1. Pojetí vyučovacího předmětu - Církevní střední zdravotnická škola

Transkript

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o.
Grohova 14/16, 602 00 Brno
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
OŠETŘOVATEL
1/140
2/140
OBSAH:
Profil absolventa ................................................................................................................................... 5
Identifikační údaje ............................................................................................................................ 5
Uplatnění studenta ............................................................................................................................ 5
Uplatnění v praxi s důrazem na region............................................................................................. 5
Kompetence absolventa.................................................................................................................... 5
Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................................ 8
1. Identifikační údaje.................................................................................................................. 8
2. Popis celkového pojetí vzdělání ............................................................................................. 8
3. Organizace výuky .................................................................................................................. 9
4. Způsob hodnocení ţáků ....................................................................................................... 10
5. Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami: .................................................. 11
6. Způsoby práce s nadanými ţáky .......................................................................................... 11
7. Podmínky pro přijetí ............................................................................................................ 11
8. Zdravotní způsobilost ........................................................................................................... 11
9. Způsob ukončení vzdělávání ................................................................................................ 12
10. Spolupráce se sociálními partnery ....................................................................................... 12
Učební plán ........................................................................................................................................ 14
Český jazyk a literatura ...................................................................................................................... 16
Anglický jazyk ................................................................................................................................... 23
Německý jazyk ................................................................................................................................... 31
Občanská nauka.................................................................................................................................. 39
Dějepis ................................................................................................................................................ 46
Chemie ............................................................................................................................................... 49
Fyzika ................................................................................................................................................. 53
Biologie .............................................................................................................................................. 57
Matematika ......................................................................................................................................... 60
Tělesná výchova ................................................................................................................................. 65
Informační a telekomunikační technologie ........................................................................................ 73
Ekonomika ......................................................................................................................................... 79
První pomoc ....................................................................................................................................... 82
Základy epidemiologie a hygieny ...................................................................................................... 88
Ošetřovatelská péče ............................................................................................................................ 92
Odborný výcvik ................................................................................................................................ 103
Etická výchova ................................................................................................................................. 108
Sociální aktivizace klientů ............................................................................................................... 113
Klinická propedeutika ...................................................................................................................... 117
Somatologie ...................................................................................................................................... 120
Křesťanská nauka ............................................................................................................................. 124
Psychologie a komunikace ............................................................................................................... 130
Personální a materiální zabezpečení vzdělávání ...................................................................... 136
BOZP a PO ............................................................................................................................... 137
Autorský kolektiv ............................................................................................................................. 138
3/140
PŘEHLED ZMĚN V ŠVP
Dodatek č.
Datum
Dodatek se týká:
4/140
PROFIL ABSOLVENTA
Identifikační údaje
Kód a název oboru:
Stupeň vzdělání:
Délka a forma studia:
Typ školy:
Ředitel:
Tel:
Fax:
E-mail:
Zřizovatel:
Platnost ŠVP:
53–41-H/01 Ošetřovatel
střední vzdělání s výučním listem
3 roky denního studia
církevní škola
Mgr.David Kasan
541 246 863
541 241 576
[email protected]
Kongregace Milosrdných sester
III. řádu svatého Františka
pod ochranou Svaté Rodiny
od 1. 9. 2010
Uplatnění studenta
Absolvent oboru ošetřovatel by měl být schopen po ukončení tříletého studia pracovat ve
zdravotnických zařízeních lůţkového i ambulantního typu i v oblasti domácí péče, zejména
v nemocnicích, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro
osoby se zdravotním postiţením, v zařízeních pro seniory a v oblasti hospicové a respitní péče.
Pod odborným dohledem nebo přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky
poskytuje ošetřovatelskou péči stanovenou zákonem 96/2004 Sb., viz kapitola Odborné
kompetence.
Ve spolupráci se zdravotnickým týmem se podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační a
diagnostické péči v rozsahu své odborné způsobilosti.
Po absolvování má moţnost pokračovat v nástavbovém studiu oboru Zdravotnický asistent.
Uplatnění v praxi s důrazem na region
V našem regionu je široká síť zdravotnických a sociálních zařízení a proto jsou moţnosti absolventa
různorodé. Navíc náš region nabízí absolventům, kteří jsou vybaveni znalostí cizího jazyka, i práci
v sousedních zemích, zvláště v Rakousku a na Slovensku.
Také v případě dalšího vzdělávání se nabízí náš region poměrně rozsáhlou síť středních odborných
škol se zdravotnickým zaměřením.
Kompetence absolventa
Student je veden k dosaţení kompetencí, které obor Ošetřovatel CSZŠ s.r.o. Brno povaţuje za
stěţejní pro svého absolventa, a to vzhledem ke schopnostem a vzdělávacím předpokladům
studentů. Jedná se o tyto klíčové a odborné kompetence:
Klíčové kompetence:
 kompetence k učení – efektivně se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a stanovovat si
potřebné cíle dalšího vzdělávání
5/140
 kompetence k řešení problémŧ – schopnost samostatně řešit běţné pracovní i
mimopracovní problémy, spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi
 komunikativní kompetence - správně se vyjadřovat v písemné i ústní formě v učebních,
ţivotních a pracovních situacích , chápat výhodu znalostí cizího jazyka pro budoucí práci a
uplatnění v ţivotě
 personální a sociální kompetence – snaţit se posoudit reálně své schopnosti a dovednosti,
odhadovat důsledky svého chování a jednání, pečovat o své zdraví a přispívat k utváření
mezilidských vztahů
 občanské kompetence a kulturní povědomí – uznávat hodnoty a postoje v demokratické
společnosti, dodrţovat zákony a respektovat práva a osobnost druhých lidí. Přijímat hodnoty
a tradice svého národa a podporovat evropské i světové kultury
 kompetence k pracovnímu uplatnění – schopnost vyuţít svých odborných i osobnostních
předpokladů pro uplatnění na trhu práce, profesního rozvoje a pochopení nutnosti
celoţivotního vzdělávání, zvláště v této profesi
 matematické kompetence – umět vyuţít svých matematických schopností v běţném ţivotě
i ve své profesi
 kompetence vyuţívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – umět pracovat
s počítačem a jeho programovým vybavením, vyuţívat prostředků ICT jako zdroj informací
a efektivně s nimi pracovat
V rámci odborných kompetencí je ţák veden k tomu, aby:
 poskytoval zdravotní péči v souladu s platnými právními předpisy a standardy v rámci
zdravotnického týmu
 při své práci se řídil Etickým kodexem práv pacientů a Etickým kodexem zdravotnických
pracovníků
 uměl posoudit zdravotní stav klienta/pacienta a rozpoznat jeho aktuální potřeby
 usiloval o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo sluţeb
Absolvent je schopen:
a) Podílet se pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo
radiologického asistenta na poskytování základní ošetřovatelské péče a specializované
ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu. Ţáci jsou vedeni k uspokojování
bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb klientŧ/pacientŧ dle celostního přístupu k člověku.
Uspokojování tělesných potřeb:
 provádět hygienickou péči u klientů/pacientů včetně základní prevence proleţenin a úpravy
lůţka
 pomáhat při podávání stravy klientům/pacientům a dětem (při krmení) podle míry jejich
soběstačnosti
 pečovat o vyprazdňování klientů/pacientů (spontánní vyprazdňování, provedení očistného
klyzmatu)
 měřit klientům/pacientům tělesnou teplotu, výšku a hmotnost
 doprovázet klienty/pacienty na odborná vyšetření a ošetření
 zajišťovali aplikaci tepla a chladu
 provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti klienta/pacienta a prevenci
imobilizačního syndromu
 poskytovat první pomoc v rozsahu své odborné způsobilosti
 provádět úpravu těla zemřelého
6/140
Uspokojování psychosociálních potřeb:
 pečovat o úpravu prostředí klientů/pacientů
 podílet se na zajištění herních aktivit dětí
 podílet se na aktivizaci dospělých klientů/pacientů a komunikace s nimi
 podílet se na rozvoji kognitivních funkcí seniorů a klientů v domovech a ústavech sociální
péče
 psychická podpora klientů/pacientů
Uspokojování spirituálních potřeb
 respektovat náboţenské a kulturní hodnoty klienta/pacienta
 zajistit dle přání klienta/pacienta kontakt s duchovním, pastoračním asistentem, smíření
s rodinou aj.
b) asistovat při níţe uvedených ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech
pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky a radiologického asistenta:
 při převazech
 podávání léčivých přípravků včetně aplikací injekcí a infúzí
 odběru biologického materiálu
 zavádění močového katétru a výplachu močového měchýře
 sondování a péče o katétry
c) pečovat o prostředí a pomŧcky
 podílet se na přejímání, kontrole, manipulaci a uloţení zdravotnických prostředků a prádla
 provádět dezinfekci a sterilizaci, pečovat o pomůcky z různého materiálu včetně pomůcek
na jedno pouţití
 znát a dodrţovat základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a poţární prevence
 znát systém péče o zdraví pracujících
 jednat ekonomicky, nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami
ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí.
c) pracovat s informacemi
 pracovat se zdravotnickou dokumentací
 pouţívat běţnou odbornou terminologii při získávání a vyhodnocování informací v písemné
i ústní podobě
 podílet se na zpracování informací spojených s přijetím, překladem, propuštěním a úmrtím
klienta/pacienta
7/140
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
1. Identifikační údaje
Kód a název oboru:
Stupeň vzdělání:
Délka a forma studia:
Typ školy:
Ředitel:
Kontakty:
Zřizovatel:
Platnost ŠVP:
53–41-H/01 Ošetřovatel
střední vzdělání s výučním listem
3 roky denního studia
církevní škola
Mgr. David Kasan
tel: 541 246 863
fax: 541 241 576
e-mail: [email protected]
Kongregace Milosrdných sester
II. řádu svatého Františka
pod ochranou Svaté Rodiny
1. 9. 2010 – 30. 6. 2013
2. Popis celkového pojetí vzdělání
Celkové pojetí je v souladu se základními principy výchovy a vzdělávání. Je cestou i nástrojem
rozvoje lidské společnosti – rozvoje znalostí, dovedností a schopností ţáka ve všech oblastech
činnosti a formování jeho charakterových vlastností.
V teoretickém vyučování jsou vyuţívány moderní metody výuky pomocí didaktických pomůcek a
moderní techniky (multimediální PC, dataprojektor, zpětný projektor, magnetofon, video,
videokamera). Stěţejní část vzdělávání tvoří praktická výuka, která je orientována především na
získávání odborných dovedností a zkušeností ve zdravotnických a sociálních zařízeních různého
typu.
Za základní formy výuky ve všech předmětech je povaţováno frontální a skupinové vyučování.
Klademe důraz na osvojování moderních metod učení - komunikativní metody, dialog, metody
kritického myšlení, diskuze, a na samostatné myšlení a vyhledávání informací. Ţáci jsou vedeni
k prezentaci a obhajobě samostatné práce.
V průběhu svého vzdělávání si ţáci mají vytvořit a osvojit nejen odborné kompetence, ale i
kompetence klíčové, a to na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům.
Cílem vzdělání v daném oboru je posilovat klíčové kompetence ţáka tak, aby:
 absolventi jednali zodpovědně a samostatně
 respektovali práva a osobnost druhých
 uměli pracovat v týmu
 jednali v souladu s morálními zásadami a pravidly slušného chování
 uznávali hodnotu lidského ţivota a cítili za něj odpovědnost
 byli připraveni řešit svoje osobní a sociální problémy
V oblasti odborného vzdělávání je důraz kladen na posilování takových odborných
kompetencí, které absolventům umoţní uplatnění na trhu práce.
Do celkové koncepce vzdělávání se prolínají následující prŧřezová témata:
8/140

občan v demokratické společnosti
zaměřuje se na vytváření a upevňování postojů a
hodnotové orientace ţáků, které jsou potřebné pro
fungování a zdokonalování společnosti a demokracie.
Nejedná se jen o postoje, hodnoty, ale i o budování
občanské gramotnosti ţáků (osvojení si faktické, věcné a
normativní stránky jednání odpovědného občana).

člověk a ţivotní prostředí
podílí se na zvyšování znalostí o zákonitostech přírody,
o vztazích člověka k prostředí, o současných globálních a regionálních problémech lidstva o
moţnostech a způsobu jejich řešení.
V souvislosti s jejich odborným vzděláním poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí
a zdraví a vyuţívá moderní techniky a technologie v zájmu udrţení rozvoje.

člověk a svět práce
má za cíl pomoci studentům uplatnit svůj odborný profil na trhu práce .
Umoţňuje jim vyuţívat své osobnostní a odborné předpoklady pro budování své budoucí
profesní kariéry. Zdůrazňujeme především rostoucí mobilitu pracovních sil a nutnost svou
kvalifikaci neustále adaptovat na nové poţadavky trhu. Z toho vyplývá potřeba dalšího
vzdělávání a vyuţívání rekvalifikací. Partnerem ve výuce je i úřad práce.

informační a komunikační technologie
připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních
technologií, efektivně je vyuţívali nejen v průběhu vzdělávání, ale i při řešení pracovních úkolů
v rámci profese, na kterou se připravují a v činnostech, které jsou a budou běţnou součástí
jejich osobního a občanského ţivota.

etická a náboţenská výchova
prostupuje celým výchovně – vzdělávacím procesem a klimatem církevní školy. Zaměřuje se
na vytváření a posilování etických a náboţenských principů a pozitivních postojů k tradičním
křesťanským hodnotám. Důleţité je vést ţáky k mravním hodnotám, ke zvnitřnění vlastního
hodnotového systému, který vede k osobní zralosti, rozvíjet duchovní ţivot člověka a
navazovat na křesťanské kořeny v evropské kultuře.

výchova ke zdraví
zahrnuje činnosti, jejichţ cílem je poskytnout ţákům dostatek zřetelných informací o
moţnostech a způsobech, jak předcházet nemocem, jak zlepšit znalosti této oblasti, jak je
motivovat, ovlivnit jejich postoje a vést je k aktivnímu zájmu o své zdraví a ke změně chování.
Témata jsou začleňována průběţně do teoretické i praktické výuky formou exkurzí,
přednášek, ročníkových prací, projektů a jsou podporována i celkovým klimatem školy.
3. Organizace výuky
Budova školy zahrnuje jak učebny se standardním vybavením, tak učebny pro odbornou výuku.
Z odborných učeben jsou pro zkvalitnění výuky určeny učebny pro výuku
ošetřovatelství, psychologie a komunikace, fyziky, informačních a komunikačních technologií a
tělesné výchovy. Na výuku odborných předmětů, které jsou organizovány jako praktické cvičení
9/140
(ošetřovatelství, první pomoc, psychologie a komunikace), je třída dělena na skupiny. Toto dělení
se uplatňuje i při výuce cizích jazyků, ICT, tělesné výchovy a křesťanské nauky.
Nedílnou součástí školního vyučování je odborná praxe v nemocničních zařízeních, domovech
důchodců, hospicích, dále je doplněno exkurzemi, přednáškami a besedami, zahraničními zájezdy.
Výuka je doplněna adaptačními, psychologickými a sportovními kurzy, účastí na různých soutěţích,
zařazováním projektových dnů a dalšími výchovně vzdělávacími aktivitami souvisejícími se
vzděláváním podle ŠVP.
4. Zpŧsob hodnocení ţákŧ
Základ pro hodnocení chování a prospěchu v teoretickém i praktickém vyučování je dán platnou
legislativou a klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování ţáka
získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
a. diagnostickým pozorováním ţáka,
b. průběţným sledováním výkonů ţáka a jeho připravenosti na vyučování,
c. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými
testy,
d. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními
osnovami,
e. analýzou různých činností ţáka,
f. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky.
Zásady hodnocení ţáků:
 motivační charakter - hodnotí se okamţitý výkon ţáka v kontextu hodnocení celé
třídy tak, aby ţáci měli moţnost porovnat své výkony navzájem
 zpětná vazba – je zásadním nástrojem pro poznání ţáka, jak zvládl průběh nebo
výsledek hodnocené činnosti
 práce s chybou – chyba je vnímána jako přirozená součást procesu hledání. Pokud si
je ţák schopen uvědomit svoji chybu, je na dobré cestě k pochopení a trvalému
osvojení učiva.
 stanovení pravidel klasifikace - pravidla klasifikace vycházejí z klasifikačního řádu
školy

hodnocení a diagnostika – je pro ţáka návodem, jak se efektivně učit, jaké je třeba
volit metody učení a opakování a jakých nedostatků se má vyvarovat

hodnocení ţáků se specifickými poruchami učení – provádí se individuálně
s ohledem na diagnostikované poruchy učení, ţákům je poskytnuto více času na
vypracování zadaného úkolu

hodnocení odborné praxe - má specifický charakter a řídí se kriterii uvedenými ve
školním řádu a v deníku praxe
V rámci odborné výuky jsou ţáci hodnoceni systémem známkování a slovním
hodnocením.
Společné zásady při hodnocení:
 vyuţívat formy sebehodnocení
 respektovat práva ţáka na jeho individuální rozvoj
 uplatňovat specifický přístup ke slabším ţákům a ţákům s SPU
Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na konci kaţdého klasifikačního období je na vysvědčení
vyjádřeno klasifikačními stupni
10/140
5. Vzdělávání ţákŧ se speciálními vzdělávacími potřebami:
 ve škole se vzdělávají ţáci s SPU , ţáci se zdravotním znevýhodněním a ţáci ohroţeni sociálněpatologickými jevy. Tito ţáci jsou integrováni do běţné třídy a mohou se vzdělávat dle
individuálního vzdělávacího programu. Ţáci jsou dlouhodobě sledováni, vedení ke spolupráci
s výchovným poradcem a třídními učiteli motivováni ke studiu a zvládání aktuálních problémů
 všichni vyučující jsou informováni o ţácích se SVP
6. Zpŧsoby práce s nadanými ţáky
Nadaní ţáci jsou zapojováni do zájmových krouţků určených k rozvoji jejich talentu, do soutěţí
a olympiád. Jsou individuálně vedeni učitelem, spolupracují s médii. Komunikativně nadaní ţáci
rozvíjí svoje schopnosti při moderování různých školních akcí. Škola poskytuje a nadaný ţák
vyuţívá :
- ve výuce náročnější metody a postupy
- individuální přístup (zadávání zvláštních úloh, zajímavých řešení, řešení problému,
vyhledávání zajímavostí)
- samostudium
- informační a komunikační technologie
- skupinovou výuku a týmovou práci (jako vedoucí i jako členové)
- krouţky, knihovny, internet – rozšiřuje své zájmy a dovednosti
- projekty a soutěţe
- konzultace nad rámec výuky v konzultačních hodinách učitele
- vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.
7. Podmínky pro přijetí
Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří
při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí,
zájmů a zdravotní způsobilosti.
Přesná kritéria pro přijímání ţáků ke studiu jsou kaţdoročně stanovena ředitelem školy v zákonem
stanovené lhůtě.
8. Zdravotní zpŧsobilost
Součástí přihlášky ke studiu je vyjádření o zdravotní způsobilosti ţáka, kterou lékař potvrdí na
předepsaném formuláři.
Při výběru studijního oboru ošetřovatel nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
 prognosticky závaţnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu
znemoţňujícími zátěţ páteře a trupu
 prognosticky závaţnými onemocněními omezujícími funkce končetin a s poruchou jemné
motoriky
 prognosticky závaţnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic, kůţe a spojivek
včetně onemocnění alergických
 prognosticky závaţnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou
zátěţ
 prognosticky závaţnými poruchami mechanismu imunity
 prognosticky závaţnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických
syndromů a kolapsovými stavy
 prognosticky závaţnými nemocemi oka znemoţňujícími zvýšenou fyzickou zátěţ
a manipulaci s břemeny
11/140



prognosticky závaţnými poruchami vidění, poruchami barvocitu
závaţnými duševními nemocemi a poruchami chování a psychopatologickými rysy
osobnosti
prokázaným sklonem k abúzu návykových látek a alkoholu
9. Zpŧsob ukončení vzdělávání
Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy o ukončování vzdělávání v
středních školách závěrečnou zkouškou. Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky se konají v
pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška ze všeobecné ošetřovatelské péče a ústní zkouška.
Studijní volno mají ţáci 4 dny před konáním ústní závěrečné zkoušky.
Dokladem o dosaţení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
10. Spolupráce se sociálními partnery
Hlavními sociálními partnery školy jsou brněnská zdravotnická a sociální zařízení, se kterými škola
dlouhodobě spolupracuje. Patří mezi ně:
 Fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně
 Fakultní nemocnice Brno Bohunice
 Vojenská nemocnice Brno
 Nemocnice Milosrdných bratří Brno
 Domov důchodců Nopova
 Hospic sv. Alţběty
V těchto zařízeních je realizována praktická část výuky. Ţáci jsou v nich připravováni pro své
budoucí povolání a probíhá zde praktická část závěreční zkoušky. Tato pracoviště také vyuţíváme
k doplnění teoretické výuky ve formě exkurzí. Spolupráce se zdravotnickými a sociálními
zařízeními umoţňuje škole získávat nejmodernější poznatky z oblasti ošetřovatelství a medicíny a
začlenit je do přípravy ošetřovatelů. Při pracovních jednáních s vedoucími pracovníky nemocnic
získáváme informace o poţadavcích na vzdělávání. Spolupráci se sociálními partnery vyuţíváme
také v době odborné praxe, kdy jsou ţáci zařazeni do pracovních kolektivů na jednotlivých
ošetřovacích jednotkách a v době závěrečních zkoušek, při kterých jsou vedoucí pracovníci klinik a
oddělení členy zkušební komise v pozici odborníka z praxe.
Škola umoţňuje pracovníkům nelékařských oborů další profesní růst a pořádá pro ně odborné
konference.
Významnými sociálními partnery jsou pro školu rodiče a žáci. S rodiči se pravidelně pedagogové
setkávají na třídních schůzkách, při individuálních konzultacích a na společenských akcích
pořádaných školou (reprezentační ples školy, konference pořádané školou, veletrhy SŠ apod.).
Se zástupci ţáků z jednotlivých tříd se vedení školy pravidelně schází na neformální besedě
Naslouchání u čaje. Ţáci mají moţnost se vyjádřit jak k procesu vzdělávání, tak k ostatním školním
i mimoškolním aktivitám. Zástupci rodičů nebo zletilých ţáků jsou také členy školské rady.
Dalšími sociálními partnery jsou:
 základní školy, pro které organizujeme ukázky první pomoci, canisterapii a jiné projekty
z oblasti zdravého ţivotního stylu
 ostatní střední školy a školská zařízení jak zdravotnické, tak církevní, se kterými si nejen
vyměňujeme zkušenosti, ale spolupracujeme také v oblasti školních i mimoškolních aktivit
(projekty, soutěţe, přehlídky aj.)
12/140




vyšší odborné školy a vysoké školy, především Masarykova univerzita Brno, se kterou
spolupracujeme na víceletém projektu Efektivní výuka na SZŠ, a další vysoké školy, s nimiţ
spolupracujeme hlavně při organizaci exkurzí a laboratorních cvičení
úřady práce, které navštěvují naši ţáci při exkurzích v rámci průřezového tématu Člověk a
svět práce
zástupci obcí, především odbor školství Jihomoravského kraje, který je pro nás poradním a
metodickým orgánem, dále pak starostové obcí z regionu Brno a Brno-venkov, se kterými
spolupracujeme v různých oblastech
charitativní organizace, kterým škola pomáhá při zajištění charitativních sbírek a jiných
projektů. Dlouhodobě podporujeme také Adopci na dálku.
13/140
UČEBNÍ PLÁN
Studijní obor: 53–41-H/01, Ošetřovatel
Forma studia: denní tříleté studium
Počet týdenních vyučovacích hodin v
ročníku
I.
II. III.
Celkem
2
2
2
6
2
2
2
6
1
1
1
3
2
0
0
2
1
1
0
2
1
0
0
1
2
0
0
2
2
1
0
3
0
0
2
2
2
2
2
6
2
1
1
4
0
0
2
2
2
0
0
2
0
2
0
2
4
0
0
4
0
1
0
1
6
4
3
13
0
12
13
25
0
2
3
5
1
1
1
3
1
1
1
3
31
33
33
97
Vyučovací předmět
Český jazyk a literatura
Cizí jazyk
Občanská nauka
Dějepis
Chemie
Fyzika
Biologie
Matematika
Sociální aktivizace klientů
Tělesná výchova
ICT
Ekonomika
První pomoc
Klinická propedeutika
Somatologie
Základy epidemiologie a hygieny
Ošetřovatelská péče
Odborný výcvik
Psychologie a komunikace
Etická výchova
KN
Počet hodin celkem
PŘEHLED VYUŢITÍ TÝDNŦ V OBDOBÍ ZÁŘÍ – ČERVEN
ŠKOLNÍHO ROKU
Činnost
1.ročník 2.ročník 3.ročník
Vyučování dle rozpisu učiva
33
31
Sportovní výcvikový kurz
1
1
Odborná praxe
31
4
Závěrečná zkouška
3
Adaptační kurz
1
Časová rezerva
( výchovně vzdělávací akce, soutěţe, exkurze apod.)
5
4
4
Celkem týdnů
40
40
38
14/140
Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Brno,
Grohova 14/16
Škola :
Kód a název RVP :
Název ŠVP
RVP
Vzdělávací oblasti a obsahové
okruhy
Jazykové vzdělávání : Český
jazyk
Cizí jazyk
Společenskovědní vzdělávání
53-41-H/01 Ošetřovatel
Ošetřovatel
ŠVP
Min. počet hodin za
Vyučovací předmět
dobu vzdělávání
týdenních celkový
3
96
6
3
192
96
Přírodovědné vzdělávání
3
96
Matematické vzdělávání
Estetické vzdělávání
3
2
96
64
Vzdělávání pro zdraví
3
96
Vzdělávání v ICT
Ekonomické vzdělávání
3
2
10
96
64
320
35
1120
Obory základu pro
poskytování ošetřovatelské
péče
Ošetřovatelské a klinické
obory
Sociální vztahy a dovednosti
Disponibilní hodiny
Celkem
4
128
19
608
96
3072
Počet hodin za
studium
týdenních celkový
6
192
Cizí jazyk
Občanská nauka
Křesťanská nauka
Dějepis
Chemie
Fyzika
Biologie
Matematika
Sociální aktivizace klientů
Tělesná výchova
První pomoc
ICT
Ekonomika
První pomoc
Klinická propedeutika
Somatologie
6
3
3
2
2
1
2
3
0 (6)
2
6
0 (2)
4
2
2
2
4
3 (13)
192
256
10 (13)
1152
160
96
64
192
128
64
352
Základy epidemiologie a
hygieny
Odborný výcvik
Psychologie a komunikace
Etická výchova
25
5
3
256
Disponibilní hodiny
20
640
97
3744
15/140
1
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
kód a název oboru vzdělávání: Ošetřovatel 53-41-H/01
název ŠVP: ošetřovatel
forma vzdělávání: denní
délka vzdělávání: 3 roky
týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 6 (2 + 2 + 2)
platnost: od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem
1. Pojetí vyučovacího předmětu
Obecný cíl předmětu
Předmět ČJL je nedílnou součástí všeobecného vzdělávání a poskytuje základ pro rozvíjení většiny
klíčových kompetencí, kterými by měl být ţák vybaven pro zvládnutí učiva. Obecným cílem
jazykového vzdělávání je rozvoj komunikačních schopností a dovedností ţáků, uţívání mateřského
jazyka jako nástroje dorozumívání a myšlení a přenášení informací. Jazykové vzdělávání se podílí i
na rozvoji sociál. kompetencí ţáků. Pro kultivaci jazykového projevu ţáků je důleţité estetické
vzdělávání, např. práce s uměleckým textem. Znalost mateřského jazyka je nezbytná i pro studium
cizích jazyků.
Charakteristika učiva
Předmět se skládá ze dvou částí, které se vzájemně doplňují – oblast komunikační a slohové
výchovy a oblast literární výchovy. Obě oblasti rozvíjejí především komunikační kompetence ţáků,
kultivují jejich jazykové projevy a učí je pracovat s textem a vyuţívat různé zdroje informací.
Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti získané na ZŠ a rozšiřuje jejich znalosti o
literární historii a dovednosti práce s textem.
Strategie výuky
Výuka je orientována na aplikaci získaných vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě, neboť
rozvíjí především komunikativní a sociální kompetence ţáka. Proto je potřeba střídat frontální
formu výuky s prací ve skupinách a s individuálním vzděláváním, např. vypracování referátů,
kratších stylistických prací a mluvních cvičení. Výuku oţivuje vyuţívání didaktické techniky, např.
práce s internetem, audio a videozáznamy, DVD, dataprojektory. Jazykové znalosti ţáků jsou
v průběhu studia soustavně upevňovány formou stylistických a pravopisných cvičení, doplňovacích
cvičení a mluvnických rozborů.
Literární vzdělávání zahrnuje kromě četby uměleckých textů také přehled hlavních etap české a
světové literární historie.
Výuka ČJL dává prostor pro vyuţití mezipředmětových vztahů, např. navazuje na znalosti
z historie, občanské nauky, zeměpisu, latinského jazyka apod.
Hodnocení výsledkŧ ţákŧ
Výsledky učení jsou ve všech třech oblastech kontrolovány:
průběţně
 ústní i písemnou formou, např. ve slohových pracích, diktátech, mluvnických rozborech,
referátech a mluvních cvičeních
 v souladu s platným klasifikačním řádem
 zohledňováni jsou ţáci se specifickými poruchami učení.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat
Předmět ČJL rozvíjí tyto klíčové kompetence :
16/140
 komunikativní – ţáci formulují v mluvené i psané podobě jasně a srozumitelně své
myšlenky, vyjadřují se jazykově a věcně správně a v souladu se zásadami kultury projevu a
chování, dodrţují jazykové a stylistické normy i danou terminologii
 vyuţití ICT a práce s informacemi - ţáci pracují s různými zdroji informací (internet,
knihovny, slovníky, encyklopedie atd.), kriticky hodnotí získané informace
 vedoucí k učení – uplatňují různé způsoby práce s textem, pořizují si poznámky, přijímají
hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, orientují se v moţnostech dalšího vzdělávání
v oboru
 občanské a kulturní povědomí – uznávají tradice a hodnoty svého národa, respektují jeho
minulost i současnost v evropském a světovém kontextu
 personální a sociální – přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly, přispívají k vytváření
vstřícných mezilidských vztahů.
Do výuky budou průběţně zařazována také průřezová témata :
 občan v demokratické společnosti – ţáci jsou vedeni k zodpovědnosti za další vývoj
společnosti i za kulturní dědictví ( např. četba textů K. Čapka, stylistika – zamyšlení nad
danou problematikou)
 člověk a ţivotní prostředí –ţáci jsou vedeni k zodpovědnosti za stav ţivotního prostředí a
snaţí se je chránit pro budoucí generace (např. diskuze na téma „ nerudovská otázka“, sloh.
práce, mluv. cvičení na téma ochrana ţivot. prostředí)
 mediální výchova – ţáci se orientují ve sluţbách médií ( do výuky je v rámci stylu prostě
sdělovacího a publicistického zařazena práce s den. tiskem)
 člověk a svět a práce – ţáci písemně a verbálně komunikují se svými potenciálními
zaměstnavateli, formulují svá očekávání a své priority ( v rámci výuky stylu
administrativního píší strukturovaný ţivotopis, ţádost, motivační dopis)
 etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k dodrţování ţivotních hodnot v souladu
s křesťanskou morálkou, k respektování a toleranci jiných etnik a kultur (např. četba textů
duchovně orientovaných autorů).
17/140
2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání
1. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 66 hodin
Tematický celek
Výsledky vzdělávání a kompetence
1. Jazyk a komunikace
- řeč a jazyk: charakteristika češtiny,
komunikace v ţivotě člověka, její druhy,
písmo, jeho vznik a vývoj, příbuznost jazyků,
národní jazyk a jeho útvary, historický vývoj
češtiny
- informatická výchova: informace a jejich
získávání, knihovny a jejich sluţby, internet a
další média,
- pojmenování a slovo: obohacování slovní
zásoby, uţívání přejatých slov, jednotky
slovní zásoby
- opakování a procvičování učiva: skladba,
tvarosloví, pravopis (průběţně).
Ţák:
- vysvětlí pojem jazyk a řeč, objasní vztah
češtiny a slovanských jazyků
- má přehled o knihovnách a jejich sluţbách
- vyuţívá v komunikaci spisovného jazyka
- pracuje s Pravidly českého pravopisu
- prokáţe znalost pravopisu
2. Komunikační a slohová výchova
- úvod do stylistiky, slohové postupy a útvary,
druhy slohu
- přehled základních slohových útvarů: např.
zpráva, oznámení, referát ad.
- běţná komunikace: konverzace, vypravování
v běţné komunikaci, mluvní cvičení,
praktický slohový výcvik
- korespondence:druhy, forma, zásady, adresa,
3. Literatura, estetické vzdělávání
- umění a jeho vliv na člověka, základní
pojmy: literatura a lidová slovesnost, literární
druhy a ţánry
- nejstarší literatury světa: starověké orientální
literatury, Starý a Nový zákon, antická
literatura řecká a římská: odkaz civilizaci,
umění a věda, dobové souvislosti
- středověká literatura: křesťanství a vývoj
kultury v Evropě, etapy vývoje našeho
písemnictví od 9. do 15. století v historickém
kontextu: legendy, kroniky, písně, satiry,
např. Kosmas, Dalimil, umělecké památky
- humanismus a renesance: vysvětlení pojmů,
renesance v malířství, architektuře,
představitelé, památky v Evropě i u nás,
osobnosti evropské literatury, např. Dante,
Petrarca
- specifika české renesance: Blahoslav, Bible
kralická, Veleslavín, cestopisy
- baroko: doba, znaky barokního umění,
- čte s porozuměním, zpětně reprodukuje a
transformuje text a určí převaţující slohový
postup
- rozpozná vypravěče, adresáta, fikci od reality
- zpracuje samostatně ústně i písemně
jednodušší slohové útvary na dané i zvolené
téma
rozezná základní druhy a ţánry literatury
rozezná umělecký text od neuměleckého
pořizuje si zápisky a poznámky
čte s porozuměním
reaguje na text
na základě četby interpretuje příběh
podílí se argumenty na hodnocení spoluţáků
má přehled o kulturních památkách,
doloţí modernost pojetí vyučování u J. A.
Komenského
- zhodnotí význam nár. obrození a jeho přínos
budoucím generacím
-
18/140
umělecké památky u nás a v Evropě
- J. A. Komenský a jeho světový přínos,
představitelé oficiální literatury: Michna z
Otradovic, Balbín, lidová slovesnost a její
význam
- klasicismus a osvícenství, preromantismus:
vysvětlení pojmů v kontextu s vývojem
poznání v 17. stol., umělecké památky,
encyklopedisté, Moliere, Goethe, ad.
- české národní obrození: objasnění pojmu,
snahy jazykovědné, literární, počátky čes.
divadla, novinářství Dobrovský, Jungmann,
Kramerius, Thám, Palacký, Čelakovský,
rukopisy
19/140
Tematický celek
- opakování učiva 1. ročníku
- zvuková stránka jazyka: výslovnost, zvukové
stránky věty a projevu
- grafická stránka jazyka: pravidla českého
pravopisu, cvičení, psaní slov přejatých
(oborová terminologie)
- pojmenování nových skutečností: slovotvorné
vztahy mezi slovy, způsoby tvoření slov,
psaní zkratek a značek, tvorba sousloví
- tvarosloví: slovní druhy, mluvnické kategorie
jmen a sloves, slova ohebná a neohebná
- jednotky slovní zásoby, tvoření slov
- slovní druhy
Ţák:
- volí vhodné výrazové prostředky podle
slohotvorného rozvrstvení a funkce
- vysvětlí význam slov v daném kontextu
- ovládá rozvrstvení slovní zásoby
- orientuje se ve vhodných jazykovědných
příručkách
- pracuje s Pravidly českého pravopisu
- prohlubuje znalosti pravopisu
- slohový postup popisný: popis,
charakteristika osoby, odborný popis
pracovního postupu, návod, praktický
slohový výcvik
- styl administrativní a jeho útvary: písemnosti,
formuláře, ţádost, ţivotopis, praktický
slohový výcvik
- mediální výchova: oblast masové
komunikace, zpravodajské útvary, reklama
3. Literatura, estetické vzdělávání
- světový romantismus: základní rysy a
charakteristika kulturní epochy, Byron, Scott,
Hugo, Puškin ad.
- romantismus v českých zemích základní rysy,
specifika českého romantismu, rozbor a
význam Máje, tvorba Erbena, Tyla ad.
- počátky realismu v české lit. : ţivot a dílo B.
Němcové a K. H. Borovského
- realismus, kritický real. a naturalismus ve
svět. literatuře, základní rysy a charakter
uměleckého směru, díla předních svět. autorů:
Gogol, Balzac, Zola ad.
- básnické generace v české lit. 2. pol. 19. stol.:
májovci, ruchovci, lumírovci, rukopisné boje,
význam, představitelé
- kritický realismus v českých zemích:
venkovská a historická próza, real. drama
(Jirásek, Mrštíci)
- v ukázce rozliší popis prostý, umělecký,
odborný
- vytvoří jednodušší popis odborně zaměřený a
další útvary popisu
- sestaví základní projevy administrativního
stylu
- odliší podstatné informace od nepodstatných
- sestaví jednoduché zpravodajské a
propagační útvary např. zprávu, reklamu
- uvede představitele světové, případně naší
hudby, malířství
- charakterizuje romantického hrdinu,
romantické prostředí
- srovná znaky romantismu a realismu
- zhodnotí význam Máchy, Erbena, Němcové
- má přehled o základních dílech svět. realismu
- doloţí znalost probíraného díla z filmové
verze, uvede rozdíly
- orientuje se v českých kulturně historických
poměrech 2. pol. 19. stol.
20/140
Tematický celek
- opakování učiva 2. ročníku
- jednotky slovní zásoby, vztahy mezi slovy
- slovní druhy
- principy větné stavby
- interpunkce
- pojmenování a slovo
- univerbizace a multiverbizace
- mluvní cvičení a referáty
- věty dvojčlenné: hlavní a rozvíjející větné
členy, věty jednoduché, souvětí
- tvarosloví, mluvnické kategorie oheb. slov.
druhů, neoheb. slov. druhy
- stylové rozvrstvení češtiny
- opakovací slohové práce zasahující různé
funkční styly
- sloţitější útvary publicist. stylu: recenze,
fejeton
- mluvní cvičení a referáty, rozbory ukázek,
3. Literatura a estetická výchova
- literatura na přelomu 19. a 20. stol.
- impresionismus, symbolismus, dekadence:
Poe, Wilde, ad.
- česká moderna, generace „buřičů“ : Bezruč,
Gellner ad.
- světoví autoři 2. pol. 19. stol.: dobrodruţná
lit., počátky sci-fi lit. (A. Dumas, J.Verne ad.)
- literatura 1. pol. 20. stol.
- nové umělecké směry: surrealismus,
dadaismus, kubismus, poetismus, proletářská
poezie
- česká poezie v meziválečném období:
Wolker, Nezval, Seifert, a další
- meziválečná česká próza a drama : Hašek,
Čapkové, Poláček, Vančura, V+W ad., lit. za
okupace
- literatura po r. 1945 : rozdělení lit. na
oficiální a ineditní, charakteristika doby,
Drda, Hrabal, Páral, Pavel, Škvorecký, ad.
- poezie: básníci „písničkáři“(Kryl,
Hutka,Nohavica)
- současná tvorba: Viewegh, Ţáček ad.
21/140
Ţák:
- rozezná synonyma, antonyma, homonyma
- obrazné pojmenování od neobrazného
- ovládá základy větně členského rozboru věty
a výstavby věty
- rozebere souvětí
- prokáţe znalost zásad pravopisu
- rozliší jazyk spisovný a nespisovný, obecnou
češtinu
- vyhledává dostupné informace, je schopen
sestavit a pronést projev
- pouţívá vhodnou slovní zásobu
- vyjadřuje se věcně správně a srozumitelně
- vhodně argumentuje
- charakterizuje text daného funkčního stylu
- rozliší umělecký text od neuměleckého:
samostatně interpretuje dílo
- v projevu pouţívá adekvátní výrazy
- vyjadřuje svůj názor
- orientuje se v nejznámějších dílech světové i
české literatury 20. a 21. stol.
- rozliší skutečnost od fikce
- diskutuje o četbě a diváckých i kulturních
záţitcích
- orientuje se v běţných typech literárních
periodik
- divadlo po r. 1945 : Semafor, Husa na
provázku ad.
- světová literatura 20. stol. :
Hemingway,Tolkien, Kafka, Remarque,
Exupéry ad.
22/140
ANGLICKÝ JAZYK
Obecný cíl vyučovacího předmětu:
Výuka cizího jazyka je součástí všeobecného vzdělávání, prohlubuje a rozvíjí komunikační
schopnosti ţáků v souvislosti s výukou gramatiky a slovní zásoby a dále se zaměřuje na specifické
jazykové vzdělávání dané zdravotnickým zaměřením.
Charakteristika učiva:
Obsahem výuky je příprava studentů na osvojení si všech dovedností v těchto oblastech:
 ústní projev - řečové dovednosti, rozvíjení jazykových prostředků, komunikačních
dovedností
 písemný projev – nacvičování písemného vyjadřování
 porozumění čtenému textu
 porozumění odposlechu na úrovni A2 SERR pro jazyky
Výukové strategie:
Cizí jazyk se vyučuje ve skupinách do 18 ţáků v jazykové učebně nebo kmenových třídách. Ve
výuce jsou pouţívány audiodidaktické metody a ţáci jsou vedeni k dalšímu samostudiu/CDROM, internet/. Pro rozvoj komunikativních dovedností vedeme ţáky k týmové práci na řešení
problémových situací.
Hodnocení výsledkŧ ţákŧ:
Pro hodnocení pouţíváme platný klasifikační řád.
Pouţíváme jednak:
 ústní zkoušení (konverzace na dané téma, formulování vlastního názoru, dialog podle
zadaných rolí)
 po skončení dané lekce nebo tematického celku i písemné opakování.
Ţáci jsou vedeni k sebehodnocení. Při celkové klasifikaci zohledňujeme aktivitu a samostatnost.
Výsledky samostatné práce, prezentace a skupinové práce hodnotíme zejména ústně.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat:
Ţáci jsou ve výuce cizího jazyka vedeni k rozvíjení klíčových kompetencí vztahujícím se
k příslušným průřezovým tématům:
 člověk a ţivotní prostředí – konverzace na téma ţivotní prostředí a jeho ochrana
 informační a komunikační technologie – internet jako zdroj informací, on-line
slovníky,internetová podpora k učebnici a výukovému časopisu Bridge
 člověk a svět práce – význam znalosti cizího jazyka pro pracovní uplatnění
 etická a náboţenská výchova – morální postoje, křesťanské tradice a svátky
 výchova ke zdraví – zdravý ţivotní styl, odborná slovní zásoba.
Ţáci ve výuce rozvíjejí:
23/140



