Základy editace textu v programu WordPad a Microsoft Word 2010

Vysoká
Vysokáškola
školaekonomická
ekonomickáv vPraze
Praze
Univerzita
Univerzitatřetího
třetíhověku
věku
Základy
Základyeditace
editacetextu
textuvvprogramu
programu
WordPad
WordPadaaMicrosoft
MicrosoftWord
Word2010
2010
Učební
Učebnítext
textpro
propředmět
předmětU053
U053
Ing.
Ing.Michaela
MichaelaSeghmanová
Seghmanová
Praha
Praha2011
2011
Určeno pro studenty Univerzity třetího věku VŠE v Praze
© Michaela Seghmanová, 2011
Typography © Michaela Seghmanová, 2011
This edition © Tribun EU, 2011
ISBN 978-80-263-0068-7
Úvod
3
Obsah
Úvod ................................................................................................................... 4
1.
Editace ........................................................................................................ 5
1.1 Ovládání klávesnice.............................................................................. 5
1.2 Úpravy napsaného textu ....................................................................... 6
1.3 Zásady editace textu ............................................................................. 6
1.3.1. Mezery mezi slovy.................................................................... 7
1.3.2. Rozdělení textu do odstavců ..................................................... 7
1.4 Pohyb v textu ........................................................................................ 8
1.5 Práce s blokem textu v dokumentu ....................................................... 8
2.
Formátování .............................................................................................. 10
3.
WordPad ................................................................................................... 11
3.1 Editace textu ....................................................................................... 12
3.2 Formát písma ...................................................................................... 13
3.3 Formát odstavce.................................................................................. 15
3.4 Práce se souborem .............................................................................. 20
3.5 Nástroje pro úpravy ............................................................................ 22
4.
Písemná korespondence ............................................................................ 23
4.1 Úprava adres ....................................................................................... 24
5.
Microsoft Word 2010 ............................................................................... 25
5.1 Rozšířené možnosti pro editaci .......................................................... 26
5.1.1. Speciální znaky a symboly ..................................................... 26
5.1.2. Kontrola pravopisu a gramatiky ............................................. 28
5.2 Rozšířené možnosti formátování písma ............................................. 30
5.3 Rozšířené možnosti formátování odstavce ......................................... 32
5.4 Práce se souborem .............................................................................. 36
5.5 Nástroje pro úpravy ............................................................................ 38
5.6 Práce s obrázky ................................................................................... 40
Úvod
4
Úvod
Základní funkcí, kterou uživatelům nabízela již první PC (zkratka
výrazu Personal Computer), bylo psaní textů. Poměrně dlouhou dobu to byla
pro mnohé jediná činnost, kvůli které počítač vůbec zapínali. Přestože
v posledních letech sedáme k počítači převážně kvůli Internetu, každý z nás čas
od času potřebuje napsat nějaký ten text.
Při psaní textu rukou nebo na psacím stroji musíme ovládat pravidla
českého pravopisu a jejich aplikace do písemné podoby je jednoduchá, neboť
v obou případech vytvoříme „mrtvý“ text, tj. takový, který je jednou pro vždy
hotový a pokud se rozhodneme něco přeformulovat, doplnit nebo vypustit,
musíme to napsat znovu.
Při zpracování elektronických dokumentů je to trochu jiné. Zde musíme
umět aplikovat pravopisná a typografická pravidla tak, aby jim „rozuměl“
počítač, neboť výsledek naší práce je dynamický, každý zásah
(přeformulování, doplnění nebo vymazání části textu) ovlivní následující text a
musíme si vlastně dopředu zajistit, aby tím nevznikly chyby. Pokud budeme
vědět, jak pracuje textový editor, bude textový editor vědět, jak zpracovat
náš text.
Obecné doporučení pro práci s dokumentem je takové, že nejdříve
napíšeme text bez formátování a pak teprve napsaný text formátujeme. Rovněž
se doporučuje průběžně text ukládat. Tyto základní postupy budou v úvodních
kapitolách vysvětleny obecně. Další kapitola se bude zabývat základními
operacemi s textem v prostředí programu WordPad, který je součástí
operačního systému Windows a pro psaní jednoduchých textů začátečníkovi
plně postačí. Pokročilé funkce usnadňující editaci, širší možnosti pro
formátování textu a práce s obrázky budou vysvětleny v programu Microsoft
Office Word 2010.
Kapitola 1: Editace
5
1. Editace
Vytváření dokumentu prostřednictvím klávesnice a nástrojů textového
editoru se nazývá editace. Na úrovni editace textu prostřednictvím klávesnice
je práce v programu WordPad i v programu Word jakékoli verze stejná jako
v ostatních aplikacích, včetně elektronické pošty, tudíž se jimi nebudeme
zabývat. Soustředíme se na aspekty důležité pro práci v textovém editoru.
1.1
Ovládání klávesnice
Rozložení klávesnice určuje znaky, které se napíší do textu stisknutím
jednotlivých kláves. Proces psaní znaků je takový: uživatel stiskne klávesu,
klávesnice pošle počítači informaci o tom, jakou klávesu jsme stiskli, a počítač
napíše znak, který je této klávese přiřazen v aktuálním rozložení klávesnice.
Některé klávesy píší stejný znak v různých rozloženích (většina písmen bez
diakritiky). Budeme předpokládat práci s česko-anglickou klávesnicí.
OBR. 1-1: ČESKO-ANGLICKÉ ROZLOŽENÍ KLÁVESNICE1
Volba
rozložení
Rozložení volíme prostřednictvím panelu jazyků, který je umístěn
v hlavním panelu Windows. Vidíme zde symbol aktuálního jazyka, nyní
pravděpodobně CS, a klepnutím na toto tlačítko rozbalíme nabídku dalších
jazyků. Kromě aktuálního (označeného zaškrtávátkem) se nabídnou další
jazyky, nejčastěji angličtina2, indikátor tohoto
rozložení je EN. (Kromě rozložení klávesnice
se tato volba jazyka projeví i jinde, ale o tom
později, v kapitole 5.1.2.)
Většina kláves v alfanumerické části bude fungovat v českém a
Klávesy se
čtyřmi znaky anglickém rozložení stejně (s výjimkou Z a Y), největší rozdíly se projeví na
klávesách se čtyřmi znaky. Najdeme je v horní řadě a v pravé části
alfanumerické části klávesnice. Platí, že na jedné straně jsou vždy znaky české,
na druhé straně anglické, nelze však jednoznačně říci, které z nich jsou vlevo a
které vpravo, je to pokaždé jiné.
1
Ve druhé řadě shora, vedle klávesy se závorkami
2
Do nabídky můžeme přidat další jazyky, a to po klepnutí na tlačítko jazyka pravým tlačítkem,
následným výběrem volby Nastavení… a v dialogovém okně prostřednictvím tlačítka Přidat
můžeme libovolně rozšířit nabídku.
Kapitola 1: Editace
6
Zde vidíte ukázku klávesy s písmenem „ů“ v obou
variantách. To, zda stisknutím dané klávesy napíšeme
„český“ nebo „anglický“ znak, závisí na aktuálně
zvoleném rozložení klávesnice. Jednotlivé klávesy fungují
bez ohledu na to, které znaky jsou nakreslené vlevo a které
vpravo. Na obr. 1-1 je ukázka česko-anglického rozložení klávesnice, kdy jsou
české znaky vpravo a anglické vlevo. Pro klávesy se čtyřmi znaky platí toto
obecné pravidlo:
“ :
ů ;
:“
;ů
 „české“ znaky píšeme v českém rozložení (ať jsou to levé nebo pravé),
 „anglické“ v anglickém rozložení (mohou to být opět pravé nebo levé),
 „dolní znaky“ píšeme vždy stisknutím příslušné klávesy (zda se napíše levý
dolní nebo pravý dolní znak, záleží na zvoleném rozložení),
 obdobně „horní znaky“ napíšeme stisknutím příslušné klávesy v kombinaci s
klávesou Shift 3 (opět buď levý horní znak anebo pravý horní znak dle
rozložení).
Aplikace pravidla na klávesu s písmenem ů na klávesnici CS-EN:
 ů napíšeme v českém rozložení klávesnice stisknutím dané klávesy,
 “ napíšeme v českém rozložení stisknutím Shift + dané klávesy,
 ; napíše samotná klávesa v anglickém rozložení,
 : napíšeme stisknutím dané klávesy + Shift v anglickém rozložení.
Tip: Všimněte si, kde se nachází některé české písmeno s diakritikou,
například písmeno ů, na Vaší klávesnici (vlevo nebo vpravo). Na stejné
straně klávesy se budou nacházet všechny Vaše „české“ znaky (i když to
nebudou vždy jen písmena, ale také třeba znaky =, +, §, ...).
1.2 Úpravy napsaného textu
Máme-li napsaný text a při kontrole zjistíme, že potřebujeme doplnit
písmeno, slovo nebo delší slovní spojení, musíme umístit kurzor do místa, kde
znaky budeme dopisovat. Pokud budeme jednoduše pokračovat v psaní na
konci dokumentu (například po nějaké pauze), kurzor umístíme za poslední
znak. Pak postupujeme stejně jako při úvodní editaci.
Potřebujeme-li přeformulovat text (část dříve napsaného textu odstranit
a na jeho místo napsat jiný text), nejdříve nechtěný text vymažeme a pak na
dané místo doplníme nový text běžným způsobem. Můžeme si nepatrně
zrychlit postup v případě, že původní text označíme do bloku a poté začneme
rovnou psát nový text, ten nahradí označený blok.
1.3
Zásady editace textu
Při editaci musíme dodržet základní zásady, které se týkají zejména
použití klávesy Mezerník a klávesy Enter. Nesprávné použití těchto kláves
vede k tomu, že textový editor zpracuje náš text chybně. Chybou může být
třeba jen nevhodné rozdělení textu na konci řádku, ale i závažnější chyby. Je to
3
Na „horní“ znaky nefunguje klávesa CapsLock, ta je pouze pro velká písmena.
Kapitola 1: Editace
7
proto, že obě klávesy vloží do textu znak, jež po vytištění nevidíme na papíře a
běžně ani na obrazovce, ale textový editor znak „vidí“ a pracuje s ním.
1.3.1.
Mezery mezi slovy
Za slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo členícím znaménkem
následuje mezera. Pokud se nebudete moci rozhodnout, kde mezeru udělat a
kde ne, tak se řiďte selským rozumem, mezera odděluje slova nebo údaje.
V níže uvedených příkladech mezeru neděláme, jedná se vždy o jeden údaj:
 e-mailové a internetové adresy ([email protected], u3v.vse.cz),
 peněžní částky (7.000 Kč), čísla se znaménkem (+5 nebo –5),
 desetinná čísla (13,5),
 tituly (Ph.D.), chemické vzorce (H2O), měrné jednotky (m3, km/h)
 výrazy s dvojtečkou (časový údaj 12:40, skóre 2:0, měřítko 1:5)
pozor – za dvojtečkou, která je členícím znaménkem ve větě mezeru píšeme
 výrazy se spojovníkem (2011-09-09; česko-polský, bude-li, Frýdek-Místek);
 rozsah, interval vyjádřený pomlčkou (2009–2011, str. 1–2),
 místa, kde následuje více členících znamének za sebou ("Temno").
