Zpravodaj RC ČSOP červen 2007 - ČSOP

„Ochrana přírody a krajiny Olomouckého kraje“
Zpravodaj
Regionálního centra ČSOP pro Olomoucký kraj
OBSAH
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Financování ochrany přírody a krajiny v letech 2007-2013.......................... str. 2
Novela stavebního zákona............................................................................ str. 4
Ptačí chřipka není problém............................................................................ str. 5
Kroky kolem Plumlovské přehrady……......................................................... str. 6
Srnčata: Zabíjejí nás i milovníci přírody......................................................... str. 6
K akci Žába – chytridiomykóza...................................................................... str. 8
Kácení alejí.................................................................................................... str. 8
Pozvánka na 6. celostátní setkání členů a příznivců ČSOP.......................... str. 11
Co připravujeme............................................................................................ str. 13
Sdružení Lacerta.......................................................................................... str. 14
Přehled ZO ČSOP v kraji.............................................................................. str. 15
Vydal ČSOP 61/RS Iris Prostějov, www.iris.cz
ISSN : 1802 – 4432
červen 2007
neprodejné
Vydání tohoto Zpravodaje je financováno ze zdrojů EU z programu Transition Facility Evropské
unie
Financování ochrany přírody a krajiny v letech 2007–2013
Programové období 2007–13 představuje pro Českou republiku výjimečnou příležitost
především vzhledem k výraznému zvýšení financí, které bude možno čerpat ze
strukturálních, případně dalších fondů. Pro oblast ochrany přírody a krajiny budou
nejvýznamnější následující finanční zdroje: Operační program Životní prostředí 2007–13,
Program rozvoje venkova 2007–13 a program Life+. K dispozici však budou také další
programy, které budou pro tuto oblast využitelné, např. Operační program Přeshraniční
spolupráce nebo jednotlivé Regionální operační programy (každý zvlášť pro jednotlivé NUTS
II, tedy 1–3 kraje). K nadnárodním finančním zdrojům patří rovněž Finanční mechanismy
EHP/Norsko, kde je životní prostředí rovněž jednou z podporovaných oblastí.
Bohužel časový harmonogram přípravy ČR na čerpání v období 2007–13 je oproti
plánovanému harmonogramu opožděn. V současné době již byla vyhlášena první výzva do
Programu rozvoje venkova, konkrétní opatření na která je možno žádat dotace se však
netýkají přímo ochrany přírody a krajiny. První výzvu do Operačního programu Životní
prostředí lze očekávat nejdříve na podzim roku 2007, spíše však ale až počátkem roku 2008.
Výzva do programu Life+ bude by měla být podle posledních informací zveřejněna v září
2007, třetí a poslední výzva do Finančních mechanismů EHP/Norsko pak ještě o měsíc dříve,
tedy v srpnu 2007.
Pro informaci uvádíme přehled oblastí podpory i příklady konkrétních podporovaných
aktivit u dvou nejvýznamnějších programů – Operačního programu Životní prostředí a
Programu rozvoje venkova:
I. Operační program Životní prostředí 2007–13
Oblast podpory: 1.1 Snížení znečištění vod
Podporované aktivity: výstavba a rekonstrukce ČOV v aglomeracích nad 2000 obyvatel, pod
2000 obyvatel v CHKO; výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů
v aglomeracích nad 2000 obyvatel, pod 2000 obyvatel v CHKO; technická opatření u
bodových zdrojů znečištění, opatření na snížení eutrofizace povrchových vod
Oblast podpory: 1.3 Omezování rizika povodní
Podporované aktivity: výstavba poldrů, úpravy koryt v zastavěných územích obcí prováděné
přírodě blízkým způsobem
Oblast podpory: 6.1 Implementace péče o území soustavy Natura 2000
Podporované aktivity: opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně
monitoringu území a populací druhů
Oblast podpory: 6.2 Podpora biodiverzity
Podporované aktivity: opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, péče o chráněná
území, opatření k předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženým druhům,
regulace a likvidace invazních druhů, investice na obnovu návštěvnické infrastruktury ve
zvláště chráněných územích; do podpory lze zahrnout i výkupy pozemků (s výjimkou
fyzických osob)
Oblast podpory: 6.3 Obnova krajinných struktur
Podporované aktivity: realizace opatření v rámci komplexních pozemkových úprav, příprava a
realizace prvků územního systému ekologické stability, opatření ke zlepšení přírodních
poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích; do podpory lze zahrnout i výkupy pozemků
(s výjimkou fyzických osob)
Oblast podpory: 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny
Podporované aktivity: realizace opatření vedoucích ke zvyšování retenčních možností krajiny,
opatření proti vodní a větrné erozi
Oblast podpory: 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny
Podporované aktivity: projekty na zakládání a revitalizaci sídelní zeleně, zakládání a
regenerace zeleně v rámci tvorby zelených prstenců kolem sídel, výsadba vegetace na
brownfields, odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb v chráněných územích
Oblast podpory: 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a
následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně
zdrojů podzemních vod
Podporované aktivity: stabilizace a sanace sesuvů, provádění geologických a
hydrogeologických prací (i ve vazbě na zdroje pitné vody)
Více informací:
•
Státní fond životního prostředí ČR, Kaplanova 1931/1
148 00 Praha 11-Chodov, www.sfzp.cz
Kontakt pro oblast podpory 1.1, 1.3: Ing. Ivana Vráblíková, tel.: 267 994 345, e-mail:
[email protected]
Kontakt pro oblast podpory 6.1 – 6.6: Ing. Michal Slezák, tel.: 267 994 420, e-mail:
[email protected]
