Bulharsko

BULHARSKO
POTÁPĚNÍ
„NA POHODU“
Napsali: Martin Beneš P** CMAS, PADI Instruktor
Václav Voráček P** CMAS
redakce Buddy – Nashipae Y.L. AOWD, Nitrox SDI-TDI
Vyfotografovali: autoři a redakce Buddy
a Andrzej Kruczkowski
Černé moře dává výjimečnou příležitost amatérským podvodním archeologům najít si svůj „malý poklad“. Černé moře ukrývá i ve 21. století, bývalá antická přístaviště, kde lze ještě dnes, při troše štěstí, najít úlomky amfor, keramiky, trofeje z vraků lodí aj.. Kdo si chce splnit svůj dětský sen a sejít se zblízka
s dávnou minulostí a najít si svůj poklad, pro něj je Černé moře jako stvořené.
Více než 100 vraků lodí čeká na své nové podvodní návštěvníky. Komu ještě
vydá moře své poklady?
94
BULHARSKO
BULHARSKO
KROKODÝL
S potápěním si u nás tuto zemi spojuje
málokdo. A to přesto, že má moře, leží od
nás relativně blízko a v současnosti tu každoročně tráví svoji dovolenou přes 100 000
Čechů.
I mně přišlo zvláštní, když mně můj kamarád a dlouholetý buddy Vašek řekl, ať s ním
jedu do Bulharska na expedici redakce Buddy a ať si s sebou vezmu cajk. S Vaškem se
rád potápím prakticky kdekoliv, a tak jsem
bez rozmýšlení svolil. Nebývá přece až tak
důležité, kam člověk jede, ale s kým.
O potápění v Černém moři jsem do té doby
nevěděl téměř nic. Bulharsko jsem pouze
navštívil s rodiči jako dítě. Okamžitě jsem
užíváte si klid, ticho a krásu
podmořského života
93
si vybavil dlouhé písčité pláže, které se
jen zvolna svažovaly do moře. Také jsem
si hned vzpomněl na svoje první pokusy
s potápěním na nádech, kdy zde spatřit
pod vodou něco jiného než písek bylo spíše
vzácností. A největší atrakcí byla bójka,
ukotvená v hloubce 1,6 m, která ohraničovala prostor pro neplavce. Proto jsem si od
této cesty žádné mimořádné potápěčské
zážitky nesliboval. Nicméně jsem si řekl, že
aspoň viditelnost bude výrazně lepší, než
na jakou jsme zvyklí na většině českých lokalit a víc jsem celou věc neřešil. Začal jsem
pomalu balit.
Jak se později ukázalo, potápění zde nebylo
vůbec špatné. Největší výhodou ale bylo, že
jsem po letech potápění zažil u moře pocit,
kvůli kterému jsem potápění před lety propadl. A to pocit pohody... Té pohody (a řekněme i svobody), kdy jste se svým buddym
ve vodě, užíváte si klid, ticho a krásu
podmořského života, aniž by vám při tom
asistovalo několik desítek jiných potápěčů,
vířících před vámi kal a čekajících, až jim
jejich divemaster dá pokyn, kam se plave, či
že paní Vonáskové už dochází vzduch, a tak
všichni hajdy ven z vody.
Po příjezdu do pobřežního městečka Primorsko se ukázalo, že „potápěčský průmysl“
zde ještě naštěstí není plně rozvinut, což se
vzhledem k výše uvedenému ukázalo jako
mimořádná výhoda. Jedinou potápěčskou
základnou, která z našeho pohledu přicházela v úvahu, byla základna Poseidon.
Její majitel Todor, jinak „potápěčský vlk“
a osobnost každým coulem, se ukázal jako
potápěč - srdcař a hodně přispěl k pocitu
pohody, který ve mě zůstal ještě nějakou
dobu po příjezdu do Čech.
Kromě jeho úžasných historek ze života,
kuchařského umění a večerů s kytarou
a písničkami, měl osobitý a individuální
přístup ke každému. Naše denní ponory
začínali kolem deváté ráno, kdy se sesbírali
zájemci o ponor a odjelo se na domluvenou lokalitu. Po každém ponoru následovalo setkání se na bázi v přístavu, kde se
jedlo a povídalo až do večera a po večeři
pokračovalo před ofisem Poseidonu až do
pozdních hodin.
Naším první lokalitou byl Krokodýl. Lokalitu Krokodýl najdete na skalnatém pobřeží
přírodní rezervace Arkutino, kousek za
vilou Perla. Jde o mělkou lagunu, oddělenou od otevřeného moře skalnatým
ostrůvkem zvaným Krokodýl (protože má
tvar krokodýla plovoucího na hladině).
Po sestupu do větší hloubky se ocitnete
v krásném světě ticha. Proplouváte mezi
skalami obrostlými slávkami, ve kterých si
našli úkryt mořští koníci, jehly a malé rybky. Hlouběji narazíte i na velké kraby, kteří
svými rozevřenými klepety budí patřičný
respekt, dále jsou tu platýzi, rejnoci a při
troše štěstí můžete potkat i neškodného
vás během ponoru doprovází
množství všudypřítomných
velkých medúz
černomořského žraloka. Tady se konají
i seznamovací ponory pro nepotápěje. Je
to bezva lokalita na rozpotápění. Přístup
je trochu obtížný, ale není to tak hrozné.
