dolní Moravici a nově budované aquacentrum
ve Vaclavově u Bruntálu.
I Slezská Harta nabízí možnosti nejen k rekreačnímu koupání, ale poskytuje i prostor pro rybaření, umožňuje
provozování vodních sportů (jachting a windsurfing), vyjížďkové plavby, apod.
Hospodářská charakteristika Jeseníků
Velmi pozitivně je třeba vyhodnotit rozvoj turistického ruchu, rekreace a obnovu přírodního a kulturního
dědictví dané lokality, ať již formou jednotlivých dotačních titulů, tak i formou státních investic do státních
lázní Karlova Studánka či investic do infrastruktury Moravskoslezského kraje. V neposlední řadě je třeba
vzpomenout také investice ze soukromých zdrojů. Díky nim došlo k velmi zajímavému vývoji v tomto „Srdci
jesenického podhůří“, tedy konkrétně v regionu Bruntálska a Rýmařovska. V tomto regionu došlo v
minulých deseti letech k vybudování 5 lanových drah (další 2 lanové dráhy jsou ve výstavbě), k výstavbě více
než 50 nových penzionů a hotelů, obnově více než 2000 ubytovacích míst, celkové rekonstrukci a
dovybavení službami státních lázní Karlova Studánka, zpřístupnění pro turisty jedné z největších přehrad
Slezské Harty, s jednotlivými moly a plachetnicemi. Je třeba zdůraznit, že se jedná o realizované projekty
v minulých dvaceti letech, v řádech několika set milionů, uskutečněné státním i soukromým sektorem.
Příloha č. 2
Projekty podporované EU
V oblasti bylo jen v posledních letech realizováno a připraveno více než 30 projektů podporovaných EU
(nové vyhlídkové věže, rekreační i komerční projekty). V Dolní Moravici se jedná o 4 rekreační penziony,
autobusové stanice, jesenický skanzen a další připravované akce.
Tabulka významných realizovaných dotačních projektů v daném mikroregionu
Název příjemce
Název projektu
Státní léčebné lázně Karlova Studánka,
státní podnik
Vybudování nového aqua cetra, dopravní infrastruktury,
rekonstrukce lázeňského domu Šárka na 4* depandanci
Město Rýmařov
Středisko volného času Rýmařov
Rok alokace /
Rok finální platby
2010 / 2012
2011 / -
KARETA s.r.o.
Modernizace lyžařského areálu Pod Vysokou horou ve
Vrbně pod Pradědem
2010 / 2011
Lyžařské běžecké tratě Suchá Rudná
Sportovně relaxační centrum se squashem a lezeckou
stěnou
2012 / -
Město Břidličná
Výstavba sportovního areálu a rekonstrukce tělocvičny v
městě Břidličná
2012 / -
Město Bruntál
Wellness centrum Bruntál - Rekonstrukce a přístavba
krytého plaveckého bazénu
2008 / 2011
AVALANCHE MOUNTAIN s.r.o.
Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách
2009 / 2010
Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY
Skanzen Jesenicka
Město Rýmařov
Sportovně - kulturní areál " Zahrada Hedvy"
2010 / 2011
Obec Horní Město
Pojďme si spolu hrát, bavit se a radovat (Rekonstrukce
sportovně-relaxačního areálu v Horním Městě)
2008 / 2010
Obec Malá Morávka
In-line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem
2011 / 2012
Sdružení obcí Rýmařovska
Krása a historie, pěšky i na kole Rýmařovskem
2010 / 2011
SKI ANNABERG s.r.o.
Rekreačně sportovní zábavný park
SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s.
Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího
zázemí
TJ Jiskra Rýmařov
Rekonstrukce hřiště č. 3 - Rýmařov
2012 / -
2012 / 2009 / 2010
2012 / -
…
I.2 VYMEZENÍ MIKROREGIONU „SRDCE JESENICKÉHO PODHŮŘÍ“
Charakteristika oblasti „Srdce jesenického podhůří“
Mikroregion „Srdce jesenického podhůří“ je katastrální území charakterizované Dolní Moravicí – Rýmařov a
Václavovem u Bruntálu – Bruntál. Lokalita patří mezi významné části Moravskoslezského kraje, zároveň se
jedná o atraktivní část Jeseníků. Je cílovým místem realizovaných projektů v minulém období, a to jak
státních (státní lázně Karlova Studánka a národní projekty rozvoje a obnovy), tak krajských, ale také
významných investic ze soukromých investičních zdrojů viz dále.