II. Program rozvoje venkova 2007–13
Oblast podpory: I.1.2.1 Zvyšování hospodářské hodnoty lesa
Podporované aktivity: úprava chemismu lesních půd, včetně hnojení při obnově porostů,
obnova lesních porostů, zajištění lesních porostů, zavádění hospodářsky vhodnější dřevinné
skladby v souladu s legislativou, ochrana lesních porostů, výchova lesních porostů
Oblast podpory: I.1.4 Pozemkové úpravy
Podporované aktivity: realizace opatření ke zpřístupnění pozemků, realizace protierozních
opatření, realizace vodohospodářských opatření sloužící k neškodnému odvedení
povrchových vod a ochraně území před záplavami, realizace opatření k ochraně a tvorbě
životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny
Oblast podpory: I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost
Podporované aktivity: vzdělávací projekty včetně oblasti zachování a údržby krajiny a
ochrany životního prostředí, řešení problémů souvisejících s erozí půdy, zvyšování
biodiverzity a rozmanitosti krajiny, lesnického hospodaření
Oblast podpory: II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských
oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA)
Podporované aktivity: hospodaření na minimálně 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní
porost
Oblast podpory: II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě
Podporované aktivity: hospodaření nejméně na 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní
porost v oblastech vymezených jako území Natury 2000 a současně jako I. zóna CHKO
Oblast podpory: II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství
Podporované aktivity: zemědělské hospodaření v režimu ekologického zemědělství na
minimální ploše 1 ha
Oblast podpory: II.1.3.2.1. Louky
Podporované aktivity: specifické zemědělské hospodaření dle jednotlivých typů luk (viz
Podrobné podmínky agroenvi programů)
Oblast podpory: II.1.3.2.2. Pastviny
Podporované aktivity: specifické zemědělské hospodaření dle jednotlivých typů pastvin (viz
podrobné podmínky agroenvi programy)
Oblast podpory: II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy
Podporované aktivity: zatravnění půdního bloku nebo jeho dílu o minimální výměře 0,1 ha
včetně následné péče (sečení, pasení) v souladu se specifickým režimem (omezení hnojení
a používání herbicidů)
Oblast podpory: II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy
Podporované aktivity: zalesnění zemědělské půdy a následné péče v souladu s platnou
právní úpravou jako podpora diverzifikace výroby
Oblast podpory: II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu
z předchozího produkčního cyklu
Podporované aktivity: hospodaření vedoucí k zachování současné optimální druhové skladby
základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa v územích
Natura 2000
Oblast podpory: II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů
Podporované aktivity: pěstováním porostů odpovídající druhové a prostorové skladby,
zajištění udržení a rozvoje biodiverzity lesních porostů
Oblast podpory: II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích
Podporované aktivity: zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest sloužících jako
stezky pro turisty do šířky 2 metrů, cyklostezky a objekty na nich pro zajištění bezpečnosti
návštěvníků, např. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpočinková stanoviště, přístřešky,
informační tabule, lesní studánky apod.
Oblast podpory: III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu
Podporované aktivity: v obcích do 2000 obyvatel mimo jiné také budování a značení pěších
tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek, nákupu a výsadby doprovodné
zeleně
Výše podpory: až 90 % uznatelných výdajů
Příjemci: zemědělský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze
pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii, a neziskové organizace
(včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou
Více informací:
•
Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, Praha 1 - 110 00, www.szif.cz
Roman Barták
Novela stavebního zákona
Od ledna letošního roku vstoupil v platnost nový stavební zákon. Tento nový předpis
zásadně mění dosavadní správní řízení (zejména územní rozhodnutí o umístění stavby,
stavební povolení). V praxi přináší řadu nejasností a překvapení (možná bude časem
novelizován, ale to není předmětem této informace).
Za velmi podstatnou změnu je třeba považovat další posílení úlohy tzv. územního
plánu. Z hlediska umisťování staveb platí, že stavby mohou být umístěny pouze tam, kde to
odpovídá územnímu plánu. Tam, kde územní plán není schválen, řídí se územní řízení tzv.
intravilánem obce. Tam, kde vymezení „intravilánu“ obce (jde o stav ze 60. let minulého
století) neodpovídá realitě, obce přistupují k vymezení tzv. „Zastavěného území“. Stanovení
tohoto zastavěného území je často jediným způsobem, jak mohou obce řešit umístění staveb
(třeba i kůlny u řádně kolaudovaného rodinného domku) do doby vyhlášení územního plánu.
Proto v současné době probíhá řada správních řízení, která jsou pro určení zastavěného
území předepsána (detailně viz ustanovení stavebního zákona). Jde zhruba o to, že jsou
vyhotoveny mapové podklady, kde je navrženo vymezené zastavěné území. K těmto
podkladům se svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů, hájících
veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu,
ochrany lesa a státní památkové péče. Konání místního šetření se oznámí nejméně 15 dnů
předem. Dotčené orgány pak musí uplatnit svá stanoviska do 30 dnů od místního šetření,
jinak se k nim při vyhlášení zastavěného území nepřihlíží.
Z uvedených údajů – a z mých zkušeností, jako místního zastupitele – vyplývá, že
během nadcházejících letních a podzimních měsíců může být někde ve správních řízení
docela „horko“.
Ing. Erik Geuss
Ptáci: Ptačí chřipka není problém. Problém jsou lidé, kteří se jí bojí.