Nikdy mezeru nepoužíváme za účelem oddálení údajů od sebe nebo
odsazení textu od okraje stránky, k tomu má textový editor jiné nástroje.
Právě takové mezery dělají v textu problémy.
Někdy může použití mezery změnit význam textu. Mezi číslem a
symbolem píšeme mezeru, pokud se jedná o dvě slova (10 % … deset procent,
10% … desetiprocentní, 5 km … pět kilometrů, 5km … pětikilometrový).
Rozdílně přistupujeme k mezerám v souvislosti se stupni (značka °). Ve
smyslu prostorového úhlu je značka součástí údaje o velikosti úhlu, není více
možností prostorových úhlů, například 45°. Máme-li na mysli stupně teplotní,
například 20 °C nebo 100 °F, je značka součástí jednotky SI, tudíž se nepíše
mezera po značce (jsou to dva údaje – „kolik čeho“).
Podrobnosti o pravidlech českého pravopisu a mluvnice v Internetové
příručce na stránkách Ústavu pro jazyk český: http://prirucka.ujc.cas.cz
Rozdělení textu do odstavců
Odstavcem chápeme část textu, která tvoří relativně samostatný logický
celek a která má z pohledu textového editoru jednotně upravené vlastnosti
odstavce (viz dále). Odstavec ukončujeme stisknutím Enter. Někdy se nejedná
o klasické textové odstavce čítající více vět, ale třeba jen o nadpisy nebo hesla
v odrážkových či číslovaných seznamech – takové textové části bychom,
možná, ani odstavcem nenazvali, ale pro textový editor odstavcem jsou.
1.3.2.
Vynechání
řádku
Pokud potřebujeme mezi odstavci vytvořit větší prostor (vynechat
řádky) a náš text nepřesáhne jednu stránku textu (například klasický dopis),
můžeme si dovolit stisknout Enter mezi odstavci opakovaně, tím vzniknou tzv.
prázdné odstavce. Pokud zpracováváme vícestránkový dokument (vyprávění
z dovolené, odbornou práci, receptář apod.), měli bychom dodržet obdobné
pravidlo, jaké platí pro mezery, tedy zásadně oddělovat odstavce jediným
Kapitola 1: Editace
8
stisknutím klávesy Enter. Pro vizuální oddálení odstavců pak používáme
meziodstavcové mezery (viz kapitola 5.3).
1.4
Pohyb v textu
Potřebujeme-li přemístit kurzor na jiné místo v dokumentu, můžeme tak
Pohyb
učinit
myší.
Pokud se hledané místo nachází mimo obrazovku, použijeme
v textu
pomocí myši rolovací kolečko myši nebo nástroj posuvník po pravé straně dokumentu.
Posuvníkem pouze posuneme pohled na jiné místo, kurzor přemístíme až
následným kliknutím myší do požadovaného místa v textu.
Pohyb
v textu
pomocí
klávesnice
Někdy je jednodušší k přemístění kurzoru použít klávesnici, neboť při
klepání myší se někdy hůře trefujeme mezi konkrétní znaky ve slově. V tom
případě používáme navigační klávesy umístěné mezi alfanumerickou a
numerickou částí4:
TAB. 1: KLÁVESY PRO POHYB V DOKUMENTU
Klávesa
 
přemístí
kurzor…
o řádek výš - níž
o znak vlevo vpravo
na začátek Home End
konec řádku
PageUp
o obrazovku
PageDown dolů – nahoru
 
Ctrl + klávesa přemístí kurzor…
o odstavec výš – níž
(na začátek aktuálního - následujícího odstavce)
o slovo vlevo – vpravo
(na nejbližší začátek slova daným směrem)
na začátek – konec dokumentu
(před první – za poslední znak v dokumentu)
o tištěnou stránku nahoru – dolů
(na začátek předchozí – následující stránky)
Pokud si prohlédnete pozorně tabulku a vyzkoušíte jednotlivé operace,
zjistíte, že klávesa Ctrl má zesilující funkci, zvětšuje krok samotné klávesy.
1.5
Práce s blokem textu v dokumentu
Důvodem k označení bloku textu může být, že označený text chceme
vymazat (Delete, Backspace), změnit jeho formát nebo nahradit jiným textem.
Označení textu zrušíme klepnutím myší kamkoli jinam do textu.
K označování textu myší používáme primární tlačítko myši (zpravidla
Označování
levé),
blok
textu označujeme tažením nebo poklepáním. Tažením myší se
textu pomocí
označuje blok textu průběžně ve směru tažení (ve vodorovném směru po
myši
slovech, ve svislém směru po řádcích). Poklepat můžeme na různá místa
v textu, nebo do výběrového pruhu5. Níže je přehled základních možností:
4
Stejnou funkci mají také klávesy v numerické části, pokud je přepínač NumLock vypnutý
(kontrolní dioda NumLock nesvítí).
5
Posuneme-li ukazatel myši vlevo vedle textu, změní se ukazatel na
výběrovém pruhu.
. Nyní jsme ve
Kapitola 1: Editace
Označování
bloku textu
pomocí
klávesnice
9
Dvojitým kliknutím (= poklepáním) do textu se označí .......................... slovo
Klepnutím kamkoli do výběrového pruhu označíme tím ..................... řádek
Tažením ve výběrovém pruhu označíme ................................................. řádky
Poklepáním do výběrového pruhu označíme ..................................... odstavec
K označování textu můžeme použít kurzorové klávesy s přidržením Shift nebo
současného přidržení kláves Ctrl + Shift.
Shift + jakákoli šipka označí text od výchozí pozice ..... k nové pozici kurzoru.
Shift + Home označí text od kurzoru ........................................ na začátek řádku
Shift + End označí text od kurzoru .............................................. na konec řádku
Ctrl + Shift +  označí text od kurzoru........... na začátek slova ve směru šipky
Ctrl + Shift +  označí text od kurzoru.............. na konec slova ve směru šipky
- opakované stisknutí šipky označí další ............................ slovo ve směru šipky
Ctrl + A (= klávesa s písmenem A) označí .................................. celý dokument
Vždy označujeme jen vlastní text – popsanou plochu:
Vymazání
bloku textu
Chceme-li vymazat delší část textu než jeden znak nebo několik málo
znaků, můžeme tuto část dokumentu označit a pak vymazat naráz, ( Delete,
Backspace), v tomto případě je jejich funkce stejná.
Nahrazení
bloku textu
Potřebujeme-li přeformulovat text, označíme ten původní do bloku a
pak rovnou začneme psát text nový, ten nahradí celý blok hned po stisknutí
prvního písmene.
Přesun
bloku textu
myší
Označený blok můžeme přesunout na jiné místo tažením myší, a to tak,
že ukážeme myší na označený blok (ukazatel myši změní tvar na bílou šipku
ukazující vlevo nahoru), poté stiskneme tlačítko myši a tažením přesouváme na
nové umístění. Při pohybu myší po textu se ukazuje v blízkosti ukazatele myši
svislá tečkovaná čárka, která naznačuje, kam se aktuálně umístí blok textu ve
chvíli, kdy pustíme tlačítko myši. Při pouštění myši musíme být pozorní –
sledujte, zda čárka ukazuje na pozici před mezerou nebo za mezerou (blok
textu obsahuje zpravidla na konci mezeru). V ukázce níže vidíte označenou
mezeru na konci bloku za slovem tečkovaná, dále je naznačena pozice nového
umístění – těsně před slovem svislá. Pustíme-li v tuto chvíli myš, slovo
tečkovaná bude přesunuto před slovo svislá a mezery mezi slovy budou
v pořádku.
Kapitola 2: Formátování
Kopírování
bloku textu
myší
Manipulace
s blokem
pomocí
schránky
10
Zatímco prostým tažením myší blok textu přesouváme, tažením myší
při současném přidržení klávesy Ctrl jej kopírujeme, bude pak v textu dvakrát.
Pokud vidíme na obrazovce původní i cílové umístění, je tento způsob
pohodlný. Pokud je cílové místo „mimo obrazovku“, je vhodnější použít pro
manipulaci s označeným blokem schránku. Oba postupy fungují, samozřejmě,
vždy, jen při přesouvání myší na vzdálené místo „mimo obrazovku“ nesmíme
pustit myš, dokud neuvidíme značku nové pozice na správném místě.
Rovněž v případě manipulace s blokem pomocí schránky označíme
jakýmkoli způsobem. Pro přesun bloku použijeme dvojici operací Vyjmout
(Ctrl+X), a následně Vložit (Ctrl+V). V případě kopírování volíme operaci
Kopírovat (Ctrl+C), následně Vložit (Ctrl+V). Možnosti obsluhování
schránky budou podrobněji popsány u jednotlivých programů.
2. Formátování
Formátováním rozumíme změně vzhledu dokumentu.
Nejmenší částí, kterou lze samostatně formátovat, je znak, i když
zpravidla formátujeme celá slova, slovní spojení, věty nebo celý dokument,
vždy se jedná o skupinu znaků a vlastnosti, které lze přiřadit jednotlivým
znakům nazýváme formát písma (například typ písma, řez, podtržení, …).
Větším prvkem, který má své specifické vlastnosti je odstavec.
V textovém editoru se odstavec identifikuje konce odstavce, který do textu
vkládáme stisknutím klávesy Enter. Úpravou vlastností měníme formát
odstavce (každý odstavec má určité zarovnání, řádkování,…).
Největším prvkem dokumentu, který má své specifické vlastnosti je
stránka. Úpravou nastavení měníme tzv. vzhled stránky (orientaci na výšku
nebo na šířku, záhlaví a zápatí, okraje, …).
Průběžné
a následné
formátování
Možnosti
zadávání
vlastností
textu
Formátování můžeme nastavit během psaní, tehdy volíme příslušné
vlastnosti pro text, který se chystáme napsat (tj. v místě, kde je blikající
kurzor), pak píšeme
. Za ním však bude, pravděpodobně,
následovat text obyčejný, takže musíme za formátovaným textem všechny
nastavené vlastnosti zrušit. Každou operaci provádíme tedy dvakrát (nejdřív
nastavíme daný formát, pak formátování „vypneme“). Může se stát, že
formátování zapomeneme vypnout a budeme mít formátováno mnohem více
textu, než jsme zamýšleli. Také se může stát, že na konci práce zjistíme, že
nám dané formátování z nějakého důvodu nevyhovuje. Z těchto důvodů je tedy
praktičtější nejprve celý dokument napsat, přičemž se soustředíme na členění
textu (zejména na to, „kde stisknout enter“) a následně kompletní text
formátovat. Tehdy označíme blok textu, který chceme upravit, a poté pouze
zvolíme požadované vlastnosti pro aktuální část.
