Obesity NEWS 14/2007

M
É
N
D
E
Á Í
Ř N C
O Á V
IM YD RO
V K
U
O
C
Ìíôçì÷žîðížîðãôãìáçžßžêmkàóžíàãøçò÷
15. listopadu 2007
14/2007
Světový den diabetu
Setkání obezitologů v novém
14. listopad – někteří z nás tento den slaví narozeniny, jiní zase
jmeniny. Z významných událostí, které se 14. listopadu staly, jmenujme např. rok 1969, kdy odstartovalo Apollo 12 druhou cestu
na Měsíc, rok 1305, kdy byl korunován papež Kliment V., první z avignonských papežů, a konečně rok 1891, kdy se narodil
jeden z objevitelů inzulinu, kanadský lékař Frederick Grant Banting (1891–1941 při leteckém neštěstí). Je proto logické, že právě
14. listopad byl vybrán jako Světový den diabetu (cukrovky).
Cukrovka neboli diabetes mellitus je
nemoc velmi zrádná, která dlouho nebolí,
a proto své nositele tolik svádí ke „hříchu“, který nejčastěji spočívá v nedodržování diety či občasném vynechání tabletek. Čím je tato nemoc tak významná, že
si vysloužila světový den?
Alarmující rychlost
výskytu cukrovky
Diabetes mellitus je dnes, společně s obezitou,
epidemií nové doby. Lidé se stále bojí epidemií infekčních chorob včetně ptačí chřipky
nebo nemoci šílených krav, ale u chorob, které
nejsou infekční, si myslí, že se jich netýkají.
Opak je však pravdou. K dnešnímu dni je na
světě cca 15 milionů diabetiků 1. typu, což je
něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků na celém světě. Celkově je tedy cca
200 milionů (!) pacientů trpících diabetem.
Alarmující je především rychlost, s jakou se
výskyt cukrovky zvyšuje (zejména cukrovky
2. typu, jejíž výskyt můžeme ovlivnit sami).
Vybíráme z obsahu
Diabetická dieta ......................... str. 3
Možnosti léčby diabetu .............. str. 5
Cvičíme s cukrovkou ................. str. 6
V roce 1985 bylo na světě asi 30 milionů
diabetiků. V roce 2000 se počet diabetiků
odhadoval již minimálně na 151 milionů,
tedy pětkrát více! V roce 2001 to bylo již
177 milionů. Pokud se tempo růstu epidemie cukrovky nepodaří zpomalit, vyšplhá
se toto číslo v průběhu příštích 25 let až
na 300 miliónů diabetiků na světě.
svou hmotnost zredukovat o cca 10–15 %.
Jestliže se nám to povede a svou hmotnost
po redukci udržíme, udělali jsme velmi
mnoho pro to, abychom cukrovku nedostali. A pokud už ji máme, redukce hmotnosti
nám může pomoci účinněji s nemocí bojovat. Neodmyslitelným pomocníkem při
prevenci, ale i léčbě cukrovky, by měl být
pohyb. Ten sám o sobě cukrovku zlepšuje. Lidé, kteří mají cukrovku a pravidelně
sportují, potřebují podstatně méně inzulinu
či tabletek při léčbě a rovněž mají méně
komplikací.
Smutné prvenství
Česká republika není v tomto trendu bohužel
pozadu. V roce 2000 byl počet diabetiků
654 164, což představovalo přes 6 % populace. Dnes je toto číslo již pravděpodobně vyšší.
Opravdu závažná je však skutečnost, že držíme v Evropě smutné prvenství v počtu nových
případů cukrovky (v roce 2000 to bylo přes
500 nových pacientů na 100 000 obyvatel,
kdežto např. ve Francii je to něco přes 200).
Po přečtení těchto údajů se však nabízí
otázka: Je vůbec možné cukrovce předcházet? Odpověď není zcela jednoznačná – ano
i ne. Ne pokud se jedná o cukrovku 1. typu
(začíná většinou v dětství). Ano pokud jde
o cukrovku 2. typu (dříve známou spíše
pod pojmem „stařecká cukrovka“).
Základem je
prevence obezity a pohyb
Základním a nejdůležitějším předpokladem,
jak předejít cukrovce, je prevence obezity.
Pokud již obézní jsme, měli bychom se snažit
Přijďte na pochod Prahou
Proto vás všechny zveme na pochod
Prahou! Ať už přijdete sami nebo s rodinnými příslušníky, těšíme se na vás. A nyní
to nejdůležitější: vychází se ve 13. hodin
od Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze 4
(poblíž stanice metra C Vyšehrad). Další
informace, včetně dalších míst pochodů
v ČR, naleznete na www.dendiabetu.cz.
Pokud nejste zrovna příznivci organizovaných akcí, můžete se v tento den i dny
následující vydat na své vlastní pochody.
Poznámka autora: S využitím údajů
z webové prezentace Svazu diabetiků ČR
(www.diabetes.cz).
