Anglie jako první světová velmoc - Otakar Kalenda
Transkript
Anglie jako první světová velmoc - Otakar Kalenda
5HD304 Hospodářské dějiny světa Anglie jako první světová velmoc Výhodná geografická poloha Vojensko-politické hledisko – útok na Anglii by musel počítat s námořní invazí Ekonomické hledisko – křižovatka obchodních cest Nastolení stabilních společensko-politických poměrů Stabilní poměry umožňují ekonomický rozvoj Tzv. dlouhé století – od slavné revoluce (1688 – 1689) do roku 1815 Vilém III. Oranžský (1650 – 1702) - Roku 1672 se stává vládcem Nizozemska Roku 1677 se oženil s Marií Stuartovnou (1662 – 1694) Roku 1688 mu 7 předních anglických politiků nabídlo anglickou korunu namísto jeho katolického tchána Jakuba II. Roku 1689 přijal společně s manželkou (Marie II.) od parlamentu anglickou korunu Anna (1665 – 1714) - Dcera Jakuba II. a sestra Marie II. Vládla v letech 1702 – 1714 Poslední královna z dynastie Stuartovců Jiří I. (1660 – 1727) - Pravnuk Jakuba I. Zakladatel hannoverské dynastie Roku 1698 se stává hannoverským kurfiřtem Roku 1714 se stává britským králem – personální unie VB a Hannoverska Jiří II. (1683 – 1760) - Vládnul v letech 1727 – 1760 Jiří III. (1738 – 1820) - Vládnul v letech 1760 – 1820 Konstituují se 2 politické strany - Whigové – stoupenci slavné revoluce, Viléma III. Oranžského a králů z hannoverské dynastie Toryové – stoupenci sesazeného krále Jakuba II.; v opozici – vláda whigovské oligarchie Vznik Velké Británie (1. 5. 1707) Jakub I. se pokusil o vytvoření anglo-skotské unie – neuspěl kvůli odporu anglických aristokratů Oliver Cromwell – vojenské podrobení Skotska Slavná revoluce přinesla další impuls pro anglo-skotské spojení vs. za vlády Viléma III. Oranžského se vzájemné vztahy zhoršovaly (v době jeho smrti byly nejhorší za celé století) - Glencoeský masakr – Vilém III. Oranžský nutil náčelníky skotských klanů, aby mu, jako skotskému králi, do 1. 1. 1692 složili přísahu věrnosti; Alexandr Macdonald složil přísahu se šestidenním zpožděním (kvůli nepříznivému počasí) – členové jeho klanu byli 13. 2. 1692 v horské soutěsce [angl. glen] říčky Coe zmasakrováni; král pravděpodobně rozkaz k masakru nedal, ale vynaložil malé úsilí na dopadení a potrestání pachatelů - Scotish Company – byla zlikvidována anglickými obchodníky Anna pověřila anglické politiky, aby jednali se svými skotskými protějšky (jednaly parlamenty) o spojení Anglie a Skotska - Angličané se spojením souhlasili z vojensko-politických důvodů – Francie zvažovala podporu stoupencům sesazeného krále Jakuba II. – Angličané nemohli připustit, aby se Skotsko stalo nástupištěm jeho potomků k opětovnému získání trůnu © Otakar Kalenda, 2007 1 5HD304 - Hospodářské dějiny světa Skotové se spojením souhlasili z ekonomických důvodů – poslanci byli „koupeni“ – už roku 1717 zjistili, že se jim spojení vyplatí Rozumná zahraniční politika Válka proti Francii (1689 – 1697) - Válka probíhala v Nizozemí i v Americe Roku 1697 byl uzavřen mír v Rijswijku – francouzský král Ludvík XIV. uznal Viléma III. Oranžského anglickým králem a vzdal se mnoha dobytých území Válka o španělské dědictví (1701 – 1713) - Roku 1700 umírá španělský král Karel II. – poslední člen španělské větve rodu Habsburků Jako nástupci přicházejí v úvahu rakouští Habsburkové (mladší syn císaře Leopolda I. Karel) a francouzští Bourboni (vnuk krále Ludvíka XIV. Filip z Anjou) Karel II. odkázal (zřejmě v podvržené závěti) španělský trůn Filipovi z Anjou – Leopold I. vyhlásil Francii válku Války se účastní téměř všechny evropské státy – kromě Ruska a Švédska (vzájemně vedou severní válku) a Osmanské říše (vzpamatovává se ze série porážek v 2. pol. 17. stol.) Francie, větší část Španělska, Bavorsko vs. protifrancouzská koalice (Rakousko a Svatá říše římská, Nizozemsko), ke které se přidává VB Roku 1713 – Ludvík XIV. dal záruky, že nedojde ke spojení Francie a Španělska – byl uzavřen utrechtský mír o VB a Nizozemsko se stáhly z války o Námořní základna Gibraltar v britských rukou – tento stav byl formalizován Zahraniční politika Roberta Walpole - - Robert Walpole (1676 – 1745) o Od