Formát neboli vlastnosti textu můžeme zadávat různým způsobem:
 přímou volbou z menu (tato možnost je ojedinělá)
 v dialogovém okně, kde najdeme vždy kompletní nabídku formátování a
můžeme nastavit více vlastností najednou,
Kapitola 3: WordPad
11
 prostřednictvím tlačítek na horní liště, kde jsou tlačítka pro časté příkazy
(pokud již prostředí programu dobře známe, bývá tento postup nejrychlejší),
 stisknutím kombinace kláves, která je dané vlastnosti přiřazena (výhodou této
varianty je operativnost, neboť nemusíme nic hledat na obrazovce, na druhou
stranu těžko si představit, že bychom takto prováděli všechny úpravy);
kombinujeme přidržení klávesy Ctrl a stisknutí klávesy s písmenem, které
zpravidla odvodíme z anglického pojmenování vlastnosti,
 některé vlastnosti (nejen textu), které mají charakter rozměru lze nastavovat
tažením myší (u textu lze takto nastavit velikost odsazení odstavce).
Všechny uvedené možnosti jsou rovnocenné, vedou tedy ke stejnému
výsledku a jsou navzájem propojené (změna provedená kombinací kláves se
promítne do dialogového okna i na příslušném tlačítku v panelu nástrojů).
Odstraňová
ní vlastností
z textu
Pro odstranění formátu z textu používáme stejné postupy jako pro jeho
nastavení, velice lidově řečeno platí „jak se něco dostane do dokumentu, tak se
to odstraní“. Neboli, chceme-li odstranit text (tedy znaky napsané pomocí
klávesnice), odstraníme je pomocí klávesnice (klávesami Delete nebo
Backspace). Pokud chceme odstranit z textu formátování, které jsme nastavili
některým z výše uvedených způsobů, opět je z textu odstraníme některým
z uvedených způsobů, přičemž jsou i v tomto případě všechny kompatibilní a
vůbec nezáleží na tom, jakým způsobem jsme formátování nastavili.
3. WordPad
Program najdeme v Příslušenství (nabídka Start  (všechny) Programy
 Příslušenství  WordPad). Na obr. 3-1 je okno WordPad.
OBR. 3-1: PROSTŘEDÍ PROGRAMU WORDPAD
titulkový pruh
řádek nabídek
Formátovací panel
standardní panel (zde
také Panel nástrojů)
pracovní plocha
stavový řádek
pravítko
ovládací
prvky
okna
indikátory CapsLock a NumLock
Pod modrým titulkovým pruhem, v němž vidíme název souboru a
programu a tlačítka pro práci s oknem následuje řádek nabídek, pak dva panely
tlačítek (standardní panel neboli panel nástrojů a formátovací panel), přičemž
v prvním řádku jsou vybrané příkazy z nabídek Soubor, Úpravy a Vložit, ve
Kapitola 3: WordPad
12
druhém řádku vybraná tlačítka z nabídky Formát. Pod panely nástrojů je
Pravítko. Pod pravítkem je bílá pracovní plocha, v níž se bude vytvářet vlastní
text. Stavový řádek na spodním okraji okna nás informuje vlevo o možnosti
zobrazení nápovědy, vpravo jsou indikátory stavu funkce CapsLock (skupinou
písmen ABC je oznámena aktivovaná funkce CapsLock) a NumLock (trojčíslí
123 ukazuje přepnutí numerické klávesnice do režimu číslic). Pokud indikace
nevidíme, jsou tyto přepínače vypnuty.
Zobrazení Panelu nástrojů, Formátovacího panelu,
Pravítka a Stavového řádku můžeme nastavit ve volbě
Zobrazit. Zaškrtávátko zobrazené před příslušným řádkem
ukazuje zobrazení této části. Klepnutím na některý řádek
zobrazení přepínáme.
Zpět
Ještě než začneme s programem pracovat, je vhodné upozornit na
tlačítko v Panelu nástrojů, jež nesouvisí přímo s prací se soubory. Pokud si
totiž kdykoli během práce uvědomíme, že právě provedená operace byla
chybná, můžeme ji vrátit pomocí příkazu Zpět, který provedeme pomocí
tlačítka v Panelu nástrojů (svým tvarem naznačuje návrat), nebo volbou z menu
ÚPRAVY, kde najdeme i nápovědu pro klávesovou zkratku Ctrl+Z.
3.1
Editace textu
Pro editaci textu v programu WordPad platí všechna výše uvedená
pravidla. Při prvním spuštění programu je vhodné nastavit, jakým způsobem se
bude text chovat na obrazovce. Zvolíme Zobrazit Možnosti… a
v dialogovém okně Možnosti v kartě Formátovaný text provedeme potřebná
nastavení (viz obr. 3-2). Zalamování textu podle pravítka nám zajistí, že již při
editaci uvidíme text rozdělený do řádků tak, jak bude vytištěn na papíře (takto
je nastaveno zalamování i v programu Microsoft Word, kde ani není jiný
možnost volby). V pravé části zaškrtneme, jaké komponenty požadujeme.
OBR. 3-2: DIALOGOVÉ OKNO MOŽNOSTI PROGRAMU WORDPAD
Cizojazyčný
text
Píšeme-li často celé dokumenty nebo rozsáhlé části textů v nějakém
cizím jazyce, vyplatí se doinstalovat do přepínače jazyků příslušné rozložení
klávesnice (viz str. 5). Souvislé psaní předpokládá, že víme, který znak je
přiřazen které klávese. V případě německého jazyka nebude problém
Kapitola 3: WordPad
13
zapamatovat si rozdílné klávesy, neboť jich nebude mnoho. Naopak, pro psaní
v ruském jazyce nebo v arabštině bude vhodné zakoupit národní klávesnici6.
Nepíšeme-li celé dokumenty v cizím jazyce, nýbrž potřebujeme napsat
jen krátký výraz, WordPad k tomu nemá žádné zvláštní nástroje. Můžeme
pouze pomocí schránky kopírovat jednotlivá písmena z aplikace Mapa znaků,
jež je rovněž součástí Příslušenství Windows (Start  Programy
 Příslušenství  Systémové nástroje  Mapa znaků).
Datum a čas
Kromě editace pomocí klávesnice můžeme vložit do dokumentu
aktuální datum a čas (viz obr. 3-3), nastavené v počítači. V dopisech
v odvolacích údajích používáme formát 2011-09-03, ve větě tvar 3. září 2011.
OBR. 3-3: VLOŽENÍ DATA A ČASU
Mapa znaků
Zpravidla kopírujeme jednotlivé znaky. Zkopírovat můžeme také více
znaků najednou, a to tak, že si vše připravíme do pole Znaky ke zkopírování a
společně zkopírujeme do textu, kde znaky rozmístíme po textu podle potřeby.
Do pole se znak umístí poklepáním v tabulce nebo označením symbolu a
klepnutím do tlačítka Vybrat. Obsah řádku zkopírujeme do schránky tlačítkem
Kopírovat. Poté můžeme okno zavřít nebo ponechat otevřené pro další použití.
3.2
Formát písma
Kompletní nabídku formátování znaků nabízí dialogové okno Písmo,
které vyvoláme klepnutím na volbu PÍSMO v nabídce Formát.
6
Je možné opatřit klávesy pouze nálepkami s příslušnými znaky, někdy jsou sady samolepek
přibaleny ke klávesnici, ale nic nám nebrání vyrobit si vlastní. Originální klávesnice je však
trvanlivějším a elegantnějším řešením.
Kapitola 3: WordPad
14
OBR. 3-4: VLASTNOSTI PÍSMA V DIALOGOVÉM OKNĚ FORMÁT
 v poli Písmo se pohybujeme pomocí kláves se šipkami  a , případně
pomocí myši a posuvníku v pravé části pole a následným klepnutím;
známe-li název vybraného písma, můžeme pro urychlení hledání v horním
řádku pole zapsat jeho název (například Arial, Calibri, Impact),
 Řez písma volíme klepnutím (Normální, Kurzíva, Tučné, Tučná kurzíva),
 Velikost vybereme ze seznamu nebo zapíšeme do horního řádku
požadovanou hodnotu,
 Styl zvolíme klepnutím do čtverečku před danou vlastností - Přeškrtnutí nebo
Podtržení (přeškrtnuté písmo se zpravidla v běžných textech nevyužívá),
 Barvu vybereme z nabídky, kterou rozbalíme klepnutím na šipku v pravém
okraji pole,
 v poli Ukázka se zobrazuje náhled zvolené kombinace vlastností,
 Skript nebudeme využívat,
 volbu formátu potvrdíme stisknutím OK, tlačítkem Storno zrušíme operaci.
V programu WordPad najdeme všechny vlastnosti písma také ve
Formátovacím panelu. Následující obrázek ukazuje část tohoto panelu
s ovládacími prvky pro vlastnosti písma, a to se zobrazenou bublinovou
nápovědou7.
OBR. 3-5: VLASTNOSTI PÍSMA VE FORMÁTOVACÍM PANELU
7
Bublinová nápověda se ukazuje u příslušného ovládacího prvku po ukázání myší.
Kapitola 3: WordPad
15
Tlačítka B I U v pravé části slouží k nastavení řezu písma, a můžeme je
využít jako stálou nápovědu pro klávesové zkratky přiřazené daným
vlastnostem. Přidržení klávesy Ctrl a současné klepnutí do příslušného
písmene totiž funguje stejně jako klepnutí myší do příslušného tlačítka. Ctrl+B
(Bold) nastaví nebo zruší tučné písmo, Ctrl+I (Italic) přepíná nastavení
kurzíva a Ctrl+U (Underline) podtrhne nebo zruší podtržení v aktuálním místě
dokumentu, tj. na pozici kurzoru nebo v označeném bloku textu. Můžete
pozorovat, že při použití klávesové zkratky se mění vzhled tlačítek (ohraničení
světlým rámečkem naznačuje aktivní vlastnost v aktuálním místě dokumentu,
otevřete-li pak dialogové okno Písmo, nastavení v sekci Řez písma
korespondují se vzhledem tlačítek ve Formátovacím panelu.
3.3
Formát odstavce
Základní vlastností odstavce je zarovnání. WordPad nabízí tři základní
typy, a to zarovnání vlevo, na střed a vpravo (v programu Word ještě poznáme
zarovnání do bloku). Druhou základní vlastností je odsazení, které umožňuje
odsadit (tj. odsunout) text od levého nebo pravého okraje. Dále můžeme pro
každý odstavec nastavit odrážky a značky tabulátorů (dříve tabelační zarážky).
Zarovnání
Zarovnání doleva znamená, že levý kraj odstavce je v rovině (jak naznačuje
tečkovaná svislice nalevo od tohoto odstavce), konce řádků jsou „rozházené“
podle toho, jak se vejdou slova na řádek. Slovo, které se na konec řádku
nevejde celé, je automaticky přesunuto na začátek dalšího řádku. Pokud
úpravou textu některé slovo vymažeme, text se okamžitě přeuspořádá podle
aktuální situace v odstavci. (Tento odstavec je zarovnán vlevo).
Zarovnání doprava (aplikované na tento odstavec a zvýrazněné svislicí
napravo) je pravým opakem předchozího, to znamená, že v rovině jsou konce
řádků, začátky jsou rozházené. Toto zarovnání však nepoužíváme pro běžné
textové odstavce jako je tento, ale například pro umístění podpisu, data
v dopisech, čísla stránek apod.