MUDr. Jitka Housová, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
DIABETES MELLITUS
Cukrovka a zase ta cukrovka
Čím dál tím častěji můžeme slyšet od kolegů
v práci, od známých, ale i jinde větu, které se každý z nás podvědomě bojí: „Mám cukrovku!“ Co
to vlastně cukrovka neboli diabetes mellitus je?
O jaké onemocnění se jedná a co svému nositeli
přináší?
Pod pojmem diabetes mellitus je zahrnuto několik onemocnění, která se výrazně liší svým původem, ale přesto mají něco
společného – buď absolutní, nebo relativní nedostatek inzulinu v těle.
Typy diabetu mellitu
» Diabetes mellitus 1. typu – onemocnění, které nejčastěji
vzniká v dětství nebo v rané dospělosti. Pro tento typ diabetu
je charakteristický absolutní nedostatek inzulinu. V praxi
to znamená, že kdyby pacienti s diabetem mellitem 1. typu
nedostali inzulin, zemřeli by. Tak tomu bylo v minulosti
až do objevu inzulinu Bantingem a Bestem (1921). Tito
pacienti za svou chorobu nemohou (tento typ diabetu
může postihnout jak hubené, tak obézní). Bývá způsoben
nejčastěji autoimunním zánětem (lidské tělo útočí samo
proti sobě). Kromě léčby inzulinem se provádí transplantace
pankreatických ostrůvků či transplantace celé slinivky
břišní.
» Diabetes mellitus typ LADA
(z anglického latent autoimmune
diabetes in adults – latentní autoimunní diabetes u dospělých) – je
variantou diabetu mellitu 1. typu
s tím rozdílem, že postihuje dospělé. Může se objevit i kolem 50. roku
života. Ostatní principy jsou stejné
jako u diabetu mellitu 1. typu.
» Diabetes mellitus typ MODY
(z anglického maturity-onset
diabetes of the young – diabetes dospělého typu vyskytující
se u mladistvých) – je poměrně
vzácná skupina onemocnění, která se vyskytuje v rodinách a je
dána genovými mutacemi. Tato
skupina je velmi nesourodá, některé typy se léčí tabletami, u některých typů MODY diabetu je nutné hned začít s inzulinoterapií.
» Gestační diabetes mellitus
– cukrovka, která je spojená s těhotenstvím a po porodu skoro u všech
žen mizí. Pokud se zvýšené glykemie vyskytují i po porodu, velmi
často se jedná buď o diabetes mellitus 1., nebo 2. typu, který se začal
manifestovat v těhotenství.
w w w. o b e s i ty- news.cz
» Diabetes mellitus 2. typu – nejrozšířenější typ diabetu na světě. Každý rok onemocní tímto typem diabetu miliony pacientů.
Charakteristický je zde relativní nedostatek inzulinu. Velmi typický je průběh: pacient je nejdříve na dietě, poté na jednom typu
léků, pak na kombinaci léků a nakonec na inzulinu. Dříve byl tento typ diabetu znám spíše pod pojmem „stařecký diabetes“. To už
bohužel dávno není pravdou. Dnes se s ním můžeme setkat již
u dětí na základních a středních školách. Rizikovým faktorem pro
vznik tohoto typu cukrovky je OBEZITA. To znamená, že (na rozdíl od prvního) můžeme tomuto typu diabetu předcházet – zejména životním stylem, prevencí obezity a dostatkem pohybu.
Pokud se přece tento typ diabetu objeví a pacientovi (obéznímu) se podaří zhubnout 10–15 % hmotnosti, je velká šance
buď na vymizení, nebo „aspoň“ na výrazné zlepšení kompenzace diabetu. Proto všichni pacienti opakovaně od svých
diabetologů slyší, že je nezbytné držet dietu.
» Porucha glukózové tolerance – je někdy zahrnována do
tzv. prediabetu, tzn. stavu, který předchází rozvoji diabetu
mellitu 2. typu. Typické pro poruchu glukózové tolerance je
mírně zvýšená ranní glykemie (ale též nemusí být) či mírně
zvýšená glykemie po jídle. Pokud pacient s poruchou glukózové tolerance změní svůj životní styl a většinou i něco
zhubne, diabetes mellitus se nemusí vůbec projevit. Nicméně
by tento stav měl být varováním, že něco není v pořádku a že
je nejvyšší čas začít něco dělat.