Tato lokalita se nachází v srdci Jeseníků, ale přitom mimo hranicí CHKO. Díky této ideální poloze může
projekt plně využívat pozitiva, která oblast nabízí, ale zároveň nemá významně omezující limity pro rozvoj
projektu a výstavbu s ohledem na výše uvedené a z důvodu plného zasíťování oblasti páteřními sítěmi se
tato oblast charakterizuje významným rozvojem. Docházelo zde v minulých deseti letech ke značnému
rozvoji, vybudování nové vlastnické struktury a jejího vztahu ke zvýšení daňových, sociologických a
kulturních přínosů v rámci celé oblasti.
Dopravní dostupnost
 Brno - příjezd automobilem 1h 40 min
 Bruntál - příjezd automobilem 15 min
 Ostrava - letiště Mošnov - příjezd
automobilem 1 hod.
 Dolní Moravice, Malá Morávka, Hvězda,
Karlova studánka – na trase cyklo a skibusu
 Olomouc - příjezd automobilem 40 min
Umístění projektu
Nově budovaná destinace se nachází v těsné blízkosti Hrubého Jeseníku, pod jeho nejvyšší horou Praděd a
je lemovaná historicky a kulturně významnými místy:
 obce Dolní Moravice a Václavov u Bruntálu
 lázně Karlova Studánka - tradice lázeňství již od počátku 18. století
 nádrž Slezská Harta – o rozloze 8,7 km², s budovanou rekreační lodní přepravou a moly pro
plachetnice
 historická města Bruntál a Rýmařov
Dolní Moravice – páteřní sítě
Díky ideálnímu situování projekt leží na hlavních tepnách všech inženýrských sítí (voda, plyn, elektřina,
optický kabel). Kromě chybějící dopravní infrastruktury je zcela připraven pro realizaci. V současné době
jsou připojovány inženýrské sítě k jednotlivým pozemkům. Realizaci přípojek zahájila společnost ČEZ
Distribuce a jako další by ji měla následovat společnost VaK Bruntál.
První etapou developerského projektu ,,Srdce jesenického podhůří“ bylo vybudování dvou lanových drah
„U Václava“ a „Čerťák“, které jsou nedílnou součástí místního rozvoje a nabídky služeb, které projekt bude
klientům nabízet. Součástí této etapy je i nyní dokončovaná výstavba apartmánového komplexu
čtyřhvězdičkového hotelu Imperial s aquacentrem, který vzniká ve spolupráci s polským investorem.
Další etapou projektu je rozšíření o rekreační a rodinnou zástavu, dle územního plánu. Již v letošním roce je
naplánována I. realizační etapa a celá oblast tak dosáhne dalšího významného rozvoje. Nové služby, bytová
výstavba a nové soukromé apartmány přinesou klientelu a nejvyšší možnou vybavenost pro kongresovou
turistiku, letní i zimní rekreaci celých Jeseníků. Tato významná klientela složená s nově vytvořených
„trvalých obyvatel“ by měla čítat až 2000 osob, které budou využívat potenciál charakterizované oblasti.
Tyto subjekty nejen využívají, ale hlavně také rozvíjejí danou lokalitu, a to kromě ekonomického přínosu
(daně, DPH), také zabezpečují duševní, organizační a zkušenostní přínos s návazností na celý
Moravskoslezský kraj.
Společenství vlastníků
Projekt destinace preferuje především dlouhodobé partnerství a snaží se o vytvoření trvalého
„mezinárodního obyvatelstva“, tedy snažíme se vytipovat nové potenciální partnery, kteří zakoupí
pozemek, následně vystaví určitou nemovitost, kterou dále využívají a realizují s ní nejen zisk, ale také ji
využívají jako oddechové místo pro svou rodinu a známé. Každý nový vlastník oživí danou lokalitu nejen
svými nejbližšími kooperačními partnery, ale především také duševně svými podnikatelskými záměry a
myšlenkami.
Nabídka vůči klientům a širokému okolí je umožněna záměrům pro:
a) komerční účely
b) individuální rekreaci
c) k trvalému bydlení
Vlastnická struktura
Vlastnickou strukturu lokalit tvoří jak obyvatelé obcí, tak noví občané (realizující novostavby), ale také
střední a vyšší podnikatelská subjekty z České Republiky (např. společnost s minerálními vodami, významní
sportovci apod.), ze Slovenska, Polska a Francie. Do budoucna jistě přibydou i další destinace a zájem o tuto
oblast, protože prožívá bouřlivý rozvoj. Důkazem i mezinárodní atraktivity je, že centrum Jeseníků je v
průvodcích nazýváno jako ,,zelené zlato".
