Dejepis_v_kostce_1

Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0571
Číslo a název šablony
klíčové aktivity
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Tematická oblast
Dějepis v kostce
Předmět
Základy společenských věd
Téma ŠVP (RVP)
Člověk v dějinách – poznávání dějin
Ročník
1
Materiál číslo
1
Zpracoval
Jindřich Štrobl
Historie a vývoj společnosti
Historie
• je věda o dějinách a o vývoji celé
společnosti
• chronologicky popisuje konkrétní historická
fakta a zákonitosti, díky kterým můžeme
lépe rozpoznat dnešek i minulá období
Periodizace dějin lidstva
• pravěk: 3 mil. – 10 tisíc př. n. l.
• starověk: 10 tisíc př. n. l. – 500 n. l.
(zánik Římské říše)
• středověk: 500 – 16. století
(od revolucí – do r. 1644)
• novověk: 16. století – dodnes
Pravěk
Starší doba kamenná – PLEISTOCÉN
nejstarší paleolit (homo habilis)
> 3 – 1 mil. př. n. l.
starší paleolit (homo erectus)
> 1 mil. – 250 tis. př. n. l.
střední paleolit (homo sapiens neandertalensis) > 250 tis. – 10. tis. př. n. l.
mladý paleolit (homo sapiens sapiens)
> 40 tis. – 10 tis. př. n. l.
Charakteristika
• výroba kamenných a kostěných nástrojů
k lovu
• keramiky (figurky zvířat a žen) tzv.
venuší
• základem byl lov mamutů a sobů, sběr
jedlých rostlin, plodů a kořínků
Společenství tohoto období
• lidé žijí ve skupinách, používají artikulovanou
řeč, stěhují se za zvířaty
• úkryty hledají ve skalních převisech a
jeskyních
• vznikala tábořiště např. v Dolních Věstonicích
se společným hrobem tří jedinců
• vznikají jeskynní malby s tématikou lovu a
uctíváním ženského kultu
Mezolit
•
•
•
•
•
Střední doba kamenná (mezolit)
trvá sběr plodin a rostlin
objevuje se po oteplení rybolov
usazování skupin lidí vytváří lovecké revíry
důležitou zbraní je luk
pomocníkem člověka pes
Neolit
Mladší doba kamenná
(neolit – neos = řec. mladý)
• neolit (7 – 5,2 tis. př. n. l.)
• člověk si ovládá přírodu, získává stálý zdroj
rostlinné i živočišné obživy
• lidé se mění z lovců a sběračů na primitivní
zemědělce
Neolit II.
• pěstují obilniny a luštěniny
• objevuje se chov domestikovaných
(zdomácnělých) zvířat -ovce, hovězí dobytek,
prasata.
• k výstavbě trvalých sídlišť používali dřevo,
kámen, hlínu a sušené cihly
• používají k práci primitivní srpy, kamenné
mlýnky na obilí a vertikální stavy pro výrobu
tkanin
Neolit III.
• dostatek obživy umožnil růst počtu obyvatel
a základ společnosti se staly rodiny a rody
• toto období označujeme neolitickou
revolucí (přeměna přírodního prostředí
v kulturní krajinu)
• dochovala se tzv. lineární keramika
Eneolit
Pozdní doba kamenná
• poslední období doby kamenné
• rychlý rozvoj společnosti díky objevu nového
materiálu – kovu
• nejdříve měď, v podobě plíšků a hrudek byly
získávány tavbou
• později zlato a stříbro
Eneolit II.
• Kámen zůstával i nadále základním
materiálem, rozvíjelo se hornictví
• v tomto období se objevuje KOLO
usnadňující přepravu, vůz i oradlo tažené
dobytkem
• primitivní lidé používali jho a jařmo pro práci
a ochočování koní
Eneolit III.
• vznikali konflikty kvůli rozdílům
v majetkových poměrech
• rostla úloha mužů v rodině i společnosti,
nastává změna z matriarchátu na patriarchát
• dodnes existují kruhové kultovní stavby např.
Stonehenge v Anglii.
Doba bronzová
• doba bronzová 3,5 – 1,1 tis. př. n. l.
• vzniká nový materiál BRONZ (slitina mědi a
cínu), která byla tvrdší než měď
• rozvíjí se řemeslná činnost, výroba kovových
nástrojů, zbraní a ozdob
• r. 1900 př.n.l. se dostává znalost bronzu do
Evropy (u nás Únětice u Prahy)
• rozvoj pracovních nástrojů, seker a srpů
• lidé používali pohřbívání žárem, tedy popel
zemřelých byl ukládán do keramických nádob
Doba železná
• znalost výroby železa se datuje přibližně od r.
1500 př. n. l.
• charakteristické je vznik kovářských dílen,
hutnictví železa a používání v zemědělství
(sekery, hroty kopí a šípů)
• v zemědělství se zvýšil chov koní, kuru
domácího a zdokonalily se vozy (dvou a
čtyřkolá)
• vlastnictví vozů bylo výrazem bohatství
Keltové u nás
• na našem území se usazují keltské kmeny
Bojů, dle latinského názvu Bojohemium
(Bohemia)
• Keltové používali kruhové rotační mlýnky a
hrnčířské kruhy
• základem společnosti byly rodiny a rody,
s vůdčí rolí muže
Keltové u nás
• zvláštní postavení měli druidové – kněží,
vykonávající náboženské obřady a
předávali získané vědomosti dalším
generacím
• ve 2. století př. n. l. budují Keltové na
českém území opevněná hradiště (oppida)
jako správní a hospodářská střediska
• nejstarším oppidem u nás je Závist nad
Zbraslaví, Hrazany u Prahy
Použitá literatura a zdroje
• Prof. Ph.Dr. Petr Čornej, Dr.SC, Doc. PhDr. Ivana Čornejová,
CSc., PaeDr. František Parkan, PhDr. Milan Kudrys; Dějepis
pro střední odborné školy; SNP – pedagogické nakladatelství,
akciová společnost v Praze 2003
• Microsoft office 2010