Městská policie Krátce

Transkript

Porr, Jihospol, Prima a Protom
vítìzové zakázky za ètvrt miliardy
Mìstská policie
Zachránìný muž
STRAKONICE – Ve ètvrtek 16.
STRAKONICE – Ve Strakonicích vážská Strakonice – Porr (Èesko) zù- nancovat, ale zatím na radnici nemají
se schyluje k rozdìlování obrovské stal na druhém místì èeskobudìjovic- jasno a chtìjí i na finanèní krytí hledat èervence tøicet pìt minut pøed polednem oznámila peèovatelská služba, že
èástky. Jen se ještì neví, kde se peníze ký závod firmy Hochtief, tøetí pøíèku partnera.
vezmou. Mìsto vypsalo výbìrové øí- zaujala firma Bogl a Krýsl z Prahy.
Obøí zakázka za ètvrt miliardy bude z bytu v ulici Stavbaøù je slyšet stézení na výstavbu nové školy Povážská
Starosta zdùraznil, že výsledek ne- ve Strakonicích zøejmì na hodnì dlou- nání a muž, o kterého se peèovatelky
a radní už také projednali vítìze soutì- lze považovat za definitivní, dokud fir- ho nejvìtší pøíležitostí pro stavbaøe starají, neotevírá. Na místo byli vyže. Stalo se jím založené Sdružení Zá- my rozhodnutí o poøadí od mìsta ne- a jejich subdodavatele. Navíc vùbec ne- sláni strážníci strakonické mìstské
kladní škola Povážská Strakonice, pøevezmou a neukáže se, zda se jde o koneènou sumu. Souèástí zakáz- policie, kteøí po pøíjezdu zjistili, že
kde pro tuto akci spojily síly akciová v zákonné lhùtì nìkdo z neúspìšných ky není výstavba kruhového objezdu, sténání ustalo. Protože existovalo
spoleènost Porr (Èesko) se zázemím uchazeèù neodvolá. Na tento dotaz technologického vybavení kuchynì, podezøení, že muž uvnitø bytu je ohrove Vídni a spolu s ní firmy Jihospol, Týdeníku Táborsko ve firmì Hochtief, vybavení nábytkem a tìlocvièným ná- žen na životì, využili strážníci svého
Prima a Protom. Sdružení tìchto fi- která skonèila druhá, neodpovìdìli.
èiním, nejsou tam zahrnuty poèítaèo- oprávnìní, a protože na domì probírem má sídlo na Václavském námìstí
Mìsto zároveò musí øešit, kde vez- vé sítì, vybudování høiš a arboreta, há zrovna výmìna oken, bylo jedno
11 v Praze, tedy v sídle firmy Porr me na plánovanou výstavbu školy pe- sadové a další úpravy. Koneèný úèet okno ve spolupráci se stavbyvedou(Èesko).
níze. V rozpoètu na letošní rok poèítá za novou školu bude tedy ještì pod- cím firmy, která výmìnu provádí,
rozbito, a jeden ze strážníkù z lešení
Vítìz soutìže dal podle starosty na tuto akci pouze s dvaceti miliony statnì vyšší.
Pavla Vondryse (ODS) nejvýhodnìjší korun.
Mìsto poèítá s tím, že do školy pro vlezl do bytu. Tam zjistil, že v posteli
nabídku, školu hodlá postavit za 246
Pùvodnì totiž soutìž o tuto zakáz- 540 dìtí pøejdou žáci ze školní budovy leží muž a nemùže se pohybovat.
680 000 korun. Jak starosta doplnil, ku vyhrála firma Pozemní stavby Èes- na Velkém námìstí, kam se chce rozší- Strážníci pøivolali posádku zdravotpodklady pro tuto soutìž o zakázku si ké Budìjovice a ta také garantovala za- øit radnice. Prioritnì však nová škola nické záchranné služby, která muže
pùvodnì vyzvedlo devìt firem, nabí- jištìní bankovního úvìru na výstavbu. má nahradit nevyhovující objekty ny- pøevezla do nemocnice. Potom, co byl
dek pøišlo šest. Tøi byly vyøazeny pro Firma však zkrachovala a z plánù se- nìjší školy Povážská. Dìti z centra by postižený muž pøedán do péèe zdranesplnìní podmínek.
šlo. Proto mìsto nyní výbìrové øízení mìly do nové školy dojíždìt školním votníkù, bylo rozbité okno vymìnìZa Sdružením Základní škola Po- opakovalo. O tom, jak stavbu školy fi- autobusem.
-lkno, strážníci byt uzamkli a pøedali
klíèe majiteli.
-ib-
Labu chce dál vyrùst
Pokraèování ze strany 1.
Rudolf Vaniš poznamenal, že problémem je ale nedostatek parkovacích
míst v okolí. Mìsto má sice zøízený
systém, kterým se mohou investoøi
staveb „vyplatit“ ze zákonné povinnosti vybudovat u pøíslušné
stavby odpovídající poèet parkovacích míst, pokud to situace na místì
neumožòuje. Mìsto za tyto peníze
poskytne k dané stavbì již hotová
parkovací místa nìkde jinde a považuje tím povinnost investora za splnìnou. Za jedno náhradní parkovací
stání se platí 20 tisíc korun, za dvì 40
tisíc, za tøi 70 a za ètyøi 100 tisíc korun. Pokud investor potøebuje deset
stání, už cena roste na 60 tisíc za jed-
Krátce
v blízkosti této obchodní zóny a lidé
tu skuteènì mohli parkovat. To, že si
koupíme parkovištì nìkde na druhém • Stavební úøad ve Strakonicích
konci mìsta, nám nepomùže,“ po- vydal dne 13. èervence rozhodnutí
steskl si Rudolf Vaniš.
-lk- o rozšíøení stávající komunikace
v Máchovì ulici u sportovní haly.
Vzniknou nová parkovací místa,
chodníky a odstavné plochy pro
kontejnery. Poèítá se i s výsadbou
zelenì.
• Hledají se zájemci o práci
v okrskových komisích. Mìsto Strakonice hledá pro pøedèasné volby
do Poslanecké snìmovny 9. a 10. øíjna èleny do 28 okrskových komisí.
Každá volební strana zaregistrovaná
v kraji má právo navrhnout za sebe
do komisí jednoho èlena a náhradníka, další zájemci se mohou hlásit
na správním oddìlení radnice ve druhém patøe budovy Na Stráži. Èlen
volební komise musí být v den voleb
Obchodní dùm Labu by se mìl rozrùst o novou obchodní pasáž místo stáva- plnoletý, nesmí být zbaven zpùsobilosti k právním úkonùm a nesmí sám
jící lávky.
kandidovat. Èlen volební komise má
nárok na odmìnu 1300 korun, pøedseda 1600 korun.
STARÉ
KESTØANY
– zaèali pracovat s verzí, že by mohlo • Slaník má znovu starostu.
Od úterka 7. èervence, kdy pod Pìti- jít o utonulého vodáka ze 7. èerven- Na ustavujícím zasedání nového zakolským jezem u strakonického hra- ce. Tìlo by tak pøekonalo vzdálenost stupitelstva po mimoøádných volbách
du zmizel jeden z raftaøù a už se ne- dvacet kilometrù a pìt jezù.
zvolili zastupitelé 20. èervence stavynoøil, se hledá jeho tìlo. Policisté
Soudní pitva probìhla v pátek, ale rostou Josefa Bátovského. Místostaa hasièi propátrali nìkolik kilometrù ani v úterý 21. èervence ještì nepadl rostkou byla zvolena Martina Spišpo proudu Otavy, ale v následujících koneèný verdikt. „Èeká se na výsled- ská. Minulé zastupitelstvo skonèilo
dnech muže nenašli. Až ve støedu 15. ky DNA a to nìkdy trvá i mìsíc,“ loni 31. prosince kvùli neshodám nad
èervence odpoledne nahlásil rybáø, že uvedla krajská policejní mluvèí Anna øešením pitné vody pro obec. Pøedna hranici okresù Písek a Strakonice Drdová. Ke zkoumání DNA se poli- chozí vedení obce si pøálo investovat
u obce Staré Kestøany spatøil v øece cie uchýlila, nebo na nalezeném tìle do vlastních studní a vrtù, nynìjší zaplavat bezvládné tìlo.
probìhly takové zmìny, že tìlo nelze stupitelé se pøiklánìjí k pøipojení
Okamžitì po oznámení vyjeli bezpeènì identifikovat.
na pøivadìè vody z Øímova. Na prvna místo policisté i hasièi. Nalezené
Policie zatím neuvádí víc infor- ním pracovním zasedání se devìt notìlo muže bylo vytaženo na levý bøeh mací, jen na vysvìtlenou, proè ne- vých zastupitelù má sejít už v srpnu.
øeky nedaleko mostu u Kestøan. Pøi- mohlo jako stopa posloužit nìco • Hasièské soutìže. Šumavská havolaný lékaø na místì stanovil jako z obleèení, uvedla písecká mluvèí sièská liga pokraèuje v sobotu 25. èerpøedbìžnou pøíèinu úmrtí utonutí. Kamila Ingrischová, že proud vody vence odpoledne šestým kolem, tenTìlo pak bylo pøevezeno k provedení na strakonickém jezu trhal z vodákù tokrát v Pøechovicích. Ve stejný èas
soudní pitvy na Soudní lékaøství šaty a nalezený muž žádné šaty ne- se bude konat pohárová soutìž hasido Èeských Budìjovic. Kriminalisté mìl.
-lk- èù v Chlumu.
-lkno. Mìsto pøitom v kvìtnu mìlo
k dispozici 44 takových míst.
„To ale bohužel naši situaci neøeší. My bychom potøebovali, aby se
mìsto pokusilo najít nìjaké plochy
U mrtvého muže se zkoumá DNA
Týdeník Strakonicko 12/2009 l strana 2 l
støeda 22. èervence 2009
Svíèkovou k obìdu? Ve Strakonicích
jen na objednání pøedem
STRAKONICE – Jak se asi mìsto pod Rumpálem jeví hladovým turistùm a vodákùm? Ruku na srdce –
ne moc pohostinnì.
„Svíèkovou vám udìláme, ale musíte si ji objednat den pøedem,“ shodují se provozní témìø všech restaurací ve Strakonicích. Patøí mezi nì
napøíklad penzion U Zborova nebo
Bílá rùže. Vodáci mají zøejmì pro jistotu volat už z kempu v Sušici, že budou mít ve Strakonicích hlad.
„Pokud si objednáte salonek,
upøesníte poèet lidí a øeknete nám dopøedu, jaké jídlo chcete, samozøejmì
vám ho rádi pøipravíme,“ reagovala
vedoucí restaurace hotelu Bavor na
dotaz po svíèkové. V restauraci
U Papeže taková objednávka není
možná vùbec. Ani knedlo-vepøo-zelo
nebo guláš návštìvník v jídelním lístku nenajde. Øízek, rajskou omáèku
a jiné èeské pokrmy si lze dát k obìdu
pouze tehdy, pokud jsou zrovna
v denním menu hotovek. Ty se
ovšem podávají jen ve všední den,
pouze v dobì obìdù, a to ještì
v omezeném množství. „Máme jídla
na poèet, nemùžeme si dovolit vaøit
ve vìtším množství, nikdy nevíme,
jestli by se všechno snìdlo,“ obhajují se kuchaøi. Skuteènì je to tak. Rozhodne-li se strávník, že se vydá
ve Strakonicích do urèité restaurace
na obìd, je jistìjší zavolat pøedem
a jídlo si zamluvit. Jinak taky mùže
slyšet nad jídelníèkem evergreen: nemáme, nemáme, už nemáme.
Na druhou stranu se nelze hospodským divit. Norma, která stanoví, že neprodané jídlo se musí po pár
hodinách zlikvidovat, je tvrdá. Pøitom kdekdo ví, že nejlepší je uleželý
guláš a doma zbylé jídlo také nikdo
hned první den nevyhodí.
Strakonické restaurace nabízejí
bohaté menu nejrùznìjších minutek,
jako jsou steaky, saláty, kuøecí medailonky nebo pokrmy z ryb. Na takové jídlo si musí host obvykle poèkat delší dobu a zaplatí mnohem
vìtší èástku než za hotovku. Pokud
se mu požadovaného pokrmu vùbec
dostane.
Kdo zavítal minulý týden na veèeøi do restaurace hotelu Bavor, dostal do ruky improvizovaný, jen
z nìkolika málo pokrmù sestavený
jídelní lístek. Nový má být až zaèát-
Policie ÈR
Kradli v obchodech
STRAKONICE – Mladá žena
odcizila v úterý 14. èervence odpoledne v drogerii na Velkém námìstí
ve Strakonicích jedenáct antiperspirantù v hodnotì 974 korun. Tohoto
èinu se dopustila pøesto, že za takový trestný èin byla v posledních tøech
letech pravomocnì odsouzena. Policisté ženì ve zkráceném pøípravném øízení sdìlili podezøení ze spáchání trestného èinu krádeže. Stejného trestného èinu se dopustil
i mladý muž, který v Kauflandu
ve Strakonicích odcizil zboží za 295
korun. Také jej èeká sdìlení podezøení ze spáchání trestného èinu.
Opilec za volantem
STRAKONICE – Ani zvýšený poèet policejních kontrol ani riziko trestního stíhání nedonutí nìkteré nepouèitelné násosky pøestat
Dobrá hospoda je dobrá. Nároèní gurmáni budou mít jiná mìøítka, ale pro sedat po požití alkoholu za volanty
pracující hladovce úplnì fajn.
Foto Ivo Bukaè svých plechových mazlíèkù neustále ohrožovat své okolí. Z trestného
kem srpna. Zkusili jsme to v poledne vý pokrm. Nakoukli jsme do hos- èinu ohrožení pod vlivem návykos prosbou o hranolky s tatarkou. pùdky U Zborova. Teplá sekaná, uto- vé látky je podezøelý muž, který
„Máme tady soustøedìní, asi sto ma- penci, zaèínal struèný výèet reperto- usedl za volant motorového vozilých hokejistù ze Slovenska. Tak áru napsaný køídou na tabuli.
dla vydatnì posilnìn alkoholem
máme teï ètrnáct dní vypnutou smažVydali jsme se tedy do Katovic. a vyjel do strakonických ulic. Poliku, trvalo by strašnì dlouho, než by- Na námìstí, U Vondráškù, to jen hu- cejní hlídka, která tohoto rádoby øichom ji zapli a hranolky udìlali,“ re- èelo. Dvì servírky roznášely dièe kontrolovala, mu pøi kontrolní
agoval na pøání pouhé pøílohy pomoc- na všechny strany plné talíøe. Sliny se dechové zkoušce namìøila tøi proný personál.
nám zaèaly sbíhat. „Budete èekat tak mile alkoholu v dechu.
Další podniky, jako napøíklad Piz- tøi ètvrtì hodiny, kuchaø nestíhá,“ upoZlodìj v šatnì
za Venezia, hotovky nenabízejí zornila rovnou èíšnice, sotva položila
VODÒANY - Škodu pøes sedm
a v nedìli mají celý den zavøeno. na stùl jídelní lístky. Žaludky zasku- tisíc korun zpùsobil dosud neznámý
V jiný den si tam ovšem host mùže èely zoufalstvím, a tak jsme to vzdali. zlodìj, který se v prùbìhu víkendu
vybrat z pestré nabídky pizz, salátù, Když jsme vycházeli ven, zastavil pøed 11. a 12. èervence pohyboval
tìstovin, pokrmù z drùbeže nebo ryb. restaurací taxík. Pøivezl ètyøi vodáky, v objektu šaten firmy ve Vodòanech.
To vše v cenové relaci okolo 150 ko- kteøí se ze Strakonic pøijeli najíst.
Zde se tento výteèník násilím dostal
run.
My jsme míøili za hasièi do Kale- do øádnì uzamèené šatní skøíòky,
Restaurace Hangár a Stodola na- nic, snad tam budou k mání aspoò klo- ze které odcizil finanèní hotovost.
bízejí každý pracovní den výbìr ze tøí básy! Cestou jsme pøed železnièním Po pachateli trestného èinu krádeže
až ètyø hotovek za jednotnou cenu tøi- viaduktem minuli Dobrou hospodu nyní pátrají vodòanští policisté.
ašedesát korun. O to dražší je potom po pravé stranì. S velkým vývìsním
Zmizelo náøadí
najíst se tam o víkendu, kdy se jídla štítem – hotovky od 35 korun. „To tu
BLATNÁ - Dosud neznámý papohybují okolo 250 korun. Žádné èes- visí asi ještì od socialismu,“ poznachatel násilím vnikl do kùlny rekreké speciality kromì bramboráèkù menali jsme ironicky. Nedalo nám to
aèní chalupy v katastru obce Myština jídelním lístku však nenajdete, ale, zastavili jsme a vešli dovnitø.
ce na Strakonicku. Majitelce odcizil
v sekci „omáèky“ lze narazit pouze
Nevìøili jsme svým oèím. Na jí- sekaèku na trávu, motorovou pilu
na omáèku tatarskou.
delníèku stálo – 150 gramù segedínStrakonickou jistotou s velkým ský guláš s knedlíkem, 200 gramù a rùzné dílenské náøadí, které bylo
výbìrem èeských jídel je jen bufet smažený kvìták s bramborem – obojí v kùlnì uloženo. Svým jednáním
Hradský na námìstí. Jenže ten je 35 korun. Plnìný bùèek, knedlík, zelí, zpùsobil škodu za více než 35 tisíc
od úderu sobotního poledne a po ce- nebo svíèková s knedlíkem po 150 korun. Po nezvaném nadšeném pracantovi pátrají policisté z obvodnílou nedìli zavøený.
gramech – 40 korun. Pùlka kuøete
ho oddìlení v Blatné a v pøípadì
Malý redakèní test hladovcù pro- s bramborem – 55 korun.
dopadení mu hrozí obvinìní z trestbìhl v sobotu po poledni. Na Velkém
„Probùh, jak to dokážete?“ ptali
námìstí – kde nic, tu nic. Na malém jsme se užasle nad úètem. Za 118 ného èinu krádeže.
Odnesl si PC a alkohol
námìstí žádná šance na nìjaký hoto- korun jsme mìli dvì polévky èesVODÒANY - Víkendu 18. a 19.
neèky, játra na roštu s hranolky, seèervence využil dosud neznámý zlogedín a dvì limonády. „Po Katovi- dìj k návštìvì budovy jedné z vodcích se povídá, že to tady pan šéf òanských firem. Nejprve prohledal
sponzoruje z dùchodu,“ zasmála se kanceláøe, ze kterých odnesl PC seèíšnice Katka v Dobré hospodì.
stavy. Protože pøi této práci mu pravNázev nelže. Úètenka visí na dìpodobnì vyhládlo, zamìøil svoji
èestném místì na redakèní nástìn- pozornost na jídelnu. Zde sice nebyTýdeník Strakonicko
ce. Zprávy o katovické Dobré lo nic k snìdku, zato odcizil pøesnì
pøijme rozvozce novin na prodejní místa v okrese.
hospodì šíøíme na všechny stra- neurèené množství alkoholu. PoškoPráce každou støedu od 03.00 hodin.
ny. Tøeba se i n s p i r u j e nìkdo zené firmì tak dosud nezjištìný chmaták odcizením vìcí a poškozením zave Strakonicích.
Vlastní auto podmínkou.
Adriana Martinovièová øízení zpùsobil škodu za více než 50
Bližší informace podává Ing. Bukaè na tel. 774 081 161.
-ibLibuše Koláøová tisíc korun.
Hledáme rozvozce novin
Zásahy hasièù
Dopravní nehoda
STRAKONICE - Jednotka profesionálních hasièù z CPS Strakonice vyjela v úterý 14. èervence
na žádost Policie ÈR k dopravní nehodì, která se stala na køižovatce
ulic Chelèického a Zvolenská
ve Strakonicích. Støetl se zde nákladní automobil znaèky Renault s
osobním vozem Škoda Felicie. Pøi
nehodì nebyl nikdo zranìn, hasièi
provedli nezbytná protipožární opatøení, vozy zabezpeèili proti úniku
provozních látek a zajistili úklid komunikace.