Přístup k vodě je řešen příkrými betonovými schody, které končí asi 1,5 metru
nad mořem. Lokalita je to pěkná, zvlášť
na druhé straně Krokodýla, kde se dá
terasovitě sestupovat do 20 metrů a pak
pokračovat po písčitém dně dál. Je tam
spousta krabů a malých ropušniček. Stejně jako na všech ostatních ponorech tady,
vás během ponoru doprovází množství
všudypřítomných velkých medúz a kolem
vás jsou kolonie rapanů a slávek.
Na této lokalitě jsou díky častým návštěvám potápěčů ryby nebojácné, zvědavé
BULHARSKO
a přátelské. Jakmile se ponoříte před Krokodýlem, v hloubce okolo 8 metrů, kolem
vás se začnou hemžit hejna různých rybek,
které od vás čekají na nějaký pamlsek.
Třeba v podobě rapanů. Tak jsme je i my
nezklamali a krmili je i z ruky. Stačilo jen
nastavit dlaň a dívat se. Byl to krásný a nepopsatelný zážitek.
RAPANI
Rapani jsou všem dobře známí mořští plži,
jejichž ulita byla častým suvenýrem dovezeným z Bulharska a dodnes „zdobí“ zaprášenou poličku nejedné české domácnosti.
Historie i současnost výskytu těchto plžů
v Černém moři je celkem zajímavá. Nejsou
původními obyvateli tohoto moře, ale byli
sem zavlečeni ruskou flotilou v období 2.
světové války, a to až z vod, omývajících
břehy Japonska.
Bohužel, v současné době jsou přemnoženi a představují ekologickou časovanou
bombu. Živí se totiž slávkami jedlými, jejichž počet v důsledku toho klesá. Jak známo, každá slávka přefiltruje za den okolo
1m3 , takže s úbytkem slávek hrozí prudké
zhoršení kvality vody a porušení rovnováhy celého ekosystému. Rapani jsou však
také naštěstí velmi žádané zboží, a to nejen ve své domovině - Japonsku, kde představují labužnickou pochoutku. Pro řadu
místních „potápěčských vlků“ je lov rapanů
hlavním zdrojem příjmů v období mimo
hlavní sezónu. Lov rapanů je, přestože se
vlastně jedná o škůdce, licencován.
My jsme si na rapanech pochutnávali jak
v místních restauracích, tak i u Todora
(vlastní licenci) na jeho základně. Prádelní
hrnec plný uvařených plžů Todor vždycky
vysypal na dřevěný stůl, který toho rozhodně hodně pamatuje. Mezerami mezi
jednotlivými prkny vytekla horká voda
(doporučuje se před tím vyndat svoje
nohy z pod stolu...) a jídlo bylo hotové.
Plže je třeba vyjmout, oddělit vnitřnosti,
posolit a sníst.
LEN NOS“, se nachází Pirátská zátoka, kam za časů dávno minulých
piráti zaháněli obchodní plachetnice. Bohužel, taktika jejich boje příliš
k zachování vraků pro potápění
nepřispěla. Piráti lodě při útoku
zapalovali, a tak se zde dají najít
už pouze kovové spojovací části,
pocházející z těchto bývalých lodí
(nejčastěji zbytky nýtů, apod.).
MASLEN NOS
Název Maslen Nos (Zechtin burun) je údajně v překladu Olejový
útes (nos = útes, výběžek). Název
vznikl podle toho, že námořníci
za silných bouří vhazovali do moře soudky
s olejem. Množství vhozeného a rozlitého
oleje na mořské hladině dokázalo změnit
strukturu vln a tím i jejich sílu, která loď
hnala přímo na skaliska. A prý to opravdu
fungovalo. Podobnou pověst jsem už ale
žili i tuleni mniši, které buď vybila armáda
nebo se přestěhovali do klidnějších vod.
Na skalnatém výběžku, nad útesy čnící i 50
metrů nad mořem, stojí dnes maják a oblast
okolo něj slouží jako vojenská základna.
VARVARA
vysoký skalnatý výběžek, který
se stal v minulosti osudným již
mnoha lodím
slyšel i při potápění v jiných mořích. Tak na
ní asi něco bude.
Typickým pro tuto lokalitu je vysoký skalnatý výběžek, který se stal v minulosti
osudným již mnoha lodím, plujícím v době
zimních bouří v jeho blízkosti. V prosinci
roku 1898 zde ztroskotala loď Aglaj Valianu, v lednu 1901 ruský parník Cisarovna.
Možná to bude tím, že nevezly dostatek
olivového oleje. Podél moře lze na skalách
spatřit jeskyně, ve kterých do roku 1932
Kousek dál od Primorska, směrem na jih, leží
lokalita „Varvara“. Nachází se sice nedaleko
hranic s Tureckem, nicméně na břehu máte
pocit, že jste se ocitli někde na pobřeží Irska.
