Téma čísla: Le Parkour

Transkript

Číslo 9
ŠKOLNÍ ROK 2006/2007
ŘÍJEN 2006
MAFÍK
školní časopis ZŠ Hodonín, Vančurova 2
Ptáme se...
NOVÝ PŘÍBĚH:
ANDĚL V ZATRACENÍ
...pana ředitele
Zdeňka Šebesty
NOVÁ
HITPARÁDA
Téma čísla: Le Parkour
PŘESPOLNÍ BĚH
S BRONZOVOU PŘÍCHUTÍ
Školní sportovní klub při ZŠ Hodonín, Vančurova 2
VÁS ZVE NA
ŠKOLNÍ TURNAJ
VE STOLNÍM TENISU
KDY?
ve čtvrtek 9. listopadu 2006
od 14:00 hodin
KDE? ve velké tělocvičně ZŠ Hodonín, Vančurova 2
KDO? neregistrovaní hráči stolního tenisu ze 6. - 9. ročníků
Systém turnaje bude upřesněn na místě
dle počtu přihlášených hráčů.
TURNAJ JE SOUČASNĚ NOMINACÍ NA OKRESNÍ KOLO!!!
HRÁČI NA PRVNÍCH TŘECH MÍSTECH BUDOU ODMĚNĚNI!
Přihlášky odevzdávejte v kabinetu TV do 8. listopadu 2006!!!
říjen 2006
>> Obsah <<
4-6
7
8-9
10
11
12 - 14
15
16
17
18
19
20 - 21
26 - 27
Ptáme se...
Událo se...
Zábavné stránky...
Soutěže...
Ekostránka...
Příběh na pokračování...
Film...
Film...
Hitparáda...
Comiks...
Ankety...
Sportovní zpověď...
Sport...
pana ředitele Zdeňka Šebesty
Co je nového na naší škole
Vtipy, testíky a kvizy
Halloween za dveřmi
Soutěž EKOTŘÍDA pokračuje
Nikola Polášková: Anděl v zatracení
Filmové tipy na listopad
Program kina Svět Hodonín
Hlasujte o nejlepší píseň školy
Mafík ve škole
Jak jste hlasovali na našem webu...
Le Parkour
Okresní kolo v přespolním běhu
MAFÍK, školní časopis ZŠ Hodonín, Vančurova 2
Číslo 9, školní rok 2006/2007, vychází v říjnu 2006
Redakční rada časopisu:
Mgr. Martin Fiala (editor, grafická úprava) - Vendula Třeštíková (9. A) šéfredaktorka Marcela Vyskočilová (9. A) zástupce šéfredaktora - Nikol Santlerová (9. A) – Lucie Kursová
(9. A) – Denisa Matějová (9. A) – Lucie Bimková (9. A) – Sabina Sofková (9. A) – Nikola
Polášková (9. B) – Tereza Lučanová (7. B) – Eliška Cetkovská (7. B) – Onřej Opluštil (7. A)
– Tomáš Švenda (7. A) – Honza Černý (7. A).
Adresa: Redakce časopisu MAFÍK, ZŠ Hodonín, Vančurova 2, 695 04 Hodonín.
E-mail: [email protected]
www stránky: http://casopis.mafik.sweb.cz
Náklad: 70 kusů. Tento výtisk je neprodejný. Copyright © 2006
Ptáme se...
...pana ředitele
Zdeňka Šebesty
8 nejOblíbené
Oblíbené
Oblíbený
Oblíbený
jídlo: ovocné knedlíky
pití: Coca-cola
herec: Morgan Freeman
film: vše o Cimrmanovi +
Řidič slečny Daisy
Oblíbená kniha: telefonní seznam
Oblíbené oblečení: sportovní
Oblíbené auto: Škoda
Oblíbená činnost: sport
Narozen ve znamení: rak
Asi nelze začít náš rozhovor jinak než následující otázkou: už jste si zvykl na
nové prostředí, nové kolegy a žáky?
Prostředí je tady velice pěkné, zvykl jsem si velice snadno, protože je tady pěkná a
moderní škola, je tady velmi dobrý učitelský sbor, od mladých kolegů až po ty zkušené,
nevidím tady žádný závažný problém.
Kdybychom Vám teď ukázali skupinovou fotku všech zaměstnanců školy,
myslíte, že byste dokázal vyjmenovat všechna jména?
Určitě ne, protože já jsem přišel z menší školy, kde bylo 21 kantorů plus nějaké uklizečky, dohromady kolem 35 lidí, ty jsem znal všechny. Ale tady jsem v podstatě měsíc
a po měsíci znát všech 50 zaměstnanců, to po mně asi těžko někdo může chtít. Troufám si říct, že polovinu kantorů bych asi pojmenoval křestním jménem i příjmením, ale
tu druhou polovinu… Vím, že jsou to kantoři, ale u jmen bych ještě asi váhal.
Dříve jste působil na Základní škole v Ratíškovicích. Pokuste se porovnat žáky
tady a na venkově. Je mezi nimi nějaký rozdíl?
Když jsem šel sem na městskou školu panelákového typu, tak jsem byl varován, že
tady jsou děti rozvernější, drzejší, méně vychované. A opak je pravdou, potkávám
naše žáky a oni říkají dobrý den s radostí, což kolikrát v Ratíškovicích nebylo obvyklé.
Proto já, když jsem šel sem do školy, tak jsem kantorům říkal, že bych byl rád, kdyby
tady vládl úsměv a pohoda, to jsou takové dva fragmenty, které bych chtěl, aby tady
byly. Nemusí to být zrovna reklama na zubní pastu, ale myslím si, že to vždycky jde
líp, když se dva lidé na sebe usmějí. Já tady pohodovou atmosféru cítím nejen mezi
kolegy kantory, ale i mezi žáky a myslím si, že se tady mně osobně bude pracovat lépe
než v Ratíškovicích.
Prozradíte nám, jaký žák jste byl Vy?
Já jsem měl tu výhodu, nebo možná nevýhodu, že od sedmé
třídy jsem byl součástí experimentu „studijní třída“. Nás,
žáky, kteří měli předpoklady pro studium na střední škole,
dali dohromady – bylo nás tehdy 6 kluků a 24 holek, takže
jsme byli hýčkáni, protože nás bylo málo. Ideální to bylo i z
toho důvodu, že se nám kantoři maximálně věnovali, protože jsme byli takoví pokusní králíci. Na druhou stranu na
nás kladli občas až přehnané nároky, a tak i mně se stalo, že
jsem v sedmé a osmé třídě prošvihnul vyznamenání. Pak už
jsem ale přišel k rozumu a vyznamenání se vrátilo.
Co Vás na základní škole bavilo?
Suverénně matematika! Ale bylo to zejména díky paní učitelce, která byla skvělá metodička a já se tak na její hodiny
těšil nejvíc.
A který předmět jste neměl v oblibě?
Asi hudební výchovu. Já o sobě tvrdím, že mám hudební
hluch, a dodnes, když se někde zpívá živijó, tak já jen stojím
v ruce s pohárkem a mlčím, protože kdybych se přidal, tak
asi odradím ty ostatní.
Coby maturant
(Foto: rodinný archiv)
Když se ohlédnete za svým dětstvím, jaká vzpomínka se Vám nejčastěji vybaví?
Nejčastěji příroda, měl jsem to štěstí, že moje rodiče mají a měli chatu na Mlýnkách, a já zde
trávil podstatnou část prázdnin, lítal po lese a po potoku, jezdil na kole na výlety - 20 km tam
a 20 zpátky - a proto pobyt v přírodě je to, na co dodnes rád vzpomínám.
V dnešní době každý nadává na „puberťáky“… Můžeme se zeptat, jak jste pubertu
prožil Vy?
Můžu vám říct, protože to teď zpětně zažívám u svých dcer, že jsem byl puberťák hrozný, teď
se zpětně stydím za to, co jsem vyváděl svým rodičům, a v podstatě sklízím to, co jsem zasel.
