âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XVII. • PROSINEC 2010 • âÍSLO 4
Z OBSAHU:
• Druh˘ v˘jezd Junior teamu
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XI. díl
• Angus tour 2010 – Morava
• Highland – v˘prava do zemû pÛvodu
• Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen
• Struãná zpráva z v˘jezdního zasedání
Klubu chovatelÛ belgického modrého
Vážené chovatelky a chovatelé,
rok 2010 se pomalu chýlí ke svému konci a s ním k Vám přichází i poslední číslo svazového zpravodaje.
Jakkoliv budeme hodnotit tento rok každý z nás rozdílně, všichni se asi shodneme, že to byl rok, který už brzy
odstartuje dosti zásadní změny v našich životech – některé možná pozitivní, jiné už zase tak moc ne. Úsporná opatření
si vybírají daň na všech frontách, zemědělce nevyjímaje, a tak co jistě trápí všechny farmáře bez rozdílu orientace
jejich podnikání, je v tuto chvíli prázdná obálka s nápisem Top-Up 2011. Není bohužel žádnou novinkou, že v návrhu
rozpočtu pro příští rok se s žádnou výplatou národních doplňkových plateb zatím nepočítá. Jejich význam sice se
zvyšujícími se penězi z EU poměrově klesá, stále to však je jedna z nejdůležitějších příjmových položek všech
zemědělců co se dotací týče. Avšak chovatelé masného skotu pocítí znatelný pokles ve svých příjmech již letošní rok,
kdy sazba na KBTPM poklesla o více než 1000 Kč v rámci „spravedlivějšího“ rozdělení mezi všechny přežvýkavce...
Pojďme se však spíše poohlédnout po něčem pozitivnějším. Jednou z novinek letošního roku je založení Junior
teamu při našem svazu, který sdružuje už více než 30 mladých chovatelů a chovatelek ze všech koutů naší republiky.
Tato aktivita, která vzešla z nápadu předsedy svazu ing. Vráblíka, si velmi rychle našla své místo a troufám si říci, že
se mezi mladými chovateli těší velkému zájmu. I přesto, že byl tento tým založen teprve v březnu při brněnské výstavě
Techagro, stihli jsme již pro naše mladé chovatele uspořádat hned dvě akce a další připravujeme.
Další důležitým mezníkem je rozšíření svazu o čtyři nová plemena – aubrac, parthenaise, shorthorn a texas
longhorn. I když chápu, že drtivá většina z vás nad touto informací mávne rukou, neboť tato plemena nikdy chovat
nebudou, z hlediska rozvoje svazu to považujeme za poměrně silný pozitivní signál do budoucna.
I přesto, že se mnohé věci a akce letos podařily a naše společná práce se posunula zase o kus dopředu, je stále dost
aktivit, které jsme bohužel zatím zrealizovat nestihli. Jednou z nich je například evidenční a obchodní internetový
systém, který by umožňoval více se zapojit do obchodních záležitostí tak, abychom vám pomohli se lépe zorientovat
na trhu a rychleji reagovat na případné nabídky či poptávky. Mohu vás ujistit, že nelenošíme a na tvorbě systému
usilovně pracujeme. Bohužel provázanost všech jeho funkcí je o mnoho složitější než jsme si na počátku mysleli, a tak
se jeho realizace a faktické spuštění posouvá. Nejsem příznivce planých slibů, a proto mě osobně toto zdržení velmi
mrzí, ale pevně věřím, že se pozitivně projeví ve zlepšené funkčnosti celého systému. Prozatím můžete i nadále využívat
naší internetovou burzu, která se za dobu svého fungování stala velmi využívaným nástrojem a podle vašich reakcí si
troufám tvrdit, že i velmi užitečným a prospěšným. Jen pro vaši představu – již brzy bude jejím prostřednictvím podán
inzerát s pořadovým číslem 1500. Pokud jste to ještě nezkusili, máte možnost, a to zcela zdarma!
Mohl bych se rozepsat ještě více, ale prostor úvodní stránky je omezený. Proto mi dovolte, abych se rozloučil,
popřál Vám a Vašim blízkým krásné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pohody a rovněž mnoho
pracovních i osobních úspěchů v roce 2011.
To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 4/2010 – roãník XVII.
O B SAH
Aktuálnû..........................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2010 ...................................................................................
V˘stavy Blonde d’Aquitaine ve Francii 2010 ...................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu................................................
ZD Francova Lhota: Piemonti nejsou ve slepé uliãce ....................................
Franti‰ek Farka: Mífiíme kupfiedu, ale ohleduplnû ...........................................
âSCHMS na v˘stavû Ná‰ chov 2010 .............................................................
Aukce jalovic získávají na oblibû ....................................................................
Druh˘ v˘jezd Junior teamu: Pfiíprava zvífiat na v˘stavy....................................
Náv‰tûva dánsk˘ch farmáfiÛ na ãesk˘ch simentálsk˘ch farmách......................
Belgické modrobílé bez problémÛ s porody – fantazie nebo budoucnost? ......
ANGUS TOUR 2010 – Morava .......................................................................
Skotsk˘ náhorní skot – v˘prava do zemû pÛvodu ............................................
Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen .............................................................
Struãná zpráva z v˘jezdního zasedání
Klubu chovatelÛ belgického modrobílého ...................................................
Metabolické poruchy.......................................................................................
Skóre tûlesné kondice (BCS) u masného skotu.................................................
V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2010–2011...
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 ...........................................
Recept – Carnitas de Cholula ..........................................................................
4
5
6
10
10
14
17
18
19
22
23
26
29
33
38
42
47
50
51
54
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Kargo – ZCH 648 (foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: Bovet Mango – ZPI 406 (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – Country Sports s.r.o. Milíře (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Ústín 122, 783 46 Tû‰etice
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
Jak dál s bluetonguem?
Ministerstvo zemûdûlství a Státní veterinární správa po dohodû s chovatelsk˘mi svazy navrhují dokonãit vakcinaãní
program proti bluetongue do kvûtna 2011 jako vakcinaci povinnou pro skot s moÏností v˘jimek obdobn˘ch jako v roce
2010. Po kvûtnu 2011 pak bude moÏné vakcinovat dobrovolnû bez pfiíspûvku státu. Od ãervna 2011 by se na území
âR tedy jednalo jiÏ o dobrovolnou preventivní vakcinaci hrazenou chovatelem pokud by to vyÏadoval obchodní partner, resp. pokud by chovatel chtûl svoje zvífiata i nadále chránit.
Povinností chovatele by bylo vést fiádnou evidenci o takto vakcinovan˘ch zvífiatech a informovat nakupujícího
o faktu, Ïe zvífiata jsou vakcinována.
Jaro 2011 tedy bude poslední fází národního povinného vakcinaãního programu, jehoÏ realizace vychází z plánu
preventivního oãkování zpracovaného SVS âR na základû doporuãení Komise, která poÏaduje vakcinaci je‰tû minimálnû dal‰í 2 následující roky po
provedeném nouzovém oãkování. Pfii nedodrÏení plánu, resp. doporuãeného schématu vakcinace hrozí nebezpeãí, Ïe Komise sníÏí âR finanãní
pfiíspûvek nejménû o 25 % nebo jej bude poÏadovat zpût za celé období 2008 –2011.
DÛvodem k pokraãování ve vakcinaci i v tomto roce bylo jak nebezpeãí v˘skytu dal‰ích pfiípadÛ na území republiky, tak hledisko obchodování,
jelikoÏ âeská republika je v souladu se smûrnicí Rady 2000/75 uzavfien˘m pásmem a zvífiata musí splÀovat striktnûj‰í podmínky pro pfiesuny, pokud se
jedná o pfiesun zvífiat mimo uzavfiené pásmo. Pokud by zvífiata nebyla vakcinovaná, pro tyto pfiesuny by bylo nezbytné virologické vy‰etfiení kaÏdého
kusu. Tady se jedná o náklady chovatele, nikoliv státu, jak je stanoveno u vakcinace.
Bezprostfiednû po ukonãení vakcinaãního programu v‰ak nebude âeská republika územím prost˘m nákazy. Tohoto stavu mÛÏe dosáhnout aÏ po dvou
letech od posledního pfiípadu bluetongue a doloÏením údajÛ ze v‰ech ãástí monitoringu probíhajících na území âR. To znamená, Ïe po ukonãení
vakcinace aÏ do dosaÏení stavu území prostého bluetongue budou muset b˘t vnímavá zvífiata pfiemísÈována z âR do jin˘ch pásem na základû sérologického, resp. virologického vy‰etfiení krve, protoÏe ukonãení vakcinace neru‰í podmínky pfiesunÛ dle nafiízení Komise 1266/2007.
V pfiípadû, Ïe na na‰em území nebude zaznamenán Ïádn˘ nov˘ pozitivní pfiípad katarální horeãky ovcí (poslední v˘skyt byl na území âR v záfií
2009), poÏádá âeská republika v záfií 2011 Evropskou komisi o zru‰ení uzavfieného pásma a nastolení území prostého katarální horeãky ovcí. Tím dojde
oficiálnû k uzavfiení „kapitoly“ zvané bluetongue.
Shrnutí:
❏ poslední vakcinaãní kampaÀ probûhne za základû MNO v dubnu 2011
❏ vakcína i úkon bude hrazen státem (nárokováno z prostfiedkÛ EU)
❏ vakcinaãní kampaÀ probûhne pouze u skotu, u ovcí a koz pouze na vyÏádání chovatele
❏ SVS poÏádá EU o vyhlá‰ení území prostého nákazy. Pokud se neobjeví nové ohnisko, bude âR od záfií 2011 obchodovat se zvífiaty bez jak˘chkoliv
omezení z pohledu BT
❏ dal‰í vakcinace bude provádûna pouze na Ïádost chovatele a ten bude hradit jak vakcínu, tak úkon
❏ vzéhledem k signalizovan˘m problémÛm v reprodukci, SVS bude kladnû vyfiizovat Ïádosti chovatelÛ o odloÏení vakcinace (pfiedev‰ím plemenní b˘ci)
udûlením v˘jimky
Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí
V rámci osvûtov˘ch a publikaãních ãinností vydal ná‰
svaz novou publikaci s názvem „Chov masného skotu pro
odborníky jin˘ch profesí“ s podtitulem „i pasení krav má
své zákonitosti“. Autorem je pracovník na‰eho svazu
Hubert Herrmann. Jak je jiÏ z názvu patrné, tato publikace je urãena zaãínajícím chovatelÛm, ktefií o chovu
masného skotu nemají dostatek informací ãi zku‰eností
a pfiesto se rozhodli s chovem zaãít. BroÏurka si neklade
za cíl vyãerpávajícím zpÛsobem podat v‰echny informace
o chovu masného skotu, ale odlehãenou a místy snad
i humornou formou pfiinést základní orientaci v nejpodstatnûj‰ích aspektech spojen˘ch s pastevním zpÛsobem
chovu skotu bez trÏní produkce mléka. BroÏurka je k dispozici jak v ti‰tûné formû,
tak vám ji nabízíme volnû ke staÏení na na‰ich internetov˘ch stránkách. Pfiejeme
pfiíjemné poãtení.
Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat
v roce 2011
Po velmi úspû‰né premiéfie Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat
a zemûdûlské techniky, jejíÏ první
roãník se konal
v ãervnu 2009, se
v pfií‰tím roce brány brnûnského v˘stavi‰tû opût otevfiou pro
v‰echny chovatele, pûstitele a pfiíznivce
zemûdûlství. Druh˘ roãník se bude konat
v termínu 23.– 26. ãervna 2011. O v‰ech
podrobnostech vás budeme vãas informovat.
Kalendáfi âSCHMS 2011
Tradiãní svazov˘ kalendáfi pro rok 2011 je jiÏ
hotov˘. Kromû zajímav˘ch fotografií, novû obohacen˘ch o ãtyfii nová
plemena,
zde
opût
najdete také 12 nov˘ch
receptÛ vãetnû fotek.
Kalendáfi, kter˘ je urãen
v˘hradnû na‰im ãlenÛm,
je k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto poÏadavkem kontaktovat. Vyzvednout si jej mÛÏete rovnûÏ po pfiedchozí dohodû osobnû na sekretariátu
svazu v Praze na Tû‰novû v budovû Ministerstva zemûdûlství.
4
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 9. 2010
Zemûdûlské druÏstvo Slavãe, Slavãe
Jihoãesk˘ chovatel, a.s., âeské Budûjovice
Michal Stebelsk˘, DiS., Rynoltice
Josef ÎíÏala, Úroãnice, Bene‰ov
Agrochyt s.r.o., Mohelno
Ing. Václav Vacík, Roupov
Radomír Pavlíãek, ml., Rokytnice, Vsetín
Kooperace Sádek, a.s., Lesonice, Tfiebíã
Radek Douda, Ha‰kovcova Lhota, Bechynû
Aktivity âSCHMS 2010
Záfií
2.–5. 9.
7. 9.
8. 9.
9. 9.
14.–15. 9.
21. 9.
22. 9.
23.–24. 9.
30. 9.
Angus fórum 2010 Dánsko
Konference chovatelÛ masného skotu ve ·luknovû
¤editel se zúãastnil slavnostního ãlenského shromáÏdûní Svazu chovatelÛ ãeského strakatého skotu
pfii pfiíleÏitosti 20. let zaloÏení svazu
Národní v˘stava âeského strakatého skotu v Rade‰ínské Svratce (Malát, Vráblík, Kopeck˘)
Semináfi a VâS 2010 na Skalském dvofie
SchÛze ãlenÛ klubu Galoway a Highland (Seletice)
Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen na farmû Pojedy, kde byla mj. chovatelsky uznána ãtyfii nová plemena
masného skotu – Aubrac, Parthenaise, Shorthorn a Texas Longhorn
SchÛze ãlenÛ klubu Masn˘ simentál (Újezd u Vala‰sk˘ch Klobouk a Skalica – SK)
Pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
Dal‰í záfiijové aktivity
• V rámci osvûtov˘ch a publikaãních ãinností vydal âSCHMS novou publikaci s názvem
„Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí“ s podtitulem „i pasení krav má své zákonitosti“
• Dokonãení, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2010
• Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2009
• Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti
• Tvorba kalendáfie pro rok 2011
• Dokonãení ‰lechtitelsk˘ch programÛ pro novû uznaná plemena masného skotu
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
¤íjen
1. 10.
1.–2. 10.
7.–10. 10.
14.–15. 10.
18. 10.
Aukce plemenn˘ch jalovic Cunkov
Angus Tour 2010 Morava (Dobe‰, Kopeck˘, ¤ehofiová)
V˘stava Ná‰ chov 2010 v Lysé nad Labem (Herrmann, Kopeck˘, Melger, ¤ehofiová)
Klub chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine (Vûdlice, farma pana ·Èastného)
Semináfi Porody a telata masného skotu 2011 pofiádan˘ spoleãností Alltech pod zá‰titou âSCHMS
v StfiíteÏi u Jihlavy (Malát)
18.–20. 10. Tfietí turnus základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ
20.–23. 10. Klub chovatelÛ plemene belgické modré organizoval studijní cestu do Belgie
27.–29. 10. Druh˘ v˘jezd Junior teamu âSCHMS v Ranãicích na téma Pfiíprava zvífiat na v˘stavy (Malát, ¤ehofiová, Vráblík)
Dal‰í fiíjnové aktivity
• Pfiíprava a zpracování souhrnné dotace na podporu kontroly uÏitkovosti masného skotu
• Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje
• Tvorba kalendáfie pro rok 2011
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot (s novû zaveden˘m barevn˘m odli‰ením pásem RPH pro lep‰í pfiehlednost)
a databáze sluÏby webKUMP
Listopad
4. 11.
10. 11.
18. 11.
22. 11.
29. 11.
Pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
Pfiíprava primárních voleb v rámci Ïivoãi‰né sekce snûmovny spoleãenstev do orgánÛ AK – Praha-Uhfiínûves
(Malát, Vráblík)
¤editel se zúãastnil jednání v rámci vypofiádání pfiipomínek k novele veterinárního zákona (MZe, Praha)
Pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu svolaného ministrem Fuksou k problematice Ïivoãi‰né v˘roby
(Mze, Praha)
¤editel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2010 (Praha)
Dal‰í listopadové aktivity
• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje
• Tisk kalendáfie pro rok 2011
5
V˘stavy Blonde d’Aquitaine ve Francii v roce 2010
Karel ·eba
Je tomu jiÏ zhruba tfiicet let,
kdy mnû pfii diskuzi o v˘bûru krycího psa na konkrétní fenu, jeden
v˘znamn˘ chovatel a souãasnû
i rozhodãí pro exteriér fiekl: „KdyÏ
se Ti narodí ve vrhu jeden ‰ampion, byl to velmi dobr˘ vrh. KdyÏ
se Ti ve vrhu narodí dva ‰ampioni,
tak to byl super v˘born˘ vrh.
Pokud se Ti ve vrhu narodí tfii
‰ampioni, tak to není Tvoje
zásluha, to je neuvûfiitelná
náhoda, která se jiÏ nikdy nemusí
opakovat“. Tento názor byl urãitû
mínûn s urãitou nadsázkou, ale
dodnes ho beru váÏnû. Kráva vût‰inou za svÛj Ïivot neporodí víc
telat, neÏ je prÛmûrn˘ poãet
narozen˘ch ‰tûÀat v jednom vrhu
feny. âasto se jich narodí i ménû.
Proto je odchování ‰ampiona
v chovu krav sloÏitûj‰í. Na druhé
stranû je snahou kaÏdého dobrého chovatele odchovávat co
nejkvalitnûj‰í zvífiata a odchovávat ‰ampiony a nebo alespoÀ kvalitní jedince. Proto se chov kaÏdého plemene, a to bez ohledu
na Ïivoãi‰n˘ druh, fiídí pfiíslu‰n˘m
standardem. Dva rÛzní chovatelé
se mohou v názoru na ideální
vyjádfiení uÏitkového typu v souladu s tímto standardem li‰it. Je
celkem pochopitelné i to, Ïe jsou
nûktefií chovatelé pfiesvûdãeni
o tom, Ïe jsou jeho zvífiata ta nejlep‰í. A nemusí to b˘t pfii srovnání
s konkurencí pravda. Proto existují rÛzné, a to více ãi ménû
objektivní metody, pro hodnocení zevnûj‰ku a uÏitkovosti. Jsou
to pfiedev‰ím plemenné hodnoty.
Ty se ale vût‰inou t˘kají jen nûkter˘ch vybran˘ch ukazatelÛ exteriéru. Za ãísly si také nemusí kaÏd˘
umût pfiedstavit konkrétní zvífie.
K dal‰ímu objektivnímu hodnocení zevnûj‰ku slouÏí vzájemné
srovnávání zvífiat stejné vûkové
kategorie z rÛzn˘ch chovÛ. Je to
systém pochopitelnû star‰í neÏ je
odhad plemenn˘ch hodnot. Tak
jsme se dostali k v˘stavám a chovatelsk˘m pfiehlídkám. Pofiádání
v˘stav je tak v˘znamnou souãástí
‰lechtitelského procesu. V âeské
6
republice pofiádáme v˘stavy masného skotu od roku 1997. Do té
doby to byly spí‰ ukázky plemen.
Rozsah na‰ich v˘stav je pochopitelnû závisl˘ na velikosti na‰í
populace plemene Blonde d’Aquitaine.
Velkou inspirací pro na‰e chovatele proto mohou b˘t v˘stavy
v zahraniãí, a to pfiedev‰ím v zemi
pÛvodu. MÛÏeme zde sledovat
urãité chovatelské trendy ve
v˘voji exteriéru, ale také pÛvody
zvífiat z jednotliv˘ch chovÛ. Tou
inspirací chápejme pfiedev‰ím
v˘bûr plemeníkÛ. V tomto pfiíspûvku se chci ohlédnout za
leto‰ní v˘stavní sezonou Blonda
ve Francii. V˘stav se zde pofiádá
celá fiada. Já se zde chci zastavit
pouze u tûch v˘znamn˘ch (dalo
by se napsat, Ïe jsou to v˘stavy
katalogové, protoÏe je SERSIA
a MIDATEST uvádûjí kaÏdoroãnû
v katalogu b˘kÛ). Jedná se o první
v˘stavu SIA – CGA PafiíÏ, která se
pofiádá
na
pfielomu
února
a bfiezna. Mohl bych tvrdit, Ïe je
to v˘stava v˘bûrová, protoÏe se jí
zúãastÀují ta nejlep‰í zvífiata
z pfiedcházejícího roku. Katalog je
znám daleko dopfiedu. Kdo se
zúãastní v roce 2011 je známo jiÏ
od leto‰ního fiíjna. Budou zde
vystavována ta nejlep‰í zvífiata
z leto‰ního ‰ampionátu a dal‰ích
v˘stav. Dal‰í je AQUITANIMA, která
se koná v kvûtnu. Nejv˘znamnûj‰í
akcí je kaÏdoroãnû Národní ‰ampionát Francie, kter˘ se letos
konal po 11 a to v záfií. Je také ve
Francii v˘stavou nejvût‰í. Letos se
ho zúãastnilo 561 kusÛ a budeme
se mu vûnovat podrobnûji.
Poslední v˘stavou je Sommet de
l’élevage v fiíjnu. Na tuto v˘stavu
se pravidelnû od nás jezdí.
Poslední velká v˘prava z âech
byla v roce 2009. Podrobnûji se
psalo o tomto zájezdu ve zpravodaji 4/2009. ZároveÀ zde byl i ãlánek o Blondech na této v˘stavû.
KaÏd˘ rok je na této v˘stavû vûnován urãitému plemeni a v tom pfiípadû je plemeno zastoupeno nejvíce. Jinak je tam v tomto mezidobí kolem 40 aÏ 60 BlondÛ a opût
pfiedvybran˘ch kvalitních jedincÛ.
V˘stav se ve Francii pravidelnû
zúãastÀuje jen urãitá a dalo by se
fiíct malá ãást chovatelÛ. DosaÏené
v˘sledky ale mají velkou publicitu.
Pro porovnání poãtu vystavovan˘ch zvífiat a skuteãn˘ch stavÛ
v kontrole uÏitkovosti jen nûkolik
málo ãísel z roku 2009. V roce 2009
bylo do kontroly uÏitkovosti zapojeno 5075 chovÛ se stavem 152 084
krav. V prÛmûru to dûlá 30 krav na
chov. Stav krav v kontrole pfiedstavuje 28 % z celkového poãtu chovan˘ch krav BA ve Francii. Souãastnû bylo v tûchto chovech pouÏíváno 7515 plemenn˘ch b˘kÛ.
Tolik tedy úvodem.
SIA – CGA PafiíÏ
V˘stavy se letos zúãastnilo 36
zvífiat z 26 chovÛ. Ve tfiech sekcích
bylo 14 b˘kÛ (do 3 let, 3 aÏ 4 roky
a nad 4 roky). Absolutním vítûzem
v b˘cích se stal Aaron z chovu
EARL Dubosc. Tento b˘k je ‰ampion z pfiedcházejících let po otci
Taolenn. Jeho pfiehled úspûchÛ je
asi úctyhodn˘. 2008 první CGA
PafiíÏ a na národním ‰ampionátu.
2009 první CGA PafiíÏ a absolutní
vítûz v b˘cích na národním ‰ampionátu a na Aquitanimû. V pozici
otcÛ b˘kÛ se na v˘stavû dále
objevují b˘ci Ringot, Papyrus,
Orion, Oulou. V kategorii krav se
absolutní vítûzkou stala Vanille po
otci Richelieu z chovu SCEA
Plante-Moulet. V roce 2009 byla
na Sommet el. druhá, ale je to
‰ampionka v kravách z národního
‰ampionátu a první na CGA PafiíÏ.
V roce 2008 byla první na národním ‰ampionátu. I otcové krav
jsou z velké ãásti inseminaãní.
Napfiíklad se jedná o b˘ky Saxo,
Scout, Jirens, Orion, Oulou, Hibernatus a Rubio. VyuÏití inseminaãních b˘kÛ se stává urãit˘m pravidlem teprve v posledních letech.
Pfied deseti lety jich na v˘stavách
v pÛvodech tolik nebylo.
Aquitanima – Bordeaux
Na tuto v˘stavu pfiivezlo 41
chovatelÛ 108 zvífiat a 9 telat
mimo soutûÏ v doprovodu matek.
Kvûtnov˘ termín konání v˘stavy
do jisté míry ovlivÀuje vûkové slo-
Ïení vystavovan˘ch zvífiat. Z 24
b˘kÛ bylo 9 star‰ích neÏ 2 roky. Ti
star‰í asi v té dobû pracovali ve
stádech. Dále bylo vystaveno 62
jalovic a jen 22 krav (opût je dÛvod
zfiejm˘). Proto i telata, která
doprovázela matky byla ve vûku 6
aÏ 8 mûsícÛ. V mlad˘ch b˘cích zvítûzil Desir po otci Voltaire z chovu
Christiana Sarcou. V mlad˘ch jalovicích zvítûzila Eguzkine po Scoutovi ze ·panûlska od chovatele
Jose Migel Esnaola Egia. V kategorii tfiílet˘ch b˘kÛ zvítûzil Clark po
Stanovi. O pÛl roku pozdûji byl na
‰ampionátu vyhlá‰en vítûzem
dospûl˘ch b˘kÛ. Clark v záfií 2008
ukonãil test na odchovnû plemenn˘ch b˘kÛ Midatestu v Casteljaloux. Pfii nadprÛmûrném pfiírÛstku v testu 1902 g (na Francii)
dosáhl
v˘borné
hodnocení
zevnûj‰ku RPH 114 a pro masnou
uÏitkovost RPH 109. V dospûl˘ch
b˘cích byl první Boletero po Orionovi. Dvouleté jalovice vyhrála
Daisy jako dal‰í jalovice opût po
Scoutovi. Dospûlé krávy vyhrála
Vahine po Serinovi. ·ampionem
v˘stavy se ale stala Ariane po
Orionovi z chovu EARL Darets.
Nejvût‰í poãet zvífiat na Aquitanimû bylo po Orionovi a Rubiovi,
a to po 7 jedincích. 5 potomkÛ
mûl Scout. O tûchto b˘cích ale
je‰tû bude fieã.
Sommet de l’elevage – Cournon
I kdyÏ je tato v˘stava poslední
v fiadû, krátce se o ní zmíním nyní.
29 chovatelÛ pfiedvedlo 6 jalovic
a 14 krav a 17 b˘kÛ. V jalovicích
zvítûzila Defloree po Arpagonovi
z chovu EARL Sazy Erica. Tato jalovice byla i absolutní vítûzkou na
‰ampionátu. V b˘cích zvítûzil
Capucin po Ringotovi z chovu
SCEA Plante – Moulet. Na ‰ampionátu byl aÏ tfietí za Calipsem po
Theodule a jiÏ zmínûn˘m Clarkem
(tito b˘ci na SOMMET ale nebyli).
XI. Concours National de la Blonde
d’Aquitataine – Les Herbiers
Národní ‰ampionát byl v leto‰ním roce v˘stavou co do rozsahu
nejvût‰í. Z 207 chovÛ a 15 sdruÏení
bylo pfiedvedeno 561 zvífiat. V tabulce 1 jsou uvedeny chovy s nejvût‰ím zastoupením zvífiat. V závorce je za jménem chovatele z jakého kraje pochází (departement).
Tabulka ã. 1 – Vystavovatelé s nejvût‰ím
poãtem zvífiat
Majitel
ALCOUFFE YVES [12]
CERON MARIE JOSEE [31]
DOBAIRE JEANINE [53]
EARL BARBIER [53]
EARL BELON & FILS [82]
EARL CRANSAC [81]
EARL DE LA BLONDE [47]
EARL DULUARD [72]
EARL GABORIT [85]
EARL LA BELLE ETOILE [85]
EARL LE PORTAIL [85]
EARL PLANTE [40]
EARL ROBIN-PICARD [56]
EARL SAZY ERIC [82]
EARL TARAN [32]
GAEC ELEVAGE MORIN [79]
GAEC ELINEAU [85]
GAEC PIERRE [14]
GAEC PUECH [81]
HIRIGOYEN YVES [64]
SAZY PATRICK [82]
SCA ARSICAUD [17]
SCEA CAMP CLAUX [12]
SCEA PLANTE-MOULET [81]
Celkem
6
5
5
8
6
5
6
6
9
6
12
5
7
7
6
8
10
8
11
6
10
10
9
10
Úspû‰nost chovÛ jsem se pokusil vyjádfiit poãtem ocenûn˘ch
zvífiat podle kategorií na prvních
tfiech místech (viz tabulka 2).
Podle tohoto hodnocení jasnû
vychází chov SCEA Plante Moulet.
Z deseti vystaven˘ch zvífiat je 8
ocenûn˘ch. Potom následuje
Sazy Patrick a SCA Arsicaud. Ale
i chovy s men‰ím poãtem zvífiat
byly úspû‰né. Napfiíklad EARL
Cransac z 5 má 3, EARL Dubosc ze
3 má 3 ocenûné, stejnû i EARL
Saint Aubin. Prvnû jmenovan˘
chov je ale i v˘znamn˘m producentem plemenn˘ch b˘kÛ.
Tabulka ã. 2 – Chovy podle poãtu
ocenûn˘ch zvífiat
Majitel
EARL CRANSAC [81]
EARL DUBOSC [32]
EARL SAINT AUBIN [40]
EARL SAZY ERIC [82]
GAEC BOUAS [31]
GAEC PIERRE [14]
GAEC PUECH [81]
SAZY PATRICK [82]
SCA ARSICAUD [17]
Celkem
3
3
3
3
3
3
3
4
4
6
5
8
Poãty zúãastnûn˘ch zvífiat
podle pohlaví je v následujících
tabulkách 3 a 4. V rámci tûchto
skupin jsou je‰tû dal‰í sekce
podle narození vût‰inou v rozpûtí
1 aÏ 2 mûsícÛ u mlad˘ch zvífiat.
U star‰ích b˘kÛ a krav je toto ãlenûní podle roãníku narození.
Tabulky ã. 3 – 4 – Poãty zvífiat podle
pohlaví
Býci
7 měs. až 1 rok
1 až 2 roky
2 až 3 roky
3 až 4 roky
4 roky a víc
Celkový součet
celkem
38
84
38
23
16
199
Jalovice
1 až 2 roky
2 až 3 roky
3 až 4 roky
Celkový součet
Krávy
prvotelky
4 a více
Celkový součet
celkem
145
69
25
239
celkem
28
95
123
V tabulkách 5 a 6 jsou prÛmûrné
tûlesné rozmûry vystaven˘ch zvífiat. Tyto údaje zde uvádím proto,
aby si na‰i chovatelé pfied úãastí
na svojí pfií‰tí v˘stavû mohli
porovnat svoje zvífiata s Francií.
Tabulka ã. 5 – B˘ci – tûlesné rozmûry
Býci
7 měs. až 1 rok
1 až 2 roky
2 až 3 roky
3 až 4 roky
4 a více let
Výška
128
144
159
165
165
Hmotnost
462
738
1120
1277
1356
Tabulka ã. 6 – Jalovice a krávy – tûlesné
rozmûry
Jalovice a krávy
1 až 2 roky
2 až 3 roky
prvotelky
3 až 4 roky
4 až 5 let
5 a více
Výška
141
151
153
156
158
161
Hmotnost
609
807
838
939
1007
1086
Ono by se dalo udûlat z v˘sledkové listiny je‰tû hodnû podobn˘ch rozborÛ. Dovolím si ale je‰tû
jeden poslední. Pfiedstavím b˘ky,
ktefií jsou uvedeni v pozici otcÛ
a mûli na v˘stavû nejvíc potomstva. Souãasnû mûli i nejvíc ocenûn˘ch potomkÛ na prvních
7
tfiech místech. Pfiedev‰ím je to
b˘k Orion s 22 potomky a 8
s umístûním. B˘k se objevuje
pomûrnû ãasto v pÛvodech
v˘stavnû úspû‰n˘ch zvífiat, ale
mûl v posledních letech hodnû
b˘kÛ v Casteljaloux. Jen letos jich
bylo 5. Dal‰ím b˘kem je jiÏ star‰í
roãník Rubio. Mûl 20 potomkÛ
z toho se 7 umístilo. Opût ãasto
vyuÏívan˘ otec b˘kÛ na odchovnû
Midatestu. Letos jich tam mûl 14.
Dal‰ím b˘kem je úspû‰n˘ v˘stavní
b˘k Voltaire po otci Titaliom. Ten
mûl 17 potomkÛ z toho 4 ocenûné. Dal‰ím b˘kem je opût
v˘stavní b˘k Theodule po otci
Ronald s 16 potomky a 8 ocenûn˘mi. Spoleãnû s Orionem je to
nejúspû‰nûj‰í otec a i on je ãasto
vyuÏívan˘m otcem b˘kÛ v programu Midatestu. Letos jich mûl
na odchovnû 10. S 13 potomky
následuje v tomto pfiehledu Leo,
kter˘ mûl 4 ocenûné. Tento b˘k
s vynikajícím IVMATEM se dnes jiÏ
prosazuje spí‰ jako otec matek.
Jen pro zajímavost. Letos mûlo 29
b˘kÛ v Casteljaloux matky po
Leovi. Je tfieba se je‰tû zmínit
o Scoutovi s 12 potomky a 7 ocenûn˘mi. Opût se jedná o úspû‰ného otce v˘stavních zvífiat, ale
i ãasto vyuÏívaného otce b˘kÛ.
Letos mûl na odchovnû 10 synÛ.
Posledním b˘kem kterého uvedu
je Tokapi. S 8 potomky a 3 ocenûn˘mi za pfiedcházejícími b˘ky trochu zaostává. V Casteljaloux mûl
ale v leto‰ním roce 17 synÛ a jeho
ãas je‰tû pfiijde i na v˘stavní
scénû. ProtoÏe na ‰ampionátu
bylo hodnû soutûÏních sekcí, uvádím v‰echny vítûze v posledních
tabulkách 7 a 8.
Z pohledu do tabulky nejlep‰ích
krav a jalovic je zfiejmé, Ïe v pozici
otcÛ jsou b˘ci s tou nejvy‰‰í kvalifikaãní tfiídou (je za jménem v závorce). To znamená, Ïe se jedná
vût‰inou o jedince provûfiené
a vyuÏívané v inseminaci a nebo
o b˘ky s naprÛmûrnou plemennou hodnotou podle IBOVALU. To
samé platí i pro matky tûchto zvífiat. Za úspû‰n˘m v˘stavním jedincem jsou proto i odpovídající ãísla
(plemenné hodnoty). To pochopitelnû platí i pro b˘ky. Nyní si uvedeme absolutní ‰ampiony. V kategorii jalovic zvítûzila Epiphanie po
otci Odalie z chovu GAEC Pierre.