Požár bez škod
VODÒANY - Požár odpadu
v plechovém kontejneru likvidovali profesionální hasièi z PS Vodòany ve støedu 15. èervence v chatové oblasti ve Vodòanech. Požár
nezpùsobil žádnou škodu, uchránìné hodnoty jsou také nulové. Pøíèinou vzniku požáru byla nedbalost. U zásahu byla pøítomna mìstská policie.
Støet dvou aut
STØELA - Záchranná zdravotnická služba ohlásila v pátek 17.
èervence dopravní nehodu dvou
osobních automobilù, která se stala
na silnici v obci Støela. Støetly se
zde vozy znaèek Peugeot a Opel
Astra. V okamžiku pøíjezdu hasièù
na místì již zasahovala Záchranná
služba a hlídka Policie ÈR. Pøi nehodì utrpìl zranìní øidiè jednoho
z vozù, ten byl také odvezen do nemocnice. Hasièi zajistili vozy proti
požáru, po zadokumentování nehody uvolnili komunikaci a vyèistili ji
od uniklých provozních náplní.
Požár kamionu
STRAKONICE - Na køižovatce u autobusového nádraží ve Strakonicích v ulici Alfonse Šastného
byl v pátek 17. èervence ohlášen
požár kamionu. Po pøíjezdu jednotky z centrální stanice na místo, byl
již požár uniklého motorového oleje zlikvidován øidièem pomocí ruèního hasicího pøístroje. Hasièi pouze zasypali vyteklý olej na vozovce
sorbentem a vyèkali na odtažení kamionu. Poté dokonèili úklid komunikace. U zásahu byla pøítomna
Policie ÈR. Pøi požáru nevznikla
žádná škoda, uchránìné hodnoty
èiní 6 milionù korun.
Planý poplach
STRAKONICE - V sobotu 18.
èervence elektrická požární signalizace ohlásila požár v objektu Èeské spoøitelny na Velkém námìstí
ve Strakonicích. Prùzkumem hasièi požár nepotvrdili.
Oblastní støedisko záchranné
služby ve Strakonicích provedlo
minulý týden 95 zásahù. Dvaašedesátkrát vyjíždìli ve Strakonicích,
dvacetkrát v Blatné. Klidnìji mìli
minulý týden ve Vodòanech, pomoc
zdejších záchranáøù byla nutná jen
tøináctkrát.
-jap-
Internátní jazyková škola Anglických panen
ŠTÌKEÒ – Poslední roèník internátní jazykové školy ve Štìkni,
pøed jejím uzavøením, absolvovala
v roce 1948 Blanka Pilátová. Ta
minulý týden svou bývalou školu
na štìkeòském zámeèku navštívila. Ve svých šestasedmdesáti letech
je neuvìøitelnì èilá, pozorná a stále
si udržuje všeobecný rozhled. Jakého vzdìlání se jí ve štìkeòské jazykové škole dostalo, jak se zde
uèilo a jak jí tato škola v životì pomohla, nám øekla v krátkém rozhovoru.
Komu byla tato škola urèena?
Byla to soukromá škola pro mladé
dívky, které mìly zájem pøedevším
o jazykové vzdìlání a všeobecný pøehled. Byly zde i dívky hùøe zvladatelné, odcházely jako vychované mladé
dámy.
Jak toho vaše vychovatelky
a profesorky docílily?
Vyuèovaly nás sestry z øádu Anglických panen. Ve škole platil pevný nemìnný øád, na který si dìvèata
brzy pøivykla. Vše mìlo svùj pravidelný rytmus. Jídlo, spánek, uèení,
vše se po èase dìlo automaticky. To
byl základ pro úspìch ve studiu. Nesmìlo se uèit po obìdì, kdy byl organismu urèen klid. Sestry øíkaly, že co
se uèí po obìdì, se do druhého dne
stejnì zapomene. A protože se zde
vyuèoval i bonton, chovaly se starší
dívky jinak než ty nové. Staèil jen
pohled nebo pohrdavý úšklebek tìch
starších a novì pøíchozí si rychle
rozmyslely, jak se chovat. Uèily jsme
se jedna od druhé.
Co všechno se na škole uèilo?
Sestry dokázaly nauèit jakýkoli
svìtový jazyk bìhem jednoho roku
intenzivního studia, a to bez pøedchozí znalosti tohoto jazyka. Pak následovala zkouška na Univerzitì Karlovì a studentka byla poslána do nìkterého z domù Anglických sester v zemi,
kde se touto øeèí mluvilo. Tam pak
pobývala nejménì dva mìsíce pro ucelení znalostí a zlepšení výslovnosti.
Ostatní pøedmìty jsme si vybíraly podle svého zájmu. Napøíklad dìjiny umìní, dìjiny literatury, psaní strojem, tìsnopis èeský a anglický, zpìv, klavír a
obchodní korespondenci. Povinná
Vlevo Blanka Pilátová s Matkou Terezií. V pozadí busta Mary Ward zakladatelky dívèí školy.
byla èeština, pro katolièky náboženBonton vyuèovala Mater Rafaela.
ství a bonton. Pak také ruština. Na tu Byla to rakouská šlechtièna. Øíkalo se
za námi dojíždìl profesor z mìsta, ale jí sister. Uèila nás, co se pro mladou
to bylo èistì formální a nebyla brána dámu naprosto nehodí a jak se má chovážnì. Od ètyø hodin odpoledne byla vat. Tedy mladá dáma chodí tiše, ni„študýrka“, kde se uèila slovíèka a èlán- kdy nedupe, nepráská dveømi, není
ky zpamìti. Tak potom naskakovaly hluèná pøi pøíchodu a odchodu, mluví
v konverzaci celé vìty. Dobrá vìc byla jemným hlasem a nehuláká, nechechkonverzace bìhem jídla. Stoly se øadi- tá se, ale smìje se decentnì, nekouøí
ly podle jazykù a nesmìlo se mluvit na ulici, nedává nohy køížem, nesedí
èesky. Byly jsme upozornìny, že ne- s koleny od sebe, i když je sportovnì
dostane poštu ten, kdo to poruší. Sest- obleèena, nesahá si na úèes, ani jej nery s námi chodily do kina na filmy upravuje na veøejnosti, neozývá se ze
v angliètinì bez titulkù. Tam se také záchodu napøíklad zpìvem nebo hvízbrousily jazykové znalosti. Další èást dáním. U stolu se nenahýbá pøes soustudia byla hodinu a pùl pøed spaním seda, ale požádá jej o podání, lokty má
a èasnì ráno. Vše bylo promyšlené u sebe, do úst dává malé kousky, netak, abychom se co nejvíce nauèily mluví s jídlem v ústech. Dáma nebìa nebyly unavené a pøetažené.
há smìšnì po ulici s rozevlátou kabelCo byl nejvìtší prohøešek?
kou, ale jde vèas, aby tomu pøedešla.
Nesmìlo se lhát a psát si s chlapci. Všechny sestry nás oslovovaly dámy.
Mimo areál nás doprovázely sestry.
Co vám tato škola dala?
Jak èasto jezdily dívky domù?
Mìla
jsem
potíže
O Vánocích a Velikonocích. s dostudováním, protože se školy
V nedìli pøed obìdem se psalo domù hromadnì zavíraly a bylo obtížné
a pøipravovalo prádlo na odeslání nìkde dokonèit studia a udìlat
domù k vyprání. To bylo jediné, o co zkoušky. Nakonec se mi vše podanebylo postaráno na místì. Jinak zde øilo, a tak jsem mohla své vzdìlání i
bylo zajištìno všechno. Zdravá výži- vychování zúroèit. Pracovala jsem u
va, bydlení, škola, dodržovala se pøís- Èeskoslovenských aerolinií jako
nì hygiena a úklid. Uèebnice, které stewardka. Tam se mi hodily nejen
jsme mìly, jsou dodnes použitelné a jazyky, ale také spoleèenské chovábezchybné. V tìch dnešních nacházím ní. Této škole, zde získaným znaloschyby hned na prvních stránkách.
tem a náboženským hodnotám vdìCo patøilo k bontonu, který byl èím za postoj, který mám k životu.
v té dobì vyuèován?
Text a foto Pavla Maradová
Øeka je momentálnì neprùjezdná
STRAKONICE – V souvislosti
se stavbou lávky u hradu narazí vodáci na Otavì u pivovaru na žlutou
bojku, která signalizuje - loï z vody
ven a dalších 200 metrù se musí
po suchu. Letos už tento úsek prùjezdný nebude, stavba lávky má trvat
do konce øíjna.
„Moc nás to mrzí, že vodáky èeká
ve Strakonicích taková pøekážka. Pøipravujeme aspoò zatím nìkolik dalších krokù pro jejich vìtší pohodlí
i bezpeènost v budoucnu,“ vzkazuje
místostarosta Pavel Pavel (ODS).
V nejbližších dvou èi tøech týdnech probìhne jednání s Povodím
Vltavy. Kromì rùzných problémù,
které vyvstaly pøi nedávných povodních, chce mìsto mluvit i o umís-
tìní
záchranných
kruhù
k Pìtikolskému jezu, kde se 7. èervence odehrála tragédie vodákù
ze Sušicka. Na vodì se pustili smìrem k jezu a jejich raft se pøevrátil.
Pìt osob se zachránilo, jeden mladík už nevyplaval. Èeká se na policejní zprávu, zda s jeho pohøešováním souvisí nález tìla v Otavì 16.
èervence v Kestøanech u Písku.
Technické služby mìsta instalovaly pøed èasem záchranný kruh
u jezu na Køemelce. Bezprostøedním
podnìtem i tam byla vodácká tragédie. Kruh sice už jednou nìkdo ukradl, ale technické služby jej nahradily novým a od té doby si vandalové
dali pokoj.
Vzhledem k momentální stavbì
lávky nad vodou a zneprùjezdnìní
øeky z bezpeènostních dùvodù letos
zatím nedojde ani na šupnu, kterou
k Pìtikolskému jezu navrhuje místostarosta Pavel Pavel, aby tu vodáci
nemuseli lodì pøenášet. „Musíme ještì doøešit nìkteré vìci, napøíklad provozní režim šupny. A i o tom bude
tøeba jednat s Povodím Vltavy,“ zmínil místostarosta. Šupna tedy bude
muset poèkat minimálnì do pøíští sezony, záchranné kruhy by ale podle
Pavla bylo dobré øešit co nejdøíve.
„Nejde jen o vodáky. Do øeky mùže
spadnout chodec, v zimì se mùže pod
nìkým prolomit led,“ dodal místostarosta na vysvìtlenou, proè radnice
o instalaci záchranných kruhù u jezu
pod hradem bude usilovat.
-lkstøeda 22. èervence 2009
Bratøi Harantovi svùj mlýn neopustili
HOSLOVICE – Støedovìký vodní mlýn v Hoslovicích je nejstarším
vodním mlýnem v Èechách. Areál
mlýna tvoøí pùvodní mlýnice
s obytnou èástí, chlévy s kolnou a stodola. Patøí k nìmu také rybníèek
s náhonem, sad a louka. Mlýn podle
písemných zmínek o obci v místì stál
již v roce 1352. O dochování tohoto
unikátu se zasloužila hrdost èlenù rodiny Harantových, kteøí jako poslední
majitelé pøes veškeré snahy komunistického režimu nepodlehli nátlakùm
doby a hospodaøili bez pomoci technických vymožeností jako je elektrický proud nebo strojová technika.
obou bratrù byl tichý a vytrvalý. Byli
jediní, kdo nevstoupili do JZD a svùj
odpor dávali najevo zarytým mlèením vùèi úøadùm i okolí. Nechodili
k volbám, úøedníky nepustili ani
na dvùr, na otázky odpovídali otoèením se zády. Stejnì reagovali, když
je zaèali vykonavatelé zákona pøesvìdèovat ke vstupu do JZD nebo
k odevzdání majetku do státní správy. Pøi jednom ze zátahù SNB pøímo na poli, kde bratøi obraceli hnùj,
došlo k poskvrnìní obuvi státního
zamìstnance chlévskou mrvou a pod
záminkou útoku na veøejného èinitele se František i Karel dostali na
dva roky do Komárna k petepákùm.
Tichý odpor ve mlýnì
Nynìjší prùvodce touto unikátní Mìli být armádou pøevychováni pøespamátkou Jaroslav Janout je znalcem to, že za sebou mìli již povinnou
rodinné historie posledních majitelù vojenskou službu. Stát tak mohl nemlýna a jejich obdivovatelem. O živo- rušenì vyvlastnit jejich pùdu.
tì rodiny vypráví: „Rod Harantù po- Na vojnì pracovali pouze spolu.
cházel pùvodnì ze Støídky. V roce Když mìli být oddìleni, lehli si
1829 zakoupila tato rodina mlýn, na na zem a protestovali. Po návratu
kterém zaèala hospodaøit. Manželùm bylo Františkovi 52 a Karlovi 37 let.
Harantovým se narodilo dvanáct dìtí. Zaèali opìt hospodaøit na svých již
Dvì zemøely po narození a jedno z dìtí vyvlastnìných pozemcích, èímž se
se utopilo v sedmi letech. Z devíti žijí- dopustili trestného èinu, a oba byli
cích sourozencù zùstal ve mlýnì hos- odsouzeni na pìt let.“
Až do konce svých dnù
podaøit nejstarší syn František a nejmladší Karel, kterému otec mlýn pøe„V roce 1955 zbavil oba bratry
dal. Karel s otcem byli stejné nátury soud svéprávnosti i pøes to, že léa po vzoru otce, který neplnil povinné kaøské zprávy potvrzovaly promyšváleèné dodávky státu, ale také si ni- lený odpor pøi vyšetøení.
kdy nevzal potravinové lístky a trval V dochovaných záznamech je i Karna úplné nezávislosti rodiny, si ani lova výpovìï, kde øíká: „Zákony
Karel nenechal od komunistického uznávám jedinì tenkrát, když je to
režimu diktovat podmínky. Odpor pravda, nikomu jsem nic neudìlal
Prùvodce mlýnem Jaroslav Janout s mlynáøkou.
Mlynáø Jaroslav Janout v sednici, které dominuje pùvodní kachlová pec.
a chci mít od všeho pokoj.“ Na otáz- neopravitelné, a z vymlácené slámy
ku, cítí-li se zdráv, odpovìdìl: „Jsem dìlali došky. Sestra Anna jim pøešízdráv a nemuseli jste mne brát vala a opravovala obleèení. Jediné,
z domova. Jen jsem pracoval na hos- co smìòovali za vajíèka v nedaleké
podáøství, které mám po rodièích.“ Volyni, byla sùl a petrolej. To nešlo
Dál jen odvracel tváø, mlèel a vybíral vyrobit z vlastních zdrojù.
si špínu zpod nehtù. František prosil
Nevysvìtleno zùstává, jak jejich
o odpuštìní, slzel a žádal, aby se ho krávy pøišly k telatùm, když na mlejna nic už nevyptávali. Nikdy nic ne- nì nebyl býk a nikdo ho k nim nikdy
øekl. Když se pod záminkou nepøi- nepøivedl. Pravdìpodobnì se našli
zpùsobivosti k režimu podaøilo úøa- soudržní lidé, ke kterým Harantovi
dùm zbavit bratry svéprávnosti. hle- potají a nejspíš v noci své krávy pøidal se pro nì opatrovník. Nikdo vádìli.
z rodiny se k tomu zámìrnì nemìl
Když v roce 1982 zemøela Anna,
a bratr Václav pøed soudem prohlá- poprvé pustili bratøi do svého obydlí
sil, že se jeho bratøi nièím neprovinili doktora. Obvodní lékaø Jiøí Marek
a spíš se provinil nìkdo na nich. Tak sepsal Povídky ze šumavského podse stal jejich opatrovníkem tehdejší lesí, kde jednu z nich vìnoval popisu
pøedseda MNV v Hoslovicích Tomáš života ve mlýnì, kam se dostal pøi
Hájek, jehož bratøi svornì dál igno- ohledání Anny Harantové. Další
rovali stejnì jako všechny ostatní. Do z bratrù, František, zemøel v roce
mlýna se pak ke svým bratrùm nastì- 1983 a jediný, kdo mu smìl poskythovala jejich svobodná sestra Anna, nout péèi, byla zdravotní sestra Jana
která byla krejèovou a starala se Hradecká, kterou Harantovi znali
o Františka a Karla jako jejich opat- od malièka a mìli k ní dùvìru. Žádný
rovnice.
lékaø se k nikomu nedostal. Dlouhých
Když v roce 1962 vykáceli deset dvacet let byl pak ve mlýnì Karel
metrù„svého“lesa, dal náèelník veøej- Harant sám. Jeho opatrovníkem se
né bezpeènosti podnìt k soudu stal synovec Vojtìch Pavlovec, který
na umístìní bratrù do ústavu pro du- vyøídil strýci malý dùchod. Na peníševnì choré. Tomáš Hájek jako vý- ze ze zabraných polností a lesù nikdo
konný pøedseda MNV, který byl po- z Harantových nesáhl. Karel Harant
vìøen prošetøením situace, napsal se doèkal pádu komunistické vlády,
k soudu, že s vyšetøením bratrù sice ale neprojevil nejmenší zájem o nasouhlasí, ale toto není možné, proto- vrácení pozemkù nebo zrušení rozže vyšetøovaní nikam dobrovolnì sudku o zbavení svéprávnosti. Øekl,
nepùjdou a navíc jsou chytøejší než že pro nìj už to nikdy nebude takové
on. Poté rada MNV v Hoslovicích jako døív. Zemøel ve své posteli, obnapsala návrh soudu, aby sourozenci leèený a s kloboukem na hlavì. VìHarantovi zùstali ve svém obydlí, dìl, co se patøí.“
pokud nebudou nikoho ohrožovat.
Hoslovický mlýn navštìvuje kažNávrhu bylo nakonec vyhovìno. Ni- doroènì okolo devatenácti tisíc nákdo se už nedoví, jak hospodaøili vštìvníkù. Strakonické muzeum tu
a kdo jim pomáhal. Vše si sami vy- pro nì pøipravuje zajímavé ukázky,
pìstovali na malé záhumence, která jak se kdysi ve mlýnì hospodaøilo.
jim zbyla. Chovali krávy a slepice, Smutný pøíbìh jeho skuteèných obymleli si svou mouku na ruèním mlýn- vatel pomalu upadá v zapomnìní.
ku, když bylo mlýnské zaøízení již
Kulturní sprcha
Kino Vodòany
27. 7. od 20.00
STAR TREK
29. 7. od 20.00
KÁMOŠ K POHLEDÁNÍ
Mìstská galerie
Vodòany
do 30. 8. - prezentace sbírky
PAMÌ UMÌNÍ VODÒANSKÉ GALERIE - 40. VÝROÈÍ ZNOVUOTEVØENÍ GALERIE
Kino Blatná
24. 7. od 21.00
RYCHLÍ A ZBÌSILÍ
Zimní stadion
Blatná
25. 7. od 9.00
CYKLISTICKÝ DISNEYLAND - jízda zruènosti na kolech
Mìstské muzeum
Vodòany
do 16. 8. - výstava
JOSEF GAŽÍK - MÙJ PROSTOR
23. 8. až 28. 9. - výstava
DAVID JAN ŽÁK - PIDIŽVÍCI
Mìstské muzeum
Blatná
do 16. 8. - I.patro
MEDVÍDEK - výstava nejmilejší hraèky
do 23. 8. - II. patro
JINDØICH KRÁTKÝ - OBRAZY A KRESBY - výstava
Otevøeno dennì 9.00 - 12.00,
13.00 - 16.00 mimo pondìlí
Mìstské kulturní
støedisko Volynì
24. 7. od 20.00 - na dvoreèku
u radnice - koncert
THE DOORS REVIVAL
Kino Volynì
23. 7. od 20.00
NESTYDA
28. 7. od 20.00
U MÌ DOBRÝ
30. 7. od 20.00
TOBRUK
Mìstské muzeum
Volynì
24. 7. od 20.00
TROCHA ŽIDOVSKÉHO ACHABÙV VEPØOŽROUT A
KLEC - pøedstavení nové knihy
25. 7. od 10.00
JAROSLAV ACHAB - VOLYÒSKÝ
ŽIDOVSKÝ
HØBITOV - povídání o židovských høbitovech
Jak naše prababièky
tloukly máslo?