V souvislosti s výskytem ptačí chřipky na našem území považujeme za nutné
veřejnosti zdůraznit známé skutečnosti:
1. Normálně se chovající člověk u nás nemá šanci se touto chřipkou nakazit.
2. Krmit volně žijící ptáky, poskytovat jim místa pro hnízdění a těšit se z jejich
přítomnosti je normální chování člověka. Při tomto chování člověk nemá šanci se ptačí
chřipkou nakazit.
3. Je zcela zbytečné, neefektivní a nezákonné pod záminkou strachu z ptačí chřipky
vyhánět ptáky z míst, kde se běžně vyskytují, nebo je či jejich hnízda likvidovat.
Jak ukazují zkušenosti z posledních měsíců, nakazit se ptačí chřipkou není vůbec
jednoduché. V našich podmínkách je to prakticky nemožné. Tedy pokud někdo nepraktikuje
obyčeje některých asijských zemí - nepije syrovou ptačí krev, nevysává hleny z nosních
otvorů živým kohoutům při kohoutích zápasech či nechodí spát se slepicemi do jedné
místnosti. Rovněž doposud není prokázáno, že by se ptáci z chovů mohli nakazit od ptáků
volně žijících.
Český svaz ochránců přírody v důsledku masového šíření nejrůznějších „zaručeně
pravdivých“ informací o ptačí chřipce stále častěji musí odpovídat na dotazy veřejnosti typu
– máme odstranit ptačí krmítko z našeho okna? Máme dál chodit krmit labutě k Vltavě?
Máme ze zahrady odstranit ptačí budky? Můžeme pouštět ven naši kočku? Na naší škole je
čapí hnízdo – nemělo by se odstranit?
Všem odpovídáme: Chovejte se tak, jak byste se chovali, kdybyste o ptačí
chřipce nikdy neslyšeli. Těšte se s přítomnosti ptáků ve vašem okolí a pomáhejte jim.
Budete-li se chovat normálně, nehrozí vám žádné nebezpečí.
Při nálezu zraněného či zjevně nemocného ptáka je normální se ho nedotýkat a
informovat o podrobnostech nálezu co nejrychleji místně příslušnou záchrannou stanici pro
handicapované živočichy. Kontakty na stanice jsou na www.zachranazvirat.cz. Záchranná
stanice se ve spolupráci se Státní veterinární správou postará o odborný odchyt a další
vyšetření. Je-li takových ptáků více pohromadě či jsou-li ptáci mrtví, je nutné zavolat rovnou
Státní veterinární správu (tel. 227 010 142).
V případě, že se veřejnost setká s úmyslnou likvidací ptáků či jejich hnízdišť,
doporučujeme ihned kontaktovat Policii ČR, Českou inspekci životního prostředí
(www.cizp.cz), Český svaz ochránců přírody (tel. 222 516 115) nebo Českou společnost
ornitologickou (tel.: 274 866 700).
Petr Stýblo, ČSOP
tel. 222 516 115
Aktuality, zajímavosti: Kroky kolem Plumlovské přehrady
Dne 31.5.2007 se v Prostějově sešlo 25 nelhostejných lidí převážně z Prostějova za
účelem hledání řešení Plumlovské přehrady. Asi čtvrtinu tvořili členové pořádající Strany
zelených, přítomni byli zástupci Pozemkového úřadu, VaK Prostějov, zastupitelé města
Prostějova a některých obcí, rybářského svazu, projektanti, občané. Omlouváme se všem,
kteří se dovídají o akci až nyní, a prosíme o zaslání kontaktního emailu na
[email protected].
V první fázi Ing. Jan Navrátil nastínil cíle schůzky (hledání řešení a urychlení řešení),
shrnutí střípků mozaiky na www.proprostejov.eu a promítl měření kvality vody v posledních
letech na stránkách www.khsolc.cz. Obě letošní měření byla zatím bez nebezpečného
objemu sinic.
Většina z přítomných se představila i s komentářem proč došli a jak chtějí pomoci.
Došlo k výměně kontaktů, zápisu aktuálních kontaků, představení se navzájem.
V rychlém sledu se pak probíraly za použití promítacího plátna a internetu krátkodobé
a dlouhodobé možnosti čištění Plumlovské přehrady. Jednalo se o moderovanou diskuzi, kdy
každý přidal svou trošku do mlýna. Náměty padaly zajímavé - obnovení staré hráze, odsátí
dna sacím čerpadlem, víření dna, horní odtok z přehrady, jiná skladba ryb, prokysličování
dna, revitalizace Podhradského rybníka, osvěta v ekologicky šetrnějším praní atd.
Některé nápady jsou realizovatelné ještě letos, bez velkých nákladů a negativních
vedlejších účinků. Nápady budou nabídnuty komisi projektu Čistá Hloučela a Plumlovská
nádrž a postupně rozpracovány na www.proprostejov.eu.
Dále Mgr. Koudelka, ředitel Pozemkového úřadu představil možnosti a nutnosti
komplexních pozemkových úprav (meze, úpravy toků, břehů atd.). K těmto pozemkovým
úpravám již AOPK zpracovává studie a využity budou také výstupy pracovní skupiny
mikroregionu Plumlov.