K tomu jen takovou malou perličku – já když mluvím s deváťáky a je řeč o tom, kdy vrcholí
puberta, tak já jim vždycky říkám, že puberta vrcholí v okamžiku, kdy si děti myslí, jak mohli
tak hloupí rodičové zplodit tak chytré děti. Já jsem si naivně myslel, že mně se to vyhne a moje
dcery budou jiné… Omyl, jsou naprosto stejné, takže v jejich očích jsem byl v době jejich vrcholící puberty ten nejhloupější pod sluncem. Ale naštěstí už se to srovnalo, a až ještě trošičku
dospějí, tak pochopí, že je to v dospěláckém životě o něčem jiném…
V kanceláři máte vzorný pořádek, Vašemu stolu vévodí počítač. Dokážete si bez něj
svůj život představit?
Život jako takový si bez něj představit dovedu naprosto konkrétně, ale práci ne, protože počítač
mi šetří spoustu práce. Ale doma mám nový počítač teprve asi 2 měsíce, takže běžný život bez
počítače si představit dokážu.
Zůstaňme ještě u výzdoby ředitelny. Ty krásné poháry na parapetu okna jste vyhrál
sám?
Ne, to jsou poháry, které vyhrály holky v košíkové, ty já jsem trénoval v Ratíškovicích. Začínaly
ve třetí třídě a pak jsme se časem dali do soutěžního basketbalu, no a v něm přišly i takovéto
poháry, které zde mám vystavené na památku.
Jaké druhy sportů ve svém volném čase rád provozujete?
Ještě do loňského roku jsem dělal basketbal pro staré pány, chodívali jsme každý čtvrtek v
osm večer do tělocvičny se proběhnout, ale nějak to skončilo, mrzí mě to, už se nescházíme.
Momentálně jsem basketbalový rozhodčí, takže každou sobotu jezdím někam pískat basketbal.
Naše (a teď už i Vaše) škola je známá svou kvalitní stravou. Patříte i Vy mezi spokojené strávníky?
Já jsem velice spokojený strávník. Jedinou mojí výtkou je, že pokud budu konzumovat vše, co
se mi dá na talíř, tak ze mne za chvilku bude „Míša Kulička“. No a oblečení, co tady mám na
sobě, mi nebude stačit a budu si muset pořídit nové.
Které jídlo Vám zatím nejvíce zachutnalo?
Vaří tady opravdu velice chutně, nejvíce mi zatím zachutnal výborný řízek, co si vzpomínám...
Ale přiznám se, že jsem spíš na sladká jídla, takže ovocné knedlíky, to byla vynikající věc :-).
Chystáte ohledně provozu kuchyně nějaké změny – např. výběr z více druhů jídel,
jak je tomu na některých školách?
Změny chystáme dvě. Rádi bychom zavedli takzvaný čipový systém, díky němuž by odpadlo
používání stravenek. Každý žák by měl čip, ten by přiložil k okýnku a paní kuchařce by se
objevilo, jestli má nebo nemá zaplaceno. Druhou změnou je výměna tří varných kotlů v kuchyni, které máme nařízené od životního prostředí a musíme je vyměnit do konce příštího roku.
Takže prvním krokem je zrekonstruovat jídelnu jako takovou, a až ji zrekonstruujeme, pak
můžeme uvažovat o výběru ze dvou jídel, ale i k tomu určitě dojde.
Tak mě napadá…jak jste na tom s vařením Vy?
No, s vařením… Já zvládnu tak palačinky, ty jsem si dělával za svých studentských let poměrně
často, a maximálně tak ještě míchaná vejce, to je tak asi všechno.
Každý ředitel přichází na nové místo s určitou představou o změnách, které provede.
Na co se my, jako žáci, můžeme těšit?
Já musím nejprve zjistit a zmapovat, jak to tady vše funguje. Mám zprávy o tom, že toto je
naprosto pohodová škola, která funguje bez problémů, nicméně do vztahů učitel-žák nahlédnu
již brzy při hospitacích, na které v průběhu října začnu chodit. Byl bych rád, aby ve stejném
pohodovém duchu tato škola pokračovala. Aby se děti nebály říct svůj názor komukoliv – řediteli, učitelům, školníkovi. A zase naopak, aby je každý trpělivě vyslechl a v rámci možností
jim poradil a pomohl. Já jsem také kantorům na první poradě řekl, že na prvním místě musí
být zájmy dítěte. Samozřejmě, je třeba, aby také žáci zachovávali pravidla slušného chování
a aby tyto rozhovory měly jakousi „štábní kulturu“. To znamená, že pokud se vy, jako žáci,
chcete dostat na roveň dospěláků, pak musíte převzít také jejich pravidla hry a jednat slušně.
V takovém případě bude i nadále v naší škole panovat pohoda.
Děkujeme za rozhovor.
/BIM - MAT - POL/
Událo se...
Žáci sedmých ročníků navštívili expozici v Mikulčicích...
Na středu 20. září připravili učitelé dějepisu pro žáky sedmých ročníků exkurzi na Valy u Mikulčic. Z mikulčických Valů se díky soustavnému výzkumu stalo nejrozsáhlejší archeologické naleziště u nás. Od roku 1954 zde bylo odkryto přes 2500 hrobů, situovaných v sousedství dvanácti
kamenných kostelů z 9. století. Objeveno bylo na tisíce různých předmětů denní potřeby, keramiky, šperků a zbraní i desetimetrové dubové čluny, zázračně zachované jedenáct století pod
třímetrovou vrstvou stále vlhké zeminy. Nedávno bylo objeveno další raně středověké pohřebiště na opačné straně Mikulčic.
V Památníku, který je v péči hodonínského Masarykova muzea již od roku 1987, se žákům
dostalo průvodcovského výkladu a exkurze se tak stala velmi užitečným doplňkem výuky dějepisu.
Expozici můžete navštívit i sami, bližší informace naleznete na stránkách
http://www.mikulcice-valy.info
/FI/
Časopis Mafík přihlášen do soutěže FREINET 2006
Do letošního IV. ročníku soutěže školních časopisů FREINET 2006 jsme přihlásili i časopis
Mafík.
Odborná porota bude hodnotit zaslané časopisy podle následujících kritérií: respektování zásad
novinářské etiky, kvalita obsahu a jazyková správnost, originalita obsahu a tematická i žánrová
pestrost, jednotnost, kvalita i originalita grafické úpravy a kvalita polygrafického zpracování,
počet čísel školního časopisu vydaných ve školním roce 2005/2006.
Každé z kritérií bude hodnoceno samostatně. Dozvíme se tak, co bychom mohli v příštích číslech našeho časopisu zlepšit. Budeme se také moci seznámit s časopisy, které získaly maximum
bodů. Nejlepší časopisy obdrží certifikát kvality.
Jedním z cílů projektu je shromáždit školní časopisy a informace o nich a uchovat je pro příští generace. Dalším cílem je propagace freinetovské pedagogiky a moderních didaktických
metod.
/FI/
Sportovní kroužky zahájily svoji činnost v říjnu...
V průběhu října zahájily činnost všechny sportovní kroužky na naší škole.
Vzhledem k tomu, že stále ještě není naplněna kapacita kroužků, máte
stále možnost se přihlásit!
V letošním roce máte na 2. stupni následující možnost výběru:
Sportovní hry (6. - 9. ročník)
kroužek je zaměřen zejména na míčové hry - vybíjená, volejbal, basketbal, fotbal, florbal,
softball.
Termín schůzek: čtvrtek od 14.00 do 15.00 hodin, p.uč. Fiala, p.uč. Seménka
přihlášku si můžete stáhnout zde!
Sportovní výchova - rytmická cvičení (6. - 9. ročník)
Termín schůzek: pondělí od 14.00 do 15.30 hodin, p. uč. Imrichová
přihlášku si můžete stáhnout zde!
Přihlášky si můžete vyzvednout u vedoucích jednotlivých kroužků. V kroužcích je vybíráno
zápisné, které na školní rok 2006/2007 činí 100,- Kč.
Zábavná stránka
Zeměpisný kviz
Otázky:
1. Který stát světa má nejvíce obyvatel?
2. V jakém státě vládl a byl popraven Ludvík
XVI.?