Skalnaté pobřeží, strmé srázy k moři, skály
pokračující v moři s celou řadou malých
kaňonů a jeskyněk v maximální hloubce 14
metrů. Místo, kde bych si dokázal představit
i žít. Jde o pěknou členitou lokalitu, takové
malé podmořské skalní městečko, kterým
proplouváte jeskyněmi a údolíčky mezi
skalkami. V jeskyních jsme našli dělové koule různých velikostí. Ponor klasicky doprovázeli všudypřítomné květáky – medúzy.
MIRIUS
Další pohodovou lokalitou, která se nachází nedaleko od „Krokodýla“, je zátoka
„Mirius“. Ze dna vystupují malé skály, mezi
nimi na dně září světlý písek, řasy, rapani,
krabi, ryby, a to vše v hloubce, která opět
nepřesáhla 20 metrů. Ale hlavně ta krásná
samota ... V této zátoce, u skály Palurja, je
doslova překrabováno, což je nejvíce vidět
při nočním ponoru.
Nedaleko této lokality, za výběžkem „MAS-
92
BULHARSKO
BULHARSKO
���������������������������������
KITEN (URDUVIZA)
Na jih od Primorska leží nevelký, antický přístav starého města
Tonzu, přístav Kiten. Kiten je celkem zajímavou potápěčskou
lokalitou především z historického hlediska. Přímo v oblasti
přístavu se nachází několik posledních zbytků středověkých
a dokonce i antických vraků. Většinou se jedná už jen o dřevěné zbytky, střepy amfor, nádobí apod. Jako téměř vždy záleží trochu na štěstí, kolik toho moře přemístěním písku právě
odhalí. Poblíž Kitenu se nalézá v malé hloubce celkem 8 vraků
lodí. Našli jsme tu něco z nákladu lodi, něco kovových částí lodi,
část amfory a keramický talíř. Vše jsme ale moři nechali pro další
návštěvníky a jen se na okamžik svým nálezem – dotekem a pohledem – spojili s jeho dávnou minulostí.
V Kitenu stojí celkem za návštěvu místní muzeum podvodní
archeologie. Dají se tu vidět zachovalé „vykopávky“ z lokalit,
kde se člověk ještě před chvílí potápěl, i výsledky americké expedice, která zkoumala vrak, jehož zbytky jsme před chvílí viděli
na vlastní oči.
v oblasti přístavu se nachází několik posledních
zbytků středověkých a dokonce i antických vraků.
Pozn. Todor má v ofisu své vlastní muzeum, které také stojí za
shlédnutí: kly od mamutů, dělové koule všech velikostí, dělo,
kotvy, sošky, amforky, mosazné talíře, měděné mince, knoflíky
a další poklady.
������ ���� �� ��������� �����
�������������������������������
�� ������� ������ �� �������
�����
�� ������ ���������� �������
������� ���� �������� �������
��������������������������
����
���������������
�������������������
����������������
����������������������
�������������������������������
���� ������� ������ �� ������
������
�����������������������������
�� ���������� ������ ����������
�� ������������ ��������������
���������
������������� ������������ ����
�����������������������������
����������
���� ������ �� ���������
�����������������
91
�������������������������������������������������������������������
�����������������
BULHARSKO
MYS KORAKEA (Korakja)
Nejhezčí ponor z našeho pobytu jsme si
nechali na konec. Jeli jsme se lodí potápět
na vrak parníku „Jacques Fressinet“, který
ztroskotal nedaleko mysu Korakea. Z této
lodi se prý zachránila celá posádka. Protože
právě začínalo zimní období, zachráněnou
posádku ubytovali místní lidé v budově
zdejší školy v Primorsku a celou zimu jim
tam nosili jídlo a oblečení.
dávali dno. Všude bylo mnoho kovových
součástí lodi, pokrytých velkou vrstvou
slávek. Pod vrakem i pod kameny našli své
útočiště krabi, kterým se právě v tomto
období mění krunýř a jsou pro ostatní obyvatele moře snadným úlovkem. Viděli jsme
ryby, které si zrovna vybrali jednoho z krabů, který včas nenašel svůj úkryt. Ryby dělali nájezdy na jeho slabý krunýř a neustále
ho okusovali. Pokud se krab včas neschoval
před rybími vetřelci, asi už je dneska nebožtík. Viděli jsme i rejnoka, který si nás připlul
prohlédnout a zase rychle odplaval.
Náš parník neměl (bohužel pro nás potápěče) klid ani na dně moře. Po 2. světové válce
na něm testovala bulharská armáda užití trhavin pod vodou a dokonala tak zkázu této
lodi. Dobře zachované jsou tři parní kotle,
o průměru kolem 4 metrů a také chladiče
Všude bylo mnoho kovových
součástí lodi, pokrytých velkou
vrstvou slávek.
Jacques Fressinet byl postaven ve Francii
v roce 1914. Potopil se 15. 2. roku 1929. Výtlak měl 5000 tun. Vypráví se, že loď ztratila
v mlze kurz a narazila na pobřežní skaliska.
Loď v době ztroskotání plula pod bulharskou
vlajkou. Vrak lodi leží poblíž břehu, cca. 50
metrů.