komunikační a sociální kompetence – schopnost vyjednávání, řešení konfliktů na
modelových situacích, práce ve skupině, vhodné reakce na hodnocení své práce nebo
prezentace
kompetence k pracovnímu uplatnění – vyhledávání a vyhodnocování získaných
informací o pracovním trhu v zahraničí
občanské kompetence – příprava ţáků na aktivní ţivot v multikulturní společnosti.
24/140
Tematický celek
Unit 1
- Grammar: Verb „to be“,
possessive adjectives: my, your, his, her
- Vocabulary: Countries, using a
bilingual dictionary
- Everyday English: Hello and goodbye,
telephone numbers
- Reading+Listening
- Writing: Introducing yourself
Unit 2
- Grammar: Verb „to be“- questions and
negatives, negatives and short answers,
possessive´s
- Vocabulary: The family, opposite
adjectives, food and drink
- Everyday English: In a café - prices
- Reading+Listening
- Writing: About your class
Unit 3
- Grammar: Present Simple 1, questions and
negatives
- Vocabulary: Verbs – help, make, serve
jobs
- Everyday English: What time is it?
- Reading+Listening
- Writing: Natural writing – using
pronouns
Unit 4
- Grammar: Present simple 2
- Vocabulary: Verbs – relax, go out,
play, leisure activities
- Everyday English: Social expressions
- Reading+Listening
Ţák:
- jednoduchým způsobem, písemně i ústně
představí sebe a své přátele
- rozumí hlavním bodům přečteného textu, ve
kterém se autor stručně popíše a
charakterizuje
- pojmenuje jednoduchým způsobem předměty
kolem sebe
- pouţívá číslovky v běţných kaţdodenních
situacích
- v slyšeném textu rozliší jednotlivá čísla
- zeptá se na základní osobní údaje třetí osoby
- rozumí hlavním bodům krátkého čteného
textu popisující běţnou britskou rodinu
- ústně i písemně popíše sebe a svou rodinu
- charakterizuje předměty a zvířata podle
vzhledu
- rozumí hlavním bodům e-mailového dopisu,
ve kterých autor popisuje svou rodinu
- napíše e-mailový dopis, ve kterém popíše a
charakterizuje svou třídu
- rozumí jídelníčku v běţném zařízení rychlého
občerstvení
- objedná si velmi jednoduchým způsobem
běţné jídlo
- rozumí krátkému čtenému textu popisujícímu
zaměstnání jiných lidí
- s pomocí poznámek napíše krátký text o svém
kamarádovi či příbuzném
- zeptá se na povolání třetí osoby
- postihne hlavní informace v krátkém
slyšeném textu charakterizujícím jiné lidi
- postihne hlavní body v čteném textu o
pracovním dnu třetí osoby
- s vizuální oporou popíše běţná povolání
- zeptá se na čas a na podobnou otázku odpoví
- napíše neformální popis něčí osoby
- postihne hlavní informace v čteném i
slyšeném textu o běţné náplni dne
- simuluje rozhovor o běţné náplni dne
- popíše svůj kaţdodenní ţivot
- v slyšeném textu rozliší slova s podobnou
25/140
- Writing: Informal letter – to a penfriend
Unit 5
- Grammar: There is/are, How many,
prepositions of place, some and any,
this, that, these, those
- Vocabulary: Rooms, things in the
house, places
- Everyday English: Directions
- Reading+Listening
- Writing: Describing where you live
výslovností
- pojmenuje běţné druhy volnočasových aktivit
- diskutuje ve skupině s kamarády o svém
volném čase
- rozumí hlavním bodům čteného a slyšeného
textu o ročních obdobích
- řekne, které roční období má rád a proč
- vypráví, co dělává v jednotlivých ročních
obdobích
- vyplní dotazník o zdravém ţivotním stylu
- jednoduchým způsobem se omluví, zeptá na
význam slova nebo výrazu, kterému
nerozumí
- rozliší stavbu neformálního dopisu
- napíše osobní dopis kamarádovi
- pojmenuje běţné vybavení bytu a popíše jeho
umístění
- pojmenuje základní druhy potravin a zeptá se
na jejich umístění v kuchyni
- pojmenuje běţné předměty, které si s sebou
nosí podnikatel v aktovce či student ve své
tašce
- rozumí hlavním bodům čteného textu o domě
neobvyklého tvaru
- popíše, jak si představuje ideální bydlení
- porovná různé formy a způsoby bydlení
v různých zemích
- pojmenuje obchod a instituce, kde si můţe
zakoupit nebo vyřídit běţné, pro sebe
potřebné věci
- popíše místo, kde bydlí, a běţné obchody,
sluţby a potřebné instituce v okolí
26/140
Unit 6
- Grammar: can/can´t, was/were, could,
was born
- Vocabulary: Countries and languages,
verbs – translate, check, laugh
- Everyday English: On the phone
- Reading+Listening
- Writing: Formal letter – applying for a
job
Unit 7
- Grammar: Past simple 1, regular/irregular
verbs, time expressions
- Vocabulary: verbs – earn, act, study
get, leave, become
- Everyday English: What´s the date
- Reading+Listening
- Writing: Describing a holiday
Unit 8
- Grammar: Past simple 2, negatives, ago
time expressions
- Vocabulary: Relationships
spelling, phonetic symbols
- Everyday English: Special occasions
- Reading+Listening
- Writing: About a friend
Unit 9
- Grammar: Count and uncount. nouns
I like, I´d like, a and some, much and
- řekne, kterými jazyky mluví
- rozliší v slyšeném textu, jaké běţné činnosti
umí třetí osoba vykonávat
- porovná běţné činnosti v minulosti a dnes
- zeptá se kamaráda na jeho aktuální činnosti
- stručně charakterizuje slavné lidi
- porozumí hlavním bodům čteného, stručného
ţivotopisu slavné osoby
- vyţádá si po telefonu informace o telefonním
čísle
- zanechá nebo převezme telefonní vzkaz
- rozlišuje stavbu formálního dopisu
- napíše svůj ţivotopis do ţádosti o práci
- rozumí hlavním bodům čteného ţivotopisu
slavné osoby
- zeptá se kamaráda na důleţité okamţiky
v jeho ţivotě
- zeptá se, kdy se co odehrálo, a na podobné
otázky odpoví
- zeptá se kamaráda, kde strávil prázdniny, a na
podobné otázky odpoví
- popíše svoje prázdniny v krátkém písemném
projevu
- charakterizuje významné lidi minulosti
- rozumí hlavní informaci novinového článku a
významných lidech a jejich prvenstvích
- tvoří smysluplná slovní spojení aktuálně
podle běţné situace
- zeptá se na datum, sdělí datum
- zeptá se na významné dni a na stejnou otázku
odpoví
- pojmenuje významné technické památky
- gramaticky správně vyjádří přesný časový
údaj
- rozumí hlavním bodům krátkého populárně
naučného textu popisujícího technický
vynález
- ve slyšeném textu postihne dokončení dříve
čteného ţivotního příběhu
- vytvoří písemný popis svého přítele podle
dané struktury
- pojmenuje významné dny v roce a hlavní
způsob jejich oslav
- vyjádří přání k významnému nebo
svátečnímu dni
- pojmenuje běţné potraviny a nápoje
- sdělí, jaké jídlo má rád, jaké ne, a zeptá se na
27/140
-
many
Vocabulary: Food and drink
Everyday English: Polite offers and requests
Reading+Listening
Writing: Filling in forms
Unit 10
- Grammar: Comparatives and superlatives,
have got
- Vocabulary: City and country, adjectives
- Everyday English: Directions 2
- Reading+Listening
- Writing: Describing a place
totéţ kamaráda
- nakoupí základní potraviny na trhovišti –
simuluje situaci nakupování
- rozumí populárně naučnému textu o
typických kuchyních v různých státech světa
- napíše krátký informativní text o typických
jídlech naší země
- v slyšeném textu rozliší jednotlivé mluvčí
podle typického jídla jejich země
- pouţívá vhodné zdvořilostní fráze při
stolování
- objedná si písemně, e-mailem, ubytování
v hotelu
- vyplní běţný formulář k ubytování, například
v hotelu
- porovná ţivot na venkově se ţivotem ve
městě
- vyjádří svůj vztah k ţivotu na venkově a ve
městě
- porovná vzhled a hlavní rysy svých
kamarádů, různých lidí, známých osobností a
podobně
- pochopí hlavní myšlenku krátkého populárně
naučného textu o vzniku tanečních ţánrů a
vyhledá v něm konkrétní informace
- pojmenuje hlavní typy míst a budov ve městě
- popíše svoje město a porovná ho s jinými
městy
28/140
Unit 11
- Grammar: Present continuous, possessive
pronouns
- Vocabulary: Clothes, describing people
- Everyday English: In a clothes shop
- Reading+Listening
- Writing: Describing people
Unit 12
- Grammar: going to, infinitive of
purpose
- Vocabulary: The weather
verbs – sneeze, jump, fall
- Everyday English: Making
suggestions
- Reading+Listening
- Writing: A postcard
Unit 13
- Grammar: Question forms, adjectives
and adverbs
- Vocabulary: Describing feelings,
at the chemist´s
- Everyday English: At the chemist´s
- Reading+Listening
- Writing: A story
Unit 14
- Grammar: Present perfect
Ţák:
- rozliší jednotlivé osoby podle popisu jejich
oblečení
- zeptá se na majitele nějaké věci a přivlastní
různé věci jejich majitelům
- porozumí hlavní myšlence písně a vyhledá
v ní konkrétní slova
a výrazy
- sdělí, co má rád a co rád nemá
- přiřadí k sobě slova, která se rýmují
- při nákupu oblečení pouţívá vhodné
zdvořilostní fráze
- popíše podrobně blízkou osobu nebo
kamaráda
- sdělí, co se chystá v dohledné době udělat, a
zeptá se na totéţ kamaráda
- sdělí, za jakým účelem se chystá něco udělat
a na totéţ se zeptá kamaráda
- odhadne téma populárně naučného článku
podle obrázku
- vyhledá v populárně naučném textu konkrétní
informace
- simuluje interview
- pojmenuje hlavní typy počasí
- popíše počasí v různých místech podle
značek v tabulce nebo na mapě
- vyjmenuje činnosti, které lze dělat při různém
počasí
- zeptá se kamaráda, co bude dělat ve volném
čase, a na totéţ odpoví
- napíše pohlednici z prázdnin
- identifikuje a pojmenuje známé příběhy a
pohádky podle obrázků
- klade kamarádovi otázky na místo, čas,
způsob a průběh nějaké činnosti
- uspořádá slova do sloţitějších vět v logickém
sledu
- vypráví krátký příběh a spojuje jednotlivé
události do logického sledu
- popíše pocity lidí podle jejich výrazu
- uvede příčiny svého dobrého či špatného
pocitu
- vyhledá hlavní body v čteném romantickém
příběhu
- pojmenuje a koupí si v drogerii základní
hygienické potřeby
- napíše krátký příběh nebo pohádku
- se na totéţ kamaráda
29/140
present perfect and past simple
- Vocabulary: Past participles
at the airoport
- Everyday English: At the airoport
- Reading+Listening
- Writing: An email
- gramaticky správně formuluje, co právě
udělal nebo co ještě neudělal
- pochopí hlavní myšlenku novinového článku
o cestování zajímavých lidí po světě a
vyhledá v textu základní informace
- postihne hlavní body textu slyšené písně
- porozumí základním nápisům na letišti
- rozumí běţným nápisům a pokynům na letišti
- napíše e-mailem zprávu o svém jazykovém
pobytu ve Velké Británii
30/140
NĚMECKÝ JAZYK
Obecný cíl předmětu:
Výuka německého jazyka je součástí všeobecného vzdělávání, prohlubuje a rozvíjí komunikační
schopnosti ţáků v souvislosti s výukou gramatiky a slovní zásoby a dále se zaměřuje na specifické
jazykové vzdělávání dané zdravotnickým zaměřením.
Obsahem výuky je příprava ţáků na osvojení si všech dovedností v těchto oblastech:
 ústní projev - řečové dovednosti, rozvíjení jazykových prostředků, komunikačních
dovedností
 písemný projev – nacvičování písemného vyjadřování
 porozumění čtenému textu
 porozumění poslechu.
Německý jazyk se vyučuje v početně upravených skupinách v jazykové učebně nebo kmenových
třídách. Ve výuce jsou pouţívány výkladové metody pro vysvětlení nových gramatických jevů, dále
cvičení, práce s textem a poslechem. Důraz je kladen na interakci mezi ţáky nebo ţákem a
učitelem. Pro rozvoj komunikativních dovedností jsou ţáci vedeni k týmové práci při řešení
problémových situací. Ţákům jsou poskytovány informace o studiu v zahraničí a o jazykových
kurzech.
Hodnocení ţákŧ:
Ţáci jsou hodnoceni:
 v souladu s platným klasifikačním řádem školy
 ústně (konverzace na dané téma, formulování vlastního názoru, dialog podle zadaných rolí)
 po skončení dané lekce nebo tematického celku i písemně
 na základě aktivity a samostatnosti v hodinách.
Ţáci jsou vedeni k sebehodnocení. Výsledky skupinové práce jsou hodnoceny zejména ústně.
Ţáci jsou ve výuce cizího jazyka vedeni k rozvíjení klíčových kompetencí vztahujících se
k příslušným průřezovým tématům, tj.:
 člověk a ţivotní prostředí (tematický okruh příroda apod.)
 etická a náboţenská výchova (tematický okruh rodina, křesťanské svátky aj.)
 výchova ke zdraví (tematický okruh lidské tělo, zdraví a zdravý ţivotní styl apod.)
 informační a komunikační technologie (práce s různými druhy cizojazyčných textů,
vyhledávání informací na internetu apod.)
 občan v demokratické společnosti a svět práce (okruh práce a povolání, cestování aj.).
Ţáci ve výuce rozvíjejí tyto klíčové kompetence:
31/140