Vlastní struktura tuzemských i zahraničních subjektů tak v budoucnu bude představovat významnou divizi
regionu a zajišťovat jeho trvalý růst.
Realizované projekty v „Srdci jesenického podhůří“
Nosná v dané oblasti je infrastruktura silnic II a III třídy (Bruntál, Rýmařov, Šumperk, Jeseník).
Jedná se o oblast, ve kterém bylo v poslední době vybudováno:
 2 lanové dráhy se 3 vleky pro zimní lyžování,
 2 aquacentra (v Dolní Moravici a Václavově u Bruntálu),
 komplexy pro kongresovou turistiku (9 sálů v Dolní Moravici, 1 sál ve Václavově u Bruntálu)
V této oblasti bylo proinvestováno dohromady více než 800 mil. Kč.
V Dolní Moravici soukromé subjekty ze čtyř států – České, Slovenské, Francouzské a Polské republiky
vystavěli a zprovoznili již 50 penzionů a hotelových budov. V tomto a minulém roce je realizována další
postupná výstavba na 80 nových stavebních parcelách. Jedná se o výstavbu RD, penzionů, rekreačních a
komerčních objektů - realizováno již bylo 30 nových staveb.
Kongresová turistika
Zázemí pro kongresovou turistiku je zabezpečeno rozsáhlou dotační investicí v rámci rekonstrukce
bruntálského a rýmařovského kulturního střediska. V „Srdci Jesenického podhůří“ bylo vytvořeno 9 sálů =
významný příjem do této oblasti.
Nárůst cestovního ruchu dané oblasti
V minulých deseti letech se jednalo o rozvoj správným směrem, o tom také svědčí nárůst cestovního ruchu o
10%, a to i v období, kdy v jiných oblastech dochází ke snížení obratu a také snížení návštěvnosti v rámci
turistického ruchu. Konkrétně v mikroregionu Rýmařovsko v letech 2011 – 2012 se jednalo o nárůst o
18 850 722 Kč. Dále je třeba poukázat na přímou souvislost mezi soukromými investicemi a investicemi
obecních a státních zdrojů a projektů podporovaných EU. Příliv soukromých investic do regionu přesně
kopíruje investování v rámci investičních prostředků neziskové sféry a prostředků investovaných do dopravní
infrastruktury a služeb.
Vývoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji
% obložnosti
Vývoj v letech 2009-2012
(ČVL) čisté využití lůžek
(VP) využití pokojů
v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v ČR a MSK
I.3 SDRUŽENÍ SRDCE JESENICKÉHO PODHŮŘÍ, o.s. Dolní Moravice, jako součást
destinačních sdružení a kooperačního vývoje oblasti
SOUČÁSTÍ REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍ:
ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ EUROREGION PRADĚD
Nové doby 111, Vrbno pod Pradědem
MAS RÝMAŘOVSKO, o.p.s.
Náměstí Míru 1/230, 795 01 Rýmařov
SDRUŽENÍ OBCÍ RÝMAŘOVSKO
Náměstí Míru 1/230, 795 01 Rýmařov
JESENÍKY - Sdružení cestovního ruchu
Kladská 1, 787 01 Šumperk
SPOLUPRACUJE:
MAS HRUBÝ JESENÍK
Zámecké nám. 19/4, 792 01 Bruntál
VOJVODSTVÍ OPOLSKÉ
Polská republika
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ - Krajský úřad
28. října 117, 702 18 Ostrava
Všechny tyto regionální právní a správní subjekty poskytly podporu tomuto projektu.
II.
ZÁKLADNÍ VIZE A CÍLE NOVĚ VYBUDOVANÉ DESTINACE SRDCE
JESENICKÉHO PODHŮŘÍ
Nově formovaná zážitková destinace je nabídkou nových míst pro bydlení v zajímavé destinaci a hlavně pro
vytvoření stálého turistického a kulturního zázemí s důrazem na propojení záměru s nejbližšími turistickými
centry a regiony. Většina aktivit směřuje k vytvoření uceleného komplexu volnočasových a komerčních
služeb.
II.1 NOVĚ PŘIPRAVUJEME
Tím naše služby nekončí. V nejbližší době se mohou naši klienti těšit na tyto nové služby.