Mýma oèima
Pøešovice
u Štìknì jsou
vesnice, kde
jsem prožila
HOSLOVICE –Ani nepøíznivé máslí, propralo se studenou vodou a už sedm let života.
deštivé poèasí neodradilo nìkteré pøíz- staèilo jen máslo zformovat do patøiè- Pøed dvìma léty
nivce tradic, aby nezavítali bìhem so- ného tvaru. Oblíbená pochoutka jsem se odstìbotního dne do nejstaršího èeského mlý- na chléb byla hotova.
hovala. NemoZpùsobù tradièní výroby másla hu poctivì nana - vodního v Hoslovicích. Muzeum
støedního Pootaví tu tentokrát poøádalo existuje nìkolik, to, že se dá máslo stlou- psat, že se mi
kat tøeba ve sklenicích, vìdí urèitì mno- stýská, ale na druhou stranu urèitou ciakci nazvanou Plný krajáè mléka.
Mistr svého oboru, pekaø Augustin zí. Spousty pøíkladù výroby másla je tovou vazbu jsem za tìch pár let k tomuSobotoviè, a jeho pomocnice zde pøed- možné najít i na internetu.
hle místu našla. A tak jsem se zajela poNa dvoøe pøed mlýnem se nekoneè- dívat, jak si vede nové vedení obce, kterévádìli již ponìkolikáté domácí pøípravu
a zpracování tìsta a následné peèení chle- ného toèení máselnicovými lopatkami ho jsem byla na chvilku po posledních
ba v bývalé mlynáøovì peci. Hotové ujal jeden z pozvaných hostù, kterému komunálních volbách souèástí i já, a jak
bochníky byly opravdu nádherné a pro- zpøíjemòovali chvíle kamarádi zpìvem to vlastnì dnes v Pøešovicích vypadá.
vonìly celý areál. Mistr pekaø málem za doprovodu harmoniky. Nechybìl
Inu, po letech vyplnìných na návsi
pochybil, když dal ochutnat tìsto z vel- mezi nimi ani Miroslav Šobr, úspìšný býlím a bodláèím jsou dnes Pøešovice
ké mísy nìkterým dìtským pozorovate- naklepávaè kos z èervnové soutìže koneènì uklizené jako klícka. Už pøi pøílùm a samotné válení tìsta rázem bylo v naklepávání právì zde ve mlýnì.
jezdu do vsi mì potìšila vzornì posekaDalší šumavské tradièní mléèné ná tráva pøed kulturákem, místo zarostlé
ohroženo pro jeho nedostatek. "Kouknìte na nì, ono jim to tìsto chutná víc, výrobky pøedvádìli zástupci rodinné a neudržované plochy pøed obecním
jak mùj hotovej chleba, no to jsem ještì farmy z osady Vlèí Jámy. K základním úøadem pøíjemný parèík s kytièkami,
nezažil," komentoval s úsmìvem dìtmi výrobkùm farmy patøí tvarohy, které nová autobusová zastávka, i když v dost
se vyrábìjí klasickou mlékaøskou kul- šíleném místì hned za kaplièkou na náobjevenou pochoutku mistr pekaø.
K chlebu neodmyslitelnì patøí más- turou, a také široký sortiment sýrù ei- vsi. Bohužel, jediné možné øešení ze
lo. A jak se za dob babièek a prababi- damského a ementálského typu. Na- všech možných jiných špatných øešení.
èek takové pravé máslo v domácnosti bídku doplòují jogurty, termizované Pomalu pùlstoletí, možná víc, možná
zhotovovalo? To vidìli návštìvníci tvarohové krémy a sýrové pomazán- trochu míò, stála zastávka pøed jedním
na vlastní oèi. Aby se mohla sebrat ky. Nìkteré z tìchto výrobkù bylo mož- z pøešovických domù, v klidu a
smetana z mléka, na to se tentokrát ne- no ochutnat i zakoupit.
v pohodì a najednou zaèala majiteli
Další pøehlídku tradièních venkov- vadit. No comment, øekla bych.
mohlo èekat nìkolik dní jako za starých èasù. Pro urychlení ukázky byla ských úkonù chystají v hoslovickém
Zabrousím pohledem pøes hladinu
smetana získána odstøedìním. Pak se mlýnì na 22. srpna. Tento den bude nádrže a hle - sbírka pánì Novákových
nalila do máselnice - døevìného mlýn- možné vidìt, jak se døíve vázaly sno- aut se nám netenèí, možná se spíš utìšeku s lopatkami, toèilo se, tlouklo a más- py, jak se mlátilo a mlelo obilí, a k tomu nì rozrùstá. Že by jich už byla stoveèka?
lo dostávalo svou podobu. Za pomoci všemu opìt zavoní èerstvý chléb.
Opravdu zajímavá záliba, nìkdo má na
Text a foto –lz- zahradì stromy, jiný vraky. Mají-li Pøešsítka se oddìlily hrudky másla od podovice svého kostlivce ve skøíni, tak je to
zcela zbyteèný projekt a následná realizace stavby místní kanalizace, památka
na minulé vedení obce, dnes finanènì zatìžující jak místní obyvatele, tak nemalou
mìrou i obecní kasu a její rozpoèet, no a
potom ona parádní sbírka všemožných
nemožných ojetin. Kanalizace už zùstane v zemi navždy, dluhy, které po ní obci
zùstaly, se jednoho dne také umoøí a na
náklady s jejím provozem spojené si už
obecní kasa musela zvyknout. Kdy a zda
se ovšem starostovi podaøí vyøešit problém s nechtìným a nehezkým automobilovým skanzenem, to otázka. Jak se
zdá, úøady moc nepomáhají.
Jdu dál. U dìtského høištì je nová
pergola na pøíjemné posezení a podobná je prý, podle dìdy sedícího na lavièce,
i v Kbelnici. Taky se dozvím, že se bude
koneènì dìlat nový vodovod. Rozhlédnu
Návštìvníci byli na výrobu másla pochopitelnì zvìdaví.
se kolem, poøádek. Dojdu až ke kamennému køížku osázenému tújkami a pøi
pohledu na vysekanou mezièku si vzpomínám na dobu pøed zhruba pìti lety,
kdy jsem šla pøed pøešovickou poutí poprosit na obec, zda by aspoò, když už nic
jiného, nemohli posekat trávu. Na fotbalovém høišti, opravdové lásce bývalého
starosty, byl vzorný a zavlažovaný drn,
obec zarostlá a doslova zpustlá jako v
pohranièí. "Kdyby si každý posekal pøed
barákem, tak by bylo uklizeno,“ odpovìdìla mi tehdy loajální úøednice Kovárnová. Lidé ovšem posekáno mìli.
Co bylo, to bylo, to je prý dnes oblíbená vìta bývalého starosty. Ano, pane
Horòáku, tentokrát s vámi musím výjimeènì souhlasit. Co bylo, to bylo a vzato mýma oèima, bylo by lépe na vaši
vládu v Pøešovicích radìji zapomenout
Máselnice odhaluje lahodné máslo.
Helena Brejchová
Kvùli sbírce anglièákù pøestal i kouøit
STRAKONICE – Jan Laibl je vlastníkem jedné z nejkvalitnìjších
dáváme, takže výjezdy spojíme
sbírek anglièákù – mini modelù autíèek - v Èeské republice. Chtìl být
i s mým koníèkem. Využiji jakékoli
lékaøem, ale vzhledem ke komunistické perzekuci musel vystudovat
možnosti nákupu nebo výmìny i na
jiný, tehdy ne tolik oblíbený obor. Mnoho let pracoval také jako dìlník
dovolených. Odpustím si cokoli,
a mistr ve strakonickém Fezku. V souèasné dobì je z vysokoškolsky
abych mohl koupit nový model.
vzdìlaného chemika obchodník a sbìratel.
Vaše manželka prozradila, že
Co bylo podnìtem k tomu sbíStuduji katalogy a hledám na in- jste kvùli sbìratelství pøestal
rat anglièáky?
ternetu. Døív jsem jezdil pravidelnì i kouøit. Je to pravda?
Jakmile se mi dostal do ruky prvna burzy do Prahy. Dnes mi pomáAno, je. Už nekouøím sedm mìní anglièák, pøál jsem si mít další há mùj ze, který žije v Belgii a tam sícù od doby, co mne žena nahlodamodel a tak to pokraèovalo. V dobì sleduje internetové aukce a naku- la myšlenkou, že za prokouøené pemého dìtství byl takový anglièák ve- puje pro mne nové modely. S našimi níze mohu koupit víc aut do sbírky.
liká vzácnost a snad proto mne láka- sbìrateli si sdìlujeme zkušenosti Nìco na tom je, když si èlovìk spolo sbírat právì tento druh.
také vìtšinou po internetu. Všech- èítá, kolik penìz prokouøí.
Proè se modelùm vlastnì øíká ny poznatky zapisuji a tvoøím si
Tak to je dobrá zpráva. A neanglièák?
vlastní vyhodnocování. Hodnotí se pøivedla vás sbìratelská vášeò nìProtože prvovýroba pocházela stav, barva, rok výroby, firma, jak kdy také na scestí?
z Anglie, tyto modely už ale vyrábí odpovídá kopie skuteènému modeNemìl bych to øíkat, ale byla to takolem dvaceti firem po svìtì. Dnes lu, èíslo výroby – série a kde bylo ková mladická nerozvážnost.
tøeba vydìlává na výrobì napodo- autíèko vyrobeno. Po porovnání se Ve ètrnácti mi nabídla parta prohnabenin originálù i Èína. Podstatné je, bodovì ohodnotí a zaøadí. Je tøeba nìjších hochù obchod. Když vezmu
že se u nás všem tìmto modelùm znát parametry zpamìti, aby bylo mož- otcùv vùz a svezu je do Sedlice na
øíká anglièák.
né rychle reagovat pøi nákupu. Mu- pilu, tak dostanu auta do sbírky. UdìVíte, jak vznikl nápad udìlat sím pøesnì vìdìt, co mám ve sbírce, a lal jsem to a auto jsem otci ukradl. Nituto miniaturní napodobeninu to v angliètinì a nìmèinì.
kdo se o tom ale tehdy nedovìdìl.
právì vyrábìných aut?
Jezdíte také kvùli sbìratelství
A udìlal jste nìkdy sbìratelV roce 1953 byla snaha vyrobit do ciziny?
skou chybu?
hraèku autíèka do malé krabièky.
Manželka je výtvarnice a v cizinì
Z nevìdomosti jsem vyhazoval
Vybrána a oslovena byla èeská fir- vystavuje díla. Také do ciziny pro- od aut krabièky, než jsem se dovìma Solo Sušice, která tehdy zásobovala svým zbožím celou Evropu,
a tedy i v Anglii používali sirky ze
Sola. Do tìchto krabièek od sirek
se autíèko muselo vejít a tím bylo
urèené první mìøítko velikosti modelu. Z tohoto roku také pochází ty
nejvzácnìjší sbìratelské kusy, a to
až po rok 1959. Sbìratelská cena
každého takového exempláøe je ètyøi až pìt tisíc korun.
Kolik máte ve sbírce kusù
a kde je nakupujete?
Mám okolo dvanácti set kusù,
což není podstatné. Nejdùležitìjší
je mít ucelenou sbírku co do zamìøení. Mám celou sbírku od roku sedmdesát jedna do roku sedmdesát
pìt. Ucelená série èítá sedmdesát pìt
kusù. Zamìøuji se vždy na druh
nebo firmu.
Kde èerpáte informace o modelech?
Jan Laibl u své vzornì udržované vitríny s anglièáky.
dìl, že je to špatnì.
Jaký je váš nejcennìjší kousek
a jaké autíèko se vám nejvíc líbí?
Nejvìtší hodnotu má èervenožlutý
parní válec z roku 1953. Za nejhezèí
považuji volkswagena brouka v bílé
barvì z roku 1968.
Jak moc je tento koníèek rozšíøený?
Je to druhý nejrozšíøenìjší koníèek
v Evropì. V Èechách máme výhodu,
že si tìchto autíèek dìti tak považovaly
pro jejich nedostatek, že jsou vìtšinou
uchované ve velmi dobrém stavu.
Pro pøípad, že by nìkdo potøeboval poradit nebo s vámi mìnit,
kde vás najde?
Kdo má zájem o sbìratelství nebo
má nìjaký model, jsem na emailu [email protected].
Má sbìratelství anglièákù nìjaké výhody oproti jiným koníèkùm?
Ano, jako jeden z mála se mùže
provozovat v každém vìku. Mùže
s ním zaèít kdokoli a kdykoli. No a jak
øíká moje manželka - kdo si hraje, nezlobí.
Polemika, ohlasy, dopisy, vzkazy
Jak bylo na módní pøehlídce Noblesse?
„Soutìžil
jsem
o
vstupenky
n
a
módní
p ø e hlídku
jen tak
ze zvìdavosti a ono to vyšlo. Mnì i mé
kamarádce, která šla se mnou, se
hlavnì líbilo, že byly modely bìž-
nì nositelné. Na molu se objevili
i dva muži, to bylo zpestøení. Nejvíc jsem se tìšil na hezké modelky
a to mne nezklamalo. Mužskému
oku lahodilo pøedvádìní plavek.
Vyšlo i poèasí a prostøedí v hradu
je krásné. Myslím, že tam bylo tak
ètyøi sta divákù a z toho pøevážná
vìtšina žen. Bìhem programu vystoupila Helena Zeová, která sice
z p í v á h e z k y , a l e p øevážnì
v angliètinì, to mne pøíliš nezaujalo.“ Tolik vzkázal výherce vstupenek Zdenìk Peterka ze Støelských
Hoštic.
-pm-
Veèerem provázela bývalá televizní hlasatelka Marie Retková. Foto Ivana Øandová
Obsah rubriky Polemika, ohlasy, dopisy, vzkazy nemusí být totožný se stanoviskem redakce. Ta si vyhrazuje právo pøíspìvky krátit.
Šumavská hasièská liga postupuje z Kalenic do Pøechovic
KALENICE – Páté kolo letošní
Šumavské hasièské ligy pøivedlo
v sobotu 18. èervence seriál do Kalenic – na dráhu loni støíbrných mužù
v bezmála padesátce do ligy zapojených týmù ze Strakonicka, Prachaticka a Klatovska. Jenže, jak se øíká,
doma není nikdo prorokem. Domácí
A tým byl hodnì zklamaný, když právì jeho pokus skonèil pøed domácím
publikem neúspìšnì.
V Kalenicích letos koupili pro vítìze naprosto originální pohár –
na první pohled takový nazdobený
skoro noèní stolek. Jenže si ho odvezli úhlavní soupeøi ze Žernovic.
Pohár starosty Kalenic je naštìstí
putovní, a tak ho Žernoviètí musí
za rok zase pøivézt. Aspoò ukázat. Jeden pohár z Kalenic už totiž za tøi po
sobì jdoucí vítìzství doma mají.
Na start se v Kalenicích postavilo celkem 23 mužských a sedm ženských družstev. Každé z nich odevzdalo kromì pøihlášky i pár údajù
pro prùvodce u mikrofonu Michala
Rouèka. Ten tedy komentoval nejvìtší a poslední úspìchy nastupujícího týmu, pøezdívky závodníkù
a kdo uvedl oblíbenou písnièku,
tomu ji pøítomný dýdžej zahrál. Déš
a mokrý terén udìlaly své. „Èasy se
blátem zpomalily nejmíò o vteøinu,
jinak by nejlepší dávali osmnáctky,“
Trenér Ráïa ordinuje dívkám Bohumilic pøed startem rozcvièku…
konstatoval Michal Rouèek. Áèku
Žernovic v mužích nakonec staèil
na první místo èas 18,90 vteøiny,
druhé béèko Žernovic dobìhlo
za 19,67, tøetí byly Obytce s èasem
19,68. S „bramborovou“ medailí
hasièi z Drachkova moc spokojení
nebyli, ale èasomíra ukázala 19,77,
a to na lepší umístìní nestaèilo. Pátí
skonèili muži ze Sudomìøe B
s èasem 22,66. Na konci startovního pole byly tøi týmy s neplatným
pokusem. Tentokrát to potkalo družstva Pøechovic, Øepice a Kalenice A.
Radost do domácích øad vneslo ale
béèko Kalenic, které bylo nejlepší
s béèkovými hadicemi a celkovì
osmé. Finále nejlepších se pro špatný terén už nebìželo.
V ženách se èekalo prvenství budilovského béèka, které loni vyhrálo
Šumavskou ligu žen a i teï je prùbìžnì první mezi ženami. Tentokrát
se ale dìvèata musela sklonit pøed
týmem Dolan, který dal èas 22,25
a byl tak o víc než vteøinu a pùl rychlejší. I tady sehrál svou roli terén.
Ženy Budilova jinak dokáží zabìhnout i za 20 vteøin. Tøetí pøíèku si
pohlídala dìvèata ze Sudomìøe
(24,21), loni tøetí a letos zatím prùbìžnì ètvrté i v celkovém žebøíèku
seriálu.
Výsledky z Kalenic ale na webu
ligy zatím zapoèteny nejsou. Do Pøechovic, kde se koná šesté dìjství Šumavské hasièské ligy už pøíští sobo-
tu 25. èervence, tak jedou Kalenice
jako prùbìžnì šesté, Drachkov pátý
a nejlépe z týmù Strakonicka si momentálnì vedou právì muži Pøechovic, kteøí budou startovat na domácí pùdì. Barvy žen nejlépe hájí Sudomìø, jejíž ženy v Šumavské hasièské lize reprezentují okres jako
jediné.
-lk/Foto Ivo Bukaè
A pak že léto pití piva Dudák nepøeje…
Dívky béèka Budilova tìsnì po startu.
Jeden pohár zùstal doma díky béèku Kalenic. Byli nejlepší s béèkovými hadicemi a slavili to v èepicích.
Èekaní žen ze Sudomìøe na pohár za tøetí místo.
Když v rozbahnìném terénu nestaèila technika, musela pomoci lidská síla.
Kulturní sprcha
Kino
OKO Strakonice
23. a 26. 7. od 20.00
NOC V MUZEU 2
27. a 28. 7. od 20.00
NA ODSTØEL
29. a 30. 7. od 20.00
PÁTEK TØINÁCTÉHO
Letní kino
Strakonice
24. a 25. 7. od 21.30
NOC V MUZEU 2
31. 7. od 21.30
PÁTEK TØINÁCTÉHO
1. 8. od 21.30
SNÌŽENKY A MACHØI PO
25 LETECH
8. 8. od 21.30
DOBA LEDOVÁ 3
14. 8. od 21.30
NEDODRŽENÝ SLIB
21. 8. od 21.30
BEJVALEK SE NEZBAVÍŠ
28. a 29. 8. od 21.30
HARRY POTTER A PRINC
DVOJÍ KRVE
22. 8. od 20.00 - koncert
VISACÍ ZÁMEK, RYBIÈKY 48, DEZINFEKCE
Indiánská slavnost pow wow pod oblohou
JAROTICE – Ve vesnici indiánù a lovcù kožešin Fort Hary
v Jaroticích na rozmezí Blatenska
a Miroticka se chystá na nedìli 26.
èervence velká indiánská taneèní slavnost pow wow. Obdivovatelé taneèní kultury indiánù budou soutìžit
v jejich tradièních obøadních a spoleèenských tancích, samozøejmì
v patøiènì výpravných kostýmech.