3. Kde vládl car Ivan Hrozný?
4. Který stát má na vlajce javorový list?
5. Který stát je typickým domovem klokanů?
6. Název státu sousedícího s ČR (hlavním
městem je Vídeň)
7. Na kterém kontintu leží ČR?
8. Který stát leží na Pyrenejském poloostrově?
9. Zkratka Spojených států amerických.
10. Největší stát v Jižní Americe.
11. Název souostroví poblíž Indonésie.
12. Ostrov s rozlohou asi 103 tis. km2 ležících v Atlantském oceánu mezi Velkou Británií a Grónskem.
13. Třetí největší oceán.
14. Ostrov ležící v Indickém oceánu u Afriky.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Zábavná stránka...
VTIPY
Američtí archeologové nalezli v Nevadské poušti v hloubce 10 m měděný drát, odpovídající
stáří 15 000 let. Z toho usoudili, že již tehdy byl v Americe zaveden telefon. Jejich ruští kolegové kopali u Moskvy v hloubce 20 m, která odpovídá stáří 30 000 let, a nenašli vůbec nic. Z
toho Rusové usoudili, ze již před 30 000 lety existovalo v Rusku bezdrátové spojení.
Zvířátka v lese se dohodnou, že si vykopou studnu, ale žádnému se moc nechce, a tak si
řeknou, že si budou říkat vtipy, a kdo řekne horší, tak půjde kopat. První říká medvěd. Všichni
se smějí až na želvu, tak jde kopat. Říká liška. Zase se všichni se smějí až na želvu, tak jde
kopat. Potom říká zajíc. Ten má suchý vtip, nikdo se nesměje až na želvu, ta se směje, až se
za břicho popadá, a říká:„Ten medvědův byl ale dobrý!”
SUDOKU
3
9
7
2
7
6
1
4
1
3
2
8
9
4
5
2
3
1
6
8
4
9
1
8
5
7
6
2
VÍTE, ŽE ...?
• Už dnes je možné osvětlovat “noční“ území Země pomocí zrcadel umístěných na Měsíci. Bylo vypočteno, že jedno zrcadlo o průměru 1 m by mohlo osvětlit území asi o průměru
3500km!
• Voda ve stříbrných nádobách nezkazí. To bylo zjištěno už dávno, a proto se např. křtitelnice
dělaly ze stříbra. Do nově vykopané studny se házela stříbrná mince. Dokonce i dnes pijí kosmonauti vodu se stopami stříbra.
• Ani v Egyptě nebyla v 19. století vojenská služba procházkou rajskou zahradou, takže se jí
mnozí Egypťané snažili vyhnout. Někteří se při tom chovali přímo drasticky - vypíchli si oko!
To se však stalo tak častým a nápadným jevem, že egyptská armáda zřídila zvláštní rotu pro
jednooké.
• Evropský krtek dokáže za jeden den vyhrabat díru dlouhou až 20 m, tedy 300x víc, než
sám měří. Kdyby se mu chtěl člověk vyrovnat, musel by za stejnou dobu vykopat tunel 2,5
kilometru dlouhý. Za hodinu vyhrabe krtek asi 15 kg hlíny. Člověk by musel za stejnou dobu
vykopat 10 tun hlíny.
/OPL/
Soutěže...
HALLOWEENSKÁ POVÍDKA
Proměňte pomocí svého psacího pera dýně, kostlivce, netopýry a
vydloubnuté oči v příběh s halloweenskou tematikou. Sepište povídku, jejíž děj se odehraje jedné halloweenské noci, a vyhrajte některou z našich halloweenských cen! Stačí, když svůj příběh přinesete
do redakce nebo jej zašlete v elektronické podobě na náš redakční
e-mail: [email protected]
HALLOWEENSKÉ STRAŠIDLO
Pokud rádi kreslíte, malujete, vystřihujete a máte rádi halloween,
pak právě pro vás je určena tato soutěž! Stačí, když do 10. listopadu vypodobníte jakýmkoliv způsobem libovolné halloweenské
strašidlo a svůj výtvor nám přinesete do redakce. Vaše výtvarné
práce vystavíme na našich webových stránkách a vaši spolužáci pak
následně v hlasování na webu rozhodnou, které strašidlo je nejhezčí. Tři práce s největším počtem hlasů budou odměněny! Proto
neváhejte a tvořte!
HALLOWEENSKÉ DÝNĚ
Patříte-li mezi milovníky vyřezávaných dýní, pak vám určitě udělá
radost tato třetí soutěž. Stačí, když vytvoříte svoji vlastní vyřezanou
halloweenskou dýni a přinesete nám ji ukázat do redakce - my ji
nafotíme, fotku umístíme na web a pak už můžete jen čekat, zda-li
se váš výtvor zalíbí návštěvníkům našich stránek.
Uzávěrka všech halloweenských soutěží je 10. listopadu 2006!
Sportovní soutěže AŠSK v měsíci listopadu...
středa 1. 11. - okresní kolo ve stolním tenisu (registrovaní, ktg. 3 a 4, ZŠ Očovská)
sobota 4. 11. - úvodní turnaj okresní soutěže dívek (ktg. 3 a 4, ZŠ Očovská)
úterý 7. 11. - okrskové kolo v nohejbalu (ktg. 3 a 4 chlapci, ZŠ Očovská)
úterý 14. 11. - okresní kolo neregistrovaných hráčů ve stolním tenisu (ktg. 3 a 4,
ZŠ Ratíškovice
úterý 14. 11. - okresní kolo v nohejbalu (ktg. 3 a 4 chlapci, ZŠ Velká nad Veličkou)
čtvrtek 23. 11. - 3. kolo školské ligy v házené (ktg. 2 dívky)
10
Ekologie...
V letošním roce pokračuje naše škola v účasti na
mezinárodním projektu Ekoškola. Tento mezinárodní projekt probíhá v 38 zemích světa a účastní
se ho přes 15 000 škol. V letošním roce chceme
prohloubit plán aktivit, jehož cílem je ekologizovat provoz školy ve čtyřech oblastech - energie,
voda, odpady, vnější a vnitřní prostředí školy.
Současně bychom chtěli odstranit nedostatky, které byly na škole během auditu zjištěny a
pokusit se znovu o získání mezinárodně uznávaného titulu a loga Ekoškola.
/FRI/
Zveme vás...
Milí čtenáři,
teplé letní dny zmizely do nenávratna a sluneční paprsky také ubývají na síle. Blíží
se podzimní plískanice a sychravé večery, v nichž člověk tak rád zaleze do vyhřátého koutku u kamen nebo krbu. Jak příjemné pak je prožít v těchto chvílích nečekaná
dobrodružství se svým oblíbeným hrdinou, zažít nové lásky a procházet se v říši fantazie mezi nestvůrnými obludami a krásnými princeznami… Tipy pro četbu ve volných
chvílích můžete získat v naší školní knihovně, která byla obohacena o nové tituly,
např.:
B. Němcová – J. Seifert: Mahulena, krásná panna (pohádky)
Michael Molloy: Čarodění (fantasy)
Astrid Lindgrenová: Lotta z Rošťácké uličky
J.K.Rowlingová: Harry Potter a princ dvojí krve
Vojtěch Steklač: Pekelná třída
Miloš Macourek: Jak řídit inženýra Křečka
Eva Vrchlická: Z oříšku královny Mab
Ottova obrazová encyklopedie: Česká republika
Obrazový atlas vesmíru
Atlas vesmíru
Hitlerovo Německo
Druhá světová válka den po dni
/VEV/
11
Příběh na pokračování...