8
Otec je synem Jirense s vysokou
plemennou hodnotou podle
IBOVALU (ISEVR – 117 a IVMAT –
114). Druhé místo získala Defloree
po otci Arpagon z chovu EARL
Sazy Erica. V kravách se stala
vítûzkou Visiane po Saxovi z jiÏ
nûkolikrát zmiÀovaného chovu
Sazy Partika. Tato kráva byla letos
druhá na CGA PafiíÏ. V pfiedcházejících letech si odvezla vítûzství
z národních ‰ampionátÛ 2009
a 2008. Byla 3. na CGA PafiíÏ 2009
a 1. na Sommet el. 2009. Druhé
Tabulka ã. 7 – Vítûzky ‰ampionátu – krávy a jalovice
Kategorie
1 až 2 roky A
jméno/číslo PK
ECLUSE 8126179829
narození
11. 9. 2009
otec
TONUS [RVS]
majitel
GAEC DE LA BOUISSONNADE [81]
1 až 2 roky B
EPIPHANIE 1430077966
10. 7. 2009
ODALIE [INS]
GAEC PIERRE [14]
1 až 2 roky C
ELECTRE 4004234411
30. 5. 2009
BARBES [RVS]
EARL PLANTE [40]
TICOULET THIERRY [64]
1 až 2 roky D
ESQUIRE 6412269300
2. 5. 2009
VACHERIN [INS]
1 až 2 roky E
EMBA 1724240640
30. 3. 2009
BELPHEGORT [INS]
SCA ARSICAUD [17]
1 až 2 roky F
EUTESIA 3150068212
21. 2. 2009
BALTAZAR [INS]
EARL CERON [31]
1 až 2 roky G
EMERAUDE 8126029252
4. 1. 2009
THEODULE [RVS]
1 až 2 roky H
DORINE 8208011143
5. 12. 2008
THEODULE [RVS]
SAZY PATRICK [82]
1 až 2 roky I
DISCRETE 4976210316
3. 10. 2008
SCOUT [EVS]
GAEC LEFORT & FILS [49]
2 až 3 roky A
DOREMIFA 2237283722
2. 8. 2008
BAPTISTE [RRJ]
GAEC SOUS LA VILLE [22]
2 až 3 roky B
DEFLOREE 8207006162
29. 6. 2008
ARPAGON [INS]
EARL SAZY ERIC [82]
2 až 3 roky C
DERJBA 5345118038
20. 4. 2008
TITAN [RVS]
EARL BARBIER [53]
2 až 3 roky D
DALLAS 5351641420
21. 2. 2008
ORION [EVS]
PROUST BERNARD [53]
2 až 3 roky E
CANDY 7924800510
13. 11. 2007
SOPALIN [INS]
3 až 4 roky A
CHARMANTE 8124137671
23. 4. 2007
THEODULE [RVS]
EARL BARTHES [81]
3 až 4 roky B
CALINE 8522797906
8. 1. 2007
SCOUT [EVS]
3 až 4 roky C
BOHEME 3207668014
12. 11. 2006
SCOUT [EVS]
GAEC MALABIRADE-LESBATS [32]
4 až 5 roky A
BROCELIAND 2832904204
28. 3. 2006
SOUVERAIN [INS]
DEMARQUET JEAN PHILIPPE [76]
4 až 5 roky B
ANDALOUSE 6464219945
10. 10. 2005
SCOUT [EVS]
Copro: ARSICAUD/BORDAJAUD/METAIS [17]
plus 5 let A
ALEXANDRIE 5632465337
17. 9. 2005
ORION [EVS]
LE RAT ALAIN [56]
plus 5 let B
VISIANE 8235229982
15. 11. 2004
SAXO [INS]
SAZY PATRICK [82]
plus 5 let C
URSULA 6506243381
29. 9. 2003
LEO [EQM]
GAUZE PHILIPPE [65]
prvotelky 3 roky
CAPUCINE 2225203654
6. 10. 2007
SCOUT [EVS]
GAEC SOUS LA VILLE [22]
krávy s tel 3 – 4 r A
CARMEN 8522797929
12. 3. 2007
RUBIO [EVS]
krávy s tel 3 – 4 r B
CLAIRE 8124117944
15. 1. 2007
VERACRUZ [AIA]
EARL CRANSAC [81]
krávy s tel 4 – 5 r A
BABYLONE 3206733275
7. 5. 2006
TAOLENN [INS]
EARL DUBOSC [32]
krávy s tel 4 – 5 r B
BERGERE 8123096814
6. 7. 2006
UNISSON [INS]
krávy s tel 5 a víc A
ANNA 3150144989
16. 2. 2005
SPIROU [INS]
CERON MARIE JOSEE [31]
krávy s tel 5 a víc B
VERVEINE 8122815922
6. 9. 2004
RUBIO [EVS]
krávy s tel 5 a víc C
USHUAIA 4004068010
16. 2. 2003
ORION [EVS]
EARL DE LUCUSPIN [40]
Tabulka ã. 8 – Vítûzové ‰ampionátu – B˘ci
Kategorie
7 měs. až 1 rok A
jméno/číslo PK
FEU FOLLET 6412831047
narození
20. 2. 2010
otec
majitel
UMEGA [EAB]
EARL LADONNE [64]
EARL LABAT PIERRE [65]
7 měs. až 1 rok B
EVIAN 6504989141
6. 12. 2009
AZUR [INS]
7 měs. až 1 rok C
EVEIL 3209728559
28. 9. 2009
BARREJAC [INS]
DUPOUY JEAN PAUL [32]
1 až 2 roky A
EDOUARD 8126029288
5. 9. 2009
RONALD [INS]
1 až 2 roky B
ETE 8235344508
21. 7. 2009
URANIUM [EVS]
Copro: BLANC D.et J. / SAZY E. [81]
1 až 2 roky C
EMIR 8126029273
4. 6. 2009
THEODULE [RVS]
SCEA ARSICAUD [17]
1 až 2 roky D
EGAL 8126199834
17. 4. 2009
VOLTAIRE [INS]
GAEC PUECH [81]
1 až 2 roky E
ETAIN 8126199795
3. 1. 2009
VOLTAIRE [INS]
GAEC PUECH [81]
1 až 2 roky F
DOLANN 5614378908
2. 10. 2008
TILBURY [RVS]
EARL LE PALLEC [56]
2 až 3 roky A
DISCO 8208011119
8. 7. 2008
RONALDO [INS]
GAEC LAPEYRADE-HARTMAN [32]
2 až 3 roky B
DOMY 2934986325
4. 3. 2008
ARLEQUIN [INS]
EARL SAZY ERIC [82]
2 až 3 roky C
CYCLAMEN 3150077503
28. 9. 2007
TARTARIN [INS]
GAEC BOUAS [31]
3 až 4 roky A
CUPIDON 7960470821
3. 6. 2007
UTAH [INS]
GAEC METAIS-MARTIN [79]
3 až 4 roky B
CLARK 8124117680
16. 5. 2007
STAN [RVS]
GAEC DES JACQUARDS [33]
3 až 4 roky C
BARREJAC 4004169566
29. 9. 2006
ULYSSE [INS]
BARRE JACQUES [32]
4 roky plus A
BROOKLYN 8123096796
11. 2. 2006
RUBIO [EVS]
4 roky plus B
ALADIN 4976210135
4. 10. 2005
ORION [EVS]
GAEC LEFORT & FILS [49]
místo zaujala Andalouse po Scoutovi ze spoleãenství Arsicaud/
/Bordajaud/Metais. Tato kráva zároveÀ dostala prestiÏní ocenûní
„Prix Boeuf Blond Femelle“. Na
národních ‰ampionátech získala
v roce 2009 druhé místo, ale
v roce 2008 byla 1.
V mlad˘ch b˘cích vyhrál Emir
po otci Theodule z chovu SCEA
Arsicaud. V kategorii o rok star‰ích b˘kÛ Disco po Ronaldovi
z chovu GAEC Lapeyrade-Hartman. Disco je ‰ampion z roku
2009. Dospûlé b˘ky vyhrál Clark po
Stanovi jeho chovatelem je EARL
Laveze, ale dnes pÛsobí na jiném
chovu. Byla o nûm jiÏ fieã v souvislosti s Aquitanimou. A dal‰í prestiÏní ocenûní „Prix Boeuf Blond
Malle“ získal Corpulent po Papyrusovi z chovu Resseguet Francis.
Tento b˘k ale ve své soutûÏní
sekci skonãil aÏ 7. V roce 2009 byl
na ‰ampionátu 2. a v roce 2008 byl
1. Na v˘stavû byly udûleny je‰tû
dal‰í ceny pro chovy a oblasti, ale
tûmi se jiÏ nebudu v tomto pfiíspûvku zab˘vat.
Co napsat závûrem? Úspû‰ná
úãast na v˘stavû je reklamou pro
chov. Této ãinnosti se pfiedev‰ím
vûnují ti chovatelé, ktefií produkují
plemenná zvífiata. Proto také
úspû‰né zvífie ze svého chovu
nûkolik let ukazují. Není to záleÏitost jedné sezony. Od tûchto chovatelÛ nakupují ostatní. Napfiíklad
z jiÏ zmínûného chovu SCEA
Plante-Moulet na v˘stavû bylo celkem 19 jedincÛ z toho 10 v majetku chovatele. Z chovu Sazy
Patricka to bylo 23 jedincÛ a 10
v jeho majetku. EARL De Lucuspin
mûl na v˘stavû 2 zvífiata, ale z jeho
chovu jich tam celkem bylo 11.
Tento chovatel odchoval takové
perly jako je Ogre, Goldorak, Richelieu, Bazooka. Dal‰ím dÛleÏit˘m
poznatkem je to, Ïe v pÛvodech se
objevují mlad‰í roãníky b˘kÛ, neÏ
je tomu ãasto u nás. Bylo zde jen
34 jedincÛ s otci pfied roãníkem
narození 1998, coÏ je O (napfi. 1x
Fallou, 1x Malinois, 4x Leprince, 13x
Leo apod). Jednalo se pfii tom vût‰inou o inseminaãní ‰piãkové
b˘ky. Je zde snaha pouÏívat novou
genetiku. U nás se je‰tû v roce
2009 dûlala inseminace Vailiantem
a nebo Impairem. To je dal‰í
námût k zamy‰lení na konec.
Přehled šampionů na nejdůležitějších výstavách plemene
blonde d’Aquitaine ve Francii
❒ Aaron – šampion CGA Paříž
❒ Disco – šampion býků Espoir
❒ Visiane – šampionka Concours
national
❒ Emir – šampion mladých býků na
Concours national
❒ Clark – šampion býků na Concours
national
❒ Babyllone – šampionka krav s telaty
❒ Ubella a Crenca – Prix Boeuf Blond Femelle na Sommet el.
9
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
v rámci cyklu reportáÏí jsem si pro Vás do posledního leto‰ního ãísla pfiipravila povídání o dvou farmách,
nacházejících se poblíÏ hranic na‰í republiky. Z Francovy Lhoty je to do sousedního Slovenska doslova pfies
kopec a od Farkov˘ch, hospodafiících v jihoãeské Todni je zase co by kamenem dohodil do Rakouska. Tolik ke
geografické podobnosti. Z mého hlediska mají obû farmy spoleãné to, Ïe jsem je obû nav‰tívila po skonãení
akcí, které se konaly v jejich blízkosti. Na piemonty do Francovy Lhoty jsem se vydala po skonãení Angus Tour
Morava a do Todnû po podzimní akci Junior teamu. A spoleãn˘ jmenovatel z hlediska chovu masného skotu?
Aãkoli Francova Lhota se chovem masného skotu zab˘vá témûfi dvû desetiletí a Farkovi se na scénû pohybují
„teprve“ ãtyfii roky, oba chovy mají z hlediska kvality systému chovu a odchovan˘ch jedincÛ co nabídnout.
Vûfiím, Ïe se Vám zpráva o nich bude líbit.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
ZD Francova Lhota: Piemonti nejsou ve slepé uliãce
Obec Francova Lhota leÏí v jiÏní
ãásti vsetínského okresu, v údolí
fiíãky Senice, obklopena malebn˘mi kopci a pohofiími. ¤íká se, Ïe
je tu konec svûta, protoÏe cesta
sem je pouze jednosmûrná a dále
nepokraãuje. Podobnû koneãné
by se mohly zdát i stavy plemene
Piemontese v âeské republice. Ale
není tomu tak. Piemonti mají
u nás dosud nevyuÏit˘ potenciál
a rozhodnû se nenachází ve slepé
uliãce. Zemûdûlské druÏstvo Francova Lhota bude pfií‰tí rok slavit
‰edesát let své existence. Ve svém
v˘voji muselo pfiekonat nejednu
obtíÏ, ale dnes funguje a prosperuje. O tom nám vyprávûli jeho
pfiedseda Josef Kli‰ a místopfiedseda a vedoucí Ïivoãi‰né v˘roby
Zdenûk Novák.
Pfied...
Historie ZD Francova Lhota se
zaãala psát 3. 4. 1951, kdy bylo
zaloÏeno jednotné zemûdûlské
druÏstvo. To v‰ak nemûlo dlouhého trvání, a tak následujících
deset let sedláci dál hospodafiili
kaÏd˘ na sv˘ch pár hektarech.
Zhor‰ující se politická situace
v zemûdûlství donutila hospodafiící rolníky ke spoleãnému hospodafiení v jiÏ zaloÏeném JZD. To se
z poãátku nijak nespecializovalo.
Pûstovalo se obilí, brambory
a krmné plodiny a trávy na
semeno. Z dobytka se chovaly
mléãné krávy a prasata.
Z malodruÏstva se postupnû stal
kooperaãní podnik specializující se
na odchov jalovic s velmi vysokou
úrovní. Oficiální název, které JZD
Francova Lhota neslo, byl „vzorovû pastevnû odchovn˘ závod“.
DruÏstvu se mj. podafiilo vybudovat i ‰piãkové dojné stádo s nejvy‰‰í produkcí v kraji (prÛmûrnû 4
tis.l/krávu/rok). Vlastnilo ve své
dobû nejmodernûj‰í vybavení,
prosperovalo a tû‰ilo se vysokému
zájmu zemûdûlsk˘ch exkurzí.
V dobû rozkvûtu odchovávalo JZD
2000 kusÛ plemen âeské strakaté
a hol‰t˘n. Zkrátka dafiilo se.
S pfiíchodem sametové revoluce v roce 1989 v‰ak pfii‰ly radikální zmûny. JZD bylo transformováno na ZD. Kooperaãní systém
odchovu zkrachoval a postupn˘
sestup ãekal i stádo hol‰t˘nÛ.
Po krachu kooperaãního odchovu zÛstalo ve Francovû Lhotû
400 bfiezích jalovic z nûkolika
❒ Celkový pohled na areál družstva (Foto: archiv družstva Francova Lhota)
10
druÏstev, která vyuÏila toho, Ïe
nemûla povinnost zvífiata odkoupit zpût. Jalovice byly pfiipu‰tûné
Ïírn˘mi b˘ky. V druÏstvu nebyly
podmínky na telení takového
mnoÏství zvífiat. Chybûlo místo,
pracovní síla i zku‰enosti s odchovem. „Bojovalo se, jak se
dalo,“ fiíká Zdenûk Novák, kter˘
byl v té dobû ãerstvû po dokonãení stfiední zemûdûlské ‰koly.
... a po
Privatizaãními a restituãními
procesy nedo‰lo k témûfi Ïádn˘m
majetkov˘m a pozemkov˘m
ztrátám. Transformované druÏstvo se muselo rozhodnout,
jak dál. Vzhledem k poloze
v nadmofiské v˘‰ce 600 aÏ 800 m
n. m. a velké svaÏitosti pozemkÛ
se postupnû upou‰tûlo od produkce na orné pÛdû, která byla
velmi ztrátová. Do‰lo ke kompletnímu zatravnûní v‰ech ploch
a k pfiechodu na chov masného
skotu. I pfies jasnou vizi ne‰lo v‰e
zdaleka jako po másle.
Zaãátky chovu masného skotu
Pfiedstava o plemeni, z nûjÏ by
se vytvofiilo ãistokrevné stádo,
byla rámcová. Vzhledem ke kopcovitému terénu se mûlo jednat
o plemeno chodivé, stfiednû rámcové a ne pfiíli‰ nároãné na v˘Ïivu
(aby byly jalovice schopné dorÛst
do pohlavní dospûlosti pouze
z pastvy).
Francova Lhota mûla odbornou
druÏbu s nûmeck˘m druÏstvem,
které chovalo plemeno Limousine
a také praktikovalo kooperaãní
odchov jalovic. Z tohoto chovu
byli v roce 1992 dovezeni 2 b˘ci
a 3 krávy. Ihned po dovozu se
zaãalo s embryotransferem. Pfienos se úplnû nevydafiil, a tak veterináfi panu Novákovi v˘hodnû
nabídnul piemontské inseminaãní
dávky. KdyÏ pak pfii prodeji
zástavu vidûl pfiekupník piemontská telata, nabídnul za nû o 5 Kã/
/kg více neÏ za ostatní. S limousiny byly navíc potíÏe díky siln˘m
matefisk˘m instinktÛm. Zkou‰elo
se pfiipou‰tût napfiíklad i angussk˘mi ãi blonde d’Aquitainsk˘mi
b˘ky, ale v˘sledky nedopadly dle
oãekávání. Piemonti navíc lépe
reagovali na antibiotika, která se
tehdy pouÏívala na obtíÏe, které
❒ Zdeněk Novák s plemenným stádem (foto: Jana Řehořová)
vyvstávaly, neÏ se zavedl správn˘
systém odchovu. DÛvodÛ bylo
více, ale nakonec uãinil tehdej‰í
zootechnik, ing. Pavel Káãer, rozhodnutí, Ïe Francova Lhota se
bude specializovat pouze na plemeno Piemontese.
V roce 1993 byl nasmlouván
dovoz prvního piemontského
b˘ka a jalovice, ale jako naschvál
v Itálii propukla slintavka, která
s sebou nesla i zákaz v˘vozu zvífiat. Situaci Italové vyfie‰ili pfievozem embryí do Polska, kde z nich
byli odchováni b˘ãci, ktefií pak
v poãtu cca 10ti kusÛ putovali mj.
i do ãesk˘ch chovÛ. Francova
Lhota zaãínala se dvûma plemeníky a velk˘m poãtem inseminací.
Poté z Itálie pfii‰la zajímavá
nabídka na v˘kup embryí a dal‰ího plemenného materiálu po
zvífiatech, které Italové dovezou
do âR. Vznikly zde 4 velké chovy.
Francova Lhota do tohoto projektu ne‰la, neboÈ zvífiata se ze
zemû pÛvodu prodávala za
vysoké ceny. DruÏstvo si radûji
samo dovezlo 3 jalovice a vykupovalo od zainteresovan˘ch ãesk˘ch
chovÛ embrya (o které pak Italové
jiÏ nejevili zájem). Na tomto
základû bylo vybudováno ãistokrevné stádo. První ãistokrevná
piemontská telata se narodila
v roce 1995. Po nabytí zku‰eností
byla úspû‰nost embryotransferu
60–70 %. Pfieneslo se kolem 250
embryí – pocházeli z nich i první
plemeníci.
V té dobû si je‰tû ZD Francova
Lhota drÏelo stádo hol‰t˘nÛ,
u kterého se v roce 2003 rozhodlo
ukonãit jeho chov pro jeho nerentabilnost.
Historie souãasnosti
VraÈme se ale k masnému stádu.
Jako mnoho chovÛ skotu se
i Francova Lhota v polovinû
90. let zapojila do národního
ozdravovacího programu od IBR,
kter˘ pokraãuje dodnes. „Od IBRu
ozdravujeme uÏ 15 let. Poãítám,
Ïe neÏ pÛjdu do dÛchodu, bude
program dokonãen,“ usmívá se
pan Novák, muÏ stfiedního vûku.
A pokraãuje: „Pro mû je urãující,
jestli mi kráva dá tele. Pak nevidím
dÛvod posílat ji na jatka.“ Ve stádû
se tak pohybují i 17leté kusy,
s nimiÏ v‰ak po stránce plodnosti
nebyl nikdy problém. IBRové
stádo ãítá 300 krav rÛzn˘ch
pÛvodÛ, které se postupnû pfiekfiiÏují. KaÏd˘ rok je uchovnûno 50
jalovic s minimálnû 75% podílem
piemontské krve. Obnova stáda
probíhá dle situace v daném roce.
Selektují se ‰patnû se telící a star‰í
roãníky. Telata z tohoto stáda jsou
prodávána jako zástav do Itálie,
Chorvatska a Slovinska. Z prodeje
zástavov˘ch kusÛ plynou druÏstvu hlavní pfiíjmy.
Plemenná zvífiata produkuje
ãistokrevné bezibrové stádo,
pasoucí se v místní ãásti obce
Pulãín, v nûmÏ se pohybuje 50
krav (i s jalovicemi je celkov˘
poãet kusÛ 90). „Tam si hrajeme
s plemenafiinou,“ fiíká pan Novák.
Stavy se v tomto stádû zatím zvy‰ovat nemohou, neboÈ pro nûj
chybí zimovi‰tû s potfiebnou
kapacitou. Stádo produkuje roãnû
do 10ti kusÛ plemeníkÛ. Více ani
ãesk˘ trh není zatím schopen
pojmout a v prodeji na Slovensko
je tomuto plemeni velkou konkurencí plemeno Charolais.
11
❒ Plemeníků se ve stádech v současné době pohybuje šestnáct (foto: Jana Řehořová)
A potenciál rÛstu celkového
poãtu zástupcÛ plemene Piemontese v âR? „Urãitû existuje,“
fiíká Zdenûk Novák. „Pokud se
zaãne se zpenûÏováním jateãních
trupÛ dle kvalitativních tfiíd.
A ‰ance je téÏ pfii pouÏití piemontsk˘ch b˘kÛ na jalovice jak˘chkoli masn˘ch plemen, neboÈ
pro toto plemeno jsou charakteristická drobnûj‰í telata, na rozdíl
od napfi. zmínûného Charolais.“
S vybran˘mi zástupci ãistokrevného stáda se Francova Lhota
pravidelnû úãastní v˘stav – od
národních v LetÀanech, pfies Pfierov a akce v Brnû. Vystavují, vzhledem k období prÛbûhu akcí,
hlavnû jalovice. Zdenûk Novák
fiíká: „Na v˘stavy nejezdíme kvÛli
cenám, ale hlavnû ukázat se, Ïe
existujeme. Jsem pro prezentaci
touto formou – kaÏdé plemeno
by mûlo ukázat své nejlep‰í
zástupce.“
Chov masného skotu v ãíslech
DruÏstvo v souãasné dobû
zamûstnává 30 lidí a hospodafií na
923 hektarech v katastrech Francova Lhota, Vala‰ská Senice
a Pulãín. Pozemky jsou z více neÏ
tfietiny vlastní a vût‰inou spolu
sousedí. Získávání pÛdy do vlastnictví má rostoucí trend. Noví
mladí majitelé zdûdûnou pÛdu
ãasto nechtûjí a není pro nû
zatûÏko ji odprodat.
Ve‰keré zázemí bylo vybudováno pfii zaloÏení JZD a sv˘m provozovatelÛm slouÏí po úpravách
dodnes. K druÏstvu náleÏí 4 kravíny, z nichÏ dva jsou po generální
rekonstrukci. Tfietí se bude rekonstruovat v roce 2011 a poslední je
v plánu zbourat a postavit znovu
12
na jiném místû. V zimû budovy
slouÏí jako zimovi‰tû a sklady
krmiva. S rekonstrukcemi se zaãalo aÏ po vstupu âR do EU, kdy
pfii‰la moÏnost financování pfies
projekty v rámci Programu
rozvoje venkova.
Období telení probíhá druh˘m
rokem, kdy druÏstvo hospodafií
v ekologickém reÏimu, sezónnû –
od poloviny prosince do konce
kvûtna. Pro dosaÏení krat‰ího
uzavfieného období bylo potfieba
nechat jeden rok 60 krav jalov˘ch
a pfiikoupit plemeníky, ktefií do té
doby ve stádech pÛsobili jen tfii.
V termínu pro telení bude následovat je‰tû jeden posun, ale kapacity kravínÛ jsou uÏ takto
v zaãátku telící sezóny plnû vytíÏené.
V souãasnosti vlastní druÏstvo
16 plemeníkÛ – na jednoho tak
vychází optimálních 25–30 kusÛ.
Nejstar‰ímu je 5 let. Chov plemene Piemontese je v âR dosti
uzavfien˘. U 70 % piemontsk˘ch
b˘kÛ, pÛsobících v ãesk˘ch chovech, najdeme podobn˘ pÛvod ve
Francovû Lhotû, o kravách a jalovicích ani nemluvû. DruÏstvu,
které mûní b˘ky v prÛmûru po
dvou letech, ãasto nezb˘vá, neÏ
je nakupovat v zahraniãí.
Inseminace je pouÏívána jen
v malém mnoÏství a to v ãistokrevném stádû. Pfii v˘bûru inseminaãních dávek se pan Novák
soustfiedí pfiedev‰ím na ukazatel
„telení dcer“.
Kdy jalovici poprvé zapustit se
rozhoduje podle svého úsudku:
„Nefiídím se normami. Jalovici
zapustím, aÏ kdyÏ se mi zdá
dostateãnû narostlá. Radûji ji
nechám je‰tû rok, neÏ abych se
pak pot˘kal s problémy pfii
telení.“
Obecn˘ problém masn˘ch plemen u nás (kromû masného
Simentála) je ale také postupná
ztráta mléãnosti na úkor rÛstu
osvalení. „Zvífiata nyní pfiirÛstají
1–1,1kg/den, dfiíve 1,2–1,3 kg,“ fiíká
váÏnû zootechnik. „Zaãali jsme
tedy pouÏívat mléãnûj‰ího b˘ka.
Uvidíme, jaké to pfiinese v˘sledky.“
PorodÛm se nechává co nejpfiirozenûj‰í prÛbûh. V‰echny se ale
hlídají. V sezónû se u nich stfiídají
3 zamûstnanci. Po narození je kladen dÛraz na to, aby se tele
napilo a chodilo pít pravidelnû.
V roce 2006 byly vybudovány individuální telící kotce. Pan Novák si
pochvaluje, Ïe od té doby se zv˘‰ila natalita a do‰lo k útlumu
úhynÛ v krátkém ãase po otelení.
Pfiehlednûji se manipuluje i se
star‰ími telaty.
Po 20. dubnu putují zvífiata na
pastvinu. Urãující je, aby bylo
sucho. DomÛ jsou pfiesouvána
s prvními mrazy.
Odchovna plemeníkÛ versus
bio hovûzí
Ve Francovû Lhotû je‰tû pfied
dvûma lety fungovala odchovna
plemenn˘ch
b˘kÛ,
zaloÏená
v druhé polovinû devadesát˘ch
let, slouÏící pfiedev‰ím k odchovu
vlastních telat. Z dÛvodu potfieby
zv˘‰ené prostorové kapacity po
pfiechodu na sezónní telení
a vzhledem k získanému statusu
ekologick˘ chov, se s odchovem
skonãilo. K poslednû zmínûnému
pan Novák fiíká: „Udûlat plemenného b˘ka ekologicky je problém.
I pfies to, Ïe vznikly ekologické
krmné smûsi, není to ono.“
DÛvodem pfiechodu na ekologick˘ zpÛsob hospodafiení byla,
kromû vy‰‰í dotaãní podpory,
vÛle zpenûÏovat vyprodukované
maso v bio kvalitû. Aãkoli je status
„bio“ atraktivní, adekvátní zpenûÏení nezaruãuje. Zdenûk Novák se
pozastavuje nad faktem, Ïe je
nemoÏné u nás (nejen, pozn. aut.)
Piemonty finalizovat, a to díky
neochotû fiezníkÛ platit za kvalitní
jateãní trup, v jehoÏ kvalitû se
toto plemeno mÛÏe smûle srovnávat s ‰ampionem v hodnocení
SEUROP, belgick˘m modr˘m. Si-
tuaci druÏstvo fie‰í vlastním prodejem ze dvora. KdyÏ se ptám,
zda neuvaÏují o komplexním
zpracování masa, pan pfiedseda
Kli‰ odvûtí, Ïe druÏstvo vlastnilo
masokombinát, ale jeho pfiedchÛdce jej prodal, takÏe tento
zpÛsob zpracování je jiÏ pasé.
Nyní se uvaÏuje o vlastní bourárnû. Kusy je moÏné poráÏet na
ekologick˘ch jatkách v nedalek˘ch Vala‰sk˘ch Kloboukách
a prodejna jiÏ existuje.
Od pokusÛ dostat maso za
odpovídající ceny i do obchodÛ se
ale neupustilo. Nedávno se na
Vsetínsku podafiilo sehnat prodejce, kter˘ je ochoten za masn˘
skot zaplatit jeho trÏní cenu. ¤ezníkova podmínka znûla: dodávka
dvou kusÛ t˘dnû, coÏ je druÏstvo
schopné vyprodukovat, ale ne
vykrmit. Na spoleãném zásobování se tedy dohodlo s nedalekou
v˘krmnou. Projekt je v zaãátcích,
ale pan Novák doufá, Ïe lidé
budou reagovat kladnû a obchod
bude pro fiezníka rentabilní.
Pfii zmínce o dotaãní podpofie
se ptám pfiedsedy Kli‰e na moÏnost hospodafiení bez ní. „Pokud
by nebyly dotace, tak nûkdo musí
zaplatit náklady na produkci. Bez
nich by se cena masa snadno
vy‰plhala na 1000 Kã za kilogram.
Dobré by bylo, kdyby byla v˘‰e
a pfiísun dotaãních penûz pravideln˘, neboÈ nyní je to témûfi rok
od roku jinak. Bylo by téÏ vhodné,
aby se po roce 2013 vyrovnaly
podmínky ãlensk˘ch zemích EU.
Pokud bude situace neudrÏitelná,
upustíme od Ïivoãi‰né v˘roby
a pÛjde se prÛmyslovou cestou.“
Fotovoltaika a jiné
Francova Lhota jde s dobou.
Jako doplnûk si druÏstvo pofiídilo
na stfiechách budov 100 kW fotovoltaickou elektrárnu, která funguje od poãátku roku 2010 a podstatnû sniÏuje náklady na enegrii.
Do budoucna se plánuje její roz‰ífiení. PÛvodnû se uvaÏovalo o bioplynové stanici, která by zajistila
i vytápûní, ale vzhledem k poloze
v CHKO a zamûfiení na odchov
masného skotu se od tohoto
zámûru upustilo.
Pfii zmínce o CHKO mû napadá,
zda nejsou problémy s ochranáfii.
„Pokud nepfiejde medvûd, tak
❒ Kráva s jalovicí (foto: Jana Řehořová)
ne,“ usmívá se pan pfiedseda
a pokraãuje popisem komplikací,
které vyvstávají, pokud je na jejich
pozemcích
spatfien
medvûd
zbloudiv‰í ze sousedícího Slovenska. Poté se zaãnou vytváfiet biokoridory, na kter˘ch se nesmí
pást atd. Dal‰í komplikace zpÛsobují lidé bavící se jízdou na ãtyfikolkách, v kter˘ch se obãas probudí honácká krev a zaãnou si
hrát na novodobé kovboje a pfii
pfiípadném pádu poÏadují po
majitelích pastvin od‰kodnûní.
Jejich aktivita musela b˘t omezena s pomocí policie.
Závûr
DruÏstvo Francova Lhota b˘valo
vzorov˘m podnikem se vzorov˘mi v˘sledky. Po zmûnû systému
se dokázalo pfiizpÛsobit a zavést
nov˘, prosperující zpÛsob hospodafiení. Dafií se mu a má mnoho
plánÛ do budoucna. Nezb˘vá neÏ
projevit ocenûní schopného vedení a popfiát do budoucna hodnû ‰tûstí. DrÏíme palce!
Zajímavosti z pfiedrevoluãní
doby:
• Vysvûtlení pro neznalé systému
zvaného „kooperaãní odchov
jalovic“: z okolních druÏstev byly
do odchovného stfiediska navezeny 200–250kilové jalovice,
které toto zakoupilo. Následoval
odchov a pfiipu‰tûní pÛvodním
majitelem vybran˘m plemeníkem. Ve 4.–5. mûsíci bfiezosti byly
kusy odprodány zpût za pfiedem
sjednané smluvní ceny.
• Jako vzorov˘ podnik pfiivítala
Francova Lhota mnoho, nejen
‰kolních, exkurzí a náv‰tûvníkÛ.
Jedním z nich byl i znám˘ karikaturista Vladimír Renãín, kter˘ pro
druÏstvo nakreslil propagaãní
materiály. Na stûnách zázemí
jsou k vidûní zarámované originály vtipÛ se zemûdûlskou
tématikou, které druÏstvu pan
Renãín vûnoval.
• DruÏstevní seníky jsou, tzv. ‰v˘carského typu. Byly postaveny
za dob socialismu ve spolupráci
s V˘zkumn˘m ústavem rostlinné
v˘roby, jemuÏ pfii projektování
slouÏil za vzor prototyp okoukan˘ ve ·v˘carsku. Seníky byly
z velké ãásti zasklené. Na tehdej‰í dobu se jednalo o v˘jimeãnou stavbu, jeÏ mûla na území
âSSR obdoby pouze v je‰tû
jednom vyhotovení nedaleko
Prahy. PouÏívají se dodnes, jen
sklo bylo vymûnûno za
plech.
13
Franti‰ek Farka: Mífiíme kupfiedu, ale ohleduplnû
Farmu v Todni nedaleko Trhov˘ch SvinÛ vlastní hned ãtyfii
osoby. Dala by se ale nazvat rodinnou, protoÏe se jedná o tfii bratry
a bratrance. O tom, jak si mladí
zemûdûlci vedou, jsem si povídala
s jedním z nich, Franti‰kem Farkou. A budete pfiíjemnû pfiekvapeni. Aãkoli je vûkov˘ prÛmûr
majitelÛ ménû neÏ tfiicet let,
v chovatelství se zorientovali
a kupfiedu se ubírají s jistotou
a zdrav˘m sebevûdomím.
