9. Po parku Cibulka

VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
9. Po parku Cibulka
Celková délka trasy: 2,0 km
Poèet stromù: 8
Park Cibulka leží jižnì od Plzeòské ulice s hlavními pøístupy
z ulice U Cibulky a Na Hliníku (blízko tramvajové zastávky
Poštovka – linky è. 4, 7 a 9, 10 a 16). Své jméno nese park po
jednom z vlastníkù místních vinic Blažejovi Czybulkovi.
Pøírodní památka
Skalka
Trasa vycházky
Hranice chránìného území
Památný strom
Významný – nepamátný strom
Informaèní tabule
Zaèátek – Konec trasy
Jasan ztepilý
Pøírodní památka
Kalvarie v Motole
Dub letní
v lesoparku Na Cibulkách
Dub s bizarním kmenem
Pøírodní památka
Na Cibulkách
Motolský ordovik Skupina památných
dubù letních v parku Cibulka
Jasan ztepilý
Trnkùv tis
Dub uherský
Cibulka jako usedlost existovala již za dob Karla IV., ale dnešní název dostala až v 15. století po
majitelích Czybulkových z Veleslavína. V roce 1817 získal Cibulku bývalý pasovský biskup
L. L. Thun z Hohensteinu za pohádkových 112 000 zlatých. Pøestože mu bylo již 69 let, zapoèal
rozsáhlou výstavbu a budování anglického parku. Starý pán byl romantik, milovník pøírody
a ctitel výtvarného umìní, èemuž odpovídalo celé pojetí parku. Mezi zajímavé prvky z architektury patøí napø. Èínský pavilon, romantická zøícenina, umìlá jeskynì (tzv. Dantovo peklo),
novogotická hájovna, poustevna èi sluneèní hodiny. V poustevnì byla kdysi instalována
mechanická figurína poustevníka, která pøi sešlápnutí prahu udílela návštìvníkùm požehnání,
zatímco druhý, umírající poustevník, ležel na chudém loži. Odpovídající bylo i zaøízení: stùl
s biblí, køížem a lebkou se zkøíženými hnáty.
Takhle vypadal park Cibulka v roce 1820. Dianin chrámek (akvatinta V. Gottmann, podle kresby J. Ryttaye)
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Kromì zajímavých staveb zde nalezneme i nádherné sochy jako je sv. Jan Nepomucký, socha
Jupitera, socha Jitra též zvaná Škrtiè, èi sousoší Diany se psy. Park a stavby byly tak výjimeèné,
že je poctil svou návštìvou i císaø František I. s rodinou a na jeho poèest zde byl umístìn sloup
ukonèený kamennou koulí, která kdysi nesla císaøského orla. Kromì císaøe park navštívila øada
dalších evropských osobností. Po smrti biskupa zaèalo celé dílo pomalu chátrat a pøi budování
železnièní trati v roce 1871 došlo k odøíznutí horní èásti parku.
Dnes jsou stavební objekty vìtšinou ve špatném stavu, ale park se již zaèal úspìšnì obnovovat. Usedlost Cibulka je dokladem pražské klasicistní pøedmìstské vily zakomponované do
krajiny a pro zvláštní sepìtí staveb s okolím je již od roku 1958 památkovì chránìna. Celková
výmìra parku a zahrad je 20 hektarù, na kterých mezi nejzajímavìjší stromy patøí prastaré
duby v západní èásti, jasan ztepilý s obvodem 450 cm a jírovec u sochy Jupitera. Park Cibulku
nìkolikrát maloval Antonín Mánes, vystihuje jej napø. obraz Cibulka za bouøe. Pøed 140 lety si
Vojta Náprstek pronajal kus louky v parku a tam poøádal pro dìti èlenek jeho turistického
klubu výlety. Pramen v háji Na Cibulce pod železnièní tratí je zachycen zdìnou studánkou.
Pohled do koruny mohutného památného dubu v parku Cibulka
79
Skupina památných dubù letních v parku Cibulka
Cesta od vstupu do parku mírnì stoupá, po levé stranì míjíme Èínský pavilon a hospodáøské
objekty. V okamžiku dìlení cesty pokraèujeme vpravo po témìø vrstevnicové cestì nad
sportovní areál a autokempink, kde se tyèí postupnì pìt památných dubù.
1. dub* s obvodem 406 cm (2010) a výškou 24 m. Kmen má u paty drobné poranìní, zdravotní
stav 2, v 10 m se dìlí na tøi stoupavé hlavní kmenové vìtve, roste na køižovatce (dìlení cest),
z našeho smìru vlevo.
2. dub** s obvodem 530 cm (2010). Kmen je nápadnì zbytnìlý zdravotní stav 3–4, vìtví
se v 9 m, roste vlevo nad køižovatkou cest a má z uvedených pìti dubù nejvìtší obvod
kmene.
