Anglie jako první světová velmoc - Otakar Kalenda

5HD304
Hospodářské dějiny světa
Anglie jako první světová velmoc
Výhodná geografická poloha
Vojensko-politické hledisko – útok na Anglii by musel počítat s námořní invazí
Ekonomické hledisko – křižovatka obchodních cest
Nastolení stabilních společensko-politických poměrů
Stabilní poměry umožňují ekonomický rozvoj
Tzv. dlouhé století – od slavné revoluce (1688 – 1689) do roku 1815
Vilém III. Oranžský (1650 – 1702)
-
Roku 1672 se stává vládcem Nizozemska
Roku 1677 se oženil s Marií Stuartovnou (1662 – 1694)
Roku 1688 mu 7 předních anglických politiků nabídlo anglickou korunu namísto jeho
katolického tchána Jakuba II.
Roku 1689 přijal společně s manželkou (Marie II.) od parlamentu anglickou korunu
Anna (1665 – 1714)
-
Dcera Jakuba II. a sestra Marie II.
Vládla v letech 1702 – 1714
Poslední královna z dynastie Stuartovců
Jiří I. (1660 – 1727)
-
Pravnuk Jakuba I.
Zakladatel hannoverské dynastie
Roku 1698 se stává hannoverským kurfiřtem
Roku 1714 se stává britským králem – personální unie VB a Hannoverska
Jiří II. (1683 – 1760)
-
Vládnul v letech 1727 – 1760
Jiří III. (1738 – 1820)
-
Vládnul v letech 1760 – 1820
Konstituují se 2 politické strany
-
Whigové – stoupenci slavné revoluce, Viléma III. Oranžského a králů z hannoverské dynastie
Toryové – stoupenci sesazeného krále Jakuba II.; v opozici – vláda whigovské oligarchie
Vznik Velké Británie (1. 5. 1707)
Jakub I. se pokusil o vytvoření anglo-skotské unie – neuspěl kvůli odporu anglických aristokratů
Oliver Cromwell – vojenské podrobení Skotska
Slavná revoluce přinesla další impuls pro anglo-skotské spojení vs. za vlády Viléma III. Oranžského
se vzájemné vztahy zhoršovaly (v době jeho smrti byly nejhorší za celé století)
- Glencoeský masakr – Vilém III. Oranžský nutil náčelníky skotských klanů, aby mu, jako
skotskému králi, do 1. 1. 1692 složili přísahu věrnosti; Alexandr Macdonald složil přísahu se
šestidenním zpožděním (kvůli nepříznivému počasí) – členové jeho klanu byli 13. 2. 1692
v horské soutěsce [angl. glen] říčky Coe zmasakrováni; král pravděpodobně rozkaz k masakru
nedal, ale vynaložil malé úsilí na dopadení a potrestání pachatelů
- Scotish Company – byla zlikvidována anglickými obchodníky
Anna pověřila anglické politiky, aby jednali se svými skotskými protějšky (jednaly parlamenty) o
spojení Anglie a Skotska
- Angličané se spojením souhlasili z vojensko-politických důvodů – Francie zvažovala podporu
stoupencům sesazeného krále Jakuba II. – Angličané nemohli připustit, aby se Skotsko stalo
nástupištěm jeho potomků k opětovnému získání trůnu
© Otakar Kalenda, 2007
1
5HD304
-
Hospodářské dějiny světa
Skotové se spojením souhlasili z ekonomických důvodů – poslanci byli „koupeni“ – už roku
1717 zjistili, že se jim spojení vyplatí
Rozumná zahraniční politika
Válka proti Francii (1689 – 1697)
-
Válka probíhala v Nizozemí i v Americe
Roku 1697 byl uzavřen mír v Rijswijku – francouzský král Ludvík XIV. uznal
Viléma III. Oranžského anglickým králem a vzdal se mnoha dobytých území
Válka o španělské dědictví (1701 – 1713)
-
Roku 1700 umírá španělský král Karel II. – poslední člen španělské větve rodu Habsburků
Jako nástupci přicházejí v úvahu rakouští Habsburkové (mladší syn císaře Leopolda I. Karel) a
francouzští Bourboni (vnuk krále Ludvíka XIV. Filip z Anjou)
Karel II. odkázal (zřejmě v podvržené závěti) španělský trůn Filipovi z Anjou – Leopold I.
vyhlásil Francii válku
Války se účastní téměř všechny evropské státy – kromě Ruska a Švédska (vzájemně vedou
severní válku) a Osmanské říše (vzpamatovává se ze série porážek v 2. pol. 17. stol.)
Francie, větší část Španělska, Bavorsko vs. protifrancouzská koalice (Rakousko a Svatá říše
římská, Nizozemsko), ke které se přidává VB
Roku 1713 – Ludvík XIV. dal záruky, že nedojde ke spojení Francie a Španělska – byl
uzavřen utrechtský mír
o VB a Nizozemsko se stáhly z války
o Námořní základna Gibraltar v britských rukou – tento stav byl formalizován
Zahraniční politika Roberta Walpole
-
-
Robert Walpole (1676 – 1745)
o Od roku 1714 v čele vládnoucí strany whigů
o V letech 1721 – 1742 první ministerský předseda (prime minister – původně hanlivý
význam)
Stát stranou evropských konfliktů
V Evropě usilovat o politiku vyrovnávání sil – přidat se k tomu slabšímu
Věnovat se obchodu – co nejmenší překážky pro obchod
Přítomnost Anglie ve Středozemním moři
-
Od roku 1694 – zničení konvoje anglických obchodních lodí – Vilém III. Oranžský poslal do
Středozemního moře válečné lodě
Anglie dominuje tomuto prostoru na 250 let
Vítězné války v pol. 18. stol.