Anděl v zatracení
Nikola Polášková, IX. B
J
„ e to asi mýlka osudu, že jsem se narodila právě tady! Mé slohovky známkují vždy od trojky dolů, rukopisy mi z agentury vždy pošlou zpět bez jakékoliv odpovědi, v redakci mi neuveřejnili ani jeden článek, i když jsem jich tam posílala nejmíň sto! Tohle je WalkStar, město
vycházejících hvězd! Proč zrovna já jsem výjimka???“ padla zoufale na postel Laura, když se
po cestě z vydavatelství stavila u Maxe „Dozvím se aspoň, co se stalo?“ nechápal Max spontánní příchod a rozzuřenou kamarádku. Laura se vydýchávala, po chvíli se posadila a odpověděla: „Jsi tak hloupý, nebo to jen děláš?“ zfackovala ho pohledem. „Abys pak nelitovala
toho, co řekneš, vypadáš pěkně nabroušeně…“ pípl tiše Max. V ten moment vlítla do pokoje
Erika. „To jsem tu snad nějaká záchytná stanice?“ nestačil se divit Max, i když byl rád, že ji
vidí. Erika byla udýchaná asi jako Laura, když vtrhla před pěti minutami do dveří. Zároveň
se v její tváři skvěl pohled nepochopení a vyložení si pravdy po svém, jakmile zaregistrovala
ty dva v jednom pokoji, ale ten ihned zmizel, když zapáleně začala líčit zážitek: „Neuvěříte,
co se mi stalo?!“ odložila kabát s čepicí posetou bílými vločkami a posadila se na postel vedle Laury. Max mlčel a pozoroval s humorem své dvě kamarádky, jak se snaží dodrat ke slovu
překřikováním. „…sekretářka…že neumím… vánice…nebavilo mě…stál tam sám…a tak jsem
si vzala…tak nějak zvláštně…divný pocit…a šla jsem za tebou, Maxi!“ řekly obě současně na
závěr. Když nastalo ticho, uslyšeli tichý smích u dveří. Stál tam Marián a očividně se bavil.
Když navíc zpozoroval Maxův bezmocný pohled, přímo vybuchl smíchy. Za chvíli se tam smíchy váleli všichni čtyři, popíjeli přitom čaj a vykládali si.
„Poslouchej, Eriko, co se ti vlastně stalo tak neuvěřitelného?“ zeptal se po nějaké době Max.
Erika trochu zvážněla a zamyslela se. „Já…no…“formulovala si v hlavě zážitek. Všichni napjatě čekali, co se dozví. Erika byla nesmírně veselý človíček a jen tak ji něco nerozhodilo, proto
byl Max tak trochu vyděšený z jejího výrazu při příchodu. „Dnes se mi stalo něco divného,
víš,“ napila se čaje, polkla a pokračovala. „Chystala jsem se za tebou jít, s tím referátem,
však víš,“ukázala na tašku u postele. Max kývl. „Cestu jsem si zkrátila přes Cross road, jako
vždy. Taky nemusíš bydlet na druhém konci města.“ Poznamenala s úsměvem, ale hned zase
zvážněla: „Po cestě mě chytla ta nejsilnější vánice. Utíkala jsem s hlavou dolů, sníh fučel proti
mně. Pak jsem zdvihla hlavu, abych se podívala kolem, kde jsem. Samozřejmě všude prázdno, jak to na Cross road bývá, ale kdesi v dáli stál nějaký kluk. Mohl mít tak…20? Nevím, byla
jsem celkem daleko.“ Odmlčela se. „Víte…chvíli jsem se na něj dívala. Myslela jsem si, že je to
nějaký šílenec, když stál ve vánici uprostřed pole.“
„To je vše?“zeptala se po chvíli Laura, když místnost delší dobu naplňovalo ticho. „Lítal!“
„Co?“ vyhrkl Marián, který byl celou dobu tiše. „Já nevím, říkám, že to bylo divné…teď mě
máte za blázna.“ Vzlykala Erika. „Ne, pokračuj!“ vybídl ji Max. „On stál a najednou jakoby se
mu odlepily nohy od země a vznášel se. Přitom se na mě díval. Tak jsem utíkala dál.“ Max
měl sto chutí ji obejmout nebo aspoň pohladit, vypadala tak nějak vystrašeně. Byl by to udělal, zdálo se mu, že sympatie Erika už delší dobu oplácí, jenže nemohl, před Laurou a Mariánem raději ne. Debatovali tam do pozdních hodin, kdy jindy už leželi v posteli, a tak Marián,
Laura a Erika v rychlosti opustili Maxův pokoj. „Ehm, co ten referát?“ zeptal se Eriky Max ve
dveřích. „Příště“pokrčila rameny, ale bylo vidět, že ji to mrzí.
Laura s Mariánem zamířili na opačnou stranu a před Erikou byla cesta, jíž se bála. Cross
road. Vyšla s tím, že bude myslet na něco pěkného a hlavně se neotáčet okolo. Jenomže se
nepřekonala, po pár metrech se otočila a vrátila se zpět k Maxovu domu. Stála u jeho dveří,
které zdobily pěkné vánoční motivy a adventní věnec upozorňující na blížící se Vánoce, a přemýšlela, zda má nebo nemá zazvonit.
12
Max právě odnášel hrníčky od čaje po svých přátelích. Zasklenými dveřmi zahlédl stín nějaké
postavy, a tak otevřel dveře. Erika se právě chystala zazvonit. Chvíli na sebe jen tak koukali,
dokud nepromluvila Erika: „Maxi…no…Cross road teď v noci, víš…“ vysvětlovala s koktáním.
„Jasně, pojď dál!“ „Ne..totiž jo..já…tak jsem si říkala, nemohla bych…tady přes noc…“ „Zůstat,
ano, klidně, pojď dál!“ „Jestli ti to ale vadí a máš jiné plány…“ Erika zjistila, že je v jeho přítomnosti nervózní.. Max byl rád, že došla. Samozřejmě jí dovolil u něj přenocovat. Erika
zavolala domů mamince a oznámila situaci. Venku opět nastala vánice, a tak se vymluvila na
nepříznivé počasí. „Napustil jsem ti vanu,“ oznámil jí Max, když dotelefonovala. „Myslím, že ti
prospěje, jsi jako kus ledu,“ chytl ji symbolicky za ruku.
„Mariáne, počkej! Já si až teď uvědomila, že Erika musí jít domů přes Cross road, a věřím,
že to pro ni nebude nic příjemnýho po tom, co nám vyprávěla, ať už to byla pravda nebo ne.
Doběhnu ji a doprovodím. Půjdeš se mnou?“ „Ne, fakt ne, sorry, já jsem mrtvej-usínám i za
chůze..“všemožně se vymlouval Marián. „Zbabělče!“ „Lauro…“ Laura se otočila, běžela zpět
kolem Maxova domu a mířila na Cross road za Erikou.
Když Erika vylezla z koupelny v Maxových trenýrkách a velkém triku, což byl její oděv na spaní, Max zrovna roztahoval pohovku: „Vyspíš se tu jako princezna, celá postel pro tebe,“ mrkl
na ni. Jenomže pravda byla ve skutečnosti trochu jiná. Po vypracování slibovaného referátu
si lehla unavená Erika do postele s tím, že jde spát. „A ty budeš spát kde?“otázala se ho. „Já
si ustelu dole v obýváku, nebo tu mám snad zůstat s tebou?“ zažertoval Max a ani ve snu
by ho nenapadlo, že Erika přikývne. Tak si tedy lehl vedle ní. Dováděli spolu, dělali blbosti,
pošťuchovali se, až najednou v zápalu hry skončil Max na Erice. Oba zvážněli. Max se nemohl
udržet. Začal Eriku líbat. Nevinné polibky se měnily ve vášnivé. Po krásné a vzrušující noci
vedle sebe usnuli jako malé děti.
