Plavební komora Bělov

Signature Not Verified
Digitally signed by
Ing. Jaroslava
Honová
Date: 2010.12.21
11:37:35 CET
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
100 00 PRAHA 10 – VRŠOVICE, Vršovická 65
V Praze dne 10. prosince 2010
Č.j.: 102417/ENV/10
STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)
I. Identifikační údaje
Název záměru:
Plavební komora Bělov
Kapacita (rozsah) záměru:
Záměrem je vybudování nové plavební komory u jezu Bělov
a s tím související prodloužení severního konce vodní cesty
Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál) až do města Kroměříž
a tím zajištění souvisle splavné vodní cesty v úseku Kroměříž
- Rohatec (Hodonín). Prodloužení spočívá v zajištění
parametrů stávající vodní cesty, vedené řekou Moravou, dle
platné legislativy, čehož bude dosaženo propojením
v současné době splavného úseku řeky Moravy ústí Dřevnice
(ř. km 164,925) - jez Bělov (ř. km 166,770) se zdrží jezu
Bělov, která sahá až k jezu Kroměříž (ř. km 182,867). Ve
zdrži jezu Bělov budou v nezbytném rozsahu provedeny
úpravy, které zajistí požadované parametry vodní cesty.
Nedílnou součástí prodloužené vodní cesty je i koncové
přístaviště v Kroměříži (ř. km 179,100). Součástí stavby
plavení komory je výstavba horní a dolní rejdy včetně
čekacích stání a nového přemostění stávající komunikace.
Celková délka nově plánovaného prodloužení úseku vodní
cesty Otrokovice - Kroměříž činí 14,375 km. Ukončení je
navrženo v ř. km 179,260 před mostem pro pěší přes řeku
Moravu, spojující Erbenovo a Švabinského nábřeží
v Kroměříži.
Parametry vodní cesty:
šířka plavební dráhy - 10,0 m; plavební hloubka - 1,5 m;
velikost návrhového plavidla (délka, šířka, ponor)
- 20 x 5 x 1,2 m; výtlak návrhového plavidla - 120 t
Parametry plavební komory Bělov:
spád - 2,3 m; užitná délka - 38,5 m; užitná šířka - 5,3 m;
minimální hloubka vody nad záporníkem - 1,5 m; minimální
podjezdná výška nad nejvyšší plavební hladinou - 4,0 m;
teoretická hodnota výtlaku dle rozměrů plavební
komory - 220 t
Umístění:
kraj:
obec:
Zlínský
Otrokovice, Žlutava, Bělov, Kvasice, Střížovice,
Hulín, Kroměříž
k.ú.:
Otrokovice, Žlutava, Bělov, Kvasice, Střížovice
u Kvasic, Hulín, Trávník, Kroměříž, Bílany
Obchodní firma oznamovatele:
Ředitelství vodních cest ČR
IČ oznamovatele:
6798 1801
Sídlo (bydliště) oznamovatele:
Vinohradská 184, 130 52 Praha 3 - Vinohrady
II. Průběh posuzování
Ing. Alexandr Mertl
osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 961/196/OPV/93
autorizace prodloužena č.j.: 45335/ENV/06
Datum předložení oznámení:
11. 9. 2008
Datum předložení dokumentace: 25. 11. 2009
Zpracovatel oznámení
a dokumentace:
Datum předložení posudku:
RNDr. Vladimír Ludvík
osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 5278/850/OPV/93
s prodloužením autorizace č.j.: 46170/ENV/06
9. 7. 2010
Veřejné projednání:
Veřejné projednání se konalo 24. 8. 2010 v Otrokovicích.
Zpracovatel posudku:
Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti
• Dne 11. 9. 2008 bylo Ministerstvu životního prostředí (dále jen „MŽP“), jako příslušnému
úřadu, předloženo oznámení záměru zpracované dle přílohy č. 3 k zákonu.
• Dne 30. 9. 2008 bylo zahájeno zjišťovací řízení rozesláním oznámení záměru dotčeným
územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření.
• Dne 6. 1. 2009 byl vydán závěr zjišťovacího řízení s tím, že záměr má významný vliv na
životní prostředí a bude dále posuzován podle zákona a dále s upřesněním oblastí, na které je
třeba se v dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) zaměřit.
• Dne 25. 11. 2009 byla příslušnému úřadu předložena dokumentace zpracovaná oprávněnou
osobou Ing. Alexandrem Mertlem.
• Dne 14. 12. 2009 MŽP rozeslalo dokumentaci dotčeným územním samosprávným celkům
a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření.
• Dne 26. 1. 2010 byl příslušným úřadem pověřen zpracováním posudku o vlivech záměru
na životní prostředí (dále jen „posudek“) RNDr. Vladimír Ludvík, oprávněná osoba.
• Dne 9. 7. 2010 obdrželo MŽP zpracovaný posudek.
Závěry zpracovatele posudku:
Zpracovatel posudku považuje dokumentaci za akceptovatelnou. Na základě vyhodnocení
oznámení, dokumentace, obdržených vyjádření a dalších zjištěných informací doporučuje
příslušnému úřadu vydat souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí (dále jen „stanovisko“) pro realizaci záměru za respektování podmínek pro navazující
správní řízení, které stanovuje ve svém návrhu stanoviska.
2
•
•
•
Dne 19. 7. 2010 byl posudek rozeslán dotčeným územním samosprávným celkům
a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření.
Dne 9. 8. 2010 rozeslalo MŽP pozvánku na veřejné projednání dotčeným územním
samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění.
Dne 24. 8. 2010 se konalo veřejné projednání záměru.
Závěry veřejného projednání:
Veřejné projednání se konalo dne 24. 8. 2010 v hudebním sálu Hotelu Baťov – Společenský
dům, Tylova 727, 765 02 Otrokovice a proběhlo v souladu s § 17 zákona a s § 4 vyhlášky MŽP
č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících
s posuzováním vlivů na životní prostředí. Podrobněji je průběh veřejného projednání uveden
v zápisu z veřejného projednání č.j.: 76603/ENV/10 ze dne 1. 9. 2010.
Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta:
III.
Město Otrokovice
Město Kroměříž
Obec Střížovice
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
Městský úřad Otrokovice, odbor životního prostředí
Městský úřad Kroměříž, odbor životního prostředí
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Brno
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Povodí Moravy, s. p.
MŽP, odbor péče o krajinu
MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody
MŽP, odbor ochrany vod
MŽP, odbor ochrany ovzduší
Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení
Sportovní rybáři
Josefa Perůtková
Hodnocení záměru
Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich
velikosti a významnosti:
Záměr byl v daném území posouzen ze všech podstatných hledisek. Z analýzy
předpokládaných vlivů záměru vyplývá, že navýšení stávající zátěže dílčích složek lze hodnotit
jako nízké. Výstupy do životního prostředí (ovzduší, odpadní vody, hluk, apod.) budou za
běžného provozu a při respektování podmínek stanoviska celkově velmi nízké až zanedbatelné
a nepovedou ke znečišťování nebo poškozování životního prostředí.
3
Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví lze hodnotit významem i velikostí jako malé,
rozsahem jako lokální.
Vlivy na kvalitu ovzduší a na imisní situaci lze považovat významem za malé, velikostí za
velmi nízké až zanedbatelné, rozsahem za lokální. Propojení dvou úseků vodní cesty nebude
příčinou překračování imisních limitů v zájmovém území.
Vlivy na hlukovou situaci i další fyzikální faktory lze hodnotit z hlediska významu jako
malé, velikostí jako velmi nízké až zanedbatelné, rozsahem jako lokální.
Vlivy na hydrologické charakteristiky povrchových vod lze hodnotit jako prakticky nulové
a nevýznamné. Vlivy na kvalitu povrchových vod lze za běžného provozu hodnotit rovněž jako
prakticky nulové. Při výstavbě je nezbytné respektovat preventivní opatření proti znečištění
povrchových vod.
Z hlediska funkce stávající vodní cesty, představuje záměr propojení oddělených úseků
významný pozitivní dopad regionálního významu.