K tomu bude znít stylová muzika
v podání pøedních kapel tohoto žánru jako je Èangleška Nunpa Singers
a možná dorazí i Dead Dog Singers –
Mrtvý pes a jeho zpìváci z Brna.
Kromì soutìže budou probíhat
ukázky mezikmenových a zábavných
tancù, ve stáncích bude ke koupi
všechno možné s indiánskou tématikou a potulovat se bude potulná èajovna Èajchan. Hlady samozøejmì
také nikdo nebude.
Dìti si mohou od 11 hodin zasoutìžit ve støelbì z luku nebo házení
tomahawkem, zaèátek taneèní soutìže je ve 13 hodin.
Rodinné vstupné na akci èiní 300
korun, jinak platí dospìlý dvì stovky
a dìti od 6 do 15 let padesátikorunu.
Vstupenku si ale mùže správnì zapá-
lený obdivovatel indiánù výraznì zlevnit. Staèí pøijít v dobovém kostýmu –
a už je to jen za stovku.
Na místo je možné dorazit
v pøedstihu a postavit si vlastní
stan nebo týpí, tyèe poøadatelé zapùjèují. Mají jich ale jen omezený
poèet sad, takže kdo chce pobývat
v týpí, mìl by radìji pøedem zavolat Davidu Navrátilovi na telefon
728 727 123. U nìj se dozvìdí
všechny potøebné informace i ti,
kdo si troufají pøinejmenším dosoutìže o nejmalebnìjší mužský
a ženský kostým.
-lk-
Ve Volyni vzniká vlastivìdný spolek
VOLYNÌ – Minulý týden se sešla na první informaèní schùzce
zhruba desetièlenná skupina lidí,
kteøí se chystají založit vlastivìdný
spolek. Iniciativa pochází z øad pracovníkù volyòského mìstského
muzea a jeho pøíznivcù.
„Poøádáme už teï v muzeu besedy a pøednášky, výstavy, vlastivìdné výlety a budeme se snažit veøejnost víc pøilákat na tyto akce, ale
získat ji i pro tipování pøedmìtù,
které se nìkde nacházejí a mohly
by obohatit sbírky muzea. Tìšíme
se, že tøeba dostaneme i nové nápady, jak obohatit èinnost muzea,“
uvedl jeho vedoucí Karel Skalický. Neposledním dùvodem pro založení spolku jako neziskové organizace je i možnost èerpání rùzných grantù, o nìž muzeum jako
mìstská pøíspìvková organizace
žádat nemùže.
Úvodní schùzku nadšenci
z muzea nazvali Pokoutní kruh prácheòské historie. „Prostì proto, že
skuteènì sedáme v koutì a tak trochu pokoutnì nìco vymýšlíme.
Chceme tento diskusní kruh poøádat jednou až dvakrát mìsíènì, pøíštì
nìkdy v srpnu, a mùže pøijít kdokoli, koho vlastivìdná èinnost zajímá,“ zve Karel Skalický.
-lk-
Støedovìká noc láká na Rabí
RABÍ - V sobotu 25. èervence se
na hradì Rabí, nejrozsáhlejší zøíceninì v Èechách, odehraje 12. roèník
Støedovìké noci na Rabí. Noc nabídne návštìvníkùm v podání Berounských mìšanù štìdrou podívanou
plnou šermíøských, hudebních a di-
K vidìní budou i ukázky øemesel v podání
Berounských mìšanù.
Foto archiv
vadelních pøedstavení. Hradem se letos ponese duch starých pøíbìhù
a legend, bude možné spatøit dívku
z mìsíèního svitu, známého vojevùdce, bílou paní i alchymistu.
Zaèíná se v 19 hodin a od 21. hodiny budou probíhat noèní prohlídky,
pøi kterých budou k vidìní pøíbìhy
a postavy, jejichž existence nebyla nikdy historicky doložena. Celý program bude doprovázet støedovìká
hudba s krásnou taneènicí, na nádvoøí
hradu bude dobové tržištì, kde každý
mùže zahnat svùj hlad èi žízeò pokrmy z dávných dob. Kromì návštìvníka, na kterém bude na první pohled
vidìt, že je ze souèasnosti, se na hradì
budou pohybovat výhradnì dobovì
odìné postavy. Nakonec vše zakonèí
pùlnoèní ohòová podívaná.
-vlj- Nádvoøí hradu se stane støedovìkým tržištìm.
Foto archiv
Ve Štìkni peèují o odkaz Karla Klostermanna
ŠTÌKEÒ - Ve ètvrtek 16. èervence uspoøádal Institut Karla Klostermanna ve Štìkni vzpomínku u pøíležitosti 86. výroèí od spisovatelova
úmrtí. Zemøel na zdejším zámku kláštera Anglických panen a úèastníci
vzpomínky se pomodlili u jeho úmrtního lože.
František Sáèek z Institutu Karla
Klostermanna
vybral
z Klostermannova díla poselství o
potøebì svorné, spoleèné práce všech
lidí dobré vùle na mravním obrození.
Toto poselství podepsali úèastníci
vzpomínky a nyní se pøipojují i další.
Vzpomínková slavnost pak pokraèovala na faøe, kde František Sáèek
promítl film ze spisovatelova pohøbu
v Plzni. Èetlo se z Klostermannových
Úèastníci ètvrteèní vzpomínky na Karla Klostermanna.
povídek, z Èeského deníku roèníku
1918 a také z dopisu Karla Klostermanna mlynáøi Jirkalovi. Nìkteøí
z úèastníkù si mlýn ještì pamatovali
a rozpøedla se živá debata. Mezi úèastníky setkání byla i Blanka Pilátová,
která byla chovankou u Anglických
panen v roce 1947. Pøinesla sebou na
ukázku uèebnice angliètiny, kterou
sestry napsaly. Rok tohoto studia
angliètiny jí staèil na celý život i pro
kariéru letušky Èeskoslovenských
aerolinií.
Ve ètvrtek 23. èervence se chystá
další setkání na faøe. Tentokrát bude
tématem právì místní fara jako jeden
z historických skvostù Štìknì. Øeè
bude o nových poznatcích z její historie. Zaèátek je v 18 hodin.
-lkstøeda 22. èervence 2009
Ètyøi sta medvídkù vyhlíží návštìvníky
muzea v Blatné
BLATNÁ - Atraktivní výstava
probíhá v prvním patøe blatenského
mìstského muzea. Jak napovídá název Medvídek, vzniklo zde doèasnì
hotové království asi nejoblíbenìjších
hraèek všech dob - plyšových medvìdù rùzných velikostí. Expozice jich
èítá rovných ètyøi sta.
Kdy a jak vlastnì spatøil svìtlo
svìta plyšový medvídek? Pøedchùdcem dnešního sedícího medvídka byl
realistický plyšový medvídek na
všech ètyøech tlapkách, vyrobený
v Nìmecku koncem 19. století.
Kmotrem sedícího medvídka byl
Amerièan Theodor Roosevelt, který
mìl pøezdívku Teddy. A po nìm ji
získal i sedící medvídek.
Theodor Roosevelt zastával post
26. prezidenta USA a proslul také
jako vášnivý lovec. Než se stal prezidentem po atentátu na jeho pøedchùdce Wiliama Mac Cinleye roku 1901,
napsal nìkolik knih o lovech
v Americe a Africe. V listopadu
1902, když cestoval do Mississippi,
aby urovnal spor o hranici mezi Loussianou a Mississippi, našel si volný
èas i na loveckou expedici. Bìhem
nìkolika dnù se mu nepodaøilo ulovit
žádné zvíøe. Jeho spoleèníci se zaèali
obávat, že odjede domù bez trofeje,
a tak ulovili medvìda a pøivázali ho
ke stromu, aby ho prezident mohl zastøelit. Roosevelt to ovšem radikálnì
odmítl. Deník The Washington Post
informoval veøejnost, že americký
prezident nechtìl nesportovnì støílet
se slovy: „Ušetøete medvìda!“ Jeden
z lidí, který slyšel tento pøíbìh, byl
prodavaè z Brooklynu v New Yorku. Dostal nápad a zareagoval
na událost tak, že zaèal prodávat sedící
plyšové
medvídky.
S prezidentským svolením ho pojmenoval Teddyho medvídek, což se brzy
zkrátilo na Teddy medvídek.
Ve stejném roce, kdy se v USA
objevil Teddy medvídek, zaèala vyrábìt jistá nìmecká dílna kloubové
medvídky, kteøí pomalu vytlaèili realistického stojícího medvìda. Protože ameriètí výrobci nebyli schopni
uspokojit poptávku, zaèaly se
do USA dovážet stovky a pozdìji tisíce nìmeckých medvídkù. Po celou
svou politickou kariéru používal prezident Roosevelt medvídka jako svého maskota a je s ním nerozluènì spojován. V následujících letech dosáhl
medvídek obrovského úspìchu
v prodeji a rozmezí let 1903 - 1908
bývají oznaèována jako „medvìdí
léta“. Sbìratelé plyšových medvídkù
na Theodora Roosevelta stále vzpomínají a v den jeho narozenin, 27. øíjna, slaví Dobrý den medvídkù.
Plyšový medvìd byl vždycky první pøítel dìtí. Svìøují mu svá tajemství a trápení a on trpìlivì naslouchá.
Nìkdy takový míša vychoval nìkolik generací a poøád má v domácnosti
své èestné místo. Plyšový medvídek
býval vdìèným dárkem nejen pro dìti,
ale poøizovali si ho i dospìlí.
Byl to rodinný pøítel, bez kterého
se neobešla ani anglická královna.
Míšové se vyrábìli a vyrábìjí
z rùzných látek, plyšù a sametù, ale i
z pravé kùže a vlny. Døíve se plnili
zejména pilinami, trávou, sypaninou
a vatou. Dnešní medvìdi mají v sobì
hlavnì duté vlákno a granulky. Míšové a jejich návrháøi mají své výstavy, soutìže a pøehlídky po celém svìtì. Blatenská expozice je toho dùkazem a malou ukázkou.
„Návštìvnost této výstavy je velmi slušná. Medvídci prostì stále pøitahují a lákají, pochopitelnì pøedevším rodiny s dìtmi,“ øíká øeditel
Mìstského muzea v Blatné Karel Petráò. K návštìvì je èas do 16. srpna.
Otevøeno je od 9 do 12 a od 13 do 16
hodin.
Text a foto Vladimír Šavrda
Možná tu na každého èeká „jeho“ medvídek z dìtství…
Pornofolk rozdìlil publikum
KATOVICE – Pozdní páteèní
veèer 17. èervence nabídl návštìvníkùm katovického Podskalí rozporuplný zážitek. Ve zdejším sportovním
areálu se konal koncert folkového
zpìváka Záviše, který dostál všem
avizovaným zprávám.
Písnì z jeho repertoáru znìly v plné
nahotì, texty místy vtipné, mnohdy
však až pøíliš vulgární rozdìlily asi stovku posluchaèù brzy na dva tábory.
Mladší a alkoholem posílená èást publika umìlci aplaudovala, nìkteøí se dokonce tu a tam osmìlili vyrazit za zpìvákem na jevištì vyjádøit mu svou podporu. U ostatních ovšem tento jistì nekonformní umìlec tak hladce nezvítìzil. Jednak si svévolnì posunul zaèátek
produkce o tøi ètvrtì hodiny, nepokrytì dával najevo, že konzumace piva je
na prvním místì, a vodopád vulgarismù mnohé až zaskoèil.
Tento názor sdílel i velký fanda
folkové a country hudby, èlen místní
skupiny Voraøi Václav Veselka, který øekl: „Vìdìl jsem, na co jdu, ale
èekal jsem, že to bude mít nìjaký vtip
nebo nadsázku.“
Nakonec se publikum shodlo, že jistá
forma zábavy se díky Závišovi podaøila a kdo byl v pátek nespokojený, mohl
se tìšit na druhý den právì na muzicírování Voraøù, èi další prázdninové veèery na katovickém Podskalí, jen tak
u ohnì s kytarou a pøáteli.
-pm-
Jidiš pøíbìhy i písnièky
Folkový zpìvák Záviš v Katovicích.
VOLYNÌ – V pátek 24. èervence poøádá muzeum ve Volyni
poøad Trocha židovského – Achabùv vepøožrout a Klec. Jedná se
o pøedstavení novì vydané knihy
pøevyprávìných jidiš pøíbìhù Vepøožrout Moške od pøedního èeského hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera. K tomu budou znít taneèní
písnì pražské klezmerové kapely
Klec pod vedením Martina Šmída.
Zaèátek je v 19 hodin.
V sobotu 25. èervence pak volnì naváže procházka z výkladem
o židovských høbitovech v podání
neúnavného dokumentátora židovských pohøebiš Jaroslava Achaba
Haidlera. Námìtem bude samozøejmì hlavnì židovský høbitov ve Volyni, kam se úèastníci vycházky
vydají. Sraz je v 10 hodin na nádvoøí muzea.“
-lk-
Kulturní sprcha
MìKS Strakonice
II. nádvoøí strakonického hradu
24. 7. od 19.30
INKULULEKO YABATSHA koncert africké skupiny ze Zimbabwe
Podskalí
1. 8. od 14.00
360 LET JSME TADY PRO
VÁS - oslavy 360. výroèí založení pivovaru s doprovodným hudebním a zábavným programem
(U2 desire, modní pøehlídka, Meteor, soutìže)
5. 9. od 14.00
LOUÈENÍ S PRÁZDNINAMI
- zábavný celodenní program s
hudbou zakonèený ohòostrojem
Muzeum
støedního Pootaví
Výstavní sínì hradu
do 30. 8.
HISTORIE STRAKONICKÉHO PIVOVARU (360 LET
VAØÍME PIVO) - výstava
do 1. 9.
TANEC V ÈÍNSKÉM KABÁTKU - MARINA RICHTEROVÁ - výstava
21. 8.
NOÈNÍ PROHLÍDKY MUZEA
12. 9.
SETKÁNÍ
VLASTNÍKÙ
MOTOCYKLÙ A KOL ZN.
ÈZ - k 90. výroèí založení ÈZ
Strakonice
17. 9.
BÌH NADÌJE
Kapitulní síò
do 31. 10.
EXPOZICE CÍRKEVNÍCH
PLASTIK
Areál vodního mlýna v Hoslovicích
22. 8. od 10.00
POSEÈENO, SKLIZENO,
UMLETO - jak se vázaly snopy,
mlátilo a mlelo
AREÁL VODNÍHO MLÝNA
V HOSLOVICÍCH
Út, Pá 13 -16 , So, Ne 10.00 -16.00
MUZEUM V HRADU
dennì 9.00 - 17.00 mimo pondìlí
Hradní sklípek
22. 7. od 19.30 - koncert
KAREL KAHOVEC, PAUZA
(country, bluegrass ze Strakonic),
VASILÙV RUBÁŠ (underground z Prahy) - vstup zdarma
Pozvánka
Romatnické odpoledne
na zámku Štìkeò
V sobotu 25. èervence od
16.00 hodin na zámku ve Štìkni
poøádá strakonická skupina historického šermu Vendetta "Romatické odpoledne," plné støedovìkých bojù, kostýmù, jídla a samozøejmì zábavy. Program zpestøí pohádka Jiøího Žáèka - Jak se
èerti ženili v podání Divadelního
souboru Èelakovský Strakonice.
Linka dùvìry Strakonice
tel.: 722 050 013
Út a Èt 15.00-22.00
- s výjimkou prázdnin
Centrum pro zdravotnì
postižené
Jihoèeského kraje, o.s.
pracovištì ve Strakonicích
Hodiny pro veøejnost:
Po a St 8–12, 13-16.30
Pá
8.00 - 12.00
Tel.: 383 321 931
[email protected]
www.czp.strakonice.cz
Útulek pro psy ve Strakonicích
U Blatenského mostu 161
Tel.: 380 420 456
email: [email protected]
Otevøeno: Po, St, Èt 13.00 -16.00
Pá 13.00 - 15.00
So 11.00 - 14.30
Ze spoleènosti
Narodili se:
Okresní nemocnice
Strakonice
14. 7. Dagmar Baèové z Budynì
dcera Martina
15. 7. Alenì Adamové z Vojtìchova
syn Radek
15. 7. Janì Pauknerové z Blatné syn
Filip
15. 7. Ivanì Rehákové z Katovic syn
Jakub
15. 7. Petøe Kurschové ze Strakonic
dcera Justýna
16. 7. Monice Konárovské ze Støelských Hoštic dcera Klára Køížová
16. 7. Rùženì Èiperové z Borovan
syn Štìpán
16. 7. Kláøe Lávièkové z Hradešic
syn Jakub
20. 7. Lence Švehlové ze Strakonic
syn David
20. 7. Vìøe Vuškové z Radošovic
syn František
13. 7. Karel Jelínek (1933), Mladotice
13. 7. Jarmila Balounová (1922),
Strakonice
14. 7. Alois Rouèka (1923),
Strakonice
15. 7. Stanislav Pøech (1943),
Podolí
17. 7. Vìra Marešová (1929), Lnáøe
18. 7. Anežka Blažková (1926),
Strakonice
18. 7. Rùžena Malá (1924), Strakonice
19. 7. Jaroslava Listopadová
(1936), Strakonice
Pohøební služba Švecová
Vodòany
10. 7. Anna Kohoutová (1920),
Vodòany
Pohøební služba
Technické služby Blatná
23. 7. Josef Michálek (1946), Blatná
23. 7. Vlasta Krchová (1932),
Mladý Smolivec
Pohøební služba
Technické služby Strakonice
14. 7. Jiøina Slavíèková (1921),
Makarov
Zemøeli:
Pohøební ústav
Karel Hošek - Strakonice
28. 6. Jiøí Ryhtáø (1953), Strakonice
12. 7. Josef Beníèek (1944),
Strakonice
Ekoporadna
Ptáci hynou nárazy do sklenìných ploch
V posledních letech se sklo stává velice oblíbeným a èasto používaným stavebním materiálem. Rozsáhlé sklenìné plochy mají na svìdomí èetná zranìní ptákù, vìtšinou
smrtelná. K nejvìtším úhynùm dochází v migraèních koridorech ptactva. Lidé je postupnì zastavìli a stále zastavují. Nejrizikovìjšími stavbami jsou protihlukové stìny okolo komunikací, autobusové zastávky èi obchodní komplexy (zejména
v okrajových èástech mìsta, kde
stojí témìø ve volné krajinì). Ptáci
v letu nejsou schopni vnímat èiré
sklo.
Existuje nìkolik variant, jak
zbyteènému umírání ptactva zabránit. Nejznámìjším øešením problému je vylepování siluet dravcù.
Tato metoda se postupem èasu ukazuje jako nedostateèná. Nejménì
funkèní jsou malé èerné siluety
dravcù, které drobné ptactvo nere-
spektuje. Nejúèinnìjšími jsou dostateènì velké, køiklavì barevné siluety dravcù v rùzných fázích letu.
Vhodné siluety musí být vylepeny
v dostateèném poètu, jinak se stávají též nefunkèními.
Dalším, dnes preferovaným zpùsobem je vylepování proužkù. I zde
platí nìkolik pravidel. Svislé proužky musí být široké 2cm, lepené max.
10cm od sebe. Pokud by byly mezery vìtší, pták by se pokusil o prù-
let, èímž bychom dosáhli nulového
efektu. Proužky se nalepují vždy
z vnìjší strany (u protihlukových
stìn je tøeba pruhy nalepit oboustrannì).
Pokud máte problém s nárazy
o okno èi stìnu skleníkù a zimních
zahrad, staèí sklenìnou plochu dostateènì vyzdobit barvami na sklo.
Ptáci zaènou pøekážku respektovat.