Válka o „Jenkinsovo ucho“ (1738)
-
Příčinou byly záškodnické akce španělských námořníků v oblasti Karibského moře
Britská vláda byla dlouho nečinná – do chvíle, kdy na jednání parlamentu přišel kapitán
Robert Jenkins, aby ukázal své ucho, které mu Španělé roku 1731 uřízli
Válka o rakouské dědictví (1740 – 1748)
-
-
Císař Karel VI. (1685 – 1740) neměl mužské potomky – roku 1713 vydal a u svých sousedů
prosadil tzv. pragmatickou sankci
o Majetek rodu Habsburků se neměl dělit, ale měl připadnout potomkovi vládnoucího
Habsburka v mužské linii, pokud nebude vyhnutí, tak i v ženské linii
o Po smrti Karla VI. nastupuje na rakouský trůn Marie Terezie – Francie, Prusko,
Sasko, Bavorsko vypověděly pragmatickou sankci – musela o svojí pozici bojovat
Rakousko, VB (výměnou za to, že Rakousko bude respektovat neutralitu Hannoverska, VB
finančně pomůže Rakousku) vs. Francie, Prusko (Friedrich II.), Sasko, Bavorsko
Rakousko ztratilo ve prospěch Pruska podstatnou část Slezska, které bylo nejvyspělejší částí
rakouské monarchie
© Otakar Kalenda, 2007
2
5HD304
Hospodářské dějiny světa
Sedmiletá válka (1756 – 1763)
-
Pokus Rakouska o revanš za válku o rakouské dědictví
Diplomatická revoluce – Rakousko, Francie, Rusko vs. Prusko, VB (vyrovnávání sil)
Roku 1762 umírá ruská carevna Alžběta I. – nastupuje obdivovatel Pruska Petr III. – Prusko je
zachráněno od totální porážky
Roku 1763 je uzavřen pařížský mír
o Vrátí předválečný stav (Rakousko ztratilo Slezsko) v Evropě
o VB vítězí nad Francií v Americe – Francie ztratila Kanadu (Québec) a postoupila
Španělsku Louisianu
o VB vítězí nad Francií v Indii – Francie udržela pouze obchodní stanice Pondichérri,
Karikal, Yanaon, Mahé, Chandernagore, které nesměly být opevňovány
Počátky britského panství v Indii, trvajícího 200 let
Roku 1757 dobyl Robert Clive (1725 – 1774) Bengálsko
Francie začíná pošilhávat po Indočíně
Britské panství v Indii
-
-
-
Vlastníkem Indie byla britská Východoindická společnost – VB pouze garantovala status
(vláda, válečná flotila) – VB bohatla, ale zisky byly soukromé
Stav, kdy Indii ovládá soukromá společnost, je nakonec neudržitelný
o Náročnost na správu
o Povstání sipáhiů s katastrofálním následky (1858 – 1859)
Postupné předávání moci na stát končí roku 1876, kdy ministerský předseda Benjamin
Disraeli (1804 – 1881) prosadil prohlášení britské královny Viktorie (1819 – 1901) indickou
císařovnou
Formy správy kolonií
o Přímá forma správy – obrovské množství úředníků, kteří spravují kolonii (Francie,
dříve Portugalsko a Španělsko)
o Nepřímá forma správy – VB v Indii vládne pomocí místních vládců, kterým byl
nabídnut status „Vy můžete vládnout, my budeme mít zisky.“ – pod britskou vlajkou
bojují domorodé jednotky
o Špatně zvolený systém správy britských kolonií v Americe (13 osad) – snaha podřídit
je přímému vlivu Londýna – vede za necelých 14 let (1763 – 1776) ke krachu britské
koloniální politiky v Americe
Použité zdroje
•
•
•
•
•
•
•
•
KOVÁŘ, Martin: Přednáška z předmětu 5HD304, 8. 10. 2007, 12:45 – 14:15
Atlas světových dějin – 2. díl středověk – novověk, 1. vydání, Kartografie Praha, 1996,
ISBN 80-7011-344-8
Encyklopedický slovník, Praha, Odeon, 1993, ISBN 80-207-0438-8
Oxfordský slovník světových dějin, Praha, Academia, 2005, ISBN 80-200-1054-8
Wikipedie, otevřená encyklopedie, WWW: <http://cs.wikipedia.org>
Seznam Encyklopedie, WWW: <http://encyklopedie.seznam.cz/>
Encyklopedie CoJeCo, WWW: <http://pes.cojeco.cz>
TRACHTOVÁ, Nela: Angličtí králové, WWW:
<http://www.sweb.cz/royal-history/anglie.html>
Aktualizováno 18. 11. 2007
© Otakar Kalenda, 2007
3