Nové aquacentrum
Fitness
Rozsáhlé wellness centrum
Ski škola (s celodenní školkou pro děti)
Polská restaurace s polskými
specialitami
Skanzen Jesenicka – výstava vzorků
v důlní činnosti, důlní vozíky přístupných
pro děti, geocaching




Cukrárna, snack-bar – víceúrovňový sál
SKI-CENTRA
ZOO koutek (30druhů zvířat)
Lanové centrum, horolezecká stěna,
rozšíření stávajících dětských atrakcí,
beach volejbal
Vyhlídková tropická věž
Základní snahou je zajistit celoroční udržitelnost nabízených služeb, a to vytvořením míst pro bydlení a
zázemí pro občany a turisty, čímž se mikroregion snaží docílit maximální spokojenosti návštěvníků a občanů
a obecně přispívat k hospodářské stabilizaci regionu a rozvoji cestovního ruchu v překrásné, čisté oblasti
Jeseníků.
II.2 CÍLE
Základní cíle
I když byl konstatován rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti, i přesto je třeba uvést, že tento region je
nutné dále rozvíjet a integrovat jeho rozvoj s orgány místní správy a samosprávy. Nejen z důvodu, že se
jedná v rámci Rýmařovska a Bruntálska o hospodářsky a sociologicky nejvíce postižené regiony České
republiky. Bylo by vhodné pokračovat a dokončit již realizované rozsáhlé investice v tomto regionu tak, aby
byla zabezpečena trvalá udržitelnost hospodářského růstu, zkvalitnění sociálního prostředí, obnova a
využívání krajinného potenciálu.
Nutnost dále rozvíjet již realizované projekty v regionu je důležitá z hlediska sociologického a
hospodářského rozvoje, a to tak, aby nedošlo ke zmaření již realizovaných dlouhodobých aktivit a naopak
bylo docíleno trvalé udržitelnosti ekonomického růstu. Daná oblast by tak v budoucnu mohla vytvořit trvalý
fungující základ cestovního ruchu a zdravého životního stylu. Již dnes představuje významné místo oddechu,
ale také komerčních aktivit kongresové turistiky a byl položen základ vytvoření pevného rekreačního
obyvatelstva.
Tento základní cíl souvisí s požadovanou podporou pro místní správu a spolupráci Moravskoslezského kraje s
místními regionálními institucemi (spolupráce na místní a regionální úrovni).
Tyto skutečnosti vyplývají ze strategie regionálního rozvoje České republiky 2014+, rozpracované
ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Přikládáme přílohu č. 3 – hospodářsky problémové regiony ČR s
vyznačením mikroregionu „Srdce jesenického podhůří“. Dále přiložená příloha č. 4 - sociálně vyloučené
lokality a potenciál sociálního vyloučení podle ORP.
Z obou uvedených podkladů vyplývá, že se jedná o nejpostiženější oblasti jak z hlediska hospodářského
rozvoje, tak z hlediska potenciálně sociálního vyloučení obyvatelstva. Z obou těchto hledisek je smysluplné
podpořit další rozvoj daného regionu.
Strategické cíle

Odstranění disparit mezi rozvojovými regiony Moravskoslezského kraje a mikroregionem „Srdce
jesenického podhůří“, jako hospodářsky problémového regionu a regionu s největší mírou ohrožení
sociálního vyloučení.

Rozvoj infrastruktury v charakterizovaném mikroregionu.

Zkvalitnění sociálního prostředí této urbanizované oblasti:
 podpora integrace sociálně vyloučených a ohrožených skupin,
 zvýšení kvality a vybavenosti veřejnými službami,
 rozvoj a zlepšování podmínek pro volnočasové aktivity obyvatel a pro využití kulturního potenciálu.

Obnova využívání krajinného potenciálu v regionu.

Využívaní obnovitelných zdrojů energie a podpora úspory energie.

Spolupráce na místní a regionální úrovni.
Snažíme se o vytvoření koncepčního nástroje rozvoje nejen mikroregionu, jak o něm bylo hovořeno výše,
ale i Jesenicka jako celku. Navrhujeme realizaci spolupráce v rámci Moravskoslezského kraje.
Specifické cíle

Hlavním cílem je snaha o dosažení kvalitního kulturního prostředí, rozvoje služeb a infrastruktury a tím
zlepšení podmínek pro život, práci a návštěvníky této oblasti.

OŽIVENÍ TOHOTO TURISTICKY ZAJIMAVÉHO A PŘESTO PROZATÍM PERIFERNÍHO ÚZEMÍ S VYSOKÝM
POTENCIÁLEM - vyzkoušeného praxí:
 podpora rozvoje lokální ekonomiky,
 podpora zvýšení kvality pracovní síly (nové možnosti bydlení i pracovních příležitostí)
 zajištění základních služeb a obslužnosti.
 snížení vysoké míry nezaměstnanosti
Vytváření strategických postupů pro koordinační napojení stávajících a připravovaných cyklistických,
běžkařských tras a turistických stezek.