Záměrem prakticky nebudou ovlivněny hydrologické ani hydrogeologické charakteristiky
podzemních vod blízkého ani širšího okolního zájmového území. Vlivy na kvalitu podzemních
vod lze hodnotit prakticky jako nulové. Vlivy na podzemní vody lze souhrnně hodnotit z hlediska
významu jako malé, velikostí jako velmi nízké až zanedbatelné, rozsahem jako lokální.
Vliv na půdu lze hodnotit jako nepříznivý z hlediska dočasného záboru zemědělského
půdního fondu (dále „ZPF“), velikostí velmi nízký, vzhledem k rozsahu dotčeného prostoru jako
zanedbatelný.
Vlivy na horninové prostředí a nerostné zdroje lze hodnotit jako nepříznivé z hlediska zásahu
do horninového prostředí, velikostí nízké až velmi nízké, rozsahem lokální.
Na základě provedeného hodnocení lze souhrnně konstatovat, že negativní vlivy výstavby
a provozu posuzovaného záměru na faunu a flóru lze hodnotit z hlediska významu jako malé,
z hlediska velikosti jako nízké až střední, rozsahem jako lokální, bez zásadních negativních
dopadů na zjištěné současné druhy a jejich populace.
Vlivy na prvky územních systémů ekologické stability (dále jen „ÚSES“) lze hodnotit
z hlediska významu jako malé, velikostí jako nízké, rozsahem jako lokální.
Vlivy na významné krajinné prvky (dále jen „VKP“) lze hodnotit jako malé, velikostí jako
nízké až střední, rozsahem jako lokální.
Zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti nejsou záměrem
ovlivněny.
Realizace prohrábek v délce 790 m ovlivní hloubkové a proudové poměry v zájmovém úseku
toku mezi dvěma jezy nevýznamným způsobem. Vzhledem k současnému stavu toku a tím
i ichtyofauny lze tyto změny považovat za nevýznamné.
Možné negativní vlivy způsobené lodní dopravou lze považovat za malé a pouze s rozsahem
na dotčeném úseku toku.
Z hlediska vlivů na krajinný ráz zájmového území lze konstatovat, že záměr nevyvolá žádné
negativní dopady na stávající krajinné struktury a charakteristiky. Celkově se jedná o vliv velmi
nízký až zanedbatelný, málo významný a lokální.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky lze hodnotit jako velmi nízké, resp. jako
nulové. Na dotčeném pozemku nebo v jeho bezprostřední blízkosti nejsou situovány žádné
památky, které by mohly být záměrem negativně ovlivněny.
4
Z hlediska napojení města Kroměříž na stávající vodní cestu s výlučně turisticko-rekreačním
využitím lze vlivy na dopravní infrastrukturu hodnotit jako pozitivní, středně významné,
regionálního rozsahu.
Vlivy na zatížení dopravní infrastruktury jsou hodnoceny z hlediska významu jako malé,
z hlediska velikosti jako nízké až zanedbatelné, rozsahem jako regionální.
Ve všech sledovaných oblastech (veřejné zdraví, ovzduší, hluk, povrchové a podzemní vody,
půda a geofaktory, fauna, flóra, ekosystémy, krajina, historické a kulturní památky) jsou možné
vlivy výstavby a provozu záměru přijatelné za podmínky respektování opatření navržených
k vyloučení, eliminaci či minimalizaci negativních důsledků výstavby a provozu záměru.
Posuzovaný záměr nezpůsobí zhoršení celkové úrovně životního prostředí v dané lokalitě
nad přípustnou mez v žádné fázi svého provozu. Ovlivnění prostředí bude z hlediska velikosti
nízké, lokálního charakteru.
Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze
hodnotit od malé (dotčení prvků ochrany přírody) po velmi nízkou až zanedbatelnou (ovzduší,
hluk a další). Realizace záměru může mít současně i pozitivní důsledky v sociální a ekonomické
oblasti.
Při zhodnocení všech prostorových vlivů a faktorů lze konstatovat, že z hlediska vlivů na
životní prostředí je záměr akceptovatelný za předpokladu plnění podmínek uložených
ve stanovisku.
Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde
o znečišťování životního prostředí:
Z hlediska umístění je záměr navržen v jediné realizační variantě (dáno vazbou na stávající
vodní cestu vedenou tokem Moravy i umístěním stávajícího jezu Bělov a navrhované plavební
komory u tohoto jezu). Technické a technologické řešení záměru je také navrženo v jedné
variantě. Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, představující nerealizaci záměru.
Nulová varianta v zásadě odpovídá ponechání oddělených úseků stávající vodní cesty
v současné podobě, kdy jez Bělov tvoří překážku na této vodní cestě.
Cílem záměru je propojit dva v současné době oddělené úseky stávající vodní cesty, vedené
řekou Moravou, do jednoho funkčního celku a zajistit tak napojení města Kroměříž na severní
konec vodní cesty Otrokovice - Rohatec (tzv. Baťův kanál).
Tohoto napojení bude dosaženo propojením v současné době splavného úseku řeky Moravy
od ústí Dřevnice (ř. km 164,925) po jez Bělov (ř. km 166,770) se zdrží jezu Bělov, která sahá až
k jezu Kroměříž (ř. km 182,867). Propojení bude zajištěno výstavbou nové plavební komory
u stávajícího jezu Bělov, horní a dolní rejdy včetně čekacích stání a nového přemostění stávající
komunikace. Ve zdrži jezu Bělov budou v intravilánu města Kroměříž v nezbytném rozsahu
provedeny prohrábky dna řeky (v délce 0,790 km), které zajistí požadované (minimální)
parametry vodní cesty. Nedílnou součástí prodloužené vodní cesty je i koncové přístaviště
v Kroměříži (ř. km 179,160) a obratiště lodí (ř. km 179,300).
Celková délka napojení města Kroměříž na severní konec Baťova kanálu bude činit
14,375 km (dle říční kilometráže řeky Moravy). Ukončení je navrženo v ř. km 179,300 před
lávkou pro pěší přes Moravu, spojujícím Erbenovo a Švabinského nábřeží (ř. km 179,325).
Řeka Morava od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu
Otrokovice - Rohatec, je dle § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,
5
ve znění pozdějších předpisů, zařazena mezi sledované, dopravně významné, využívané vodní
cesty.
Ve smyslu § 2 odst. 4 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách,
plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění
pozdějších předpisů, je předmětný úsek vodní cesty zařazen následovně: "Dopravně významná
využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské
plavbě, ve znění pozdějších předpisů, v úseku od říčního km 207,0 po soutok s vodním tokem
Dyje je vodní cestou 0. třídy."
Ve výše zmiňované vyhlášce jsou stanoveny parametry vodní cesty 0. třídy následovně:
Rozměry plavební dráhy:
nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce
odpovídající ponoru návrhového plavidla v řece
10,0 m
nejmenší plavební hloubka
1,5 m
minimální podjezdná výška nad nejvyšší plavební
hladinou
4,0 m
5,3 m
Rozměry plavební komory: nejmenší šířka
nejmenší délka
38,4 m
nejmenší hloubka nad záporníkem
1,5 m
Výsledné parametry nově budované plavební komory Bělov byly stanoveny na základě
parametrů plavebních komor, které jsou v provozu na navazujícím úseku vodní cesty, a to:
užitná délka
38,5m
5,3 m
užitná šířka
minimální hloubka vody nad záporníkem
1,5 m
minimální podjezdná výška nad maximální plavební hladinou
4,0 m
Technické řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování
životního prostředí je na dostatečné výši a odpovídá požadavkům legislativních předpisů
a technických norem. Pokud jde o minimalizaci znečišťování životního prostředí, tak lze
konstatovat, že se navrhuje nejlepší dostupná technologie.
Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů
záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na
životní prostředí:
Příslušná opatření k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva vyplývající z procesu
posuzování vlivů na životní prostředí jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska.
Za zásadní opatření je třeba považovat opatření vyplývající z procesu posuzování vlivů na
životní prostředí podle zákona, zejména pak opatření v oblasti vlivů na jednotlivé složky
životního prostředí s tím, že opatření vyplývající z obecně závazných právních předpisů musí
oznamovatel respektovat.
Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí:
Záměr je řešen v jedné variantě umístění. Toto je dáno vazbou na stávající vodní cestu
vedenou tokem Moravy i umístěním stávajícího jezu Bělov a navrhované plavební komory
u tohoto jezu. Lokalizace záměru proto nebyla řešena ve více variantách.
Technické a technologické řešení záměru je navrženo také v jedné variantě.
6
Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, představující nerealizaci stavby.
Nulová varianta v zásadě odpovídá ponechání oddělených úseků stávající vodní cesty
v současné podobě, kdy jez Bělov tvoří překážku na této vodní cestě.
Vypořádání vyjádření k dokumentaci:
V rámci posuzování záměru obdržel příslušný úřad k dokumentaci 3 vyjádření dotčených
územních samosprávných celků, 9 vyjádření dotčených správních úřadů a 2 vyjádření veřejnosti.
Jmenovitě jsou zahrnuty výše v seznamu subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti
nebo zcela zahrnuta. Veškerá vypořádání připomínek vzešlých z obdržených vyjádření jsou
komentována v části V. posudku a všechny oprávněné požadavky vyplývající z těchto vyjádření
byly zpracovatelem posudku odpovídajícím způsobem komentovány, respektive ve formě
podmínek navrženy do stanoviska příslušnému úřadu.
Vypořádání vyjádření k posudku:
Podstata vyjádření města Otrokovice
Bez připomínek.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře.
Podstata vyjádření města Kroměříž
Bez připomínek. Podmínkou souhlasu je realizace záměru vyhovující takovému říčnímu
profilu, který bude odpovídat pouze kapacitě rekreační plavby.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
V intencích uvedeného požadavku je záměr navržen a posouzen.
Podstata vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru ochrany životního prostředí
a zemědělství
Bez připomínek. Pouze upozorňuje, že pro vydání územního rozhodnutí je třeba souhlasu
k odnětí půdy ze ZPF.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Úřad správně upozorňuje na
podstatnou zákonnou povinnost.
Podstata vyjádření Městského úřadu Kroměříž, odboru životního prostředí
Z hlediska ochrany přírody a krajiny:
Připomínky dotčených správních úřadů ohledně migračních bariér považujeme za velmi
opodstatněné a požadujeme vyřešit napojení Širokého potoka jiným způsobem než zatrubněním
jeho ústí, aby zde byla zajištěna funkce rybího přechodu. Realizace tohoto kompenzačního
opatření by neměla záviset pouze na možnosti získání dotací z Operačního programu životního
prostředí.
Z hlediska ostatních složek životního prostředí bez připomínek.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
Požadavek respektován a uložen jako podmínka stanoviska. Možnost získání dotace je
uvedena pouze pro informaci.
7
Podstata vyjádření Městského úřadu Otrokovice, odboru životního prostředí
Z hlediska odpadů, ochrany ovzduší a ochrany ZPF bez připomínek.
Z hlediska vod uvádí, že se záměrem souhlasí za podmínky respektování kompenzačního
opatření týkajícího se zajištění migrační prostupnosti záměru.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny uvádí, že:
a. Uvedený záměr má významný negativní vliv na vodní ekosystém (ichtyofaunu
a obojživelníky).
b. Uvedený záměr má významný negativní vliv na VKP - řeku Moravu a údolní nivu řeky
Moravy.
s odůvodněním:
Ad a.
Dle § 5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon OPK“), jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před
zničením, poškozováním a dalšími činnostmi, které by mohly vést k ohrožení těchto druhů na
bytí nebo jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů
nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
Dle ichtyologického průzkumu (jarní etapa 2009) biologického hodnocení bylo nalezeno
celkem 26 druhů ryb, z toho 10 druhů v různém stupni ohrožení dle Červeného seznamu; 5 druhů
dle přílohy II Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin, 3 druhy v různém stupni ohrožení dle prováděcí vyhlášky MŽP
č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Dle ichtyologického průzkumu (podzimní etapa 2009)
biologického hodnocení bylo nalezeno celkem 29 druhů ryb, z toho 10 druhů v různém stupni
ohrožení dle Červeného seznamu; 3 druhy dle přílohy II Směrnice 92/43/EHS; 5 druhů v různém
stupni ohrožení dle prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Orgán ochrany
přírody spatřuje významný negativní vliv záměru na zástupce ichtyofauny v posuzovaném úseku
především v důsledku lodní plavby. Přímé vlivy zapříčiní úmrtí ryb pohybujícím se plavidlem
(kontakt s lodním šroubem), zpětným proudem, vlnobitím a poklesem hladiny. Tímto jsou vážně
ovlivněny jikry a juvenilní stádia pelagofilních a lito-pelagofilních druhů ryb. Orgán ochrany
přírody považuje za nejvýznamnější právě nepřímý vliv lodní dopravy na ryby, který se projevuje
rušením ryb ochraňujících hnízda s jikrami, rušením ryb při přijímání potravy, vyplavováním
a přemisťováním jiker a jejich juvenilních stádií na méně vhodná místa pro jejich vývoj,
zvyšováním zákalu vody vířením sedimentů. Jeden z hlavních nepřímých dopadů lodní dopravy
je omezování výskytu vodních rostlin ve splavných tocích. Vodní rostliny slouží jako potravní
substrát pro mnoho organizmů, slouží jako třecí substrát pro fytofilní a lito-fytofilní druhy ryb
a tvoří významné úkryty jak pro plůdek, tak pro starší ryby. Z výše uvedeného stručného výčtu
negativních vlivů je zřejmé, že nejvíce bude postižena vlastní reprodukce zástupců ichtyofauny,
což způsobí ochuzení genetické diverzity s následnou inbrední depresí a pozdější hybridizací.
Přičemž inbrední deprese nastává u velkých i malých populací, ale malé populace se s tímto
jevem hůře vyrovnávají. Omezený výběr partnerů pak způsobí, že z populace mizí heterozygoti
a přibývá homozygotů, což může vést k projevu nežádoucích recesivních alel. Projev takové alely
bývá často spojen s projevem nežádoucí choroby nebo jiného zatížení jedince, který bude alelu
předávat dále svému potomstvu. V populaci začne docházet k pomalému snižování nově
narozených jedinců a zvýší se úmrtnost, což v interakci s vnějšími faktory vede
k pravděpodobnosti vymizení celé populace.
Z ichtyologického průzkumu vyplývá, že uvažovaný záměr prohlubuje a konzervuje stav,
který se negativně dotkne řady druhů ryb a jejich biotopů, což může mít významný negativní vliv
na jejich přirozenou reprodukci a přežití juvenilních stádií těchto druhů. Toto tvrzení podporuje
i řada vědeckých prací, které jsou součástí studie „Vliv lodní dopravy na ryby" (příloha č. 3
8
k biologickému průzkumu a vyhodnocení vlivů na faunu a floru v oznámení záměru). Poznatky
z praxe dokládají i sportovní rybáři (v části VIII – přílohy v posudku záměru), kteří poukazují na
fakt, že poslední přirozený úsek řeky Moravy v Otrokovicích (od lávky k jezu Bělov), který je
charakteristický přirozeným výtěrem, alespoň některých druhů ryb, bude realizací záměru
nenávratně zničen. Zároveň upozorňují na skutečnost, že v místě předpokládané plavební komory
má být bagrováno dno řeky a právě v těchto místech je významné rybí trdliště a to zejména
candáta, jehož stavy dramaticky klesají. Sportovní rybáři poznamenávají nezanedbatelný význam
všech druhů mlžů.
Podle ichtyologického průzkumu (jarní etapa 2009) biologického hodnocení je zřejmé, že
o cennosti dané ichtyofauny svědčí existence hrouzků rodu Gobio/Romanogobio, početné
populace ostroretky stěhovavé, zahrnující i značný podíl jedinců velkých rozměrů, ryby
charakteristické pro dlouhé úseky toku a potravně závislé na vhodné struktuře dna a hloubce
vodního sloupce (nánosy řas). Na vhodném dně, resp. přítomnosti mlžů je zcela závislá i nalezená
populace hořavky duhové.