Olina Ziglerová,
Ochrana fauny ÈR
Šikovné ruce Vìry Lepenkové
STRAKONICE – Pøípravy
na každoroèní výstavu ruèních prací v Domovì pro seniory jsou
v plném proudu. Také Vìra Lepenková, která svými výrobky každoroènì zkrášluje prostory bývalé
kaple v Domovì pro seniory
v Lidické ulici, kde výstava probíhá, pøipravuje svou kolekci deèek,
polštáøkù, figurek a snad všeho, co
lze uháèkovat nebo uplést. Úèastnila se také celostátní výstavy
v Lysé nad Labem, kde svými výrobky reprezentovala strakonický
Domov pro seniory.
Vìra Lepenková stíhá zásobovat výstavy a ještì obdarovávat své
pøátele, kterým na zakázku podle
pøedlohy háèkuje velmi pracné dekorace. A najde èas i na pletení polštáøkù ve tvaru koèek pro dìti
z dìtských domovù a do ústavù sociální péèe. Mohou s nimi spát,
hrát si nebo je mít jen tak vystavené pro radost. Taková po domácku
upletená koèka jako od babièky ur-
èitì potìší každého malého èlovíèka. Koèky Vìry Lepenkové v blízké dobì poputují i do strakonického kojeneckého ústavu.
S pletením a háèkováním všeho
možného pøitom zaèala Vìra Lepenková až ve strakonickém Domovì
pro seniory, kde žije již devátým rokem a za tu dobu se v této èinnosti
propracovala témeø k dokonalosti.
„Než jsem pøišla do domova, umìla
jsem jen hladce a obrace. Na koníèky jsem nemìla èas,“ øíká o sobì
Vìra Lepenková. Zato teï nenechá
své ruce odpoèinout.
Každoroèní výstava v Domì pro
seniory není urèena pouze obyvatelùm tohoto zaøízení. Zúèastnit se
mùže každý, kdo má šikovné ruce
a chtìl by se svými výrobky pochlubit. Staèí své výrobky nejpozdìji do patnáctého záøí pøinést do Domova pro seniory v Lidické ulici
a pøipojit se tak k Vìøe Lepenkové
a ostatním vystavovatelùm.
-pm-
Vìra Lepenková se svými výrobky.
Øádková inzerce
BYTY
NEMOVITOSTI
Pronajmu:
• Pronajmu 3+1 ve Strakonicích,
Mlýnská ulice, slunný, 2.patro, 2x lodžie. Dlouhodobì. Tel.: 607 792 137.
Koupím:
• Jakýkoliv byt, chatu nebo rodinný domek na Písecku, Strakonicku, Táborsku a okolí. Platba hotovì. Vaše pøípadné dluhy a závazky na bytì vyrovnám. Seriózní jednání. Tel.: 603 891 525.
Ceník øádkové inzerce
Soukromá inzerce
prodej, koupì, daruji
50 Kè
auta, zvíøata, rùzné
50 Kè
(lze využít kupon pro opakování
inzerce zdarma)
byty, nemovitosti
prodej, koupì, výmìna
90 Kè
pronájem nabídka
90 Kè
pronájem poptávka
50 Kè
(nelze využít kupon pro opakování
inzerce zdarma)
Spoleèenská inzerce
vzpomínka bez fotografie 150 Kè
vzpomínka s fotografií
200 Kè
podìkování soukromé
100 Kè
podìkování firemní
200 Kè
seznamka
200 Kè
Komerèní inzerce
zamìstnání nabídka, služby 200 Kè
prodej a pronájem nebyt.prostor 200 Kè
(nelze využít kupon pro opakování
inzerce zdarma)
Ceny pro komerèní inzerci platí pro 5 øádkù v novinách, každý další øádek + 10 Kè.
Ceny jsou uvedeny vèetnì DPH. Možnost inzerce v rámeèku – pøíplatek 50 Kè.
Uzávìrka pro pøíjem inzerce je v pátek v 16 hod.
Horažïovice slaví jmeniny
HORAŽÏOVICE – O nadcházejícím víkendu se v Horažïovicích
uskuteèní další mìstské letní slavnosti, tentokrát to budou Jmeniny
mìsta. V pátek vše vypukne koncertem ve velkém sále mìstského muzea, kde vystoupí velký Swing band
z Tábora. Na sobotu je pøipraveno
na námìstí a na parkánu nespoèet
vystoupení dechových i jazzových
kapel, pro dìti i pro dospìlé nìkolik vystoupení loutkového koèovného divadla. Pro neposedy vyroste na parkánì horolezecká stìna
a také lanová dráha pøes øeku. Pro
ještì menší nezbedy bude celý den
k dispozici skákací hrad.
Ke slavnostem pochopitelnì patøí
i nabídka obèerstvení slaného, sladkého, kyselého, k tomu dobré pitivo.
A pokoukání na øemeslný trh
s výrobky všeho druhu. A koho omrzí atmosféra zašlých èasù, mùže se
v sobotu pøijít podívat na kluky, kteøí našli zalíbení v prknech s koleèky,
tedy ve skateboardingu. Utkají se
mezi sebou o vìcné ceny, nebude
chybìt hudba, soutìže pro diváky
a v neposlední øadì exhibice BMX riderù ze Strakonic. Nejlepší zpráva
na závìr - poèasí má koneènì nabrat
správný letní ráz.
-luc-
V sobotu 18. èervence se konal 17. roèník pivních slavností v Nepomuku. Bylo
pozváno pøes dvacet pivovarù z rùzných koutù republiky. Nakonec jich kvùli
špatnému poèasí pøijelo tøináct. Mìšanský pivovar Strakonice ale není z cukru
a déš ho neodradí. A tak se svou stálicí, svìtlým ležákem Dudák a novinkami
- polotmavým ležákem Klostermann a kvasnicovým pivem Král Šumavy dorazil. Poèasí slavnostem nepøálo, bylo chladno a obèas i zapšelo, ale poøadatelé s touto variantou zøejmì poèítali. Všude byl dostatek stanù, pod které se
bylo možné schovat. V anketì návštìvníkù o nejlepší pivo se na prvním místì
umístilo pivo Pašerák z Železnorudského pivovaru. O strakonické pivo byl ale
také velký zájem, po sedmé hodinì veèer mìli u stánku s pivem Dudák vytoèeno
kolem pìti set piv. Celý den vyhrávala muzika od dechovky Skalanky pøes
znovuobjevené P.V.A., které prezentují hippie punk, až po popùlnoèní souèasný
styl jungle Spiritual Kwintek. Program zakonèil pùlnoèní ohòostroj a poté
zábava pokraèovala uvnitø Coffee shopu. Jak se dal pøed èasem slyšet øeditel
strakonického pivovaru Jaroslav Tùma, poèasí letos pøeje spíš grogu a tedy
výrobcùm rumu. Na nepomuckém námìstí u stánkù zùstali po pùlnoci jen
Stánky tradièních øemeslníkù nechybí na žádných horažïovických slavnostech. otužilci.
Foto Vladislava Janochová
SPORT
Fotbal – divize
Pìt dní a tøi pøípravné zápasy divizionáøù
znamenaly dvì výhry a jednu prohru
Fotbalistùm Strakonic bìží pøíprava na další divizní sezonu
na plné obrátky. V rozmezí od støedy 15. èervence až do nedìle 19. èervence sehráli tøi pøátelská utkání. Pojïme si je pøiblížit.
Vydøená výhra ve Èkyni
SK Èkynì – SK Strakonice 1:3
(1:0).
Branky: 12. Babka - 49. Hajdušek,
74. a 82. Brozman.
Èkynì: Hoško (80. Holfekl) - Turek, V. Tesaš, Ketzer, Sváta - Kotous,
Šíp, Vondrášek, Stejskal - Král, Babka. Støídali Novák, J. Tesaø a Mack.
Trenér Vladan Pokorný.
Strakonice: Mára - V. Hovorka,
Hajdušek, Svoboda, Èerný - Kotrnoch,
Brozman, Cibulka, Rouèka - Zedník,
Káník. Do druhého poloèasu nastoupili
Èížek, Benedikt, Køiváèek, Zelenka
a Øíský.
Sérii pøípravných utkání odstartovali
svìøenci trenéra Eduarda Kubaty
ve støedu 15. èervence ve Èkyni proti místnímu týmu, který hraje krajský pøebor.
Strakonicím se ale v prvním poloèase vùbec nedaøilo.
„Hráli jsme bez nasazení, nedaøila
se nám kombinace a proti dùrazné høe
domácích jsme se nedokázali prosadit
do koncovky,“ smutnil asistent trenéra
Pøemysl Šroub. Navíc se domácí ujali
ve 12. minutì vedení. „Do naší otevøené obrany po pravé stranì unikl Kotous, nahrál pøed branku Babkovi a ten
k tyèi nedal Márovi,“ popsal branku
domácích asistent Šroub – 1:0. Èkynì
byla do konce první pìtaètyøicetiminutovky aktivnìjší, ale žádnou velkou
šanci si už nevytvoøila.
Po zmìnì stran nastoupilo na høištì úplnì jiné strakonické mužstvo. Trenér Kubata bìhem pøestávky své hlasivky opravdu nešetøil. „Vystøídali
jsme a naše hra se zvedla,“ øekl Šroub.
Vyrovnat se týmu od Otavy povedlo
hned ve 49. minutì, kdy pøímý kop
Patrika Káníka pøetavil hlavou v gól
Tomáš Hajdušek – 1:1. O ètyøi minuty pozdìji mohl strhnout vedení na
Michalu Brozmanovi (vlevo) proti Èkyni vyšla premiéra ve strakonickém dresu na výbornou – vstøelil dva góly a tím zaøídil výhru svého nového týmu.
stranu hostù Patrik Káník, ale jeho v 74. minutì vymetl z pøímého kopu
pokus zastavila tyè. O minutu pozdìji pøesnì šibenici domácí brány – 1:2.
Strakonice nastøelily brankovou kon- Druhý pøesný zásah pøidal osm minut
strukci podruhé. Èerný poslal do ohnì pøed koncem, kdy se ujala jeho dalecentr, se kterým si obránce Turek ne- konosná dìlovka – 1:3. „Zápas nám
dokázal poradit, a jeho nechtìná hla- ukázal øadu nedostatkù, na kterých je
tøeba v tréninku zapracovat, a tím rozvièka skonèila na bøevnì.
Co se nepovedlo Káníkovi a Èer- hodnì splnil svùj úèel,“ uzavøel hodnému, se dvakrát podaøilo nové stra- nocení støedeèního zápasu asistent
konické posile, Brozmanovi. Nejprve Pøemysl Šroub.
Utkání ve Stodu se stalo pouákem
Stod - Strakonice 1:3 (1:1).
Branky Strakonic: 29. Koubek, 55.
Hanzlík a 67. Legdan.
Strakonice: 1. poloèas: Švehla – Svoboda, V. Hovorka, Hajdušek, Èerný –
Koubek, Legdan, Brozman, Kotrnoch
– Øíský, Hanzlík.
2. poloèas: Mára – Sokol, Legdan,
Hajdušek, Køiváèek – Jevèák, Cibulka,
Brozman, Schánìlec – Káník, Hanzlík.
V sobotu 18. èervence nastoupili
Strakoniètí k pøípravnému utkání ve Stodu. Teda pokud se dá øíci, že to utkání
bylo pøípravné. Ve Stodu probíhala pou,
takže utkání mìlo tomu odpovídající úroveò. Potìšující bylo, že si cestu ke høišti
našlo pøes støi stovky divákù.
Strakonice byly od úvodního hvizdu lepší, ale byli to domácí, kteøí se ujali
vedení, konkrétnì ve 25. minutì. Domácí brankáø nakopl dlouhý balon, strakoniètí beci zazmatkovali a pro domácího útoèníka nebyl problém pøekonat
zblízka Švehlu – 1:0. Vyrovnání na sebe
dlouho èekat nenechalo. O ètyøi minuty
pozdìji Koubek prošel domácí obranou
a zblízka pøekonal domácího brankáøe –
1:1. Do konce první pùle si Strakonice
Patrik Káník (è. 10) patøil proti staršímu dorostu pražské Slávie mezi nejlepší
hráèe, a dokonce se prosadil i støelecky, když se ukázkovì trefil hlavou
po rohovém kopu. Na snímku ho brání Hell.
vytvoøily ještì nìkolik slibných šancí,
ale k jejich smùle je nedokázaly využít.
Po zmìnì stran svìøenci kouèe Kubaty hráli aktivnìji a v 55. minutì se ujali vedení – Brozman si narazil ve støedu
høištì s Káníkem, druhý jmenovaný poslal centr na Hanzlíka, ten nejprve trefil
bøevno, ale z dorážky se již nemýlil –
1:2. Další branku do domácí sítì vstøelil
v 67. minutì Legdan, který zužitkoval
Hanzlíkùv centr. O chvíli podìji mohli
Západoèeši snížit z penalty, ale tu strakonický Mára bravurnì chytil. „Hráli
jsme v kombinované sestavì. Byl to
vlastnì poslední zápas, ve kterém dostali pøíležitost všichni hráèi. Od tohoto
utkání se to rozdìlilo na áèko a béèko.
Úrovní zápas pøipomínal spíše pouák,“
zhodnotil struènì klání asistent trenéra
Pøemyl Šroub.
Rozhodla druhá pùle
Strakonice – Slavia Praha U19 1:2
(0:0).
Branky: 53. Káník – 65. Èižikov,
70. Hùrka.
Strakonice: Skála (46. Èížek) –
V. Hovorka (60. Cibulka), Legdan,
Hajdušek, Èerný – Kotrnoch, Benedikt
(60. Koubek), Brozman, Rouèka – Káník, Hanzlík (60. Øíský).
Slavia U19: Mejzr – Grohol, Šrámek, Hell, Mráz – Petrák – Èižikov,
Hájek, Mozol, Antl – Cousens. Støídali
Hùrka, Dobeš, Klimeš, Kuèera
a Chovan.
V nedìli 19. èervence završily Strakonice šòùru pøípravných zápasù
na píseckém trávníku proti staršímu dorostu pražské Slávie. Nutno zmínit, že tým
z hlavního mìsta skonèil v minulé sezonì
na druhém místì za Mladou Boleslaví.
Od úvodu utkání se hrál bojovný
fotbal a zhruba padesátka pøítomných
divákù vidìla první šanci až ve 23. minutì, kdy z levé strany nacentroval
do vápna Patrik Káník a Vladimír Hovorka nechal jen hlavièkou doprostøed
brány vyniknout slávistického gólmana. Od 35. minuty byli mírnì lepší Støedoèeši, ale do žádné vážnìjší šance se
nedostali.
Do druhé pùle nastoupil do brány
Jihoèechù Èížek a na nedostatek práce
si rozhodnì stìžovat nemohl. Slávisté
byli lepší a bylo jen otázkou èasu, kdy
se ujmou vedení. Ale první branku vstøelili Strakoniètí. Brozman poslal v 52.
minutì rohový kop pøesnì na hlavu
Patrika Káníka a ten vymetl šibenici,
Mejzr se natahoval marnì – 1:0. Aktivita vícemistra republiky pøidávala na obrátkách a vyrovnání pøišlo v 65. minutì,
to Èížka zblízka doslova vyškolil Èižikov – 1:1. Obrat dokonal o pìt minut
pozdìji Hùrka, kterému dala strakonická obrana až moc prostoru – 1:2. „Nastoupili už hráèi, se kterými poèítáme
do kádru. Zkouším, jak bude vypadat
sestava, neøíkám teda, že musí vypadat
tak, jak jsme nastoupili. Moc èasu nemáme, takže se blížíme ke koneèné podobì,“ øekl strakonický kouè Eduard
Kubata. Stranu pøipravil Jan Petráš
Fotbal – divize
Eduard Kubata: Musíme hrát zodpovìdnì a takticky
SK Strakonice vede od nové sezony staronový kouè Eduard Kubata a s týmem už má za sebou ètyøi
pøípravná utkání s bilancí dvì výhry a dvì prohry. Navíc mu do
týmu pøibylo nìkolik posil – Legdan, Brozman, Rouèka, Hovorka.
Na otázku, jaká je nejvìtší síla
týmu, se nejdøíve kouè zdráhal odpovìdìt. „Nejvìtší síla týmu? Tak
to vám ještì neøeknu,“ øíká
s úsmìvem. „Naše síla by mìla být,
pokud budou všichni hráèi zdraví,
v ofenzivì. I když neøíkám, že obrana bude hrát špatnì. Máme dost
ofenzivnì ladìných hráèù a mùže-
me být pøedevším nebezpeèní
ze standardních situací. Z toho musíme tìžit,“ nakonec odpovídá.
Tým také zmìnil od pøíchodu
nového kouèe taktiku – hraje zónovou obranu. „Hráèi už to celkem pochopili a ví, že jim to pomùže. Je to
už na høišti vidìt,“ pochvaluje si
strakonický lodivod.
První zápas Strakoniètí prohráli
se starším dorostem èeskobudìjovického Dynama 2:5. Druhé pøípravné utkání sehráli proti Èkyni
a vyhráli jej 3:1. „Utkání ani hodnotit nechci, protože bylo vyloženì
seznamovací,“ konstatuje kouè.
Strakoniètí budou proti pražské Viktorii Žižkov spoléhat pøedevším na brankáøe Jakuba Skálu.
Ve druhém utkání tým od Otavy zavítal na pùdu Stodu a opìt vyhrál
3:1. „Byl to pouák. Jeli jsme tam,
protože jsme to slíbili. Osobnì se
mi to utkání moc nelíbilo. Sehrálo
to dohromady áèko s béèkem, takže to moc hodnotit nechci,“ pokraèuje kouè v hodnocení. Další zápas
sehráli Strakoniètí proti staršímu
dorostu pražské Slávie a prohráli
ho 1:2. V závìru zápasu strakonickým hráèùm došly síly – v nohách
mìli pøedešlé dva zápasy. „Po zápase za mnou pøišli diváci, že se na
ten fotbal dalo dívat. Tak to samé
chci ve Strakonicích, s tím rozdílem, že za mnou pøijdou tak tøi stovky divákù,“ øíká obraznì Kubata.
Ve ètvrtek 23. èervence mìl tým
od Otavy hrát další pøípravný zápas s pražským Vltavínem, ale ten
je nakonec zrušený. „Bylo by to
dost nešastné, protože v sobotu
hrajeme pohár. Už jsem ten zápas
zdìdil, takže jsem rád, že to šlo zrušit.,“ prozrazuje Kubata.
V sobotu 25. èervence ale èeká
na hráèe v modrobílém dresu
zkouška ohnìm. Na Køemelku zavítá od 17 hodin druholigová Viktoria Žižkov, která mìla ještì
v minulém soutìžním roèníku prvoligovou pøíslušnost. „Musíme hrát
tak, jak jsme hráli do 70. minuty
proti Slávii. Zodpovìdnì ze zajištìné obrany a musíme hrát dobøe takticky, tak mùžeme uspìt. Samozøejmì, že to není žádná, priorita, abychom uspìli. Bude to hodnì tìžký
zápas,“ upozoròuje kouè. „Doufám,
že dorazí také dost fanouškù. Bude
to dobrý zápas a ještì v sobotu,“
uzavírá povídání.
Text a foto Jan Petráš
Bude se trenér Eduard Kubata radovat i po zápase s Žižkovem? Na snímku je
spolu s Tomášem Hajduškem.
Glosa
Vyléèený Petržela vede Žižkov na Køemelku
Strakonickým fotbalistùm ještì nezaèalo úèinkování v divizní soutìži
a už je èeká, dá se øíci, vrchol sezony.
V rámci 1. kola Èeskomoravského
poháru, které se odehraje v sobotu 25.
èervence na Køemelce, pøijede žižkovská Viktorka. Tento klub není potøeba
sáhodlouze pøedstavovat, vždy loni
ještì hrál èeskou nejvyšší fotbalovou
soutìž. Skonèil sice na posledním místì a tuto sezonu bude hrát druhou ligu,
pøesto nejspíš kvalitnìjší manèaft
na Køemelku letos nezavítá. I když
všechno je možné.
A jak se SK Strakonice daøilo
v Èeskomoravském
poháru
v minulých letech?
