Sázení a setí

Transkript

Sázení a setí
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
5. Secí a sázecí stroje
Při setí a sázení se pravidelně rozmisťuje osivo nebo sadba plodiny v povrchové vrstvě
ornice takovým způsobem, aby jednotlivé rostliny měly dostatečné množství světla, vzduchu
a přístupných živin. Semena a sadba musí být rovnoměrně rozmístěna v půdě jak plošně tak
i do hloubky. Podle druhu semen a půdy se seje do hloubky 2 až 8 cm, brambory se sázejí do
hloubky 6 až 12 cm, sazenice zeleniny až do hloubky 20 cm.
Kvalitně provedené setí, ovlivňuje rovnoměrnost vzcházení semen, optimální počet
rostlin na jednotkovou plochu, omezuje vzájemnou konkurenci vzešlých rostlin. Kvalitní setí
umožňuje optimální využití živin v půdě, je předpokladem dosažení vysokých výnosů
a optimální kvality semen. Setí je prováděno v jarním období (setí jařin) a v podzimním
období (setí ozimů). Setí musí být provedeno v co nejkratších agrotechnických lhůtách
(8-12 dní).
5.1 Vlastnosti semen a agrotechnické požadavky na secí stroje
Proces setí je ovlivňován konstrukcí výsevního ústrojí a vlastnostmi osiva, ze kterých
jsou nejdůležitější geometrické a fyzikální vlastnosti (velikost, tvar, hmotnost a sypkost).
Velikost semen je určena dle obrázku 5-1:
• délkou a,
• šířkou b,
• tloušťkou c.
a
b
c
Obrázek 5-1 Základní rozměry semene: a-délka, b-šířka, c-tloušťka.
Největší význam tvaru semene a jeho vyrovnanosti se projevuje při přesném setí, kdy
je nejideálnější, aby tvar semene byl co nejvíce podobný kulovitému a povrch byl hladký.
Z tohoto důvodu se provádějí mechanické úpravy osiva obrušováním, leštěním a obalováním.
Je nutné obalovat i geneticky upravené osivo jednoklíčkových odrůd cukrovky. Hmota obalu
musí být při snadné formovatelnosti, dostatečné pevnosti a otěruvzdornosti snadno rozpustná
působením půdní vlhkosti.
Hmotnost semen se udává buď jako hmotnost 1000 semen HTS v gramech nebo jako
objemová hmotnost v kg.m-3.
1
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Sypkost osiva je ovlivněna tvarem a hmotností semen a součinitelem vnitřního
a vnějšího tření.
Na secí stroje jsou kladeny agrotechnické požadavky (ATP):
• Musí vysévat jakákoliv semena (rozdílná velikost a tvar).
• Nesmí poškozovat semena.
• Množství semen v řádcích musí být stejné.
• Umožňovat měnit počet vysévaných semen (měrný výsevek dle ATP).
• Množství semen při jakémkoliv nastavení musí být stejné.
• Výsevní ústrojí nesmí být citlivé na sklon a změnu pojezdové rychlosti.
• Musí umožňovat změnu vzdálenosti vysévaných řádků.
• Musí umožňovat změnu hloubky setí.
• Musí mít jednoduchou obsluhu.
• Musí umožňovat jednoduché vyprazdňování výsevní skříně a její čištění.
5.2 Způsoby setí
Hloubka setí závisí na velikosti semen, na druhu a vlhkosti půdy. Drobnější semena se
vysévají do menší hloubky, větší semena hlouběji. Na lehkých a sušších půdách se seje do
větší hloubky než na těžších a vlhčích půdách.
Způsob setí a velikost měrného výsevku je ovlivněn požadavky jednotlivých rostlin na
velikost plochy, technologií pěstování rostlin, možnostmi meziřádkového zpracování půdy
a použitou sklizňovou technikou. Dle způsobu rozmístění semen v horizontálním směru lze
rozdělit setí na:
• Plošné setí-setí na široko.
• Pásové setí, setí do pásků na široko.
• Řádkové setí.
• Přesné setí.
Obrázek 5-2 Způsoby setí : A-plošné
setí-setí na široko, B-řádkové setí, C-setí
do pásů, D-setí do špetek, E-přesné setí,
F-křížové setí.
Plošné setí-setí na široko
Plošné setí čili setí na široko na obrázku 5-2 A poskytuje rostlinám rovnoměrné
rozdělení plochy, světla, vláhy a živin.
2
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Pásové setí, setí do pásků na široko
Pásové setí, setí do řádků na obrázku 5-2C nebo setí do pásků na široko na obrázku
5-3 je náhradou nebo kompromisem mezi setím na široko a setím do řádků. Osivo je uloženo
v konstantní hloubce a rostlinám umožňuje dostatečnou výživu, světlo i plochu.
Řádkové setí
Setí do řádků na obrázku 5-2B umožňuje provádět meziřádkovou kultivaci
plečkováním a v některých případech ulehčuje způsob sklizně.
Přesné setí
Při přesném setí jsou rostliny zasety v řádcích s konstantní roztečí a v řádku jsou
rovněž ve stejné vzdálenosti. Je tak dodržen přesný počet jedinců na hektar obrázek 5-2 E.
Obrázek 5-3 Setí na široko do pásků
5.3 Setí do řádků
Používá se pro setí většiny plodin, kde se vysévá více jak 106 klíčivých semen na
hektar. Semena jsou zapravena rovnoměrně do seťového lože v hloubce od 3 do 10 cm.
Rozteč řádků se pohybuje v rozmezí od 7 do 45 cm. Při zachování měrného počtu klíčivých
semen na hektar se při větší rozteči řádků zmenšuje vzdálenost mezi rostlinami. Čím větší je
požadovaný počet rostlin na hektar, tím menší by měla být rozteč řádků.
5.3.1 Secí stroje pro řádkové setí
Činnost secího stroje pro řádkový výsev dle obrázku 5-4:
Osivo je uložené v zásobní skříni (1), která má kónický tvar. Zpravidla samospádem,
v některých případech nuceně, se osivo dopravuje k výsevnímu mechanizmu (3). Plynulá
doprava osiva k výsevnímu mechanizmu je zajištěna pomocí čechrače (2), který zabraňuje
vytvoření klenby. Osivo je rovnoměrně dávkováno do semenovodů (4) výsevním
mechanizmem (3). Semenovody slouží pro plynulou dopravu osiva k výsevní botce (5).
3
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Úkolem výsevní botky je vytvoření brázdičky (seťového lože) v požadované, předem
nastavené hloubce a následné rovnoměrné uložení osiva. Po uložení osiva se rýha uzavírá
samovolně nebo se k zahrnutí používají zahrnovače či zavlačovače, utužení půdy nad
zasetými semeny se provádí zatlačovacími válečky.
Obrázek 5-4 Schéma secího stroje pro řádkové setí: 1-zásobník osiva, 2-čechrač,
3-výsevní ústrojí, 4-semenovod, 5-secí botka.
5.3.2 Části secího stroje pro řádkové setí
Secí stroj pro řádkové setí a jeho hlavní části jsou uvedené na obrázku 5-4.
Hlavní části secího stroje jsou:
zásobník osiva (1),
čechrač (2),
výsevní ústrojí (3),
semenovody (4),
secí botky (5).
Dále bývá součástí secího stroje rám, podvozek, závěs, regulační mechanizmy, hnací
kolo s převody (6) na obrázku 5-5, nářadí pro zpracování a přípravu půdy - rotační
brány+válce (8), ventilátor (5), znamenáky, zavlačovače (7) a přítlačné válečky. V současné
době se u secích strojů pro řádkový a plošný výsev do pásků stále častěji používá zařízení pro
aplikaci kapalných nebo granulovaných hnojiv (tzv. hnojení pod patu). V případě, kdy je
aplikováno granulované hnojivo současně se setím, je nutné, aby byl secí stroj vybaven
speciálními botkami, které umožňují uložení hnojiva cca 1÷2 cm pod seťové lože. Zásobní
4
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
skříň je dělená na část pro osivo a na část pro hnojivo. Dávkování hnojiva je zpravidla
provedeno dávkovacím zařízením obdobné konstrukce, jako je výsevní ústrojí.
Obrázek 5-5 Základní části secího stroje s centrálním výsevním ústrojím: 1-zásobník
osiva, 2-centrální výsevní ústrojí, 3-semenovody, 4-secí botky, 5-ventilátor, 6-hnací kolo,
7-zavlačovače, 8-rotační brány+válce.
5.3.2.1 Zásobník osiva
Skříň má takový objem, aby se nemuselo často doplňovat osivo. Stěny skříně mají
kónický tvar a jsou skloněny tak, že s vodorovnou rovinou svírají úhel větší, než je sypný úhel
osiva (δ ≅ 60°). Skříně se vyrábí z plastu nebo ocelového plechu, povrch skříně musí být
dostatečně odolný vůči chemickým přípravkům. Plechy se upravují fosfátováním, zinkováním
nebo kadmiováním a následně se lakují epoxidovými a polyuretanovými barvami.