Navrhovaným vybudováním nové plavební komory u jezu Bělov a souvisejícími terénními
úpravami pro zajištění kontinuální minimální plavební hloubky (1,5 m) dojde v úseku
790 m k nutným prohrábkám dna koryta řeky Moravy (6,3 % z celkové plavební dráhy ve zdrži
Bělov). Zmíněné prohrábky budou mít významný negativní vliv především na bentos řeky
Moravy. Přímým vlivem této akce bude likvidace jedinců a jejich biotopových stanovišť,
zejména pro psamofilní a litofilní ryby a početnou skupinu mlžů, kteří hrají důležitou roli při
reprodukci ostrakofilních druhů ryb. V této souvislosti znovu upozorňujeme na biologii nově
nalezených druhů rodu hrouzek, která je známa zcela nedostatečně, a proto nelze stanovit
maximálně tolerované antropogenní zásahy do jejich biotopů. Význam dnových sedimentů
spočívá i v jejich biologii, která se podílí na samočisticích procesech toku. Jsou ochranným
a refugiálním prostředím, ve kterém přežívají organismy včetně zimujících ryb. Charakter nánosů
na dně vodního toku významně ovlivňuje hustotu osídlení makrozoobentosem, který je jednou ze
součástí potravinové základny ryb.
Dle zoologického průzkumu biologického hodnocení byly nalezeny celkem 4 druhy
obojživelníků, z toho: 3 druhy v kategorii silně ohrožený a 1 druh v kategorii ohrožený podle
zákona OPK. Orgán ochrany přírody má za to, že uvedený záměr bude mít významný negativní
vliv na obojživelníky především v důsledku již výše zmíněné lodní plavby, kdy budou nejvíce
postiženy lodní plavbou příbřežní zóny, což bude mít fatální důsledky jak na dospělce, tak i na
jejich juvenilní stádia.
Ad b.
Dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona OPK jsou řeka Morava a její údolní niva považovány za
VKP. Vzhledem k § 4 odst. 2 zákona OPK jsou VKP chráněny před poškozováním a ničením.
Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení či oslabení jejich
stabilizační funkce.
Orgán ochrany přírody má za to, že předmětný záměr může poškodit VKP - vodní tok řeky
Moravy, což následně způsobí další oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Biologické
funkce řeky Moravy jsou ve zkoumaném úseku vážně narušené, ale v žádném případě ne
nenávratně. Z poznatků uvedených v části Ad a. vyplývá, že výskyt části druhů ryb je stále
závislý na dotačním vysazování rybáři, ale nález plůdků řady ryb svědčí o postupném vytváření
vhodných výtěrových ploch, alespoň pro některé druhy ryb. Zejména se jedná o postupně se
přirozeně revitalizující úsek řeky Moravy v Otrokovicích (od lávky k jezu Bělov). Uvedený úsek
řeky Moravy byl v minulosti značně poznamenán úpravami toku a jeho ohrazováním. Významná
část toku byla napřímena, čímž vznikla řada odstavených meandrů, které jsou do dnešní doby
izolované. S touto situací se vodní ekosystémy vyrovnávají jen stěží. V důsledku realizace
9
záměru dojde k rozšíření a zintenzívnění lodní plavby, a tím k významně negativnímu ovlivnění
již tak poškozených ekosystémů, což povede ke ztrátě přirozených schopností autoreprodukce
řady vodních organismů. Tento stav negativně zasáhne přirozenou reprodukci některých druhů
ryb a neustálé intervenční vysazování může způsobit ztrátu reprodukčního potenciálu, který je
zapříčiněn částečnou nebo úplnou sterilitou hybridů, což v důsledku může vést k redukci
populační velikosti. Výše zmíněné negativní dopady se promítnou ve snížení biodiverzity rybích
populací. Orgán ochrany přírody zdůrazňuje, že ochrana genetické diverzity je zakotvena
v následujících dokumentech: Úmluva o biologické rozmanitosti, Bernská úmluva, Směrnice
92/43/EEC, zákon OPK, prováděcí vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK.
Vyjádření k celkovému posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska zákonných zájmů
ochrany přírody:
Orgán ochrany přírody nesouhlasí s následujícími závěry zpracovatele posudku k záměru
„Plavební komora Bělov“, uvedenými v části VI. Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru
z hlediska vlivů na životní prostředí, a to v následujících bodech:
- Na základě provedeného hodnocení lze souhrnně konstatovat, že negativní vlivy výstavby
a provozu posuzovaného záměru na faunu a flóru lze hodnotit z hlediska významu jako malé,
z hlediska velikosti jako nízké až střední, rozsahem jako lokální, bez zásadních negativních
dopadů na zjištěné současné druhy a jejich populace.
- Vlivy na VKP lze hodnotit jako malé, velikostí jako nízké až střední, rozsahem jako lokální.
- Realizace prohrábek v délce 790 m ovlivní hloubkové a proudové poměry v zájmovém úseku
toku mezi dvěma jezy nevýznamným způsobem. Vzhledem k současnému stavu toku a tím
i ichtyofauny lze tyto změny považovat za nevýznamné.
- Možné negativní vlivy způsobené lodní dopravou lze považovat za malé a s rozsahem na
dotčeném úseku toku.
Komentář:
Předložený posudek nechává bez povšimnutí a bez komentáře negativní vlivy uvedeného
záměru na skupinu obojživelníků a ryb uvedených v dokumentaci v části D.I.8. Vlivy na faunu,
flóru a ekosystémy, a zejména negativní vlivy uvedené ve výsledcích ichtyologického průzkumu
a zoologického průzkumu biologického hodnocení. Autor posudku se nepokusil zdůvodnit, proč
je sám za negativní vlivy nepovažuje nebo tyto záležitosti ve svém stanovisku bagatelizuje.
Zpracovatel posudku neupozornil ani na fakt, že v uvedeném biologickém hodnocení chybí
vyhodnocení dopadu záměru na skupinu bezobratlých živočichů, kteří hrají klíčovou úlohu
v potravních a reprodukčních řetězcích vodních ekosystémů. Orgán ochrany přírody zastává
názor, že výše zmíněné závěry učiněné v posudku části VI. „Celkové posouzení akceptovatelnosti
záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“ je zpracováno neúplně a nesplňuje to, co by mělo
být ze zákona úkolem při zpracování posudku, tedy především nestranné a nezaujaté posouzení
dokumentace a připomínek k ní.
Závěr orgánu ochrany přírody:
Orgán ochrany přírody po posouzení předloženého posudku k záměru „Plavební komora
Bělov“, příslušných dokumentací, odborných a vědeckých článků uvedených v průběhu celého
procesu posuzování vlivů na životní prostředí doporučuje příslušnému úřadu vydat nesouhlasné
stanovisko.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
Z hlediska odpadů, ochrany ovzduší a ochrany ZPF:
Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře.
10
Z hlediska vod:
Opatření týkající se migrační prostupnosti záměru je součástí podmínek stanoviska.
Z hlediska ochrany přírody a krajiny:
Vyjádření Městského úřadu Otrokovice, odboru životního prostředí (dále jen „MěÚ
Otrokovice“), je v přímém rozporu se závěry biologického hodnocení zpracovaného k záměru.
Je nutné konstatovat, že MěÚ Otrokovice vůbec nevzal v potaz skutečnost, že minimálně
plavební komora a její provoz bude mít přímý pozitivní přínos pro migraci ryb, především proti
proudu, neboť dochází k propojení obou částí toku řeky Moravy (tedy nad a pod jezem). Přímo
tato skutečnost má vliv na genetickou diferenciaci populací resp. na udržení genetické diverzity
populace. Tím jsou další úvahy MěÚ Otrokovice o inbrední depresi populace vyvolané výstavbou
plavební komory zcela nepodložené a přímo proti obecně známým skutečnostem.
Tento význam je zvlášť důležitý ve chvíli, kdy je známo, že jez Bělov není dosud vybaven
rybím přechodem. Je celkem jasné, že plavební komora, resp. její užívání, nemůže zcela nahradit
funkční rybí přechod, ale v dané situaci je funkční plavební komora zlepšením stávajícího stavu.
