Lecture 5 - Jingjixue

Mezinárodní obchod I.
Lecture 5
Mezinárodní obchodní vztahy
Teorie mezinárodních ekonomických vztahů
Renata Mudrová
Obsah přednášky/semináře
Neoklasická teorie
Předpoklady
Heckscher
Heckscher--Ohlinův model
Vývoj a základní směry
Merkantilismus (1500(1500-1750)
Klasická ekonomie (zhruba 17501750-1850)
Neoklasická ekonomie (zhruba od 1850)
Navíc protekcionistické přístupy:
Teorie nezralého průmyslu (19. století)
Teorie periferijní ekonomiky (2. pol. 20. století)
Teorie mimo hlavní proud:
Sem spadá i HeckscherHeckscher-Ohlinův model
Vychází z ní i současný „mainstream“
Posnerova hypotéza imitačního zpoždění
Teorie výrobkového cyklu
Moderní přístupy a doplňky
Nedokonalá konkurence a rostoucí výnosy z rozsahu (od 70.
let)
Teorie her (80. léta)
Krugmanův model
Tradiční a moderní teorie
Tradiční teorie
Klasická teorie
Neoklasická teorie obecně
Teorie komparativních výhod
H-O Model
Alternativní teorie
Odbourávají některé z tradičních předpokladů
Mohou analyzovat i tyto situace:
Dynamické změny technologií a poptávky
Vnitrooborová vs. mezioborová směna zboží
Rostoucí výnosy z rozsahu
Neoklasická teorie
Neoklasická teorie
Navazuje na klasiky v řadě prvků
Na rozdíl od klasiků je zde možno
analyzovat více důvodů k obchodu
Rozdíly v produktivitě práce (klasici)
Rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory
Rozdíly ve struktuře poptávky
Neoklasici zavrhli pracovní teorii hodnoty
Cena je zde výsledkem nabídky a poptávky
Neoklasická teorie pracuje s tzv.
indiferenčními křivkami
Neoklasický pohled na obchod
„Mainstream“ teorií mez. obchodu
Rozšíření a zobecnění klasické teorie
komparativních výhod
Mikroekonomický charakter, vychází z modelu
všeobecné rovnováhy (současné optimum
výrobní i poptávkové strany ekonomiky)
Základní předpoklady:
Dokonalá konkurence, dokonalé informace
Racionální chování všech ekonomických subjektů
Konstantní výnosy z rozsahu
Klesající mezní výnosy z využití výrobního faktoru
Výrobní faktory jsou dokonale mobilní uvnitř ekonomik,
nemohou se však pohybovat mezi ekonomikami
Neoklasici versus klasici
Neoklasická teorie je podstatně formalizovanější a
komplexnější
Snadno lze pracovat s více výrobními faktory a
analyzovat tak např. vliv obchodu na vývoj příjmů
jednotlivých skupin uvnitř ekonomiky
Model přímo pracuje s preferencemi spotřebitelů
Neoklasická teorie je obecnější, rozdíly v
produktivitě jsou jen jednou z možných příčin
mezinárodního obchodu
Základ je však shodný:
Model komparativních výhod
Země vyváží to, co je v ní levnější než v zahraničí
Rozdíly v cenách jsou způsobeny rozdíly mezi zeměmi
Model chování spotřebitele
Představa racionálního spotřebitele, který je
schopen porovnávat užitek
užitek,, který mu přináší