Zarovnání na střed (aplikované zde a naznačené svislicí) znamená, že v rovině
jsou středy řádků a text se roztéká rovnoměrně na obě strany od středu řádku.
Typicky je toto zarovnání využíváno pro nadpisy nebo pro zvýraznění
podstatného sdělení v korespondenci.
Zarovnání volíme v dialogovém okně Odstavec (viz obr. 3-6)
zobrazené volbou Odstavec z nabídky FORMÁT, tlačítky ve Formátovacím
panelu (tlačítka naznačují výsledný vzhled odstavce), případně kombinacemi
kláves.
Kombinace kláves si můžeme odvodit od anglických výrazů Ctrl+L
(Left) nastavuje zarovnání vlevo, Ctrl+R (Right) zarovnání vpravo a Ctrl+E
(cEnter)8 zarovnání na střed. Opět platí, že vlastnost je aplikována v aktuálním
místě, tj. v celém odstavci, v němž je umístěn kurzor (není třeba označovat
8
Zde nepoužijeme kombinaci Ctrl+C (Center), neboť je vyhrazena pro kopírování (Copy).
Kapitola 3: WordPad
16
odstavec do bloku) nebo ve všech odstavcích, které jsou alespoň zčásti v
označeném bloku a jednotlivé postupy jsou rovnocenné a provázané.
OBR.
Odsazení
3-6: DIALOGOVÉ OKNO ODSTAVEC A TLAČÍTKA PRO ZAROVNÁNÍ
Pokud z nějakého důvodu chceme nebo potřebujeme odsunout text od
levého nebo od pravého okraje, v žádném případě k tomu nepoužíváme
mezery, ale nastavíme odsazení. Odsadit můžeme všechny řádky odstavce
jednotně, a to buď levý okraj nebo pravý okraj, nebo zadáme odsazení pro
první řádek, ten pak bude začínat o zadanou hodnotu dříve nebo později než
ostatní řádky daného odstavce (podle toho, zda zadáme zápornou nebo kladnou
hodnotu v poli První řádek).
Standardně odsazení zadáváme v dialogovém okně Odstavec (viz
obr. 3-6). Máme-li zobrazené pravítko, vidíme na něm značky ukazující
odsazení v aktuálním místě dokumentu. Odstavec s nulovým odsazením má
značky umístěné na krajích bílé části pravítka, která vymezuje oblast pro text.
Odsazení
prvního
řádku
Nastavíme-li v dialogovém okně odsazení podle ukázky zde (zadávejte
jen číselné hodnoty bez udání cm, to doplní
program automaticky), vidíme na pravítku značky
na odpovídajících pozicích (vlevo 2 cm od levého
okraje, vpravo 1 cm od pravého okraje a první
řádek 0,5 cm napravo od ostatních řádku, tj. od
odsazení Vlevo). V poli První řádek je kladná
hodnota, tudíž první řádek začíná později než
ostatní řádky, říkáme, že tento odstavec má odsazený první řádek.
Všimněte si, že text nedosahuje až k pravé značce, ta vymezuje pouze
nejzazší pozici, kam text může dosáhnout (text je zarovnán vlevo).
Kapitola 3: WordPad
17
OBR. 3-7: UKÁZKA ODSTAVCE S ODSAZENÝM PRVNÍM ŘÁDKEM
Předsazení
prvního
řádku
Změníme-li v dialogovém okně Odstavec
pouze odsazení v poli První řádek na zápornou
hodnotu, vidíme na pravítku v jiné pozici pouze
horní značku vlevo, tentokrát se nachází o 0,5 cm nalevo od spodní značky.
První řádek začíná dříve než ostatní řádky, říkáme, že tento odstavec má
předsazený první řádek.
OBR. 3-8: UKÁZKA ODSTAVCE S PŘEDSAZENÝM PRVNÍM ŘÁDKEM
Tažením myší za tyto značky můžeme měnit odsazení. Je k tomu však
potřeba jistá ruka při práci s myší. Ujasněme si ještě, jak jednotlivé značky
mění vzhled odstavce. Oba postupy jsou rovnocenné a navzájem provázané
(změna parametrů v dialogovém okně má za následek změnu pozice značek na
pravítku naopak, můžete si vyzkoušet).
Na pravém okraji je jediná značka, tudíž je jasné, že jejím přesouváním
měníme odsazení Vpravo. V levé části pravítka je značek více:
OBR. 3-9: ZNAČKY PRO LEVÉ ODSAZENÍ BĚŽNÉHO ODSTAVCE
horní značka posouvá začátek prvního řádku odstavce
prostřední značka mění začátek všech řádků odstavce
kromě prvního
spodní značka posouvá začátek všech řádku odstavce, přičemž se
zachovává vzdálenost horní a střední značky
(nemění se odsazení-předsazení prvního řádku)
Odrážky
Pro zpřehlednění výčtů můžeme využít odrážky (značky před začátkem
odstavce), v žádném případě nevkládejte odrážky do textu jako symboly, ale
zvykněte si, že odrážka je vlastnost odstavce.
Odrážky přidáme buď přímou volbou Styl odrážek z nabídky FORMÁT
anebo klepnutím do posledního tlačítka ve Formátovacím panelu. Vlastnost
funguje jako přepínač (odstavec tuto vlastnost buď má anebo nemá,
v programu WordPad má odrážka tvar plného kolečka). Opět můžeme zvolit
tuto vlastnost před editací prvního bodu s odrážkou a po posledním bodu tuto
vlastnost vypnout nebo lze napsat celý seznam bez odrážek a teprve poté
Kapitola 3: WordPad
18
označit cel seznam do bloku a nastavit odrážky dodatečně. Všimněte si, že při
označení bloku se odrážky nacházejí mimo něj (nebyly napsány jako symboly).
OBR. 3-10: SEZNAM S ODRÁŽKAMI
nastavení vlastností
odstavce pro seznam
s odrážkami v této ukázce
seznam označený do bloku
Pro odstavce s odrážkou se hůře odhaduje nastavení odsazení v okně
Odstavec, rovněž se nepatrně mění funkce značek na pravítku.
OBR. 3-11: ZNAČKY PRO LEVÉ ODSAZENÍ ODSTAVCE S ODRÁŽKOU
horní značka posouvá pozici odrážky
prostřední značka mění začátek textu ve všech řádcích odstavce
spodní značka posouvá odrážku a zároveň začátek všech řádku
odstavce, přičemž se nemění vzdálenost odrážky od začátku řádků
Tabulátory
Pro psaní sestav můžeme využít tabulátor stejně jako u psacích strojů.
Stisknutím klávesy Tab posuneme kurzor na nejbližší tabelační zarážku
směrem vpravo. Automaticky jsou nastavené zarážky ve vzdálenosti 1,25 cm
po celé šířce řádku (mezi levým a pravým okrajem). Pozice zarážek jsou
viditelné ve spodním okraji pravítka pod bílou částí s čísly. V ilustrativních
obrázcích níže svislé čáry zdůrazňují fungování tabulátorů.
Při psaní sestavy z obr. 3-12 postupujeme takto:
 napíšeme U053, stiskneme klávesu Tab,
 napíšeme Word 1, stiskneme Tab,
 napíšeme středa a stiskneme Tab,
 napíšeme časové rozmezí a stiskneme Enter.
Ve druhém řádku postupujeme analogicky.
Kapitola 3: WordPad
19
OBR. 3-12: SESTAVA S OBECNÝMI TABULÁTORY
Pokud nejsme spokojeni s rozmístěním tabulátorů (někde jsou údaje
příliš blízko, jinde příliš daleko od sebe), můžeme nastavit na pravítko vlastní
zarážky, které ruší fungování těch přednastavených (až za poslední naší
značkou zase začnou fungovat). Není třeba sestavu mazat a psát znovu, stačí ji
celou označit a pak umístit vlastní zarážky, text okamžitě zareaguje a změní se
vzdálenost údajů. Vlastní zarážky spravujeme myší nebo v dialogovém okně
Tabulátory, které zobrazíme volbou Tabulátory z nabídky Formát.
Nastavení
tabulátorů
myší
Novou zarážku umístíme na pravítko klepnutím myší přímo do
pravítka, konkrétně do bílé části s měřítkem. Pokud chceme zarážku naopak
odstranit, táhneme za ni myší směrem dolů z pravítka 9 . Rovněž můžeme
tažením myší měnit pozici zarážek.
OBR. 3-13: SESTAVA S VLASTNÍMI TABULÁTORY
Nastavení
tabulátorů
v dialogové
m okně
V dialogovém okně zadáme požadovanou pozici, kterou si odečteme na
pravítku, stiskneme tlačítko Nastavit. Můžeme zde také odstraňovat zarážky, a
to podobným postupem: označíme v seznamu zarážku, kterou chceme odstranit
z pravítka v seznamu zarážek a stiskneme tlačítko Vymazat.
OBR. 3-14: DIALOGOVÉ OKNO TABULÁTORY PROGRAMU WORDPAD
9
Nepřesouvejte zarážky vlevo nebo vpravo, pak by mohla zarážka začít fungovat nepatřičně.
Kapitola 3: WordPad
20
Oba postupy jsou opět propojené, v dialogovém okně se zobrazují
tabelační zarážky, které se nacházejí aktuálně na pravítku. Kdybychom
označili do bloku nesourodé odstavce, ve kterých by byly nastaveny
zarážky odlišně, v dialogovém okně by se neobjevily.
3.4
Práce se souborem
Pro práci se soubory jsou dostupné všechny běžné příkazy kromě
příkazu Zavřít. Nepředpokládá se práce s několika dokumenty současně,
práci s aktuálním dokumentem ukončíme ve chvíli, kdy otevřeme jiný dříve
uložený soubor nebo nový prázdný soubor nebo ukončíme práci s celým
programem (volbou Konec z nabídky SOUBOR nebo tlačítkem Zavřít, tzv.
křížkem, v pravém horním rohu okna).
Pro práci se souborem můžeme využít nabídku SOUBOR (u některých
voleb jsou zobrazeny klávesové zkratky) nebo tlačítka v Panelu nástrojů.
OBR. 3-15: PŘÍKAZY PROGRAMU WORDPAD PRO PRÁCI SE SOUBOREM
pro rychlý přístup
k souborům, s nimiž jsme
naposledy pracovali,
můžeme využít názvy
v této části nabídky;
klepnutím na název
souboru jej otevřeme
Náhled
Příkaz Náhled ukáže rozložení aktuálního dokumentu na listy papíru,
v horní liště okna jsou tlačítka pro Tisk, a pro listování náhledem. Tlačítka,
která jsou „zhasnutá“ (v obr. 3-16 je to Oddálit), v danou chvíli nelze použít,
odpovídá to vždy aktuální situaci při prohlížení. V dolní liště můžeme sledovat,
na kterou stránku dokumentu nahlížíme. Do režimu úprav dokumentu se
vrátíme tlačítkem Zavřít.