DIABETES MELLITUS
Proč se cukrovky bojí lékaři
a proč pacienty neustále „peskují“
Nejčastějšími důvody,
proč se cukrovky tolik bojíme, jsou:
Cukrovka (bez ohledu na typ) a zejména pak vysoké glykemie působí velmi negativně na naše cévy. Když se k cukrovce následně přidá
např. zvýšená hladina cholesterolu či jiných krevních lipidů, riziko vzniku infarktu myokardu, mozkové mrtvice či „ucpání cév na
nohách“ se nesčítá, ale NÁSOBÍ. Léčba komplikací je velmi složitá
a ne vždy se povede tak (zejména pokud pacient přijde pozdě), jak
bychom si představovali. Jizva po infarktu již nikdy nezmizí, též
následky mrtvice si pacient může nést po zbytek života. Mnohým
diabetikům zase chybí prsty u nohou, jiní musí 2–3× týdně docházet
na dialýzu, někteří si bohužel tyto stránky nemohou přečíst, protože
v důsledku špatné kompenzace cukrovky přišli o zrak.
» Léčba cukrovky – každý pacient vám řekne, že se
bojí inzulinu. Inzulin se stále musí podávat injekcemi.
I když je i zde možno vidět velké pokroky – vyvíjí se
stále nová inzulinová pera. Cukrovka na inzulinu již
neznamená nosit s sebou injekční jehly. Přesto jeho
aplikace je stále velkým problémem (a to zejména
psychickým). Z tohoto důvodu jsou stále vedeny různé studie, ve kterých se zkouší inhalační aplikace
inzulinu. Zda tento směr je správný, nám ukáže až
čas.
Co říci závěrem?
» Hypoglykemie (zejména pro ty, kteří si aplikují inzulin) – velmi závažný stav, který může ohrozit
pacienta přímo na životě. Projevuje se opocením,
nutkavou chutí na sladké, pocitem na omdlení,
zmateností, poté nastupuje až bezvědomí. Z tohoto důvodu se pacientům doporučuje nosit při sobě
např. sladký bonbon, též průkazka diabetika by měla
být samozřejmostí.
Cukrovka je velmi záludná nemoc svým průběhem. Tím, že
dlouhou dobu nebolí, se mnoho pacientů domnívá, že se jich
komplikace nemohou týkat. Dietu nedodržují, až před kontrolou u diabetologa drží týden hladovku nebo jedí oblíbené kysané
zelí. Na kontrole pak mají krásnou glykemii (což se už nedá říci
o glykovaném hemoglobinu). Myslí si, jak na svého diabetologa
vyzráli. Ale ruku na srdce – diabetologa cukrovka neničí – VY
svým počínáním ničíte sami sebe, i když si to v daný okamžik
nechcete přiznat. Diabetolog by měl být váš rádce a průvodce
diabetem, člověk, kterému věříte a se kterým můžete probrat
jakýkoliv problém, který s sebou cukrovka přináší.
» Držení diety – při cukrovce se MUSÍ držet dieta. Pacienti většinou MUSÍ omezit přísun sacharidů
(a to nejen ve sladkostech, ale zejména v přílohách).
To bývá pro mnohé pacienty velmi bolestné, dietu
bohužel moc přísně nedrží, pouze před kontrolami
u diabetologa.
MUDr. Jitka Housová, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
DIETY
5. část
Diabetická dieta aneb racionální
stravování pro každého z nás
Diabetická dieta je základní a nezbytnou součástí
léčby diabetu, ať už se jedná o diabetes mellitus
prvního či druhého typu, o diabetes na dietě, na
perorálních antidiabetikách (PAD, léky proti cukrovce) nebo na inzulinu. Držení diabetické diety
de jure znamená racionální stravování pro každého z nás.
Rozdíl je v tom, že zdravý člověk si de facto může oproti diabetikovi občas dopřát nějakou tu cukrárenskou laskominu (sníst
velké množství sacharidů najednou). Jeho slinivka se s tím
vypořádá tím, že vyprodukuje více inzulinu, čímž zvýšená glykemie včas klesne do normálních hodnot. To však neplatí pro
organismus diabetika.
Diabetická dieta je hlavně o sacharidech
Existuje několik typů diabetických diet podle množství sacharidů (S), jako např. dieta na 225 g sacharidů – ta je nejběžnější,
dieta na 175 g sacharidů – doporučuje se obézním diabetikům,
a diety na 275 g, 325 g či 350 g sacharidů – používají se u mladistvých diabetiků, kteří potřebují větší energetický příjem; jedná se většinou o štíhlé jedince.
Určený počet gramů sacharidů je množství, které diabetik
může zkonzumovat za celý den. Celkový příjem sacharidů
je důležité rozdělit do pěti až šesti denních dávek. Dále je
nutné, aby diabetik věděl, které potraviny sacharidy obsahují.