Laura utíkala a utíkala, jenomže Erika nikde. „To přece není možný, kde je? Erikooo!“ volala
neustále. Rozhlížela se kolem, před sebe, za sebe. Ledový sníh jí zbarvoval tváře do ruda a
chladivé vločky sněhu dopadaly za límec a nepříjemně studily. Kolem byla úplná tma. Cross
road je velmi stará cesta. Kdysi to bývala velká dálnice, ale to je už nějaký čas zpátky, tak
není divu, že u okrajů silnice chybí osvětlení. Laura bědovala a nadávala, že se vůbec někam
vydala. Na údajného létajícího mužíka vůbec nemyslela, jen hleděla dopředu a už vzdala i
volání na Eriku. Najednou sebou polekaně trhla. Za sebou uslyšela nějaké zvuky, a tak se
bleskurychle otočila s nadějí, že uvidí Eriku. Jenomže za ní prázdno. V navátém sněhu byly
vidět pouze její vlastní stopy, nic víc. Zdvihla hlavu. Nad ní se vznášel nějaký kluk. Hleděl na
ni upřeným pohledem. Nevypadal nijak strašlivě, ale ona z něj měla strach. V ten moment
si vzpomněla na Eričina slova a zmocnila se jí hrůza. To on je ten, o kterém Erika vyprávěla,
přece jen měla pravdu. Neznámý pomalu klesal. „Jmenuji se Vincenc.“ Natáhl k ní ruku. Laura
zavřela pusu, která se jí údivem otevřela a ignorujíc nataženou ruku řekla: „Laura.“
Byla v ní malá dušička, Vincencovy uhrančivé oči ji nepřestávaly pozorovat. Vypadal opravdu zvláštně. Tmavé oči, hranaté rty, přitom jemné rysy a světlá pleť. I když se momentálně
nevznášel, byl o hodně vyšší než Laura. V davu těžko přehlédnutelný. „Ty se mě nebojíš?“
promluvil znova celkem příjemným hlasem. „Já se tě…nebojím,“ zalhala, i když někde v hloubi
sebe samé se třásla strachy. „Asi jsem našel spřízněnou duši,“ potěšeně se usmál. Postupně
se začal volně rozvíjet rozhovor, když Vincenc nabídl Lauře, že ji doprovodí. Ta celou cestu
nenápadně sledovala jeho nohy, které se od země ani jednou neodlepily „Budu tvým andělem
strážným…,“ sladce se na ni usmál, „alespoň tady.“
Crrrrrrrrrr crrrrrrrrr probudil Eriku řev domovního zvonku. V rychlosti se posadila, a než si
uvědomila, co se vlastně včera stalo a proč leží v posteli kamaráda Maxe, už byla v pokoji Laura. „Co tu děláš?“ vyjela tak trochu Erika. „Neměla bych se na to samé ptát spíš já?“
Laura měla pravdu. Pro koho by nebyl šok dojít a uvidět své dva nejlepší kamarády v posteli!
„Víš…nějak se mi v té noci nechtělo znova přes Cross ro…“ „Jasně,“ skočila jí do řeči, „a proto tu ležíš nahá? Koho by napadlo si v té zimě, kterou je WalkStar proslulé, lehnout nahý do
postele?“ nedala jí pokoj Laura. „Ale kalhotky mám,“ zažertovala Erika a poodhrnula peřinu. V
ten moment se převalil Max a probudil se.
13
„Poslouchejte mě. Ten lítající kluk existuje. Já se včera vydala za Erikou na Cross road v
domnění, že se tam sama chudinka bojí a že ji doprovodím. Zažívala jsem takové psycho,
zatímco ty sis spala nahatá v peřinkách u Maxe! Ale to jsem odbočila…,“ povyprávěla jim zážitek z noční cesty dálnicí, a také neuvěřitelnou věc, kterou se dověděla.
„Anděl??? Blázníš? Na pohádky už dávno nevěřím!“ klepal si na čelo nevěřícně Marián, když
jim Laura s napětím oznámila zprávu. Neznámý mladík se při povídání trochu otevřel a vyzradil všelico. „Vincenc je padlý anděl,“ chtěla pokračovat Laura, kdyby jí však do rozhovoru
stále nezasahoval Marián: „Mně se zdá, že padlá jsi ty - a asi hodně zvysoka, ne??“ Erika
sjela Mariána pohledem, říkajícím mlč, a tak celou debatu už ani nepípl. „Nevím sice, jak
se stal andělem, ale udělal nějaký hodně velký hřích a byl uvržen v zatracení. Alespoň tak
mluvil. A potřebuje od nás pomoc dostat se zpět tam, odkud přiletěl.“ V pokoji se rozhostilo
ticho, dokud inteligentním a uvážlivým tónem nepronesl Max: „Aha.“ „A co po nás tedy chce?“
zajímala se Erika ochotná pomoct. Zítra máme přijít ke starému mostu Blood Bridge a tam se
dozvíme vše podstatné. Erika se zarazila. „Co se děje?“ zeptal se vystrašeně Max, když zpozoroval její výraz. „No tak, Eriko, mluv!“ pobízel ji Marián. „Blood Bridge je brána do pekel,
copak jste to nikdy neslyšeli?! Jsi si jistá, že ten anděl přišel z nebe?“ rozkřikla se na vyděšenou Lauru. „Já…řekla bych že ano…není zlý…je to přece anděl!“ Erika dala hlavu mírně na
stranu a ztišila hlas: „Slyšeli jste někdy něco o Andělích pekel?“ Opět ticho. „Já celkem hodně.
Mám návrh. Tak zítra u Blood Bridge a vezměte s sebou kameru. Tak totiž zaručeně poznáme,
co je vlastně Vincenc zač!“ rozhodla Erika, když byla na odchodu.
Co myslíte, že se stane dál? A co chcete, aby se dělo? Nyní je děj celého příběhu na
vás. Jaký dostane spád a kdo vlastně bude neznámý Vincenc? Co se odehraje u Blood Bridge? Hlasovat můžete dvojím způsobem. Vezměte papírek, na který napíšete
písmenko z uvedené nabídky dole a hoďte jej podepsaný a pod heslem „Příběh na
pokračování“ do redakční schránky Mafíka, anebo hlasujte na http://casopis.mafik.
sweb.cz. Potom už čekejte, jak se bude příběh vyvíjet.
A)
Ke starému mostu Blood Bridge se sejdou všichni čtyři a Erika rozjede svůj plán
s kamerou…
B)
C)
Kromě Eriky se k mostu nedostaví nikdo. Ta je tím pádem v nebezpečí.
U Blood Bridge bude čekat pouze Vincec, a tak se rozhodne zajít rovnou domů k
Lauře.
14
Filmy na listopad...
V tom domě straší!
Monster House
Zaklepejte s námi na dveře záhadného domu!
Animovaný/rodinný, 91 min , Dolby Digital,
český dabing, mládeži přístupný
Režie: Gil Kenan
Hrají: Mitchel Musso, Sam Lerner, Steve Buscemi,
Nick Cannon, Maggie Gyllenhaal, John Heder, Kevin James,
,
Jason Lee, Catherine O Hara, Kathleen Turner, Fred Willard
Česká premiéra: 12. 10. 2006
Dvanáctiletý DJ Walters tráví většinu času přemýšlením o domě starého pana Nebbercrackera
na protější straně ulice, se kterým podle jeho názoru rozhodně není něco v pořádku. Svědčí o
tom přinejmenším to, že v polorozpadlém domě se neustále záhadně ztrácejí věci - zatoulané basketbalové míče, tříkolky, hračky i domácí zvířata. Co se pak asi muselo stát paní Nebbercrackerové?
Je den před Halloweenem a DJ se se svým kamarádem Chowderem (Buřtem) dostal do ostré
hádky s panem Nebbercrackerem - o další míč, který skončil na jeho trávníku a byl záhadně
vtažen do útrob starého domu, už nechtějí přijít. Když se pak dům pokusí spolknout i jejich
novou kamarádku Jenny a nikdo jim nechce uvěřit, že má určitě něco za lubem, nezbývá jim,
než se vydat na vlastní průzkum. O radu požádají jediného člověka na celé planetě, který by
mohl aspoň vzdáleně chápat, co se děje - 20letého flákače Skulla (Lebzu). Ten dětem poradí,
že jediným způsobem, jak domu zabránit ve spolykání všeho v dohledu, je zasadit mu ránu
přímo do srdce.
Děti usoudí, že srdcem strašidelného domu musí být nepřetržitě živený kotel v jeho sklepě, a
vymyslí neprůstřelný plán, jak se pomocí důmyslných převleků dostat dovnitř a oheň uhasit.