Zde se vychází ze stavu posuzovaného v rámci dokumentace a biologického hodnocení - tedy bez
rybího přechodu.
Pokud jde o stav, který je označován jako fixace stávajícího stavu vodního toku a případné
prohrábky související s provozem lodní cesty, tak je třeba konstatovat, že současný stav je
výsledkem právě těchto činností. Tzn. historicky změněné trasy vodního toku, tj. tzv. kanalizace
a zvětšení průtočného profilu (prohrábky). Pokud jde o udržení stávající trasy - je
pravděpodobné, že tato bude i nadále udržována ve stávajícím stavu, neboť změna vedení koryta
toku by sebou přinesla potřebu vybudování nového koryta, což sebou nese významně složité
zákonné procedury a pravděpodobně není důvod takovou změnu trasy provádět. Proto představa
fixace stávající trasy toku je veskrze opodstatněná a dokonce tuto skutečnost nařizuje správci
toku zákon. Totéž platí i o tzv. prohrábkách. Tyto jsou opět povinností správce toku, resp. je nutné
zabezpečit průtočný profil a po určité době je tento proces v určitých částech vodního toku
nezbytný právě pro udržení průtočného profilu. Takové povinnosti správce vodního toku nemá
u vybraných vodních toků, řeka Morava k nim však v této části nepatří.
MěÚ Otrokovice dále cituje části biologického hodnocení, které se zabývají rozmnožováním
a stavem populací ryb. Za důležité lze považovat především skutečnosti, které jsou uvedeny
v biologickém hodnocení – ichtyologický průzkum, kde autor uvádí některá možná rizika spojená
s provozem lodní dopravy. Na tyto skutečnosti reaguje biologické hodnocení ve své části
„Opatření ke zlepšení biologických charakteristik toku“, kde jsou navržena opatření, která budou
mít po své realizaci pozitivní vliv na biotu vodního toku a budou eliminovat možná nebezpečí
spojená s provozem lodní dopravy. V této části je třeba také připomenout některé důležité
skutečnosti. Např. z tohoto vyjádření vyplývá nesprávné hospodaření a udržování populační
struktury synuzií ryb ve sledovaném úseku Moravy. Tím zřejmě došlo k porušení celého procesu
rozmnožování mníka. Odstranění migrační bariéry, kterou je jez Bělov, lze očekávat možnost
propojení populací a snazší rozeběhnutí opětovného rozmnožování tohoto druhu, za předpokladu
správného hospodaření s rybí obsádkou ve VKP, kterým je vodní tok řeky Moravy.
Stejný problém (tj. špatné hospodaření s rybí obsádkou ve vodním toku), i když s poněkud
jiným výsledkem, je zřetelný z výsledku odlovů u litofilních druhů ryb.
Pro ostrakofilní druhy odpovídají výsledky odlovu zachovalostí populací měkkýšů ve vodním
toku, a proto autor biologického hodnocení neprováděl speciální průzkumy měkkýšů. Z výsledků
ichtyologických průzkumů také nevyplývá tzv. úbytek měkkýšů pozorovaný sportovními rybáři.
Na skutečnost možného ohrožení fauny měkkýšů (a tím ohrožení fauny bentické části toku)
upozornil právě ichtyologický průzkum a biologické hodnocení na tuto skutečnost reaguje ve své
příloze (viz výše).
11
Z hlediska vlivu na obojživelníky je nutné připomenout, že vazbu na rozmnožování
v příbřežní zóně mají pouze skokani (skokan zelený a štíhlý). Pro uvedené druhy jsou zpracována
samostatná opatření pro zamezení vlivu záměru na populaci těchto živočichů. Dále je třeba
připomenout, že především skokan štíhlý začíná s rozmnožováním nejdéle v březnu,
tzn., že v období kdy začíná plavba, jsou jedinci ve stadiu larev (pulci), kteří již nejsou zranitelní
tak jako vajíčka.
Další druhy, tj. ropucha obecná a rosnička zelená, nejsou dotčeny v lokalitě svých
rozmnožišť a z průzkumů vyplývá, že záměr nezasáhne jejich biotopy natolik, že by bylo nutné
žádat o vydání výjimky (str. 27 biologického hodnocení).
Pokud jde o faunu ptáků, autor biologického hodnocení využil víceletých pozorování znalce
ornitofauny lokality a blízkého okolí a nastavil možnosti využití plavební cesty tak, aby
nedocházelo k ohrožení hnízdících jedinců příp. populací zvláště chráněných druhů.
Vliv na VKP jako takový (vodní tok), lze chápat jako vliv na ekosystémy spojené s vodním
tokem. Vliv na vodní ekosystém a ekosystémy s vodním tokem spojené nebyl prokázán a to ani
v podobě jednotlivých jeho složek, ani v podobě vlivu na ekosystém. Proto lze tento vliv vyloučit.
Je třeba připomenout, že biologické hodnocení je vypracováno v souladu s legislativním
požadavkem daným zákonem resp. prováděcí vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Na
biologickém hodnocení se podíleli specialisté na jednotlivé obory resp. složky ekosystémů.
Z odborného hlediska proto není proti biologickému hodnocení co namítnout a lze s ním
souhlasit.
Na závěr lze konstatovat, v souladu se závěry biologického hodnocení, že:
1) Předmětná stavba nevede k fragmentaci území.
2) Svým rozsahem má pouze lokální vliv.
3) Při dodržení podmínek uvedených v biologickém hodnocení nebude mít potenciálně
negativní vliv na populace zvláště chráněných živočichů.
4) Možný vliv na populace živočichů je časově omezený a po poměrně krátké době dojde
k jeho pominutí (zásah do vodního toku – prohrábky).
5) U dlouhodobého vlivu (lodní doprava) dochází k časové regulaci provozu v průběhu roku
tak, aby k vlivu na populace zvláště chráněných živočichů nedošlo.
Podstata vyjádření České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Brno
Realizace záměru, tj. zpřístupnění vodního toku motorovým plavidlům se spalovacími
motory (uvedeno až cca 1500 plavidel za sezonu), znamená zvýšené riziko ohrožení vodního toku
ropnými látkami. Z tohoto hlediska je nutno pohlížet na záměr jako na rizikový.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
Na obou říčních úsecích, které plavební komora spojí, v minulosti i v současnosti plavba
motorových plavidel se spalovacími motory probíhala a probíhá.
V § 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny
podmínky pro plavbu, a sice např.: „Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom
nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob
a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo
dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství vyhláškou.“. Další povinnosti z hlediska eliminace vlivů na životní prostředí
stanoví zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška
Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech,
společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
12
Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany vod
1.) Ke kapitole B.I
V této části se hodnotí posouzení základních údajů, mezi kterými je návaznost na koncepční
dokumenty i územně-technické podmínky. Zde chybí posouzení z pohledu vodohospodářského
plánování.
V oblasti vodního hospodářství je Česká republika po vstupu do Evropské unie vázána
evropskou legislativou. Základním předpisem je v této oblasti Směrnice evropského parlamentu
a Rady 2000/60/ES, která stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Tato
směrnice byla do české legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění
pozdějších předpisů. Základním cílem směrnice je nezhoršovat, chránit a zlepšovat stav vod.
Nástrojem k dosažení těchto cílů jsou Plány povodí, resp. Plány oblastí povodí schválené
k 22. 12. 2009 a platné až do 22. 12. 2015.
Předkládaný záměr je situován na řece Moravě, která je řešena v Plánu oblasti povodí
Moravy (dále jen „POP Moravy“) a v tomto dokumentu je řešeno i využívání vod lodní
dopravou. Předkládaný záměr nebo napojení severní trasy Baťova kanálu na Kroměříž zde však
řešeno není. Je uveden pouze záměr prodloužení tzv. Baťova kanálu v jeho jižní části.
Z těchto důvodů nemůžeme se stanoviskem zpracovatele posudku, který hodnotí náplň
kapitoly B.1 jako dostatečnou, souhlasit. Žádáme o doplnění stanoviska zpracovatele posudku ve
vztahu k chybějícímu posouzení základního vodohospodářského dokumentu, kterým je POP
Moravy.