133
3. dub* s obvodem 350 cm (2010) a výškou 24 m. Strom je do 10 m vyvìtven, od 3 m
je dvoják, zdravotní stav 3, roste vlevo nad cestou.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
80
Dub letní v lesoparku
Na Cibulkách
4. dub* S obvodem 504 cm a výškou 26 m. Kmen byl vyvìtven do
výše 10 m, z boku má dlouhou podélnou trhlinu do výše 8 m, je
dutý, zdravotní stav 4, koruna byla
redukována, roste vpravo tìsnì
u cesty.
94
Dub s bizarním
kmenem Na Cibulkách
5. dub* S obvodem 430 cm a výškou 24 m. Kmen je pravdìpodobnì dutý, zdravotní stav 3–4,
pùvodnì se vìtvil v 5 m, ale tyto
vìtve byly odstranìny, nyní se
vìtví v 18 m.
Všechny uvedené duby rostou
v lesním porostu a jsou oznaèeny
tabulkou. Jsou ošetøeny a byly vyhlášeny za památné v roce 2007
(jeden v roce 2008). Odhadované
stáøí je 200 let, rostou pøi cestì
Dub letní v lesoparku Na Cibulkách roste na køižovatce dvou cest
v rozmezí 250 m. Od východu
z parku Cibulka je možno pokraèovat západním smìrem k Motolu pìšky nebo se svézt tøi stanice tramvají až k místu, kde
Plzeòská ulice prochází Kukulovou (vedoucí od nemocnice Motol do Nových Butovic). Za
tímto mimoúrovòovým køížením cest uvidíme vpravo velký autoservis, v jehož areálu stojí za
povšimnutí další krásný strom naší vycházky.
Jasan ztepilý*
Praha 5-Motol Obvod kmene 522 cm, výška 25 m, stáøí 120 let. Zdravý strom, není vyhlášen
jako památný. Pokud si nevyžádáme vstup do servisního a prodejního areálu Honda, mùžeme
strom dobøe vidìt i z Plzeòské ulice.
Motol spoleènì s okolními osadami, usedlostmi a vinicemi byl znièen v letech 1741–1742
zejména francouzskými vojsky pøi válkách o rakouské dìdictví. Francouzi chtìli získat od
Marie Terezie habsburská Nizozemí (dnešní Belgie). Spoleènì se Sasy a Bavory oblehli a dobyli
Prahu, rok ji drželi v nadvládì, vyjedli zásoby a okolní mìsta zplundrovali. Vyhoøel tenkrát celý
Bøevnov i s klášterem. Ceny potravin v Praze vzrostly na tøicetinásobek. Pak se ale karta
obrátila a Francouze v Praze obklíèila nová a posílená vojska Marie Terezie s pomocí
Chorvatských pandurù a Uhrù. Hlavní stan habsburských vojsk byl v Motole. Po pìtimìsíèní
hladové válce zaèala tøicetitisícová francouzská armáda maršála Belletsla 17. prosince prchat. Pøi zoufalém pochodu z Prahy do Chebu padlo nebo zmrzlo na šest tisíc
134
vojákù. Pozdìji ústup se stejnými výsledky zopakoval Napoleon pøi ústupu vojsk od
Moskvy.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
V ulici Za Opravnou nalezneme
romantickou stavbu s gotizujícími prvky z druhé poloviny 19.
století, s nárožní vìží, bohatì
èlenìnou fasádou a kamenným
erbem maltézského øádu.
Blízko ve smìru k motolskému
krematoriu se nachází pøírodní
památka Kalvárie v Motole vyhlášená v roce 1982. Jde o významný geomorfologický útvar,
kde žíly bazaltù prostupují silurskými bøidlicemi. Toto významné
nalezištì zkamenìlin znal již Joachim Barrande. Bylinný pokryv
tvoøí teplomilná kvìtena vèetnì
vzácných hub hvìzdovek kvítkových a bøichatek. Faunu zastupuje bohatá populace ještìrek. Donedávna zde žili i syslové.
Areálu dominuje køíž z roku 1721
se znakem maltézských rytíøù na
skále nad bývalým maltézským
mlýnem (jako památka na smrtelný pád neznámého mladíka).
Mlýn vznikl již v 16. století. Za
tøicetileté války však zpustl a pozdìji plnil funkci hospodáøského
Mohutný jasan støeží tisíciletý pøíchod od Plznì do Prahy
dvora. Byl klasicistnì pøestavìn a
je dosud obydlen. Od motolského krematoria je možné pokraèovat až ke køižovatce ulic
Vrchlického a Jinonická. Odvážní cestovatelé mohou shlédnout i Trnkùv tis. Kdysi krásnou
Turbovou usedlost dnes ale obývají squatteøi.