5.3.2.2 Výsevní ústrojí
Úkolem výsevního ústrojí je odběr osiva ze zásobníku osiva a jeho rovnoměrné
dávkování do semenovodu nebo přímo do secí botky. Podle konstrukce rozlišujeme výsevní
ústrojí pro:
• řádkové setí (univerzální výsevní ústrojí nebo univerzální výsevní mechanizmy),
• přesné setí.
Výsevní ústrojí pro řádkové setí
Pro řádkové setí se používají výsevní ústrojí (mechanizmy) rozdílné konstrukce:·
1. válečková výsevní ústrojí:
• se žlábkovým válečkem,
• s výměnnými válečky,
• s hrotovým válečkem.
2. lžičkové výsevní ústrojí.
3. kartáčové výsevní ústrojí,
4. odstředivé výsevní ústrojí,
5. pneumatické výsevní ústrojí.
5
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Výsevní mechanizmus může být konstruován jako individuální nebo centrální.
Individuální mechanizmy vysévají osivo do jediného či dvou semenovodů nebo do rýhy
vytvořené secí botkou (válečková výsevní ústrojí se žlábkovým válečkem, válečková výsevní
ústroj s hrotovým válečkem, kartáčové výsevní ústrojí, lžičkové výsevní ústrojí).
Výsevní mechanizmus centrální dávkuje osivo přímo do jednotlivých semenovodů
(odstředivé výsevní ústrojí), nebo jej dávkuje do centrálního rozdělovače a ten jej rovnoměrně
rozděluje do semenovodů (pneumatické přetlakové).
Válečkové výsevní ústrojí se žlábkovým válečkem
Jedná se o nejvíce používaný výsevní mechanizmus, jehož hlavní části jsou
znázorněny na obrázku 5-6. Výsevní schránky (1) jsou umístěny ve spodní části zásobníku
(zásobní skříně) a pevně spojeny se skříní. Šířka zásobníku je téměř totožná s pracovním
záběrem secího stroje. Spodní část zásobníku je od schránek oddělena uzavíracím šoupátkem
(8). Pohyblivé části výsevních válečků (2) o průměru 45 až 50 mm s deseti až dvanácti
poloválcovými žlábky jsou vyrobené z plastu. Pohyblivé části válečků jsou pevně spojené
s posuvnou hřídelí. Při otáčení hřídele semena zapadávají do žlábků výsevního válečku
a z vnitřního prostoru zásobníku jsou vyhrnována v tenké vrstvě určené povrchem válečku
a dnem výsevní schránky (4) do semenovodu. Na hřídeli je otočně nasazena i pevná část
válečku (3). Jestliže je osivo vyhrnováno do semenovodu mezi válečkem (2) a dnem výsevní
schránky (4), jedná se o spodní výsev, který se používá pro výsev semen obilovin. Při
opačném způsobu otáčení hřídele jsou semena vynášena ze zásobníku mezi šoupátkem (6)
horní částí válečku. Tento způsob nazýváme horní výsev a používá se pro setí semen menších
nebo větších než jsou semena obilovin na obrázku 5-7.
Obrázek 5-6 Válečkové výsevní ústrojí se žlábkovým válečkem: 1-výsevní schránkavýsevník, 2-výsevní váleček, 3-pevná část válečku (hradítko), 4-dno výsevní schránky,
5-pružina, 6, 8-šoupátka, 7-čechrač, l-aktivní délka válečku.
6
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Obrázek 5-7 Válečkové výsevní ústrojí s posuvnými válečky: vlevo-A-činnost výsevního
ústrojí při horním výsevu, B-činnost výsevního ústrojí při spodním výsevu;
vpravo-vyhrnování osiva při spodním výsevu.
Regulace měrného výsevku Q [kg.ha-1] se provádí:
• změnou aktivní délky válečku,
• změnou rychlosti otáčení.
Váleček se otáčí ve výsevní schránce (1) s odpruženým dnem a vyhrnuje semena vždy
tou částí, která zasahuje do výsevní schránky (tzv. aktivní délkou l, na obrázku 5-6). Kromě
žlábkované-pohyblivé části (2) je na posuvné hřídeli volně navlečena i pevná část válečku (3)
zajištěná ve stěně výsevní schránky proti samovolnému otáčení dvěma žebry. Měrný výsevek
je při stálých otáčkách válečku přímo úměrný jeho aktivní délce, zbývající prostor schránky je
vyplněný pevnou částí válečku (3). Aktivní délka všech válečků se nastavuje podélným
posuvem hnací hřídele regulačním šroubem se stupnicí. Dílky stupnice jsou přímo úměrné
aktivním délkám válečku a měrným výsevkům. Pro základní nastavení měrného výsevku se
používají seřizovací tabulky nebo měrky dodávané výrobcem. Korekce nastavení se provádí
v závislosti na objemové hmotnosti osiva.
Změna rychlosti otáčení hnací hřídele doplňuje regulační rozsah nastavení měrného
výsevku změnou aktivní délky. Změna rychlosti otáčení se provádí změnou převodového
poměru mezi hnacím nebo záběrovým kolem secího stroje a je závislá zpravidla na počtu
zubů použitých řetězových kol.
Válečkové výsevní ústrojí s výměnnými válečky
Válečkové výsevní ústrojí s výměnnými válečky na obrázku 5-8 se používá pro přesné
dávkování osiva. To může být zajištěno pouze tehdy, pokud hnací kolo nepodléhá prokluzu
nebo dalším vlivům spojeným se stavem půdy a pozemku. Jedná se o centrální výsevní
mechanizmus, který je poháněný elektrickým motorem s plynule měnitelnými otáčkami.
Počet otáček je závislý na pojezdové rychlosti secího stroje, která je snímána čidlem rychlosti
a na nastaveném měrném výsevku. Dle velikosti a množství vysévaných semen je možný
výběr z dvanácti výměnných válečků (rotorů). Činnost a nastavení výsevního mechanizmu je
řízeno počítačem, který umožňuje základní nastavení měrného výsevku a zároveň jeho
plynulou změnu za jízdy secího stroje v rozsahu ± 100 %. Měrný výsevek je možné měnit
v závislosti na použitém válečku, pracovním záběru secího stroje (3, 4, 6, 7,5 m) a pojezdové
rychlosti od 5 do 15 km.h-1 v rozsahu od 1 do 4000 kg.ha-1.
7
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Obrázek 5-8 Válečkové výsevní ústrojí s výměnnými válečky
Válečkové výsevní ústrojí s hrotovým válečkem
Válečkové výsevní ústrojí s hrotovými válečky na obrázku 5-9 jsou v dnešní době
stále používanější. Válečky na obrázku 5-10 vyhrnují osivo pouze spodem. Podle velikosti
semen je možné měnit vzdálenost od dna válečků pákou. Na rozdíl od předchozího typu
zasahují tyto válečky trvale celou délkou do vrstvy osiva v zásobnících. V pohonu hrotových
válečků je vložena Nortonova převodovka na obrázku 5-11 s velkým počtem převodových
stupňů a spolu s dalšími koly umožňuje nastavit až 100 různých frekvencí otáčení válečků
a tedy i výsevků. Pro různé druhy osiva lze také vyměnit celý hřídel s válečky odlišného
tvaru, např. váleček rozdělený na dvě části, kde jemné hroty jsou určeny pro drobná semena
a střídavé hroty pro velká semena. Hodně používané jsou dnes univerzální hrotové válečky,
kde část válečku s drobnými hroty je určena pro malé výsevky drobných semen a část
s většími hroty pro výsev obilovin.
B
Obrázek 5-9 Hrotové válečky: B, C-hrotový váleček, D-váleček pro výsev drobných semen,
E- váleček pro výsev velkých semen.
Obrázek 5-10 Válečkové výsevní ústrojí s hrotovými
válečky: 1-čechrač, 2-ovládací páka, 3-výsevní váleček, 4-dno
výsevní schránky, 5-pružina.
8
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Obrázek 5-11 Nortonova převodovka secího stroje: vlevo 1-hnací hřídel, 4-předlohová
hřídel, 2, 3, 5 až 14 ozubená kola, 15-hřídel převodovky, 16, 17 a 18 ozubená kola, 19-hnaná
hřídel výsevních válečků; vpravo-skříň s plynule měnitelným převodem.
Princip činnosti výsevního ústrojí s hrotovým válečkem je podobný, jako je princip
činnosti výsevního ústrojí se žlábkovým válečkem při spodním výsevu. Hrotový váleček (3)
na obrázku 5-10 je pevně spojený s hnací hřídelí a vyhrnuje osivo mezerou mezi dnem
výsevní schránky (4) a válečkem. Dna výsevních schránek jsou uložena na společné hřídeli, a
jejich poloha je nastavitelná centrálně ovládací pákou (2). Vzdálenost dna se nastavuje
v závislosti na velikosti vysévaných semen a musí být tak velká, aby byla semena vynášena
v souvislé vrstvě a nedocházelo k jejich mechanickému poškození. Měrný výsevek se
nastavuje pouze změnou rychlosti otáčení výsevních válečků pomocí vícestupňové
převodovky obrázek 5-11.
