MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA
Transkript
MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA
Prof. Ing. Josef Říha, DrSc., a kolektiv ECOIMPACT PRAHA 19014 PRAHA 9, SMIŘICKÁ 339 POSOUZENÍ SCÉNÁŘŮ PRO NULOVOU VARIANTU MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA 08/2002 ___________________________________________________________________ OBSAH: TITULNÍ LIST OBSAH SOUHRN EXECUTIVE SUMMARY ZUSAMMENFASSUNG i ii iv vi 1 EXPOZICE PROBLEMATIKY 1 2 ZADÁNÍ PRO ROZHODOVACÍ ANALÝZU 2 3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ROZHODOVACÍ ANALÝZY 7 4 MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ POSUZOVANÝCH SCÉNÁŘŮ 19 4.1 MODEL PRO ROVNOCENNÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ 4.2 STANOVENÍ RELATIVNÍHO VÝZNAMU (VÁHY) KRITÉRIÍ 4.3 MODEL PRO DIFERENCOVANÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ (STANDARDNÍ ŘEŠENÍ) 4.4 VÝSLEDKY A DISKUZE 19 43 52 5 ZÁVĚR 57 60 LITERATURA 61 PŘÍLOHA I - POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN PODLE PROTOKOLU Z MELKU 62 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ i _________________________________________________________________________________ SOUHRN Obsahem studie je zpracování multikriteriální analýzy potenciálně možných scénářů (subvariant) pro nulovou variantu JE Temelín. K tomu účelu zadavatel generoval celkem sedm subvariant (tabulka i) a devatenáct relevantních kritérií (tabulka ii). Scénáře pokrývají nulové pasivní a aktivní subvarianty pro diferencovanou dobu komerčního provozu a různý provozní režim z hlediska různé míry exportu nadbytečné výrobní kapacity elektrárenského parku. Kritéria pokrývají hledisko bezpečnostní, dopadů na energetiku, ekonomické, sociální, společenské a politické i ekologické (tabulka iii); součástí zadávací dokumentace byly numerické vstupní hodnoty (tabulka iv). Za stěžejní cíl analýzy byl definován záměr formalizovaným způsobem získat vějíř vzájemně srovnatelných výstupů a argumenty pro konečný rozhodovací proces. K tomu účelu byly jednotlivé scénáře pro nulovou variantu JE Temelín seřazeny do výsledného pořadí podle axiomatické teorie kardinálního užitku MUT. Výpočet byl proveden jednak pro model rovnocenného významu kritérií (tzv. nevážený výstup), jednak pro model diferencovaného významu kritérií pomocí formalizované metody TUKP (standardní řešení). Obdržené výsledky byly kriticky porovnány. Výsledné scóre posuzovaných scénářů je určeno hodnotami vícerozměrných vektorů podle rovnice (3). Výsledné pořadí je hierarchicky uspořádáno podle velikosti číselné hodnoty odpovídajícího vektoru Ui , tj. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 . Jednorozměrné transformační funkce užitku a odpovídající vyhodnocovací křivky (obrázky 1 až 19) byly generovány pomocí mocninového vztahu z matice vstupních údajů (tabulka 1). Ve všech případech se jedná o nepřímý transformační vztah s výjimkou tří kritérií P14, P16 a P18. Výsledky šetření pro model rovnocenného významu kritérií podporují výstupy zjištěné pro model diferencované váhy kritérií. Váhy kritérií byly stanoveny týmovou expertní metodou a korespondenčním způsobem (elektronickou poštou). Formálně byla aplikována metoda ALO-FUL, tj. alokace bodů významnosti pro posuzovaná hlediska (kategorie) a párovné porovnání významu kritérií v rámci jednotlivých hledisek podle D.Fullera (obrázek 25-a). Výsledné pořadí významu kritérií (tzv. veličina kvantitativního multiplikátoru) dokládá neobyčejný význam přisuzovaný všeobecné bezpečnosti. Tým expertů představuje skupina 12 odborníků (tabulka 8), kteří pokrývají relevantní obory ve vztahu k posuzované problematice. Docílení objektivizovaného výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu dokládá test rozdělení priorit kritérií (obrázek 25-b), kde obalová křivka vrcholů sloupkovitého diagramu naznačuje normální rozdělení náhodných chyb (tzv. Gaussovo či Laplaceovo-Gaussovo normální rozdělení). Z toho lze učinit závěr, že priority kritérií nevykazují žádné preferenční anomálie nebo deformace. Výsledek expertní ankety je prezentován jako aritmetický průměr jednotlivých znaleckých výroků (tabulky 5 a 6). Protože se v modelu diferencované váhy nemění priority jednotlivých scénářů, lze konstatovat, že posuzovaný systém je silně konzervativní. Jakékoliv drobné změny vstupů pro zadané soubory scénářů a kritérií zásadně nemohou změnit prezentovaný výsledek. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ ii _________________________________________________________________________________ Závěr vyplývá ze dvou shodných výsledků provedené multikriteriální analýzy pro model rovnocenného významu kritérií a diferencované váhy (obrázek 27). Jde o pozoruhodně shodné výsledky při určování pořadí z hlediska míry celospolečenského užitku pro zadaný soubor kritérií a scénářů. Výstup řešení prokazuje bezkonkurenční prioritu scénáře pro nulovou pasivní subvariantu V2. Tato subvarianta je charakterizována jako scénář A_P2, kdy projekt JETE je zastaven; nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE; nastane stav „trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních objektů; je nutná záložní kapacita 500 MW; potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji; nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely. Zároveň bylo zjištěno, že všechny posuzované provozní scénáře, u kterých se předpokládá komerční provoz elektrárny 30 let, jsou předstiženy příznivějším hodnocením aktivních nulových subvariant s kratší dobou komerčního provozu 10 a 20 let. Dokončení rozhodovacího procesu musí být korigováno širšími celospolečenskými souvislostmi, které nejsou (nemohou být) obsahem formalizované multikriteriální analýzy. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ iii _________________________________________________________________________________ SUMMARY The study is focused on performing a multicriterial analysis of potential scenarios (sub-options) for the zero option of the Temelín Nuclear Power Plant. For this purpose, the client has generated a total of seven sub-options (Table i) and nineteen relevant criteria (Table ii). The scenarios cover zero passive and active suboptions for different periods of commercial service and various operating modes from the point of view of a varying rate of excess production capacity of the power plant park. The criteria cover security, economic, social, societal, political and environmental aspects as well as the impact on the power industry (Table iii); numerical input values were included with the submitted documentation (Table iv). The crucial goal of the analysis was defined as acquiring in a formal way a range of comparable outputs and arguments for the final decision-making process. For this purpose, individual scenarios for the zero option of the Temelín Nuclear Power Plant were ranked by axiomatic theory of cardinal MUT benefit. The calculation was carried out for an equally-weighted criterial model (the so-called unweighted model) and for a weighted criterial model using a formalized TUKP method (standard solution). Obtained results were critically compared. The resulting score of individual scenarios is determined by values of multidimensional vectors according to equation (3). The results are then hierarchically ordered by the numerical value of their respective vectors Ui, i.e. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 . Single-dimensional transformation benefit functions and the corresponding evaluation curves (Figures 1 to 19) were generated using a power relationship from the input data matrix (Table 1). In all cases, the relationship is indirect transformational with the exception of three criteria: P14, P16 and P18. Investigation results for the equally-weighted criterial model support outputs of the weighted criterial model. The criteria were weighted using a team expert method and a correspondence method (via e-mail). Formally, the ALO-FUL method was applied, i.e. an allocation of significant points for aspects (categories) being evaluated and a coupled comparison of the various criteria’s significance within the framework of individual aspects according to D. Fuller (Figure 25-a). The way individual criteria are ranked by significance (the so-called quantitative multiplier variable) evinces the unusual import given to overall safety. The team of experts consists of 12 specialists (Table 8) from all fields relevant to the issues at hand. The achievement of the objectified goal without a disturbing external (pointed) influence is demonstrated by a test of distribution of criteria priorities (Figure 25-b) where the line going through the tops of individual bars in a bar diagram shows a normal distribution of random errors (the so-called Gauss or Laplace-Gauss normal distribution). Hence it would seem that criteria priorities show no preferential anomalies or deformations. The results of the expert survey are presented as an arithmetic average of individual expert opinions (Tables 5 and 6). As the priorities of individual scenarios do not vary in the weighted model, it would be safe to say that the system being evaluated is highly conservative. Any minute changes in the inputs for the sets of scenarios and criteria cannot substantially affect the presented results. The conclusion follows from two identical results of multicriterial analyses for the equally-weighted criterial model and the weighted criterial model (Figure 27). The JETE ZERO _____________________________________________________________________________ iv _________________________________________________________________________________ results exposing the background from the point of view of the benefits accruing to society for the specified set of criteria and scenarios are remarkably consistent. The solution output proves an unrivalled scenario priority for the zero passive sub-option V2. This sub-option is characterized as scenario A_P2 where the Temelín Nuclear Power Plant project is put on hold; the Temelín Nuclear Power Plant is not commercially operated; a state of "permanent suspension" ensues without the existing structures being demolished; backup capacity of 500 MW is required; the needs of the Czech Republic are satisfied by the existing sources; excess production capacity of the power plant park is used in part for export purposes. At the same time, it was ascertained that all evaluated operating scenarios assuming the power plant would be commercially operated for 30 years are inferior to active zero sub-options with a shorter commercial life of 10 and 20 years, which have received better rankings. The completion of the decision-making process must be performed in a societal context, which is not (and cannot be) included in the formalized multicriterial analysis. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ v _________________________________________________________________________________ ZUSAMMENFASSUNG Inhalt der Studie ist die Mehrkriterienanalyse potentieller Szenarien (Untervarianten) für die Nullvariante des AKW Temelín. Zu diesem Zweck hat der Auftraggeber insgesamt sieben Untervarianten generiert (Tabelle i), sowie neunzehn relevante Kriterien (Tabelle ii). Die einzelnen Szenarien decken passive und aktive Untervarianten für die Nullösung (den Ausstieg) ab, bei voneinander differenzierten kommerziellen Laufzeiten und verschiedenen Betriebsformen aus Sicht des Exportanteils überschüssiger Produktionskapazitäten des Kraftwerkparks. Die Kriterien erstrecken sich auf Sicherheitsaspekte ebenso wie auf Auswirkungen auf den Energiesektor und die wirtschaftlichen, sozialen, gesellschaftlichen, politischen und ökologischen Konsequenzen (Tabelle iii); Bestandteil der Vergabedokumentation waren dabei Eingangswerte in Zahlen (Tabelle iv). Erklärtes oberstes Ziel der Analyse war es, auf formalisierte Art und Weise einen Fächer miteinander vergleichbarer Ergebnisse und Argumente für die abschließende Entscheidungsfindung zu gewinnen. Zu diesem Zwecke wurden die einzelnen Szenarien für die AKW Temelín-Nullösung in eine Rangfolge gemäß der axiomatischen Theorie des kardinalen Nutzwerts MUT gestellt. Die Berechnungen wurden sowohl für ein Modell mit gleichgewichteten Kriterien (gleichgewichtetes Ergebnis) vorgenommen als auch für ein Modell mit differenziert gewichteten Kriterien (ungleich gewichtetes Ergebnis), unter Zuhilfenahme der formalisierten TUKP-Methode (Standardlösung). Die gewonnenen Ergebnisse wurden sodann kritisch verglichen. Der endgültige Rang der beurteilten Szenarien ergibt sich aus den Werten der mehrdimensionalen Vektoren gemäß Gleichung (3). Die abschließende Rangfolge ist hierarchisch nach den Zahlenwerten des korrespondierenden Vektors Ui angeordnet, d.i. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 . Die eindimensionale Funktion für die Nutzwerttransformation und die dementsprechenden Bewertungskurven (Graph 1 bis 19) wurden unter Zuhilfenahme der aus der Matrix der Eingangsdaten stammenden Potenzbeziehungen (Tabelle 1) generiert. In allen Fällen handelt es sich um eine indirekte Transformationsbeziehung, mit Ausnahme der drei Kriterien P14, P16 und P18. Die Untersuchungsergebnisse für das gleichgewichtete Modell stützen die Resultate, die für das ungleichgewichtete Modell festgestellt wurden. Die Gewichtung der Kriterien wurde dabei im Rahmen der Korrespondenz des Expertenteams (per email) festgesetzt. Formal wurde die ALO-FUL-Methode angewandt, d.h. Allokation der Signifikanzpunkte für die zu beurteilenden Aspekte (Kategorien) und paarweiser Vergleich des Stellenwerts der Kriterien im Rahmen der Einzelaspekte gemäß D.Fuller (Graph 25-a). Die abschließende Rangfolge der Bedeutung einzelner Kriterien (sog. Größe des quantitativen Multiplikators) unterstreicht die ungewöhnliche Bedeutung, die der allgemeinen Sicherheit beigemessen wird. Das Expertenteam rekrutiert sich aus einer Gruppe von 12 Fachleuten (Tabelle 8), die die relevanten Fachgebiete in Bezug zur beurteilten Problematik abdecken. Dass ein objektiviertes Ergebnis ohne störende äußere (zielgerichtete) Einflüsse erreicht wurde, belegt der Test zur Prioritätenverteilung der Kriterien (Graph 25-b), wo die Glockenkurve der Spitzenwerte im Balkendiagramm eine Normalverteilung von Zufallsfehlern nahelegt (sog. Gausssche bzw. LaplaceJETE ZERO ____________________________________________________________________________ vi _________________________________________________________________________________ Gausssche Normalverteilung). Von daher darf der Schluß gezogen werden, daß die Prioritäten keinerlei Anomalie bzw. Deformation aufweisen. Das Ergebnis der Expertenbefragung ist als arithmetisches Mittel der einzelnen Sachverständigenurteile dargestellt (Tabellen 5 und 6). Da sich im Modell differenzierter Gewichtungen die Prioritäten für einzelne Szenarien nicht ändern, kann gesagt werden, daß das beurteilte System ausgesprochen konservativ ist. Geringfügige Änderungen irgendwelcher Art bei den Eingangswerten für das vorgegebene Gefüge von Szenarien und Kriterien sind nicht in der Lage, das vorliegende Ergebnis im Grundsatz zu ändern. Das Fazit beruht auf zwei identischen Ergebnissen der Mehrkriterienanalyse für sowohl das gleichgewichtete als auch das differenziert gewichtete Modell (Graph 27). Es handelt sich hierbei um bemerkenswert deckungsgleiche Ergebnisse, was die Bestimmung der Rangfolge aus Sicht des gesamtgesellschaftlichen Nutzens unter den vorgegebenen Kriterien und Szenarien anbelangt. Das Ergebnis der Analyse beweist eine konkurrenzlose Priorität für die passive Untervariante V2 der Nullösung. Die Verkörperung dieser Untervariante ist das Szenario A_P2, das mit folgendem rechnet: Das Projekt AKW Temelín wird eingestellt; Es kommt zu keinem kommerziellen Betrieb des AKW Temelín; Es wird ein Zustand der „Dauerversiegelung“ angestrebt, ohne späteren Abriß der baulichen Anlagen; Eine Reservekapazität von 500 MW ist notwendig; Der Bedarf der Tschechischen Republik wird durch die derzeit vorhandenen Quellen gedeckt; Überschüssige Produktionskapazitäten des Kraftwerkparks werden teilweise für Exportzwecke verwendet. Zugleich war festzustellen, dass sämtliche beurteilten Betriebsszenarios, bei denen mit einem kommerziellen Kraftwerksbetrieb von 30 Jahren gerechnet wird, übertroffen werden von den günstigeren Beurteilungen aktiver Nullvarianten mit einer kürzeren kommerziellen Betriebsdauer von 10 bzw. 20 Jahren. In seiner abschließenden Phase muß der Prozess der Entscheidungsfindung ein Korrektiv in breiteren gesamtgesellschaftlichen Zusammenhängen finden, die nicht Inhalt dieser formalisierten Mehrkriterienanalyse sind (und auch nicht sein können). JETE ZERO ____________________________________________________________________________ vii _________________________________________________________________________________ 1 EXPOZICE PROBLEMATIKY Obsahem studie je zpracování multikriteriální analýzy potenciálně možných scénářů (subvariant) pro nulovou variantu JE Temelín. K tomu účelu zadavatel generoval celkem sedm subvariant a devatenáct relevantních kritérií. Scénáře pokrývají nulové pasivní a aktivní subvarianty pro diferencovanou dobu komerčního provozu a různý provozní režim z hlediska různé míry exportu nadbytečné výrobní kapacity elektrárenského parku. Kritéria pokrývají hledisko bezpečnostní, dopadů na energetiku, ekonomické, sociální, společenské a politické i ekologické. Zadávací dokumentace byla připravena a řešiteli předána komplexně s tím, že geneze vstupních údajů, jejich výklad a zdůvodnění netvoří předmět této studie. Za stěžejní cíl analýzy je formulován záměr formalizovaným způsobem řešení získat vějíř vzájemně srovnatelných výstupů a argumenty pro konečný rozhodovací proces. K tomu účelu jsou jednotlivé scénáře pro nulovou variantu JE Temelín seřazeny do výsledného pořadí podle axiomatické teorie kardinálního užitku MUT. Výpočet je proveden jednak pro model rovnocenného významu kritérií (tzv. nevážený výstup), jednak pro model diferencovaného významu kritérií pomocí formalizované metody TUKP (standardní řešení). Obdržené výsledky jsou kriticky porovnány. Řešení je provedeno v souladu s obsahem dříve vypracovaného „Návrhu metodiky“ (EcoImpAct Praha, 01/2002) pro „Občanské sdružení v havarijní zóně JE Temelín“. Uskutečněné práce do určité míry metodicky navázaly na posouzení vlivu nulové varianty v rámci Vládní komise pro posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí v roce 2001. V příslušném dokumentu je nulová varianta explicitně definována jako “varianta neuvedení do provozu a jejího zakonzervování” s vědomím, že po odstranění případných nedostatků bude elektrárna opakovaně uvedena do provozu (stav “spouštění”). Posouzení bylo řešeno cíleně tak, aby bylo možné vzájemně porovnat její potenciální ekologický impakt s impaktem varianty plného zprovoznění. Z tohoto důvodu vypovídací schopnost použitého řešení pro hodnocení širších souvislostí je omezená. Nicméně porovnání obou variant potvrdilo skutečnost, že rozdíl mezi nulovou variantou a variantou zprovoznění na pozadí ekologických kritérií není významný. Proto použití ekologického hlediska pro podrobnější rozlišení scénářů pro nulovou variantu lze za současných podmínek pokládat za irelevantní. Podrobnosti o hodnocení “varianty neuvedení do provozu a jejího zakonzervování“ jsou uvedeny v příloze této studie. S ohledem na přetrvávající kontroverzní výklad nulové varianty JE Temelín je třeba tuto kategorii explicitně definovat a vnímat na pozadí potenciálně možných hypotetických scénářů (subvariant). Následné posouzení těchto scénářů metodami multikriteriální rozhodovací analýzy umožňuje objektivně zhodnotit důsledky realizace určitého scénáře pro nulovou variantu v komplexním rozsahu. 