Kapitola 3: WordPad
21
OBR. 3-16: REŽIM NÁHLED V PROGRAMU WORDPAD
Vzhled
stránky
Příkaz Vzhled stránky vyvolá dialogové okno, v němž můžeme
upřesnit formát stránky, orientaci a okraje – standardní nastavení je 2,5 cm
z každé strany, tedy 25 mm. Pokud víme, že budeme vytištěné listy děrovat a
zakládat, můžeme přidat levý okraj (při volbě oboustranného tisku pak
nastavujeme místo levého a pravého okraje vnitřní a vnější okraj, tedy
automaticky je střídavě zvětšený levý a pravý).
OBR. 3-17: VZHLED STRÁNKY V PROGRAMU WORDPAD
Odeslat
Pokud používáte ve svém počítači pro zpracování elektronické pošty
program Outlook, příkazem Odeslat můžete připravit dokument k odeslání.
Otevře se formulář elektronické zprávy, kde je aktuální dokument připraven
jako příloha a můžeme vyplnit ostatní pole formuláře obvyklým způsobem.
Kapitola 3: WordPad
3.5
22
Nástroje pro úpravy
V nabídce ÚPRAVY a na Panelu nástrojů najdeme užitečné příkazy pro
vyhledávání a nahrazování a příkazy pro práci se schránkou.
Schránku můžeme obsluhovat příkazy z menu, tlačítky, ale také
Schránka
klávesovými
zkratkami (viz nápověda v menu) a příkazy z místní nabídky
ve WordPad
(zobrazí se po klepnutí pravým tlačítkem na označený blok textu) – všechny
možnosti vidíte na obr. 3-18). Příslušnou část textu označíme postupy
uvedenými v kapitole 1.5. Musíme pozorně označovat v místě, kde jsme stiskli
Enter, neboť je rozdíl, jestli označíme jenom text odstavce bez ukončení nebo
celý odstavec včetně ukončení odstavce. Tento rozdíl budeme podrobněji
demonstrovat v programu Microsoft Word, kde lze konce odstavce zobrazit.
Pokud se Vám stane, že manipulací s označeným blokem se text rozhází, vraťte
prostě Zpět a proveďte vše znovu, pozorněji.
OBR. 3-18: NÁSTROJE PRO ÚPRAVY V PROGRAMU WORDPAD
místní nabídka
Jak se pohybovat po dokumentu bylo vysvětleno v kapitole 1.4. Pokud
Vyhledávání
známe
konkrétní
slovo, které chceme v textu z nějakého důvodu najít, můžeme
a
nahrazování použít příkaz Najít z nabídky ÚPRAVY, případně tlačítko s obrázkem
dalekohledu nebo klávesovou zkratku Ctrl+F (viz obr. 3-18). Ve všech
případech vyvoláme dialogové okno Najít a zadáme požadovaný výraz.
Zadáme-li parametry podle obr. 3-19, program nenajde v aktuálním dokumentu
slovo Příklady, Příkladný, apod., neboť to zajistí zaškrtnuté políčko Pouze celá
slova. Stejně tak nevyhledá slovo příklad uvnitř věty, neboť to vylučuje
zaškrtnuté Rozlišovat malá a velká písmena.
Podobně funguje funkce Nahradit. Stejnojmenné dialogové okno
vyvoláme volbou z nabídky ÚPRAVY nebo klávesovou zkratkou Ctrl+H. Při
nahrazování mají zaškrtávací políčka větší význam než při vyhledávání, neboť
zadání podle obr. 3-19 zajišťuje, že bude nahrazeno pouze slovo Příklad, a to
v prvním pádě a na začátku věty, a že nahrazením nevytvoříme například ze
slova příkladný slovo ukázkaný! Podobně je rizikové tlačítko Nahradit vše,
raději postupně střídáme tlačítka Najít další – Nahradit…
Kapitola 4: Písemná korespondence
23
OBR. 3-19: DIALOGOVÁ OKNA NAJÍT A NAHRADIT
4. Písemná korespondence
S postupy, které jsme se naučili v předchozích kapitolách, zvládneme
napsat běžný dopis. Nejčastěji píšeme soukromé dopisy nebo žádosti na úřady,
reklamujeme zakoupené zboží apod., budeme tedy každopádně psát jako
fyzické osoby, a to opět fyzickým osobám (tzv. soukromé dopisy) nebo
právnickým osobám 10 . Oproti pravidlům platným v dobách psacích strojů
zaznamenávají doporučení pro úpravu písemností zjednodušení. Často klasické
dopisy nahrazuje e-mail, kde formální úpravu pro dopisy není třeba dodržovat
vůbec, podstatný je obsah (co, kdy, kam, za kolik…). Pokud chceme
korespondenci zakládat, je vhodnější i při elektronickém styku posílat vlastní
dopis v příloze a v textu e-mailu napsat jen průvodní text, kde vysvětlíme, co je
v příloze.
Soukromé
dopisy
Dopisy
fyzických
osob
právnickým
osobám
Úprava soukromých dopisů mezi občany není normou stanovena, u
polooficiálních písemností (kondolence, omluvné dopisy, pozvánky) se
doporučuje pro přehlednost dodržet úpravu jako u dopisů adresovaných
právnickým osobám, pouze vynecháme adresu adresáta a věc (viz dole).
Celkový vzhled dopisu by měl být vyvážený, měl by pokrývat většinu
plochy stránky (alespoň dvě třetiny). Není nutné dodržet přesné rozestupy mezi
jednotlivými částmi dopisu, jak tomu bývalo u klasických obchodních dopisů,
použijeme přiměřenou mezeru, kterou zvětšíme opakovaným stisknutím
klávesy Enter. Vlastní část dopisu se snažíme příliš nerozvolňovat, spíše
zvětšujeme mezery mezi jednotlivými částmi dopisu.
Dopis adresovaný firmě, úřadu nebo instituci obsahuje tyto části
v tomto pořadí:
10
Norma ČSN 01 6910 – Úprava písemností zpracovaných textovými editory (duben 2007)
upravuje dále obchodní a úřední dopisy (mezi firmami), osobní dopisy (např. blahopřání
k životnímu jubileu), soukromé dopisy mezi občany a dopisy do zahraničí.
Kapitola 4: Písemná korespondence
24
 adresa odesílatele
může být upravena různě,
vhodné je od levé svislice (jako
zde v ukázce)
 adresa adresáta
od levé svislice
 místo a datum
zarovnané vpravo,
tvar Praha 1. ledna 2012, tj.
město v 1. pádě, bez čárky za
městem
 věc
tučně, bez slova „Věc“
 oslovení
 vlastní text dopisu
od levé svislice, důležité sdělení
můžeme napsat jako
samostatnou větu zarovnanou
na střed, zvýraznit lze tučným
písmem.
 pozdrav
 vlastnoruční podpis
vlevo nebo vpravo, nepředepisuje se, neboť je uvedeno v adrese odesílatele
 seznam příloh
Přílohy nebo 2 přílohy nebo Plánek
4.1
Úprava adres
Rovněž doporučení pro psaní adres zaznamenala určité změny. Platí, že
konečný adresát je uveden nejdříve, čím níže postupujeme v adrese, tím se
zvětšuje teritorium, v němž se adresát nachází. Výjimkou nejsou ani adresy,
kdy je uvedeno jednak jméno firmy či název útvaru nebo oddělení, jednak
jméno konkrétního zaměstnance, jemuž se má dopis doručit. Je-li uveden na
prvním místě zaměstnanec, považuje se dopis za soukromou korespondenci (je
možné, že odesílatel nezná adresu bydliště, ale ví, kde adresát pracuje).
Jedná-li se o úřední dopis (reklamaci, žádost, …), musíme na prvním místě
uvést právnickou osobu a teprve níže jméno zaměstnance. Nebude-li přítomen
v zaměstnání, může korespondenci převzít osoba, která jej zastupuje nebo jiná
osoba z daného útvaru. Další pravidla pro psaní adres a pro úpravu obálek:
Obálka
 PSČ se nepředsazuje, za PSČ se píší dvě mezery,
 název dodací pošty se píše velkými tiskacími písmeny,
 u zásilek doručovaných do míst, kde nesídlí adresní pošta, se nepíše před
jménem dodací pošty zkratka p.,
 v obcích, kde se nepoužívá systém ulic, se jméno obce uvádí jen jednou
 adresu adresáta píšeme na obálce do pravého dolního kvadrantu,
 zpáteční adresu na obálce píšeme na čelní stranu obálky do levého horního
roku, nepřeškrtáváme
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
25
TAB. 2: UKÁZKY ADRES
Vážený pan
Ivan Kovář
č. p. 23
123 00 LHOTA
Slečna
Ivana Kovářová
u p. Josefa Císaře
Korunovační
123 00 HRADEC KRÁLOVÉ
Další příklady adres najdete na webu České pošty (www.cpost.cz)
v sekci Užitečné nástroje a návody11.
Sourozenci
Jan a Ivan Kovářovi
Lhota 23
123 00 KRÁLOVKA
5. Microsoft Word 2010
Program Microsoft Word 2010 má mnoho pokročilých nástrojů pro
zjednodušení práce a pro tvorbu složitějších dokumentů vůbec.
OBR. 5-1: PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ MICROSOFT WORD 2010
panel nástrojů Rychlý přístup
pás karet
pravítka
posuvník
stavový řádek
 Panel nástrojů Rychlý
přístup umožňuje rychlý
přístup
k často
používaným
funkcím.
Některá tlačítka můžeme
přidat
prostřednictvím
šipky na konci panelu,
jakákoli tlačítka, z pásu
karet přidáme prostřednictvím místní nabídky k danému tlačítku.
11
Pro jednodušší nalezení můžete zadat heslo „vzory poštovních adres“ do vyhledávacího pole
na úvodní stránce webu.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
26
 Pravítka ukazují rozměry stránky, zobrazíme je zaškrtnutím pole Pravítko na
kartě Zobrazení. Vodorovné pravítko můžeme použít pro nastavení odsazení
a tabulátorů stejně jako v programu WordPad.
 V pásu karet se nacházejí karty Domů, Vložení, … Doplňky; na každé kartě
najdeme tlačítka uspořádaná do skupin podle funkce. Například na kartě
Domů je skupina Písmo, v ní tlačítka pro formátování písma (Velikost písma,
Tučné, …). Zvláštní postavení má modře zvýrazněná karta Soubor, která se
rozprostře přes celou pracovní plochu a zakryje dokument (nazývá se také
BackStage = zákulisí). Karty a tlačítka volíme prostým klepnutím myší,
nikoli poklepáním.
 Na stavovém řádku na obrázku vidíme informaci o počtu stránek, slov, stav
kontroly pravopisu, tlačítka pro přepínání zobrazení dokumentu a měřítko
s lupou. Obsah řádku můžeme volit sami prostřednictvím místní nabídky.
 Někdy se může v levé nebo pravé části okna Wordu zobrazit pracovní
podokno, například při vyhledávání a nahrazování.