Dalším cílem je vytvoření co nejširší linie kooperujících subjektů rozvíjející oblast turistiky a specifických
kongresových aktivit.
Trvale udržitelný rozvoj
K tomuto mikroregionu bylo přistupováno před dvanácti lety tak, aby byly vytvořeny především služby. Ty
byly již vybudovány (viz charakteristika výše), a to za celkově vysokých finančních prostředků. V současné
době je budované ,,trvalé rekreační obyvatelstvo" = individuální vlastníci, kteří budou využívat a naplňovat
jednotlivé služby a zabezpečovat trvalý rozvoj. Pro tuto etapu žádáme o spolupráci při vytváření
infrastruktury a podporu místní samosprávy při krajském úřadu. Dojde tak k nárůstu počtu obyvatel,
k rozšíření individuální rekreace vyšší kategorie a také k vybudování komerčních nemovitostí s celoročním
provozem, penzionů, **** hotelů, k dobudování kongresových a sportovních zařízení, cyklostezek,
naučných stezek a nových běžkařských tras tak, aby mohly být využívány všechny dosud vytvořené služby
v regionu. Toto „nové rekreační obyvatelstvo“ (z České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska a Francie)
bude mít v budoucnu potenciál a sílu tvořit základy dalšího dlouhodobého rozvoje, ale i každodenního
využívání všech služeb nejenom v Jeseníkách, ale také na území celého Moravskoslezského kraje. Celý
projekt prokázal svoji bonitu již v minulých letech, kdy došlo k nárůstu příjmů z cestovního ruchu a příchodu
investorů z pěti výše zmíněných zemí. Jejichž investice dosáhly celkem více než 800 mil. Kč, což v tomto
regionu představuje velmi významný příliv prostředků. Tyto investice se následně budou projevovat v
dalším přílivu soukromých zdrojů. Nejedná se tedy o hypotetický projekt, ale o záměr s jasnými a
konkrétními výsledky, s vybudovanými nemovitostmi a sítěmi, též se svými potřebami dalšího rozvoje,
především v dopravní infrastruktuře, a podpory a kooperace na krajské i státní úrovni, kterou lze řešit
v těsné spolupráci s MS krajem.
II.3 NÁVAZNOST A SOULAD S CELOSTÁTNÍMI, KRAJSKÝMI A REGIONÁLNÍMI
PODKLADY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
I.
Soulad s cíli marketingové strategie rozvoje České republiky 2014+ vypracované ministrem pro místní
rozvoj. Na základě střednědobého dokumentu politiky regionálního rozvoje, dle § 5 zákona č. 248/2000
sb. O podpoře regionálního rozvoje.
II.
Soulad s cíli marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, s výhledem do
roku 2015 zpracované Moravskoslezským krajem.
III. Soulad se ZUR - Zásady Územního Rozvoje Moravskoslezského kraje.
IV. Soulad s územním plánem Václavova u Bruntálu.
V. Soulad s podklady územního rozhodnutí, stavebního řízení sítí a zainvestování území podrobně.
Potřeba podpory je dána jak zpracovanými podklady na krajské i celostátní úrovni, tak skutečnou potřebou
regionu s výkazem investic v minulém období.
Soulad se strategií regionálního rozvoje České republiky 2014+
Soulad se strategií regionálního rozvoje České republiky 2014+ vidíme především v oblasti rozvoje
urbanizovaných oblastí, a to konkrétně rozšířené zkvalitněné infrastruktuře, které se týká námi
představovaný projekt - konkrétně rozvoj klíčové silniční infrastruktury.
Dochází k souladu se základní prioritou, zkvalitnění sociálního prostředí urbanizovaných oblastí, kdy se jedná
konkrétně o zvýšení vybavenosti veřejnými službami, rozvoj a zlepšování podmínek pro volnočasové aktivity
obyvatel, využití kulturního potenciálu, podporu bydlení jako nástroje sociální soudržnosti a celkově o
integraci sociálně vyloučených a také ohrožených skupin obyvatelstva.
Soulad rovněž spatřujeme v oživení periferních území, kde by mělo dojít k rozvoji lokální ekonomiky především podpora a zvýšení kvalitní pracovní síly a zajištění základních služeb a obslužnosti.