25. 8. 2002 prof. Ing. Josef Říha, DrSc. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 1 _________________________________________________________________________________ 2 ZADÁNÍ PRO ROZHODOVACÍ ANALÝZU Pro multikriteriální analýzu objednatel zadal soubor sedmi scénářů, které v různé podobě modelují nulovou variantu a referenční katalog devatenácti kritérií, členěný do pěti hledisek. Scénáře pro nulovou variantu, viz tabulka (i), v různé kombinaci charakterizují • nulovou pasivní variantu; • nulovou aktivní variantu pro různou dobu komerčního provozu; • různý provozní režim z hlediska různé míry exportu nadbytečné výrobní kapacity elektrárenského parku. V tabulkách (ii) a (iii) je definován referenční katalog kritérií. Hlavním předmětem zadávací dokumentace je podrobná maticová tabulka vstupních údajů, ve které jsou scénáře popsány kvalitativně a kvantitativně pro všechna kritéria (tj. kvantifikace vstupních údajů pro zvolený rozměr parametru). Maticová tabulka vstupních údajů je uvedena jako tabulka (iv) a dále v upravené formě jako tabulka 1 v kapitole 4. Za tzv. „referenční scénář“ byl zvolen scénář označený „A_P2“ (subvarianta V2), který představuje pasivní nulové řešení, kdy projekt JETE je zastaven. V ekonomické oblasti byla pro vyhodnocení mj. použita standardní metodika určení nejnižších nákladů (diskontovaný cash-flow systém). Jednotlivé scénáře byly posouzeny z národohospodářského hlediska (situace jednotlivých podniků byla posuzována pouze z hlediska případného dopadu na státní rozpočet). Zároveň bylo zdůrazněno, že v liberalizovaném trhu nemá již vláda žádnou možnost ovlivnit vývoj směrem k jednomu z posuzovaných scénářů. Nastavení provozního scénáře je fakticky výsledkem tržních mechanismů na evropském energetickém trhu. Geneze vstupních údajů, jejich výklad a zdůvodnění netvoří předmět této studie. Číselné údaje ve vstupní maticové tabulce odpovídají zadání ze dne 22.07.2002. TABULKA (i) ZADANÝ SOUBOR SCÉNÁŘŮ PRO POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN CHARAKTERISTIKA SCÉNÁŘE – VLASTNOSTI SUBVARIANTY Vi V1 Pasivní nulová subvarianta (scénář A_P1 – projekt JETE je zastaven, žádný export) Projekt JETE je zastaven. Nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE. Stav “trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních objektů. Ekonomicky méně výhodné zdroje jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku není využívána pro exportní účely. Potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji. V2 Pasivní nulová subvarianta (scénář A_P2 – projekt JETE je zastaven, částečný export) … ¨ „REFERENČNÍ SCÉNÁŘ“ Nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE. Stav “trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních objektů. Záložní kapacita je 500 MW. Potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely. V3 Aktivní nulová subvarianta (scénář B10_P2 – komerční provoz 10 let, částečný export) JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 2 _________________________________________________________________________________ JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný komerční provoz po dobu 10 let. Doba provozu se v důsledku technických problémů (např. rychlé křehnutí tlakové nádoby) zkracuje a míra přijatelného rizika klesá. Totožný scénář „zakonzervování“ a výsledek posouzení podle referenčního dokumentu Komise z 18.5.2001 (stav spouštění), viz http://www.mzv.cz/ Výroba JETE (11,5 TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Ekonomicky méně výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny. Záložní kapacita 981 MW. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely (exportní saldo 7 TWh). V4 Aktivní nulová subvarianta (scénář B20_P2 – komerční provoz 20 let, export) částečný JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný komerční provoz po dobu 20 let. Doba provozu se v důsledku technických problémů (např. rychlé křehnutí tlakové nádoby) zkracuje a míra přijatelného rizika klesá. Totožný scénář „zakonzervování“ a výsledek posouzení podle referenčního dokumentu Komise z 18.5.2001 (stav spouštění), viz http://www.mzv.cz/ Výroba JETE (11,5TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Ekonomicky méně výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány, nebo trvale odstaveny. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely (exportní saldo je 7 TWh). Záložní kapacita 981 MW. V5 Provozní subvarianta (scénář B30_P1 – komerční provoz 30 let, žádný export) JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný komerční provoz po dobu 30 let. Výroba JETE (11,5 TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku není využívána pro exportní účely. Ekonomicky méně výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny. Záložní kapacita 981 MW. V6 Provozní subvarianta (scénář B30_P2 – komerční provoz 30 let, částečný export) JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný komerční provoz po dobu 30 let. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely (exportní saldo 7 TWh). Výroba JETE (11,5 TWh) nahrazuje výrobu klasických tepelných elektráren. Ekonomicky méně výhodné klasické tepelné elektrárny jsou buď zakonzervovány nebo trvale odstaveny. Záložní kapacita 981 MW. V7 Provozní subvarianta (scénář B30_P3 – komerční provoz 30 let, úplný export) JETE je po provedení opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti uvedena do komerčního provozu. Plný komerční provoz po dobu 30 let. Výroba JETE (11,5 TWh) je exportována, nedochází tedy k náhradě výroby klasických tepelných elektráren. Záložní kapacita 981 MW. Nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je zcela včetně výroby JETE (11,5 TWh) využívána pro exportní účely. Exportní saldo dosahuje 20 TWh. Poznámky a symbolika k tabulce (i) : A – nulová varianta pasivní (JETE není uvedena do komerčního provozu); B – nulová varianta aktivní (JETE je uvedena do provozu v souladu s bezpečnostními opatřeními podle dohody Melk-Brusel z 29.11.2001) za předpokladu různé doby plného provozu 10, 20 a 30 roků; P1 – rovnovážný provozní scénář, kdy je v rovnováze spotřeba a výroba elektrické energie v ČR bez využití nadbytečných kapacit pro export; P2 – exportní provozní scénář, kdy je část výrobní kapacity využita pro export a předpokládané JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 3 _________________________________________________________________________________ exportní saldo činí cca 7 TWh/rok (přibližný odhad pro rok 2002); P3 – expanzní provozní scénář pro předpokládané exportní saldo cca 20 TWh/rok (tj. po zprovoznění JETE s roční výrobou +11,5 TWh). TABULKA (ii) ZADANÝ SOUBOR KRITÉRIÍ PRO MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZU KATALOG KRITÉRIÍ, UKAZATELŮ A DEFINOVANÝCH JEDNOTEK INDEX j KRITÉRIUM UKAZATEL A ROZMĚR (DEFINOVANÁ JEDNOTKA) 1 Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru Bezpečnost provozu jaderné části Riziko úniku radioaktivity v důsledku vnějších vlivů Parametr P(1) zahrnuje kumulativní riziko vzniku havárií a bezpečnostní úrovně1) projektu JETE. Rozměr je v [RJ]. 9 Náklady záložních zdrojů 10 Náklady na mezisklad pro odpad z JETE Parametr P(9) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených na nutné záložní zdroje. Rozměr je v [Kč]. Parametr P(10) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených na mezisklad pro odpad z JETE. Rozměr je v [109Kč]. 11 Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný odvod na jaderný účet 12 13 Náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a současné čisté hodnoty 14 Počet pracovních míst 2 3 4 5 6 7 8 Parametr P(2) vyjadřuje riziko úniku1) radioaktivních látek. Rozměr je v [RJ]. Parametr P(3) zahrnuje zvýšení rizika2) oproti P(2) v důsledku náhodného vlivu pádu letadla, teroristického útoku, zemětřesení apod. Rozměr je v [RJ]. Pokrytí celostátní potřeby Parametr P(4) vyjadřuje verbálně způsob pokrytí celostátní elektrické energie potřeby elektrické energie v relaci jednak vyrovnaného zajištění, jednak přebytku. Rozměr je v [RJ]. Vliv na zvýšení energetické Parametr P(5) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch efektivity a úsporné programy úspor energie v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ]. Vliv na dosažení podílu Parametr P(6) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch obnovitelných zdrojů energie obnovitelných zdrojů energie podle dokumentu 3) EU v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ]. Parametr P(7) vyjadřuje úhrn finančních prostředků ve smyslu Vynucené dodatečné náklady vynucených dodatečných nákladů na zvýšení bezpečnosti JETE na zvýšení bezpečnosti podle podle dohody Melk-Brusel závěrečného protokolu z 29.11.2001. Rozměr je v [ 109 Kč]. Melk-Brusel Vynaložené prostředky státu na Parametr P(8) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynakládaných podporu v nezaměstnanosti státem na podporu v nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace v relevantních regionech. Rozměr je v [109 Kč]. Parametr P(11) vyjadřuje úhrn finančních prostředků jako realistický odhad nákladů vynaložených na konečnou likvidaci jaderného odpadu a výpočet výše nutného odvodu na jaderný účet. Rozměr je v [109 Kč za dobu provozu dle scénářů]. Parametr P(12) vyjadřuje náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu. Rozměr je v [109Kč]. Parametr P(13) vyjadřuje ekonomický vliv JETE na základě výpočtu současné čisté hodnoty (NPV) a aplikace standardní metody nejnižších nákladů (LCS)4), tj. diskontovaný cash-flow systém. Rozměr je v [109 Kč]. Parametr P(14) vyjadřuje míru přímé, nepřímé a indukované nezaměstnanosti v relevantních regionech (JČ; SČ) a zohledňuje útlum vývozu a náhradu hnědého uhlí za jádro v relaci ke scénáři A_P2 (tj. V2). Rozměr je [počet pracovních míst]. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 4 _________________________________________________________________________________ 15 16 17 18 19 Model energetické koncepce z pohledu spotřebitele Parametr P(15) vyjadřuje verbálně model energetické koncepce z pohledu spotřebitele ve prospěch konkurenčního prostředí v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ]. Vliv JETE na privatizaci Parametr P(16) zahrnuje odhad výnosů z hlediska vlivu JETE na energetiky privatizaci energetiky. Rozměr je v [109 Kč]. Vliv potenciální havárie JETE Parametr P(17) vyjadřuje verbálně potenciální vliv projektové a na životní prostředí nadprojektové havárie na obyvatelstvo a životní prostředí v závislosti na časovém faktoru. Riziko je přímo závislé na délce doby provozu reaktoru. Rozměr je v [RJ]. Vliv JETE na klimatickou Parametr P(18) vyjadřuje přínos JETE k omezení skleníkových změnu plynů, především redukci emisí CO2 . Rozměr je v [106 t (CO2)/rok]. Produkce vyhořelého jaderného Parametr P(19) vyjadřuje roční produkci vyhořelého vysoce paliva radioaktivního paliva z JETE. Rozměr je v [t/rok]. Poznámky: 1)Pro účely tohoto posouzení bylo přihlédnuto k dokumentu IAEA: Basic Safety Principles for Nuclear Power Plants; International Nuclear Safety Advisory Group INSAG, IAEA Safety Series No.75, INSAG-3, Vienna 1998 (dle citace H.Hirsch: Jaderná elektrárna Temelín, bezpečnostní nedostatky, 16.března 2001, odkaz 8). Relativní jednotky [RJ] vyjadřují pravděpodobnost vzniku jaderné havárie anebo úniku radioaktivních látek z jaderného reaktoru. 2) Zvýšení potenciálního rizika. 3) Dokument KOM(2000)769, přijatý Komisí 29.11.2000. 4) LCS – Least Cost Study. TABULKA (iii) REFERENČNÍ KATALOG KRITÉRIÍ A DEFINOVANÁ HLEDISKA (KATEGORIE) INDEX j KRITÉRIUM A. Hledisko bezpečnosti 1 B. Hledisko dopadů na energetiku 2 3 4 5 6 7 Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru Bezpečnost provozu jaderné části Riziko úniku radioaktivity v důsledku vnějších vlivů Pokrytí celostátní potřeby elektrické energie Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné programy Vliv na dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti podle závěrečného protokolu Melk-Brusel Vynaložené prostředky státu na podporu v nezaměstnanosti Náklady záložních zdrojů Náklady na mezisklad pro odpad z JETE Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný odvod do fondů Náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a současné čisté hodnoty Počet pracovních míst (nezaměstnanost) Model energetické koncepce z pohledu spotřebitele Vliv JETE na privatizaci energetiky Vliv potenciální havárie JETE na životní prostředí Vliv JETE na klimatickou změnu Produkce vyhořelého jaderného paliva HLEDISKO C. Ekonomické hledisko 8 9 10 11 12 13 D. Hledisko sociální, společenské a politické E. Ekologické hledisko 14 15 16 17 18 19 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 5 _________________________________________________________________________________ TABULKA (iv) ZADANÉ VSTUPNÍ HODNOTY PRO POSUZOVANÉ SCÉNÁŘE SCÉNÁŘ - SUBVARIANTA B10_P2 B20_P2 B30_P1 B30_P2 Kritérium A_P1 A_P2 index (j) V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 Vztah transformace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 B30_P3 Hledisko bezpečnosti (1) 0 0 2000 4000 6000 6000 6000 (2) 0 0 400 800 1200 1200 1200 (3) 0 0 4000 8000 12000 12000 12000 (-) (-) (-) Hledisko dopadů na energetiku (4) zajištěno zajištěno přebytek přebytek přebytek přebytek přebytek (-) (5) Ano ano ne ne ne ne ne (-) (6) Ano ano ne ne ne ne ne (-) Ekonomické hledisko (7) 0 0 10 10 10 10 10 (8) 7,3 1,2 7,02 7,02 12,21 7,02 0 (9) 0 0 10,87 21,74 32,61 32,61 32,61 (10) 0 0 2 4 6 6 6 (11) 0 0 6,1 12,2 18,3 18,3 18,3 (-) (-) (-) (-) (-) (12) 0 0 20,4 20,4 20,4 20,4 20,4 (-) (13) 14,3 0 95,5 81,1 67,9 81,1 78,6 (-) -17200 -8800 +2600 (+) Hledisko sociální, společenské a politické (14) (15) (16) -9900 0 konkurenční konkurenční 350 350 -8800 -8800 monopol monopol monopol monopol monopol (-) 135 135 135 135 135 (+) Ekologické hledisko (17) Ne ne ano ano ano ano ano (-) (18) 0 0 0 0 1,86 0 0 (+) (19) 0 0 420 840 1260 1260 1260 (-) Poznámka: Podle dokumentu ze dne 22.07.2002 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 6 _________________________________________________________________________________ 3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ROZHODOVACÍ ANALÝZY Pro multikriteriální analýzu definovaných scénářů nulové varianty byla v souladu s Návrhem metodiky (01/2002) aplikována vícekriteriální axiomatická teorie kardinálního užitku MUT (Multiatribute Utility Theory), která vychází z filozofického předpokladu, že souhrnná kvalita životního pro daný územní region je určena podstatnými (kardinálními) vlastnostmi jednotlivých složek ŽP, jejichž kvalitu lze posoudit dostupnými analyticko-diagnostickými ukazateli. Soubor