Nezapomenutelná je sezona 2003/
2004. Pohárová cesta skonèila až
ve ètvrtém kole. Tým od Otavy tenkrát pøešel pøes Vejprnice, Èeské Budìjovice, Olomouc, ale na Liberec
nestaèil – prohrál 0:2, i když pøed-
vedl dobrý výkon. Tehdy fotbalový
stánek na Køemelce praskal ve švech.
To je ale asi tak naposledy za poslední roky. Další úspìšné úèinkování v poháru mìli Strakoniètí
v sezonì 2005/2006, kdy jejich cestu
zastavily až ve tøetím kole prvoligové
Blšany .
Minulou sezonu to byl ale naprostý propadák. Strakonice skonèily
hned v pøedkole – z Plznì si od tamního Rapidu odvezly výprask 5:2.
Trenér Pavel Koubek byl z výkonu
opravdu zklamaný. Vše podtrhlo vylouèení gólmana Charváta, který si
odnesl stopku na nìkolik zápasù.
Pøesto trenér Koubek odvedl velký kus
práce, a dobré práce, a dovedl tým
na páté místo v divizi.
Teï je situace jiná. Tým od Otavy
vede staronový Eduard Kubata. Èeká
se, že donutí hráèe na høišti nechat
maximum. Sám o sobì øíká: „Jsem
nároènìjší kouè.“
V týmu Pražanù je bezesporu nejzvuènìjším jménem trenér Vlastimil
Petržela, který vedl Slavii Praha, Spartu Praha, Liberec, Bohemians Praha, Mladou Boleslav, Zenit Petrohrad,
Olomouc, Nìftèi Baku a teï má za úkol
vybojovat do Žižkova zpìt první ligu.
Proè je trenér, kromì svých úspìchù,
tolik známý? Kvùli svým problémùm
s hazardem. Skonèil dokonce jako
gambler v bohnické léèebnì. „Prohrál
jsem fabriku, ale už jsem vyléèený,“
vzkázal pøes titulky v médiích kouè ke
svému comebacku. Psalo se, že Petržela protoèil na ruletì témìø pùl miliardy, a pøesto skonèil bez jediné koruny dluhu. Od žižkovského klubu
dostal velkou šanci a musí mít obrovskou motivaci. Urèitì stojí za to vidìt,
jak s pražským manèaftem pracuje. A
co na to naši.
Velkým problémem strakonického
fotbalu v posledních sezonách je bezesporu návštìvnost. Až mì nìkdy
mrzí psát tak malá èísla… Vždy se
do klubu vrací odchovanci a loni se
tu vedení podaøilo poskládat velmi
kvalitní kádr. Pøivést do klubu hráèe jako jsou Mrkvièka, Hanzlík, to
stojí v dnešní dobì obrovské úsilí
a hlavnì finance. Strakoniètí diváci
to nìjak neoceòují. Pøitom se fotbal
pøece hraje pro nì. Nejvyšší návštìva minulého roèníku byly zhruba tøi
stovky
platících
divákù.
S prominutím, tolik chodí v Poøíèí
na okresní pøebor.
Divák má pøíští sobotu na talíøi
lahùdku sezony. Pøijde? Nikde není
psáno, že Žižkov postoupí, bitva se
odehraje na høišti a hraje se až
do poslední minuty. Z Prahy urèitì
taky pár fanouškù Žižkova dorazí.
Tak aby je nakonec nebylo slyšet
víc…
Jan Petráš
Fotbal – pøestup
Vìneèek: Pro mì jsou tréninky v Lübecku jako zápas
Brankáø Tomáš Vìneèek
v minulé sezonì byl hlavním pilíøem Katovic v krajském pøeboru
a teï se pere o zahranièní angažmá v nìmeckém tøetiligovém Lübecku. I když se tento šestadvacetiletý brankáø vrátil domù jen na
skok, tak nám ochotnì zodpovìdìl nìkolik otázek.
Jak dlouho jste byl v Nìmecku
a co vás tam všechno èekalo?
V Nìmecku jsem byl asi dva týdny a zahájil jsem pøípravu s týmem
Lübecku a otevøenì musím pøiznat, že
je to pro mì neskuteèný zážitek. Pøíprava je podobná jako u nás, na zaèátku jsou fyzické testy a pak herní èást,
teï nás èeká ještì herní a kondièní soustøedìní, které bude rozdìlené na Atým a B-tým.
Jak probíhá letní pøíprava a na
co se zamìøujete?
Pro mì je zaèátek hodnì složitý,
jelikož je tam jazyková bariéra, neumím až tak dobøe nìmecky, ale pomáhá mi asistent trenéra, to je Èech a je
tam i hráè ze Slovenska. To je také
výhoda. V úvodu jsme trénovali dvoufázovì a pak už jenom odpoledne, soustøedìní bude prý nároènìjší, že budou
až ètyøi tréninky dennì.
Prošel jste øadou klubù, tak víte,
jak v èeských klubech probíhají
pøípravy, liší se ta v Lübecku v nìèem?
V podstatì je stejná, ale liší se
v nároènosti. Trénuje se tady minimálnì 75 minut a brankáøské tréninky jsou
rozdìleny na dva úseky: posilovna
a herní èást. Ten trvá nìkdy i dvì hodiny, ale jinak je to stejné.
Z jakých národností je tým složený?
Osu týmu tvoøí samozøejmì domácí
Nìmci. Pak jsou tady dva hráèi z Dánska a Norska, dokonce i Argentinec
a Afrièan, ale je tady velmi dobrá parta,
zatím tady nebyl žádný problém.
Nastoupil jste v nìjakém pøípravném utkání?
Za A-tým to byl jen poloèas s Assenem, který jsme vyhráli 3:1 a spíš se
pøipravuji s juniorkou. S tím jsem i poèítal, jelikož na tøetí nìmeckou ligu momentálnì nemám a pro mì jsou tréninky jako zápas. Juniorka hraje Landessligu, takže i tady je veliká motivace.
Za B-tým jsem chytal celý zápas s týmem Neetze. Vyhráli jsme 8:0.
Když srovnáte život fotbalisty
v Èesku a v zahranièí, jaký je rozdíl?
Život fotbalisty v Nìmecku nemùžu
zatím posoudit, protože jsem tady velmi krátce, ale celkovì se tu o hráèe starají opravdu perfektnì. Já bydlím
na hotelu, mám k dispozici bazén, posilovnu, saunu, celý fotbalový areál na
individuální pøípravu. Jediný rozdíl
mezi fotbalem v Èechách a v Nìmecku
je jednoznaènì v poètu divákù na zápasech. Když jsme hráli s Viktorii Ham-
burk pøípravné utkání, což je derby, tak
tady bylo skoro 1500 divákù, a na mistrovská utkání jich chodí kolem sedmi
až osmi tisíc, což u nás ve tøetí lize
možné není. Nìkdy ani v nejvyšší èeské soutìži.
Èím je podle vás zapøíèinìno to,
že v Nìmecku chodí diváci
v takovém poètu i na pøípravu?
Jednoznaènì je vidìt, že je to jedna
z fotbalových velmocí. Je to nejenom
Nìmecko, ale i Itálie, Španìlsko, Anglie a Francie. Ti lidé to mají jako svátek
a tìší se na to. Co jsem mìl možnost
zažít pøi zápase s Viktorii Hamburk,
tak lidé celý zápas povzbuzují, zpívají,
je to neuvìøitelný zážitek. U nás takový
hlad po fotbale není, navíc všude v Nìmecku jsou super stadiony nejenom
v Bundeslize, ale i v nižších soutìžích.
To je také jeden z dùvodù.
Jak je na tom klub s mládeží?
Momentálnì se v Nìmecku rozjíždí projekt s brankáøskou akademií,
na které by se mìli podílet i nìkteøí
bývalí, ale i souèasní brankáøi. A už
ligový nebo z jiných soutìží. V Lübecku se tento projekt zatím rozjíždí, uvidíme jak to dopadne. Pøedevším je to
otázka financí a zázemí.
Už jste si stihl prohlédnout
mìsto?
Tak abych øekl pravdu, tak jsem
z Lübecku vidìl jen sportovní centrum,
ale jako mìsto je moc hezké. Když se
tudy projíždí, tak si všimnete rùzných
památek, je to pìkné mìsto.
Kdy se rozhodne o tom, jestli
obléknete lübecký dres?
Tak pøedbìžnì jsme domluveni,
uvidíme, vše se bude øešit tento týden.
Fotbal – I. A tøída
Fotbalový brankáø Tomáš Vìneèek (vlevo) vìøí, že se v Lübecku prosadí. Na snímku
je spolu s gólmanskou jednièkou olomoucké Sigmy Petrem Drobiszem.
Fotbal – okresní pøebor
Lom bude útoèit na špici
V Katovicích, pod vedením trenérské dvojice Pavel Bìloušek - Roman Malý,
probíhá letní pøíprava na nadcházející roèník fotbalové I. A tøídy. Zatím je
zamìøena na vytrvalost a sílu. K prvnímu pøípravnému utkání nastoupí Katoviètí ve støedu 22. èervence od 17.30 na vlastním høišti proti strakonickému
dorostu a v nedìli 26. èervence opìt na vlastním høišti od 17 hodin proti Sousedovicím. První pøátelský zápas má za sebou i Sedlice, prohrála v sobotu 18.
èervence s Vacovem 1:2. Jedinou branku Sedlických dal Motejzík.
-haj/jap-
Lomští
fotbalisté si
jako nováèek
v I. B tøídì
pøed sezonou
2008/2009
dávali jasný
cíl – udržet
soutìž. To se
jim ale nepovedlo. 26 uhraných bodù z 26 odehraných zápasù prostì nestaèilo.
„Samozøejmì, že jsme do poslední chvíle vìøili, že se udržíme, ale konec soutìže se nám nepovedl a museli
jsme se smíøit se sestupem zpìt
do okresu,“ smutnil trenér Jiøí Èabrádek. Trenér celou sezonu spoléhal
na hráèe, kteøí si postup do I. B tøídy
vybojovali. „Po podzimu chybìli
z rùzných dùvodù Mikeš ml., Musil,
Beránek a Rataj. V jarní èásti nám pomohli Mišiak a Kohler,“ dodal kouè.
Lomu chybìlo k záchranì šest
bodù. Podle trenéra Èabrádka tým
tyto body ztratil v domácích zápasech s Kestøany a Planou nad Lužni-
cí. „Nejvìtší problém byl ale v promìòování šancí. „To je dùvod našeho
pádu. V každém zápase jsme si je
dokázali vytvoøit, ale nepromìnili
jsme ani ty nejvìtší,“ krèil rameny.
V další sezonì se budou muset
lomští fanoušci spokojit opìt s okresním pøeborem. „Jak se bude odvíjet
další sezona závisí na vstupu do soutìže. Doufám, že budeme hrát pohledný fotbal, který potìší naše fanoušky, již nás ohromnì podporovali v I.
B tøídì,“ složil poklonu lomským pøíznivcùm lodivod Èabrádek. Úvod
soutìže ale zrovna nebude jednoduchý, protože Lom v prvním kole pøivítá silné Poøíèí a o týden pozdìji zavítá na pùdu Volynì.
Lom získá nové posily. „Do kádru
bych chtìl pøivést dva hráèe a chci, aby
se zapojili dlouhodobì zranìní Mikeš
mladší a Frána,“ nastínil lodivod.
Bude cílem v další sezonì opìtovný postup do vyšší soutìže? „Asi
ne. Chtìli bychom se pohybovat
v horní polovinì tabulky,“ uzavøel
kouè.
-jap-
Fotbal – turnaj
Vodòany nestaèily ve finále na Netolice
V sobotu 18. èervence se uskuteènil v Sedlci na Èeskobudìjovicku
turnaj O pohár starosty a zúèastnil se
ho i jediný zástupce Strakonicka
v krajském pøeboru z Vodòan.
V prvním semifinále na sebe narazily Netolice se Zliví a Netoliètí si
s chutí zastøíleli a vyhráli jednoznaènì 4:0.
Ve druhém semifinále èekal
na Vodòanské domácí Sedlec. První
branka utkání padla v 17. minutì, kdy
vodòanský Veselý využil zaváhání
domácí obrany a nebyl pro nìj problém zblízka propálit gólmana Veselého. Veselý si svùj kousek zopakoval i o osm minut pozdìji a zaøídil tím
Vodòanùm úèast ve finále.
V utkání o tøetí místo si Zliv poradila se Sedlecem jednoznaènì 7:1.
Ve finále proti sobì nastoupily
neporažené týmy Vodòan a Netolic.
Netoliètí byli od úvodu lepší a
do vedení se dostali v 8. minutì, kdy
Rendl posunul míè na Šulce, který
zblízka propálil Nováka. Svìøencùm
trenéra Miroslava Vokatého se po-
daøilo vyrovnat o dvacet minut pozdìji, to se po rohovém kopu trefil hlavou Konvièka. To bylo od týmu
ze Strakonicka vše. Ve 43. minutì se
trefil netolický Baloušek a o devìt
minut pozdìji ještì peèetil výhru Netolic Køenek dìlovkou pod bøevno.
Sestavy
Netolice: Hejna - Švec, Køenek,
Michalec, Urban - Milan Pešek, Baloušek, Martin Peterka, Šulc - Vlášek, Reindl. Støídali: Srbený, Vojtìšek, Maryška, Medvídek. Vodòany:
Novák - Štìch, Vokatý, Konvièka,
Kortus - Filip, Chalupský, Baèe, Brùžek - Veselý, Krejèí. Støídali: Novák,
Hojdekr a Fiala. Zliv: Václavík - Pomeje, Miroslav Hanousek, Trnka,
Vojè - Radek Hanousek, Boubal,
Kuta, Tupý - Grill, Kubeš. Støídali
Marhoun a Šílený. Sedlec: Mièan Janeèek, Bláha, Martin Pešek, Schonbeck - Brych, Reitinger, Jaroslav Zíka,
Rejhon - Rùžièka, Radek Jodl. Støídali: Petrášek, Milan Peterka, Hovorka, Mugl, Jiøí Jodl a Šindeláø.
Jan Petráš
Vodòanský Veselý (vpravo) dal v semifinále proti Sedlci obì branky svého
týmu. Na snímku se ho snaží zastavit Schonbeck.
Foto Jan Petráš
Fotbal – turnaj
Na turnaj do Chelèic pøijel i høíšník Roman Bednáø
V sobotu 18. èervence se uskuteènil v Chelèicích o místní pouti 37. roèník turnaje Petra Chelèického. Akci
navštívil i jeden z adeptù èeské fotbalové reprezentace Roman Bednáø, který
je momentálnì hráè anglického týmu
West Bromwich Albion. Jeho tým
skonèil v uplynulém roèníku Premier
League na posledním dvacátém místì.
Bednáø se proslavil nejen svými skvìlými fotbalovými výkony, ale v kvìtnu
se dostaly na povrch informace, že si
od drogového dealera kupoval kokain
a marihuanu…
Pøed samotným zahájením turnaje se odehrál zápas starých gard mezi
Chelèicemi a Kaplicí. Domácí ho vyhráli vysoko 7:1.
Výsledky: FK Chelèice - DJK
Grattersdorf 4:0 (2:0), branky: 4
Remta. Sokol Bìšiny – Blaník Strun-
kovice nad Blanicí 1:2 (1:0), branky:
Koláø (p) – Machala (p) a Brabec.
O 3. místo: DJK Grattersdorf – Sokol Bìšiny 2:3 po penaltách, branky:
2 Geis – 2 Šastný, Bulka. Finále:
FK Chelèice – Blaník Strunkovice
nad Blanicí 4:1 (1:1), branky: 2 Remta, K. Kortus, Šuba – Brabec.
Nejlepším hráèem turnaje byl vyhlášen Jaroslav Cinádr – Strunkovice.
Nejlepším brankáøem se stal domácí
Jan Chalupský a nejlepším støelcem byl
taktéž chelèický Michal Remta.
Celý turnaj øídili rozhodèí Václav
Albrecht, Miroslav Ruso a Marek
Mráz.
Fotbal – okresní pøebor
Nejlepším støelcem turnaje byl chelèický Michal Remta (s míèem).
Fotbal – turnaj
V nedìli 19. èervence se uskuteènil na poøíèském trávníku v rámci místní poutì
turnaj O pohár starosty. Výsledky: semifinále: Poøíèí - Svéradice 2:2 (5:4
pen.), Støelské Hoštice - Pracejovice 3:0. O 3. místo: Svéradice - Pracejovice
4:0. Finále: Poøíèí - Støelské Hoštice 1:1 (5:3 pen.). Na snímku je vyrovnávací
branka poøíèského Zábranského proti Svéradicím, gólman Soukup se jen
marnì natahoval.
Foto Jan Petráš
Fotbalisté Poøíèí stejnì jako v minulém roce zavítali na týdenní soustøedìní do
Itálie. Z nìho se vrátili v sobotu 18. èervence. „Bylo tam 17 hráèù. Byly tam už
nové tváøe, které jsme získali na hostování: Hanzlík, Cibulka a Mašek. Trénovali jsme dvakrát až tøikrát dennì podle poèasí,“ øekl poøíèský kouè Václav
Palivec (na snímku). Poøíètí hráèi trénovali na národním stadionu. „Chceme
udržet tradici a chtìli bychom tam zavítat i pøíští rok,“ uzavøel Palivec.
Nohejbal – turnaj
Z prvenství se radoval tým Blatné
V Chobotu má nohejbal tak kvalitní zázemí jako málokde na celém
blatensku. Místní obèané vybudovali vskutku skvostné høištì
s antukovým povrchem a dùkladným
oplocením. Tady se pøíznivcùm tohoto sportu bezvadnì trénuje a tady
se taky v tìchto více než dùstojných
podmínkách odehrávají hned dva
nohejbalové turnaje roènì. Ten první
letošní se vydaøil znamenitì, a to i co
se týèe poèasí. „Bylo to možná tak
trochu riziko poøádat tuhle akci
v dobì, kdy nás den co den sužovaly
prùtrže mraèen, ale zaplapánbùh se
nad námi nahoøe slitovali a všechno
nám to vyšlo,“ prohlásil s viditelnou
úlevou v oblièeji øeditel turnaje Miloš Kadlec.
Do soutìže se zaregistrovalo osm
týmù: Blatná, Blatenští hasièi, Zahorèice A, Žluáci Zahorèice, Pohoøí, pochopitelnì domácí a dva nováèkové
Relax Bøeznice, Klokani. Všichni bez
výjimky pøedvedli na sportovní pùdì
dobrou hru a dokázali si získat sympatie okolí øadou bravurních individuálních zákrokù a dìlových smeèí. I když
všichni nemohli být první, za svou obìtavost a nasazení by si to zasloužili.
„Tady dneska nebylo slabých týmù,
úroveò turnaje byla výborná,“ zhodnotil zasvìcenì celou akci Miroslav
Švejda z Blatné, který se vìnuje závodnì nohejbalu už šest let. Jeho slovo mìlo
o to vìtší váhu, že jeho sestava tady
v Chobotì zvítìzila: „Nato, že jsme hráli
premiéru v tomhle složení, považuju
výsledek za milé pøekvapení. Pravda
je, že v medailovou pozici jsme vìøili
ještì pøed zápasy,“ dodal blatenský reprezentant.
Nováèkùm soutìže Relax Bøeznice a Klokani Èeská Sibiø nebyla
štìstìna naklonìna. Relax Bøeznice
skonèil pøedposlední, Klokanùm
z Èeské Sibiøe zùstalo poslední místo. To je však nijak nezarmoutilo.
Vìdìli, že do zápasù dali všechno.
Naopak tak hýøili optimismem, až
nakazili celé okolí: „Za rok nás tady
máte jako na koni a pøivedeme ještì
jeden tým. To už budeme zkušenìjší,“ nechal se slyšet Roman Vohradník. Líbilo se všem, nejvíc zapùsobila srdeèná atmosféra: „Pravá venkovská! To se nedá s nièím srovnat!