Pøírodní památka Kalvarie v Motole
Høbet a pahorek z diabasù po obou stranách silnice
u Motolského krematoria.
Rok vyhlášení: 1982. Rozloha: 3,26 ha.
Dùvod ochrany: Geomorfologický útvar s výchozy silurských
diabasù a bøidlic a xerotermní vegetací
V místì výchozu diabasu tvoøí pomìrnì mìlké údolí
Motolského potoka menší soutìsku, které vévodí skalní
útvar – vlastní Kalvarie. Významné výchozy diabasù a zèásti
i bøidlic liteòské skupiny siluru, výrazný krajinný prvek.
Ostrùvek mìlkých vápnitých pùd – pararendzin až úživných
rankerù.
Nalezištì xerotermní kvìteny. Na východní èásti – skalním
ostrohu Kalvarie, porost pìchavy vápnomilné s výskytem vzácného reliktu èesneku tuhého, dále chrpy chlumní a koniklece luèního, hojná bìlozáøka liliovitá.
Refugium drobné fauny bezobratlých, napø. z plžù pontický prvek páskovka žíhaná èi z reliktních stepních
broukù støevlíèci Olisthopus sturmii a Harpalus vernalis. Malá svahová plocha pøirozeného listnatého lesa ve
východní èásti území je cenný les kontinuální. Z obratlovcù se objevuje ještìrka obecná, hojný drozd zpìvný,
budníèek menší i mlynaøík dlouhoocasý.
133
Okrajové èásti byly zèásti narušeny výsadbami borovice èerné a akátu, kromì toho jsou zde zachovány i menší
porosty a køoviny pøirozené skladby. Malý zbytek habrové javoøiny.
Kalvárie v Motole
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Trnkùv tis*
Praha 5-Košíøe
Obvod stromu je 267 cm, výška
11 m, stáøí 250 let, nelze bìžnì
navštívit, roste v soukromé starobylé zahradì jihozápadnì od køižovatky ulic Vrchlického a Jinonická. Vchod do zahrady je z Jinonické ulice.
Bydlel zde èeský výtvarník a režisér animovaných filmù Jiøí Trnka
(1912–1969). S oblibou používal
ve svých filmech loutky. Mezi
jeho nejznámìjší loutkové filmy
patøí Staré povìsti èeské a Dobrý
voják Švejk namluvené jeho pøítelem J. Werichem a celoveèerní
film podle pøedlohy W. Shakespeara Sen noci svatojánské.
Tento ilustrátor, malíø a sochaø,
zde mìl i svùj ateliér. Dnes jsou
stromy i zahrada témìø nepøístupné a v žalostném stavu, tis ale
zatím pøežívá.
Pøi cestì Vrchlického ulicí dolù
Nejvìtší tis v Praze je témìø nepøístupný
smìrem k Andìlu je po pravé
stranì areál firmy Lexus (na úrovni stanice tramvají U zvonu z Plzeòské ulice). Koruna
nepøehlédnutelného stromu sahá až nad chodník.
Dub uherský**
Praha 5-Košíøe, ulice Vrchlického
Obvod 444 cm, výška 22 m, stáøí 110 let. Dub uherský zasahuje z balkánského poloostrova,
Malé Asie, jižní Itálie, Maïarska až do pražské Vrchlického ulice, kde roste mohutný exempláø
u prodejny Lexus jako ozdobný solitér. Strom má nápadnì velké listy o rozmìrech až 12x18 cm
s úzkými hlubokými záøezy mezi laloky. Snáší znaèné sucho, roste rychle a má sladké žaludy.
Košíøský dub uherský je v dobrém zdravotním stavu, snadno pøístupný a patøí mezi nejvìtší
jedince svého druhu. Byl uvádìn již v roce 1997 v knize Chránìná území ÈR 2 (tehdy mìl obvod
kmene 413 cm). V souèasné dobì není vyhlášen jako památný, pøestože je podstatnì
mohutnìjší než památný dub uherský v Italské ulici.
V blízkém parèíku mùžete navštívit ještì památník nositele Nobelovy ceny (1971) chilského
básníka Pabla Nerudy (1904–1973). Pùvodním jménem Ricardo Eliezer Neftali Reys Basoalto
pøevzal pseudonym podle našeho Jana Nerudy. Jestliže na Malé Stranì roste Nerudova
hrušeò, mohl by být na Smíchovì teoreticky Nerudùv dub.
136
"Všechny knihy zežloutnou, ale kniha pøírody má každý rok své nové
pøekrásné vydání."
H. Ch. Andersen, dánský pohádkáø, 1805–1875