3.křížová výprava - Dětský diagnostický ústav a SVP Liberec

3.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
Anotace : příčiny, průběh a výsledky
Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní
jídelna Liberec
6.-9. ročník, 2.května 2013
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Nišev. Dostupné z www.ddu-liberec.cz
VY_32_INOVACE_155
V 80-tých letech 12.stol. vyvstala křižáckým státům v Levantě nová
hrozba. Sultán Saladin (1138-1193) spojil pod svou vládou Egypt a
Sýrii a založil tak novou vládnoucí dynastii Ajjúbovců. Do té doby
nejednotní muslimové, kteří nedokázali zastavit vpád křesťanských
bojovníků, se sjednotili pod silným vůdcem a toužili vybojovat zpět
ztracená území.
1
V r.1187 shromáždil
jeruzalémský král Guy de
Lusignan velké křižácké vojsko
u Seforie nedaleko Nazaretu a
na radu zkušených bojovníků
zde ve výhodném postavení
očekával příchod Saladinovy
armády. Saladin si toho byl
vědom a snažil se vylákat
křižáky z jejich pozic. Král se
nakonec nechal přesvědčit k
tomu, aby se vojsko vydalo na
pochod. Křižáci se pak v poušti
nedaleko Genezaretského jezera
dostali do obklíčení. Bez zásob
vody byli zatlačeni na kopec s
dvěma vrcholy – tzv. Hattínské
rohy.
2
Druhého dne ráno - 4.července 1187
se pokusili probít z obklíčení.
Saladinovi vojáci zapálili okolní
křoviska a štiplavý kouř ještě více
prohloubil zoufalství žíznivých
křižáků. Jen menší části z nich se
podařilo prorazit obklíčení a uniknout.
Nakonec zůstaly necelé dvě stovky
rytířů spolu s králem. Zcela vyčerpaní
padli do zajetí. Většina zajatých rytířů
byla popravena. Král Guy de
Lusignan byl zhruba po roce věznění
propuštěn na svobodu. V bitvě padlo
na 15 000 křižáků. 2.října 1187 obsadil
Saladin Jeruzalém.
3
Reakcí na dobytí Jeruzaléma bylo
vyhlášení 3.křížové výpravy
papežem Řehořem VIII. K ní se
přihlásili i králové Anglie a Francie
a císař Svaté říše římské. Jako
první vyrazila armáda císaře
Fridricha Barbarrossy jejíž předvoj
tvořily i české oddíly vedené
Děpoltem II. V r.1190 rozdrtila
císařova vojska seldžuckou
armádu v bitvě u Iconia. O měsíc
později se však císař utopil v řece
a jeho vojsko se rozpadlo. Větší
část se vrátila zpět a zbytek
pokračoval do Antiochie.
4
V r.1190 vyrazili do Svaté země také anglický král Richard Lví srdce a
francouzský král Filip II. August. Cestou obsadil Richard Kypr. Společně
pak dobyli silné přístavní město Akkon, které se stalo novým hlavním
městem Jeruzalémského království. Filip II. se poté vrátil do Francie.
Richard se pokusil připravit půdu pro dobytí Jeruzaléma. Podařilo se mu
porazit Saladinovo vojsko v bitvě u Arsufu a obsadit přístavní město
Jaffa. Na obléhání Jeruzaléma však již neměl dostatek sil a začal proto
mírová jednání.
5
6
V září 1192 nakonec došlo k dohodě se Saladinem. Bylo smluveno pětileté
příměří a potvrzena křižácká území mezi Tyrem a Jaffou. Jeruzalém zůstal
pod nadvládou muslimů, ale neozbrojeným křesťanským poutníkům byl
zaručen volný přístup.
7
8
SLOVNÍČEK
Svatá země – označení pro dnešní Izrael
Levanta – oblast Východního Středomoří
muslimové – vyznavači islámu
Seldžukové – turecký kmen
Citace a použitá literatura
1.Saladin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit.
2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saladin2.jpg
2.Guy de Lusignan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Guido_di_Lusignano.jpg
3.Bitva u Hattínu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hattin.jpg
4.Fridrich Barbarrossa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Barbarossa.jpg
5.Richard Lví srdce a Filip II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Richard3.jpg
6.Obléhání Akkonu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Siege_of_Acre.jpg
7.Blízký východ 1190. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Crusader_States_1190_cs.svg
8.Blízký východ 1192. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Levanta_1190-cs.svg
HROCHOVÁ, Věra a Miroslav HROCH. Křižáci ve Svaté zemi. 2., upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996, 289 s., [32] s. obr.
příl. Kolumbus, sv. 134. ISBN 80-204-0621-2.
BRIDGE, Anthony. Křížové výpravy. 1. vyd. Překlad Marie Kreysová. Praha: Academia, 1995, 228 s., příl. ISBN 80-2000512-9.
DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. 1. vyd. Překlad Vladimír Pražák. Praha: Orbis, 1973, 214 s., příl. 602-22-862
RAJLICH, Jiří. Křížové výpravy a papežská politika. Historický obzor. 1997, roč. 8, čís. 3/4, s. 57-64.
