Odstranění vepřína z areálu bývalého koncentračního

Transkript

Odstranění vepřína z areálu bývalého koncentračního
Odstranění vepřína z areálu bývalého koncentračního tábora v Letech jako otázka
důstojnosti a hrdosti
V srdci Evropy se nachází areál bývalého koncentračního tábora, v němž je provozován
velkokapacitní vepřín.
Na jeho plotě je panel s vlajkou EU. Vepřín totiž dostává evropské dotace v rámci Společné
zemědělské politiky. Místo je špatně přístupné. Musíte se asi půl hodiny brodit vysokou trávou a
někdy i bahnem. Dojdete na mýtinu při hranicích tábora, na níž je umístěna osamělá informační
cedule. To přispívá k vymazání vzpomínky na zločin, k nedostatečnému sdílení historie. Přítomnost
prasat, špíny a odporného zápachu, který se zde line , hanobí vzpomínku na zesnulé a poškozuje
jejich důstojnost stejně jako důstojnost pozůstalých.
.
Jsou to Lety v České republice, hodinu jízdy na jih z Prahy. Tábor zřízený zde v roce 1939
pro zajištění různých typů vězňů byl přeměněn v koncentrační tábor výhradně pro Romy v červenci
1942 a uzavřen v srpnu 1943. Stovky Romů byly přinuceny k otrocké práci, umírali na místě nebo
při deportaci do tábora Auschwitz-Birkenau.
Děje se tu „lokucida“, tedy zločin proti místu. Rezonuje s genocidou, jejímiž oběťmi byli
Romové během druhé světové války. Je odrazem pronásledování a diskriminace, kterým dnes v
Evropě Romové stále čelí. Symbolizuje nedostatečnou znalost této části evropských dějin.
Takže když na našem kontinentu, který prodělává krizi identity, krizi hodnot současně s krizí
ekonomickou, sociální a institucionální, dochází k rozvoji rasismu, nalézá vzestup protiromského
rasismu stejně jako antisemitismu své částečné vysvětlení v určitém mizení vzpomínek na
genocidu Romů a šoa.
Přeživší, kteří reprezentují špatné svědomí evropské civilizace skutečně odcházejí a špatné
svědomí odchází s nimi, vytrácí se. Jenže špatné svědomí zabraňuje tomu, aby se přešlo k
špatnému činu. Dochází k uvolňování násilí, a jestliže dnes s takovou silou postihuje romské a
židovské komunity, je to proto, že tyto komunity symbolizují původní autentické pamětníky, původní
představitele tohoto evropského špatného svědomí, tedy hlavní překážku pronásledování jiných
skupin.
Vymazání paměti, nedostatečné sdílení historie a popíračství napomáhají současnému rozvoji
rasismu a antisemitismu.
Ukončení lokucidy v Letech bude aktem boje proti rasismu, proti diskriminaci, proti
předsudkům vůči Romům, které jsou ovlivněny neznalostí. Dojde by k rozvoji poznání,
spravedlnosti, rovnosti. Dojde ke sdílení se současnými a budoucími generacemi, což jim umožní
zbavit se dědictví pronásledování, osvobodit se od tíživého břemene otřesné minulosti. Stručně
řečeno, bylo by to ztělesnění ducha Romské hrdosti. Roma Pride- Pochod romské hrdosti, to je
mobilizace proti rasismu, za rovnost a důstojnost, jíž se účastní společně Romové i ne-Romové ve
více než dvaceti zemích Evropy i mimo ni každou první říjnovou neděli už po čtyři roky.
Ukončení degradace Let u Písku se týká důstojnosti nás všech. Proto u příležitosti Roma PridePochodu romské hrdosti, žádáme předsedu Evropské rady pana Tuska, předsedu Evropské
komise pana Junckera, předsedu Evropského parlamentu pana Schulze, jakož i českého premiéra
pana Sobotku, aby konali v zájmu definitivního ukončení lokucidy, která se děje v Letech.
Konkrétně to znamená odstranění velkokapacitního vepřína a vybudování místa paměti a sdílení.
Místa vhodného, na rozdíl od pamětního kamene, momentálně instalovaného na masových
hrobech pár set metrů od areálu bývalého tábora. Znamená to rovněž podporu výzkumu, jehož
cílem by bylo nalézt všechna těla, aby se jim dostalo pohřbu, jaký si zaslouží. Snaha o úplné
objasnění historie tohoto místa a osudů lidí, kteří zde žili a kteří zde zemřeli.
