Stavba kořene III. - podélný řez - Praktický průvodce mikrosvětem I.
Transkript
Stavba kořene III. - podélný řez - Praktický průvodce mikrosvětem I.
Praktický průvodce mikrosvětem I. 57. Stavba kořene III. - podélný řez 57. Stavba kořene III. - podélný řez Parametry úlohy Obtížnost: těžké Časová náročnost: 40 minut Materiálová náročnost: středně náročné Druh materiálu: kulturní rostliny Čím pozorujeme: mikroskop Téma: Rostlinné orgány vegetativní Krytosemenné rostliny jednoděložné Krytosemenné rostliny dvouděložné Roční období: září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen, červen MUDr. Jana Šmejkalová Praktická lékařka, Tábor Teoretický úvod Kořen (radix) je zpravidla podzemní částí rostliny, která zajišťuje funkci nasávací, vodivou, mechanickou (upevňuje rostlinu v půdě) a zásobní. Hlavní kořen proniká do půdy ve směru gravitace svisle dolů, v určité vzdálenosti od vrcholu kořene z něj odstupují kořeny postranní, které se dále větví. Soubor kořenů jedné rostliny se označuje jako kořenová soustava. Vzrostný vrchol kořene tvoří meristém (dělivé pletivo), kryté kořenovou čepičkou calyptrou z parenchymatických buněk. Povrch kořene chrání jednovrstevná kořenová pokožka rhizodermis. Pod rhizodermis se nachází vícevrstevná primární kůra (cortex) tvořená parenchymatickými buňkami. Nejsvrchnější část cortexu se označuje jako exodermis, střední část jako mezodermis a nejspodnější část je endodermis, ohraničující střední válec. Pod endodermis se nachází pericykl (vrstva parenchymatických buněk), v němž se zakládají postranní kořeny. Středem kořene procházejí vodivá pletiva, v jejichž středu leží dřeň. Ve středním válci kořenů řady rostlin (nahosemenné a řada dvouděložných rostlin) se vyskytuje kambium, díky němuž může kořen druhotně tloustnout. V určité vzdálenosti od vrcholu kořene se z některých buněk pokožky vytváří kořenové vlásky, sloužící k příjmu vody a živin. Růst kořene do délky je zajištěn dělením buněk apikálního kořenového meristému, v němž rozlišujeme několik zón. Uprostřed se nachází klidové centrum, kde se vyskytují tzv. buňky mateřské, které se dělí jen zřídka. Na klidové centrum navazují iniciály, což jsou buňky, které se opakovaně dělí. Jejich dceřinné buňky se mohou ještě několikrát rozdělit, ale na okrajích meristému se prodlužují a funkčně specializují. Plerom je soubor iniciál středního válce, periblém je soubor iniciál kůry, v dermatogenu vznikají buňky rhizodermis a kalyptrogen vytváří buňky čepičky. Na podélné stavbě kořene lze rozlišit meristematickou zónu v oblasti špičky, v této zóně se buňky intenzivně dělí. Nad ní se vyskytuje tzv. prodlužovací zóna, v níž se buňky vzniklé činností apikálního meristému výrazně prodlužují. V této zóně ještě nejsou buňky plně diferencovány a vyvíjejí se pouze náznaky výše zmiňovaných struktur (primární kůra, cévní svazky apod.). Nad prodlužovací zónou je umístěna zóna kořenového vlášení, ve které jsou již základní typy pletiv vyvinuty a z buněk rhozidermis se vytvářejí kořenové vlásky. Nad touto zónou pak leží plně diferencovaná zóna kořene, kde je již plně vyvinutý také pericykl, a ve které tedy již dochází k vyrůstání postranních kořenů. © 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 1/3 http://mikrosvet.mimoni.cz Praktický průvodce mikrosvětem I. 57. Stavba kořene III. - podélný řez Materiál Mladé tenké kořeny rostlin: Tykev (Cucurbita pepo), voděnka (Tradescantia sp.), kukuřice (Zea mays). Pomůcky Mikroskop, žiletka, preparační jehla, skalpel, Petriho misky, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, kapátko, voda. Úkoly 1. Pozorování stavby kořene na podélném řezu kořenem tykve Vyberte mladý tenký kořen tykve a přesvědčte se, že je celý (tedy není přetržený a má zachovanou kořenovou špičku). Položte jej do Petriho misky a pomocí žiletky jej rozřízněte podélně na polovinu. Ze spodní části jedné poloviny udělejte co nejtenčí podélný řez, řez vložte do kapky vody na podložní sklíčko, přikryjte krycím sklíčkem a přebytečnou vodu odsajte filtračním papírem. Preparát pozorujte pod mikroskopem, všimněte si tvaru a uspořádání vrstev buněk. Část preparátu zakreslete. 