Nejsou totiž obsaženy pouze ve sladkostech, ale i v pečivu,
obilovinách (ovesné vločky, jáhly, pohanka, kroupy) a hlavně je obsahují veškeré přílohy (brambory, těstoviny, rýže,
knedlíky). Obezřetnost je též na místě při konzumaci ovoce, neboť některé druhy (banány, hrušky aj.) obsahují také
velké množství sacharidů. Maso neobsahuje žádné sacharidy (pokud nepoužíváme medovou marinádu), ale musíme si
dávat pozor na obsah tuku. Zelenina a sýry obsahují zanedbatelné množství sacharidů. Výjimkou jsou sladké druhy zeleniny (např. mrkev, kukuřice, zelený hrášek), které je potřeba,
pokud jsou konzumovány ve velkém, započítat do denního
množství sacharidů.
www.obesi ty-n e w s . c z
DIETY
5. část
Ukázka jídelníčků diabetické diety na 175 g a 225 g sacharidů
Diabetická dieta 175 g sacharidů
6150 kJ, 175 g S, 75 g tuků, 50 g bílkovin
Diabetická dieta 225 g sacharidů
7400 kJ, 225 g S, 65 g tuků, 80 g bílkovin
Snídaně (35 g S):
» čaj nebo 200 ml bílé kávy
» 65 g chleba (1 krajíc)
» 50 g bílkovin (sýr, šunka, vejce)
Snídaně (40 g S):
» 250 ml bílé kávy nebo čaj s mlékem
» 60 g chleba, housek nebo rohlíků
» 50 g sýra, tvarohu, šunky nebo vejce
Přesnídávka (15 g S):
» 100 až 150 g ovoce nebo 200 g zeleniny nebo 30 g pečiva
Přesnídávka (35 g S):
» 150 g ovoce, k tomu 50 g chleba
Oběd (40 g S):
» 15 g rostlinného tuku
» 10 g mouky
» 70 g masa (již upraveného)
» 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce
Příkrm: » 100 g vařených brambor nebo
130 g bramborové kaše
» 80 g vařené rýže
» 100 g vařených luštěnin
» 70 g vařených těstovin
» 60 g bramborových knedlíků nebo
50 g houskových knedlíků
Oběd (50 g S):
» 70–100 g již upraveného masa
» 15 g rostlinného tuku
» 10 g mouky
» 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce
Příkrm: » 150 g vařených brambor nebo
200 g bramborové kaše
» 120 g vařené rýže nebo vařené luštěniny
» 105 g vařených těstovin
» 90 g bramborových knedlíků
» 75 g houskových knedlíků nebo černého chleba
Svačina (30 g S):
» 250 ml mléka nebo 100–150 g ovoce
» 40–50 g chleba
Svačina (25 g S):
» 250 ml mléka a k tomu 30 g pečiva
1. večeře (40 g S):
Teplá večeře: viz oběd
Studená večeře: » 125 g tvarohu na pomazánku nebo
100 g uzeniny či olomouckých tvarůžků
» 100 ml jogurtu
» 1 krajíc chleba, 15 g másla
nebo rostlinného tuku
nebo 70 g tvrdého sýra či olejovek
» za 10 g S dodat 100 g ovoce
1. večeře (50 g S):
Teplá večeře: viz oběd
Studená večeře: » 100 g černého chleba
nebo 80 g bílého pečiva
» sýr, tvarohová pomazánka, vejce
» 100 g ovoce nebo 200 g zeleninového salátu
2. večeře (20 g S):
» 150–200 g ovoce nebo 40–50 g pečiva
2. večeře (20 g S):
» 200–230 g ovoce nebo 40 g pečiva
Rozdělení množství sacharidů
do jednotlivých denních jídel
Snídaně
Přesnídávka
Oběd
Svačina
1. večeře
2. večeře
175 g S
35 g
15 g
40 g
25 g
40 g
20 g
w w w. o b e s i ty- news.cz
225 g S
40 g
35 g
50 g
30 g
50 g
20 g
275 g S
45 g
45 g
65 g
40 g
60 g
20 g
325 g S
50 g
50 g
80 g
50 g
75 g
20 g
Mgr. Lenka Míčová
nutriční terapeutka
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
FARMAKOTERAPIE
Možnosti léčby diabetu
Člověk se již odpradávna snažil cukrovku léčit
různými způsoby (viz článek Historie cukrovky
na str. 7), nejčastěji se jednalo o různé typy diet
– např. ve starém Egyptě či Řecku. Většina diet
ordinovaných tehdejšími lékaři však nebyla příliš
účinná, jelikož pravá příčina diabetu ještě nebyla
známa.
Dnes je však situaci docela jiná. Máme k dispozici relativně
velkou škálu léků, které je možno při léčbě cukrovky použít.
Základním předpokladem úspěchu léčby je však dodržování diabetické diety. Dále musíme vždy rozlišovat typ cukrovky.
» Thiazolidindiony – nehodí se k okamžité úpravě glykemie,
jejich účinek lze totiž očekávat až za 2–3 měsíce od zahájení
terapie. Dále mohou (ne však často) způsobovat otoky končetin.
Výhodou je, že (stejně jako metformin) nezpůsobují hypoglykemii. Dávkují se 1–2× denně.
» Glinidy – ordinují se většinou k ovlivnění hladiny krevního
cukru po jídle. Z toho vyplývá i dávkování – 3× denně. Nehodí
se jako jediný užívaný lék, ale vždy v kombinaci s jinými.