Finanční prostředky jsou dostupné. Stačilo by například použít část ze stovek milionů eur z
evropského rozpočtu určených na začleňování Romů, které každý rok zůstávají v Bruselu, protože
o ně členské státy nebo místní úřady nepožádaly. Schází politická vůle konat.
Právě prostřednictvím takových činů hrdosti chytí evropský projekt druhý dech, který dnes tolik
potřebuje. Bude moci zareagovat na krizi hodnot, v níž se nacházíme. Nabídne současným a
budoucím generacím možnost hledět do budoucnosti s novým nadšením. Dnes tato cesta hrdosti
prochází skrze Lety.
Podepsáni:
Benjamin Abtan, předseda Evropského protirasistického hnutí – EGAM, Miroslav Brož, předseda
Konexe (Česká Republika), Marian Mandache, ředitel Romani Criss (Rumunsko), Deyan Kolev,
předseda Amalipe Roma Center for Interethnic Dialogue and Tolerance (Bulharsko), Bernard
Kouchner, bývalý ministr zahraničí, zakladatel Lékařů bez hranic a Lékařů světa (Francie), Kim
Campbell, bývalá ministerská předsedkyně Kanady, předsedkyně Světového hnutí za demokracii
(Kanada), Kinga Goncz, bývalá minystryně zahraničí, předsedkyně Roma Initiatives, Fondateur
de Nous Signons, Président de Génération Active (Maďarsko), Beate a Serge Klarsfeldovi,
Synové a dcery deportovaných francouzských Židů (Francie), Dario Fo, nositel Nobelovy ceny za
literaturu (Itálie), Miguel Angel Moratinos, bývalý ministr zahraničních věcí a spolupráce
(Španělsko), Jeno Setet, mluvčí za občanská práva Romů (Maďarsko), Jovan Divjak, bývalý
velící generál 1. armádního sboru armády Republiky Bosna a Hercegovina, obránce obleženého
Sarajeva, výkonný ředitel Education Builds Bosnia and Herzegovina (Bosna a Hercegovina),
Markus Pape, novinář, spisovatel (Česká republika), Paul Polansky, historik (Spojené státy),
Richard Prasquier, místopředseda Nadace pro paměť šoa (Francie), Ryszard Czarnecki,
místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec (Polsko)
Výzvu podporuje 73 europoslanců a členů národních parlamentů z 22 zemí, intelektuálové,
starostové, umělci a bojovníci proti rasismu a za lidská práva, romské i neromské
organizace z více než 30 evropských a mimoevropských zemí.
Europoslanci:
Max Andersson, europoslanec (Švédsko), Petras Auštrevičius, europoslanec (Litva), Brando
Benifei, europoslanec (Itálie), Malin Bjork, europoslankyně (Švédsko), José Bové, europoslanec
(Francie), Lynn Boylan, europoslankyně (Irsko), Matt Carthy, europoslanec (Irsko), Nessa
Childers, europoslankyně (Irsko), Michael Cramer, europoslanec (Německo), Seb Dance,
europoslanec (Spojené království), Fabio De Masi, europoslanec (Německo), Annaliese Dodds,
europoslankyně (Spojené království), Stefan Eck, europoslanec (Německo), Frank Engel,
europoslanec (Lucemburk), Cornelia Ernst, europoslankyně (Německo), Tanja Fajon,
europoslankyně (Slovinsko), José Inácio Faria, europoslanec (Portugalsko), Eider Gardiazabal,
europoslanec (Španělsko), Marie-Christine Vergiat, europoslankyně (Francie), Charles Goerens,
europoslanec (Lucemburk), Ana Gomes, europoslankyně (Portugalsko), Enrique Guerrero,
europoslanec (Španělsko), Thomas Handel, europoslanec (Německo), Maria Heubuch,
europoslankyně (Německo), Ivan Jakovčić, europoslanec (Španělsko), Sylvia-Yvonne
Kaufmann, europoslankyně (Německo), Jude Kirton-Darling, europoslankyně (Spojené
království), Merja Kyllönen, europoslankyně (Finsko), Jean Lambert, europoslanec (Spojené
království), Philippe Lamberts, europoslanec (Belgie), Patrick Le Hyaric, europoslanec
(Francie), Sabine Lösing, europoslankyně (Německo), Peter Meiwald, europoslanec (Německo),
Martina Michels, europoslankyně (Německo), Claude Moraes, europoslanec (Spojené
království), Younous Omarjee, europoslanec (Francie), Maite Pagazaurtundúa, europoslankyně