Nejradikálnější řešení, ale ve své podstatě nejideálnější, je projekt Ing. Rozehnala z
Rocom na odkanalizování splaškových vod do ČOV v Prostějově. Oproti odkanalizování do
ČOV v Plumlově by odpadní vody naprosto minuly Plumlovskou přehradu. I kdyby se ve
splašcích kromě fosforu objevilo cokoliv, na vodu v přehradě to nebude mít vliv. Řešení je
reálné jak z pohledu VaK v Prostějově, kapacitně zřejmě i z pohledu ČOV v Kralickém Háji
(velká čistička 3. řádu). Odkanalizování obcí ale bude vyžadovat velké dávky diplomatického
jednání s občany, ekonomický rozbor a možná i důslednější kontrolu způsobů
odkanalizování objektů k bydlení i k rekreaci.
Všem malomyslným pak doporučujeme nalistovat si na www.sfzp.cz právě zahájený
přerovský projekt Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy za 210 milionů
korun. (7,5mil Eur). Jen je třeba tahat za jeden provaz tím společným směrem.
Další výstupy přípravného setkání najdete na www.proprostejov.eu
Ing. Jan Navrátil
Srnčata: zabíjejí nás i milovníci přírody!
Milovníci přírody zabíjejí stále více srnčat! V posledních dnech jsme ve stanicích pro
handicapované živočichy zbytečně přijali nebývalé množství srnčat! Každý rok
apelujeme na milovníky přírody, aby na mláďata nesahali. Každým rokem však počet
srnčat v záchranných stanicích roste. Většina z nich přichází o svou svobodu
zbytečně! Pomoc potřebují jen zraněná zvířata! Jen ve stanici v Pátku u Poděbrad
přijali v poslední době 9 srnčat, z toho minimálně 5 v klidu dál mohlo zůstat ve volné
přírodě!
Na srnče se nesahá! Pokud leží v klidu někde v trávě, není opuštěné a žádnou pomoc
nepotřebuje! Dotykem ho člověk zabíjí. Přenáší totiž na něj svůj pach, a to jeho matku odradí
od další péče. Srnče pak uhyne hladem.
Opuštěné srnče poznáte tak, že zmateně pobíhá, píská a kvílí. Zvuky jsou slyšet i půl
kilometru daleko. Takové srnče už pomoc člověka skutečně potřebuje. Stejně tak srnče,
které krvácí či někde poblíž leží jeho uhynulá matka. V takovém případě můžete rozjet
záchrannou akci. Stačí jen málo. Zavolat nejbližší záchrannou stanici. Její pracovníci se o ně
postarají. Nutno však podotknout, že když srna vyroste v lidské péči, je její návrat do volné
přírody velmi komplikovaný. Jde-li o srnce, pak ho zpět vypustit vůbec nelze, neboť je vůči
člověku velmi agresivní a může ho i zabít! Takové zvíře je odsouzeno žít do smrti ve výběhu
či v oplocených oborách.
Nevozte srny v autech! Srna je podle zákona zvěř. V případě, že se mláděte ujmete,
můžete být obviněni z trestného činu pytláctví! Proto, je-li to nezbytné, volejte vždy
záchrannou stanici.
Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody
Tel. 602 395 473
Pohádka nejen pro děti: Srneček
Den byl jak z reklamního letáku na zájezd k moři. Srna přemítavě chroupala plnou hubou
bojínek a plánovala kariéru svého benjamínka, kolouška. Ten zatím dřímal asi o dvacet
metrů dál, stočený ve vysoké trávě. Snažil se nehýbat, aby na sebe nijak neupozornil toulavé
psy, kteří zvěřině letos už přivykli. Tu se tráva rozhrne a přichází rodinka výletníků. Když děti
objeví v trávě kolouška, který se před nimi nesnaží utéct (ostatní zvířata vědí, co jsou děti
zač, a proto se jim co nejrychleji klidí z cesty), běží hned oznámit rodičům, že našly zraněné
zvířátko.
„Nechodí“ míní Mařenka.
„Je trop na nohu“ soudí Jenda s tváří emeritního profesora.
„Necháme si ho?!“ vyvodí jediný myslitelný závěr děti.
„Zachráníme ho, chudáčka“ projeví tatínek mateřské city a mladý srneček je odnášen
v náruči domů.
„Divně smrdí“ ohrne ještě nos maminka a upraví pachový nedostatek dávkou svého
parfémku.
Ale co dál? Proč se ten chudáček nepase a teskně pokřikuje? Proč mu nešmakuje
odtučněné kravské mléko? Copak mu schází? ... možná na to přijdete sami...
A i když se srnečka „zachránit“ podaří, milé děti, tak ten ochočený neposeda nebude před
lidmi prchat jako dříve, ale v době říje se jim srdnatě postaví tváří (parůžky) v tvář. A jeho
parůžky se zblízka zas tak malé nezdají, to mi věřte!
Tomáš Papež
Akce žába – nebezpečí chytridiomykózy
„Na podzim jsem se zúčastnil přednášky RNDr. Ivana Reháka pořádané na
Přírodovědecké fakultě UK. Byla na téma: Globální vymírání obojživelníků způsobeným
hlavně nemocí zvanou chytridiomykóza
.
Podle jedné z hypotéz prý k jejímu rozšíření po světě přispěl chov žab drápatek
vodních a jejich eventuelní vypouštění do přírody. Plísňové onemocnění, popsané
jako Batrachochytrium dendrobatidis, působí přímo drasticky zvláště na tropické
druhy žab a třeba ve Střední Americe se šíří pralesem rychlostí asi 70 km
za rok. Po jejím objevení dochází téměř k okamžitému vymizení většiny druhů.