komunikační a sociální kompetence - např. schopnost vyjednávání, řešení konfliktů
kompetenci k pracovnímu uplatnění – učí se vyhledávat a vyhodnocovat získané
informace
občanské kompetence – ty jsou posilovány přípravou ţáků na aktivní ţivot v multikulturní
společnosti.
32/140
Tematický celek
Ţák:
- procvičí si výslovnost s pouţitím audio
nahrávky, vyslovuje co nejblíţe přirozené
výslovnosti
- uplatňuje správnou grafickou podobu jazyka
- zvolí správný člen u podst. jm.
- pouţije správný tvar slovesa v přít. čase
- poskládá německou větu
- představí se, zahajuje a ukončuje rozhovor
- reaguje na základní pracovní pokyny
1.
- Aussprache
- deutsches Alphabet
- Artikel
- Personalpronomen
- Konjugation im Präsens
- Aussagesatz, Fragesatz
- Konversation: Erste Kontakte
-
Substantive – starke Deklination im Singular
Negation (nein, nicht, kein)
Adjektive im Prädikat
Kardinalzahlen
Konversation: Meine Familie
3.
- Präpositionen mit Dativ und mit Akkusativ
- Personalpronomen – Deklination
- Wortstellung – Objekte
- wer + was – Deklination
- Konversation: Einkaufen
4.
- Possessivpronomen
- starke Verben – Konjugation im Präsens
- Imperativ
- Zeitangaben
- Konversation: Essen und Trinken
5.
- Substantive – schwache Deklination
- Plural der Substantive
- Präpositionen mit Dativ und Akkusativ,
- „es gibt“
- Konversation: Wohnen
6.
- Pronomen dieser, jeder, alle – Deklination
- Modalverben
- Konversation: Im Supermarkt
-
pouţije správný tvar podstatného jména
dokáţe vytvořit zápor
pouţije příd. jm. v přísudku v náleţitém tvaru
definuje základní číslovky
jednoduchou formou představí svoji rodinu,
reaguje na otázky
- rozliší rozdílné pouţití předloţek v českém a
německém jazyce
- správně pouţije tvar zájmena s předloţkou
- seřadí více předmětů v německé větě
- skloňuje tázací zájmena
- zná a vhodně pouţívá základní konverzační
obraty při nakupování
- pouţije správná přivlastňovací zájmena
- rozpozná silná a slabá slovesa a časuje je v
přítomném čase
- rozliší vykání a tykání v rozkazu
- několika způsoby vyjadřuje časové údaje
- popíše své stravovací návyky
- rozliší silné a slabé skloňování podstatných
jmen
- utvoří mnoţné číslo podst. jm.
- správně pouţívá předloţky se 3. a 4. pádem
- pouţívá vazbu „es gibt“
- popíše dům/byt a jeho okolí
- skloňuje uvedená zájmena a vhodně je
pouţívá
- časuje způsobová slovesa v přít. čase,
33/140
smysluplně je pouţívá
- popíše průběh nakupování v supermarketu,
dokáţe si vyţádat potřebné informace
7.
- Leseverstehen
- Hörverstehen
- Verwendung des Wörterbuchs
- orientuje se v textu, najde v něm důleţité
informace
- rozumí krátkým rozhovorům rodilých
mluvčích pronášeným zřetelně, spisovným
jazykem
- orientuje se ve slovníku.
34/140
Tematický celek
1.
- Verben mit trennbaren und untrennbaren
Vorsilben
- reflexive Verben
- Konversation: Mein Tagesablauf
2.
- Adjektive im Prädikat
- Adverbien – Steigerung
- geographische Namen
- koordinierende Konjunktionen
- Konversation: Urlaub
3.
- „werden“ im Präsens
- Präteritum
- Pronomen jemand
- Negation (nichts, niemand, niemals)
- Konversation: Schule, Beruf
4.
- Perfekt
- Subjekt: man, es
- allein x selbst
- Konversation: Freizeit und Hobbys
5.
- Futur I.
- Wortstellung im Nebensatz
- Perfekt – Modalverben
- Konversation: Körper und Gesundheit
6.
- Rektion der Verben
- Pronominaladverbien
- wie x als
- Konversation: Reisen
Ţák :
- rozliší odlučitelné a neodlučitelné předpony u
sloves
- pouţívá 3. a 4. p. u zvratných sloves
- popíše svůj denní program
- stupňuje přídavná jména v přísudku a
příslovce
- správně pouţívá členy a předloţky u
vybraných zeměpisných názvů
- rozliší spojky souřadící ovlivňující a
neovlivňující slovosled
- navrhne různé moţnosti výběru dovolené
- vymezí pouţití slovesa „werden“, pouţívá
jeho tvary v přít. čase
- pouţívá správné tvary préterita u jednotlivých
druhů sloves
- správně skloňuje zájmeno „jemand“
- pouţívá vhodnou negaci
- dokáţe ústně i písemně zformulovat své
plány do budoucna s ohledem na povolání a
další studium
- správně pouţije perfektum, orientuje se ve
větě s pomocným slovesem
- rozliší pouţití podmětů „man“ a „es“
- rozliší význam německého označení pro
„sám“
- dokáţe charakterizovat své volnočasové
aktivity, je schopen je popsat formou
krátkého dopisu nebo e-mailu
- uţívá vhodně budoucí čas
- orientuje se ve větě jako celku, vytvoří
vedlejší věty se správným slovosledem
- pouţívá tvary perfekta daných sloves
- popíše části lidského těla
- pouţívá předloţkové a bezpředloţkové vazby
- rozlišuje zájmenná příslovce tázací a
ukazovací
- tvoří srovnání s pouţitím „wie“ a „als“
- uvede moţnosti cestování a jejich výhody,
35/140
popř. nevýhody
7.
- Leseverstehen
- Hörverstehen
- orientuje se v textu, odhaduje význam
neznámých výrazů podle kontextu
- zaznamená základní informace z přiměřeného
vyslechnutého textu
- vhodně pouţívá slovník.
36/140
Tematický celek
1.
- Präteritum
- Perfekt
- Hauptsatz, Nebensatz
- Konversation: Kultur
Ţák:
- rozliší vhodnost uţití préterita a perfekta
- správně uspořádá větné členy ve větě
jednoduché, vytvoří vedlejší větu se
správným slovosledem
- popíše moţnosti kulturního vyţití
2.
- Substantive – Deklination
- Possessivpronomen
- Adjektive – Deklination nach Artikel
- Konversation: Bekleidung, Mode
- pouţívá správné koncovky přídavných jmen
ve všech pádech
- charakterizuje svůj styl oblékání, popíše
výběr oděvu při různých příleţitostech
3.
- Personalpronomen
- Negation
- Pronomen (einer, keiner, meiner)
- Konversation: Einkaufen
- aplikuje v praxi pravidla pro vytvoření
záporné věty
- pouţívá daná zájmena ve správných tvarech
- vyjmenuje jednotlivé typy obchodů a popíše
jejich nabídku, dokáţe vést rozhovor s
prodavačem
4.
- Präpositionen mit Dativ und/oder Akkusativ
- Kardinalzahlen, Ordinalzahlen, Datum
- Konversation: Prag, Die Tschechische
Republik
5.
- Verben – Konjugation im Präsens
- Modalverben
- Infinitivsätze
- Konversation: Wohnen
6.
- Demonstrativpronomen
- reflexive Verben,
- Imperativ
- Präpositionen mit Genitiv
- Konversation: Menschliche Beziehungen
7.
- Leseverstehen
- Hörverstehen
- automaticky pouţívá předloţky s různými
pády
- správně pouţívá tvary řadových číslovek,
zejména při vyjadřování data
- podá základní informace o naší republice a
hlavním městě a uvede nejznámější praţské
památky, zeptá se na cestu, popíše trasu
- pouţívá věty s infinitivem závislým na podst.
jm., příd. jm. a slovesu
- diskutuje o různých moţnostech bydlení, jeho
výhodách a nevýhodách
- pouţívá předloţky s 2. p.
- diskutuje o mezilidských vztazích
- čte s porozuměním věcně i jazykově
přiměřené texty
- rozumí přiměřeným souvislým projevům
čteným i vyslechnutým
- vhodně pouţívá slovníky, přeloţí přiměřený
37/140
text
8.
- Deutschsprachige Länder
- podá základní geografické a demografické
informace o německy mluvících zemích.
38/140
OBČANSKÁ NAUKA
týdenní počet vyučovacích hodin za studium: 3(1 + 1 + 1)
Obecným cílem této vzdělávací oblasti v odborném školství je připravit ţáky na aktivní občanský
ţivot v demokratické společnosti. Výchova k demokratickému občanství směřuje především k
pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace ţáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými
aktivními občany svého demokratického státu, aby jednali odpovědně a uváţlivě nejen ku vlastnímu
prospěchu, ale téţ pro veřejný zájem a prospěch. Ţáci se učí porozumět společnosti a světu, kde ţijí,
uvědomovat si vlastní identitu a nenechat se manipulovat.
Obsah předmětu vychází z obsahového okruhu RVP – Společenskovědní vzdělávání, Estetické
vzdělávání, Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Průřezových témat.
Obsahem vzdělávání jsou následující tematické celky:
Člověk v lidském společenství, Člověk jako občan, Člověk a právo a Česká republika, Evropa
a svět.
Učivo směřuje k tomu, aby ţáci dovedli:
 vyuţívat svých vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě (ve styku s jinými lidmi
a s různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického a občanského
rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů osobního, právního
a sociálního charakteru)
 získávat a hodnotit informace z různých zdrojů (mluvené a psané slovo, fotografie, mapy,
schémata, film, internet).
Pojetí výuky:
Základem výuky je výklad a řízená diskuse k probíranému tématu. Ţáci jsou vedeni
k samostatnému uvaţování a vyjadřování svých názorů v diskuzích. V rámci výuky jsou pouţívány
aktivizační, proţitkové a demonstrační metody (individuální a skupinová práce, dramatizace,
výukové videoprogramy, práce s odbornou literaturou), součástí výuky jsou besedy s různými
hosty, exkurze, návštěvy výstav.
Důraz se neklade na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický odpovědný a
aktivní ţivot. Tento kurikulární rámec by měl vést k lepšímu porozumění mnohotvárnosti dnešního
světa, porozumění nárokům, které na lidi ţivot v současné době klade, a k získání potřebných
klíčových kompetencí pro řešení občanských i soukromých aktivit jednotlivce. Významnou úlohu
má rozvíjení finanční a mediální gramotnosti ţákŧ jako důleţitých dovedností, kterými by měl
být vybaven člověk dnešní doby.
39/140
Hodnocení výsledkŧ:
Ţáci jsou hodnoceni průběţně po celý školní rok dle školního a klasifikačního řádu. Podstatou
hodnocení je správné pouţívání osvojených pojmů při argumentaci a samostatných vystoupeních,
ústní zkoušení z probraného učiva, didaktický test na konci kaţdého tematického celku, příprava a
prezentace krátké zprávy (aktuality). Hodnocena je práce jednotlivců i skupinové práce, hodnotí se i
přístup k plnění studijních povinností.
Součásti hodnocení je jednání a chování ţáků v souladu s osvojovanými principy a zásadami
společenského chování a mezilidských vztahů.
- Předmět občanská nauka rozvíjí následující klíčové kompetence:
 kompetence k učení – ţáci jsou schopni se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a
stanovit si potřeby svého dalšího vzdělávání
 kompetence k řešení problémŧ – ţáci umí samostatně řešit běţné pracovní i mimopracovní
problémy
 komunikativní kompetence – ţáci jsou vedeni ke schopnosti vyjadřování se v běţných
písemných i ústních formách v učebních, ţivotních i pracovních situacích
 personální a sociální kompetence – ţáci jsou připraveni na základě poznání své osobnosti
ke stanovování přiměřených cílů osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o
své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů
 občanské kompetence a kulturní povědomí – ţáci uznávají hodnoty a postoje podstatné
pro ţivot v demokratické společnosti a dodrţují je, jednají v souladu s udrţitelným rozvojem
a podporují hodnoty národní, evropské i světové kultury
 kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám – ţáci dokáţí
optimálně vyuţívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve
světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry
 kompetence vyuţívat prostředky informační a komunikačních technologií a pracovat
s informacemi – ţáci pracují s prostředky ICT a adekvátně vyuţívají různé zdroje
informací.
Celým předmětem prolínají následující prŧřezová témata:
 občan v demokratické společnosti – ţáci budou schopni se přiměřeně vyjadřovat (ústně i
písemně) k probraným komunikačním situacím, výuka podporuje rozvoj kognitivních
znalostí ţáka a rozšiřuje jeho celkový rozhled o společnosti, napomáhá rozvíjení jeho
osobnosti. Ţáci formulují své názory a postoje, jsou schopni vyslechnout názory druhých a
přiměřeně na ně reagovat, pracovat samostatně nebo v týmu
 člověk a ţivotní prostředí – ţáci se seznámí s kulturními hodnotami v regionu včetně
přírodních památek a jsou vedeni k péči o jejich zachování
 člověk a svět práce – ţáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni zodpovědně rozhodovat
o své vzdělávací cestě, uvědoměle dodrţovat pracovní povinnosti a vycházet s budoucími
kolegy a nadřízenými, aktivně se podílet na fungování demokratických zásad i na pracovišti.
40/140
Tematický celek
1. Člověk v lidském společenství
Mezilidské vztahy
- komunikace
- asertivita
- pravidla slušného chováni
- konflikty
Sociální útvary
- společnost
- společnost tradiční a moderní, pozdně
moderní společnost, současná česká
společnost
Vrstevnické skupiny a vztahy v nich
- společenské vrstvy, elity a jejich úloha
- skupina vrstevníků a její význam, šikana
- sociální nerovnost a chudoba v současné
společnosti, sociální zajištění občanů
Lidská tolerance a nesnášenlivost
- rasy, etnika, národy a národnosti,
multikulturní souţití; genocida v době druhé
světové války (Ţidů, Romů, Slovanů a
politických odpůrců), migrace, migranti,
azylanti
- postavení muţů a ţen, genderové problémy
- víra a atheismus, náboţenství a církve,
náboţenská hnutí, sekty, náboţenský
fundamentalismus
Ţák:
- dovede aplikovat zásady slušného chování v
běţných ţivotních situacích; uvede příklady
sousedské pomoci a spolupráce, lásky,
přátelství a dalších hodnot
- objasní, jak se mají řešit konflikty mezi
vrstevníky a ţáky
- popíše na základě pozorování lidí kolem sebe
a informací z médií, jak jsou lidé v současné
české společnosti rozvrstveni z hlediska
národnosti, náboţenství a sociálního
postavení; vysvětlí, proč sám sebe přiřazuje k
určitému etniku (národu…)
- uvede, jaká práva a povinnosti pro něho
vyplývají z jeho role v rodině, ve škole, na
pracovišti
- objasní, co se rozumí šikanou a jaký má tento
jev důsledky
- na konkrétních příkladech vysvětlí, z čeho
můţe vzniknout napětí nebo konflikt mezi
příslušníky většinové společnosti a
příslušníkem některé z menšin
- vysvětlí na příkladech osudů lidí (např.
civilistů, zajatců, Ţidů, Romů, příslušníků
odboje…), jak si nacisté počínali na
okupovaných územích
- uvede konkrétní příklady ochrany menšin v
demokratické společnosti
- na základě pozorování ţivota kolem sebe a
informací z médií uvede příklady porušování
genderové rovnosti (rovnosti muţů a ţen)
- popíše specifika některých náboţenství, k
nimţ se hlásí obyvatelé ČR a Evropy
- vysvětlí, čím mohou být nebezpečné některé
náboţenské sekty a náboţenská
nesnášenlivost
41/140
2. Člověk jako občan
Politický systém ČR
- český stát
- česká ústava
- politický systém v ČR (parlamentní
demokracie)
Politika, ideologie, politické strany a volby
- politika, politické ideologie
- politické strany, volební systémy a volby
- uvede základní zásady a principy, na nich je
zaloţena demokracie
- uvede příklady jednání, které demokracii
ohroţuje (sobectví, korupce, kriminalita,
násilí, neodpovědnost…)
- uvede, k čemu je pro občana dnešní doby
prospěšný demokratický stát a jaké má ke
svému státu a jeho ostatním lidem občan
povinnosti
- uvede nejvýznamnější české politické strany,
vysvětlí, proč se uskutečňují svobodné volby
a proč se jich mají lidé zúčastnit; popíše,
podle čeho se můţe občan orientovat, kdyţ
zvaţuje nabídku politických stran
42/140
Tematický celek
2. Člověk jako občan
Politický extremismus v zahraničí a u nás
- politický radikalismus a extremismus,
současná česká extremistická scéna a její
symbolika, mládeţ a extremismus
Ţák:
- uvede příklady extremismu, např. na základě
mediálního zpravodajství nebo pozorováním
jednání lidí kolem sebe; vysvětlí, proč jsou
extremistické názory a jednání nebezpečné
- dovede debatovat o zcela jednoznačném a
mediálně známém porušení principů nebo
zásad demokracie
Občanská společnost
- státní občanství
- právní postavení občanů
- občanská společnost
- uvede konkrétní příklad pozitivní občanské
angaţovanosti
- v konkrétních příkladech ze ţivota rozliší
pozitivní jednání (tj. jednání, které je v
souladu s občanskými ctnostmi), od špatného
-nedemokratického jednání
Rozumět médiím
- svobodný přístup k informacím; média (tisk,
televize, rozhlas, internet), funkce médií,
kritický přístup k médiím, média jako zdroj
zábavy a poučení
- vysvětlí, proč je třeba zobrazení světa,
událostí a lidí v médiích (mediální obsahy)
přijímat kriticky
- je schopen rozeznat zcela zřejmé konkrétní
příklady ovlivňování veřejnosti (např. v
médiích, v reklamě, jednotlivými politiky…)
3. Člověk a právo
Právo
- právo a spravedlnost, právní stát
- právní řád, práva a povinnosti občanů, právní
subjektivita, právní vztahy
Lidská a občanská práva a svobody
- svoboda
- lidská práva, jejich obhajování,
rovnoprávnost
- práva, svobody a veřejná moc,
- veřejný ochránce práv
- práva dětí, práva etnických a národnostních
menšin, hospodářská, sociální a kulturní
práva
Právní vztahy v soukromé sféře
- rodinné právo – práva a povinnosti manţelů
- občanské právo - vlastnictví, dědění, typy
smluv a závazkových vztahů
- odpovědnost za škodu – reklamace
- pracovní právo – zaměstnání, podnikání
- obchodní právo – ţivnostenské podnikání
- uvede, kdy je člověk způsobilý k právním
úkonům a má trestní odpovědnost
- uvede základní lidská práva, která jsou
zakotvena v českých zákonech – včetně práv
dětí, popíše, kam se obrátit, kdyţ jsou lidská
práva ohroţena
- vysvětlí práva a povinnost mezi dětmi a
rodiči, mezi manţeli; dovede v této oblasti
práva vyhledat informace a pomoc při řešení
konkrétního problému
- dovede reklamovat koupené zboţí nebo
sluţby
43/140
- dovede z textu fiktivní smlouvy běţné v
praktickém ţivotě (např.
o koupi zboţí,
cestovním zájezdu, pojištění) zjistit, jaké mu
z ní vyplývají povinnosti a práva
Právo ve veřejné sféře
- trestní právo – trestný čin, přestupek (správní
řízení), tresty a ochranná opatření, trestní
odpovědnost
- kriminalita páchaná na dětech a mladistvých
(domácí násilí), kriminalita páchaná
mladistvými
- soustava soudů v České republice
- orgány činné v trestním řízení
- notáři, advokáti a soudci
- struktura veřejné správy, obecní a krajská
samospráva
- dovede aplikovat postupy vhodného jednání,
stane-li se svědkem nebo obětí
- kriminálního jednání (šikana, lichva, násilí,
vydírání…)
- popíše, čím se zabývá policie, soudy,
advokacie a notářství
44/140
Tematický celek
4. Česká republika, Evropa a svět
Česká a československá státnost v prŧběhu
dějin
- počátky českého státu
- středověké České království
- České země v období novověku
- boj za stání samostatnost v době první
světové války
- Československá republika v období mezi
světovými válkami
- boj za obnovu Československé republiky za
druhé světové války
- vývoj v poválečné Československé republice
- obnova demokracie a rozpad Československa
Česká republika v mezinárodních vztazích
- ČR – demokratický a suverénní stát
- ochrana a bezpečnost republiky (NATO)
Česká republika a Evropa
- členství v evropských organizacích (EU,
Rada Evropy)
Ţák:
- dokáţe vyjmenovat základní milníky ve
vývoji českého státu
- vysvětlí a popíše důleţité okamţiky ČR ve
20. století
- dovede najít ČR na mapě světa a Evropy,
podle mapy popíše její polohu a vyjmenuje
sousední státy
- objasní, jakým způsobem je zajištěna
bezpečnost republiky
- zná historii evropské integrace, popíše, proč
existuje EU a jaké povinnosti a výhody z
členství v EU plynou našim občanům
Organizace spojených národŧ
- udrţování míru a bezpečnosti – OSN
- vysvětlí, k jakým nadnárodním uskupením
ČR patří, její závazky
Globalizace, náš osud
- rozmanitost soudobého světa – civilizační
sféry a kultury (velmoci, vyspělé státy,
rozvojové země)
- globalizace, globální problémy lidstva
- konflikty v soudobém světě
- uvede příklady velmocí, zemí vyspělých,
rozvojových a zemí velmi chudých (včetně
lokalizace na mapě)
- na příkladech z hospodářství, kulturní sféry
nebo politiky popíše, čemu se říká
globalizace
- uvede hlavní problémy dnešního světa
(globální problémy), lokalizuje na mapě
ohniska napětí ve světě
- na příkladu (z médií nebo z jiných zdrojů)
vysvětlí, jakých metod pouţívají teroristé a za
jakým účelem
45/140
DĚJEPIS
Obecný cíl:
Dějepis je součástí společenskovědní sloţky všeobecného vzdělávání. Poznání minulosti umoţňuje
ţákům lépe porozumět světu, v němţ ţijí, a aktivně se účastnit ţivota v demokratické společnosti.
Výuka dějepisu má nezastupitelnou úlohu při formování osobnosti člověka, utváření jeho
hodnotové a názorové orientace, uvědomování si vlastní identity a odpovědnosti za současný stav,
učí ţáky kriticky myslet a nenechat se sebou manipulovat.
Výuka dějepisu na středních školách navazuje na znalosti a dovednosti získané během základního
vzdělání a systematizuje různé historické informace, s nimiţ se ţáci ve svém ţivotě setkali (v
masmédiích, v umění, při obecné výměně informací…). Učivo představuje systémový výběr z
českých a obecných dějin tvořený na základě významných historických pojmů. S ohledem na
nízkou hodinovou dotaci předmětu jsou jednotlivá období zastoupena v systému vzdělávání různou
měrou – důraz je kladen na české dějiny.
Strategie výuky:
Výuka má být pro ţáky zajímavá a pozitivně motivující. Je třeba rozvíjet nejen ţákovy intelektové
schopnosti, dovednosti a funkční gramotnost, ale i komunikativní kompetence a pozitivně
ovlivňovat jeho hodnotovou orientaci. Ţáci by neměli být zahrnuti přemírou faktografie. Z mnoţství
poznatků je třeba vybrat klíčové momenty, které měly rozhodující vliv na další vývoj dějin.
Pozornost bude věnována i regionálním dějinám, a to zejména v samostatné práci ţáků (referáty).
Do výuky budou průběţně zařazována také průřezová témata.
Hodnocení výsledkŧ ţáků:
Ţáci budou hodnoceni :
 podle hloubky porozumění historickým jevům a procesům
 podle schopnosti pracovat se zdroji informací, kriticky myslet a kompetentně debatovat o
historii
Znalosti získané v průběhu studia budou kontrolovány :
 průběţně, a to ústní i písemnou formou
 součástí klasifikace bude i samostatná práce ţáků (referáty, myšlenkové mapy,..)
 hodnocení bude probíhat v souladu s platným klasifikačním řádem. Při pololetní a závěrečné
klasifikaci budou vyučující vycházet nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z
celkového přístupu ţáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.
Předmět dějepis rozvíjí tyto klíčové kompetence :
 komunikativní – ţáci formulují v mluvené i psané podobě jasně a srozumitelně své
myšlenky, vyjadřují se v souladu se zásadami kultury projevu a chování, rozvíjet v nich
46/140





schopnost kritického myšlení – ţáci se učí pracovat s různými zdroji informací a kriticky je
hodnotí, vyuţívají prostředky informačních a komunikačních technologií
vyuţití ICT a práce s informacemi - ţáci pracují s různými zdroji informací (internet,
knihovny atd.), kriticky hodnotí získané informace
vedoucí k učení – uplatňují různé způsoby práce s textem, efektivně vyhledávají a
zpracovávají informace, pořizují si poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od
jiných lidí, orientují se v moţnostech dalšího vzdělávání v oboru
občanské a kulturní povědomí – uznávají tradice a hodnoty svého národa, respektují jeho
minulost i současnost v evropském a světovém kontextu
personální a sociální – ověřují si získané poznatky, přijímají a odpovědně plní svěřené
úkoly, přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů
k řešení problémŧ – volí prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody)
vhodné pro splnění daného úkolu.
Do výuky budou průběţně zařazována také průřezová témata :
 občan v demokratické společnosti – ţáci jsou vedeni k zodpovědnosti za další vývoj
společnosti i za kulturní dědictví, k prohlubování svého zájmu o politické a společenské dění
u nás i ve světě i o veřejné záleţitosti lokálního charakteru, vyuţívání svých znalostí o
minulosti k porozumění současnosti ( Evropa a svět ve 20. stol., totalitní reţimy)
 mediální výchova – ţáci se orientují ve sluţbách médií, kriticky hodnotí dosaţené
informace ( práce s dobovým tiskem – 19. a 20. stol.)
 etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k dodrţování ţivotních hodnot v souladu
s křesťanskou morálkou, k respektování a toleranci jiných etnik a kultur (antika, středověký
pohled na člověka a jeho vyznání).
47/140
Tematický celek
Ţák:
- objasní smysl poznávání minulosti
Pravěk
- rozčlenění, přínos jednotlivých oblastí
Starověk
- dědictví a kulturní přínos starověkých
civilizací
- antická kultura a její dědictví v Evropě
- dokáţe uvést příklady kulturního přínosu
starověkých civilizací (okrajově Egypt,
Mezopotámie, Indie, Čína) především
starověkého Řecka a Říma
Středověk
- stát, společnost a církev
- počátky českého státu
- český stát za posledních Přemyslovců
- český stát za vlády Lucemburků
- husitské hnutí
- charakterizuje obecně středověk a jeho
kulturu
- vysvětlí počátky a rozvoj české státnosti
Raný novověk - 16. aţ 18. století
- humanismus a renesance
- objevy nových zemí
- reformace a protireformace
- 30letá válka, vestfálský mír
- vysvětlí významné společenské změny, které
nastaly v raném novověku
- charakterizuje problémy začlenění českého
státu do habsburského soustátí, český
stavovský odboj a jeho důsledky
Novověk -19. století
- habsburská monarchie
- popíše program revoluce 1848 v českých
zemích a její výsledky
Novověk - 20. století
- vztahy mezi velmocemi – koloniální expanze
a rozdělení světa v 19. a na počátku 20. stol.,
první světová válka(příčiny, průběh)
- vývoj v Rusku; české země za světové války,
výsledky první světové války
- demokracie a diktatura – poválečné
uspořádání Evropy a světa; vznik
Československa a první republika
- světová hospodářská krize
- druhá světová válka (příčiny, průběh)
- Protektorát Čechy a Morava
- holocaust; důsledky druhé světové války
Situace v Evropě po 2. svět. válce
- charakteristika poměrů v poválečné Evropě
- objasní vznik novodobého českého národa a
úsilí o jeho emancipaci
- vysvětlí rozdělení světa, vztahy mezi
velmocemi v předvečer 1. svět. války rámcově popíše první světovou válku a
objasní její dopad ve společnosti
- vysvětlí důsledky poráţky centrálních
mocností a poválečné uspořádání Evropy
- charakterizuje první čs. republiku po stránce
politické, hospodářské a kulturní včetně
národnostního sloţení jejího obyvatelstva
- popíše projevy a důsledky velké hospodářské
krize
- rámcově popíše průběh druhé světové války,
vysvětlí německé válečné cíle
- popíše válečné zločiny, holocaust
- charakterizuje nacistickou politiku na
protektorátním území
- vysvětlí výsledky války a poválečné
uspořádání v Evropě
48/140
CHEMIE
Cílem předmětu je poskytnout ţákům základní teoretické vědomosti z obecné chemie, z chemie
anorganických látek, organických sloučenin a přírodních látek, které jsou potřebné k pochopení
vztahů mezi strukturou látek, jejich vlastnostmi a jejich praktickým pouţitím. Výuka směřuje
k vyuţívání poznatků v profesním i běţném ţivotě. Předmět chemie formuje logické myšlení a
rozvíjí schopnosti a dovednosti ţáků k samostatné, týmové a experimentální práci.
Učivo je rozvrţeno do dvou ročníků po 1 hodině týdně. V 1. ročníku se ţáci věnují tematickým
celkům z obecné a anorganické chemie, kde se seznámí s chemickými zákony a veličinami,
s vlastnostmi, reakcemi a praktickým pouţitím vybraných prvků a jejich anorganických sloučenin.
Do 2. ročníku jsou zařazeny tematické celky z organické chemie, která se zabývá základním
názvoslovím, vlastnostmi a reaktivitou uhlovodíků a jejich derivátů, a biochemie, kde se ţáci
seznámí se základními skupinami přírodních látek a některými biochemickými ději.
Ţáci se učí chemické látky posuzovat i z hlediska účinků na ţivotní prostředí a na lidské zdraví.
Celým učivem prochází průřezové téma Č1ověk a ţivotní prostředí a Výchova ke zdraví.
Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí:
Předmět chemie vede ţáky k uvědomění si důleţitosti a všudypřítomnosti chemických látek a
přípravků v našem ţivotě (kosmetika, léčiva, potravinářská aditiva). Vede je k zamyšlení nad
nešetrným uţíváním chemických prostředků denní potřeby a na jejich dopad na ţivotní prostředí a
na zdraví člověka.
Pojetí výuky:
Výuka je tvořena výkladovou částí, kterou představuje přednáška pro úvod do problematiky.
Výklad je doplňován názorně demonstračními metodami (fólie, film, prezentace, demonstrační
pokus). Vedle těchto metod jsou vyuţívány i rozhovory nad daným tématem a didaktické hry pro
zopakování a procvičení učiva. Ţáci vypracovávají také referáty, při kterých vyhledávají informace
na internetu nebo v odborné literatuře.
Teorie je doplněna prováděním jednoduchých laboratorních cvičení, která navazují na probírané
učivo.
Hodnocení ţáků vychází z platného klasifikačního řádu. Hodnotíme:
 pochopení poznatků učiva
 vyuţití mezipředmětových vztahů
 písemný projev, a to jak v písemných samostatných pracích, tak i v protokolech
z laboratorního cvičení
49/140

zapojení do diskuse ke konkrétnímu tématu či problému a prezentace referátů před třídou a
vyučujícím
 dovednosti při laboratorních cvičeních
 aktivní přístup ţáka k výuce.
Znalosti ţáků jsou ověřovány písemnými testy nebo slovním zkoušením individuálním i frontálním.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat Předmět
chemie rozvíjí tyto klíčové kompetence:
 komunikativní – ţáci jsou vedeni k pouţívání chemické terminologie, názvů, vzorců a
chemických rovnic v písemném i mluveném slově
 kompetence k učení – ţáci jsou připraveni dále se vzdělávat v dané tematice a chápou
obtíţnost a šíři záběru chemie
 kompetence k řešení problémŧ - ţáci jsou schopni se aktivně zapojit do týmové práce
v hodině i při práci na projektu, vyhodnotí a interpretují výsledky jednoduchého
experimentu. Sestaví tabulku, graf, nakreslí schéma, napíší protokol s vyuţitím
informačních a komunikačních technologií
 vyuţití ICT a práce s informacemi – ţáci vyuţívají informační a komunikační technologie
k získávání dalších znalostí z oboru a k vyhledávání informací, především na internetu
 matematické kompetence – řeší jednoduché stechiometrické a koncentrační výpočty .
Správně pouţívají a převádějí jednotky
 občanské kompetence - ţáci jsou vedeni k bezpečnému nakládání s nebezpečnými látkami
a se základní první pomocí při zasaţení, jsou seznámeni s působením vybraných látek na
lidský organismus a na ţivotní prostředí, aplikují získané poznatky v běţném ţivotě.
Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:
 člověk a ţivotní prostředí - seznámení se s působením chemických látek na ţivotní
prostředí
 informační a komunikační technologie - práce s internetem, vyhledávání potřebných
informací, práce s programy výukovými a pro kreslení chemických struktur
 výchova ke zdraví - seznámení se s pozitivním i negativním působením chemických látek
na lidský organismus.
50/140
1.ročník, 1 hodina týdně, celkem 33 hodin
Tematický celek
OBECNÁ CHEMIE
Ţák:
1. Chemické látky
- třídění a vlastnosti látek, prvky, sloučeniny
- směsi homogenní, heterogenní a jejich
oddělování
- chemická symbolika a anorganické
názvosloví
- vysvětlí pojem prvek, sloučenina
- rozeznává homogenní a heterogenní soustavy
a navrhne různé způsoby rozdělení vybraných
směsí
- pouţívá chemické značky nejdůleţitějších
prvků, ovládá názvosloví jednoduchých
sloučenin
2. Atom, molekula
- stavba atomu
- chemická vazba
- periodická soustava prvků, periodický zákon
3. Chemické výpočty, chemické rovnice
- chemické rovnice
- výpočty v chemii
- popíše sloţení atomu, rozlišuje pojmy
neutron, proton a elektron
- vyhledá nukleonové a protonové číslo
v periodické tabulce
- charakterizuje jednotlivé druhy
radioaktivního záření a jejich biologické
účinky
- rozlišuje jednotlivé typy vazeb
- orientuje se v periodické tabulce
- zapíše jednoduchou chemickou reakci
chemickou rovnicí
- vypočítá molární hmotnost
- vyjádří koncentraci roztoku pomocí
hmotnostního zlomku a hm. procent
ANORGANICKÁ CHEMIE
1. Anorganické látky – oxidy, kyseliny,
hydroxidy, soli
2. Vybrané prvky a jejich sloučeniny
- vodík, kyslík, voda
- halogeny
- uhlík, dusík, síra, fosfor
- vzácné plyny
- kovy - nejvýznamnější zástupci a jejich
sloučeniny
- vysvětlí vlastnosti anorganických látek
- tvoří chemické vzorce a názvy vybraných
anorganických sloučenin
- charakterizuje vybrané prvky a anorganické
sloučeniny a zhodnotí jejich vyuţití
v odborné praxi a v běţném ţivotě
- určí látky významné pro zdravotnictví
- klasifikuje toxické látky a zná zásady
bezpečné práce s nimi
51/140
2. ročník, 1 hodina týdně, celkem 31 hodin
Tematický celek
ORGANICKÁ CHEMIE
Ţák :
1. Vlastnosti, rozdělení a názvosloví
organických sloučenin
- charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a
jejich vybrané deriváty
- tvoří jednoduché chemické vzorce a názvy
2. Uhlovodíky
- uvede významné zástupce uhlovodíků a jejich
derivátů, jejich vyuţití v běţném ţivotě a
odborné praxi , posoudí jejich vliv na zdraví a
ţivotní prostředí
3. Deriváty uhlovodíkŧ
4. Organické sloučeniny v běţném ţivotě a
odborné praxi
- potravinářská aditiva a konzervanty
- plasty
- mýdla a detergenty
- chemie v dopravě a energetice
- vyhledá na internetu databázi potravinářských
aditiv a konzervantů, dokáţe posoudit jejich
vliv na lidský organismus
- uvede nejpouţívanější plasty, jejich vlastnosti
a pouţití praxi
- uvede pouţití pohonných hmot, vysvětlí
pojem oktanové číslo, katalyzátor a jeho
funkci, uvědomuje si dopad výfukových
plynů na ţivotní prostředí
- popíše zpracování ropy, uhlí a zemního
plynu, výrobu bioplynu, funkci jaderné
elektrárny
- vypracuje s pomocí internetu referát na
zadané téma
BIOCHEMIE
1. Chemické sloţení ţivých organismŧ
- objasní úzký vztah chemie s biologii, její
význam v organismu
2.Přírodní látky
- sacharidy
- lipidy
- proteiny
- nukleové kyseliny
- biokatalyzátory
- charakterizuje biogenní prvky a jejich
sloučeniny
- uvede sloţení, výskyt a funkce
nejdůleţitějších přírodních látek
3. Biochemické děje
- fotosyntéza
- dýchání
- popíše a zhodnotí význam dýchání a
fotosyntézy
52/140
FYZIKA
Úkolem a cílem fyzikálního vzdělávání je prostřednictvím potřebného mnoţství poznatků přispět k
hlubšímu pochopení podstaty fyzikálních jevů a zákonů, coţ má usnadnit přijímání nových
poznatků a objevů z oblasti fyziky, techniky, moderní technologie a tyto poznatky dále smysluplně
aplikovat a vyuţívat ve zdravotnické praxi i v běţném ţivotě. Ţák má chápat a umět pouţívat
fyzikální terminologii, základní postupy a metody uţívané při řešení fyzikálních problémů.
Fyzikální vzdělávání musí v tomto období stále více rozvíjet ţákovo logické myšlení, představivost,
dovednost efektivně pracovat s odborným textem, rozvíjet jeho schopnost samostatného získávání
nových informací prostřednictvím moderních technologií a zdrojů informací (internet,..), tyto
analyzovat a vytvářet z nich logické závěry.
Obsah předmětu je realizován v rámci jednoho ročníku. Je rozčleněn do osmi tematických celků.
Důraz je kladen především na tematické celky, které vyuţívají aplikace fyzikálních poznatků v
odborné zdravotnické praxi a mají bezprostředně vliv na lidský organizmus (vliv
elektromagnetického záření, hluku, vibrací, gravitace,…) a jsou vyuţívány v diagnostických a
léčebných metodách.
Strategie výuky
Výuka fyziky vyuţívá kromě teoretického výkladu i formy experimentálního získávání a ověřování
fyzikálních poznatků. Toto je realizováno prostřednictvím demonstračních experimentů. Výuku
oţivuje vyuţívání didakt. techniky, např. audio a videozáznamy, DVD, dataprojektory. Výuka
fyziky dává prostor pro vyuţití mezipředmětových vztahů, např. navazuje na znalosti z matematiky,
chemie, biologie apod.
Výsledky učení jsou kontrolovány:
 průběţně
 ústní i písemnou formou
 zohledňuje se celkový přístup ţáka k výuce, plnění úkolů a poţadavků
 probíhá v souladu s platným klasifikačním řádem
 zohledňováni jsou ţáci se specifickými poruchami učení. Je dodrţován individuální přístup
k ţákům a pomoc vyučujících především u ţáků s diagnostikovanými poruchami učení.
Předmět Fyzika rozvíjí tyto klíčové kompetence:
 k řešení problému – ţáci analyzují a rozebírají konkrétní problémové úlohy vyuţití ICT a
práce s informacemi - vyhledávají informace o zadaných tématech
 matematické – ţáci vyuţívají matematický aparát k vyřešení příkladů
53/140

vedoucí k učení - ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají
informace,
prostřednictvím výukových metod se učí ovládat různé techniky učení, při mluveném
projevu si pořizují poznámky.
 informační a komunikační technologie - vyhledávání informací při zadání samostatných
úkolů
 člověk a ţivotní prostředí - uvědomění si vlivu fyzikálních jevů na ţivotní prostředí a
zdraví člověka a nutnosti chránit a zachovat ţivotní prostředí v co nejkvalitnější podobě
(například v tematickém celku Vlnění a optika - vliv elektromagnetického záření na ţivé
organismy)
54/140
1. ročník: 1 hodina týdně, celkem 33 hodin
Tematický celek
1. Úvod
- význam a obsah fyziky
- fyzikální veličiny, jednotky, převody
2. Mechanika
- pohyb hmotného bodu
- síly, Newtonovy pohybové zákony
- práce, energie
- gravitace
- mechanika pevných těles
- mechanika tekutin
3. Termika
- teplota a teplo
- látka a její skupenství
- částicová stavba látek
- ideální plyn
- základy termodynamiky
4. Elektřina a magnetismus
- elektrický náboj
- elektrický proud
- elektrický proud v látkách
- magnetické pole
- elektromagnetická indukce
- střídavý proud
5. Vlnění a optika
- mechanické kmitání
- mechanické vlnění
- zvuk
- elektromagnetické vlny
- světlo
- zrcadla a čočky
- oko
Ţák:
- pouţívá fyzikální veličiny a jednotky,
zejména délky, hmotnosti a času
- rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché úlohy
na pohyb hmotného bodu
- určí síly, které působí na tělesa, a popíše, jaký
druh pohybu tyto síly vyvolají
- určí mechanickou práci a energii při pohybu
tělesa působením stálé síly
- vysvětlí na příkladech platnost zákona
zachování mechanické energie
- určí výslednici sil působících na těleso
- aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při
řešení úloh
- vysvětlí význam teplotní roztaţnosti látek v
přírodě a v technické praxi
- vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy
(tělesa) a způsoby její změny
- popíše principy nejdůleţitějších tepelných
motorů
- popíše přeměny skupenství látek a jejich
význam v přírodě a v technické praxi
- popíše elektrické pole z hlediska jeho
působení na bodový elektrický náboj
- řeší úlohy s elektrickými obvody s pouţitím
Ohmova zákona
- popíše princip a pouţití polovodičových
součástek s přechodem PN
- určí magnetickou sílu v magnetickém poli
vodiče s proudem
- popíše princip generování střídavých proudů
a jejich vyuţití v energetice
- rozliší základní druhy mechanického vlnění a
popíše jejich šíření
- charakterizuje základní vlastnosti zvuku
- uvede negativní vliv hluku a způsoby ochrany
sluchu
- charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a
rychlostí v různých prostředích
- řeší úlohy na odraz a lom světla
55/140
- řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami
- vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho
vad
- popíše význam různých druhů
elektromagnetického záření
6. Fyzika atomu
- atom, laser
- jádro atomu
- radioaktivita
- jaderná energie
7. Vesmír
- sluneční soustava
- hvězdy a galaxie
- popíše strukturu elektronového obalu atomu z
hlediska energie elektronu
- popíše stavbu atomového jádra a
charakterizuje základní nukleony
- vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše
způsoby ochrany před jaderným zářením
- popíše princip získávání energie v jaderném
reaktoru
- charakterizuje Slunce jako hvězdu
- popíše objekty ve sluneční soustavě
- popíše příklady základních typů hvězd
56/140
BIOLOGIE
1.Pojetí vyučovacího předmětu
Biologie je součástí vzdělávací oblasti přírodovědného vzdělávání, které vede ke komplexnímu
pochopení přírodních jevů a zákonů. Formuje u ţáků ţádoucí vztahy k ţivotnímu prostředí.
1. Obecný cíl vyučovacího předmětu
Cílem přírodovědného vzdělávání je naučit ţáky vyuţívat přírodovědných poznatků v profesním i
občanském ţivotě, umět odpovídat na otázky vnějšího světa na základě relevantních důkazů.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci efektivně zpracovávali získané informace, rozuměli
vyobrazením, tabulkám a schématům, aby si osvojili důleţité přírodovědné poznatky, které jim lépe
umoţní porozumět přírodním jevům a procesům, vztahu člověka a přírody.
Dalším cílem vzdělávání je, aby se ţáci zasazovali o udrţitelný rozvoj a ochranu ţivotního
prostředí.
2. Charakteristika učiva
Obsah učiva biologie je rozloţen do dvou ročníků.
Ţák seznamuje v prvním ročníku se základy: buněčné biologie a genetiky. systematiky, vývojové
biologie, ekologie a s ochranou ţivotního prostředí.
Učivo bylo vybráno na základě poţadavků všeobecného biologického rozhledu s důrazem na obsah
poţadovaných znalostí z biologie při dalším vzdělávání ţáka.
Důraz je kladen především na ekologická témata.
3. Pojetí výuky
Výuka je zaměřena teoreticky, je však doplněna i samostatnou prací ţáků (referáty, prezentace a
projekty). Do výuky jsou zařazována i praktická a terénní cvičení.
4. Hodnocení výsledků ţákŧ
Vychází z plánovaných výsledků vzdělávání, ţáci jsou hodnoceni ústně i písemně v souladu s
klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu.
Při hodnocení oceňujeme nejen vědomosti a dovednosti, ale i schopnost učit se, samostatnost a
tvořivost (hodnoceny jsou tedy i samostatné práce a práce na projektech).
5. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a prŧřezových témat:
Předmět se svým charakterem podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí:
 komunikativní – ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, diskutovat na dané téma
 k řešení problému – hledají řešení zadaného biologického problému pomocí problémových
úloh
57/140