(Španělsko), Vincent Peillon, europoslanec (Francie), Kati Piri, europoslankyně (Nizozemsko),
Georgi Pirinski, europoslanec (Bulharsko), Soraya Post, europoslankyně (Švédsko), Julia Reda,
europoslankyně (Německo), Michèle Rivasi, europoslankyně (Francie), Liliana Rodrigues,
europoslankyně (Portugalsko), Ulrike Rodust, europoslankyně (Německo), Lola SanchezCaldentey, europoslankyně (Španělsko), Csaba Sogor, europoslanec (Rumunsko), Bart Staes,
europoslanec (Belgie), Catherine Stihler, europoslankyně (Spojené království), Pavel Telička,
europoslanec (Česká republika), Ernest Urtasun, europoslanec (Itálie), Bodil Valero,
europoslankyně (Švédsko), Renate Weber, europoslankyně (Rumunsko), Josef Weidenholzer,
europoslanec (Rakousko), Bogdan Wenta, europoslanec (Polsko), Tomáš Zdechovský,
europoslanec (Česká republika)
Národní poslanci:
David Assouline, senátor (Francie), Rita Bernardini, předsedkyně hnutí Italští radikálové (Itálie),
Patrick Bloche, poslanec (Francie), Angelo Bonelli, spolupředseda Federace Zelených (Itálie),
Fanélie Carrey-Conte, poslankyně (Francie), Khalid Chaouki, poslanec (Itálie), Sergio
Coronado, poslanec (Francie), Jérôme Coumet, starosta 13. pařížského okrsku (Francie),
Diether Dehm, poslanec (Německo), Olivier Faure, poslanec (Francie), Joël Giraud, poslanec
(Francie), Rüdiger Hergt, poslanec (Německo), Giorgos Kaminis, starosta Athén (Řecko),
Giorgio La Malfa, bývalý europoslanec, bývalý ministr pro rozpočet, ekonomiku a finance, bývalý
ministr pro evropské záležitosti (Itálie), Anne-Yvonne Le Dain, poslankyně (Francie), Noël
Mamère, poslanec (Francie), Sandrine Mazetier, poslankyně, místopředsedkyně Národního
shromáždění (Francie), Nicolai Radita, předseda Národního romského centra (Moldava), Fabio
Porta, poslanec (Itálie), Barbara Romagnan, poslankyně (Francie), Roberto Romero,
místopředseda pro zahraniční záležitosti regionu Ile-de-France (Francie)
Intelektuálové, starostové, umělci a aktivisté v boji proti rasismu a za lidská práva, romské a
neromské organizace z více než 30 evropských a mimoevropských zemí.
Irwin Cotler, bývalý ministr spravedlnosti, poslanec v Mont-Royal (Kanada), Michael Danby,
poslanec (Austrálie), Cécile Duflot, bývalá minystryně pro bydlení a regiony, poslankyně (Francie),
Eric Piolle, starosta Grenoblu (Francie), André Glucksmann, filosof, spisovatel (Francie), Jack
Lang, bývalý ministr kultury, předseda Institutu arabského světa (Francie), Lucie Rybová,
ředitelka českého Helsinského výboru (Česká republika), Benjamin Stora, historik, předseda
Národního střediska pro imigraci (Francie), Danis Tanovic, filmař (Bosna-Hercegovina), Oliviero
Toscani, fotograf (Itálie), Sabina Achterbergh, předsedkyně Sdružení nizozemských Sintů, Romů
a kočovníků (Nizozemsko), Cengiz Aktar, profesor ekonomie na Bahçeşehir University (Turecko),
Muhamet Arifi, předseda Balkan Sunflowers (Kosovo), Theodore Alexandridis, Organizace pro
lidská práva a práva Romů (Řecko), Henriette Asséo , historička, profesorka na Ecole des Hautes
Etudes en Sciences Sociales (EHESS) (Francie), Geert Ates, zakladatel a ředitel United for
Intercultural Action (Nizozemsko), Graziano Halilovic, předseda Roma Onlus (Itálie), Yvan Le
Bolloc’h, zpěvák (Francie), Maruša Babnik, ředitelka Ekvilib Institute (Slovinsko), Roman
Chojnacki, předseda Zwiazek Romow Polskich (Polsko), Ali Bayramoglu, novinář (Turecko),
Anastasiia Boichuk, předsedkyně Roby Bilshe - Do More (Ukrajina), Andrea Harle, ředitelka
Romano Centro (Rakousko), Elie Chouraqui, režisér (Francie), Yonous Muhammadi, předseda
Řeckého fóra pro uprchlíky (Řecko), Ladan Boroumand, ředitelka výzkumu v Nadaci
Abdorrahmana Boroumanda pro podporu lidských práv a demokracie v Íránu (Írán, Francie), Sari