Jedinou možností ochrany je pochytání zbývajících žab a jejich chov v kontejnerech
izolovaných od okolního prostředí. Je to vlastně závod s časem, protože pokud
se rychle nesežene dostatek financí, většina žab vyhyne.
Ještě jeden příklad: Před časem byla uveřejněna senzační zpráva o objevení
nového druhu ropušky Alytes muletensis na ostrově Mallorca ve Středozemním
moři, tato žába byla už dříve známa jen podle fosilních nálezů a v současnosti
prý žije jen ve špatně přístupných skalních puklinách. Bohužel, i sem tato
nemoc pronikla nejspíše prostřednictvím výzkumníků, kteří studovali její způsob
života.
Proč se Vám o tom zmiňuji - tato nemoc byla už zaznamenána i v sousedním
Německu a dá se předpokládat, že se již vyskytuje i na našem území. K jejímu šíření
pak prý mohou nevědomky přispívat i dobrovolní ochránci přírody, a to zvláště
při hromadném odchytu a přenášení žab při jarních tazích a také roznášením
zárodků této plísně na obuvi. V případě té obuvi lze však zárodky zničit
prostým vysušením.
Chytridiomykóza u nás zatím zjištěna nebyla, a to proto, že se tím nikdo
nezabývá.
Vím, asi jsem Vás příliš nepotěšil, nicméně, pokud nebudeme my, kteří to myslí
s přírodou dobře, působit na naše kompetentní orgány, asi se u nás nic nevyřeší.
Také je třeba o tomto problému informovat co nejvíce veřejnosti."
Radek Sejkora (úryvek z textu)
Kácení stromů podél silnic
Jsou aleje škodlivé a nebezpečné ?
Co jsou negativní vlivy, které jsou alejím vyčítány ?
1. Jede-li auto nepřiměřenou rychlostí, může vyjet ze silnice a vrazit do stromu, což má
obvykle těžké následky. Kdyby tam strom nebyl, nestalo by se téměř nic.
2. Aleje ztěžují údržbu silnic, protože z nich padá přezrálé ovoce, listí a větve, někdy
dokonce při vichřicích celé části stromů. V zimě v nich vznikají nepravidelné závěje, což
řidiče mate.
Aleje také rostou a větve zužují jízdní profil vozovky, případně někdy kořeny rostou ve
škarpách nebo zdvihají asfalt.
3. Při intenzivním slunečním osvitu vzniká v alejích střídavé oslnění, což mnozí lidé
nesnášejí.
4. V alejích žijí ptáci a jiná fauna, která nepředpisově vniká na silnice a ohrožuje řidiče.
5. Aleje jsou nemoderní, historicky překonané, nepatří do dnešního světa, zakrývají výhled
na komerční areály a jsou příliš zelené. Zabírají místo, určené pro umístění inženýrských sítí
a energovodů.
K jednotlivým bodům lze říci :
1. Z neověřených statistických údajů MV za rok 2006 vyplývá, že nebyl zaznamenán žádný
případ úmrtí, způsobený horizontální kolizí vozidla se stromem, a stal se jeden případ se
dvěma úmrtími, způsobený pádem stromu na vozovku během vichřice. Zato případy úmrtí a
zranění, způsobených nepřiměřenou rychlostí, nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky
nebo nedáním přednosti v jízdě se počítají na tisíce. Pokud přesto odsouhlasíme, že stromy
jako překážky plynulé jízdy jsou potenciálně vždy nebezpečné, pak musíme požadovat, aby
od silnic byly odstraněny také všechny další objekty, které mohou být kolizní: tedy zábradlí,
semafory, dopravní značky, osvětlení, nástupní ostrůvky, zaparkovaná vozidla a domy do
vzdálenosti čtyř metrů.
2. V určitých obdobích mohou aleje ztěžovat údržbu silnic, není to však věc tak
nepřekonatelná, aby vedla k odstranění všech stromů. Závěje na silnicích vznikají i bez
stromů, jsou pouze souvislé, a tak jako tak často neprůjezdné. Aleje však snižují rychlost
větru, a tím i možnost vzniku závějí. Co se týká klestění větví přesahujících do vozovky, i to
je třeba občas provádět, ovšem odborným, nikoliv destruktivním způsobem.
3. Střídavé oslnění je určitě nepříjemnou skutečností, ale je do značné míry kompenzováno
povinným celodenním svícením (auto je viditelné i ve stínu). Řidič, který naprosto nesnáší
střídání světla a stínu, by měl po lékařském vyšetření zvážit, zda je schopen pozitivně
reagovat i na obtížnější a tvrdší podněty během jízdy (zda tedy vůbec má řídit).
4. Fauna, vnikající na silnici, je známkou toho, že tu nejsme na planetě sami. Bylo by snad
technicky možné, umístit všechny silnice do rour, a ty případně umístit pod zem, ale poněkud
se to příčí lidské psychice. Takže zatím je nutné zvolnit tempo nejen tam, kde na dopravní
značce skáče jelen, ale i všude jinde. Omezení maximální rychlosti v místech pravidelné
migrace zvířat na nějakých 40 km/hod, to by rozhodně prospělo nejen zvířátkům. Co se týká
ptáků, tak dlouhodobá šetření prokázala, že srážku s jedoucím vozidlem způsobí především
pták nemocný a oslabený. Zdravý letící pták je schopen reagovat i na výtlak vzduchu před
čelním sklem auta jedoucím rychlostí větší než 140 km/hod, a je také schopen reagovat na
pohyb rychle jedoucího auta.