Jednou z priorit řešených v budoucím rozvoji mikroregionu je také pokrytí alternativními zdroji energie a
tedy významného zlevnění provozu a chodu komerčních i individuálních objektů, v souladu s prioritou obnova využívání krajinného rázu v regionech - konkrétně bod využívání obnovitelných zdrojů a podpora
úspor energie, ve vazbě na místní podmínky s výše uvedenými cíli marketingové strategie rozvoje České
republiky 2014+.
SOULAD SE STRATEGIÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY 2014+
 ROZVOJ URBANIZOVANÝCH OBLASTÍ
a) rozšíření a zkvalitnění dopravní infrastruktury
 ZKVALITNĚNÍ SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ
a) zvýšení vybavenosti veřejnými službami
b) rozvoj a zlepšování podmínek pro volnočasové aktivity
c) využití kulturního potenciálu pro podporu bydlení
 INTEGRACE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH A OHROŽENÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA
 OŽIVENÍ PERIFERNÍCH ÚZEMÍ
a) rozvoj lokální ekonomiky
b) zvýšení kvalitní pracovní síly
c) zajištění základních služeb a obslužnosti
 VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A PODPORA ÚSPORY ENERGIE
Celý princip námi navrhované podpory v oblasti, vybudování nových částí a zkvalitnění infrastruktury z
obnovitelných zdrojů, odpovídá spolupráci na mezi obecní a regionální úrovni.
Námi rozebíraná témata a vytyčení možné spolupráce a podpory při realizaci plánu rozvoje daného
mikroregionu jsou zcela v souladu se strategií regionálního rozvoje ČR 2014+. Jako přílohu č. 5 předkládáme
tento dokument a jednotlivé mapové podklady.
III. ZÁKLADNÍ PŘÍNOSY PROJEKTU PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ, OBCE,
CESTOVNÍ RUCH A SOCIOLOGICKÉ PŘÍNOSY
Základním přínosem z globálního hlediska je v představovaném regionu tradice, krátká realizace dalších
záměrů a vzájemně synergický efekt, služeb ubytování a přírodních atraktivit.

TRADICE
Z důvodu zajištění rychlého rozvoje celé oblasti se nabízí rovná a jasná investiční příležitost pro nové
obchodní partnery. Tyto investice budou navazovat na již bohatou tradici minulých let, kdy rozvoj celého
projektu začal. Postupně bylo v tomto projektu již proinvestováno více než 800 mil Kč. (cca 30 mil. €) a bylo
zabezpečeno vybudování celého kulturního, sportovního a kongresového zázemí v Dolní Moravici a
Václavově u Bruntálu, uvnitř pohoří Hrubého Jeseníku v oblasti jedněch z nejvýznamnějších lázní Karlova
Studánka.

DOBA
Významným faktorem v případě podpory mikroregionu bude krátká doba realizace většiny projektů a tím
dojde k naplnění regionu TRVALÝMI UŽIVATELI, kteří v následujícím desetiletí budou tvořit „uživatelskou
základnu“ nejen pro celé Jesenicka, ale v širším konceptu i Moravskoslezského kraje.

SYNERGICKÝ EFEKT
U již vytvářených služeb v mikroregionu „Srdce jesenického podhůří“, existujících přírodních a kulturních
atraktivit (Praděd, Karlova Studánka, hrad Slovinec, údolí Bílé Opavy atd.) a nově realizovaných investic
z tuzemska i zahraničí je zcela zřejmý a přináší trvalý hospodářský růst do nejvíce hospodářsky a sociologicky
postižených regionů České republiky. Synergie funguje i přímo uvnitř destinace „Srdce jesenického podhůří“,
kdy nový partner využívá již vytvořené struktury služeb a zároveň vnáší svůj nápad, kapitál, duševní a
organizační schopnosti, které jsou zapojeny ve prospěch již fungujícího celku, ale také v rámci širších vazeb
s Moravskoslezským krajem a dokonce i v mezinárodním měřítku. Zde máme na mysli příhraniční spolupráci
s Polskou a Slovenskou republikou.

HOSPODÁŘSKÉ PŘÍJMY
Daňový dopad, ekonomické ozdravění oblasti, sociologické přínosy.