» Akarbóza – lék, který je velmi oblíbený zejména v sousedním Německu. Působí ve střevě a snižuje vstřebávání cukrů. Nevýhodou jsou průjmy a nadýmání, ale i relativně velké
doplatky.
Cukrovka 1. typu
U cukrovky 1. typu je jedinou možností
(když opomineme transplantaci pankreatických ostrůvků) léčba inzulinem či inzulinovými analogy. Pacienti si většinou inzulin
aplikují 6× denně, nejčastěji inzulinovými
pery. Velkým pokrokem poslední doby je
zavedení inzulinových pump.
Možnosti léčby
cukrovky 2. typu
Prvním krokem při léčbě cukrovky 2. typu
je edukace pacienta (výchova, vzdělání).
Bez držení diety pacienta nespasí ani sebelepší lék! Pokud dieta nestačí, je možné
uchýlit se k tabletám:
» Léky s metforminem – začíná se jimi
nejčastěji (pokud nejsou kontraindikace
– např. srdeční selhání, selhání ledvin či
plic). Metformin má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří např. to, že nepůsobí hypoglykemie (pokles hladiny krevního cukru). Nevýhodou pak u některých pacientů bývají trávicí potíže spojené s užíváním tohoto léku či velikostí tablety.
Metformin se může dávkovat 1–3× denně, maximální dávkou
jsou 3 g.
» Deriváty sulfonylurey – skupina těchto léků je poměrně veliká, při nesnášenlivosti jednoho preparátu je možné přejít na jiný.
Nebezpečí léků této skupiny spočívá v tom, že při špatném dávkování mohou způsobit těžkou (i několik dní trvající) hypoglykemii. Při jejich dávkování je proto zapotřebí zvýšená opatrnost.
Dávkování se liší podle druhu – většinou to bývá 1 tableta 1–3×
denně.
Léčba inzulinem
Nutnost podání inzulinu u cukrovky 2. typu je způsobena buď
neukázněností pacienta (nedrží dietu či neužívá léky), nebo
samotným vývojem diabetu, kdy postupně dochází k vyčerpání β buněk slinivky břišní produkujících inzulin – z relativního
nedostatku inzulinu se rázem stává absolutní. Inzulin se může
dávkovat podle různých schémat – od 2× denně (tzv. mixovaný
inzulin) až po 6× denně (jako u diabetu 1. typu).
Při nutnosti redukce hmotnosti pacienta se poměrně často kombinují
léky na cukrovku s léky na hubnutí (Xenical, Lindaxa či Meridie).
MUDr. Jitka Housová, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
www.obezita.cz
www.medispo.net
www.obesi ty-n e w s . c z
POHYB OVÁ AKTIVITA
Cvičíme s cukrovkou
Pohybová aktivita hraje při léčbě cukrovky možná ještě důležitější roli než přísná dieta. Zvláště u tzv. diabetiků druhého typu s obezitou je
význam pohybové aktivity neocenitelný.
Cukrovka druhého typu je charakterizována sníženou citlivostí tkání na inzulin, což se projevuje ztíženým vstupem glukózy (cukru) do buněk, kde dochází k jejímu spotřebování.
Hladina cukru v krvi pak významně stoupá nad normální úroveň. Pohybová aktivita je prakticky jediná cesta, jak tuto citlivost vylepšit – tedy jak obnovit a zlepšit schopnost průniku
glukózy do buněk. Spolu s nižší nabídkou glukózy do oběhu
(to je podstata diety) je pak základním nefarmakologickým
postupem v léčbě cukrovky. Nicméně zvláště při držení diety jsou stejně jako cukry nebezpečné i tuky. Proto bychom
v potravinách měli sledovat jak obsah cukrů, tak i tuků, resp.
celkovou kalorickou hodnotu.
Naučit se na pohybovou aktivitu
Zpočátku je důležité, abychom si na pohybovou aktivitu přivykli, zvláště pokud jsme již několik let či desítek let nic
nedělali. Je třeba začít velmi pozvolna, aby nedošlo k přetížení kloubů, úponů jednotlivých zatěžovaných svalů a tím
k následnému vynucenému ještě většímu omezení pohybové
aktivity. Předpokládáme, že pokud vydržíte cvičit alespoň
tři měsíce, vaše tělo si automaticky a nezávisle na své vůli
bude vybírat potraviny s větším obsahem bílkovin (potřebné
pro růst a obnovu svalových vláken) na úkor obsahu tuků,
čímž budete dosahovat lepších výsledků v dietě a tím i celkově (a pravděpodobně vám to přijde zcela přirozené, nikoli
omezující).