Lžičkové výsevní ústrojí
Lžičkový výsevní mechanismus na obrázku 5-12 pro výsev obilovin slouží na rozdíl
od předchozích výsevních mechanismů pro výsev do 2 řádků. Lžičky jsou připojeny střídavě
k levému a pravému kotoučku. Kotoučky jsou připevněny střídavě vždy k jedné nebo druhé
polovině podélně děleného hřídele. Obě poloviny hřídele se mohou vůči sobě posouvat a tím
se reguluje velikost objemu lžiček, čili výsevek. Nevýhodou je to, že při práci na svažitém
terénu dochází k nepravidelnosti výsevku. Obdobné problémy vznikají při vyšších otáčkách
výsevního mechanizmu, kdy v důsledku zvýšené odstředivé síly osivo obtížně opouští
nabírací lžičky.
Obrázek 5-12 Lžičkový výsevní
mechanismus:
1-dělený
hřídel,
2-kotouček s lžičkami, 3-lžičky,
4-semenovod,
5-dno
nabíracího
prostoru, 6-sklopný žlábek, 7-páka na
přestavění žlábku, tj. vyřazení
výsevního mechanismu, L-pracovní
část lžičky.
9
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Výsevní ústrojí kartáčové
Výsevní ústrojí kartáčové na obrázku 5-13 je vhodné pro výsev semen trav a jetelovin.
Ve spodní části zásobníku osiva (1) je umístěná hřídel (3) na které jsou upevněny kartáčky.
Kartáčky jsou tvořeny svazky delších polyamidových nebo silonových vláken. Počet kartáčků
je shodný s počtem secích botek. Kartáčky se otáčí ve směru šipky a vyhrnují semena otvory
v zadní části zásobníku přímo do semenovodů. Osivo je usměrňováno (stíráno) z kartáče (3)
do semenovodu stíracími kartáčky (5). Výsevek se nastavuje regulačním hradítkem (4)
a změnou rychlosti otáčení hřídele s výsevními kartáčky (3).
Obrázek 5-13 Výsevní ústrojí kartáčové:
1-zásobník
osiva,
2-čechrač,
3-hřídel
s vyhrnovacími kartáčky, 4-regulační hradítko, 5výsevní schránka (výsevník).
Odstředivé výsevní ústrojí
Odstředivý výsevní mechanismus na obrázku 5-14 se skládá z rotujícího kuželového
pláště postaveného vrcholem dolů. K vnitřní části rotujícího kužele jsou připevněny radiální
lopatky. Vrcholový úhel kužele je asi 80°. Osivo přichází ze zásobníku svislými kanály mezi
radiálními, věncovitě umístěnými semenovody do pevného kužele. Otvorem ve spodní části
rotujícího kužele se dostává osivo dovnitř, kde je lopatky urychlují a vyhazují na obvodě do
semenovodů. Otvor v rotujícím kuželi a frekvence otáčení hřídele jsou seřiditelné. Při
naklonění stroje se zhoršuje rovnoměrnost výsevu.
Obrázek 5-14 Odstředivé výsevní ústrojí: 1-vnitřní rotující kužel, 2-stavitelná clona
(šoupátko), 3-rotující rameno (čechrač), 4-klínová řemenice, 5-stupnice, 6-matice, 7šoupátko, 8-vyprazdňovací otvor.
10
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Pneumatické výsevní ústrojí
Pneumatické výsevní ústrojí na obrázku 5-15 pracuje následujícím způsobem. Osivo je
dávkováno ze zásobní skříně (1) centrálním válečkovým výsevním ústrojím se žlábkovým
válečkem) (2) do proudu vzduchu vytvářeného centrálním ventilátorem (3). Osivo se do
horizontálně uloženého vzduchového potrubí (4) dostává pomocí difuzoru (8) na obrázku
5-16. Před difuzorem je přívodní vzduchové potrubí zúženo, dochází ke zvýšení rychlosti
proudění, s tím souvisí pokles dynamického tlaku v místě vstupu vzduchu do difuzoru. Tento
pokles tlaku umožňuje přisávání osiva a jeho následnou dopravu vzduchovým potrubím (7).
Směr proudění vzduchu s osivem na obrázku 5-15 se mění v potrubí (4) z horizontálního na
vertikální. Semena jsou rovnoměrně rozptýlena v celém průřezu trubice, na níž je nahoře
nasazen centrální rozdělovač s věncem radiálních obvodových vývodů s hadicovými
semenovody. Horní část trubice (4) je vyrobena jako vlnovec (7), který mění laminární
proudění na turbulentní a tím se zlepšuje rovnoměrnost rozptylu semen ve vzdušném proudu.
Proud vzduchu se semeny se dostává do rozdělovače (6) a následně je společně se semeny
rovnoměrně vháněn do vývodů (nátrubků) a semenovodů po obvodu rozdělovací hlavice.
Obrázek 5-15 Pneumatické výsevní ústrojí: 1-zásobník, 2-centrální výsevní ústrojí,
3-ventilátor, 4-potrubí, 5-potrubí k semenovodům, 6-rozdělovací hlavice, 7-vlnovec.
Obrázek 5-16 Výsevní ústrojí: 1-zásobník, 2-čechrač, 3-žlábkovaný váleček, 4-čelo
žlábkovaného válečku, 5-vyplňovače, 6-hladký váleček, 7-vzduchové potrubí, 8-difuzor,
9-kryt.
11
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
5.3.2.3 Semenovody
Rozdělovací hlavice nebo výsevní ústrojí je spojeno s výsevní botkou pomocí
semenovodů. U secích strojů pro řádkový výsev se používají krátké semenovody, které
přivádí osivo do dvou řad výsevních botek. S výsevními botkami jsou spojené takovým
způsobem, aby umožňovaly dokonalé kopírování terénu při setí a zároveň jejich zvedání do
přepravní polohy (minimální zdvih 200÷250 mm). U secích strojů s centrálním výsevním
ústrojím je osivo rozváděno z rozdělovače k botkám různě dlouhými semenovody, jimiž je
osivo dopravováno kombinací samospádu a proudu vzduchu. Z tohoto důvodu se vyžaduje,
aby měly semenovody dostatečnou světlost (min. 35 mm) a hladký vnitřní povrch. Používají
se semenovody spirálové (A) na obrázku 5-17, B-nálevkovité, C-teleskopické, D-hadicové.
Obrázek 5-17 Semenovody: A spirálový, B-nálevkový, C-teleskopický, D-hadicový.
5.3.2.4 Secí botky
Výsevní botky slouží k zapravení vysévaných semen do půdy. Jejich úkolem je
vytvoření seťového lože v hloubce h=1÷10 cm a následné uložení osiva. Při setí do řádků by
měla být brázdička vytvořená secí botkou ve spodní části utužená, proto je vhodnější ji
vytvářet vytlačováním s minimálním převrstvováním ornice. Nastavená hloubka by měla být
secí botkou dodržována s přesností 0,25h (h je nastavená hloubka setí). Brázdička vytvořená
secí botkou se má uzavírat až po bezpečném uložení osiva na dno seťového lože. Práce botky
nemá být závislá na vnějších podmínkách (hlavně vlhkosti půdy) a nesmí se ucpávat
rostlinnými zbytky a zeminou. Podle konstrukce a způsobu práce rozdělujeme secí botky na:
1. pasivní – a) nožové (radličkové) s tupým úhlem,
b) radličkové (šípové) s ostrým úhlem.
2. aktivní – a) kotoučové,
b) talířové.
Nožové (radličkové) secí botky
Výsevní lože vytvářejí klínovitě vytvarovaným nožem (radličkou), který vniká do
půdy pod tupým úhlem α >90°. Utužují dno výsevní rýhy, nevynášejí na povrch vlhčí spodinu
a méně se ucpávají rostlinnými zbytky. Pro vnikání do půdy vyžadují dobře a rovnoměrně
nakypřenou ornici. Jejich nevýhodou je obtížné zahlubování (hlavně při vyšších pojezdových
rychlostech) a obtížné dodržování konstantní hloubky setí. Výsevní botky s tupým úhlem
vnikání do půdy jsou vhodné pro výsev semen, která vyžadují mělké setí maximálně do
12
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
hloubky h=60 mm. Nožová secí botka s tupým úhlem je zobrazena na obrázku 5-18 vlevo.
Vysévaná semena jsou semenovodem přiváděna do vstupního otvoru plechového kornoutu (4)
a jím padají na usměrňovač (5), který je usměrňuje na zadní část radličky (3) a následně
padají na dno vytvářené brázdičky. Křídla (6) zabraňují předčasnému zahrnutí brázdičky
nakypřenou půdou z boku brázdičky.