A vzornì se tu o nás postarali,“ nešetøil chválou Roman Vohradník.
Nakonec dodal: „Nohejbal hrajeme
spíš rekreaènì. V zimì chodíme trénovat jednou týdnì do tìlocvièny,
Triatlon
Vítìzný tým Blatné už v civilu.
v létì ale toho èasu moc není.“
Všechny zúèastnìné nohejbalové
celky byly odmìnìny stylovì, a to
dárkovým balením piva a diplomy.
Vítìzem se stalo blatenské družstvo.
Domácí si udrželi cenné støíbro,
bronz Žluáci Zahorèice, ètvrtí skon-
èili hráèi z Pohoøí, za nimi Zahorèice
A a Blatenští hasièi.
Další nohejbalový turnaj
v Chobotì je naplánován na 5. záøí.
„To pøedpokládám ještì vìtší úèast,“
vìøí øeditel turnaje Miloš Kadlec.
Text a foto Vladimír Šavrda
Tenis – turnaj
Strakonice ovládly turnaj
v Horažïovicích
Celostátní turnaj dospìlých v tenise se od pátku 10. do nedìle 12.
èervence konal na horažïovických
kurtech. Dobrou formu potvrdili strakoniètí tenisté, kteøí turnaj doslova
ovládli.
Turnaje se zúèastnilo 14 hráèek
(bohužel bez strakonické úèasti) a 21
hráèù, z toho 6 ze strakonického tenisového klubu - Tomáš Fiala (nasazený è. 1), Pavel Procházka (è. 2),
Štìpán Reisinger (è. 8), Tomáš Reisinger, Pavel Švec a Jiøí Kotoun.
Turnaj se nakonec stal malým strakonickým pøeborem, když ve dvouhøe byli tøi ze ètyø semifinalistù hráèi
ze Strakonic. Horažïovický titul nakonec získal Tomáš Fiala, když
ve finále porazil Pavla Procházku.
Svou pøevahu potvrdili Strakoniètí i
ve ètyøhøe, když všechny tøi dvojice
postoupily do semifinále. Tomáš Fiala nakonec získal double, když
ve dvojici s Tomášem Reisingerem
ve finále po boji zdolali deblový pár
Štìpán Reisinger - Pavel Procházka.“Výsledky:
ÈF: Fiala - Hájek (LTC Tonstav
ÈB) 6:3, 6:0, Š. Reisinger - Šafaøík
(LTK TJ Klatovy) 6:3, 6:0, Knapp
(Lokomotiva Plzeò) - T. Reisinger
6:4, 6:1, Procházka - Skuhravý (TJ
Slavoj Plzeò) 6:0, 6:1. SF: Fiala - Š.
Reisinger 6:4, 3:6, 2:0 scr., Procházka - Knapp 6:4, 6:4. Finále: Fiala Procházka 6:3, 6:2. Ètyøhra: SF: Fiala, T. Reisinger - Hájek, Skuhravý
6:3, 6:1, Š. Reisinger, Procházka Kotoun, Švec 6:7, 6:1, 6:1. Finále:
Fiala, T. Reisinger - Š. Reisinger,
Procházka 1:6, 7:5, 6:4.
-pro-
Fotbal - turnaj
Kuøátko Cup plné hvìzd
Na 1. srpen ve Lnáøích pøipravují
velký turnaj v malé kopané, na který
V sobotu 18. èervence se v Hlincovì Hoøe na Èeskobudìjovicku konal další se mohou zájemci ještì pøihlásit. Podzávod triatlonistù v rámci Jihoèeského poháru. Závod se skládal ze 750 metrù le organizátorù bude hlavním magplavání, 26 kilometrù na kole a závìreèného šestikilometrového bìhu. Celkovì netem úèast ženské sestavy SK Slavyhráli Karel Krejèí (TriSK ÈB) v èase 1:27:34 a Petra Krejèová (TriSK ÈB). via Praha, pøítomnost fotbalových
Blatenský závodník Jaroslav Pudil (na snímku uprostøed) skonèil celkovì ètvr- internacionálù SK Slavia Praha a jedtý, ale ve své kategorii byl opìt nejlepší – èas 1:36:30. Další závodník z SCV natelky a nejvìrnìjší fanynky tohoto
Blatná Jiøí Kahuda obsadil celkovì desáté místo, ve své kategorii byl , s èasem klubu Blanky Zíkové. Lesk celé akci
1:33:25 pátý.
Foto -pud- dodá sportovní komentátor Èeské te-
levize Jaromír Bosák. Týmy, které se
na turnaj chtìjí ještì zaregistrovat,
mohou na telefonních èíslech 777 196
383 nebo 776 103 522. Prozatím jsou
pøihlášeny týmy Staïáci Blatná, Bar
Blatná, Kuøátko Team Blatná, Sokol Lnáøe - dorost, Sokol Lnáøe muži, Sokol Liboc, TJ Radlice,
Tesco, Buenos Lemplos Blatná,
Anèa Band.
-šav-
Hokej – krajský pøebor
Heimlich: Chceme, aby se divák cítil pøíjemnì
S vedoucím mužstva mužù a èlenem výboru HC Strakonice Romanem Heimlichem nejenom o hokeji.
Poslední týden byly zprovoznìny nové webové stránky klubu, co si od jejich spuštìní slibujete? Ty minulé se tìšily obrovské
návštìvnosti.
Chceme pøedevším lépe informovat
naše fanoušky o dìní v klubu. Samozøejmì ještì nejsou naplnìné tak, jak si
pøedstavujeme, ale administrátor již zpracoval formát, který postupnì vedoucí
družstev v jednotlivých kategoriích vyplní - fota hráèù, soupisku, bližší informace o hráèích a další. Další povinností
vedoucích bude doplòování výsledkù,
støelcù branek a sestav po každém utkání, vèetnì krátkého zhodnocení utkání.
Tyto informace bude možné dohledat i
zpìtnì. Pøidali jsme ještì webové stránky jihoèeských klubù, extraligy a hokejové sportovní servery, aby si mohl fanoušek najít dostatek informací o hokejovém dìní nejen v jihoèeském kraji, ale
také tøeba v NHL.
Pøipravujete také pro fanoušky
nìjakou novinku?
Pøipravujeme anketu hráè mìsíce
v kategoriích mládeže a snad se nám koneènì podaøí zprovoznit obrazovku
na zimním stadionu u výsledkové tabule.
Ještì zabrousíme zpátky
k webu. Je na nìm stále neúplná
historie klubu...
Kompletní historii HC Strakonice
dopracovává Petr Èerník. Jakmile bude
hotova a doplnìna o fotografie, bude
dána na stránky. Potíž byla, že žádná
ucelená historie strakonického hokeje
neexistovala a v padesátých letech zde
byly kluby dva a nic se nedochovalo.
Požádal jsem o vypùjèení svázaných
Našich novin z ÈZ - bývalý týdeník
Strakonicka, kde jsme postupnì, i když
neúplné, výsledky okopírovali. Dále
Roman Heimlich.
jsme postupnì shánìli tam, kde by nìco
nìkdo mohl mít. Hodnì historických
fotografií má a zapùjèil nám Pavel Kouba z ÈSTV. Postupnì jsme se dozvìdìli, že 60. až 70. léta mapoval bývalý
funkcionáø, hráè a trenér Ludìk Vršek, který nám ji také zapùjèil. Na výroèí 100 let hokeje pøinesl množství
fotografií ze 70. let Zdenìk Stanìk
a kroniku mládeže nám zapùjèil trenér
Josef Kubíèek. Takže historii postupnì doplòujeme a Petr ji zpracovává.
Má s tím spoustu práce a patøí mu za to
velké uznání.
Když už se povídá o historii hokeje ve Strakonicích, jak s odstupem èasu hodnotíte oslavy stoletého výroèí hokeje ?
Musím s potìšením øíci, že jsme
hned pøi oslavách a i pozdìji dostali
spoustu pochvalných uznání, že se celá
akce povedla. Koordinátorem byl nestor strakonického hokeje Jaroslav Walter, ale práce a starostí s celou organizací bylo pro výbor opravdu hodnì.
Chceme ještì tímto podìkovat Radì
mìsta Strakonice za finanèní podporu
a panu starostovi Vondrysovi, pod je-
hož záštitou úspìšná akce probìhla.
Dále Pavlu Koubovi z ÈSTV za finanèním podporu a pomoc s výrobou pamìtních plaket. Václavu Táborovi za
vyjednání úèasti skvìlého bývalého reprezentanta Františka Kaberleho staršího a vedení STARZu za uvolnìní ledu
pro tuto akci.
Nedávno byl dìtský den s náborem na hokej a krasobruslení. Byl o
to zájem?
Klub vzal kroužek krasobruslení pod
svá køídla jeho vedoucím je Luboš Parkos. Pøihlásilo se 28 dìtí, z toho 26 dìvèat a 2 chlapci. Urèitì je dobré, že to
pøitáhne další dìti, rodièe a veøejnost na
stadion a budou se hýbat, už to je samo
o sobì prospìšné. Trenérky budou dojíždìt z Èeských Budìjovic v jejich rukou vyrostl i úspìšný reprezentant Tomáš Verner. Vìøíme, že se zde tento
sport uchytí.
Tento týden také probìhlo jednání výboru HC s radou mìsta a
STARZem ohlednì nìkterých vylepšení pro pùsobení družstev HC na
stadionu.
Jednání se týkalo nìkolika bodù,
které bychom potøebovali ve spolupráci se STARZem vyøešit. Já to vezmu
zkrácenì. Hokej je kontaktní sport a dochází pøi nìm obèas ke zranìním. Pro
vèasné ošetøení bychom potøebovali
zøídit malou ošetøovnu s lùžkem, která
by sloužila i veøejnosti v okresních soutìžích nebo pøi rekreaèním hokeji, a klíèe by byly dostupné na vrátnici. Dále
jsme jednali o využití prostoru nad restaurací Palermo u vchodu na horní tribunu, který je léta nevyužit, kde bychom rádi zøídili spoleèenskou místnost
klubu a posilovnu pro hráèe. Dále jsme
jednali o potøebì centralizace šaten umístìných pod hlavní tribunou do jednoho
køídla - muži, junioøi a dorost - z dùvodu souèinnosti pøi tréninkovém a zápa-
sovém procesu a komunikaci mezi hráèi. Dalším dùvodem je také zlepšení
bezpeènosti hráèù i funkcionáøù klubu.
V souèasné dobì je umístìna kabina
hostù mezi kabinou mužù a juniorù a
dorost je v levém køídle, a tak dochází
ke kontaktùm soupeøù pøi utkáních
a v neposlední øadì k nežádoucímu pohybu cizích osob v interních prostorech. Dùležitým bodem jednání bylo
také zlepšení podmínek pro návštìvníky zimního stadionu a fanoušky ledního hokeje vytvoøením dùstojného estetického vzhledu vstupních prostor.Klub se bude podílet instalací informaèních panelù o historii, úspìších a souèasných výsledcích klubu,
na zajímavosti a pøitažlivosti novì vytvoøených prostor vybavením vitrínami s diplomy, poháry a fotografiemi
osobností strakonického hokeje. Byla
pøislíbena pøi projektu spolupráce mìstského architekta i pomoc STARZu, aby
se zde návštìvník i divák cítil pøíjemnì.
Má klub nìjaké hráèe ve vyšších
mládežnických soutìžích?
Na hostování máme v Èeských Budìjovicích Paška a Rudu (útoèníci) v 9.
tøídì v lize žákù patøí k nejlepším støelcùm, a brankáøe Havelce v lize dorostu.
V Písku jsou Doubek (brankáø), Høebíèek, Hrubý (obránci), v extralize dorostu, kde to nyní zkouší Topinka (obránce) a Šavrda (útoèník). V lize juniorù
jsou Kuncl (brankáø), Srb (obránce),
Dvoøák a Køišan (útoèníci). V Chomutovì je v extralize juniorù Mála (útoèník). V Èeských Budìjovicích hrál
v minulé sezonì extraligu juniorù David Pavlíèek (obránce), který by mìl hrát
extraligu juniorù za Znojmo.
Které z družstev HC Strakonice
nastoupí první na ledovou plochu?
Poèátkem srpna zahájí trénink
na ledì junioøi a dorost, o týden pozdìji muži.
Basketbal - ženy
Darina Johnová je se ètvrtým místem spokojená
Basketbalistka BK Czech Coal
Aldast Strakonice Darina Johnová se nedávno vrátila ze své druhé
úèasti na univerziádì. Poprvé
v Thajsku skonèila s týmem
na ètvrtém a stejné umístìní pøivezla i letos ze srbského Bìlehradu.
Kolik hráèek bylo nominováno?
Nejdøíve bylo nominováno 18 hráèek, ale nebyly finance na to, abychom mìly nìjaké soustøedìní. To
jsme mìly vlastnì až dva týdny pøed
zaèátkem univerziády a tam se vybralo dvanáct hráèek.
Byly v týmu také ještì nìjaké
Jihoèesky kromì vás?
Byly tam Renáta Zrùstová a Kamila Štìpánová z Tábora. Jinak tam
byly všechny hráèky, které hrají nejvyšší èeskou soutìž. Bylo to omezené do 24 let, takže já jsem byla poslední roèník.
Jak jste si vedly v základní
skupinì?
Ve skupinì jsme v prvním utkání
porazily Turecko asi o padesát bodù.
Potom jsme porazily Èínu o tøicet
bodù a pak i Polsko o dvacet. Šly
jsme ze skupiny z prvního místa
a ještì jsme si nesly do dalších skupiny výhru s Polskem, které bylo
ve stejné skupinì jako my.
I v další fázi turnaje se vám
daøilo?
Tam jsme porazily Velkou Británii v prodloužení o šest a potom jsme
hrály s Amerièankami o to, jestli budeme první nebo druhé a my jsme
prohrály. Šly jsme na Rusko, s ním
jsme dostaly o ètyøicet a v zápase
o tøetí místo s Austrálií jsme prohrály o jedenáct.
Prohra s Ruskem o tolik bodù
musela být hoøkým bonbónkem.
Náš trenér øíkal že, kdyby Rusko
pøijelo v takovéhle formì na mistrovství Evropy, tak by se stydìt rozhodnì nemuselo.
Jak se vám osobnì støelecky
daøilo?
No, støelecky se mi zrovna moc
nedaøilo, protože jsem hrála na støedu,
tak to bylo nìco jiného. Vstoupily
jsme do turnaje dobøe a hrály jsme
dobøe jako pøed dvìma lety v Thajsku,
kde jsme tenkrát skonèily také ètvrté.
Zavládlo velké zklamání?
Po zápase s Austrálií jsme byly
hodnì zklamané, protože jsme sahaly
po druhé za sebou po bronzu. Když
jsme si to uvìdomily, tak to bylo dobré umístìní, protože první byly Amerièanky, druhé Rusky a tøetí Australanky a pak my.
Kde jste byly ubytované?
Všichni Èeši bydleli v jedné budovì. Bylo to dost hlídané. Zorganizované to bylo velmi dobøe. Dobøe
byla vyøešená doprava, protože když
jsme jely na trénink, tak s námi jela
policie a hlídala nás. Jídlo to už trošku pokulhávalo a bylo furt každý den
to samé. Bylo tam potom zveøejnìno, že je tam praseèí chøipka a byla
tam také malárie. Takže jsme byly
opatrné.
Chodilo hodnì divákù?
Návštìvy byly hodnì slabé a to
na všechny sporty. Akorát, když
jsme hrály s Polskem, tak tam byla
tak tisícovka lidí, protože jsme hrály v arénì, která se zrovna novì otevøela.
Bylo také souèástí univerziády
slavnostní zahájení a zakonèení?
Na zakonèení jsme nebyly, ale na
zahájení jo. Bylo to moc pìknì udìlané, bylo to v arénì pro dvacet tisíc lidí.
Když srovnáte univerziádu
v Thajsku a teï v Srbsku, kde se
vám více líbilo?
Mnì osobnì se líbilo více
v Thajsku, mìli to tam lépe zorganizované. Byl tam také vìtší výbìr
v jídle a v Srbsku to trošku pokulhávalo.
Jaký je váš nejbližší program?
Teï budu mít volno a 3. srpna
jedu s týmem na soustøedìní na Zadov.
Jan Petráš
Plavání
Švehla: Závodit se zdravými je ohromnì motivující
Od nedìle 12. èervence do soboty 1. srpna se koná ve Strakonicích
již 17. roèník akce s názvem Plavecká akademie bez bariér, kterou poøádá obèanské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér
Kontakt bB.
Jedná se o tøi týdenní pobyty pro
tìlesnì postižené osoby od dìtského
vìku po dospìlé. Do plaveckého programu bude zapojena stovka plavcù
a školícím programem projde 40 dobrovolníkù. Akci charakterizuje intenzivní výuka plavání, rehabilitaèní
a kondièní cvièení, atraktivní doplòkové aktivity, osobní pøístup, rodinná atmosféra. Triádu týdenních pobytù uzavøe rybáøský závod Memoriál Fandy Charváta, pojmenovaný po
dlouholetém tradièním úèastníkovi
s vášní k rybám a Slavii.
Plavání na pobytu doplòují další
sportovní aktivity, jednou z nejatraktivnìjších bude sledge hokej, který
pøedvedou plavcùm èlenové èeské
reprezentace z klubù SKH SHARKS
Karlovy Vary a SKV Èeské Budìjovice, kteøí svedou exhibièní zápas
ve støedu 22. èervence od 14:45 hodin v hale zimního stadionu. Po zápase dostanou plavci pøíležitost vyzkoušet jeden z nejtvrdších sportù pro
handicapované na vlastní kùži.
Jedním z úèastníkù je i Zbynìk
Švehla (24), který to navzdory svému handicapu dotáhl mezi Evropskou
špièku. „Na zaèátku své sportovní kariéry jsem hrál do ètrnácti let fotbal
a poté jsem se upjal na kolo. Zaèal
Zdenìk Švehla na svém speciálním
kole.
jsem také dìlat triatlon, bavily mì více
inviduální sporty. Trénoval mì mùj
táta a dostal jsem se slušnou úroveò,
bohužel ale pak pøišel úraz,“ vzpomíná. Právì v 19 letech pøišla osudová
chyba pøi závodì. „Byla to moje jakoby nezkušenost. Tehdy jsem nemusel živit rodinu, nepøišel jsem
o zamìstnání, takže jsem se mohl soustøedit na to.že budu na vozejku,“ øíká.
Zranìní, ale bylo velmi vážné, jednalo se o frakturu páteøe s míšním postižením. „Od pasu dolù se nemohu
hýbat,“ smutní.
I pøes zranìní se ale sportu nevzdal
a byl odhodlaný se vrátit do své pøedchozí formy. „V tu chvíli jsem netušil, že to bude tak hrozné a furt jsem
vìøil, že to dobøe dopadne a bude to
dobré. Chtìl jsem hlavnì sportovat.
Zaèal jsem inviduálnì plavat a pak
jsem byl kontaktován spoleèností
Kontakt bB a pøijel jsem na první
kurz, který se konal v Praze. Tam mì
to jako nakoplo,“ konstatuje. „Byl to
takový start, ohromná vìc, protože
jsem byl pùl roku po rehabilitacích.
Nejdøíve jsem se snažil plavat sám
a když jsem pøišel do kurzu, tak jsem
byl nadšený, protože je tam metodika plavání a èlovìk zkusí nìkolik nových vìcí, které sám nevymyslí,“
dodává.
Návrat k sportu se mu povedl.
„Chtìl jsem se vrátit na kolo a chtìl
jsem dìlat i nìco jiného krom plavání, tak jsem zkusil triatlon,“ vysvìtluje. Prvotní problém byl s kolem,
protože pøed rokem 2000 byla kola
pro handicapované nedokonalá.
„Ten zlom opravdu pøišel až v roce
2000, kdy jsem si poøídil nové kolo,“
doplòuje.