Glukóza mizí z krve díky svalstvu
Nezapomeňte, že tolik žádaný a očekávaný počáteční úbytek
tukové tkáně bývá nahrazen malým, ale hmotnostně nezanedbatelným vzestupem aktivní tělesné hmoty (svalstva), což
má za následek zmenšení objemu (např. obvod pasu) a zachování nebo zpočátku dokonce zvýšení hmotnosti. Zmnožením
aktivní tělesné hmoty se pak zvýší počet míst, kterými může
glukóza „unikat“ z krve, zlepší se i rychlost vstupu do buněk
a tím se normalizují hladiny cukru v krvi. To poznáte nejlé-
w w w. o b e s i ty- news.cz
pe u svého diabetologa,
který si třeba nevšimne,
že jste shodili dva či
tři kilogramy, ale jistě
si všimne, že se vaše
glykemie (hladina cukru v krvi) zlepšila třeba
o 1–2 mmol/l.
Sami pak velmi brzy
poznáte, že pohyb ne­
musí být zase až tak
odporný a že se zlepšenou fyzickou kondicí se
budete cítit lépe – třeba
i v práci. Kromě toho
se vám určitě zlepší
hodnota krevního tlaku
i tuků v krvi a v neposlední řadě je tu další
příležitost k pochvale.
Pozor na vznik
hypoglykemie
Pokud užíváte léky, které snižují hladinu cukru v krvi a zvláště
inzulin, může dojít i k tzv. hypoglykemii (nízká hladina krevního
cukru), což může být velmi nebezpečné. Dokonce se mohou objevit
i tzv. pozdní hypoglykemie v odstupu několika hodin po cvičení či
dokonce po deseti či dvaceti hodinách. Proto je naprosto nezbytné mít u sebe potraviny bohaté na cukr a v případě poklesu jeho
hladiny, resp. v případě příznaků tzv. hypoglykemie, je použít. Nic
nenahradí monitorování glykemie před cvičením, bezprostředně
a několik hodin po cvičení, protože jedině tak si každý vyzkouší,
jak jeho organismus na pohybovou aktivitu reaguje. Pokud máte
před cvičením glykemii 15 a více mmol/l, rozhodně byste to neměli
s pohybem přehánět. Cvičení bude jednak málo účinné a dokonce
může být vašemu organismu škodlivé. Proto je třeba nejprve snížit
hladinu glykemie (např. dodržením diety nebo změnou léků) a teprve potom se vydat za pohybem. Vůbec není důležité, jaký podáte
výkon. Nerozhoduje rychlost ani vzdálenost, ale čas, který strávíte
nepřetržitě v pohybu. Proto začněte velmi pomalu a tempo přidávejte, teprve až budete mít dostatečné rezervy.
Náš tip
Změřte si glykemii před cvičením. Pokud máte nízkou
hodnotu, mírně se najezte, než začnete cvičit. Měřte si
glykemii hned po cvičení a dále přibližně po hodině, abyste zjistili, jaký vliv má pohybová aktivita na hladinu cukru. Vždy se poraďte se svým diabetologem, než začnete
cvičit, o lécích, které užíváte, eventuálně o projevech
hypoglykemie a zásadách, jak se proti ní bránit!
MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
HISTORIE
Historie cukrovky
Ačkoliv je cukrovka dávána do spojitosti s civilizačními chorobami, není onemocněním posledních let. První zmínka o cukrovce
pochází z období 1500 let př. n. l. a byla objevena v egyptských
papyrusových svitcích lékaře Hesy-Raa z období 3. dynastie. Jako
průvodní jev bylo zmiňováno zejména časté močení.
Cukrovka byla léčena různými způsoby,
jelikož v té době nebyla známa základní
příčina nemoci. Nutno říci, že asi ne moc
efektivními – léčila se například směsí ze
sladkého piva, pšeničného zrní, zeleného
cypřiše a naklíčených kukuřičných zrn.
Ten ve svém spise u cukrovky dokonce
popisuje i nejrůznější komplikace – jako
např. diabetickou sněť (gangréna) nebo
impotenci.
Řecko dalo cukrovce název
Evropa byla ve středověku a na počátku
novověku za ostatními státy trochu pozadu. Souviselo to s tím, že církev zakazovala zkoumání lidské krve. Průlom
udělal až švýcarský vědec Paracelsus.
Ten za příčinu cukrovky považoval
změnu skladby krve. Jako první tedy
začal považovat cukrovku za celkové
onemocnění. Thomas Willis zase jako
první Evropan poukázal v roce 1674
na sladkou chuť diabetické moči a jako
první přidal ke slovu diabetes přívlastek
mellitus (sladký, medový). Až v roce
1776 však Matthew Dobson extrahoval z moči diabetiků cukr. V roce 1841
K. E. Trommer pak laboratorní vyšetření cukru v moči zopakoval. Roku 1869
německý internista Adolf Kussmaul
popsal tzv. diabetické kóma a hluboké
zpomalené dýchání, které tento stav
doprovází.