Jejich odvážný plán však selže, a když se dům zvedne ze základů a začne je honit po ulici,
musejí sebrat veškerou odvahu, aby sousedství zachránili a znovu z něj udělali bezpečné místo
pro všechny koledníky.
Prachy dělaj člověka
(Film o stavu světa na přelomu tisíciletí)
žánr: komedie, krimi
země: Česká republika
premiéra: 28.09.2006
režie: Jiří Chlumský
scénář: Radek John
hrají: Ondřej Vetchý, Tomáš Hanák, Michal Suchánek,
Renata Prokopová
Tři kamarádi na život a na smrt. Za jakým účelem se dnes novodobí tři mušketýři dávají dohromady? Aby společně chránili čest dámy z vyšších kruhů? Ale kdepak. Aby společně získali miliony? No samozřejmě. A jaké cesty k tomu volí ve společnosti kde o peníze jde především? V
situaci kdy mají pocit, že společnost jim něco dluží? Ti tři se kdysi pokusili utéct před totalitou
Československé socialistické republiky. Ale Velký Bratr je viděl. Pokus o emigraci skončil fiaskem. Poznamenal je navždy. Pro jednoho znamenal vězení, pro druhé dva celoživotní frustraci.
Ti tři se znovu scházejí v kulisách současné Prahy, v překotně se rozvíjející společnosti, která se
už nikdy s totalitou nevypořádá, protože se dnes žene především za penězi. Ani ti tři nebudou
nakonec výjimkou.
/BIM-MAT/
15
PROGRAM KINA
SVĚT HODONÍN NA LISTOPAD
Sky Fighters:
Akce v oblacích
Chevaliers du ciel,
Les / Sky Fighters
žánr: akční, dobrodružný
země: Francie
premiéra: 10.08.2006
délka: 102 min
režie: Gérard Pires
scénář: Gilles Malençon, JeanMichel Charlier, Albert Uderzo
hrají: Benoît Magimel, Clovis
Cornillac, Géraldine Pailhasová,
Philippe Torreton, Rey Reyesová
Zapomeňte na Top Gun. Nastupují Sky Fighters!!! Fascinující
letecká akrobacie.
Na letecké základně „ochránců“ vzdušného prostoru je stále
rušno. Elitní piloti střeží, trénují
a milují. Během letecké přehlídky zmizí z dosahu radarů jedna
ze stíhaček. Vojenská kontrola
vyšle do zóny, kde byla naposledy spatřena, dva zkušené piloty
Marchelliho a Valloise. Když ale
ztracený stroj objeví, dostanou
zcela nečekaně příkaz k přistání. Při náročném manévru zaútočí pohřešovaná stíhačka na
jednoho z nich. Začíná vojenská
operace, při které se piloti snaží
získat ukradený stroj a zabránit
tak teroristickému útoku.
16
HITPARÁDA...
Milí čtenáři,
díky zahájení provozu našich webových stránek jsme přistoupili
ke změně v rubrice hitparáda, v níž jsme vám doposud předkládali
aktuální žebříčky hitparád z celého světa.
Protože jsme školní časopis a chceme, aby se na našich stránkách
odrážel život naší školy, rozhodli jsme se změnit zcela princip naší
hitparády. Nyní máte možnost stanovovat VY školní žebříček 10 songů, které jsme pro
vás vybrali. Hlasovat můžete na našich webových stránkách. Stačí, když do prohlížeče
zadáte adresu http://casopis.mafik.sweb.cz.
Systém hlasování je velmi jednoduchý - prvních 5 písní postoupí do dalšího
kola, posledních 5 bude nahrazeno novinkami.
Výsledky nultého kola hitparády:
1. Karma - Pusti Date Vodin Ritam - 23%
2. Petr Bende - Nad horou svítá - 17 %
3. Rihanna - Unfaithful - 14 %
4. - 5. Tokio Hotel - Rette Mich - 11 %
4. - 5. Karmah - Just Be Good To Me - 11 %
6. - 7. No Name - Stromy - 8 %
6. - 7. Pink - Who Knew - 8 %
8. Paris Hilton - Stars Are Blind - 4 %
9. Lacuna Coil - Enjoy The Silence - 3 %
10. Scooter - Apache Rocks The Bottom - 0 %
Pozn.: Do hitparády bylo přijato 76 hlasů
Písně pro 1. kolo:
1. Robbie Williams - Rudebox
2. Marpo - Jděte mi z cesty
3. Fergie - London Bridge
4. Evanescence - Call Me When You,re Sober
5. Justin Timberlake - SexyBack
6. t.A.T.u. - Loves Me Not
7. Peha - Somal,
8. Panic! At The Disco - Lying Is The Most Fun A Girl
9. Pink - U + UR Hand
10. P.O.D. - Booyaka 619
Popová hvězda Robbie Williams může v Los Angeles vést
normální život alespoň z půlky, a to i přes svou neutuchající
slávu. Od té doby, co se zpěvák přestěhoval do milionového
kalifornského města, necítí se tolik v zajetí svých úspěchů.
Slavný zpěvák chce svým pobytem v L.A. docílit duševní
rovnováhy. Jak sám řekl, na jistou dobu chce být jen někým,
kdo se jde projít se psem a nebo si jednoduše vypije šálek
kávy. Zpěvák však neustále pozorně rozlišuje mezi značkou
Robbie Williams a člověkem, který se za ní skrývá. „Robbieho Williamse jsem vždy vnímal jako show,“ řekl. „Jeden
vždy stojí za oponou a jeden před ní vystupuje. To jsem se
naučil od svého otce, komika a právníka,“ doplnil Robbie.
17
HOT NEWS:
JAMIROQUAI
Chystají vydat výběrové album
Britští Jamiroquai zrekapitulovali svou dlouholetou kariéru.
Jejich chystaná výběrová deska
se bude jmenovat High Times:
Singles 1992-2006 a na pulty se
dostane 13.listopadu.
Na
devatenácti-trackovém
výběru se objeví i aktuální hit
Runaway. Zároveň vyjde i speciální edice desky, která bude obsahovat deset remixů. A aby toho
nebylo málo, vydají Jamiroquai
i DVD, obsahující všechny jejich
videoklipy.
/BIM-MAT/
Comiks...
Vybíráme z vašich slohových cvičení...
Budu vám vypravovat příběh člověka, o němž si všichni mysleli, že je blázen, protože v sobě nosil podivuhodný zážitek,
který všichni považovali za smyšlený. Tvrdil, že stvořil MATRIX.
Vyprávěl: „První den jsem stvořil hlavní počítač a základní programy, které budou do budoucna řídit Matrix. Druhý den jsem vytvořil
základní krajinu Matrixu, s prvnímy, ještě nedokonalými stromy, které
neměly listy, nebo moře se základními rybami, ale bez vody, které
zabíraly jen asi kolem 3 milionů Gigabajtů. Třetí den jsem udělal slunce na solární pohon, takže jsem musel mít stále rozsvícenou lampičku, aby slunce nezhaslo. Čtvrtý den jsem musel něco udělat, protože
ryby mi nějakou záhadou začaly chcípat. Tak jsem stvořil vodu. Pátý
den mi pošla lampička, protože jsem ji asi málo krmil a slunce přestalo fungovat. Nastala tma, a tak mě napadlo, že bych mohl stvořit noc.“ Šestý den prý stvořil líhně, ve kterých vytvářel živé tvory.
Sedmý den vytvořil helium, kterého se nemohl nabažit, takže to, co
teď dýcháme není vzduch, ale helium. Věříte tomu? Já tomu nevěřil,
dokud mi jeden černý týpek nenabídl červenou a modrou lentilku. Já
snědl tu, která mi všechno prozradila. A od té doby vím, že MATRIX JE
VŠUDE!!!
/Peca a Jura z 9. A/
Pozn: Úvodní (tučně vytištěný) text měli žáci zadaný...
18
Anketa...
Pokud jste v posledních týdnech zavítali na naše webové stránky, jistě vám
neunikly ankety, do kterých můžete hlasovat. Protože ale ne každý z vás má
přístup k internetu, vyrazili jsme tentokrát mezi vás do tříd a položili vám
několik otázek týkajících se prázdnin a školy. A jak jste odpovídali? To už
můžete posoudit z následujících tabulek.