Cesta mnohdy nevede
k cíli rovnou
Franti‰ek jeho bratfii Martin
a Pavel i bratranec Jan v zemûdûlském prostfiedí vyrostli. Rodiãe
pracovali ve vesnickém JZD – otec
jako zootechnik a matka jako
o‰etfiovatelka. Franti‰ek se jako
dítû stále motal v kravínû. A kdyÏ
pobral rozum, zaãal snít o povolání veterináfie. Po základní ‰kole
si tedy vybral stfiední ‰kolu veterinární. Po jejím absolvování osud
zamíchal kartami, a namísto
nástupu na vysokou nastoupil
mladík jako krmiã v ma‰tali. Pro‰el si hodnû provozÛ a práce se
mu zalíbila. Po absolvování tehdy
je‰tû povinné vojenské sluÏby mu
uÏ nic nebránilo nastoupit do
vesnického druÏstva jako zootechnik. VydrÏel dva roky. NepruÏn˘ systém mu nevyhovoval,
a kdyÏ se snaÏil o zlep‰ení,
nemûlo vedení podniku vÛbec
pochopení. Znechucen nakonec
ode‰el pracovat k hasiãÛm. Pofií-
dil si ale tfii konû, ktefií jej u zemûdûlství udrÏeli. S bratrem, také
zemûdûlsk˘m fanou‰kem, se
zaãali st˘kat s manÏeli, ktefií
v rámci rodinné farmy obhospodafiovali 300 hektarÛ, na kter˘ch
drÏeli dojné a masné stádo. Hasiãské povolání tak ãasovû nevytûÏuje, a tak byl ãas na této farmû
vypomáhat. V roce 2004 si bratfii
fiekli, Ïe by mohli zkusit nûco
vlastního.
Zaãínáme
Aãkoli to v místních podmínkách nebylo snadné, pronajali si
postupnû 80 hektarÛ. PÛvodní
my‰lenka byla mít komerãní stádo
a konû. V roce 2005 tedy zaãali
s kfiíÏenkami, dcerami dvou krav
plemene âervenostrakaté Franti‰kova otce, pfiipu‰tûn˘mi masn˘mi
b˘ky. Z dob pÛsobení v druÏstvu
mûl Franti‰ek zku‰enosti mj.
s limousiny, s nimiÏ se setkal také
pfii sousedské v˘pomoci nedaleko
hospodafiícímu Josefu Valentovi.
Rozhodl se nakonec pro toto plemeno, mnoh˘mi zavrhované díky
své povaze, coÏ mlad˘ chovatel
komentuje: „Jsou Ïivûj‰í, to ano,
ale vidûl jsem i Ïivûj‰í simentály. To
jak se krávy chovají, je zrcadlem
pfiístupu chovatele k nim.“ KdyÏ
po dvou letech padlo definitivní
rozhodnutí, kfiíÏenky putovaly
pryã. První limousinská jalovice
byla zakoupena v roce 2006 z Francie, svezla se s kolekcí objednanou
jin˘m jihoãesk˘m chovatelem,
panem JÛnem. Dal‰í úspory Fran-
❒ Vlastní odchované kusy (foto: Jana Řehořová)
14
ti‰ka a jeho pfiíbuzn˘ch padly na
nákup dvou krav a dvou jalovic od
Pavla Kozáka, vyfiazen˘ch krav
Josefa Papáãka nebo jednoho
kusu z místního druÏstva. Po dal‰ích limousinech pátral Franti‰ek
na internetu. Vyhlédl si zvífiata
v Dánsku, Nûmecku a Maìarsku.
Se zprostfiedkováním koupû mu
tehdy pomohl rodinn˘ znám˘,
nyní pracovník âeské zemûdûlské
univerzity v Praze, ing. Mojmír
Vacek, kter˘ kdysi pracoval s Franti‰kov˘m otcem v Todni jako zootechnik. Sehnal kontakt na bavorsk˘ svaz chovatelÛ masného
skotu.
Následovala
náv‰tûva
chovÛ, kde si Farkovi vybrali zvífiata. Z nûkolika vybran˘ch kusÛ se
nakonec ze zdravotních dÛvodÛ
dovezly jen tfii bezrohé jalovice
(které mají letos první telata). Dal‰í
importy pocházely ze stejného
chovu, a to v letech 2008 (12 jalovic) a 2009 (6 jalovic). Letos byl
nákup zvífiat také v plánu, ale
vzhledem k probíhající stavbû
zimovi‰tû, nezbyly finance.
Ve‰keré zmínûné nákupy byly
financovány
ze
soukrom˘ch
úspor. Dotace, které mladí zemûdûlci získali, investovali z velké
ãásti do dal‰ího pronájmu a nákupu pozemkÛ, oprav strojÛ a star˘ch budov. Nyní hospodafií na
v˘mûfie 220 ha ve dvou katastrálních územích Todnû a Bfiezí a více
neÏ tfietina ploch je vlastních.
A jedeme...
Jak˘ mají Farkovi systém v organizaci? V‰ichni se nestarají
o v‰echno. Práce je rozdûlená.
Franti‰ek a mlad‰í bratr Martin
mají na starosti zvífiata, dal‰í dva
obstarávají pole a stroje. Bratfii
bydlí v‰ichni v obci Todnû a bratranec bude brzy pob˘vat vedle
nového kravína v sousední obci
Bfiezí. V‰ichni jsou zároveÀ povoláním hasiãi. Franti‰ek si tuto
práci pochvaluje: „âlovûk se
dostane do nevídan˘ch situací.
Roz‰ifiuje to obzory.“
Farma je jiÏ tfii roky zapojena do
ekologického systému. Franti‰ek
nebyl pro, ale ostatní jej pfiehlasovali. On by rád pfiená‰el embrya
apod. a navíc se nedomnívá, Ïe by
se správn˘ odchovu krav BTPM
nûjak li‰il od eko provozu. Uznává
ale v˘hody ve vût‰í dotaci na hektar a bodovém zv˘hodnûní v projektech.
Co se zázemí t˘ká, s pÛdou byl
koupen i star˘ kravín se skladem
na 800 balíkÛ sena. Kravín se
z poloviny zboural a buduje se
z nûj stáj-zimovi‰tû. Bude se jednat o jednostrannû otevfienou
stavbu – s otevfien˘m krmi‰tû
a lehárnami na ãásteãnû hluboké
podest˘lce. Stádo dosud zimovalo venku, kde bylo vyploceno
cca ãtvrt hektaru, kam se stlalo.
U toho byl vybudován ze tfií stran
kryt˘ pfiístfie‰ek. „Fungovalo to
dobfie, ale bylo to provizorium,
kde se nedaly dûlat trvalé úpravy
a jeho provoz byl neefektivní,“
odÛvodÀuje mlad˘ chovatel probíhající pfiestavbu.
Technicky je farma vybavena
kompletnû, rozumûno na pícnináfiství. Pokud je ãas, poskytují
Farkovi i sluÏby. Kdyby chtûli
pûstovat obilí, bylo by tfieba stroje
doplnit: „Obilí kupujeme. Myslím,
Ïe je to v dne‰ní dobû levnûj‰í varianta. Do budoucna se ale nebráním zaãít s jeho pûstováním, jakoÏ
i s chovem jin˘ch hospodáfisk˘ch
zvífiat.“ Pfies léto jsou zvífiata na
trávû, v zimû se krmí senem
a senáÏí. B˘ci jsou pfiikrmováni
maãkan˘m jeãmenem a p‰enicí.
Základní stádo Farkov˘ch má
v souãasné dobû 18 krav. I s telaty
se v nûm pohybuje 69 kusÛ. Pfií‰tí
rok se poãítá s roz‰ífiením
základny o 12 jalovic, napfiesrok
o dal‰ích 12 a v plánu je i nákup
dal‰ích kusÛ z Nûmecka. Cílem
a zároveÀ kapacitou, kterou
umoÏÀují plochy a zázemí je 90
krav. Franti‰ek podot˘ká, Ïe mûli
smÛlu: „KdyÏ jsme potfiebovali
jalovice, tak se rodili samí b˘ãci.“
Pak ale dodává, Ïe nyní to jiÏ
pÛjde rychle.
Od samého zaãátku je pouÏívána inseminace a ve stádû je na
❒ Rekonstrukce zimoviště
(foto: Jana Řehořová)
❒ Osmiletý býk s jednou z importovaných plemenic (foto: Jana Řehořová)
doskok zatím pÛvodnû pofiízen˘
plemeník – Lilie z Kali‰tû, letos
osmilet˘, kter˘ je stále ve velmi
dobré kondici a rodí se po nûm
pûkná telata, takÏe do dÛchodu
se je‰tû nechystá. V pfií‰tím roce
mu ale pfieci jen pfiibude pomocník, aby toho na nûj nebylo moc.
Franti‰ek chce v pfiipou‰tûní pfiedev‰ím inseminací pokraãovat.
PouÏívá semeno b˘kÛ z Francie,
Dánska (napfi. b˘k Hammel Osvald,
kter˘
se
hodnû
osvûdãil),
Nûmecka. „B˘k se mi musí líbit.
Stane se, Ïe dva b˘ky risknu, ale
jinak jezdím po v˘bûrech a koukám se na potomky, a podle toho
si b˘ky vybírám,“ vysvûtluje svá
kritéria. „U dovezen˘ch zvífiat se
plemenné hodnoty ukáÏou aÏ
ãasem. Není tolik prostoru na
experimenty. Musím pfiipou‰tût
i podle ãísel. Nefiíkám, Ïe jen
podle nich, ale zohledÀuji je, aby
to nebyl vyloÏenû propadák. Pfiístup se mi zatím osvûdãil a pfiekvapení pfii‰lo jen v pozitivním
slova smyslu. Plemenná zvífiata
mají b˘t od nadprÛmûrn˘ch zvífiat. KaÏdé tele nemÛÏe b˘t plemenné,“ uzavírá sled sv˘ch my‰lenek mlad˘ ‰lechtitel.
Hovofiíme je‰tû o tolik diskutovaném tématu – limousinská
povaha. Franti‰ek fiíká: „Mám ve
stádû jen jednu krávu, která je
agresivnûj‰í v období po porodu,
ale i ta mû tfiikrát varuje, neÏ zaútoãí. Ostatní kusy jsou krotké.“
Pfiiznává, Ïe povaha zvífiete je
jedno ze selekãních kritérií, kte-
r˘mi se fiídí pfii v˘bûru nov˘ch
kusÛ: „A vyplatí se to. Je s nimi
pak polovina práce.“ Do stáda
s b˘ãky, s nimiÏ se bude pracovat,
chodí chovatel alespoÀ dvakrát
dennû. Ostatní zvífiata kaÏd˘ den
alespoÀ zkontroluje. Pfiístup nese
své ovoce. Ve stádû se mÛÏe bez
problémÛ procházet skupinka
‰esti lidí, aniÏ by se rozuteklo.
Nûkteré kusy se dají i pohladit.
V‰echna zvífiata mají svá jména.
Franti‰ek je zatím rozeznává, aniÏ
by musel koukat na ãísla.
Cílem chovu je pfiedev‰ím produkovat plemenná zvífiata. Ta
která „nevyjdou“, jsou vykrmována a ve vûku 18–24 mûsícÛ (pfii
hmotnosti 700–900 kg) zpenûÏována do Nûmecka. Chovatel, od
nûhoÏ Farkovi kupují jalovice,
totiÏ mimo plemenného materiálu prodává i zvífiata na jatka.
Franti‰ek s ním má dojednan˘
obãasn˘ odbûr mlad˘ch b˘kÛ, za
které dostává za kus v˘raznû více,
neÏ kdyby je zpenûÏoval na místním trhu. „B˘valy doby, kdy jsme
prodávali i za 49 Kã/kg v Ïivém,“
fiíká a pokraãuje: „Nûmeckému
chovateli jsem se ale musel zaruãit, Ïe zvífiata budu vybírat já sám
a Ïe budou ve vûku do dvou let
a v perfektní kondici, aby se dala
dobfie zpenûÏit.“
A jaké jsou v˘sledky dosavadní
‰lechtitelské práce? Dosud narozené jalovice byly v‰echny zafiazeny do vlastního chovu a b˘ãci,
pokud splnili podmínky, putovali
na odchovny. Poté, co od druÏ-
15
Ïení, pfies které pro obec i pro
hasiãe sehnal jiÏ nûkolik grantov˘ch projektÛ. Dále drÏí masopusty, pofiádají Hubertovy jízdy...
Franti‰ek má doma 6 ãistokrevn˘ch teplokrevníkÛ. Pro konû má
slabost, ale z ãasov˘ch dÛvodÛ se
jezdí projet jen obãas a jinak je
poskytuje zdarma místním zájemcÛm o jeÏdûní.
❒ Bratři František (vlevo) a Martin Farkovi na letošním Techagru
(foto: Karel Melger)
stva Farkovi koupili star˘ kravín se
skladi‰tûm, zavedli domácí odchov (poslední dvû sezóny). Za
dobu svého celkového (ãtyfiletého) pÛsobení se farma v Todni
mÛÏe pochlubit jiÏ 13ti uznan˘mi
limousinsk˘mi plemeníky. S odchovem na OPB je Franti‰ek
vcelku spokojen, ale pfieci jen
inklinuje k vlastnímu odchovu,
a tedy vlastní zodpovûdnosti za
v˘sledek. Do budoucna plánuje
vût‰inu b˘kÛ odchovávat doma
a ty nejlep‰í poslat na odchovny,
aby chovu udûlal dobrou reklamu.
Motivem zpropagovat chov byla
i úãast na loÀské Národní v˘stavû
v Brnû, kde Farkovi poprvé pfiedstavili svá zvífiata. Prezentovali se
se dvûma mlad˘mi b˘ky, z nichÏ
jednoho pfiipravili doma a druhého pfiipravili na OPB Osík. B˘k ZLI
725 Reflex V, pfiipraven˘ na odchovnû, se ve své kategorii umístil
na pûkném tfietím místû. Tato
v˘stava byla zku‰ební, ale nabyté
zku‰enosti byly kladné, a tak se
s úãastí na leto‰ním Techagru
neváhalo. Chov tentokrát reprezentovaly dvû dvouleté jalovice
(z vlastního chovu a importovaná
z Nûmecka), které se ve své kategorii umístily na prvním a tfietím
místû. Franti‰ek k tomu fiíká: „Jalovice byly na pfiedvedení pfiipravovány v rámci technick˘ch moÏ-
16
ností, takÏe v˘sledek nebyl tak
perfektní jako u jin˘ch chovatelÛ.
Pfií‰tí rok se ale tû‰ím, Ïe vyuÏiji
nového zázemí a zvífiata na dal‰í
národní v˘stavu jiÏ pfiipravím tak,
jak se má.“ KdyÏ k tomu vyuÏije
i znalosti a dovednosti získané na
druhé akci junior teamu, jehoÏ je
s bratrem Martinem ãlenem, bude
pro ostatní zajisté váÏn˘m konkurentem (pozn. aut.).
Na první v˘stavu se ‰li Farkovi
ukázat, aby lidé vûdûli, Ïe existují
a Ïe mají b˘ky na prodej. Jeden
z vystavovan˘ch kusÛ se na místû
prodal. Franti‰ek je zastáncem
vystavování: „Myslím si, Ïe to ãlovûku dûlá jméno. A není potfieba
vyhrávat.“ Se zadostiuãinûním
fiíká, Ïe mu nyní lidé sami volají,
zda nemá plemeníky na prodej.
„Kdybych mûl namísto pûti b˘kÛ
deset, v‰echny je udám,“ fiíká
s úsmûvem.
Vztahy s lidmi ve vesnici, kde
Farkovi hospodafií, jsou, aÏ na
jedinou v˘jimku, dobré. Mladí
chovatelé se snaÏí s místními
vycházet a b˘t obecním pfiínosem. AngaÏují se, mimo profesi,
i jako hasiãi dobrovolní, ktefií
„táhnou“ místní dûní. Jednou
roãnû, kdyÏ na farmû probíhají
v˘bûry, pozvou sousedy a pohostí
je. Jeden z Franti‰kov˘ch bratrÛ
se angaÏuje v obãanském sdru-
Co teì a co potom
V souãasnosti je aktuální rekonstrukce jiÏ zmínûného zimovi‰tû,
na které získali Farkovi dotaci od
EU a jenÏ se plánuje zprovoznit jiÏ
tuto zimu.
Do budoucna mladí zemûdûlci
koketují s my‰lenkou na domácí
poráÏku. Poãkají si, jak se to
vyvine u jin˘ch chovatelÛ, a podle
toho se rozhodnou. Musí se také
je‰tû finanãnû stabilizovat.
A je udrÏitelnost hospodafiení
dosavadním zpÛsobem reálná?
„Pokud by situace zÛstala stejná,
jako je nyní, tak mÛÏeme hospodafiit bez problémÛ. Obávám se
ale, Ïe po prasatech, která jsou
nyní na fiadû, pfiijde moÏná na
fiadu likvidace chovu masného
skotu,“ vyjadfiuje obavy Franti‰ek
Farka. „Bez dotací by ‰lo hospodafiit, ale muselo by to tak b˘t
v celé EU, a bylo by potfieba uvalit
clo na hovûzí z Argentiny. Bylo by
hezké srovnat podmínky v celé
Unii, ale není to reálné,“ uzavírá
na‰e povídání.
Jsem ráda, Ïe jsem chov rodiny
Farkov˘ch, kterou jsem zatím
znala „jen“ z v˘stav, mûla tu moÏnost poznat osobnû. Mladick˘
entuziasmus a energie, ale zároveÀ uvûdomování si, Ïe nic není
zadarmo a vstfiícn˘ pfiístup k okolí, to v‰e na mne pÛsobilo velice
kladnû. DrÏím jim palce a pfieji jim
v jejich cestû hodnû ‰tûstí
a úspûchÛ!
❒ Koně k Františku Farkovi neodmyslitelně patří(foto: Jana Řehořová)
âSCHMS na v˘stavû Ná‰ chov 2010
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
V první polovinû fiíjna se na
známém stfiedoãeském v˘stavi‰ti
v Lysé nad Labem konala jiÏ
tfiicátá tfietí národní v˘stava
Zemûdûlec, s níÏ soubûÏnû probûhl ãtrnáct˘ roãník v˘stavy
hospodáfisk˘ch zvífiat, technologií pro chov a veterinárních
pomÛcek Ná‰ chov, kterého se,
kdyÏ uÏ jsme u v˘ãtu ãísel, letos
popáté úãastnil âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu s cílem
propagovat hovûzí maso a plemena, která jej produkují. Brány
v˘stavi‰tû se opût otevfiely pro
zemûdûlce, zahrádkáfie, chovatele, pûstitele, ale i pro nej‰ir‰í
vefiejnost, zkrátka v‰echny, které
zajímali novinky z oblasti pûstitelství ãi chovatelství nebo si
pfii‰li zakoupit osvûdãen˘ v˘robek. Zajímavou novinkou byla
V˘stava genov˘ch zdrojÛ národních plemen, jejichÏ zástupce
bylo moÏné si prohlédnut
ve speciálních expozicích.
Pfiíznivci ovûfieného standardu i novinek si pfii‰li na své
i u stánku âSCHMS. Podávaly se
tradiãnû oblíbené steaky, ten-
tokrát ve tfiech variantách.
Náv‰tûvníci si je mohli nechat
udûlat ze zadního masa, nebo
bylo moÏné objednat si „rumpsteak“ z ro‰tûnce, a fajn‰mekfii
si pfii‰li na své u steaku ze svíãkové zvaného „chateaubriand“.
Novinkou byl i postup pouÏit˘
pfii nakládání steakového masa.
Namísto obvyklé marinády ze
smûsi grilovacího kofiení a oleje
jsou nyní pouÏívány pouze
olej a ãerstvé byliny (koriandr,
tymián, rozmar˘n aj.), které
dávají lépe vyniknout pfiirozené
chuti masa. Pro demonstraci
vyuÏití v‰ech ãástí, které jateãn˘
trup nabízí, byly do nabídky
zahrnuty hamburger a ossobuco. Pod slovem hamburger
si ale nepfiedstavujte tenkou
placku nejistého pÛvodu, nabízenou znám˘m fietûzcem
rychlého obãerstvení. Na námi
podávan˘ hamburger v ãerstvé
housce opl˘val poctivou v˘‰kou
i prÛmûrem, a bylo potfieba
opravdu otevfiít ústa, aby se
ãlovûk mohl zakousnout. O ‰Èavnaté masové chuti nemluvû.
A co je „ossobuco“? Pro ty,
ktefií tento název pokrmu sly‰í
poprvé, se jedná o du‰enou
❒ Osvětu šířící stánek ČSCHMS na výstavě Náš chov (foto: Karel Melger)
❒ V oleji a bylinách naložené steaky
jsou dochucovány až při grilování
(foto: Karel Melger)
kliÏku s kostí, jeÏ jsme kaÏd˘
den pfiipravovali ãerstvou (du‰ením s kofienovou zeleninou
s pfiídavkem vína a kofiení)
a která se záhy stala tak oblíbenou, Ïe byla vÏdy rozprodána
je‰tû pfied dokonãením. Vefiejnost tak mûla moÏnost poznat
i jin˘ a téÏ velice chutn˘ zpÛsoby úpravy pfiedních ãástí neÏ
jen gulá‰.
Pro pfiípravu specialit bylo
tentokrát pouÏito maso z plemen gasconne a hereford, kterého náv‰tûvníci za ãtyfii dny,
co v˘stava trvala, zkonzumovali
pfies 150 kilogramÛ.
Kromû pokrmÛ z masa se lidé,
ktefií zavítali na podzimní zemûdûlskou v˘stavu, zajímali téÏ
o teoretické poznatky, a tak
jsme je zásobili letáky o hovûzím
mase, kuchafikami a publikací
Masn˘ skot od A do Z. Pozornost
poutal téÏ nauãn˘ film promítan˘ ve svazovém stánku,
„Hovûzí maso, seznamte se,
prosím!“, vyroben˘ na‰ím dvorním kuchafiem Liborem Kuntem
a jeho spolupracovnicí Martou
Kube‰ovou.
Úãast âSCHMS na této akci splnila svÛj smysl. Mnoho lidí si jiÏ
uvûdomuje rozdíl mezi masem,
povût‰inou nabízen˘m ãesk˘mi
obchody a kvalitním hovûzím.
Vûfiím, Ïe není pouh˘m snem, Ïe
se nám tuto skuteãnost podafií
zmûnit a Ïe spotfiebitelé nebudou mít problém se plo‰nû
dostat k hovûzímu z masn˘ch
plemen a Ïe se opût zv˘‰í konzumace toho nejkvalitnûj‰ího z druhÛ mas.
17
Aukce jalovic získávají na oblibû
¤íká se, Ïe první vla‰tovka jaro
nedûlá. Ale tahle „vla‰tovka“ není
první a navíc není jaro, ale pfiichází
podzim. Sluneãné poãasí jednoho
krásného páteãního rána pfiivítalo
chovatele na akci, která se stává jiÏ
zaveden˘m a tradiãním setkáním
chovatelÛ masného skotu.
V pátek 1. fiíjna 2010 mûli chovatelé masného skotu jiÏ tfietí rok
pfiíleÏitost sejít se na Odchovnû
plemenn˘ch b˘kÛ Cunkov pfii akci,
která si sice pomalu, ale jistû
zaãíná získávat své pfiíznivce mezi
chovateli masného skotu, zvlá‰tû
mezi tûmi, ktefií chtûjí nûco zajímavého vidût, dozvûdût se,
nakoupit zvífiata pro „oÏivení
chovu“ ãi se jen tak setkat a pohovofiit s pfiáteli od fochu. Po prvních tfiech roãnících, je moÏno
s pomûrnû velkou dávkou jistoty
konstatovat, Ïe se jedná o zavedenou akci se vzrÛstající oblibou
a kvalitou organizace i programu.
A o ãem, Ïe je celou tu dobu fieã?
Inu, o tradiãní podzimní aukci jalovic na cunkovské odchovnû Ing.
Pavla Kozáka. Oproti roku loÀskému bylo tomuto setkání v roce
leto‰ním naklonûno i poãasí, a tak
podzimní sluneãní paprsky pfiispívaly k dobré náladû v‰ech zúãastnûn˘ch a nabízená zvífiata se
pfiedvádûla v plné kráse.
❒ (foto: Karel Melger)
Dopolední program
Dopolední ãást programu byla
vûnována pfiedvedení v‰ech nabízen˘ch zvífiat. Celkem se náv‰tûvníkÛm pfiedstavilo 20 krásn˘ch
plemenn˘ch
jalovic.
Pfiedvadi‰tûm postupnû defilovaly zástupkynû ãtyfi plemen: blonde
d’Aquitaine, charolaise, limousine
a masn˘ simentál. Ale protoÏe
podzimní slunko, jiÏ nedokázalo
dostateãnû prohfiát prostor okolo
pfiedvadi‰tû a dostavila se i chuÈ
na nûco dobrého k zakousnutí ãi
zahfiátí, bylo na ãase zajít dovnitfi
a ukojit bûÏné potfieby na‰ich tûl.
Aby se nejednalo jen o fyzickou
potravu, byla objednána i nûjaká
ta du‰evní: Tou se stala zajímavá
prezentace Ing. Petra Pytlouna
z âeskomoravské spoleãnosti
chovatelÛ, a. s. (âMSCH), kter˘
pfiedstavil aktivity obchodního
oddûlení âMSCH. Zamûfiil svou
pozornost zejména na problematiku plastov˘ch u‰ních známek.
Pfiedstavil, jaké jsou moÏnosti
a jak jde kupfiedu v˘voj v oznaãování skotu. Pfiítomní chovatelé
souhlasnû pokyvovali hlavou na
znamení toho, Ïe se v oblasti
oznaãování hospodáfisk˘ch zvífiat
v poslední dobû udûlal velik˘ kus
práce. Dal‰ím tématem, o kterém
se hovofiilo, bylo celkové pfiedstavení filosofie a fungování distribuãního skladu veterinárních léãiv
na Hradi‰tku. I tato ãást pfiedná‰ky
byla sledována s patfiiãnou pozorností. Z hovorÛ o distribuci léãiv
se nejãastûji oz˘valo, Ïe cel˘ problém b˘vá skryt pfiedev‰ím ve
vztahu chovatele a veterinárního
lékafie, kter˘ musí b˘t vyváÏen˘.
Odpolední program
S pln˘mi Ïaludky a po naãerpání
mnoha zajímav˘ch informací jsme
se mohli vydat za vyvrcholením
programu, kter˘m byla aukce jalovic. Jako na kaÏdé aukci si zájemci o nákup plemenn˘ch zvífiat
vyzvedli draÏební terãíky, usedli na
svá místa, draÏitel se chopil mikrofonu a „odklepávacího“ kladívka
a „souboj“ mohl zaãít. (DraÏební
18
terãíky jsou na‰e národní specifikÛm. Ve svûtû se spokojenû draÏí
i bez nich. Nûkdy je v‰ak problém
podrbat se za uchem, aby ãlovûk
náhodou nenakoupil nûco do
chovu.) Prodalo se 11 jalovic a prÛmûrná cena se vy‰plhala pfies
36 000 Kã. Nejvíc zaplatil zájemce
za limousinskou jalovici Happy
z Kali‰tû a to celkem 46 500 Kã.
Kdo uÏ nav‰tívil pfiedchozí
aukce jalovic, tak mohl pozorovat,
Ïe po rozpaãitém zaãátku
v podobû prvního roãníku si lidé
postupnû zvykají na to, Ïe aukce
mohou b˘t jednou z moÏností,
jak nakoupit plemenná zvífiata. Po
dlouholeté tradici základních
v˘bûrÛ a následn˘ch aukcí plemenn˘ch b˘kÛ se tu objevila
moÏnost nakoupit podobn˘m
zpÛsobem i plemenné jalovice. Je
to moÏnost, která dává vítanou
‰anci si nakupované kusy pûknû
prohlédnout a porovnat, a navíc
je tu ãas potkat se se znám˘mi,
pohovofiit u piva (ãi groãku)
a dohodnout tfieba i jiné obchody.
Je to nejenom obchodní záleÏitost, zároveÀ se jedná i spoleãenské setkání, kde je moÏno nejen
zapít úspû‰né obchody a zajíst je
nûjak˘m tím dobr˘m kouskem
opeãeného prasátka, pfiípadnû si
je‰tû nakoupit domÛ nûjakou tu
specialitu z âeského Anguse.
Aukce jalovic na Cunkovû se
stává docela bûÏnou a ve v‰ech
dobr˘ch smyslech toho slova normální akcí, co si na nic „nehraje“
a chovatelé urãitû i pfií‰tû pfiijedou nakoupit, potkat se, posedût,
dát si pivo a poklábosit. A to je
dobfie. Jen víc takov˘ch akcí!
Ota Beran
Druh˘ v˘jezd Junior teamu:
Pfiíprava zvífiat na v˘stavy
Pfiíprava zvífiat na v˘stavy vyplynula záhy po zaloÏení Junior
Teamu âSCHMS, ke kterému do‰lo
letos pfii v˘stavû Techagro v Brnû,
jako téma s vysok˘mi preferencemi. Juniory zkrátka velmi zajímalo. Proto se v jeho duchu nesl
druh˘ v˘jezd, naplánovan˘ na
období podzimních prázdnin.
Zázemí rodinné farmy spolu
s ãerstvû dostavûn˘m zimovi‰tûm
a nahánûcí uliãkou pana Milana
·ebelky, hospodafiícího v obci
Ranãice v JiÏních âechách se
k uskuteãnûní této akce pfiímo
nabízelo.
Zájemci z fiad juniorÛ a ‰kolitelé
se zde se‰li ve stfiedu 27. fiíjna
v odpoledních hodinách. Po prohlídce a pfiedstavení farmy následovala první ãást soubûÏného
volného programu – tmelení
kolektivu. Vzhledem k vûku ãásti
úãastníkÛ, s nimiÏ byli star‰í kolegové loajální, probíhal tento proces zastfiízliva, ale dalo by se fiíci
s o to vût‰í razancí. První veãer
kaÏd˘ pfiedstavil hospodáfiství,
z kterého pochází a následovala
první vlna vtipÛ a v˘mûny zku‰eností.
Druh˘ den ráno byli v‰ichni ãilí,
a tak se mohlo oficiálnû odstartovat. ¤editel Svazu, Kamil Malát
pfiedstavil strukturu, systém fungování a úãel existence této instituce. Poté pfiedal slovo pfiedsedovi, Miroslavu Vráblíkovi, kter˘ si
jej udrÏel aÏ do samého konce
akce. Ing. Vráblík, sám nad‰en˘
chovatel a jeden ze zakladatelÛ
chovu masného skotu u nás, byl
hlavním ‰kolitelem celého semináfie. Mladé úãastníky nejprve
seznámil s v˘vojem v˘stavnictví
masného skotu – od pion˘rsk˘ch
zaãátkÛ, pfies národní v˘stavy
v LetÀanech aÏ po Brno, kde byla
v loÀském roce ustanovena novodobá tradice Národních v˘stav,
kdy se jiÏ zvífiata prezentují profesionálním zpÛsobem – na ohlávce
a po pfiedchozím peãlivém v˘bûru
a úpravû. Svazov˘ pfiedseda neopomnûl zmínit, Ïe vystavovatelství patfií mezi ‰piãku v chovatelské ãinnosti, a tak by se k nûmu
mûlo téÏ pfiistupovat – soustfiedit
se na v˘bûr objektivnû reprezentativních jedincÛ, s nimiÏ zaãít
pracovat v dostateãném ãasovém
pfiedstihu pfied konáním akce, aby
byli v den pfiedvedení perfektnû
pfiipraveni. K v˘stavû pfiistupovat
jako k prestiÏní události, kde prezentací zástupcÛ na‰eho chovu
mu dûláme reklamu a vytváfiíme
si urãitou povûst. Mladí chovatelé, z nichÏ mnozí se jiÏ v˘stav
úãastnili, byli s tímto ztotoÏnûni,
a tak se pfiistoupilo k vysvûtlení
konkrétních pfiípravn˘ch procedur s tipy z praxe: jak nasadit
ohlávku, jak nauãit chodit, jak˘m
zpÛsobem krmit pfied a bûhem
v˘stavy a koneãnû samotná vizuální pfiíprava, která se z ãásti
provádí doma a dolaìuje na
samotné akci – úprava paznehtÛ,
mytí, stfiíhání, foukání, tuÏení atd.
KaÏd˘ si mohl prohlédnout nástroje k pfiípravû urãené (ohlávku
se speciálním uzlem, hfiebeny,
kartáãe, strojek, fén atd.).
Po teoretické pfiípravû se ‰lo na
vûc. Trénink probíhal na zástupcích plemene Aberdeen Angus.
Pan ·ebelka juniorÛm pfiipravil
dvou a pÛl-letého plemeníka
a dvû osmi mûsíãní jalovice – ãervenou a ãernou. Bûhem dvou dnÛ
si mohlo v‰ech 14 úãastníkÛ akce
vyzkou‰et pfii teoretickém úvodu
zmínûné ãinnosti. Miroslav Vráblík
v‰e pfiedvádûl dÛkladnû, se zapálením a aktivní zájemce, uãící se
potfiebné postupy, povzbuzoval
k lep‰ím v˘konÛm vûcn˘mi
komentáfii. Akci provázelo sluneãné poãasí a dobrá nálada… Na
sklonku dne putovali z uliãky do
zimovi‰tû umyt˘, vyfoukan˘,
ostfiíhan˘ a natuÏen˘ b˘k a jedna
jalovice, která spolu s druhou
„pokusnou“ adeptkou absolvovala je‰tû vyvazování v uliãce
a první pokusy o vodûní. Úãastníci
si vymûÀovali nabyté poznatky
a dojmy a pokraãovali v utuÏování
kolektivu.
Ani jsme se nenadáli a byl tu
tfietí den, den odjezdu. Práce ale
je‰tû nebyla u konce. Um˘t,
vyfoukat a ostfiíhat druhou jalovici a trénovat chození s, oproti
pfiedchozímu dni o poznání, krot‰ími zvífiaty.
S pocitem dobfie odvedené
práce v‰ichni zapózovali spoleãné
fotce a skupina se vydala na
poslední bod programu – exkurzi
k jednomu z juniorÛ, hospodafiícímu nedaleko, Franti‰ku Farkovi
a jeho bratrÛm do obce Todnû.
V‰ichni jistû ocenili velmi pûkné
limousinské stádo i jiÏ témûfi
dostavûné zimovi‰tû (o nichÏ se
doãtete v reportáÏi na jiném
místû tohoto zpravodaje), rozlouãili se a vydali zpût ke sv˘m
domovÛm, za sv˘mi zvífiaty.
Vûfiím, Ïe mluvím za v‰echny
zúãastnûné, kdyÏ fieknu, Ïe se
druh˘ juniorsk˘ v˘jezd povedl.