Z ostatních starověkých států můžeme
najít zmínky o cukrovce ve starém
Řecku, kde ji poprvé popsal lékař
Aretaios z Cappadochie. V jeho spisech
je zmiňována sice jako vzácná, ale o to
strašlivější nemoc, kterou doprovází
neuhasitelná žízeň: „Nemocný byl cítit
nepříjemně sladkou vůní, za kterou se
táhla hejna vos. Tělo nemocného bylo
vychrtlé, nemocný byl stále unaven
a nakonec umíral.“ Jako lék byla nemocnému ordinována dieta – dávalo se mu
málo jíst, jen tolik, aby nezemřel hlady.
Z řečtiny také pochází původní název pro
diabetes „diabainó“, což znamená protékat něčím (voda u nemocných protéká
tělem jako sifonem). Další pojmenování cukrovky můžeme najít ve spisech
Claudia Galenose z Pergama, osobního
lékaře Marca Aurelia, který ji nazval
slovem „dopsakos“ (žíznivý). Nicméně
onemocnění chybně popsal jako vycházející z ledvin.
Číňané objevují
jednu z příčin nemoci
Kromě Evropy nacházíme zmínky o cukrovce i ve starověké Číně. Tam byla roku
570 n. l. popsána v kánonu Huangdi Nei
Ching (Vnitřní kánon Žlutého císaře) tímto způsobem: „V popředí nemoci HaisoK´O je neuvěřitelná žízeň, velké množství
moče medové barvy, nemocný je vyhublý
na kost a pokryt vředy.“ Číňané také jako
první upozorňují na to, že jednou z možných příčin je obezita.
V Indii se snad jako první tomuto tématu věnoval lékař Sushruta v 6. století
př. n. l. Další, kdo se diabetu věnoval,
byl nejslavnější arabský lékař a učenec
Avicenna, autor „Kánonu lékařství“.
Medový přívlastek
aneb mellitus
Inzulin – mezník
v léčbě diabetu
Po Kussmaulovi následovalo nesčetné
množství jmen významných vědců a mediků, kteří se touto problematikou zabývali,
např. Conrad Brunner, Rudolf Virchow.
Nesmíme však zapomenout na Paula
Langerhanse, který jako první v roce 1869
popsal na slinivce břišní tzv. ostrůvky
– dnes známé jako Langerhansovy. Oskar
Minkowski a Joseph von Mering roku
1889 ve Štrasburku pokusně odstraňují
psům slinivku, aby zkoumali vliv absence slinivky na trávení. V roce 1909 Georg
Ludwig Zulzer injekcí aplikoval výtažek
hovězího pankreatu pacientovi s diabetem. Přípravek, který nazval „acomatol“,
sice vyvolával nejrůznější vedlejší účinky, ale působil dobře na příznaky cukrovky. Přestože ve svých pokusech stále
pokračoval, k čistému inzulinu se nedobral. To se povedlo až Fredericku Grantu
Bantingovi, Charlesovi Herbertu Bestovi
a Johnu Richardovi MacLeodovi. Jejich
objev znamenal obrovský krok v léčbě
diabetu. Banting a MacLeod za tento
objev získali v roce 1923 Nobelovu cenu,
na Besta komise „jako by zapomněla“.
Banting se však kavalírsky s Bestem
o tuto cenu rozdělil.
Diabetes v minulosti
Pacienti s prvním typem a s některými typy MODY diabetu bohužel velmi
záhy po manifestaci choroby umírali.
Diabetes mellitus druhého typu neměl
tak dramatický průběh jako první typ,
nicméně své „nositele“ též velmi omezoval a nakonec vedl také ke smrti.
Pacienti s druhým typem měli velkou žízeň a velmi často museli chodit
močit (zvýší-li se hladina glykemie nad
určitou mez, je cukr vylučován močí).
Pokud nezačali držet dietu (léky v té
době nebyly), začaly se objevovat komplikace diabetu.
Ty byly v něčem jiné a přece stejné jako
dnes. Jiné byly například v tom, že se tehdejší pacienti nedožili dialýzy. Slepota
ještě nebyla dávána do souvislosti s cukrovkou. To samé platí o onemocnění dolních končetin, které vedlo buď k amputaci končetiny, nebo ke smrti. Nutno
podotknout, že všechny tyto úkony byly
ve starověku a středověku prováděny při
vědomí pacienta (lékaři tehdy neznali
anestezii).
Největší riziko
představovala infekce
V minulosti umírali pacienti s cukrovkou
nejčastěji na infekční komplikace spojené
s touto nemocí – byly to nejčastěji zápaly plic, záněty ledvin, gangrény nohou
aj. Pozdní komplikace cukrovky, jako
např. infarkty a mrtvice, tedy neměly čas
vzniknout. Není také pochyb o tom, že
i v minulosti se vykytoval tzv. gestační
diabetes – v důsledku špatně kompenzovaného diabetu měla těhotná žena tak
velký plod, že jej nebyla schopna porodit
a při porodu zemřela, resp. plod porodila,
ale došlo k rozsáhlým porodním poraněním a umírala na vykrvácení či infekční
komplikace.