Učitel, který podle žáků
nejvíc naučí
(hlasovalo 38 žáků)
Nejoblíbenější učitel
1.
2.
3.
4.
5.
p.
p.
p.
p.
p.
uč.
uč.
uč.
uč.
uč.
Antoš 25,6 %
Fiala 20,9 %
Zemánek 18,6 %
Kubišová 11,6 %
Dobrovolná 7 %
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Ostatní učitelé získali méně než 5 % hlasů
p.
p.
p.
p.
p.
p.
uč.
uč.
uč.
uč.
uč.
uč.
Krištof %
Antoš 20,9 %
Burianová 18,6 %
Zemánek 13,2 %
Seménka 10,5 %
Šánová 7,9 %
Ostatní učitelé získali méně než 5 % hlasů
Nejméně oblíbený předmět
Nejoblíbenější předmět
1.
1.
1.
4.
5.
6.
-
1.
1.
1.
4.
5.
5.
7.
3. Zeměpis 18,2 %
3. Tělesná výchova 18,2 %
3. Matematika 18,2 %
Pracovní činnosti 11,4 %
Výtvarná výchova 9,1 %
Dějepis 6,9 %
Ostatní předměty získaly méně než 5 %
hlasů
- 3. Český jazyk 18,6 %
- 3. Matematika 18,6 %
- 3. Cizí jazyk 18,6 %
Dějepis 13,9 %
- 6. Přírodopis 9,3 %
- 6. Fyzika 9,3 %
Chemie 7,0 %
Ostatní předměty získaly méně než 5 %
hlasů
Kde jste trávili dovolenou?
V ČR 47,6 % žáků
v zahraničí 52,4 % žáků
Kde v zahraničí jste
letos byli na dovolené?
Kde v ČR jste trávili prázdniny?
1.
2.
3.
4.
na táboře 32,6 %
doma 30,2 %
na chatě 14,0 %
u babičky 14,0 %
Ostatní místa získala méně než 5 % hlasů
/VYS-SAN/
1.
2.
3.
3.
4.
5.
v Chorvatsku 29,4 %
u moře 23,5 %
v Egyptě 11,7 %
v Tunisu 5,9 %
v Maďarsku 5,9 %
na Slovensku 5,9 %
Ostatní země získaly méně než 5 % hlasů
Výsledky dalších probíhajících anket naleznete na webu: http://casopis.mafik.sweb.cz
19
Už jste si určitě všimli, když jste šli třeba jen tak po městě, kluků, kteří přeskakují zábradlí nebo dělají jiné takovéto věci. Možná jste nad nimi kroutili
hlavou, možná jste si řekli, že jsou hloupí. Ale určitě by vás nenapadlo, že
zrovna toto skákání přes zábradlí nebo lezení po střechách je sport. Jmenuje
se Le Parkour. A co to vlastně znamená? Přečtěte si pár následujících řádků a
uvidíte.
Co znamená slovo Le Parkour?
Jméno vzniklo z francouzského „parcours du combattant“, což v překladu znamená
„pouť bojovníka“.
Historie Le Parkour
Zakladatelem tohoto sportu je David Bell, který ovlivněn svým otcem, veteránem z
Vietnamu, a filmy s Jackie Chanem začal zdolávat svou vlastní džungli velkoměsta na
předměstí Paříže - v Lisses. Časem se k němu připojil Sébastien Foucan a další členové budoucích skupin: Yamakasi a v budoucnosti ještě Les Traceurs.
David a Seb dostali nabídku na dvouroční turné po Francii. Tu odmítli, protože nechtěli
opustit svoji základnu a spousty začátečníků, kteří potřebovali jejich podporu. Stejně
tak odmítli nabídku Luca Bessona natočit film Yamakasi (silný muž či silný duch). To
však nevydrželi Bellovi následovníci a přijali Bessonovu nabídku.
Film prezentuje parkouristy jako vzbouřence z ulice, kteří využívají své umění ke krádežím. To byl hlavní důvod, proč Bell účinkování v něm odmítl. Odtržená část parkouristů si po natočení filmu ponechala název Yamakasi a začala se považovat za zakladatele parkouru. Zradili původní myšlenku i samotného Davida. Zbylá část s Davidem
a Sebastianem založili dnešní Les Traceurs. Postupem času se parkouristé objevili
v mnoha reklamách pod slogany o svobodě pohybu nebo nejrychlejší komunikaci.
Vystoupili také v mnoha dokumentech a pořadech. Parkour se rozšiřoval všemi směry
zakládaly se nové a nové skupiny.
Co Le Parkour je:
Smysl tohoto sportu se dá vyjádřit asi takto: „Nakresli rovnou čáru přes mapu svého
města z bodu A do bodu B a pak dělej, jak umíš.“ Nehleď na překážky v cestě, neobcházej je, jak jsi zvyklý, ale snaž se je překonat. Přeskoč, přelez,... A o tom je Le Parkour. Aby to vypadalo efektněji, dělají se různé triky. Některé k pěknému přeskoku či
vylezení, jiné pouze akrobatické, aby se bylo na co dívat. Tohle všechno je Le Parkour
- L‘ ARTE DU DEPLACEMENT, THE ART OF MOVEMENT, UMĚNÍ POHYBU, FREERUNING.
Nestačí však jen umět triky. Hlavní je, aby všechny plynule navazovaly v rychlosti a
estetičnosti. Celé by to měla být pastva pro oko.
Jen bych vás chtěla ještě varovat: Tento sport je velmi nebezpečný. Ti, co ho
dělají, musí znát své schopnosti, nesmějí se přeceňovat. U tohoto sportu stačí trochu a může se stát velké neštěstí.
Protože i mezi našimi žáky je možno nalézt odvážlivce, kteří se tomuto umění pohybu věnují, rozhodli jsme se jim položit pár otázek...
/VYS - SAN/
20
Proč ses rozhodl Le Parkour dělat? Co tě
na něm zaujalo?
KAKO: No, jako první jsem si myslel, že mě to
omrzí jako všechno, ale po nějaké době, když
skáčete třeba každý den, tak vás to čím dál
víc začne bavit, a ještě když jste už v nějaké
crew (crew je skupina parkouristů), tak vždy,
když někdo z té vaší crew něco dobrého udělá, tak vás to prostě donutí to taky zkusit, a
tak se taky hodně naučíte! Na parkouru mě
hlavně zaujaly VAULTY (přeskakování zábradlí, vylézání zídek atd..) Nechápal jsem, jak
někdo může skočit a třeba se při tom skoku nad zábradlím otočit o 360o, ale teď už to
chápu. A když už hodně umíte, je dobré to
všelijak kombinovat, a to už je co říct, když se
vám to nějak povede.
STRIKER: Proč jsem se rozhodl pro Parkour?
Protože mě baví sport, pohyb, rád dělám salta. Jednou jeden Parkourista řekl: „Kde ostatní
vidí překážku, my vidíme cestu.“ Na Parkouru
se mi líbí i to, že když jdu, můžu si cestou
vyběhnout garáž a na konci z ní seskočit saltem. Tím si zkrátím cestu, je to lepší, než jít
po chodníku.
Učil ses ho sám nebo ti někdo říkal co a jak máš dělat ?
KAKO: Ze začátku jsem se to učil tak, že jsem si stahoval videa a podle nich jsem zkoušel! No
ale nedá se říct, že jsem se to naučil. No, a jinak jsem se ptal kamošů, co a jak! Mě osobně
baví VAULTY, ale někoho třeba DROPY nebo FLIPY.
STRIKER: Každý má svůj styl Parkouru, mě baví hodně salta, někoho zase vaulty. Ale když
jsem začínal, tak jsem se ptal kamošů, jak na to a co mám udělat. Bez dobrých rad to nejde.
Jak dlouho už děláš Le Parkour ?
KAKO: Parkour jsem začal dělat asi začátkem jara
tohoto roku !!
STRIKER: Přesně to nevím, ale rok už to asi
bude.
Kde skáčete?