Po sestupu po kotevním lanu do 24 m jsme
za viditelnosti okolo 7 m postupně prohle-
i parní stroj. Ve střední části lodi jsou dobře
viditelné části paluby s fragmentem stožáru
o průměru 0,7 metru. Záď lodi je v hloubce
7 metrů a příď okolo 20 metrů. Délka lodi
byla 110 metrů. Na povrchu vraku je vidět několik okének a najít lze i šamotové
cihly z kotlů, kde každá z cihel nese jméno
Jacques Fressinet. Veškeré části z lodi jsou
pokryty vrstvou slávek. Z trupu parníku je
nyní hromada kovových částí, z jejichž velikostí a množství je patrné, o jak velkou loď
se jednalo. To naznačuje i velikost lodního
šroubu, který se nám ve změti železného
šrotu podařilo najít. Kdo by ho chtěl tento třímetrový skvost vidět pod hladinou,
měl by si pospíšit. Místní potápěči uvažují
o jeho vylovení a umístění do muzea. Části
vraku jsme nacházeli i v hloubce 20 – 27 m.
Výstup na hladinu probíhal u asi 50 m vzdá-
leného reefu, zajímavě členitého, se spoustou slávek a krabů.
Potápěli jsme se z plachetnice Svatá Marie,
která je k pronájmu v přístavu Kiten. Tuto
plavbu na Svaté Marii nám domluvil Todor
poté, co vlny na moři byly přeci jenom na
jeho 6,5 metrový člun velké. Nám se už příliš
krátil čas do odletu, takže nebylo možno ponor přeložit na některý z dalších dnů. Majitel
a stavitel plachetnice – kapitán Dobri Dimitrov – mimo to, že vypadá jako pravý mořský
vlk, je i významným výrobcem chladných
zbraní. Můžete si u něj objednat pirátské
tesáky nebo repliku meče cara Kalojana
zvaného Joanika, vítěze bitvy u Varny 1201.
Joanik byl významným bulharským válečníkem, který zpět dobyl ztracená bulharská
území v Byzantské říši a roku 1204 získal od
papeže titul krále (cara).
Cestou zpět nám posádka kromě vlastního
oběda (čerstvých ryb a speciálních brambor
se šopským salátem) uvařila i slávky jedlé,
které nám Todor na konci ponoru nasbíral.
Slunce nám hřálo do zad, vítr foukal do
plachet tak akorát a vůbec to byl takový ten
hezký den, na který se nezapomíná a kdy
člověka napadne, jestli způsob života, který
žije v Čechách, je ten pravý ořechový.
90
BULHARSKO
BULHARSKO
DOJMY
Během našich ponorů se viditelnost pohybovala většinou v rozmezí 5 – 8 m., což na
moře není mnoho. Bylo to způsobeno pře-
voda Černého moře vůbec nepálil do očí.
Výše uvedené lokality jsou vlastně poměrně vhodné i pro začátečníky. Jak už jsem
ale zmínil v úvodu, ocenit je mohou i potápěči, kteří už mají něco za sebou, ale kteří už
jsou přesyceni „potápěčským průmyslem“,
panujícím na světoznámých lokalitách. Na
své si přijdou i potápěči – fotografové, kteří
tu mají na své podvodní pokusy a záběry
klid.
PROČ JET
DO BULHARSKA?
89
devším nezvykle horkým létem, voda oproti jiným rokům nadměrně „kvetla“. Teplota
vody byla do 8 metrů okolo 27 – 29°C, a i ve
30 metrech neklesala pod 25°C, což oproti
relativně nízké viditelnosti bylo příjemné.
Teplotou to připomínalo spíše potápění
v tropickém moři. Potkali jsme zde i další
české potápěče, kteří se oblékali do 3 mm
mokrého šortu, což je na začátek září v Bulharsku nezvyklé. Že by se skutečně začalo
projevovat globální oteplování?
Jednou ze zajímavostí Černého moře
je nižší koncentrace soli, než na jakou je
člověk v moři zvyklý. To samozřejmě ovlivňuje hmotnost zátěže, nutné pro správné
vyvážení, která se tak přibližuje hmotnosti,
kterou člověk používá ve sladké vodě. Ale
největším překvapením pro mě bylo, že
Důvodů, proč navštívit Bulharsko, je však
určitě více. Panují zde relativně nízké ceny,
podobné těm našim, některé zboží je
dokonce levnější. Nicméně i zde se prý obchodníci snaží každoročně ceny každoročně o několik procent „upravit“, samozřejmě
směrem nahoru.
Dalším důvodem je možnost získat relativně levnou letenku, a to přímým letem z Prahy až na Černomořské pobřeží (do Burgasu
začala z Prahy létat mj. nízkonákladová
letecká společnost Skyeurope, u které nás
vyšla letenka na cca. 3000,- Kč včetně všech
tax a poplatků).
Konkrétně městečko Primorsko je taková
poločeské kolonie. Proč zrovna „česká“?
Právě zde se nejčastěji potkáte se svými
krajany. Nápisy a jídelní lístky v češtině jsou
zde běžným jevem, existuje tu dokonce
i České informační centrum. Na sever a na
jih Primorska leží dvě dlouhé pláže. Většina
novějších hotelů leží u severní pláže, kde
také probíhá další intenzivní výstavba. Jižní
pláž se z Primorska táhne až ke Kitenu. Na
úplném konci severní pláže leží opuštěný
bílý hotel Perla, bývalá rezidence Todora
Živkova.