5. Nejednou je slyšet, že aleje jsou již morálně zastaralé. Za těmito názory je špatně
skrývaná snaha využít pozemky, které jsou ve vlastnictví nebo správě státu a obcí.
Nejčastějším požadavkem je umisťování energovodů, kanalizací, vodovodů a jiných
inženýrských sítí v souběhu se silnicemi. Obvyklým argumentem pro potlačení alejí je
sdělení, že umístění sítí omezuje práva vlastníků pozemků, kdežto u silnic to nevadí a žádná
alej ještě nenapsala protestní petici.
Jsou aleje prospěšné ?
Ano, aleje skutečně mají tolik pozitivních vlastností, že dalece přesahují to, co je jim
předhazováno jako negativní vliv nebo ohrožení člověka.
Můžeme si říci asi toto :
1. Aleje patří k českému kulturnímu a přírodnímu dědictví, stejně jako kostely, zámky, hrady,
historické parky nebo chráněná území. Patří k obrazu české země, jsou součástí života a
české duše, která spojuje minulost s budoucností. Jako je projevem mravní bídy vykrádání
kostelů a prodej svatých sošek do zahraničí, tak je projevem úpadku příslušných rezortních
ministerstev kampaň proti stromům, namísto dozoru nad neukázněnými řidiči a namísto péče
o silnice nižších tříd.
2. Při obecném úbytku živočišných a rostlinných druhů v důsledku civilizačních vlivů mají
aleje podél silnic, spolu s remízy a živými ploty, nezastupitelnou úlohu jako stanoviště mnoha
organismů. Hnízdí zde například velké množství ptačích druhů nebo například v zimě dravci
sedí na stromech u silnic a likvidují přejeté drobné savce. Staré letité aleje jsou mnohdy
jediným refugiem vzácných bezobratlých živočichů, kteří v širém okolí již všechna útočiště
ztratili, v dutinách nocují netopýři a sídlí tam mnohá jiná zvířena.
3. Jízdní dráha vymezená alejovými stromy je nejlepším vodítkem pro řidiče. Většina řidičů
při jízdě podvědomě vyhledává jízdní dráhu právě podle stromů, zejména v mlze, za deště,
v noci nebo v době, kdy celou krajinu pokryje sníh. V zimní mlze jsou plastové bílé patníčky
opravdu málo prospěšné! Naopak za jasného dne v místech, kde byla alej vykácena, jsou
řidiči motivováni volným výhledem a sešlápnou plynový pedál k maximu. Policie v uplynulých
týdnech zjistila, že na mnohých místech, kde byly aleje vykáceny, se nehodovost zvýšila.
4. Aleje zčásti chrání proti slunci, větru a dešti dnes tak početné cyklisty.
5. Většina silnic první třídy i nižších tříd v ČR byla zakládána před devadesáti a více lety, neli již někdy ve středověku. Podloží silnic, zejména krajnice, se po deštích a mrazech rozpadá
pod těžkými vozidly. Tento nepříznivý efekt je mírněn stromy, které odčerpávají vodu,
vysušují základ silnice a zlepšují tím její nosnost.
6. Při dodržování stávajících dopravních předpisů nejsou aleje pro dopravu závažným
nebezpečím.
S použitím materiálu Jaroslava Neužila zpracovali F. Málek a J. Bratka, MR-SOP
(redakčně kráceno)
Celostátní setkání členů a příznivců Českého svazu ochránců přírody
Ústřední výkonná rada ČSOP a ZO 11/11 ČSOP Zvoneček
Vás zvou na
6. Celostátní setkání členů a příznivců
Českého svazu ochránců přírody,
které se uskuteční ve dnech
7. až 9. září 2007 ve Vraném nad Vltavou
( ubytování v areálu autocampu Lávka Skochovice)
Srdečně Vás zveme na letošní setkání členů a příznivců ČSOP v areálu autocampu Lávka
Skochovice - známé rekreační oblasti v těsné blízkosti hlavního města Prahy.
V loňském roce jsme se takto neformálně neviděli. Důvod byl prostý – konal se Sněm ČSOP.
O to víc se na Vás těšíme letos. Samozřejmě nejen při seminářích a přednáškách, které jsou
zdrojem důležitých informací, ale také při výletech, exkurzích a večerním posezení.
Přijeďte a vezměte s sebou Vaši rodinu či přátele! Je jen na Vás, jak dlouho zůstanete.
Zda celé 3 dny nebo jenom na část programu. Snažíme se, aby zaujal všechny věkové
skupiny.
Program:
Pátek
dopolední blok
příjezd účastníků, ubytování, prohlídka okolí
seminář “Jak získat peníze na činnost organizace?” – 11.00h
odpolední blok
- seminář “Hospodaření v NNO – přechod na podvojné účetnictví se blíží!!” – 13.00h
- seminář „GIS, GPS – využití moderní techniky v ochraně přírody a krajiny“ – 16.00h
- představení činnosti ZO ČSOP Zvoneček
večer
přátelské posezení u táboráku
Sobota
dopoledne:
8.30 – 10.00 – jednání odborných komisí ÚVR ČSOP (otevřená veřejnosti)
po skončení jednání odborných komisí následuje:
10.30 – exkurze do okolí
PR Zvolská homole
nenáročná stezka, charakteristický skalní sráz, stepní formace, vřesoviště, dokonalý
výhled vlivu člověka na životní prostředí
NPP Medník
informuje nejen o fauně a flóře v NPP Medník a unikátním výskytem rostliny kandík psí
zub, ale rovněž o stavbě železniční tratě „Posázavského pacifiku“ a řece Sázavě
alternativní program – možnost sportovního vyžití v areálu autocampu Lávka
večer
- koncert hudební skupiny „Olgoj Chorchoj“ s grilováním a volnou zábavou
Neděle
Kam se můžete podívat? Na blízkou Zbraslav – zámek se stálou sbírkou asijského umění;
projít si keltskou stezku a navštívit Keltské opidum. Nebo navštívit blízký Cukrák či se projít
„Posázavskou stezkou“.