Mladí získali nové poznatky a vytvofiili tzv. zdravé jádro. Úãel mise byl
splnûn. KdyÏ se pfied dvûma lety,
kdy do ZD Brloh pfiijeli tuto téma-
19
tiku ‰kolit chovatelé Leo McEnroe
a Richard O’Beirne z Irska a na závûr
akce vyslovili pfiání, aby chovatelé
pfiedali nabyté zku‰enosti mlad˘m
a vytvofiili zde pravou vystavovatelskou tradici, nikdo asi je‰tû netu‰il,
Ïe se první kroky k cíli povedou tak
relativnû brzy. Tû‰ím se se v‰emi
juniory i ostatními chovateli tûlem
i du‰í na setkání pfií‰tí rok na
Národní v˘stavû v Brnû!
Jak na akci vzpomínají nûktefií
zúãastnûní juniofii:
„
„
Líbilo se mi stfiíhání bejka.
A potom se mi líbilo vodûní telat.“
Pepa Valenta
Druh˘ v˘jezd byl opût supr.
Získal jsem nové zku‰enosti a informace. Na dal‰í akci se urãitû tû‰ím,
Akce JT, která probûhla, pro mû
osobnû byla velk˘m pfiínosem. Díky
úãasti na‰ich zvífiat na leto‰ní
v˘stavû Techagro jsem byl nucen
nauãit se pfiipravit zvífie k vodûní na
ohlávce. V pfiípravû exteriéru jsem
v‰ak stále tápal. Nyní jsme se nauãili
jak zvífie po v‰ech stránkách opravdu
profesionálnû pfiipravit na v˘stavu!“
Ale‰ Hatlák
Na v˘jezdu se mi líbila organizace, program, prostfiedí, dobré
poãasí a kolektiv, takÏe vlastnû
v‰echno podstatné.“
·tûpán ·ebelka
Na juniorech se nám obûma
moc líbilo, akce byla dobfie zorganizovaná, poãasí pfiálo a k tomu
v‰emu dobr˘ kolektiv, tak co si víc
pfiát. Snad jenom, aby se nám nové
zku‰enosti podafiilo dobfie zuÏitkovat na národní v˘stavû v Brnû.“
Andrea a Veronika Samohejlovy
„
„
Akce se mi velice líbila, utuÏili
jsme kolektiv a mnoho jsem se od
pana Vráblíka nauãil. UÏ se tû‰ím
na dal‰í v˘jezd.“
Vláìa Chytka
FOTOGALERIE
www.juniori.cschms.cz
20
„
jako na kaÏdou, ale tû‰ím se i na lidi
z kolektivu, protoÏe si myslím, Ïe se
utvofiila super parta lidí poãínaje
vedením a jsem moc rád, Ïe jsem
tyto lidi poznal, a myslím si, Ïe my‰lenka vytvofiit junior t˘m byla
skvûlá a já osobnû jsem hrd˘, Ïe
sem se do této party pfiihlásil a vÏdy
se budu k této organizaci hlásit.“
Petr Králíãek
„
Text a foto: Jana ¤ehofiová,
âSCHMS
21
Náv‰tûva dánsk˘ch farmáfiÛ
na ãesk˘ch simentálsk˘ch farmách
Martina Kopáãková,
Jihoãesk˘ chovatel, a. s.
KdyÏ nás pfied necel˘m rokem
‰éf dánské simentálské asociace
Henning Hansen poÏádal, zda
bychom jemu a nûkolika dal‰ím
dánsk˘m farmáfiÛm pfiipravili na
podzim roku 2010 program na
simentálsk˘ch farmách v âeské
republice, bylo to pro nás velké
pfiekvapení a pocta.
Henninga znám 6 let, mÛj
kolega Pavel Káãer mnohem déle,
nûkolikrát nav‰tívil na‰i republiku,
v fiíjnu 2005 jsme s ním byli na
dvou farmách, ale to, Ïe by se
nûkdy mûli pfiijet Dánové podívat
do âech, to jsme neãekali.
Pfiíprava programu byla celkem
dobrodruÏná. Bûhem ãasu se
mûnily termíny, trochu se zmûnil
i poÏadavek na program. Delegace se skládala z chovatelÛ – lidí,
ktefií cel˘ Ïivot pracují na sv˘ch
farmách, a proto si u nás chtûli
trochu odpoãinout, podívat se na
kulturní památky a pochopitelnû
na zvífiata.
TakÏe, co ukázat? V Dánsku jsou
farmy malé, zvífiata pûkná. A navíc
ãím vût‰í pfiejezdy, tím ménû ãasu
na prohlídky. Pokud se podíváte
na mapu PlzeÀského kraje, fieknete si, Ïe kvalitních simentálsk˘ch farem je zde hodnû. Ale my
mûli málo ãasu a nechtûli jsme
Dány honit, jak se fiíká... Znáte to
jadrné ãeské pfiísloví o nemocn˘ch kozách.
Rozhodli jsme se pro následující
farmy:
14. 9. – Statek Ka‰perské Hory s.r.o.
a farma pana Franti‰ka Koláfie ve
StoÏicích
15. 9. – rodinná farma pana Franti‰ka Bartonû v LeÏnici
Jak to dopadlo?
V úter˘ 14. 9. byla jako první
dohodnuta náv‰tûva na Ka‰persk˘ch Horách. Zasvûcen˘m není
nutno tuto farmu pfiedstavovat,
pro ty, ktefií tuto farmu neznají:
Statek Ka‰perské Hory s. r. o. obhospodafiuje cca 800 ha pozemkÛ,
chovají 350 krav z toho necelou
polovinu ãistokrevn˘ch simentálek. Farma se nachází v nadmofiské v˘‰ce kolem 750–850 m n. m.
S Henningem jsme ji nav‰tívili jiÏ
v roce 2005.
Autobus, kter˘ mûl dorazit v 10
hodin, pfiijel s témûfi hodinov˘m
zpoÏdûním. Uvítání pro dánskou
delegaci bylo profesionálnû pfiipraveno na jedné z farem spoleãnosti, Kavrlík, kde probûhlo stylové pfiivítání „chlebem a solí“
v pfiípravnû stáje. Uvítání se
zúãastnili za âSCHMS pfiedseda
ing. Vráblík a inspektor pro JiÏní
âechy, ing. âepelák, dále zástupci
mûsta Ka‰perské Hory – starostka
ing. Balounová a tajemník pan
Rajtmajer. Ing. Kratochvíl, jednatel Statku Ka‰perské Hory, hosty
uvítal a pfiedstavil firmu. Hosté se
obãerstvili kávou a v˘born˘m
peãivem z kvildské pekárny a jelo
❒ Jedno z top českých simentálských stád vytvořil František Kolář
22
se do terénu. Zdej‰í cesty se
ponûkud li‰ily od dánsk˘ch, proto
se cesta za zvífiaty znaãnû protáhla. Ale urãitû to stálo za to. Vesniãka âervená, kde se tou dobou
nacházela vût‰ina ãistokrevn˘ch
stád, se DánÛm velmi líbila, stejnû
jako pfiedstavovan˘ skot. Vzhledem k tomu, Ïe na této farmû jiÏ
nûkolik let pouÏívají dánskou
genetiku a pÛsobí zde nûkolik
dánsk˘ch b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû, bylo o ãem diskutovat
a na co se dívat. Chovatele z dánské farmy Lamhoj zaujal i b˘k
Brume, jenÏ je synem Superyho,
u nich narozeného inseminaãního b˘ka. (Fotka Bruma
je nyní k vidûní na stránkách
dánské simentálské asociace
www.simmentaldenmark.dk).
Následoval obûd s tradiãním ãesk˘m jídlem (knedlo-vepfio-zelo)
v reprezentativním Parkhotelu
Tosh, kde se hostÛm velmi líbilo
a velmi jim chutnalo nejen jídlo
ale i pivo.
A pak honem nasedat a hurá do
StoÏic!
Tam uÏ nás oãekával Franti‰ek
Koláfi s celou rodinou a se sladk˘m
poho‰tûním. My v‰ak pospíchali
prohlédnout si stádo, protoÏe se
zaãalo hor‰it poãasí a hrozilo, Ïe
zaãne pr‰et. Pan Koláfi mûl stádo
nachystané a o kaÏdém kusu
krátce promluvil, rozdal hostÛm
soupis zvífiat na farmû tak, aby se
i bez tlumoãníka mohli zorientovat, jak je zvífie staré a kolik váÏí.
I zde hosté vidûli mnoho kvalitních produktÛ nejen dánské
genetiky. Velk˘ úspûch u nich slavili zdej‰í potomci Národního
Vítûze VodÀanského. Mnozí poukazovali na to, Ïe jeho inseminaãní dávky také pouÏili ve sv˘ch
stádech. Velice dobrá reklama –
nejen pro pana Koláfie, ale pro cel˘
ãesk˘ simentálsk˘ chov!
Po prohlídce chovu následovala
spoleãná veãefie v nedalek˘ch
VodÀanech, pfii které jsme debatovali o dal‰ím v˘voji simentálské
populace u nás i v Dánsku. Také
jsme si domluvili program na dal‰í
den. V devût ráno se potkáme
❒ Početná dánská skupina navštívila
jako první Statek Kašperské hory
(foto: Michaela Jelínková)
v Horním Slavkovû a pojedeme do
LeÏnice na farmu pana Franti‰ka
Bartonû.
Ale... Ráno do‰lo k mírnému
(asi 1,5 hod) zpoÏdûní...
A pfii pfiíjezdu k BartoÀov˘m
zaãalo pr‰et. MoÏná víc lilo, neÏ
pr‰elo. Prostû smÛla. Proto jsme
s radostí uvítali moÏnost posadit
se do klubovny u BartoÀov˘ch,
obãerstvit se a podívat se na prezentaci o farmû, kterou mûli BartoÀovi zpracovanou. Tak dán‰tí
hosté vidûli pûknû „v suchu“, jak
se co na této farmû dûlá, jak
vypadá zimovi‰tû a proã jsou
nainstalované kamery. Velk˘ ohlas
mûla i novû nainstalovaná fotovoltaická elektrárniãka na stfie‰e
zimovi‰tû. Dopoledne nám uteklo
velmi pfiíjemn˘m povídáním a ãas
utíkal tak rychle, Ïe na‰i hosté
uznali, Ïe se radûji je‰tû v klidu
a jiÏ bez de‰tû podívají na farmu
manÏelÛ BartoÀov˘ch a plánovanou odpolední náv‰tûvu hlavního
mûsta Prahy nechají na jindy.
MÛÏeme se tedy snad tû‰it, Ïe
tato jejich náv‰tûva nebyla
poslední.
Rozhodnû by v‰ak mûla vstoupit do historie, protoÏe po akcích
na mezinárodní úrovni, kter˘ch
se úãastní chovatelé plemen
aberdeen angus a charolais, se
jedná o dal‰í velkou propagaci
ãeského chovatelství. VÏdyÈ na‰i
republiku nav‰tívilo 40 (!) chovatelÛ ze zemû, kterou já osobnû
(a doufám, Ïe nejsem sama) povaÏuji za evropskou chovatelskou
‰piãku. A aÈ si fiíká, kdo chce a kde
chce, dánská genetika na‰i simentálskou populaci posunula mnohem dále, neÏ jsme byli napfiíklad
pfied 10ti lety. Tuto náv‰tûvu
povaÏujme za velkou událost a za
uznání práce v‰ech na‰ich chovatelÛ, tedy nejen tûch, které stihla
tato delegace nav‰tívit.
Obrovsk˘ dík patfií v‰em, ktefií
nám pomáhali s organizací exkurze, tj. managementu Statku
Ka‰perské Hory s. r. o. (ing. Jaroslav Kratochvíl, Michaela Jelínková) a vedení mûsta, panu Franti‰ku Koláfiovi a celé jeho rodinû,
manÏelÛm AlÏbûtû a Franti‰ku
BartoÀov˘m, ing. Lumíru Dvorskému a vedení firmy Jihoãesk˘
chovatel a.s., která nám umoÏnila
akci uskuteãnit.
Dán‰tí pfiátelé dostali na v‰ech
farmách propagaãní materiály
a reklamní pfiedmûty a odjíÏdûli
plni kladn˘ch dojmÛ. To, Ïe i pro
nû byla tato náv‰tûva inspirující,
jsme se pfiesvûdãili pfii na‰í
následné fiíjnové náv‰tûvû, kdy
jsme o v‰em znovu diskutovali.
Vûfime tedy, Ïe se nejednalo
o náv‰tûvu poslední, a Ïe pfií‰tû
bude více ãasu a lep‰í poãasí, abychom mohli ukázat i farmy
dal‰ích chovatelÛ.
Je‰tû jednou díky v‰em!
Belgické modrobílé bez problémÛ s porody –
fantazie nebo budoucnost?
Vûda je motorem pokroku,
nebo by alespoÀ mûla b˘t.
A nejedná se pouze o základní
v˘zkum, ale hlavnû o jeho aplikaci
v praxi. A právû genetika je vûdou,
která se vyvíjí a postupuje stále
rychleji. Zvlá‰tû ta v nejmodernûji
stfiiÏeném molekulárnû genetickém hávu. O tom, ãím se chystá
pomáhat chovatelÛm, se doãtete
v následujících fiádcích.
Vûda jiÏ odhalila nejedno tajemství, a kdo se snad domnívá, Ïe
toho jiÏ mnoho nemÛÏe b˘t
vyzkoumáno, tak je na velikém
omylu. Stále je a v budoucnosti
urãitû bude nepfieberné mnoÏství
otázek, na které ãlovûk chce nebo
dokonce potfiebuje znát odpovûdi. Pfii chovu skotu a dal‰ích
hospodáfisk˘ch zvífiat se stále
objevují nové problémy a na to
navazující snahy o nalezení cest
k jejich odstranûní. Stále ãastûji se
vûdci vydávají zkoumat genetic-
kou informaci – o pfieãtení
genomu skotu jsme se jiÏ dozvûdûli, ale samotn˘m pfieãtením
genomu to rozhodnû nekonãí.
Existuje je‰tû velká spousta bíl˘ch
míst v lidském poznání. V tomto
konkrétním pfiípadû spí‰e neznám˘ch (nûkdo by tfieba pouÏil
slova temn˘ch) zákoutí smyãek
deoxyribonukleové kyseliny smotan˘ch v chromozomech skryt˘ch uvnitfi jader bunûk skotu.
Mnohá z tûchto tajemství bude
tfieba prozkoumat a odhalit úãel,
zákonitosti fungování a principy
spolupráce jednotliv˘ch ãástí
genomu.
Zkoumání genetického zaloÏení
hospodáfisk˘ch zvífiat kráãí mílov˘mi kroky stále vpfied a snaÏí se
sv˘mi v˘sledky pfiispût k snadnûj‰ímu rozhodování chovatelÛ a ‰lechtitelÛ a v koneãném v˘sledku
k mnohem vût‰í efektivitû ‰lechtitelsk˘ch programÛ. AÈ uÏ jde
o pfiedpovídání moÏné budoucí
uÏitkovosti daného jedince nebo
na druhé stranû tfieba odhalování
jeho náchylnosti k metabolick˘m
problémÛm, ãi predispozici k jin˘m zdravotním problémÛm,
které více ãi ménû ohroÏují uÏitkovost nebo dokonce Ïivot postiÏeného jedince.
V nedávné minulosti bylo
obrovského pokroku v odhalování genetick˘ch vad dosaÏeno
právû u belgického modrobílého
plemene. O velikosti tohoto
pokroku jasnû svûdãí skuteãnost,
Ïe právû u tohoto plemene bylo
bûhem nûkolika málo posledních
let odhaleno celkem sedm genov˘ch defektÛ, jejichÏ pÛsobení má
za následek nejen pokles úrovnû
uÏitkov˘ch vlastností postiÏeného jedince, ale v mnoha pfiípadech i jeho smrt (o nûkter˘ch
defektech jste jiÏ mûli moÏnost
ve Zpravodaji ãíst). Právû takové
genové defekty mají vzhledem ke
svému snadnému zpÛsobu pfie-
23
nosu v˘znamn˘ vliv na ekonomiku ãistokrevného chovu tohoto plemene nejen v Belgii. KdyÏ
jsme se pfii náv‰tûvû jednoho belgického chovatele mimo jiné
dostali také do debaty o genetick˘ch vadách a v˘znamu jejich
poznání pro praktického chovatele, tak jsme se dozvûdûli, Ïe
díky vyfiazení b˘kÛ pfiená‰ejících
genetické vady z pfiipafiovacího
plánu dokázal on sám na své
farmû v˘raznû sníÏit mortalitu
telat. Díky poznání formy a zpÛsobu pfienosu a v˘voji testÛ na
odhalení pfiena‰eãÛ lze relativnû
snadno v˘skyt tûchto vad v populaci minimalizovat.
Na‰tûstí se pro negativní projev
vût‰iny genetick˘ch postiÏení
musí sejít recesivnû homozygotní
kombinace alel, takÏe v pfiípadû
uÏitkového kfiíÏení se problémy
na jedinci nemají pfiíli‰ ‰ancí projevit. Ale kdo ví, jak dlouho se na
to bude moÏné spolehnout. Není
to aÏ tak dlouho, co bylo zdvojené osvalení nebo bezrohost
„v˘sadou“ jen nûkter˘ch plemen.
A tak jako bylo objeveno dvojí
osvalení u plemene charolaise
a dal‰ích masn˘ch plemen nebo
se vyuÏívá objevení genÛ pro bezrohost u hol‰t˘na, limousina
a dal‰ích plemen, kde absence
rohÛ rozhodnû nebyla pÛvodním
plemenn˘m znakem, tak by
moÏná mohlo dojít k odhalení
i dal‰ích genov˘ch odchylek,
které se v souãasnosti vyskytují
pouze u nûkter˘ch plemen,
i u plemen dal‰ích. A to uÏ by
v sobû skr˘valo nebezpeãí nepfiíli‰
dobfie odhadnuteln˘ch negativních následkÛ tfiebas i pfii uÏitkovém kfiíÏení.
Lze fie‰it problematické porody
u „belgiãákÛ“?
Odpovûì na tuto otázku by
mohl pfiinést projekt, na kterém
se podílí Nizozemsk˘ chovatelsk˘
svaz, univerzita ve Wageningenu
a Nizozemské ministerstvo zemûdûlství. Známou skuteãností je, Ïe
u belgického modrobílého plemene existuje „genetická vada“,
která dala vzniknout právû jeho
charakteristickému plemennému
znaku. Díky „vadnému genu“
kódujícímu bílkovinu zvanou
myostatin brzdící v urãité fázi
v˘voje jedince nárÛst svalové
tkánû, dochází u tohoto plemene
k v˘vinu dvojitého osvalení (tzv.
double muscling). Tento jev
s sebou pfiiná‰í nejenom enormní
osvalení a s ním související
vpravdû mimofiádnou produkci
kvalitního hovûzího masa, ale
zároveÀ s sebou pfiiná‰í i rÛzné
funkãní problémy. Tím snad nejznámûj‰ím problémem je nutnost
„rodit“ telata císafisk˘m fiezem –
na vût‰inû farem je tak pfiivedeno
na svût sto procent telat.
Na druhé stranû je dÛleÏité pfiipomenout (jak jsme zjistili, tak to
je‰tû není zcela zaÏitá informace),
Ïe císafisk˘ fieÏ je obvykle nutné
❒ Pokud půjdou do inseminace pouze býci nepřenášející genetické vady, podaří se
jejich výskyt a projevy v populaci minimalizovat (zdroj: internet)
24
❒ Budou takové jizvy u „belgičanek“
minulostí? (foto: Kamil Malát)
provádût pouze v pfiípadû ãistokrevn˘ch
plemenic,
jejichÏ
nadmûrné osvalení zádí pfiispívá
k hor‰í prÛchodnosti porodních
cest. Pokud je ale matkou telete
zdravá a normálnû vyvinutá kráva
ãi jalovice jiného plemene
a pouze otcem telete belgick˘
modrobíl˘ b˘k nevyskytují se
komplikované porody o nic více
neÏ u ostatních plemen. ZpenûÏitelnost takov˘ch kfiíÏencÛ se
obvykle pohybuje v odli‰n˘ch
cenov˘ch relacích, takÏe uÏitkové
kfiíÏení s „belgiãákem“ vyuÏívá
fiada chovatelÛ hol‰t˘nsk˘ch krav,
ktefií zrovna nebojují o kaÏdou
jalovici do obratu stáda.
Belgie a zbytek svûta…
JenÏe ne v‰ichni chovatelé
chtûjí produkovat kfiíÏence, a ne
v‰ichni chovatelé ãistokrevn˘ch
„belgiãákÛ“ jsou ochotni se smífiit
s nutností chirurgick˘ch „porodÛ“. A tak v nûkter˘ch zemích
Evropy (napfi. ve Velké Británii ãi
Dánsku) zaãali ‰lechtitelé klást
dÛraz na zv˘‰ení v˘skytu spontánních porodÛ i v pfiípadû ãistokrevn˘ch plemenic. BohuÏel, jejich
snaha jde ãasto na úkor masné
produkce (podobnû jako u jin˘ch
plemen ubylo uÏitku, kdyÏ se
zaãalo „‰lechtit“ na bezrohost),
kvÛli které je toto plemeno tak
oblíbeno a díky které jsou
zejména belgiãtí chovatelé s císafisk˘mi fiezy smífieni. Aãkoliv jde
bezesporu o nefyziologick˘ zásah
do organismu zvífiete, tak ekono-
mické v˘sledky, kter˘ch jsou chovatelé schopni díky tomuto plemeni dosáhnout, jim za tu
námahu a náklady navíc stojí.
Ale není to tak dlouho, co se
nûktefií chovatelé v Belgii shodli
na tom, Ïe by vÛbec nebylo
‰patné, kdyby se jejich národní
plemeno dokázalo otelit samo
i v ãistokrevné podobû (aniÏ by
museli obûtovat v˘razné osvalení). Díky tomu by se totiÏ toto
plemeno mohlo v˘raznûji roz‰ífiit
i do dal‰ích zemí, jejichÏ chovatelé nejsou ochotni akceptovat
„belgick˘ zpÛsob telení“.
Kudy mÛÏe vést cesta
k snadn˘m porodÛm?
Pravdou je, Ïe v dÛsledku takfika stoprocentního vyuÏívání
císafisk˘ch fiezÛ nevûnovali chovatelé a ‰lechtitelé tohoto plemene
takfika Ïádnou pozornost utváfiení zádí (samozfiejmû s jedinou
v˘jimkou, a tou je v˘vin osvalení).
Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe
krom velikosti telete a síly jeho
kostry mají rozmûry a utváfiení
pánve matky na prÛbûh porodu
znaãn˘ vliv. A to je právû ta
základní my‰lenka, na jejímÏ
základû vznikl v Nizozemsku projekt, jehoÏ cílem je dosáhnout do
roku 2020 sníÏení ãetnosti porodÛ
veden˘ch císafisk˘m fiezem na
padesát procent.
Velk˘ podíl na tomto projektu
má univerzita ve Wageningenu,
která uãinila první kroky na cestû
genetického pokroku k snadnûj‰ím porodÛm. Metodika tohoto
‰lechtitelského projektu je zaloÏena na v˘bûru zvífiat podle vnitfiních rozmûrÛ pánve, protoÏe
bylo objeveno, Ïe od urãit˘ch
rozmûrÛ ‰ance na schopnost pfiirozeného otelení v˘raznû stoupá.
Koeficient dûdivosti vybran˘ch
rozmûrÛ je navíc pomûrnû vysok˘
(0,65), takÏe by nemûl b˘t velk˘
problém vést naznaãen˘m smûrem efektivní selekci se zárukou
celkem rychlé odezvy. To s sebou
pfiinese dal‰í akceleraci genetického pokroku, protoÏe uÏ pfii
nárÛstu
podílu
pfiirozen˘ch
porodÛ z deseti na dvacet procent bude moÏné odhadovat pro
tuto vlastnost dostateãnû spolehlivé plemenné hodnoty. Pokud
budou chovatelé dostateãnû
motivováni k dÛsledné spolupráci
pfii v˘bûru a vyuÏití tûch správn˘ch zvífiat, tak se mÛÏe podafiit
stanoveného cíle dosáhnout.
Genomická selekce
je budoucnost
Ale abychom se nevûnovali
pouze problémÛm, na které se
díky vûdeck˘m pracím pfiichází
nebo se jejich prostfiednictvím
hledá cesta k nápravû, tak zmíníme i v˘zkum smûfiující mimo
oblast genetick˘ch vad. V˘zkumníci se totiÏ na celém svûtû zab˘vají celou ‰kálou projektÛ. Jedním
z nich je vyuÏití genomick˘ch anal˘z u skotu. ·lechtitelé hol‰t˘na
(a nûkter˘ch dal‰ích plemen
s mléãnou produkcí) jiÏ mají nûjakou dobu k dispozici nástroje
zaloÏené na testování genomu
jednotliv˘ch zvífiat, díky kterému
mohou na základû v˘sledkÛ genotypizace odhadovat budoucí uÏitkovost mlad˘ch zvífiat, coÏ jim
sk˘tá moÏnost efektivnûji fiídit
‰lechtitelsk˘ program a dosahovat genetického pokroku rychleji,
neÏ pfii tradiãním odhadu plemenn˘ch hodnot na základû v˘sledkÛ
z testaãního pfiipafiování.
Genomická selekce u masn˘ch
plemen
VyuÏití genomické selekce zaloÏené na anal˘ze DNA jiÏ nebude
v˘sadou pouze dojn˘ch plemen.
Francouzská organizace Limousine Sélection se ujala pozice lídra
v zavádûní genomické selekce do
‰lechtûní masného skotu a v ãervnu 2010 vznikla biotechnologická
spoleãnost IngenomiX, jejímÏ úkolem bude, napfiíklad ve spolupráci
s univerzitou v Limoges, v˘voj
spolehlivého nástroje pro zv˘‰ení
efektivnosti ‰lechtitelského programu plemene limousin, zaloÏeného na vyhodnocení genetického potenciálu jednotliv˘ch zvífiat jiÏ v raném vûku. Spoleãnost
IngenomiX zamûfií v první fiadû
svou pozornost na plemeno
limousin, ale pozdûji se dozajista
naskytne
moÏnost
roz‰ífiení
pÛsobnosti na dal‰í plemena
z domácích i zahraniãních populací. Firma se vehementnû pustila
do anal˘z. Pro v˘voj nové metody
je tím nejdÛleÏitûj‰ím úkolem získat vzorky DNA od dostateãného
❒ S genomickými informacemi by měl
být výběr snazší a cesta k dosažení
šlechtitelského cíle přímější
a rychlejší (foto: Anna Marcinková)
poãtu jedincÛ se znám˘mi uÏitkov˘mi parametry a znám˘mi
pÛvody. Hned na poãátku se
povedlo získat 12 tisíc vzorkÛ DNA
od ãistokrevn˘ch limousinsk˘ch
zvífiat se znám˘mi plemenn˘mi
hodnotami, a uÏ jich bylo více neÏ
3000 analyzováno. První informace
z „DNA ãipu“, by mohly b˘t k dispozici jiÏ v lednu 2011 a mûly by
poskytnout více informací k prÛbûhu porodÛ, intenzitû rÛstu,
utváfiení osvalení a v˘voji kostry,
díky kter˘m by mûlo b˘t moÏné
odhadnout genomické plemenné
hodnoty pro tyto vlastnosti jiÏ
u velmi mlad˘ch zvífiat. Podobnû,
jako je tomu dnes napfiíklad u hol‰t˘nÛ, kdy jsou plemenáfisk˘mi
organizacemi vybíráni do ‰lechtitelského programu pouze b˘ãci,
jejichÏ genomické plemenné hodnoty odpovídají urãit˘m limitÛm –
díky tomu není nutné kupovat
nebo testovat v‰echny plné bratry
narozené po embryotransferu, ale
vybráni jsou pouze ti nejlep‰í.
Jak rychle a jak˘m zpÛsobem se
tyto informace odrazí do praktického ‰lechtûní masného skotu,
ukáÏe budoucnost, která pravdûpodobnû není nijak vzdálená. Ale
jiÏ dnes se dá pfiedpovûdût, Ïe
získané informace urychlí a zefektivní cel˘ ‰lechtitelsk˘ proces
masného skotu. VyuÏívání nejnovûj‰ích poznatkÛ genomiky tak
nejspí‰ bude nutné vbrzku zafiadit do plánování a realizace ‰lechtitelsk˘ch programÛ, pokud
tedy chtûjí b˘t chovatelé a firmy
zab˘vající se TOP ‰lechtûním masného skotu úspû‰né. IngenomiX
jde vpfiedu a pro‰lapuje cestu…
uvidíme, kdo je bude následovat.
Anna Marcinková, Ota Beran
25
ANGUS TOUR 2010 – Morava
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
V rámci programu poznávání
domácích chovÛ na‰ich chovatelÛ
nazvan˘ ANGUS TOUR probûhla
i letos bûhem prvních dvou fiíjnov˘ch dnÛ akce s názvem „ANGUS
TOUR 2010 – MORAVA“. Jedná se jiÏ
o tfietí roãník této akce a s jistotou lze fiíci, Ïe se povedl stejnû
jako ty pfiede‰lé. Organizace se
tentokrát na v˘bornou zhostila
rodina Kotajnych, ing. Jan ·véda
a ing. Pavel ·eliga.
Na programu byla náv‰tûva tûchto chovÛ:
• Farma KoÀákov Gustava a Tomá‰e Kotajn˘ch
• Farma spoleãnosti MAMIAN
spol. s r. o. v Hrobicích u Slu‰ovic
ing. Jana ·védy a ing. Pavla
·eligy
• Chov spoleãnosti Polfin v Drnovicích u Vala‰sk˘ch Klobouk
• Stáj Vlachovice ing. Pavla ·eligy
Den první
✥ Gustav a Tomá‰ Kotajní: Farma
KoÀákov
Obec KoÀákov leÏí nedaleko
âeského Tû‰ína. V ekologickém
systému zde hospodafií Tomá‰
Kotajny s podporou svého otce
Gustava. První angusové byli
nakoupeni v roce 2001 od ZD
Brloh a spoleãnosti Seneco s.r.o.
Hospodafiením se zde navazuje na
rodinnou tradici, kterou zaloÏil
Tomá‰Ûv dûdeãek, Pavel Kotajny,
kter˘ obhospodafioval kolem 15
hektarÛ. I za socialismu se Kotajn˘m podafiilo mít záhumenek
a drÏet dvû krávy. Nyní se na rozloze 370 ha pase kolem sto padesáti angusÛ (85 krav základního
stáda) a dvacítka zástupcÛ plemene highland (z toho 6 krav).
Mimo masn˘ skot se na farmû
chová i 40 ovcí – kfiíÏenek plemen
Texel a Romney, jejichÏ jehÀata se
prodávají v Ïivém i v mase. Ze
skopového si Kotajní nechají vyrábût téÏ velmi oblíbené klobásky.
Dále jsme se soustfiedili na
informace o angusském stádû,
pfieci jen jsme byli na Angus Tour.
Tfii plemeníci putují do stád první
t˘den v ãervnu. Období telení
trvá pfiibliÏnû od bfiezna do
kvûtna. V‰echny porody, aãkoli
témûfi nevyÏadují pomoc, jsou hlídány. Farma má 3 zamûstnance.
Mimo plemenn˘ dobytek jsou
produkováni jateãní b˘ci v bio
kvalitû, ktefií jsou poráÏeni ve
vûku od 18 mûsícÛ a prodáváni ze
dvora. Do budoucna je v plánu
vlastní bourárna. Dále se plánuje
vybudovat nov˘ seník, bioplynová
stanice a spu‰tûní fotovoltaické
elektrárny. Kotajní by chtûli b˘t,
co se energie t˘ká, zcela nezávislí.
Za negativum povaÏují malé procento vlastních pozemkÛ, které
jsou v hustû osídlené oblasti
Ïádané, a tedy drahé.
Po exkurzi na pastviny, kde
jsme
se
pokochali
zvífiaty
a malebnou krajinou, jsme s rado-
❒ Gustav Kotajny (vlevo) představil svůj chov, o který se stará se svým synem
Tomášem (foto: Jana Řehořová)
26
❒ V září se zvířata na farmě Koňákov
pásla ještě na vydatné pastvě
stí pfiijali pozvání na steak
z domácí produkce a na veãefii,
pfii které nám zakladatel farmy,
Gustav Kotajny vyprávûl o historii
své rodiny, geografick˘ch souvislostech a prosperující spoleãnosti
Koma s.r.o., která dala vzniknout
farmû, kterou nám bylo potû‰ením nav‰tívit.
Den druh˘
✥ Chovy ing. Jana ·védy a ing.
Pavla ·eligy
Chovatelé ·véda a ·eliga jsou
v moravském chovatelství jiÏ
pojmem. ZpÛsob, jak˘m jiÏ 15 let
hospodafií, není, podle toho, na
co jsme ve ‰lechtitelsk˘ch chovech zvyklí, úplnû standardní, ale
má v˘sledky a umoÏÀuje dal‰í
rÛst s ohledem k pfiírodû, kter˘ je
pro majitele cílem. Prohlídky
jejich chovÛ otevíraly a uzavíraly
program druhého dne. Systém
odchovu je na v‰ech farmách
stejn˘, a proto bude povídání
o nich spojeno do jednoho
odstavce.
Zaãínali jsme v obci Hrobice.
V‰ichni úãastníci po pfiíjezdu
obdrÏeli katalog se souhrnn˘mi
informacemi, neboÈ zmínûní chovatelé nejsou Ïádní tro‰kafii
a farem mají rovnou pût. âtyfii
v Podbeskydí (v obcích Hrobice,
Vlachovice-Vrbûtice, Slu‰ovice a V‰emina) a jednu na Slovensku, kde
zaãali hospodafiit pfied dvûma lety.
Pánové se seznámili v polovinû
devadesát˘ch let, kdy se Jan
·véda vrátil z pracovních pobytÛ
ve Velké Británii a Austrálii, kde
získal praxi v chovu koní a masného skotu. Pavel ·eliga se
v zemûdûlském prostfiedí pohyboval odmaliãka, kdy pomáhal
❒ Jan Švéda se svou zootechničkou při
práci na koních, která je v daném
systému chovu nezbytná
v rodinném hospodáfiství. Po
absolvování stfiední ‰koly se zemûdûlsk˘m zamûfiením, pÛsobení
v JZD na pozici agronoma a pÛlroãní stáÏi v USA byl pfiipraven jít
do vlastního projektu. V té dobû
se setkal s Janem ·védou, kter˘
byl v podobné situaci, a tak zapoãala jejich spoleãná spolupráce.