Obrázek 5-18 Nožová secí botka s tupým úhlem vnikání do půdy: 1-uchycení na rámu, 2závěs secí botky, 3-radlička, 4-vstupní otvor (plechový kornout),5,6-usměrňovače osiva.
Radličkové (šípové) secí botky s ostrým úhlem na obrázku 5-19
Radličkové (šípové) secí botky s ostrým úhlem se používají pro pásový výsev semen.
Těmito botkami se vysévají semena do pásku širokého 70 až 150 mm. Půda je nadzvedávána
radličkou (1), která je upevněna na odpružené nebo pevné slupici. Semena jsou pneumaticky
dopravována semenovodem (2) pod nadzvednutou vrstvičku půdy a jsou zde rovnoměrně
rozmístěna naširoko v celém pracovním záběru radličky. Tyto secí botky dobře vnikají do
půdy, jejich nevýhodou je vytahování rostlinných zbytků na povrch půdy.
1
2
Obrázek 5-19 Radličková (šípová) secí botka s ostrým úhlem vnikání do půdy:
vlevo-1-radlička, 2-prostor pro ukládání hnojiva, 3-prostor pro uložení osiva;
uprostřed-1-šípová radlička, 2-hruď radličky, 3-plechový kornout;
vpravo-1-šípová
radlička. 2-semenovod.
13
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Do skupiny aktivních secích botek patří secí botky kotoučové a talířové.
Kotoučové secí botky
Vytvářejí výsevní brázdičku jedním nebo dvěma kotouči s obvodovým břitem.
Jednokotoučová botka je vychýlena do strany proti směru jízdy a stykem s půdou vytváří
úzkou brázdičku. Na dvoukotoučové výsevní botce na obrázku 5-20 svírají kotouče úhel γ =
9÷12°. Uloženy jsou zpravidla v prachotěsných ložiscích tělesa secí botky. Kotouče dobře
vnikají do půdy, lze je použít i na méně připravených půdách. Jsou vhodné i pro těžší půdy
s větším množstvím rostlinných zbytků v povrchové vrstvě půdy. Používají se pro všechny
hloubky setí, jsou vhodné i pro hloubky větší než 50 mm. Pro výsev semen do předem
nepřipravené půdy nebo pro přísev porostů lze použít trojkotoučové výsevní botky na obrázku
5-21. Kotouč (1) plní funkci krojidla, dva kotouče umístěné vzadu (3) rozšiřují rýhu na
výsevní rýhu, do které se ukládá osivo přiváděné semenovodem (2). Potřebného zahloubení
secí botky se docílí vysokým přítlakem pružiny na závěs secí botky (4).
Obrázek 5-20 Dvoukotoučová výsevní botka: 1-kotouče, 2-semenovod, 3-závěs.
Obrázek 5-21 Trojkotoučová výsevní botka: 1-kotoučové krojidlo, 2-semenovod, 3kotouče, 4-zahlubovací přítlačná pružina.
Talířové secí botky
Talířová secí botka na obrázku 5-22 vytváří seťovou rýhu šikmo postaveným talířem
(1), otočně uloženým v tělese botky. Osivo je přiváděno k secí botce semenovodem (2),
usměrňováno krytem-plechovým kornoutem (5) z vyduté strany talíře do rýhy a ukládáno do
půdy.
14
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Obrázek 5-22 Talířová secí botka: 1-talíř, 2-semenovod, 3-škrabka, 4-závěs, 5-usměrňovací
kryt.
Secí botky jsou upevněny jednokloubovými závěsy na obrázku 5-23 nebo čtyřkloubovými
závěsy na obrázku 5-24 k nosníku botek v jedné nebo ve dvou řadách. Dvouřadé uspořádání
umožňuje lepší průchod rostlinných zbytků, omezuje hrnutí půdy nebo rostlinných zbytků
botkami a jejich ucpávání. Přední řada botek je opatřena krátkými, zadní řada dlouhými
závěsy. Závěsy se dají po nosníku příčně posouvat a tím je možné měnit meziřádkovou
vzdálenost. Zahlubování botek je možné regulovat:
1. hmotností botek (u starších strojů lze použít závaží),
2. přítlačnými pružinami (4) na obrázku 5-21,
3. pryžovými pružinami (siletbloky) (1) na obrázku 5-23.
1
3
2
Obrázek 5-23 Kotoučová secí botka: 1-pryžové silentbloky, 2-kotouče, 3-kopírovací a
zamačkávací kolečko.
15
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Obrázek 5-24 Čtyřkloubový závěs secí botky.
5.3.2.5 Ostatní ústrojí secích strojů
Pro zabezpečení kvalitní práce secích strojů jsou potřebná další přídavná ústrojí a
zařízení: zahrnovače, zavlačovače na obrázku 5-25, kopírovací kolečka, zatlačovací válečky,
značkovače (znamenáky), kypřiče stop, zařízení na kontrolu kvality výsevu, zařízení na
měření zaseté plochy, ovládací a zdvihací ústrojí, přihnojovací zařízení aj.
Obrázek 5-25 Secí botky a zavlačovače: horní obrázky-secí botky, dolní obrázek vlevozavlačovač spojený se secí botkou, dolní obrázek uprostřed a vpravo-zavlačovače na
samostatném nosníku.
5.3.3 Technika řádkového setí
Před použitím secího stroje je nutné překontrolovat funkci jednotlivých částí, zejména
pak činnost výsevního ústrojí, činnost rozdělovače, průchodnost semenovodů, činnost
kolejových meziřádků, nastavení znamenáků, správnost rozmístění secích botek na
požadovanou meziřádkovou vzdálenost, nastavení správné hloubky setí, pokud má secí stroj
zařízení na aplikaci minerálních hnojiv i funkci tohoto zařízení.
Při setí se secí stroj pohybuje po poli člunkovým způsobem dle obrázku 5-26.
Jednotlivé záběry musí na sebe navazovat tak, aby mezi dvěma sousedními jízdami byla vždy
16
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
stejná vzdálenost, jako je nastavena meziřádková vzdálenost na secím stroji. Proto je důležité
nastavit délku znamenáku dle vzdálenosti krajních botek na secím stroji a rozteče předních
kol traktoru. Znamenáky se používají kotoučové nebo talířové, uložené otočně na výkyvném
rameni s možností změny vyložení. Ramena znamenáků se zvedají a spouštějí střídavě,
mechanicky nebo hydraulicky, synchronně se zvedáním a spouštěním secího stroje. Při
každém zdvihu secího stroje se zvedá znamenák a při spouštění stroje se spouští znamenák na
opačné straně.
Obrázek 5-26 Navazování záběrů secího stroje pro řádkové setí: B-vzdálenost krajních
botek na secím stroji, Bp-pracovní záběr secího stroje, b-meziřádková vzdálenost, K-rozchod
předních kol traktoru. Ll-vyložení levého znamenáku, Lp-vyložení pravého znamenáku
Vyložení znamenáku (délka znamenáku) je vzdálenost mezi krajní botkou secího
stroje a značkovacím talířem nebo kotoučem. Za předpokladu, že jezdí traktorista střídavě
levým a pravým kolem traktoru ve stopě znamenáku, je délka obou znamenáků stejná
a stanoví se výpočtem dle vztahu:
Výpočet délky znamenáku
B K
B−K
L p = − + b = Ll =
+ b [m],
2 2
2
kde:
B-vzdálenost krajních botek na secím stroji
b-meziřádková vzdálenost
K-rozchod předních kol traktoru
Ll-vyložení levého znamenáku
Lp-vyložení pravého znamenáku
[m],
[m],
[m],
[m],
[m].
Pokud jezdí traktorista ve stopě znamenáku vždy jen pravým kolem, je délka levého
znamenáku rovna:
Ll = L p + K [m ],
kde: K-rozchod předních kol traktoru
[m],
Ll-vyložení levého znamenáku
[m],
Lp-vyložení pravého znamenáku
[m].
17
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
5.3.4 Kontrola kvality práce řádkového secího stroje
Při kontrole secího stroje se zjišťuje přesnost nastavení měrného výsevku v kg.ha-1.
Pro snadné nastavení výsevního ústrojí jsou průměrné hodnoty měrných výsevků v závislosti
na vysévané plodině zpracovány do výsevních tabulek nebo nomogramů, které jsou dodávány
se strojem. Příklad nastavovací tabulky pro pneumatický secí stroj je uveden v tabulce V-1.
Hodnoty měrných výsevků odpovídající poloze stupnice výsevního ústrojí nebo frekvenci
otáčení výsevního válečku jsou hodnoty průměrné a obvykle se přesně neshodují se
skutečným měrným výsevkem. Z tohoto důvodu se provádí výsevní zkouška v laboratorních
podmínkách. Při laboratorní zkoušce se sleduje především nastavení secího stroje na daný
měrný výsevek, stálost výsevku a celková nerovnoměrnost u jednotlivých výsevních ústrojí.
Při zkoušce nejprve nastavíme výsevní ústrojí dle přiložené tabulky či nomogramu.