5.1
Rozšířené možnosti pro editaci
Při editaci textu můžeme pohodlně vložit do textu libovolné znaky
včetně různých, řekněme, okrasných a text oživujících symbolů. Kromě toho
máme více možností ovlivnit „chování textu“ pomocí kombinací kláves nebo
příkazů, které budou pouze fungovat, ale neuvidíme je na papíře.
Speciální znaky a symboly
Speciální znaky a symboly můžeme do textu vložit různým způsobem,
některé z nich jsou spíše pro pokročilé uživatele, kteří píší denně, ty zmíníme
jen okrajově. Editace pomocí klávesnice je shodná jako ve WordPadu, tudíž se
jí nebudeme zabývat.
5.1.1.
Vložení
symbolu
z mapy
znaků
V aplikaci Word máme přímou možnost vkládat dostupné znaky
tlačítkem Symbol (karta Vložení, skupina Symboly). Pokud hledaný symbol
nenajdeme v nabídce naposledy použitých symbolů, volbou DALŠÍ SYMBOLY
otevřeme dialogové okno (viz obr. 5-2).
OBR. 5-2: DIALOGOVÉ OKNO SYMBOL
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
27
Najdeme hledaný znak (můžeme prohledávat různé sady znaků vyzkoušejte Symbol, Wingdings nebo Webdings), označíme jej a stiskneme
Vložit nebo na znak poklepáme myší. Znak se vloží na aktuální místo
v dokumentu. Můžeme vkládat další znaky nebo okno zavřít.
Klávesová
zkratka
Vybrané znaky můžeme vkládat do textu stisknutím některé klávesy
z alfanumerické části za současného přidržení klávesy AltGr.
Vložení
symbolu
prostřednict
vím kódu
Každý znak má svůj kód a pomocí kombinace Alt + kód napsaný na
numerické klávesnici můžeme symbol vložit do textu. Kód zjistíme v okně
Symbol, a to tak, že ve spodní části okna zvolíme v poli Sada možnost
ASCII (desítkově). V obrázku na straně 26 můžeme vidět kód znaku @ - 64.
Najdeme-li trojmístný kód, někdy je ještě předřadit nulu. Následující tabulka
ukazuje různé možnosti vložení vybraných znaků.
TAB. 3: MOŽNOSTI VLOŽENÍ VYBRANÝCH SYMBOLŮ
Znak
*
€
°
$
&
@
ß
Název
hvězdička
euro
stupeň,
kroužek
dolar
ampersand
zavináč
ostré es
Klávesa
numerická klávesnice - *
-
Klávesové zkratky
pravý Alt + levý Alt + 42
pravý Alt + e
levý Alt + 0128
klávesa „středník“ + Shift
levý Alt + 0176
rozložení EN – klávesa „4“
rozložení EN – klávesa „7“
rozložení EN – klávesa „2“
v německém rozložení
pravý Alt + ů
pravý Alt + c
pravý Alt + v
pravý Alt + §
levý Alt + 36
levý Alt + 38
levý Alt + 64
levý Alt + 0223
Aplikace Word dokáže během psaní automaticky opravovat chyby
Automatické
uživatele, ale automatické opravy lze také využít pro vložení speciálních znaků
opravy
a symbolů. Ve volbě SOUBOR zvolte MOŽNOSTI, vyberte kartu Kontrola
pravopisu a mluvnice a stiskněte tlačítko Možnosti automatických oprav…
V dolní části karty Automatické opravy dialogového okna
Automatické opravy: vidíme v levém sloupci skupiny znaků, které budou
automaticky opraveny na znak zobrazený v pravém sloupci. Po napsání
posloupnosti znaků se okamžitě, případně po stisknutí mezery za řetězcem
řetězec změní v přiřazený symbol. (Zdánlivě nesmyslná automatická oprava tří
teček za tři tečky je ve skutečnosti záměnou tří teček za výpustku – trojtečku.)
Do seznamu Automatických oprav lze přidávat také slovní spojení,
například taková, v nichž často chybujeme nebo třeba fráze, které často
používáme. Inspirovat se můžete ve stávajícím seznamu.
Tip: Zkuste zadat do seznamu automatických oprav při psaní svůj monogram a
nechte jej nahradit svým celým jménem a příjmením. Dejte však pozor,
aby Váš monogram nebyl shodný s nějakým běžným českým slovem.
Např. Ondřej Novák nemůže zadat v levém sloupci zkratku ON, mohl by
použít např. O.N. nebo OLN nebo OONN. Toto zadání je také znázorněno
v obrázku.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
28
OBR. 5-3: MOŽNOSTI AUTOMATICKÝCH OPRAV
5.1.2.
Kontrola pravopisu a gramatiky
Kontrola pravopisu a gramatiky by měla následovat bezprostředně po
editaci. Klávesou F7 nebo tlačítkem Pravopis a Gramatika na začátku karty
Revize vyvoláme dialogové okno Pravopis a gramatika (viz obr. 5-4).
V dialogovém okně se posupně ukazují slova s chybami pravopisnými
(červeně) a mluvnickými (zeleně). Zpravidla se v prostřední části okna
navrhují opravy, pokud zde najdeme návrh, který se nám hodí, tak jej
označíme. Pokud nám žádný návrh nevyhovuje, opravíme chybu ručně v poli,
kde se ukazuje chyba. V obou případech nakonec klepneme na Zaměnit, tím se
změna provede v textu. Pokud je slovo správně a dá se předpokládat, že ho
použijeme i v dalších dokumentech, můžeme „chybu“ ošetřit tlačítkem Přidat
do slovníku a od té chvíle bude pro náš počítač (pro všechny aplikace z balíku
Microsoft Office) známé. Je-li slovo správně, ale nebude se vyskytovat
v našich dokumentech opakovaně, volíme Přeskočit. Tlačítka Přeskakovat a
Zaměňovat volíme velmi opatrně, znamená to, že stejným způsobem bude
slovo přeskočeno nebo zaměněno až do ukončení aplikace Word.
Kontrola probíhá tak, že se slova v dokumentu porovnávají se slovy ve
slovníku, rozhodující pro volbu slovníku je jazyk, který je slovu přiřazen.
Nastaví se při psaní podle aktuálně zvoleného rozložení klávesnice (CS - EN
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
29
ve stavovém řádku). Předpokládá se, že máme-li české rozložení, píšeme
česky… Přiřazení jazyka slovu můžeme změnit v poli Jazyk slovníku.
OBR. 5-4: OKNO PRAVOPIS A GRAMATIKA
Přes volbu Možnosti z menu SOUBOR, v části Kontrola pravopisu a
mluvnice můžeme upřesnit podmínky kontroly pravopisu. Užitečné je
zaškrtnutí polí zvýrazněných v obr. 5-5. Volby „… při psaní“ zajistí
podtrhávání chyb přímo v dokumentu (červeně pravopis, zeleně gramatiku),
prostřední pole umožní kontextovou kontrolu pravopisu (tj. přes místní nabídku
k podtrženému slovu). Podtrhávání chyb můžeme využít jen k tomu, že chyby
budou zvýrazněné. Vlastní opravu chyb můžeme provést přímou editací bez
použití kontroly pravopisu. Podtržení se nevytiskne.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
30
OBR. 5-5: MOŽNOSTI KONTROLY PRAVOPISU A MLUVNICE
Pokud máme nastavenu kontrolu pravopisu a mluvnice při psaní,
můžeme opravovat chyby prostřednictvím místní nabídky, v horní části se
nabízejí možné tvary, stejné jako v dialogovém okně Pravopis a gramatika.
5.2
Rozšířené možnosti formátování písma
Příkazy pro formátování písma najdeme na kartě Domů ve skupině
Písmo. U některých tlačítek se zobrazuje v bublinové nápovědě klávesová
zkratka, kterou můžeme použít místo daného tlačítka (i zde můžeme tučné
písmo přepínat kombinací Ctrl+B). Kompletní nabídku vlastností písma
najdeme v okně Písmo (má dvě karty – Písmo a Proložení znaků). Okno
zobrazíme kliknutím na spouštěč dialogového okna (nenápadný ovládací
prvek v pravé dolní části skupiny Písmo) nebo volbou Písmo z místní nabídky.
Dialogové okno Písmo a spouštěč dialogového okna vidíte na obr. 5-6.
Minipanel
nástrojů
Dalším místem, kde najdeme základní tlačítka pro úpravu formátu, a to
nejen písma, je tzv. minipanel nástrojů 12 , který se zobrazí jednak společně
s místní nabídkou, jednak bezprostředně po označení v blízkosti bloku textu.
Zde najdeme podobná tlačítka jako na kartě
Domů (tlačítka jsou při ruce i ve chvíli, kdy
máme zrovna zobrazenu jinou kartu než
Domů). Minipanel se prvotně zobrazuje
12
Zobrazení tohoto panelu lze ovlivnit v Možnostech (Soubor  Možnosti), a to zaškrtnutím
prvního tlačítka v dialogovém okně.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
31
nevýrazně, tlačítka jsou funkční, najedeme-li myší na minipanel.
OBR. 5-6: NÁSTROJE PRO FORMÁTOVÁNÍ PÍSMA VE WORDU
Nové
vlastnosti
písma
Kromě vlastností známých z programu WordPad máme k dispozici
Dvojité přeškrtnutí, Kapitálky (KAPITÁLKY), Všechna velká, Skryté (například
učitel si může připravit test s odpověďmi, vyplněný test si vytiskne pro sebe,
pak všechny odpovědi zformátuje vlastností „Skryté“ a vytiskne pro studenty)
a index. Horní index používáme pro mocniny. Základní mocniny najdeme mezi
symboly v mapě znaků (² ³ ¹), kdykoli můžeme mocninu
zapsat tak, že číslici napíšeme bez mezery za základ
mocniny a poté samotnou číslici zformátujeme (buďte
pečliví při označování, přesnější je nyní označovat pomocí
klávesnice). Mezi symboly však nenajdeme žádné dolní
indexy, ty musíme vždy vytvořit formátováním. Je vhodné před formátováním
napsat ještě znak, který následuje za budoucím indexem (mezeru, tečku apod.),
aby pak index nebyl nastaven i pro další text. Pak by se mohlo stát toto: 42 m2
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
32
plochy
. Mezi mocninami vloženými jako symbol a vytvořenými pomocí indexu
je nepatrný vizuální rozdíl: m² - m2.
Poslední vlastností písma, která má smysl pro začátečníky, je proložení
znaků, které můžeme nastavit v kartě Upřesnit dialogového okna Písmo.
Docílíme tím oddálení písmen od sebe. Nepoužívejte k proložení znaků
mezery, neboť z pohledu editoru by bylo každé písmeno bráno jako slovo!
5.3
Rozšířené možnosti formátování odstavce
Postupy formátování jsou analogické formátování písma, tzn., že
používáme tlačítka na kartě Domů, místní nabídku s minipanelem nástrojů a
dialogové okno Odstavec. Kromě toho můžeme využít pro některé vlastnosti i
pravítko (podobně jako ve WordPadu). Všechny vlastnosti odstavce najdeme v
okně Odstavec (viz obr. 5-7).