vedoucí k učení – ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají informace,
projevu si pořizují poznámky, jsou vedeni k vlastnímu hodnocení výsledků učení
vyuţití ICT a práce s informacemi – tvoří krátké prezentace v Power Pointu, vyhledávají
informace o zadaných tématech a vyuţívají internet jako jeden ze zdrojů informací.
 občan v demokratické společnosti – ţáci jsou vedení k uvědomování si odpovědnosti
kaţdého občana za trvale udrţitelný rozvoj společnosti ve vztahu k ţivotnímu prostředí
(tematický celek: ekologie)
 etická a náboţenská výchova – v ţácích je rozvíjena úcta k ţivotu a všemu stvoření, jsou
seznamování s hlavními teoriemi vzniku ţivota a jeho vývoje na Zemi (tematický celek
Vznik ţivota na Zemi, vývojová biologie)
 výchova ke zdraví – výuka směřuje k odpovědnému vztahu ţáka ke svému zdraví,
k uvědomění si důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí, které se promítají do
nemocí (tematické celky Biochemie, Buněčné biologie, Genetika, Ekologie a Ochrana
ţivotního prostředí)
 člověk a ţivotní prostředí - ţák je veden k odpovědnému vztahu k ţivotnímu prostředí
(tematický celek Ekologie).
58/140
2.Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání
Tematický celek
1. 1.Základy biologie
- vznik a vývoj ţivota na Zemi
- vlastnosti ţivých soustav
- typy buněk
- rozmanitost organismů a jejich
charakteristika
- dědičnost a proměnlivost
- zdraví a nemoc
Ţák :
- charakterizuje názory na vznik a vývoj ţivota
na zemi
- vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti
ţivých soustav
- popíše buňku jako základní stavební a
funkční jednotku ţivota, vysvětlí rozdíl mezi
eukaryotickou a prokaryotickou buňkou,
charakterizuje rostlinou a ţivočišnou buňku a
uvede rozdíly
- uvede základní skupiny a porovná je
- uvede příklady bakteriálních, virových a
jiných onemocnění a moţností prevence
- objasní význam genetiky
- vysvětlí význam zdravé výţivy a uvede
principy zdravého ţivotního stylu
2. Ekologie
- základní ekologické pojmy
- ekologické faktory prostředí
- potravní řetězce
- koloběh látek v přírodě a tok energie
- typy krajiny
- vysvětlí základní ekologické pojmy
- charakterizuje abiotické faktory (sluneční
záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a
biotitické faktory prostředí (populace,
společenstva, ekosystémy)
- charakterizuje základní vztahy mezi
organismy ve společenstvu
- uvede příklad potravního řetězce
- popíše podstatu koloběhu látek v přírodě
z hlediska látkového a energetického
- charakterizuje různé typy krajiny a její
vyuţívání člověkem
3. Člověk a ţivotní prostředí
- vzájemné vztahy mezi člověkem a ţivotním
prostředím
- dopady činností člověka na ţivotní prostředí
- přírodní zdroje energie a surovin
- odpady
- globální problémy
- ochrana přírody a krajiny
- nástroje společnosti na ochranu ţivotního
prostředí
- zásady udrţitelného rozvoje
- odpovědnost jedince za ochranu přírody a
ţivotního prostředí
- popíše historii vzájemného ovlivňování
člověka a přírody
- hodnotí vliv činností člověka na ŢP a
působení ŢP na člověka a jeho zdraví
- charakterizuje přírodní zdroje surovin a
energie z hlediska obnovitelnosti a vliv jejich
vyuţívání na prostředí
- popíše způsoby nakládání s odpady
- charakterizuje globální problémy na Zemi
- uvede základní znečišťující látky v ovzduší,
ve vodě a v půdě, uvede příklady chráněných
území v ČR a v regionu
- uvede základní ekonomické a právní nástroje
- vysvětlí udrţitelný rozvoj jako integraci
hlavně environmentálních přístupů k ochraně
ŢP
- odůvodní odpovědnost jedince za ochranu
přírody, krajiny a ŢP
59/140
MATEMATIKA
Obecný cíl:
Předmět si klade za cíl rozvíjení logického a kritického myšlení a získání matematických znalostí a
dovedností, které by ţáci uplatnili v běţném ţivotě, ve zdravotnické profesi i v oblasti
mezipředmětových vztahů, popř. na ně mohli navázat v rámci dalšího vzdělávání. Cílem je také
rozvoj osobnostních vlastností ţáků, jako je např. zodpovědnost, houţevnatost, pečlivost, přesnost
apod.
Učivo navazuje na poznatky získané na základní škole, dále je prohlubuje a v některých oblastech
rozšiřuje. Je rozděleno do dvou ročníků, v prvním s týdenní dotací dvě hodiny, ve druhém jedna
hodina. Ţáci se setkají s početními operacemi s čísly, s výrazy, lineárními rovnicemi a funkcemi,
úlohami z planimetrie, stereometrie a s finanční matematikou. Důraz je kladen na moţnosti vyuţití
v běţném ţivotě a ve zdravotnické oblasti.
Výuka rozvíjí v ţácích volní vlastnosti, kritické myšlení, vede ke schopnosti reálně odhadovat a
hodnotit výsledky. Motivuje ke kladnému přístupu k matematice, kdyţ odhaluje její systematičnost
a pouţití v nejrůznějších oblastech ţivota. Charakter předmětu dále vede k posílení důslednosti,
přesnosti, pečlivosti, to znamená k dalšímu rozvoji osobnosti.
Pojetí výuky:
Předmět svou povahou předpokládá návaznost učiva, a proto je důleţité porozumění a zvládnutí
alespoň základů kaţdého tematického celku. Značná pozornost je věnována dostatečnému
procvičování učiva a individuálnímu přístupu k ţákům. Při výuce je pouţívána metoda slovní, tj.
forma výkladu a vysvětlování, následuje metoda názorně demonstrační, kdy ţák názorně sleduje a
snaţí se pochopit nové učivo, metoda praktická, tedy procvičování učiva individuální nebo
skupinovou formou. Zájem o předmět mají pomoci zvýšit motivující příklady související se
zdravotnickou oblastí a reálnými ţivotními situacemi.
Hodnocení výsledkŧ:
Hodnocení je zaloţeno na platných pravidlech školního řádu a klasifikační stupnici.
Vychází:
 z písemného zkoušení v podobě čtyř písemných prací, shrnujících učivo za uplynulé čtvrtletí
 z průběţných kontrolních testů, které následují po probrání určitého úseku učiva
60/140


ze zkoušení u tabule, kde ţák můţe obhájit svůj postup a lépe si uvědomit, kde případně
chybuje
z celkového přístupu ţáka k předmětu (práce v hodině, vypracování domácích úkolů, vedení
sešitu apod.).
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí:
Ţáci rozvíjejí:
 matematické kompetence projevující se v pouţívání základních početních operací,
výpočtů, tabulek, grafů, převodů jednotek apod.
 kompetence k učení – osvojování vzorců, pouček, jejich třídění, hledání postupů při řešení
úloh, aplikace v ostatních předmětech i v reálných situacích kaţdodenního ţivota a odborné
praxe
 komunikativní kompetence při přesném vyjadřování a porozumění textu, při uţívání
matematického jazyka a symboliky, při převádění slovního jazyka do matematické
symboliky a naopak
 kompetence k řešení problémŧ při hledání způsobu řešení úloh, při samotném řešení a
kritickém posouzení, zda je získaný výsledek moţný
 kompetence sociální a personální, uplatňující se při práci ve skupinách a projevující se
v zodpovědném přístupu k práci
 kompetence pracovní, projevující se v přesné, zodpovědné, svědomité práci, ve
zdokonalení grafického projevu, ve zdárném dokončení práce
Průřezová témata:
 člověk a ţivotní prostředí – práce s informacemi a jejich zpracování (výpočty v oblasti
přírodních věd)
 informační a komunikační technologie – získávání informací a práce s nimi
 člověk a svět práce – práce s informacemi, interpretace výsledků, práce ve skupinách
(finanční matematika)
61/140
Tematický celek
1. Číselné obory
- rozdělení čísel do číselných oborů
- základní početní operace s celými a
racionálními čísly
- intervaly
- číselné obory - slovní úlohy :
- trojčlenka: přímá úměrnost, aplikace, nepřímá
úměrnost, aplikace, procenta
- slovní úlohy na procenta ze zdravotnické
praxe
- poměr
Ţák:
- provádí početní operace s reálnými čísly
- vysvětlí pořadí početních operací a podle
toho provádí výpočty
- provádí odhad výsledků a jejich
zaokrouhlování
- zapíše a znázorní intervaly, jejich sjednocení
a průnik
- rozliší přímou a nepřímou úměrnost
- řeší jednoduché úlohy se zaměřením na
praktický ţivot a zdravotnickou praxi
- provádí výpočty s procenty, roztoky
2. Mocniny a odmocniny
- mocniny s přirozeným exp.
- mocniny s celočíselným exp.
- odmocniny
3. Výrazy
- výraz, hodnota výrazu
- součet a rozdíl mnohočlenů
- násobení mnohočlenů
- dělení mnohočlenů
- umocňování mnohočlenů
- rozklad mnohočlenů
- lomené výrazy: definiční obor
Lineární funkce, rovnice a nerovnice
- funkce, základní pojmy
- lineární funkce, graf
- konstantní funkce
- lineární rovnice
- soustavy lineárních rovnic
- lineární nerovnice
- soustavy lineárních nerovnic
- slovní úlohy s vyuţitím lineárních rovnic
Planimetrie
- základní pojmy
- podobnost, shodnost, souměrnost
- posunutí, otočení
- typy rovinných útvarů
- řešení trojúhelníku
- Pythagorova věta
- Euklidovy věty
- pracuje s pojmy mocnina a odmocnina
- provádí jednoduché výpočty s výrazy
obsahujícími mocniny a odmocniny
s ohledem na pořadí početních operací
- provádí částečné odmocňování
-
provádí operace s mnohočleny
určí druhou mocninu dvojčlenu
rozkládá mnohočleny vytýkáním
určí definiční obor lomených výrazů
- pracuje s pojmy: funkce, definiční obor, obor
hodnot, funkční hodnota, funkce rostoucí a
klesající
- sestrojí graf funkce
- řeší rovnice s jednou neznámou, s neznámou
ve jmenovateli
- řeší soustavy lineárních rovnic o dvou
neznámých metodou sčítací a dosazovací
- řeší slovní úlohy
uţívá pojmy: bod, přímky, rovina
rozlišuje osovou a středovou souměrnost
řeší příklady na posunutí a otočení
rozlišuje různé druhy rovinných útvarů
pracuje se základními pojmy (výška,
těţnice…)
- vyuţívá Pythagorovu a Euklidovy věty při
-
62/140
řešení úloh
Opakování
- početní operace s reálnými čísly
- operace s intervaly
- algebraické výrazy
- lineární rovnice a jejich soustavy
- přímá a nepřímá úměrnost
- procenta
- zapíše a znázorní intervaly, jejich
- pracuje s výrazy
- řeší jednoduché lineární rovnice a nerovnice
- řeší slovní úlohy trojčlenkou
63/140
Tematický celek
1. Opakování 1. ročníku
- početní operace s reálnými čísly
- operace s intervaly
- algebraické výrazy
- lineární rovnice a jejich soustavy
- přímá a nepřímá úměrnost
- procenta
2. Planimetrie – obvody a obsahy
- čtverec
- obdélník
- kruh, kruţnice
- trojúhelník
- Pythagorova věta
- Euklidovy věty
3. Goniometrie
- typy goniometrických funkcí vztahy mezi
nimi
- grafy goniometrických funkcí
- vyuţití gon. funkcí při řešení pravoúhlého
trojúhelníku
- slovní úlohy
4. Stereometrie
- krychle
- kvádr, hranol
- jehlan
- kuţel
5.Základy finanční matematiky
- rodinné počty
- úroky
- finanční produkty
Ţák:
- zapíše a znázorní intervaly, jejich sjednocení
a průnik
- pracuje s výrazy
- řeší jednoduché lineární rovnice a nerovnice
- řeší úlohy trojčlenkou
- řeší úlohy na obvody a obsahy s důrazem na
praktické vyuţití v běţném ţivotě (cena
pozemku, oplocení, spotřeba kachliček, tapet
apod.)
- rozlišuje jednotlivé typy funkcí
- určuje velikost úhlu v obloukové a stupňové
míře
- vyuţívá goniometrických funkcí při řešení
pravoúhlého trojúhelníku
- řeší praktické slovní úlohy
- řeší jednoduché úlohy na povrchy a objemy
těles s přihlédnutím k praktickému vyuţití
- sestaví rodinný rozpočet
- zjišťuje úroky např. půjček a provádí výpočty
jednoduchých úloh
- kriticky posuzuje různé nabízené finanční
produkty s ohledem na své moţnosti
- vyhledá pomocí ICT údaje o různých
finančních produktech a provádí jednoduché
výpočty o zaplacených úrocích
64/140
TĚLESNÁ VÝCHOVA
Obecný cíl vyučovacího předmětu
Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti vzdělávání ke zdraví, které vede ţáky zdravému
způsobu ţivota a celoţivotní odpovědnosti za své zdraví.
V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu k celoţivotní pohybové aktivitě. Hlavním cílem je
přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji ţáků, k formování pozitivních vlastností
osobnosti a k upevňováním zdraví rozvojem pohybových schopností.
Ţáci si zdokonalují základní pohybové dovednosti v tělovýchovných i sportovních činnostech,
získávají základní poznatky z tělesné kultury, rozvíjejí estetické cítění a vkus v pohybové činnosti,
vyuţívají pohybové rekreace v denním reţimu k regeneraci pracovní výkonnosti.
Předmět se vyučuje v 1. aţ 4. ročníku v rozsahu 2 hodiny týdně.
Výuka je zaměřena hlavně na praktická tělesná cvičení. Praktická část je doplňována částí
teoretickou, která obsahuje např. pravidla jednotlivých sportovních disciplín, aktuality ze
sportovního dění (soutěţe), znalosti o lidské motorice a historii tělesné kultury.
Učivo je koncipováno spirálovitě, to znamená, ţe tematické celky se kaţdém ročníku pravidelně
opakují, avšak s vyšší úrovní a náročností provedení.
V prvním ročníku je zařazen letní sportovní kurz (je zaměřen především na cyklistiku), ve druhém
ročníku je zařazen zimní sportovní kurz (je zaměřen především na alpské lyţování a snowboarding).
Směřování výuky v oblasti citŧ, postojŧ, hodnot a preferencí
Výuka směřuje k tomu, aby si ţáci uvědomili význam zdraví a pohybových aktivit směřujících
k upevňování zdraví. Výuka dále směřuje k rozvíjení pocitů sounáleţitosti, k týmové spolupráci a k
vzájemné podpoře členů v kolektivu. Výuka je vedena tak, aby ţáci brali jednání v duchu fair-play
za samozřejmý přístup při řešení sporných situací.
Pojetí výuky
Tělesná výchova je předmět praktický, při kterém se ţáci aktivně snaţí osvojit si různé pohybové a
sportovní dovednosti. Avšak i tato praktická výuka je doplněna některými teoretickými poznatky
(například z pravidel vybraných sportů, hygienickými zásadami při sportování, bezpečnostními
pravidly, apod).
Výuka probíhá převáţně v tělocvičně, je však podle organizačních moţností školy doplňována
aktivitami na dalších sportovištích (posilovna, venkovní hřiště, plavecký bazén, apod). Výuku
rovněţ doplňují sportovní kurzy (zimní lyţařský kurz a letní cyklistický kurz).
Při hodnocení ţáků se vyuţívá platný klasifikační řád školy doplněný slovním hodnocením a
sebehodnocením.
Důraz je kladen na:
 osobní přístup ţáka k tělesné výchově
 aktivní účast v hodinách tělesné výchovy
65/140
 praktické předvedení osvojovaných dovedností
 orientace v pravidlech a soutěţích vybraných sportovních disciplín
Součástí klasifikace můţe být písemné zkoušení z teorie nebo seminární práce.
Předmět se svým charakterem podílí na rozvoji především těchto klíčových kompetencí:
 komunikativní – ţák je veden ke komunikaci v týmu, ve hře, při hledání strategie a taktiky
 personální a sociální – výuka směřuje k aktivnímu mezilidskému kontaktu, k vyjadřování
podpory slabším členům druţstva, k adekvátně vyjádřené kritice (např.za nesportovní
chování) a pod
 k řešení problému – ţák je veden ke hledání způsobu řešení vzniklých situací (ve hře,
v taktické a strategické přípravě, v obsazení herních postů, při úrazech, při pomoci slabším
členům týmů, a pod)
 vedoucí k učení – výuka podporuje především motorické učení, rozkládání sloţitějších
pohybových sestav na základní prvky a při jejich opětovném skládání do sloţitých
pohybových celků, při opakování jednotlivých fází pohybu a jejich vrstvení, při zrychlování,
automatizaci a zefektivňování osvojených pohybových aktivit
 člověk a ţivotní prostředí – téma se promítá do podpůrných aktivit při sportovních kurzech
(skupinová práce při večerním zaměstnání na lyţařských kurzech, pozorování krajiny a
vybraných jevů při cyklistických kurzech, a pod)
 výchova ke zdraví – téma je promítnuto ve všech tematických celcích a je navíc zdůrazněno
krátkým teoretickým vstupem v relaxační a kompenzační části výukové jednotky
66/140
Tematický celek
1. Organizace a bezpečnost
- komunikace při pohybových činnostech,
organizace, hygiena, bezpečnost v hodinách
TV.
- plán TV, pořadová průprava (nástupy,
hlášení, povely), cvičební úbor.
Ţák :
- vyjmenuje základní organizační hygienické a
bezpečnostní zásady v hodinách TV
2. Lehká atletika
- běţecké hry, drobné pohybové hry, krátké
sprinty, vysoký start, vytrvalostní běh.
- prokáţe atletické znalosti, pohybové
schopnosti a dovednosti
3. Softbal
- průpravná cvičení, technika odpalování,
házení a chytání, základní pravidla
- prokáţe pohybové dovednosti a ovládne
sportovní náčiní
4. Odbíjená
- průpravná cvičení, míčová technika, herní
činnosti jednotlivce (vrchní odbití obouruč,
spodní podání)
- prokáţe znalosti a dovednosti ze sportovních
a míčových her
5. Košíková
- průpravná cvičení, míčová technika, HČJ:
driblink na místě i za pohybu, všechny druhy
přihrávek na místě, střelba obouruč z místa
- rozliší základní vztahy v pohybových a
sportovních hrách
- prokáţe zlepšení vztahu ke kolektivu
6. Základní gymnastika
- základní obratnostní cvičení jednotlivců bez
náčiní, protahovací, obratnostní a posilovací
cvičení s náčiním (švihadla, tyče)
7. Sportovní gymnastika
- všechny druhy kotoulů, stoj na lopatkách,
stoj na hlavě
- přeskok: průpravná cvičení na trampolínce a
švédské bedně,
- koza (skrčka)
8. Moderní gymnastika
- průpravná cvičení:chůze a krokové variace,
poskoky, rytmická cvičení.
- cvičení bez náčiní:
- skoky (dálkový, jelení, nůţky, čertík, kadet,
arabeska)
- obraty (přednoţením, zanoţením, ve
výponu, ve dřepu, piruety, jednoduchá
povinná sestava)
- prokáţe obratnost, pohybové dovednosti a
schopnost orientovat se v prostoru
- prokáţe dynamickou sílu paţí a výbušnou
sílu dolních končetin
- předvede koordinaci a plynulost pohybů,
orientaci v prostoru a ladnost
67/140
8. Aerobik
- základní kroky a prvky, cvičení na základě
nápodoby cvičitelky
- prokáţe zvýšení tělesné zdatnosti a
výkonnosti
9. Florbal
- průpravná cvičení, míčová technika, HČJ
(vedení míče, přihrávka na místě, střelba na
bránu z místa), hra, technika drţení hokejky,
pravidla – základy
- prokáţe zlepšení dovednosti s míčem
- prokáţe nové poznatky z organizace a
pravidel florbalu
10. Ringo
- základní technika házení krouţku, pravidla,
hra
- demonstruje pohybové reakce, sílu svalstva
paţí, speciální rychlost a ohebnost
11. Košíková
- průpravná cvičení, opakování dosud
osvojených HČJ, nové HČJ: přihrávka za
pohybu, střelba jednoruč odrazem o desku,
hra se zjednodušenými pravidly
- demonstruje nové znalosti a dovednosti ze
sportovních a míčových her
12. Odbíjená
- průpravná cvičení, opakování jiţ osvojených
HČJ, nové HČJ:odbití obouruč spodem
(bagr), různé formy zjednodušené hry
13. Lehká atletika
- drobné pohybové hry, štafetové a jiné
závodivé hry, člunkový a intervalový běh,
vytrvalostní běh, skokanské hry, skok z
místa
- předvede znalosti a dovednosti z atletiky,
prokáţe vytrvalost, běţeckou rychlost a
výbušnou sílu dolních končetin
14. Softbal
- průpravná cvičení, taktická příprava:
zavírání met,stráţení met, post nadhazovače,
post catchera, rozšíření pravidel a jejich
osvojení, hra
15. Sporty vyţadující zvláštní
klimatické a prostorové podmínky
- cyklistický kurz
- prokáţe znalost pravidel, organizaci a
rozhodování
- prokáţe, ţe jedná v duchu fair play
- demonstruje rychlost, obratnost a speciální
pohybové schopnosti
- prokáţe obratnost a vytrvalost
- prokáţe zlepšení vztahů ke kolektivu
- uplatní bezpečnostní zásady
68/140
2. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 62hodin
Tematický celek
organizace, hygiena a bezpečnost v hodinách
TV.
Ţák :
- vyjmenuje základní organizační hygienické a
2. Lehká atletika
- běţecké hry, drobné pohybové hry, hod
kriketovým míčkem (průpravná cvičení,
vlastní hody), vytrvalostní běh
- prokáţe atletické znalosti, pohybové
schopnosti a dovednosti
- demonstruje výbušnou sílu horních končetin
3. Softbal
- průpravná cvičení, opakování techniky
odpalování, házení a chytání, taktická
příprava: činnost hráčů v poli, pravidla,
rozšiřování vědomostí, soutěţe (Česká
softbalová liga)
- prokáţe pohybové dovednosti a ovládne
sportovní náčiní
- předvede nové poznatky z organizace a
pravidel softbalu
4. Odbíjená
- průpravná cvičení, míčová technikaopakování jiţ osvojených HČJ - vrchní
podání, příjem podání, základy pravidel
odbíjené
- prokáţe znalosti a dovednosti ze sportovních
a míčových her
- prokáţe zlepšení vztahu ke kolektivu
- předvede dovednosti v herních činnostech
jednotlivce
5. Košíková
- průpravná cvičení, míčová technika –
opakování HČJ: dvojtakt, streetball, pravidla
- rozšíření vědomostí
náčiní, protahovací, obratnostní a posilovací
cvičení s náčiním( švihadla, tyče,
medicimbaly, lehké činky, gumičky, obruče)
- objasní základní vztahy v pohybových a
sportovních hrách
- pouţívá spolupráci ve skupině
schopnost orientovat se v prostoru
- prostná: opakování učiva 1. ročníku
(kotouly, stoje na rukou),
- hrazda dosaţná: vzpor, kmihy, přešvihy
únoţmo do vzporu jízdmo a zpět do vzporu,
spád do podkolení a švihem opět do vzporu
jízdmo, seskok ze vzporu zášvihem vzad,
seskok přešvihem vpřed ze vzporu jízdmo
- prokáţe dynamickou sílu paţí a výbušnou
- předvede koordinaci a plynulost pohybů,
orientaci v prostoru a ladnost
- předvede koordinaci pohybů velkých
svalových skupin
- průpravná cvičení : chůze a krokové variace,
poskoky, rytmická cvičení, opakování učiva
1. ročníku (skoky, obraty), cvičení s míčem
– technika
- demonstruje plynulost pohybů, orientaci v
prostoru a ladnost
- skládá pohybové prvky ve vazby a sestavy
69/140
- volná sestava
9. Aerobik
- základní prvky a kroky - opakování a
rozšiřování dovedností, vytváření pohybové
skladby, cvičení nápodobou podle cvičitelky
10. Florbal
- průpravná cvičení, míčová technika,
opakování HČJ z 1.ročníku, přihrávka a
střelba za pohybu, osobní obrana, hra
- předvede zlepšení v dovednostech s míčem
- demonstruje nové poznatky z herní
organizace a osobního úkolu ve hře
- opakuje pohybové reakce
- demonstruje sílu svalstva paţí, speciální
rychlost a ohebnost
11. Hod plným míčem
- doplňková pohybová činnost
12. Košíková
osvojených HČJ, rozehrávka, hra 3:3 se
zjednodušenými pravidly
- demonstruje nové znalosti a dovednosti ze
sportovních a míčových her
13. Odbíjená
HČJ, nové HČJ: nahrávka, hra 6:6, pravidla
odbíjené- rozšiřování vědomostí
14. Lehká atletika
závodivé hry, vytrvalostní běh, vrh koulí průpravná cvičení, technika vrhu, vrh koulí
na výkon
15. Softbal
- průpravná cvičení, taktická příprava:
sklepávání míčku, hra, teorie - základní
informace
16. Sporty vyţadující zvláštní klimatické a
prostorové podmínky
- lyţařský kurz
- cvičí v aerobním reţimu
- vysvětlí principy výstavby pohybové
skladby
- prokáţe znalost pravidel, organizaci a
rozhodování
- prokáţe, ţe jedná v duchu fair play
- předvede znalosti a dovednosti z atletiky
- demonstruje vytrvalost,běţeckou rychlost a
výbušnou sílu horních končetin
- prokáţe rychlost, obratnost a speciální
- prokáţe obratnost a vytrvalost
- prokáţe zlepšení vztahů ke kolektivu
- uplatní bezpečnostní zásady
70/140
Tematický celek
Ţák :
- prokáţe základní organizační, hygienické a
organizace, hygiena a bezpečnost v hodinách
TV.
2. Lehká atletika
- běţecké hry, skokanské hry, drobné
pohybové hry, speciální běţecká cvičení,
člunkový běh, hod plným míčem, vrh koulí,
vytrvalostní běh
3. Softbal
- průpravná cvičení, opakování techniky,
odpalování, házení a chytání, taktická
příprava: činnost hráčů v poli, upevňování
získaných dovedností, taktika soutěţe,
pravidla, česká softbalová liga
- demonstruje atletické znalosti a dovednosti
- prokáţe přiměřenou vytrvalost a atletickou
výkonnost
- předvede základní herní dovednosti a
vědomosti
- ovládne v přiměřené míře sportovní náčiní
4. Odbíjená
- průpravná cvičení,míčová technika,
opakování herních činností jednotlivce
(HČJ), technika smečování
- demonstruje techniku, taktiku a základní
pravidla volejbalu
- prokáţe zdokonalení v herní činnosti
5. Košíková
opakování HČJ, signál „hoď a běţ“
- předvede základní herní dovednosti a
vědomosti
- předvede signál „hoď a běţ“
náčiní
- přeskok přes kozu a švédskou bednu
schopnosti orientovat se v prostoru
- předvede dynamickou sílu paţí a výbušnou
- cvičení s obručí (volná sestava)
- vytvoří a předvede volnou sestavu na cvičení
s obručí
9. Úpoly
- základní sebeobrana pádová technika úvod do
základů bojových umění
10. Florbal
přihrávka a střelba za pohybu, aplikace HČJ ve
hře
- předvede své dovednosti v sebeobraně
- ilustruje sportovní a nesportovní jednání
- předvede další znalosti a dovednosti
z florbalu
- demonstruje dovednosti s míčem
71/140
- demonstruje pohybové dovednosti získané v
1.– 3. ročníku
11. Košíková
osvojených HČJ, technická cvičení, rozvíjení
orientace v poli, nácvik trestných hodů
12. Odbíjená
HČJ, hra 6:6
13. Lehká atletika
závodivé hry, vytrvalostní běh
14. Softbal
- průpravná cvičení, hra
- předvede standardní hru v poli
- demonstruje přiměřenou atletickou
výkonnost v jednotlivých disciplínách
- předvede rychlost, obratnost a speciální
72/140
INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Obecný cíl:
Cílem předmětu je naučit ţáka vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií
v běţném i pracovním ţivotě a vyhledávat, zpracovávat a kriticky posuzovat informace.
Učivo je rozvrţeno do tří ročníků v prvním ročníku jsou vyučovány dvě hodiny v dalších dvou po
jedné hodině týdně. V 1. ročníku se ţáci seznámí s hardwarem a zapojením osobního počítače,
operačním systémem Windows a textovým editorem Word. Ve 2. ročníku si ţáci prohloubí znalosti
práce s programem Word, seznámí se s programem na tvoření prezentací PowerPoint a naučí se
základní grafické programy. Třetí ročník je věnován práci s programem Exel. Ţáci se učí vytvářet
tabulky a grafy.
Cílem předmětu je dosáhnout toho, aby se ţák nebál pracovat s prostředky ICT a dále rozvíjel své
technické i uţivatelské znalosti s novými informačními systémy a aby pochopil důleţitost a hodnotu
informací v dnešní společnosti.
Pojetí výuky:
Výuka probíhá ve specializované učebně ICT, kde má kaţdý ţák k dispozici počítač. Je tvořena
výkladovou částí doplněnou promítáním prezentací. Hlavní důraz je kladen na vypracování
konkrétních úloh v probíraném programu.
Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy.
Hodnotíme:
 přesné vyjadřování se v odborných termínech s překladem do českého jazyka
 schopnost zpracovat zadanou samostatnou práci
 aktivní přístup ţáka k výuce.
Hodnocení ověřujeme formou ústní a písemnou.
.
Předmět směřuje ţáky k tomu, aby:
 uměli vyhledávat a zpracovávat informace z různých odvětví ţivota.
 vyuţívali k učení různé informační zdroje (především internet)
73/140