KAKO: Skáčeme všude, kde to jde, všude kde
jsou zídky, zábradlí, garáže atd.! A když chcete
vědět konkrétní místa, projděte si Hodonín a možná nás někde uvidíte!
Skáčete sami, nebo v nějaké partě ??
KAKO: Jsem členem LOG crew (Leaders of Gravity) a tu tvoří Strike, Chick a já.
Parkour je docela nebezpečný sport - už ses u skákání zranil?
KAKO: Začátky nejsou pro nikoho jednoduché, první týdny vás všechno bolí. Ale zranění jsem
moc vážné neměl, většinou mám jen něco naražené nebo odrané, ale před nedávnem jsem měl
rozseklou nohu a tu mi museli zašít. Kdo chce dělat Parkour, musí počítat s tím, že se může i
zabít!!
STRIKER: Každý musí počítat s tím, že se všechno nepodaří na poprvé, hlavně ze začátku bude
chodit domů odraný. Já jsem zatím měl jen zlomenou ruku.
21
Sport...
Okresní kolo v přespolním běhu
Dne 3. října se u Červených domků konal přespolní běh všech žákovských kategorií. Závodu
se zúčastnily jak první třídy, tak i studenti středních škol. Naše škola si tuhle akci samozřejmě
nenechala ujít, a tak jsme na trati závodu mohli vidět neúprosně bojující žáky i od nás.
Samozřejmě ani tento běh se neobešel bez úrazu. Mezi zraněné patřila i naše závodnice a do
cíle se takřka přikulhala, ale tvářila se statečně a my doufáme, že se jí s kotníkem nestalo nic
vážného. Objevily se tu také rvačky a různé pošťuchování, a to nejen na startu, ale i v průběhu
závodu. Byla to však jen taková klučičí špičkování, která úrazem nekončila.
Ale pryč od úrazů a nehod. Naše dívky šestých a sedmých tříd, si vedly skvěle. Dýchaly pravidelně a zhluboka, měly krásný styl. A umístění? To také nebylo nejhorší.
Ještě než vystartovaly, neunikly nám, zuřivým reportérkám, a musely zodpovědět pár otázek.
Holky, konkrétně Míša a Mirka z 8. B, byly rozcvičené, ale na start se vůbec netěšily.
„V první
chvíli jsem taková, taková roztřepaná,“ řekla nám Míša. Mirka se zase přiznala, že by nejraději
startovala i se svou mámou, nebo radši ani vůbec nestartovala. Holky se bojí, že se na startu
zapomenou.
V půli rozhovoru jsme zahlédli další skupinku našich „lvic“ a rychle běželi k nim.
Tyto holky rozcvičené pro jistotu nebyly, ale těšily se, až to budou mít za sebou. Taky mají
strach ze silných soupeřek. Ptali jsme se na jejich taktiku, až poběží, a tohle jsou jejich odpovědi: „Hm… asi se budu hodně šetřit ...,“ to nám prozradila Katka (7. A). Romča (7. C) a Lucka
(7. A) se řídí pravidlem „chytřejší ustoupí“. Všechny se ale shodly na tom, že jsou tuhé jako
dřeva. Z jejich ustrašených výrazů bylo jasně vidět, že jsou nervózní.
Nervozita se však nedotkla jen dívek ze sedmých tříd, ale i Mirka z 8. B byla tak nervózní,
že začala všechny kolem přesvědčovat, že má natažený sval. Možná to byl jen strach ze závodu. Každopádně byl strach na holkách znát. Ale samozřejmě bojovaly hlava nehlava. Možná se
řídily heslem „Drze do toho“, které jsme jim před startem vtloukli do hlavy. Za jejich výkony jim
gratulujeme, nejen my, ale určitě se k nám připojí také učitelé tělocviku a zbytek učitelského
sboru.
Abychom nezůstali jen u ženského pohlaví, máme taky pár rozhovorů s kluky.
Naši „deváťáci“ si vedli výborně a samozřejmě i nižší ročníky běžely skvěle. Umístili se na nádherných místech! Takže blahopřejeme i mužské části...
A tady jsou rozhovory, které jsme pro Vás připravili. Možná je nutno podotknout, že jsme
si trať taky prošli. Alespoň uvidíte, jak se naše názory na ni liší. Nebo neliší?
22
Sport...
LUCKA MICHÁLKOVÁ-9.B
Jak se cítíš po závodě?
Cítím se hrozně, byla to hodně náročná trať.
Bolí mě z toho za ušima.(smích)
Už jsi tuto trať někdy běžela?
Ne, běžím tu poprvé..
A poběžíš po tomto zážitku ještě někdy?
To zase jo, teda pokud mě vyberou!
Máš asi ze závodu dobrý pocit?
Mám, myslela jsem, že budu mezi posledníma.
Běžela jsi už někdy náročnější trať?
Běh na 800 metrů byl teda horší, tam jsem
se cítila na omdlení, Ale teď se cítím tak normálně…
A rozcvička byla?
Ani nebyla…trochu jsem se protáhla, ale…
jinak ne.
Prozradíš nám recept na úspěšný běh?
NIKDY SE NEZASTAVIT!!!!!
PAVKA VÍCH-9.A
Jaká byla trať?
Na… moc se mně nelíbila!
A co počasí?
Parádní!
Jak se ti běželo?
No špatně, jak jinak!
Jak to?
Protože všude byly ty…žaludy - všude, kam
šlápneš, samý žalud!
Měl jsi rozcvičku?
Jojo, ale ne velkou!
Běžíš tu poprvé?
HMM…jo, premiéra!
JENDA OTRUBA- 3. tř.
Jendo, jaký byl závod?
Celkem dobrý!
Byla to pro tebe snadná trať?
Jóó, byla celkem snadná.
Na startu jsme viděly trochu pošťuchování, co se tam dělo?
No, trochu se tam kdosi pošťuchoval. A v
závodu taky…
A ty ne?
Ne, ale málem jsem kvůli nim spadnul.
Jak se cítíš teď po závodu?
No výborné, cítím se skvěle…jsem velmi
spokojený.
TOMÁŠ ŠKROMACH-9.třída
Za jakou školu závodíš?
Závodím za Mírák!
Doběhnul jsi druhý,co tomu říkáš?
Paráda! Ale celou dobu jsem vedl. Až na cílové rovince si mě dva borci podali.
Jednoho jsem zvládnul, ale na toho druhého
jsem neměl sílu.
A co trať?
Jo, dobrý, ale tomu borcovi, co mě předběhl,
to neodpustím…ten mě naštval!
MICHAL KAVICKÝ - 8.A
Jaká byla trať?
Hrozná…strašně dlouhá...
A co rozcvička?
Rozcvičoval jsem se jen chvíli.
Běželo se ti dobře v tomto počasí?
Jo, je výborné na běh!
Běžel jsi už dříve, nebo to je premiéra?
Ne, já už běžím potřetí…
Bohužel zbytek otázek nám
nechtěl zodpovědět.
A CO MY NA TO? Určitě souhlasíme se
závodníky, že tato trať nebyla lehká!
Sami jsme ji prošli,a opravdu byla dlouhá a náročná! Fakt jim nezávidíme!!!!
Děkujeme všem za rozhovory, SPORTU
ZDAR!
Zuřivé reportérky pro časopis Mafík LULU and DELLU™
23
Školní sportovní klub při ZŠ Hodonín, Vančurova 2
VÁS ZVE NA
ŠKOLNÍ TURNAJ
žáků 8. - 9. ročníků
v NOHEJBALU
v úterý 31. října 2006 od 13:45
KDY?
KDE? ve velké tělocvičně ZŠ Hodonín, Vančurova 2
KDO? družstva složená ze 3 žáků a max. 1 náhradníka
Systém turnaje bude upřesněn na místě dle počtu přihlášených
družstev.
TURNAJ JE SOUČASNĚ NOMINACÍ NA OKRSKOVÉ KOLO!!!
DRUŽSTVA NA PRVNÍCH TŘECH MÍSTECH BUDOU ODMĚNĚNA!

Téma čísla: Le Parkour

Transkript

Podobné dokumenty