2.) Ke kapitole B.II
V této části se hodnotí posouzení údajů o vstupech. Zde je nedostatečně rozepsána kapitola
zabývající se zatížením okolní dopravní infrastruktury.
Kapitola „Zatížení okolní dopravní infrastruktury“ obsahuje odhady vlivu záměru na nárůst
intenzity silniční dopravy. Je odhadnuto, že řádově nebude překročen počet 100 až 200 vozidel za
špičkový rekreační den. Z tohoto zpracovatel hodnocení záměru usoudil, že jde o poměrně nízkou
intenzitu silniční dopravy, která nezpůsobí významné přitížení komunikační sítě. Chybí zde však
základní údaje o současné intenzitě silniční dopravy a není proto jasné, na základě čeho došel
zpracovatel hodnocení záměru k výše uvedenému závěru.
Nemůžeme proto souhlasit se zpracovatelem posudku, který vyhodnotil údaje o vstupech
jako kvalitně zpracované s dostatečnou vypovídací schopností a zpracované do dostatečné
hloubky pro posouzení vlivů na životní prostředí. Žádáme o doplnění stanoviska zpracovatele
posudku ve vztahu k chybějícím datům o současné intenzitě silniční dopravy.
3.) Ke kapitole B.III
V této části se hodnotí posouzení údajů o výstupech. Zde je nedostatečně rozepsána kapitola
B.III.1, resp. liniové zdroje znečištění ovzduší.
Kapitola liniové zdroje znečištění ovzduší obsahuje pouze lodní dopravu. Jak bylo uvedeno
v kapitole B.II, je se záměrem nevyhnutelně spojeno zvýšení intenzity silniční dopravy. Tento
faktor zde chybí.
Z těchto důvodů nemůžeme souhlasit se stanoviskem zpracovatele posudku, který hodnotí
kapitolu B.III.1 jako kvalitně zpracovanou, přehlednou a dostatečnou z hlediska podrobnosti
zdrojů znečištění. Žádáme o doplnění stanoviska zpracovatele posudku ve vztahu k chybějícím
datům liniových zdrojů znečištění ovzduší.
13
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
K bodu 1.):
a) Pořizovatelem POP Moravy je Povodí Moravy, s.p. Tato organizace se dne 14. 1. 2010
vyjádřila k dokumentaci a s uvažovaným záměrem souhlasí a potvrzuje platnost svého
vyjádření ze dne 19. 5. 2009.
b) Přílohou dokumentace je vyjádření Povodí Moravy, s.p., ze dne 19. 5. 2009, kde se
mj. konstatuje, že z hlediska plánování v oblasti vod je uvedený záměr v souladu se zájmy
hájenými Směrným vodohospodářským plánem.
c) V Průvodní zprávě POP Moravy 2010 – 2015 se mj. uvádí následující: „Schválená část
plánu oblasti povodí, která obsahuje opatření, na něž se vztahuje zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se
předkládá příslušným orgánům územního plánování jako podklad pro pořízení územně
plánovací dokumentace nebo její změny“. Zároveň dle citovaného zákona je pořizovatel
územně plánovací dokumentace povinen respektovat veškeré závazné prostorové jevy,
kterými jsou i základní vodohospodářské dokumenty. Součástí dokumentace EIA je povinná
příloha – Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací
dokumentace. Dle žádného vyjádření není záměr v rozporu s územně plánovací dokumentací.
d) V POP Moravy je v Tab. B.2.2 Podrobný popis požadavků na povrchové vody v části
Doprava – plavba a vodní doprava uvedeno: „Splavnění Moravy - realizace 2011 - 2020“.
Dále se na témže místě uvádí, že dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění
pozdějších předpisů, je součástí seznamu významných dopravně využitelných vodních cest
mj. i „Vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje“.
Zpracovatel posudku považuje výše uvedená vyjádření pořizovatele POP Moravy (Povodí
Moravy, s.p.) a vyjádření stavebních úřadů k územně plánovací dokumentaci za dostatečná
z hlediska vztahu k základnímu vodohospodářskému dokumentu, kterým je POP Moravy.
Pozn.: K formulaci z vyjádření: „…chybějícímu posouzení základního vodohospodářského
dokumentu, kterým je Plán oblasti povodí Moravy.“ je nutno upozornit, že předmětem posouzení
v tomto procesu EIA je „Plavební komora Bělov“, nikoli „Plán oblasti povodí Moravy“.
K bodu 2.):
Data o intenzitách dopravy jsou obecně známa dle posledního Sčítání dopravy v roce 2005
(v roce 2010 budou intenzity vyšší max. o cca 10 %, údaje ovšem nejsou k dispozici). Dle Sčítání
dopravy v roce 2005 byly nejmenší intenzity na silnicích podél Moravy v okolí uvažovaného
záměru na silnici III/36740 v úseku č. 6-7360 Kvasice - Bělov a to 2 069 vozidel/24 hod.
Nárůst o 100 až 200 osobních vozidel potom představuje nárůst celkových intenzit
o 5 - 10 %.
Z výše uvedeného počtu vozidel (2 069 vozidel/24 hod.) bylo 277 nákladních vozidel,
1 758 osobních vozidel a 34 motocyklů. Vzhledem k tomu, že vlivy v oblasti emisí a vlivy hluku
jsou u nákladních vozidel mnohonásobně vyšší než u osobních, obdobně jako vlivy na opotřebení
vozovek (1 nákladní = 20 000 osobních), lze předpokládat nárůst vlivů emisí a hluku max.
o jednotky %.
Další silnice v okolí řeky Moravy pak vykazují vyšší intenzity:
I/55 Otrokovice – Hulín
10 453 vozidel/24 hod.
I/55 Otrokovice – Uherské Hradiště 12 495 vozidel/24 hod.
Zde je nárůst intenzit 1 – 2 %.
14
Z těchto obecně známých a dostupných faktů lze potvrdit, že příspěvek záměru přinese
„poměrně nízkou intenzitu silniční dopravy, která nezpůsobí významné přitížení komunikační
sítě“.
K bodu 3.):
Velikost zdrojů znečištění ovzduší ve formě silniční dopravy je nutno určit na základě
emisních faktorů pro motorová vozidla stanovených MŽP (Emisní model Mefa 06).
Např. pro výhledový rok 2020 a rychlost 50 km/h jsou emisní faktory pro motorová vozidla
a nejvýznamnější škodliviny a emisní parametry následující:
Emisní faktor
Látka
Nákladní
Osobní
PM10
NO2
(g/km)
0,3548
0,8423
(g/km)
0,0005
0,0085
III/36740 Kvasice – Bělov
Nárůst
v souvislosti se
Bez
Se záměrem
záměrem
záměru
(+ 200 o.a.)
(+ 200 o.a.)
(g/km)
(g/km)
(g/km)
%
99,1586
99,2586
0,10
0,10
248,2601
249,9601
1,70
0,68
I/55
Nárůst v souvislosti se
záměrem
(+ 200 o.a.)
%
0,02
0,14
Na základě těchto obecně dostupných údajů lze potvrdit, že nárůst emisí na nejméně
dopravně zatížené silnici (se známou intenzitou dopravy) představuje při zvýšení intenzity o 100
- 200 osobních vozidel v ukazateli PM10 zvýšení o 0,05 – 0,10 %, v ukazateli NO2 0,34 - 0,68 %.
Na silnici I/55 v ukazateli PM10 zvýšení o 0,01 – 0,02 %, v ukazateli NO2 0,07 - 0,14 %.
Zvýšení emisí v souvislosti s uvažovaným záměrem v uvedených ukazatelích je v hodnotách
do 1 % a lze je považovat za nepatrné (nepostižitelné a neměřitelné). Totéž se pak projeví u vlivu
imisí.
Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší
Bez připomínek.
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku
Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře.
Stanovisko:
Na základě oznámení, dokumentace, posudku, veřejného projednání, vyjádření k nim
uplatněných a doplňujících informací vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad
podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů, z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí
SOUHLASNÉ STANOVISKO
k záměru
„Plavební komora Bělov“
s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních
projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení.