Samostatnou kapitolou je skvělá bulharská
kuchyně. Spousty vynikajících salátů, ryb,
upravených na různé způsoby apod. Za
ochutnání rozhodně stojí plněná paprika
„čůška bjůrek“. Jedná se o grilovaný paprikový lusk, naplněný jakousi nádivkou,
jejímž základem je sýr (tipuji, že balkánský),
to celé je obalené v trojobalu a osmažené.
Je to jedno z bulharských národních jídel
a fakt je to mňamka. Za zmínku rozhodně
stojí místní verze dršťkové polívky, která je
bílá, mírně nakyslá a většinou zachutná až
tak napodruhé. Ale celkem jsem si jí oblíbil.
��������������������������������
���������������������������
������������������
�������������������������
����������������������������������������������������������
����������������������������������������������������
���������������������
89
BULHARSKO
BULHARSKO
vidět: antické olověné kotvy, středověké kotvy, amfory, keramiku, zbraně, vše
pocházející od doby bronzové až po 20.
století. U mysu Kaliakra a na jih od Burgasu
v srpnu 1791 ruský kontraadmirál Fjodor
Fjodorovič Ušakov úplně zničil silnou
tureckou flotilu, doplněnou eskadrami
z Alžíru, Tunisu a Maroka pod vedením
kapadunpaši (admirál) Saida Aliho. Z této
bitvy potopené lodě jsou po celé délce
bulharského pobřeží. Jsou to vojenské
plachetní lodě z 18. století.
Vraky z pozdější doby je možno vidět
před Achtopolem, v okolí Primorska,
severně od Sozopolu, u Černého mysu
(bulharská Šumni, turecká Gairet a ruská
Kolchida). Před Varnou je vrak ruské
ponorky z 2. světové války a v její blízkosti
vrak lodi, kterou potopila. Každý potápěč
s objevovatelským duchem, milovník
tajemna, neznáma a dobrodružství si zde
určitě přijde na své.
Velká část jídel obsahuje koření „čubrica“,
které mu dává charakteristickou chuť.
Dobré jídlo lze zapít jedním z místních piv.
Jako nejchutnější nám přišla „Zagorka“,
která nám připomínala Čechy nejen svojí
chutí. (K pivu se zde občas přikusují, no spíše žužlají, malé sušené rybky nebo sušené
masové plátky).
Zkusili jsme samozřejmě i bulharská vína,
ale narozdíl od piva, kde nás chuť mile překvapila, nás místní vína poměrně zklamala.
Jako tvrdý alkohol se tu nejvíce pije rakije,
ale protože tvrdý alkohol moc s Vaškem
nepijeme, tak si její kvalitu hodnotit netroufáme.
DALŠÍ VRAKY
87
V předešlých tisíciletích se na březích
Černého moře objevovaly a zanikaly státy
a národy, rozkvétaly civilizace a kultury, které za sebou zanechaly bezpočet památek
a stop (Trácká civilizace, Milétská civilizace,
kolonizace perská a athénská). Po novém
letopočtu: kolonizace římská, Byzancie,
Osmanská říše.
Surový charakter Černého moře a mořské
bitvy poslaly ke dnu bezpočet lodí. Při potápění v místech, která byla velice nebezpečná (podvodní útesy), nebo v zátokách
používaných jako přístavy, není náhodné
V Bulharsku jsme strávili 7 dní, a to je na
potápěčské možnosti, které zde pobřeží
Černého moře nabízí, opravdu málo. I další
vraky lodí, které jsme nestihli navštívit, lákají ke své návštěvě.
V Burgaském zálivu najdete dva známé
a navštěvované a zachovalé vraky: „Mopang“ a „Rodina“. Mopang, postavený roku
1919, měl 102 metrů dlouhý trup a explodoval roku 1921 najetím na minu. Leží
v hloubce 50 metrů. Rodina měla trup dokonce 120 metrů dlouhý a byla potopena
v roce 1941. Najdete ji v hloubce 40 metrů.
Dalším vrakem 40 km od Sozopolu je
„Sefak“. Vrak leží v hloubce od 9 do 14
metrů, cca. 300 metrů od břehu. Loď byla
BULHARSKO
bombardována v roce 1941. Při bombardování nebyl na štěstí nikdo na lodi. Loď
plula z Istanbulu naložena stavebním a sanitárním materiálem. V důsledku výbuchu
Každý potápěč s objevovatelským
duchem, milovník tajemna,
neznáma a dobrodružství si zde
určitě přijde na své.
a následného zničení obsahu lodi, kde byl
mimo jiné i cement, je část nákladu zalita
v betonu. Ještě nedávno se kolem vraku
daly nalézt olověné a porcelánové figurky,
které byly také součástí nákladu.
Dalším zachovalým vrakem je „Christina“
(vrak 1). Najdeme ho 12 námořních mil
od mysu Kaliakra. Jde o vrak lodi, nalezený a poprvé probádaný „Bulharským
Christina
Institutem Oceánologie“ v červnu 2004.