spotřeba různých košů zboží
Koncept indiferenčních křivek – každá indif. křivka
zachycuje všechny body, které spotřebiteli
přinášejí stejný užitek
Rozpočtové omezení – spotřebitel je omezen
svými příjmy (majetkem)
Spotřebitel se snaží optimalizovat – tj. spotřebovat
veškerý příjem, který má k dispozici a koupit za
něj kombinaci zboží, která mu přináší nejvyšší
užitek
Obdobnou logikou jsou odvozeny společenské
indiferenční křivky
Indiferenční křivky
Indiferenční křivky - kombinace X a Y dávající
stejný užitek
Bod optima - max.dosažitelný užitek
Rozpočtové omezení
PX ⋅ X + PY ⋅ Y ≤ I
IC2
dY
PX
=−
dX
PY
Bod optima = spotřebitel spotřebovává celý svůj příjem a
yároveň nemůže přerozdělit svou spotřebu tak, aby se
získal vyšší užitek
Sklon indiferenční křivky
MU x .∆X = − MU Y .∆Y
Sklon rozpočtového omezení:
Px .∆X = − PY .∆Y
Sklon rozpočtového omezení a sklon indiferenční křivky
musí být stejné, proto:
Px
dY
=−
dX
Py
Hranice výrobních možností
(PPF)
Zachycuje všechny „výrobní programy“, při kterých
jsou plně využity všechny výrobní faktory, kterými
ekonomika disponuje.
Optimum ekonomiky nastává při využití všech
výrobních faktorů, tj. někde na PPF.
Z hlediska celé ekonomiky lze PPF pokládat za
rozpočtové omezení.
Sklon PPF ukazuje v jakém poměru je ekonomika
schopna „transformovat“ jednu komoditu na druhou,
tento sklon proto musí v bodě rovnováhy odpovídat
relativním cenám těchto komodit.
PPF
Y
PPF - maximální kombinace X a Y,
které ekonomika může vyrobit
Bod optima z hlediska nabídky
Tečna vyjadřující relativní ceny
Sklon tečny:
PPF
X
PX
dY
= −
dX
PY
Model uzavřené ekonomiky
Podmínky rovnováhy:
Ekonomika se nachází na hranici výr. možností
Sklon PPF v bodě rovnováhy se rovná relativním
cenám
Spotřebitelé jsou na nejvyšší dostupné ind.
křivce (té, která se právě dotýká PPF)
Sklon ind. křivky v bodě optima se rovná
relativním cenám
Vše, co se doma vyrobí, je doma také
spotřebováno (celková výroba každé komodity
se rovná spotřebě)
Model uzavřené ekonomiky
Spotřebované množství = vyrobené množství
Y
CY = QY
E
Relativní ceny jsou determinovány
sklonem indiferenčních křivek a PPF
IC
PPF
C X = QX
Sklon TT:
TT
X
dY
PX
= −
dX
PY
Model uzavřené ekonomiky
Bod optima:
Sklon indiferenční křivky odpovídá relativním
cenám
Sklon PPF odpovídá relativním cenám
Vyrábí se kombinace, která je na PPF (tj.
využívají se všechny zdroje)
Spotřebovávané množství každé komodity je
stejné jako vyráběné množství
Uzavřená ekonomika
Příčiny rozdílných relativních cen
Rozdílné technologie
Rozdíly ve vybavenosti výrobními faktory
Rozdíly v preferencích
Na rozdíl od Ricarda není možné se
„spoléhat“ jen na rozdílnost v relativní
produktivitě práce
Rozdíly v autarkních rel. cenách
 PX 