OBR. 5-7: DIALOGOVÉ OKNO ODSTAVEC
Pro začátečníka nemá význam pole Úroveň osnovy ani nastavení
v kartě Tok textu. Pole Před a Za v sekci Mezery slouží k nastavení prázdného
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
33
místa před a za odstavcem ve smyslu nad a pod. Mezery nalevo a napravo od
odstavce se nastavují v polích v sekci Odsazení.
Zarovnání
do bloku
Odsazení
K základním způsobům zarovnání (vlevo, na střed a vpravo) přibývá
zarovnání do bloku, které se vyznačuje tím, že levý i pravý okraj odstavce je
zarovnaný, a text se rozprostře po celém řádku (rozšíří se mezery mezi slovy).
Všechny základní odstavce tohoto dokumentu jsou zarovnané do bloku, a to s
odsazeným prvním řádkem.
Odsazení používáme stejně jako v programu WordPad, jediná novinka
je možnost zrcadlového odsazení (zaškrtávací políčko), která se využívá pro
dokumenty vytisknuté oboustranně, s vazbou. Je-li zaškrtnuto, změní se popis
pole Vlevo na Uvnitř a pole Vpravo je přejmenováno na Vně.
Pro rychlé odsazení můžeme použít tlačítka Zmenšit odsazení
a Zvětšit odsazení ve skupině Odstavec na kartě Domů. Tlačítka
ovlivňují odsazení vlevo, to se zvětšuje nebo zmenšuje vždy o 1,25 cm.
Odrážky a
číslování
V textovém editoru Word máme možnost volit různé tvary odrážek,
navíc je na výběr celá řada číslovaných seznamů. Výhodou číslovaných
seznamů je mimo jiné i to, že při odstranění nebo doplnění řádků do seznamu
se vše automaticky přečísluje. Pokud nám nevyhovuje rozbalená nabídka
odrážek nebo číslování, můžeme volbou DEFINOVAT NOVOU ODRÁŽKU… nebo
DEFINOVAT NOVÝ ČÍSELNÝ FORMÁT… otevřít dialogové okno, kde zvolíme jiný
symbol, obrázek nebo upřesníme číslování (např. místo tečky nastavíme
závorku po čísle apod.). K dispozici je i víceúrovňové číslování, které se
používá zejména v rozsáhlých dokumentech pro číslování Nadpisů (jako
v tomto textu), proto se jím nebudeme více zabývat.
OBR. 5-8: ODRÁŽKY A ČÍSLOVÁNÍ
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
Řádkování
34
Další vlastností je řádkování, které určuje vzdálenost mezi řádky
v rámci odstavce. Tlačítko najdeme ve skupině Odstavec. Volba MOŽNOSTI
ŘÁDKOVÁNÍ… vede do dialogového okna Odstavec. Základní řádkování je
obdobné jako u psacího stroje.
OBR. 5-9: ŘÁDKOVÁNÍ A ZOBRAZENÍ VŠECH ZNAKŮ
Skryté znaky
Pro zajímavost si můžeme zobrazit skryté neboli netisknutelné znaky,
které nám ukazují, například, kdy jsme stiskli mezerník, tabulátor nebo Enter,
tedy klávesy, které nepíší běžné znaky (písmena, číslice, znaménka či
symboly). Pokročilý uživatel může ze skrytých znaků vyčíst i důvody, proč se
chová text nečekaně.
V této ukázce můžeme vyčíst, že na začátku řádku a pak ještě dvakrát
byl použit tabulátor (šipka), mezi slovy je vždy jedna mezera (tečka v řádku),
na konci řádku enter (symbol ¶). Kolečko, které je po předložce ve výrazu
„v těstíčku“ symbolizuje pevnou mezeru. Na tu se mění díky automatickým
opravám mezera po neslabičných předložkách (k, s, v, z).
Tabulátory
Tabulátory nastavujeme na pravítku a v dialogovém okně. Dialogové
okno vyvoláme z okna Odstavec (tlačítkem Tabulátory… v levém dolním
rohu okna). Kromě tabulátoru, který funguje stejně jako u psacího stroje, tzn.,
že text příslušející k tabulátoru je zarovnán vlevo, máme k dispozici tabulátory
zarovnávající vpravo, na střed a na desetinnou tečku. Fungování tabulátorů
ukazuje obr. 5-10. V tomtéž obrázku vidíme tlačítko v průsečíku levého a
horního pravítka (vyznačené kroužkem), zde volíme tvar tabulátoru.
V dialogovém okně Tabulátory na obr. 5-10 je znázorněno nastavení
tabulátorů odpovídající ukázce. Poslední tabulátor (na pozici 6,25 cm
zarovnává na desetinnou čárku a má nastaven vodící znak – tečky vedoucí
k textu na značce). Pole Výchozí krok ovlivňuje rozmístění přednastavených
zarážek na pravítku.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
35
OBR. 5-10: TABULÁTORY V PROGRAMU WORD
Ohraničení
a stínování
Pro zvýraznění textu můžeme použít ohraničení nebo stínování
(podbarvení) textu. Jednou z možností zvýraznění je použití tlačítka
Barva zvýrazněného textu ve skupině Písmo. Na výběr je sada barev
připomínajících zvýrazňovače. Další možností je využití tlačítek Ohraničení a
Stínování ve skupině Odstavec. Obě vlastnosti lze aplikovat na samostatná
slova, výrazy nebo celé odstavce. Pokud označíme blok, zvýrazní se pouze
daná část textu, pokud pouze umístíme kurzor do nějakého odstavce, aplikuje
se stínování nebo ohraničení na celý odstavec. Označíme-li části několika
odstavců, zvýrazňujeme tyto odstavce také celé.
Volba OHRANIČENÍ A STÍNOVÁNÍ v nabídce tlačítka Ohraničení a
stínování vede do stejnojmenného dialogového okna. Světlé podbarvení
odstavce bylo nastaveno v kartě Stínování, dvojité čáry v kartě Ohraničení.
Musíme pečlivě kontrolovat náhled v pravé části okna, který se promítá v obou
zmíněných kartách. Postupné změny stylu, barvy a šířky čáry totiž můžeme
někdy dosavadní nastavení zrušit. Teprve když náhled odpovídá naší představě,
stiskneme OK. V obr. 5-11 můžete porovnat nastavení vlastností v okně a
výsledek daného formátování aplikovaný na celý odstavec a na jedno slovo (při
formátování jednoho slova musí být jednotné ohraničení ze všech stran.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
36
OBR. 5-11: OHRANIČENÍ A STÍNOVÁNÍ
5.4
Práce se souborem
V nabídce SOUBOR najdeme všechny tradiční volby pro práci se
souborem (Uložit, Uložit jako, Otevřít, Zavřít, Nový). Pod volbou NAPOSLEDY
OTEVŘENÉ nalezneme všechny nedávno otevřené soubory. Nově otvírané
postupně vytlačují ze seznamu ty dříve otevřené. Symbol připínáčku napravo
od názvů souborů můžeme použít k tomu, aby soubor v seznamu zůstával
(použijeme to pro důležité dokumenty, s nimiž budeme pracovat dlouhodobě).
Připínáček pak změní tvar a barvu a takto připnuté soubory se od té chvíle
nabízejí v úvodu seznamu. Analogicky můžeme soubor odepnout.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
37
OBR. 5-12: PRÁCE SE SOUBOREM
Při ukládání můžeme změnit Typ souboru například na
Formát PDF (*.pdf), pak můžeme v dolní části okna Uložit jako upřesnit
parametry:
OBR. 5-13: DALŠÍ VOLBY ULOŽENÍ VE FORMÁTU PDF
Tlačítko Možnosti vede do dialogového okna, kde můžeme např. zadat,
jaké stránky chceme uložit v tomto formátu (např. jen aktuální stránku –
analogie s volbami tisku). Tlačítko Nástroje (vlevo dole v okně Uložit jako)
umožní nastavit Kompresi obrázků (čím více obrázků dokument obsahuje,
tím výraznější zmenšení souboru nastane).
OBR. 5-14: KOMPRESE OBRÁZKŮ
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
Tisk a
náhled
38
Volba Tisk přepne zobrazení BackStage do náhledu a nastavení tisku. Zde je
možné upřesnit rozsah stránek, orientaci papíru apod., některá nastavení zatím
pro nás nemají smysl. Pod náhledem v pravé části je ovládací prvek lupa, tím
můžeme zobrazit detaily na některé stránce nebo zkontrolovat celkové
rozložení dokumentu.
OBR. 5-15: NÁHLED A TISK
Pokud máte v počítači nainstalovanou virtuální tiskárnu PDF Creator, lze i
touto cestou vytvořit PDF dokument, ale uložení souboru ve formátu PDF je
zpravidla rychlejší než tisk a při maximální kompresi obrázků na velikost pro
e-mail je výsledná velikost také příznivější.
5.5
Nástroje pro úpravy
Princip práce se schránkou a funkce vyhledávání a nahrazovaní fungují
v podstatě stejné jako v programu WordPad, jen s malými odlišnostmi.
Pro navigaci můžeme používat tlačítka na konci karty Domů – Najít,
Vyhledávání
Nahradit
a Vybrat.
a
nahrazování
Klepnutím na tlačítko Najít nebo klávesovou zkratkou Ctrl + F
otevřeme podokno Navigace. V řádku nahoře zadáme hledaný výraz, a po
krátké prodlevě v podokně vidíme výsledky hledání s krátkým kontextem,
v dokumentu se výrazy zvýrazní žlutým podbarvením. Po ukázání na konkrétní
výsledek hledání se v bublině ukáže informace o pozici výrazu v dokumentu
(to má význam u rozsáhlejších textů). Klepnutím na výsledek se ukáže dané
místo dokumentu v pracovní oblasti Wordu (stane se aktuálním místem).
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
39
OBR. 5-16: PODOKNO NAVIGACE
Dialogové okno Najít a nahradit zobrazíme volbou ROZŠÍŘENÉ
(nabídka u tlačítka Najít nebo v řádku pro dotaz v podokně
Navigace). Karta Přejít na má význam jen v rozsáhlých dokumentech.
HLEDÁNÍ
Schránka
Schránku
obsluhujeme
běžným
způsobem (pomocí klávesových zkratek,
místní nabídky nebo tlačítek, která zde
najdeme na začátku karty Domů - ve skupině
tlačítek Schránka). Kromě toho, ovládací prvek
v pravém rohu skupiny otevře podokno
Schránka, které můžeme využít jako zásobník
až pro 24 obsahů. Je-li podokno zobrazené,
můžeme poklepáním myší na libovolnou
položku ze schránky daný objekt vložit na
aktuální místo dokumentu. Klepneme-li jen
jednou, šipka po pravé straně umožňuje vložit
nebo odstranit danou položku.
OBR. 5-17: PODOKNO
SCHRÁNKA
Kromě standardních tlačítek pro práci
se schránkou je v kartě Domů tlačítko
Kopírovat formát, které se použije pro
kopírování
vzhledu
z jednoho
místa
v dokumentu na jiné místo, tedy z textu na text,
z obrázku na obrázek atd. Postup kopírování
formátu je zcela jiný než při kopírování
objektu, postupujeme takto:
1. označíme zdrojový text
(„vezmeme plechovku s barvou“),
2. stiskneme tlačítko
Kopírovat formát
(„namočíme do plechovky štětec“),
3. označíme cílový text - je- klepnout, jinak musíme označit tažením
primárním tlačítkem celý blok textu („natřeme štětcem cíl“).