15
Doporučená varianta:
Záměr byl předložen v jedné variantě. Posouzení vlivu záměru na životní prostředí
prokázalo, že navrhovaná varianta je akceptovatelná při splnění následujících podmínek.
Podmínky souhlasného stanoviska:
I.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Opatření pro fázi přípravy
Realizace záměru, výstavba a provoz plavební komory Bělov, jsou vzhledem k dotčení
zájmů ochrany přírody podmíněny udělením povolení k zásahu do chráněných částí přírody,
kterými jsou:
- ÚSES - nadregionální biokoridor K142,
- VKP - vodní tok a údolní niva.
V rámci projektové přípravy a následné realizace plavební komory u jezu Bělov bude
nezbytné přeložit koncovou část Širokého potoka, která je v současné době zaústěná
v nadjezí, do dolní rejdy. Způsob napojení Širokého potoka na řeku Moravu řešit jiným
způsobem než zatrubněním jeho ústí tak, aby byla zajištěna funkce rybího přechodu
a nedošlo ke vzniku migrační bariéry.
V rámci projektové přípravy záměru navrhnout a následně provést biologicky vhodné
napojení vybraných přítoků Moravy (Dolní Kotojedky a Panenského potoka), které
z hlediska migrace ryb prakticky nekomunikují s tokem. Realizace bude vycházet z návrhu
a zásad, které jsou uvedeny v příloze č. 3 dokumentace - Biologické hodnocení.
Navrhnout a realizovat náhradní stanoviště (nízké zídky nebo mohyly z nespárovaného
kamene) pro xerofytní a suchomilné druhy živočichů (ještěrky obecné) v blízkosti plavební
komory.
V nové výsadbě preferovat keřové i stromové vrby na březích řeky Moravy (zvyšují
ekologickou stabilitu a poskytují prostor pro život a úkryt živočichům vázaným na vodní
prostředí řeky) a zabránit tím šíření nepůvodních a invazivních druhů rostlin.
Navrhovaná plavební komora, horní rejda plavební komory a část přeložky výustní trasy
Širokého potoka budou situovány v území zatápěném stoletou vodou, dolní rejda a výustní
část přeložky Širokého potoka budou zatápěny i dvacetiletou vodou. Záměr navrhnout tak,
aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v okolí vlastních staveb, ale ani ke zvýšení
hladiny nebo rychlosti proudění v místech objektů uvedených mezi ohroženými
v Povodňovém plánu obce Bělov: rodinný dům č.p. 93, areál výcvikového střediska pro psy,
zahrádkářský areál, sklady a obslužné plochy u rodinného domku č.p. 106 a transformovna
22/0,4 kV-T29 Jez Bělov o výkonu 100 kVA.
Hydrogeologické vrty HJV1 a HJV6 realizované podél pravého břehu v rámci
inženýrsko-geologického průzkumu v roce 2008 je třeba zachovat až do doby nutnosti jejich
odstranění, protože detailní hydrogeologické sledování v místě vrtu schází. Na vrtech je třeba
provádět monitorování z hlediska úrovní hladin (nutno doplnit i měřením hladin v Moravě
v nadjezí i podjezí) a odběrem vzorků pro analýzy, případně ekonomičtějším
a operativnějším elektrochemickým měřením parametrů vody v úseku perforace a v korytě
řeky. V obdobném rozsahu je třeba sledovat i vrty HJV2 a HJV3, které mají monitorovat
režim podzemní vody v podložních pískovcích (II. zvodeň, kvartér odtěsněn).
Likvidace vrtů před jejich odtěžením stavbou musí splňovat náležitosti podle zákona
č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (např. tyto vrty musí
být po likvidaci vyřazeny z databáze hydrovrtů vedené Českou geologickou službou
- Geofondem).
16
9.
10.
11.
12.
13.
Zajistit, aby v rámci navrhovaných prohrábek dna koryta řeky Moravy pro zabezpečení
kontinuální minimální plavební hloubky nedocházelo k porušení hrází podél břehů toku
jezové zdrže ani k odtěžení poloh jílovců, které lokálně oddělují I. a II. zvodeň, či jinému
zásahu, který by ohrozil stabilitu a funkčnost břehů (hrází) jezové zdrže.
Prohrábky dna koryta toku realizovat v délce 0,790 km dle provedeného vyhodnocení
plavebních hloubek a navržení průběhu plavební dráhy. Mimo místa výstavby plavební
komory, prohrábek a přístaviště Kroměříž nedojde k žádnému zásahu do toku Moravy a jeho
břehů.
Materiál z prohrábek před zahájením těžby laboratorně analyzovat jednak z hlediska obsahu
rizikových látek, a jednak z hlediska způsobů nakládání s materiálem. Na základě výsledků
analýz zvolit vhodný způsob jeho využití (skládky, lomy, jiné rekultivované plochy), nebo
předání oprávněné osobě dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění
pozdějších předpisů, k odstranění (trvalému uložení). Prověřit možnost využití materiálu
z prohrábek na zvýšení hrany břehu jako protipovodňového opatření v oblasti rodinného
domu č.p. 93, Bělov.
Ke stavebnímu řízení zpracovat povodňový plán pro období výstavby vodního díla, který
bude předložen vodohospodářskému dispečinku Povodí Moravy, s.p. a příslušnému
vodohospodářskému úřadu.
Ke stavebnímu řízení bude zpracován plán organizace výstavby, do kterého je nutné
zahrnout následujících podmínky:
a. Jednoznačně stanovit zahájení zemních prací a přípravy území nejdříve ke konci
vegetačního období z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně
žijících živočichů.
b. Veškeré odůvodněné kácení dřevin v nezbytně nutném minimálním rozsahu provádět
zásadně v období vegetačního klidu.
c. Minimalizovat úkapy ropných látek ze stavebních mechanizmů a dopravních prostředků
zajištěním jejich dobrého technického stavu. Při odstavení strojů a vozidel používat
záchytné vany.
d. Během zemních a stavebních prací důsledně zajistit prevenci úniků ropných látek do
prostoru nivy a okolí vodního toku.
e. Při nakládání s látkami, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
zajistit respektování příslušných předpisů a norem.
f. Vybavit staveniště prostředky pro případnou sanaci úniku pohonných hmot nebo jiných
látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (sorpční prostředky,
kontejnery atd.).
g. Stavební práce s nasazením hlučných mechanismů a většího objemu dopravy realizovat
výhradně v denní době. V noční době (tj. od 22 do 6 h) bude úplně vyloučena stavební
činnost a stavební doprava.
h. V ranních a večerních hodinách (tj. od 6 do 7 h a od 21 do 22 h) bude úplně vyloučen
provoz stavební dopravy a hlučných stavebních mechanismů.
i. Navrhnout a realizovat opatření k omezení prašnosti (čištění vozidel vyjíždějících ze
staveniště, čištění příjezdové cesty, zakrytí sypkých materiálů při dopravě).
j. Při nakládání s odpady zajistit dodržování platné legislativy (zejména jejich
shromažďování a následné využití, resp. odstranění prostřednictvím oprávněné osoby ve
smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů).
k. Zpracovat havarijní plán pro případ ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod
s opatřeními k prevenci havárie a postupem k odstranění následků případné havárie.
17
l. Zpracovat povodňový plán pro etapu výstavby, ve kterém bude stanoven postup pro
případ velkých vod v době výstavby záměru.
14. Ke kolaudaci stavby vypracovat a s příslušnými úřady projednat plán havarijních opatření
pro případ havarijní situace na toku nebo plavební komoře.
II. Opatření pro fázi výstavby
15. Záměrem nesmí dojít k zásahu nebo odstranění písčitého jesepu na toku jižně od obce
Kvasice (ř. km přibližně 169,9).
16. Postupovat v souladu s plánem organizace výstavby. Realizovat stavbu s maximálním
ohledem na okolí, zajistit plnění souboru opatření k minimalizaci potenciálních nepříznivých
vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, a zabezpečit důslednou a průběžnou kontrolu
plnění příslušných opatření.