2. Pozorování stavby kořene na podélném řezu kořenem voděnky Kořen voděnky vložte do Petriho misky, rozřízněte podélně na půl a v zóně kořenového vlášení (kousek nad špičkou kořene, kde pouhým okem vidíte vyrůstat jemné kořenové vlásky) zhotovte z jedné poloviny kořene pomocí žiletky co nejtenčí řez. Vložte jej do kapky vody na podložní sklíčko, přikryjte krycím sklíčkem a přebytečnou vodu odsajte filtračním papírem. Preparát pozorujte pod mikroskopem, všimněte si tvaru a uspořádání vrstev buněk a kořenových vlásků. Část preparátu zakreslete. 3. Pozorování stavby kořene na podélném řezu kořenem kukuřice Z kořenu kukuřice zhotovte pomocí žiletky co nejtenčí podélný řez, jeden řez zhotovte v zóně kořenového vlášení a jeden z vrcholu kořene. Řezy přeneste do kapek vody na podložní sklíčka, přikryjte krycími sklíčky a přebytečnou vodu odsajte filtračním papírem. Preparáty pozorujte pod mikroskopem, všimněte si tvaru a uspořádání buněk. Část preparátu zakreslete. Výsledky pozorování Preparát z podélného řezu kořenem tykve je vytvořen z oblasti kořenové špičky, zasahuje tedy meristematickou a prodlužovací zónu kořene. Pletiva nejsou ještě plně diferencována, a na preparátu tedy můžeme pozorovat jednotlivé skupiny prodlužujících se částečně diferencovaných buněk – iniciál. světlá svrchní vrstva představuje dermatogen a směrem ke středu jsou pak uloženy další vrstvy – tmavý periblém a světlý plerom. Světlá část ve špičce kořene představuje klidové centrum, pod nímž je uložen tmavý pruh kalyptrogenu a dále kořenová čepička (kalyptra). Preparát podélného řezu kořenem voděnky je veden v zóně kořenového vlášení, kde se již nachází diferencované buňky. Kromě kořenových vlásků vyrůstajících z buněk rhizodermis můžeme pozorovat protáhlé buňky primární kůry a vodivá pletiva se zřetelnými spirálně ztloustlými stěnami buněk cév v dřevní části. Uprostřed středního válce jsou patrné parenchymatické buňky dřeně. Na preparátu kořenové čepičky kukuřice pozorujeme detail vzrostného vrcholu, buňky kořenové čepičky, klidové centrum a iniciály dermatogenu, periblému a pleromu. Na řezu v zóně kořenového vlášení opět vidíme diferencovaná pletiva, stejně jako u kořenu voděnky. © 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 2/3 http://mikrosvet.mimoni.cz Praktický průvodce mikrosvětem I. 57. Stavba kořene III. - podélný řez Obrazová dokumentace Tykev (Cucurbita pepo) – Podélný řez kořenem – koncová část kořene s kořenovou špičkou. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + kamera CMOS 2 1 – kořenová čepička – kalyptra; 2 – kalyptrogen; 3 – klidové centrum; 4 – dermatogen – iniciály pokožky; 5 – periblem – iniciály primární kůry; 6 – plerom – iniciály středního válce Voděnka (Tradescantia sp.) – Podélný řez kořenem – v zóně kořenového vlášení. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 10/okulár 10 + nahoře: fotoaparát Nikon Coolpix L20; dole: kamera CMOS 2 1 – kořenový vlásek; 2 – rhizodermis; 3 – primární kůra; 4 – střední válec; 5 – céva se ztloustlou buněčnou stěnou; 6 – dřeň Kukuřice setá (Zea mays) – Podélný řez kořenem v zóně kořenového vlášení a detail kořenové špičky. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20 1 – kořenová čepička – kalyptra; 2 – kalyptrogen; 3 – klidové centrum; 4 – dermatogen – iniciály pokožky; 5 – periblem – iniciály primární kůry; 6 – plerom – iniciály středního válce; 7 – rhizodermis; 8 -primární kůra; 9 – střední válec; 10 – dřeň © 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni 3/3 http://mikrosvet.mimoni.cz