Nusseibeh, profesor filosofie (Palestina), Jean-Yves Camus, badatel (Francie), Edin Berisa,
předseda Sdružení pro afirmaci Romů (Černá Hora), Fabien Cazenave, ředitel Mladých
evropských federalistů (Francie), Jovan Byford, docent Open University (Spojené království),
Irena Bihariova, ředitelka Ludia proti rasizmu (Slovensko), Ofer Bronchtein, předseda
Mezinárodního mírového fóra (Francie, Izrael, Palestina), Sasha Zanko, Francouzská unie
romských sdružení (Francie), Catherine Coquio, profesorka srovnávací literatury na Univerzité
Paris Diderot, předsedkyně Mezinárodní asociace pro výzkum zločinů proti lidskosti a genocidy
(Francie), Alba Cuevas, předsedkyně SOS Racismo Catalogne (Španělsko), Jovana Vukovic,
ředitelka Regionálního centra pro minority (Srbsko), Sandra Vokk, předsedkyně Unitas
(Estonsko), Sonia Rolland, režisérka, herečka (Francie, Rwanda), Anders Dalsbro, mluvčí Expo
(Švédsko), Michel Kichka, Cartooning for Peace (Izrael), Rene Danen, Předseda nadace Bekent
Color (Nizozemsko), Alain Daumas, předseda Francouzské unie romských sdružení (Francie),
Panayote Dimitras, Greek Helsinki Monitor (Řecko), Séta Papazian, předseda Collectif VAN
(Vigilance Arménienne contre le Négationnisme – Arménská bdělost vůči popírání holocaustu)
(Francie), Asmet Elezovski, předseda Národního romského centra (Makedonie), Annette LévyWillard, novinářka, spisovatelka (Francie), Elmas Arus, předseda Zéro Discrimination (Turecko),
Jean Paul Makengo, radní regionu Midi-Pyrénées, bývalý předseda European Coalition of Cities
Against Racism (Francie), Richard Odier, předseda Centra Simona Wiesenthala (Francie),
Frédéric Encel, esejista a geopolitolog (Francie), Ndoba Gasana, mezinárodní konzultant v
oblasti lidských práv, literární kritik, bývalý předseda Národní komise pro lidská práva ve Rwandě
(Rwanda), Andrzej Luczak, ředitel Institutu pro dědictví a paměť Romů a obětí holocaustu
(Polsko), Cécile Germain, federální tajemník Mladých ekologů (Francie), Rajan Zed, předseda
Světové hinduistické společnosti (Spojené státy), Ariel Goldmann, předseda Jednotného
židovského sociálního fondu a Nadace francouzského judaismu, soudní advokát (Francie),
Kostana Jovanovic, předsedkyně Platformy pro nizozemské Romy - Sdružení nizozemských
Sintů, Romů a kočovníků (Nizozemsko), Darko Ivanovic, novinář (Černá Hora), Advija
Ibrahimovic, Srebrenické ženy (Bosna-Hercegovina), Roman Lutt, předseda Europa Romade
Foorum Eestis (ERFE) (Estonsko), Thomas Guénolé-Ryzhakov, politolog (Francie), Federico
Guerrieri, předseda European Alternatives (Itálie), Dijana Pavlovic, místopředsedkyně
Federazione Rom e Sinti insieme’, actrice, médiatrice (Itálie), Géraldine Guilpain, předseda
Mladých levicových radikálů (Jeunes Radicaux de Gauche – JRG) (Francie), Ayse Gunaysu, člen
předsednictva instanbulské pobočky Asociace pro lidská práva (IHD) (Turecko), Bassem Samir,
předseda Egyptské demokratické asociace a Egyptské demokratické akademie (Egypt), Charles
Habonimana, předseda Skupiny bývalých studentů a žáků, kteří unikli genocidě (Groupe des
Anciens Etudiants et Elèves rescapés du génocide – GAERG) (Rwanda), Francis Chouraqui,
advokát (Francie), TernYpe (Evropa), Esméralda Romanes, tanečnice (Francie), Bernadette
Hétier, Hnutí proti rasismu a pro přátelství mezi národy (Mouvement contre le racisme et pour
l’amitié entre les peuples – MRAP) (Francie), Nicolai Radita, předseda Centrul National al Romilor
(Moldavsko), Denis Huber, výkonný tajemník Komory regionů Rady Evropy, Zola Kondur,
předseda Chiricli (Ukrajina), Jean-Pierre Chrétien, historik (Francie), Alma Masic, ředitelka Youth
Initiative for Human Rights (Bosna-Hercegovina), Kristin Solvik, funkcionářka Sveriges
Antidiskrimineringsbyråer (Švédsko), Nordine Idir, předseda Hnutí mladých francouzských