Pořadatelé si vyhrazují právo na možnou změnu programu.
Jak se dostat do místa konání setkání:
Vlakem: z Prahy hl. nádraží do Vraného nad Vltavou se dostanete za 30 minut
Autem: nejlépe je dostat se na Zbraslav a zde přes most Závodu míru. Hned za mostem
zabočíme doprava a jediná možná silnice vás přivede přímo do obce Vrané nad Vltavou.
Potřebné spojení lze pohodlně nalézt na www.vlak-bus.cz nebo www.jizdnirady.cz
Ubytování a stravování:
Ubytování – v autocampu Lávka – v zařízení hotelového typu (22 dvoulůžkových pokojů)
cena 600,- Kč za noc (tj. 300,-- Kč za osobu) s možností přistýlky (100,-- Kč za noc).
Případně ve vlastních stanech – cena 100,-- Kč za osobu a noc.
Stravování pro zájemce: snídaně 70,-- Kč, polopenze 170,-- Kč.
Bližší informace:
Ivana Mizerovská, Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2, tel.: 222 516 115
nebo 222 511 494
e-mail: [email protected]
Petr Janeček, ZO 11/11 ČSOP Zvoneček, tel.: 222 516 115
Budeme velmi potěšeni, dáte-li nám co nejdříve zprávu, kolik vás přijede, jaké budete
chtít ubytování a zda budete mít zájem o společné stravování.
Těšíme se na Vás ve Vraném nad Vltavou
ÚVR ČSOP a ZO 11/11 ČSOP Zvoneček
☺
Projekt „Informační centra environmentální výchovy,
vzdělávání a osvěty (Přírodě Olomouckého Kraje)“ pokračuje
Vybíráme z mnoha akcí:
•
•
•
•
•
•
•
•
24.6. Výlet na ekofarmy, sraz v 9 hod. na parkovišti před Priorem v Přerově
25.8. osvětová akce Netopýří noc, Jeskyně Na Špičáku, sraz před budovou v 19 hod.
20.9. exkurze Jak se daří rakům, Olomouc, sraz v 16 hod. u Tržnice
29.9. vycházka Jak se neotrávit v lese, sraz na nádraží ČD v Hrubé Vodě v 7:30
4.10. akce v terénu Ptačí festival, Šumperk, u Třemešských rybníků, 8 – 18 hod.
6.10. exkurze Ptáci Tovačovských rybníků, Tovačov, sraz na hrázi rybníka v 7:30
6.10. osvětová akce Evropský festival ptactva, Přerov, areál Ornis, 10:00
5.-9.11. Ozvěny ekofilmu, Olomouc, Divadlo Hudby
Kompletní přehled všech plánovaných akcí pro veřejnost v rámci projektu najdete
v Kalendáři akcí. V něm si můžete nejen vybrat akci podle svého zájmu, ale na závěr
dvouletého období se můžete zúčastnit i slosování o zajímavé ceny. Na každé akci uvedené
v tomto kalendáři, kterou navštívíte, obdržíte do příslušného políčka razítko. Lidé, kteří
navštívili nejvíce akcí v rámci tohoto projektu, budou odměněni pěknými cenami (např.
vybavení pro další pobyt v přírodě nebo fotoaparát). Zbývající kalendáře (s nejméně 3
razítky) budou zařazeny do slosování o další ceny.
A kde tyto kalendáře seženete? Každopádně u každého ze 17 partnerů projektu, takže
neváhejte a dále si z našich akcí vybírejte!
Akce jsou realizovány v rámci projektu Přírodě Olomouckého kraje! (Informační centra
environmentální výchovy, vzdělávaní a osvěty), který je spolufinancován Evropským
sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Více informací o projektu naleznete na
www.prirodeOK.cz
Nabídka nových brožur a letáčků vydaných prostějovskými ochránci přírody:
•
CD Chráněná území Prostějovska
•
Mokřady Drahanské vrchoviny – celobarevná publikace obsahující základní
informace a spoustu fotografií mokřadů Drahanské vrchoviny, 80 stran
•
Co s nimi? – podrobná brožura plná praktických rad, jak poskytnout 1. pomoc
nalezenému zraněnému živočichovi, 32 stran
•
Letáček Opravny a bazary Prostějova
•
Letáček Kompost u vás doma
Všechny tyto brožury, publikace a letáčky jsou k dostání v kanceláři RS Iris na Husově nám.
67 v Prostějově.