Zásobník osiva naplníme a několikrát otočíme hnacím kolem tak, aby došlo k zaplnění
výsevního mechanizmu. Pod výsevní mechanizmy umístíme záchytný žlab, nebo plachtu pod
výsevní botky a otáčením hnacího kola nebo ruční kliky (je-li jí stroj vybaven) provádíme
zkoušku. Frekvence otáčení by měla odpovídat předepsané pracovní rychlosti secího stroje.
Osivo vyséváme po určitý počet otáček hnacího kola, které si pečlivě zaznamenáme. Osivo
zachycené ve žlabu nebo na plachtě zvážíme a měrný výsevek Q [kg.ha-1] stanovíme
výpočtem dle následujícího vztahu:
M s * 10 4
Q=
S
[kg.ha-1]
kde:
Ms-hmotnost zachyceného osiva při zkoušce [kg],
S-zasetá plocha
[m-2].
Výpočet zaseté plochy S [m-2] provedeme dle vztahu:
S = π .d ..i.B p = π .d .i.b.n
[m-2],
kde:
d-průměr hnacího kola secího stroje
[m],
i-počet otáček hnacího kola při prováděné zkoušce
Bp-pracovní záběr secího stroje
[m],
b-meziřádková vzdálenost (rozteč botek) [m].
n-počet botek
Seřízení se koriguje tak dlouho, dokud relativní odchylka ∆Qs od jmenovitého
měrného výsevku není při dvojnásobném opakování menší než 2%. Relativní odchylka ∆Qs se
stanoví výpočtem:

Q 
∆Qs = 1 − s .100
Q

j
[%],

kde:
Qs-naměřený měrný výsevek
Qj-jmenovitý měrný výsevek
18
[kg.ha-1],
[kg.ha-1].
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Po nastavení měrného výsevku se provádí zkouška stálosti výsevu, která ve své
podstatě představuje dodržování nastavené hodnoty měrného výsevku v průběhu setí. Provádí
se u secího stroje ustaveného do vodorovné polohy, při zaplněném výsevním ústrojí. Výsevní
zkouška se provede pětkrát dle výše uvedeného postupu. Z každé zkoušky se výpočtem
stanoví měrné výsevky, průměrná hodnota měrných výsevků x , směrodatná odchylka ∆ i
a stálost výsevu ϕ . Výsledná hodnota stálosti výsevu ϕ nesmí překročit hodnotu 3%.
Při měření stálosti výsevu je možné stanovit i celkovou nerovnoměrnost výsevu. Při
této zkoušce se zachytává osivo z jednotlivých výsevních ústrojí nebo z jednotlivých
semenovodů. Zkouška se opakuje pětkrát, hmotnosti jednotlivých výsevků msi se sečtou,
výpočtem stanoví souhrnný výsevek jednotlivých výsevních ústrojí. Variační koeficient
souhrnných výsevků nesmí překročit hodnotu 6%. Relativní odchylky souhrnných výsevků se
nesmí lišit od jejich průměrné hodnoty o více jak ±8%.
Výpočet stálosti výsevu
Stálost výsevu stanovíme výpočtem na základě minimálně pěti kontrolních měření
stálosti výsevu podle výše uvedeného postupu.
n
ϕ=
∑∆
i =1
i
[%],
n
Kde:
ϕ - stálost výsevu
[%],
∆ i - relativní odchylka výsevů od hodnoty x [%],
x - průměrná hodnota měrných výsevků
n – počet měření.
[kg],
Relativní odchylka výsevů
Relativní odchylka se stanoví výpočtem dle vztahu.
∆i =
x − xi
x
*100
[%],
Kde:
∆ i - relativní odchylka výsevů od hodnoty x [%],
x - průměrná hodnota měrných výsevků
xi – jednotlivé měrné výsevky
19
[kg],
[kg].
LUPINA
VIKEV
KUKUŘIC
E
TRÁVA
0,85
0,81
0,76
0,83
0,79
0,36
NORMÁLNÍ
STUPNICE OSIVA
KLAPKA V POLOZE A NORMÁLNÍ OSIVO v [kg.ha-1]
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
100
105
110
34
51
69
86
104
122
140
157
174
192
210
228
246
264
281
298
316
335
352
370
387
33
49
66
83
100
117
134
151
168
184
200
217
235
252
269
286
302
319
337
351
371
32
48
64
79
95
111
127
143
159
174
190
206
222
238
253
268
284
300
316
332
348
32
48
64
79
95
111
127
143
159
174
190
206
222
238
253
268
284
300
316
332
348
24
35
47
59
71
82
94
106
118
130
141
153
165
177
189
200
212
224
236
248
260
23
42
61
79
96
116
135
154
172
191
209
228
246
265
283
302
320
338
356
374
393
21
40
59
78
97
117
136
155
174
194
213
232
251
270
289
309
328
347
366
385
404
28
45
62
79
96
113
130
147
164
181
198
216
234
251
268
285
302
320
337
354
371
20
32
51
70
89
108
127
146
165
184
203
222
241
260
279
298
317
336
355
374
393
412
8
24
47
70
92
115
137
156
175
194
212
231
249
267
285
304
323
342
361
380
398
18
26
34
42
52
ŘEPA
HRÁCH
0,5
TRÁVA
FAZOLE
0,66
JETEL
OVES
0,68
ŘEPKA
OVES
NAHÝ
0,74
V POLOZE Z JEMNÉ OSIVO
v [kg.ha-1]
JEMNÉ OSIVO
JEČMEN
0,77
JEMNÉ OSIVO
ŽITO
kg.dcm-1
PŠENICE
TABULKA V-1 Nastavovací tabulka výsevního stroje PNEUSEJ SE I - 072
DRUH OSIVA
2,5
5
7,5
10
12,5
15
17,5
20
22,5
25
1,8
4,6
6,8
9,1
11,4
13,7
15,9
18,2
20,5
22,8
2,3
5,3
8,6
12,0
15,3
18,0
21,3
24,0
26,6
27,5
2,8
5,2
7,2
9,2
11,2
13,2
15,0
16,2
2,5
5,0
7,5
10,0
12,5
15,0
17,5
20,0
21,5
23,0
HODNOTY UVEDENÉ V TABULCE JSOU POUZE
INFORMATIVNÍ, PROTOŽE SPECIFICKÁ HMOTNOST
A VELIKOST OSIVA SE RŮZNÍ. DOPORUČUJEME
PROVÉST ZKOUŠKU VÝSEVU. HODNOTY PŘI NÍ
ZJIŠTĚNÉ (U STEJNÉHO DRUHU OSIVA) ZÚSTÁVAJÍ
STEJNÉ, OBA DÁVKOVAČE JE NUTNÉ NASTAVIT NA
DANÉ MNOŽSTVÍ v kg.ha-1. HODNOTY NA POČÍTAČI
HEKTARŮ JE NUTNÉ NÁSOBIT DVĚMA (CELKOVÝ
POČET ZASETÝCH HEKTARŮ).
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
5.4 Přesné secí stroje
Přesné setí je zvláštní způsob setí semen do řádků s roztečí 250÷900 mm. Semena
v řádcích jsou ukládána v konstantní vzdálenosti, obvykle od 40 do 180 mm. Přesné secí
stroje umožňují zasít přesný počet jedinců na hektar. Využívá se jich při setí kukuřice,
cukrové řepy a přímých výsevů zeleniny. Při pěstování cukrové řepy při setí obrušovaných
nebo geneticky jednoklíčkových semen, tak dochází k významné úspoře osiva, optimálnímu
rozmístění jednotlivých rostlin a úspoře nákladů (není nutné provádět jednocení
a prosvětlování porostů).
5.4.1 Konstrukce přesných secích strojů
Secí stroj určený pro přesné setí, uvedený na obrázku 5-26, je konstruovaný jako
víceřádkový secí stroj, kde každá sekce tvoří samostatnou výsevní jednotku. Hlavní části
secího stroje tvoří:
1. Nosný rám.
2. Ventilátor (dmychadlo).
3. Znamenáky.
4. Samostatné výsevní jednotky.
5. Zásobníky osiva.
6. Secí botky.
7. Zahrnovače, přitlačovací válečky.
8. Speciální a přídavná zařízení (přihnojovací zařízení, aplikátor chemických přípravků).
9. Systém převodů.
2.
5.
8.
3.
4.
7.
6.
1.
Obrázek 5-26 Přesný secí stroj Kverneland Accord Optima: 1-nosný rám, 2-ventilátor
(dmychadlo), 3-znamenáky, 4-samostatné výsevní jednotky, 5-zásobníky osiva, 6-secí
botky, 7-zahrnovače, přitlačovací válečky, 8-speciální a přídavná zařízení (přihnojovací
zařízení, aplikátor chemických přípravků).