roku 1714 v čele vládnoucí strany whigů o V letech 1721 – 1742 první ministerský předseda (prime minister – původně hanlivý význam) Stát stranou evropských konfliktů V Evropě usilovat o politiku vyrovnávání sil – přidat se k tomu slabšímu Věnovat se obchodu – co nejmenší překážky pro obchod Přítomnost Anglie ve Středozemním moři - Od roku 1694 – zničení konvoje anglických obchodních lodí – Vilém III. Oranžský poslal do Středozemního moře válečné lodě Anglie dominuje tomuto prostoru na 250 let Vítězné války v pol. 18. stol. Válka o „Jenkinsovo ucho“ (1738) - Příčinou byly záškodnické akce španělských námořníků v oblasti Karibského moře Britská vláda byla dlouho nečinná – do chvíle, kdy na jednání parlamentu přišel kapitán Robert Jenkins, aby ukázal své ucho, které mu Španělé roku 1731 uřízli Válka o rakouské dědictví (1740 – 1748) - - Císař Karel VI. (1685 – 1740) neměl mužské potomky – roku 1713 vydal a u svých sousedů prosadil tzv. pragmatickou sankci o Majetek rodu Habsburků se neměl dělit, ale měl připadnout potomkovi vládnoucího Habsburka v mužské linii, pokud nebude vyhnutí, tak i v ženské linii o Po smrti Karla VI. nastupuje na rakouský trůn Marie Terezie – Francie, Prusko, Sasko, Bavorsko vypověděly pragmatickou sankci – musela o svojí pozici bojovat Rakousko, VB (výměnou za to, že Rakousko bude respektovat neutralitu Hannoverska, VB finančně pomůže Rakousku) vs. Francie, Prusko (Friedrich II.), Sasko, Bavorsko Rakousko ztratilo ve prospěch Pruska podstatnou část Slezska, které bylo nejvyspělejší částí rakouské monarchie © Otakar Kalenda, 2007 2 5HD304 Hospodářské dějiny světa Sedmiletá válka (1756 – 1763) - Pokus Rakouska o revanš za válku o rakouské dědictví Diplomatická revoluce – Rakousko, Francie, Rusko vs. Prusko, VB (vyrovnávání sil) Roku 1762 umírá ruská carevna Alžběta I. – nastupuje obdivovatel Pruska Petr III. – Prusko je zachráněno od totální porážky Roku 1763 je uzavřen pařížský mír o Vrátí předválečný stav (Rakousko ztratilo Slezsko) v Evropě o VB vítězí nad Francií v Americe – Francie ztratila Kanadu (Québec) a postoupila Španělsku Louisianu o VB vítězí nad Francií v Indii – Francie udržela pouze obchodní stanice Pondichérri, Karikal, Yanaon, Mahé, Chandernagore, které nesměly být opevňovány Počátky britského panství v Indii, trvajícího 200 let Roku 1757 dobyl Robert Clive (1725 – 1774) Bengálsko Francie začíná pošilhávat po Indočíně Britské panství v Indii - - - Vlastníkem Indie byla britská Východoindická společnost – VB pouze garantovala status (vláda, válečná flotila) – VB bohatla, ale zisky byly soukromé Stav, kdy Indii ovládá soukromá společnost, je nakonec neudržitelný o Náročnost na správu o Povstání sipáhiů s katastrofálním následky (1858 – 1859) Postupné předávání moci na stát končí roku 1876, kdy ministerský předseda Benjamin Disraeli (1804 – 1881) prosadil prohlášení britské královny Viktorie (1819 – 1901) indickou císařovnou Formy správy kolonií o Přímá forma správy – obrovské množství úředníků, kteří spravují kolonii (Francie, dříve Portugalsko a Španělsko) o Nepřímá forma správy – VB v Indii vládne pomocí místních vládců, kterým byl nabídnut status „Vy můžete vládnout, my budeme mít zisky.“ – pod britskou vlajkou bojují domorodé jednotky o Špatně zvolený systém správy britských kolonií v Americe (13 osad) – snaha podřídit je přímému vlivu Londýna – vede za necelých 14 let (1763 – 1776) ke krachu britské koloniální politiky v Americe Použité zdroje • • • • • • • • KOVÁŘ, Martin: Přednáška z předmětu 5HD304, 8. 10. 2007, 12:45 – 14:15 Atlas světových dějin – 2. díl středověk – novověk, 1. vydání, Kartografie Praha, 1996, ISBN 80-7011-344-8 Encyklopedický slovník, Praha, Odeon, 1993, ISBN 80-207-0438-8 Oxfordský slovník světových dějin, Praha, Academia, 2005, ISBN 80-200-1054-8 Wikipedie, otevřená encyklopedie, WWW: <http://cs.wikipedia.org> Seznam Encyklopedie, WWW: <http://encyklopedie.seznam.cz/> Encyklopedie CoJeCo, WWW: <http://pes.cojeco.cz> TRACHTOVÁ, Nela: Angličtí králové, WWW: <http://www.sweb.cz/royal-history/anglie.html> Aktualizováno 18. 11. 2007 © Otakar Kalenda, 2007 3