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
5.6
40
Práce s obrázky
V programu Microsoft Word můžeme vkládat do dokumentu různé
obrázky, které mohou buď doplňovat běžný text, dokonce může být celý
dokument vytvořen z obrázků. Při tvorbě takového dokumentu (leták apod.) je
vhodné i texty vkládat jako objekty, k tomu poslouží objekt WordArt nebo
textové pole. S takto vloženým textem se lépe manipuluje, což je důležité pro
celkovou kompozici. Tlačítka pro vložení obrázků najdeme na kartě Vložení
ve skupině Ilustrace, tlačítka pro vkládání textových objektů na téže kartě ve
skupině Text. Po vložení se do pásu karet doplní tzv. kontextová karta
Nástroje obrázku (Formát). Na ní pak najdeme tlačítka pro úpravu obrázku.
Obrázek
ze souboru
Klipart
Vložení obrázku ze souboru využijeme zejména pro vkládání vlastních
fotografií. Po stisknutí tlačítka se otevře okno Vložení obrázku, které je
víceméně shodné s oknem Otevřít. Vybereme obrázek, který chceme vložit a
poklepáním na jeho miniaturu nebo označením miniatury a následným
klepnutím na tlačítko Otevřít vložíme obrázek do aktuálního místa
v dokumentu. V místě, kde byl kurzor, se objeví obrázek.
Dalším typem obrázku,
který můžeme využít, je klipart.
OBR. 5-18: PODOKNO KLIPART
Klipartem se rozumí obrázek zařazený do galerie klipartů. Po stisknutí tlačítka Klipart se otevře po
pravé straně podokno Klipart, kde
můžeme zadat klíčové slovo, podle
kterého
vyhledáme
žánrové
obrázky s danou tématikou. Pokud
jste právě připojeni k Internetu,
nabízejí se kliparty rovněž z webu
Office.com. K listování mezi
výsledky hledání používáme posuvník, vybraný obrázek vložíme
do dokumentu poklepáním nebo
pomocí místní nabídky, kterou
rozvineme klepnutím pravým
tlačítkem do obrázku nebo
klepnutím levým tlačítkem do
modré lišty se šipkou na pravém
okraji straně aktivního (označeného) obrázku. Stejně jako
obrázek, i klipart se vloží do
aktuálního místa v dokumentu
kurzoru v pozici Rovnoběžně
s textem. Praktické může být
zkopírování obrázku do schránky (volba Kopírovat v místní nabídce), ostatní
volby využijí spíše pokročilí uživatelé.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
41
OBR. 5-19: OBRÁZEK A KLIPART PO VLOŽENÍ DO TEXTU
Pozice
Nově vložený obrázek se chová „jako velké písmeno“ (může se stát, že
bude umístěn dokonce uvnitř slova, jako modré vlnky v obr. 5-19). Říkáme, že
se vložil v pozici Rovnoběžně s textem. Pokud má být obrázek mezi odstavci, je
vhodné vytvořit v daném místě volný řádek (Enterem), do něj vložit obrázek a
ponechat jej v této výchozí pozici. Obrázek pak snadno zarovnáme vlevo, na
střed nebo vpravo stejným způsobem jako klasický odstavec (tlačítky
v kartě Domů).
OBR. 5-20: VYBRANÁ KONTEXTOVÁ TLAČÍTKA ZE SKUPINY USPOŘÁDAT
Pokud potřebujeme obrázek umístit vedle textu nebo vytvořit
kompozici z většího množství obrázků, je vhodné bezprostředně po vložení
změnit pozici. Využijeme k tomu tlačítka v kontextové kartě ve skupině
Uspořádat. Tlačítko Zalamovat text
umožňuje zvolit různý způsob obtékání,
tlačítko Pozice změní obtékání na Obdélník a
navíc umístí obrázek na jednu z devíti
základních pozic ve stránce. Zvolením jakékoli
jiné pozice, než je Rovnoběžně s textem, se stane z obrázku plovoucí obrázek a
můžeme jím libovolně manipulovat myší. Text se bude k obrázku chovat
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
42
v závislosti na zvolené pozici. V tomto odstavci je šermíř vlevo v pozici Těsné,
šermíř vpravo v pozici Obdélník13. U fotografií bude obojí obtékání vypadat
stejně (fotografie má tvar obdélníku). Pokud tvoříme kompozici, nezáleží na
zvoleném způsobu obtékání, jen důležité je nemít obrázky ve výchozí pozici
Rovnoběžně s textem. Šavle mezi šermíři je v pozici Za textem. V pozici je
nutné obrázek upravit (jas, barevnost, …), aby text zůstal čitelný.
Dva šermíře (dvě šavle) získáme tak, že obrázek zkopírujeme, umístíme
na novou pozici, otočíme pomocí tlačítka Otočit ve skupině Uspořádat
v kontextové kartě Formát (zde PŘEKLOPIT VODOROVNĚ), případně zarovnáme
(tlačítko Zarovnat –
Ostatní méně časté pozice si snadno odvodíte nebo vyzkoušíte.
Úpravy
obrázků
Obecně platí, že upravujeme vždy obrázek, který je aktivní, tedy ten, u
něhož vidíme úchyty. Je možné upravovat více obrázků současně, společně je
označíme postupným klepáním na obrázky za současného přidržení Ctrl.
Pro úpravu obrázků můžeme využít tlačítka ve skupinách Upravit a
Styly obrázků na kontextové kartě. Kombinací je nesčetné množství, můžete se
inspirovat ukázkami, ke kterým je připojen popis postupu úprav ()
OBR. 5-21: UKÁZKY ÚPRAV OBRÁZKŮ
Fotografie
 úprava velikosti myší
 otočení myší
 Grafické efekty: Cement
 Styly obrázků: Stín v perspektivě, bílý
 Oříznout; Oříznout na obrazec: Plaketa
 Ohraničení obrázku: barva v tónu
fotografie
Obrázek
 Automatické opravy: jas + 40, kontrast
+ 40 (vpravo dole)
 Barva: vhodný tón
 Styly obrázků: Složený rámeček, černý
 Efekty obrázků; Otočení v prostoru:
Mimo osu 2 doleva
 Efekty obrázků; Stín:
V perspektivě - diagonálně, vlevo dole
Bezprostředně po vložení obrázku (nebo vždy po klepnutí na obrázek) uvidíme
Úpravy
po okrajích obrázku kulaté světlé značky v rozích, hranaté světlé značky
obrázku
pomocí myši uprostřed stran a kulatou zelenou značku nad horní stranou. Tyto značky
nazýváme úchyty.
13
Rozdíl ve stylu obtékání vynikne pouze při zarovnání textu do bloku.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
43
OBR. 5-22: ÚPRAVY POZICE A VELIKOSTI OBRÁZKU MYŠÍ
Po ukázání myší změní ukazatel myši svůj tvar, ten naznačuje, jakou
akci budeme provádět, pokud v tuto chvíli začneme táhnout myší. Přesné
funkce myši v jednotlivých místech jsou popsané v obr. 5-22.
Obrazce
Text můžeme zatraktivnit také vložením obrazců. Narozdíl od obrázků
se vloží v pozici Před textem. Obrazce upravujeme stejně jako
obrázky, k dispozici máme kontextovou kartu Nástroje
ŠIPKA
kreslení (Formát). K formátování využíváme Styly obrazců,
dále můžeme zvolit různé výplně, například texturu (šipka má
výplň Kapky vody a je obtékána Těsně). Textura uvnitř tvaru je vlastně
obrázek, také po klepnutí na tvar vyplněný texturou jsou k dispozici jednak
kontextové nástroje obrázku (pro texturu), jednak nástroje kreslení (pro tvar
šipka). Text napsaný uvnitř šipky je přidán přes místní nabídku (volba Přidat
text). Změnou velikosti tvaru se nezmění velikost písma vepsaného textu.
Mezi obrazci najdeme i zajímavé čáry (obr. 5-23):
OBR. 5-23: ZAJÍMAVÉ ČÁRY
Většina automatických tvarů má kromě tradičních úchytů ještě žluté
úchyty, které umožňují deformovat proporce.
Kapitola 5: Microsoft Word 2010
44
OBR. 5-24: DEFORMACE TVARU ŠIPKA
Textové pole
Po klepnutí na tlačítko Textové pole ve skupině Text na kartě Vložení
se rozevře galerie předdefinovaných textových polí (každé má nastavenou
barevnost, velikost, umístění, formátování textu). Dole pod ukázkami je volba
NAKRESLIT TEXTOVÉ POLE, která vloží textové pole s bílou výplní a tenkým
černým ohraničením do místa, kde klepneme myší. Následně můžeme nastavit
všechny vlastnosti ručně, podle svých představ, včetně úpravy velikosti a
umístění. Textové pole bude v pozici Před textem, to nám, zejména v letácích,
nebude vadit, jinak můžeme styl zalamování textu změnit.
Je-li textové pole aktivní, zobrazí se kontextové nástroje – Nástroje
kreslení (Formát). Těmito nástroji
můžeme upravovat vzhled obdélníku
pomocí tlačítek ve skupině Styly obrazců
Toto textové pole je:
a Velikost, chování tvaru tlačítky ve
 formátováno pomocí Stylů obrazců,
skupině Uspořádat nebo formátování text
 t a t o č á s t t e x t u j e u p r av e n a
stylem WordArt,
tlačítky ve skupině Styly WordArt a Text.
 text je zarovnán svisle na střed
Uvnitř textového pole můžeme editovat
(tlačítkem v kontextové kartě),
text běžným způsobem. Formátovat
vodorovně na (tlačítkem v kartě Domů),
můžeme jako běžný text (vlastnosti písma
upraven odrážkami,
a odstavce). K úpravám pozice a umístění

na tvar je aplikován efekt zkosení.
pomocí myši používáme stejné postupy
 textové pole je obtékáno jako obdélník
jako při práci s obrázky s tím rozdílem, že
přesouvat pole musíme tažením za okraj.
Uvnitř textového pole totiž vždy
pracujeme s textem. Obdobně se chovají tvary, s přidaným textem (viz nahoře).
WordArt
Podobně jako máme předvolené kombinace textových polí, existuje i
nabídka kombinací textového formátování, kterou nazýváme WordArt. Buď
můžeme jako WordArt zformátovat text v běžném textovém poli (viz nahoře)
nebo můžeme rovnou vložit WordArt stejnojmenným
tlačítkem. Tehdy se vloží textové pole s výplní Bez
WordArt
výplně, s obrysem Bez a objekt se vloží v pozici Před
textem. Kontextové nástroje kreslení umožňují
formátovat nejen text, ale také tvar (obdélník) stejnými volbami jako u
textového pole (ukázkový WordArt má tmavou výplň, bílý obrys čarou silnou
4,5 bodu, styl čáry je hranatě tečkovaná).