vyuţívali kancelářský software k zpracovávání administrativních písemností a pracovních
dokumentů
pouţívali e-mailovou poštu k řešení pracovních problémů
dodrţovali platné zákony a morální principy týkající se pirátského softwaru a duševního
vlastnictví
vyuţívali informační zdroje o pracovních i vzdělávacích příleţitostech, popřípadě vyuţívali
poradenských sluţeb
vytvářeli a četli různé tabulky, grafy, diagramy, schémata
dokázali kriticky posoudit důvěryhodnost různých zdrojů informací.
 Občan v demokratické společnosti.
Ţák posiluje mediální gramotnost ţáka tím, ţe má kritický odstup od médií a zároveň pouţívá
média k vlastnímu vzdělání.
 Informační a komunikační technologie
Ţák efektivně pouţívá prostředky IKT v běţném ţivotě i pro výuku. Umí pouţívat Internet,
textové a tabulkové procesory, pouţívá programy pro tvorbu prezentací a zpracování obrázků.
74/140
Tematický celek
1. Úvod
- vývoj výpočetní techniky
- základní pojmy
- druhy PC
Ţák:
- popíše stručnou historii výpočetní techniky
- definuje základní pojmy z oboru informačních
technologií
2. Komponenty počítače
- základní jednotka
- vstupní zařízení
- výstupní zařízení
- záznamová média a jejich porovnání
- rozliší pojmy hardware a software
- vysvětlit funkci jednotlivých součásti PC a
přídavných zařízení
- popíše klady a zápory jednotlivých
záznamových médií
3. Operační systémy
- typy OS
- funkce OS
- uţivatelské rozhraní (interface)
- uspořádání dat na disku (soubor, sloţka)
- kořenový adresář, stromová struktura
- vlastnosti souborů a adresářů
- typy souborů
- definuje princip fungování operačního
systému
- klasifikuje různé typy OS
- pracuje s pojmy soubor, adresář, sloţka a
stromová struktura
4. MS Windows XP
- pracovní plochy a její prvky
- okno a práce s ním
- typy oken
- hlavní panel a tlačítko Start
- spuštění a přepínání programů
- ikony tento počítač a koš
- program průzkumník
- práce s objekty
- vytvoření zástupce programu na ploše
- schránka
- nastavení pracovní plochy
- vlastnosti a nastavení disků
- tiskárny a konfigurace tisku
- ovládací panely
- příslušenství OS
- je schopen vysvětlit principy operačního
systémů Windows
- orientuje se v tomto systému,
- definuje strukturu dat, moţnosti jejich
ukládání
- orientuje se v systému sloţek,
- ovládá operace se soubory
- vyuţívá program Průzkumník
- rozpozná běţné typy souborů a pracovat
s nimi
- vyuţívá schránku pro přenos dat mezi
soubory
- ovládá základní konfigurační prvky v Panelu
nástrojů
- pracuje s programy patřícími do příslušenství
OS Windows
5. Počítačové sítě
- Topologie počítačové sítě
- Rozdělení sítí podle velikosti
- Koncepce sítí
- Přístupová práva.
- Sdílení sloţky a tiskárny.
- orientuje se v principech, moţnostech a
vyuţití počítačových sítí
- vyuţívá základních prostředků sítí
- orientuje se v hlavních etapách vývoje sítí a
moţnostech vyuţití sítí v současné době
6. Internet
- internet a jak pracuje.
- adresy na internetu
- popíše celosvětovou strukturu sítě Internet
- pracuje s internetovými prohlíţeči
- vyhledává informace na Internetu
75/140
-
webové stránka, hypertextové odkazy
práce s internetový prohlíţeč
vyhledávání v internetu
elektronická pošta
7. Textový editor MS Word
- prostředí Wordu
- kurzor a panely nástrojů
- struktura dokumentu
- psaní textů, vládání symbolů, funkce zpět
- práce s bloky
- formátování textu, kopírování formátu
- formátování odstavce
- styly
- práce s dokumenty
- šablony
- nastavení a úprava tabulátorů
- pravítko, co všechno umí
- odráţky a číslování
- nastavení stránky
- vytvoření sloupců v textu
- tvorba a úprava tabulek
- pohled na dokument. tisk dokumentu.
- vkládání grafických objektů a jejich úprava
- kontrola pravopisu, tezaurus
- automatické opravy
- tvorba obsahu a rejstříku
- hromadná korespondence
- export a import dat
- pouţívat elektronickou poštu
- nastaví prostředí textového editoru Word
- určí zásady úpravy, editace a formátování
textů
- formát kopíruje, na nový text
- pracuje se schránkou a pouţívá další
vestavěné funkce (vyhledáván a nahrazování
textů, kontrola pravopisu, automatické opravy)
- pouţívá všechny typy tabulátorů
- pracuje s odráţkami a víceúrovňovým
číslováním
- nastaví vzhled stránky, záhlaví a zápatí
dokumentu
- vkládá tabulky, obrázky a nastavuje jejich
obtékání textem
- tabulky edituje
- pouţívá hromadnou korespondencí
- exportuje a importuje data mezi základními
formáty
76/140
Tematický celek
1. Prezentace v programu PowerPoint
- pracovní plocha
- šablony a rozvrţení snímků
- základní tvorba prezentace
- vloţení a nastavení efektů
- časování
2. Tabulkový editor Excel
- prostředí Excelu
- základní operace s buňkami
- bloky a jejich označení
- formátování buněk
- podmíněné formátování.
- kopírování a přesun buněk
- operace s řádky a sloupci.
- vlastní seznamy
- nové seznamy
- definice a tvorba řad
Ţák:
- definuje funkci programu
- připraví podklady pro prezentaci
- vytváří prezentaci na dané téma a nastaví její
vlastnosti
- snímky animuje
- nastavuje časování prezentace
popíše pracovní plochu Excelu
definuje typy buněk a základní operace s nimi
upravuje a formátuje buňky
tvoří vzorce pomocí průvodce i bez něj
pracuje se základními funkcemi
správně pouţívá absolutní a relativní
adresování
- ovládá podmíněné formátování
- vytvoří vlastní seznamy a pouţívá je
-
77/140
Tematický celek
Výsledky Vzdělávání a kompetence
Ţák:
1. Funkce v Excelu
- absolutní a relativní adresování
- tvorba vzorců vepsáním
- autosuma
2. Grafy v Excelu
- tvorba grafu
- editace grafu
- komentář
3. Databázové soubory v Excelu
- práce s databázovými soubory
- řazení a filtry
- makra
- práce se souborem, tisk
- export a import dat
- tvoří vzorce, pomocí průvodce
- vysvětlí základní funkce
- správně pouţívá absolutní a relativní
adresování
- z tabulek tvoří grafy (volí vhodné typy),
edituje je a připravuje pro tisk
- ve vytvořených databázových souborech
řadí a filtruje data dle zadaného klíče
- ovládá základní tvorbu maker
- makra zaznamenává a spouští,
- exportuje a importuje data mezi
základními formáty
78/140
EKONOMIKA
Obecný cíl vyučovacího předmětu:
Obecným cílem předmětu je vytvoření základů ekonomického vzdělání, ekonomického myšlení
ţáků, to je pochopení a hodnocení hospodářských jevů a procesů ve společnosti. Jedná se o
vědomosti a dovednosti, které ţák můţe vyuţít v reálném občanském i profesním ţivotě.
Obsahem učiva jsou teoretické poznatky a jejich aplikace v praxi. Teoretické poznatky jsou
především z oblasti podstaty fungování trţní ekonomiky, národního hospodářství a EU, mezd,
daňové soustavy, finančního trhu, podnikání a podniku. Ţáci získají předpoklady pro rozvoj
vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání.
Výuka směřuje k tomu, aby ţák:
 rozuměl obsahu základních pojmů z ekonomiky a správně je pouţíval
 zvaţoval při plánování a posuzování určité činnosti v pracovním procesu i běţném ţivotě
moţné náklady, výnosy a zisk, vliv na ţivotní prostředí, sociální dopady
 efektivně hospodařil s finančními prostředky
 nakládal s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky s ohledem na
ţivotní prostředí
 orientoval se v pracovněprávních vztazích
 chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku
 znal význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské
ohodnocení
 sledoval průběţně aktuální dění v národní i světové ekonomice a uměl posoudit dopady
opatření hospodářské politiky
 uměl myslet kriticky, nenechal se manipulovat a tvořil vlastní úsudek.
Výuka kombinuje klasické výukové metody slovní (vysvětlování, výklad, práce s textem,
rozhovor) s problémovou výukou a komplexními metodami výuky. Z nich vyuţívá skupinovou a
kooperativní výuku, samostatnou práci ţáků i frontální výuku. Je organizována exkurze na úřad
práce.
Ţáci jsou hodnoceni průběţně prostřednictvím následujících metod a forem:
 písemné zkoušení po dokončení tematického celku minimálně 2x za pololetí
 ústní zkoušení minimálně 1x za pololetí, nechybí ani sebehodnocení.
Jsou dodrţovány tyto zásady:
 učitel přistupuje k hodnocení s vědomím motivační funkce hodnocení
 učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky ţáků
a jejich schopnost argumentovat a obhájit svůj názor na podkladě teoretických vědomostí
79/140
Hodnocení je prováděno průběţně. Hlavním kritériem jsou známky a dále se přihlíţí také na
aktivní účast ţáka v hodině a ke konané práci dle pokynů vyučujícího. Při klasifikaci se také klade
důraz na samostatné vystupování.
Vyučovací předmět se podílí zejména na rozvoji kompetencí:
 k učení – to znamená mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, uplatňovat různé způsoby
práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat
informace; být čtenářsky gramotný, s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např.
výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky, vyuţívat ke svému učení různé
informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí, sledovat a hodnotit pokrok při
dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí
 k řešení problémŧ – porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace
potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit jej,
vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky
 komunikativních – výuka podporuje komunikaci a práci v týmu, ţáci jsou vedeni
k diskuzím a umění obhájit svůj názor.
 občan v demokratické společnosti – osobnost a její rozvoj, komunikace, vyjednávání,
řešení konfliktů
 člověk a svět práce – výuka je obsahově zaměřena na hlavní oblasti světa práce,
charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda,
pracovní doba, moţnosti kariéry, společenská prestiţ apod.), jejich aplikace na jednotlivé
alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání a navazujících směrů
vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem,
vlastnostem a zdravotním předpokladům ţáků, trh práce, jeho ukazatele, všeobecné
vývojové trendy, poţadavky zaměstnavatelů, zákoník práce, pracovní poměr, pracovní
smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její sloţky a výpočet,
moţnosti zaměstnání v zahraničí, soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly
mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy
podnikání, činnosti, s nimiţ je třeba při podnikání počítat, orientace v ţivnostenském zákoně
a obchodním zákoníku
 informační a komunikační technologie – učí ţáky pracovat s informacemi a
komunikačními prostředky.
80/140
Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání
Tematický celek
1. Základy trţní ekonomiky
Ţák:
- potřeby, statky, sluţby, spotřeba, ţivotní - objasní a správně pouţívá základní
úroveň
ekonomické pojmy
- výroba, výrobní faktory
- posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku
- trh, nabídka, poptávka, zboţí, cena
- rozpozná běţné cenové triky a klamavé
nabídky
2. Zaměstnanci, pracovněprávní ztahy
- organizace práce
- zákoník práce
- druhy škod, odpovědnost zaměstnance
3. Podnikání, podnikatel
- právní formy podnikání
- ţivnostenský zákon
- obchodní společnosti
- podnikatelský záměr
4. Podnik, majetek hospodaření podniku
- struktura majetku
- náklady, výnosy, hospodářský výsledek
- formuluje práva a povinnosti zaměstnanců
- vysvětlí druhy odpovědnosti za škody
- vyhledá informace v zákoníku práce
- definuje právní formy podnikání
- vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr
- orientuje se v účetní evidenci
- rozliší druhy nákladů
- rozlišuje druhy majetku
5. Peníze, mzdy, daně, pojistné
- peníze, hotovostní a bezhotovostní platba
- inflace
- mzda časová a úkolová
- státní rozpočet
- daňová soustava
- sociální a zdravotní pojištění
- úroková míra
-
6. Daňová evidenční povinnost
- zásady vedení daňové evidence
- minimální základ daně
- daňové přiznání fyzických osob
- vysvětlí náleţitosti daňových dokladů
- uvede zásady vypracování daňových přiznání
objasní formy platebního styku
vysvětlí podstatu inflace a její důsledky
vysvětlí termín RPSN
orientuje se ve struktuře mzdy
objasní druhy daní a jejich vztah ke struktuře
státního rozpočtu
- objasní platbu sociálního a zdravotního
pojištění
81/140
PRVNÍ POMOC
Obecný cíl:
Cílem předmětu je osvojení si vědomostí a dovedností v poskytování první pomoci. Orientuje se na
ţivot ohroţující situace, vede ke správnému rozhodnutí, aby další následky pro zraněného i
společnost byly co nejmenší. Součástí tohoto cíle je také osvojení si etických aspektů v dané
problematice.
Obsah učiva je shrnut do jednoho ročníku ve dvouhodinové dotaci. V prvním pololetí se ţáci
seznámí s obecnou první pomocí, odbornými termíny, integrovaným záchranným systémem.
Zaměřuje se na polohování a transport raněných. Součástí předmětu je neodkladná
kardiopulmonální resuscitace, kterou si ţáci prakticky nacvičí bez pomůcek i s pomůckami. Ţák si
osvojí postup při řešení raněného v bezvědomí, při krvácení, šoku a s problematikou ošetření ran.
Součástí předmětu je nácvik modelových situací při řešení první pomoci v klinických oborech.
První pomoc je teoreticko – praktickým předmětem, probíhajícím v odborných učebnách. Výuka je
zaměřena na výklad s doplněním praktických ukázek. Stěţejní formou výuky jsou praktická cvičení
a skupinová práce, při které ţáci získávají dovednosti a schopnost rychle a správně reagovat na
danou situaci. Z dalších aktivizačních metod je vyuţívána samostatná práce, řízená diskuze
rozvíjející tvořivé myšlení a schopnost samostatného úsudku ţáků. Učebna poskytuje řadu
specifických pomůcek, modelů a je doplněna audiovizuální technikou.
Hodnocení ţákŧ:
 pochopení poznatků učiva ověřeného ústní, písemnou a praktickou interpretací vědomostí a
dovedností
 schopnost samostatného myšlení a práce v týmu
 aktivní přístup ţáka k výuce
 schopnost vyjadřování se v odborných termínech
 schopnost samostatně zpracovat zadaný úkol.
První pomoc rozvíjí tyto klíčové kompetence:
 komunikativní – ţák se učí ústnímu projevu, komunikovat s odbornou i laickou veřejností,
analyzovat a předávat informace
 personální a sociální – ţáka vede k uvědomění si potřeby pomáhat a poskytovat první
pomoc v krizových situacích
82/140


k řešení problémŧ – ţák efektivně a odborně řeší vzniklé krizové situace
vedoucí k učení – ţák se učí aktivně reagovat na nové poznatky a postupy v poskytování
první pomoci
výchova ke zdraví – ţák zdůvodní význam prevence úrazu, orientují se v kompetencích sloţek
zdravotní péče
 etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k potřebě aktivně pomáhat, mít
spoluzodpovědnost za zraněného, jsou vedeni k ochraně ţivota člověka od jeho početí po
přirozenou smrt bez rozdílu rasy, pohlaví a věku
 občan v demokratické společnosti – ţák se učí úctě a respektu k lidem a majetku druhých lidí.

83/140
Tematický celek
1. Úvod do předmětu první pomoc
- definice základních pojmů
- Integrovaný záchranný systém (IZS),
- základní sloţky, jejich kompetence,
- způsoby aktivace IZS
- vlastnosti zachránce
- dodrţování osobní bezpečnosti při
poskytování PP
- význam první pomoci
Ţák:
- definuje základní pojmy vztahující se k první
pomoci a správně je pouţívá
- dokáţe určit sloţky IZS, způsoby aktivizace a
komunikace v systému;
- zná své postavení v záchranném řetězci
- jmenuje linky tísňového volání
- vysvětlí pravidla bezpečnosti zachránce
2. Příruční lékárna
- základní vybavení a vyuţití obsahu lékárny v
domácnosti
- uloţení a kontrola lékárny v domácnosti a na
pracovišti
- autolékárna, lékárna pro ozdravné pobyty dětí
- význam příruční lékárny
3. Jednotný postup při poskytování PP
- orientace na místě nehody, posouzení
závaţnosti situace, třídění raněných
- zjišťování základních informací,
- záznam, předání informací,jednotný postup
poskytování PP
- nácvik postupu vyšetřování předávání
informací
- objasní jednotný postup poskytování první
pomoci a uvede pravidla pro třídění raněných
- zná postup vyšetření raněných a umí jej
aplikovat
- ovládá získání základních informací o
vzniklé situaci a charakteru
zranění a předat je IZS
4. Polohování a transport raněných,
pravidla a zpŧsoby vyprošťování
postiţených
- základní polohy při vyšetřování a ošetřování
raněných, jejich indikace, zásady odsunu
raněných
- odsunové prostředky, techniky odsunu a
přenášení postiţených jednou nebo více
osobami
- nácvik modelových situací
5. Bezvědomí
- vyšetření stavu vědomí, určení poruchy
vědomí (kvantitativní, kvalitativní)
- vyšetření postiţeného v bezvědomí
- sledování stavu, záznam informací
- popíše základní vybavení domácí lékárny
- zná předepsané vybavení autolékárny a
lékárny pro pobyty dětí
- ví, kde se nachází školní lékárna a jak je
vybavena
- najde expirační dobu pro jednotlivé sloţky
lékárny
- vyjmenuje některá léčiva, která jsou
základním vybavením lékárny
- uvede pravidla pro vyprošťování a přenášení
postiţených
- uloţí nemocného do správné polohy pro
vyšetření, ošetření a transport a je schopen
volbu polohy zdůvodnit
- zvolí a správně pouţívá vhodné a odsunové
prostředky
- dodrţuje zásady BOZP
- vyjmenuje příznaky poruch vědomí
- umí poskytnout první pomoc při kolapsu
- objasní závaţnost stavu a význam stálého
dohledu u postiţených v bezvědomí
84/140
- transport zraněných v bezvědomí
- PP při kolapsu, nácvik ošetření
- modelové situace
6. Šok
- příznaky šoku a následné změny v organismu
- PP u šokových stavů, preventivní protišoková
opatření
- nácvik modelové situace
7. Krvácení
- druhy krvácení
- jednotný postup při poskytování PP u zevního
krvácení
- rozpoznání a poskytnutí PP při vnitřním
krvácení a krvácení z tělních otvorů, nácvik
ošetření, modelové situace
9. Neodkladná resuscitace
- poruchy průchodnosti dýchacích cest (u dětí a
dospělých)
- poskytnutí PP při zástavě dechu
- zástava krevního oběhu (u dětí a dospělých)
- etické aspekty neodkladné resuscitace
- pomůcky k osobní ochraně při neodkladné
resuscitaci
- nácvik provedení, modelové situace
11. Poranění hlavy
- mechanizmy vzniku poranění, rozdělení,
nejčastější komplikace,
- zásady poskytování PP
- nácvik ošetření a modelových situací
- dokáţe rozlišit a určit typ krvácení
- aplikuje správně jednotný postup při stavění
jednotlivých druhů krvácení
- vyjmenuje komplikace spojené s krvácením
- objasní nutnost pouţití prostředků osobní
ochrany při zástavě krvácení vzhledem
k riziku přenosu infekčních onemocnění
- vyjmenuje typy a příznaky křečových stavů,
poskytne PP
- dokáţe zajistit bezpečnost postiţeného
v křečovém stavu
8. Křeče, křečové stavy
- typy křečí a příznaky
- poskytnutí PP
10. Rány
- druhy ran a poranění
- zásady ošetřování jednotlivých typů ran,
pomůcky
- nácvik ošetření, modelové situace
- rozpozná příznaky šoku
- pouţívá vhodná preventivní protišoková
opatření
- ošetří a sleduje postiţeného v šoku
- uvědomuje si nebezpečí rozvoje šoku,
význam preventivních opatření
- dokáţe vymezit pojem neodkladná
- resuscitace
- rozpozná zástavu krevního oběhu a poruchy
průchodnosti dýchacích cest
- zjistí příčiny neprůchodnosti dýchacích cest,
nedostatečného dýchání a zástavy dechu
- poskytne nepřímou srdeční masáţ a zahájit
kardiopulmonální resuscitaci
- pouţívá vhodné pomůcky a osobní ochranné
prostředky
- vysvětlí význam správné resuscitace a
nebezpečí vyplývající z nesprávně poskytnuté
péče
- rozliší jednotlivé druhy ran a poranění
- umí zvolit a správně aplikovat
vhodný postup ošetření podle druhů ran
- pouţívá vhodné prostředky a obvazové
techniky
- vysvětlí význam dodrţování zásad asepse
- dodrţuje zásady BOZP
- rozpozná příčiny poranění hlavy
- rozliší jednotlivé typy poranění hlavy
- orientuje se podle typu zranění v poskytnutí
pomoci
85/140
12. Poranění páteře a míchy
- mechanizmus vzniku poranění, příznaky,
nejčastější komplikace, zásady poskytování
PP
13. Poranění hrudníku a břicha
- příčiny poranění, závaţnost a rozdělení,
příznaky poranění hrudníku, PP
14. Zlomeniny kostí a poranění kloubŧ
- charakteristika, příčiny, rozdělení, obecný
postup při poskytování PP
- ošetření poraněného se zlomeninou lopatky,
klíční kosti a předloktí, drobných kostí ruky a
zápěstí, vymknutí kloubů na horní končetině,
- ošetření poraněného se zlomeninou stehenní
kosti, bérce, hlezna a nohy, vymknutí kloubů
na dolní končetině
- objasní příčiny poranění a jejich typy
- dokáţe manipulovat s těmito zraněnými při
poskytování pomoci
- orientuje se v jednotlivých poraněních
hrudníku a břicha
- vyjmenuje hlavní příznaky těchto poranění
- volí vhodné pomůcky při poskytování pomoci
- rozezná typy poranění kostí a kloubů
- zná obecné zásady PP u uzavřených a
otevřených zlomenin
- vhodně pouţívá jednotlivé pomůcky ke
zpevnění poranění kostí a kloubů
15. Sportovní úrazy
- mechanizmy a etiologie těchto zranění
- zásady ošetření a léčby u těchto zranění
- uvědomuje si nejčastější příčiny vzniku
těchto poranění a s nimi spojenou prevenci
- poskytne první pomoc u těchto poranění
16. Úrazy při dopravních nehodách
- zranění způsobená v automobilu
a v jiných doprav. prostředcích
- vyprošťování zraněného z auta
- vymezí obsah zákona o provozu č.361/200
Sb. a následky jeho porušení
- manipuluje se zraněným při vyprošťování a
umí poskytnout první pomoc
17. První pomoc při poranění oka
- charakteristika nejčastějších úrazů oka
- poskytnutí PP při některých poraněních
18. Návykové látky a akutní otravy
- druhy nejčastějších otrav
- PP při akutních otravách spojených
s bezvědomím a při zachování vědomí
19. Specifická poranění
- charakteristika tonutí, oběšení a uškrcení
- PP u těchto poranění
- charakterizuje nejčastější úrazy oka a jejich
klinické projevy
- dovede poskytnout základní ošetření
- vyjmenuje nejčastější návykové látky a jejich
škodlivý vliv na organismus
- orientuje se v akutních otravách a podle
příčiny vhodně zvolí poskytnutí pomoci
- vysvětlí mechanizmus poškození při tonutí a
oběšení
- charakterizuje pomoc při tonutí, oběšení a
uškrcení
20. Poškození teplem, chladem, elektrickým
86/140
proudem a chemikáliemi
- hodnocení rozsahu popálenin a poleptání,
jejich příznaky
- etiologie úpalu,úţehu, hypotermie
- PP při zasaţení elektr. proudem a bleskem
21. Akutní stavy v gynekologii
- krvácení, křeče, záněty, neočekávaný či
překotný porod, mimoděloţní těhotenství
- zásady PP při náhlých stavech u těhotných
ţen v mimořádných podmínkách
- popíše příznaky těchto poranění a důsledky
rozsahu popálenin a poleptání
- poskytne první pomoc a základní ošetření u
těchto zranění
- objasní příznaky a komplikace při akutních
stavech v těhotenství a v gynekologii
- popíše postup poskytování první pomoci při
náhlých stavech v gynekologii a porodnictví
- vyjmenuje vhodné prostředky pro ošetření
rodičky i novorozence v mimořádných
podmínkách
87/140
ZÁKLADY EPIDEMIOLOGIE A HYGIENY
Základy epidemiologie a hygieny poskytují ţákovi vybrané poznatky z mikrobiologie,
epidemiologie a hygieny, které mu pomohou pochopit vliv mikroorganismů na zdraví člověka,
vznik a šíření infekčních chorob a význam dodrţování hygienického a protiepidemického reţimu
ve zdravotnických zařízeních jako součást prevence.
Tento předmět je rozloţen do čtyř velkých celků, z nichţ první je mikrobiologie. Zde se ţáci
seznámí s jednotlivými druhy mikrobů, zejména těch, jeţ poškozují zdraví člověka. V celku
imunologie získají poznatky z klinické imunologie a poznatky o moţnostech očkování v boji proti
nemocem.Třetí celek epidemiologie je zaměřen na obecný úvod do této vědy, ale hlavně na
jednotlivá infekční onemocnění, vyskytující se nejčastěji v dnešním světě, zvláště na území ČR.
Poslední blok je věnován hygieně práce ve zdravotnických zařízeních.
Základy epidemiologie a hygieny jsou teoretickým předmětem, který vyuţívá formu frontální a
skupinové
výuky, s uplatněním převáţně metod výkladu, doplněného audiovizuálními
pomůckami pro ucelení si představy o daném tématu.Z aktivizačních metod bude uplatněna
samostatná práce a skupinová práce s vyuţitím odborné literatury, informační technologie a
odborných slovníků. V průběhu školního roku bude výuka doplněna exkurzí do mikrobiologické
laboratoře.
Hodnocení ţákŧ:
 pochopení poznatků učiva ověřeného ústní i písemnou formou interpretace
 přesné vyjadřování odborných termínů s překladem do českého jazyka
 schopnost zpracovat samostatně zadanou práci
 vyuţití mezipředmětových vztahů.
Předmět Základy epidemiologie a hygieny rozvíjí tyto klíčové kompetence:
 vedoucí k učení - ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají
informace,
projevu si pořizují poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí
 k řešení problémŧ - v kapitolách epidemiologie vyhledávají moţná řešení vzniklých
epidemiologických situací za pomoci odborné literatury a dostupných informacích na PC,
v kapitole o hygieně společně řeší problémy
88/140