Po b˘val˘ch JZD chovatelé pfievzali pÛdu a nûkolik seníkÛ, které
jsou jedin˘mi hospodáfisk˘mi
budovami na farmách. Masn˘ skot
se pod jejich vedením chová „trochu“ jinak. Prioritou je ekonomika
a minimalizace pracovní síly.
První jalovice byly zakoupeny
v roce 1996 na farmu Vrbûtice
u Vlachovic. Bûhem dvou let se
zakoupilo 52 jalovic a jeden b˘k.
Na souãasné stavy (250 krav v âR
a 50 na Slovensku) se chovatelé
dostali jiÏ z vlastních zdrojÛ.
Nakupováni byli a jsou pouze plemeníci, a to z ãesk˘ch a dánsk˘ch
chovÛ. Farmy se rozkládají na
plo‰e 1500 hektarÛ a stará se o nû
10 pracovníkÛ (vãetnû zmínûn˘ch
dvou majitelÛ) o vûkovém prÛmûru 35 let. V rámci farem je chováno je‰tû 1000 kusÛ ovcí novozélandského plemene Romney
Marsh a 40 koní. Z ovcí putuje do
Velké Británie vlna na v˘robu odûruvzdorn˘ch kobercÛ, dále se
roãnû prodá 200 – 300 kusÛ jehÀat
ze dvora a 1500 kusÛ (jak chovn˘ch, tak jateãn˘ch zvífiat) do
zahraniãí (Rakousko, Nûmecko,
Francie, Slovensko). Ve‰keré
obchody si majitelé domlouvají
sami. Konû jsou pouÏíváni na
práci se stády, která se pasou
celoroãnû venku a nejsou dokrmována Ïádn˘mi jadrn˘mi krmivy. K farmám, hospodafiícím
v eko reÏimu, nepfiiléhá Ïádná
orná pÛda. Zvífiata jsou krmena
pouze senem a senáÏí. Co se pastvin t˘ká, nejsou spásány ihned
zjara, a ani poté se úplnû nesekají.
Zaseknou se pouze vr‰ky stébel,
které dále fungují jako pfiírodní
hnojivo, a ponechá se „patro“ –
plynul˘ zelen˘ pás, které kravám
nejvíce chutná. O tom, jak taková
práce vypadá, jsme se mohli sami
pfiesvûdãit, jak v Hrobicích, tak na
farmû ve Vlachovicích-Vrbûticích.
Pfii‰li jsme k pastvinû a stádo
v nedohlednu. Po pár minutách
se pfiifiítil pan ·véda se svou zootechniãkou, oba zdatní jezdci,
a my se mohli zblízka podívat na
stádo o nûkolika desítkách kusÛ,
které je jinak zvyklé, Ïe s lidmi do
kontaktu pfiíli‰ nepfiichází. Konû
se pouÏívají na vût‰inu pfiesunÛ,
pfiedev‰ím na vût‰í vzdálenosti.
VyuÏívají se téÏ k oznaãování
telat.
Systém chovu s sebou nese
minimalizaci veterinárních zákrokÛ, které, kromû povinné vakcinace obná‰í pouze odãervování
a úpravu paznehtÛ. „Nemoce
neléãíme a pfii porodech nepomáháme,“ demonstruje ekonomick˘
zpÛsob odchovu pan ·véda. Za 14
let se tak vyselektovali odolní
jedinci a bezproblémové a dobré
matky. Natalita se pohybuje
kolem 98 %. Farmy roãnû prodávají 3 aÏ 6 plemenn˘ch b˘ãkÛ do
❒ Stádo chovatelů Švédy a Šeligy (foto: Jana Řehořová)
❒ Pavel Šeliga (vpravo): „Nejdůležitější je pro mě spokojené okolí.“
odchovu a 50 aÏ 70 kusÛ plemenn˘ch jalovic. Na obnovu je ponecháváno 10 % jalovic. Cca 30 jalovic je v mase roãnû prodáno ze
dvora. Kusy, pro nûÏ se nenajde
uplatnûní do plemenitby ãi na
maso, jsou prodány jako zástav.
U skotu je upfiednostÀován
stfiední rámec a dobrá zmasilost.
Jako chovné jsou selektovány
jalovice s dobr˘mi hloubkov˘mi
a ‰ífikov˘mi parametry. B˘ci
pÛsobí ve stádech od ãervna do
listopadu. Období telení tedy
zaãíná v polovinû bfiezna. DÛvodem tohoto ãasového nastavení
jsou místní zimy s velk˘m mnoÏstvím de‰Èov˘ch a snûhov˘ch sráÏek a teplá a suchá léta.
Do budoucna by pánové ·véda
a ·eliga své hospodafiení chtûli
dále roz‰ífiit. A díky efektivnímu
zpÛsobu chovu je to, jak bylo
zmínûno na zaãátku, moÏné.
V oblasti je problém s nedostatkem a cenou pÛdy. Proto se
zaãalo s expanzí na Slovensku.
✥ Ing. Vlastislav Mudrák: Polfin
eko vala‰ská, s. r. o. (Drnovice
u Vala‰sk˘ch Klobouk)
Dal‰ím nav‰tíven˘m chovem
moravské Angus tour bylo stádo
spoleãnosti Polfin. Ta je rozdûlená
na tfii firmy: Polfin Agro, s. r. o.
(pod kterou spadá komerãní
stádo kfiíÏencÛ plemen ãervenostrakaté x masn˘ simentál a charolais), Polfin eko, s. r. o. (která se
zab˘vá ãistokrevn˘m odchovem
plemene masn˘ simentál) a Polfin
eko vala‰ská, s. r. o. (kde se najdeme plemeno Aberdeen Angus).
PrÛvodcem nám byl jeden z majitelÛ spoleãností, ing. Vlastislav
Mudrák a zootechniãka, která se
stará o angusské stádo, paní Ivana
Miãudová. Zaãínalo se v roce 2000
s 9 kravami. Dozvûdûli jsme se, Ïe
27
❒ Závěrečný večer hrála k tanci
a poslechu cimbálová kapela
❒ Telata společnosti Polfin eko valašská (foto: Jana Řehořová)
na 260ti hektarech se nyní pase 53
matek a dva aÏ tfii plemeníci (na
ãást stáda se pou‰tí charolaisk˘,
pro lep‰í zpenûÏování potomkÛ
a od roku 2006 se zaãal pouÏívat
ãerven˘ Angus). Tyto poãty jsou,
vzhledem k v˘mûfie, koneãné.
Zimu tráví zvífiata v zimovi‰ti
s venkovním v˘bûhem, telí se od
pÛli ledna do bfiezna. Obecn˘m
cílem do budoucna je neustupovat od chovu skotu. Dle pana
Mudráka: „Je to ãinnost, kterou je
tfieba obhájit a uhájit.“ Plánuje se
stavba vlastní bourárny a zvaÏují
se také jatka. Po mase s certifikací
bio, které chov, hospodafiící
v ekologickém systému, produkuje, je poptávka.
Kromû plemenn˘ch zvífiat pro-
dukuje Polfin eko vala‰ská jateãné
b˘ky v maximální váze 650 kg, kdy
je, podle ing. Mudráka nejlep‰í
v˘tûÏnost. B˘ci pfiirÛstají v prÛmûru 1,4 kg dennû. Zvífiata, která
se nevyuÏijí v ani jedné ze zmínûn˘ch kategorií nebo pro obnovu
stáda, jsou prodávána jako zástavová.
Spoleãnosti se nyní otevírá
odbytov˘ prostor na nedaleké
Slovensko.
Závûr
Po prohlídce chovu spoleãnosti Polfin se úãastníci moravské tour, kter˘ch se tentokrát
se‰lo pfies tfii desítky, vydali na
prohlídku dal‰í farmy do Vrbûtic
u obce Vlachovice, kterou spra-
vuje ing. Pavel ·eliga. Chovatel se
nám po pfiedstavení chovu svûfiil,
Ïe pro nûj je prioritou pfiedev‰ím
spokojené okolí – nejen jít
kupfiedu, ale pfiedev‰ím se starat
krajinu a prostfiedí, v nûmÏ hospodafií. „Zastávám zemûdûlskou
tradici, z níÏ jsem vze‰el. Je dÛleÏité si za v‰ech okolností zachovat úctu a pokoru k pfiírodû
a lidem,“ uzavfiel velmi pûknû
prohlídky farem.
Poté nás téÏ na v˘bornou provedl zakonãením akce. Angu‰‰tí
chovatelé z celé republiky se
bûhem závûreãného veãera mohli
tû‰it z moravské pohostinnosti
a zazpívat a zatancovat pfii Ïivé
produkci pravé cimbálové kapely,
která byla pro v‰echny krásn˘m
záÏitkem a teãkou, na kterou se
jen tak nezapomene.
Pûkná zvífiata, malebná pfiíroda
a milí lidé. Urãitû vyjádfiím názor
v‰ech zúãastnûn˘ch, Ïe exkurze
po moravsk˘ch angussk˘ch chovech se velice povedla.
Tû‰íme se na pfií‰tí roãník!
❒ Účast na moravské tour byla hojná (foto: Jan Káčer)
28
Skotsk˘ náhorní skot – v˘prava do zemû pÛvodu
Ivana Míchalová, Pavel Ráli‰
Na konci loÀského roku 2009
nav‰tívil na‰í farmu v Tejmlovû na
·umavû pan Jozef Kamensk˘,
kter˘ pochází ze Slovenska, ale jiÏ
nûkolik let Ïije a pracuje ve Skotsku nedaleko Glasgow. Ve Skotsku
se seznámil s extenzivním masn˘m plemenem Highland cattle
(Skotsk˘ náhorní skot). Zvífiata se
mu zalíbila, a právû proto nás nav‰tívil. Pfiekvapilo ho, jak vysokou
úroveÀ plemenná zvífiata na na‰í
farmû, potaÏmo v âeské Republice, mají. Nabídl nám na oplátku
náv‰tûvu Skotska, kde má moÏnost nám zprostfiedkovat kontakty s místními chovateli Skotského náhorního skotu. Domluvili
jsme se s manÏeli Ráli‰ov˘mi
z Kozákova, rovnûÏ chovateli
highlandÛ, a po nûkolikerém
oddalování termínu náv‰tûvy,
jsme se na zaãátku listopadu
vypravili letadlem pfies leti‰tû
Doncaster do útulného penzionku Craigend B&B asi 40 km jiÏnû
od Glasgow. Paní Scott nás pfiivítala se snídaÀov˘m jídelníãkem
v ãe‰tinû, kter˘ sama pfiipravila
s pomocí „googlu“. Tomu v‰ak
pfiedcházela jízda autem v levém
jízdním pruhu a s volantem vpravo. Té se s bravurou zhostil pan Ráli‰.
První na‰e náv‰tûva byla na
farmû nedaleko Kilmacolmu,
západnû od Glasgow. Na farmû
o velikosti cca 250 ha chovají Highland cattle a ovce. Farma byla
donedávna v programu ekologie,
ale vzhledem k problémÛm
s parazity, a proto, jak nám sdûlili,
Ïe ve Velké Británii jsou povoleny
v ekologii jen nûkteré odãervovací pfiípravky, které nebyly
dostateãnû úãinné, vrátili se pfied
osmi mûsíci zpût ke konvenãnímu hospodafiení. Odãervují
pfiípravkem, kter˘ zavádûjí sondou do Ïaludku, ale také pouÏívají polévací pfiípravky „Pour On“
(Dectomax). Ohrazenky jsme
vidûli pfieváÏnû z pletiva s pfiídavn˘m horním drátem s elektrikou,
nûkde se zavû‰enou kontrolkou
ukazující, zda prochází proud,
nebo je velmi ãast˘ i ostnat˘
horní drát bez elektriky. Na pfieváÏnû vlhk˘ch pastvinách mají
nejvût‰í problémy se sítinou
(trvalá, hustû trsnatá 30 aÏ
120 cm vysoká duÏnatá rostlina).
Telata odstavují kolem ‰estého
mûsíce a okamÏitû je pfiikrmují
granulov˘m startovacím krmivem. Aby docílili vût‰ích komerãních pfiírustkÛ, zkou‰ejí pfiekfiiÏovat zvífiata pro jatka v první
generaci Highland cattle s Short-
hornem a v druhé generaci
s Aberdeen angusem. Slibují si od
toho, Ïe si kfiíÏenci ponechají
ideální vlastnosti plemene Highland (otuÏilost, moÏnost pfieÏívat
v drsn˘ch podmínkách skotské
vysoãiny, lehké porody...), a Ïe
zároveÀ dosáhnou vût‰ích pfiírÛstkÛ. Základní stádo Highland
cattle si samozfiejmû ponechávají
a roz‰ifiují je o vybrané kusy.
Zamûfiili se zvlá‰tû na udrÏení
genetického potenciálu ãern˘ch
zvífiat Highland. Velk˘ zfietel (a to
jsme pak sly‰eli i na ostatních farmách) kladou na to, aby zvífiata
byla klidná a dobfie se s nimi
manipulovalo. Zvífiata, která
nemají povahu dostateãnû klidnou, radûji vyfiazují. Ve stádû skenují bfiezost krav ultrazvukem,
a pokud nastane problém se
zabfieznutím, rovnûÏ zvífie vyfiadí.
K manipulaci s dobytkem ãásteãnû vyuÏívají pastevecké plemeno psÛ Border-collie. Zájmem
farmy je zároveÀ pfiispût k zachování „divokého Ïivota“ a poskytnutí prostfiedí pro zvlá‰tû chránûné druhy ptactva (skfiivan,
lejsek ‰ed˘, koliha, konopka,
ãejka a dal‰í).
Odpoledne jsme se zastavili
je‰tû na malém hospodáfiství
nedaleko mûsteãka Jackton.
❒ Pohlednice ze Skotska (foto: Ivana Míchalová)
29
❒ V řeznictví R. Mc Dougall Butchers
se v hovězím mase specializují
pouze na plemeno highland
(foto: Jitka Rálišová)
❒ Ohrazenky jsme viděli převážně z pletiva s přídavným horním drátem
s elektrikou (farma v blízkosti Kilmalcolmu) (foto: Ivana Míchalová)
Následující den byla na programu farma pana Toma Thomsona a po té náv‰tûva nedalekého
malého fieznictví, které se specializuje v hovûzím na maso Skotského náhorního skotu. Pan
Thomson hospodafií pfiibliÏnû na
500 ha, z toho je asi polovina v pfiírodním parku, kter˘ nav‰tûvuje
‰iroká
vefiejnost,
takÏe
je
nezbytnû nutné, aby zvífiata byla
klidná a nepla‰ila se. Hospodafií
sám, jen mu vypomáhá jeho otec,
kterému je pfies sedmdesát let
a kter˘ byl v letech 1963–1964
pfiedsedou klubu chovatelÛ Highland cattle. ManÏelka je uãitelkou
na druhém stupni základní ‰koly.
Ani on nehospodafií v reÏimu ekologie, pfiestoÏe plochy parku by
se za takové daly povaÏovat.
Telata oddûluje v ‰estém aÏ
sedmém mûsíci, pfievede je na
„lep‰í“ pastvu a pfiikrmuje. Takto
u‰etfií, protoÏe kdyby je nechal
spoleãnû s matkami, musel by
poskytnout stejné podmínky
i jim. Má tfii plemenné b˘ky, které
dává do stáda bûhem ãervna aÏ
srpna. Pak je zase oddûlí
a nechává spoleãnû stranou.
Mladé b˘ãky kastruje pfiibliÏnû
v listopadu, tudíÏ ve vûku kolem
osmi mûsícÛ. Zvífiata poráÏí, kdyÏ
dosáhnou stáfií 24–26 mûsícÛ.
Experimentuje také s pfiekfiíÏením
v první generaci s Shorthornem
a v druhé se Simentálem. Pfiiná‰í
to podle jeho slov v˘hodu v tom,
Ïe kdyÏ mají zvífiata o nûco vût‰í
pfiírustky, mÛÏe je dát na jatka
30
dfiíve (v cca 18–20 mûsících)
a nemusí s nimi jít do dal‰ího zimního období. Maso kfiíÏencÛ není
tak dobfie ohodnoceno, jako
maso Skotského náhorního skotu
(asi o 5 % ménû), ale na druhé
stranû ho vyprodukuje více. Pan
Thomson si nechal udûlat rozbor
trávy (tedy ne pÛdy) a na jeho
základû nechal namíchat vhodné
minerální lizy, aby tak pfiizpÛsobil
minerální lizy co nejlépe potfiebám skotu. Zajímavé je, Ïe pfiidávají do lizu i ãesnek, kter˘ pak
pomáhá zvífiatÛm odpuzovat
hmyz. Také tento farmáfi skenuje
ultrazvukem bfiezost u krav
a nezabfiezlé vyfiazuje. KdyÏ provádí zákroky (skenuje, odãervuje),
vodí celé stádo na pût kilometrÛ
vzdálenou farmu. Odãervuje dvakrát roãnû, na jafie a na podzim,
injekãnû a polévacím pfiípravkem.
Plemenní b˘ãci se vybírají u Highland cattle pfiibliÏnû od 14 mûsícÛ
do dvou let jejich vûku. Pan
Thomson je ãinn˘ i ve svazu chovatelÛ Highland cattle a jezdí
hodnotit
zvífiata
Skotského
náhorního skotu nejen po Británii, ale napfi. i do Dánska, Finska
nebo Nûmecka. ¤ídí se mottem:
„Chov pro kvalitu, otuÏilost, dlouhovûkost“.
V fieznictví R.Mc Dougall Butchers se zamûfiují, jak jiÏ bylo
fieãeno, kromû skopového a vepfiového speciálnû na tradiãní
hovûzí z Highland cattle (Highland Beef). Maso nechávají ve
ãtvrtích vyzrát pfii teplotû 0–5 °C
po dobu 14–21 dní. „Jen“ 14 dní
nechávají vyzrát pfiední ãtvrti
a ãásti, které nejsou tak silné,
tedy pupek, ten oddûlí dfiíve,
ostatní zÛstane v chladicím boxu
21 dní. LÛj zpracovávají do klobás,
ale i do „Haggis“, skotského
národního jídla, které pfiipomíná
nûco mezi tlaãenkou a pa‰tikou
a vyrábí se ze skopov˘ch a jehnûãích vnitfiností a ovesn˘ch vloãek.
LÛj pfiidávají i do mletého masa,
které nabízejí buì s lojem nebo
bez loje. Zákazníci si mohou koupit i pfiipravené odblanûné libové
kousky Highland Beef „Dice“ na
pfiípravu napfiíklad oblíbeného
jídla „Steak Pie“.
V nedûli jsme podnikli v˘let na
západní pobfieÏí Skotska a zastavili se na útesu pobfieÏí na zámku
Culzean Castle nedaleko Ayru. Na
zpáteãní cestû jsme projeli napfiíã
pfiírodním parkem Galloway.
V pondûlí jsme se dostali nejdále od na‰eho „hnízda“, na
farmu vzdálenou asi 40 km
severnû od Perthu, tedy asi 100
km severnû od Edinburghu. Zde
byly podmínky pro chov dobytka
nejdrsnûj‰í, jaké jsme na své
v˘pravû vidûli. V˘‰ka této oblasti
se pohybuje okolo 1200 stop tedy
asi 370 m nad mofiem, pfiesto zde
jiÏ leÏela nízká vrstva snûhu. Pastviny tvofií pfieváÏnû vfiesovi‰tû
❒ Zvědavec na první navštívené farmě
(foto: Jitka Rálišová)
❒ Z farmy pana Thomsona hospodařícího částečně v přírodní rezervaci aneb neměli
jsme vždy slunečno (foto: Jitka Rálišová)
a sítina. Chovatelsk˘m zámûrem
této farmy je mít dvû stáda Skotského náhorního skotu. âervené
(zrzavé) a ãerné, aby uspokojili
pfiání kaÏdého zákazníka. Dobytek
chovají asi na 500 ha a mají kromû
hebridsk˘ch ovcí (Hebridean
sheep) asi 120 kusÛ zvífiat Skotského náhorního skotu a od roku
2005 men‰í stádo belted Galloway.
Zvlá‰tností plemene hebridsk˘ch
ovcí je, Ïe mají ãtyfii i více rohÛ. Je
to malé nenároãné plemeno,
které se pfied rokem 1750 ve Skotsku vyskytovalo hojnû, ale pak ho
vytlaãila plemena vût‰ího rázu.
Hebridské ovce spásají nepfiíjemn˘ plevel a stejnû jako Skotsk˘
náhorní skot si vystaãí s chud‰í
pastvou. Ne nepodstatnou ãinností farmy je chov baÏantÛ pro
lov (cca 20 000 ks/rok). Zvífiata
Skotského náhorního skotu se
zde prodávají buìto jako plemenná nebo na jatka. Dozvûdûli
jsme se, Ïe zpenûÏit zvífiata na
jatkách je pro nû skoro v˘hodnûj‰í, neÏ je prodávat jako plemenná. Nedávno na farmu zakoupili v˘hodnû i jednoho b˘ka plemene Shorthorn na pfiekfiíÏení
a budou to zkou‰et i tímto smûrem. Na jatka dávají zvífiata v cca
30–35 mûsících. Povinnost provádût zkou‰ky na BSE v Britanii pr˘
jiÏ odpadla. Ve ãtvrtích dosahují
hmotnosti asi 250–290 kg/ks.
Maso nechávají vyzrát 21–29 dní
pfii teplotû asi 2 °C . Jalovice pfiipou‰tûjí nejdfiíve ve 24 mûsících
aÏ ve tfiech letech podle jejich
vzhledu a hmotnosti. S paznehty
problémy nemají díky kamenitému terénu. Podnebí na v˘chodním pobfieÏí je podstatnû drsnûj‰í
neÏ na západním, to jsme si
ostatnû sami vyzkou‰eli. Na na‰i
otázku na podnebí nám bylo
odpovûzeno, Ïe na ostrovû Mull,
kde je chov Highland cattle roz‰ífien˘, jsou podstatnû lep‰í podmínky, ale na skotské Vysoãinû je
klima pr˘ obdobné, ne-li je‰tû
drsnûj‰í. Nepfiíjemn˘ je dé‰È
a hlavnû siln˘ vítr. Sníh leÏí asi 3
mûsíce. Teploty v‰ak zde neklesají
pod – 40 °C, jak bylo chybnû uvedeno v jednom ãeském ãlánku
a dal‰í to pfiejímají. Podle zku‰enosti zdej‰ího chovatele z praxe
je práce s Highland cattle podstatnû jednodu‰‰í neÏ s Galloway.
Jsou klidnûj‰í a lépe se s nimi
vychází. Nedávno se i na této
farmû vyvázali z ekologického
zemûdûlství. Nepfiiná‰elo to
podle nich ekonomick˘ efekt.
Odãervují jedenkrát roãnû, s ãervy
nemají takové problémy. Pfiikrmují od listopadu do kvûtna. Spolupracují se spoleãností, která
dodává hovûzí maso na farmáfiské
trhy a provozuje i „bed˘nkov˘“
prodej. Maso prodávají také ve
ãtvrtích nebo pÛlkách.
Poslední den jsme zamífiili na
farmu nedaleko od Stirlingu (SZ
od Edinburghu). Na této farmû se
nám snad líbilo nejvíce. ManÏelé
Barkerovi kromû toho, Ïe jsou oba
v˘tvarníci (paní Barkerová maluje
obrázky, samozfiejmû i s tématikou Skotského náhorního skotu)
chovají zvífiata s velkou péãí. Mají
bohuÏel jen málo plochy, nyní jen
kolem 10 ha, dfiíve v‰ak obhospodafiovali podstatnû více. Nemají
Ïádn˘ traktor ani jinou zemûdûlskou techniku – v tomto jsou
závislí na sluÏbách – pfiesto nyní
chovají kolem tfiiceti zvífiat. B˘ãky
kastrují, nejsou ekologick˘m hospodáfistvím, pfiikrmují. Kontakt se
zvífiaty udrÏují vyãesáváním kartáãem. Tito chovatelé kladou rovnûÏ
dÛraz na to, aby bylo stádo klidné.
Pokud tomu nûkter˘ kus neodpovídá, vyfiadí ho. KdyÏ jsme na
farmu pfiijeli, byla zvífiata zrovna
pfiipravena k odbûru krve v hale
z jedné strany otevfiené a s podestlanou slámou. Slámu kupují. Po
odbûru krve budou telata oddûlena a matky zase vypu‰tûny na
❒ Na farmě manželů Bakerových byli všichni její obyvatelé velmi milí
(foto: Ivana Míchalová)
31
pastvinu. Maso je po zpracování
rozporcováno na malé balíãky
(vaniãky) o dvou aÏ ãtyfiech porcích. Bakerovi je sami prodávají na
farmáfisk˘ch trzích. Balíãky pfiepravují v polystyrénov˘ch pfiepravkách s ledem. Na trzích si pronajímají stánek. Co se nestaãí prodat, zmrazí v mrazniãce. Rádi by si
je‰tû zafiídili kuchyÀ, kde by mohli
pfiipravovat dal‰í produkty z masa,
jako napfiíklad tradiãní „Pie“.
•
•
•
Shrnutí:
• Chov plemene Highland cattle
a nutn˘ rozvoj jeho plemenného materiálu, kter˘ probíhá
jak ve Skotsku, tak na kontinentu, lze jednoznaãnû pojmenovat a zafiadit jako základnu
chovného materiálu pro chov
masného skotu v˘razn˘m extenzivním zpÛsobem.
• Velmi nutn˘ je dÛsledn˘ v˘bûr
zvífiat do plemenného chovu,
a to nejen b˘kÛ, ale i jalovic,
s patfiiãn˘m sledováním jejich
matefiské linie a dal‰ích vlastností, které jsou pro tento skot
charakteristické a Ïádoucí.
• Pfiipou‰tûní jalovic probíhá
zásadnû nejdfiíve aÏ ve 24. mûsíci
dle jejich fyzické kondice, tûlesného rámce a hmotnosti.
• Odstavení telat probíhá ve Skotsku cca po 6 mûsících; aby se
zlep‰ily krmné podmínky pro
telata, pouÏívá se granulovaného krmiva a pfiesouvají se na
lep‰í pastviny. Skotsko se vyznaãuje vysok˘mi sráÏkami, v nûkter˘ch oblastech Skotska v˘raznû
hor‰í kvalitou krmiva, neÏ v pod-
•
mínkách na‰í zemûdûlské v˘roby
v horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastech.
Jateãná zvífiata jsou vût‰inou ve
vûku 24–35 mûsícÛ, ve váze masa
na háku cca 250–290 kg, coÏ
odpovídá i na‰emu standardu,
a to bez pfiíkrmu granulovaného
krmiva v ãesk˘ch podmínkách.
Zrání masa probíhá 14–29 dní
v teplotû 0–5 °C dle konkrétního
druhu masa.
Cena masa je cca o 5–10 % vy‰‰í
neÏ ostatního masného skotu.
Vy‰‰í cenu má maso i pro pfiímé
zákazníky pfii prodeji pfiímo
z farmy. Ti umûjí kvalitu tohoto
masa ocenit a vracejí se k nûmu.
Highland cattle a jeho ãist˘ chov
je dále vyuÏit jako základna
vlastností extenzivního chovu
masného typu pro moÏnost kfiíÏení aÏ do generace F2 jin˘mi
masn˘mi plemeny, tak aby i tito
potomci nemuseli pfiejít na
intenzivní zpÛsob chovu, udrÏeli
si vlastnosti Highland cattle
a tyto celé generace F2 pak byly
vyuÏity jateãn˘m zpÛsobem
(kde u generace F1 [b˘k Shorthorn]) je pfiírÛstek na váze cca
15–20 % pfii vûku poráÏky cca 20
mûsícÛ, údaje o generaci F2
(plnû jateãní – kfiíÏení Angusem,
Simentálem – nebyly na dan˘ch
farmách k dispozici). Tento zpÛsob pak v˘raznû zefektivÀuje
chov Highland cattle jako extenzivního plemene v podmínkách,
které jsme vidûli, ale za pfiedpokladu velké, kvalitní a naprosto
geneticky ãisté základny tohoto
Skotského náhorního skotu.
❒ Schůdky pro přechod pastviny, aby se
nemusela otevírat ohrada. Zařízení
ráda používá i Border colie, která
pomáhá se stádem (foto: Pavel Ráliš)
Na‰e poslední, neménû dÛleÏitá
zastávka, byla ve Stirlingu, kde se
kromû velké zfiíceniny hradu
nachází novû vystavená aukãní
hala pro dobytek. V jejích pfiilehl˘ch prostorách má sídlo Asociace
Highland cattle. Navázali jsme zde
kontakt a nyní bude záleÏet na
nás, jak ho dokáÏeme v rámci
na‰ich farem a âR vyuÏít.
Zvlá‰tní dík patfií Jozefu Kamenskému za organizaci na‰í v˘pravy
i za ve‰ker˘ ãas, kter˘ nám vûnoval a âSCHMS za poskytnutí
propagaãních materiálÛ.
Více fotografií z náv‰tûvy
skotsk˘ch chovÛ naleznete na
www.highland-cattle.eu
❒ Farma s nejdrsnějšími podmínkami, se kterými jsme se na své výpravě setkali (foto: Ivana Míchalová)
32
Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen
Dvacát˘ druh˘ záfiijov˘ den roku
2010 se nesmazatelnû zapsal do historie dvûma pfielomov˘mi událostmi: konáním velmi povedené
akce na Farmû Pojedy pana Jifiího
Petersika a roz‰ífiením na‰eho svazu o ãtyfii nová plemena (Aubrac,
Parthenaise, Shorthorn a Texas
longhorn), pro která byly v âeské
republice zavedeny plemenné
knihy a jejichÏ ‰lechtitelské programy byly na zmínûné akci
pokfitûny.
O Dni francouzsk˘ch masn˘ch
plemen tohoto bylo jiÏ napsáno
hodnû. V minulém ãísle Zpravodaje
jsme Vám pfiedstavili nová francouzská plemena, jejichÏ je pan
Petersik u nás zatím jedin˘m chovatelem a jeÏ byla na akci pfiedstavena ‰iroké vefiejnosti. O prÛbûhu
celé akce jste se mûli moÏnost jiÏ
mnohé dozvûdût z ãlánku, kter˘
vy‰el v listopadovém vydání ãasopisu Ná‰ chov. Pfiesto v‰ak i my se
chceme z pozice jednoho z organizátorÛ a za‰ÈiÈovatele s vámi o na‰e
poznatky podûlit a sdûlit vám
nûkteré informace, vidûné zase
z jiného úhlu pohledu. Jsme rádi,
Ïe jsme mohli podpofiit jednu
z nejvût‰ích soukrom˘ch akci t˘kající se v˘hradnû masného skotu
uskuteãnûnou za posledních 20 let.
Organizace mûla profesionální úroveÀ a co je nejdÛleÏitûj‰í, Ïe se setkala s velk˘m zájmem náv‰tûvníkÛ.
Napadlo nás, Ïe by bylo zajímavé, podívat se na celou událost
oãima jejího iniciátora, a dalo
by se fiíci duchovního otce,
ing. Jaroslava Burdy a paní
Jaromíry ·edové, vedoucí chovu
masného skotu na jiÏ zmínûné
farmû, a tak jsme je poÏádali o vyjádfiení. Na následujících fiádcích
Vám pfiiná‰íme jejich „svûdectví“.
Jana ¤ehofiová
Jaroslav Burda: Proã se
Den francouzsk˘ch masn˘ch
plemen pofiádal v Pojedech
Vidím to jako dnes, jak se pfied
ãtyfimi lety Jifií Petersik rozhodoval, zda se mimo hobby-chovu
koní, ovcí, vodní drÛbeÏe a malého stáda skotského náhorního
skotu na pozemcích u Buãického
ml˘na, pensionu – urãeného
k agroturistice, pustit i do chovu
masného skotu „na tvrdo“. Po
prvních zku‰enostech padlo rozhodnutí zamûfiit se na rustikální
plemeno Gasconne, a tak se
zaãalo s v˘bûry a prvními dovozy
plemenic pfiímo z ‰lechtitelské
jednotky ve Francii – ze stanice
Villeneuve du Pareage a od
nejlep‰ích chovatelÛ v centru
gaskoÀska. Je pochopitelné, Ïe
dovozy si vyÏádaly novou kapacitu ustájení, a tak na Buãicích
byla v rekordnû krátké dobû
postavena nová hala pro matky
s telaty, jako porodna a zimovi‰tû.
Souãasnû se pokraãovalo v moÏnostech
roz‰ifiování
nov˘ch
pastvin nájmem i nákupem zemûdûlské pÛdy. V pravou chvíli se
naskytla moÏnost koupû zemûdûlského objektu b˘valého druÏstva v Pojedech. BohuÏel, ale v tak
Ïalostném stavu, Ïe si vyÏádal
rozsáhlou rekonstrukci, která se
je‰tû dnes dokonãuje. Co je ale
podstatné, Ïe se jako první podafiilo ukonãit rekonstrukci pro
v˘krm a ustájení mladého skotu.
První v˘sledky z v˘krmu pfiinesly
nadûjné a optimistické závûry.
ProtoÏe s jídlem roste chuÈ
a bûhem cest po Francii bylo
moÏné srovnávat i ostatní masná
plemena, rozhodl se majitel roz‰ífiit svÛj chov i o intenzivní plemeno – limousine. RovnûÏ i v této
etapû bylo zvoleno provádût
pfiedv˘bûr a vlastní v˘bûr jen
v elitních chovech, ale v rozsáhlé
oblasti severo-západu centrálního masivu s centrem Limoges.
Vût‰ina jaloviãek byla nakupována
jako roãky, proto po dovozu byl
po roãní aklimatizaci vypracován
individuální plán pro pfiipafiování
inseminací a k doskokÛm byli
dovezeni kvalitní plemeníci. Tak
jak probíhala dostavba ustajovacích kapacit v Pojedech se dnes
dá fiíci, Ïe pro zimní období má
souãasn˘ areál chovatele moÏnosti pro ustájení aÏ cca 500
matek s telaty a ve v˘krmu po
dokonãení novû adaptované v˘krmny aÏ 1000 kusÛ.
Souãasnû s vybudováním dvou
hlavních, nosn˘ch stád chovu,
v‰ak zámûr majitele neskonãil.
Jen zcela vzácnû a zfiídka jsem za
svoji praxi potkal osobnosti, které
se bûÏnému Ïivotu vymykají. Jifií
je jedním z nich. Pfii na‰ich
cestách Francií shlédl a po ãetn˘ch debatách a studiem do‰el
k závûru, Ïe v âR pfiedstavíme
i dal‰í plemena, dosud zde
neznámá, ãi alespoÀ nechovaná.
