III.2 24.4

Historie počítačů
Jednoduchá počítadla
Počítání na prstech
 Abakus

◦ počítací pomůcka nejspíš z Číny, 600 let stará
◦ podobná kuličkovému počítadlu
◦ umožňuje základní matematické operace
Mechanické kalkulátory




17. století až polovina 19. století
Wilhelm Schickard – počítací hodiny –
1623 – násobení a dělení
Blais Pascal – kalkulačka Pascaline – 1645 –
15 kusů
Arithmometer – Thomas de Colmar –
počítací stroj – 862 – 1500 kusů
Děrné štítky a mechanické počítače
1805 – Joseph Marie Jacquard –
automatický tkalcovský stav
 Používaly se dalších 140 let
 Analytical Engine

◦ 19. století – Charles Babbage
◦ Počítací stroj schopen provádět výpočty podle
zadaného programu
◦ Dokončen až o 100 let později
Analytical Engine - Charles Babbage
Elektromechanické počítací stroje
1890 – 1945 – Herman Hollerith
 Sčítací stroj, který používal děrný štítek
jako záznam dat, ne programu
 Sčítání obyvatel USA v roce 1890 díky
stroji trvalo 2 roky, předtím 7 let
 Stál při založení firmy, z které vznikla v
roce 1924 společnost International
Bussiness Machine - IBM

Reléové počítače – II. světová válka

Konrad Zuse – 1938 -1942 – Z1 až Z3
◦ Funkční počítače, zničeny během války

Howard Aiken USA – Mark I
◦ Výpočet konfigurace uranové nálože první
atomové bomby

Alan Turing – GB
◦ Sloužily za války k luštění šifer
Zuse Z3
Elektronkové počítače – po roce 1946

Eniac – označován za první počítač
◦
◦
◦
◦
Pouze na matematické výpočty
Zabíral celou halu
19 000 elektronek, 1500 relé, 70 000 odporů
Chlazen dvěma leteckými motory
Elektronkové počítače – po roce 1946

John von Neumann – 1903 -1957
◦ Teoretické základy konstrukce současných
počítačů
◦ Von Neumannova koncepce počítače
 Počítač se skládá z několika základních částí – z
paměti, procesoru (původně řadiče a aritmetické
jednotky), vstupních a výstupních zařízení
 Pro reprezentaci údajů se používá dvojková
soustava
 Podle této koncepce vyroben první univerzálně
použitelný počítač Edvac – tedy již digitální
Další generace počítačů
Vyráběné
množství
jednotlivé kusy
Období
Velikost
Aktivní prvky
Využití
40. léta
haly
elektronky
vojenské účely
50. léta
místností
tranzistory
vojenské účely, hromadné
zpracování dat
malosériová výroba
60. léta
skříně
integrované obvody
hromadné zpracování dat,
vědecké výpočty
sériová výroba
70. léta
malé skříně
lepší int. obvody
široké využití v ekonomice
velkosériová výroba
80. léta
krabice na
stole
mikroprocesory
proniká do všech oblastí
zpracování a přenosu
informací
hromadná výroba
90. léta
sešit A4
výkonnější
mikroprocesory
pronikl do všech oblastí
zpracování informací,
hromadně se objevuje v
domácnosti
hromadná
velkovýroba,
koncentrace firem
Zdroje
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Boulier1.JPG
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arts_et_Meti
ers_Pascaline_dsc03869.jpg
 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Babbages_An
alytical_Engine,_1834-1871._(9660574685)
 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two_women_
operating_ENIAC.gif


Informatika a výpočetní technika pro střední školy,
teoretická učebnice, Pavel Roubal, Cpress
 Informatika a výpočetní technika pro střední školy,
praktická učebnice, Pavel Roubal, Cpress