personální a sociální - ţáky vedeme k odpovědnému vztahu ke svému zdraví, k uvědomění
si důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí, které se promítají
do nemocí, při
skupinových pracích se učí pracovat v týmu a reagovat na hodnocení svých prezentací nebo
referátů
komunikativní - ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, při referenci své práce by měli
správně a srozumitelně formulovat své myšlenky, diskutovat na dané téma a dodrţovat
odbornou terminologii
vyuţití ICT a práce s informacemi - ţáci vyhledávají informace na internetu dle zadání
učitele, učí se zpracovávat krátké prezentace v Power Pointu na dané téma
k pracovnímu uplatnění - mikrobiologie jim umoţní lépe se orientovat ve světě mikrobů,
pochopit důleţitost správného odběru na mikrobiologické vyšetření a poznat některá
infekční onemocnění, se kterými se setkají ve své práci. Epidemiologie jim nabídne přehled
jednotlivých kroků zabraňující šíření infekčních chorob a důleţitost dodrţování
hygienických zásad při vykonávání jejich profese.
 člověk a ţivotní prostředí - ţáci poznají negativní vliv ţivotního prostředí na ţivot
mikrobů, vedoucí k jejich mutaci a vzniku nových infekčních nemocí, i to, jak má ţivotní
prostředí vliv na imunitu organismu člověka
 výchova ke zdraví - ţáci sami aktivně vyhledávají moţnosti, jak posílit imunitu člověka
v boji proti nemocem, učí se chápat nutnost dodrţování některých společenských návyků,
zabraňujících šíření nozokomiálních a jiných infekčních nemocí
 informační a komunikační technologie - při zpracování prezentací vyuţívají znalostí
z předmětu ICT, učí se pracovat s internetem a stahovat si potřebné informace do Wordu a
předloţit je jako zpracovaný referát
 etická a náboţenská výchova - ţáci si uvědomí význam půstu a střídmosti v jídle
(křesťanská nauka), která se významně podílí na podpoře imunitního systému člověka.
Vedeme je k pochopení nutnosti dodrţovat hygienické zásady vytvořené morálkou
společnosti jako prevence přenosu nemocí. Při odběru biologického materiálu respektují
práva pacientů.
89/140
Tematický celek
1. Úvod do studia:
- vymezení obsahu a funkce předmětu
- vysvětlení základních pojmů
Ţák:
- vysvětlí význam mikrobiologie, imunologie,
hygiena; vztahy mezi těmito obory a jejich
přínos pro zdravotní péči
2. Mikrobiologie:
- morfologie a fyziologie mikrobů, jejich
třídění
- mikrobiální osídlení člověka
- patogenita mikrobů ( bakterií, virů, plísní a
parazitů )
- rezistence mikroorganizmů
- klasifikuje a charakterizuje druhy
mikroorganizmů způsobujících nejčastější
infekční onemocnění
- vysvětlí propojení mikroorganizmů
s ţivočichy
- zná typy patogenních mikrobů a nemoci
s nimi spojené
- uvede příklady vyšetřovacích metod
nakaţlivých chorob
- vysvětlí pojem rezistence
3. Imunologie:
- rozumí odborné terminologii a správně ji
pouţívá
- vysvětlí význam a fungování obranných
mechanizmů v lidském těle
- uvede příklady reakce organizmu na
cizorodou látku
- charakterizuje přínos imunologie jako vědní
disciplíny pro péči a zdraví dětí i dospělých
- imunita, sloţky imunity, aktivní a pasivní
imunita
- klinická imunologie – alergie, autoimunita,
transplantace
4. Epidemiologie:
- infekční proces a onemocnění
- prevence infekčního onemocnění,
protiepidemická opatření
- přehled infekčních chorob podle původu
nákazy a cesty přenosu alimentární:
salmonelóza, virová hepatitida A
- střevní virozy respirační: chřipka,TBC angína
- dětská exantemová onemocnění: spalničky,
příušnice, zarděnky,plané neštovice záškrt
dávivý kašel ,spála
- infekce přenášené biologickým materiálem:
virová hepatitida B, C, AIDS
5. Základy hygieny:
- charakteristika oboru, úloha hygieny
v primární prevenci
- hygiena výţivy: vliv výţivy na zdraví a
prevenci onemocnění, současné trendy ve
- vysvětlí rozdíl mezi infekční a neinfekční
nemocí
- popíše vznik nákazy, formy výskytu nákaz a
proces přenosu
- popíše zásady a základní prostředky prevence
infekčních onemocnění a epidemií
- rozdělí infekční onemocnění podle původu
nákazy a způsobu přenosu a charakterizuje je
z hlediska jejich projevů, důsledků a
rozšíření
- charakterizuje epidemiologickou situaci
v ČR, uvede příklady infekčních onemocnění
souvisejících se sociálním prostředím,
s migrací nebo s cestovním ruchem
- vyjadřuje se věcně i terminologicky správně,
umí pracovat s informacemi
- objasní pojmy všeobecná a komunální
hygiena
- pomocí příkladů vysvětlí, jaké hygienické
poţadavky se kladou na ţivotní prostředí
- charakterizuje hlavní současné směry ve
90/140
výţivě a stravování
- hygiena a bezpečnost práce ve
zdravotnických zařízeních: zásady hygieny
provozu zdravotnických zařízení, prevence
nozokomiálních nákaz, riziková pracoviště,
ochrana pracovníků proti infekcím včetně
zdravotních rizik souvisejících s výkonem
povolání – povinnosti zaměstnavatele a
zaměstnance, základní předpisy BOZP pro
zdravotnické pracovníky
výţivě a stravování
- uvede zásady prevence nozokomiálních
nákaz
- uvede, jaké jsou hygienické poţadavky na
přípravu a podávání jídel na ošetřovací
jednotce
- vysvětlí, jak je zabezpečena péče o zdraví
zaměstnanců ve zdravotnictví
91/140
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE
Obecným cílem předmětu ošetřovatelská péče je vést ţáky k získávání teoretických poznatků
a praktických dovedností v péči o zdraví, prevenci poškození zdraví a ošetřování klientů.
Důraz je kladen na vytváření sociálních dovedností a postojů ţáků vyplývajících
z holistického pojetí osobnosti klienta, z problematiky multikulturního přístupu ke klientovi.
Předmět ošetřovatelská péče je zařazen do celého tříletého studia tohoto oboru.
V prvním ročníku jsou ţáci seznamováni s pojmem ošetřovatelství, ošetřovatelský proces,
s vývojem ošetřovatelství, ochranou zdraví zdravotníka, s organizací práce zdravotnického týmu
atd. Dalšími tematickými celky jsou vizita, péče o pomůcky, lůţko a jeho úprava, hygienická péče a
výţiva.
V druhém ročníku se ţáci seznamují s problematikou bolesti, spánku, sledování fyziologických
funkcí a vyprazdňování, s asistencí při určených ošetřovatelských, diagnostických a léčebných
výkonech.
Třetí ročník je zaměřen na ošetřovatelskou péči na interním, chirurgickém, dětském oddělení a
dalších vybraných pracovištích, včetně péče o matku a dítě.
Strategie výuky:
Předmět ošetřovatelská péče je teoreticko – praktický předmět. Výuka je realizována zejména
prostřednictvím výkladu, doplněna o praktické ukázky a praktické procvičování odborných výkonů
.
V předmětu se vyuţívají znalosti ze somatologie, psychologie, přírodovědných věd a klinické
propedeutiky. Praktický nácvik probíhá v odborné učebně. Je doplněna vhodnými didaktickými
pomůckami (např.dataprojektor, notebook, modely, nástěnné obrazy). Výuku doplňujeme
exkurzemi (ošetřovací jednotky, centrální sterilizace, ústav sociální péče, stacionáře, domov pro
seniory atd.).
Hodnocení ţákŧ:
Hodnotíme:
 praktické dovedností
 komunikační dovednosti
 vztah k praktickým činnostem
 schopnost týmové spolupráce, časového rozvrţení práce
 uplatňování získaných teoretických poznatků v praktické činnosti atd.
Hodnocení ověřujeme formou ústní , písemnou a praktickou.
92/140
Předmět Ošetřovatelská péče rozvíjí tyto klíčové kompetence
 komunikativní – ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, diskutovat na dané téma
 personální a sociální – ţáky vedeme k odpovědnému vztahu ke svému zdraví,
k uvědomění si důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí, které se promítají do
nemocí. Při skupinových pracích se učí pracovat v týmu a reagovat na hodnocení svého
vystupování při hodnocení svých prezentací nebo referátů
 k řešení problému – hledají moţnosti, jak sami mohou pozitivně ovlivnit ţivotní prostředí
a svůj ţivotní styl tak, aby předcházeli vzniku nemocí
 vyuţití ICT a práce s informacemi – tvoří krátké prezentace v Power Pointu, vyhledávají
nformace o zadaných tématech a vyuţívají internet jako zdroj slovníku cizích slov
 vedoucí k učení – ţáci pracují s různými texty, vyhledávají a zpracovávají
informace,
projevu si pořizují poznámky, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí.
 informační a komunikační technologie – vyhledávání informací při zadání samostatných
úkolů, zpracování krátké prezentace v programu Power Point
 člověk a ţivotní prostředí – uvědomění si vlivu ţivotního prostřed na zdraví člověka
 výchova ke zdraví – seznámení se s vlivy nezdravého ţivotního stylu na vznik nemocí,
společné hledání moţných cest vedoucích k prevenci vzniku civilizačních chorob
 etická a náboţenská výchova – vedení ţáků k úctě k ţivotu, k empatii, toleranci,
k
pomoci kaţdému člověku, který ji bude potřebovat bez ohledu na jeho stav, národnost,
vyznání nebo postavení.
93/140
1.ročník – teorie, počet hodni týdně: 2, celkem za školní rok: 66
Tematický celek
1.Úvod do předmětu
- ošetřovatelství a jeho cíle
- význam zdravotnického povolání
- znaky ošetřovatelského povolání
- vývoj ošetřovatelství ve světě a v Čechách
- kategorie zdravotnických pracovníků
- kvalifikace ošetřovatelského personálu
- zdravotnická etika
- etický kodex zdravotnického pracovníka
- práva nemocných
- principy multikulturního ošetřovatelství
2. Zdravotnická zařízení lŧţkového a
ambulantního typu
- typy a druhy ošetřovacích jednotek
- stavební uspořádání a vybavení
- provoz a organizace práce na ošetřovací
jednotce
- udrţování pořádku, inventář, spotřební
materiál, prádlo
- zařízení a provoz ambulance
Ţák:
- vysvětlí pojem ošetřovatelství, význam
zdravotnického povolání, charakterizuje znaky
ošetřovatelského povolání
- popíše vývoj ošetřovatelství
- definuje postavení ošetřovatele
v ošetřovatelském týmu
- definuje práva nemocných
- objasní pojem zdravotnická etika
- vyjmenuje zásady etického kodexu
zdravotnického pracovníka
- definuje principy multikulturního
ošetřovatelství
- definuje a vysvětlí výhody typů a druhů
ošetřovacích jednotek
- popíše uspořádání a vybavení ošetřovací
jednotky
- ovládá zásady s manipulací prádla a jeho
třídění a uloţení
- vysvětlí pojem spotřební materiál, jeho vyuţití
a uloţení
- popíše ambulantní zařízení
3.Organizace práce zdravotnického týmu,
ochrana zdraví ošetřovatele
- zdravotnický tým a jeho cíle
- vyjmenuje členy zdravotnického týmu, jejich
- postavení ošetřovatele ve zdravotnickém týmu kompetence a cíle
- organizační systémy práce ošetřovatelského
- vyjádří vlastními slovy organizační formy
týmu
ošetřovatelské péče
- ţivotní styl ošetřovatele
- pochopí význam dodrţování ţivotního a
pracovního reţimu ošetřovatele, aplikuje
odpočinkové aktivity a relaxační techniky
4.Ošetřovatelský proces a potřeby klientŧ
- charakteristika ošetřovatelského procesu
- objasní pojem a význam ošetřovatelského
- potřeby a jejich dělení
procesu
- subjektivní a objektivní příznaky potřeb
- kategorizuje potřeby podle Maslowa a dokáţe
- ošetřovatelská anamnéza
vysvětlit hierarchii potřeb
- ošetřovatelská dokumentace
- rozliší subjektivní a objektivní příznaky potřeb
- předávání sluţby
- uvede způsoby odebrání oš.anamnézy a její
písemný záznam
- vysvětlí význam předávání sluţby jako zdroj
informací o klientech
5.Klient a nemocniční prostředí
- adaptace nemocného na prostředí,
- objasní pojmy adaptace, hospitalizmus, zná
hospitalizmus u dětí a dospělých
jednotlivé fáze adaptačního procesu
- specifika hospitalizace národnostních menšin - rozumí adaptačním mechanismům jako reakce
94/140
- příjem, překlad, propuštění nemocného
- zvláštnosti při příjmu dětí k hospitalizaci
6. Péče o odpočinek a spánek
nemocných/klientŧ
- definice spánku a odpočinku, fáze spánku a
jeho znaky
- nespavost a její příčiny
- léčba nespavosti
- další poruchy spánku
- aktivity vedoucí ke klidnému spánku
- formy odpočinku a jejich vyuţití u nemocných
7. Péče o nemocného/klienta s bolestí
- definice bolesti a její fyziologie
- druhy,charakter bolesti a její projevy
- monitoring bolesti
- léčba bolesti
- specifika národnostních menšin z pohledu
proţívání bolesti
8.Doprovod nemocných/klientŧ na
vyšetření a ošetření
- bezpečnostní, hygienické a etické zásady
doprovodu soběstačných a nesoběstačných
nemocných, základy radiační ochrany
na hospitalizaci
- vyjmenuje pracovní úkony ošetřovatele
v souvislosti s příjmem, překladem a
propuštěním
- seznámí se se specifiky hospitalizace u Romů,
Ukrajinců, Vietnamců a dalších národnostních
menšin
- vymezí rozdíly přístupu k dětem a dospělým
při pobytu v nemocnici
- objasní význam spánku a odpočinku v ţivotě
člověka
- pojmenují fáze spánku
- vysvětlí příčiny nespavosti a moţnosti její
léčby
- charakterizuje další poruchy spánku
- dovede navrhnout činnosti pro zkvalitnění
spánku a formy odpočinku pro nemocné
v dané situaci
- definuje bolest a dokáţe vysvětlit fyziologii
bolesti
- rozezná druhy bolesti, její charakter
- dokáţe zaznamenat intenzitu bolesti do
dokumentace
- uvede moţnosti léčby bolesti (farmakologické,
alternativní)
- vyjmenuje pocity klienta s bolestí a podle toho
určí správný přístup k němu
- seznámí se s proţíváním bolesti u
národnostních menšin ţijících na našem území
- dodrţuje bezpečnost, hygienické a etické
zásady doprovodu
- vysvětlí důleţitost radiační ochrany při RTG
vyšetřeních
95/140
1. ročník – cvičení, počet hodin týdně: 4, celkem za školní rok: 132
Tematický celek
1.Úvod do předmětu
- uvedení do obsahu učiva
- BOZP při praktických cvičeních
- seznámení se s odbornou učebnou, uloţením
pomůcek a dodrţování řádu této učebny
Ţák:
- seznámí se s charakteristikou učiva tohoto
předmětu a učebnou
- uvede zásady dodrţování BOZP při
praktických cvičeních
2.Péče o pomŧcky
- dezinfekce, její význam, druhy a způsoby
provedení
- fyzikální dezinfekce
- chemická dezinfekce, dezinfekční přípravky a
jejich pouţití
- zásady při práci s dezinfekčními roztoky
- příprava dezinfekčních roztoků
- sterilizace, její příprava, obalové materiály
- druhy a způsoby provedení sterilizace
- zásady práce se sterilním materiálem
- pomůcky k jednomu pouţití
- nozokomiální nákazy, jejich prevence
- protiepidemický a hygienický reţim ve
zdravotnických zařízeních
3.Obvazový materiál, obvazová technika
- druhy materiálu, pouţití
- obvazy, šátky, prakové obvazy
- jednoduché obvazy mulové
- elastická bandáţ dolních končetin a jejich
význam
- zásady obvazování
- určí, jak pečovat o pomůcky
- definuje pojem dezinfekce, zná druhy a
způsoby jejího provedení
- vysvětlí pojmy expoziční doba, expirační doba
- orientuje se v dezinfekčních prostředcích
nejčastěji uţívaných ve zdravotnictví
- vypočítá mnoţství účinné látky pro daný
dezinfekční roztok
- dodrţuje zásady při práci s dezinfekčními
roztoky
- určí rozdíl mezi dezinfekcí a sterilizací
- vyjmenuje způsoby provedení sterilizace
- popíše zásady zacházení se sterilním
materiálem
- dokáţe zacházet se sterilním materiálem a
připravit materiál ke sterilizaci
- zdůvodní nutnost dodrţování hygienického
reţimu
- je si vědom rizik vyplývajících z nedodrţování
hygienicko-epidemiologických zásad
- vymezí pojem nozokomiální nákazy
- vymezí preventivní opatření k zamezení jejich
výskytu či šíření
- vyjmenuje jednotlivé druhy obvazového
materiálu, jejich pouţití
- rozumí jejich významu
- dodrţuje zásady správného obvazování
- zvládá základní obvazové techniky
4.Lŧţko a jeho úprava
- typy lůţek pro děti a dospělé
- základní vybavení lůţka, pomůcky doplňující
lůţko
- úprava lůţka bez nemocného a s nemocným
- komunikativní dovednosti při práci
s nemocným
- polohy nemocného na lůţku a jejich změny
- uvede základní typy lůţek, jejich vybavení,
doplňující pomůcky
- zvládne úpravu lůţka s nemocným i bez
nemocného
- vyjmenuje příklady poloh a jejich změn
- dokáţe pouţívat základní vybavení lůţka a
pomůcky doplňující lůţko
- upraví polohu pacienta dle poţadavků jeho
96/140
zdravotního stavu
- akceptuje význam vhodně upraveného lůţka a
správné polohy nemocného pro jeho další
léčení
- přijímá nutnost komunikace s nemocným při
úpravě lůţka
5.Hygienická péče o děti a dospělé
- význam hygienické péče
- osobní a loţní prádlo, hygienické návyky
- ranní, večerní toaleta, celková koupel, hygiena
při vyprazdňování, mytí znečištěného
nemocného
- péče o kůţi, prevence opruzenin a proleţenin,
příčiny jejich vzniku, projevy, ošetření informativně
- komunikativní dovednosti při poskytování
hygienické péče
- záznam hygienické péče
6.Výţiva nemocných
- dietní systém
- zásady zdravé výţivy
- vybraná kulturní specifika ve stravování
- návyky správného stolování
- podávání jídla u dětí nad 6 let věku a
dospělých dle pohybového reţimu a
komunikativní dovednosti při práci
s nemocným
- zdůvodní preventivní, léčebný a estetický
význam hygienické péče
- určí adekvátní péči o kůţi
- objasní postupy vedoucí k prevenci opruzenin
a proleţenin, příčiny jejich vzniku, projevy,
ošetření
- provede písemný záznam hygienické péče
- definuje zásady hygienické péče
- vysvětlí postupy při zajištění hygienické péče
u nemocných různého stupně sebepéče
- definuje pomůcky a zásady při hygienické
péči
- ovládá praktické provedení hygienické péče u
nemocných různého věku a typu sebepéče
- dokáţe vhodně komunikovat s nemocným
- respektuje přirozený stud nemocného
- vyjmenuje druhy diet
- popíše postup podávání stravy a krmení
nemocných dle stupně sebepéče
- dokáţe uvést alternativní postupy výţivy
nemocných
- zvládá krmení nemocných dle věkové
kategorie a stupně soběstačnosti
- přijímá výhody zdravé výţivy a zdravého
ţivotního stylu
- uvědomuje si potřebu správně upravené
stravy pro uspokojivý pocit nemocného
97/140
2 ročník – teorie, počet hodin týdně: 1, celkem za školní rok 31 hodin
Tematický celek
1. Sledování fyziologických funkcí
- fyziologie FF a faktory ovlivňující FF
- patologické hodnoty
- poruchy vědomí
Ţák:
- definuje fyziologické a patologické hodnoty
fyziologických funkcí a je schopen je porovnat
se získanými hodnotami
- orientuje se v odchylkách fyziologických
funkcí od normy vzhledem k věku nemocných
2.Zdravotnická dokumentace
- druhy zdravotnické dokumentace
- záznamy
- předávání sluţby
- uvede typy zdravotní dokumentace
- orientuje se v jednotlivých záznamech
- vysvětlí důleţitost předání sluţby písemně i
ústně
3.Vizita
- lékařská a sesterská vizita
- příprava pomůcek
- definuje pojem vizita
- vysvětlí průběh i přípravu lékařské a sesterské
vizity
- uvede pomůcky, které je zapotřebí k vizitě
připravit
- definuje náplň práce jednotlivých
zdravotnických pracovníků při vizitě
4.Péče o vyprazdňování nemocného
- fyziologie vyprazdňování močového měchýře
a tlustého střeva
- hodnocení moče a stolice
- inkontinence, její druhy a projevy
- klyzma, druhy, účel
5.Péče o seniory a chronicky nemocné
- fyziologická charakteristika stáří, zvláštnosti
ošetřovatelské péče u seniorů
- zařízení zdravotní a sociální péče pro seniory
a chronicky nemocné ( LDN, USP, domy
s pečovatelskou sluţbou, gerontologická
centra, hospic, paliativní péče, oddělení
následné péče)
- pečovatelská sluţba
- fáze umírání, smrt
- péče o nemocného v terminálním stádiu
6. Prevence imobilizačního syndromu
- projevy a prevence imobilizačního syndromu
7. Chronické rány
- dekubity – charakteristika, stupně, projevy,
prevence
- Bércové vředy
- orientuje se ve fyziologii a patologii
vyprazdňování vzhledem k diagnóze a věku
nemocných
- získané hodnoty porovnává s fyziologickými
normami
- uvědomuje si důleţitost správného posouzení
fyziologických potřeb a vyprazdňování
nemocných
- objasní význam a druhy jednotlivých klyzmat
- vysvětlí pojem inkontinence a její druhy
- reprodukuje fyziologická i patologická
specifika charakteristické pro stáří
- dokáţe jmenovat zdravotní a sociální zařízení
určené pro seniory a chronicky nemocné
- dokáţe definovat význam a rozsah činnosti
pečovatelské sluţby
- uvědomuje si význam a zvláštnosti
ošetřovatelské péče u seniorů
- definuje pojem imobilizační syndrom a
objasní jeho projevy a prevenci
- definuje pojem chronická rána a bércový vřed
- objasní stupně dekubitů, jejich projevy a
prevenci vzniku dekubitů
98/140
2 ročník – cvičení, počet hodin týdně: 3, celkem za školní rok 93 hodin
Tematický celek
1.Sledování fyziologických funkcí
- měření výšky a hmotnosti dětí a dospělých
- měření krevního tlaku, dechu a tepu
- záznam zjištěných hodnot
Ţák:
- ovládá prakticky měření FF a zápis
- manipuluje s pomůckami ke sledování FF
- definuje fyziologické a patologické hodnoty
fyziologických funkcí a je schopen je porovnat
se získanými hodnotami
- zaznamená informace o FF
2. Rehabilitační ošetřovatelství
- význam, metody a účinky rehabilitace
- kondiční cvičení
- polohování nemocného
- dechová cvičení
- vertikalizace
- informativně fyzikální terapie, masáţe
- aplikace tepla a chladu
- vymezí pojem rehabilitace
- zdůvodní jeho význam a účel
- orientuje se v základních metodách
rehabilitace
- demonstruje správně jednoduchá kondiční a
dechová cvičení
- dokáţe pouţívat pomůcky k polohování a
bezpečně vertikalizovat nemocného
- objasní pouţití tepla a chladu v léčbě
nemocného a správně pouţívá pomůcky
k tomu určené
3.Péče o vyprazdňování nemocného
- sledování vyprazdňování močového měchýře
a tlustého střeva
- klyzma a jeho podání
- podkládání podloţních mís a pouţívání
močových lahví
- péče o inkontinentního nemocného
- ovládá postup nácviku defekačního reflexu
- dokáţe pouţít podloţní mísu a močovou láhev
- zaznamená bilanci tekutin, údaje o odchodu
moči a stolice
- zvolí vhodné pomůcky pro inkontinentní
nemocné
- dokáţe nemocnému vysvětlit způsob jejich
pouţívání
- komunikuje v průběhu jednotlivých výkonech
- dokáţe zhodnotit moč nemocného
- akceptuje přirozený stud nemocného a jeho
kulturní specifika při jednotlivých výkonech a
sběru dat
- ovládá správný postup při podání jednotlivých
druhů klyzmat
4.Péče o zemřelého
- péče o mrtvé tělo a s tím spojená dokumentace - popíše úkony spojené s úpravou těla
zemřelého
5.Prevence imobilizačního syndromu
- psychická a fyzická aktivizace pacientů
- aktivní a pasivní polohování
- definuje příčiny, rizika a prevenci
imobilizačního syndromu
6.Asistence při určených ošetřovatelských,
diagnostických a léčebných výkonech ( pod
přímým vedením)
- převazy akutních, chronických a operačních
- popíše vybavení převazového vozíku,
99/140
ran
- podávání léčivých přípravků
- odběr biologického materiálu
- zavádění močového katétru a výplachu
močového měchýře
- sondování a péče o drény
-
problematiku převazu, fáze a zásady
převazování ran
definuje zásady pro manipulaci s pomůckami
kontaminovanými biologickým materiálem
dokáţe připravit pomůcky k převazu rány,
asistence převazu aseptické a septické rány
dokáţe manipulovat se sterilním materiálem a
pomůckami
definuje zásady při převazu stomií
třídí léky podle formy, účinku a způsobu
aplikace
uvede základní způsoby aplikace léků
definuje zásady pro aplikaci léků různými
způsoby (per os, kůţí, do oka, nosu, ucha)
připraví pomůcky nutné k aplikaci léků v
modelové situaci
definuje pojem biologický materiál a vysvětlí
účel jeho odběru
zdůvodní hygienické zásady pro odběr a
manipulaci s biolog. materiálem
dokáţe připravit pacienta na odběr
asistuje při odběru biologického materiálu
asistuje při zavádění močového katétru a
výplachu močového měchýře
asistuje při zavádění nasogastrické sondy a při
péči o drény
100/140
3. ročník – teorie, počet hodin týdně: 3, celkem za školní rok 93 hodin
Tematický celek
1.Ošetřovatelská péče na interním oddělení:
- charakteristika a organizace ošetřovatelské
péče
- onemocnění dýchacích cest – záněty, a
onemocnění srdce – infarkt myokardu,
hypertenze
- onemocnění močových cest – záněty
- diabetes melitus
- onemocnění štítné ţlázy
Ţák:
- vymezí organizaci práce ošetřovatelského
týmu na dané ošetřovací jednotce, úseky
práce i charakteristiku práce interního
oddělení,
- pojmenuje hlavní náplň práce ošetřovatele
v rámci tohoto oddělení
- ovládá ošetřovatelské úkony, realizované na
jednotlivých úsecích
- pouţívá základní terminologii vztahující se k
internímu celku
- orientuje se v nejčastěji se vyskytujících
diagnózách na interním úseku
- identifikuje a uspokojuje bio-psycho-sociální
potřeby nemocného na interním oddělení
- definuje základní klinickou charakteristiku i
ošetřovatelskou problematiku daného úseku
práce
2.Ošetřovatelská péče na chirurgickém
oddělení
péče
- základy předoperační a pooperační péče
- břišní chirurgie – apendicitis, kýly,
cholelithiasis
- zlomeniny
- úrazy hlavy – komoce, kontuze, komprese
3. Ošetřovatelská péče o matku a dítě na
gynekologicko-porodnickém oddělení
péče
- gynekologické záněty
- pohlavně přenosné choroby
- oš. péče o ţenu před porodem a po něm
- uvědomuje si rozdíly v organizaci práce na
chirurgickém oddělení
- vymezí specifika organizaci práce
ošetřovatelského týmu na dané ošetřovací
jednotce, úseky práce i charakteristiku práce
chirurgického oddělení
- pouţívá základní terminologii vztahující se k
chirurgickému celku
- uvede a charakterizuje nejčastěji se
vyskytující diagnózy na chirurgickém
oddělení
potřeby nemocného
- určí specifika práce sestry na gynekologickoporodnickém oddělení,
- uvědomuje si psychologické aspekty
jednotlivých činnosti
- aplikuje adekvátní komunikační techniky
- identifikuje a naplňuje bio-psycho-sociální
potřeby matky a jejího dítěte
4.Ošetřovatelská péče o klienta na dětském
oddělení ( péče o děti nad 6 let)
péče
- záněty horních a dolních cest dýchacích
- průjmová onemocnění
- definuje problematiku dětského oddělení
z pohledu jednotlivých aktivit
ošetřovatelského pracovníka
- orientuje se v základních projevech
jednotlivých onemocnění
- popíše specifika práce na dětském oddělení,
nejčastější onemocnění dětského věku a
101/140
zvláštnosti ošetřovatelské péče u dětí
- uvědomuje si důleţitost vhodné komunikace
a spolupráce s dítětem při přípravě na
vyšetření, léčebné postupy a ostatní
realizované intervence
potřeby nemocného
- akceptuje a oceňuje práva nemocných dětí
5. Ošetřovatelská péče na vybraných
pracovištích
- neurologie – u nemocného s cévní mozkovou - definuje problémy ošetřovatelské péče
příhodou, s Parkinsonovou a Alzheimerovou
spojené s vybranými pracovišti
chorobou
- uvědomuje si význam a zvláštnosti
- psychiatrie – mentální anorexie, deprese,
ošetřovatelské péče u klientů vyššího věku
závislosti
- vybere základní onemocnění typické pro
jednotlivá vybraná oddělení
- orientuje se v odlišnosti projevů v
emocionální a proţitkové oblasti u
psychiatrických klientů a klientů vyšší
věkové kategorie
- aplikuje empatický přístup ke starým lidem
- orientuje se v základní problematice
neurologie a psychiatrie
102/140
ODBORNÝ VÝCVIK
V předmětu odborný výcvik si ţáci na základě svých teoretických znalostí osvojují a zdokonalují
praktické činnosti a dovednosti, které jsou hlavní náplní práce při ošetřování pacientů/klientů. Tento
předmět je vyučován v reálném prostředí a podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. Ţáci
jsou vedeni učiteli k praktickému zvládnutí ošetřovatelských činností. V přímém kontaktu
s pacienty/klienty si osvojují a zvnitřňují osobnostní postoje a návyky v přístupu
k pacientům/klientům, jako jsou svědomitost, trpělivost, empatie, ochota poskytnout kvalitní
ošetřovatelskou péči. V tomto předmětu ţáci pouţívají znalosti a dovednosti z předmětů
somatologie, základy epidemiologie a hygieny, klinická propedeutika, zdravotnická psychologie,
sociální aktivizace klientů, ošetřovatelská péče.
Výuka je prováděna v klinických podmínkách zdravotnických a sociálních zařízení. Je zařazena v
2.a 3. ročníku. Učivo je rozvrţeno do tematických celků. V druhém ročníku celá výuka začíná
poučením o BOZP na jednotlivých úsecích smluvních zdravotnických a sociálních pracovišť.
Obsahy jednotlivých tematických celků na sebe plynule navazují a vzájemně se prolínají. Ţáci se
seznámí s managementem ošetřovatelské péče, osvojí si dovednosti pro vytváření vhodného
prostředí pro pacienty/klienty, základy hygienické péče, dovednosti při zajišťování výţivy dětí a
dospělých, vyprazdňování pacientů/klientů.
Učivo ve 3. ročníku je zaměřeno na sledování a vyhodnocování fyziologických funkcí, asistenci při
ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech, které provádí pod přímým vedením
všeobecné sestry, porodní asistentky a radiologického asistenta. V další části je zaměřeno na
zajištění bezpečí, hygienických podmínek a etického přístupu při doprovodu pacientů/klientů na
vyšetření. Závěrečným tematickým celkem je ošetřovatelská péče o pacienty/klienty v terminálním
stádiu a péče o tělo zemřelého.
Odborný výcvik je teoreticko-praktickým předmětem se skupinovou a individuální výukou.
Výuka probíhá v klinických podmínkách se stanoveným cílem,obsahem, metodikou a organizací.
Výuka předmětu se uskutečňuje na smluvním základě mezi školou a pracovištěm. Smlouva stanoví
podmínky a rozsah odborného výcviku. Pozornost se věnuje také poučení ţáků o BOZP, PO a jejich
pracovněprávním postavení v průběhu odborné praxe. Výuka předmětu probíhá skupinově, a to pod
vedením odborné učitelky.
Ošetřovatelské intervence musí být v souladu s dovednostmi osvojenými v předmětu ošetřovatelská
péče a se znalostmi z ostatních odborných předmětů. Při výuce je nezbytné spolupracovat
s personálem daného pracoviště. Součástí předmětu mohou být i exkurze do zdravotnických a
sociálních zařízení. Doporučená školní pracoviště: interní, chirurgické, zařízení sociální péče.
V průběhu 2. ročníku je do výuky zařazena souvislá praxe v rozsahu 7 hodin denně po dobu 4
týdnů. Celkem se jedná o 140 hodin výuky
103/140
Hodnocení ţákŧ:
Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Hodnotíme:
 přesné a adekvátní pouţívání odborné terminologie
 praktické zvládnutí zadaného úkolu
 vyuţití mezipředmětových souvislostí
 schopnost pracovat v týmu, komunikovat, samostatně pracovat
 aktivní, empatický a etický přístup.
Předmět odborný výcvik rozvíjí tyto klíčové kompetence:
 personální a sociální – ţáci jsou vedeni k odpovědnému přístupu ke zdraví svému i jim
svěřených klientů, učí se vzájemné spolupráci mezi sebou i vzhledem k pracovnímu
kolektivu
 komunikativní – ţáci se učí komunikovat s klienty i členy zdravotnického a
ošetřovatelského týmu
 k řešení problému – ţáci se učí samostatně aktivně vyhledávat problémy, navrhovat jejich
řešení a zdůvodnit navrhované strategie
 vyuţití pracovního uplatnění – doplňují si znalosti a osvojují si dovednosti získané
v odborných předmětech
 vedoucí k učení – ţáci kriticky posuzují své výsledky a přijímají hodnocení výsledků svého
učení.
 informační a komunikační technologie - vyhledávají informace o svěřených klientech dle
určených kompetencí
 člověk a ţivotní prostředí – uvědomují si vliv ţivotního prostředí na zdraví člověka, jsou
vedeni k třídění odpadu a k zásadám při práci s biologickým materiálem
 výchova ke zdraví – seznamují se s vlivem nezdravého ţivotního stylu na zdraví člověka,
aplikují zásady prevence onemocnění vzhledem k věku klientů
 etická a náboţenská výchova – učí se respektovat ochranu ţivota člověka od jeho narození
aţ po přirozenou smrt, zaujímají kritické stanovisko k problematice euthanázie, dodrţují
etické normy v péči o svěřené klienty
 Člověk a svět práce – ţáci se odborně připravují k profesionálnímu a odbornému přístupu
ve svém budoucím povolání, získávají vzdělání pro své další profesní uplatnění.
104/140
2.ročník: týdně 12 hodin, celkem 372 hodin
Tematický celek
1. Management ošetřovatelské péče
- specifika vybavení a pracovních postupů na
ošetřovací jednotce
- organizace a práce zdravotnického týmu
- bezpečnost a ochrana zdraví při práci
- léčebný a organizační řád, práva pacientů
2. Péče o prostředí
- úklid a dezinfekce na ošetřovací jednotce
- péče o pomůcky
- péče o prostředí pacienta
- prevence nozokomiálních nákaz
Ţák:
- orientuje se na ošetřovací jednotce
- popíše specifika pracovních postupů
- orientuje se v organizaci práce týmu
- charakterizuje pracovní kompetence
jednotlivých členů týmu
- aplikuje zásady bezpečnosti a ochrany při
práci
- dokáţe dodrţovat léčebný a organizační řád
na ošetřovací jednotce
- pracuje a komunikuje v souladu s právy
pacientů
-
3. Hygienická péče
- úprava lůţka bez pacienta a s pacientem
- manipulace s prádlem
- péče o osobní hygienu pacienta
- prevence opruzenin a dekubitů
- polohování nemocného
3. Péče o výţivu dětí a dospělých
- podávání stravy dětem a dospělým dle
pohybového reţimu a stupně sebepéče
- dodrţování hygienických zásad při přípravě
stravy a manipulaci s jídlem
- hydratace pacientů
4. Péče o vyprazdňování pacientŧ
aplikuje zásady dezinfekce
dezinfikuje pomůcky
připravuje pomůcky ke sterilizaci
udrţuje pořádek a podílí se na úklidu na
ošetřovací jednotce
pečuje o svěřené pomůcky
vytváří vhodné prostředí pro pacienta
aplikuje zásady bariérové péče
vysvětlí nutnost prevence nozokomiálních
nákaz
- upravuje lůţko bez pacienta
- upravuje lůţko s pacientem
- dodrţuje zásady bezpečné manipulace
s pacientem na lůţku
- dokáţe provést péči o osobní hygienu
pacienta
- provádí prevenci opruzenin a dekubitů
- řídí se zásadami prevence opruzenin a
dekubitů
- polohuje nemocného
- kriticky posuzuje stupeň sebepéče pacienta
v oblasti příjmu potravy
- aplikuje zásady bezpečného podávání stravy
pacientům
- pomáhá při podávání stravy pacientům
- pomáhá při krmení pacientům
- dodrţuje zásady dietního stravování
- aplikuje hygienické zásady při přípravě a
manipulaci s jídlem
- podílí se aktivně na dodrţování pitného
reţimu u pacienta
- popíše význam sledování odchodu stolice a
105/140
-
sledování odchodu stolice a moči
nácvik defekace, očistné klyzma
péče o inkontinentní pacienty
hygienické návyky při vyprazdňování
moče
- správně zhodnotí změny v odchodu stolice a
moče
- podílí se na nácviku defekace u pacientů
- asistuje při aplikaci očistného klyzmatu
- podílí se na péči o inkontinentní pacienty
- navrhuje výběr pomůcek pro inkontinentní
pacienty
- edukuje pacienta pro znovuvytvoření
hygienických návyků při vyprazdňování
stolice a moči
- aplikuje hygienické postupy při
vyprazdňování stolice a moče u pacientů
106/140
3.ročník: týdně 13 hodin, celkem 403 hodin
Tematický celek
1. Sledování fyziologických funkcí
- měření tělesné teploty
- měření krevního tlaku, dechu a pulsu
- měření tělesné výšky
- měření tělesné hmotnosti
- záznam hodnot fyziologických funkcí
Ţák:
- měří fyziologické funkce dle standardních
postupů
- připravuje pacienta k měření fyziologických
funkcí
- pouţívá odbornou terminologii
- zapisuje naměřené hodnoty do dokumentace
2. Asistence při určených ošetřovatelských,
diagnostických nebo léčebných výkonech
prováděných pod přímým vedením
všeobecné sestry, porodní asistentky a
radiologického asistenta
- asistence při převazu ran
- asistence při odběru moči
- asistence při odběru stolice
- asistence při odběru sputa
- asistence při odběru krve
- asistence pří výtěrech a stěrech
- asistence při cévkování
- asistence při zavádění permanentního katétru
- asistence při výplachu močového měchýře
- péče o zavedený močový katétr
- asistence při aplikaci léčivých přípravků
- dodrţuje zásady BOZP při manipulaci
s biologickým materiálem
- orientuje se v třídění odpadu
- uvede si význam pouţívání individuálních
pomůcek pro odběr biologického materiálu
- aplikuje zásady aseptických postupů při
převazu ran
- připravuje pacienta k odběru biologického
materiálu
- pracuje s ohledem na stud pacienta
- dodrţuje práva pacientů se zaměřením na
nutnost informovanosti
- charakterizuje význam a cíle péče o pacienta
se zavedeným permanentním katétrem
- asistuje při aplikaci léčivých přípravků
- připravuje pacienta k infuzní terapii
3. Doprovod nemocných/klientŧ na vyšetření
a ošetření
- bezpečnostní, hygienické a etické zásady
doprovodu soběstačných a nesoběstačných
nemocných
- pracovní činnosti ošetřovatele spojené
s přijetím a propuštěním nemocného
- zajistí bezpečný doprovod pacienta dle míry
jeho soběstačnosti na vyšetření
- pečuje při doprovodu a převozu pacienta
pečuje o jeho pohodlí
- pouţívá efektivní komunikaci nejen
s pacientem, ale i s ostatním zdravotnickým
personálem
- provede příjem pacienta
- charakterizuje povinnosti ošetřovatele při
propuštění nemocného
4. Základní ošetřovatelská péče o
pacienty/klienty v terminálním stádiu,
úprava těla zemřelého
- poskytuje základní ošetřovatelskou péči o
člověka v terminálním stádiu
- vyjmenuje potřeby a priority v péči o
umírajícího
- dodrţuje zásady etického přístupu
- toleruje multikulturní přístup k umírajícímu
- efektivně komunikuje s rodinou umírajícího
- pečuje o tělo zemřelého
- zachovává etický přístup k zemřelému
- komunikuje s rodinou zemřelého
107/140
ETICKÁ VÝCHOVA
Cílem předmětu etická výchova je orientace v mravních hodnotách, vytvoření a zvnitřnění vlastního
hodnotového systému, který se stává posilou a základem na cestě k osobní zralosti. Ţák dokáţe
realizovat poznané dobro bez nároku na odměnu, snaţí se jednat ve prospěch druhého, je
komunikativní, kreativní a schopný spolupráce.
Klíčovým pojmem etické výchovy je sociálně pozitivní neboli prosociální chování, které je
zaměřeno na spolupráci, schopnost dialogu, poskytnutí pomoci jiným osobám či skupinám.
Předmět etická výchova se vyučuje ve všech třech ročnících 1 hodinu týdně.
Učivo směřuje k tomu, aby ţáci dovedli vyuţívat svých vědomostí a dovedností v praktickém
ţivotě (ve styku s jinými lidmi, při řešení praktických otázek svého rozhodování, hodnocení a
jednání, při řešení problémů osobního a sociálního charakteru a v práci ošetřovatele).
Pojetí výuky
Výuka etické výchovy je postavena na vzájemné spolupráci ţáků, upřednostňuje kooperativnost, cit
pro druhé. Tento předmět má nejdříve probouzet a rozvíjet dispozice, schopnosti a způsobilosti,
které navozují a ulehčují prosociální chování. Současně upevňuje pozitivní charakterové vlastnosti
kaţdého jednotlivce. Poté ţáka postupně přivádí k prosociálnímu jednání.
Základem výuky je řízená diskuse k probíranému tématu. Ţáci jsou vedeni k samostatnému
uvaţování a vyjadřování svých názorů v diskuzích. V rámci výuky jsou pouţívány aktivizační,
proţitkové a demonstrační metody (individuální a skupinová práce, dramatizace, modelové situace.)
Důraz se klade na přípravu pro praktický odpovědný a aktivní ţivot. Tento kurikulární rámec by
měl vést k lepšímu porozumění vztahů mezi lidmi, porozumění nárokům, které na lidi ţivot v
současné době klade, a k získání potřebných klíčových kompetencí pro vytváření vztahů s lidmi a
řešení sociálních problémů.
Ţáci jsou hodnoceni průběţně po celý školní rok dle školního a klasifikačního řádu.
 Podstatou hodnocení je správné pouţívání osvojených pojmů při argumentaci a
samostatných vystoupeních, ústní zkoušení z probraného učiva, příprava a prezentace
morálního problému.
 Hodnocena je práce jednotlivců i skupinové práce, hodnotí se i přístup k plnění studijních
povinností.
 Součásti hodnocení je jednání a chování ţáků v souladu s osvojovanými principy a zásadami
společenského chování a mezilidských vztahů.
108/140