těchto dílčích ukazatelů vytvoří katalog ukazatelů kritérií (znaků), u kterých se hodnoty stanoví exaktně analyticky s využitím vědeckých základů prognostiky, nebo expertním odhadem. Různorodost vlastností však běžně znemožňuje převedení na společné hodnotové měřítko, což naopak umožňuje formalizovaný pracovní postup. Aplikace axiomatické teorie kardinálního užitku spočívala v provedení teoretické rešerše a kritickém posouzení disponibilních metod. Pozornost byla věnována vybraným metodám rozhodovací analýzy, které jsou pro tento problém vhodné. V konečném výběru a s ohledem na praktické zkušenosti řešitele byla upřednostněna metoda TUKP. METODA TOTÁLNÍHO UKAZATELE KVALITY PROSTŘEDÍ V případě zadání záměru ve více variantách řeší zpracovatel dokumentace standardní úkol vícekriteriální rozhodovací analýzy (Decision Analysis) s cílem určit nejvýhodnější variantu pro zadaný soubor kritérií. Po metodické stránce může být tato úloha řešena libovolně při různé míře uplatnění subjektivního faktoru. Z hlediska požadavku dosáhnout co největší míry objektivizace podkladů pro rozhodovací proces však musí být vliv subjektu (jednotlivce) co nejvíce omezen. Tento cíl lze dosáhnout aplikací axiomatické teorie kardinálního užitku MUT s využitím vhodné formalizované metodiky, která umožní stanovit a vyjádřit číselné hodnoty souhrnné funkce užitku U. Souhrnná funkce užitku je určována jako mnoharozměrný vektor v závislosti na počtu použitých kritérií (resp. ukazatelů kritérií, parametrů, indikátorů, charakteristik aj.), a tomu odpovídajícímu počtu dílčích transformačních funkcí užitku. Základní koncepci metody TOTÁLNÍHO UKAZATELE KVALITY PROSTŘEDÍ (TUKP) prezentoval J. Říha v roce 1981, viz literatura. Teoretický základ metody TUKP tvoří koncepce analýzy dovedené až do stadia rozhodnutí. Podle autora teorie hodnotové analýzy L.D.Milese z r. 1961, cit P.C.Fishburn, je pro daný případ provedena modifikace pro stanovení užitné hodnoty (use value) a hodnoty osobní obliby (esteem value), především zařazením vhodných kritérií do vytvářených individuálních katalogů. Nechť je: Vi - varianta řešení pro i = 1,2, ..., m, kde m je celkový počet předem vypracovaných odlišných posuzovaných variant; JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 7 _________________________________________________________________________________ Py - podstatný parametr, který lze použít jako kritérium pro kvalitativní posouzení, když y = 1,2, ..., z, kde z je celkový počet vybraných kritérií; Pj(y)- ukazatel kritéria jako hodnota analyticky zjištěného popř. odhadnutého parametru pro j = 1,2,...,n(y), kde n je celkový počet ukazatelů v objektivních či subjektivních jednotkách, jako j-tý dílčí důsledek varianty Vi, nebo pro zjednodušení zkráceně Pj ; P - vektor parametrů, pro který je P = [P1 ... Pz]; P - celkový důsledek Vi , pro který je P = [P1 ... Pn]; w j - váhový či kvantitativní multiplikátor, tj. relativní význam vyšetřovaného Pj(y) v rámci celého souboru j = 1,2, ..., n (y); Uj - dílčí funkce užitku jako kvalitativní multiplikátor mající charakter transformační funkce (vyhodnocovací křivky) fj (Pj(y)), nabývající hodnoty v intervalu 0 ≤ Uj ≤ 1; Ui - vícerozměrný vektor či celková funkce užitku. Současně se předpokládá, že pro daný počet variant Vi a pro množinu indexů j lze stanovit všechny hodnoty Pj(y) a Uj , pro které platí vztah Uj = fj (Pj(y)) , (1) který vyjadřuje matematickou formu dílčí funkce užitku. Celková funkce užitku U je závislá na celkovém důsledku P a pro její konstrukci slouží množina dílčích funkcí užitku Uj . Předpokládá se dodržení podmínek preferenční a užitkové nezávislosti ukazatelů kritérií fj (Pj(y)) . Dále je arbitrérně stanovena podmínka, že pro celý soubor posuzovaných variant Vi je wj = konstanta . (2) Hodnota souhrnné funkce pro určitou variantu je dána hodnotou mnoharozměrného vektoru Ui podle vztahu n Ui = ∑ fj (Pj(y)) wj(N) j=1 , (3) Uvedený tvar funkce lze použít pouze v tom případě, že pro množinu w j platí 0≤ wj(N) ≤ 1 (j = 1,2,...,n) (4) a současně JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 8 _________________________________________________________________________________ n ∑ wj(N) = 1. j=1 (5) Rovnice (3) definuje aditivní model, který lze použít pro řešení výhradně za předpokladu platnosti uvedených podmínek. V opačném případě je nutno použít multiplikativní model. Výraz wj(N) vyjadřuje tzv. váhu normalizovanou. Za předpokladu, že ukazatelé kritérií P1, P2, ..., Pn(y) neprokazují vzájemnou užitkovou závislost, lze multiplikativní model vyjádřit vztahem n n n Ui = ∑ Uj w j + K ∑ ∑ Uj Uj+ + w j w j+ + j=1 j=1 j+>j n + K2 ∑ j=1 n n ∑ ∑ j+>j j++>j+ Uj Uj+ Uj++ + w j w j+ w j++ + + ... + + Kn-1 U1 U2 . . . Un . . . w 1 w 2 . . . w n , ++ kde j (6) + >j >j. Jestliže se obě strany rovnice vynásobí konstantou K a připočte se 1, je pro rovnici (6) ekvivalentní vztah n 1 + K Ui = ∏ (1 + K Uj w j ) . (7) j=n Funkce Uj nabývá hodnoty v intervalu <0;1> a konstanta K je řešením rovnice n 1 + K = ∏ (1 + K w j ) . (8) j=n Podmínka užitkové nezávislosti parametrů Pj(y) je splněna pouze tehdy, platí-li 1<K<0 pro případ ∑wj >1 a K>0 pro případ ∑w j<1. Numerické řešení rovnice (8), tj. nalezení reálného kořene K* v intervalu (-1, 0) nebo (0, +∞) se řeší iterační metodou. Pracovní postup pro přesný výpočet hodnoty K je uveden v odborné literatuře, viz R.L.Keeney a H.Raiffa (1976). V případě, že K = 0, přechází rovnice (6) na rovnici (3) a multiplikativní model se transformuje na aditivní. Protože určení konstanty K JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 9 _________________________________________________________________________________ metodou postupné iterace je při velkém počtu Pj(y) pracovně náročné, doporučuje se dodržet podmínky definované rovnicemi (4) a (5) a omezit se na používání výhodného aditivního tvaru podle rovnice (3). V těchto případech je však třeba důsledně parametr wj kvantifikovat metodou normované stupnice. Metoda se opírá o katalog individuálně vybraných ukazatelů kritérií Pj(y) . Současně je třeba mít na zřeteli, že mezi jednotlivými kritérii mohou existovat čtyři zásadně odlišné druhy interakcí. Zvláštní pozornost zasluhuje stanovení limitních hodnot lim Pj(y) pro vybraná j, která a) nelze vyvážit jinou vlastností (kvalitou); b) zabezpečují minimální standard kvality systému a tím jeho obecně přijatelnou celospolečenskou funkci. V mechanismu aplikace metody je třeba zabezpečit zablokování dalšího postupu hodnocení v tom okamžiku, kdy dojde k nepřípustnému překročení limitních hodnot. Výsledná hierarchizace souboru Vi (ranking) je určena sestupným pořadím podle vyčíslených numerických hodnot vektoru Ui podle zásady „čím vyšší ⇒ tím lepší !“ Jinými slovy celospolečensky maximální preferenci získává takové řešení (varianta), pro které vektor Ui nabývá nejvyšší hodnoty. Potenciální vlastnosti jednotlivých variant Vi pro i = 1,2, ..., m lze posoudit z hlediska časového faktoru, tj. Pj(y) po dobu stavební realizace a v období trvalého provozu stavebního a technologického souboru. Připouští se aditivní vztah Pj(y) = Pj(y) VÝSTAVBA + Pj(y) PROVOZ , (9) což se použije jako vstup do výchozí rovnice. Při aplikaci formalizované metody se využívá plná šíře znalostí a pomocných nástrojů z oblasti systémového inženýrství, vícekriteriální analýzy, rizikové analýzy, citlivostní analýzy, zvládáni nejistoty, prediktivních metod, teorie rozhodování apod. Běžně se předpokládá znalost a aplikace různých metod pro určování relativní důležitosti kritérií vč. expertních systémů, organizování a vyhodnocení ankety respondentů. S výhodou se uplatňuje modifikovaná metoda DELFY. Plné využití výhod teorie MUT předpokládá definování hypotetických a reálných variant záměru, umožňující zavedení referenční úrovně pro proces rozhodování. Náročnější a originální (původní) část metody tvoří generování kvalitativních multiplikátorů (vyhodnocovacích křivek), pro které jsou popsány tři různé pracovní způsoby. První krok aplikace metody TUKP tvoří sestavení tabulky vstupních údajů, tj. pro posuzovaný záměr (soubor posuzovaných variant Vi) se číselně kvantifikují hodnoty ukazatelů kritérií Pj. Tím se vytvoří KATALOG KRITÉRIÍ A UKAZATELŮ, který se někdy označuje jako referenční katalog. V případech, kdy je použita verbálně- JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 10 _________________________________________________________________________________ numerická stupnice (relativní jednotky [RJ]), je kvantifikace prováděna pomocí standardní pěti-stupňové verbálně numerické stupnice, která je závazně definována v tabulce. Výsledkem prvního kroku řešení je tzv. maticová tabulka vstupních údajů pro množinu Vi a parametry Pj . URČOVÁNÍ KVALITATIVNÍCH MULTIPLIKÁTORŮ (VYHODNOCOVACÍCH FUNKCÍ A KŘIVEK) Praktická aplikace předcházejících poznatků spočívá v substituci veličin xj ⇒ Pj a fj(xj) ⇒ Uj. Funkce Uj plní v modelu úlohu kvalitativního multiplikátoru. V grafickém zobrazení je tato funkce známa jako vyhodnocovací křivka (rating curve). Protože míra užitku je relativní, lze ke stanovenému počátku stupnice Uj přiřadit libovolnou hodnotu ukazatele Pj. Je možné normovat dílčí funkce užitku vztahy Uj = fj ( Pjo ) = 0 + (j = 1,2, ..., m) , (10) Uj = fj ( Pj ) = 1 takže oborem kvalitativních multiplikátorů potom je interval <0;1> a jejich definičním oborem pro případ pozitivní závislosti < Pjo ; Pj+ > ; pro případ negativní závislosti < Pj+; Pjo >. Ve většině případů lze vystačit s jednoduchými typy transformačních funkcí včetně transformace lineární. Pro vlastní postup sestrojení dílčí (jednorozměrné) funkce užitku se postupuje v pěti pracovních krocích, tj. a) období předběžné přípravy vlastní geneze a konstrukce transformační závislosti; b) identifikace vhodných kvalitativních ukazatelů (indikátorů, parametrů); c) vymezení okrajových hodnot; d) výběr funkce užitku; e) kontrola správnosti zavedených předpokladů. První krok spočívá v racionálním navázání kontaktu mezi členy řešitelského týmu, zejména mezi analytikem a rozhodujícím subjektem. Je účelné alespoň částečně sjednotit názory na konkrétní problém, otevřeně a nezaujatě si vzájemně objasnit svá stanoviska. Důvěru rozhodujícího subjektu získává analytik poskytnutím podrobné informace o svých přístupech k sestrojení funkce užitku. Druhý krok řešení spočívá v objasnění základní kvalitativní závislosti Uj na Pj . Zejména je důležité rozhodnout, zda jde o monotónní či nemonotónní (např. esovitou) funkci. Současně je třeba ověřit chování rozhodujícího subjektu, tzn. zda projevuje sklon nebo averzi k riziku, nebo zda preferuje optimistickou či pesimistickou transformaci. Vlastní konstrukci Uj = f j(Pj), tj. třetí a čtvrtý krok, je možné realizovat přibližnou grafickou metodou určením hodnoty užitku pro několik konkrétních bodů. Pomocí zadaných pravděpodobností - nejčastěji pro p = 1 - p = 0,5 - a na podkladě konfrontace názorů analytika a posuzovatele, je možné dospět ke zdůvodněné volbě transformační funkce. Jde o iterativní proces, kde se cestou dotazů a odpovědí JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 11 _________________________________________________________________________________ analytik postupně přiblíží k hledané hodnotě jistotního ekvivalentu β pro několik dílčích intervalů < β* ; β**> v celém oboru platnosti předpokládané funkce užitku. Tvar dílčí funkce užitku se uváží následně z průběhu křivky (popř. z lomené čáry), proložené zjištěnými body. V počátečním období testování formalizované metody byla autorem uvěřena možnost širší volby a způsob dedukce transformačních funkcí dílčího užitku. V závislosti na charakteru úlohy, tj. zda se jedná o převažující problematiku ekologickou, anebo ryze technicko-ekonomickou (např. posouzení výhradně technických a ekonomických parametrů posuzovaného záměru), lze postupovat zásadně podle tří odlišných postupů. Jsou to: a) Uplatnění reálné transformační funkce v souladu s předpokládanou užitností (absolutně chápanými vlastnostmi) posuzovaného parametru. b) Aplikace monotónní transformační funkce podle zavedené klasifikace. c) Konstrukce transformační funkce ze zadaných porovnávaných hodnot, tj. z matice vstupních údajů pro celý soubor posuzovaných variant a dané kritérium. Pro úplnost se připomíná, že v rámci konkrétní úlohy lze všechny uvedené pracovní postupy kombinovat. V předložené studii byl aplikován výhradně třetí pracovní postup odvození komparativní transformační funkce. Využívá zadané vstupní údaje pro celý posuzovaný soubor variant. Z tohoto důvodu je zvláště vhodný pro ryze technicko-ekonomické problémy analýzy a rozhodování, kde není možné nebo nutné respektovat ekologická, hygienická a jiná podobná normativní omezení. Pro vyřešení konkrétní úlohy musí být pro každý ukazatel realizován jednorozměrný transformační vztah k dosahované užitečnosti. Aby mohl být vymezen transformační prostor, je třeba obecně řešit tyto otázky: a) zda jde o transformaci přímou (viz typ kritéria výnosového a zásadně pozitivních efektů), anebo b) zda jde o transformaci nepřímou (viz typ kritéria nákladového a zásadně negativních efektů, např. vlivem záboru území aj.), c) v jakém intervalu <MIN, MAX> se transformace uskuteční, d) v jakých jednotkách bude ukazatel kritéria měřen (vyjádřen), e) jaký tvar bude mít transformační funkce. Vlastní řešení spočívá ve čtyřech postupných krocích. V rámci prvního kroku je nejdříve posouzena závislost funkčního vztahu Uj = fj(Pj), podle členění jednak na přímou (tj. zásada: „čím vyšší ⇒ tím lepší“), jednak pro nepřímou (tj. zásada: „čím vyšší ⇒ tím horší“) závislost. Druhý krok směřuje k přiřazení okrajových bodů stupnice (měřítka) pro jednotlivé ukazatele Pj . Na základě dříve provedených testů citlivosti bylo ověřeno, že přiřazení hodnot pro počátek i konec na x-ové ose souřadnic nemůže být libovolné. Je nutné zabránit vzniku nulových hodnot v průběhu transformace podle obecného vztahu Uj = fj(Pj), jinak by se částečně (nesoustavně) vynulovaly některé hodnoty kvantitativních multiplikátorů. Tento případ nastává vždy, když je zvolen počátek JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 12 _________________________________________________________________________________ stupnice pro přímou závislost Pj poč = Pj min , kde Pj min, je nejnižší hodnota Pj ze všech variant Vi . Obdobně totéž platí pro volbu Pj kon = Pj max u nepřímé závislosti, kde Pj max je nejvyšší hodnota parametru Pj ze všech variant Vi . Z naznačeného důvodu autor metody doporučuje určovat počátek (konec) na x-ové ose standardně z desetiprocentní hodnoty rozdílu Pj max - Pj min nazvané jako okrajová diference transformačního prostoru D(Pj) a definované vztahem Pj max - Pj min D(Pj ) = 10 Pro počáteční bod stupnice platí Pj poč = Pj min - D(Pj ) , a obdobně je určen koncový bod vztahem Pj kon = Pj max + D(Pj ) . VYMEZENÍ POČÁTEČNÍHO A KONCOVÉHO BODU MĚŘÍTKA A TRANSFORMAČNÍHO PROSTORU D(P) D(P) 1,2 Vektor užitku U 1 0,8 TRANSFORMAĆNÍ 0,6 PROSTOR 0,4 0,2 0 P(poč) P(MIN) P(MAX) Ukazatel P P(kon) Transformace je prováděna v pravoúhlém souřadnicovém systému při substituci veličin xj ⇒ Pj a fj (x j ) = yj ⇒ Uj . Transformační prostor je vymezen na xové ose pomocí extrémních hodnot parametrů, tj. Pj max - Pj min a pomocí okrajové diference D(Pj). Tam, kde stupnice může začít nulou, tj. případ kardinální poměrové stupnice s absolutní nulou, tedy za předpokladu, že stupnice bude v plném rozsahu využita, lze volit Pj poč = 0. Výsledkem druhého kroku je určení hodnot D(Pj), Pj poč a Pj kon pro všechny parametry. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 13 _________________________________________________________________________________ Třetí krok spočívá v definování vlastního funkčního vztahu transformace. Vychází se ze zadaných vstupních (reálných hodnot ukazatelů Pj pro všechna Vi a o vypočítané průměrné hodnotě Pj se přisoudí střední hodnota dílčí funkce užitku, tj. Uj = fj (Pjo) = 0,5 . Výsledkem třetího kroku je určení třetího bodu transformační funkce. S využitím dříve stanovených okrajových bodů stupnice lze přistoupit k závěrečnému čtvrtému kroku, tj. definování dílčích transformačních funkcí. Čtvrtý krok spočívá ve vhodné aproximaci transformačního vztahu podle dříve uvedených zásad, nejlépe pro mocninový typ funkce. URČOVÁNÍ KVANTITATIVNÍCH MULTIPLIKÁTORŮ (VÁHY) V souboru ukazatelů kritérií nemají všechny prvky množiny Pj stejný relativní význam ve vztahu ke konkrétnímu posuzovanému problému. Tento relativní, vzájemně poměrný význam - důležitost - se zjednodušeně označuje jako váha (parameter weights). Tato váha poskytuje informaci o relativní kritéria wj společenské důležitosti (vlivu) jednotlivých ukazatelů kritérií v rámci dané množiny P1 , P2 . . . P n . Existuje velký počet doporučovaných metod pro určení váhy kritérií (weighted outcomes) včetně důvodů pro princip rovnocenosti kritérií (unweighted outcomes). U každé existující metody se nepříznivě projevuje vliv subjektivního cítění a různý postoj experta k řešenému problému. Z tohoto důvodu se uznávají přednosti metody párového hodnocení (The Paired Comparison Technique), kterou publikoval D. FULLER, zejména ve spojení s týmovou expertní metodou apod. Náročnější metodou párového hodnocení je metoda SAATYHO, která vyžaduje navíc jako vstupní informaci od hodnotícího subjektu ještě kvantifikaci intenzity preference jednotlivých kritérií, nejlépe pomocí zvoleného deskriptoru. Kromě uvedených metod existuje i jiná skupina metod párového srovnávání parametrů (variant) založených na tzv. prazích citlivosti, viz metody AGREPREF, ELECTRA, APROXIMACE MLHAVÉ RELACE. Tyto metody obvykle nevedou k jednoznačnému uspořádání pořadí variant pro rozhodovací proces, ale pouze k rozkladu souboru variant na několik indiferenčních tříd. Metody pro určování parametru wj lze rozdělit v zásadě do dvou skupin, tj. na metody pro nezávislé stanovení vah, kdy hodnocení provádí jedinec nebo členové týmu nezávisle na sobě; metody pro závislé (ovlivněné) stanovení vah, kdy hodnocení provádí členové týmu při současném kontaktu mezi sebou (brainstorming, Delfská metoda). V praxi EIA se doporučuje věnovat hlubší pozornost nejméně šesti metodám, tj. metodě pořadí; alokační; známkovací; párového hodnocení; duální; JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 14 _________________________________________________________________________________ týmového expertního posouzení. Podrobný popis a charakteristika uvedených metod je podrobně uvedena v Návrhu metodiky (01/2002). PŘEHLED OBECNÝCH ZÁSAD PRO POSOUZENÍ RELATIVNÍ DŮLEŽITOSTI KRITÉRIÍ I. VLIVY PŘÍMÉ – NEOPOMINUTELNÉ S MIMOŘÁDNĚ VELKÝM DOPADEM • územně a prostorově rozsáhlé • časově trvalé, popř. nezvratné • s vysokou mírou rizika • bez možnosti prevence a kompenzace II. VLIVY PŘÍMÉ – NEOPOMINUTELNÉ • územně a prostorově omezené • časově periodicky se opakující • s průměrnou mírou rizika • s částečnou možností prevence nebo kompenzace III. VLIVY NEPŘÍMÉ - ČASOVĚ ODLOŽENÉ • územně a prostorově omezené • časově nepravidelné • s nízkou mírou rizika • s možností prevence nebo kompenzace. Pramen: ECOIMPACT FORMULA (1992) V předložené studii byla pro řešení upřednostněna kombinovaná duální metoda, kde váhu určuje jednak parametr určený metodou alokace, jednak parametr určený párovým porovnáním podle D. Fullera. V konečném řešení byla aplikována dříve autorizovaná duální metoda. Základ alokační metody tvoří alokace zadaného - předem zvoleného souboru bodů významnosti, tj. součtu maximálně možné celkové váhy všech ukazatelů ∑jwj. Při použití alokační metody a obsáhlém katalogu kritérií je třeba soubor vertikálně členit a rozdílení bodů provádět v krocích odshora dolů, tj. od hlavních kategorií, skupin, podskupin atd., až po jednotlivá kritéria. Pro stanovení relativní důležitosti parametrů ŽP se v domácí praxi postupně uplatňuje metoda párového hodnocení (porovnání), kterou publikoval D. Fuller (1967). Jestliže přichází do úvahy n parametrů, potom lze sestavit jejich kombinaci 2. třídy. Celkový počet dvojic je JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 15 _________________________________________________________________________________ n (n - 1) , 2 který se sestavuje nejčastěji do tabulky tzv. Fullerova trojúhelníku podle následujícího schématu: 1 2 1 3 2 3 1 4 2 4 3 4 ... ... ... ... ... ... ... ... 1 (n-1) 2 (n-1) 3 (n-1) ... ... 1 n 2 n 3 n ... ... (n-1) n Formální úpravy mohou být různé; při velkém počtu n se z úsporných důvodů pracuje v jednořádkovém trojúhelníku, nebo se volí tabelární forma. Mechanismus pracovního postupu spočívá ve vzájemném porovnání všech dvojic, kde lze zpravidla snadno posoudit ve vztahu k deklarovanému cíli, který parametr je více nebo méně významný. Preferovaný parametr se označí podtržením nebo kroužkem a zjišťuje se celkový počet získaných předností, tento počet určuje váhu kritéria wj .Výpočet normované váhy kritéria wj (N) je shodný s metodou pořadí jak pro individuální výpočet, tak při práci v kolektivu expertů. Kontrola správnosti výpočtu vychází ze skutečnosti, že celkový úhrn získaných preferencí je dán shora uvedeným vztahem n/2(n-1). Průměr posouzených vah od většího počtu expertů vyhovuje Gaussovu normálnímu rozdělení. Modifikací základní verze této metody je metoda úplného párového porovnání. Každá dvojice parametrů se posuzuje dvakrát - jednou ve formě dvojic (P, P*), podruhé ve formě (P*, P) .Účelem je vyloučit možné chyby a nesprávné závěry, vyplývající z nahodilého pořadí parametrů v trojúhelníku. Výpočet je shodný se základní verzí, avšak celkový počet získaných preferencí je dvojnásobný, tj. n(n - 1). Za výhodu metody párového porovnávání se pokládá snadné porovnávání dvojic parametrů a možnost připuštění stanoviska, že oba parametry jsou rovnocenné, popř. nesrovnatelné. Mechanismus výpočtu nevyžaduje předchá-zející tranzitivnost pořadí a s výhodou lze řešení spojovat s jinými metodami (alokace, bodování aj.). V oblasti rozhodování tvoří model představu využívání ryze demokratických zásad, kde význam parametrů (ukazatelů kritérií) je hodnocen podle principu „každého s každým". Z tohoto důvodu má své odpůrce mezi ignoranty formalizovaného hodnocení a zastánci intuitivního zamlženého způsobu rozhodování. Na základě dlouholetých praktických zkušeností s realizací multikriteriální analýzy řešitel doporučuje aplikovat kombinovaný pracovní postup pro stanovení (konstrukci) relativní důležitosti kritérií duální metodou ALO-FUL. Podstata duální metody ALO-FUL spočívá ve dvou krocích řešení, tj. v generování dvousložkové JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 16 _________________________________________________________________________________ váhy nejdříve metodou alokace (1. krok) pro vymezené hlavní skupiny kritérií w[KAT]j (viz tzv. kategorie či hledisko) a následně ve skórování významu kritérií (ukazatelů kritérií) jinou běžnou metodou, např. metodou pořadí, lépe metodou párového hodnocení (2.krok), uvnitř těchto skupin kritérií. Název ALO-FUL je odvozen z obou použitých dílčích pracovních postupů „standardních“ řešení (tj. ALO-kace a FULlerovy metody). Základním předpokladem pro použití tohoto formalizovaného postupu však je předem definovaná soustava hledisek (kategorií), kde není možná pozdější změna v zařazení kritérií – přemístění – do jiné skupiny, a práce s týmem odborníků (ve smyslu využití týmové expertní metody a uskutečnění ankety). Podrobný popis metody uvedl a autorizoval J.Říha (1995). Výsledná normovaná váha kritéria je definovaná vztahem w[KAT]j (N) = w [KAT] (N) w [KAT]j , Σj w [KAT]j (11) kde w [KAT]j(N) je normovaná váha kategorie a w [KAT]j je neupravená či surová váha (např. počet bodů či získaných předností podle D.Fullera) ukazatele kritéria j, v rámci uvažované kategorie (hlediska) KAT . V případě, kdy se standardně provádí alokace sumy jednoho sta bodů mezi všechny definované kategorie, je normovaná váha kategorie w [KAT] (N) určena vztahem w [KAT] (N) = w [KAT] . 100 (12) Zhodnocení výhod a nevýhod duální metody ALO-FUL se opírá o základní hodnocení obou mateřských metod (ALO-kace a FUL-lera - odtud název), tj. o základní rysy metody alokace a metody párového hodnocení. Zároveň se konstatuje: • Positivní vliv na minimalizaci (popř. úplné vyloučení) často zdůrazňovaných některých nevýhod metody alokace a metody párového hodnocení podle D.FULLER-a. • Možnost explicitního stanovení relativní důležitosti kategorií (hledisek) navzájem mezi sebou. • Vyloučení nežádoucího vlivu různého počtu kritérií (ukazatelů) v jednotlivých kategoriích tím, že o váhu kategorie se vždy dělí rovným dílem odpovídající množina ukazatelů kritérií. • Párové hodnocení uvnitř kategorie se týká podobných a tím (do určité míry) vzájemně srovnatelných ukazatelů kritérií. • Snadněji lze respektovat požadavky systémové teorie pro multikriteriální analýzu komplexních soustav, tj.princip disjunkce pro kategorie (viz 1. krok řešení) a princip tranzitivity pro párové hodnocení ukazatelů kritérií (viz 2. krok řešení). • Je dosaženo neobvykle vysoké míry objektivizace posuzovacího procesu následkem možného zapojení většího počtu týmů expertů, vzájemně nezávislých na plnění dílčích úkolů podle schématu: Tým I: Řídící výbor např. na meziministerské úrovni (Kompetence: Definování úlohy, stanovení variant a kritérií, schválení metody hodnocení, určení fyzické osoby zodpovědné za souhrnné zpracování a výslednou zprávu o výsledku hodnocení, aj.). Tým II: Dočasná skupina expertů pro stanovení váhy kategorií w[KAT]. Tým III: Dočasná skupina expertů pro stanovení váhy kritérií w[KAT]j . Tým IV: Dočasná skupina expertů pro stanovení hodnot ukazatelů kritérií pro posuzované varianty (tvorba tzv. maticové tabulky vstupních údajů). • Duální metoda nabízí možnost standardizace společenských priorit pro vyšší úroveň řízení (rozhodování) národní administrativy v oblasti EIA (tj. v podobě závazně stanovených kategorií (hledisek) kritérií a v předepsaných relacích pro jejich vzájemnou důležitost). JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 17 _________________________________________________________________________________ • Metodu ALO-FUL je třeba doporučit pro řešení extrémně konfliktních případů rozhodování při aplikaci soudně-znalecké metody TUKP. Pro přehlednost, průhlednost a v zájmu zachování aditivnosti úlohy je třeba pracovat s normovanými vahami (unitized weigting value), které se stanoví ze vztahu wj kde (N) = wj ∑j wj (13) Σj wj(N) = 1 . Normování obecně umožňuje názorně posoudit těsnost vztahu (odchylku) mezi vahami přisouzenými různým ukazatelům. Jestliže úlohu řeší kolektiv expertů týmovým způsobem, je třeba stanovit celkovou (průměrnou) normovanou váhu podle vztahu s ∑ wjk k=1 wj(N) = , n s j=1 k=1 (14) ∑ ∑ wjk kde wjk je celková váha j-tého parametru přisouzená k-tým expertem, n udává celkový počet parametrů, s značí celkový počet expertů. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 18 _________________________________________________________________________________ 4 MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ POSUZOVANÝCH SCÉNÁŘŮ 4.1 MODEL PRO ROVNOCENNÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ Multikriteriální rozhodovací analýza je řešena v souladu s provedeným výkladem axiomatické teorie kardinálního užitku MUT se zřetelem na aplikaci formalizované metody TUKP. Vyhodnocovací křivky a funkce dílčího užitku byly generovány podle podrobně popsaného třetího pracovního postupu metodou odvozením komparativních transformačních funkcí ze vstupních zadaných dat, podrobněji viz Návrh metodiky (01/2002). Bylo generováno celkem 19 funkcí pro jednotlivá kritéria referenčního katalogu. Parametry funkcí byly odvozeny z maticové tabulky vstupních údajů předané zadavatelem, viz tabulka 1. Jednorozměrné transformační funkce Uj = fj (Pj) jsou odvozeny v tabulce 2. Pro řešení byly použity funkce mocninového typu standardně pro přímý transformační vztah Uj = Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k , (15) , (16) a pro nepřímý vztah transformace Uj = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k kde je Ppoč … počátek transformačního prostoru; Pkon … konec transformačního prostoru; Pprům … průměrná hodnota množiny ukazatelů Pj; k … exponent; Uj = fj (Pj) Poznámka: Po zjištění veličiny exponentu k se ve vzorcích postupně dosazují libovolné hodnoty nezávisle proměnné Pj namísto parametru Pprům. Grafický průběh transformačních funkcí pro úplný soubor kritérií je uveden na obrázcích 1 až 19, s vyznačením hodnot jednorozměrných vektorů pro sedm JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 19 _________________________________________________________________________________ posuzovaných scénářů. Z jednotlivých grafů je zřejmé pořadí variant podle určitého kritéria. Pořadí scénářů (subvariant) je standardně určováno podle numerické hodnoty mnohorozměrného vektoru užitku Ui a podle zásady „čím vyšší D tím lepší“ , rozuměno ve prospěch kvality životního prostředí a ekonomického užitku. Výsledné hodnoty vícerozměrných vektorů Uj = fj (Pj) pro nevážený výstup jsou uvedeny v tabulce 3. Pořadí, tj. výsledná hierarchizace posuzovaného souboru sedmi scénářů je uvedeno v posledním řádku této tabulky. Tomuto výstupu odpovídá sloupkovitý diagram na obrázku 20 a hierarchizace scénářů pro rovnocenný význam kritérií na obrázku 21. Na obrázku 22 je provedeno podrobnější rozlišení pořadí scénářů podle jednotlivých hledisek (kategorií kritérií) hodnocení. Z dílčí analýzy jednoznačně vyplývá preference pasivní nulové subvarianty. Hodnocení podle jednotlivých hledisek je obdobné a posuzovaný systém lze z hlediska zadaných parametrů klasifikovat jako konzervativní. Tabulka 1 Maticová tabulka vstupních údajů SCÉNÁŘ – VARIANTA Vi KRITÉRIUM Pj P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P 10 P 11 P 12 P 13 P 14 P 15 P 16 P 17 P 18 P 19 x = poč -600 -120 -1200 0,9 0,9 0,9 -1 -1,379 -0,1087 -0,6 -1,83 -2,04 -9,55 -21680 0,9 113,5 -0,3 -0,186 -126 V1 0 0 0 1 1 1 0 7,3 0 0 0 0 14,3 -9900 1 350 0 0 0 V2 0 0 0 1 1 1 0 1,2 0 0 0 0 0 0 1 350 0 0 0 V3 2000 400 4000 2 2 2 10 7,02 10,87 2 6,1 20,4 95,5 -8800 2 135 1 0 420 V4 4000 800 8000 2 2 2 10 7,02 21,74 4 12,2 20,4 81,1 -8800 2 135 2 0 840 V5 6000 1200 12000 2 2 2 10 12,21 32,61 6 18,3 20,4 67,9 -17200 2 135 3 1,86 1260 V6 6000 1200 12000 2 2 2 10 7,02 32,61 6 18,3 20,4 81,1 -8800 2 135 3 0 1260 V7 6000 1200 12000 2 2 2 10 0 32,61 6 18,3 20,4 78,6 2600 2 135 3 0 1260 x = kon 6600 1320 13200 2,1 2,1 2,1 11 13,431 35,871 6,6 20,13 22,44 105,05 4580 2,1 371,5 3,3 2,046 1386 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 20 _________________________________________________________________________________ Tabulka 2 Geneze transformačních funkcí užitku Uj = fj (Pj) j 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 P(min) 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 -17200 1 135 0 0 0 P(max) 6000 1200 12000 2 2 2 10 12,21 32,61 6 18,3 20,4 95,5 2600 2 350 3 1,86 1260 DELTA 600 120 1200 0,1 0,1 0,1 1 1,221 3,261 0,6 1,83 2,04 9,55 1980 0,1 21,5 0,3 0,186 126 P(poč) P(průměr) -600 3428,571 -120 685,7143 -1200 6857,143 0,9 1,714286 0,9 1,714286 0,9 1,714286 -1 7,142857 -1,221 5,967143 -3,261 18,63429 -0,6 3,428571 -1,83 10,45714 -2,04 14,57143 -9,55 59,78571 -19180 -7271,43 0,9 1,714286 113,5 196,4286 -0,3 1,714286 -0,186 0,265714 -126 720 P(kon) 6600 1320 13200 2,1 2,1 2,1 11 13,431 35,871 6,6 20,13 22,44 105,05 4580 2,1 371,5 3,3 2,046 1386 k 1,193704 1,193704 1,193704 1,787542 1,787542 1,787542 1,787542 0,973324 1,193704 1,193704 1,193704 1,787542 1,379431 1,003478 1,787542 0,610713 1,193704 0,433867 1,193704 Tabulka 3 Hodnoty vektorů Uj = fj (Pj) pro nevážený výstup KRITÉRIUM x = poč Pj P1 1 P2 1 P3 1 P4 1 P5 1 P6 1 P7 1 P8 1 P9 1 P 10 1 P 11 1 P 12 1 P 13 1 P 14 0 P 15 1 P 16 0 P 17 1 P 18 0 P 19 1 Ui Ui * [%] Pořadí V1 0,948504 0,948504 0,948504 0,988226 0,988226 0,988226 0,988226 0,409971 0,948504 0,948504 0,948504 0,988226 0,885278 0,389298 0,988226 0,948248 0,948504 0,340235 0,948504 16,49042 V2 0,948504 0,948504 0,948504 0,988226 0,988226 0,988226 0,988226 0,826637 0,948504 0,948504 0,948504 0,988226 0,96754 0,806638 0,988226 0,948248 0,948504 0,340235 0,948504 17,40668 0,947361 1 2. 1. SCÉNÁŘ – VARIANTA Vi V3 V4 V5 0,703548 0,414219 0,098654 0,703548 0,414219 0,098654 0,703548 0,414219 0,098654 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,428851 0,428851 0,081203 0,703548 0,414219 0,098654 0,703548 0,414219 0,098654 0,703548 0,414219 0,098654 0,144044 0,144044 0,144044 0,113103 0,276313 0,417533 0,435612 0,435612 0,082616 0,144044 0,144044 0,144044 0,219245 0,219245 0,219245 0,703548 0,414219 0,098654 0,340235 0,340235 0,962952 0,703548 0,414219 0,098654 8,029697 5,878272 3,417045 0,4613 3. 0,337702 4. 0,196307 6. V6 0,098654 0,098654 0,098654 0,144044 0,144044 0,144044 0,144044 0,428851 0,098654 0,098654 0,098654 0,144044 0,276313 0,435612 0,144044 0,219245 0,098654 0,340235 0,098654 3,353751 0,19267 7. V7 x = kon 0,098654 0 0,098654 0 0,098654 0 0,144044 0 0,144044 0 0,144044 0 0,144044 0 0,910956 0 0,098654 0 0,098654 0 0,098654 0 0,144044 0 0,303699 0 0,916389 1 0,144044 0 0,219245 1 0,098654 0 0,340235 1 0,098654 0 4,34402 0,24956 5. Poznámka k tabulce 3: Symbol Ui * je vyjádřen jako procentický podíl z maximálně dosažitelné míry užitku posuzovaného souboru variant, tj Ui * = 100 (Ui /max Ui) s uvážením jednotkové váhy kritérií. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 21 _________________________________________________________________________________ Obrázek 1 Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru 1 1 0,8485~V(1;2) 0,9 0,8 0,7035~V(3) Vektor U(1) 0,7 0,6 0,5 0,4142~V(4) 0,4 0,3 0,2 0,0986~ V(5;6;7) 0,1 0 -2000 0 0 2000 4000 6000 8000 Parametr P(1) Komentář k diagramu: Parametr P(1) zahrnuje kumulativní riziko vzniku havárií a bezpečnostní úrovně projektu JETE s ohledem na výsledek pravděpodobnostní analýzy PSA (Probabilistic Safety Assessment) v komparaci s cílovou hodnotou IAEA pro nové elektrárny . Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U1 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 3428,57 + 600 − 6600 + 600 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč -600 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 2000 0,7035 V4 4000 0,4142 V5 ; V6 ; V7 6000 0,0986 X = kon 6600 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 22 _________________________________________________________________________________ Obrázek 2 Vektor U(2) Bezpečnost provozu jaderné části 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 -500 1 0,9485~V(1;2) 0,7035~V(3) 0,4142~V(4) 0,0986~V(5;6;7) 0 0 500 1000 1500 Parametr P(2) Komentář k diagramu: Parametr P(2) vyjadřuje riziko úniku radioaktivních látek z JETE s ohledem na výsledek pravděpodobnostní analýzy PSA (Probabilistic Safety Assessment) v komparaci s cílovou hodnotou IAEA pro nové elektrárny . Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U2 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 685,7143 + 120 − 1320 + 120 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč -120 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 400 0,7035 V4 800 0,4142 V5 ; V6 ; V7 1200 0,0986 X = kon 1320 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 23 _________________________________________________________________________________ Obrázek 3 Riziko úniku radioaktivity v důsledku vnějších vlivů Vektor U(3) 1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 -1200 0,9485~V(1;2) 0,7035~V(3) 0,4142~V(4) 0,0986~V(5;6;7) 0 3800 8800 Parametr P(3) Komentář k diagramu: Parametr P(3) zahrnuje zvýšení rizika oproti P(2) v důsledku náhodného vlivu pádu letadla, teroristického útoku, zemětřesení apod. Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U3 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 6857,143 + 1200 − 13200 + 1200 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč -1200 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 4000 0,7035 V4 8000 0,4142 V5 ; V6 ; V7 12000 0,0986 X = kon 13200 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 24 _________________________________________________________________________________ Obrázek 4 Pokrytí celostátní potřeby elektrické energie Vektor U(4) 1 1 0,9882~V(1;2) 0,8 0,6 0,4 0,2 0,144~(3;4;5;6;7) 0 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Parametr P(4) Komentář k diagramu: Parametr P(4) vyjadřuje verbálně způsob pokrytí celostátní potřeby elektrické energie v relaci jednak vyrovnaného zajištění, jednak přebytku. Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U4 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 1,7142 - 0,9 − 2,1 - 0,9 1,7875 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč 0,9 1 V1 ; V2 1 0,9882 V3; V4; V5 ; V6 ; V7 2 0,1440 X = kon 2,1 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 25 _________________________________________________________________________________ Obrázek 5 Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné programy Vektor U(5) 1 1 0,9882~V(1;2) 0,8 0,6 0,4 0,144~V(3;4;5;6;7 0,2 0 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Parametr P(5) Komentář k diagramu: Parametr P(5) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch úspor energie v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U5 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 1,7142 - 0,9 − 2,1 - 0,9 1,7875 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč 0,9 1 V1 ; V2 1 0,9882 V3; V4; V5 ; V6 ; V7 2 0,1440 X = kon 2,1 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 26 _________________________________________________________________________________ Obrázek 6 Vliv na dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie Vektor U(6) 1 1 0,9882~V(1;2) 0,8 0,6 0,4 0,2 0,144~V(3;4;5;6;7) 0 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Parametr P(6) Komentář k diagramu: Parametr P(6) vyjadřuje verbálně politickou koncepci ve prospěch obnovitelných zdrojů energie podle dokumentu EU v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U6 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 1,7142 - 0,9 − 2,1 - 0,9 1,7875 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč 0,9 1 V1 ; V2 1 0,9882 V3; V4; V5 ; V6 ; V7 2 0,1440 X = kon 2,1 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 27 _________________________________________________________________________________ Obrázek 7 Vektor (7) Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti podle závěrečného protokolu Melk-Brusel 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1 0,9882~V(1;2) 0,144~V(3;4;5;6; 7) 0 -5 0 5 10 15 Parametr (7) Komentář k diagramu: Parametr P(7) vyjadřuje úhrn finančních prostředků ve smyslu vynucených dodatečných nákladů na zvýšení bezpečnosti JETE podle dohody Melk-Brusel z 29.11.2001. Rozměr je v [ 109 Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U7 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 7,1428 + 1 − 11 + 1 1,7875 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč -1 1 V1 ; V2 0 0,9882 V3; V4; V5 ; V6 ; V7 10 0,1440 X = kon 11 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 28 _________________________________________________________________________________ Obrázek 8 Vynaložené prostředky státu na podporu v nezaměstnanosti 1 1 0,9109-V(7) 0,9 0,8266-V(2) 0,8 Vektor U(8) 0,7 0,6 0,5 0,4288-V(3;4;6) 0,41 0,4 V(1) 0,3 0,2 0,1 0,0812-V(5) 0 0 -2 0 2 4 6 8 10 12 14 1 Parametr P(8) Komentář k diagramu: Parametr P(8) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynakládaných státem na podporu v nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace v relevantních regionech. Rozměr je v [109 Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U8 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 5,9671 + 1,221 − 13,431 + 1,221 0,973 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 1,221 1 V7 0 0,9109 V2 1,2 0,8266 V3 ; V4; V6 7,02 0,4288 V1 7,3 0,41 V5 12,21 0,0812 X = kon 13,431 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 29 _________________________________________________________________________________ Obrázek 9 Náklady záložních zdrojů 1 1 0,9485~V(1;2) 0,9 0,8 0,7035~V(3) Vektor U(9) 0,7 0,6 0,5 0,4142~V(4) 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0986~V(5;6;7) 0 0 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Parametr P(8) Komentář k diagramu: Parametr P(9) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených na nutné záložní zdroje. Rozměr je v [Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U9 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 18,6343 + 3,261 − 35,871+ 3,261 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč V1 ; V2 V3 V4 V5; V6; V7 X = kon -3,261 1 0 0,9485 10,87 0,7035 21,74 0,4142 32,61 0,0986 35,871 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 30 _________________________________________________________________________________ Obrázek 10 Vektor U(10) Náklady na mezisklad pro odpad z JETE 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1 0,9485~V(1;2) 0,7035~V(3) 0,4142~V(4) 0,0986~V(5;6;7) 0 -2 0 2 4 6 8 Parametr P(10) Komentář k diagramu: Parametr P(10) vyjadřuje úhrn finančních prostředků vynaložených na mezisklad pro odpad z JETE. Rozměr je v [109Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U10 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 3,428571 + 0,6 − 6,6 + 0,6 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 0, 600 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 2 0,7035 V4 4 0,4142 V5 ; V6 ; V7 6 0,0986 X = kon 6, 600 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 31 _________________________________________________________________________________ Obrázek 11 Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný odvod do fondů Vektor U(11) 1 1 0,9485~V(1;2) 0,8 0,7035~V(3) 0,6 0,4 0,4142~V(4) 0,2 0,0986~V(5;6;7) 0 0 -5 0 5 10 15 20 25 Parametr P(11) Komentář k diagramu: Parametr P(11) vyjadřuje úhrn finančních prostředků jako realistický odhad nákladů vynaložených na konečnou likvidaci jaderného odpadu a výpočet výše nutného odvodu do fondu. Rozměr je v [109 Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U11 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 10,45714 + 1,83 − 20,13 + 1,83 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 1,83 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 6,1 0,7035 V4 12,2 0,4142 V5 ; V6 ; V7 18,3 0,0986 X = kon 20,13 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 32 _________________________________________________________________________________ Obrázek 12 Náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu Vektor U(12) 1 1 0,9882~V(1;2) 0,8 0,6 0,4 0,2 0,114~V(3;4;5;6;7) 0 0 -10 0 10 20 30 Parametr P(12) Komentář k diagramu: Parametr P(12) vyjadřuje náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu. Rozměr je v [109Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U12 Pprům - Ppoč = 1 - − Pkon - Ppoč k = 1- 14,57143 + 2,04 − 22,44 + 2,04 1,7875 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 2,04 1 V1 ; V2 0 0,9882 V3; V4; V5 ; V6 ; V7 20,4 0,1440 X = kon 22,44 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 33 _________________________________________________________________________________ Obrázek 13 Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a současné čisté hodnoty Vektor U(13) 1 1 0,9675~V(2) 0,8853~V(1) 0,8 0,6 0,4175~V(5) 0,4 0,2763~V(4;6) 0,2 0,3037~V(7) 0,1131~V(3) 0 0 -50 0 50 100 150 Parametr P(13) Komentář k diagramu: Parametr P(13) vyjadřuje ekonomický vliv JETE na základě výpočtu současné čisté hodnoty (NPV) a aplikace standardní metody nejnižších nákladů (LCS), tj. diskontovaný cash-flow systém. Rozměr je v [109 Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U13 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 59,7857 + 9,55 − 105,05 + 9,55 1,3794 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 9,55 1 V2 0 0,9675 V1 14,3 0,8853 V5 67,9 0,4175 V7 78,6 0,3037 V4 ; V6 81,1 0,2763 V3 95,5 0,1131 X = kon 105,05 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 34 _________________________________________________________________________________ Obrázek 14 Vektor U(14) Počet pracovních míst 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1 0,9164~V(7) 0,8066~V(2) 04356~V(3;4;6) 0,3893~V(1) -25000 0,0826~V(5) 0 -20000 -15000 -10000 -5000 0 5000 10000 Parametr P(14) Komentář k diagramu: Parametr P(14) vyjadřuje míru přímé, nepřímé a indukované nezaměstnanosti v relevantních regionech (JČ; SČ) a zohledňuje útlum vývozu a náhradu hnědého uhlí za jádro v relaci ke scénáři A_P2 (tj. V2). Rozměr je [počet pracovních míst]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro přímou transformaci U14 = Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč 7271,43 - 19180 − 4580 - 19180 k = 1,0035 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč -19180 V5 -17200 0 0,0826 V1 -9900 0,3893 V3 ; V4 ; V6 -8800 0,4356 V2 0 0,8066 V7 2600 X = kon 4580 0,9164 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 1 35 _________________________________________________________________________________ Obrázek 15 Vektor U(15) Model energetické koncepce z pohledu spotřebitele 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1 0,9882~V(1;2) 0,144~V(3;4;5;6;7) 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Parametr P(15) Komentář k diagramu: Parametr P(15) vyjadřuje verbálně model energetické koncepce z pohledu spotřebitele ve prospěch konkurenčního prostředí v relaci jednak „ano“, jednak „ne“. Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U15 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - Ppoč k = 1- 1,7142 - 0,9 − 2,1 - 0,9 1,7875 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč 0,9 1 V1 ; V2 1 0,9882 V3; V4; V5 ; V6 ; V7 2 0,1440 X = kon 2,1 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 36 _________________________________________________________________________________ Obrázek 16 Vliv JETE na privatizaci energetiky Vektor U(16) 1 1 0,9482~V(1;2) 0,8 0,6 0,4 0,2192~V(4;5;6;7) 0,2 0 100 0 200 300 400 Parametr P(16) Komentář k diagramu: Parametr P(16) zahrnuje odhad výnosů z hlediska vlivu JETE na privatizaci energetiky. Rozměr je v [109 Kč]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro přímou transformaci U16 = Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 196,4286 - 113,5 − 371,5 - 113,5 0,6107 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč 113,5 0 V4; V5 ; V6 ; V7 135 0,2192 V1 ; V2 350 0,9482 X = kon 371,5 1 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 37 _________________________________________________________________________________ Obrázek 17 Vektor U(17) Vliv potenciální havárie JETE na životní prostředí 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1 0,9485~V(1;2) 0,7035~V(3) 0,4142~V(4) 0,0986~V(5;6;7) 0 -1 0 1 2 3 4 Parametr P(17) Komentář k diagramu: Parametr P(17) vyjadřuje verbálně potenciální vliv projektové a nadprojektové havárie na obyvatelstvo a životní prostředí v závislosti na časovém faktoru. Riziko je přímo závislé na délce doby provozu reaktoru. Rozměr je v [RJ]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro nepřímou transformaci U17 = 1 - Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 1- 1,714286 + 0,3 − 3,3 + 0,3 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 0,3 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 1 0,7035 V4 2 0,4142 V5 ; V6 ; V7 3 0,0986 X = kon 3,3 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 38 _________________________________________________________________________________ Obrázek 18 Vliv JETE na klimatickou změnu 1 1 Vektor U(18) 0,9629~V(5) 0,8 0,6 0,5 0,4 0,3402~V(1;2;3;4; 6;7) 0,2 0 -0,5 0 0 0,5 1 1,5 2 2 Parametr P(18) Komentář k diagramu: Parametr P(18) vyjadřuje přínos JETE k omezení skleníkových plynů, především redukci emisí CO2 . Rozměr je v [ 106 t (CO2)]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro přímou transformaci U18 = Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 0,2657 + 0,186 − 2,046 + 0,186 0,4339 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč -0,186 0 V1 ; V2 ; V3 ; V4 ; V6 ; V7 0 0,3402 Průměr 0,267 0,5 V5 1,86 0,9629 X = kon 2,046 1 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 39 _________________________________________________________________________________ Obrázek 19 Produkce vyhořelého jaderného paliva Vektor U(19) 1 1 0,9485~V(1;2) 0,8 0,7035~V(3) 0,6 0,4142~V(4) 0,4 0,2 0,0986~V(5;6;7) 0 -500 0 0 500 1000 1500 Parametr P(19) Komentář k diagramu: Parametr P(19) vyjadřuje roční produkci vyhořelého vysoce radioaktivního paliva z JETE. Rozměr je v [t/rok]. Rovnice funkce užitku Uj = fj (Pj) je definována vztahem pro přímou transformaci U19 = Pprům - Ppoč − Pkon - P poč k = 720 + 126 − 1386 + 126 1,1937 . Souřadnice vyhodnocovací křivky jsou SCÉNÁŘ Pj Uj X = poč - 126 1 V1 ; V2 0 0,9485 V3 420 0,7035 V4 840 0,4142 V5 ; V6 ; V7 1260 0,0986 X = kon 1386 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 40 _________________________________________________________________________________ Obrázek 20 Hodnoty vícerozměrných vektorů pro rovnocenný význam kritérií (nevážený výstup) Vícerozměrný vektor U(i) 20 15 10 5 0 V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 Řada1 16,4904 17,4067 8,0297 5,87827 3,41705 3,35375 4,34402 SCÉNÁŘ - VARIANTA Pořadí: ¨ 2. 1. 3. 4. 6. 7. 