Institut bulharské podvodní archeologie
uspořádal za vrakem výpravu již v roce
1991, kde vítr a vysoké vlny a nepříznivé
počasí ukončilo záhy tuto výpravu. Proto
v roce 2004 se výprava vrátila znovu prozkoumat tento vrak s pomocí echosondy
a sonaru a GPS. Jedná se o typický parník
s vysokým dvojitým komínem, postavený
na počátku 20. století. Vrak je ve slušném
a zachovalém technickém stavu, včetně
kotvy a vybavení. Na pravém boku je
stále čitelný nápis – název lodi: CHRISTINA.
Kromě stavebního materiálu se ve vraku
našlo: zvon vysoký 20 cm se stále čitelným nápisem „…& Son Ltd, Liverpool, No
23830.“ , dalekohled vyrobený v Liverpoolu, zrcadlo, světlo, naftová lampička, kom-
pas, kotva, telegraf, vyrobený J. Sewillem
z Velké Británie v letech 1875 - 1895, aj. Po
vědecké výpravě došli vědci k závěru, že
jde o loď vybudovanou roku 1912 firmou
„Nuscke & Co.“ ve Štětíně na žádost Ragnara Nilssona z Wismaru (Niemcy). Loď, spuštěná pod jménem „Harald“ měla výtlak 632
tun, délku: 191,5 stop a šířku 30,1 stop.
Mohla dosáhnout rychlosti 8,5 námořních
uzlů. V roce 1929 byla loď prodána Karlowi Grammerstorfowi z Kielu (Niemcy)
a přejmenována na „Clare Grammerstorf“.
Roku 1939 loď odkoupil Arthur Sommer
(Joh. Ick) z Hamburgu a nově pojmenoval
„Ottilie“. Roku 1947 byla loď předána řecké
vládě a změnila své jméno na „Ioannina“.
Roku 1948 nový majitel lodi, firma Atlantis
SS. Co. z Patras v Řecku, ukončila kolotoč
změn a pojmenovávání lodi a pojmenovala ji na „Georgios R.“. Od roku 1954 se stala
loď vlastnictvím firmy „Atlantis Mercantile
& Shipping Co“ (Chr. M. Sarlis & Co), Patras
v Řecku. Firma loď přejmenovala na její
první jméno: Christina.
Od roku 1962 se vlastníkem lodi stala firma
„M. Mariolis & Co“, rovněž z města Patras
v Řecku. Dne 14. března 1962 loď při velké
bouři ztroskotala 12 mil od Przylądka Kaliakra. Loď plula z Galatz do Rimini s transportem duży ładunek drewna. Informace
o těchto expedicích do hlubin za vraky
pochází z „Register of Merchant Ships
Completed“ in 1912 od W. A. Schella.
Dalším lákadlem jsou vraky ponorky ruských ponorek, typu ST. Ta kratší, o délce 24
metrů, torpédovala minolovku „Karol“, ale
sama byla zasažena torpédem z letadla.
Druhá je delší, měří 33 metrů.
86
BULHARSKO
BULHARSKO
MEZI DALŠÍ VRAKY ČERNÉHO MOŘE
PATŘÍ:
Německá torpédová loď z 2. světové války
Německá loď, vyrobená v roce 1947
Nákladní loď Kostas
Tanker Pelesh
U Černého mysu leží další tři vraky: bulharská Šumni, turecká Gairet a ruská
Kolchida.
MOŘSKÁ REZERVACE
A MYS KALIAKRA
85
V roce 2001 provedl tým specialistů z Bulharského Institutu Oceánologie další z průzkumů mořského dna ve vzdálenosti 12
mil od břehu s názvem Relief 4000. Sonar
pomocí radiového systému zmapoval BRAS
(angl. Radio Positioning System – RPS)
reliéf dna moře. Výsledkem práce tohoto
systému bylo skenování reliéfu do mapy
v poměru 1 : 50 000. Takto byly odhaleny
další čtyři nové vraky.
První vrak, o délce 64 metrů, leží v hloubce
78 metrů. Zřejmě jde o parník postavený
ve 20. století pro převoz zboží. Jde o výše
jmenovanou loď Christina.
Druhý vrak, dlouhý 84 metrů, leží v hloubce
59 metrů. Jde zřejmě o typ ponorky L (Leninec), postavený v době 2. světové války.
Třetí vrak, o délce 60 metrů, je zřejmě rovněž ponorka z období 2. světové války, typu
SHT (Ščuka). Leží na dně v normální pozici
v hloubce 60 metrů.
Čtvrtý vrak, ležící v hloubce 63 metrů, je
dlouhý 22 metrů. Žádná ze zachovalých
částí lodi nepřesahuje výšku 3 metrů.
Asi 50 km nad Varnou jsou čtyři potápěčské
lokality s jeskyněmi vhodné pro milovníky
jeskynního potápění.
Na tyto a některé další lokality nám pro
tentokrát nezbyl čas. Nicméně už teď vím,
že se do Bulharska vrátím, a že si s sebou určitě přibalím potápěčský cajk, takže o nich
třeba někdy příště.