17. Staveniště vybavit tak, aby jeho provoz odpovídal platným předpisům v oblasti ochrany
životního prostředí (nakládání s odpady, nakládání s odpadními vodami, prostředky pro
záchyt úniku ropných látek, atd.).
18. Dbát nejpřísnějších preventivních opatření a vyloučit havarijní zhoršení jakosti vody (voda
z jezové zdrže napájí infiltrací vodárenská území) i jakékoli úniky škodlivin do horninového
prostředí.
19. Stavební stroje odstavovat v průběhu stavby mimo koryto toku a mimo plochy, kde hrozí
jejich zaplavení.
20. Stavební stroje a mechanismy budou používány pouze v dobrém technickém stavu, který
vyloučí případné drobné úniky ropných látek a znečišťování vod či půdy.
21. Provádět na vodním díle technicko bezpečnostní dohled.
22. Zajistit, aby nedošlo k ohrožení pravobřežního zavazovacího jezového pilíře velkými vodami
(podemletí apod.).
23. Zajistit, aby nebyla dlouhodobě ani trvale snížena hladina na jezu Bělov.
24. Při případném snížení hladiny v jezové zdrži nebo vyhrazení jezu je nutno zamezit zanášení
vývaru jakýmikoli předměty (plaveniny, materiál stavby, apod.) a jejich hromadění
v prostoru pod mostovkou. Při jejich odklízení dbát pokynů provozovatele jezu (velmi
závažný bod provozního řádu jezu).
25. Prohrábky dna koryta a práce v toku, event. v jeho blízkosti, budou prováděny mimo
vegetační období, období rozmnožování a období klidu na vodu vázaných živočichů
(vhodným obdobím je srpen, září, říjen).
26. Po dobu realizace záměru zajistit biologický dozor odborně způsobilou (autorizovanou)
osobou v místě staveniště a prohrábek za účelem kontroly a ověřování vhodnosti zvoleného
postupu z hlediska ochrany přírody, a operativního řešení aktuálních problémů a střetů
vzniklých v průběhu realizace stavby.
27. Všechna místa v dotčeném úseku toku, kde by mohlo během provádění terénních prací dojít
k ohrožení zvláště chráněných druhů (zejména obojživelníků a plazů) opatřit přiměřenými
funkčními zábranami znemožňujícími přístup živočichů.
28. Staveniště zajištit proti vniku živočichů, zejména obojživelníků a plazů.
29. V případě nálezů živočichů v prostoru stavby nebo v prostoru, jež může znamenat jejich
ohrožení, přivolat biologický dozor a problematiku řešit také za účasti příslušného orgánu
ochrany přírody.
30. V případě nutnosti přemístění živočichů z prostoru stavby, bude o termínu transferu, místě
pro vypuštění odchycených chráněných živočichů a osobě/organizaci (odborně způsobilá),
18
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
která odchyt a transfer provede, do 5 pracovních dnů písemně informován příslušný orgán
ochrany přírody.
Demoliční a zemní práce, jejichž důsledkem budou otřesy a vibrace (včetně případného
zatloukání štětovnic) je nutné realizovat mimo období zimního klidu ryb (listopad - březen).
Před uvedením plavební komory do provozu musí být doplněn stávající manipulační řád jezu
Bělov ve všech částech, které doznají změny jednak úpravou vodního díla vybudováním
plavební komory a rejd, jednak nakládáním s vodami rozšířeným o užívání povrchových vod
k plavbě podle § 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Podle
rozhodnutí č.j.: ŽP-231/2/9049, 17446/01-NO ze dne 6. 8. 2001, kterým bylo povoleno
nakládání s vodami na jezu Bělov (vzdouvání a akumulace povrchových vod), nesmí být
změny v nakládání s vodami provedeny bez povolení vodohospodářského úřadu (MěÚ
Otrokovice).
Při zemních pracích v oblasti plavební komory, přeložky Širokého potoka a odtěžování
zásypů někdejšího výkopu při výstavbě jezu Bělov dbát zvýšené opatrnosti. Nelze vyloučit
bodový, ojedinělý výskyt předmětů či hmot, které bude nutno odtěžit odděleně a odstranit
samostatně, nikoli jako odpad katalogové číslo 17 05 04 (Zemina a kamení neuvedené pod
číslem 17 05 03).
Materiál z prohrábek přepravovat lodní dopravou do prostoru staveniště plavební komory,
kde bude vykládán na břeh a odvážen k trvalému uložení. V rámci realizace stavby vyloučit
pojíždění vozidel či jiné techniky po březích nebo hrázích podél toku v dotčeném úseku
vodní cesty.
Minimalizovat rozsah ploch narušených výstavbou včetně odvozu materiálu z prohrábek
koryta toku. Všechny plochy dotčené výstavbou před kolaudací rekultivovat v souladu
s plánem rekultivace.
Vyloučit odtok splavenin a půdní erozi ze staveniště i všech dotčených ploch do vodního
toku.
Stavební činnost s významnějšími zdroji hluku omezit pouze na denní období,
resp. od 7 do 21 h.
III. Opatření pro fázi provozu
38. Před zahájením provozu vypracovat a s příslušnými úřady projednat provozní řád plavební
komory a vodní cesty. Tento provozní řád bude vycházet z platné právní úpravy a bude
obsahovat následující podmínky:
a. při provozu respektovat požadavek na plavbu výhradně ve výtlačném režimu nejvyšší
rychlostí 15 km/h pro všechna plavidla;
b. vyloučit provoz plavidel určených pro plavbu v kluzu, včetně vodních skútrů, mimo
povolený úsek v délce cca 1,5 km (od ř. km 166,970 - cca 200 m nad jezem, po ř. km
168,470);
c. provoz plavební komory omezit v době od 18 do 8 h a vyloučit v období hnízdění ptactva
(březen – duben);
d. omezit prohrábky v rámci údržby vodní cesty mimo vegetační období, období
rozmnožování a období klidu na vodu vázaných živočichů (vhodné období je v měsících
srpen až říjen).
Provozní řád konzultovat a schválit příslušnými úřady státní správy v oblasti ochrany přírody
a krajiny.
39. V pravidelných intervalech provádět ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR
dlouhodobý ichtyologický průzkum zaměřený na výskyt juvenilních stádií ryb zejména
19
v příbřežních zónách. Sledování budou předcházet referenční průzkumy a to minimálně
z dvou sezón před zahájením provozu. Následně provádět monitoring v dvou až tříletých
intervalech v závislosti na trendech provozu a výsledcích průzkumů a dohodě s Agenturou
ochrany přírody a krajiny ČR.
40. Do 5 let od zahájení provozu provést vyhodnocení vlivu lodního provozu na pobřežní
a dnové ekosystémy a na základě zjištění přijmout odpovídající regulační nebo zmírňující
opatření.
IV. Kompenzační opatření
41. Jako kompenzační opatření řešit migrační prostupnost uvažovaného záměru tak, aby
nevytvářel bariéru pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku.
42. Jako kompenzační opatření realizovat dle technických možností mělké zálivy, případně na
vnitřních obloucích vytvořit štěrkové pláže z materiálu z prohrábek.
43. Jako kompenzační opatření realizovat dle technických možností opatření k zlepšení
biologických charakteristik toku:
- tvorba zálivů v ústí přítoků řeky Moravy (pro vytvoření vhodných podmínek pro
rozmnožování a vývoj juvenilních stádií obojživelníků a ryb, včetně dalších vodních
organismů, a vytvoření vhodných podmínek pro výskyt vodních makrofyt a pobřežních
porostů bylinné vegetace),
- úprava koryta Dolní Kotojedky,
- úprava koryta Panenského potoka.
(Detailnější popis opatření obsažen v příloze č. 3 dokumentace - Biologické hodnocení
- příloha Opatření k zlepšení biologických charakteristik toku.)
Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná
povolení podle zvláštních předpisů.
Platnost tohoto stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že platnost může být na žádost
oznamovatele prodloužena v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Ing. Jaroslava HONOVÁ, v.r.
ředitelka odboru
posuzování vlivů na životní prostředí
a integrované prevence
(otisk kulatého razítka se státním znakem č. 11)
Obdrží:
oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky, zpracovatel
dokumentace, zpracovatel posudku
20