5. Obrázek 21 Vícerozměrný vektor U(i) Hierarchizace scénářů pro rovnocenný význam kritérií 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 V2 V1 V3 V4 V7 V5 V6 SCÉNÁŘ - VARIANTA JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 41 _________________________________________________________________________________ Obrázek 22 Preference v procentech maximální hodnoty Hierarchizace scénářů pro rovnocenný význam kritérií a podle jednotlivých hledisek 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 V1 Řada1 0,947361588 V2 V3 V4 V5 V6 V7 1 0,461299742 0,337702078 0,196306533 0,192670343 0,249560514 Řada2 1 1 0,741745507 0,436707502 0,104009789 0,104009789 0,104009789 Řada3 1 1 0,14576018 0,14576018 0,14576018 0,14576018 0,14576018 Řada4 0,924589122 1 0,444471483 0,337947453 0,163658241 0,194858755 0,271866183 Řada5 0,847858619 1 0,291239187 0,291239187 0,162554733 0,291239187 0,466506119 1 0,781020113 0,522372189 0,518611755 0,240270386 0,240270386 Řada6 1 Scénář nulové varianty Legenda: Řada 1 – hodnocení podle úplného souboru kritérií Řada 2 – hodnocení podle hlediska bezpečnosti Řada 3 – hodnocení podle hlediska dopadů na energetiku Řada 4 – hodnocení podle ekonomického hlediska Řada 5 – hodnocení podle sociálního, společenského a politického hlediska Řada 6 – hodnocení podle ekologického hlediska JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 42 _________________________________________________________________________________ 4.2 STANOVENÍ RELATIVNÍHO VÝZNAMU (VÁHY) KRITÉRIÍ Hodnoty relativní důležitosti kritérií byly stanoveny týmovou expertní metodou s využitím formalizované duální metodiky ALO-FUL, jak je podrobně popsána ve stati „Teoretické předpoklady“ a v „Návrhu metodiky“ (01/2002). K tomu účelu byla organizována anketa pro omezený počet respondentů a hodnoty kvantitativních multiplikátorů byly vypočítány podle rovnice (11). V následující části jsou uvedeny pomocné formuláře. V tabulce 5 je uveden přehled výsledků ankety – počty přidělených bodů experty pro posuzovaná hlediska metodou alokace a v tabulce 6 obdobně přehled výsledků ankety - počet předností ve prospěch jednotlivých kritérií udělených experty metodou D.Fullera. V tabulce 7 jsou uvedeny souhrnné výsledné hodnoty jednak váhových faktorů w [kat] (N) pro jednotlivá hlediska (kategorie), jednak normovaných vah wj(N) pro jednotlivá kritéria. S obsahem tabulky 7 souhlasí diagramy na obrázku 23 a obrázku 24. Na obrázku 25-a a obrázku 25-b je uveden výsledek testu rozdělení priorit kritérií, který prokazuje objektivní reprezentativnost výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu. V tabulce 8 je uveden seznam členů respondentů, kteří se korespondenčním způsobem (elektronickou poštou) zúčastnili expertní ankety za účelem stanovení diferencované váhy kritérií. Výsledky byly stanoveny jako aritmetické průměry jednotlivých výroků znalců. TABULKA 4 Vzor alokační tabulky pro rozdělení bodů mezi posuzovaná hlediska a expertní účely Úkol: Rozdělte zadaný počet 100 bodů podle relativní důležitosti – váhy - sledovaných hledisek (kategorií): HLEDISKO A B C D E POČET BODŮ BEZPEČNOSTI DOPADŮ NA ENERGETIKU EKONOMICKÉ SOCIÁLNÍ, SPOLEČENSKÉ A POLITICKÉ EKOLOGICKÉ CELKEM 100 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 43 _________________________________________________________________________________ PRACOVNÍ SCHÉMA PRO URČENÍ RELATIVNÍ DŮLEŽITOSTI KRITÉRIÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH HLEDISEK METODOU PÁROVÉHO HODNOCENÍ PODLE D. FULLERA A. HLEDISKO BEZPEČNOSTI Legenda: wj 1 2 1 3 2 3 B. 1 Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru 2 Bezpečnost provozu jaderné části 3 Riziko úniku radioaktivity v důsledku vnějších vlivů HLEDISKO DOPADŮ NA ENERGETIKU Legenda: wj 4 5 4 6 5 6 4 Pokrytí celostátní potřeby elektrické energie 5 Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné programy 6 Vliv na dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie C. EKONOMICKÉ HLEDISKO Legenda: wj 7 8 7 9 7 10 7 11 7 12 7 13 8 9 8 10 8 11 8 12 8 13 9 10 9 11 9 12 9 13 10 11 10 12 10 13 11 12 7 Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti podle závěrečného protokolu Melk-Brusel 8 Vynaložené prostředky státu na podporu v nezaměstnanosti 9 Náklady záložních zdrojů 10 Náklady na mezisklad pro odpad z JETE 11 Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný odvod do fondů 12 Náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu 13 Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a současné čisté hodnoty 11 13 12 13 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 44 _________________________________________________________________________________ D. HLEDISKO SOCIÁLNÍ, SPOLEČENSKÉ A POLITICKÉ Legenda: wj 14 15 14 16 15 16 14 Počet pracovních míst 15 Model energetické koncepce z pohledu spotřebitele 16 Vliv JETE na privatizaci energetiky E. EKOLOGICKÉ HLEDISKO Legenda: wj 17 18 17 19 18 19 17 Vliv potenciální havárie JETE na životní prostředí 18 Vliv JETE na klimatickou změnu 19 Produkce vyhořelého jaderného paliva TABULKA 5 PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY – POČTY PŘIDĚLENÝCH BODŮ EXPERTY PRO POSUZOVANÁ HLEDISKA METODOU ALOKACE Expert – respondent ankety Jirásek Klicpera Konečný Lietava Hledisko Brůža Kos A 30 30 20 51 45 20 B 15 25 35 3 15 22 C 15 25 10 10 15 33 D 15 10 10 6 5 15 E 25 10 25 30 20 10 Celkem 100 100 100 100 100 100 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 45 _________________________________________________________________________________ TABULKA 5 (POKRAČOVÁNÍ) PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY – POČTY PŘIDĚLENÝCH BODŮ EXPERTY PRO POSUZOVANÁ HLEDISKA METODOU ALOKACE Expert – respondent ankety Hledisko Macháček Patera Procházková Říha Simon Stráský A 40 25 25 25 50 20 B 10 15 15 15 10 20 C 20 20 15 25 10 20 D 10 15 35 15 10 20 E 20 25 10 20 20 20 Celkem 100 100 100 100 100 100 TABULKA 6 PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY - POČET PŘEDNOSTÍ UDĚLENÝCH EXPERTY METODOU D.FULLERA Expert – respondent ankety Kritérium Brůža Jirásek Klicpera Konečný Lietava Kos 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Celkem 1 2 0 0 1 2 4 1 2 5 6 2 1 1 2 0 0 2 1 33 1 0 2 2 1 0 4 2 1 3 6 0 5 1 2 0 0 2 1 33 2 1 0 2 1 0 3 4 1 5 6 2 0 1 2 0 1 2 0 33 1 2 0 0 2 1 4 1 1 6 5 3 1 0 1 2 1 0 2 33 1 2 0 2 1 0 1 5 6 2 3 0 4 2 0 1 1 2 0 33 1 2 0 2 1 0 6 3 4 0 1 2 5 0 1 2 1 2 0 33 TABULKA 6 (POKRAČOVÁNÍ) PŘEHLED VÝSLEDKŮ ANKETY - POČET PŘEDNOSTÍ UDĚLENÝCH EXPERTY METODOU D.FULLERA Expert – respondent ankety Kritérium Macháček Patera Procházková Říha Simon Stráský 1 1 2 1 1 1 0 2 2 1 2 2 2 1 3 0 0 0 0 0 2 4 0 1 1 0 1 0 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 46 _________________________________________________________________________________ 5 2 2 2 2 2 2 6 1 0 0 1 0 1 7 3 4 5 5 6 0 8 2 2 3 2 5 3 9 0 1 5 3 4 2 10 5 6 1 1 2 1 11 4 5 1 1 3 6 12 1 0 1 3 1 4 13 6 3 5 6 0 5 14 1 2 1 2 1 1 15 2 1 2 1 2 2 16 0 0 0 0 0 0 17 2 1 1 2 2 2 18 0 0 2 0 1 0 19 1 2 0 1 0 1 Celkem 33 33 33 33 33 33 OBRÁZEK 23 HIERARCHIZACE HLEDISEK - KATEGORIÍ Relativní důležitost hlediska 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 Řada1 A 0,3175 B C D E 0,166667 0,181667 0,138333 0,195833 Hledisko - kategorie Pořadí: ¨ LEGENDA: A B C D E 1. 4. 3. 5. 2. HLEDISKO BEZPEČNOSTI HLEDISKO DOPADŮ NA ENERGETIKU HLEDISKO EKONOMICKÉ HLEDISKO SOCIÁLNÍ, SPOLEČENSKÉ A POLITICKÉ HLEDISKO EKOLOGICKÉ JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 47 _________________________________________________________________________________ TABULKA 7 Relativní důležitost kritérií a ukazatelů wj(N) (j) HLEDISKO – KRITÉRIUM A. Hledisko bezpečnosti 1 Míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru 2 Bezpečnost provozu jaderné části 3 Riziko úniku radioaktivity v důsledku vnějších vlivů B. Hledisko dopadů na energetiku 4 Pokrytí celostátní potřeby elektrické energie 5 Vliv na zvýšení energetické efektivity a úsporné programy 6 Vliv na dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie C. Ekonomická hledisko 7 Vynucené dodatečné náklady na zvýšení bezpečnosti podle závěrečného protokolu Melk-Brusel 8 Vynaložené prostředky státu na podporu v nezaměstnanosti 9 Náklady záložních zdrojů 10 Náklady na mezisklad pro odpad z JETE 11 Náklady na konečnou likvidaci jaderného odpadu a nutný odvod do fondů 12 Náklady na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu 13 Ekonomické dopady z hlediska metody nejnižších nákladů a současné čisté hodnoty D. Hledisko sociální, společenské a politické 14 Počet pracovních míst 15 Model energetické koncepce z pohledu spotřebitele 16 Vliv JETE na privatizaci energetiky E. Ekologické hledisko 17 Vliv potenciální havárie JETE na životní prostředí 18 Vliv JETE na klimatickou změnu 19 Produkce vyhořelého jaderného paliva Celkem VÁHOVÝ FAKTOR w [KAT] (N) HLEDISKO 0,3175 NORMOVANÁ VÁHA wj(N) KRITÉRIUM 0,114653 0,167569 0,035278 0,166667 0,050926 0,087963 0,027778 0,181667 0,03244 0,02379 0,021627 0,026673 0,033882 0,013697 0,029557 0,138333 0,049954 0,069167 0,019213 0,195833 1 0,076157 0,070718 0,048958 1 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 48 _________________________________________________________________________________ Obrázek 24 Hierarchizace kritérií pro normalizované váhy 0,18 Normalizovaná váha w(N) 0,16 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Kritérium P(j) Obrázek 25-a Test rozdělení priorit kritérií Normalizovaná váha w(N) 0,18 0,16 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Pořadí významu kritérií P(j) Pj : ¨¨ 2 1 5 17 18 15 4 14 19 3 11 7 13 6 10 8 9 16 12 JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 49 _________________________________________________________________________________ Obrázek 25-b Test rozdělení priorit kritérií 0,18 Normalizovaná váha w(N) 0,16 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 Poznámka: Diagram je vytvořen postupným vynášením úhrnů předností od mediánu střídavě na levou a pravou stranu od nejvyšší do nejnižší hodnoty. Vrcholy sloupcového diagramu naznačují obalovou křivku pro tzv. normální rozdělení náhodných chyb. Tím se prokazuje objektivní reprezentativnost výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu. TABULKA 8 TÝM PŘÍJMENÍ, JMÉNO, PRACOVIŠTĚ EXPERTŮ OBOR - SPECIALIZACE E-MAIL TITULY BRŮŽA MARTIN, ING. METROSTAV A.S. PRAHA EKONOMIE A MANAGEMENT; POZEMNÍ STAVBY [email protected] VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ [email protected] APLIKOVANÁ EKOLOGIE; OPRÁVNĚNÁ OSOBA PRO EIA [email protected] APLIKOVANÁ EKOLOGIE; OPRÁVNĚNÁ OSOBA PRO EIA [email protected] JIRÁSEK VÁCLAV, ING. POVODÍ LABE, S.P. HRADEC KRÁLOVÉ KLICPERA JIŘÍ, ING. CSC. INŽENÝRSKÁ EKOLOGIE LÁZNĚ BOHDANEČ KONEČNÝ JOSEF, ING. ENVIPROTEKO ZLÍN JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 50 _________________________________________________________________________________ LIETAVA PETER, RNDR. STÁTNÍ ÚSTAV JADERNÉ BEZPEČNOSTI PRAHA; ODBOR JADERNÝCH MATERIÁLŮ NAKLÁDÁNÍ S VYHOŘELÝM PALIVEM; OPRÁVNĚNÁ OSOBA PRO EIA [email protected] KLIMATICKÁ ZMĚNA; VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ [email protected] KOS ZDENĚK, PROF. ING. DRSC. STAVEBNÍ FAKULTA ; ČVUT PRAHA MACHÁČEK JAROSLAV, DOC.ING.CSC. AKADEMIE VĚD ČR PRAHA; ÚSTAV EKOLOGIE KRAJINY ÚZEMNÍ EKONOMICKÁ A ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA; EKONOMIE [email protected] STOCHASTICKÁ HYDROLOGIE; VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ [email protected] PATERA ADOLF, PROF.ING.DRSC. STAVEBNÍ FAKULTA; ČVUT PRAHA PROCHÁZKOVÁ DANA, RNDR. DRSC. MINISTERSTVO VNITRA; GŘ-HZS PRAHA SEISMOLOGIE A SEISMICKÉ INŽENÝRSTVÍ; KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ [email protected] MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA; SOUDNÍ ZNALEC PRO EIA [email protected] ŘÍHA JOSEF, PROF. ING. DRSC. ECOIMPACT PRAHA SIMON IVAN, ING. ENERGOPROJEKT PRAHA TEPELNĚ ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ; OCHRANA ŽP; [email protected] A.S. OPRÁVNĚNÁ OSOBA PRO EIA STRÁSKÝ DALIBOR, ING. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR PRAHA JADERNÉ INŽENÝRSTVÍ; BEZPEČNOST JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ [email protected] JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 51 _________________________________________________________________________________ 4.3 MODEL PRO DIFERENCOVANÝ VÝZNAM KRITÉRIÍ (STANDARDNÍ ŘEŠENÍ) Popis formalizované metody Totálního ukazatele kvality prostředí TUKP je podrobně uveden ve stati „Teoretické předpoklady“ a v „Návrhu metodiky“ (01/2002). Algoritmus úlohy se opírá o výpočet hodnot multirozměrného vektoru Ui podle rovnice (3), tj. aplikaci aditivního modelu (TUKP) = Ui definovaného vztahem n Ui = ∑ Uj wj(N) , j=1 kde výraz Uj = fj (Pj(y)) představuje jednorozměrnou funkci užitku a výraz wj(N) označuje normalizovanou váhu kritéria pro parametr P označený indexem j. Výsledky provedené analýzy a postupného hodnocení jsou doloženy definovanými parametry transformačních funkcí dílčího užitku v tabulce 2 a v tabulce 3, vyhodnocovacími křivkami těchto funkcí, viz obrázky 1 až 19 a normovanými vahami kritérií v tabulce 7. Jednorozměrné transformační funkce Uj = fj (Pj ) graficky zobrazují vyhodnocovací křivky monotónně rostoucího nebo klesajícího tvaru, na kterých jsou vyznačeny hodnoty pro posuzované scénáře. Na vodorovné ose jsou vynášeny hodnoty kritérií Pj a na vertikální ose jsou vynášeny odpovídající transformované hodnoty Uj. Relativní důležitost nebo-li váhy kritérií wj byly určeny duální kombinovanou metodou jako multiplikátor dvou parametrů, stanovených jednak metodou alokace, jednak metodou párového porovnání podle D. Fullera. Výsledná hodnota byla normalizována jako wj(N). V tabulce 9 je proveden výpočet hodnot vektorů Ui = fj (Pj) wj(N) pro vážený výstup hodnocení (standardní řešení). Hodnotám odpovídá sloupkový diagram na obrázku 26. Z porovnání diagramů na obrázku 21 a obrázku 27 vyplývá, že hierarchizace scénářů je zcela shodná jak pro model rovnocenného významu kritérií, tak pro model diferencované váhy, tj. pro standardní řešení rozhodovací analýzy. Jinými slovy řečeno, expertním způsobem uvážené různé váhy kritérií neovlivňují celospolečenskou míru užitku definovaných scénářů pro zadaný soubor kritérií. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 52 _________________________________________________________________________________ TABULKA 9 Hodnoty vektorů Uj = fj (Pj) wj(N) pro vážený výstup (standardní řešení) KRITÉRIUM Pj P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P 10 P 11 P 12 P 13 P 14 P 15 P 16 P 17 P 18 P 19 Ui Ui ** [%] Pořadí SCÉNÁŘ – VARIANTA V1 0,108749 0,15894 0,033461 0,050326 0,086927 0,027451 0,032059 0,009753 0,020513 0,0253 0,032137 0,013536 0,026166 0,019447 0,068352 0,018219 0,072236 0,024061 0,046437 0,87407 0,963415 2. V2 0,108749 0,15894 0,033461 0,050326 0,086927 0,027451 0,032059 0,019665 0,020513 0,0253 0,032137 0,013536 0,028597 0,040295 0,068352 0,018219 0,072236 0,024061 0,046437 0,907261 1 1. V3 0,080664 0,117893 0,02482 0,007336 0,012671 0,004001 0,004673 0,010202 0,015216 0,018766 0,023838 0,001973 0,003343 0,02176 0,009963 0,004212 0,05358 0,024061 0,034445 0,473416 0,521807 3. V4 0,047491 0,06941 0,014613 0,007336 0,012671 0,004001 0,004673 0,010202 0,008958 0,011049 0,014035 0,001973 0,008167 0,02176 0,009963 0,004212 0,031546 0,024061 0,020279 0,3264 0,359764 4. V5 0,011311 0,016531 0,00348 0,007336 0,012671 0,004001 0,004673 0,001932 0,002134 0,002631 0,003343 0,001973 0,012341 0,004127 0,009963 0,004212 0,007513 0,068098 0,00483 0,183099 0,201816 6. V6 0,011311 0,016531 0,00348 0,007336 0,012671 0,004001 0,004673 0,010202 0,002134 0,002631 0,003343 0,001973 0,008167 0,02176 0,009963 0,004212 0,007513 0,024061 0,00483 0,160792 0,177229 7. V7 0,011311 0,016531 0,00348 0,007336 0,012671 0,004001 0,004673 0,021671 0,002134 0,002631 0,003343 0,001973 0,008976 0,045777 0,009963 0,004212 0,007513 0,024061 0,00483 0,197087 0,217234 5. Poznámky k tabulce 9: • Hodnoty v tabulce byly získány vynásobením hodnot parametrů pro jednorozměrné funkce užitku Uj = fj (Pj) uvedené v tabulce 3 hodnotami normalizovaných vah w j(N) uvedených v tabulce 7. • Symbol Ui ** je vyjádřen jako procentický podíl z maximálně dosažitelné míry užitku posuzovaného souboru variant, tj Ui ** = 100 (Ui /max Ui) s uvážením diferencované váhy kritérií. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 53 _________________________________________________________________________________ Obrázek 26 Hodnoty vícerozměrných vektorů pro vážený výstup (standardní řešení) Vícerozměrný vektor U(i) 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 Řada1 0,87407 0,907261 0,473416 0,3264 0,183099 0,160792 0,197087 SCÉNÁŘ - VARIANTA Pořadí: ¨ 2. 1. 3. 4. 6. 7. 5. V5 V6 Obrázek 27 SCÉNÁŘ - VARIANTA Hierarchizace scénářů pro vážený výstup (standardní řešení) 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 V2 V1 V3 V4 V7 Vícerozměrný vektor U(i) JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 54 _________________________________________________________________________________ Pro rozhodovací proces je významné porovnání výsledků multikriteriální analýzy pro model rovnocenného významu kritérií (unweighted outcomes) a pro model zahrnující diferencované váhy kritérií pomocí váhového multiplikátoru (parameter weights). Za tím účelem byly v závěru výpočtů pro oba modely určeny veličiny označené symboly Ui* a Ui** , které umožňují vzájemné porovnání výsledků v procentech, když zjištěné maximální hodnotě vektoru bylo přisouzeno 100 %. Komparaci výsledků pro model rovnocenného významu kritérií s výsledky pro model diferencovaného významu kritérií uvádí diagram vzájemně porovnatelných hodnot na obrázku 27. Pro model rovnocenného významu kritérií je Scénář Ui Ui* [%] Pořadí V1 16,490418 0,947361 2. V2 17,406686 1 1. V3 8,029694 0,461299 3. V4 5,878272 0,337702 4. V5 3,417045 0,196306 6. V6 3,353752 0,19267 7. V7 4,34402 0,24956 5. V6 0,160792 0,177229 7. V7 0,197087 0,217234 5. Pro model diferencovaného významu kritérií je Scénář Ui Ui** [%] Pořadí V1 0,87407 0,963415 2. V2 0,907261 1 1. V3 0,473416 0,521807 3. V4 0,3264 0,359764 4. V5 0,183099 0,201816 6. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 55 _________________________________________________________________________________ Obrázek 27 Komparace výsledků pro model rovnocenného a diferencovaného významu kritérií POSUZOVANÉ SCÉNÁŘE V7 - B30_P3 0,217234 V7 V6 - B30_P2 V6 V5 - B30_P1 V5 V4 - B20_P2 V4 V3 - B10_P2 V3 V2 - A_P2 V2 V1 - A_P1 V1 0,24956 0,177229 0,19267 0,201816 0,196306 0,359764 0,337702 0,521807 0,461299 1 1 0,963415 0,947361 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 VEKTOR MÍRY UŽITKU v % Řada1 Řada2 LEGENDA: ŘADA 1 OBSAHUJE HODNOTY UI * [%] A VYJADŘUJE VÝSLEDKY PRO PRINCIP ROVNOCENNOSTI KRITÉRIÍ; ŘADA 2 OBSAHUJE HODNOTY UI ** [%] A VYJADŘUJE VÝSLEDKY PRO PRINCIP DIFERENCOVANÉHO VÝZNAMU KRITÉRIÍ; V1 - A_P1: PASIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA - PROJEKT JETE JE ZASTAVEN, ŽÁDNÝ EXPORT; V2 - A_P2: PASIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA - PROJEKT JETE JE ZASTAVEN, ČÁSTEČNÝ EXPORT … ¨ „REFERENČNÍ SCÉNÁŘ“ V3 - B10_P2: AKTIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 10 LET, ČÁSTEČNÝ EXPORT; V4 - B20_P2: AKTIVNÍ NULOVÁ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 20 LET, ČÁSTEČNÝ EXPORT; V5 - B30_P1: PROVOZNÍ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 30 LET, ŽÁDNÝ EXPORT; V6 - B30_P2: PROVOZNÍ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 30 LET, ČÁSTEČNÝ EXPORT; V7 - B30_P3: PROVOZNÍ SUBVARIANTA – KOMERČNÍ PROVOZ 30 LET, ÚPLNÝ EXPORT. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 56 _________________________________________________________________________________ 4.4 VÝSLEDKY A DISKUZE Multikriteriální analýza nulové varianty JE Temelín je provedena pro sedm zadavatelem definovaných scénářů a devatenáct kritérií. Vstupní hodnoty jsou kvantifikovány jednak v objektivních jednotkách, jednak pomocí verbálně numerické stupnice v relativních jednotkách. Analýza se opírá o axiomatickou teorii kardinálního užitku (MUT) a aplikuje metodu Totálního ukazatele kvality prostředí (TUKP). Řešení obsahuje a porovnává výsledky dvou modelů, tj. modelu pro rovnocenný význam kritérií a pro diferencovaný význam kritérií (standardní řešení). Výsledné scóre posuzovaných scénářů je určeno hodnotami vícerozměrných vektorů n Ui = ∑ fj (Pj(y)) wj(N) , j=1 ve smyslu standardního řešení použité metodiky. Výsledné pořadí je hierarchicky uspořádáno podle velikosti číselné hodnoty odpovídajícího vektoru Ui podle obecně uznané zásady „čím vyšší DDD tím lepší“ Z porovnání výsledků obou modelů (obrázek 27) vyplývá, že absolutní míra užitku pro definované soubory scénářů a kritérií je prokázána ve prospěch „referenčního scénáře“, tj. pasivní nulové subvarianty V2 (A_P2), která předpokládá zastavení projektu a částečný export elektrické energie. Jde o absolutní prioritu, kterou prokazují výstupy řešení obou modelů, a kterou podporuje umístění subvarianty V1 (A_P1), tj. pasivní nulové subvarianty při zcela omezeném exportu. Z porovnání souhrnné míry užitku ostatních scénářů je zřejmé, že dosahují méně než 50 % referenční vítězné hodnoty. Výsledné pořadí posuzovaných scénářů je pro modely shodné, tj. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 . Provozní subvarianty V7, V5, V6 , které předpokládají komerční provoz po dobu 30 let a liší se předpokládaným rozsahem exportu elektrické energie, nedosahují ani 25 % hodnoty vítězného referenčního scénáře a v hierarchickém pořadí zaujímají poslední místa. Nejlepšího umístění za pasivními nulovými subvariantami dosahuje aktivní nulová subvarianta V3 (B10_P2), která předpokládá ukončení provozu po deseti letech a částečný export. Absolutní priorita vítězného scénáře V2 je ovlivněna skutečností, že míra užitku (tzv. veličina kvalitativního multiplikátoru) je pro tento scénář hodnocena 16 krát JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 57 _________________________________________________________________________________ jako nejvyšší z celkového počtu 19 možností. Pouze ve dvou případech je předstižena příznivějším hodnocením scénáře V7 (podle kritéria P8 – vynaložení prostředků státu na podporu v nezaměstnanosti a P14 – počet pracovních míst) a jednou scénářem V5 (podle kritéria P18 – vliv JETE na klima). Jednorozměrné transformační funkce užitku a odpovídající vyhodnocovací křivky byly generovány pomocí mocninového vztahu z matice vstupních údajů (tabulka 1). Ve všech případech se jedná o nepřímý transformační vztah s výjimkou tří kritérií P14, P16 a P18. Výsledky šetření pro model rovnocenného významu kritérií podporují výstupy zjištěné pro model diferencované váhy kritérií. Váhy kritérií byly stanoveny týmovou expertní metodou a korespondenčním způsobem (elektronickou poštou). Formálně byla aplikována metoda ALO-FUL, tj. alokace bodů významnosti pro posuzovaná hlediska (kategorie) a párovné porovnání významu kritérií v rámci jednotlivých hledisek podle D.Fullera (obrázek 25-a). Výsledné pořadí významu kritérií (tzv. veličina kvantitativního multiplikátoru) dokládá neobyčejný význam přisuzovaný všeobecné bezpečnosti, především ve prospěch kritéria P2 , následovaného P1 (P2 – bezpečnost provozu jaderné části, P1 – míra relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru). Tento poznatek podporuje umístění a váha kritéria P17 (vliv potenciální havárie JETE na životní prostředí) na čtvrtém místě. Důraz na bezpečnost se projevuje primárně v hodnocení jednotlivých hledisek (obrázek 23). Nejmenší význam a váha je v rámci posuzovaného souboru přisouzena parametrům P16 a P12 (vliv JETE na privatizaci energetiky a nákladům na zajištění vnějšího havarijního plánu regionu). Hodnocení relativní důležitosti hledisek (kategorií) a kritérií zcela souhlasí s teoretickými poznatky v odborné literatuře, podle které výsledky celostátních anket s reprezentativním vzorkem respondentů bez výhrad upřednostňují hledisko bezpečnosti a zdraví člověka, viz diagram na obrázku 23; naopak nejmenší význam je standardně přisuzován kategorii, která zahrnuje kritéria sociální, společenská a politická. Tým expertů představuje skupina 12 odborníků (tabulka 8), kteří pokrývají relevantní obory ve vztahu k posuzované problematice (ekologii, ekonomii, bezpečnost jaderných zařízení, nakládání s vyhořelým palivem, tepelně energetická zařízení, jaderné inženýrství, seismické inženýrství, územní environmentální analýzu, krizové řízení a nouzové plánování, stochastickou hydrologii, vodní hospodářství, apod.). Čtyři respondenti mají oprávnění pro proces EIA a jeden dekret soudního znalce pro EIA. Docílení objektivizovaného výsledku bez rušivého vnějšího (cíleného) vlivu dokládá test rozdělení priorit kritérií (obrázek 25-b), kde obalová křivka vrcholů sloupkovitého diagramu naznačuje normální rozdělení náhodných chyb (tzv. Gaussovo či LaplaceovoGaussovo normální rozdělení). Z toho lze učinit závěr, že priority kritérií nevykazují žádné preferenční anomálie nebo deformace. Výsledek expertní ankety je prezentován jako aritmetický průměr jednotlivých znaleckých výroků (tabulky 5 a 6). JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 58 _________________________________________________________________________________ Kolektivní znalecké vyjádření expertů připouští poměrně vysoký kritický poměr maxima ku minimu hodnot relativní důležitosti parametrů, tj. MAX w2 : MIN w12 = 0,167569 : 0,013697 ≤ 12,2 . Protože se v modelu diferencované váhy ani přes tuto skutečnost nemění priority jednotlivých scénářů, lze konstatovat, že posuzovaný systém je silně konzervativní. Jakékoliv drobné změny vstupů pro zadané soubory scénářů a kritérií zásadně nemohou změnit prezentovaný výsledek. Komparace výsledků pro model rovnocenného a diferencovaného významu kritérií zvyšuje rozdíl (vzdálenost) mezi nejlépe a nejhůře hodnoceným scénářem. Jestliže je pro model rovnocenného významu kritérií poměr hodnot vektorů V2:V6 = 5,19, potom pro model diferencovaného významu kritérií je tento poměr V2:V6 = 5,642; tzn. priorita upřednostněného scénáře se oproti poslednímu zvýšila o 0,452-násobek jako důsledek činnosti expertního týmu. S ohledem na konzervativní chování posuzovaného systému a shodné výstupy obou modelů nebylo třeba provádět samostatné testy citlivosti. Rizika a nejistoty o vypovídací schopnosti závěrů provedené multikriteriální analýzy jsou spojeny s formou zadání a nedostatečným počtem respondentů, účastníků expertní ankety. Uvedené nedostatky byly diktovány omezenými finančními prostředky a časovým limitem. Pro soubor odlišně definovaných scénářů pro nulovou variantu a změněný katalog kritérií by pravděpodobně bylo možné definovat jiný vějíř výstupů a priorit. Reprezentativní vypovídací schopnost by měla expertní anketa za účasti min 35 respondentů. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 59 _________________________________________________________________________________ 5 ZÁVĚR Závěr vyplývá ze dvou shodných výsledků provedené multikriteriální analýzy pro model rovnocenného významu kritérií a diferencované váhy. Jde o pozoruhodně shodné výsledky při určování pořadí z hlediska míry celospolečenského užitku pro zadaný soubor kritérií a scénářů. Výsledné pořadí posuzovaných scénářů je pro dva různé modely shodné, tj. V2 ¨ V1 ¨ V3 ¨ V4 ¨ V7 ¨ V5 ¨ V6 . Výsledné pořadí váhy (relativní důležitosti) kritérií, která byla určena expertním způsobem, dokládá neobyčejný význam přisuzovaný všeobecné bezpečnosti, především z hlediska bezpečnosti provozu jaderné části, míry relativní bezpečnosti pro okolí v závislosti na době provozu reaktoru a vlivu potenciální havárie JETE na životní prostředí. Důraz na bezpečnost se projevuje primárně v hodnocení jednotlivých hledisek (kategorií). Celkově je posuzovaný soubor scénářů pro zadaný katalog kritérií a číselné vstupní hodnoty hodnocen jako silně konzervativní systém, kde jakékoliv nepodstatné změny na vstupech nemohou změnit prezentovaný výsledek. Výstup řešení prokazuje bezkonkurenční prioritu scénáře pro nulovou pasivní subvariantu V2 . Tato subvarianta je charakterizována jako scénář A_P2, kdy projekt JETE je zastaven; nedojde ke komerčnímu provozu elektrárny JETE; nastane stav „trvalého zakonzervování” bez následné demolice stavebních objektů; je nutná záložní kapacita 500 MW; potřeba ČR je pokryta stávajícími zdroji; nadbytečná výrobní kapacita elektrárenského parku je částečně využívána pro exportní účely. Naopak všechny posuzované provozní scénáře, u kterých se předpokládá komerční provoz elektrárny 30 let, jsou předstiženy příznivějším hodnocením aktivních nulových subvariant s kratší dobou komerčního provozu 10 a 20 let. Dokončení rozhodovacího procesu musí být korigováno širšími celospolečenskými souvislostmi, které nejsou (nemohou být) obsahem formalizované multikriteriální analýzy. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 60 _________________________________________________________________________________ LITERATURA Poznámka: Obsáhlý a vyčerpávající přehled literatury je uveden v „Návrhu metodiky“ (EcoImpAct Praha, 01/2002) pro „Občanské sdružení v havarijní zóně JE Temelín“ a v následujících klíčových titulech. Říha, J. (1987): Multikriteriální posuzování investičních záměrů. SNTL Praha, 336 stran. Říha, J. (1995): Hodnocení vlivu investic na životní prostředí. Vícekriteriální analýza a EIA. Nakladatelství ACADEMIA Praha, 348 stran. Říha, J. (2001): Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou rozhodovací analýzu. Vydavatelství ČVUT Praha, 477 stran. Říha, J. (2002): Posouzení nulové varianty JE Temelín podle protokolu z Melku. In: EIA-posuzování vlivů na životní prostředí, 2002, ročník VII, č.3, s.1115. Říha, J. (2002): Rozhodovací analýza různých scénářů nulové varianty JE Temelín – Návrh metodiky. ECOIMPACT Praha, 01/2002. Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, předložené v návaznosti na dobrovolný a nadstandardní postup podle části V. Protokolu z Melku. Zpráva. Komise pro hodnocení vlivu JE Temelín na životní prostředí Praha, duben 2001, 238 stran. JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 61 _________________________________________________________________________________ PŘÍLOHA I POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN (OTISK PODLE PROTOKOLU Z MELKU AUTORIZOVANÉHO PŘÍSPĚVKU Z ČASOPISU EIA - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ROČNÍK VII, 2002, Č.3, S.11-15) JETE ZERO _____________________________________________________________________________ 62 ___________________________________________________________________________ PŘÍLOHA I POSOUZENÍ NULOVÉ VARIANTY JE TEMELÍN PODLE PROTOKOLU *) Z MELKU *) V NÁSLEDUJÍCÍ STATI JE OTIŠTĚN AUTORIZOVANÝ PŘÍSPĚVEK Z ČASOPISU EIA-POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ROČNÍK VII, 2002, Č.3, S.11-15. Dne 12.12.2000 byla v Melku podepsána dohoda o dobrovolném a nadstandardním “Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí”. Dohoda byla součástí Protokolu z jednání mezi českou a rakouskou vládou za účasti předsedy vlády Miloše Zemana, spolkového kancléře Wolfganga Schűssela a komisaře Evropské komise Gűntera Verheugena. Institucionální a metodické zajištění prací bylo dáno usnesením vlády ČR č.65 ze dne 17.1.2001, kterým byla ustanovena a jmenována čtyřčlenná “Komise pro posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín”. Jedním z členů byl autor tohoto článku z titulu oprávnění soudního znalce pro proces EIA s celostátní působností. Zároveň byl vytvořen dočasný sekretariát Vládní komise. Následující příspěvek je věnován definici nulové varianty a způsobu provedení multikriteriální analýzy . V historii formální existence a provádění procesu EIA se pragmaticky jednalo o vrcholný typ podobné práce uskutečněný na území ČR a za mezinárodní účasti expertů. Striktní požadavek rakouské strany znamenal posouzení 220 významných položek v rámci sedmi stanovených okruhů. Práce Komise byla zahájena dnem 17.1.2001; neformálně uzavřena veřejným slyšením dne 26.6.2001 ve Vídni a písemným Stanoviskem pro signatáře uvedené mezinárodní dohody ze dne 15.7.2001. Kauza byla ukončena v Bruselu 29.11.2001 podpisem dokumentu „Závěry Melkského procesu a následná opatření“. Práce v Komisi probíhaly podle běžných uzancí. Jednotlivé kroky a etapy vyplývají z přehledné tab. 1. Po vypracování a uveřejnění Zprávy Komise obdržela připomínky1, které byly písemně zodpovězeny v konečném Stanovisku Komise. Následující příspěvek glosuje část poznatků získaných z posouzení komplexního vlivu elektrárny na životní prostředí. Souhrnné hodnocení bylo provedeno metodami, které jsou běžně uplatňovány v multikriteriální rozhodovací analýze. Jejich cílem bylo dospět k určitému způsobu oznámkování elektrárny, které by bylo (v souladu s požadavky procesu EIA) srozumitelné pro veřejnost. Pro posouzení byly zvoleny dva nezávislé metodické přístupy. Především byla použita metoda “Verbálněnumerické stupnice s váženými průměry”, umožňující průhledné oznámkování jednotlivých posuzovaných okruhů s různým počtem definovaných klíčových problémů. Tato metoda je vhodná pro komunikaci s laickou veřejností. Pro tento účel byla definována referenční pěti-stupňová verbálně numerická stupnice pro posouzení potenciálního vlivu JE Temelín na životní prostředí v relativních jednotkách [RJ] ve smyslu nepřímé závislosti ve prospěch kvality ŽP podle zásady “čím vyšší → tím horší !” Druhá metoda “FUZZY logiky a verbálních výroků FL-VV” aplikovala teorii mlhavých množin. Získaný výstup kontroloval správnost výsledků metody první. Pomocí první metody byly navíc 1 Komisi bylo doručeno celkem 322 dopisů s 2381 podpisy. Na veřejném slyšení 25.4.2001 v Č.Budějovicích bylo prezentováno 67 připomínek; obdobně 26.6.2001 ve Vídni byly během šestihodinové rozpravy zodpovězeny dotazy a relevantní připomínky obsažené v rakouském dokumentu “Gesamt-UVP Temelin” (Umweltbundesamt Wien, Juni 2001). Souhrn glosovaných odpovědí tvoří přílohu Stanoviska Komise, předaného signatářům Protokolu v Melku. JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 1 ___________________________________________________________________________ posuzovány dva scénáře, jednak pro rovnocenný význam posuzovaných okruhů (scénář hodnocení A), jednak pro jejich diferencovanou významnost (scénář hodnocení B). Tato významnost, neboli váha, byla stanovena standardní metodou podle D.Fullera, podrobněji viz [2], [3], [4], která je domácím odborníkům známa. Komparativní analýza byla řešena metodou postupných kroků, jak naznačuje souhrnný výsledek v tabulce 2, která se stala klíčovým dokumentem pro veřejné slyšení, tj.: pro každý posuzovaný okruh byly identifikovány klíčové problémy, viz sloupec 3; v rámci okruhu byl určen procentický podíl významnosti definovaných klíčových problémů ve smyslu vzájemné relativní důležitosti a na základě shody expertů byla provedena klasifikace potenciálního impaktu podle referenční stupnice, viz sloupce 4 a 5; výsledný kvalitativní multiplikátor Pj charakterizující potenciální impakt na posuzovaný okruh byl vypočítán jako aritmetický průměr klíčových problémů, viz sloupec 6; každému okruhu byla přisouzena individuální váha wj, viz hodnoty normalizovaných vah wj(N) , sloupec 7. Z provedené komparativní analýzy potenciálního vlivu posuzovaných okruhů vlivu JE Temelín na životní prostředí vyplývá, že v rámci scénáře (A) je nejméně příznivě hodnocen vliv na přírodu a krajinu (tj. okruh O5). Naopak v rámci daného souboru je nejlépe hodnoceno hledisko možného vlivu na hydrologii (tj. okruh O2), následovaný vlivem na ovzduší a klima (tj. okruh O1). Nicméně expertní názor členů Komise uvážil neopominutelný význam možného vzniku havárií (okruh O7), což je zakódováno v nejvyšší přiřazené váze tomuto okruhu posuzování v rámci scénáře (B). Tato skutečnost je zřetelně vyjádřena jako sloupec „řady 2“ na obr. 1 (viz nejvyšší hodnota normalizované klasifikace impaktu 0,56), čímž překonává nejméně příznivou hodnotu přiřazenou váženému vlivu na přírodu a krajinu (hodnota 0,54). Pro okruhy posouzených vlivů na půdu a horninové prostředí (okruh O3) a produkovaných odpadů (okruh O6) se naopak názor expertů shoduje na nižší relativní váze. S výjimkou uvedených skutečností jsou výsledky provedené analýzy pro oba scénáře vzájemně srovnatelné. Zjištěné výsledky závěrečného porovnání posuzovaných okruhů byly kontrolovány nezávisle metodou FL-VV. Řešení se opírá o katalog verbálních výroků (termů) a o výsledek expertního hodnocení členů Komise. Pomocí lingvistického nástroje, tj. slovních výroků z tabulky fuzzy bylo úkolem otestovat míru negativního vlivu pro každý posuzovaný okruh. Jak je uvedeno v závěru Zprávy [1], obdržené výsledky podle dvou nezávislých metod se vzájemně podporují. Uvedený postup umožnil prezentovat výslednou známku 2,506, kterou Komise udělila potenciálnímu souhrnnému vlivu JETE na životní prostředí2; známka vyjadřuje vážené skóre za soubor sedmi posuzovaných okruhů. Přitom jednotlivé klíčové problémy uvnitř posuzovaných okruhů obdržely klasifikaci v plném rozsahu pětibodové stupnice, tj. od známky 1 (nejmenší potenciální vliv) až po známku 5 (největší potenciální vliv). Tak např. klíčový problém ekologického vlivu elektrárny na lesní porosty a zemědělské kultury byl posouzen jako zanedbatelný – tj. stupněm 1, a naopak míra dopadu na krajinný ráz byla hodnocena jako nepřijatelná – tj. stupněm 5. Na základě dvou nezávislých metodických postupů je vliv JE Temelín na životní prostředí hodnocen jako nízký, nevýrazný a přijatelný. Jde o povinné výrazové termy z katalogu použité metody FL-VV, kterým je přisouzen hodnotový kód. Rozhodně nejde o libovolné přívlastky. Dohoda z Melku a proces posuzování vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí vyvolal dodatečně - na základě požadavku rakouské strany3 – posouzení tzv. „nulové varianty“. Všeobecná výjimečnost kauzy JE Temelín, kde byl posuzován vliv stavebně dokončeného díla namísto projektového záměru, potvrzuje neobvyklý způsob výkladu nulové varianty. Pro informaci uveďme, že za nulovou variantu se standardně pokládá takový případ, kdy zamýšlený projekt není realizován. Mimořádný význam a funkce nulové varianty v procesu EIA je naznačena v tab. 3. Taková varianta je zpravidla pokládána za hypotetickou a její význam spočívá v určení referenční úrovně, od které se odečítají klady a zápory navrhované varianty reálné. 