komunistů (Francie), Hristo Ivanovski, předseda Aliance pro lidská práva (Makedonie), Marcel
Kabanda, předseda Ibuka (Francie), Anetta Kahane, předsedkyně Nadace Amadea Antonia
(Německo), Krassimir Kanev, předseda bulharského Helsinského výboru (Bulharsko), Pierre
Kanuty, regionální radní regionu Ile-de-France, předseda Ile-de-France Europe (Francie), Tom
Koenigs, Člen podvýboru OSN, Mezinárodní organizace a globalizace, ředitel Výboru pro lidská
práva a humanitární pomoc (Německo), Guy Konopnicki, novinář, spisovatel (Francie), Dimitrios
Sotiropoulos, profesor na Univezitě Athény (Řecko), Joël Kotek, profesor na Université Libre de
Bruxelles (Belgie), Karim Lahidji, předseda Mezinárodní federace pro lidská práva (Fédération
internationale des Droits de l’Homme – FIDH) (Francie), Anna Lenchovska, Présidente du
Congrès des Minorités Nationales (Ukraine), Valerian Mamaliga, předseda Moldavského institutu
pro lidská práva (Moldavsko), Charles Enderlin, novinář (Francie, Izrael), Jacky Mamou, bývalý
předseda Lékařů světa, předseda Urgence Darfour (Francie), Nonna Mayer, ředitelka výzkumu v
Centru politických výzkumů na Sciences Po (Francie), Mario Mazic, programový ředitel Youth
Initiative for Human Rights (Chorvatsko), Caroline Mécary, advokátka, regionální radní Ile-deFrance, pařížská radní (Francie), Fadila Mehal, předsedkyně Marianne de la diversité (Francie),
Aldo Merkovi, ředitel pro mezinárodní záležitosti Mjaft! (Albánie), Jean de Dieu Mirindi, předseda
Asociace studentů a žáků, kteří unikli genocidě (AERG) (Rwanda), Christophe Louis, ředitel Rom
Civique (Francie), Anita Mitic, ředitelka Youth Initiative for Human Rights (Srbsko), Yuliia
Zakutnia, členka SOS Euromaidan (Ukrajina), Iannis Roder, historik (Mémorial de la Shoah),
profesor (Francie), Ahmed Moawia, předseda Řeckého fóra pro migranty (Řecko), Yves Ternon,
historik (Francie), Pierre Henry, předseda France Terre d’Asile (Francie), FerYpe – Fórum
mladých evropských Romů (Evropa), Jette Moller, předseda SOS mod Racisme (Dánsko), Erika
Muhi, ředitelka NEKI (Maďarsko), Florica Gabi Mutean, ředitelka Pavee Point (Irsko), Pap
Ndiaye, ředitel oddělení historie na Sciences Po (Francie), Sigita Odina, badatelka na Lotyšském
středisku pro lidská práva (Lotyšsko), Vince Olah, místopředseda Khetane (Srbsko), Drom Kotar
Mestipen (Španělsko), Rafal Pankowski, předseda sdružení Never Again, bojujícího za
důstojnost Letů (Polsko), Lefteris Papagiannakis, člen Rady města Athény, předseda Rady pro
integraci imigrantů (Řecko), Nafsika Papanikolatou, mluvčí Skupiny pro práva minorit (Řecko),
Association Nationale des Gens du Voyage Citoyens (ANGVC) (Francie), Alexander Pollak,
předseda SOS Mitmensch (Rakousko), Boris Raonic, předseda Občanské aliance (Černá Hora),
Benny Fischer, předseda EUJS (Belgie), Sacha Reingewirtz, předseda UEJF (Francie), Paula
Sawicka, předsedkyně Open Repulic (Polsko), Angela Scalzo, předsedkyně SOS Razzismo
(Itálie), Claudia Schäfer, ředitelka ZARA (Rakousko), Thierry Sebaganwa, předseda Maison
Shalom (Rwanda), Levent Sensever, mluvčí DurDe! (Turecko), Noureddine Skiker, Conseil de la
Jeunesse d’Aubervilliers (Francie), Laura Slimani, předsedkyně Mladých socialistů a Mladých
evropských socialistů, Rune Steen, ředitel Protirasistického centra (Norsko), Edona Tolaj,
ředitelka Youth Initiative for Human Rights (Kosovo), Ara Toranian, spolupředseda Rady pro
koordinaci arménských komunit ve Francii (Conseil de Coordination des Communautés
Arméniennes de France - CCAF), šéfredaktor Nouvelles d’Arménie (Francie), Klaus Witold,
předseda Sdružení pro právní intervenci (Polsko), Baki Youssoufou, zakladatel Nous Signons,
předseda Génération Active (Francie), Centrum Mot Rasism (Švédsko), Harangos (Polsko)
Kompletní seznam signatářů na www.egam.eu