Padlo rozhodnutí pro plemena
Aubrac, Parthenaise, Basadaise,
Rouge des Pres, Vosgienne
a Brune Andorra. Pfiiznám se, Ïe
to byl úkol nelehk˘, pfiedev‰ím
33
u poslednû jmenovan˘ch plemen.
PÛvodní zámûr dovézt a pfiedstavit formou nauãné stezky tato
plemena v prostorách turistické
cesty kolem Buãic v mnoÏství cca
5 matek s telaty pro zájemce z fiad
zemûdûlsk˘ch ‰kol, chovatelÛ, ãi
vefiejnosti se rozrostl na otevfiení
chovu plemen Aubrac a Parthanaise. I v tûchto plemenech se
na‰e spoleãnost obrátila na partnery z fiad ‰lechtitelsk˘ch jednotek a v pfiípadû andorského hnûdého – pfiímo na ministerstvo
zemûdûlství kníÏectví Andorra.
Po dovozu celé kolekce ve dvou
etapách a ãásteãné aklimatizaci
se zaãalo profilovat dal‰í vyuÏití.
Jako první vyvstala potfieba pokusit se u plemene Aubrac
a Parthanaise o cosi nelehkého –
totiÏ o registraci a zaloÏení
plemenné knihy v âR. NarÛstající
zájem a kvalita zvífiat, ale pfiedev‰ím obrovská pomoc ze strany
âSCHMS a MZe nakonec dopomohla k odsouhlasení ‰lechtitelsk˘ch
programÛ u obou plemen a jejich
zápisu do plemenné knihy.
Tyto skuteãnosti a snaha ukázat
chovatelské vefiejnosti nûkolikaletou práci a zku‰enosti s poãátkem tvorby nového stáda rÛznorodé skladby z hlediska plemen,
nás pfiivedly k my‰lence uspofiádat spolu s âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen na
farmû Pojedy.
Tolik k otázce proã.
A o ãem byly Pojedy? To, co
vidím, jako cosi navíc, bylo pfiekvapení ze zájmu a náv‰tûvnosti
celé akce. Zaãalo to nevídan˘m
zájmem o úãast ze strany na‰ich
francouzsk˘ch partnerÛ. Ná‰ spoluautor projektu pro plemeno
gasconne – Jean-Pierre Gajan,
fieditel UPRA Gasconne pfiivezl
nejen
presidenta
plemenné
knihy, pana Alfreda Vismaru, ale
i profesionálního mistra fieznického a kuchafie pro pfiípravu
a ukázku úpravy masa z gaskonské jalovice dokrmené na farmû.
Za jednotlivá plemena vystoupili
jejich pfiední pfiedstavitelé: limousine – Jean-Luc Kress (fieditel KBS),
aubrac – Franc‚ ois Nolorques
(fieditel SARL Nolorques), parthenaise – Gilles Serais (fieditel Quest
gensses a Geniss Bretagne),
34
vosgienne – Armand Mathieu
a samozfiejmû Philippe Huet –
obchodní fieditel spoleãnosti
Fenvia, kter˘ je m˘m partnerem
pro import z Francie jiÏ témûfi
20 let. Spolu s vedením âSCHMS
a inspektory svazu pfiijali pozvání
i ãelní pracovníci MZe, SVS a jin˘ch
dÛleÏit˘ch organizací. Nejvût‰í
pfiekvapení mimo pfiekrásného
poãasí, které mÛÏe vytvofiit
pouze typické indiánské léto, byla
ale úãast cca tisícovky náv‰tûvníkÛ z fiad na‰ich chovatelÛ, autobusu chovatelÛ ze Slovenska, studentÛ zemûdûlsk˘ch ‰kol a vefiejnosti. Jednotlivá plemena byla
bûhem celého dne prezentována
v kategoriích matky s telaty, mlad˘ chovn˘ skot i v˘krm. Souãástí
byla i ukázka plemenn˘ch b˘kÛ
pÛsobících v pfiirozené plemenitbû. Mimochodem velmi podrobnou referenci o této akci pfiinesl
ãasopis Ná‰ chov (11/2010).
Zcela na závûr si neodpustím
pfiipomenout, Ïe pouze nûkolik
zasvûcen˘ch mÛÏe potvrdit, kolik
práce v rÛzn˘ch stádiích pfiíprav
a vlastní realizace za celou akcí
stálo. Je samozfiejmé, Ïe zdafiilé
a motivující ukázce souãasného
stavu chovu pana Petersíka pfiedcházely v minulosti i fiady trampot
spojené s aklimatizací tzv. podzimních dovozÛ, zakládání nov˘ch
pastvin a následn˘ch potíÏí ve
v˘Ïivû, pfii bohaté pastvû nebo
bûhem pfiísu‰kÛ a o síle lidského
faktoru ani nemluvû. Co je ale
dÛleÏité, Ïe tyto dûtské nemoci,
které si kaÏd˘ normální a zvlá‰tû
zaãínající chovatel nûkdy musí
protrpût sám (protoÏe vlastní zku‰enost je více neÏ 5 profesorsk˘ch
rad), vedly k souãasné podobû
farmy. Jsem si naprosto jist, Ïe
slova erudovan˘ch profesionálÛ
ze zemû pÛvodu limousina i gasconne o kvalitû chovn˘ch plemenic, jejich potomstva a kvality
v˘krmu (obzvlá‰tû gasconsk˘ch
b˘ãkÛ), byla mínûna naprosto
váÏnû a k blahopfiání k v˘sledkÛm
dosaÏen˘m na farmû se mohu
zcela rád pfiipojit.
Dovolte, abych touto cestou
podûkoval v‰em dûln˘m mraveneãkÛm, ktefií se na celé záfiijové
akci podíleli a za sebe i na‰í spoleãnost BURSIA Praha popfiát v‰em
zamûstnancÛm farmy a jejímu ma-
jiteli Jifiímu Petersíkovi nejen vlastní pevné zdraví, ale i zdraví celého
chovu a úspûch pfii prodeji v˘sledkÛ snaÏení nejen na jatkách, ale
i pfii prodeji chovného materiálu.
Jaromíra ·edová: Ohlédnutí
Den francouzského masného
skotu pofiádan˘ farmou Pojedy,
okres Nymburk a âesk˘m svazem
chovatelÛ masného skotu dne
22. záfií leto‰ního roku nám
zúãastnûn˘m prohfiál du‰i nejenom sv˘m krásn˘m sluneãn˘m
poãasím, ale i pestrou nabídkou
v prostorách farmy.
Pfii procházce stájemi si náv‰tûvníci mohli prohlédnout
kolekce zvífiat plemene limousine
a gasconne, které zde mají nejvût‰í poãetní zastoupení (150 a 140
matek) a jsou základem chovu. Ve
v˘krmové hale bylo moÏné shlédnout jejich loÀské potomstvo.
Nûkteré chovatele jistû mile pfiekvapila klidná povaha plemene
gasconne. Dal‰í, v malém poãtu
chovaná rustikální plemena, byla
k vidûní ve stáji a pfii procházce
okolo areálu bylo moÏné nûkteré
skupiny vidût i na pastvû. K hospodafiení patfií technika, a tak agentura odpovídající za chod slavnostního dne domluvila úãast
nûkter˘ch firem se zemûdûlskou
a komunální technikou. ProtoÏe
areál je rozlohou nemal˘, na‰e
kroky ãasto smûfiovaly ke stánkÛm
s obãerstvením. Ukázka a ochutnávka pokrmÛ z celého skeletu
skotu byla velmi chutná, inspirující
a zdafiilá. Akci doplnilo kulturní
vystoupení a hudba.
Program byl po cel˘ den organizován pracovníky âSCHMS,
agenturou a zájmem chovatelÛ,
z nichÏ nûktefií i nakupovali. Velmi
potû‰ila náv‰tûva zástupcÛ francouzsk˘ch chovatelÛ a kuchafiÛ,
která nám pomohla nelehk˘ úkol
pfiedstavení masn˘ch plemen
zvládnout s vût‰í lehkostí.
K vydafienému slavnostnímu
dni pfiispûla i náv‰tûva Vás, chovatelÛ a vefiejnosti. Dûkujeme v‰em
vystavovatelÛm za úãast, pracovníkÛm masného svazu a pofiadatelské agentufie za dobrou
organizaci a hostÛm z Francie,
prodejcÛm obãerstvení a pracovníkÛm na farmû, Ïe zvládli tento
nároãn˘ den na jedniãku.
Pár slov k hlavním a novû
uznan˘m plemenÛm, která mám
na farmû v Pojedech na starost:
Plemeno limousine, které zde
chováme v poãtu 140 matek
vyniká lehk˘mi porody a dobrou
mléãností. Matky jsou vzorné,
nûkteré „Ïivûj‰í“ kusy je nutné si
zapamatovat a nevystavit se
nebezpeãí krátce po porodu, kdy
se plemenice bojí o své tele. Je to
tak u v‰ech plemen. Jalovice zapou‰tûné ve dvou letech jsou velkého rámce a není vyjímka, kdy
jejich hmotnost pfiekroãí 600 kg.
B˘ci ve v˘krmu dosahují 1200 g
pfiírÛstku za den s v˘tûÏností nad 60%.
Plemeno gasconne je na farmû
zastoupeno 150 matkami ‰edomodré barvy (ponechány
rohaté) a jako limuzín vyniká
lehk˘mi porody, telata jsou
drobná a zbarvená hnûdû.
Matky mají dobrou mléãnost,
telata se dají velmi snadno
ochoãit a jsou klidnûj‰í neÏ
limuzínská, u kter˘ch je potfieba kaÏdodenního kontaktu,
lákání a rozmazlování, pak jsou
zvladatelná. Rozhodnû limousinské jalovice (1–2leté) pokud
nûkdo pase, potfiebují dozor
star‰ích jedincÛ – tedy pást
s kravami, kdyÏ není ãas je
dennû procházet. B˘ci ve v˘krmu jsou klidnûj‰í neÏ limuzín,
nûkdy aÏ flegmatiãtí, jejich pfiírÛstek se rovná nebo je vût‰í
neÏ má limuzín.Vyskladnûná
kolekce mûla prÛmûr 750 kg ve
vûku 20 mûsícÛ s v˘tûÏností
nad 62 %.
Nové plemeno aubrac je
zastoupeno 35 jedinci. Plemenice jsou rohaté, plavû hnûdé.
Lety vy‰lechtûná inteligentní
zvífiata se nedají zahánût. Chodí
za vámi do stáje tak, jak jsou
zvyklá z francouzsk˘ch vesniãek a hor. Stejnû se chovají na
pastvinû – chodí za vámi.
Rámec je velk˘ a hlubok˘ –
hrudník nás zmate, kdyÏ porod
probûhl a na objemu to není
nijak nápadné. Telátka jsou
malá, ale velmi ãiperná. První
b˘ãci narození v lednu jsou
men‰í v˘‰ky, ale s hlubok˘m
hrudníkem a vÏdy s dobrou
chutí první u Ïlabu. PfiírÛstky
jsou téÏ okolo 1200 g.
Druhé nové plemeno parthenaise je chováno v poãtu 8 kusÛ
– v‰echny jsou otelené. Osvalením je velmi pûkné, pfiipomíná
plemeno blonde d’Aquitaine.
Jednotlivé partie jsou dobfie
patrné. Otelení probûhlo bez
komplikací,telata se rodí drobná. Matky jsou velmi mléãné,
a tak bûhem nûkolika dní na
teleti „naskoãí“ ‰irok˘ hfibet
a krásnû osvalená záì. Matky po
t˘dnu starostí o tele pfiestávají
b˘t „ostraÏité“ a skupina telat
probûhne oddûlením a v‰echny
je vysaje. Matky to ani „nepoznají“. Telata brzo pfiijímají
pevnou stravu a ráda cestují i po
okolních prostorách, v‰ude
‰mejdí a zase se vracejí zpût do
svého oddûlení. Plemeno parthenaise je velmi klidné a povahovû podobné aubracÛm,
bezproblémové.
Foto: Karel Melger
Svazu pfieji, aby nadále podporoval v˘stavy tohoto typu a kdo
by chtûl nûco podobného uspofiádat, pfieji hodnû sil. Mlad˘m
pfieji dobrou volbu, správn˘ kolektiv, hodnû sil a odvahu. Zemûdûlec byl vÏdy hrd˘ na svoji práci
a nedal se „rozpt˘lit“ blb˘mi náladami ve spoleãnosti. VÏdy jsme
národ uÏivili. Mûj odvahu jako
slunce. Navzdory v‰emu trápení
na svûtû – vychází kaÏdé ráno!
Pfieji krásn˘ adventní ãas,
pohodu a klid a mnoho zdraví
a ‰tûstí a tû‰ím se na dal‰í setkání
v roce 2011.
35
Foto: Karel Melger
BURSIA Praha s. r. o . nabízí chovatelům masných
plemen na hospodářský rok 2011 zajištění inseminačních dávek plně prověřených býků pro
čistokrevnou plemenitbu i pro převodné či užitkové
křížení z přímého importu z Francie pro plemena:
Charolaise - Limousine - Blonde d'Aquitaine Gasconne - Salers - Aubrac - Parthenaise Bazadaise - Vosgienne a Belgické modré.
Dále zajišťujeme pro zájemce uvedených plemen
dovoz embryí a plemenných zvířat všech kategorií
ve vysoké chovné kvalitě a s garancí zdravotních
zkoušek.
Kontakt pro poradenství, objednávky a konzultace:
Ing. Jaroslav Burda, CSc.
GSM: 603 869 839
e-mail: [email protected]
•
www.bursia.cz
37
Struãná zpráva z v˘jezdního zasedání
Klubu chovatelÛ belgického modrobílého
Jednoho krásného dne padl na
Klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé návrh, Ïe by bylo
dobré vyrazit na cestu za chovateli
tohoto u nás málopoãetného plemene a zjistit co se v jeho domovinû dûje nového, zajímavého
a inspirativního. Proto jsme se
rozhodli ve spolupráci se Svazem
uspofiádat
v˘jezdní
zasedání
Klubu, z nûhoÏ jsme se rozhodli
podat struãnou zprávu, která dle
na‰eho názoru mÛÏe b˘t pouãná
i pro ostatní chovatele.
❒ Zhruba roční býčci v chovu
pana Lamarche v Gerompontu
(foto: Anna Marcinková)
Ve druhé polovinû fiíjna vyrazila
dvû osobní auta smûrem k Belgii.
Kam také jinam neÏ do zemû, kde
to v‰echno zaãalo a kde je v ãistokrevné podobû chováno více neÏ
1,5 milionÛ kusÛ, abychom absolvovali nûkolikadenní a pomûrnû
nabit˘ program, jehoÏ souãástí
byly nejen náv‰tûvy nûkolika chovatelÛ plemene belgické modrobílé, ale také exkurze do inseminaãních stanic, odchovny ple-
menn˘ch b˘kÛ, prohlídka trhu
s dobytkem i jatek.
Po pomûrnû dlouhé cestû jsme
se dostali na první odbornou
zastávku na‰í cesty, a to na farmu
pana Michela Lamarche v Gerompotu, kde jsme mûli pfiíleÏitost
spatfiit nejen velmi pûknou skupinu belgick˘ch krav, kter˘ch má
chovatel 54 (celkem se na jeho
farmû nachází asi 120 kusÛ „belgiãákÛ“), ale také skupinu mlad˘ch
b˘ãkÛ star˘ch jeden aÏ jeden
a pÛl roku. Pfiítomní chovatelé se
hned zaãali zajímat o situaci
ohlednû IBR, která je v Belgii na
odli‰né úrovni neÏ v âeské republice. V Belgii totiÏ zatím není
v úãinnosti oficiální ozdravovací
program od této nemoci (povinnost ozdravovat a vakcinovat by
mûla zaãít platit od roku 2011),
a tak je zde pouze malé procento
chovÛ, které mohou deklarovat
status IBR negativní (tzv. I4), kdy
se v chovu nevyskytují zvífiata
s protilátkami proti IBR (ani po
vakcinaci), ani nevakcinují. Dále se
tu rozli‰ují je‰tû tfii dal‰í stupnû
zdravotního statusu: stupeÀ I3,
kde vakcinují a nachází se zde
pouze zvífiata s protilátkami po
vakcinaci; stupeÀ I2, kde vakcinují
a zvífiata mají protilátky nejen po
vakcinaci; I1 má neznám˘ status.
Vzhledem k této zdravotní situaci, je velmi ãast˘m statusem
chovu I3, protoÏe to je z pohledu
chovatele nejbezpeãnûj‰í stav.
❒ V chovu Du Fond de Bois jsou telata
po narození umístěna v „slaměných
kotcích“ (foto: Anna Marcinková)
Du Fond de Bois
Pomalu se zaãínalo ‰efiit, ale nás
ãekala je‰tû jedna farma, a tou byl
chov Du Fond de Bois pana Monforta, kde jsme mûli moÏnost
dÛkladnûji nahlédnout do zpÛsobu odchovu telat a mladého
dobytka, kter˘ se zde velmi
podobá intenzivnímu odchovu
známému z chovÛ dojen˘ch plemen. Telata jsou krátce po narození oddûlena od matek a napájena nejprve mlezivem a poté
mléãnou náhraÏkou. Zhruba po
dvou t˘dnech jim zaãne chovatel
pfiidávat koncentrovanou krmnou
smûs (starter). Ustájení mlad˘ch
telat tu bylo organizováno pro
nás dost netradiãním zpÛsobem –
ve stáji byly jednotlivé kotce
vymezeny jednotliv˘mi balíky
slámy. Padl i dotaz na mortalitu
telat, která byla i v nûkter˘ch ãesk˘ch chovech dost velk˘m problémem. Tady si chovatel velmi chválil informace o v˘skytu letálních
faktorÛ, které byly v posledních
letech u belgického modrobílého
❒ Na farmě D’Izier zůstává část telat s matkami (foto: Anna Marcinková)
38
plemene objeveny. Díky tomu, Ïe
k zaji‰tûní reprodukce vyuÏívá
pouze inseminace (inseminuje si
sám a úspû‰nost má 65 %) a z pfiipafiovacího plánu vyfiadil v‰echny
b˘ky-pfiena‰eãe, tak se mu
pomûrnû brzy podafiilo v˘raznû
sníÏit úhyny u telat. U jalovic jsme
se také setkali s vyvrácením
„m˘tu“ o vûku pfii prvním otelení
a „belgiãácích“ jako pozdním plemenu. Chovatel vyuÏívá intenzivní
rÛstové schopnosti mlad˘ch zvífiat a jalovice zapou‰tí ve vûku
kolem patnácti mûsícÛ, aby vûk
prvního otelení spadal mezi 25–27
mûsíc vûku. Je to tfieba, pokud
chce dostat od krav dvû aÏ tfii
telata a je‰tû je v˘hodnû zpenûÏit
na jatkách, protoÏe za belgiãanky
se dostane nejlep‰í cena právû do
vûku pûti let.
D’Izier
Dal‰ím chovem, kter˘ jsme nav‰tívili, byla farma D’Izier pana
Jean-Marie Lamberta, kter˘ má
krom stáda belgick˘ch modrobíl˘ch (ve kterém produkuje plemenná zvífiata – s nûkolika b˘ky
jsme jiÏ mûli moÏnost se v inseminaci setkat) také nûkolik hol‰t˘nsk˘ch krav, které jsou nejen velmi
dobr˘mi pfiíjemkynûmi embryí,
ale také produkují mléko pro „belgiãácká“ telata. Vût‰ina telat je
krátce po narození odstavena od
matek, protoÏe „belgiãanky“
nejsou zrovna rekordmankami
v mléãné produkci a zejména
prvotelky by mohly mít problémy
své tele dostateãnû dobfie nakrmit. Tak proã riskovat, Ïe kvÛli
nízké mléãnosti matky zÛstane
nevyuÏit obrovsk˘ rÛstov˘ potenciál telete. Matky, které neodchovávají samy svá telata, jsou v podstatû ihned po porodu zasu‰eny
a pfiipravovány na dal‰í zapu‰tûní.
Prvotelky tak mají mimo jiné
velmi dobrou pfiíleÏitost dokonãit
rÛst, aniÏ by je zatûÏovala produkce mléka pro tele. I zde je
praktikováno intenzivní krmení
v prÛbûhu odchovu, coÏ dovoluje
jalovice pfiipou‰tût tak, Ïe se vûk
pfii prvním otelení se tu pohybuje
na hranici 27 mûsícÛ. Chovatel
pro zaji‰tûní reprodukce vyuÏívá
hlavnû inseminaci a v pfiípadû nejlep‰ích plemenic vyuÏívá embryotransfer. PrÛmûrnû získá 3,5
telete na krávu (jak jsme zmiÀovali v˘‰e, není to ani tak proto, Ïe
by krávy více telat nedaly, ale kvÛli
cenû za jateãnou krávu, kdy je pro
chovatele lépe mít velmi dobfie
zpenûÏenou krávu, neÏ prÛmûrné
tele a podprÛmûrnû zpenûÏenou
krávu) – nejlep‰í plemenice jsou
vyuÏívány jako dárkynû embryí.
Celkem chovatelé hospodafií na
150 ha travních porostÛ, na 10 ha
pûstují obilniny a na 30 ha kukufiici. Telata dostávají v prvních
dnech mlezivo a mléko od matek
nebo od hol‰t˘nek, pak postupnû
pfiechází na krmení koncentrovanou smûsí (starterem). Telata,
která zÛstávají u sv˘ch matek jsou
v prÛbûhu pastevního období,
které je díky pfiírodním podmínkám o nûkolik t˘dnÛ del‰í neÏ
v âesku, s matkami na pastvû. Ve
vûku od 9 do 15 mûsícÛ jsou mladá
zvífiata krmena stejnou smûsnou
krmnou dávkou jako hol‰t˘nky
(senáÏ, siláÏ, koncentráty), od 15
mûsícÛ dostávají krom senáÏe
a siláÏe, navíc krmnou smûs obsahující sóju, obilniny a cukrovarské
fiízky. Vût‰ina jaloviãek zÛstává
v chovu, ãást b˘ãkÛ je urãena
k prodeji do plemenitby (ti nejlep‰í putují na odchovnu) a ãást
jich je urãena k v˘krmu.
De La Béole
Do tfietice jsme nav‰tívili farmu
De La Béole pana Jean-Marie Wilmeta v Namuru. Po vfielém pfiivítání se omluvil, Ïe budeme tro‰ku
chvátat, protoÏe odpoledne dûlají
siláÏe – ale ve skuteãnosti nám
vûnoval spoustu ãasu a Ïádn˘
spûch se neprojevil. Chovatel
hospodafií na 100 ha (65 ha travní
porosty, 35 ha obilniny a kukufiice,
5 ha cukrovka, 5 ha fazolí). Na
farmû jsou chována dvû stáda – 40
hol‰t˘nek a 160 krav belgického
modrobílého plemene, které jsou
v‰echny zapsány v plemenné
knize (celkem mají 400 belgiãákÛ).
Chov je fiízen tak, aby se vûk pfii
prvním otelení pohyboval kolem
25 mûsícÛ a od kaÏdé krávy je
snaha získat 2–4 telata. Po druhém
teleti chovatel krávy selektuje –
nejhor‰í jsou dokrmeny na jatka,
prÛmûrné jsou je‰tû jednou
zapu‰tûny (na jatka jdou po tfietím
teleti, kdy se na jatkách dostane
je‰tû velmi dobrá cena) a od nej-
❒ Mladí býčci na odchovně v Ciney
lep‰ích krav je snaha získat 4–5
telat, pfiípadnû je zaãne vyuÏívat
jako dárkynû embryí (pfiíjemkynûmi jsou hol‰t˘nské jalovice).
Reprodukci chovatel zaji‰Èuje
pfieváÏnû inseminací – inseminuje
od pÛlky listopadu do konce
dubna, pak jdou krávy na pastvu
a tehdy je k nim pfiidán b˘k, aby
doskoãil zbylé kusy. SnaÏí se, aby
pfies léto (ãerven-srpen) netelili.
Jalovice jsou poprvé inseminovány ve vûku 14–15 mûsícÛ, kdyÏ
jejich hmotnost dosáhne cca
400 kg. Chovatel fiekl, Ïe pokud se
jalovice dokáÏe naÏrat a narÛst,
tak zvládne i bfiezost. KdyÏ se blíÏí
termín porodu, tak jsou plemenice umístûny ve stáji, kde je chovatel veãer kontroluje a u tûch,
které mají dûloÏní krãek dostateãnû otevfien je proveden císafisk˘ fiez. Jinak chodí kontrolovat
zvífiata je‰tû kolem 11 hodiny
veãer a je-li to nutné „odrodí“ je.
Neriskuje ztrátu telete nebo
matky pfii „normálním porodu“.
Telata po narození oddûluje od
matek (pfiiãemÏ se snaÏí, aby byla
napojena mlezivem od vlastních
matek). Mlezivo k napojení telat
pouÏívá jak od belgiãanek, tak od
hol‰t˘nek – má zamraÏenou
zásobu, aby v pfiípadû potfieby
mohl tele bez problémÛ vãas
mlezivem napojit.
❒ Na farmě De la Béole jsou krávy
chovány na pastvě
39
Na tomto chovu jsme také
vidûli skupinu krav, se kter˘mi se
chovatel úãastnil v˘stav. Jednalo
se o velmi pûkné kusy, které prezentovaly nejen v˘born˘ rámec,
ale také velmi pûkné osvalení
a utváfiení konãetin.
❒ Skupina cestovatelů před odchovnou
belgických modrobílých plemenných býků
Do tfií t˘dnÛ jsou telata umístûna v individuálních kotcích
a pak jdou do skupin. Telata jsou
do vûku 58 dní napájena 2x dennû
po 2 litrech mléka (cca po t˘dnu
je jim nabídnut starter), pak zaãnou dostávat 4 litry mléka jednou
dennû, a kdyÏ telata pfiijímají starter, tak mnoÏství mléka postupnû
sniÏuje. Jakmile telata spotfiebují
3 kg starteru, jsou odstavena.
Pokud jde o krmnou dávku krav,
tak pfies léto je zaji‰tûna pastvou,
zimní krmení tvofií ze 75 % senáÏ
a kukufiiãná siláÏ, jalovice mají do 18
mûsícÛ pfiidáno asi 1,5 kg bílkovinného koncentrátu s 19 % bílkovin.
Postupn˘ a plynul˘ pfiechod mezi
rÛzn˘mi krmn˘mi dávkami se tu
nepraktikuje – krávy z pastvy jdou
do porodny, kde dostanou zcela
odli‰nou krmnou dávku. Na dotaz
na problémy pfii zmûnû krmení,
chovatel udivenû zdvihl oboãí –
proã by mûly mít nûjak˘ problém,
to se pfiece belgiãanek net˘ká. Pravou je, Ïe krávy ani na pastvinû ani
ve stáji nevykazovaly sebemen‰í
problémy – byly ãilé, pozorné
a Ïravé. Inu, asi jim nikdy nevyprávûli o nálevnících v bachoru.
B˘ci dostávají kukufiiãnou siláÏ
a koncentrát s 26 % bílkovin s dávkováním 1 kg koncentrátu na 100
kg Ïivé hmotnosti (limit je 5 kg
koncentrátu). Tímto zpÛsobem
jsou b˘ãci krmeni do 14 mûsícÛ.
Ve vûku 14 mûsícÛ jsou selektováni – buì jsou pÛjdou do v˘krmu
(dojde zmûna koncentrátu na
v˘krmov˘) nebo do plemenitby
(a zÛstávají na stejném krmení).
Ve vûku 18–19 mûsícÛ je v˘krm
ukonãen a b˘ci jsou na jatka (480
kg JUT). V‰echny jalovice jsou
urãeny pro obnovu stáda, 25 %
b˘kÛ je vybíráno do plemenitby
a 75 % b˘kÛ je urãeno na jatka.
40
Odchovna plemenn˘ch b˘kÛ
a inseminaãní stanice
Do odchovny plemenn˘ch b˘kÛ
jsou naskladÀováni b˘ãci od jednoho t˘dne do pûti mûsícÛ vûku,
aby byli odchováni a testováni na
vlastní uÏitkovost. KaÏdé zvífie
musí mít v pofiádku zdravotní
zkou‰ky. Pfied vstupem na odchovnu musí b˘t negativní na IBR, pak
zaãne stanice testovat dal‰í choroby (napfi. brucelozu, leukózu,
TBC, paratuberkulózu) – v prÛbûhu prvních dvou mûsícÛ v karanténû jsou u kaÏdého b˘ãka provedeny tfiikrát v‰echny potfiebné
zdravotní zkou‰ky. Pokud by se
v té dobû objevilo ve skupinû
pozitivní zvífie, tak je toto vyfiazeno a celá skupina je opût testována. Zdravotní zkou‰ky jsou také
provádûny po celou dobu odchovu v pravideln˘ch intervalech.
Podle toho, v jakém vûku b˘ãek
na stanici pfiichází, musí chovatel
zaplatit za odchov. V pfiípadû, Ïe
dá chovatel b˘ãka na odchovnu
ve vûku jednoho t˘dne, pak za
odchov do 13 mûsícÛ zaplatí 1500
euro (pokud je b˘ãek na
odchovnû krat‰í dobu, pak chovatel zaplatí pomûrnou ãástku
podle poãtu krmn˘ch dnÛ) –
v této cenû jsou zahrnuty
v‰echny zdravotní zkou‰ky provádûné na stanici. V prÛbûhu testu,
kter˘ zaãíná v sedmi mûsících
vûku b˘ãka a pfied jehoÏ zahájením jsou b˘ãci pfiedselektováni na
základû hodnocení zevnûj‰ku,
jsou sledovány nejen pfiírÛstky,
ale také spotfieba krmiva a kvalita
v˘voje zevnûj‰ku. B˘ãci jsou
v prÛbûhu testu krmeni koncentrovanou smûsí, jejíÏ mnoÏství je
sledováno a vyhodnocováno.
KaÏdé dva t˘dny jsou b˘ãci ve
vûku od 9 do 11 mûsícÛ váÏeni
a mnoÏství krmiva je upravováno
podle pfiírÛstkÛ. Po ukonãení
odchovu jsou v˘sledky z testu
vyhodnoceny a komise, jejíÏ sloÏení se kaÏdé tfii roky mûní, delegovaná plemennou knihou a slo-
Ïená ze zástupcÛ chovatelÛ a pracovníkÛ plemenné knihy provede
u b˘ãka bonitaci. Pfied tím neÏ je
b˘ãek nabídnut v aukci je také
kontrolována jeho schopnost
dávat sperma a kvalita – pokud by
se objevil problém, tak b˘ãek do
aukce nejde. B˘ãek, kter˘ úspû‰nû absolvuje odchov, následnou
klasifikaci a kontrolu spermatu, je
nabídnut v aukci – vyvolávací cena
zaãíná na 2500 euro, pfiiãemÏ prÛmûrná prodejní cena se pohybuje
kolem 4500 euro.
Kromû odchovny jsme nav‰tívili
také inseminaãní stanice spoleãnosti BBG v Ciney a Wavre. Oba
objekty se sobû velmi podobají.
Prosklen˘m oknem z ochozu je
moÏné nahlédnout do pfiipou‰tûdla nebo do laboratofie a ustájené b˘ky je moÏné si prohlédnout pfii procházce prosklen˘m
koridorem. V‰ichni noví b˘ci, ktefií
mají jít na inseminaãní stanici,
jsou testováni na nositelství
sedmi genetick˘ch vad, aby se
v inseminaci vyuÏívali v maximální
mífie negativní plemeníci. Tím lze
v˘raznû sníÏit v˘skyt „‰patn˘ch
genÛ“ v populaci ãistokrevn˘ch
belgick˘ch zvífiat.
TrÏnice v Ciney
âást na‰eho programu byla
vûnována i náv‰tûvû trÏnice, kde
se prodává skot urãen˘ pro v˘krm
nebo na poráÏku. Mûsto Ciney má
v pofiádání trhÛ hospodáfisk˘ch
zvífiat dlouholetou tradici – uÏ od
osmého století se zde scházeli
chovatelé, aby svá zvífiata nabídli
kupcÛm a témûfi dvû tfietiny zvífiat, která jsou nabízena k prodeji
na vefiejn˘ch trzích, jsou zobchodovány právû na trhu v Ciney.
Dvoukfiídlá budova trÏnice s prostorem cca 16 tisíc metrÛ ãtvereãních, 88 rampami pro vykládku
❒ Pohled do velké haly tržnice v Ciney
(foto: Oldřich Rozsévač)
❒ Krávy, se kterými byl chovatel
Jean-Marie Wilmet na výstavě
a nakládku zvífiat a témûfi tfiemi
kilometry v˘vazi‰È pro zvífiata,
vãetnû pfiilehlého velkého parkovi‰tû byla vybudována v roce 1985
na pozemku o rozloze zhruba
26 ha. KaÏd˘ ãtvrteãní veãer (po
22. hodinû, ale do areálu trÏnice
jsou vpu‰tûni aÏ po pÛlnoci) se
sem sjedou chovatelé z celé Belgie s dobytkem urãen˘m k prodeji (asi 200 náklaìákÛ a v prÛmûru 3000 zvífiat), aby ho od
páteãního od rána mohli nabídnout pfiítomn˘m kupcÛm. Malá
hala se otevírá v ‰est hodin ráno
a velká o hodinu pozdûji.
V nabídce b˘vají jak telata a mladé
kusy, tak i vykrmená nebo tfieba
i vyfiazená zvífiata. Ne kaÏd˘ chovatel má moÏnost mladé nebo
vyfiazené kusy vykrmit do jateãné
hmotnosti, a tak se tu sjíÏdûjí pracovníci jatek a v˘krmen, aby si
vybrali to, co jim bude nejvíce
vyhovovat. Prodávají se tu nejen
rÛzné kategorie, ale také rÛzná
plemena skotu – i kdyÏ pfieváÏnou
vût‰inu z tûch zhruba tfiech tisícovek kusÛ tvofií zástupci belgického modrobílého plemene – inu,
co jiného by se v Belgii na trhu
s jateãn˘m dobytkem dalo ãekat.