PODMÍNKY K POTÁPĚNÍ
Bulharsko jsme navštívili začátkem září,
nicméně nejlepší dobou pro potápěče je
období mimo hlavní turistickou sezónu, v jarních, podzimních a zimních měsících. Díky
nižším teplotám je v tomto období ideální
viditelnost a v této době i větší výskyt ryb, při
pobřeží táhnou hejna tuňáků (až 50 cm dlou-
BULHARSKO
Záruka příjemného klima
UVEX patří mezi 100 nejprogresivnějších firem v inovacích
UVEX Safety CZ, k.s., Na Jamách 394, 516 01 Rychnov nad Kněžnou
e-mail: [email protected], tel.: +420 494 531 331, fax: +420 494 533 395
www.uvex-safety.cz
84
BULHARSKO
BULHARSKO
hých) a mořských vlků. Teplota vody v podzimním období prý ještě neklesá pod 16°C,
dá se tedy potápět i v polosuchém obleku.
Dalšími měsíci nejvhodnějšími pro potápění jsou od března do května, kdy viditelnost je opět vysoká, nicméně teplota vody
dosahuje v tomto období maximálně 10°C,
suchý oblek je prakticky nutností. V tomto
období lze pozorovat hejna sleďů (až 40 cm
velkých), kambalu velkou apod.
Nicméně potápění je velmi dobré i v hlavní
sezóně, což nejvíc ocení zadaní potápěči,
kteří chtějí (nebo musí) jezdit na dovolenou
s rodinou. Manželka s dětmi může trávit
dovolenou na pláži nebo šopováním a domluví se i česky.
FAUNA
Všudypřítomné jsou slávky jedlé (midi),
mořští krabi, koníci, jehly, dravé mušle rapana a medúzy. Hlavně v jarních měsících
se často setkáváme ve větších hloubkách
s platýzy (kalkan), rejnoky ostnitými, žraloky černomořskými, ropušnicemi, hlaváči,aj.
Žijí tu i tři druhy delfínů a jeden z velmi oblíbených vodních savců – tuleň mnich.
PONORY A CENY
83
Ceny potápění jsou zatím relativně nízké,
s Todorem se dají domluvit okolo 200,- Kč/
ponor. V ceně je nafoukaná flaška, závaží
a doprava na lokalitu. Cajk je lepší si dovézt
svůj. S výjimkou ponoru na vrak parníku
„JAQUES FRESINE“ jsme všechny ponory
uskutečnili ze břehu. Nejbližší barokomora
je v Burgasu (okresní nemocnice), použití
je placené.
Před cestou doporučuji navštívit webové
stránky poseidonet.cz.
POTÁPĚČSKÝ SERVIS
• seznamovací ponor-discovery diving: 20 €
• plnění lahví novým kompresorem Trident:
1 litr vzduchu 0,25 €
• půjčování lahví 10, 12, 15, 18 litrů s universálními ventily DIN: 2,5 €/ den
BULHARSKO
• zapůjčení žaketu: 2,5 €/ den
• sautomatiky (vyvážený I. stupeň): 2,5 €
za den
• komplet ABC maska, ploutve, šnorchl:
2,5 €/ den
• Pro výjezdy do různých lokalit používáme 6,5 m laminátovou loď s přívěsným
motorem, vybavenou echolotem, GPS
a kyslíkovou soupravou.
• Klasický polodenní výjezd s možností
opakovaného ponoru stojí 10 € (láhev
a závaží v ceně). K dispozici je 15 kompletů pro potápěče.
• Ke službám základny patří také zajištění
ubytování jak pro potápěče tak pro individuální turisty. Ubytování je v soukromí
na velmi dobré úrovni ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích. Cena se pohybuje
podle sezóny a kategorie od 5 do 9 € za
lůžko.
Od r. 2000 funguje v Primorsku i České informační centrum.
Pozn. Ceny platné pro rok 2007
viscích moře klesá až od 600 m od pobřeží
pod 10 m)
Slanost: slabá (18 promile, v největších
hloubkách 22 promile), dáno obrovskými
přítoky „sladkých“ řek (Dunaj, Dněpr, Dněstr...), soli K, Ca, Cl, Cr, bikarbonátní (příznivé
pro lidský organismus)
Průzračnost: do 16 – 20 m
Teplota vody: od června do září průměrně
23°C
Příliv, odliv: není patrný
Fauna: na rozdíl od bohaté flory je chudší
(v hloubkách vzniká rozkladem organických látek jedovatý sirovodík), 1 500 živých
organismů, 180 druhů ryb, 60 druhů užitkových. Ve velkých hloubkách žijí delfíni i žraloci (k pobřeží se nikdy nepřibližují).