 PY 
A
 PX  Zboží X je v zemi A relativně levnější
 než v B, zboží Y je naopak dražší
<
 PY  B
Y
Y
ICA
Země B
Země A
PPFA
TTA
X
TTB
PPFB
ICB
X
Model otevřené ekonomiky
„Téměř“ vše je stejné jako u uzavřené
ekonomiky, neplatí zde však, že objem výroby
určité komodity se přesně musí rovnat také
jejímu objemu spotřeby.
Místo toho – předpoklad vyrovnané obchodní
bilance,, tj. hodnota exportu se rovná hodnotě
bilance
importu (v modelu není žádný finanční účet, tj.
možnost si půjčit v zahraničí!).
Tato podmínka je splněna, pokud najdeme
přímku, jejíž sklon odpovídá světovým cenám a
která je současně tečnou PPF i jedné z indif.
křivek.
Model otevřené ekonomiky
Y
IC0
QY V
ý
v
o
CY
z
IC1
Světová cena zboží Y je vyšší než
domácí, u zboží X je tomu naopak
 PX 

−
 PY  W
A
PPF
QX
Dovoz
 PX 

−
 PY 
A
CX
X
Ekonomiky se tedy v situaci rozdílných autarkních
cen (a tedy i opportunity costs)
costs) mohou ocitnout ze
tří důvodů:
Nezávisle na příčině však má obchod pozitivní
dopady (ekonomika se dostane na vyšší indif.
křivku), protože:
Rozdílné technologie (podobné Ricardovi)
Rozdílná vybavenost výrobními faktory (Heckscher(HeckscherOhlinův model)
Rozdíly v preferencích spotřebitelů
Je možné přizpůsobit strukturu výroby
Je možné přizpůsobit strukturu spotřeby
Ekonomika je v optimu – ani s pomocí vládní
intervence se její situace nemůže zlepšit, spíše
může dojít k vychýlení z optima
Neoklasická teorie
Předpoklady - shrnutí
Dokonalá konkurence
Nerostoucí výnosy z rozsahu
Dokonalá racionalita výrobců i spotřebitelů
Neexistence překážek pro volný pohyb
zboží mezi jednotlivými zeměmi
Dokonalá homogenita výrobních faktorů a
mobilita v rámci země a nemobilita mezi
zeměmi
Neoklasická teorie
Heckscher--Ohlinův model
Heckscher
Heckscher--Ohlinův model
Heckscher
Eli Heckscher (1919), Bertil Ohlin (1933)
Doplnění: P.A. Samuelson, J. Vaněk
Základní logika:
Země se liší vybaveností výr. faktory (K, L)
Výroba jednotlivých komodit je na výrobní
faktory rozdílně náročná
Země hojně vybavená kapitálem bude vyvážet
zboží náročné na kapitál a dovážet zboží
náročné na práci
Zajímavější jsou závěry modelu ohledně
dopadů obchodu na domácí ekonomiku
(zejména mzdy a odměny kapitálu).
HO model – předpoklady:
Dokonalá konkurence
Žádné překážky obchodu, pružné ceny
Rozdílná vybavenost 2 výrobní faktory - L a K
Výroba 1. zboží náročnější na práci, výroba 2.
zboží na kapitál, nicméně v obou zemích se
zboží vyrábí stejným způsobem a s
konstantními výnosy z rozsahu
Homogenní výrobní faktory - mobilní v rámci
zemí, ale ne mezi zeměmi
Identické preference
HO model – zjednodušený příklad
Země, vybavenost a ceny výr. faktorů:
Technologie:
Auta: 2K : 1L
Textil: 1K : 2L
Autarkníí ceny:
Autarkn
USA: 1000 K, 500 L; r=1, w=2
w=2
Čína: 1000 K, 2000 L; r=2, w=1
Auta: 4 (USA), 5 (Čína)
Textil: 5 (USA), 4 (Čína)
Po otevření – USA specializace na auta, Čína na
textil, současně tendence ke změně cen výrobních
faktorů
Fungování HOHO-modelu
USA - vysoké K/L
Textil
ína - nízké K/L
Textil
IC
IC
PPF
Auta
PPF
Auta
HO Teorém
 PX 


P
 Y
A
 PX 

<
P
 YB
Y
Y
ICA
PPFA
TTA
X
TTB
PPFB
ICB
X
HO model – odvozené teorémy:
Heckscher-Ohlinův teorém – vztah vybavenosti
Heckschervýrobními faktory a komoditní struktury obchodu
Rybczynského teorém – reakce struktury produkce na
změnu vybavenosti výrobními faktory
Teorém o vyrovnávání cen výrobních faktorů - pokud
se při přechodu k volnému obchodu ustaví jednotné
ceny zboží, vyrovnají se i ceny výrobních faktorů
Stolper--Samuelsonův teorém - zvýšení ceny zboží
Stolper
náročného na jeden z faktorů povede ke zvýšení
reálných příjmů vlastníků tohoto faktoru a poklesu
reálných příjmů vlastníků druhého z faktorů
Heckscher--Ohlin – Empirické testy
Heckscher
Nejznámější test: W. Leontief (1953)
Data o zahr. obchodě USA z roku 1947
Kolik K a L se uvolní při snížení exportu o 1 mil.
USD a kolik K a L by bylo potřeba k nahrazení 1
mil. USD dovozu
Očekával:
 K
Skutečnost: 1.3!!
 