MUDr. Jitka Housová, Ph.D.
MUDr. Daniel Housa, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
www.obesi ty-n e w s . c z
OBEZITOLOGIE 2007
Setkání obezitologů v novém
Nejvýznamnější akcí České
obezitologické
společnosti
je výroční kongres s názvem
Obezitologie. Letošní již čtrnáctý ročník proběhl ve dnech
18.–20. října v Plzni. Zatímco
před osmi lety se Obezitologie
konala ve skromných podmínkách lékařské fakulty, letos se
sídlem kongresu stal Parkhotel
na plzeňských Borech s moderním konferenčním sálem.
Kongres je především setkáním všech,
kteří se problematice obezity věnují
pravidelně a systematicky. V posledních letech se počet účastníků blíží
dvěma stům, což je v českých podmínkách už větší akce, jejíž zajištění
nebylo snadné ani ve spolupráci s profesionální agenturou. Velká zásluha, že se podařilo získat dostatečnou
sponzorskou podporu a že i po technické a společenské stránce proběhl
kongres zcela standardně, patří plzeňským organizátorkám MUDr. Dagmar
Matějkové a MUDr. Daně Müllerové.
Na velkou událost ohledně léčby obezity
stále čekáme. Medikamentózní léčba obezity proto nebyla hlavním tématem konference. Větší prostor dostaly chirurgické
přístupy, kde zejména tubulizace žaludku
(sleeve gastrectomy) rozšířila spektrum
pacientů, pro něž je bariatrický zákrok
vhodný.
Multioborová skladba
kongresových sekcí
Inovací na letošním kongresu bylo multioborové řazení odborných sdělení. Je
známou bolestí tematických sekcí, že se
jich zúčastňují daní specialisté (pediatři, psychologové, chirurgové), zatímco řada ostatních odchází. V hlavních
blocích letošní Obezitologie však byla
zastoupena témata internistická i chirurgická (bariatrická), psychologická,
pediatrická a dalších oborů. Stejně tak
byla zařazena sdělení sester a některých nelékařských profesí (např. fyziatrie). Nesetkal jsem se s jedinou kritikou této inovace a jsem přesvědčen, že
velmi dobře vystihuje mezioborovou
podstatu obezitologie.
Čtyři takto pojaté sekce byly doplněny úvodním blokem o intenzivní péči
o obézní pacienty (kde souhrnná sdělení
přednesli prof. Svačina a doc. Matějovič)
a dále sekcemi věnovanými kardiometabolickým rizikům obezity (prof. Rosolová), prevenci obezity a závěrečnou
paralelní sekcí o novinkách ve výzkumu
obezity.
(těžko mluvit o křtu, když dítě už jméno
má a také už odrůstá dětským plenkám).
Společenský večer se konal v Městském
muzeu v Plzni.
Šonkova přednáška
Od loňského roku je součástí kongresu
slavnostní Šonkova přednáška, nesoucí
jméno zakladatele české obezitologie
prof. Jiřího Šonky. Letos ji přednesla
prof. Lidka Lisá z 2. lékařské fakulty
UK v Praze-Motole. Bylo jí také, společně s prof. Janou Pařízkovou, uděleno čestné členství České obezitologické
společnosti.
Křest Obesity NEWS
Součástí každé odborné konference jsou
společenské doprovodné akce. Uvítací
večer v Parkhotelu pro mne byl spojen s milou povinností přivítat na světě
tištěnou podobu novin Obesity NEWS
Synergie jako
trend budoucnosti
Budoucnost obezitologických kongresů je nepochybně v konání dosud roztříštěných menších akcí (bariatrických,
pediatrických) na jednom místě a v jednom čase. Jsem přesvědčen, že tento
trend potvrdí 1. středoevropský kongres
o obezitě (CECON), který se pod heslem
„Od výživy k metabolickému syndromu“
bude konat ve dnech 25.–27. 10. 2008
v Karlových Varech.
MUDr. Petr Sucharda, CSc.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Obesity NEWS 14/2007 – noviny pro prevenci a léčbu obezity
Periodicita: čtrnáctideník. Toto číslo vyšlo 15. listopadu.
Vyrobeno ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR.
Vydává: NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Sokolská 39, 120 00 Praha 2.
Kontakt: tel.: 224 942 423, fax: 224 942 417, [email protected].
Vedoucí vydání: MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Odborní redaktoři: MUDr. Daniel Housa, Ph.D., MUDr. Jitka Housová, Ph.D.
Redakční úprava: Marek Šplíchal, Comunica, a.s. Grafická úprava: Aleš Krupička.
Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E 17352.
Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. © Copyright MediSpo, s. r. o.
Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti
NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.
Ìíôçì÷žîðížîðãôãìáçžßžêmkàóžíàãøçò÷