21
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Každá výsevní jednotka (4) pracuje samostatně. Je tvořena výsevním mechanizmem,
zásobníkem osiva (5), secí botkou (6), systémem převodů a zahrnovačem nebo přitlačovacím
válečkem. Semena jsou ze zásobní skříně nabírána výsevním mechanizmem, který je
zpravidla umístěný pod zásobníkem osiva co nejníže nad zemí a ukládá semena do seťového
lože tvořeného secí botkou. Po uložení je semeno stabilizováno v půdě zahrnutím půdou, nebo
zahrnuto a půda je navíc utužena válečkem nebo utužovacím kolečkem (7). Každá výsevní
jednotka je spojena se společným rámem secího stroje pomocí závěsu, který umožňuje dobré
kopírování povrchu půdy. Dle použitého výsevního mechanizmu může být na secím stroji
centrální ventilátor (dmychadlo) (2), který je zdrojem tlaku nebo podtlaku vzduchu a využívá
se pro činnost výsevního ústrojí.
5.4.2 Druhy výsevních ústrojí pro přesné setí
U přesných secích strojů se využívá řada výsevních ústrojí, která se odlišují zpravidla
způsobem náběru semen. Nabírání semen, jejich přidržování a unášení výsevním
mechanizmem může být založeno pouze na mechanickém principu (gravitace) nebo na
kombinovaném principu (mechanický a pneumatický princip). U kombinovaného principu
jsou semena podtlakem nebo přetlakem vzduchu nabírána a přidržována v jamkách výsevního
kotouče. Zkracuje se tím čas potřebný pro nabrání semene, což umožňuje vyšší pojezdové
rychlosti.
Výsevní ústrojí s volným náběrem semen
Do této skupiny patří výsevní ústrojí:
a) kotoučové na obrázku 5-27 (rovina otáčení kotouče může být svislá, šikmá nebo
vodorovná).
b) páskové,
c) lžičkové na obrázku 5-30.
Obrázek 5-27 Kotoučové výsevní ústrojí: vlevo-1-výsevní skříň, 2-výsevní kotouč, 3výsevní clona; vpravo-1-výsevní skříň, 2-výsevní kotouč s výsevními jamkami, 3-stírací
váleček, 4-secí botka, 5-clona výsevního kotouče, 6-vyprazdňovací (stírací) nůž.
Výsevní ústrojí s nuceným náběrem
V současné době se jedná o nejčastěji používaná výsevní ústrojí. Do této skupiny se řadí
výsevní ústrojí:
a) kotoučové kombinované,
Nabírací i výsevní kotouč je šikmo postavený. Nabírací kotouč je umístěný na dně zásobní
skříně a semena při jeho otáčení zapadají do vyvrtaných otvorů a následně propadávají
otvorem v pevné podložce. Působením tlakového vzduchu jsou trubicemi dopravována do
výsevního kotouče a ukládána do seťového lože.
22
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
b) kotoučové lžičkové na obrázku 5-28,
Obrázek 5-28 Lžičkové výsevní ústrojí:
1-zásobní skříň, 2-výsevní kotouč, 3-výsevní
komora, 4-clona, 5-výsevní lžička, 6-čep, 7-dolní
část přidržovače (vodící čep), 8-vodící dráha, 9výpadový otvor.
Semena umístěná v zásobní skříni (1) se dostávají z levé strany do výsevní komory (3).
Výšku osiva v komoře lze měnit pomocí stavitelné clony (4). Výsevní lžičky (5) jsou spojeny
s výsevním kotoučem (2) otočně, pomocí čepu (6). Spodní část (vodící čep) (7) výsevní
lžičky je vedena ve vodící dráze (8). Při otáčení výsevního kotouče lžičky ve spodní části
výsevní komory (3) nabírají semena a vynášejí je směrem vzhůru. Zde vodící čep kopírující
vodící dráhu (8) pootočí čepem výsevní lžičky a tím dojde k uvolnění semene. Vlastní vahou
semena padají do výpadového otvoru (9) a z něho do seťového lože vytvořeného secí botkou.
c) kotoučové-podtlakové,
U výsevního ústrojí na obrázku 5-29 semena vlivem gravitace postupují ze zásobní skříně
na levou stranu výsevního kotouče (4). Druhou stranou kotouč přiléhá k podtlakové komoře
(6), která je napojená přes podtlakové potrubí (5) k ventilátoru. Výsevní kotouč při otáčení
prochází vrstvou osiva, semena jsou přisávána podtlakem vzduchu k otvorům kotouče (3).
Otvory musí být menší než je velikost semen. Přebytečná semena stírá speciálně tvarovaný
stírač (1), jehož optimální poloha je stavitelná pomocí páky (2). Přisátá semena jsou unášena
otáčejícím se kotoučem ke spodní části podtlakové komory, kde je podtlak přerušen a semena
vlastní vahou padají do připraveného seťového lože. Výsevní kotouče jsou výměnné, s různou
velikostí otvorů a s rozdílnou roztečí otvorů.
Obrázek 5-29 Kotoučové výsevní ústrojí
pracující na mechanicko pneumatickém
principu s podtlakem: 1-stírací rameno
(stírač), 2-páka pro nastavení polohy
stírače, 3- otvor na výsevním kotouči,
4-výsevní
kotouč,
5-sací
potrubí,
6-podtlaková komora, 7-pryžový váleček,
8-stírací plech.
23
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
d) kotoučové-přetlakové.
Výsevní ústrojí pracující na mechanicko pneumatickém principu s přetlakem vzduchu
je na obrázku 5-30. Výsevní ústrojí je vhodné pro setí řepy, slunečnice, kukuřice a luskovin.
Semena jsou ze zásobní skříně (1) nabírána do otvorů výsevního kotouče (3). Otvory
v kotouči mají kuželovitý tvar a zapadá do nich větší počet semen. Při nuceném pohonu
výsevního kotouče jsou semena unášena směrem ke vzduchové trysce (2). Tlakem vzduchu je
semeno na dně vývrtu přidržováno, ostatní semena z horní části vývrtu jsou odfouknuta zpět
do zásobní skříně. Následně se semena společně s kotoučem otáčí a pokud se dostanou nad
výpadní otvor ve spodní části výsevního mechanizmu, jsou ukládána do výsevního lože
vytvořeného výsevní botkou (4).
Obrázek 5-30 Kotoučové výsevní
ústrojí pracující na mechanicko
pneumatickém principu s přetlakem:
1-zásobník osiva, 2-vzduchová tryska,
3-výsevní kotouč, 4-výsevní botka, 5vypouštěcí otvor.
24
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
5.5 Sázecí stroje
V podmínkách České republiky se sázejí hlavně brambory. V průběhu sázení se
rozmísťují bramborové hlízy do přímých řádků na stejné vzdálenosti a hloubku. Meziřádková
vzdálenost se pohybuje v rozmezí od 625 až 1000 mm a je závislá na velikosti pneumatik a
rozchodu kol traktorů. Od meziřádkové vzdálenosti 625 mm se téměř upustilo a převládá 750
a 1000 mm. Vzdálenost hlíz v řádku se pohybuje v rozmezí 200 až 400 mm, je závislá na
rozteči řádků a dále je ovlivněna měrným počtem trsů. Měrný počet trsů se je od 35.000 do
55.000 dle účelu pěstování (rané, konzumní nebo sadbové brambory). Měrná spotřeba sadby
se tak pohybuje od 2 do 3 t.ha-1 v závislosti na průměrné hmotnosti a počtu sadbových hlíz.
Sadbové hlízy mají velikost (střední průměr) 45 až 60 mm a střední hmotnost 50 až 70g. Tvar
hlíz je znakem odrůdy brambor. Nejčastěji mají hlízy tvar oválný a kulovitý. Na rozměrech
a tvaru je závislý i sypný úhel hlíz, který se pohybuje od 30 do 35°. Třecí úhel se mění
v rozsahu 18÷25°. Při sázení je důležitá i pevnost hlíz, která přímo ovlivňuje odolnost hlíz
vůči mechanickému poškození. Dovolené statické zatížení hlízy je 40÷50 N. Specifické
požadavky na šetrné zacházení, manipulaci a výsadbu jsou kladeny na předklíčené hlízy
brambor, které mají mít klíčky tlusté, sytě zelené a dlouhé 15÷20 mm. Narašené brambory
mají klíčky 2÷3 mm dlouhé a manipulujeme s nimi je jako s hlízami běžné sadby. Hlízy se
vysazují mělce pod povrch ornice. Přikrývající vrstva ornice nemá přesahovat 80 mm. Dle
ověřené zásady má sadba předklíčených brambor ležet pod povrchem v hloubce rovnající se
největšímu rozměru hlízy. Větší sadbu sážeme do hloubky větší, drobnější do menší.
5.5.1 Konstrukční provedení a základní rozdělení sázečů brambor
Proces sázení brambor můžeme rozložit do třech fází:
1. V prvé fázi dochází v ornici k vytvoření brázdy odpovídající hloubky a rozměrů pro
uložení hlíz.