III.1 ZÁKLADNÍ PŘÍNOSY PROJEKTU PRO OBCE, OBYVATELE A CESTOVNÍ RUCH
Je třeba zmínit, že rozvoj celé oblasti má kladný dopad na daňovou politiku, a to jak z hlediska
Moravskoslezského kraje (viz níže) v rámci podílu z DPH, daně fyzických a právnických osob, tak i pro místní
obce, které jsou hospodářsky nejvíce postiženy. Přínos z přímých daní (daň z nemovitosti, rekreační
poplatky) jde do výše několika milionů pro každou obec, dlouhodobě realizující cíl rozvoje urbanistické
zástavby a rozvoje cestovního ruchu. Např. jen daň z nemovitosti na zastavěné ploše 10ha činí 1.650.000,Kč ročně. Takové příjmy tyto sociologicky a hospodářsky postižené obce s nízkým počtem obyvatelstva
nemohou docílit jinak, než rozvojem cestovního ruchu a s tím související vhodnou urbanizací oblasti. Tyto
prostředky by jinak představovaly zátěž pro státní správu obecně. V budoucnu se proto mohou postižené
regiony a obce vymanit z tohoto historického a demografického kontextu jedinou možnou cestou, a to
právě rozvíjením cestovního ruchu a využíváním „zeleného zlata“ regionu, tedy nejčistší oblasti ve střední
Evropě, s kulturně-historickým dědictvím sahajícím až do 12. století n. l.
V následujících bodech jsou charakterizovány základní přínosy projektu:
 CELKOVÉ OŽIVENÍ REGIONU
 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU
a) Širší nabídka služeb
b) Větší kapacita oblasti - s tím spjatý větší příliv turistů a efektivnější využití již vybudovaných
služeb v celé oblasti
 ZVÝŠENÍ PROSPERITY EKONOMIKY A KVALITY ŽIVOTA V REGIONU
 DAŇOVÉ PŘÍNOSY Z HLEDISKA MORAVSKOSLEZKÉHO KRAJE A OBCÍ příloha č. 6
a) Daňové příjmy Moravskoslezského kraje – jejich zvýšení (MSK příjmy z DPH 7,6%, daň
z příjmů fyzických osob 8,92%, daň z příjmů právnických osob 8,92%)
b) Daňové příjmy obcí (MSK příjmy z DPH 20,83%, daň z příjmů fyzických osob 23,58%, daň
z příjmů právnických osob 23,58%)
c) Daň z nemovitosti
d) Rekreační poplatky a jiné poplatky (např. komunální odpad)
 SNÍŽENÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V REGIONU
a) Stálá pracovní místa (neustálý nárůst pracovních míst s rozšiřováním projektu)
b) Nárůst drobných podnikatelů (pizzerie, snackbary, ski servisy, stavební a řemeslné firmy)
c) Příležitostné pracovní příležitosti
- v průběhu vývoje projektu (především stavební firmy a řemesla)
- sezónní nárůst pracovních příležitostí
 ROZŠÍŘENÍ BYTOVÉHO FONDU – nové rodinné domy, bytové jednotky
 VYTVÁŘENÍ STABILNÍHO ,,REKREAČNÍHO“ OBYVATELSTVA REGIONŮ - v případě vlastnictví
apartmánu či jiné nemovitosti = pravidelné příjezdy rodin
 PŘÍLIV VÝZNAMNÝCH PODNIKATELŮ ze tří cílových republik - Česká republika, Slovensko a Polsko,
s nabídkou i pro ostatní země - např. Francie, Rusko, Rakousko, aj.
Jedná se o zakotvení významných a úspěšných společností, jakožto i jednotlivců (např.
významní podnikatelé z oblasti minerálních vod, zemědělští podnikatelé a sportovci)
formou nemovitého vlastnictví, zakládání nových podnikatelských subjektů.
S těmito přínosy souvisí také příliv mladých rodin do oblasti a zamezení současného trendu vylidňování
těchto postižených oblastí. Do oblasti se takto dostal a bude do budoucna dostávat dál velmi vysoký
duševní potenciál společností a majitelů z různých zemí viz výše. Určitě velmi zajímavé v případě vlastnictví
takto široké skupiny vlastníků jsou i jejich osobní přímé reference pro oživení a příliv nových uživatelů
služeb, ale také trvalého obyvatelstva.
IV. PLÁN DALŠÍHO ROZVOJE A STANOVENÍ POTŘEB - SPOLUPRÁCE S
MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM PŘI DALŠÍM POSTUPU
IV.1 Urbanistický rozvoj
V oblasti Dolní Moravice a Václavova u Bruntálu, bylo nově vybudováno 50 nemovitostí (penziony, hotely,
kongresy, vinné hospodářství, hřiště aj.), a to především v katastrálním ůzemí Dolní Moravice a v poslední
době i v katastrálním území Horního Václavova, kdy celková investice přesáhla 800 mil. Kč.
Jedná se o soukromé zdroje více než 220 subjektů z:
 České republiky,
 Slovenské republiky
 Polska
 a okrajově také z Francie a Rakouska.