kompetence k učení – ţáci jsou schopni se učit, vyhodnocovat dosaţené výsledky a
stanovit si potřeby svého dalšího vzdělávání
kompetence k řešení problémŧ - ţáci vnímají problémové situace, umí rozpoznat a
pochopit problém, přemýšlí o příčinách, promyslí a naplánují způsob řešení problému, jsou
vytrvalí v hledání řešení
komunikativní kompetence – ţáci umí formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v
písemné podobě přehledně a jazykově správně, účastní se aktivně diskusí, formulují a
obhajují své názory a postoje, vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu
a chování
personální a sociální kompetence – ţáci mají být připraveni řešit své sociální i ekonomické
záleţitosti, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných
lidí. pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností,
odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích , přispívat k vytváření
vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat
předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým, stanovovat si cíle a priority podle svých
osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek
občanské kompetence – ţáci uznávají hodnoty a postoje podstatné pro ţivot
v demokratické společnosti a dodrţují je.
Celým předmětem prolínají následující prŧřezová témata:



etická a náboţenská výchova – celý rozsah učiva
občan v demokratické společnosti – ţáci budou schopni se přiměřeně vyjadřovat (ústně i
písemně) k probraným komunikačním situacím, výuka podporuje rozvoj kognitivních
znalostí ţáka a rozšiřuje jeho celkový rozhled o společnosti, napomáhá rozvíjení jeho
osobnosti. Ţáci formulují své názory a postoje, jsou schopni vyslechnout názory druhých a
přiměřeně na ně reagovat, pracovat samostatně nebo v týmu.
člověk a svět práce - ţáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni zodpovědně rozhodovat o
své vzdělávací cestě, uvědoměle dodrţovat pracovní povinnosti a vycházet s budoucími
kolegy a nadřízenými, aktivně se podílet na fungování demokratických zásad i na pracovišti.
109/140
1. ročník: 1 hodina týdně, celkem 33 hodin (třída je dělena na dvě skupiny)
Tematický celek
1. komunikace
Ţák:
- interpretuje komunikaci, její dělení a různé
způsoby
- zná zásady slušné komunikace
2. dŧstojnost člověka, sebeúcta
- vysvětlí důstojnost člověka, důstojné zacházení
s ním
3. pozitivní hodnocení druhých
- pozitivně oceňuje sám sebe i druhé
4. vyjádření a komunikace citŧ
- charakterizuje důleţitost i úskalí citů pro ţivot
člověka
- orientuje se ve své osobnosti, emocích a
potřebách
- identifikuje a taktně komunikuje svoje city
nachází vhodné způsoby, jak ovládat
5. tvořivost a iniciativa
- tvořivě řeší problémy a úlohy, rozvíjí svou
tvořivost
6. empatie
- vyuţívá sociální empatii
- projevuje soucit a pochopení
7. asertivita, uvolnění agresivity
- zná pravidla asertivního chování
- řeší konflikty asertivním způsobem
8. reálné a zobrazené vzory
- inspiruje se a přejímá kladné vzory chování
9. spolupráce, pomoc
- dokáţe spolupracovat se spoluţáky, učitelem i
kolegy
9. darování, dělení se
- uplatňuje prosociální chování
10. etika
11. rodina, ve které ţiji
- vysvětlí pojem etika, její vznik, význam a úlohu;
rozlišuje morálku a etiku
- objasní objektivní platnost mravních norem
- aplikuje ve svém ţivotě zlaté pravidlo mravnosti
- rozliší dobro od zla, chápe proces zla v nitru
člověka
- objasní význam a důleţitost manţelství a rodiny
- posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují
vstup do samostatného ţivota, manţelství a
rodičovství a usiluje ve svém ţivotě o jejich
naplnění
- projevuje etické postoje k ochraně matky a dítěte
110/140
Tematický celek
1. výchova k sexuálnímu zdraví a rodinnému Ţák:
- rozlišuje lásku a zamilovanost
ţivotu
- objasní nutnost dobrého výběru a poznání
partnera
- uplatňuje etické a odpovědné přístupy k
sexualitě, rozhoduje se s vědomím moţných
důsledků
- orientuje se v problematice reprodukčního
zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu
rodičovství
- rozlišuje mravní normy i práva kaţdého
jedince v oblasti sexuality a reprodukce
2. lidské hodnoty
(záţitkové, činnostní, postojové,
náboţenské)
3. ekonomické hodnoty
- orientuje se v hodnotovém ţebříčku
- respektuje hodnoty v praxi
- uplatňuje správný vztah k ekonomických
hodnotám
111/140
Tematický celek
1. etické aspekty ochrany přírody
2. kapitoly z bioetiky:
- interrupce
- umělé oplodnění
- kmenové buňky
- prevence AIDS
- euthanázie
- paliativní medicína
Ţák:
- přijímá zodpovědnost za sebe a svět, ve
kterém ţije
- zaujímá etické postoje k otázkám ochrany
ţivota a tělesného i duševního zdraví
- projevuje pozitivní vztah k lidskému ţivotu
od početí aţ po přirozenou smrt
112/140
SOCIÁLNÍ AKTIVIZACE KLIENTŦ
Obecným cílem vyučovacího předmětu sociální aktivizace klientů je poskytnout ţákům praktické a
metodické dovednosti potřebné pro sociální aktivizaci a vyplňování volného času klientů.
Vyučování směřuje k tomu, aby si ţák osvojil různé techniky a postupy pracovní a výtvarné terapie
a prostředky sociální aktivizace klientů. Dále aby uměl připravit vhodný a přitaţlivý program pro
klienty s ohledem na jejich věk a zdravotní stav, dokázal zorganizovat přiměřeně náročné herní
činnosti dětí.
Předmět sociální aktivizace klientů je zařazen do třetího ročníku tříletého studia daného oboru.
Předmět se vyučuje v rozsahu 2 hodiny týdně, tj. celkem 58 hodin za studium.
Ţáci jsou seznamováni s bezpečností práce, s pracovními pomůckami, které budou ve výuce
potřebovat, a různými výtvarnými metodami. Výuka je zaměřená na práci s papírem,
s přírodninami, se dřevem, s kovem a textilem. Vyuţívá techniky modelování, aranţování, šití,
pletení. V oblasti kulturně- společenské činnosti s ohledem na typ klienta a zařízení jsou ţáci vedeni
k práci s knihou, k dramatizaci, k práci s hudbou. Součástí výuky jsou také společenské a pohybové
hry.
Pojetí výuky
Výuka má výrazně praktický a dovednostní charakter. Důraz se klade na činnostní přístup ve
vyučování a na rozvíjení metodických dovedností a kreativity ţáků. Ţáci jsou vedeni k vytváření
zásobníků výrobků, činností, pracovních technik a postupů formou cvičení.
Při výuce pouţíváme výpočetní techniku, odbornou literaturu, jiţ zhotovené výrobky.
Při výuce vyuţíváme samostatné práce ţáků, jejich dovednosti a znalosti. Výuku je vhodné doplnit
exkurzemi - knihovna, domov důchodců, výstavy.
Ve výuce je vhodné uplatňovat různé aktivizační metody, které napomáhají vytvoření
poţadovaných klíčových kompetencí, zvyšují motivaci ţáků a pozitivně ovlivňují jejich vztah
k danému předmětu.
Hodnocení výsledkŧ
Ţáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při hodnocení vyuţíváme
slovní hodnocení, sebehodnocení, kolektivní hodnocení a klasifikační stupnici.
Hodnotíme:
 časové rozvrţení práce
 zvládnutí poţadovaných dovedností
 schopnost zpracovat zadanou samostatnou práci.
113/140
Ţáci jsou v rámci výuky sociální aktivizace klientů směřováni k rozvíjení těchto klíčových
dovedností:
 komunikativní - ţáci se učí samostatnému ústnímu projevu, formulují své názory a postoje,
vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování
 personální a sociální – ţáci se učí definovat cíle a priority podle svých osobních
schopností, zájmové a pracovní orientace, zvaţují názory a postoje jiných lidí, při
praktických cvičeních se učí pracovat v týmu, podílí se na realizaci společných pracovních
činností, zohledňují schopnost a práva klienta, jednají s empatií, ochotou a v souladu
s profesní etikou
 k řešení problému– ţáci popíší zadání úkolu, získají informace potřebné k řešení problému,
navrhnou způsob řešení, zdůvodní jej, ověří správnost zvoleného postupu, vyuţívají
zkušeností a vědomostí nabytých dříve, umí připravit vhodný a přitaţlivý program pro
klienty, dokáţou organizovat přiměřeně náročné herní aktivity dětí
 občanské kompetence a kulturní povědomí – ţáci jednají odpovědně, samostatně,
iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu, respektují práva a osobnost
druhých lidí.
 vyuţití pracovního uplatnění – ţáci mají odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti,
ke vzdělávání, uvědomují si význam učení, ţáci si osvojí různé techniky pracovní a výtvarné
terapie, prostředky sociální aktivizace a jsou připraveni přizpůsobovat se měnícím se
pracovním podmínkám.
Celým předmětem prolínají tato průřezová témata:.
 člověk a ţivotní prostředí – ţáci si uvědomí vliv ţivotního prostředí na zdraví člověka a
nutnost chránit a zachovat ţivotní prostředí v co nejkvalitnější podobě
 člověk a svět práce –ţáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní
ţivot, naučí se hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto
faktory se svými předpoklady, ţáci jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu ţivotu
 výchova ke zdraví – seznámení se s vlivy nezdravého ţivotního stylu na vznik nemocí
 etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni ke kladnému přístupu k ţivotu, k ostatním
lidem, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí.
114/140
2. Rozpis učiva pro 3. ročník
Tematický celek
1. Úvod do předmětu
- náplň předmětu
- zásady bezpečnosti práce a hygiena
- základní pomůcky
2. Aktivizace seniorŧ
- výzdoba květináče
- malování na kameny
- ubrousková technika
3. Aktivizace batolat
- špinavá hra – „messy play“
4. Aktivizace dětí předškolního věku
- práce s papírem
- origami
5. Aktivizace dlouhodobě nemocných
- práce s přírodninami
6.Aktivizace tělesně postiţených
- modelování
7. Aktivizace adolescentŧ
- práce s provázky a nitěmi
- textilní práce
Ţák:
- formuluje náplň předmětu
- orientuje se v bezpečnosti práce a hygieny
- obstará si základní pomůcky do vyučovací
hodiny
- definuje význam konkrétní aktivity pro osoby
různého věku, mentálního a tělesného
postiţení
- vysvětlí specifika stárnutí
- porozumí zvláštnostem v komunikaci se
seniory
- motivuje starší klienty ke zvládnutí techniky
decoupage na kameny, na korkové podloţky,
na květináče
- vytvoří výzdobu květináče z mušliček a
těstovin
- rozumí technice malování na kameny
- definuje potřeby, projevy a herní aktivity
batolat
- zabaví je tzv. ,,špinavou hrou“
- popíše chování, herní potřeby dětí
předškolního věku
- definuje zvláštnosti v komunikaci s dětmi
předškolního období,
vytvoří s předškoláky vánoční blahopřání
- vyrábí s předškoláky krabičky na drobné
dárky
- předškolní děti motivuje k výrobě zápichů do
květináče
- vytvoří s dětmi jednoduché origami
- popíše důvody nutnosti aktivizace
dlouhodobě nemocných
- povzbuzuje a motivuje je ke společné
výzdobě adventního věnce
- vymezí herní aktivity nevidomých, zaujme je
modelováním z marcipánového těsta
- s dětmi předškolního věku peče a zdobí
vánoční perníčky
- vymezí chování adolescentů, jejich herní
aktivity
115/140
- povzbuzuje a motivuje je k vytvoření
náramku přátelství
- objasní adolescentům techniku tisku na textil
- ušije s klienty jehelníček
8. Aktivizace dětí školního období
- malování na sklo
9. Aktivizace uţivatelŧ domova dŧchodcŧ
- hračka
- skládanky z papíru
- objasní projevy chování školáků
- získá děti pro vytvoření velikonoční ozdoby
na skleněný svícen
- vytvoří s klienty šperk ze smaltu
- povzbuzuje děti k výrobě slupovacích motivů
na sklo
- vytvoří se seniory textilní hračku - slona,
panenku nebo veselé zvířátko
- předškolní děti motivuje k výrobě skládanek
z papíru
10. Metodika kulturně společenské činnosti
s ohledem na klienta a zařízení
- navštíví Mahenovu knihovnu
- zhlédne program aktivizace seniorů v Centru
pro rodinu
- navštíví výstavu dle aktuální nabídky
116/140
KLINICKÁ PROPEDEUTIKA
Obecný cíl
je seznámit ţáky s postupy, pouţívanými při vyšetřování pacienta lékařem nebo všeobecnou
sestrou. Současně tak vést ţáky k porozumění základní lékařské terminologie a v orientaci
v chorobopisu pacienta.
Ţáci by měli získat dovednosti při rozpoznávání základních chorobných příznaků a naučit se znát
základní farmakologické přípravky, jejich formy, neţádoucí účinky a kontraindikace vybraných
lékových skupin.
KPD se vyučuje v druhém ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně, to je 66 hodin celkem.
Obsah učiva je rozdělen do tří celků.
V prvním celku se ţáci seznamují s obecnou symptomatologií. Obsahuje témata o zdraví a nemoci,
lékařskou a sesterskou diagnostiku, anamnézu a její součásti, objektivní a subjektivní příznaky
nemocí.
V druhém celku se ţáci seznámí se sledováním a měřením fyziologických funkcí : tělesné teploty,
dechu, tepu, vědomí, vylučování a vyměšování. Do tohoto celku je zahrnuto také fyzikální
vyšetřování: pohled, poklep, pohmat, poslech a vyšetření per rectum.
Třetí celek zahrnuje laboratorní, zobrazovací, endoskopické, funkční a elektrografické vyšetřovací
metody včetně přípravy pacienta a péče o něj po výkonu.
Poslední celek zahrnuje obecnou a speciální farmakologii, lékové skupiny, indikace, neţádoucí
účinky.
Pojetí výuky
Tento teoretický předmět navazuje na znalosti ze somatologie, ošetřovatelství a z přírodovědných
předmětů, je nutné spolupracovat s vyučujícími těchto předmětů a vyuţívat mezipředmětových
vztahů. Výuka probíhá v klasické třídě, vyuţívají se při ní vhodné didaktické pomůcky, jako je
dataprojektor, počítač, nástěnné obrazy lidského těla, rentgenové snímky, videokazety, DVD. Je
moţné vyuţít i různé formy vyučování: výklad, skupinovou práci, práci s učebnicí, časopisy,
myšlenkové mapy, ţivotní zkušenosti ţáků, projektové vyučování a jiné aktivizační metody. Výuku
je vhodné doplnit exkurzemi ve zdravotnických zařízeních (laboratoře, rtg, endoskopické a funkční
vyšetření).
Při hodnocení ţáků se vyuţívá platný klasifikační řád školy doplněný slovním hodnocením a
sebehodnocením.
 přesné vyjadřování odborných termínů s překladem do českého jazyka
 pochopení poznatků učiva ověřeného ústní i písemnou formou interpretace
117/140

aktivní přístup ţáka k výuce.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat:
Předmět Vybrané kapitoly klinických oborů rozvíjí tyto klíčové kompetence:
 personální a sociální – ţáky vedeme k odpovědnému vztahu ke svému zdraví, uvědomění
si závaţnosti daných onemocnění nejen z hlediska biologického, ale i sociálního, vedeme je
k orientaci ve vybraných klinických oborech
 komunikativní – ţáci se učí vlastnímu ústnímu projevu, diskutovat na dané téma
 k řešení problému – ţáci hledají moţnosti, jak účinně předcházet vybraným onemocněním
 vyuţití ITC a práce s informacemi – ţáci vyhledávají aktuální informace k vybraným
onemocněním
 vyuţití pracovního uplatnění – ţáci rozlišují specifičnost jednotlivých klinických oborů
 vedoucí k učení – ţáci vyhledávají a zpracovávají odborné informace, při mluveném
projevu se učí pořizovat si vlastní poznámky.
 člověk a ţivotní prostředí – ţáci posuzují vliv ţivotního prostředí a ţivotního stylu na
zdraví člověka
 výchova ke zdraví – ţáci zdůvodní význam výchovy ke zdraví jako celospolečenského
problému, vysvětlují nutnost prevence onemocnění, pojmenují rizikové faktory vedoucí
k vybraným onemocněním, vymezí společenskou závaţnost zneuţívání návykových látek
 etická a náboţenská výchova – ţáci jsou vedeni k ochraně ţivota člověka od jeho početí po
přirozenou smrt
 informační a komunikační technologie – ţáci jsou vedeni k vyhledávání nových informací
k vybraným onemocněním
 člověk a svět práce – ţáci se odborně připravují k profesionálnímu a odbornému přístupu
ve svém budoucím povolání, získávají vzdělání pro své další profesní uplatnění.
118/140
2. Rozpis učiva a výsledkŧ vzdělávání:
2.ročník 2 hodiny týdně, celkem 62 hodin
Tematický celek
1. Obecná symptomatologie
- pojmy zdraví a nemoc, diagnóza lékařská a
sesterská
- anamnéza osobní, rodinná, sociální, pracovní
- subjektivní a objektivní příznaky nemoci
2. Fyziologické funkce, fyzikální vyšetření
- sledování a měření fyziologických funkcí:
tělesná teplota, dech, tep, krevní tlak, vědomí,
vylučování a vyměšování
- fyzikální vyšetřování: pohled, poklep,
pohmat, poslech a vyšetření per rectum
Ţák:
- je schopen vysvětlit rozdíl mezi diagnózou a
anamnézou lékařskou a ošetřovatelskou
- specifikuje objektivní a subjektivní příznaky
nemoci, zvlášť bolest, její projevy, škálování,
léčbu, objasní poruchy spánku a jejich řešení
-
rozpozná kritické stavy
je schopen měřit fyziologické funkce
rozezná jejich normální a patologické
hodnoty
orientuje se na lidském těle
objasní postup při fyzikálním vyšetření
3.Vyšetřovací metody:
-
laboratorní
přístrojové – přehled
RTG,CT,MR, USG,
Endoskopie,
EKG
EEG
funkční vyšetření
4. Farmakologie:
obecná farmakologie
- účinky léků, reakce organismu na léky
- charakteristiky lékových skupin
- neţádoucí účinky, kontraindikace
speciální farmakologie
- léky proti bolesti, proti průjmu, projímadla,
léky na spaní, na alergie, proti kašli, na
vysoký krevní tlak, antibiotika, protisráţlivé
léky
- vysvětlí podstatu vyšetřovacích metod
- popíše přípravu, průběh i péči o pacienta po
vyšetření
- vyjmenuje příklad pouţití
- vybraných vyšetřovacích metod
- charakterizuje účinky léků, reakce organismu
na léky
- uvede ţivot ohroţující neţádoucí účinky u
vybraných léků a alergické reakce anafylaktický šok
- vyjmenuje indikace u příslušných lékových
skupin a co je třeba sledovat
119/140
SOMATOLOGIE
Předmět somatologie se zabývá stavbou a funkcí lidského těla. Poskytuje ţákům základní
vědomosti z klinicky aplikované anatomie a fyziologie, histologie a biochemie. Učí základy
medicínského jazyka a nomenklatury, prohlubuje znalosti ţáků z biologie člověka ze základní
školy, úzce souvisí s přírodovědnými předměty.
Předmět somatologie se vyučuje v 1. ročníku 4 hodiny týdně.
Učivo somatologie je uspořádáno do tematických celků, které odpovídají orgánovým soustavám
lidského těla. Nejdříve poskytuje základní informace o tkáních a na ně navazuje celek pohybový
systém, který poskytuje informace o kostech, kloubech a svalech. Dalším celkem je krev,
srdeční a oběhový systém, dýchací, trávicí, vylučovací systém, pohlavní systém, těhotenství a
porod, koţní systém, látkové řízení organismu, nervová a smyslová soustava.
Výuka směřuje k tomu, aby si ţáci uvědomili význam zdravého těla pro kvalitu ţivota, váţili si
zdraví jako velké hodnoty, vytvořili si správný postoj k zdravému způsobu ţivota, uvědomili si
význam správného uţívání medicínského názvosloví, uvědomili si nutnost znát hodnoty
vybraných fyziologických funkcí těla, uvědomovali si organismus jako celek, jehoţ stavba a
funkce je propojená, uvědomili si význam znalostí o jednotlivých orgánech a orgánových
systémech pro zdravotnického asistenta, znali význam znalostí ze somatologie pro další studium
oboru, byli ochotni přijímat nové poznatky a vnímali lidské tělo jako součást lidské bytosti.
Pojetí výuky
Výuka je pojata především frontálně, ale také skupinově nebo pomocí samostatné práce ţáků.
Vyuţívá se aktivizačních metod, práce s odbornou literaturou, statistickými údaji, různými
učebními pomůckami – atlasy, modely orgánů, obrazy, multimediální programy.
Ţák je hodnocen z kaţdého tematického celku písemně nebo ústně podle platného školního
řádu.
Při hodnocení je kladen důraz na :
 porozumění poznatkům, jejich ústní i písemná interpretace
 schopnost zhodnotit, zda vybraný tělesný parametr je fyziologický
 schopnost schematického znázornění
 schopnost ţáka pouţívat základní odborné názvosloví
 samostatnost ţáků při řešení daného úkolu.
120/140
V oblasti klíčových kompetencí se vyučovací předmět podílí na rozvoji:
 personálních kompetencí - efektivně se učit a rozvíjet své dosavadní poznatky
 komunikativních kompetencí – vhodně se vyjadřovat zejména v odborné terminologii,
klást otázky, prezentovat připravené informace
 sociálních kompetencí – schopnost pracovat v týmu, přijímat názor druhého, být
zodpovědný a být schopen samostatně řešit úkoly.
V tomto předmětu jsou uplatňována tato průřezová témata:




člověk a ţivotní prostředí – uvědomění si vlivu ţivotního prostředí na zdraví člověka a
nutnost chránit a zachovat ţivotní prostředí v co nejkvalitnější podobě
informační a komunikační technologie - vyhledávání informací při zadání samostatných
úkolů, práce s programy o lidském těle
etická a náboţenská výchova – vedení ţáků k úctě k člověku, lidskému tělu, k vývoji
člověka
výchova ke zdraví - seznámení se zdravým ţivotním stylem, správnou ţivotosprávou,
ochranou zdraví a jednotlivých funkcí těla.
121/140
Tematický celek a témata
1. Úvod do studia
Ţák:
- charakterizuje somatologii jako vědu a
její vztah k dalším vědním oborům
- umí charakterizovat lékařské obory
související se somatologií
2. Funkční morfologie tkání
- buňka,tkáň,orgán,orgánový
systém,organismus
- tkáně- charakteristika, dělení
- tkáně výstelkové, pojivové, tkáň
svalová, nervová
- popíše a schematicky nakreslí buňku
- definuje pojmy: buňka, tkáň, orgán,org.
soustava,organismus
- charakterizuje z anatomickofyziologického hlediska jednotlivé
druhy tkání
3. Základní orientace na lidském těle
- prezentuje a umí pojmenovat jednotlivé
roviny a směry lidského těla na modelu
kosterní soustavy
4. Pohybový systém
- kostra lidského těla
- stavba kostí
- svalová soustava
5. Krev
- funkce krve
- krevní plazma
- krevní elementy
- imunita
6. Krevní oběh
- stavba a funkce cév
- srdce
- tepny velkého oběhu
- ţíly velkého oběhu
- specializovaná krevní řečiště
- dynamika krevního oběhu
- mízní systém
- slezina
- popíše obecnou stavbu kosti a spojení
kostí
- popíše na modelu skelet jako celek a
jednotlivé kosti
- popíše obecnou stavbu svalu a zná
funkce jednotlivých svalů
- prezentuje svalové skupiny a svaly na
modelu
- objasní funkci a sloţení krve včetně
faktorů ovlivňujících sloţení
- objasní určování krevních
- skupin,vysvětlí rozdíl mezi krevními
skupinami, definuje Rh faktor
- definuje imunitu, její dělení,význam
- jednoduše objasní principy sráţení krve,
zástavy krvácení a hemolýzy
- popíše stavbu stěny tepny, ţíly a
vlásečnice
- popíše a schematicky znázorní velký a
malý krevní oběh
- popíše a znázorní anatomii srdce
- objasní průtok krve srdcem a cévní
zásobení srdečního svalu
- objasní řízení srdeční činnosti, základní
122/140
principy EKG, srdeční ozvy
- definuje krevní tlak a portální oběh
- popíše skladbu mízního systému a
lymfy
- popíše a charakterizuje funkci sleziny
7. Dýchací systém
- stavba a funkce jednotlivých oddílů
- přenos dýchacích plynů krví
- mechanika dýchání, řízení dýchání
- plicní objemy
8. Trávicí systém
- dutina ústní, slinné ţlázy, mléčný i
trvalý chrup
- játra, ţlučové cesty, ţluč
- slinivka břišní
- metabolismus základních ţivin
9. Močový systém a vylučování
- ledviny, vývodné cesty močové
- diuréza a její řízení
- sloţení moči
- popíše stavbu a funkci jednotlivých
oddílů dýchacího systému
- objasní pojem vitální kapacita plic
- vysvětlí princip řízení dýchání
- prezentuje na modelu jednotlivé orgány
trávicího systému
- popíše obecný princip stavby a funkci
oddílů trávicího systému
- definuje základní pojmy metabolismu
ţivin
- prezentuje orgány na modelu,
schematicky je zobrazí
- definuje a popíše nefron
- vysvětlí funkci a princip tvorby moči
- vysvětlí mechanismus řízení funkce
ledvin
123/140
KŘESŤANSKÁ NAUKA
Obecný cíl
Součástí vzdělávacích programů školy je křesťanská nauka a náboţenská výchova. Dějiny národa
jsou úzce s křesťanstvím a náboţenskými projevy generací ţijících před námi. Předmět křesťanská
nauka seznamuje s obecnými náboţenskými pojmy, tradicemi, náboţenským ţivotem, jednotlivými
náboţenstvími z hlediska historie i současného praktického projevu. Předmět přivádí k poznání
náboţenského světa, pomáhá mu porozumět, pomáhá k tolerantnímu spoluuţívání se všemi lidmi.
Napomáhá k plnému osobnostnímu rozvoji člověka, k poznání základů ţivota, pochopení osobního
ţivota, pomáhá k odpovědnému směrování, volbě hodnotného cíle, hodnotové orientaci.
Obsah předmětu vychází z křesťanského pojetí ţivota a pohledu na svět. Základem pro jednotlivé
celky je Bible. Jednotlivé tematické celky:
Člověk je součástí společnosti, kterou tvoří; Obecné a náboţenské pojetí člověka, jeho rozvoj
s přihlédnutím k Bibli; Náboţenství a náboţenské směry současnosti s důrazem na křesťanství; Víra
a ateismus, s přihlédnutím k jiným pojetím pravd o člověku; Poznávání náboţenského prostředí,
náboţenské a zvláště křesťanské symboly; Poznání osoby Jeţíše Krista; Hlavní křesťanské svátky a
jejich význam, náboţenské obřady, jejich smysl a průběh; Bible jako náboţenská kniha; Prolínání
světa víry a bible do obecného ţivota člověka; Osobnostní rozvoj člověka podle křesťanských zásad
a desatera, náboţenský člověk ve společnosti; Ţivot církve; Aktuální témata doby a náboţenský
pohled.
Cílem předmětu je dosáhnout toho, aby ţák vyuţíval svých náboţenských vědomostí a dovedností
v praktickém ţivotě, získával a hodnotil informace z různých zdrojů a dovedl je srovnávat
s poţadavky Bible. Vede ţáka k porozumění vlastního ţivota a vytváření názoru na různá
náboţenství.
Pojetí výuky
Základem výuky je výklad a řízená diskuse k probranému tématu. Důraz je kladen na pravdivé
poznání křesťanského a náboţenského ţivota a přípravu na odpovědný, praktický a aktivní ţivot.
Ţáci jsou vedeni k samostatnému uvaţování a vyjadřování svých názorů v diskuzích. V rámci
výuky jsou pouţívány aktivační, proţitkové a demonstrativní metody, exkurze, besedy s hosty,
návštěvy výstav.
Hodnocení výsledkŧ
Hodnocení ţáků probíhá průběţně po celý školní rok dle školního klasifikačního řádu. Základem
pro hodnocení je aktivní přístup ţáka k výuce.