2. Ukládání sadby v pravidelných roztečích do sázecí brázdy.
3. Zahrnutí sadby a nahrnování hrůbků v ose řádku.
Při strojním sázení jsou všechny fáze prováděny kontinuálně během jedné jízdy
sazeče.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Sazeč brambor má tyto hlavní části:
Rozhrnovací radlice.
Sázecí ústrojí.
Zásobní skříň.
Hrobkovací talíře (hrobkovací tělesa-radličky).
Hnací kolo.
Převody.
Ostatní části (rám stroje, podvozek, znamenáky, signalizační zařízení, rozvody, atd.).
Rozhrnovací radlice
Rozhrnovací radlice vytvářející brázdu nesmí utužovat její dno ani vynášet spodní
vrstvy na povrch a brázda se nesmí samovolně zasypávat. Dále je důležité, aby byla
vytvořena vhodná šířka brázdy. Používají se zpravidla rozhrnovací radlice s tupým úhlem
vnikání do půdy na obrázku 5-29. Přední část radlice prořezává půdu ve svislé rovině
a zatlačuje půdní částice směrem dolů, půdu před sebou nehrne, ale utužuje ji na dně
brázdy. Z tohoto důvodu je v přední části umístěna kypřící radlička (3), která kypří dno
brázdy. Půda rozříznutá čepelí (1) je rozdělena a přechází na křídla radlice (2), která ji
25
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
dále posouvají do stran a vytváří tak sázecí lože. Kypřící radlička prokypřuje dno do
hloubky a. Na takto nakypřenou půdu jsou vysazovány hlízy a dále jsou částečně
zasypány zeminou, která se dostává do střední části mezerou b mezi dnem a křídly radlice.
Obrázek 5-29 Rozhrnovací radlice s tupým úhlem vnikání do půdy: 1-čepel, 2-křídlo,
3-kypřící radlička.
Sázecí mechanizmy
Podle provedení sázecího ústrojí rozdělujeme sazeče na poloautomatické
a automatické. U poloautomatických sazečů se hlízy ručně vkládají do sázecího ústrojí.
Sázecí ústrojí jednoho řádku obsluhuje jeden pracovník, který obvykle odebírá
předklíčené brambory z přepravky a šetrně je vkládá do sázecího ústrojí. Po vypuštění
hlízy dochází k jejímu zahrnutí zeminou a následně k vytvoření hrůbku. Protože
traktorista po zahrnutí hlízy není schopen kontrolovat proces a přesnost sázení, bývají
sazeče obvykle vybaveny zařízením na kontrolu sázení. Podle počtu sázecích ústrojí jsou
sazeče dvou, čtyř nebo šesti řádkové.
Poloautomatické sázecí mechanizmy
Poloautomatické sázecí mechanizmy se rozdělují na:
Sázecí mechanizmus s horizontálním vysazovacím kotoučem na obrázku 5-30.
Sázecí mechanizmus s vertikálním vysazovacím kotoučem na obrázku 5-31.
Sázecí mechanizmus dopravníkový (elevátorový) na obrázku 5-32.
Sázecí mechanizmus excentrický na obrázku 5-33.
26
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
1.
2.
3.
4.
Obrázek 5-30 Sázecí mechanizmus s horizontálním vysazovacím kotoučem: 1-zásobník
hlíz, 2-vysazovací kotouč, 3-záběrové hnací kolo, 4-vysazovací kanál (šachta).
U sázecího mechanizmu s horizontálním vysazovacím kotoučem obsluha nabírá hlízy
ze zásobníku a vkládá je po jedné do komor mezi lopatky kotouče. Kotouč, poháněný od
pojezdového kola, se otáčí a unáší hlízy nad výpadní kanál. Kanálem hlízy padají do
brázdy. Nevýhodou tohoto sázecího mechanizmu je značná délka výpadního kanálu. Hlízy
padají do sázecí brázdy z velké výšky, což způsobuje jejich velký rozptyl
a nerovnoměrnou vzdálenost hlíz v řádku. Tato nevýhoda je odstraněna u sázecího
mechanizmu s vertikálním vysazovacím kotoučem na obrázku 5-31, kde jsou hlízy
vkládány do jednotlivých komor tvořených lopatkami po obvodu kotouče a následně jsou
vysazovány do brázdy těsně nad zemí. Kolem kotouče je jak z boků, tak i po obvodě
plechový kryt, který zabraňuje předčasnému vypadnutí hlízy. Nevýhoda tohoto sázecího
mechanizmu spočívá v tom, že činnost související s vkládáním hlíz je únavná, vyžaduje
soustředění a trvalou pozornost. Kotouč je v horní části odkryt poměrně krátkou dobu
a obsluha vidí malý počet komor v krátkém časovém úseku. Kvalita vkládání klesá
zpravidla s časem směny následkem únavy obsluhy, proto jsou důležité krátké přestávky
na odpočinek.
1.
3.
2.
Obrázek 5-31 Sázecí mechanizmus s vertikálním vysazovacím kotoučem: 1-zásobník hlíz,
2-vysazovací kotouč, 3-záběrové hnací kolo.
27
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
U sázecího mechanizmu dopravníkového (elevátorového) na obrázku 5-32 jsou hlízy
vkládány do misek (2) připevněných na nekonečném dopravníku (elevátoru), který je
poháněný od záběrového hnacího kola (3). Obsluha vkládá hlízy ze zásobníku do
vysazovacích misek (2), které se pohybují v zorném poli pracovníka po delší dobu. Hlízy
jsou dopravovány těsně nad sázecí brázdu a z malé výšky do ní padají.
.
1.
2.
3.
Obrázek 5-32 Sázecí mechanizmus dopravníkový (elevátorový): 1-zásobník hlíz,
2-vysazovací miska, 3-záběrové hnací kolo.
Sázecí mechanizmus excentrický na obrázku 5-33 je konstrukčně trochu složitější, ale
umožňuje pohodlnější plnění sázecích misek. Základem jsou dva kotouče, které jsou
vzájemně uloženy excentricky a jsou oba poháněny od pojezdového kola. Ramena
s vysazovacími miskami (pohárky) jsou otočně spojeny s vnitřním kotoučem a prochází
vodítky, které jsou rovnoměrně rozmístěny po obvodě vnějšího kotouče a mohou se pootáčet
(naklápět). Vlivem excentrického uložení kotoučů se nabírací misky nepohybují konstantní
obvodovou rychlostí. Ve spodní části je rychlost i vzdálenost misek maximální. V horní části,
kde dochází ke vkládání hlíz, je rychlost minimální a misky jsou blíže u sebe. Obsluha tak
může pohodlně vkládat hlízy do vysazovacích misek a lze tímto způsobem vyloučit dvojité
náběry a vynechávky.
28
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
1.
2.
7.
4.
3.
5.
6.
Obrázek 5-33 Sázecí mechanizmus excentrický: 1-zásobník hlíz, 2-vnější kotouč, 3-vnitřní
kotouč, 4-plechový kryt, 5-vysazovací miska (pohárek), 6-rameno (stopka), 7-záběrové hnací
kolo.
Automatické sázecí mechanizmy
U automatických sazečů prochází sázecí ústrojí zásobní skříní nebo nabíracím
prostorem. Ústrojí samo hlízu uchopí, přemístí jí do prostoru nad vytvořenou brázdou
a uloží ji do ní. Automatické sázecí mechanizmy se vyrábějí v provedení:
1. Elevátorový- a) s jednofázovým náběrem hlíz,
b) s dvoufázovým náběrem,
c) s doplňovacím kotoučem,
d) se shrnovací pružinou.
2. Kotoučový.
3. Pásový.
4. Strunový.
Elevátorový sázecí mechanizmus s jednofázovým náběrem na obrázku 5-34
Složený je z nekonečného pásového dopravníku (elevátoru) (2), ke kterému
jsou v pravidelných vzdálenostech připevněny nabírací misky. Velikost misek je dána
velikostí sadbových brambor. Misky mohou být uspořádány na dopravníku v jedné
nebo ve dvou řadách. Dvouřadé uspořádání se jeví jako výhodnější z důvodů
pravidelnosti náběru hlíz. Rychlost dopravníku je poloviční, dochází k šetrnému
nabírání a minimálnímu mechanickému poškozování hlíz. Dále jsou zde dva válcenapínací a hnací (1). Pásový dopravník se pohybuje ve svislé rovině, misky na něm
připevněné prochází zásobníkem hlíz a dochází tak k jejich pravidelnému náběru.
V protilehlé části od zásobníku dopravník prochází vysazovací šachtou. Hlízy opouští
misky a předcházející miskou jsou dopravníkem snášeny těsně nad zem, kde jsou
vysazovány do sázecí brázdy.
29
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
1.
3.
2.
4.
Obrázek 5-34 Elevátorový sázecí mechanizmus s jednofázovým náběrem:1-napínací
válec, 2-pásový dopravník (elevátor), 3-miska, 4-zásobník hlíz.