Nové urbanistické projekty
Současně je také připravený nový urbanistický rozvoj v oblasti Václavova u Bruntálu, místa mezi dvěma
lanovými drahami, s dobudovaným novým hotelovým komplexem Imperial. Pozemky jsou zasíťovány všemi
hlavními sítěmi a katastrálně připraveny. Je to významný počin v rámci přílivu jak nových fyzických osob, tak
právnických subjektů, jež prostřednictvím nákupu pozemků, nemovitostí či podílů na obchodních aktivitách
v daném regionu vytvořili „nové stabilní obyvatelstvo“ (trvalá bydliště, dlouhodobé rekreační užití). Pro
další rozvoj této oblasti byl 7 let připravován urbanizační projekt rodinné zástavby komerční zóny ve
Václavově u Bruntálu, kde bylo k tomuto účelu vyčleněno 26 ha ploch, tvořených zelení, sady, vinicemi,
sportovišti a dětskými parky, které jsou vhodně kombinované s plánovanou a již částečně realizovanou
zástavbou.
Potřeby k zajištění projektu ve spolupráci s Moravskoslezským krajem
Aby mohlo být dosaženo udržitelného rozvoje a dokončení realizace všech započatých záměrů, je nutno vzít
v potaz nejslabší místo celého projektu:
 rekonstrukce stávající,
 vytvoření chybějící dopravní infrastruktury.
Konkrétně se jedná o rekonstrukci silnice III. třídy, a to v části mezi Václavovem u Bruntálu a Dolní Moravicí
– spojkou mezi Rýmařovem a Bruntálem, u které jsou umístěny dvě lanové dráhy (v zimě až 40 000
návštěvníků), a vybudování nové části dopravní infrastruktury, k novým komerčním a rodinným jednotkám.
IV.2 Rozvoj dopravní infrastruktury silnic
I.
ETAPA – plánovaná realizace v období 2013/2014:
a) Oprava a rozšíření komunikace mezi Václavovem u Bruntálu a napojením k silnici II tř. /445.
- Jedná se o komunikaci, která probíhá a spojuje stěžejní, nejvíce se rozvíjející lokality
daného regionu.
- Silnice slouží jako jediná trasa pro kamiony v případě uzavření silnice I tř.
b) Vybudování páteřní komunikace, navazující na silnici III. tř., k vystavěným objektům a nově
vznikající zástavbě dle územního plánu.
II. ETAPA – plánovaná realizace v období 2014/2015:
Jedná se o přípojky k vybudované páteřní komunikaci.
III. ETAPA – plánovaná realizace v období 2015/2016:
Dokončovací práce v nové zástavbě.
IV.3 Řešení energetického situace, alternativní energetické zdroje
Pro provoz lanových drah, penzionů a hotelů je nejvyšším výdajem a zatížením náklad na elektrickou
energii. ČEZ distribuce pokryla celou oblast jednotlivými přípojkami ke všem stávajícím objektům i
plánované zástavbě a tato společnost spolu s odbornými pracovníky našich sdružení vyhodnotila jako
snížení těchto vysokých nákladů možnost výstavby alternativního energetického zařízení.
Vhodným řešením energetického pokrytí dané lokality vzhledem k místním poměrům může být například
teplárna na štěpky, řešená formou dotačních titulů s podporou kraje.
Závěrem
Turistická oblast Jeseníky je pro Moravskoslezský kraj základnou lázeňství, turistického ruchu a zároveň
nejčistší oblastí v Evropě, jak jsme uváděli v předchozích kapitolách. Jsou významným resortem zimního a
letního cestovního ruchu, kongresové turistiky a mohou v budoucnu tvořit „výkladní skříň čistoty a krásy“ a
vždy sloužit jako „plíce Moravskoslezského kraje“.
Námi předložené záměry ve studii mají za úkol zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a
modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu, ale hlavně
zajistit stabilní uživatele pro již vybudované služby a to formou získání nového trvalého i rekreačního
obyvatelstva.
Na závěr této kapitoly je třeba zdůraznit fakt, že i když region v posledních deseti letech vykazuje
hospodářský a turistický růst a s tím spojené zlepšení zázemí a zkvalitnění služeb. Jedná se též o lokalitu s
nejvíce poškozeným hospodářstvím a s největším potenciálním sociálním vyloučením v rámci České
republiky. V tomto regionu je tedy potřeba podpořit a rozvíjet jeho jedinou možnost růstu, kterou je
cestovní ruch, související dopravní infrastrukturu a případné řešení alternativních energetických zdrojů.