osvojení učiva
aktivita v hodinách a plnění studijních povinností
124/140

práce jednotlivce i ve skupině.
Předmět křesťanská nauka rozvíjí následující klíčové kompetence:
 kompetence k učení – ţáci jsou vedeni ke schopnosti vyhodnocovat učební postoje a
dosaţené výsledky, stanovit si potřebu dalšího vzdělávání, vyhledat a zpracovat získané
informace
 kompetence k řešení problémŧ – ţáci jsou schopni samostatně řešit osobní, pracovní i
společenské problémy
 komunikativní kompetence – ţáci jsou vedeni ke schopnosti samostatného vyjadřování se
v běţných ţivotních situacích
 personální a sociální kompetence – ţáci jsou připraveni na základě poznání své osobnosti
ke stanovování přiměřených cílů osobnostního rozvoje, spolupracovat s ostatními lidmi při
utváření mezilidských vztahů
 kompetence občanské a kulturní povědomí – ţáci uznávají základní hodnoty a postoje pro
společný ţivot ve společnosti, jsou tolerantní k různým kulturním a náboţenským směrům,
jsou schopni vyjádřit svůj názor/ postoj a zároveň respektovat postoj těch ostatních.
Tento předmět naplňuje zejména tato prŧřezová témata:
 křesťanská a etická výchova - ţák se orientuje v mravních hodnotách, ale i vytváří a
zvnitřňuje vlastní hodnotový systému, který se stává posilou a základem na cestě k
jeho osobní zralosti. Ţák dokáţe realizovat poznané dobro bez nároku na odměnu, snaţí se
jednat ve prospěch druhého, je komunikativní, kreativní a schopný spolupráce. Ţák si
osvojuje spolupráci, schopnost dialogu, poskytnutí pomoci jiným osobám či skupinám. Učí
se ptát na základní existenciální otázky a nalézá na ně odpovědi. Poznává Stvořitele,
obdivuje jeho dílo a učí se za něj děkovat, poznává Jeţíše Krista jako přítele, Spasitele a
toho, kdo dává smysl jeho osobnímu ţivotu.
Objevuje, rozvíjí a posiluje duchovní ţivot člověka, křesťanské kořeny v evropské kultuře a
poselství křesťanských svátků.

občan v demokratické společnosti - ţáci jsou schopni v různých situacích uplatňovat
zdravou míru sebevědomí a odpovědnosti; kladou si základní existenční otázky a hledají na
ně odpovědi a řešení; odolávají myšlenkové manipulaci; dovedou jednat s lidmi, diskutovat
o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledají kompromisní řešení; jsou ochotni se
angaţovat i pro veřejné zájmy a chápou význam pomoci v rozvojových státech; váţí si
materiálních a duchovních hodnot, dobrého ţivotního prostředí a snaţí se je chránit a
zachovat pro budoucí generace.
125/140
Tematický celek
1. Člověk si klade základní otázky:
- kdo jsem, kdo je člověk, sebepoznání a
sebehodnocení
- jaké máme místo zde na zemi, smysl ţivota
- jak se mohu zapojit do ţivota a být prospěšný
- sociální a náboţenský rozměr člověka
Ţák:
- objasní postavení a úlohu člověka v řádu
stvoření a zároveň přijímá zodpovědnost za
svět kolem
- orientuje se v základních rozměrech lidského
ţivota – povolání k lásce, sluţbě a
společenství, otevřenost pro sluţbu druhým
2. Náboţenství a lidská společnost
- co je náboţenství jeho původ, náboţenství
v jednotlivých národech
- poznávání náboţenského prostředí, symboly,
znaky, chrámy, náboţenské symboly jako
svědectví víry v Boha minulých generací
- náboţenské obřady, jejich původ a průběh
- víra jako základ ţivota, víra
v Boha, obecná víra je součástí ţivota, víra a
ateismus
- křesťanská víra, na jakém základě staví
- existence Boha a moţné cesty k poznání:
stvořený svět, svědomí, Jeţíš Kristus, bible
- Bible, co je, vznik, uspořádání, praktické
uţívání Bible
3. Základní otázky ţivota
- jak vznikl svět
- kdo je člověk
- dobro a zlo ve světě, řešení situací
- biblické příběhy jako ilustrace a poučení
4. Významné křesťanské svátky
- Vánoce, Velikonoce, základ a význam
proţívání
- další křesťanská období a jejich slavení
5. Osoba Jeţíše Krista
- historický Jeţíš, náboţenská osoba
- seznámení s osobou Jeţíše
- vyjádří vlastními slovy poslání náboţenství
v ţivotě člověka i společnosti a vyjmenuje
základní charakteristiky světových náboţenství
- diskutuje o cestách, které vedou k poznání
Boha a má povědomí o základních
křesťanských pravdách, které tvoří základ
křesťanské víry
- řeší otázky týkající se vzniku Bible,
jednotlivých literárních ţánrů
- orientuje se v základním rozdělení Bible
- zaujme stanovisko k biblickému pohledu na
dobro a zlo, srovnává postoje biblických
postav s vlastními postoji
- charakterizuje význam nejdůleţitějších
křesťanských svátků
- popíše osobu Jeţíše Krista jako historickou
osobnost i z pohledu evangelií
126/140
2.ročník: 1 hodina týdně, celkem 31 hodin
Tematický celek
1. Bible – evangelia
- význam slova evangelium, obsah
evangelia, seznámení s autory
- Biblické příběhy Nového zákona jako
svědectví o víře v Jeţíše a poznávání
Boţího jednání
2. Náboţenské obřady a projevy,
pohled do jednotlivých náboţenství
Co věřící vyznávají, kdyţ se nechávají
pokřtít, a jak se na křest připravují
- jak je vnímána dospělost
a křesťanské dospělost, jaký obřad s tím
souvisí
- proč se věřící scházejí v chrámech, co je
základem setkávání v křesťanském
kostele, vysvětlení dění
a postojů
- jak se staví věřící lidé
v jednotlivých náboţenstvích ke zlu, jak
různá vyznání řeší slabosti jednotlivců
- nemocní lidé ve společnosti,
náboţenský pohled na nemoc,
náboţenská pomoc nemocným
- nejčastější způsob proţívání ţivota je
manţelství a rodina. Početně menší
skupina je zasvěcený ţivot Bohu.
Povolání člověka a náboţenské
doprovázení jednotlivých skupin
3. Církev a společnost
- vznik církve a její poslání
- temné stránky dějin
- pozitivní činnost církve
Počet
hodin
Ţák:
- vysvětlí vznik a utváření evangelií a
ostatních novozákonních knih, orientuje
se v jejich členění a obsahu
6
16
- interpretuje náboţenské obřady, zaujme
k nim stanovisko, posoudí náboţenskou
péči v jednotlivých obdobích ţivota
- charakterizuje náboţenský pohled na
nemoc, na dobro a zlo, na rodinu
7
- vyjádří vlastními slovy, co je to církev,
její vznik a ţivot, její historický přínos
v dějinách
127/140
Tematický celek
1. Osobnostní rozvoj člověka podle
křesťanských zásad a desatera
- ţijeme ţivot podle pravidel, význam pravidel
- náboţenská pravidla ţivota prolínající ţivot
kaţdého člověka
- co je správné a co ne, kdo to určuje
- svoboda člověka, chápání
- svědomí
- doprovázení druhých
Ţák:
- uvede, ţe pravidla ţivota chrání radost
člověka
- pojmenuje dobro a zlo za pomocí biblického
sdělení
- vyjádří důleţitost svědomí a péči o ně
- uvědomuje si důleţitost vztahu úcty
k druhému člověku i Bohu
- stává se vnímavým a tolerantním k lidem
s odlišným pohledem na ţivot či náboţenské
přesvědčení
2. Přikázání Boţí
- základní pravidlo se jmenuje láska
- Desatero, modlitba Páně, kázání na hoře
- charakterizuje jednotlivá přikázání Desatera
- analyzuje vztahy mezi svědomím a situacemi,
které ukazují na mravně dobrý či špatný čin,
přebírá odpovědnost za svá rozhodnutí
- poznává Desatero v pohledu dějin spásy a
jeho význam pro vyvolený národ a pro svůj
osobní ţivot
3. První deska desatera - první tři přikázání
desatera
- znění
- rozlišení toho, co je pro všechny lidi a co je
závazné pro věřící, jak vyjadřují věřící vztah
k Bohu
- úcta a tolerance v ţivotě člověka, náboţenská
tolerance
- jak vyjadřují věřící vztah k Bohu, význam
modlitby, svátečního dne, četby Písma
- současné jevy, které nastupují tam, kde chybí
víra v Boha a které mají negativní dopad na
člověka: pověra, magie modlosluţba, věštění,
vyvolávání zlých duchů, čarodějnictví,
astrologie, ateismus, svatokrádeţ
- kletba, rouhání
- negativní dopady nerespektování svátečního
dne
4. Druhá deska desatera – vztah ke druhým
lidem
Rodinný ţivot:
- význam rodiny, rodina a domov
- základní charakteristika rodiny
- co rodinný ţivot stmeluje a rozděluje,
moderní nebezpečí pro rodinný ţivot
- Jednotlivé role v rodině
Páté přikázání:
- úcta k lidskému ţivot a jeho ochrana,
- zdůvodní důleţitost rytmu ţivota – dny volna
a odpočinku, slavení a zaměření se nejen na
výkon, ale i na kvalitu ţivota
- posoudí negativní dopad některých
moderních trendů víry v magii, horoskopy…
- popíše své postavení v rodině, charakterizuje
své potřeby a poţadavky vůči rodičům,
analyzuje svůj postoj ke konfliktům v rodině
a zdůvodní potřebu respektovat poţadavky
všech členů rodiny
- vnímá a analyzuje jednotlivé jevy ovlivňující
rodinný ţivot
- zhodnotí biblický pohled na tělesný rozměr
128/140
křesťanský pohled na ţivot
- důstojnost a posvátnost ţivota od početí
k přirozené smrti
Šesté přikázání:
- stvořitelský záměr s člověkem, muţ a ţena
jako povolání do sluţby ţivotu
- pohlavnost, úcta k lidskému tělu
- připravenost k sebedarování v manţelství
- význam sexuality
- současné jevy narušující úctu k tělu a
stvořitelský záměr, stabilitu manţelství a
rodiny
Sedmé přikázání:
- úcta k osobám a jejich majetku
- získávání majetku
- hodnota práce a odpočinku
- spravedlnost v uţívání majetku
- sociální rozměr majetku
- solidarita s chudými
Desáté přikázání:
- úcta k majetku druhého
- význam chudoby a postoje k ní
- svoboda od majetku
Osmé přikázání:
- kaţdý má právo na dobré jméno a čest
- ţít v pravdě a vydávat svědectví o pravdě
- sdělovací prostředky a pravda
- negativní projevy: pomluvy, nactiutrhání,
křivá přísaha, leţ
člověka
- srovnává rozdílnosti muţe a ţeny, biblický
postoj k sexu
- zjišťuje a analyzuje patologické projevy
narušující úctu k lidskému tělu
- zaujímá zralý a zdravý postoj k osobnímu
majetku, stává se nesobeckým, otvírá své oči
a srdce k potřebám druhých
- zdůvodní závaţnost daného slova, rozlišuje
pravdu a leţ, přetvářku, vytváří důvěryhodné
vztahy mezi lidmi
129/140
PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE
Obecný cíl předmětu :
Předmět psychologie a komunikace umoţňuje ţákům získat přehled vědomostí a dovedností ze
základních i aplikovaných oborů psychologie.
Předmět významně rozvíjí osobnost ţáka, formuje jeho vztah k povolání a rozvíjí profesní
kompetence, zejména vztah ke klientům/pacientům, vede k osvojení zásad týmové práce.
Psychologie a komunikace rozvíjí celoţivotní zodpovědnost za bio-psycho-sociální zdraví člověka.
Umoţňuje rozlišovat a respektovat zvláštnosti jednotlivých vývojových období, pomáhá ţákům
poznávat svou osobnost, a zároveň rozlišovat různé typy osobností klientů.
Podstatnou součástí předmětu je také rozvoj komunikativních a sociálních dovedností ţáků.
Psychologie a komunikace se řadí mezi předměty odborné, svým obsahem do vzdělávací oblasti
RVP „Sociální vztahy a dovednosti“.
Obsahem je základní přehled pojmů z obecné, vývojové, sociální a zdravotnické psychologie.
Učivo umoţňuje prakticky vyuţít psychologii v osobním ţivotě, v mezilidských vztazích,
v pracovním prostředí.
V rámci mezipředmětových vztahů vyuţívá poznatky zejména ze společenskovědních předmětů, ale
také navazuje na zkušenosti z předmětů odborných, jako je odborný výcvik a ošetřovatelská péče,
které zároveň kvalitativně mění.
Výuka psychologie a komunikace směřuje k tomu, aby ţáci
 měli vhodnou míru sebevědomí, byli schopni sebehodnocení a pěstovali pozitivní sebepojetí
 jednali odpovědně a uplatňovali asertivní práva
 byli schopni kritického myšlení, avšak tolerantní a solidární, oprostili se od stereotypů,
předsudků a předsudečného jednání
 zajímali se o etické otázky a hledali na ně odpověď, měli úctu k ţivotu, zdraví a duchovním
hodnotám.
Pojetí výuky:
Psychologie a komunikace je teoreticko-praktický předmět, který se realizuje v odborné učebně
nebo kmenových třídách formou frontální a skupinové výuky.
Mezi metody výuky patří: výklad, diskuse, samostatná práce, simulace běţných a problémových
situací, jejich řešení a rozbor, hraní rolí, brainstorming, proţitkové metody, testy, aktivizační
metody, relaxační cvičení, výtvarné techniky.
Hodnocení výsledkŧ ţákŧ :
Obsahem hodnocení je :
 šířka a hloubka porozumění učivu
130/140





schopnost vyuţití mezipředmětových vztahů
schopnost aplikace poznatků při řešení problémů
zpracování a prezentace zadaných úkolů
aktivní přístup ţáka k výuce
kreativita ţáka
Při hodnocení jsou uplatňovány tyto metody : průběţné hodnocení v hodinách, ústní zkoušení,
písemné testy, hodnocení zadaných úkolů, včetně jejich případné prezentace. Důleţité je i
sebehodnocení ţáka a hodnocení jeho výsledků ostatními.
Ţáci oboru ošetřovatel jsou ve výuce předmětu psychologie a komunikace
směřováni k rozvíjení klíčových kompetencí, a to zejména těchto:
 komunikativních - nacvičuje rozhovor s klientem, se zdravotnickým personálem,
s příbuznými
 k řešení problémŧ - navrhne a realizuje v modelových situacích, při hraní rolí
 personálních a sociálních - v přístupu ke klientovi nepodléhá předsudkům a stereotypům,
reálně posuzuje své fyzické i duševní moţnosti v osobním ţivotě i při výkonu
zdravotnického povolání
 občanských - respektuje práva nemocných, dodrţuje etický kodex sester
 k vyuţití ICT a práci s informacemi - vytváří prezentace na PC a prakticky je provádí
 k pracovnímu uplatnění - získává a vyhodnocuje informace o pracovních a vzdělávacích
příleţitostech, nacvičuje vhodnou komunikaci s potencionálním zaměstnavatelem,
prezentuje svůj odborný potenciál, uvědomuje si význam dosaţených kompetencí nutných
pro úspěšné uplatnění
 k učení - ovládá různé techniky učení, vhodně argumentuje, obhajuje svůj názor, je schopen
přijmout kritiku, učit se od druhých.
Předmětem psychologie a komunikace se prolínají tato průřezová témata:
 Občan v demokratické společnosti - dovede jednat s lidmi, váţí si materiálních a
duchovních hodnot, má potřebné právní znalosti
 Člověk a svět práce - orientuje se v moţnostech uplatnění na trhu práce
 Informační a komunikační technologie - vyuţívá PC jako zdroj informací
 Etická a náboţenská výchova - respektuje odlišnosti filozofického přístupu k ţivotu, je
tolerantní k různým náboţenstvím a kulturním hodnotám
 Výchova ke zdraví - orientuje se v problematice duševní hygieny, aktivně naplňuje
preventivní programy zdraví.
131/140
2. ročník: 2 hodiny týdně teorie, celkem 62 hodin
Tematický celek
1. Psychologie jako věda
- předmět psychologie
- odvětví psychologie
- vztah psychologie k jiným oborům
- projevy a funkce psychiky
- pojmy fylogeneze a ontogeneze
- metody psychologie
- vyuţití psychologie v praxi
- význam psychologie pro zdravotnické
povolání
Ţák:
- charakterizuje psychologii jako vědu
- definuje její předmět
- vysvětlí na příkladech praktické vyuţití
psychologie i jejich jednotlivých disciplín
- vymezí význam psychologie obecně pro ţivot
i pro zdravotnické povolání
- vysvětlí rozdíl mezi fylogenezí a ontogenezí
- vyjmenuje funkce psychiky
- popíše základní psychologické metody
2. Člověk jako osobnost
- pojem, charakteristika, biologická a
sociokulturní determinace osobnosti
- vývoj osobnosti v procesu socializace
- struktura a rysy osobnosti
- zájmy, postoje, hodnoty, cíle, schopnosti,
motivace a potřeby
- temperament a charakter, typologie osobnosti
poznávání a posuzování osobnosti
- stereotypy a předsudky
- poţadavky na osobnost zdravotnického
pracovníka
- poruchy osobnosti a jejich prevence
3. Psychické procesy, stavy a vlastnosti
- klasifikace psychických procesů
- poznávací procesy: vnímání, představivost,
myšlení a řeč, paměť a učení.
- procesy emoční a volní
- poruchy psychických procesů
4. Vývoj psychiky jedince
- zákonitosti psychického vývoje
- vývojová stadia a jejich charakteristika
- vysvětlí pojem osobnost, individuální rozdíly
osobnosti, faktory podílející se na utváření
osobnosti
- vyjmenuje vlivy formující osobnost
- charakterizuje strukturu osobnosti, vysvětlí
její základní pojmy
- definuje temperament a charakter, vztah a
rozdíl mezi nimi, uvede příklady typologií
- objasní význam potřeb a motivace, poznatky
aplikuje na situaci klientů
- na příkladech uvede chyby ve stereotypech a
předsudcích
- orientuje se v problematice poruch osobnosti
- třídí psychické procesy a stavy
- charakterizuje jednotlivé psychické procesy
- vyuţívá znalostí ke zkvalitnění vlastního
učení, k sebepoznávání a sebehodnocení
- definuje předmět ontogenetické psychologie
- popíše zákonitosti psychického vývoje
- charakterizuje jednotlivé vývojové etapy
132/140
3. ročník: 1 hodina týdně teorie, celkem 31 hodin, 2 hodiny týdně cvičení, celkem 62 hodin
Tématický celek
Teorie:
1. Komunikace a jednání s lidmi
- komunikace jako sociální interakce
komunikační proces, druhy komunikace
- verbální komunikace, rozhovor, typy
rozhovorů
- neverbální komunikace
- empatie, empatický rozhovor
- asertivita, agresivita, manipulace
- komunikační bariéry,
- chyby v komunikaci, iatropatogenie
- zásady komunikace s klientem různého
věku
- zásady komunikace s osobami se
smyslovým nebo mentálním hendikepem
2. Psychologie v práci ošetřovatele
- vliv choroby nebo zdravotního postiţení na
psychiku člověka
- bio-psycho-sociálně-spirituální přístup
k nemoci a nemocnému člověku
- psychosomatické a somatopsychické
nemoci
- subjektivní proţívání nemoci
- pohled na nemoc
- proţívání nemoci v čase
- adaptace na nemoc a hospitalizaci
- iatropatogenie a hospitalismus
- produktivní a neproduktivní přístup
k nemocnému
- zvláštnosti přístupu k nemocným podle věku,
kulturních specifik, tradic, zvyků
- psychologie bolesti, strachu a úzkosti
- psychologická problematika umírání a smrti
- psychologie nemocných s tělesným,
smyslovým a mentálním postiţením
- vliv prostředí a pracovní činnosti na
zdravotnické pracovníky
- profesionální adaptace a deformace
- syndrom vyhoření
- psychohygiena ošetřovatele
3. Sociální skupiny a sociální vztahy
- sociální skupiny, vliv skupiny na jedince
- sociální vztahy a jejich charakter
Ţák:
- vysvětlí pojem komunikace, rozdíl mezi
verbální a neverbální komunikací
- popíše zásady vedení rozhovoru
- objasní a procvičí principy empatické
komunikace
- rozliší na různých situacích projevy
asertivního a neasertivního jednání
- na příkladech provede rozbor nejčastějších
chyb při komunikaci
- prokáţe a ocení význam prosociálního
chování
- vyzkouší komunikaci s osobami
s postiţením na modelových situacích
- vysvětlí faktory ovlivňující psychiku
nemocného
- vymezí různé postoje k nemoci
- vysvětlí pojmy iatropatogenie a
hospitalismus
- zhodnotí různé přístupy zdravotnických
pracovníků k nemocnému
- vysvětlí, kterým projevům v chování
nemocného je třeba věnovat pozornost
- určí rozdíl mezi produktivním
neproduktivním chováním zdravotnického
pracovníka
- vyuţije znalostí z vývojové psychologie o
charakteristice jednotlivých vývojových
obdobích v souvislosti s proţíváním nemoci
- charakterizuje pocity nemocného
proţívajícího bolest, úzkost,strach
- zdůvodní význam jazykové, kulturní a
duchovní odlišnosti nemocných v rozsahu
jejich práv
- procvičí přístup k lidem s tělesným,
smyslovým a mentálním hendikepem
- rozliší projevy profesionální adaptace a
deformace
- charakterizuje na příkladech jednotlivé typy
sociálních vztahů
133/140
-
sociální chování
patologické projevy chování
diskriminace, šikana, intolerance
domácí násilí
pracovní skupiny
zásady týmové práce
- charakterizuje sociální skupinu z různých
hledisek
- ocení význam prosociálního chování
- navrhne moţnosti prevence a obrany před
šikanou a diskriminací
- uvede klady a význam týmové práce
Cvičení:
1. Psychologie jako věda
- praktické vyuţití psychologických metod
- aplikuje základní psychologické
2. Člověk jako osobnost
- potřeby člověka s aplikací na potřeby
nemocných
- poznávání a posuzování osobnosti se
zaměřením na sebepoznávání
- vyjádří vlastními slovy své potřeby a jejich
změny v souvislosti se zdravotním stavem
- zdůvodní význam sebepoznání a pozitivního
sebepojetí
3. Psychické procesy, stavy a vlastnosti
- aktivity zaměřené na procvičování vnímání,
představivosti, paměti, myšlení, vůle,
uvědomování si vlastních emocí a proţívání
jiných osob
- techniky učení
4. Vývoj psychiky jedince
- zvláštnosti přístupu k lidem v různých
etapách ţivota
- výchovné zaměstnávání dětí
- aktivizace seniorů
5. Komunikace a jednání s lidmi
- verbální a neverbální komunikace
- řešení modelových situací z běţného ţivota,
ze zdravotnického prostředí, při hledání
zaměstnání
- kultura osobního projevu
- asertivita, agresivita, manipulace
- umění naslouchat druhému
- komunikace s osobami se smyslovým nebo
mentálním hendikepem
6. Psychologie v práci ošetřovatele
- zdraví a nemoc – lidské hodnoty
- adaptace na nemoc a hospitalizaci
- iatropatogenie
metody
- cvičí jednotlivé psychické procesy
- pouţívá vhodné způsoby učení
- vyzkouší přístup k jedincům podle věkových
zvláštností
- navrhne a provede vhodné zaměstnání
jednotlivých věkových skupin
- cvičí soulad mezi verbální a neverbální
komunikací
- demonstruje fáze rozhovoru
- cvičí pozorné naslouchání
- rozliší projevy asertivního a neasertivního
jednání
- prokáţe dovednost komunikovat s osobami
s postiţením správným způsobem
- prokáţe kulturu řeči a
- kultivované vystupování
- zaujme stanovisko k hodnotám
- aplikuje produktivní přístup k nemocným
- specifikuje odlišnost individuálních potřeb
134/140
- produktivní a neproduktivní přístup
k nemocnému
- zvláštnosti v přístupu k nemocným podle
různých hledisek
- psychologická problematika bolesti, strachu,
umírání a smrti
- relaxace, psychohygiena ošetřovatele
7. Volné hodiny
- práce s odborným textem, hodiny zaměřené
na samostatnou a tvůrčí práci ţáků,
prezentace, referáty apod. dle aktuálních
potřeb třídy
nemocných
- navrhne a vyzkouší způsoby relaxace a ocení
její význam
- orientuje se a pouţije odborný text
- interpretuje výsledky své činnosti
135/140
Personální a materiální zabezpečení vzdělávání
Personální podmínky
Teoretickou i praktickou výuku na škole v současnosti zajišťuje 36 většinou plně kvalifikovaných a
aprobovaných učitelů. Učitelé bez úplné kvalifikace si vzdělávání postupně doplňují studiem na
vysokých školách. Pedagogický sbor se skládá z 24 učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů a 12
učitelek odborných předmětů, které mají bohaté zkušenosti z práce všeobecné nebo dětské sestry
v různých typech nemocničních zařízení. Zkušení pedagogové, kteří jsou vhodně a vyváţeně
doplňováni svými mladšími kolegy, zajišťují výuku nejenom u oboru Ošetřovatel, ale i u oborů
Zdravotnické lyceum a Zdravotnický asistent. Všichni pedagogové se účastní dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků na prohloubení svých odborných i pedagogických kompetencí.
Na škole působí výchovný poradce a metodik prevence sociálně patologických jevů. Škola je
nakloněna také vzdělávání budoucích pedagogů, pro které zajišťujeme odbornou praxi ve výuce
odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů. O tuto problematiku se stará jeden z pedagogických
pracovníků. Škola spolupracuje s několika charitativními organizacemi, pro které je vyčleněn také
jeden pedagogický pracovník.
O provoz školy se starají 3 nepedagogičtí pracovníci. Ostatní sluţby škola zajišťuje
subdodavatelsky.
Materiální podmínky
Budova školy je umístěna v centru města Brna v komplexu budov patřících zřizovateli, kongregaci
Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny. Výhodou je bezprostřední
blízkost domova mládeţe pro ubytování dívek, kterému patří i jídelna slouţící také ţákům naší
školy.
Objekt školy je průběţně rekonstruován a modernizován tak, aby vyhovoval provozu školy a
hygienickým poţadavkům. Škola má nově kompletně rekonstruované sociální zařízení.
Knihovna je umístěna v přízemí školy. Je v ní odborná literatura i beletrie a k dispozici je počítač
s připojením na internet.
Všechny učebny jsou standardně vybaveny včetně audiovizuální techniky. Ve většině z nich je k
dispozici zpětný projektor, projekční plátno, televize a videorekordér. V současnosti má škola
většinu učeben vybavených pevně instalovanými dataprojektory a PC, další jsou k dispozici jako
mobilní.
Učebna výpočetní techniky má 18 PC, které jsou průběţně modernizovány.
V areálu budovy školy je kostel, ve kterém ţáci mají moţnost se denně účastnit ranní bohosluţby.
Jednou týdně se koná studentská mše svatá. Škola vyuţívá kostel, patřící zřizovateli školy, také ke
společné oslavě liturgických svátků a k slavnostnímu zahájení i zakončení školního roku.
Chodby školy jsou vyzdobeny výstavou fotografií ze ţivota školy, pracemi ţáků, fotografiemi,
odbornými pomůckami apod..
Sborovna, kabinety a pracovny učitelů jsou standardně vybaveny. Vyučující mají nepřetrţitě přístup
k PC a internetu, které jsou vyuţívány pro přípravu výuky.
Škola má k dispozici 2 nově vybavené odborné učebny ošetřovatelství, učebnu psychologie, učebnu
výpočetní techniky a nově zřízenou učebnu chemie a fyziky.
136/140
BOZP a PO
Poţadavky na BOZP a PO
 škola je povinna zajišťovat nezávadný technický stav budovy školy a technických zařízení.
Pravidelně je prováděná jejich údrţba a technická kontrola. Revize zařízení jsou prováděná
pravidelně v souladu s právními předpisy (elektrická zařízení a přístroje, hromosvod, kotelna,
hasicí přístroje a hydranty, plynová zařízení, nářadí v tělocvičně a posilovně)
 v době teoretického i praktického vyučování škola dodrţuje podmínky bezpečnosti, ochrany při
práci a poţární ochrany (včetně činností, které souvisí se vzděláním, např. exkurzí, kulturních
představení atd.) podle platných právních předpisů
 škola dodrţuje a naplňuje specifické podmínky pro práci mladistvých, které jsou stanoveny
právními normami a vedou ke zvýšení ochrany zdraví ţáků. Na začátku kaţdého školního roku
a před činnostmi, kterých se ţáci v souvislosti s vyučováním zúčastní, jsou ţáci prokazatelně
poučeni o nutnosti dodrţovat zásady bezpečnosti, ochrany zdraví a poţární ochrany při práci.
Ţáci jsou prokazatelně seznámeni se školním řádem, BOZP a PO a zásadami bezpečného
chování. V odborných učebnách jsou ţáci prokazatelným způsobem seznámeni s jejich
provozními řády, které jsou důsledně dodrţovány (chemická a fyzikální učebna, odborné
učebny, tělocvična, posilovna, učebna informatiky)
 škola zajišťuje ochranu ţáků před úrazy, násilím, šikanou a jinými negativními vlivy.
V prostorách školy je zajištěn pedagogický dozor
 před nástupem na odbornou praxi jsou všichni ţáci prokazatelně poučeni o přepisech a
nařízeních, která se týkají dodrţovaní zásad BOZP a PO a zdraví při práci. Kaţdý školní rok
jsou ţáci poučeni o ochraně proti virové hepatitidě typu B, proti AIDS a o infekcích
způsobených MRSA. Při nástupu na jednotlivé ošetřovací jednotky je skupina ţáků poučena o
pravidlech BOZP a PO na daném pracovišti. Ve výuce ošetřování nemocných ţáci i odborné
učitelky pouţívají předepsaný ochranný pracovní oděv a pracovní obuv s atestem pracovní
obuvi. Praní pracovních oděvů se řídí platnými právními předpisy. Před nástupem ţáků na
praktické vyučování do zdravotnických zařízení je provedena kontrola očkování ţáků proti
virové hepatitidě typu B
 proškolení zaměstnanců školy v BOZP a PO se řídí platnými právními předpisy.
Kaţdé tři roky všichni zaměstnanci školy absolvují preventivní lékařskou prohlídku u
závodního lékaře.
 všechny úrazy ve škole i na jednotlivých ošetřovacích jednotkách jsou evidovány a
registrovány podle platných právních předpisů.
137/140
AUTORSKÝ KOLEKTIV
Koordinátor ŠVP
Bc. Helena Macková
Pracovní týmy
Jazykové vzdělávání
CJL
AJ
NJ
Společenskovědní vzdělávání
DEJ
ON
KN
Mgr. Irena Nováková
Mgr. Alena Habrová
Mgr. Gabriela Dujková
Mgr. Radka Moosová
Mgr. Petr Holánek
Mgr. Milena Čermáková
Přírodovědné vzdělávání
BIO
FYZ
CHE
Mgr. Kateřina Janíčková
Mgr. Hana Horáčková
Mgr. Andrea Odstrčilíková
Matematické vzdělávání
MAT
RNDr. Jana Cigánková
Estetické vzdělávání
TV
SAK
Bc. Blanka Petříková
Vzdělávání v ICT
ICT
Ing. Eva Vykoukalová
Ekonomické vzdělávání
EKO
Ing. Irena Vinklerová
Odborné
SOM
KPD
ZEH
PP
OP
OV
Zuzana Kostková
Mgr. Anna Kotvrdová
Mgr. Anna Kotvrdová
Mgr. Veronika Franková
Ludmila Staňková
Mgr. Veronika Franková
Mgr. Martina Kalábová
Sociální vztahy a dovednosti
Mgr. Drahomíra Koudelková
Mgr. Martin Novák
Jazyková úprava
Mgr. Radka Moosová
PhDr. Irena Nováková
Typografická úprava
Ing. Eva Vykoukalová
Úvodní listy
Bc. Helena Macková
Mgr. David Kasan
PaedDr. Zdeňka Marešová
138/140
Dodatky
139/140
Přílohy
140/140

1. Pojetí vyučovacího předmětu - Církevní střední zdravotnická škola

Transkript

Podobné dokumenty

Atestační otázky obor psychiatrie - soubor adobe acrobat reader

9. Učební osnovy ČESKÝ JAZYK, CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ JAZYK

Povrchové úpravy

Učební dokumenty oboru Zdravotnický asistent

Bohatý táta chudý táta

Int. Express Elementary wordlist

maketa VZ 2006.indd - Letiště Ostrava, as

Základní identifikační údaje - Střední průmyslová škola

Prodavač a výrobce lahůdek - Gemini

Školní vzdělávací program - Ošetřovatel 15.11.2014

školní vzdělávací program - SŠZE a SOU CHKT Kostelec nad Orlicí

Proč ne eutanazii?

Témata k maturitní zkoušce z předmětu Psychologie a komunikace

Heads Up Baseball - Baseball Academy Brno

Etické aspekty psychologické pomoci (na dálku)

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

praktická sestra - Střední zdravotnická škola

Stáhnout skripta - Vzdělávací klíč

ekonomické lyceum - Obchodní akademie Pelhřimov

Sada vzdělávacích programů a příkladů dobré praxe

1. - Gymnázium Karviná

Zobrazit dokument - Gymnázium Trutnov