2 Mimo uvedeného hodnocení bylo v souladu s běžnou praxí procesu EIA formulováno doporučení , jehož cílem je snížit míru nejistoty a stupeň přijímaného rizika. Celkem 21 opatření se stalo předmětem následných závazků Melkského procesu podle usn.vl. ČR č.156 z 20.2.2002. 3 Posouzení bylo provedeno na základě společného prohlášení ministrů J.Kavana a W.Molterera ze dne 12.5.2001 v rámci naplňování Melkského procesu článku V. JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 2 ___________________________________________________________________________ Ani jedna ze standardně chápaných nulových variant v případě elektrárny v Temelíně nebyla použita. Počáteční představa především laické veřejnosti a některých sdělovacích prostředků, že má být posouzena varianta totální likvidace stavby ve smyslu “zelené louky”, byla v zárodku vyloučena a objasněna. Předmětem dodatečného posouzení expertů Vládní komise pro posouzení vlivů JETE na životní prostředí byla varianta “neuvedení do provozu a jejího zakonzervování” jako doplňujícího referenčního dokumentu k základní zprávě. Tato varianta byla a je mediálně a v diplomatickém styku v dané kauze nepřesně označována za variantu nulovou. Varianta neuvedení jaderné elektrárny do provozu a jejího zakonzervování vychází z hypotetického předpokladu, že tato elektrárna nesplňuje aktuální bezpečnostní kriteria a ekologické požadavky převažující v členských zemích EU. Stav “zakonzervování” není definován v české legislativě ani v legislativě jiných zemí, respektive v mezinárodních doporučeních. Realizace varianty neuvedení jaderné elektrárny do provozu a jejího zakonzervování by z právního hlediska vyžadovala změnu současného schváleného stavu elektrárny a státní dozor – Státní úřad pro jadernou bezpečnost - by vydal rozhodnutí, které by právně definovalo stav “zakonzervování”, tj. definovalo aktivity, které jsou na elektrárně povoleny a které jsou nutné z hlediska jaderné bezpečnosti. Přesná specifikace těchto podmínek v současném časovém horizontu není známa. Zároveň lze předpokládat, že po odstranění případných nedostatků bude elektrárna uvedena opakovaně do provozu (stav “spouštění”). Z hlediska technologického neznamená stav zakonzervování žádnou podstatnou změnu vůči běžnému technologickému stavu provozních odstávek, jejichž délka se podle rozsahu činností v nich prováděných může pohybovat od několika týdnů až do mnoha měsíců (velká rekonstrukce). Všechny důležité provozní a bezpečnostní systémy musí být udržovány v provozuschopném stavu tak, aby dosud vzniklé radioaktivní látky v průběhu spouštění byly spolehlivě chlazeny a bezpečně odděleny od složek přírodního prostředí. Posouzení dodatečně vyžádané nulové varianty bylo záměrně provedeno na pozadí již posouzeného vlivu reálné varianty (možnost komparativního porovnání). Sedm posuzovaných okruhů a 25 klíčových problémů bylo expertním způsobem posouzeno metodou ekologické rozhodovací analýzy z hlediska odstavení, neuvedení a zakonzervování elektrárny s vědomím, že provoz bude obnoven po odstranění případných nedostatků ve smyslu aktuálních bezpečnostních kriterií, převažujících v členských státech EU . Smyslem posouzení bylo porovnat míru potenciálního dopadu na životní prostředí s dopadem varianty plného zprovoznění o výkonu 2000 MW. Posouzení bylo v obou případech provedeno shodným způsobem na základě axiomatické teorie kardinálního užitku MUT (Multiatribute Utility Theory) a stejných pracovním postupem. Výsledek prokázal, že u poloviny klíčových problémů je potenciální vliv varianty zakonzervování stejný, jako u varianty plného provozu s tím, že tyto vlivy mají velkou až velmi velkou váhu, viz např. vliv na krajinný ráz, seismickou bezpečnost a odolnost, riziko vzniku havárií aj. Naopak příznivěji hodnocené vlivy mají převážně malou až velmi malou váhu, jako např. vlivy elektrárny na ekosystémy aj. Na základě přijaté definice bylo konstatováno, že rozdíly potenciálního impaktu na životní prostředí mezi variantou zakonzervování (tzv. nulovou) a variantou zprovoznění nejsou významné. Závěrem k výstupu dodatečného referenčního materiálu Komise je třeba konstatovat, že „Komparativní porovnání enviromentálních vlivů varianty neuvedení JE Temelín do provozu a jejího zakonzervování s variantou zprovoznění“ v žádném případě neposkytuje potřebnou informaci o důsledku uvedení JE Temelín do klidu. Málo podstatný vliv „zakonzervování“ potvrzuje číselný výpočet, kde po doplnění tab. 4 výsledná známka pro takto definovaný stav je 2,132, což v porovnání se známkou 2,506 pro variantu plného zprovoznění nepředstavuje významnou změnu; číselný rozdíl 0,374 je irelevantní. Z uvedeného vyplývá, že deklarovaná a posouzená nulová varianta v dokumentech Melkského procesu je de facto varianta dočasného přerušení provozu, jinými slovy jedna ze souboru reálných variant standardně generovaných podle teorie EIA. Současný stav umožňuje posoudit uvedení elektrárny do klidu podle různých scénářů diferencovaně např. pro různé časové horizonty. Protože oblast ekologických kritérií se jeví jako méně významná, byla by úloha silně kontroversní především v oblasti kategorie kritérií ekonomických, sociálních a přijímaného rizika, tj. bezpečnosti. Takto definovaná kritéria v referenčním materiálu Komise nebyla uvažována. JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 3 ___________________________________________________________________________ Poznámka Podrobné informace jsou v závěrečné zprávě “Posouzení vlivu JE Temelín na životní prostředí” v archívu informačního střediska JE Temelín. Literatura [1] Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, předložené v návaznosti na dobrovolný a nadstandardní postup podle části V. Protokolu z Melku. Zpráva. Komise pro hodnocení vlivu JE Temelín na životní prostředí Praha, duben 2001, 238 stran. [2] Říha, J. (1987): Multikriteriální posuzování investičních záměrů. SNTL Praha, 336 stran. [3] Říha, J. (1995): Hodnocení vlivu investic na životní prostředí. Vícekriteriální analýza a EIA. Nakladatelství ACADEMIA Praha, 348 stran. [4] Říha, J. (2001): Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou rozhodovací analýzu. Vydavatelství ČVUT Praha, 477 stran. Kontaktní adresa: Prof. Ing. Josef Říha, DrSc. Emeritní profesor ČVUT v Praze 19014 Praha 9, Smiřická 339 tel./fax.: 81960045 tel.: 0602 803401 e-mail: [email protected] Tab. 1 Přehled významných pracovních etap Komise pro posouzení vlivů JE TEMELÍN na životní prostředí 12.12.2000 17.1.2001 18.1.2001 24.1.2001 13.2. 2001 1.3.2001 4.-5.4.2001 10.4.2001 11.4.2001 25.4.2001 12.5.2001 26.6.2001 15.7.2001 28.11.2001 29.11.2001 Podepsání protokolu v Melku Usnesení vlády ČR č.65 k návrhu institucionálního a metodického zajištění souhrnného posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí Jmenování členů Komise pro posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín Ustavující pracovní jednání členů a dočasného sekretariátu Komise 1. společné zasedání Komise za přítomnosti zahraničních účastníků v Praze, tisková konference 2. společné zasedání Komise za přítomnosti zahraničních účastníků v Průhonicích 3. společné zasedání Komise za přítomnosti zahraničních účastníků v Praze Dokončení a uveřejnění Zprávy na internetu (www.mzv.cz) Tisková konference k závěrům Zprávy Veřejné slyšení v kulturním domě Metropol, České Budějovice Společné prohlášení ministrů zahraničních věcí ČR a Rakouska; definování a posouzení nulové varianty Veřejné slyšení v Redouten säle – Hofburg, Vídeň Předání Stanoviska Komise signatářům protokolu z Melku Usnesení vlády ČR č.1278 ke Zprávě o přípravě na jednání s Rakouskou republikou o ukončení Melského procesu Dokument „Závěry Melského procesu a následná opatření“ podepsaný v Bruselu JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 4 ___________________________________________________________________________ 1 O1 O2 O3 O4 O5 2 3 (A) ovzduší – uvádění radioaktivních látek do ŽP formou výpustí (B) klima – potenciální vliv provozu chladících věží na klimatické faktory území (A) zabezpečenost a kvalita vody pitné HYDROLOGIE (B) zabezpečenost a kvalita vody technologické (C) riziko radioaktivního znečištění recipientu v důsledku vypouštění tritiových vod PŮDA A HORNINOVÉ (A) vliv na půdu a horninové prostředí (B) seismická bezpečnost PROSTŘEDÍ VLIVY NA (A) radiační hygiena-ovzduší (B) radiační hygiena-voda OBYVATELSTVO (C) radiační hygiena-potravní řetězec (D) komunální hygiena (C) faktor pohody OVZDUŠÍ A KLIMA PŘÍRODA (FAUNA, A EKOSYSTÉMY) O6 KRAJINA A) FLÓRA, (B) (C) (D) (C) (F) vliv na krajinný ráz vliv na faunu, flóru, ekosystémy vliv na lesní porosty vliv na zemědělské kultury vliv na kulturní hodnoty vliv na hmotné statky (VČETNĚ (A) radioaktivní odpady kapalné (bitumenace) RADIOAKTIVNÍCH A (B) radioaktivní odpady pevné (C) vyhořelé palivo CHEMICKÝCH) ODPADY (D) ostatní odpady neradioaktivní O7 MOŽNOST HAVÁRIÍ Celkem VZNIKU (A) prevence vzniku havárií (B) radiologický vliv havárií na ŽP (C) havarijní plány a připravenost Normalizovaná váha posuzovaného okruhu w(n)j Výsledné hodnocení okruhu jako vážený průměr klasifikace Pj KLÍČOVÝ PROBLÉM Relativní důležitost v rámci posuzovaného okruhu [%] OKRUHY POSUZOVÁNÍ Klasifikace klíčového problému – viz referenční tabulka Tab. 2 Klíčové problémy posuzovaných okruhů a jejich vzájemné posouzení 4 5 6 7 2 70 2 0,16071 2 30 3 1 5 65 1,7 0,16071 3 30 2 3 2 3 1 1 4 20 80 15 30 5 10 40 2,8 0,08929 2,95 0,16071 5 2 1 1 3 2 55 10 5 5 20 5 3,75 0,14286 2 30 2,5 0,03571 2 3 2 15 50 5 2 3 2 60 25 15 2,25 0,25 1,00002 JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 5 ___________________________________________________________________________ Tab. 3 Mimořádný význam a funkce nulové varianty v procesu EIA ª Varianta nulová typu „no-build“ je často používána jako referenční úroveň pro posouzení ostatních variant. V tomto případě relativní impakty dalších variant jsou vyjádřeny jako změny vůči základnímu případu. Jestliže všechny varianty byly posouzeny tak, že mají záporné chování vůči srovnávací základně, potom by rozhodnutí mělo být takové, že není přijata žádná z nich a zůstává status quo, tzn. „nic nestavět“. Alternativně by pro další hlubší posouzení mohla být vybrána varianta, která se příliš neliší od varianty nulové, a která by mohla uvážit budoucí pravděpodobné demografické změny a změny v infrastruktuře. ª Nulová varianta pasívní, tj. varianta bez projektu (no-action, do-nothing, no-go, no-build), ve smyslu varianty bez záměru (projektu), posuzuje důsledky absence záměru z hlediska impaktu (nerealizovaného projektu) na životní prostředí a společnost k současnému nebo vzdálenému časovému horizontu. Ve většině případů znamená posouzení současného stavu. V určitých případech to je ohodnocení kvality přírodního (krajinného) prostředí bez antropogenního zásahu. Jejím hlavním cílem má být určení pevného referenčního bodu pro ostatní varianty. ª Nulová varianta aktivní (aktive zero-variant, zero-plus) představuje základní účelové (tvrdé) řešení, ve kterém není brán ohled na možnost preventivních, kompenzačních či zmírňujících opatření. Neuvažuje (zanedbává, ignoruje) vedlejší technické, ekonomické či socioekologické nepříznivé vlivy. Cílem této varianty je: - formulovat počáteční stav interakcí v krajině po realizaci projektu, - zanedbat druhotné vlivy na životní prostředí, - vytvořit počáteční rámec informací pro ostatní komplikovanější varianty, - naznačit potřebu výhodných technologií, organizačních či správních změn a tím odhalit možnost vyvolání úspor v oblasti investic. Tab. 4 Komparativní porovnání enviromentálních vlivů varianty neuvedení JE Temelín do provozu a jejího zakonzervování s variantou zprovoznění OKRUHY POSUZOVÁNÍ HODNOCENÍ IMPAKTU HODNOCENÍ IMPAKTU VARIANTY NEUVEDENÍ A ZAKONZERVOVÁNÍ VARIANTY NEUVEDENÍ A ZAKONZERVOVÁNÍ ZŮSTÁVÁ STEJNÉ JE PŘÍZNIVĚJŠÍ (A) ovzduší – uvádění radioaktivních látek do ŽP formou výpustí (B) klima – potenciální vliv provozu chladících věží na klimatické faktory území O1 OVZDUŠÍ A KLIMA O2 HYDROLOGIE (A) zabezpečenost a kvalita vody pitné O3 PŮDA A (A) vliv na půdu a horninové prostředí (B) seismická bezpečnost HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ O4 (B) zabezpečenost a kvalita vody technologické (poznámka č.1) (C) riziko radioaktivního znečištění recipientu v důsledku vypouštění tritiových vod (A) radiační hygiena-ovzduší (B) radiační hygiena-voda (C) radiační hygiena-potravní řetězec VLIVY NA OBYVATELSTVO (D) komunální hygiena (E) faktor pohody (poznámka č. 2) JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 6 ___________________________________________________________________________ O5 (A) vliv na krajinný ráz PŘÍRODA A KRAJINA (FAUNA, FLÓRA, EKOSYSTÉMY) (E) vliv na kulturní hodnoty (B) vliv na faunu, flóru, ekosystémy (C) vliv na lesní porosty (D) vliv na zemědělské kultury ODPADY (VČETNĚ (poznámka č. 3) (A) radioaktivní odpady kapalné (bitumentace) (B) radioaktivní odpady pevné (F) vliv na hmotné statky O6 RADIOAKTIVNÍCH A CHEMICKÝCH) O7 MOŽNOST VZNIKU HAVÁRIÍ (C) vyhořelé palivo (D) ostatní odpady neradioaktivní (A) prevence vzniku havárií (B) radiologický vliv havárií na ŽP (C) havarijní plány a připravenost Poznámky k tabulce: 1. Hodnoceno nad rámec superiorního řešení s ohledem na ekologický význam zachování původního množství vody v místním hydrologickém cyklu (nulový odběr a žádná ztráta). 2. Za situace neuvedení Jaderné elektrárny Temelín do provozu a jejího zakonzervování jsou všechny potenciální zdroje ozáření pracovníků a obyvatelstva pod plnou kontrolou a vzhledem k zastavení štěpné reakce jsou tepelné a tlakové parametry v primárním okruhu na takové úrovni, že únik radioaktivních látek z tohoto okruhu je prakticky vyloučen. Přitom inventář radioaktivních látek v reaktoru v průběhu času klesá a jeho radionuklidové složení se mění ve smyslu snižujícího se podílu radionuklidů s krátkým fyzikálním poločasem. Skladované jaderné palivo, připravené pro případ dlouhodobého provozu elektrárny, je bezpečně uloženo tak, aby bylo zajištěna jeho hermetičnost a vyloučeno vytvoření jeho kritické geometrie. Za těchto okolností je třeba předpokládat výrazně nižší příkon kolektivní efektivní dávky pro pracovníky než za provozu reaktoru. Nelze očekávat žádné ozáření obyvatelstva a nějaký nepříznivý vliv na jeho zdravotní stav. 3. Souvisí zejména se skutečností, že nedojde ke změnám mezoklimatu. JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 7 ___________________________________________________________________________ Obrázek 1 POSUZOVANÉ OKRUHY VLIVU JE TEMELÍN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEJICH VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ OKRUHY POSUZOVÁNÍ 0,29 1 0,32 OVZDUŠÍ A KLIMA 0,24 0,27 2 HYDROLOGIE 0,40 3 0,25 PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ 0,42 4 0,47 VLIVY NA OBYVATELSTVO 0,54 0,54 5 PŘÍRODA A KRAJINA 0,36 6 0,09 ODPADY MOŽNOST VZNIKU HAVÁRIÍ normalizovaná klasifikace impaktu Î 0,32 7 0,56 0 0,2 Řada1 0,4 0,6 Řada2 Řada 1: vyjadřuje klasifikaci potenciálního impaktu pro rovnocenný význam posuzovaných okruhů – scénář hodnocení (A). Řada 2 : vyjadřuje klasifikaci potenciálního impaktu pro vážené skóre přisouzené jednotlivým okruhům – scénář hodnocení (B). JETE ZERO – příloha _______________________________________________________________________ 8