Ostrovy: malé, počet 7 (z toho 4 proti Sozopolu)
Zálivy: dva velké – Varenský a Burgaský
Pobřeží:
reliéf pestrý, střídají se ploché břehy, kolmé
skalisté stěny, zelený a lesní porost, miniaturní zálivy, masy balvanů
CHARAKTERISTIKA
ČERNÉHO MOŘE
Plocha: 413 488 km (je větší než Německo)
Největší délka: 1 130 km (Burgas – kavkazské pobřeží)
Největší šířka: 613 km
Průměrná hloubka: 1 650 m, do 8, místy
až 35 km však nepřesahuje 50 m (při leto-
82
BULHARSKO
BULHARSKO
.HISTORIE
ČERNÉHO MOŘE
81
Od 6. století př. n. l. bylo černomořské pobřeží zasaženo řeckou kolonizací. Kaliakra
se jmenovala Tirizis, Balčik byl Dionýsopolis,
Varna byla Odéssos, Nesebr byl Mesembria,
Pomorie bylo Anchialos, Sozopol byl Apollónií a Achtopol Agathopolisem. Některé
řecké osady vznikly přímo na místech bývalých thráckých sídel. Už první bulharský stát
vznikl před 1840 lety na březích Černého
moře. Zikmund Lucemburský utíkal po křižácké výpravě přes Černé moře po útoku
Bayezida roku 1396 u dnešní Nikopole. Přes
Černé moře měla přijet pomoc Benátčanů
Vladislavovi III. v roce 1444. Ve Varně, Bulhary nazývaný český a polský král Varněnčik,
padl. V roce 1853 na obranu celistvosti osmanské říše, proti Rusku v tzv. krymské válce
vystoupily Velká Británie a Francie a vyslaly
na Černé moře svá vojska. Na přelomu
května a června 1854 se vylodila ve Varně,
zahnala Rusy a válku přenesla na Krym. V roce 1856 muselo Rusko přistoupit na neutralizaci Černého moře. V roce 1997 William
Ryan a Walter Pitman z Columbia University
nám zanechalo dědictví
mnohačetných podvodních
archeologických objektů
objevili důkazy, že kolem roku 5600 př.n.l.
zasáhla okolí Černého moře obrovská potopa způsobená tím, že do černomořského
bazénu vtrhlo Bosporem Středozemní moře.
Nálezy ukazují, že osídlení těchto míst trvá
již více než 7000 let. Vedla tudy nejstarší
plavební cesta v lidské historii a dokonce se
datuje ještě před Velkou potopu a Noemovu
archu, minulost Thráků, dobu římskou i řeckou a vytvoření bulharského státu.
Poslední podvodní expedice v oblasti
severního bulharského černomořského
pobřeží, prováděná týmem profesora Bal-
larda a skupiny potápěčů a vědců Institutu
oceánologie ve Varně v srpnu 2002 skončila úspěšně – odhalila jeden z nejstarších
a nejlépe zachovaných dřevěných korábů,
který byl kdy objeven. Loď převážela dávnověké zboží v amforách a mnoho dalších
předmětů. Jedna z nejdůležitějších událostí, která se stala na konci 2. světové války
na bulharském černomořském pobřeží,
je vlastní potopení německé flotily, když
nemohla opustit Černé moře přes Bospor,
obsazený spojeneckými vojsky. V té době
součástí německé flotily bylo i několik
italských, chorvatských a maďarských vojenských lodí. Začátkem roku 1944 jejich
celkový počet dosáhl 350, část z nich (101)
je potopena a opuštěna svými posádkami
na severním bulharském pobřeží spolu se
čtyřmi sovětskými ponorkami 2. světové
války, které byly utopeny při účasti v mořských bitvách. To vše představuje úžasný
objekt zájmů některých potápěčů. Toto
intenzívní a dramatické historické období
nám zanechalo dědictví mnohačetných
podvodních archeologických objektů – ka-
BULHARSKO
menných i kovových kotev, zbraní, amfor,
jedinečných architektonických památek,
uměleckých předmětů, zatopených přístavišť a lodí, z nichž některé teprve čekají na
své objevitele.
Jméno „Černé moře“‘ (zpočátku Pontos
Černé moře stále láká objevitele
a vědce
Axeinos, “nepohostinné moře”, později přejmenované na Pontos Euxeinos, “pohostinné
moře) bylo vytvořeno starověkými řeckými
navigátory, pro neobvyklé temné barvy
vod (oproti sousednímu Středozemnímu
moři). Viditelnost v Černém moři je v průměru přibližně 5 metrů, ale můžete tu zažít
viditelnost i přes 20 metrů, podobně jako
ve Středozemním moři. Teorie, jak dlouho
se voda Černého moře naplňovala je od 60
dnů, přes roky až několik staletí. Co Černé
moře všechno skrývá a jaká je jeho historie,
to stále v 211. století nevíme.
Protože Černé moře stále láká objevitele
a vědce, byl do nového průzkumu mořského
dna zapojen i v létě letošního roku i robot.
Nový podvodní robot konstruktéra Jona
Coxe, se jménem Doerri. Doerri vznikl na
americké „University of Delaware“ a stal
se novým členem mezinárodní expedice
„Aegean & Black Sea 2007 „. Přes dva metry
dlouhý a 109 kilogramů těžký Doerri patří do
kategorie dálkově řízených podvodních vozidel, neboli AUV. Jeho mise potrvají až 14 hodin a budou se odehrávat v hloubce kolem
200 metrů pod hladinou moře. Během nich
bude Doerri pomocí svých senzorů sledovat
slanost, teplotu a obsah kyslíku mořské vody.
Mořské dno bude mapovat sonarový systém
robota. Začít má poblíž ukrajinského přístavu Sevastopol. Vědci podle zprávy z University of Delaware doufají, že informace o profilu
dna, které jim Doerri přinese, povedou k objevům dosud skrytých starověkých lodních
vraků. Sledování parametrů mořské vody by
také mohlo přinést zásadní informace o rozpouštění kyslíku nebo o dynamice vln, které
formují mořské dno.
80