 L M
< 1 ⇒ Leontiefův paradox
 K
 
 L X
HO – zjednodušený příklad
uzavřená ekonomika
Vybavenost
Práce
Kapitál
USA
500
1000
Čína
2000
1000
Země jsou vybaveny výrobními faktory různě. Vybavenost jednotlivými výrobními
činiteli tedy ovlivňuje jejich cenu, takže cena toho výrobního faktoru, kterého má
země dostatek je nízká a naopak cena nedostatkového faktoru vysoká.
USA: r = 1 , w = 2
Čína: r = 2, w = 1
Pokud je ekonomika uzavřená platí tedy, že v kapitálem lépe vybavené zemi je
zboží náročné na kapitál levnější, v zemi lépe vybavené prací naopak dražší.
Auta:: 2K : 1L
Auta
USA: 4 Čína 5
Textil:: 1K : 2L
Textil
USA: 5 Čína 4
V USA budou tedy levnější auta (kapitálově náročné zboží), v Číně naopak bude
levnější texil (pracovně náročné zboží)
HO – Zjednodušený příklad
situace po otevření
Vybavenost
USA
Čína
Práce
500
2000
Kapitál
1000
1000
Pokud je pak umožněn obchod, je situace podobná jako u Ricarda, země vyrábí
více toho zboží , které je schopna nabídnout efektivněji, a bude jej i vyvážet.,
druhé komodity bude vyrábět méně a bude ji dovážet. Výsledkem bude
specializace založená na rozdílné vybavenosti výrobními faktory.
USA jsou více bohaté na kapitál tedy a budou tedy spíše vyvážet zboží náročné
na kapitál (auta), Čína je spíše bohatá na práci a bude proto spíše vyvážet zboží
náročné na práci (textil).
HO – zjednodušený příklad
situace po otevření
• Čína, která má dostatek práce, pokud je uzavřená, má nízké mzdy a
zboží náročné na práci je levnější. Po otevření pak USA, které jsou
lépe vybavené kapitálem budou poptávat z Číny, která je lépe
vybavena prací, pracovně náročné zboží (textil).
• Tím se zvýší poptávka po tomto zboží (textil), vytlačí jeho cenu
nahoru a výrobci je budou chtít více nabízet. Předpokladem pro
zvýšení nabídky zboží náročného na práci je získání výrobních
faktoru za tímto účelem (dodatečné práce), nezbývá nic jiného, než
snížit výrobu kapitálově náročného zboží v Číně. Výroba pracovně
náročného zboží však má vstupy v jiné proporci, než výroba
kapitálově náročného zboží. Na trhu výrobních faktorů tak vznikne
převis poptávky po práci a převis nabídky kapitálu.
• V Číně tedy mzdy porostou, odměny kapitálu budou klesat. V USA,
které jsou lépe vybaveny kapitálem bude docházet ke stejnému
procesu, resp. k opačné situaci, cena původně nedostatkového
faktoru (práce) bude klesat a cena původně hojného faktoru
(kapitálu) bude růst.
HO model – závěry:
Země se specializují dle své vybavenosti
výrobními faktory
Při vyrovnávání cen výrobků dojde i k
vyrovnávání cen výrobních faktorů
Obchod je výhodný, otevřená ekonomika
je v optimu, vládní intervence nemůže vést
k dalšímu zlepšení
I přes celkovou výhodnost mohou být
dopady na jednotlivé skupiny ve
společnosti velmi diverzifikované (ale –
možnost kompenzací)
Domácí studium
Kwan
Choi: The Leontief Paradox
http://www.econ.iastate.edu/classes/e
con355/choi/leo.htm
Děkuji za pozornost