Co připravujeme v Prostějově:
•
Naučná stezka na Velkém Kosíři – rekonstrukce zastaralé a napůl zničené naučné
stezky + vydání Průvodce naučnou stezkou V.Kosíř
•
Naučná stezka biokoridorem Hloučela – vybudování nové stezky
•
15.9. Exkurze Němčicko - Stanice pro handicapované živočichy, CHÚ Kopaniny a
Pod Obrovou nohou
•
27.9. Znáš svoje zvířátko? – přehlídka domácích mazlíčků dětí, poradna veterináře,
test znalostí o svém zvířátku
•
28.9. Pochod všech generací – vycházka městem a biokoridorem Hloučela v rámci
celostátní akce: Na Václava do přírody – nejen Václavové to potřebují
•
6.10. Ukliďme si Hloučelu! – úklidová akce pro všechny věkové kategorie
•
20.10. Den stromů – velkolepá oslava svátku stromů:
o dopoledne vzdělávací aktivity pro děti i dospělé v Kolářových sadech
o stromolezení
o odpoledne výjezd do zámeckého parku v Čechách pod Kosířem s odbornou
průvodkyní RNDr. Annou Švécarovou
Nevládní organizace v kraji - doplnění:
Po vydání 1. čísla našeho Zpravodaje jsem obdrželi následující mail:
„Dobrý den,
v příloze zasíláme Váš zpravodaj, ve kterém je mj. k dispozici seznam neziskovek v
Olomouckém kraji. Velice nás mrzí, že v tomto seznamu není naše organizace uvedena také proto, že jediná publikovaná fotografie živočicha v tomto zpravodaji (foto ropuchy
obecné) je z našeho archivu (posíláme také originál). Mohli byste to nějak napravit, tj. příště
naši organizaci uvádět ? Od roku 2002 každoročně pracujeme na projektech na ochranu
biodiverzity, vyhlášených ÚVR ČSOP. Naše fotografie, kterou jste ve Vašem zpravodaji
použili, je toho důkazem (máte přístup k některým naším datům z projektů).
Děkujeme
Sdružení Lacerta
Písečná 229, 790 82
Lukáš Konečný - vedoucí
e-mail:
[email protected]
[email protected]
www.lacerta-pisecna.com“
Organizaci Lacerta se omlouváme, informace o NNO jsme získávali všelijak, především však
z webových stránek Olomouckého kraje a tam jsem na ně nenarazili.
Eva Zatloukalová
Regionální centrum a základní organizace ČSOP v kraji
Právní subjekt: 61/RS ČSOP - Regionální sdružení Iris
Kontaktní adresa: Husovo nám. 67, 796 01 Prostějov
Telefon: 582 338 278, 603 298 039, 603 730 594
E-mail: [email protected]
Web: www.iris.cz
Hlavní kontaktní osoba: Eva Zatloukalová, e-mail: [email protected]
Ochrana přírody
RNDr. Miloš Holzer, e-mail: [email protected]
Děti a mládež
Jaroslav Marx, e-mail: [email protected]
Ekologická výchova
Lenka Lisická, e-mail: [email protected]
Základní organizace ČSOP Olomouckého kraje:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
61/01 ZO ČSOP Oriolus
adresa: Husovo náměstí 67, 796 01 PROSTĚJOV
e-mail: [email protected]
61/03 ZO ČSOP Kladky
adresa: č.p. 52, 798 54 KLADKY
e-mail: [email protected]
61/04 ZO ČSOP Hloučela
adresa: Husovo nám. 67, 796 01 PROSTĚJOV
e-mail: [email protected]
61/06 ZO ČSOP Haná
adresa: Komenského nám. 38, 798 27 NĚMČICE NAD HANOU
e-mail: [email protected]
61/16 ZO ČSOP Hořepník
adresa: Husovo nám. 67, 796 01 PROSTĚJOV
e-mail: [email protected]
61/RS ČSOP, Regionální sdružení Iris
adresa: Husovo nám. 67, 796 01 PROSTĚJOV
e-mail: [email protected]
web: http://www.iris.cz
71/01 ZO 71/01 ČSOP Olomouc
adresa: třída Míru 73, 779 00 OLOMOUC
e-mail: [email protected]
71/02 ZO ČSOP Upolín
adresa: Skřivánčí 23, 779 00 OLOMOUC 9
e-mail: [email protected]
web: http://www.upolin.com
71/05 ZO ČSOP Šternberk
adresa: Smetanova 26, 785 01 ŠTERNBERK
71/08 ZO ČSOP Castor
adresa: Přichystalovala 11, 772 00 OLOMOUC
e-mail: [email protected]
71/09 ZO ČSOP Astacus
adresa: Družební 12, 779 00 OLOMOUC
e-mail: [email protected]
12
13
14
15
16
18
19
20
21
71/11 ZO ČSOP
adresa: Jiří Plhák, Št. Krejčího 7, 783 13 ŠTĚPÁNOV
71/12 ZO ČSOP Duhoví bojovníci
adresa: V Kotlině 4, 779 00 OLOMOUC
e-mail: [email protected]
71/16 ZO ČSOP Satyrus
adresa: Třída Svobody 26, 771 46 OLOMOUC
e-mail: [email protected]
71/17 ZO ČSOP Pomoraví
adresa: Albrechtova 35, 783 35 HORKA NAD MORAVOU
e-mail: [email protected]
74/03 ZO 74/03 Lipník nad Bečvou
adresa: Zahradní 1260, 751 31 LIPNÍK NAD BEČVOU
e-mail: [email protected]
74/08 ZO ČSOP ZBRAŠOV
adresa: Teplice nad Bečvou 75, 753 51 ZBRAŠOVSKÉ ARAG. JESKYNĚ
75/05 ZO ČSOP
adresa: Jan Frank, Okružní 228, 789 71 LEŠTINA U ZÁBŘEHA
e-mail: [email protected]
75/06 ZO ČSOP
adresa: Náměstí Jana Zajíce 11, 787 01 ŠUMPERK
75/10 ZO ČSOP BLUDOV
adresa: 8. Května 63, 789 61 BLUDOV
e-mail: [email protected]