Handicapovaní triatlonisté závodí s normálními závodníky s tím
rozdílem, že jsou odkázáni na speciální kolo èi speciální pøístroj pro
bìh. „Je taková speciální formulka,
liší se od kola v tom, že pøi bìhu se
ty obruèe pohánìjí pøímo,“ vysvìtluje Švehla. „Tím, že závodíme se
zdravými lidmi, tak je to hroznì moc
motivující. Je to ohromný zážitek,“
pochvaluje si.
Švehla mimo jiné nasbíral i nìkolik úspìchù v plavání – v roce
1997 byl dokonce na mistrovství
Evropy. Na kole se zúèastnil také
rùzných evropských mistrovství, ale
na svoji vysnìnou paralympiádu se
nedostal. „V plavání jsem o to dost
usiloval, ale nikdy se mi to nepodaøilo. Na pøelomu nového tisíciletí pro
mì pøišlo to kolo a pro mì ten motiv, abych se vrátil do triatlonu, byl
silnìjší než absolvovat paralympiádu,“ objasòuje.
Snem každého triatlonisty je se
podívat na závod Iron Man, který se
koná každoroènì na Hawai. Švehlovi se to povedlo. I když poprvé neuspìl a závod nedokonèil, tak to zkusil další roky a sklidil zasloužené
ovoce. „V roce 2003 jsem už závod
dojel v èase 13 hodin a 7 minut,“ libuje si. Poté dokázal ještì dojet
v letech 2005, 2007 a 2008.
Podle Švehly je každým rokem
kvalitnìjší konkurence a o to je pro
nìj tìžší se prosadit. „Snažím se teï
tìžit z minima maximum. Døíve jsem
mìl dost èasu, ale teï trávím veèery
v kanceláøi. Snažím se to dohánìt
zkušenostmi,“ krèí rameny.
Na poslední otázku, jestli má ještì
v závodìní nìjaký nesplnìný sen, odpovìdìl Švehla takto: „Dosnil jsem,
když jsem v roce 2003 dojel ten Iron
Man, byl jsem vlastnì první Evropan. Mám radost z každého vìtšího
závodu, kde mohu být. Jsem tam
s tìmi nejlepšími.“
Basketbal – II. liga mužù
„Kádr na ètvrté místo budeme mít,“ øíká Tesaø
Basketbalisté BK Strakonice
mají pøed sebou tìžkou sezonu –
plánem je skonèit do ètvrtého místa. Zøejmì v dalším roèníku se budou moci strakoniètí diváci tìšit
na druhého nejlepšího hráèe minulé sezony Radana Tesaøe.
Jak vzpomínáte na minulou
sezonu?
Øíká se, že je druhá sezona pro nováèka nejtìžší, což se potvrdilo. Chybìlo nám hodnì hráèù. Tìžko se sestava dávala dohromady. Scházelo nám
jedno vítìzství do nejlepší ètyøky, takže sezona byla úspìšná.
Na úspìšné sezonì má urèitì podíl i výborná parta, která se vytvoøila kolem kouèe Milana Jandy.
Partu máme opravdu vynikající.
Máte pravdu, má na tom velký podíl
trenér Milan Janda, který si to všechno
vzal na svá bedra. Držíme spolu celou
sezonu a když netrénujeme, tak poøádáme rùzné akce.
Jaké napøíklad?
Mìli jsme dokošnou, hrajeme fotbálek a vyrazili jsme na èundr.
Také jste zaèal hrát fotbal za Pracejovice, které válèí v okresním pøeboru. Jak jste se k tomu dostal?
K tomu jsme se dostal pøes Tomáše
Prokopce, který mi øíkal, že jich bylo
málo na podzim. Úèel to splnilo, byla
zábava.
Trefil jste se?
Ano, dal jsem gól. V tom zápase se
mi moc nedaøilo, protože jsem byl trochu unavený. Spoluhráè mi pøihrál,
uvolnil jsem se tìlem a prostøelil brankáøe.
Budete i v další sezonì nastupovat?
Nìkdy urèitì jo, uvidíme, jak se to
skloubí s basketem.
Pojïme zpátky k basketu. Proslýchá se, že odejdete do zahranièí,
co je na tom pravdy?
Je nìco v jednání. Možná to klapne,
možná ne. Je to tak padesát na padesát.
Bylo by to hlavnì kvùli studiu právnické školy a k tomu bych samozøejmì hrál
basket.
Jsou v týmu ještì nìjaké zmìny?
Odchází jeden hráè a jedná se o pøíchodu dvou hráèù z Èeských Budìjovic. Vše se bude ale øešit až bìhem pøípravy.
Jak to bude s pøípravou?
Trénovali jsme do konce èervna a od
zaèátku èervence se scházíme každý pátek a hrajeme fotbálek. Chodí nás kolem deseti. Tréninky nám zaènou za-
Radan Tesaø.
èátkem srpna a pak nás èeká soustøedìní v Domažlicích.
Udržujete se v kondici, když netrénujete s týmem?
Snažím se udržovat v kondici, protože je to na mnì hodnì znát, když netrénuji. Dìlám rekreaèní sporty.
Na valné hromadì klubu zaznì-
lo, že plán je skonèit do ètvrtého místa. Myslíte si, že je to reálné?
Urèitì. V pøedešlých roènících
k tomu šance byla. Záleží také
na tréninku, protože bez toho to
nejde. Myslím si, že na to kádr budeme mít.
Jezdectví
Závodníky v Hoslovicích déš nezastavil
Kolbištì na ranèi U Starého kance bylo v sobotu pro zaèínající závodníky na parkurech místem k neoficiálnímu mìøení schopností na hobby
soutìži. Pøestože se ve stejnou dobu
konala stejná akce i v Újezdu u Vodòan, sjel se do Hoslovic hojný poèet
úèastníkù. Vydrželi i za hustého vydatného deštì, který trval po celý prùbìh klání. Prezentovalo se 30 úèastnic, tedy ryze dámské zastoupení.
Postupnì znaènì promoklé závodnice pøedvádìly se svými koni a poníky zvládnutí drezúry a pøekonávání
pøekážek ve výšce 40 a 60 cm, odvážnìjší si pak vyžádaly ještì posunutí výšky na 80 cm. Celou akci organizátoøi velmi dobøe pøipravili, obèerstvení bylo zajištìno v zastøešeném kiosku, teplá gulášová polévka
pøišla opravdu vhod. Za pøispìní
ukáznìných jezdkyò probìhlo vše
v klidu, v duchu pravidel a hlavnì bez
vážných kolizí. Výjimku tvoøil jediný pøípad, kdy mladièká jezdkynì
nechtìnì opustila svého poníka hned
na první pøekážce. Obešlo se to ale
bez zranìní a stateèná jezdkynì nakonec odkráèela se vztyèenou hlavou
po svých.
Celou akci zhodnotila majitelka
ranèe a øeditelka soutìže Tereza Souèková: "Jsem fakt moc nadšená dneš-
ní úèastí a všem patøí obrovský dík
a velké uznání, že je poèasí neodradilo a našli k nám cestu, aby si mohli
vyzkoušet své dovednosti. Takový
déš nás pøi nìjaké akci nepotkal snad
za devìt let, tak to musíme pro jednou pøežít. Když vezmu v úvahu, že
stejná soutìž se odehrávala i v Újezdu u Vodòan a v Miroticích probíhala zároveò oficiální soutìž, tak je to
prostì skvìlé. Nìkteøí soutìžící prý
dokonce upustili od oficiálek v Miroticích, které se mìly konat na trávì,
a pøijeli radši sem k nám. Tráva totiž
není za tohoto poèasí nejideálnìjší. Náš
terén, který je navrstven ze všeho možného, velkých kamenù, malých kamenù, pilin a písku navrchu, nevytváøí za
deštì nebezpeèné oraništì. Mám z toho
dobrý pocit a radost z dnešních pøedvedených výkonù."
vá, Bára 12, JK Radimovice u Tábora,
2. Jana Lisická, Kuba, JK U Starýho
kance Hoslovice, 3. Sára Toncarová,
Jasoò, JK Shaqya Zborovice
Parkur do 40 cm: 1. Veronika
Budínská, Bobo, JS Fenix Vimperk,
2. Olga Souèková, Kelly, JK U Starýho kance Hoslovice, 3. Lucie Sikorová, Viccos, JK Èapèuchová
Parkur do 60 cm: 1. Jiøina Svobodová, Energo, JK Stáj Svobodo-
vá, 2. Karolína Kupková, kùò Duella, JK Radimovice u Tábora, 3. Tereza Procházková, kùò Bivoj, JK
Stáj Svobodová
Parkur do 80 cm: 1. Tereza
Procházková, kùò Bivoj, JK Stáj
Svobodová, 2. Karolína Kupková,
kùò Duella, JK Radimovice u Tábora, 3. Marcela Koptová, kùò
Vrch, JK Shaqya Zborovice
Text a foto –lz-
Poøadí na prvních místech:
Drezura Z1: 1. Karin Padevìtová, Afrodita, Stáj Hojek Vyšší Brod,
2. Olga Souèková, Kelly, JK U Starýho kance Hoslovice, 3.Jana Hnídková, Sharp, JK Stáje Štìtice
Drezura Z2: 1. Natálie Soukalová,
Bára 12, JK Radimovice u Tábora, 2.3. Karolína Kupková, kùò Duella, JK
Radimovice u Tábora, Ivana Wágnerová, Beta, JK Plzeò-Bukovec
Pony parkur: 1. Natálie Soukalo-
Olga Souèková z hoslovického klubu se projevila jako všestranná jezdkynì byla druhá na parkuru 40 cm a druhé místo získala i v drezurní úloze Z1.
Ètyøi nejlepší jezdkynì z pony parkuru pøijíždìjí pro ceny - zleva Jana Lisická z poøádajícího klubu U Starýho kance z Hoslovic na druhém místì, vedle ètvrtá v poøadí
Kristýna Smolová z Kadova na poníku Tamara, dále vítìzka Natálie Soukalová na Báøe 12 a vpravo celkovì tøetí v soutìži Sára Toncarová s Jasonìm ze Zborovic .
Fotbal – turnaj
Erima Cup nabídne nejen fotbalovou podívanou
V sobotu 25. èervence se uskuteèní v Poøíèí již druhý roèník turnaje Erima Cup. Jedná se nejlépe obsazený turnaj na Strakonicku bìhem
letní pøestávky.
Na turnaji se pøedstaví Poøíèí,
Dražejov, Bavorov (okresní pøebor),
Katovice B (I. B tøída), Žichovice
a Hradešice (I. B tøída).
Turnaj odstartuje v 9 hodin utkáním mezi Hradešicemi a Bavorovem.
Šestice týmù se rozdìlí do dvou skupin. Finále je naplánováno v 17 hodin a vyhlášení výsledkù o hodinu
a pùl pozdìji. Hrací doba jednoho
utkání bude dvakrát 25 minut.
K turnaji budou delegováni ètyøi
rozhodèí. Bude se hrát dle platných
pravidel ÈMFS. Vylouèený hráè
mùže nastoupit v dalším utkání.
Umístìní ve skupinì rozhodují: 1.
body, 2. skóre, 3. vzájemný zápas.
V zápasech o celkové umístìní se pøi
nerozhodném výsledku neprodlužuje. O vítìzi rozhodnou pokutové
kopy. Støídání hráèù v utkání je neomezené. Aby nedocházelo støídáním
hráèù ke zdržování hry, nebudou
rozhodèí na støídání brát zøetel. Pokud hráè nebude zranìn, musí støídat vždy pouze u postranní èáry mezi
støídaèkami. Pokud se tým nedostaví na hrací plochu do 20 minut
od pøedpokládaného zaèátku, bude
zápas kontumován ve prospìch soupeøe 3:0.
TJ Otavan Poøíèí myslel
i na nejmenší a na celý den pøipravil
pro dìti rùzné soutìže o ceny a nebudou chybìt ani dìtské atrakce.
Po skonèení fotbalového turnaje
bude akce pokraèovat Bengálskou
nocí s DJ Františkem Marešem
a skupinou Bonton.
-japstøeda 22. èervence 2009
Jezdectví
Jezdci stateènì bojovali na blátì
V sobotu 18. èervence hustì lilo.
Zrušení jezdeckých hobby závodù,
které na ten den naplánovali poøadatelé z Jezdeckého klubu Újezd u Vodòan, by asi nikoho nepøekvapilo. Jenže se sjelo tolik mladých jezdcù s chutí
zazávodit si za každého poèasí, že jim
to prostì organizátoøi nemohli udìlat. Na poslední chvíli získali náhradní plochu za podmáèené pùvodní kolbištì, a tak se na louce za restaurací
Na Lázni u Hvožïan odjelo pìt soutìží. Pùvodnì mìly být ètyøi, ale protože pøijelo i pìt pony jezdcù, pøidala
se jedna soutìž pro nì.
V Újezdu poøádají jediné závody
do roka, aby si i domácí dìti užily
závodní atmosféru. Jinak se klub vìnuje pøedevším chovu, jeho pýchou
jsou napøíklad høíbata po klisnì Happy Star, která byla sedmá na Velké
pardubické v roce 1999.
Hobby soutìže jsou urèeny mladým jezdcùm, kteøí se teprve pøipravují na získání závodní licence. Využívají je ale i závodníci s licencí, když
napøíklad potøebují vyzkoušet nového konì anebo napravovat špatné návyky. Také do Újezdu se sjel mix zaèínajících i zkušených jezdcù, nìkteøí i z Jindøichohradecka, Táborska, Písecka nebo Budìjovicka.
V parkuru poníkù nastoupilo pìt
Prší na opracovišti u Hvožïan.
Jihoèeši úspìšní na Mistrovství
Èeské republiky v parkurovém skákání
Mistrovství
republiky
v parkurovém skákání v kategoriích
dospìlých a mladých jezdcù do 21 let
se konalo o uplynulém víkendu
v areálu Ptýrov u Kolína. Jihoèeši
potvrdili, že patøí k republikové špièce v této disciplínì jezdeckého sportu.
Do mužské i ženské soutìže se
z pøeborù jednotlivých krajù nominovalo po 24 závodících. V ženách jela
obhajovat titul mistrynì ÈR Lucie
Poláková na koni Caros ze strakonické Stáje Polák. To se letos nepodaøilo a Lucie Poláková s Carosem
nakonec po tøech kolech nasbírali
trestné body na celkovou jedenáctou
pøíèku. Mistryní republiky je pro tento rok Natálie Rouèková z JK Tarpan na koni Ahorn-T. Nejlepší Jihoèeška si ale všechno vynahradila
v soutìži družstev.
Jihoèeši postavili dva týmy, celkem
nastoupilo ve dvoukolové soutìži patnáct krajských družstev. Družstvo
ve složení Lucie Poláková s konìm
Quenta, Zdenìk Hruška s konìm Calata, Kamil Papoušek s Cuwaitem a
Jiøí Papoušek s konìm Carano-T vybojovalo druhé místo, lepší byl pouze
tým Východoèechù. Lucie Poláková
byla posilou týmu, obì kola zajela bezchybnì a osm trestných bodù nasbírala až v rozeskakování. Lépe se v týmu
daøilo už jen Zdeòku Hruškovi. Lucii
Polákovou domácí pøíznivci jezdectví
brzy uvidí na Skokovém poháru, který se odehraje na pøelomu èervence
a srpna ve Strakonicích.
Jihoèeši mìli v soutìži družstev
ještì jedno želízko v ohni. Podaøilo se
jim totiž postavit dva týmy. Družstvo,
v nìmž nastoupili Jiøí Mayer a Kateøina Hanušová z JS Ohrazenice na Stra-
konicku spolu s Václavem Horkým
a Ladislavem Arientem z JK Tandem,
skonèilo mezi patnácti družstvy
na šesté pøíèce.
Ze soutìže mužù – jednotlivcù veze
sedmé místo Rudolf Fiala ze Stáje Leon
Blatná. Startoval na koni Cassinis Son’T,
s nímž urèitì nebude chybìt na strakonickém dìjství Skokového poháru.
Skvìle si na mistrovství republiky
vedli i mladí jezdci do 21 let, kde se
mistryní republiky stala Kamila Kupcová z Èeských Budìjovic s konìm
Un Ami a støíbro pøivezl Luboš Kozák z hlubockého klubu Caleto na
koni Duel.
-lk-
Uzávìrka sportovní redakce je v pondìlí
ve 12.00 hodin.
Jan Petráš
tel.: 722 713 787
Své sportovní pøíspìvky zasílejte na e-mail:
[email protected]
závodníkù. Vítìzkou se stala Zuzana
Baloušková na poníku Zuzanka
ze Stáje Rohan Netolice. Druhé místo patøilo Daniele Koláøové na poníku Dan-Nach z SSCHK Jindøichùv
Hradec. Tøetí pøíèka zùstala doma, vybojovala ji domácí Monika Píchová
z JK Újezd na Dorce.
Další soutìží byl parkur stupnì
ZM pro jezdce do 15 let. Nastoupilo
9 závodníkù a vyhrála Tereza Veselá
ze Stáje Dita Opalice na Sheile, druhá byla Michaela Vlèková z JK Apollo ve Vodòanských Svobodných Horách, tøetí místo patøilo Gabriele Binterové a Krisovi z JK Bety Ranèice.
V otevøené soutìži ZM otevøené pro
všechny vyhrála Veronika Špièáková na Otíkovi ze Stáje Relax Dobev,
druhá byla Petra Veškrnová z TJ
Sokol Husinec s Frederikou a tøetí
Barbora Bínová z JK Falea na koni
Centino. Startovalo 14 dvojic.
Do soutìže Z nastoupilo 24 závodníkù, vyhrála ji Pavla Pártlová
z budìjovické stáje Essa-Hippo
na koni Avion, druhé místo patøilo
Barboøe Nedvìdové z JO Blaák
Mažice na koni Latina, tøetí byla
Kamila Žáèková na koni Aliszimo
z JK Falea.
Vzhledem k stále rozbahnìnìjšímu
terénu se jezdci postupnì chodili
z nejvyšší soutìže ZL odhlašovat, zbylo jen šest odvážných. Mezi nimi se
stala vítìzkou Pavla Pártlová z JK
Esso-Hippo na Stingovi, druhé místo
patøilo Monice Brucknerové na koni
Charlie ze stáje Konì Vondrov a tøetí
Josefu Svobodovi z Lužického dvora
u Netolic na koni Uršula.
„Obdiv patøí všem, kteøí na tak
tìžkém terénu závodili. Je opravdu
tìžké trefit se správnì do odskoku,
když je tak kluzko,“ zmínila rozhodèí Irena Kotilová z Netolic. Na mokrém terénu je tøeba volit úplnì jinou
taktiku a to se musí jezdci uèit.
K vidìní bylo i pár pádù, které ale
skonèily šastnì. Vítìzové si odvezli pìkné floty a ceny, všichni vespolek motivaci pro další zdokonalování se svým koòským parákem
na parkuru.
-lk-
VYCHÁZÍ VE STØEDU
Vydavatel: Jihoèeské týdeníky s.r.o.
IÈO: 260 97 346
Registrováno Ministerstvem kultury ÈR
pod èj. MK ÈR E 18926
Tiskne: Vltava - Labe - Press, a. s.,
Novinové centrum Èeské Budìjovice
Adresa redakce: Palackého nám. 91, 386 01 Strakonice
Tel. 383 393 012, 383 393 013
e-mail: [email protected]
Reklamace dodávek a inzerce:
381 257 028, 774 081 161
Pøipomínky k obsahu vydání:
381 257 029, 776 763 727
Redakce: Jan Petráš
Pavla Maradová
Grafika: Vladislava Janochová, tel. 724 645 124
Inzerce: Lucie Semorádová, tel. 724 150 649
[email protected]
Administrativa: Vladislava Janochová
Komerèní (placené) èlánky jsou oznaèeny (PI)

Městská policie Krátce

Transkript

Podobné dokumenty

Foto: Martin Novák

Adaptační kurz primy A

Test kunnskapene dine 11.

Dvanáct případů Sherlocka Holmese