Podobné dokumenty

Main Draw - boys SAFINA CUP 2009 Qualyfication boys

Main Draw - boys SAFINA CUP 2009 Qualyfication boys Kobza Martin Cabela Matej Mares Matej Hriciste Michal Valenta Michal Vaculik Ondrej Homola Patrik Sanak Patrik Huda Radim Bulant Robin Jakimic Robin Papik Tomas Safranek Vaclav Merunka Stefana Fabe...

Více

Zpráva o podpoře podnikání mladých

Zpráva o podpoře podnikání mladých nerovností v oblasti podnikání; vzhledem k tomu, že na tyto programy je třeba vyčlenit více prostředků, aby se dosáhlo vyššího zapojení mladých lidí; AM. vzhledem k tomu, že mladí lidé dávají předn...

Více

kdo jsme, o co usilujeme

kdo jsme, o co usilujeme Evropa musí dostát svým závazkům a odpovědnosti, pokud jde o lidská práva a demokracii jak doma, tak po celém světě. To znamená řešit zneužívání a diskriminaci, například na základě pohlaví, sexuál...

Více

Zápis z VH 2016

Zápis z VH 2016 auditora ueetni zaverka ve vsech vyznamnych ohledech podava verny a poctivy obraz aktiv, pasiv a finaneni situace k 31. 12. 2015, nakladu, vynosu a vysledku hospodaieni za rok 2015 v souladu s ueet...

Více

léto 2012 - Porsche Centrum Praha

léto 2012 - Porsche Centrum Praha provedeních – jako základní a jako paket pro sedadla.

Více

Číslo 44 Praha, červenec 2014

Číslo 44 Praha, červenec 2014 roku 2010. „Jen velice málo z nich chce ve skutečnosti pracovat“ a „mnoho z nich žije tradičně z krádeží.“ – .„Je to zejména symbolicky důležitý akt spravedlnosti (...) Doufáme, že v konečném důsle...

Více

EVROPSKÝ VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

EVROPSKÝ VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV při přijetí funkce evropského veřejného ochránce práv. Jelikož se můj mandát časově shodoval s druhou polovinou legislativního období 1999–2004, bylo mou ambicí bylo plnit priority, které jsem vytýč...

Více