Pfii prodeji a nákupu pfiichází na
fiadu smlouvání o cenû – chovatel
musí vûdût za kolik chce prodat
a nákupãí za kolik chce nakoupit,
pak se dohadují a pokud nejsou
jejich pfiedstavy pfiespfiíli‰ odli‰né,
tak se dovedou dopracovat
k ãástce, pfii které jsou oba spokojeni. Jakmile je obchod sjednán
mÛÏe jít dobytek pfies váhu na
vÛz. Náv‰tûvníci si musí pfii procházení halou dávat pozor nejen
na to, aby do nûãeho malého ne‰lápli, ale také na to, aby nûco vût‰ího ne‰láplo na nû. Tak se stalo,
Ïe jsme museli nakvap z cesty
uh˘bat ponûkud temperamentnûj‰ímu hol‰t˘nskému b˘kovi,
kter˘ se rozhodl, Ïe se mu na vÛz
nechce. To belgiãtí modrobílí b˘ci
se pohybovali o poznání rozváÏnûji. Proto musí mít belgiãtí
nákupãí nejen pfiehled o kvalitû
a cenû zvífiat, ale také v˘bornou
kondici – coÏ osvûdãili, kdyÏ
„uprchlíka“ hnali zase pfies celou
tu dlouhou halu zpût a v poklusu
je‰tû stihli s úsmûvem zamávat
a podûkovat ustupujícím pfiihlíÏejícím. Inu, jin˘ kraj, jin˘ mrav.
Jatka v Ciney
Program na‰í cesty po Belgii
nás zavedl i na místo „velkého
finále“ – mûli jsme moÏnost nav‰tívit jatka v Ciney. Tato jatka jsou
v soukromém vlastnictví a zhruba
60 procent zvífiat, která jsou zde
poráÏena, je vykoupeno pfiímo
majiteli jatek a následnû jejich
maso prodáno, zãásti napfi. v pfiilehlé „podnikové prodejnû“. Zb˘vajících 40 procent tvofií poráÏky
pro ty, ktefií si maso následnû
odvezou a sami finalizují. PoráÏecí linka ani chladící místnosti se
nikterak neli‰í od jin˘ch jatek.
Pravda, jateãná tûla belgick˘ch
modrobíl˘ch b˘kÛ, jalovic a krav
vypadala i na háku vskutku impozantnû a nebylo jednoduché je
vmûstnat do objektivu. A je‰tû
jedna místnost celkem zaujala,
a to byl chladicí box, kde byly pfiipraveny „balíãky“ pro konkrétní
zákazníky – napfi. fieznictví a restaurace, které jen ãekaly na to, aÏ
bude ten správn˘ ãas je vyexpedovat. Vidûli jsme i dal‰í zajímavost: na tûchto jatkách je roãnû
upraveno cca 80 tun zvûfiiny
(ãerné a vysoké).
RÛzné ceny „jednotného“ trhu
Jednou z otázek, která nás
velmi zajímala, byla cena, za kterou chovatelé prodávají jateãn˘
skot. Dozvûdûli jsme se, Ïe nyní
se situace ponûkud zlep‰ila, protoÏe dostávají nûco pfies 3 eura za
kilogram v Ïivém…
Jak praví parafráze starého
Ïidovského vtipu: Mezi prodejem
za 1,5 eura nebo za 3 eura je „jen“
jedenapÛl eura rozdíl. Nám se ale
ten rozdíl zdál více neÏ znateln˘.
Dostávat za srovnatelné zboÏí
polovic neÏ jinde na „jednotném“
evropském trhu vypadá jako
ponûkud diskriminující – zejména,
kdyÏ si uvûdomíme velikost do-
❒ Jatečná těla belgických modrobílých
býků na jatkách v Ciney
tací star˘ch zemí EU ve srovnání
a na‰imi a kdyÏ jsou nám ze v‰ech
médií pfiedkládány informace
o tom, jak je nutné u nás zdraÏit,
protoÏe „na západû“ platí za
urãité sluÏby, zboÏí ãi komodity
podstatnû víc neÏ u nás (to Ïe
také podstatnû víc dostávají
nejen na nákupních cenách uÏ
média vût‰inou, kdo ví proã,
„taktnû“ mlãí). Pfii vstupu do EU
byly v‰ude hlásány v˘hody jednotného trhu, ale kdyÏ po létech
máme moÏnost vidût v˘sledky té
proklamované jednotnosti, dostává nejen ãesk˘ sedlák chuÈ táhnout na Brusel, i kdyÏ efektivnûj‰í
by moÏná bylo udûlat na domácí
nákupãí dlouh˘ nos a odvézt zvífiata tam, kde dají víc, nebo se
navzdory sloÏit˘m podmínkám
snaÏit dotáhnout do konce zhodnocení své produkce a dopravit ji
bez celé fiady pfiekupníkÛ pfiímo
(nebo aspoÀ co nejblíÏe) ke spotfiebiteli.
Program, kter˘ se podafiilo
poskládat do tûch tfiech podzimních dnÛ, byl skuteãnû rozmanit˘
a nabit˘. Chovatelé mûli pfiíleÏitost získat spoustu nov˘ch informací a pfiípadnû i inspiraci pro
dal‰í postup ve svém vlastním
chovu. Pfiejme jim úspûch v dal‰ím podnikání a co nejménû pfiekáÏek na cestû k vysnûnému
modrobílému cíli.
Anna Marcinková,
Ota Beran, Pavel Kozák
41
Metabolické poruchy
Ing. Pavla Vydrová, PhD.
Po orgánov˘ch chorobách skotu, které
jsme si pfiiblíÏili v minulém ãísle zpravodaje (III/10), navazujeme nepfiímo dal‰ím
okruhem onemocnûní, tzv. Metabolick˘mi poruchami, mezi které fiadíme napfiíklad poporodní parézu, ketózu, akutní
bachorovou acidózu a alkalózu, pfiesunutí slezu a nûkterá dal‰í onemocnûní
jako je pastevní tetanie, ucpání jícnu,
hniloba bachorového obsahu, akutní
nadmutí (tympanie) a hypomagnesemie.
Pochopení podstaty v˘Ïivy a trávících
procesÛ skotu je základní podmínkou
úspû‰ného chovu. K poruchám trávicího
traktu dochází nejãastûji pfii nedodrÏení
nûkolika zásad:
Náhlé zmûny krmné dávky, zejména
pak podávání velkého mnoÏství sacharidov˘ch a bílkovinn˘ch krmiv, vede
u pfieÏv˘kavcÛ k v˘razn˘m zmûnám
v bachorovém prostfiedí. Velmi dÛleÏité
je si uvûdomit, Ïe bachor je ve své
podstatû „bioreaktor“, ve kterém Ïijí
miliardy prvokÛ, kvasinek a bakterií.
Tyto mikroorganismy jsou u správnû
Ïiveného zvífiete v homeostáze (harmonii). Je to zejména proto, Ïe jednotlivé
druhy mikroorganismÛ jsou sv˘mi
nároky na potravu specifiãtí, tzn. Ïe
nûkteré druhy mikroorganismÛ metabolizují (tráví) sacharidy, jiné zase
rozru‰ují celulózu, atd. Cílem kaÏdého
chovatele by mûla b˘t snaha zajistit zvífieti po cel˘ rok pfiibliÏnû stejnou krmnou dávku a její sloÏení. Pokud chovatel
musí zmûnit skladbu krmiv (zejména
pfiechod ze zimní krmné dávky na
pastvu), musí tento b˘t pozvoln˘ s cílem
postupného návyku bachorové mikroflóry na nové krmivo. Pokud je pfiechod
skokov˘ (‰okov˘), mÛÏe u pfieÏv˘kavcÛ
docházet k prÛjmÛm, ztrátám tûlesné
hmotnosti, sníÏení tvorby mléka a rozvoji fiady poruch trávicího traktu – napfi.
acidózám, ketózám a tympanii.
Pokles aktivity mikroflóry a fauny
v bachoru se mÛÏe vyskytnout pfii neodpovídajícím pomûru Ïivin a jejich koncentraci v krmné dávce, ale také pfii zkrmování závadn˘ch krmiv, která jsou
napfiíklad zaplísnûná, zmrzlá, obsahující
‰kodlivé chemické látky, nepomûr minerálních látek apod. Tyto negativní vlivy
v˘raznû mûní obsah, pomûr a zastoupení jednotliv˘ch mikroorganismÛ.
42
Následky tûchto vlivÛ mohou b˘t aÏ
fatální a vézt k úhynÛm zvífiat.
NedodrÏení vhodné struktury podávan˘ch krmiv, která je pro pfieÏv˘kavce
také velmi dÛleÏitá. Pfiíli‰ mûlnûná
krmiva mohou zpÛsobit poruchy pfiíjmu,
trávení i opûtovného vyvrhování sousta
pfii pfieÏvykování. Tento nedostatek vede
ãasto ke sníÏení produkce a poruchám
trávicího traktu v podobû zastavení ãinnosti bachoru, neuskuteãÀování rejekce
(vyvrhování sousta k pfieÏv˘kání), prÛjmÛm, ztrátám hmotnosti v dÛsledku
metabolického hladovûní a z toho
vypl˘vajících poruch z nedostatku
základních Ïivin. U skotu je proto velmi
dÛleÏité zachovávat strukturu krmiv, kdy
zejména u siláÏí, senáÏí, sena a slámy je
vhodná délka min. 3–5 cm. Velmi podstatnou roli hraje také obsah a struktura
vlákniny v KD.
Poporodní paréza (Paresis puerperalis)
Porodní paréza (ochrnutí, ulehnutí) je
akutní nehoreãnaté onemocnûní charakterizované hypokalcemií (nedostatkem
vápníku) a ulehnutím s postupnou ztrátou citlivosti a vûdomí. Tato velmi váÏná
porucha minerálního metabolismu se
vyskytuje zejména u vysokouÏitkov˘ch
zvífiat, ale je na tolik závaÏná, Ïe ji
nemÛÏeme bez pov‰imnutí pfiehlédnout.
Pfiíãinou parézy je zejména nepomûr
obsahu fosforu (P) a vápníku (Ca) v tûle
plemenice bezprostfiednû po porodu,
kdy dochází k v˘znamnému v˘deji vápníku mlezivem a mlékem. Dále zde
svou roli hraje také nízká koncentrace
hofiãíku (Mg). Onemocnûní se nejãastûji
projevuje v den porodu, nebo v prÛbûhu
prvních dvou aÏ tfií dnÛ po porodu
a zejména u star‰ích krav.
Pfiíãiny
Onemocnûní vzniká u samic, které
jsou v období zaprahnutí pfiekrmovány
vápníkem, mají nesprávn˘ pomûr vápníku a fosforu v krmné dávce (1,2 Ca x 1
P; 1,5 Ca x 1 P = správn˘ pomûr), nebo
mají alkalogenní krmnou dávku. Na
vzniku hypokalcémie se mÛÏe podílet
nesprávn˘ pomûr kationtÛ a aniontÛ
v krmné dávce, napfi. dávky s pfievahou
aniontÛ (Cl, SO4, H2PO3, HPO4) nad kationty (Na, K, Ca, Mg) riziko vzniku paréz
sniÏují. Onemocnûní mÛÏe propuknout
také pfii poru‰e regulaãních mechanismÛ
organismu.
❒ Porodní paréza
(ochrnutí,
ulehnutí) je
akutní
nehorečnaté
onemocnění
charakterizované
nedostatkem vápníku a ulehnutím
s postupnou
ztrátou
citlivosti
a vědomí
Patogeneze
Ve své podstatû je poporodní paréza
poruchou regulace metabolismu vápníku, kdy v dÛsledku sníÏené ãinnosti
pfií‰títné Ïlázy (pfií‰títn˘ch tûlísek) je
omezena produkce parathormonu a tím
sníÏena resorpce vápníku ve stfievû.
V˘raznû je omezeno uvolÀování vápníku z kostní tkánû a je omezena i reabsorpce vápníku v ledvinách.
Jeden aÏ dva dny pfied porodem, v den
porodu a v prvních dnech po porodu je
pfiíjem su‰iny krmné dávky nízk˘ a tím
je nízk˘ i pfiíjem vápníku. Znaãné vyluãování vápníku do kolostra, omezená
resorpce ze stfieva i znaãnû omezené
uvolÀování vápníku z kostí vyvolává
v˘razn˘ pokles koncentrace Ca v krevní
plazmû. Se vznikem hypokalcemie
(nedostatek Ca) se vyskytuje i hypofosfatemie (nedostatek P) a dochází ke zmûnám koncentrace hofiãíku, draslíku
a sodíku. Naru‰ení vzájemného pomûru
uveden˘ch minerálních látek, zvlá‰tû
naru‰ení pomûru Ca:Mg, vyvolává poruchy CNS (centrální nervové soustavy),
poruchy cirkulace, energetického metabolismu a charakteristické pfiíznaky onemocnûní.
Pfiíznaky
Onemocnûní vzniká náhle a má
akutní prÛbûh. Nejtypiãtûj‰ím pfiíznakem je poporodní ulehnutí, kdy samice
není schopna vstát. Symptomy se projevují postupnû, obvykle do 24 hodin po
porodu:
V 1. stádiu dochází ke krátkodobé
excitaci (vzru‰ivost) a neklidu, nebo
naopak k apatii, dále svalov˘m tfiesÛm,
nekoordinovan˘m pohybÛm a slabosti,
nechutenství, svû‰ení u‰ních boltcÛ
a celkové skleslosti.
Ve 2. stádiu vzniká paréza pánevních
konãetin (kráva ulehne a nemÛÏe se
postavit), která se postupnû ‰ífií smûrem
k hlavû, zastavena je také motorika trávícího traktu. Kráva leÏí na hrudi s pod-
loÏen˘mi konãetinami, hlavou nataÏenou dopfiedu a opfienou o zem. Zvífie
zaãíná postupnû ztrácet vûdomí.
3. stádium se projevuje jako koma
(agónie). Povrchová teplota se sniÏuje,
zcela vymizí citlivost a vyvine se typick˘
syndrom ulehnutí, kdy s prohlubujícími
se pfiíznaky kráva stáãí hlavu k hrudníku, leÏí na boku s konãetinami odtaÏen˘mi od tûla. Oãní víãka jsou
zavfiená, rohovka suchá a na dotek
necitlivá. Motorická ãinnost bachoru je
velmi zpomalená, vzniká mírná tympanie. Peristaltika stfiev je sníÏená, kálení
a moãení zastaveno. Tûlesná teplota
s rozvojem onemocnûní klesá pod
fyziologickou mez, v˘raznû niÏ‰í je
i povrchová teplota. D˘chání je zpoãátku zpomalené, prohloubené a nepravidelné. Srdeãní ãinnost je zrychlená,
v komatózním stádiu nepravidelná. Puls
je slab˘ a nepravideln˘, Ïíly jsou
v oblasti bfiicha a vemene silnû naplnûny. Riziko úhynu je v této chvíli velmi
vysoké, protoÏe dochází k zástavû
dechu v dÛsledku obrny d˘chacích
svalÛ.
Diagnostika
Diagnózu je moÏno stanovit velmi
lehce na základû typick˘ch klinick˘ch
pfiíznakÛ v souvislosti s porodem. Pro
upfiesnûní diagnózy je moÏno stanovit
koncentraci vápníku, fosforu a hofiãíku
v krvi. Pfii tûÏké formû hypokalcemie
b˘vají zji‰Èovány v krvi koncentrace
Ca 0,8 – 1,4 µmol/l.
Terapie
Léãba se provádí postupn˘m nitroÏilním podáním roztoku (infusí) s obsahem
kalciaboroglukonátu (rychlé doplnûní
energie a minerálních látek, zejména
Ca a P) a dále ústním podáním chloridu
vápenatého a pfiípravkÛ s hofiãíkem proti
kfieãím.
Dle zku‰eností je v kritické situaci
vhodné pfiipravit veterináfii teplou vodu,
aby mohl co nejrychleji ohfiát infusi na
fyziologickou teplotu zvífiete a co nejdfiíve roztok aplikovat.
Prevence
Velmi dÛleÏité je klást dÛraz na kvalitní vhodnou a vyrovnanou krmnou
dávku. Velmi jednoduchou prevencí je
také zaji‰tûní dostateãného pfiístupu zvífiat k minerálním lizÛm. Dále je v nûkter˘ch pfiípadech na místû pfiedporodní
pfiíprava s moÏností aplikace lipofilních
vitamínÛ (zejména vit. D3). Poporodní
paréza ale mÛÏe souviset s nûkter˘mi
dal‰ími metabolick˘mi poruchami (napfi.
ketózy a acidózy).
Pfii sebemen‰ím podezfiení na rozvoj
této poruchy je na místû volat co nejdfiíve veterinárního lékafie.
Ketóza
Ketóza je akutní aÏ chronicky probíhající porucha energetického metabolismu charakterizovaná hyperketonémií,
hyperketolaktií, hypoglykémií a tukovou
degenerací jater. Je dal‰ím onemocnûním z fiady metabolick˘ch poruch, které
se objevují v dÛsledku tzv. záporné
energetické bilance, coÏ je stav, kdy
zvífie není schopno pfiijmout takové
mnoÏství kvalitního krmiva, aby z jeho
sloÏek bylo schopno kr˘t Ïivinové
nároky na záchovu a produkci. Jde tedy
o stav, kdy organismus více vydává, neÏ
pfiijímá. K rozvoji onemocnûní dochází
u krav v první tfietinû laktace, pfiiãemÏ
nejãastûji je to ve druhém aÏ ‰estém
t˘dnu po porodu.
I tato porucha se vyskytuje zejména
u vysokouÏitkov˘ch zvífiat, ale ani
o tomto onemocnûní nelze mluvit jako
o okrajovém. Ketóza patfií mezi nejãastûj‰í a ekonomicky nejv˘znamnûj‰í onemocnûní vysokoprodukãních dojnic.
Pfiíãiny
Pfiíãin projevÛ tohoto onemocnûní je
obecnû celá fiada. Mezi nejdÛleÏitûj‰í se
fiadí pfiekrmování a ztuãnûní zvífiete
(zejména ke konci bfiezosti), velmi intenzivní odbourávání tukov˘ch rezerv po
porodu + pfii zahájení laktace, s tím související nedostatek energie v krmné
dávce (u ‰patnû Ïiven˘ch zvífiat) pfiedev‰ím první dva mûsíce po porodu,
nevhodn˘ pomûr kyselin (zejména
máselné a octové), nevyrovnaná krmná
dávka s nadbytkem dusíkat˘ch látek,
nedostatek vlákniny, fosforu, hofiãíku
a vápníku v KD, deficit vitamínÛ (hlavnû
vit. B12) a také nedostatek pohybu).
Z hlediska etiologie je nutno rozli‰ovat dva základní typy ketózy – primární
a sekundární. Hlavní pfiíãinou rozvoje
primární ketózy je neadekvátní v˘Ïiva.
Rozhodujícím faktorem je zde nedostatek energie, dále se mÛÏe spolupodílet
nedostatek nebo pfiebytek bílkovin,
karence kobaltu a zv˘‰en˘ pfiíjem ketogenních látek (kyselina máselná, kyselina octová, tuky). Jako predispoziãní
vliv se také uplatÀuje velmi dobrá aÏ
tuãná kondice krav v období stání na
sucho. Znaãn˘ vliv mají rovnûÏ genetické predispozice a poruchy regulaãních systémÛ.
Pfiíãiny sekundární ketózy jsou velmi
rozmanité. Patfií sem prakticky v‰echny
faktory, které sniÏují pfiíjem krmiva kravami, ãímÏ sekundárnû vzniká energetick˘ deficit a ketóza. S touto formou
ketózy se setkáváme v na‰ich chovech
ménû ãasto.
Patogeneze
V˘‰e uvedené pfiíãiny vyúsÈují v energetick˘ deficit, kdy je zv˘‰eno odbourávání tukov˘ch rezerv tûla, tzv. lipomobilizace, která má za následek vznik
velkého mnoÏství ketolátek a dal‰ích
toxick˘ch slouãenin v organismu postiÏené plemenice. Zvífie se tedy dostává,
jak jiÏ bylo naznaãeno, do negativní
energetické bilance, kdy pfiíjem energie
je men‰í neÏ v˘dej. Obecnû dochází
k mobilizaci rezerv (odbourávání tukÛ
a bílkovin z tûla), v játrech je produkováno velké mnoÏství glukózy a tím
dochází k hromadûní ketolátek v organismu, coÏ vede k tukové degeneraci
jater, nevyrovnané tvorbû mastn˘ch
kyselin (pfievládá kyselina máselná),
poklesu tvorby mléka i vitality telat.
Pfiíznaky
V souvislosti s tímto onemocnûním se
vyskytují zaÏívací poruchy (prÛjmy,
zácpy, sníÏená Ïravost), rychlé hubnutí
zvífiat, pokles tvorby mléka a obsahu
jeho sloÏek. U plemenic po porodech
dochází velmi ãasto k zadrÏení lÛÏka,
ulehnutí, tfiesu svalstva atd. Velmi typick˘m pfiíznakem je zápach po acetonu
vycházející ze zaÏívacího traktu (ústní
dutiny), protoÏe ketolátky jsou z tûla
vyluãovány právû v podobû této tûkavé
slouãeniny. Pfiíznaky jsou tedy velmi
pestré a projevují se v rÛzné intenzitû
buì na trávicím traktu (digestivní forma)
nebo na nervovém aparátu (nervová
forma).
Digestivní forma vzniká u dojnic do
6. t˘dne po otelení, projevuje se postupn˘m poklesem pfiíjmu krmiva, poruchou
motoriky bachoru a stfiev, v˘kaly jsou
suché, formované, pozdûji dochází
k prÛjmÛm, vydechovan˘ vzduch má
acetonov˘ zápach, játra jsou bolestivá
pfii pohmatu, zhor‰uje se kondice zvífiat
– hubnou a jsou malátná. Onemocnûní
nezfiídka konãí ulehnutím a následn˘m
úhynem.
Nervová forma nastává vût‰inou velmi
rychle po porodu (do 2 hodin). Pfiíznaky
se opakují po 12–24 hodinách. Zvífie je
neklidné, podráÏdûné, má manéÏovit˘
pohyb – naráÏí do pfiekáÏek, stfiídavû
vstává a lehá, kfiíÏí konãetiny, leká se,
43
postupnû se objevuje strnulá chÛze,
kfieãe a deprese, tfiesy, nechutenství
a ulehnutí. Dech, pot, moã a mléko jsou
cítit po acetonu. Tvorba mléka klesá
o 50–80 % a mûní se jeho sloÏení, podstatnû je sníÏen obsah laktózy (mléãného cukru) a zv˘‰en obsah ketolátek.
Koma konãí ãasto úhynem.
Subklinická forma se projevuje nejãastûji 2.–8. t˘den po porodu, probíhá
témûfi bez pfiíznakÛ, ale dochází u ní
ãasto k poruchám plodnosti.
Diagnostika
Diagnóza vychází z anamnézy (základem je datum otelení plemenice), klinick˘ch pfiíznakÛ a pfiípadného zhodnocení
uÏitkovosti plemenice. Vy‰etfiení se provádí pohmatem (vy‰etfiení jater) a kontrolou vydechovaného vzduchu, kter˘ pfii
pozitivním nálezu zapáchá po acetonu.
U subklinick˘ch forem ketózy je nutné
laboratorní vy‰etfiení moãi, mléka, pfiíp.
i krve na pfiítomnost ketolátek, protoÏe
jejich hladina je v tomto pfiípadû pouze
mírná. Pfiípadná pitva uhynulého zvífiete
odhalí zvût‰ená Ïlutá a kfiehká játra.
Diferenciální diagnóza (onemocnûní
s podobn˘mi pfiíznaky): dislokace slezu,
acidóza, alkalóza, hniloba bachorového
obsahu, traumata, zánût mléãné Ïlázy,
zánût dûlohy, vyhublost, BSE a hypomagnesemie (nedostatek hofiãíku).
Terapie
Léãba by mûla b˘t zamûfiena na co
nejrychlej‰í podání energie úpravou
krmné dávky = dodáním sacharidového
krmiva (‰rotu, cukrové fiepy ãi melasy),
lze také pfiidat propylenglykol, propylenglycerol, prodigestran ãi glukokortikoidy a zabezpeãit dostatek vlákniny
a mikro a makroprvkÛ (zejména kobaltu,
vápníku, hofiãíku a fosforu do KD).
Osvûdãen˘m pomocníkem je také odvar
z lnûného semínka a bachorová tekutina
od zdravé krávy.
Pfiivolan˘ veterinární lékafi dodá
injekãní formou potfiebné vitamíny A, D
a E a v tûÏk˘ch pfiípadech i inzulín (40 %
glukózy nitroÏilnû).
Prevence
Zabránit pfiekrmování a ztuãnûní zvífiat, zkrmovat kvalitní a nezávadná
krmiva, znát nároky jednotliv˘ch kategorií zvífiat na Ïiviny v KD s pfiihlédnutím k produkãnímu zamûfiení zvífiete,
pravidelnû kontrolovat zdravotní stav
zvífiat, hlídat jejich kondici (optimální
stupeÀ 3 z 5) a dÛleÏit˘ je také dostatek
pohybu.
44
Optimalizace krmné dávky krav je
dÛleÏitá zejména v období pfied porodem a v dobû porodu (pozvolné pfiidávání sacharidÛ do krmné dávky).
Akutní bachorová acidóza
Jedná se sice o ãastou metabolickou
poruchu zejména v chovech produkãních dojnic, ale její závaÏnost je
neopomenutelná a t˘ká se v podstatû
v‰ech pfieÏv˘kavcÛ.
Pfiíãina
Akutní bachorové acidózy se objevují
pfii hrub˘ch chybách v krmné technice,
kdy pfiíãinou tohoto onemocnûní mÛÏe
b˘t zkrmování velmi kysel˘ch siláÏí,
nebo velkého mnoÏství lehce straviteln˘ch sacharidÛ (obilné ‰roty, cukerná
krmiva, fiepa, kukufiice atd.), u kter˘ch
hrozí díky velmi intenzivnímu metabolismu mikroorganismÛ v bachoru riziko
akutního nadmutí (akutní tympanie).
K poru‰e mÛÏe dojít také pfii náhodném
pfiíjmu nadmûrného mnoÏství sacharidov˘ch krmiv.
Patogeneze
Pfii vzniku akutní bachorové acidózy
dochází k naru‰ení bachorového trávení
s následn˘m závaÏn˘m naru‰ením celkového zdravotního stavu, které vede
k ulehnutí zvífiat, komatóznímu stavu
a ãasto i k úhynu postiÏeného kusu. Pfiíãinou akutní bachorové acidózy je, jak
jiÏ bylo naznaãeno, nadmûrn˘ pfiíjem
lehce straviteln˘ch sacharidÛ. DÛleÏitou
roli hraje také sekvence podávání
jednotliv˘ch krmiv v prÛbûhu dne. Akutní
bachorová acidóza mÛÏe vzniknou
i tehdy, pokud je jako první ranní krmivo
podáno vût‰í mnoÏství jádra a teprve
potom jsou podávána objemná krmiva.
Po pfiíjmu vysoké dávky sacharidÛ
dochází k jejich rychlé fermentaci
a vzniku velkého mnoÏství mastn˘ch
kyselin v bachoru. Zv˘‰ená koncentrace
kyselin v pfiedÏaludku sníÏí pH bachorového prostfiedí, omezí rozmnoÏování
pfiirozené bachorové mikroflóry, pfiedev‰ím celulolytick˘ch bakterií a podporuje rozmnoÏování streptokokÛ a laktobacilÛ, které vytváfiejí kyselinu mléãnou.
Její obsah se nûkolikanásobnû zv˘‰í
a obsah kyseliny octové naopak v˘raznû
poklesne. Zv˘‰ená koncentrace kyseliny
mléãné v bachoru vyvolává zánûtlivé
reakce na sliznicích trávicího traktu,
dehydrataci organismu, acidózu vnitfiního prostfiedí, degenerativní ãi zánûtlivé zmûny v játrech, srdci a ledvinách.
Produkty zmûnûné bachorové fermen-
tace (histamin a dal‰í toxické látky)
vyvolávají zánûty ‰káry paznehtní
a pozmûÀují parenchym mléãné Ïlázy.
Pfiíznaky
Obecnû dochází u acidózy k poruchám funkce jater a ledvin, neklidu,
apatii, neÏravosti aÏ ulehnutí. Zvífiata
odmítají krmivo a postupnû dochází
k zastavení motoriky bachoru. SniÏuje
se také tvorba mléka a jeho tuãnost.
U postiÏen˘ch zvífiat se objevuje anorexie, zpoãátku se zvy‰uje pfiíjem tekutin, ale s postupnû vznikající dehydratací dochází ãasto i ke sníÏení pfiíjmu
tekutin. Klinické pfiíznaky se nejãastûji
objevují 12–24 hodin po pfiíjmu vysoké
dávky sacharidÛ, ale jsou známy i perakutní prÛbûhy, kdy dochází k ulehnutí
zvífiete za 3–5 hodin po nakrmení.
Z klinick˘ch pfiíznakÛ je typick˘ prÛjem svûtlé barvy, dehydratace zvífiat,
alterace triasu (zv˘‰ení frekvence pulzÛ
a dechÛ), teplota b˘vá normální,
u závaÏn˘ch pfiípadÛ se objevuje hypotermie (podchlazení). U nûkter˘ch zvífiat
se dále vyskytuje skfiípání zuby, svalov˘
tfies a kolikové pfiíznaky. Moã je kyselá,
u závaÏn˘ch pfiípadÛ dochází ke sníÏenému vyluãování moãi a mÛÏe vzniknout i anurie. Zvífiata uléhají, objevují se
komatózní stavy s podobn˘mi pfiíznaky
jako pfii hypokalcemickém ulehnutí
(z nedostatku vápníku). Pfii rozvoji klinického syndromu konãí onemocnûní
ulehnutím a velmi ãasto nutnou poráÏkou nebo úhynem zvífiete.
Diagnostika
Stanovení diagnózy se opírá o anamnestické údaje, anal˘zu krmné dávky
a charakteristické klinické pfiíznaky.
Z dal‰ích vy‰etfiení je dÛleÏité vy‰etfiení
moãi (sníÏené pH) a vy‰etfiení bachorové tekutiny. Pfii akutní bachorové
acidóze je bachorová tekutina svûtlá,
mléãnû zelené barvy, má ‰tiplavû kysel˘
zápach, sedimentace je pomalá, typick˘
je v˘razn˘ pokles pH (pod 5,4), vysoká
celková acidita (nad 40), nízká celková
produkce TMK (tûkav˘ch masn˘ch kyselin), vysoká koncentrace kyseliny
mléãné (nad 10 µmol/l) a vymizení
nálevníkÛ.
Terapie
Léãba se zahajuje podáním bikarbonátu ke sníÏení pH v bachoru (u lidí se
pfiekyselení projevuje pálením Ïáhy
a tlumí se také jedlou sodou). Pfiirozen˘m pufrem (stabilizátorem) jsou sliny
zvífiat, které mimo funkci umoÏnûní
polknutí sousta a jeho zvlhãení mají
také funkci regulace pH v Ïaludcích.
Prevence
Z v˘‰e popsaného vypl˘vá, Ïe je nutné
hlídat kvalitu krmiv (kyselost ‰Èavnat˘ch
krmiv – siláÏí) a rozdûlovat jadrná
krmiva do nûkolika dílãích dávek v prÛbûhu dne a nikoliv je podávat pouze
jednou.
Pfiesunutí slezu – levostranná dislokace
slezu
Toto onemocnûní se vyskytuje u krav
zejména v prÛbûhu první tfietiny laktace
(nejãastûji do osmého t˘dne po otelení),
pfii vysokém podílu jadrn˘ch krmiv
v krmné dávce. Následnû dochází ke
zv˘‰ené tvorbû plynu ve slezu, tím
k dilataci (roz‰ífiení) slezu a jeho pfiesunu aÏ do levé hladové jámy. U postiÏen˘ch zvífiat se velmi rychle zhor‰uje
kondice.
Pfiíãiny
Pfii této metabolické poru‰e dochází
ke sníÏenému tonusu (napûtí) slezu zpÛsobeného nedostatkem vlákniny a nadbytkem ‰rotu v krmné dávce. MoÏná je
i genetická predispozice, to se ale t˘ká
pfiedev‰ím vysokouÏitkov˘ch dojn˘ch
plemen skotu.
Patogeneze
JestliÏe se do slezu dostane vût‰í
mnoÏství nedostateãnû natráveného
bachorového obsahu s vysok˘m obsahem sacharidÛ, pokraãuje zde fermentaãní proces za vzniku znaãného mnoÏství plynÛ. Zv˘‰ená tvorba plynÛ vyvolá
roz‰ífiení slezu a omezení jeho sekreãní
ãinnosti. Trávicí procesy jsou v˘raznû
naru‰eny, vzniká atonie (ochablost)
slezu a jeho pfiesunutí na levou (pfiípadnû pravou) stranu. ZároveÀ dojde
k naru‰ení prÛchodnosti slezu a duodena (dvanáctníku) a vyvine se klinick˘
syndrom onemocnûní. Pfii dislokaci
Ïaludku dochází ke sníÏení sekrece
kyseliny chlorovodíkové a vlivem omezeného nebo zastaveného prÛchodu tráveniny do stfiev také ke vzniku hypochlorémie v krvi a následnû vzniku
metabolické alkalózy.
Pfii závaÏn˘ch dlouhotrvajících stavech je i pfies metabolickou alkalózu
v krvi zji‰Èována kyselá moã (pH 5–6),
coÏ je tzv. paradoxní acidurie. U pravostranné dislokace dochází nûkdy kromû
zmûny polohy k rotaci rÛzného stupnû
kolem podélné osy, coÏ je závaÏná komplikace, která zhor‰uje prognózu.
Pfiíznaky
Prvními pfiíznaky dislokace slezu jsou
stfiídavé nechutenství nebo úplné odmítání krmiva, naru‰ení bachorové motoriky, ‰elesty nad pfiesunut˘m slezem
a pokles tvorby mléka. S rozvojem inapetence (nechutenství) se mûní mnoÏství
a charakter v˘kalÛ. Z trávícího traktu
odchází pfii kálení malé mnoÏství pastovit˘ch tmav˘ch v˘kalÛ, které se stfiídá
s kysele zapáchajícím vodnat˘m prÛjmem. Postupnû dochází k rozvoji
ketózy, hubnutí, dehydrataci, slabosti
zvífiat a pokud není vãas zahájena terapie mÛÏe dojít i k úhynu. Tûlesná teplota
je normální (pfiípadnû lehce sníÏená), pfii
pravostranné dislokaci je ãasto zji‰Èována tachykardie.
V dÛsledku metabolické alkalózy
a hypokalcémie se objevuje svalová
slabost aÏ hypokalcemické ulehnutí a je
zpomalena dechová frekvence (kompenzace alkalózy zadrÏováním CO2
v organismu).