Elevátorový sázecí mechanizmus s dvoufázovým náběrem na obrázku 5-35
U tohoto sázecího mechanizmu jsou na elevátoru připevněny nabírací misky (1), které
umožňují nabrání většího počtu hlíz obrázek 5-36. V horní části elevátoru je umístěná
kladka (8), která mění pohyb elevátoru ze svislé do vodorovné polohy. Nabírací misky
mění polohu, nabrané hlízy zapadají do stabilizačního kroužku (2) a přebytečné hlízy
padají na skluz (5) a po něm se vrací do zásobní skříně (7).
2.
8.
1.
5.
Obrázek 5-35 Provedení nabíracích misek sazeč brambor s dvoufázovým
náběrem: 1-nabírací miska, 2-stabilizační kroužek, 5-skluz, 8-vodící kladka.
30
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Směr jízdy
Obrázek 5-36 Sazeč brambor s dvoufázovým náběrem:
1. Nabírání brambor.
2. Vypadávání přebytečných brambor.
3. Pohon elevátoru.
4. Vysazovací šachta.
5. Skluz.
6. Převody.
7. Zásobní skříň.
8. Hradítko.
9. Rozhrnovací radlice.
10. Kopírovací kolečko.
11. Hrobkovací talíře.
Elevátorový sázecí mechanizmus s doplňovacím kotoučem
Sázecí mechanizmus je uveden na obrázku 5-37. Brambory jsou nabírány miskami
umístěnými na šikmo skloněném dopravníku (1), který prochází zásobníkem hlíz (3). Povrch
dopravníku je kopírován hmatačem (6). V případě, že hlíza není nabrána, hmatač dá impulz
doplňovacímu kotouči (5), který se pootočí a doplní chybějící hlízu.
31
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Obrázek 5-37 Elevátorový sázecí mechanizmus s doplňovacím kotoučem: 1-elevátor
s nabíracími miskami, 2-nabírací prostor, 3-zásobník hlíz, 4-vysazovací šachta, 5-doplňovací
kotouč, 6-hmatač.
Elevátorový sázecí mechanizmus se shrnovací pružinou
U sázecího mechanizmu na obrázku 5-38 je několik hlíz nabráno nabírací miskou (1). Nad
šikmou větví elevátoru je umístěna pružina (5), které ponechává v misce jednu hlízu.
Přebytečné hlízy se vrací po šikmo umístěném skluzu zpět do nabíracího prostoru (2).
Obrázek 5-38 Elevátorový sázecí mechanizmus se shrnovací pružinou: 1-elevátor
s nabíracími miskami, 2-nabírací prostor, 3-zásobník hlíz, 4-vysazovací šachta, 5-shrnovací
pružina.
32
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Kotoučový sázecí mechanizmus
Sazeč s kotoučovým sázecím mechanizmem na obrázku 5-39 používá pro přidržování
hlíz prstové přidržovače na obrázku 5-40. Kotouč (1), spojený pevně s hnanou hřídelí, na
kterém jsou přišroubovány přidržovače (2), se otáčí a prochází zásobníkem hlíz.
Přidržovač má esovitý tvar, spodní část kopíruje čelní vačku, která je spojena s rámem
stroje. Jakmile se zahnutý konec přidržovače dotkne vačky v oblasti C, dochází k jeho
postupnému otevírání. Plné otevření nastane v úseku D. Při této poloze dochází
k nabrání hlízy a v oblasti E je přidržovač včetně hlízy přitlačen ke stěně kotouče
pomocí vinuté pružiny (3). Hlíza je unášena kotoučem až do oblasti A, kde se opět
konec přidržovače dostává do styku s vačkou, a v oblasti B dochází k uvolnění hlízy
a vypuštění do brázdy.
Obrázek 5-39 Sazeč brambor s kotoučovým sázecím ústrojím: 1-zásobník hlíz, 2-nabírací
prostor, 3-sázecí kotouč, 4-pohon sázecího kotouče, 5-hnací kolo, 6-vypouštěcí prostor,
7-rozhrnovací radlice, 8-hrobkovací těleso.
Obrázek 5-40 Kotoučový sázecí mechanizmus s prstovými přidržovači: 1-kotouč,
2-přidržovač, 3-pružina.
33
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Pásový sázecí mechanizmus
U pásového sázecího mechanizmu na obrázku 5-41 postupuje vrstva brambor po
šikmo umístěném pohyblivém dnu ze zásobníku (1). Vrstva je regulována polohou hradítka
(2) a válečkem s pryžovými hroty (3), který se otáčí proti směru pohybu hlíz. Brambory
zapadávají do pravoúhlého žlábku otočného válečku (4). Po zaplnění se válec pootočí o 90°
a tím dojde jednak k přemístění hlíz do mezery ve tvaru V mezi pásovými dopravníky
a zároveň k přerušení toku hlíz ze zásobníku (1). Po vyprázdnění se válec pootočí o 270°. Do
jednoho řádku jsou vysazovány hlízy z jedné dvojice pásových dopravníků. Rychlosti obou
pásů jsou odlišné v poměru 1:2. Tímto způsobem dochází k seřazení hlíz bez mezer a zároveň
k jejich dopravě a rovnoměrnému vysazování.
Obrázek 5-41 Sazeč brambor s pásovým sázecím mechanizmem: 1-zásobník hlíz,
2-hradítko, 3-váleček s pryžovými hroty, 4-otočný váleček se žlabem, 5-pásové dopravníky
s drsným povrchem pásu.
Strunový sázecí mechanizmus na obrázku 5-42
Bramborové hlízy jsou vynášené ze zásobníku podlahovým dopravníkem (1) a padají
na strunový dopravník (2) uspořádaný ve tvaru V. Strunový dopravník je unáší proti směru
jízdy sazeče, kde naráží na hradítko (3), které zajišťuje hromadění hlíz v zadní části
dopravníku. Sázecí dopravník (4) se pohybuje ve směru jízdy sazeče. Hlízy dopravované
dopravníkem (4) se otírají o hlízy, které leží na strunovém dopravníku (2), tím se odstraňují
mezery mezi nimi a brambory jsou vysazovány pravidelně ve stejných časových intervalech
do brázdy vytvořené rozhrnovací radlicí. Počet brambor na strunovém dopravníku (2) je
regulován automaticky. Hradítko (3) na konci dopravníku je uložené otočně ve svislé poloze.
Při naplnění dopravníku (2) dojde k vychýlení hradítka, sepnutí spínače (6), rozepnutí
elektromagnetické spojky (7) a vypnutí pohonu podávacího dopravníku (1). Jakmile pomine
tlak na hradítko, pružina vrátí hradítko do svislé polohy, dojde k rozepnutí spínače (6), sepnutí
spojky (7) ovládající činnost podávacího dopravníku (1), který opět začne dopravovat hlízy na
strunový dopravník (2).
Obrázek 5-42 Strunový sázecí mechanizmus: 1-podávací dopravník, 2-strunový dopravník,
3-hradítko, 4-vysazovací dopravník, 5-pružina, 6-spínač, 7-elektromagnetická spojka.
34
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Zahrnování hlíz
Pro zahrnování hlíz uložených v brázdě se používají zahrnovací talíře nebo hrobkovací
tělesa-radličky obrázek 5-43. Kromě zahrnutí vytváří hrobkovací tělesa nad hlízou hrůbek,
jehož tvar je závislý na nastavení těles. Z tohoto důvodu se radličková hrobkovací tělesa na
obrázku 5-45 vyrábí s přestavitelnými křídly. Umožňuje to spojovací třmen mezi křídly (3),
který umožňuje změnu úhlu 2γv rozmezí 70 ÷100°. U talířového zahrnovacího zařízení na
obrázku 5-44 se tvar hrůbků mění tím, že je možné měnit polohu talíře vzhledem ke směru
jízdy a vzhledem ke svislé rovině. Talíře jsou otočně uložené na zahnuté nápravě (slupici) (2),
která je otočně uložena na závěsném táhle tělesa. Talířová tělesa se doporučují použít
v lehčích, písčitých půdách, v těžších půdách a na svazích jsou vhodnější radličná hrobkovací
tělesa.
Obrázek 5-43-Zahrnovací tělesa: a)
hrobkovací tělesa radličková, b) talířové
zahrnovací zařízení.
Obrázek 5-44 Talířové zahrnovací
zařízení: 1-zahrnovací talíře, 2-slupice
talířů, 3-držák slupice.
Obrázek 5-45 Hrobkovací těleso radličkové:
1-šípová kypřící radlička, 2-štít, 3-křídlo.
35
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Literatura:
1. Neubauer, K. a kol.: Stroje pro rostlinnou výrobu, SZN Praha, 1989.
2. Procházka, B. a kol.: Mechanizácia rastlinnej výroby, Príroda Bratislava, 1986.
3. Roh J., Kumhála F., Heřmánek P.: Stroje používané v rostlinné výrobě. Praha, Credit
2000, 296 s.
4. Štefl, Z. a kol.: Mechanizace rostlinné výroby. Praha, SZN 1969, 468 s.
36