Diagnostika
Provádí se na základû anamnézy a klinického vy‰etfiení moãi a mléka na pfiítomnost ketolátek, slezového obsahu,
vy‰etfiení krve (alkalóza) a pfiípadnû
vy‰etfiení bachorové mikroflóry. Vlastní
potvrzení diagnózy se provádí auskultaãním vy‰etfiením dutiny bfii‰ní (poslechem), kdy jsou sly‰itelné kovovû znûjící tóny, které lze vyvolat nûkolika
metodami (napfi. poklepem a poslechem,...).
Diferenciální diagnóza (onemocnûní
s podobn˘mi pfiíznaky): ketóza, bachorová dysfunkce, pravostranná dislokace
slezu, zánût pobfii‰nice a zauzlení stfiev.
Terapie
Léãba se provádí chirurgick˘m zákrokem (laparotomií) – otevfiením dutiny
bfii‰ní na pravé stranû v oblasti hladové
jámy a vypu‰tûním plynu ze slezu.
Dále se podává nitroÏilnû 40% glukózová infuze, zahájí se rehydratace
organismu a lze také zavést sondou do
bachoru bachorovou tekutinu od zdravého jedince.
Bachorová alkalóza
Bachorová alkalóza je akutní aÏ chronická porucha trávení v pfiedÏaludku,
která je charakterizována zv˘‰ením pH
v bachorové tekutinû a zv˘‰en˘m obsahem amoniaku v bachorovém prostfiedí.
Pfii alkalóze, mezi jejíÏ akutní formy
patfií také otrava moãovinou, dochází
k typickému vzniku alkalického pro-
stfiedí v bachoru, kdy pH dosahuje hodnot aÏ 9.
Pfiíãiny
Onemocnûní vzniká v chovech pfieÏv˘kavcÛ, kde se zkrmuje nadbytek
bílkovinn˘ch krmiv s vysok˘m obsahem
N-látek (dusíkat˘ch látek) a v nedostateãném mnoÏství jsou zvífiatÛm podávána krmiva glycidová (lehce stravitelné
sacharidy, hrubá vláknina = zejména
obiloviny v podobû ‰rotÛ a smûsí).
Vyskytuje se pfiedev‰ím pfii zkrmování
mladé zelené píce, na pastvû, pfii senáÏním typu v˘Ïivy a zv˘‰ené riziko jejího
v˘skytu je také pfii zkrmování moãoviny.
Patogeneze
Bezprostfiední pfiíãinou vzniku bachorové alkalózy je vznik amoniaku v prÛbûhu bachorové fermentace, kter˘ je
koneãn˘m metabolitem dusíkat˘ch
látek. Pfiebytek amoniaku v bachorovém
prostfiedí nestaãí bachorová mikroflóra
zpracovat, amoniak se hromadí v trávicím traktu, mûní pH bachorové tekutiny
na alkalickou hodnotu, dráÏdí sliznice
trávicího traktu a zpÛsobuje na nich
zánûtlivé reakce. Vstfieban˘ amoniak
silnû zatûÏuje detoxikaãní ãinnost jater
a zvy‰uje potfiebu energie pfii tvorbû
moãoviny. Pokud je naru‰ena metabolická funkce jater v˘skytem hepatopatií,
zvy‰uje se koncentrace amoniaku v krvi,
objevují se nervové pfiíznaky a mÛÏe
dojít i k úhynu zvífiete.
Pfiíznaky
V poãáteãním stádiu jsou klinické pfiíznaky alkalózy bachorového obsahu
nev˘razné, pozvolna dochází ke sníÏení
pfiíjmu krmiva, k mírn˘m tympaniím
a k prÛjmÛm. Plnû vyvinutá forma onemocnûní je charakterizována ulehnutím
zvífiat, hypersalivací (siln˘m slinûním),
podráÏdûností, v˘skytem tfiesÛ svalstva
a kfieãemi. U chronické formy dochází
k hubnutí postiÏen˘ch jedincÛ, poklesu
tvorby mléka a zaÏívacím potíÏím.
Diagnostika
Stanovení diagnózy se opírá o anamnestické údaje, anal˘zu krmné dávky
a charakteristické klinické pfiíznaky.
Z dal‰ích vy‰etfiení je dÛleÏité vy‰etfiení
bachorové tekutiny. Pfii bachorové alkalóze je bachorová tekutina tmav‰í barvy,
vodnatá s mal˘m mnoÏstvím sedimentu,
amoniakálního zápachu, pH je zv˘‰ené
(nad 7,2), celková acidita je sníÏená
(pod 15), sníÏená je i celková produkce
45
TMK (tûkav˘ch masn˘ch kyselin), b˘vá
sníÏená koncentrace kyseliny propionové a zv˘‰ené zastoupení kyseliny
octové a máselné, koncentrace amoniaku je vysoká, poãet nálevníkÛ b˘vá
sníÏen˘.
Terapie a prevence
Léãba by mûla b˘t zamûfiena v první
fiade na úpravu krmné dávky v podobû
podávání kvalitního sena a dotace lehce
straviteln˘ch sacharidÛ (melasa, cukrové
sloÏky, ‰roty aj.). DÛvodem úpravy
krmné dávky je zmûna v kolonizaci
zejména bachoru (sloÏení bachorové
mikroflóry).
Pokud se léãba postiÏeného jedince
nezahájí vãas, hrozí vznik hniloby
bachorového obsahu a u tûÏ‰ích pfiípadÛ
i úhyn zvífiete.
Pastevní tetanie
Jedná se o metabolickou poruchu,
která také postihuje pfieÏv˘kavce
a vyskytuje se u nich v akutní i chronické formû. âast˘m a v podstatû hlavním dÛvodem vzniku tohoto onemocnûní je spásání mladého travního porostu.
Pfiíãina: Nejãastûj‰í pfiíãinou je nedostatek Mg (hofiãíku) v mladém porostu,
kter˘ se u postiÏen˘ch zvífiat projeví
hypomagnezií (deficitu Mg). Nedostatek
hofiãíku b˘vá velmi ãasto doprovázen
i nedostatkem Ca (vápníku) a naru‰ením
pomûru mezi Na, K, Ca a Mg. PÛvodcem onemocnûní je také mlad˘ travní
porost, kter˘ byl hnojen˘ draseln˘mi
a dusíkat˘mi hnojivy. Mladá pastva je
charakteristická zejména vysok˘m obsahem N-látek a draslíku, ale na druhou
stranu je velmi chudá na vlákninu
a sacharidy. Právû vysok˘ obsah N
a K zhor‰uje vstfiebávání K v zaÏívacím
traktu.
Pfiíznaky: U akutního prÛbûhu jsou
charakteristické velmi silné kfieãe svalstva (stfiídání kfieãov˘ch stavÛ s nekfieãov˘mi), apatiãnost zvífiat a svalov˘ tfies.
Zvífiata mají velmi ãasto ‰patné a nekoordinované pohyby s ãast˘mi pády
(u rozvinuté formy). Pro chronickou
formu je velmi typická plachost, neÏravost, nûkdy i agresivita, nekoordinovaná
chÛze a pohyby, ‰patné trávení aj.
Terapie: Léãbu volí veterinární lékafi
aplikací preparátÛ s Mg a Ca, pfieváÏnû
formou infuse.
Prevence: Dostupnost minerálních
lizÛ s optimálním obsahem makro
a mikroprvkÛ. V oblastech s nedostatkem Mg v pÛdû je potfieba tento deficit
kompenzovat hnojením porostÛ.
46
Obturace (ucpání) jícnu
Je poruchou, která je zapfiíãinûna
ucpáním jícnu cizím tûlesem, velmi
ãasto pozfiením velkého sousta,
zejména pak celého jablka, brambory,
fiepy, kukufiiãn˘ch klasÛ aj. Ucpání
jícnu mÛÏe b˘t neúplné, nebo úplné. Pfii
neúplném je tûleso v jícnu zaklínûno,
ale sliny mohou kolem nûj prostupovat
dále do trávicího traktu. Také plyny
z bachoru mohou odcházet. U ucpání
úplného je typick˘m pfiíznakem vysoká
salivace (slinûní), protoÏe tûleso ucpalo
jícen zcela a není zde moÏnost polknutí
slin.
Pfiíznaky: Zvífiata jsou neklidná, odmítají krmivo, nepijí, silnû sliní a snaÏí se
tûleso odstranit pomocí pohybÛ hlavy,
otíráním o jakékoliv pfiedmûty. U tzv.
úplné obturace je vysoké nebezpeãí
nahromadûní plynÛ v bachoru, které je
patrné zvût‰ením levé strany krajiny
bfii‰ní v oblasti hladové jámy (její vyplnûní aÏ vydmutí), coÏ je velmi dobfie
rozpoznatelné zejména pfii pohledu
zezadu.
Terapie: Léãba je zamûfiena na odstranûní cizího tûlesa z jícnu a uvolnûní
plynÛ z bachoru.
Prevence: Prevencí je podávat zvífiatÛm men‰í ãásti ‰Èavnat˘ch krmiv
a zamezit pfiístup napfi. k padanému
ovoci apod.
Hniloba bachorového obsahu
K hnilobn˘m procesÛm bachorové tráveniny dochází pfiedev‰ím u zvífiat
bohatû krmen˘ch bílkovinn˘mi krmivy
s absencí sacharidov˘ch sloÏek krmné
dávky (viz bachorová alkalóza). Bachorovou mikroflóru a faunu v˘raznû likvidují také zaplísnûná, zmrzlá, zahnívající
a kontaminovaná krmiva.
Pfiíznaky: Hniloba bachorového
obsahu se u pfieÏv˘kavcÛ projevuje
neÏravostí, sníÏením uÏitkovosti a zmûnou sloÏení mléka. U tûÏk˘ch prÛbûhÛ
dochází k zaÏívacím potíÏím, ulehnutí,
nekoordinované chÛzi, zvût‰ení jater,
která jsou na pohmat zvût‰ená a znaãnû
bolestivá (hepatitis) atd.
Prevence: Spoãívá ve správné technice krmení a podávání kvalitních
krmiv.
Akutní nadmutí – akutní tympanie
Akutní nadmutí se objevuje u pfieÏv˘kavcÛ (koz, ovcí a skotu) pfii velmi váÏn˘ch prohfie‰cích ve v˘Ïivû. Jde o akutní
stavy, kdy dochází k hromadûní velkého
mnoÏství plynÛ v zaÏívacím traktu
(pfiedÏaludcích), které v‰ak nemohou
❒ Akutní nadmutí
se objevuje
u přežvýkavců
(koz, ovcí
a skotu) při
velmi vážných
prohřešcích ve
výživě
z rÛzn˘ch dÛvodÛ krkáním odcházet
(viz. ucpání jícnu apod.).
Pfiíãiny: Znaãné mnoÏství plynÛ
vzniká v bachoru v dÛsledku vysokého
pfiíjmu lehce straviteln˘ch sacharidÛ
v krmné dávce (‰roty, jádro, zapafiená
zelená píce, mladá vojtû‰ka a jetel
apod.). Pfiíjem takov˘chto krmiv vyvolává v pfiedÏaludcích velmi rychl˘ rozvoj bachorové mikrofauny a mikroflóry
a jejich velmi intenzivní metabolickou
ãinnost, pfii které právû vzniká velké
mnoÏství plynÛ. Akutní (prudké)
nadmutí je charakteristické velmi rychl˘m rozvojem, kdy chovatel mÛÏe pozorovat zvût‰ující se objem bfiicha, hladová jáma je vyklenutá, zvífiata jsou
velmi neklidná, velmi ãasto sliní, moãí
a kálejí, kopou se do bfiicha, následnû
s rozvojem nadmutí a v dÛsledku otravy
dochází k apatii aÏ úhynu.
Terapie: Chovatelsk˘ zákrok musí b˘t
okamÏit˘ (pohotov˘), jde zejména o zji‰tûní pfiíãiny akutního nadmutí (napfi.
ucpání jícnu, vysoké dávky jádra, zapafiená píce apod.) a následné rychlé zvolení dal‰ího postupu. V pfiípadû, Ïe si
není o‰etfiovatel jist˘ postupem, nebo
nedokáÏe sám efektivnû zvífieti pomoci,
mûl by co nejdfiíve zavolat veterinárního
lékafie.
Základem úspû‰né terapie je snaha
o odstranûní plynÛ z pfiedÏaludkÛ, coÏ
lze uskuteãnit nûkolika postupy. Prvním
krokem je zevní prohmatání jícnu a hledání cizího tûlesa, dále zavedení jícnové
sondy s zaji‰tûní odvodu plynÛ z bachoru. Zde je nutná urãitá zruãnost, aby
se sonda dostala do jícnu a ne do
d˘chací trubice, coÏ lze zjistit i poslechem na volném konci sondy. Po
odvodu plynÛ je vhodné zvífieti podávat
nálevy ãi preparáty, které usmûrní zaÏívací procesy a umoÏní rychlej‰í návrat
k normálnímu stavu (Ïivoãi‰né uhlí – aÏ
0,25 kg, mléko – aÏ 4 litry, vápenná
voda do 2 litrÛ, rostlinn˘ olej – do 0,7 l,
pretympan, prodigestan, biprogentin,
aj.). V kritické situaci je nûkdy jedinou
moÏností trokarování zvífiete (proraÏení
stûny bfii‰ní aÏ do bachoru a nasazení
trubice k odvodu plynÛ = vytvofiení tzv.
pí‰tûle), které v‰ak vyÏaduje zku‰enost
a znalosti (nejlépe veterinárního lékafie).
Hypomagnesemie – tetanie
Pfiíãina: SníÏené vstfiebávání hofiãíku
v dÛsledku nesprávné krmné dávky,
vysok˘ obsah dusiãnanÛ a bílkovin,
nedostatek hofiãíku v krmné dávce,
náhlé pfievedení zvífiat na jarní pastvu
(nedostatek vlákniny a velké mnoÏství
dusíkat˘ch látek), mÛÏe vzniknout také
pfii alkalóze bachorového obsahu nebo
pfii siln˘ch prÛjmech.
Patogeneze: Vysok˘ obsah proteinÛ,
dusíkat˘ch látek, draslíku a vápníku
v krmné dávce sniÏuje absorbci hofiãíku
v trávícím ústrojí, klesá jeho mnoÏství
v krevní plazmû, coÏ vede ke zv˘‰ení
neuromuskulární (nervovû – svalové)
dráÏdivosti a vznikají tak tetanické
kfieãe.
Pfiíznaky: Akutní forma – svalov˘ tfies,
strnulá chÛze, upadnutí, ulehnutí, teta-
nické kfieãe, opistotonus (pozice tûla
s obloukovit˘m prohnutím dozadu – do
„mostu“, které je zpÛsobeno kfieãí zádového svalstva), tonicko – klonické kfieãe
(kfieãe celého tûla), pfiemr‰tûná reakce
na zvukové podmûty, intenzivní srdeãní
ozvy aÏ úhyn v dÛsledku udu‰ení
(kfieãe). Chronická forma – nechutenství,
pokles tvorby mléka, podráÏdûnost, svalové tfiesy, strnulá chÛze, tetanie pánevních konãetin, opistotonus. Subklinická
forma – bez klinick˘ch pfiíznakÛ, pokles
uÏitkovosti.
Diagnostika: Provádí se na základû
anamnézy, klinick˘ch pfiíznakÛ, vy‰etfiení krevní plazmy na pfiítomnost hofiãíku, vy‰etfiení moãi. Diferenciální diagnóza (onemocnûní s podobn˘mi pfiíznaky): ketóza, tetanus, metabolická
alkalóza, otrava moãovinou, BSE, otrava
organofosfáty a olovem, zánût mozkov˘ch blan (encefalitida).
Terapie: Podání 20% roztoku síranu
hofieãnatého – intramuskulárnû (do
svalu), subkutálnû (do podkoÏí), nebo
30% roztok chloridu hofieãnatého nitroÏilnû.
Tímto uzavíráme dal‰í kapitolu –
„metabolické poruchy“ – této rubriky
vûnované onemocnûní skotu, ãímÏ se
pomalu ale jistû blíÏíme k cíli, protoÏe
toto téma bude jiÏ brzy zcela vyãerpáno.
V novém roce si je‰tû oÏivíme plísÀová
onemocnûní (na které uÏ v dne‰ním
vydání nezbyl prostor), dále také poruchy zdraví skotu v souvislosti s vitamíny
a nebo tfieba nemoci postihující nejmlad‰í kategorii – telata. Tû‰ím se tedy
v novém roce na „pfieãtenou“ a pfieji
vám i va‰im zvífiatÛm hodnû zdraví
a aÈ se vám choroby vyh˘bají!
Zdroj (text i foto):
odborné internetové servery
PouÏitá literatura:
k dispozici u autora
Skóre tûlesné kondice (BCS) u masného skotu
K pfieloÏení a doplnûní tohoto
ãlánku o vlastní poznámky mû
vedly dva dÛvody. Druh˘m jsou
nesmyslné v˘kfiiky nûkter˘ch
odborníkÛ o tom, Ïe to ãi ono
zvífie bylo pfied dvûma roky
‰patnû bonitováno, kdyÏ dnes
vypadá úplnû jinak (BCS pak asi
povaÏují za zvlá‰tní formu BSE).
Prvním a zásadním dÛvodem, je
ale skuteãnost, Ïe „body condition score“ mÛÏe b˘t efektivním
nástrojem
fiízení
masného
stáda.
BCS je nástrojem pro posouzení okamÏitého v˘Ïivného
stavu Va‰eho stáda a je to údaj,
kter˘ nám fiíká, jaké jsou
(zejména) energetické rezervy
Va‰ich zvífiat. Ty jsou velmi dÛleÏité pro reprodukci, ale i rÛstovou schopnost Va‰ich zvífiat. Je
v‰eobecnû známo, Ïe plemenice
s nízk˘mi BCS se po porodu
pomaleji dostávají zpût do
reprodukce, mívají neplnohodnotné mlezivo, ménû Ïivotaschopná telata a nejsou schopny
produkovat odpovídající mnoÏství mléka. Naopak plemenice
s vysok˘mi BCS mívají problém
s otelením a nejsou schopny
hned po porodu pfiijmout dostatek su‰iny v krmné dávce, coÏ se
rovnûÏ projevuje v jejich nízké
mléãnosti.
BCS u masného skotu se pohybuje v rozmezí 1 (velmi vyhublé
zvífie) aÏ 9 (velmi tuãné zvífie).
Skóre mÛÏeme pfii dostatku zku‰eností velmi snadno hodnotit
pfii rutinní kontrole stáda (napfiíklad i pfii kontrole z automobilu).
Hodnocení pfii manipulaci
(napfiíklad pfii váÏení nebo pfii
hromadn˘ch úkonech) je také
moÏné, ale obecnû se kvÛli
stresu zvífiat nedoporuãuje. BCS
je spolehlivûj‰ím údajem o nutriãním stavu zvífiat, neÏ pouhá
Ïivá hmotnost. Ta, se totiÏ mÛÏe
v závislosti na stavu reprodukce
nebo zatíÏení zvífiete velmi
mûnit. Udává se, Ïe zvífie se
mÛÏe pohybovat v rozmezí
70–140 % své ideální hmotnosti,
která odpovídá 5 bodÛm BCS.
Pro jednotlivé úrovnû BCS je
charakteristick˘ i procentuální
obsah tuku v tûle zvífiete.
Tabulka ã. 1: Vliv skóre tûlesné kondice
na obsah tuku v tûle a na aktuální
hmotnost
skóre
tělesné
kondice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
obsah tuku
v těle
v%
4
8
11
15
19
23
26
30
34
hmotnost v %
z průměrného
skóre 5 bodů
77
81
87
93
100
108
118
130
144
Za pouÏití tabulky 1 a tabulky 2
mÛÏeme relativnû snadno vypoãítat, kolik kilogramÛ musí zvífie
pfiibrat, aby se z jedné kondice
dostalo do druhé. Napfiíklad
kráva váÏící 544 kg v kondici 5 by
mûla pfiibrat pro Ïádoucí kondici
6 cca 8 % své souãasné hmotnosti, tj. cca 44 kg.
47
Tabulka ã. 2: Zmûna hmotnosti nutná pro
zmûnu BCS o bod
skóre
tělesné
kondice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
živá
hmotnost
(v kg)
349
419
489
367
441
514
395
474
552
422
506
591
454
544
635
490
588
686
535
642
749
590
708
826
653
784
914
změna živé
hmotnosti
v kg nutná
pro povýšení
BCS
o jeden bod
18
22
25
27
33
38
27
33
38
32
38
44
36
44
51
45
54
64
54
65
76
64
76
89
Tûlesná kondice zvífiete je vÏdy
odvislá od aktuální krmné dávky,
ale také od toho, jak byla plnûna
potfieba Ïivin zvífiete v minulém
období. Management v˘Ïivy by mûl
smûfiovat k tomu, aby se zabránilo
velk˘m a rychl˘m zmûnám v kon-
Tabulka ã. 3: Potfieba Ïivin pro zv˘‰ení BCS ze skóre 4 na skóre 5 v posledních
90 dnech bfiezosti
hmotnost
zvířete
při BCS 5
454
499
544
sušina
krmné
dávky
9,30
9,99
10,66
celková netto
energie krmné
dávky v Mcal
12,1
12,8
13,6
Tabulka ã. 4: Potfieba Ïivin pro zv˘‰ení BCS na skóre 5 u jalov˘ch krav
hmotnost
zvířete podmínky změny BCS
při BCS 5
ze skóre 4 za 30 dnů
454
499
544
sušina celková netto obsah hrubého
vápník
fosfor
krmné energie krmné proteinu (gramy (gramy v celk. (gramy v celk.
dávky dávky v Mcal v krmné dávce) v krmné dávce) krmné dávce)
8,2
12,1
517
24
14
8,0
9,8
517
19
12
9,3
13,1
549
25
15
8,6
10,1
549
20
13
9,2
13,1
553
26
15
8,6
10,1
553
20
13
10,1
15,1
590
28
16
9,3
11,6
590
22
14
9,5
14,1
590
29
17
9,2
11,3
590
22
14
10,7
16
626
29
17
9,9
12,1
626
23
15
dici. Doporuãené BCS pro dospûlé
krávy pfii otelení je 5, u jalovic je to
6. To je dáno tím, Ïe prvotelka
dokonãuje svÛj v˘vin a potfiebuje
mít vût‰í rezervu. ZvífiatÛm nestaãí
pro zv˘‰ení BCS pouze zv˘‰it krmnou dávku, ale je i nutno zv˘‰it
koncentraci Ïivin v krmné dávce.
Jaké jsou nutriãní poÏadavky
u dospûlé krávy pro zv˘‰ení BCS, je
uvedeno v tabulce 3 a 4.
Klíãem pro hodnocení BCS jsou
specifické ãásti tûla. U nás jsou
známá, zejména star‰ím roãníkÛm pod pojmem „fieznické
hmaty“. Celková úroveÀ protuã-
❒ Foto: Pavel Káčer
48
obsah hrubého
vápník
fosfor
proteinu (gramy (gramy v celkové (gramy v celkové
v krmné dávce)
krmné dávce)
krmné dávce)
712
34
18
748
35
20
789
37
21
nûní se hodnotí u kofiene ocasu,
na Ïebrech (mezi 12-13 Ïebrem),
na pleci a na laloku. Velkou
pozornost je tfieba vûnovat
osvalení, protoÏe to se v˘raznû
sniÏuje, pokud je zvífie v podprÛmûrném skóre (probíhá „pfiemûna“ svaloviny na energii). Pro
posouzení kondice jsou velmi
dÛleÏité viditelné a hmatatelné
ãásti skeletu. Zejména jde
o Ïebra, trnové v˘bûÏky pátefie
a pánevní hrboly. Pfii men‰ích
zku‰enostech je ideální, pokud
je moÏno se o skuteãné kondici
pfiesvûdãit i hmatem. Stanovit
BCS je obtíÏnûj‰í pokud mají zvífiata hustou srst.
Hodnocení BCS ve stádû by se
mûlo provádût pravidelnû. Ideálním obdobím je odstav telat,
období kolem porodu, zaãátek
pfiipou‰tûní. Kondice krav by se
mûla ideálnû pohybovat v rozmezí 5-7 bodÛ. Jen tak je moÏno
zajistit bezproblémovou reprodukci a mléãnost krav po celé
období roku. Pro udrÏení ideální
kondice je dÛleÏité dodrÏovat
management pastvy a krmení
v zimním období. Efektivním
nástrojem je i cílen˘ odstav telat
(dle skóre kondice dfiíve pfii BCS
pod 5 bodÛ nebo pozdûji pfii BCS
nad 6 bodÛ). Chybám v managementu je nutno se vyvarovat,
BCS 1 hladové skóre – indikuje
nemoc nebo t˘rání zvífiat,
nebezpeãí úhynu
Îádn˘ hmatateln˘ tuk, viditelné pfiíãné i trnové v˘bûÏky
pátefie. Vystouplá Ïebra i pánevní
hrboly. Vystoupl˘ kofien ocasu.
BCS 2 velmi hubené skóre – indikuje nemoc nebo t˘rání zvífiat,
nebezpeãí úhynu
Zvífie je stále vyhublé, ale
kofien ocasu a Ïebra jiÏ nejsou
tak vystouplá. âást Ïeber jiÏ má
souvisl˘ pokryv svalovinou.
BCS 3 hubené skóre – nemocné
zvífie, v˘razné nedostatky v managementu, problémová reprodukce
Jsou viditelná jednotlivá Ïebra,
ale jiÏ v˘raznû nevystupují.
Podél pátefie a u kofiene ocasu je
moÏno nahmatat náznaky tuku.
Vût‰í ãást Ïeber je pokryta svalovinou.
BCS 4 hraniãní skóre – indikuje
nedostatky v managementu,
ohroÏení reprodukce
Na pohled nejsou patrná jednotlivá Ïebra. Jsou hmatatelné
trnové v˘bûÏky obratlÛ, ale
nejsou ostré. Na Ïebrech a na
pfiíãn˘ch
v˘bûÏcích
obratlÛ
mÛÏe b˘t pfiítomen tuk.
BCS 5 prÛmûrné skóre – odpovídající kondice pro odstav telat
od matek a pro porod
Obecnû dobrá kondice, Ïebra
mohou b˘t souvisleji pokryta tukem. Náznak tukov˘ch pol‰táfikÛ
na obou stranách kofiene ocasu.
BCS 6 chovné skóre – ideální
kondiãní stav pro reprodukci
Souvislá tuková vrstva pfies
Ïebra, tukové pol‰táfie na kofienech ocasu. Trnové v˘bûÏky jsou
stále hmatatelné.
BCS 7 v˘stavní skóre – maximálnû pfiípustná kondice chovn˘ch zvífiat, hranice tuãnûní zvífiat, nebezpeãí tûÏ‰ích porodÛ
Zvífie je celkovû ve vynikající kondici a pÛsobí „masit˘m“ dojmem.
Vrstva tuku pfies Ïebra jiÏ zaãíná
mít houbovitou strukturu. V˘razné
tukové pol‰táfie kolem kofiene ocasu.
BCS 8 tuãné skóre – problémy
v reprodukci, tûÏké porody,
nízká mléãná produkce
Zvífie je tuãné, není moÏno
nahmatat trnové v˘bûÏky obratlÛ. V˘razn˘ je tukov˘ lalok.
BCS 9 obézní skóre – nefunkãní
reprodukce, nebezpeãí úhynu
a podezfiení na t˘rání zvífiat
Tuk tvofií viditelné „bloky“ na
tûle zvífiete. Kofien ocasu i pánevní hrboly jsou zcela pfiekryty
tukem. Kosterní podklad jiÏ není
témûfi viditeln˘. Zvífie mÛÏe
mít problémy s pohybem.
Z materiálÛ Mississippi State
University pfieloÏil a komentáfiem
doplnil ing. Pavel Káãer
49
Fota u nichž není uveden autor: Mississippi State University
protoÏe jejich fie‰ení zvy‰uje
náklady na krmení (pfii nízkém
BCS skóre) a nebo komplikuje
provoz (restrikce krmení napfi.
pfied otelením). Nefie‰ené problémy v BCS jsou pfiíãinou pfiím˘ch i nepfiím˘ch ztrát ve stádû.
Speciálnû je nutno vûnovat
pozornost BCS u plemenn˘ch
b˘kÛ, ktefií by mûli zaãínat pfiipou‰tûcí období kolem 6 bodÛ
a nemûli by klesnout pod 5 bodÛ.
V pfiípadû poklesu skóre pod 5
bodÛ (hrozí v˘padek v reprodukci) se doporuãuje zváÏit individuální pfiíkrm b˘ka anebo do
stáda pfiidat dal‰ího plemeníka.
Îe by kondici svého stáda mûl
vûnovat pozornost kaÏd˘ chovatel je zcela zfiejmé. Nûkterá státy
evidují pfii bonitacích i kondiãní
stav zvífiat (napfi. francouz‰tí ãi
ital‰tí bonitéfii), aby zohlednili
fázi reprodukce a úroveÀ v˘Ïivy,
ve které se plemenice v okamÏik
bonitace nachází.
V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ
v sezonû 2010–2011
Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ
do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele s sezonû 2010–2011
V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele
a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech
I. turnus – b˘ãci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
27. 10. 2010
27. 10. 2010
30. 10. 2010
31. 10. 2010
31. 10. 2010
1. 11. 2010
1. 11. 2010
2. 11. 2010
3. 11. 2010
3. 11. 2010
26. 11. 2010
26. 11. 2010
29. 11. 2010
30. 11. 2010
30. 11. 2010
1. 12. 2010
1. 12. 2010
2. 12. 2010
3. 12. 2010
3. 12. 2010
Pátek
Pátek
Pondělí
Úterý
Úterý
Středa
Středa
Čtrvrtek
Pátek
Pátek
Janovice
V. Újezd
Osík
Jestřebí
Benešov
Kundratice
H. Jadruž
Cunkov
Maleč
Měcholupy
26. 3. 2011
26. 3. 2011
29. 3. 2011
30. 3. 2011
30. 3. 2011
31. 3. 2011
31. 3. 2011
1. 4. 2011
2. 4. 2011
2. 4. 2011
Sobota
Sobota
Úterý
Středa
Středa
Čtvrtek
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Sobota
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
Pondělí
Úterý
Úterý
Úterý
Úterý
Středa
Středa
Cunkov
Kundratice
H. Jadruž
Janovice
Jestřebí
Osík
Benešov
Datum ZV
po
15.
15.
18.
19.
19.
20.
20.
21.
22.
22.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
II. turnus – b˘ãci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010
Začátek
přip. obd.*
18.
19.
19.
19.
19.
20.
21.
12.
12.
12.
12.
12.
12.
12.
2010
2010
2010
2010
2010
2010
2010
Datum
zač. testu*
17.
18.
18.
18.
18.
19.
20.
1.
1.
1.
1.
1.
1.
1.
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
17.
18.
18.
18.
18.
19.
20.
5.
5.
5.
5.
5.
5.
5.
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
Úterý
Středa
Středa
Středa
Středa
Čtvrtek
Pátek
Datum ZV
po
6.
7.
7.
7.
7.
8.
9.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
2011
2011
2011
2011
2011
2011
2011
* k posunu termínu v II. turnusu dochází z důvodů konání Národní výstavy v Brně 23.–26. 6. 2011
III. turnus – b˘ãci narození 1. 7. 2010 – 31. 10. 2010
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
Datum ZV
po
1. 5. 2011
1. 5. 2011
2. 5. 2011
31. 5. 2011
31. 5. 2011
1. 6. 2011
Úterý
Úterý
Středa
Osík
Jestřebí
Cunkov
28. 9. 2011
28. 9. 2011
29. 9. 2011
Středa
Čtvrtek
Pátek
18. 10. 2011
18. 10. 2011
19. 10. 2011
Odchov b˘ãkÛ u chovatele
Turnus odchovu
Datum narození býčků
Uzávěrka přihlášek
I
II
III
1. 11. 2009 – 31. 3. 2010
1. 4. 2010 – 30. 6. 2010
1. 7. 2010 – 31. 10. 2010
31. 12. 2010
28. 2. 2011
31. 5. 2011
Datum vážení na konci
odchovu (+/– 7 dní)
31. 3. 2011
31. 5. 2011
30. 9. 2011
b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK.
c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané
plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ pro dan˘ turnus budou
upfiesnûna pro jednotlivá plemena vÏdy po po v˘poãtu RPH. Pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch
b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu‰ná RPK nerozhodne jinak tj.
I. turnus – k 30. 6. 2010
II. turnus – k 30. 9. 2010
III. turnus – k 31. 3. 2011
PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz
d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy
Osvûdãení je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âSCHMS
Jan Kopeck˘, Osík 201, 569 67 OSÍK
B˘ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni.
e) U b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období
U chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru
Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti
chovatele. Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz
Schváleno Grémiem Rad plemenn˘ch knih dne 2. 6. 2010, upraveno 24. 11. 2010
50
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011
I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 na OPB
II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 na OPB
Naskladnûní OPB – zaãátek pfiípravného období
I. turnus 2010–2011 dle OPB a plemen
51
Počet narozených telat v období od 1. 10. 2009 – 30. 9. 2010
Telení dle měsíců
52
Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní
Počet narozených telat v KUMP
od 1. 10. 2009 – 30. 9. 2010
Počet zvážených telat k 31. 10. 2010,
přepočet na 120. den a 210. den
Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS
53
Carnitas de Cholula
Těm, kteří mají rádi pikantní kuchyni, přinášíme rychlý mexický recept.
Pokud budete mít v ústech příliš horko, nesnažte se hasit žár vodou.
Jen přilijete olej do ohně. Raději si dejte suchou rýži či sousto pečiva.
Budeme potřebovat:
➣ 600 g hovězí svíčkové
➣ glutasol
➣ pepř
➣ olej na smažení
➣ 3 stroužky česneku
➣ 10 ks malých pálivých papriček
➣ 1 velkou cibuli
➣ 1 lžíci čerstvé sekané koriandrové
natě
Jako příloha:
rýže
opečené brambory
dle vlastních chutí a možností
➣
➣
➣
Postup:
Svíčkovou nakrájíme na silnější nudličky, smícháme s glutasolem, pepřem, olejem
a necháme hodinku v ledničce odležet.
Na rozpáleném oleji osmažíme podélně rozříznuté stroužky česneku dozlatova.
Poté je vyjmeme, místo nich vložíme do rozpáleného oleje nudličky svíčkové spolu
s celými papričkami a prudce je osmažíme. Osmaženou směs masa a papriček
přemístíme na vyhřáté talíře a poklademe zprudka osmaženou, na kolečka nakrájenou, cibulí. Posypeme sekanou natí koriandru a podáváme s rýží.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU